Přehled zpráv. Krev a šok! Aha! ~ str. 02 ~ Tragédie_ (sto, ska)_

Přehled zpráv Krev a šok! ............................................................................................................................................................14 30.4.2013 Aha! ~ str. 02 ~ Tragédie_  (sto, ska)_ Výbuchem zničený dům je památkou, patří "letcům" ......................................................................................14 30.4.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Praha - Regiony_  Markéta Šrajbrová_ Exploze otřásla Prahou i Praţany ......................................................................................................................15 30.4.2013 Benešovský deník + další regionální deníky ~ str. 04 ~ Zpravodajství_  PETR ŠTROMPF_ Drama začalo před desátou ................................................................................................................................17 30.4.2013 Blesk ~ str. 03 ~ Téma_  _ Francie, Německo, Česká republika a vícerychlostní EU ................................................................................17 30.4.2013 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Kalendář akcí_  _ Televize napouští česká akvária uţ 60 let .........................................................................................................19 30.4.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Kultura_  Jana Benediktová_ Praha finančně pomůţe obětem výbuchu v centru města ..............................................................................20 30.4.2013 ČRo - regina.cz ~ str. 00 ~ denik_  Anna Königsmarková,Alina Holušová_ Hasiči dokončí prohledávání sutin domu v centru Prahy ...............................................................................21 30.4.2013 ČRo České Budějovice ~ str. 06 ~ 17:00 Události regionu_  _ Zatčení Tymošenkové mělo podle evropského soudu politický motiv ..........................................................21 30.4.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 03 ~ 12:08 Hlavní zprávy_  _ Hasiči zřejmě do dnešního večera dokončí prohledávání sutin v Divadelní ulici ........................................22 30.4.2013 ČRo Regina ~ str. 01 ~ 18:00 Události dne_  _ Policie vyšetřuje příčinu včerejší exploze .........................................................................................................23 30.4.2013 ČT 1 ~ str. 01 ~ 12:00 Zprávy ve 12_  _ Výbuch způsobil Národnímu divadlu škody za 200 tisíc korun ......................................................................24 30.4.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Praha_  _ V centru Prahy vybuchl plyn ..............................................................................................................................25 30.4.2013 E15 ~ str. 02 ~ Události_  _

Plné znění zpráv

1 © 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Výbuch v centru Prahy ........................................................................................................................................26 30.4.2013 Haló noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana_  (ng)_ Divadelní ulice číslo pět. Výbuch plynu tam zničil dům a zranil desítky lidí .................................................26 30.4.2013 Hospodářské noviny ~ str. 06 ~ Česko_  Petr Weikert_ Sklo, krev, nedopité kafe...Den po výbuchu v centru Prahy očima studenta ţurnalistiky ...........................27 30.4.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  Vojtěch Soudný_ Hasiči dokončili vyklízení sutin po výbuchu v centru Prahy. Dům si převzali vyšetřovatelé......................28 30.4.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  zel, ČTK_ Vzácná budova na „odstřel“ ...............................................................................................................................30 30.4.2013 Lidové noviny ~ str. 02 ~ Téma_  MICHAELA KABÁTOVÁ_ Slavia. Kavárna zavřela .......................................................................................................................................31 30.4.2013 Metro ~ str. 04 ~ Výbuch v Praze_  ROBERT OPPELT_ Exploze: co bude dál ...........................................................................................................................................31 30.4.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Praha_  Vítězslav Bureš_ Výbuch a všude střepy. Je to bomba, mysleli lidé ...........................................................................................33 30.4.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Střední Čechy_  Adéla Paclíková_ Záchranáři si v praxi vyzkoušeli, co zatím jen cvičili. Uspěli ..........................................................................34 30.4.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha_  Vítek Novák, Kateřina Frouzová_ Národní divadlo, FAMU, Slavia. Symboly v ohroţení .......................................................................................36 30.4.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Z domova_  Kateřina Frouzová_ Sypou se okna. Spoluţačky utíkají, nohy do krve pořezané ...........................................................................37 30.4.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Z domova_  Vítek Novák_ Rána a všude střepy. „Báli jsme se, ţe je to bomba“ ......................................................................................38 30.4.2013 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Praha_  Adéla Paclíková_ Sklenáři mají po výbuchu ţně, galerista Sklenář sčítá škody na uměleckých dílech ..................................39 30.4.2013 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  trj_ Praha vyčlení peníze na finanční pomoc obětem pondělního výbuchu ........................................................40 30.4.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor_  vfe, čtk_



Doprava kvůli výbuchu v centru kolabovala .....................................................................................................41 30.4.2013 Právo ~ str. 10 ~ Praha - Střední Čechy_  Petr Janiš_ Jak se dostaneme domů? Teď nijak, odpovídali policisté ..............................................................................42 30.4.2013 Praţský deník ~ str. 03 ~ Z metropole_  ONDŘEJ LEINERT_ Akademie věd má po explozi zničenou knihovnu ............................................................................................43 30.4.2013 prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ z domova_  _ Výbuch plynu školám zdemoloval knihovny, učebny i kanceláře ..................................................................44 30.4.2013 tn.cz ~ str. 00 ~ TN.CZ/Zprávy/Krimi_  _ Tymošenková je ve vězení neprávem, oznámil Evropský soud .....................................................................44 30.4.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ evropa_  Jan Prokeš,Tomáš S. Šťástka,Jan Ouředník, dab_ Praha finančně pomůţe obětem výbuchu v centru města ..............................................................................45 30.4.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ regiony_  Anna Königsmarková,Alina Holušová_ Včerejší výbuch v centru zničil hlavně knihovny a učebna ............................................................................46 30.4.2013 zpravy.tiscali.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí_  Jakub Konečný_ Centrem Prahy otřásl výbuch: Zakrvácení lidé, šok, nářek, zoufalství! .........................................................47 29.4.2013 ahaonline.cz ~ str. 00 ~ Musíte vědět!_  _ U Národního divadla došlo k výbuchu, 35 zraněných .....................................................................................47 29.4.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Praha - Regiony_  Domácí_ Výbuch v Praze ţivě: Hasiči budou v akci aţ do rána ......................................................................................49 29.4.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Praha - Regiony_  Domácí_ Praskaly zdi, létalo sklo, líčí svědci výbuch v Praze ........................................................................................52 29.4.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Praha - Regiony_  cie_ Neuváţené reformy mohou stavebnímu spoření pouze uškodit ....................................................................53 29.4.2013 Benešovský deník + další regionální deníky ~ str. 53 ~ Příloha - Moje peníze - osobní finance_  PETR KOUTNÝ_ K zemi! Všichni jsme křičeli...svědectví redaktorky Blesku, která zaţila výbuch u Národního divadla .....55 29.4.2013 blesk.cz ~ str. 00 ~ Události_  _ ÚSTR a hledání špíny – snadná práce ...............................................................................................................56 29.4.2013 blisty.cz ~ str. 00 ~ _  Miroslav Polreich_



Francie, Německo, Česká republika a vícerychlostní EU ................................................................................57 29.4.2013 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Kalendář akcí_  _ ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: Vývoj a současnost televizního vysílání v ČR na příkladu České televize ..................................................................................................................................................................59 29.4.2013 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark_  Marek Smolař, Jan Bohdal, ČM_ Výbuch v centru Prahy – reportáţ ČESKÉ POZICE ..........................................................................................59 29.4.2013 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Special report_  Redakce ČESKÉ POZICE_ Výbuch v centru Prahy: 43 zraněných, mrtvé záchranáři nenašli ..................................................................59 29.4.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  mld_ Osud poškozeného domu je nejistý, statici ho zatím provizorně zajistili ......................................................61 29.4.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  kat_ Výbuch v Divadelní ulici zblízka .........................................................................................................................62 29.4.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  mav_ Většina zraněných jsou studenti z okolních škol. Lékaři ošetřují řezné rány nebo proraţené bubínky ....62 29.4.2013 ČRo - regina.cz ~ str. 00 ~ denik_  Petr Medek_ Výbuch otřásl centrem Prahy .............................................................................................................................63 29.4.2013 ČRo České Budějovice ~ str. 08 ~ 17:00 Události regionu_  _ V centru hlavního města hrozí další únik plynu ...............................................................................................63 29.4.2013 ČRo Sever ~ str. 08 ~ 17:00 Události regionu - Ústecký kraj_  _ Domem v centru Prahy otřásl silný výbuch ......................................................................................................63 29.4.2013 ČT 1 ~ str. 01 ~ 12:00 Zprávy ve 12_  _ Exploze zranila 42 lidí, příčinou zřejmě plyn ....................................................................................................67 29.4.2013 ČT 1 ~ str. 01 ~ 18:00 Události v regionech - Praha_  _ Výbuch v centru Prahy ........................................................................................................................................68 29.4.2013 ČT 1 ~ str. 01 ~ 19:00 Události_  _ Výbuch v centru Prahy ........................................................................................................................................76 29.4.2013 ČT 1 ~ str. 05 ~ 18:00 Události v regionech - Brno_  _ Česká televize 60 let ............................................................................................................................................76 29.4.2013 ČT 1 ~ str. 06 ~ 19:00 Události_  _ Plné znění zpráv


Výbuch plynu v centru Prahy .............................................................................................................................80 29.4.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Všude byli zkrvavení spoluţáci, popisuje svědkyně výbuchu ........................................................................90 29.4.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Praha_  _ Provoz v centru Prahy byl po výbuchu domu jiţ plně obnoven .....................................................................91 29.4.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Praha_  _ Výbuch v centru Prahy zranil na 40 lidí, zřejmě unikal plyn............................................................................93 29.4.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Praha_  _ Exploze v Praze zranila 40 lidí, odhad škody je deset milionů .......................................................................95 29.4.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí události_  _ Ján Simkanič: Nemám rád snobárnu.................................................................................................................98 29.4.2013 e15.cz ~ str. 00 ~ Ţurnál_  _ V jednu chvíli se bojíte o výkon v testu, v druhou o ţivot (Lucie Kůsová) ..................................................100 29.4.2013 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _ Výbuch v centru Prahy: Škoda na domě se odhaduje na 10 milionů, zraněno bylo 43 lidí .......................101 29.4.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  ttm, pek, vez, jum, zel_ 5 nejdůleţitějších otázek: Kdy se do centra Prahy vrátí po explozi ţivot? ..................................................103 29.4.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  jum_ Všichni jsme se klepali, studenti byli pořezaní, popisuje výbuch novinář Miloš Čermák .........................104 29.4.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  Matěj Smlsal_ Výbuch plynu v praţské Divadelní ulici...........................................................................................................105 29.4.2013 Impuls ~ str. 01 ~ 18:00 Impulsy Václava Moravce_  _ Výbuch u Národního divadla zničil dům, trosky zranily desítky lidí ............................................................113 29.4.2013 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova_  Lidovky.cz_ Výbuch v centru Prahy: Škoda na domě se odhaduje na 10 milionů, zraněno bylo 43 lidí .......................115 29.4.2013 moderniobec.ihned.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  ttm, pek, vez, jum, zel_ Výbuch v Divadelní posunul stěnu, domu hrozí zřícení ................................................................................117 29.4.2013 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  _



Exploze v centru Prahy! Zasypaní lidé pod troskami ....................................................................................118 29.4.2013 opojisteni.cz ~ str. 00 ~ Rizika_  Eurozprávy.cz_ Novinář o výbuchu v Praze: Nevěděli jsme, co dělat .....................................................................................118 29.4.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor_  joh_ Novinář Čermák přišel s vtípkem o Bakalovi a výbuchu plynu ....................................................................119 29.4.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor_  joh_ Svědectví dvou přímých účastnic výbuchu ....................................................................................................119 29.4.2013 Prima Family ~ str. 05 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima_  _ Výbuch v domě v centru Prahy zranil aţ 25 lidí ..............................................................................................121 29.4.2013 prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ z domova_  _ Co byste určitě udělali, pokud byste mohli měsíc neomezeně vládnout České republice a z vašich změn by měla mít uţitek většina obyvatel státu? .....................................................................................................121 29.4.2013 Respekt ~ str. 74 ~ Příloha - Česká budoucnost_  _ Výbuch na sítích ................................................................................................................................................124 29.4.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ Respekt.iHNed.cz_  Eva Mošpanová, Jan Pavec_ Ján Simkanič: Nemám rád snobárnu...............................................................................................................125 29.4.2013 strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Ţurnál_  _ Šortky a tisíc koní ..............................................................................................................................................127 29.4.2013 Svět motorŧ ~ str. 40 ~ Zábava_  Martin Machala_ Hřib kouře po výbuchu v Praze: Záchranáři i nadále prohledávají sutiny zničeného domu .....................128 29.4.2013 tn.cz ~ str. 00 ~ TN.CZ/Zprávy/Domácí_  _ Svědectví z Národní třídy: Lidé utíkali a padali přes sebe, autu to urvalo střechu ....................................131 29.4.2013 tn.cz ~ str. 00 ~ TN.CZ/Zprávy/Domácí_  _ Výbuch v centru Prahy ......................................................................................................................................131 29.4.2013 TV Nova ~ str. 01 ~ 12:00 Polední Televizní noviny_  _ Nečas: Za výbuchem v centru Prahy nestáli teroristé ...................................................................................132 29.4.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  ČTK , Michal Červenka_ Šílená rána, šok, zakrvácení lidé. Svědci popisují výbuch na nábřeţí .........................................................134 29.4.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Černá kronika_  iDNES.cz, Čeněk Třeček, iDNES.cz, Mikuláš Klang, MF DNES, Adéla Paclíková_ Plné znění zpráv


Výbuch pobořil dům u praţského Národního divadla, zranil desítky lidí ....................................................135 29.4.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Černá kronika_  iDNES.cz, Hana Válková, s přispěním redaktorů iDNES.cz a MF DNES_ Většina zraněných jsou studenti z okolních škol. Lékaři ošetřují řezné rány nebo proraţené bubínky ..137 29.4.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ regiony_  Petr Medek_ Mohutná exploze u Národního divadla! Centrem Prahy otřásl výbuch plynu .............................................137 29.4.2013 zpravy.tiscali.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí_  Michal Polák_ Chalupův zákon-zákon o Národním parku Šumava. (Michael Pálka) ...........................................................138 28.4.2013 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _ Matěj Trávníček: Většinový volební systém – smrtelná past pro pravici ....................................................139 28.4.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice_  pravybreh.cz_ Anketa .................................................................................................................................................................141 28.4.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Redakce Respekt_ Historik Petr Bednařík: Televizní zábava je u nás v největší krizi ................................................................144 27.4.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Film_  _ Kouzelný krámek hudby ...................................................................................................................................147 27.4.2013 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Článková_  _ Televizní zábava je u nás v největší krizi ........................................................................................................148 26.4.2013 Benešovský + další regionální deníky deník ~ str. 11 ~ Události_  TOMÁŠ PROCHÁZKA KATEŘINA CIBOROVÁ_ Voda se stane strategickou surovinou a na celosvětových trzích o ni bude zájem ...................................151 26.4.2013 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:10 Zaostřeno_  _ Chemické zbraně v Sýrii? .................................................................................................................................158 26.4.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Historik Petr Bednařík: Televizní zábava je u nás v krizi ...............................................................................164 26.4.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova_  _ Šmejdi vs. Václav Moravec (Petr Zlatý) ...........................................................................................................167 25.4.2013 bigbloger.lidovky.cz ~ str. 00 ~ _  _ Názor Petra Uhla já akceptuji ...........................................................................................................................169 25.4.2013 Haló noviny ~ str. 05 ~ Názory, polemika_  Otakar ZMÍTKO_



Kam zdarma vyrazit .............................................................................................................................................14 25.4.2013 Metro ~ str. 06 ~ Praha_  MAP_ RECENZE: Fungující chaos Erica Powella – mlátič Goon a jeho obludárium bodují ...................................14 25.4.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Kavárna_  Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: Vývoj a současnost televizního vysílání v ČR na příkladu České televize ..................................................................................................................................................................15 24.4.2013 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Vlastní zpráva ČM, (BoJ)_ Ve vedoucím týmu AMI Communications nově Anna Balíčková ....................................................................17 24.4.2013 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články_  Ondřej Aust_ Opilí mladiství nesmějí na diskotéky a do barů, diktuje Heger .......................................................................17 24.4.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Zdravotnictví_  Pavel Cechl_ Turecko-izraelské détente: Mavi Marmara vs. společné zájmy ......................................................................19 23.4.2013 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře_  natoaktual.cz_ Uctění památky obětí deportací 25. března .......................................................................................................20 23.4.2013 ustavmezinarodnichvztahu.cz ~ str. 00 ~ _  Iivi Zájedová_ Univerzita Karlova je semeništěm pohrobků Havlova postmodernismu a kosmopolitismu. Prominentní exot Michal Uhl .....................................................................................................................................................21 22.4.2013 euportal.cz ~ str. 00 ~ Zamyšlení_  Dušan Streit_ Experti: Zprávy pro děti dospělé nepřitáhnou ..................................................................................................21 22.4.2013 Lidové noviny ~ str. 06 ~ Domov_  MICHAELA KABÁTOVÁ_ Česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta, ukázal průzkum ....................................................................22 22.4.2013 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Státní pokladna_  Lidovky.cz, ČTK_ ANKETA ................................................................................................................................................................23 22.4.2013 Respekt ~ str. 06 ~ Anketa_  _ Jeho Veličenstvo Fiskální Multiplikátor.............................................................................................................24 22.4.2013 Respekt ~ str. 35 ~ Fokus / rozpočtové schodky_  Ondřej Schneider_ ANALÝZA: Krajská protikorupční komise – k čemu, proč a za kolik? ...........................................................25 22.4.2013 tydenvlk.cz ~ str. 00 ~ Autorské příspěvky_  Zdeněk Soudný_ Průzkum MF: Česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta .........................................................................26



21.4.2013 

finance.cz ~ str. 00 ~ _ Financninoviny.cz_

Anketa: Mobilní operátoři dramaticky sniţují ceny. Které další sluţby jsou v Česku předraţené a nabízí se tak prostor pro další zlevnění? ......................................................................................................................26 21.4.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Redakce Respekt_ Jeho Veličenstvo Fiskální Multiplikátor.............................................................................................................27 21.4.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Ondřej Schneider_ Česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta .................................................................................................28 21.4.2013 tyden.cz ~ str. 00 ~ Česko_  ČTK_ Nečas hraje o sebe, místo voličů zacílil na straníky ........................................................................................30 20.4.2013 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Společnost - Domácí_  Jakub Novák_ ÚSTR by měl být opravdu zrušen ......................................................................................................................31 20.4.2013 blisty.cz ~ str. 00 ~ _  Petr Uhl_ ÚSTR by měl být opravdu zrušen ......................................................................................................................31 20.4.2013 denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Domov_  Petr Uhl_ ODS získá ztracenou podporu, aţ změní svůj program, soudí politolog .......................................................33 20.4.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor_  lze_ Mušarafa zadrţela pákistánská policie a přivedla ho k soudu .......................................................................34 19.4.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět_  hab_ Útok v Bostonu ....................................................................................................................................................36 19.4.2013 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Hlavní zprávy_  _ Pákistán. Exprezident Mušaraf v domácím vězení ...........................................................................................37 19.4.2013 ČT 1 ~ str. 07 ~ 12:00 Zprávy ve 12_  _ Policie v Bostonu stále hledá pachatele ...........................................................................................................38 19.4.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Diskuze o evropském občanství ........................................................................................................................39 19.4.2013 euroskop.cz ~ str. 00 ~ Komentáře, analýzy_  Euroskop_ Antropolog komiksu Michal Uhl (Dušan Streit) ................................................................................................40 19.4.2013 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ _  _



Americká policie stále pátrá po mladším z bratrů podezřelých z útoků v Bostonu .....................................41 19.4.2013 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ amerika_  Ondřej Bouda,Simona Bartošová,Lenka Kabrhelová_ Uznávaný profesor o velkém posilování moci Zemana. A záţitku s Havlem ................................................42 18.4.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy_  Libuše Frantová_ Dnešek v Praze .....................................................................................................................................................43 18.4.2013 Praţský deník ~ str. 02 ~ Z metropole_  _ Ján Simkanič: Nemám rád snobárnu.................................................................................................................44 18.4.2013 Strategie ~ str. 36 ~ Cesty trhu_  David Horák_ Diskuse o občanství EU ......................................................................................................................................44 17.4.2013 euroskop.cz ~ str. 00 ~ ČR a EU_  Euroskop_ Pravice rozjela křik proti rudému nebezpečí. Tentokrát to skončí úplně jinak .............................................45 17.4.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy_  Jiří Hroník_ Pedák zahájil týden plný oslav ...........................................................................................................................46 16.4.2013 Českobudějovický deník ~ str. 03 ~ Českobudějovicko_  TADEÁŠ NOVÝ_ Pedagogická fakulta JČU zahájila týden plný oslav ........................................................................................47 16.4.2013 denik.cz ~ str. 00 ~ Jihočeský kraj_  _ Odpolitizování ÚSTR? Opak je pravdou ............................................................................................................47 16.4.2013 Lidové noviny ~ str. 12 ~ Horizont_  JAKUB JIRSA_ Malé a střední podniky a jejich budoucí přístup k financování EU ................................................................49 15.4.2013 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Kalendář akcí_  _ Česká kultura z pohledu logistiky ......................................................................................................................52 15.4.2013 Reliant Logistic News ~ str. 34 ~ Logistika_  Prof. Ing. Petr Pernica, CSc._ Ke slovu musí přijít levicoví historici ................................................................................................................53 15.4.2013 Respekt ~ str. 38 ~ Rozhovor_  MAREK ŠVEHLA_ Provztekat se do Bagdádu ..................................................................................................................................55 15.4.2013 Týden ~ str. 44 ~ Svět_  Tomáš Menschik_ Malé a střední podniky a jejich budoucí přístup k financování EU ................................................................56 14.4.2013 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Kalendář akcí_  _



Zbyněk Fiala: Potraviny jsou zdarma (3) ...........................................................................................................57 14.4.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice_  vasevec.cz_ Ke slovu musí přijít levicoví historici ................................................................................................................59 14.4.2013 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Marek Švehla_ Zbyněk Fiala: Potraviny jsou zdarma (3) ...........................................................................................................59 14.4.2013 vasevec.cz ~ str. 00 ~ _  _ Banky mohou vrátit vnímání stavebního spoření o deset let nazpět, tvrdí ekonomové Prouza a Teplý ...59 13.4.2013 byznys.ihned.cz ~ str. 00 ~ penize.ihned.cz_  Marek Schwarzmann_ Diskuse o odvolání předsedy Ústavu pro studium totalitních reţimů Daniela Hermana .............................61 12.4.2013 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum_  _ Obavy z KLDR ......................................................................................................................................................62 12.4.2013 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ sKarty by měla spořitelna oţelet a odškodnění nevymáhat, míní odborníci .................................................62 11.4.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  Jaroslav Matyáš_ Novodobí političtí spasitelé ................................................................................................................................63 11.4.2013 Lidové noviny ~ str. 13 ~ Názory_  MICHAL KUBÁT_ Zkoušky za bábovku, seminárky za sex ............................................................................................................63 10.4.2013 Aha! ~ str. 03 ~ Téma_  (sto, tho)_ Takhle se studuje v Česku: Diplom za sex nebo flašku vína ..........................................................................63 10.4.2013 ahaonline.cz ~ str. 00 ~ Trapasy_  _ Syn disidenta Uhl: Diskutuje se, zda tu byla totalita. Podpořím odvolání šéfa ÚSTR ..................................67 10.4.2013 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory_  Libuše Frantová_ Záloţní škola nemusí být nutně horší................................................................................................................68 9.4.2013 Lidové noviny ~ str. 17 ~ Akademie_  BARBORA ŘÍHOVÁ_ 1. narozeniny Markethingu: víno, zpěv a MRočenka ........................................................................................76 9.4.2013 markething.cz ~ str. 00 ~ Média, Z terénu_  Martina Votrubová_ Válečné hrůzy v barvě. Bitevní pole převádí skutečné příběhy do komiksu .................................................76 9.4.2013 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Kavárna_  Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_



Přednáška z UK: Historik Jiří Pešek o historii Univerzity Karlovy .................................................................80 8.4.2013 ct24.cz ~ str. 00 ~ Kultura_  jab_ E-revoluce se odkládá .........................................................................................................................................90 8.4.2013 Euro ~ str. 18 ~ Report_  Tomáš Plhoň_ Kalousek je na kolena nedostal .........................................................................................................................91 8.4.2013 Euro ~ str. 22 ~ Report - kniţní trh_  Tomáš Plhoň_ Jak Thatcherová změnila Británii: Zkrotila odbory, odvrátila bankrot a vyhrála válku ................................93 8.4.2013 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz_  tyt, han_ Brutálně negativní blondýna Karol Hošek ........................................................................................................95 8.4.2013 markething.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory_  Tomáš Houska_ Kudy z bídy české politiky? ................................................................................................................................98 6.4.2013 denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Víkend_  Vratislav Dostál_ Rakovník hostil mládeţnický parlament .........................................................................................................100 5.4.2013 5plus2.cz ~ str. 00 ~ stalo se_  Petra Chytrá_ Miloš Zeman není ţádný myslitel .....................................................................................................................101 5.4.2013 Hospodářské noviny ~ str. 11 ~ Rozhovor_  Petr Honzejk, Petr Fischer_ Markéta Fialová ..................................................................................................................................................103 5.4.2013 nova.cz ~ str. 00 ~ Nova.cz/Hvězdy/Zpravodajství_  Nova.cz_ Rakovník hostil mládeţnický parlament, sjely se desítky lidí .......................................................................104 4.4.2013 5+2 dny ~ str. 03 ~ Rakovnicko_  PETRA CHYTRÁ_ Pchjongjang přesunul rakety středního doletu na své východní pobřeţí ...................................................105 4.4.2013 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Pondělí - pátek podle…_  _ Bankovní poplatky .............................................................................................................................................113 4.4.2013 ČT 1 ~ str. 01 ~ 21:30 Máte slovo_  _ Markéta Fialová ..................................................................................................................................................115 4.4.2013 nova.cz ~ str. 00 ~ Nova.cz/Hvězdy/Zpravodajství_  Nova.cz_ Pehe na půdě opavské univerzity ....................................................................................................................117 2.4.2013 REGION OPAVSKO ~ str. 06 ~ Zpravodajství_  (red)_



Markéta Fialová: Televize je návyková ............................................................................................................118 1.4.2013 novinky.cz ~ str. 00 ~ Ţena - Styl_  Klára Říhová_



Plné znění zpráv Krev a šok! 30.4.2013

Aha! str. 02 (sto, ska)_

Tragédie_

Centrem Prahy otřásl výbuch plynu * Zranění lidé, nářek, zoufalství * Strach z teroristického útoku * Škoda přes 10 milionŧ korun Ulice jako ve válečné zóně PRAHA Zkrvavení, naříkající, šokovaní a zmatení lidé zasypaní prachem. Divadelní ulice v těsné blízkosti Národního divadla, plná suti... Takový byl obrázek této historické části Prahy po obrovském výbuchu. Svědci mluvili o strachu z teroristického útoku. Měli obavu, ţe metropoli zasáhla stejná tragédie, jaká se nedávno odehrála v cíli maratonského běhu v americkém Bostonu. Exploze se ozvala včera před desátou dopoledne, 43 lidí při ní bylo zraněno. Tlaková vlna vyrazila v okolí několika stovek metrŧ okna, poškodila střechy. Teprve po hodině hasiči oznámili, ţe šlo o výbuch plynu. Zraněná Eva Votápková Nezŧstal tam někdo? Pomozte... PRAHA - Knihovnice Eva Votápková vyběhla z poničené budovy Hollaru, kde sídlí Fakulta sociálních věd UK, obličej měla od krve, která jí stékala na oblečení. V očích strach... Okamţitě se jí ujali záchranáři, ovázali jí hlavu. Byla otřesená -z krve, střepŧ, křiku a ohlušující rány - a nezajímaly ji krvácející šrámy na obličeji. Myslela na studenty. „Stále se ptala: nezŧstal tam někdo, nepotřebuje někdo pomoct?“ popisuje jeden ze študákŧ, který knihovnici pomáhal. Ještě cestou v sanitce do nemocnice v Motole byla v šoku a mluvila o studentech: „Mrzí mě, ţe nebudou moct do knihovny, zrovna teď, kdy začíná zkouškové období,“ říkala Eva Votápková. Marie Koubková (85): Šla jsem na nákup a zachránila si ţivot PRAHA - Odešla nakoupit a uţ se nedostala ka) netu! do bytu! Dŧchodkyně Marie Koubková (85) si jen stihla prohlédnout, jak jí exploze zdemolovala odvedla. Pak ji policie odvedla. „Poloţila jsem policajti tašku a v tu ránu mě vyhodili. nemám Nechala jsem tam tašku a nepisuje nic,“ popisuje seniorka. Bydlí v přízemí a tlaková vlna jí kompletně zničila okna, vyrvala jí i dvířka od sekretáře! roztlučené „Všechno je roztluče na padrť a poházené po bytě. Všude jen samé sklo,“,“ popisuje. V pŧl desáté šla nakoupit, zachránilo a to jí moţná zachránilo ţivot. Výbuch ji nezranil. Je to uţ druhá katastrofa, Koubkovou fa, která Marii Kouba. postihla. Ve svém bytě totiţ zvládla přečkat at i povodně. „Tohle je ale horší. dostanu Nevím, kdy se dostane do bytu,“ zoufá si seniorka. Foto popis| Marie Koubková Foto popis| Pomoc! Šokovaní lidé utíkali od zborceného domu. Foto popis| To není ulice ve válečné zóně, ale v centru Prahy. Nad mostkem je vidět v lešení Zlatá kaplička. Foto popis| Suť a prkna po explozi v Divadelní ulici. Plyn se zřejmě pod domem v podzemí hromadil ze starého ztrouchnivělého potrubí. Prvotní odhad škody je neuvěřitelných 10 milionŧ Kč! Foto popis| Zraněný čekal na ošetření. Foto popis| Knihovnice Eva Votápková byla pořezaná od skla v obličeji. Foto popis| Krev zraněných. Foto popis| Mladík si ovazuje krvácející ránu mikinou. Foto popis| „Jsem v pořádku,“ volal rodině student. Foto popis| Z mostu nad Divadelní ulicí sledovali svědci záchrannou akci. Foto autor| Foto Aha! - Alexandr Malachovský, Richard Veselý, ČTK/P. D. Josek, R. Cortés, O. Vainio, Reuters Foto autor| Infografika Aha! - Soňa Jurčáková _

Výbuchem zničený dům je památkou, patří "letcům" 30.4.2013

aktualne.cz str. 00 Praha - Regiony_ Markéta Šrajbrová_



Postaven byl v polovině 19. století, nyní v něm sídlí galerie Praha - Při opravách klasicistního domu v Divadelní ulici, ve kterém vybuchl plyn, se nejspíš dostanou ke slovu také památkáři. Dŧm číslo 5, který v pondělí silně poničil výbuch plynu, je chráněnou památkou od roku 1958. "Situaci ještě neřešíme, protoţe zatím stále probíhají záchranné práce. Jsme v kontaktu s památkovým odborem Magistrátu hlavního města Prahy, ale zatím jsme nebyli osloveni," uvedl architekt Ondřej Šefcŧ z Národního památkového úřadu. Neţ se začne mluvit o jakýchkoli opravách, je podle něj nutné, aby budovu zajistil statik. Jak uvádí kniha Umělecké památky Prahy, první zástavba stála na místě nejpozději od roku 1769. Samotný dŧm byl postaven v polovině 19. století. "Nový blok domŧ vyrostl kol. r. 1841 na parcele, jejíţ střední část zakoupil staroměstský obchodník F. A. Schönberger. Plány na stavbu domu vypracoval F. Wolf, který podle připomínek Bernarda Gruebera navrhl i definitivní řešení fasády," píše se v publikaci. Roku 1871 budovu koupil praţský obchodník V. J. Rott. Od roku 1894 fasádě škodily úpravy, které probíhaly v souvislosti s budováním obchodŧ. To si v roce 1902 vyţádalo opravu hlavní fasády. Boční a zadní křídlo jsou kvŧli převýšení nábřeţí o patro vyšší. Interiéry zdobil štuk, přízemí mělo valenou klenbu. V budově jsou dvě schodiště, hlavní oválné a boční vřetenovité. Obě zdobilo klasicistní zábradlí. Nyní dŧm vlastní státní podnik Řízení letového provozu, který objekt pronajímá. Největším pronajímatelem je Galerie Zdeněk Sklenář. Její zaměstnanci ani majitel se zatím k výbuchu nechtěli vyjadřovat. Z fotografií z místa je patrné, ţe výbuch vyrazil skleněné výplně oken. V prostorách měla do 11. května probíhat výstava děl Federica Díaze. Výbuch plynu otřásl blokem domŧ v blízkosti Národního divadla v pondělí kolem desáté hodiny dopoledne. Podle ředitele praţských záchranářŧ Zdeňka Schwarze se zranilo 43 lidí, z toho jeden člověk váţně. Policie po výbuchu evakuovala na 220 lidí a 19 okolních budov. Šlo zejména o FAMU a vedlejší Institut komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/praha/clanek.phtml?id=778319 _

Exploze otřásla Prahou i Praţany 30.4.2013

Benešovský deník + další regionální deníky str. 04 PETR ŠTROMPF_

Zpravodajství_

Krev, zmatek a značné hmotné škody přinesl včerejší výbuch plynu v centru Prahy. Záchranáři museli pomáhat 43 zraněným – naštěstí se většinou jednalo lehčí úrazy. Nejčastěji pořezání od skla. Praha – Třiačtyřicet zraněných, z toho jeden těţce, je bilance včerejšího výbuchu plynu v přízemí domu v Divadelní ulici číslo 5 v centru metropole. Desítky obyvatel z přilehlých ulic se dlouhé hodiny kvŧli policejnímu zátarasu nesměly přiblíţit ke svým domovŧm, natoţ zjistit případné škody. „Nemám představu, co mi ta exploze doma napáchala. Jen se podívejte: všude je plno skla,“ hořekoval muţ z ulice Karolíny Světlé. Právě v této ulici jen málokteré z oken zŧstalo nepoškozené. Okolní domy přitom stojí od centra výbuchu dobrých tři sta aţ čtyři sta metrŧ. „Prý si máme škody doma vyfotit, chce to údajně pojišťovna,“ krčil muţ rameny. Tato informace se davem poškozených rychle šířila, dvě hodiny po poledni se stala skutečností. Nájemníci v doprovodu policie si tak mohli vniklé škody zdokumentovat. „Lepší teď lomit rukama, neţ být po smrti,“ utrousil mladík, který odcházel hned v první skupině. Jeho slova měla dŧvod – mezi hloučky nájemníkŧ kolovala „zaručená“ zpráva, ţe pod sutinami stropŧ jsou čtyři mrtví. Plné znění zpráv


„Musíme tyto informace odmítnout, ţádné oběti na ţivotech hlášeny dosud nebyly,“ dementovala tyto zvěsti Jiřina Ernestová, mluvčí praţských záchranářŧ. Podle dostupných informací unikající plyn ucítili náhodní svědci, ţádná ze sloţek integrovaného záchranného systému to však nepotvrdila. Přitom Praţská plynárenská nedávno plynový rozvod v lokalitě údajně kontrolovala. Její technici však odmítají jakoukoliv komunikaci s médii. Bezprostředně po explozi uzavřeli plynové přípojky do 19 objektŧ. „Řekněte aspoň, jestli se tady uţ máme cítit bezpečně, nebo někdo z nás zase poletí vzduchem!“ obořila se na dvojici zarytě mlčících technikŧ invalidní seniorka z ulice Karolíny Světlé. Tu posléze odvedla hlídka městská policie, a poskytla jí moţnost odpočinku do doby návratu do bytu. Samozřejmě s vysklenými okny. Podle městského statika Petra Macháně výbuch zdemoloval stropy v prvním a druhém patře, která slouţila jako administrativní objekt. Další patra jsou jiţ obývána běţnými nájemníky. Mnozí z nich měli štěstí, ţe v době exploze nebyli doma. Jiní zase mají s explozí bezprostřední zkušenost. „Slyšela jsem silný výbuch, všichni jsme vyběhli ven. Myslela jsem, ţe jde o bombu. Dole nás čekal šok! Všude byli zkrvavení spoluţáci. Byl to šílený pohled. Pak jsme museli jít a děkan nám sdělil, ţe škola bude uzavřena pro výuku celý týden,“ řekla Michaela Rozšafná, studentka Fakulty sociálních věd UK, která sídlí v Galerii Hollar. V bloku budovy, kde plyn vybuchl, rovněţ sídlí Filmová akademie múzických umění (FAMU). Tu exploze rovněţ silně poničila. Dopravní provoz, zejména tramvají, byl krátce obnoven v odpoledních hodinách, neţ došlo k opětovné blokaci v prostoru Národní třídy. Plyn totiţ v místě začal znovu unikat – a teprve aţ za další hodinu tramvaje mohly znovu vyjet na své trasy. Ovšem s výjimkou stanice Národní divadlo, kde zastavovat nesměly. Více fotografií z místa neštěstí v centru Prahy i jeho okolí najdete na prazsky.denik.cz *** Lidé po výbuchu jen němě zírali Spousta lidí, kteří po explozi zŧstali v němém úţasu, se vzápětí ptala – byl to teroristický útok? Nikdo zatím nic nevěděl, začaly houkat první sirény. „Třeba to je jen nějaké cvičení,“ utrousil kdosi v davu na křiţovatce ulic Národní třída a Na Perštýně. Bohuţel, cvičení to nebylo, ale počátek tragédie, která za uplynulých několik let nemá svým rozsahem obdoby. „Byl to plyn!“ přiběhl muţ ve středních letech, který se oháněl zprávou ve svém mobilu. Ti, kteří mají ten chytřejší, souhlasně přikyvovali. To uţ ale záchranná akce byla v plném proudu, přestaly jezdit tramvaje, štosované ve Spálené ulici. „Lidi, mějte rozum, odejděte z křiţovatky, potřebujeme mít prostor pro hasiče,“ rozháněl zvědavce dopravní policista, který snad tisíckrát trpělivě odpovídal, co ţe se to za policejním kordonem na Národní třídě vlastně děje. Co se dělo, ví nejlépe zranění a evakuovaní z Divadelní ulice. (štr) „Lepší teď lomit rukama, neţ být po smrti,“ řekl mladík, kterému exploze v Divadelní ulici několik dlouhých hodin zamezila přístup do jeho zničeného bytu. Foto popis| ZÁCHRANNÁ AKCE. Na padesát hasičŧ a dvě desítky záchranářŧ se včera věnovalo obětem výbuchu. Foto autor| Foto: Deník/Dimír Šťastný Foto popis| POHLED Z PTAČÍ PERSPEKTIVY. Divadelní ulice a spousta skla z rozbitých oken i v jiných přilehlých ulicích je tristní obrázek exploze plynu. Foto autor| Foto: Deník/Martin Divíšek Region| Střední Čechy Publikováno| Boleslavský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Benešovský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Kladenský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Berounský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Kolínský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Kutnohorský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Mělnický deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Nymburský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Příbramský deník; Zpravodajství; 04 Publikováno| Rakovnický deník; Zpravodajství; 04 ID| b3040910-89f6-40e9-a8d7-30e5cc997ad9 _ Plné znění zpráv


Drama začalo před desátou 30.4.2013

Blesk

str. 03

Téma_

_ 9:59 Domem v praţské Divadelní ulici nedaleko Národního divadla otřásl mohutný výbuch. Svědci hlásí, ţe ho zaslechli například na Jungmannově či Karlově náměstí. 10:29 Na místě jsou hasiči, policie, zranění lidé úplně pokrytí prachem. Záchranáři vyslali na místo sanitky a lékaře. 10:48 Fakultní nemocnice Motol přijala prvního zraněného 10:59 Kavárna Slavia i budova FAMU jsou vyklizené. Kolem hlídkuje policie, oblast je ohraničená páskami. 11:12 Ředitel praţské záchranky Zdeněk Schwarz uvedl, ţe zraněných mŧţe být aţ 40. Mají odřeniny či řezné rány, postupně se ale hlásí další lidé se zraněními. 11:46 Uzavřené pro dopravu je okolí výbuchu i most Legií. Projíţdějí po něm záchranáři a hasiči. 11:53 Na výbuch zareagoval premiér Petr Nečas. „Jsem hluboce zasaţen tragédií…“ uvedl v tiskovém prohlášení. 12:00 Okolí výbuchu je obehnáno páskou tak, ţe je obtíţné projít a místu se vyhnout. 12:46 Evakuovaná je historická budova Národního divadla i Nová scéna. 13:18 Kolem třinácté hodiny na místě zasahovalo 61 stráţníkŧ, z toho tři psovodi. Koluje informace o tom, ţe na místě mohou být tři nebo čtyři mrtví... 13:34 Na domě poničeném výbuchem pracuje několik lidí z Metrostavu. 15:57 Další únik plynu znovu změnil trasy tramvají linek 6, 9, 22, 17 a 18. Neprojíţděly přes křiţovatku u Národního divadla a místo aţ do večera objíţděly přes Anděl či to přes Karlovo a Václavské náměstí… 19:09 Likvidátoři z pojišťovny odhadli škody na domě na 10 milionŧ, další budou na okolních. 22:40 Podle starosty Prahy Oldřicha Lomeckého plyn uniknul přímo z přípojky z prvního či druhého patra. 23:00 Budova Hollar, kde sídlí Fakulta sociálních věd, je do odvolání uzavřena pro studenty i zaměstnance. Regionální mutace| Blesk - Praha _

Francie, Německo, Česká republika a vícerychlostní EU 30.4.2013

businessinfo.cz str. 00 _

Kalendář akcí_

Ústav mezinárodních vztahŧ v Praze ve spolupráci s Velvyslanectvím Francouzské republiky v České republice a Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v České republice si Vás dovolují pozvat na mezinárodní konferenci Francie, Německo, Česká republika a vícerychlostní EU. Konference se bude zabývat vysoce aktuálními tématy ve 3 panelech: EU o několika rychlostech z hlediska historického vývoje Euro jako iniciátor vícerychlostní Evropy Diferencovaná integrace a její fungování v praxi Program: 09:15 – 09:45 Registrace 09:45 – 10:00 Zahájení konference H. E. Pierre Lévy, velvyslanec Francouzské republiky v České republice H. E. Detlef Lingemann, velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahŧ, Praha Plné znění zpráv


10:00 – 11:30 I. panel: EU o několika rychlostech z hlediska historického vývoje Předseda: H. E. Pierre Lévy, velvyslanec Francouzské republiky v České republice Funda Tekin, zástupkyně ředitele, Institut pro evropskou politiku, Berlín Ivo Šlosarčík, docent, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, UK Praha Thomas Klau, vedoucí kanceláře v Paříţi, European Council on Foreign Relations 11:30 – 11:45 Přestávka na kávu 11:45 – 13:15 II. panel: Euro jako iniciátor vícerychlostní Evropy Předseda: Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahŧ, Praha Michael Dauderstädt, ředitel Odboru hospodářské a sociální politiky, Friedrich Ebert Stiftung, Berlín Luděk Niedermayer, ředitel Deloitte Consulting, Praha Patrick Allard, konzultant Centra pro analýzy, plánování a strategie, Ministerstvo zahraničních věcí Francouzské republiky, Paříţ 13:15 – 14:00 Oběd 14:00 – 15:30 III. panel: Diferencovaná integrace a její fungování v praxi Předseda: Jaroslav Kurfürst, vrchní ředitel Evropské sekce Ministerstva zahraničních věcí, Praha Vojtěch Belling, státní tajemník pro evropské záleţitosti Úřadu vlády České republiky, Praha Michael Clauß, ředitel Evropského oddělení, Ministerstvo zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, Berlín Jean-Michel Casa, ředitel sekce pro Evropskou unii, Ministerstvo zahraničních věcí Francouzské republiky, Paříţ Přednášející: Patrick Allard, konzultant Centra pro analýzy, plánování a strategie, Ministerstvo zahraničních věcí Francouzské republiky, Paříţ Vojtěch Belling, státní tajemník pro evropské záleţitosti Úřadu vlády České republiky, Praha Jean-Michel Casa, ředitel sekce pro Evropskou unii, Ministerstvo zahraničních věcí Francie, Paříţ Michael Clauß, ředitel Evropského oddělení, Ministerstvo zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, Berlín Michael Dauderstädt, ředitel Odboru hospodářské a sociální politiky, Friedrich Ebert Stiftung, Berlín Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahŧ, Praha Thomas Klau, vedoucí kanceláře v Paříţi, European Council on Foreign Relations Jaroslav Kurfürst, vrchní ředitel Evropské sekce Ministerstva zahraničních věcí, Praha H. E. Pierre Lévy, velvyslanec Francouzské republiky v České republice H. E. Detlef Lingemann, velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Luděk Niedermayer, ředitel Deloitte Consulting, Praha Ivo Šlosarčík, docent, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, UK Praha Funda Tekin, zástupkyně ředitele, Institut pro evropskou politiku, Berlín Informace: Doba konání: od 09:15 hod. Simultánní tlumočení angličtina, čeština, francouzština, němčina zajištěno.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci/francie-nemecko-ceska-republika-avicerychlostni-15022.html Plné znění zpráv


_

Televize napouští česká akvária uţ 60 let 30.4.2013

ct24.cz str. 00 Kultura_ Jana Benediktová_

Praha - Kdyţ Československá televize 1. května 1953 začala vysílat, byla spíš takovou chudou příbuznou rozhlasu. Akvárium, jak se televizoru říkalo, na které se k nečetným majitelŧm chodili dívat sousedé i příbuzní. Velkou sledovanost měl hlavně sport - a ten byl také spojen s prvním přímým přenosem i s prvním barevným vysíláním. Jak se za šedesát let proměnila televizní technika i středobody obývákŧ, ukazuje výstava, kterou v den 60. výročí zpřístupní Národní technické muzeum. "Televizní vysílání začalo v rámci oslav prvního máje ve 20:00. Úvodní řeč měl ředitel československého rozhlasu," popsal program prvního vysílacího dne, jehoţ součástí byla i scéna z Moli?rova Lakomce sehraná Františkem Filipovským, kurátor výstavy Jan Novotný. "Existovalo jedno studio, kde byly dvě kamery, jeden stŧl, a u toho se všechno odehrávalo. Technika v té době byla strašně nespolehlivá, tehdy nebylo ani ţádné záznamové zařízení," upozorňuje Rudolf Pop, ředitel techniky ČT, ţe prŧkopníci vysílání museli být především nadšenci a taky dobří improvizátoři. S oslavami šedesátého výročí tehdy nikdo zřejmě moc nepočítal, první pŧlrok byl pro televizi obdobím hájení. I kdyţ vysílání nezačínalo úplně na zelené louce - první pokus o šíření audiovizuálního signálu proběhl v roce 1948 rámci výstavy rozhlasu MEVRO v Praze. Televizní aparatura z tanvaldského Vojenského technického ústavu, která tehdy byla předvedena, je jedním z exponátŧ na aktuální výstavě v NTM. Vystaveno je i odbavovací pracoviště z nejstaršího televizního vysílače na Petřínské rozhledně z roku 1953 anebo prototyp prvního československého televizního přijímače TESLA 4001A z roku 1952. Doma ho měl ale tenkrát málokdo - televizor byl poměrně dlouho především technickou novinkou. "V úplných počátcích měli televizor jen lidé v Praze a okolí, na celé území Československa se dostal aţ počátkem 60. let. Zpočátku to fungovalo tak, ţe se na televizi lidé chodili dívat do domu kultury, knihoven, závodních klubŧ nebo k sousedŧm," popisuje Petr Bednařík z katedry ţurnalistiky FSV UK tehdejší situaci, která moţná dnes, kdy mŧţete mít televizi zabudovanou v mobilu i v ledničce, zní pro některé aţ nepředstavitelně. Dŧvodem, proč si lidé začali televizory kupovat, byl prý sport, přesněji moţnost fandit z gauče hokeji nebo fotbalu. Sportovní klání i mimo hlediště mohli sledovat od roku 1955, kdy technici přistavili vŧz k zimnímu stadionu v Praze na Štvanici a zorganizovali první přímý přenos v historii Československé televize. Šlo o hokejové utkání ČSR - IF Leksand. Zpočátku televize vysílala pouze tři dny v týdnu (v létě jen dva dny), v listopadu 1953 se počet vysílacích dnŧ rozšířil na čtyři, v roce 1955 na šest dní v týdnu a od 29. prosince 1958 televize své pořady vysílala po celý týden. V roce 1961 dosáhl počet televizních koncesionářŧ jednoho milionu, v následujících letech majitelé televizorŧ přibývali uţ rychleji. A televize si víc začal všímat i komunistický reţim, který ji poměrně dlouho, na rozdíl od jiných typŧ médií, nebral příliš váţně. Její propagandistické moţnosti si naplno uvědomil teprve počátkem 60. let. "Aţ do konce osmdesátých let představovala ČST nejsilnější nástroj propagandy a ideologické indoktrinace, coţ se projevovalo ve všech programových ţánrech," připomíná Milan Kruml, analytik programových formátŧ ČT. "Ale bylo i hodně pořadŧ, které získávaly ceny na mezinárodních festivalech," doplňuje Petr Bednařík. "Co jsme uměli dělat od počátku, byla tvorba pro děti, a to tak, aby byla zajímavá, zábavná i poučná. Západní Němci si nás dokonce vzali jako vzor, protoţe tam dětské pořady vypadaly spíš jako pokračování školního vyučování." K nejsledovanějším ale patřily seriály, seriálová tvorba se rozjela především v 70. letech. V té době uţ televize byla součástí běţného ţivota, dávno ne raritou. A od 9. května 1973 vysílala i barevně. První barevnou vlaštovkou byl ovšem uţ o tři roky dříve přenos z mistrovství světa v klasickém lyţování ve Plné znění zpráv


Vysokých Tatrách. Počáteční éru barevného vysílání dokumentuje na výstavě v NTM první československý barevný televizor TESLA 4401A Color. Sedmdesátky přinesly ještě dvě pro televizi dŧleţité změny - spuštění vysílání ČT2 v roce 1970 a stěhování na Kavčí hory, kde sídlí doteď. "Měšťanská beseda byla vlajková loď, ale ČST měla i další pracoviště. V 60. letech to došlo tak daleko, ţe byla asi na 120 místech v rámci Prahy," doplnil kurátor Jan Novotný. "Uţ v roce 1965 vznikl projekt, který počítal s televizí na jednom místě. První část Kavčích hor byla předána v roce 1970 a objekt zpravodajství pak v roce 1979." OD "KAMDOPŦ" K UDÁLOSTEM Právě zpravodajství prošlo za šedesát let jednou z největších proměn. Jeho raná podoba by z dnešního pohledu nejspíš neobstála. Nejméně do roku 1955 bylo denní a aktuální zpravodajství na obrazovkách spíše vzácností. Ze zpravodajských ţánrŧ v prvních dvou letech vysílání dominovaly magazíny, ohlédnutí, souhrny, případně besedy ve studiu. Na skromné pionýrské počátky vzpomíná někdejší produkční Martin Glas: "Zpravodajská redakce měla tehdy, v Měšťanské besedě v prvním patře traktu do Jungmannovy ulice, čtyři místnosti. Osazenstvo bylo tehdy velmi malé: vedoucí redaktor, vedoucí výroby, sekretářka redakce, několik redaktorŧ…." Začátkem plnohodnotného zpravodajství bylo spuštění pravidelné hlavní zpravodajské relace TAZ – Televizní aktuality a zajímavosti na podzim 1956. V roce 1958 dostává hlavní zpravodajská relace značku Televizní noviny a současně s ní se rozbíhají také sportovní Branky, body, vteřiny – dnes nejstarší programová značka České televize. V 60. letech se objevuje další noční verze zpráv pod názvem 2. vydání Televizních novin. A spolu s rozšiřováním zpravodajského záběru rostou i nároky na počet redaktorŧ a jejich zaměření. Regionální zpravodajství obstarávali v počátcích "kamdopové" - kameramani a dopisovatelé v jedné osobě, nezřídka amatéři s vlastním vybavením a chutí dostat "své" zprávy k národu. Mimochodem Studio Ostrava zahájilo vysílání na silvestra roku 1955, Brno o šest let později. K podobě, v jaké ho známe dnes, se zpravodajství přiblíţilo zejména po vzniku České televize v roce 1992. Zásadním posunem pak bylo spuštění první zpravodajské stanice v Česku. ČT24 začíná vysílat 2. května 2005. V únoru 2006 se k vysílání ČT24 přidává další nová tematická stanice ČT sport. A od konce srpna letošního roku se nabídka České televize rozšří o další dva kanály - dětský ČT :D a kulturní ČT art.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/224807-televize-napousti-ceska-akvaria-uz-60-let/ _

Praha finančně pomůţe obětem výbuchu v centru města 30.4.2013 ČRo - regina.cz str. 00 denik_ Anna Königsmarková,Alina Holušová_ Lidé postiţení výbuchem, který otřásl centrem Prahy, dostanou od magistrátu finanční pomoc. Město také uhradí náklady na zajištění statiky domu nebo na opravu oken. O kolik peněz pŧjde, se zatím neví. Primátor Bohuslav Svoboda výši finanční pomoci neprozradil. Stále totiţ nejsou sečteny škody po pondělní explozi.„Uţ jsem začal jednat s Univerzitou Karlovou a s Fakultou sociálních věd. To jsou dvě budovy, které jsou také postiţeny, ţe bychom jim také poskytli nějakou výpomoc,“ uvedl Svoboda.Výše částky se bude projednávat aţ po vyčíslení škod. „Nehovořím ještě o objemech, protoţe neznáme objemy škod, ale bude to potom věcí jednání mezi námi a těma dvěma fakultami,“ dodal primátor.Pojišťovny odhadují škody na desítky milionŧ korun. Na místě výbuchu se uţ nyní nacházejí likvidátoři, zatím ale nemohou do nejvíce poškozené budovy.Domy v okolí mají hlavně vysklená okna, tlaková vlna poškodila také dveře nebo nábytek. Majitelé uţ řadu škod nahlásili. Podle Jana Marka z České pojišťovny nemusí čekat na vyšetření případu.„Doporučujeme, aby si lidé pořídili seznam poničených věcí,“ doporučil Mark Plné znění zpráv


a dodal, ţe si lze zajistit rovněţ fotodokumentaci či videozáznam škod.Menší škody, jako jsou například vysklená okna, lze podle jeho slov jiţ nyní nahlásit pojišťovně a začít tak hned s úklidem a zasklíváním.Oblast výbuchu v centru Prahy prošla ještě v dubnu pravidelnou kontrolouZáchranáři mezitím pokračovali v práci i den po výbuchu. Odklízeli sutiny a snaţili se zajistit poničenou budovu, kde podle Praţské plynárenské proběhla poslední kontrola plynu zrovna tento měsíc.Policie bere v úvahu hned několik vyšetřovacích verzí. Nevylučuje totiţ jak nešťastnou náhodu, tak i trestný čin.Zřícení domu v centru Prahy, ve kterém vybuchl plyn, uţ teď podle statika nehrozíPředseda Akademie věd Drahoš: Po výbuchu jsme pomáhali ošetřit zraněné kolegyPod tlakovou vlnou se na mě vyvalilo okno, líčí svědkyně výbuchuVětšina zraněných jsou studenti z okolních škol. Lékaři ošetřují řezné rány nebo proraţené bubínkySvoboda: Předpokládáme, ţe zhruba tři lidi by mohli být zasypaní

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1206495 _

Hasiči dokončí prohledávání sutin domu v centru Prahy 30.4.2013

ČRo České Budějovice

str. 06

17:00 Události regionu_

_ Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka -------------------Hasiči zřejmě do večera dokončí prohledávání sutin domu v centru Prahy, ve kterém explodoval plyn. Poté na místo nastoupí policie. Mezitím likvidátoři na místě odhadují výši škod. Ty sčítá i Akademie věd a Filmová fakulta i Fakulta sociálních věd, které sídlí v blízkosti. Mají zničené hlavně knihovny, učebny i kanceláře. Školy zŧstanou do příštího týdne zavřené. Výbuch zranil čtyři desítky lidí. Většina zranění ale byla lehkého charakteru. Dva zranění stále zŧstávají v nemocnici. _

Zatčení Tymošenkové mělo podle evropského soudu politický motiv 30.4.2013

ČRo Radioţurnál

str. 03 _

12:08 Hlavní zprávy_

Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Zatčení ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové bylo politicky motivováno. Rozhodl tak Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Tymošenková byla odsouzena k 7 letŧm vězení v roce 2011, a to za zneuţití pravomocí při domlouvání plynového kontraktu s Ruskem. Na soud pro lidská práva se obrátila sama. Po telefonu uţ teď zdravím Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Dobrý den. Jan ŠÍR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Jak vy hodnotíte ten verdikt evropského soudu? Ještě doplním, ţe usnesení bylo jednomyslné. Jan ŠÍR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ten verdikt soudu pouze shrnuje to, co je obecně známo. Týká se to toho, ţe v procesu konkrétně s Julijí Tymošenkovou rozhodovaly nejenom právní aspekty nebo trestně-právní aspekty, ale byla tam přítomná v určité míře i ta politická komponenta. Zároveň bych doplnil k tomu, co bylo řečeno v tom úvodním příspěvku, ţe soud zároveň nepřiznal nebo neshledal platnými některé další body té obţaloby, kterou Tymošenková k soudu podala. Týká se to zejména zpŧsobu, jakým s ní je nakládáno ve vězení. Plné znění zpráv


Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Mohl byste připomenout tzv. plynovou kauzu a roli Julije Tymošenkové? Jan ŠÍR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Problém je v tom, ţe Tymošenková je souzena pro více věcí a záleţitostí, pro které se nachází v hledáčku prostě orgánŧ činných v trestním řízení na Ukrajině, je více uţ od počátku roku 2000. Pokud jde o ten samotný případ, na základě kterého nebo pro který byla před dvěma lety odsouzena, ten se vztahuje k jejímu pŧsobení v čele ukrajinské vlády v roce 2009, kdy došlo k té známé rusko-ukrajinské plynové krizi, kdy Rusko pozastavilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu, potaţmo dále do Evropy, s odvoláním právě na absenci nějakého právního základu pro další dodávky. V návaznosti na tuto krizi došlo k renegociaci podmínek samotných dodávek plynu na Ukrajinu a tranzitu dále do Evropy. V tomto případě Tymošenková měla souhlasit s podmínkami, které byly pro Ukrajinu zjevně nevýhodné, kterýmţto pádem měla zpŧsobit ukrajinskému rozpočtu, potaţmo té státní energetické korporaci Naftogaz škodu ve výši stovek řádově milionŧ dolarŧ. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Tymošenková podala ţalobu i na další poškozování svých práv. Evropský soud o tom má rozhodovat později. Jaké má podle vás šance a změní to něco v případu Julije Tymošenkové? Mohla by se dostat z vězení? Jan ŠÍR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To si myslím, ţe jsou dvě oddělené otázky, které bych také navrhoval posuzovat odděleně. Šance na to, ţe soud jí dá za pravdu pokud jde o právo na spravedlivý proces a jeho porušení v případě těch procesŧ, které s ní jsou vedeny, si myslím, ţe má a má docela velké. Druhá věc je, na kolik to změní postoj samotných ukrajinských úřadŧ k tomu, ţe je nadále vězněna. Jedná se o to, ţe, za prvé, vŧči tomu verdiktu se obě dvě strany mohou odvolat, čímţ se to mŧţe protáhnout a na druhé straně prostě co s tím souvisí, Evropský soud pro lidská práva nemá ţádné vynucovací mechanismy na Ukrajinu. Takţe kdyţ se ukrajinské úřady rozhodnou tento soud, respektive tento rozsudek prostě nerespektovat, nebrat v potaz, těţko se něco změní, byť Tymošenkové mŧţe, stejně jako třeba v případě odsouzeného a nedávno propuštěného kolegy Lucenka, být přiznána třeba nějaká kompenzace. Martin KŘÍŢEK, moderátor -------------------Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Díky a na slyšenou. Jan ŠÍR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Také děkuji. Na shledanou. _

Hasiči zřejmě do dnešního večera dokončí prohledávání sutin v Divadelní ulici 30.4.2013

ČRo Regina

str. 01 _

18:00 Události dne_

Miroslav KASAN, moderátor -------------------Hasiči zřejmě do dnešního večera dokončí prohledávání sutin v Divadelní ulici, ve kterém včera vybuchl plyn. Poté na místo nastoupit policie. Mezi tím likvidátoři pojišťoven odhadují výši škod. Ty sčítá i nedaleká akademie věd a filmová fakulta, i Fakulta sociálních věd. mají zničené hlavně knihovny, učebny, i kanceláře. Školy zŧstanou do příštího týdne uzavřené. Výbuch zranil 4 desítky lidí. Většinou naštěstí lehce. V nemocnici zŧstávají jen dva váţně zranění. _ Plné znění zpráv


Policie vyšetřuje příčinu včerejší exploze 30.4.2013

ČT 1

str. 01 12:00 Zprávy ve 12_ _

Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den. Jsou tu polední Zprávy České televize, vítám vás. Hasiči pokračují v odklízení sutin z domu v praţské Divadelní ulici, který včera poškodil silný výbuch, nejspíš ho zpŧsobil únik plynu. Exploze zranila 43 lidí včetně několika cizincŧ. Ulice Karolíny Světlé, Krocínova i Divadelní zŧstávají uzavřené. U Národního divadla navíc nezastavují ani tramvaje. Situaci na místě sleduje Zuzana Smiešková. Zuzano, jako odklízení pokročilo? Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka ČT -------------------Hezké poledne. Tak hasiči, kteří odklízejí trosky po té včerejší explozi, jsou zhruba v polovině, moţná za polovinou své odklízecí práce. A pracovali celý včerejší den, celou noc a i dnes s největší pravděpodobností budou končit buď hodně pozdě večer, anebo budou pracovat zase celou noc. Pracují, odklízejí pro to, aby na místo mohli přijet policejní vyšetřovatelé tak, aby zjistili tu přesnou příčinu té včerejší exploze. Jak řekl primátor Bohuslav Svoboda, tak za ní stojí výbuch plynu. Ovšem je dŧleţité zjistit proč a kde unikl. V kaţdém případě tady na místě uţ je i statik, ten řekl, ţe tedy čeká samozřejmě, jak bude vypadat ta budova a potom odklizení. Uţ teď si dovolil předjímat a řekl, ţe s největší pravděpodobností to nebude dŧm, jak se tak říká, na odstřel, protoţe viděl uţ i mnohem hŧře poničené domy, které poté tedy zŧstaly stát. Na místo se uţ tedy včera odpoledne a večer vrátili majitelé těchto domŧ, vracejí se i dnes. Vrátili se s lopatami, s vysavači, se smetáky, protoţe všude tady okolo jsou střepy. Na místě je několik sklenářských firem, a byla tady také i plynová pohotovost, protoţe v těch domech stále nejsou obnoveny dodávky plynu. A jak jsem mohla vidět z oznámení po té dnešní kontrole, tak obnoveny stále nejsou, protoţe ten stav je stále nevyhovující. Teď se pojďte podívat na reportáţ, jak to tady včera a včera večer vypadalo. redaktor -------------------Den po výbuchu se okolí Národního divadla pomalu vrací k normálnímu ţivotu. Hasiči odklízeli trosky i přes noc. Budovy kontrolují statici a po nich by měli nastoupit vyšetřovatelé. Zatím nejpravděpodobnější verze je, ţe vybouchl plyn. V podzemí mohl putovat i několik desítek metrŧ. Jiří BUCHTA, soudní znalec se specializací na plyn /Studio 6, 30. 4. 2013/ -------------------Epicentrum výbuchu se ještě neví, neví se ani vlastně zdroj úniku. redaktor -------------------Je krátce před 3. hodinou ráno. Plynaři kvŧli kontrole potrubí vykopali do hloubky asi 2,5 metru 2 díry. Jednu u budovy kavárny Slavie, druhou u Národního divadla. Bilance nakonec zřejmě nebude tak tragická, jak se pŧvodně zdálo. Zraněných je 43, těţce ale jenom jeden. A ţádnou oběť zatím nenašli ani psovodi, kteří sutiny také prohledávají. Jan DANĚK, mluvčí praţské policie -------------------V tuto chvíli to bezpečně na 100 % ještě vyloučit nemŧţeme. Nicméně je velmi nepravděpodobné, ţe by se na místě někdo nacházel. redaktor -------------------Otazníky jsou i nad stavem historických budov. Nejvíc zasaţený blok má 3 domy. Na jednom kraji sídlí FAMU, na druhém Fakulta sociálních věd. Střepy z rozbitých oken zranily hlavně studenty ţurnalistiky. Jakub KONČELÍK, děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Aţ nás policie do budovy pustí, tak máme uţ objednaného statika a sdělí nám tu základní informaci, to jest, zda ta budova na Smetanově nábřeţí je v pořádku. Rozhodli jsme studentŧm odloţit studijní povinnosti minimálně o týden. redaktor -------------------Ještě hŧř dopadl prostřední dŧm, který patří řízení letového provozu. Pojišťovna uţ škodu na něm odhadla na 10 milionŧ korun. Petr MACHÁŇ, statik Magistrátu hlavního města Prahy /Studio 6, 30. 4. 2013/ -------------------Tam došlo za prvé ke zřícení cihelných kleneb, které byly nad přízemím a došlo k vychýlení celé této zdi o cikra 5 centimetrŧ. Já jsem se přímo k tomu nemohl dostat, jednak tam byly sutiny, jednak to bylo vysoko a nad tím zřícený stropem, takţe bylo skutečně nebezpečí, ţe tato zeď mŧţe vybočit. redaktor -------------------Lidé z okolí se mohli domŧ vrátit uţ během noci. Odstranit všechny škody ale bude trvat několik týdnŧ. Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka ČT -------------------Já jsem zhruba před necelou hodinou hovořila také s velitelem zásahu hasičŧ, kteří pracují uvnitř. Ten nám řekli, jak to na místě vypadá, co všechno uţ museli odklidit, pojďte si ho poslechnout. Miloš NĚMEC, velitel zásahu, HZS hlavního města Prahy -------------------Některé ty konstrukce, klenby a stropy jsou silně narušeny. Báňská záchranná sluţba ve spolupráci s Metrostavem provádí zajištění výdřevu a podepření těch narušených zdí. Barbora KROUŢKOVÁ, moderátorka -------------------A na místě výbuchu v Praze zŧstává štáb České televize. _

Výbuch způsobil Národnímu divadlu škody za 200 tisíc korun 30.4.2013

denik.cz str. 00 _

Praha_

Praha – Škodu zhruba 200.000 korun zpŧsobil pondělní výbuch v centru Prahy na skleněných výplních Národního divadla a jeho Nové scény. Oznámil to jeho mluvčí Tomáš Staněk. Provoz divadla omezen nebyl, odpadl jen pondělní happening piazettě. " „Nejmarkantnější následek je viditelný na čelním skle v přízemí Nové scény na Národní třídě. Rozbité jsou i troje skleněné dveře a v hlavním foyeru ‚zlaté kapličky' se vysypalo okno za sochou Múzy. Té se naštěstí nic nestalo, je v pořádku," řekl Staněk. Podle něj dnes statik prohlédl budovu Nové scény a neshledal nic zásadního. „Začátkem týdne ještě zkontroluje plášť tohoto objektu krytý soustavou skleněných ‚obrazovek'. Zjistí, zda tlakem výbuchu nedošlo k jejich uvolnění," dodal mluvčí. Akademie věd a fakulty mají po explozi zničené knihovny a učebny Akademie věd, filmová fakulta Akademie múzických umění a fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy sídlící v blízkosti pondělního výbuchu v centru Prahy mají zničené knihovny, učebny i kanceláře. Škody zatím nejsou vyčísleny, instituce zatím čeká zasklívání oken a úklid. Školy zŧstanou do příštího týdne zavřené, FSV prodlouţila termín pro přihlášky k doktorskému studiu, řekli zástupci fakult a Akademie. Plné znění zpráv


Značně poškozeny jsou například vnitřní prostory budovy Akademie věd na Národní třídě, zejména v přízemí a prvním patře. V přízemí sídlí knihovna akademie a v prvním patře jsou kanceláře vedení AV. Podle ředitele Střediska společných činností AV ČR Jiřího Malého jsou zdevastovány hlavně ty prostory, jeţ směřují do ulic Divadelní a Krocínova. „Nejde jen o rozbitá skla, ale i o porušené vnitřní příčky a vnitřní skleněné desky, ty popadaly a zranily poměrně dost osob. Situace uvnitř budovy je velmi deprimující," řekl Malý. Vnější konstrukci budovy posoudil uţ v pondělí městský statik a měla by být v pořádku. Stav vnitřních prostor a rozsahu škod bude Malý znát zřejmě uţ dnes odpoledne, budovu nyní prochází statik a pojišťovací agent. Opravy co nejdříve začnou také v budově Hollar fakulty sociálních věd. „Knihovna to odnesla asi úplně nejvíc. Knihy jsou zaprášené, popadaly skříně," řekl děkan Jakub Končelík univerzitnímu časopisu iForum. V největší posluchárně výbuch vyvrátil dveře. Zástupci školy dnes šli v doprovodu policie do budovy vyzvednout osobní věci studentŧ a kantorŧ, kteří je tam nechali ve zmatku po výbuchu. Pro věci se mohou postiţení stavit v budově školy v Jinonicích. Na vyčíslování škod je podle Končelíka ještě brzy, teprve po zapnutí elektřiny se zjistí, jak byla poničena výpočetní technika. Škola také prodlouţila termín pro podání přihlášek do doktorského a cizojazyčného studia. „Do budovy nesmíme, dokud tam oficiálně nebude ukončeno vyšetřování," uvedla tajemnice FAMU Viera Hladišová. Ke středečnímu státnímu svátku děkan beztak uţ dříve vyhlásil na čtvrtek a pátek volno, řádná výuka by proto měla být obnovena v pondělí. Škola uţ prý také objednala úklidovou sluţbu a zasklení vyraţených oken. Příčinou exploze v domě v Divadelní ulici byl zřejmě únik plynu. Výbuch zranil čtyři desítky lidí. Většina zranění ale byla lehkého charakteru, dva zranění stále zŧstávají v nemocnici."

URL| http://www.denik.cz/praha/vybuch-zpusobil-narodnimu-divadlu-skody-za-200-tisic-korun-20130430.html _

V centru Prahy vybuchl plyn 30.4.2013

E15

str. 02 _

Události_

Foto reuters Praha l Asi čtyři desítky lidí byly zraněny při včerejším výbuchu v centru Prahy, většina z nich lehce. Příčinou exploze v Divadelní ulici, jeţ poškodila i okolní domy, byl podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) únik plynu. Výbuch nastal podle hasičŧ v čtyřpodlaţním domě poblíţ Smetanova nábřeţí. Budova patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Evakuovány byly asi dvě stovky lidí, mimo jiné z budov Národního divadla, Akademie věd či fakulty sociálních věd a filmové fakulty. Domy v okolí mají rozbitá okna, řada lidí tak utrpěla zranění od skla. Okolí výbuchu bylo uzavřeno, několik hodin nemohly auta ani tramvaje projíţdět po nábřeţí a Národní třídě. Odpoledne byl provoz zčásti obnoven. >čtk Zprávy z Prahy sledujte na TV Metropol Foto autor| Foto reuters Foto autor| Foto čtk Foto popis| Divadelní ulice včera kolem desáté. Vzhledem k počtu zraněných šlo podle expertŧ o nejničivější explozi v České republice za poslední roky _



Výbuch v centru Prahy 30.4.2013

Haló noviny str. 01 (ng)_

Titulní strana_

Při včerejším dopoledním výbuchu v centru Prahy byly zraněny čtyři desítky lidí, jeden těţce. Nikdo není pohřešován. Příčinou exploze ve čtyřpodlaţním domě v Divadelní ulici, která poškodila i okolní domy, byl pravděpodobně únik plynu. Budova patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Podle svědkŧ byla exploze ohlušující. Stěna domu je podle statika posunutá asi o pět centimetrŧ dopředu, musí být zajištěna proti zřícení. Evakuovány byly asi dvě stovky lidí, mimo jiné z budov Národního divadla, Akademie věd či fakulty sociálních věd a filmové fakulty. Domy v okolí mají rozbitá okna, řada lidí utrpěla zranění od skla. Podle policie jsou vedle vybuchlého domu nejpoškozenější domy v křiţovatce Divadelní a Krocínovy. Plynaři z preventivních dŧvodŧ odpojili plynové přípojky v 19 přilehlých objektech. V místě výbuchu ale pracovníci Praţské plynárenské ţádné zásahy do plynovodŧ neprováděli. Příčiny neštěstí firma nezná. Okolí výbuchu bylo uzavřeno, několik hodin nemohly automobily ani tramvaje projíţdět po nábřeţí a Národní třídě. Odpoledne byl provoz částečně obnoven. Policie ale potom zaznamenala u kavárny Slávia v centru Prahy další únik plynu. Kavárna se nachází nedaleko domu, kterým dopoledne otřásl silný výbuch. Okolí bylo opět krátce uzavřeno. Mezi zraněnými je také šest cizincŧ, především z Kazachstánu, Portugalska, Německa a Slovenska. Jeden muţ narozený v roce 1948 má těţká zranění, mladší ţena má od výbuchu poškozené ucho. Záchranáři pod troskami do naší uzávěrky ţádnou oběť nenašli. Prohledávání sutin bude dále pokračovat. Výbuch se načas stal hlavní zprávou mnohých světových médií. Informovaly o něm mj. zpravodajské televize CNN, BBC nebo Sky News, servery předních zahraničních deníkŧ i tiskové agentury. (Pokračování na str. 2) Výbuch... (Dokončení ze str. 1) Zpráva o neštěstí se šířila rovněţ na internetových sociálních sítích a o události se debatovalo na internetových diskusních fórech, kde opět oţila záměna Česka za Čečensko. »Všechny tyhle muslimské národy jsou stejné bez ohledu na to, kde jsou,« komentoval například na webu CNN včerejší explozi v Česku uţivatel s přezdívkou Upright Sausage. Rozpoutal tím nanovo diskusi o amerických znalostech zeměpisu, do níţ se zapojila i řada Čechŧ. »Češi a muslimský národ? Ty musíš být hloupější neţ kdokoli jiný ve vesmíru,« reagoval jeden z nich. Foto popis| Poničený dŧm v Divadelní ulici v Praze Foto autor| FOTO - Haló noviny/Karel RŦŢIČKA _

Divadelní ulice číslo pět. Výbuch plynu tam zničil dům a zranil desítky lidí 30.4.2013

Hospodářské noviny str. 06 Petr Weikert_

Česko_

Praha Při explozi se v zasaţeném domě propadly stropy v prvním a druhém patře Domovy a kanceláře opustilo 230 lidí. Na místě hrozil i druhý výbuch Ta zpráva zprvu zněla jako jedno z mnoha neštěstí ve vzdálené zemi. Byl to ale co do počtu zraněných nejhorší výbuch v Česku za poslední roky. Centrem města otřásl včera kolem desáté dopolední. Záchranáři museli ošetřit dvaačtyřicet lidí, jeden muţ utrpěl těţká zranění. Přes dvě stě lidí muselo být z místa evakuováno. Plné znění zpráv


Dŧvodem exploze byl únik plynu v jedné z budov nedaleko Národního divadla. Místo neštěstí navštívili ministr vnitra Jan Kubice i premiér Petr Nečas. Divadelní ulice připomínala válečnou zónu. Domy měly rozbitá okna, po zemi se válely střepy a suť. Z několika aut, která v ulici parkovala, se staly zaprášené vraky. Lidé utíkali. Záchranáři se psy pátrali v sutinách po moţných obětech. Budova, kde k výbuchu plynu došlo, patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Největším pronajímatelem je Galerie Zdeněk Sklenář – její zaměstnanci ani majitel se k celé události nechtěli vyjadřovat. K výbuchu došlo podle městského statika Petra Macháně v nadzemním podlaţí domu. Lidé na místě nejprve zaznamenali prudké zabouchnutí oken, pak se budovy otřásly. „Seděl jsem v tu chvíli ve škole, vycházeli z ní zakrvavení lidé. Měli jsme výuku v rohové místnosti směrem k Hradu a i tak to byla šílená prda,“ popsal reportér IHNED.cz Lukáš Rŧţička, který v okamţiku výbuchu seděl v budově Fakulty sociálních věd Hollar vzdálené pár desítek metrŧ od centra výbuchu. Mezi zraněnými je podle záchranářŧ šest cizincŧ z Kazachstánu, Portugalska, Německa a Slovenska. Jeden muţ narozený v roce 1948 má těţká zranění. Člen krizového štábu a hasičského sboru Jaromír Pešek řekl, ţe při explozi se v zasaţeném domě propadly stropy v 1. a 2. patře a okolní objekty pak poškodila následná tlaková vlna. Kvŧli stále hrozícímu nebezpečí museli lidé opustit budovy Národního divadla, Akademie věd ČR či sousedící Fakulty sociálních věd a filmové FAMU. Jak se za pár hodin ukázalo, evakuace nebyla zbytečná. Policisté totiţ kvŧli výbuchu uzavřeli navíc také okolí Smetanova nábřeţí: hrozila další exploze, plyn unikal v blízkosti kavárny Slavie. Provoz se v okolí obnovil aţ po sedmnácté hodině. Bezprostřední okolí Divadelní ulice bylo ale i nadále nepřístupné a zŧstane zřejmě i dnes. Místo navštívili premiér i ministr vnitra. „Vypadá to tu jako v barrandovských kulisách k válečnému filmu,“ popsal Jan Kubice scenérii v okolí Národního divadla. Podobně jako předseda vlády Petr Nečas vyzdvihl práci hasičŧ, lékařŧ a záchranářŧ. Informace o výbuchu se během dne dostala do všech významných světových médií. Informovala o něm například CNN, BBC, Fox News nebo Daily Mail. Foto popis| NA POMOC Na místě výbuchu zasahovaly desítky hasičŧ a záchranářŧ. Foto autor| FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA Foto popis| PRIMÁTOR NA MÍSTĚ Do Divadelní ulice dorazil také praţský primátor Bohuslav Svoboda (uprostřed). Foto autor| FOTO: ČTK Foto popis| KREV A ŠOK Záchranáři ošetřují zraněné. Většina z nich naštěstí utrpěla pouze lehčí zranění. Foto autor| FOTO: ČTK Foto popis| UZAVŘENÉ ULICE Bezprostředně po výbuchu policisté uzavřeli ulice v okolí místa neštěstí. Foto autor| FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA Foto popis| MÍSTO EXPLOZE Čtyřpodlaţní dŧm v praţské Divadelní ulici vybuchl kolem desáté hodiny dopolední. Co do počtu zraněných jde o nejničivější explozi v Česku za poslední roky. Foto autor| FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA O autorovi| Petr Weikert, [email protected] _

Sklo, krev, nedopité kafe...Den po výbuchu v centru Prahy očima studenta ţurnalistiky 30.4.2013

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ Vojtěch Soudný_

Hrneček s nedopitou kávou, poraţené květináče, roztříštěné sklo, dveře vyrvané z pantŧ, kapky krve. Po pondělní explozi plynu v Divadelní ulici v centru Prahy zŧstala v budově Fakulty sociálních věd Univerzity Plné znění zpráv


Karlovy velká spoušť. Jednou z nejvíce zasaţených místností bylo druhé patro knihovny, kde se zranily dvě knihovnice. Jednu učebnu museli studenti okamţitě opustit a tak na místě zŧstaly jejich osobní věci, telefony i oblečení. Podívejte se na snímky, které den po explozi pořídil student ţurnalistiky a spolupracovník IHNED.cz Vojtěch Soudný.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59795270-sklo-krev-nedopite-kafe-den-po-vybuchu-v-centru-prahy-ocimastudenta-zurnalistiky _

Hasiči dokončili vyklízení sutin po výbuchu v centru Prahy. Dům si převzali vyšetřovatelé 30.4.2013

iHNed.cz

str. 00 zpravy.ihned.cz_ zel, ČTK_

Hasiči dokončili vyklízení sutin v domě v Divadelní ulici, kde došlo v pondělí dopoledne k výbuchu plynu, a potvrdili, ţe v troskách nikdo nezahynul. Policejní vyšetřovatelé pak v domě začali hledat příčinu exploze. Majitelé domŧ zjišťují škody. Policejní vyšetřovatelé převzali dŧm v Divadelní ulici v centru Prahy, ve kterém v pondělí pravděpodobně vybuchl plyn. Začali zjišťovat přesnou příčinu exploze. Hasiči z budovy vyklidili více neţ 25 tun suti. Hasiči dokončili vyklízení domu v úterý odpoledne a definitivně potvrdili, ţe neštěstí nemá oběti na ţivotech. "V současné chvíli, kdy budeme předávat objekt policii a majiteli, jsme si stoprocentně jistí, ţe pod sutinami nikdo nezŧstal," řekla mluvčí praţských hasičŧ Pavlína Adamcová. Podle policejního mluvčího kriminalisté prozkoumali místo výbuchu, ohledání skončilo před 20. hodinou. "Kriminalisté tam zajistili některé stopy, které budou vyhodnocovat. Zatím není zřejmé, proč dŧm vybuchl, zkoumání příčiny neštěstí mŧţe trvat ještě několik týdnŧ," uvedl mluvčí praţské policie Jan Daněk. Dosud se tedy ani neví, zda bude policie případ vyšetřovat s podezřením na spáchání nějakého trestného činu. Podle Daňka policisté následně dŧm předali jeho majiteli, který jej začne ve středu zajišťovat. Zástupci státního podniku Řízení letového provozu, který budovu vlastní, byli na místě, s novináři ale nekomunikovali. Do oblasti budou podle Daňka i nadále vpuštěni pouze lidé, kteří tam bydlí. Po výbuchu zatím zŧstává uzavřena Divadelní a Krocínova ulice a část ulice Karolíny Světlé. V úterý večer však začaly fungovat tramvajové zastávky Národní divadlo a Smetanovo nábřeţí, kterými tramvaje po výbuchu pouze projíţděly. Přilehlé fakulty a Akademie věd mají rozbité knihovny Akademie věd, filmová fakulta Akademie múzických umění a Fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy sídlící v blízkosti pondělního výbuchu mají zničené knihovny, učebny i kanceláře. Škody zatím nejsou vyčísleny, akademie je předběţně odhaduje na deset milionŧ korun. Všechny instituce čeká zasklívání oken a úklid. Školy zŧstanou do příštího týdne zavřené, FSV prodlouţila termín pro přihlášky k doktorskému studiu. ČTK to dnes řekli zástupci fakult a akademie. Sklo, krev a nedopité kafe...Den po výbuchu v centru Prahy očima studenta ţurnalistiky Hrneček s nedopitou kávou, poraţené květináče, roztříštěné sklo, dveře vyrvané z pantŧ, kapky krve. Po pondělní explozi plynu v Divadelní ulici v centru Prahy zŧstala v budově Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy velká spoušť. Jednou z nejvíce zasaţených místností bylo druhé patro knihovny, kde se zranily dvě knihovnice. Jednu učebnu museli studenti okamţitě opustit a tak na místě zŧstaly jejich osobní věci, telefony i oblečení. Podívejte se na snímky, které den po explozi pořídil student ţurnalistiky a spolupracovník IHNED.cz Vojtěch Soudný. Plné znění zpráv


další > poslední >> V osm ráno s děkanem FSV UK Jakubem Končelíkem (vlevo) a přítomnosti policie otevíráme s napětím školu.

Celkem nalezeno: 3. Zobrazuji: 1 - 1. Další> Konec>> "Předběţně zástupce pojišťovny odhadl škody na deset milionŧ korun, jde o vnitřek budovy, fasády, střechu, vnitřní vybavení i vozidla, která stála na dvoře a podobně," popsal ředitel Střediska společných činností AV ČR Jiří Malý. Značně poškozeny jsou totiţ vnitřní prostory budovy Akademie věd na Národní třídě, zejména v přízemí a prvním patře. V přízemí sídlí knihovna akademie a v prvním patře jsou kanceláře vedení AV. Podle Malého jsou zdevastovány hlavně ty prostory, které směřují do ulic Divadelní a Krocínova. Příčinu výbuchu neznáme, do domu se ještě několik dní nedostaneme, říká plynař Vránek - čtěte ZDE Den po výbuchu v centru Prahy: Okolí domu je stále uzavřené, hasiči odklízejí sutiny - čtěte ZDE "Nejde jen o rozbitá skla, ale i o porušené vnitřní příčky a vnitřní skleněné desky, ty popadaly a zranily poměrně dost osob. Situace uvnitř budovy je velmi deprimující," řekl Malý. Vnější konstrukci budovy posoudil uţ v pondělí městský statik s tím, ţe je v pořádku. Opravy co nejdříve začnou také v budově Hollar fakulty sociálních věd. "Knihovna to odnesla asi úplně nejvíc. Knihy jsou zaprášené, popadaly skříně," popsal děkan Jakub Končelík univerzitnímu časopisu iForum. V největší posluchárně výbuch vyvrátil dveře. Zástupci školy v úterý šli v doprovodu policie do budovy vyzvednout osobní věci studentŧ a vyučujících, kteří je tam nechali ve zmatku po výbuchu. Na vyčíslování škod je podle Končelíka ještě brzy, teprve po zapnutí elektřiny se zjistí, jak byla poničena výpočetní technika. Výbuch napáchal škody v blízké umělecké galerii Galerie předního českého galeristy Zdeňka Sklenáře, která sídlí v domě na Smetanově nábřeţí, je částečně zdevastovaná. Tlaková vlna nenávratně zničila řadu originálních uměleckých děl. Hodnota děl by se podle odhadu odborníka mohla pohybovat nejméně v řádech milionŧ korun. "Rozsah škod zatím nedovedeme vyčíslit, protoţe dále probíhají záchranné práce," řekl uznávaný galerista. "Byl to nejtěţší výbuch posledního desetiletí a stav galerie tomu odpovídá," dodal. Šéfredaktor časopisu Art&Antiques Jan Skřivánek, který se specializuje na aukční trh, odhaduje hodnotu děl v galerii na několik milionŧ. "V tuto chvíli probíhají evakuace a právní zajištění tragického stavu. Po jistou dobu, kterou ale nedovedu určit, dojde k omezení výstavní činnosti," řekl Sklenář.¨Poté, co se vyjádří statik a majitel rozhodne o případné rekonstrukci, by rád v prostorách na nábřeţí galerii obnovil. Podporují ho v tom prý i stovky příznivcŧ. "Volají mi stovky přátel galerie, je to masová podpora, aţ dojemná, za kterou bych rád poděkoval," řekl galerista. Výstavní síň po výbuchu navštívili i premiér Petr Nečes a ministryně kultury Alena Hanáková.



URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59795370-v-troskach-domu-po-vybuchu-plynu-nikdo-nezahynul-potvrdilihasici _

Vzácná budova na „odstřel“ 30.4.2013

Lidové noviny str. 02 Téma_ MICHAELA KABÁTOVÁ_

Výbuch v centru Prahy, který má na svědomí zhruba čtyřicet zraněných... „Vidím to černě. Celá ta konstrukce se hnula. Podle mě ten dŧm budou muset zbourat.“ Takový osud věští výbuchem poničené budově historik architektury Zdeněk Lukeš. Statik to zatím tak černě nevidí. PRAHA Přijde Praha o vzácný dŧm z poloviny 19. století? Právě pozdně klasicistní budovou v centru Prahy včera otřásla detonace tak mohutná, ţe jedna ze zdí se vychýlila aţ o pět centimetrŧ. Památkáři proto uţ předvídají nejčernější scénář: dŧm bude muset být strţen. Městský statik ale uklidňuje, ţe palác podle prvního ohledání výbuch ustojí. K explozi plynu došlo v památkově chráněné oblasti, kde se nachází řada mimořádné významných budov: od paláce Laţanských (s kavárnou Slavia v přízemí) přes Národní divadlo aţ po budovu Akademie věd a další objekty. Výbuch a následně tlaková vlna, která se okolními budovami prohnala, podle památkářŧ mohly napáchat škody šplhající do desítek milionŧ korun. Dŧm postiţený výbuchem je na tom podle očekávání hŧř: škoda jen v jeho případě bude v řádech stamilionŧ. „Není to jen o popraskaných oknech. Větší zkázu mohla zpŧsobit tlaková vlna. Nikdo zatím neví, jak to vypadá ve vnitroblocích těch budov,“ obává se Jan Kněţínek, šéf kanceláře pro památky světového dědictví UNESCO. Jako poţár v Prŧmyslovém paláci Rozsah včerejšího výbuchu přirovnává k poţáru Prŧmyslového paláci na Výstavišti v roce 2008. „Tentokrát sice nic nespadlo, ale co se významu týče, je to dost podobné,“ podotýká Kněţínek. Historik architektury Zdeněk Lukeš má za to, ţe Praha o dŧm č. 5 v Divadelní ulici mŧţe lehce přijít. „Vidím to černě. Celá ta konstrukce se hnula. Podle mě ten dŧm budou muset zbourat,“ řekl LN s tím, ţe jde o pozdně klasicistní budovu jedinečného významu. Budova, ve které nastal výbuch, patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Největším pronajímatelem je Galerie Zdeněk Sklenář. Její zaměstnanci ani majitel se nyní k celé události nechtěli vyjadřovat. Mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma nicméně tvrdí, ţe dŧm je v dobrém technickém stavu a měl řádnou revizi plynu. Městský statik Petr Macháň uklidňuje, ţe dŧm nebude nutné strhnout. Výbuch podle něho nepoškodil nosné konstrukce. Část jedné z obvodových zdí vychýlil zhruba o pět centimetrŧ, nad prvním nadzemním podlaţím se propadl strop. „U protilehlého objektu byla výbuchem zčásti snesena krytina,“ popsal také statik. Firma Metrostav uţ také zajistila vychýlenou zeď teleskopickými vzpěrami. Statici se musí ještě podrobněji podívat na Smetanově nábřeţí na budovu Hollar, ve které sídlí Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Tam také výbuch poškodil řadu oken a tlaková vlna zranila některé studenty, kteří zrovna byli na přednášce. Ti se také do konce týdne do učeben nepodívají. Následkŧm výbuchu se ale nevyhnula ani Akademie věd. Podle předsedy akademikŧ Jiřího Drahoše i tady nebyla ušetřena okna, navíc byla poničena knihovna a vysklené jsou mohutné skleněné dveře, které do ní vedly. Některé svazky jsou podle něho od prachu, víc se jim ale nestalo. Nová scéna Národního divadla výbuch odnesla podle tiskového mluvčího Jana Plíhala jen vysklenou tabulí u vchodu a poničenou recepcí. „Naštěstí výbuch neponičil skleněnou fasádu. U nás škody tedy nebudou velké,“ sdělil LN Plíhal. Do odpoledne navíc nebylo jisté, jestli se na Nové scéně odehraje představení Nosoroţec, které bylo na programu. Národní divadlo pak ale vydalo informaci, ţe se hrát bude. *** Exploze zasáhla památkovou oblast Plné znění zpráv


* Pozdně klasicistní dŧm z poloviny 19. století, ve kterém se ozval výbuch, má podle památkářŧ stamilionovou hodnotu. * Škody na okolních domech v památkové rezervaci v centru Prahy pak budou v řádech desítek milionŧ. * Na opravu domŧ budou dohlíţet jak praţští statici, tak odborníci z UNESCO. * Větší škody jsou kvŧli explozi i na budově Hollar a Akademie věd. * Výbuch v této historické části přirovnávají památkáři k tragédii, kdy v roce 2008 shořela část Prŧmyslového paláce na Výstavišti. Foto popis| Detonace v Divadelní ulici. Památkáři se bojí nejhoršího, statik zatím uklidňuje: Budova to ustojí. Foto autor| FOTO MAFRA – PETR TOPIČ Foto popis| Místo výbuchu Foto popis| Tudy neprojedete. Policista na vltavském nábřeţí vysvětluje nespokojenému řidiči, ţe prostor kolem epicentra je uzavřen. Foto autor| FOTO MAFRA – DAN MATERNA _

Slavia. Kavárna zavřela 30.4.2013

Metro str. 04 Výbuch v Praze_ ROBERT OPPELT_

Klasicistní dŧm na praţském Smetanově nábřeţí byl před ničivým výbuchem plynu v dobrém stavu a nic nenasvědčovalo tomu, ţe by mohl nastat jakýkoli problém. Tvrdí to majitel budovy, státní podnik Řízení letového provozu. Pracovníci Metrostavu nyní dŧm zajišťují, aby zabránili jeho zřícení. „Budova byla ve velmi dobrém technickém stavu. Měla všechny revize, které ze zákona musí mít, a v současné době tam neprobíhaly ţádné práce na rozvodech plynu,“ řekl iDNES.cz mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma. Společnost ale v domě uţ od devadesátých let nesídlí. Většinu prostor pronajímá, největším pronajímatelem je Galerie Zdeněk Sklenář. Její zaměstnanci ani majitel se včera k celé události nechtěli vyjadřovat. Výbuch ale nepoškodil jen jeden dŧm. Škody sčítají na celém bloku památkově chráněných budov na Smetanově nábřeţí, do kterého patří i rohový palác Laţanských, kde sídlí Filmová akademie múzických umění nebo slavná kavárna Slavia. Ta stejně jako další restaurace v objektu zŧstala včera zavřená. Třetí budovou bloku mezi nábřeţím a Divadelní je palác Hollar, sídlo fakulty sociálních věd. Pomoc oběma fakultám slíbil i primátor Svoboda. Tlaková vlna poškodila i budovy Národního divadla či Akademie věd. „Výbuch vysklil některá okna historické budovy i Nové scény,“ potvrdil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Poničeny byly i dvě desítky aut, která poblíţ parkovala. Foto popis| Na místě zasahovalo šedesát stráţníkŧ a další desítky policistŧ z rŧzných útvarŧ. Foto autor| PETR MATIČKA Foto popis| Incident u Národního zastavil dopravu i na Čechově mostě, vyfotil čtenář. Foto autor| OTAKAR SLADKOVSKÝ O autorovi| ROBERT OPPELT, [email protected] Regionální mutace| Metro - Praha _

Exploze: co bude dál 30.4.2013

Mladá fronta DNES str. 01 Vítězslav Bureš_


Praha_


Následky neštěstí v Divadelní ulici omezí ţivot a práci lidí z jejího okolí. Část studentŧ vysokých škol se nejméně do konce týdne nevrátí do učeben. Tramvaje v místě nezastavují. Poškozený dŧm zŧstane stát. STARÉ MĚSTO Vysypané sklo, třísky ze dveří, popadaná omítka a rozbité zdi. Metropole se vzpamatovává z výbuchu plynu, který včera v centru zranil 43 lidí a z bytŧ, škol a z kanceláří dočasně vyhnal dalších 230 osob. Podle hlavního statika se poškozená historická budova v centru Prahy vychýlila na jedné straně asi o pět centimetrŧ, ale nebude se muset bourat. Zajištění čtyřpatrového domu ocelovými táhly bude kompletně hotové během dnešního dne. „Budova není natolik poškozená, aby se nutně musela zbourat,“ uvedl hlavní statik Petr Macháň. Dodal, ţe podobným zpŧsobem dopadl po výbuchu plynu dŧm na Arbesově náměstí před sedmi lety, který se posléze podařilo zcela zrekonstruovat. K explozi plynu došlo v přízemí objektu, tlaková vlna poté zasáhla široké okolí. Sklo se vysypalo například z budovy Národního divadla, budov FAMU či Fakulty sociálních věd na Smetanově nábřeţí. Škodu na nejvíce dotčeném objektu pojišťovna Generali vyčíslila na deset milionŧ korun. Sutiny budou hasiči odklízet minimálně ještě dnes. „Kulisa k válečnému filmu“ „V ulici to vypadá, jako kdyby to byla barrandovská kulisa nebo se tu točil válečný film,“ řekl po prohlídce zdevastovaného místa ministr vnitra Jan Kubice. Práci policistŧ, hasičŧ i záchranářŧ ocenili premiér Nečas i primátor Bohuslav Svoboda. Podle něj mŧţe prohledávání sutin trvat ještě 48 hodin. Obyvatelé tamních budov nemohli několik hodin domŧ. Do bytŧ se dostali v doprovodu policie aţ po více neţ čtyřech hodinách. K autŧm nemohli majitelé vozŧ zaparkovaných v Divadelní či v Krocínově ulici. Vozy odtahovky je zaprášená či s vytlučenými předními a zadními skly převáţely na odtahové parkoviště do Plzeňské ulice. „Měli jsme tu celkem asi patnáct aut a některá byla fakt dost potlučená. Jejich majitelé si pro ně postupně chodí,“ uvedla obsluha parkoviště ve večerních hodinách. Pět linek tramvají, které během odpoledne byly ze Smetanova nábřeţí a ulice Národní odkloněny, se později vrátilo do svých tras. Zastávkami Národní divadlo však pouze projíţděly. » Pokračování na straně B2 Národní divadlo nepřerušilo program. Na krizovou linku volalo čtyři sta lidí » Pokračování ze str. B1 Tak tomu bude podle Dopravního podniku ještě dnes: na zastávkách Národní divadlo v ulici Národní nelze vystoupit ani nastoupit. Tramvaje nestaví ani na stejnojmenné zastávce na Smetanově nábřeţí. Zastávka linky 17 u Ţofína je v normálním reţimu. Svŧj program se nechystá přerušit Národní divadlo, jehoţ Nová scéna včera dostala zásah tlakovou vlnou, ale nakonec se s mírným zpoţděním hrálo. „V úterý obě budovy ještě jednou prohlédne statik, pouze jeho rozhodnutí by zrušilo další představení. Takţe předpokládáme, ţe hrát budeme,“ uvedl mluvčí činohry Tomáš Staněk. Naopak studenti Fakulty sociálních věd, jejíţ budova bezprostředně s poškozeným domem sousedí, do školy minimálně tento týden vŧbec nepŧjdou. Studenty FAMU, jejíţ učebny se nacházejí v domě z druhé strany, odloţení výuky nečeká. „Jsme schopni zajistit náhradní prostory,“ uvedl rektor AMU Jan Hančil. Praha zřídila bezplatnou krizovou linku 800 100 991, kde jsou lidem dostupné všechny potřebné informace. Během včerejška se na ni dovolaly přes čtyři stovky lidí. „Většinou se ptali, jak je to s městskou dopravou v okolí, kdy se dostanou domŧ či jak je to s pojištěním jejich poškozených bytŧ,“ řekla operátorka. Negativní ohlas nezaznamenali. „Lidé situaci chápali, dokonce se ozvala paní a děkovala, ţe jsme jí pomohli,“ dodala operátorka. Linka je v provozu i dnes. » Více čtěte na stranách B2, B3, B4 Foto popis| 230 evakuovaných Hasiči a policisté z místa neštěstí evakuovali nejméně 230 lidí. Na místě a v nemocnicích ošetřili 43 zraněných. Foto autor| Foto: František Vlček, MAFRA O autorovi| Vítězslav Bureš, s vyuţitím iDNES.cz Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha _



Výbuch a všude střepy. Je to bomba, mysleli lidé 30.4.2013

Mladá fronta DNES str. 02 Adéla Paclíková_

Střední Čechy_

Na včerejší otřesný záţitek jen tak nezapomenou. Lidé, kteří včera před desátou hodinou pobývali v okolí Divadelní ulice, slyšeli i cítili obrovský výbuch, zaţili šok – mysleli si, ţe mohutná rána a tlak, který některé odhodil, zpŧsobila bomba. PRAHA Byla to rána, kterou slyšeli lidé aţ na Praţském hradě, nadzvedla do vzduchu zaměstnance Národního divadla, vymlátila okna školy, kanceláří i zaparkovaných aut v okolí. Bylo krátce před desátou dopolední a praţskou Divadelní ulicí, kousek od Národního divadla, otřásla ohromná exploze a zpŧsobila paniku v okolních budovách. Z nich vybíhali lidé ven a rovněţ i dav studentŧ se řítil chodbami z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, byli zaprášení a ve vlasech měli střepy. „Byla jsem v šoku, kdyby mě netáhl s sebou dav, třeba bych se ani nedostala ven,“ popsala jedna ze studentek ţurnalistiky. Tlaková vlna v tu chvíli rozráţela stovky oken, lidé od stolŧ v kancelářích utíkali od prosklených tabulí dál a výbuch zpŧsobený zřejmě únikem plynu pocítili i v Národním divadle. „Byla to obrovská rána, aţ mě trochu nadnesla,“ popisovala krátce po události zaměstnankyně divadla Zdeňka Michajlová. Pak běţela na pomoc lidem, kteří v době výbuchu stáli před divadlem, byli poranění od tříštících se oken. Byla rozbitá i auta v Divadelní ulici. Vozy byly zaprášené, měly vytlučená okna, všude leţely střepy. Na auta totiţ spadla některá okna z okolních domŧ. „Nevěděli jsme, co se děje. Měli jsme strach, ţe je to bomba. Vyběhli jsme proto na ulici a báli jsme se vrátit, aby to nevybuchlo znovu,“ popisovala situaci paní Marta. Desítky lidí se zranily, někteří měli obličeje potřísněné krví. Mezitím v jedné z firem v Divadelní ulici hledali svého kolegu Marka. Volali, ale marně. „Propadl se dolŧ, zřítila se podlaha a byla tam díra. Má poranění na hlavě, ale váţná zranění nemá nikdo od nás,“ informuje své kolegy jeden muţ z firmy, kdyţ uţ stojí v bezpečí u Národního divadla za policejní páskou. Ta kolem jedenácté hodiny sahala aţ k Národnímu divadlu a nebylo moţné dostat se na část Národní ulice. Nejezdily tudy tramvaje, a protoţe byla uzavřená i část nábřeţí, doprava byla na místě velmi sloţitá. Mnozí se neměli jak dostat do práce – nebylo kudy jet ani kudy projít. Mnozí podbíhali pásku, ale po pár metrech je vţdy zachytil některý z mnoha policistŧ na místě. „Mám tam auto,“ vysvětloval policistŧm Pavel Koubek, proč se i přes zákaz vydal za pásku. Jeho nervozita byla o to větší, ţe nevěděl, zda výbuch neponičil i jeho automobil. Z okolních domŧ bylo evakuováno přes dvě stě lidí a odebrat se ven museli i zaměstnanci divadla. „Prý tu hrozí další výbuch, takţe nám policie přikázala opustit budovu,“ řekla Michajlová. Lidé u divadla i na konci Divadelní ulice leckdy postávali bez bund, jen v tričku či košili s krátkým rukávem. „Spoluţáci si zapomněli mobily, dokonce i botu,“ řekla jedna ze studentek. Někteří neměli brýle, jiní doklady. *** FAKTA Klíčové minuty dne 9.55 Výbuch v budově mezi kavárnou Slavia a Fakultou sociálních věd. Exploze zranila lidi procházející Divadelní ulicí, vysklila stovky oken. Sklo zranilo další desítky osob. 9.56 Na linku 155 přichází první oznámení výbuchu. Vyjíţdí záchranka, hasiči i policie. 10.02 Příjezd první sanitky, později jich dorazilo dalších 14. Ošetřují raněné, utěšují evakuované. 10.03 Dorazili hasiči. „Nemohli ihned vstoupit do budovy, byl zde stále cítit plyn,“ líčí šéf praţských hasičŧ Jaromír Pešek. 10.24 Do Motola přiváţejí prvního raněného. 10.34 Plné znění zpráv


Přijíţdí evakuační autobus, uvnitř lidé dostávají čaj a deky. 10.40 Policie postupně uzavírá část Smetanova nábřeţí, Národní třídu a okolní uličky. 10.59 Z okolních 18 budov bylo evakuováno 230 osob. 11.22 Doprava kolabuje, tramvaje stojí na Andělu i Václavském náměstí. 11.46 Uzavřen je i most Legií, projíţdějí po něm jen záchranáři. 12.46 Evakuováno je také Národní divadlo včetně Nové scény. 13.00 Hasiči hlásí, ţe pod sutinami nejsou lidé. 13.27 Postupně se obnovuje tramvajová a silniční doprava. 14.14 Poničená budova byla podepřena teleskopickými vzpěrami. 14.36 Policie doprovází první evakuované zpět do bytŧ. 15.03 „Jedná se o výbuch plynu, nikoli teroristický útok,“ ujišťuje na tiskové konferenci primátor Prahy Bohuslav Svoboda. 15.13 U kavárny Slavia zjištěn další únik plynu, okolí opět uzavřeno. 20.05 Tramvajová doprava je obnovena. Foto popis| Následky výbuchu Exploze v praţské Divadelní ulici má na svědomí celkem 43 zraněných lidí. Foto autor| Foto: František Vlček, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy _

Záchranáři si v praxi vyzkoušeli, co zatím jen cvičili. Uspěli 30.4.2013

Mladá fronta DNES str. 02 Praha_ Vítek Novák, Kateřina Frouzová_

Policisté byli na místě výbuchu necelou minutu po jeho ohlášení, hasiči i zdravotníci přijeli do deseti minut. Osvědčil se i „trauma plán“, který byl v Motole vyhlášen poprvé po 13 letech. Dŧkaz, ţe záchranné sloţky fungují na výbornou. I tak lze vnímat události po včerejší explozi. Co po ní následovalo z pohledu lékařŧ, policistŧ a hasičŧ? První telefonát na linku 155 přišel v 9.56, uţ o minutu později na Smetanovo nábřeţí přijelo první policejní auto. „Bylo to díky vysoké hustotě hlídek v centru Prahy,“ vysvětlil šéf praţských policistŧ David Vondrášek. Plné znění zpráv


V kompletním sloţení, tedy policie, hasiči a zdravotníci, byl záchranný systém Prahy na místě deset minut po výbuchu. „Systém funguje výborně a víc neţ příkladně,“ chválí primátor Bohuslav Svoboda práci záchranářŧ. „Podle toho, co jsem tam viděl, to bylo mimořádné osobní nasazení. Stále totiţ bylo riziko, ţe by se výbuch mohl opakovat,“ doplňuje. Posily i v nemocnici Po sedmi minutách od výbuchu dostává o události zprávu i nemocnice Motol. O minutu později obdrţí informaci ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. A ihned spouští takzvaný trauma plán, coţ je přesný postup v podobných situacích, kdy je zraněno hodně lidí. Lékaři a sestry - posily - dorazili do nemocnice do deseti minut, ještě před příjezdem prvního zraněného. Muţe se středně těţkým poraněním nohy přivezla sanitka v 10.24. „Po jedenácté pak přijeli tři lehce zranění lidé - dvě ţeny a jeden mladík. Ţeny byly poraněné od střepŧ, které se vysypaly z oken,“ popsala vrchní sestra urgentního příjmu Renata Všetečková. Trojici lidí po ambulantním ošetření propustili domŧ. Podle zdravotníkŧ při příjezdu nepanikařili. Horší to však mŧţe být později, aţ si uvědomí, co se vlastně stalo. Proto je podle Všetečkové dŧleţité, ţe odešli domŧ, do prostředí, které znají, a za svými blízkými. Ředitel nemocnice Miloslav Ludvík včera spustil trauma plán vŧbec poprvé za třináct let. „Několikrát jsme jej simulovali a jsem rád, ţe se to povedlo dobře rozjet. Ale na rovinu - je pracovní den, pracovní doba, všechna zdravotnická zařízení jsou připravená. Skutečný test pohotovosti by byl ve dvě v noci,“ poznamenal Ludvík. Bezproblémovému prŧběhu akutní situace pomohlo, ţe na příjem přivezli jen čtyři lidi. V motolské nemocnici se totiţ běţně sejde najednou i sedm sanitek a všichni pacienti potřebují pomoci. „Horší by bylo, kdyby jich bylo třeba dvacet najednou,“ říká Ludvík. Nejvíce pacientŧ záchranáři přivezli do Thomayerovy nemocnice, podle ředitele praţské záchranky Zdeňka Schwarze jich bylo osm. Další přijali v nemocnicích Na Františku, Thomayerově, Královské Vinohrady, Pod Petřínem, v Ústřední vojenské a Na Bulovce. Za zraněnými dorazili do nemocnic i policisté - museli co nejdřív vypátrat, kde lidé z domŧ jsou. Stále totiţ hrozilo, ţe mohl někdo z nich zŧstat pod troskami. Sedm pacientŧ ošetřili lékaři na místě, do nemocnice poslali i dvě malé děti. Zraněné nebyly, jen si přály být se zraněnou matkou. Mezi pacienty bylo šest cizincŧ. V Motole ukončili trauma plán ve 12.23. V tu chvíli byli všichni pacienti v místě neštěstí „roztříděni“ a převezeni do nemocnic. „Pak jsme zde museli dát vše rychle do pořádku. Musíme být připraveni na to, ţe za pět minut mŧţe záchranka avizovat další hromadné neštěstí,“ říká Všetečková. FAKTA Exploze v číslech 43 zraněných, 7 z nich bylo ošetřeno na místě, ostatní v nemocnicích. 230 evakuovaných z okolních budov. 16 sanitek se sjelo na místo. 50 hasičŧ zasahovalo v budově poškozené výbuchem. 70 stráţníkŧ městské policie pomáhalo s uzavírkami ulic. 10 milionŧ korun. Taková je odhadovaná škoda na majetku. 2 váţná zranění, jedná se o zlomeniny nohou a poškození sluchu. 19 budovám uzavřeli přívod plynu. 29. duben Klíčové minuty dne 9.55 Výbuch v budově mezi kavárnou Slavia a Fakultou sociálních věd. Exploze zranila lidi procházející Divadelní ulicí, vysklila stovky oken. Sklo zranilo další desítky osob. 9.56 Na linku 155 přichází první oznámení výbuchu. Vyjíţdí záchranka, hasiči i policie. „První policejní vozy byly na místě do minuty,“ popisuje šéf praţských policistŧ David Vondrášek. Na ulici vycházejí zranění lidé. 10.02 Příjezd první sanitky, později jich dorazilo dalších 14. Ošetřují raněné, utěšují evakuované. Policie nejprve uzavírá pouze Divadelní ulici. 10.03 Dorazili hasiči. „Nemohli ihned vstoupit do budovy, byl zde stále cítit plyn,“ líčí šéf praţských hasičŧ Jaromír Pešek. Panují obavy, ţe jsou pod troskami lidé, zřítilo se totiţ první a část druhého patra. 10.24 Do Motola přiváţejí prvního raněného. Péče se mu dostává okamţitě, v praţských nemocnicích byl vyhlášen „trauma plán“ -neakutní operace byly odvolány a povolán byl veškerý personál. Plné znění zpráv


10.34 Přijíţdí evakuační autobus, uvnitř lidé dostávají čaj a deky. 10.40 Policie postupně uzavírá část Smetanova nábřeţí, Národní třídu a okolní uličky. Někteří kolemjdoucí si stěţují, ţe je uzavírka zdrţí. 10.59 Z okolních 18 budov bylo evakuováno 230 osob. 11.22 Doprava kolabuje, tramvaje stojí na Andělu i Václavském náměstí. 11.46 Uzavřen je i most Legií, projíţdějí po něm jen záchranáři. 12.23 Nemocnice postupně ruší „trauma plán“, raněných je méně, neţ se čekalo. 12.30 Zprávě o výbuchu se věnují i zahraniční média. 12.46 Evakuováno je také Národní divadlo včetně Nové scény. 13.00 Hasiči hlásí, ţe pod sutinami nejsou lidé. Spekulace o moţných obětech definitivně vyvrátí ještě později. 13.27 Postupně se obnovuje tramvajová a silniční doprava. 14.14 Poničená budova byla podepřena teleskopickými vzpěrami. 14.36 Policie doprovází první evakuované zpět do bytŧ. 15.03 „Jedná se o výbuch plynu, nikoli teroristický útok,“ ujišťuje na tiskové konferenci primátor Prahy Bohuslav Svoboda. 15.13 U kavárny Slavia zjištěn další únik plynu, okolí opět uzavřeno. 18.40 Konečný počet zraněných: 43, z toho dva lidé váţně. 21.03 Hasiči stále prohledávají trosky. Na místě zŧstali i přes noc. Pátrání mŧţe trvat aţ 48 hodin. DOPRAVA Tramvaje se u divadla nezastaví ani dnes * Linky tramvají 6, 9, 18 a 22 budou zastávkou Národní divadlo v ulici Národní i dnes pouze projíţdět. * Totéţ se týká zastávky Národní divadlo na Smetanově nábřeţí, kam linka číslo 18 odbočuje a kde má svou pravidelnou zastávku také linka číslo 17. * Změna se tak nedotkne pouze zastávky Národní divadlo u Ţofína, kde ve svém opačném směru staví linka číslo 17. Foto popis| Krev a obvazy Jen sedm zraněných mohli zdravotníci propustit poté, co je ošetřili na místě. Zbylí lidé ze 43 zraněných museli do nemocnice. Například v Motole tím včera naostro vyzkoušeli takzvaný trauma plán, tedy chod zařízení ve výjimečné situaci. Foto autor| Foto: František Vlček, MAFRA O autorovi| Vítek Novák, Kateřina Frouzová, s přispěním Kateřiny Havránkové Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha _

Národní divadlo, FAMU, Slavia. Symboly v ohroţení 30.4.2013

Mladá fronta DNES str. 03 Kateřina Frouzová_

Z domova_

Výbuch v centru Prahy poškodil místa výjimečná pro všechny Čechy a Moravany. Historická budova Národního divadla přišla o několik oken, hŧř je na tom Nová scéna. Škody počítá FAMU i Akademie věd. V kuchyni proslulé kavárny Slavia, kam chodili slavní literáti včetně Karla Čapka či Jiřího Koláře, ještě leţí syrová kachna a do ní vraţený nŧţ. Na stolech v sále stojí studená nedopitá kafe, vidlička trčí z nedojedené snídaně. Vypadá to tam trochu jako v katastrofickém filmu, v němţ se zaměstnanci i hosté znenadání vypaří. Tak rychle totiţ policie vyháněla kuchaře, číšníky i hosty krátce po výbuchu v Divadelní ulici. „Hned poté chtěli někteří hosté platit, číšníci je obíhali, ale nestíhali. Pak dorazila policie, která se obávala dalších výbuchŧ, a všechny evakuovala tak rychle, ţe kuchař nestihl uklidit ani tu kachnu a někteří hosté dosud nezaplatili. Ale vem to čert, hlavně, ţe se nikdo nezranil,“ říká Karel Pečánka, ředitel firmy, která provozuje Slavii, restauraci Parnas a sousední Divadelní restauraci. Včera odpoledne počítal škody. Ve Slavii našel prasklinu ve výloze, nad čímţ mává rukou. I Parnas se zdá v pořádku. „Ale Divadelní restaurace! Tlaková vlna vyrvala okna a rozmetala je uvnitř. Vjezdová vrata jsou Plné znění zpráv


vytrţená z futer. Lampy, stolky, ţidle rozbité. Obloţení je poničené, rámy oken rozlámané,“ líčí zkázu Pečánka. Škody odhaduje na pŧl milionu. Divadelní restauraci hned tak neotevřou. „Pokud však zítra pustí plyn, tak bychom chtěli otevřít Slavii a Parnas,“ dodal. V Praze není mnoho míst, která by pro českou kulturu byla tak významná jako prostor kolem nábřeţí a Divadelní ulice. Vţdyť stačilo, aby plyn explodoval jen o pár metrŧ dál, a odneslo by to Národní divadlo, které patří mezi nejváţenější symboly Česka. I tak byla tlaková vlna tak silná, ţe málem shodila z lešení dělníky, kteří v těchto dnech historickou budovu opravují. „Exploze rozbila několik oken, ale škody nejsou zásadní. V řádu desítek tisíc korun. Uţ tu byl i statik a zítra dorazí na druhou kontrolu, ale snad je vše v pořádku,“ uvedl mluvčí divadla Tomáš Staněk. Dodal, ţe se včera v divadle konaly technické zkoušky a není nutné rušit ani dnešní program. Stav Nové scény, která měla včera hrát Nosoroţce od dramatika Eugéna Ionesca, je o něco horší. Jeden z čelních obřích skleněných panelŧ je vysypaný a rozbila se menší okna u provozní vrátnice. „Plášť budovy jsme kontrolovali jen zběţně, ale zdá se neporušený,“ podotkl mluvčí. Nová scéna chce začít hrát, jakmile jí to policisté dovolí. FAMU a Hollar bez oken Budova FAMU, kde studovali u Otakara Vávry tak význační řeţiséři jako Věra Chytilová nebo Jiří Menzel, má vymlácená okna v prvním a druhém patře. Jen zázrakem nikdo neutrpěl zranění. Učebny, kanceláře i knihovna Hollaru, budovy Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jsou na tom podobně. Proděkan Filip Láb a novinář Miloš Čermák byli během výbuchu uvnitř. Oba v části, kde nelétaly trosky. „Ozvala se rána, budova se otřásla. Vyšel jsem na chodbu a viděl střepy z vymlácených oken a pořezané studenty a kolegy,“ líčí Láb. Snaţil se s kolegy dostat všechny rychle ven. Snad nejhŧř to podle něj odnesla knihovna v přízemí a na několika místech smetl náraz nábytek na hromady. „V ten moment jsem myslel hlavně na to, aby se nikomu nic nestalo. Někteří studenti vybíhali ven, aby pomohli zraněným,“ dodává Miloš Čermák, který byl se svými ţáky v počítačové učebně číslo 108. Vedení obou fakult zatím neumí odhadnout škody, protoţe čekají na posudek, zda neutrpěla statika budov. Filmaři nezrušili výuku ve Studiu FAMU v Klimentské ulici a na Trţišti. Budova Hollar byla do večera uzavřená, studenti si nemohli vyzvednout osobní věci, které tam ve spěchu nechali. Fakulta sociálních věd nyní hledá náhradní učebny. Policisté evakuovali také pracovníky Akademie věd na Národní třídě. *** »Vedení FAMU zatím neumí odhadnout škody, protoţe čeká na posudek, zda neutrpěla statika budov. »Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy nyní hledá náhradní učebny. Foto popis| Dvojitá smŧla Dostat za špatné parkování botičku na ulici, kde později vybuchne plyn a sutiny zasypají auto, to je řidičŧv špatný sen. Včera se takový případ skutečně stal. Foto popis| Poškozené domy a známé instituce v okolí Foto popis| most Legií dočasně uzavřen Foto popis| Národní divadlo výbuch rozbil okna v nové i staré budově Foto popis| Epicentrum: V Divadelní ulici číslo 5. Budova patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Foto popis| FAMU (Smetanovo nábřeţí 2) evakuace Fakulta sociálních věd (Smetanovo nábřeţí 6) evakuace Akademie věd (Národní 3) evakuace Foto popis| Smetanovo nábřeţí po výbuchu uzavřeno v obou směrech Foto autor| Foto: Dan Materna, MAFRA _

Sypou se okna. Spoluţačky utíkají, nohy do krve pořezané 30.4.2013

Mladá fronta DNES str. 03 Vítek Novák_

Z domova_

VÝBUCH NA VLASTNÍ KŦŢI „Lidé z vedlejší kanceláře se propadli o patro níţ, vŧbec nevím, co s nimi je,“ vyprávěla otřesená ţena na ulici Plné znění zpráv


Pět minut před desátou hodinou dopoledne. Spolu s desítkou spoluţákŧ sedím v učebně budovy Fakulty sociálních věd. Výklad přeruší ohromná rána z ulice. Jako kdyţ prŧvan třískne dřevěnými okny, ale ten zvuk je asi desetkrát silnější. V levém uchu mi zalehne. Skleněné výplně oken praskají a sypou se na zem. Z chodby zní křik. Okamţitě se zvedáme ze ţidlí a vybíháme ven. Z učebny naproti utíkají další studenti. Později se dozvídám, ţe právě tato třída to odnesla nejvíce, okna měla přímo do epicentra, do Divadelní ulice. Dívky odtud utíkají naboso, nohy do krve pořezané od střepŧ tlaková vlna vysklila všechny okenní tabule, i ty na odvrácené straně budovy. Na ulici je zmatek, kolegové utěšovali plačící studentky. „Byla jsem na dvorku, bouchlo to pár vteřin potom, co jsem vešla dovnitř. Strašně jsem se lekla,“ roztřeseným hlasem popisuje spoluţačka Jana. Někteří vybírají prsty malé úlomky skla z vlasŧ. Nikdo netuší, co se stalo. Obcházím budovu školy a mířím k místu výbuchu. K ţidli, na které jsem před pár minutami seděl, je to odhadem padesát metrŧ. To, co vidím, mi vyráţí dech. Ulice pokrytá sutinami, jednomu ze zaparkovaných aut exploze urvala střechu. Zranění lidé. Starší paní v potrhané košili je celá od krve, prosakuje i bílým ručníkem na hlavě. Vrtulník nad hlavou Jdu k ní, ale zastavuje mě muţ do pŧl těla svlečený s trţnými ranami na břiše. „Jdi pryč, jděte všichni pryč, copak to necítíte?“ volá na mě. Cítím to aţ moc dobře. Plyn. Nepříjemný zápach štípe v nose. Zraněných jsou na ulici snad desítky, všichni se snaţí dostat pryč. Narychlo vyfotím místo neštěstí a klidím se. Asi tři minuty po výbuchu slyším první sirény. Po Smetanově nábřeţí se řítí policejní vozy, kličkují kolem. Ulice se zaplňuje, řidiči vystupují z aut. U zábradlí mostu před Národním divadlem, odkud je do Divadelní ulice vidět, se tvoří velký dav, všichni fotí a natáčejí. Po dalších dvou minutách se objevují první sanitky, městská policie, hasiči. Volám domŧ, ţe jsem v pořádku. Signál ale vypadává, kvŧli sirénám není slyšet vlastního slova. Policie postupně místo uzavírá, evakuuje obyvatele okolních bytŧ. Ti nevědí, kam mají jít. Později někteří najdou útočiště ve speciálním autobusu, kde dostali deky a čaj. „Seděli jsme v práci v baráku naproti. V kanceláři vedle se propadla podlaha, lidé spadli o patro níţ. Vŧbec nevím, co s nimi teď je,“ vypráví mi otřesená ţena. Další svědek popisuje, ţe ve chvíli výbuchu zrovna seděl u počítače. „Vzal jsem na sebe rychle nějaké oblečení a vyběhl ven,“ vypráví v nedaleké kavárně. Postupně tam za ním přicházejí ostatní obyvatelé domu. Navzájem se neznají, ale teď si sedají společně. Kdo si stihl vzít doklady a peníze, zve ostatní na kafe a něco k jídlu. Po další pŧlhodině je oblast kompletně uzavřená, policie nikoho nepouští. Smetanovo nábřeţí, Národní třída, okolní uličky. Všude pobíhají záchranáři, policie, hasiči. Nad hlavou krouţí vrtulník. Hledám informace na zpravodajských webech a pomalu mi docházejí všechny souvislosti. Z fotek místa zničeného výbuchem mě bude mrazit ještě dlouho. V době, kdy jsem ještě kouřil, jsem tam totiţ často postával s cigaretou. Foto popis| O autorovi| Vítek Novák, student ţurnalistiky _

Rána a všude střepy. „Báli jsme se, ţe je to bomba“ 30.4.2013

Mladá fronta DNES str. 03 Adéla Paclíková_

Praha_

Na včerejší otřesný záţitek jen tak nezapomenou. Lidé, kteří včera před desátou hodinou pobývali v okolí Divadelní ulice, slyšeli i cítili obrovský výbuch, zaţili šok - mysleli si, ţe mohutnou ránu a tlak, který některé odhodil, zpŧsobila bomba. Byla to rána, kterou slyšeli lidé aţ na Praţském hradě, nadzvedla do vzduchu zaměstnance Národního divadla, vymlátila okna školy, kanceláří i zaparkovaných aut v okolí. Plné znění zpráv


Bylo krátce před desátou dopolední a praţskou Divadelní ulicí, kousek od Národního divadla, otřásla ohromná exploze a zpŧsobila paniku v okolních budovách. Z nich vybíhali lidé ven a rovněţ i dav studentŧ se řítil chodbami z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, byli zaprášení a ve vlasech měli střepy. „Byla jsem v šoku, kdyby mě netáhl s sebou dav, třeba bych se ani nedostala ven,“ popsala jedna ze studentek ţurnalistiky. Tlaková vlna v tu chvíli rozráţela stovky oken, lidé od stolŧ v kancelářích utíkají od prosklených tabulí dál a výbuch zpŧsobený zřejmě únikem plynu pocítili i v Národním divadle. „Byla to obrovská rána, aţ mě trochu nadnesla,“ popisovala krátce po události zaměstnankyně divadla Zdeňka Michajlová. Pak běţela na pomoc lidem, kteří v době výbuchu stáli před divadlem, byli poranění od tříštících se oken. Byla rozbitá i auta v Divadelní ulici. Vozy byly zaprášené, měly vytlučená okna, všude leţely střepy. Na auta totiţ spadla některá okna z okolních domŧ. „Nevěděli jsme, co se děje. Měli jsme strach, ţe je to bomba. Vyběhli jsme proto na ulici a báli jsme se vrátit, aby to nevybuchlo znovu,“ popisovala situaci paní Marta. Desítky lidí se zranily, někteří měli potřísněné obličeje krví. Mezitím v jedné z firem v Divadelní ulici hledali svého kolegu Marka. Volali, ale marně. „Propadl se dolŧ, zřítila se podlaha a byla tam díra. Má poranění na hlavě, ale váţná zranění nemá nikdo od nás,“ informuje své kolegy jeden muţ z firmy, kdyţ uţ stojí v bezpečí u Národního divadla za policejní páskou. Ta kolem jedenácté hodiny sahala aţ k Národnímu divadlu a nebylo moţné dostat se na část Národní ulice. Nejezdily tudy tramvaje, a protoţe byla uzavřená i část nábřeţí, doprava byla na místě velmi sloţitá. Mnozí se neměli jak dostat do práce - nebylo kudy jet ani kudy projít. Mnozí podbíhali pásku, ale po pár metrech je vţdy zachytil některý z mnoha policistŧ na místě. „Mám tam auto,“ vysvětloval policistŧm Pavel Koubek, proč se i přes zákaz vydal za pásku. Jeho nervozita byla o to větší, ţe nevěděl, zda výbuch neponičil i jeho automobil. Z okolních domŧ bylo evakuováno přes dvě stě lidí a odebrat se ven museli i zaměstnanci divadla. „Prý tu hrozí další výbuch, takţe nám policie přikázala opustit budovu,“ řekla Michajlová. Lidé u divadla i na konci Divadelní ulice leckdy postávali bez bund, jen v tričku či košili s krátkým rukávem. „Spoluţáci si zapomněli mobily, jedna dokonce botu,“ řekla jedna ze studentek. Někteří neměli brýle jiní doklady. KRIZOVÁ LINKA Magistrát zřídil kvŧli včerejší mimořádné události krizovou linku s číslem 800 100 991, na níţ lidé mohou získat informace o opatřeních týkajících se bezpečnosti nebo dopravy. praha.idnes.cz Články, fotografie, videa na iDNES.cz * Obrazem: Výbuch ochromil Prahu, třáslo se i Národní divadlo * Auta bránila záchranářŧm, odtaţen byl i zničený defender s botičkou * U kavárny Slavia naměřili plyn, policisté hodinu odkláněli dopravu - video * Budova byla před výbuchem v pořádku, plyn se neopravoval, říká majitel - video * Šílená rána, šok, zakrvácení lidé. Svědci popisují výbuch na nábřeţí - video * Výbuch pobořil dŧm u Národního divadla, zranil desítky lidí video Foto popis| Primátor na místě Do Divadelní ulice dorazil včera i primátor Bohuslav Svoboda. Po jeho pravici je ředitel Hasičského záchranného sboru v Praze Jaromír Pešek. Foto autor| Foto: Dan Materna, MAFRA Foto popis| Řezné rány Mnoho lidí pořezalo letící sklo z vytlučených oken okolních domŧ. Foto popis| Vrak Na místě zŧstalo několik poškozených aut. Některé zničil přímo výbuch, na jiná vypadla okna. Foto autor| Foto: Dan Materna, MAFRA Foto popis| Zraněný Lékaři ošetřovali rány od skla, ale i zlomeniny či protrţený bubínek. Foto autor| 2x foto: František Vlček, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha _

Sklenáři mají po výbuchu ţně, galerista Sklenář sčítá škody na uměleckých dílech Plné znění zpráv


30.4.2013

novinky.cz str. 00 trj_

Domácí_

Sklenáři mají po výbuchu plynu v praţské Divadelní ulici ţně, ne však galerista Zdeněk Sklenář. V jeho galerii s adresou Smetanovo nábřeţí 4 měl do 11. května vystavovat Frederico Díaz, česko-argentinský vizuální umělec. Exploze v části domu do Divadelní ulice výstavu ukončila. Nelze však vyloučit, ţe vedle pojišťoven pomŧţe stát. Sklenář v úterý na místě jednal s ministryní Alenou Hanákovou (za TOP 09, STAN) „Je to člověk hluboce empatický,“ řekl poté galerista o ministryni. Na dotaz, zda mŧţe doufat v pomoc ministerstva kultury, však Sklenář odpověděl: „V této chvíli se zatím nedá hovořit realisticky, i kdyţ scénáře existují. Nemluvili jsme o konkrétní pomoci.“ Do Prahy se kvŧli výbuchu, který zranil jeho paní i další zaměstnance galerie, vrátil okamţitě z Německa, kde domlouval nové prostory pro výstavu Karla Malicha, která je nyní k vidění v Jízdárně Praţského hradu. I za ní stojí Sklenářova galerie, stejně jako za aktuální expozicí sochaře Huga Demartiniho ve Veletrţním paláci. Nové starosti s prostorem na nábřeţí, které zpŧsobila exploze plynu, však všechny ostatní přebily. „Devastace je značná. Bohuţel byla devastována umělecká díla,“ posteskl si Sklenář. Ministryně kultury Alena Hanáková na místě výbuchu FOTO: Petr Janiš, Právo „Zadní část galerie zasáhlo epicentrum, přední částí prolétla obrovská tlaková vlna, která vyrazila dveře, povalila stěny,“ popsal galerista. Výši škod podle něj musí určit odborník, pak všechno musí pryč. „Činnost galerie nebude přerušena,“ slíbil Sklenář s tím, ţe vše bylo pojištěno.Město zaplatí okna Stovky rozbitých oken hodlá zaplatit město, ovšem jen fyzickým osobám. Shodli se na tom v úterý praţští radní. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) to označil za „dar města Prahy občanŧm, kteří byli postiţeni“. Město také jedná s Karlovou univerzitou, jak pomoci FAMU a Fakultě sociálních věd, kde nelze učit. Praha také dosavadní práce hradí, zda jí ty náklady ale zŧstanou, není ještě jasné. „Všechny náklady, které jsou, jdou za městem, ať je to otázka statického zajištění, stejně jako skladování materiálu, to všechno je na hlavní město Prahu. V okamţiku, kdy by byl nějaký viník, tak to dostává samozřejmě jinou podobu,“ uvedl Svoboda.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/300700-sklenari-maji-po-vybuchu-zne-galerista-sklenar-scita-skody-naumeleckych-dilech.html _

Praha vyčlení peníze na finanční pomoc obětem pondělního výbuchu 30.4.2013

parlamentnilisty.cz vfe, čtk_

str. 00

Monitor_

Praţští radní se na úterním jednání shodli na finanční pomoci lidem postiţeným pondělním mohutným výbuchem v centru města. Praha chce pomoci i Karlově univerzitě, jejíţ budovy exploze zasáhla. Uhradí navíc náklady spojené se zásahem a se zajištěním statiky domu, řekl novinářŧm primátor Bohuslav Svoboda. Jak velkou sumu město uvolní, zatím podle primátora nelze říci. Známa ještě není ani výše škody, kterou výbuch zpŧsobil. "Náš záměr je poskytnout finanční výpomoc fyzickým osobám, které v dŧsledku této události byli postiţeni," řekl primátor. Magistrát jim pokryje část nákladŧ, třeba na opravu oken, jejichţ výplně rozbila silná tlaková vlna z výbuchu. Plné znění zpráv


"Praha tím projevuje solidaritu, jde o etickou, morální věc," řekl primátor. Podle něj zatím není jasné, kolik lidí bude pomoc potřebovat. Škody se teprve sčítají. Na místě pracují lidé z pojišťoven. Výbuch, který nejspíše zpŧsobil unikající plyn, zranil v pondělí kolem desáté hodiny dopoledne několik desítek lidí, stovky lidí z okolí záchranáři evakuovali. Nejvíc poškozený je dŧm v Divadelní ulici, ze kterého výbuch vyšel. Jeho statiku od pondělí zajišťují stavaři. Poškozeny jsou i další domy v okolí, například budova Hollar, kde sídlí i Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Jejich statika ale narušena není. relatedarticles title="Psali articles="270513,270491,270490,270462,270458,270457,270429,176904" /

jsme:"

Ptejte se politikŧ, ptejte se Vašich volených zastupitelŧ, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=270577 _

Doprava kvůli výbuchu v centru kolabovala 30.4.2013

Právo

str. 10 Praha - Střední Čechy_ Petr Janiš_

Zničující výbuch včera dopoledne ochromil centrum Prahy. Domem v Divadelní ulici číslo 5 otřásl před 10. hodinou. Okolí budovy, ve které zřejmě vybuchl plyn, museli záchranáři a policisté vyklidit. Nesměli sem lidé, ale ani auta a MHD, ve městě vládl chaos. V těsné blízkosti postiţeného domu sídlí filmová fakulta a fakulta sociálních věd. Budova FAMU měla vyraţená okna, stejně jako nedaleké Národní divadlo a lidé z ní byli evakuováni. Prostor, který si záchranáři zasahující u výbuchu plynu vyhradili, musely obtíţně hájit desítky policistŧ. Mnozí řidiči se nehodlali smířit s tím, ţe je jedna z tepen v centru, Smetanovo nábřeţí, zavřená. Místo musely sloţitě objíţdět i tramvaje. Policie dopravu začala odklánět okolo pŧl jedenácté, asi pŧl hodiny po výbuchu. Osobní auta v tu chvíli byla všude, pletla se záchranářŧm i tramvajím do cesty. Mezi auty chodily davy lidí. Odkloněno bylo pět tramvajových linek – 6, 9, 17, 18 a 22. Ve Vodičkově a Jindřišské ulici stály kolem 12.45 kolony tramvají. Na Malé Straně v Karmelitské ulici byla situace ještě horší. Stala se z ní jediná alternativní trasa v centru. Auta stála v nekonečných kolonách v Ječné i Sokolské, v Resslově i na Jiráskově mostě. Situace i tramvaje se začaly vracet do obvyklých kolejí po 13. hodině, tramvaje jen nezastavovaly u galerií Hollar a Sklenář, které jsou v poškozeném domě. Smetanovo nábřeţí zelo aţ na výjimky prázdnotou. Praha zřídila bezplatnou krizovou linku 800 100 991 Prostor potřebovali záchranáři. Auta se snaţili policisté odklánět uţ na Palachově náměstí. Někteří řidiči však uličkami dojeli aţ k policejní pásce na nábřeţí a marně se doţadovali cesty dále, neţ auto museli otočit. Za pásku nesměli ani pěší. „Musím koupit lístky do Národního divadla. Jak se tam mám dostat?“ domáhala se vstupu do zakázaného prostoru ţena ve středních letech. „Běţte do předprodeje na Ovocném trhu,“ odpověděl pohotově policista. „Dobrá rada,“ kývla ţena. Doprava jezdila kolem Národního divadla jen asi dvě hodiny. Vzápětí ji policie musela odklonit kvŧli novému úniku plynu u kavárny Slavia. Ten však podle mluvčího Miroslava Vránka s výbuchem souviset neměl. „Je to úplně jiný plynovod,“ řekl Právu Vránek. Plynaři vyslali do míst své tzv. čichací vozy, které měří úniky plynu těsně nad zemí. U kavárny Slavia pak museli provést opravu. Podle Vránka mohl být příčinou například pohyb země a následná netěsnost. *** Auta stála v kolonách v Ječné i Sokolské, v Resslově i na Jiráskově mostě Foto popis| Pŧl hodiny trvalo, neţ policie obsadila křiţovatku u Národního divadla a vykázala z ní provoz. Plné znění zpráv


Foto autor| Foto PRÁVO – Petr Janiš Regionální mutace| Právo - Praha - střední Čechy _

Jak se dostaneme domů? Teď nijak, odpovídali policisté 30.4.2013

Praţský deník str. 03 Z metropole_ ONDŘEJ LEINERT_

Centrum Prahy zaţilo krizový stav. Výbuch ovlivnil kaţdodenní ţivot tisíce Praţanŧ Praha – „Mám tam v hotelu sbalený kufr. Potřebuju si ho vzít a jet na letiště,“ smlouvá pětadvacetiletý mladík Jakub s policistou na Národní třídě. „Bohuţel. Dál nikoho pustit nesmíme,“ reaguje příslušník nekompromisně. Výbuch v centru Prahy, to byly vedle hrozivých statistik počtu zraněných i zdánlivě obyčejné starosti, které ale měnily plány tisícovkám Praţanŧ. „Za tři hodiny letím do Francie, fakt nevím, jak bych se tam jinak měl dostat,“ líčí svoje trable Jakub. Nakonec asi zdárně odletěl, po chvíli smlouvání totiţ dostal policejní doprovod a mohl si pro kufr doběhnout. V jeho případě ale šlo o výjimku. „Bydlíme v Divadelní, jak se tam dostaneme?“ tázala se trojice studentŧ u policejní zátarasy v Bartolomějské. „Je mi líto, ale teď nijak,“ odpovídá jim policista. „Zatím budete bohuţel muset někamjinam,“ dodává. „Jak dlouho to bude trvat?“ zvídají. „To nikdo neví. Mŧţe to trvat deset minut a taky deset hodin.“ – „Tak to je pěkný!“ – „To je...“ Místo pěti minut šla pŧl hodiny Uzavření klíčových tepen v centru: Mostu Legií, Národní třídy a Smetanova nábřeţí hlavně pěším notně prodlouţilo cestu. „Chtěla jsem jen doběhnout z Újezda na Národku do práce,“ popisovala Marie Formánková. Úsek, který běţně ujde za pět minut, jí teď zabral skoro pŧl hodiny. „Musíte to obejít přes Karlŧv nebo Jiráskŧv most,“ popisovala jí cestu stráţnice. Hosté utíkali z restaurací V klidu nebyli ani provozovatelé restaurací. Protoţe v centru Prahy nedošlo k plošné evakuaci, mohly podniky a sluţby dále fungovat. Ale... „Máme otevřeno. Ale dovnitř nám nikoho nepustí, takţe vevnitř sedí jen ti, co přišli před výbuchem a zatím neodešli. To jsou asi dva stoly,“ popisovala Renata Doleţalová z jedné z nejnavštěvovanějších kaváren na Národní třídě. Bezprostředně po výbuchu přitom řada hostŧ restaurace v inkriminované oblasti začala opouštět. „Byla to ohromná rána, všechny zajímalo, co se stalo, mnozí měli strach,“ vyprávěla svědkyně z jiné restaurace. Rána, co byla slyšet i kilometr daleko Výbuch byl slyšet i daleko za uzavřenou oblastí. „Zrovna jsme se připravovali na tiskovku, kdyţ jsme to zaslechli,“ řekla mluvčí festivalu United Islands Barbora Šubrtová. Tou dobou se přitom nacházela jeden a pŧl kilometru od místa činu, v zahradě Kinských. Také ona musela kvŧli výbuchu upravovat „noty“: Tiskovky se měla zúčastnit i zástupkyně z magistrátu, která ale nemohla dorazit,“ uvedla Šubrtová. Provozovatelé restaurací pak měli co dělat hlavně v době denní špičky: obědŧ. „Nikdo k nám nesmí, ale někteří si objednávají. Takţe fungujeme jako roznášková sluţba,“ ukázala Renata Doleţalová na krabičky s jídlem, které přinesla k policejní zátarase zákazníkovi. „Uţ aby to otevřeli,“ přála si. Stalo se tak krátce po čtrnácté hodině. Foto popis| STUDENTI FAMU a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy byli přímými účastníky neštěstí, ostatním „jen“ odpadla výuka. Foto popis| SCHŦZKA V KAVÁRNĚ? Výbuch zpřetrhal plány i herečce Barboře Štěpánové, policisté ji do „zakázané oblasti“ nepustili, schŧzku s reţisérem musela přeloţit. Plné znění zpráv


Foto popis| DOMŦ PANÍ NEPUSTILI. „Bohuţel musíte počkat, mŧţe to být otevřeno za deset minut i za deset hodin,“ mohli jen konstatovat stráţníci. Foto autor| Foto: Deník/Milan Holakovský 3x Region| Střední Čechy _

Akademie věd má po explozi zničenou knihovnu 30.4.2013

prvnizpravy.cz _

str. 00

z domova_

Akademie věd, filmová fakulta AMU a Fakulta sociálních věd sídlící v blízkosti výbuchu v centru Prahy mají zničené knihovny, učebny i kanceláře. Škody na školách zatím nejsou vyčísleny, akademie je předběţně odhaduje na deset milionŧ korun. Všechny instituce čeká zasklívání oken a úklid. Školy zŧstanou do příštího týdne zavřené, FSV prodlouţila termín pro přihlášky k doktorskému studiu. ČTK to dnes řekli zástupci fakult a akademie. "Předběţně zástupce pojišťovny odhadl škody na deset milionŧ korun, jde o vnitřek budovy, fasády, střechu, vnitřní vybavení i vozidla, která stála na dvoře a podobně," řekl ČTK ředitel Střediska společných činností AV ČR Jiří Malý. Značně poškozeny jsou totiţ vnitřní prostory budovy Akademie věd na Národní třídě, zejména v přízemí a prvním patře. V přízemí sídlí knihovna akademie a v prvním patře jsou kanceláře vedení AV. Podle Malého jsou zdevastovány hlavně ty prostory, které směřují do ulic Divadelní a Krocínova. "Nejde jen o rozbitá skla, ale i o porušené vnitřní příčky a vnitřní skleněné desky, ty popadaly a zranily poměrně dost osob. Situace uvnitř budovy je velmi deprimující," uvedl Malý. Vnější konstrukci budovy posoudil uţ v pondělí městský statik a je v pořádku. Opravy co nejdříve začnou také v budově Hollar fakulty sociálních věd. "Knihovna to odnesla asi úplně nejvíc. Knihy jsou zaprášené, popadaly skříně," řekl děkan Jakub Končelík univerzitnímu časopisu iForum. V největší posluchárně výbuch vyvrátil dveře. Zástupci školy dnes šli v doprovodu policie do budovy vyzvednout osobní věci studentŧ a kantorŧ, kteří je tam nechali ve zmatku po výbuchu. Pro věci se mohou postiţení stavit v budově školy v Jinonicích. Na vyčíslování škod je podle Končelíka ještě brzy, teprve po zapnutí elektřiny se zjistí, jak byla poničena výpočetní technika. Škola také prodlouţila termín pro podání přihlášek do doktorského a cizojazyčného studia. "Do budovy nesmíme, dokud tam oficiálně nebude ukončeno vyšetřování," uvedla tajemnice FAMU Viera Hladišová. Ke středečnímu státnímu svátku děkan beztak uţ dříve vyhlásil na čtvrtek a pátek volno, řádná výuka by proto měla být obnovena v pondělí. Škola uţ prý také objednala úklidovou sluţbu a zasklení vyraţených oken. Příčinou exploze v domě v Divadelní ulici byl zřejmě únik plynu. Výbuch zranil čtyři desítky lidí. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva zranění stále zŧstávají v nemocnici. (ctk,foto:arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-domova/akademie-ved-ma-po-explozi-znicenou-knihovnu/ _



Výbuch plynu školám zdemoloval knihovny, učebny i kanceláře 30.4.2013

tn.cz

str. 00 TN.CZ/Zprávy/Krimi_ _

Po včerejším mohutném výbuchu plynu v Praze se začínají sčítat škody. Akademie věd, filmová fakulta Akademie múzických umění a fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy sídlící v blízkosti pondělního výbuchu v centru Prahy mají zničené knihovny, učebny i kanceláře. Škody zatím nejsou vyčísleny, instituce zatím čeká zasklívání oken a úklid. Školy zŧstanou do příštího týdne zavřené, FSV prodlouţila termín pro přihlášky k doktorskému studiu. ČTK to dnes řekli zástupci fakult a Akademie. Značně poškozeny jsou například vnitřní prostory budovy Akademie věd na Národní třídě, zejména v přízemí a prvním patře. V přízemí sídlí knihovna akademie a v prvním patře jsou kanceláře vedení AV. Podle ředitele Střediska společných činností AV ČR Jiřího Malého jsou zdevastovány hlavně ty prostory, jeţ směřují do ulic Divadelní a Krocínova. "Nejde jen o rozbitá skla, ale i o porušené vnitřní příčky a vnitřní skleněné desky, ty popadaly a zranily poměrně dost osob. Situace uvnitř budovy je velmi deprimující," řekl Malý. Vnější konstrukci budovy posoudil uţ v pondělí městský statik a měla by být v pořádku. Stav vnitřních prostor a rozsahu škod bude Malý znát zřejmě uţ dnes odpoledne, Budovu nyní prochází statik a pojišťovací agent. Co dělat, kdyţ plyn uniká? Jak předejít výbuchu? RADY A TIPY, JAK SE CHRÁNIT Opravy co nejdříve začnou také v budově Hollar fakulty sociálních věd. "Knihovna to odnesla asi úplně nejvíc. Knihy jsou zaprášené, popadaly skříně," řekl děkan Jakub Končelík univerzitnímu časopisu iForum. V největší posluchárně výbuch vyvrátil dveře. Zástupci školy dnes šli v doprovodu policie do budovy vyzvednout osobní věci studentŧ a kantorŧ, kteří je tam nechali ve zmatku po výbuchu. Pro věci se mohou postiţení stavit v budově školy v Jinonicích. Na vyčíslování škod je podle Končelíka ještě brzy, teprve po zapnutí elektřiny se zjistí, jak byla poničena výpočetní technika. Škola také prodlouţila termín pro podání přihlášek do doktorského a cizojazyčného studia. Pŧjde za výbuch u Národního divadla někdo sedět? Policie nevyloučila trestný čin "Do budovy nesmíme, dokud tam oficiálně nebude ukončeno vyšetřování," uvedla tajemnice FAMU Viera Hladišová. Ke středečnímu státnímu svátku děkan beztak uţ dříve vyhlásil na čtvrtek a pátek volno, řádná výuka by proto měla být obnovena v pondělí. Škola uţ prý také objednala úklidovou sluţbu a zasklení vyraţených oken. Příčinou exploze v domě v Divadelní ulici byl zřejmě únik plynu. Výbuch zranil čtyři desítky lidí. Většina zranění ale byla lehkého charakteru, dva zranění stále zŧstávají v nemocnici. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2013/1493013.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/zpravy/cernakronika/vybuch-plynu-skolam-zdemoloval-knihovny-ucebny-i-kancelare.html _

Tymošenková je ve vězení neprávem, oznámil Evropský soud 30.4.2013 zpravy.rozhlas.cz str. 00 evropa_ Jan Prokeš,Tomáš S. Šťástka,Jan Ouředník, dab_ Zatčení ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové v roce 2011 bylo politicky motivované a její práva byla uvězněním porušena. Plné znění zpráv


Jednomyslně to konstatoval Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.Tymošenková se k této instituci obrátila poté, co ji ukrajinský soud poslal na několik let do vězení za podepsání údajně nevýhodné smlouvy o dodávkách ruského plynu.Vězněná vŧdkyně ukrajinské opozice a její spojenci od počátku označovali proces proti ní za zpolitizovaný. Za pravdu jim dávaly i četné organizace na Západě.Evropský soud pro lidská práva je institucí Rady Evropy, mezi jejíţ členské země patří i Ukrajina.Plynová krize„Soud zároveň nepřiznal některé další body obţaloby, které Tymošenková k soudu podala. Týká se to zejména zpŧsobu, jakým s ní je nakládáno ve vězení,“ upozornil Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.„Tymošenková je souzena pro více věcí. Záleţitostí, pro které se nachází v hledáčku trestního řízení na Ukrajině, je víc uţ od počátku roku 2000,“ dodává.Před dvěma lety byla odsouzena kvŧli kauze z doby jejího pŧsobení v čele ukrajinské vlády, konkrétně z roku 2009.Tehdy totiţ došlo k rusko-ukrajinské plynové krizi, kdy Rusko zastavilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu a tím pádem dále do Evropy s odvoláním na absenci právního základu pro další dodávky.Tymošenková měla souhlasit s podmínkami, které byly pro Ukrajinu zjevně nevýhodné. Zpŧsobila tak údajně ukrajinskému rozpočtu škodu ve výši stovek milionŧ dolarŧ.Ukrajina se rozsudkem řídit nemusíJe ale otázka, zda současný rozsudek něco v případu Julie Tymošenkové změní. „Šance na to, ţe soud jí dá za pravdu, co se týče práva na spravedlivý proces a jeho vedení, si myslím, má velké,“ uvaţuje Šír.Druhá věc je, nakolik to změní postoj samotných ukrajinských úřadŧ. Proti verdiktu se totiţ obě strany mohou odvolat, čímţ se to mŧţe protáhnout.Evropský soud pro lidská práva nemá ţádné vynucovací mechanismy na Ukrajinu. „Takţe kdyţ se ukrajinské úřady rozhodnou tento rozsudek nerespektovat, tak se těţko něco změní. Byť Tymošenkové mŧţe být přiznána nějaká kompenzace,“ uzavírá Šír.„Rozhodnutí Evropského soudu bych vnímal jako poměrně negativní, neboť to vrhá špatné světlo na ukrajinskou justici potaţmo i prezidenta Janukovyče, který by v tuto chvíli mohl mít problém Tymošenkovou amnestovat, neb by tím sám mohl přiznat svoje pochybení, popřípadě svoji vinu,“ říká Jakub Kulhánek z Asociace pro mezinárodní otázky, který se zabývá postsovětským postojem.„Ukrajina usiluje o podepsání asociační dohody a dohody o zóně volného obchodu s Evropskou unií, která měla být podepsána jiţ v roce 2011 a podpis se stále odkládá z toho dŧvodu, ţe Evropská unie argumentuje nevyřešenými nebo problematickými soudními procesy,“ připomíná Kulhánek a dodává:„Evropská unie se bojí případné izolace Ukrajiny, ţe by pak mohla přijít o svŧj vliv, a Ukrajinamá zájem o rozvíjení hospodářských vztahŧ s Evropskou unií. Obě strany hledí směrem k chystanému summitu Východního partnerství, který proběhne ke konci roku ve Vilniusu, a to se stává jakýmsi deadlinem, kde by smlouvy měly být podepsány. Problematické případy typu Julije Tymošenkové mohou podpis samozřejmě zhatit.“Tymošenková zŧstane za mříţemi, ţádost o omilostnění neprošlaTisíce stoupencŧ opozice podpořily v Charkově vězněnou expremiérku TymošenkovouJuliji Tymošenkové hrozí doţivotí. V 90. letech si údajně objednala vraţdu Tymošenková zŧstává za mříţemi. Ukrajinský soud nevyhověl její stíţnosti Ukrajinská expremiérka Tymošenková je přesně rok ve vězení Julie Tymošenková maří nová soudní stání, odmítá k nim jít Bývalá ukrajinská premiérka Julia Tymošenková čelí další ţalobě


Praha finančně pomůţe obětem výbuchu v centru města 30.4.2013 zpravy.rozhlas.cz str. 00 regiony_ Anna Königsmarková,Alina Holušová_ Lidé postiţení výbuchem, který otřásl centrem Prahy, dostanou od magistrátu finanční pomoc. Město také uhradí náklady na zajištění statiky domu nebo na opravu oken. O kolik peněz pŧjde, se zatím neví. Primátor Bohuslav Svoboda výši finanční pomoci neprozradil. Stále totiţ nejsou sečteny škody po pondělní explozi.„Uţ jsem začal jednat s Univerzitou Karlovou a s Fakultou sociálních věd. To jsou dvě budovy, které jsou také postiţeny, ţe bychom jim také poskytli nějakou výpomoc,“ uvedl Svoboda.Výše částky se bude projednávat aţ po vyčíslení škod. „Nehovořím ještě o objemech, protoţe neznáme objemy škod, ale bude to potom věcí jednání mezi námi a těma dvěma fakultami,“ dodal primátor.Pojišťovny odhadují škody na desítky milionŧ korun. Na místě výbuchu se uţ nyní nacházejí likvidátoři, zatím ale nemohou do nejvíce poškozené budovy.Domy v okolí mají hlavně vysklená okna, tlaková vlna poškodila také dveře nebo nábytek. Majitelé uţ řadu škod nahlásili. Podle Jana Marka z České pojišťovny nemusí čekat na vyšetření případu.„Doporučujeme, aby si lidé pořídili seznam poničených věcí,“ doporučil Mark a dodal, ţe si lze zajistit rovněţ fotodokumentaci či videozáznam škod.Menší škody, jako jsou například Plné znění zpráv


vysklená okna, lze podle jeho slov jiţ nyní nahlásit pojišťovně a začít tak hned s úklidem a zasklíváním.Oblast výbuchu v centru Prahy prošla ještě v dubnu pravidelnou kontrolouZáchranáři mezitím pokračovali v práci i den po výbuchu. Odklízeli sutiny a snaţili se zajistit poničenou budovu, kde podle Praţské plynárenské proběhla poslední kontrola plynu zrovna tento měsíc.Policie bere v úvahu hned několik vyšetřovacích verzí. Nevylučuje totiţ jak nešťastnou náhodu, tak i trestný čin.Zřícení domu v centru Prahy, ve kterém vybuchl plyn, uţ teď podle statika nehrozíPředseda Akademie věd Drahoš: Po výbuchu jsme pomáhali ošetřit zraněné kolegyPod tlakovou vlnou se na mě vyvalilo okno, líčí svědkyně výbuchuVětšina zraněných jsou studenti z okolních škol. Lékaři ošetřují řezné rány nebo proraţené bubínkySvoboda: Předpokládáme, ţe zhruba tři lidi by mohli být zasypaní


Včerejší výbuch v centru zničil hlavně knihovny a učebna 30.4.2013

zpravy.tiscali.cz str. 00 Zprávy / Domácí_ Jakub Konečný_

Akademie věd, filmová fakulta Akademie múzických umění a Fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy sídlící v blízkosti pondělního výbuchu v centru Prahy mají zničené knihovny, učebny i kanceláře. Škody na školách zatím nejsou vyčísleny, akademie je předběţně odhaduje na deset milionŧ korun. Všechny instituce čeká zasklívání oken a úklid. Školy zŧstanou do příštího týdne zavřené, FSV prodlouţila termín pro přihlášky k doktorskému studiu. ČTK to dnes řekli zástupci fakult a akademie. "Předběţně zástupce pojišťovny odhadl škody na deset milionŧ korun, jde o vnitřek budovy, fasády, střechu, vnitřní vybavení i vozidla, která stála na dvoře a podobně," řekl ředitel Střediska společných činností AV ČR Jiří Malý. Značně poškozeny jsou totiţ vnitřní prostory budovy Akademie věd na Národní třídě, zejména v přízemí a prvním patře. V přízemí sídlí knihovna akademie a v prvním patře jsou kanceláře vedení AV. Podle Malého jsou zdevastovány hlavně ty prostory, které směřují do ulic Divadelní a Krocínova. "Nejde jen o rozbitá skla, ale i o porušené vnitřní příčky a vnitřní skleněné desky, ty popadaly a zranily poměrně dost osob. Situace uvnitř budovy je velmi deprimující," uvedl Malý. Vnější konstrukci budovy posoudil uţ v pondělí městský statik a je v pořádku. Nejvíce poškozená je knihovna Opravy co nejdříve začnou také v budově Hollar fakulty sociálních věd. "Knihovna to odnesla asi úplně nejvíc. Knihy jsou zaprášené, popadaly skříně," řekl děkan Jakub Končelík univerzitnímu časopisu iForum. V největší posluchárně výbuch vyvrátil dveře. Zástupci školy dnes šli v doprovodu policie do budovy vyzvednout osobní věci studentŧ a kantorŧ, kteří je tam nechali ve zmatku po výbuchu. Pro věci se mohou postiţení stavit v budově školy v Jinonicích. Na vyčíslování škod je podle Končelíka ještě brzy, teprve po zapnutí elektřiny se zjistí, jak byla poničena výpočetní technika. Škola také prodlouţila termín pro podání přihlášek do doktorského a cizojazyčného studia. "Do budovy nesmíme, dokud tam oficiálně nebude ukončeno vyšetřování," uvedla tajemnice FAMU Viera Hladišová. Ke středečnímu státnímu svátku děkan beztak uţ dříve vyhlásil na čtvrtek a pátek volno, řádná výuka by proto měla být obnovena v pondělí. Škola uţ prý také objednala úklidovou sluţbu a zasklení vyraţených oken. Příčinou exploze v domě v Divadelní ulici byl zřejmě únik plynu. Výbuch zranil čtyři desítky lidí. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva zranění stále zŧstávají v nemocnici.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/vcerejsi-vybuch-v-centru-znicil-hlavne-knihovny-a-ucebna-212680 Plné znění zpráv


_

Centrem Prahy otřásl výbuch: Zakrvácení lidé, šok, nářek, zoufalství! 29.4.2013

ahaonline.cz

str. 00 _

Musíte vědět!_

Zkrvavení, naříkající, šokovaní a zmatení lidé zasypaní prachem. Divadelní ulice v těsné blízkosti Národního divadla, plná suti... Takový byl obrázek historické části Prahy nedaleko Národního divadla po výbuchu plynu. Exploze se ozvala před desátou dopoledne, 35 lidí při ní bylo zraněno, z toho dva těţce. Tlaková vlna vyrazila v okolí několika stovek metrŧ okna, poškodila střechy, stěnu domu, kde k neštěstí došlo, posunula o neuvěřitelných pět centimetrŧ. Marie Koubková (85): Šla jsem na nákup, zachránila jsem si ţivot Odešla nakoupit a uţ se nedostala do bytu! Dŧchodkyně Marie Koubková (85) si jen stihla prohlédnout, jak jí mohutná exploze zdemolovala byt. Hned poté ji policie odvedla pryč. „Poloţila jsem tašku a v tu ránu mě policajti vyhodili. Bouchali po baráku, aby tam nikdo nezŧstal, takţe jsem tam nechala tu tašku a nemám nic,“ popisuje seniorka svŧj návrat do domu v těsné blízkosti exploze. Bydlí v přízemí a tlaková vlna jí kompletně zničila okna, vyrvala jí i dvířka od sekretáře! „Všechno je roztlučené na padrť a poházené po bytě. Všude jen samé sklo,“ popisuje. V pŧl desáté šla nakoupit, a to jí moţná zachránilo ţivot. Výbuch ji nezranil. Je to uţ druhá katastrofa, která Marii Koubkovou postihla. Ve svém bytě totiţ zvládla přečkat i povodně. „Tohle je ale horší. Nevím, kdy se dostanu do bytu,“ zoufá si seniorka. Zraněná Eva Votápková: Nezŧstal tam někdo? Pomozte... Knihovnice Eva Votápková vyběhla z poničené budovy Hollaru, kde sídlí Fakulta sociálních věd UK, obličej měla celý od krve, která jí stékala na oblečení. V očích strach... Okamţitě se jí ujali záchranáři, ovázali jí hlavu, zabalili ji do termofólie, aby neprochladla. Byla otřesená – z krve, střepŧ, křiku a ohlušující rány –a nezajímaly ji krvácející šrámy na obličeji. Myslela na studenty. „Stále se ptala: nezŧstal tam někdo, nepotřebuje někdo pomoct,“ popisuje jeden ze studentŧ, který knihovnici pomáhal. Ještě cestou v sanitce do Fakulní nemocnice Motol byla v šoku a stále mluvila o studentech: „Mrzí mě, ţe nebudou moct do knihovny, zrovna teď, kdy by se jim to nejvíce hodilo, začíná zkouškové období,“ říkala Eva Votápková. Naštěstí její zranění nebyla váţná.

URL| http://www.ahaonline.cz/clanek/86138/centrem-prahy-otrasl-vybuch-zakrvaceni-lide-sok-narek-zoufalstvi _

U Národního divadla došlo k výbuchu, 35 zraněných 29.4.2013

aktualne.cz str. 00 Domácí_

Praha - Regiony_

K výbuchu došlo v domě v Divadelní ulici, pravděpodobně je na vině unikající plyn Praha - V budově v Divadelní ulici v centru Prahy došlo k výbuchu. Zraněno je podle informací ředitele praţských záchranářŧ Zdeňka Schwarze 35 lidí, jeden těţce. Váţně zraněné záchranka rozvezla do nemocnice Motol, Na Bulovce a Vojenské nemocnice Střešovice.



Policie evakuovala kvŧli unikajícímu plynu, a tedy i hrozbě výbuchu 220 lidí a 19 domŧ. Mimo jiné šlo o budovy FAMU a vedlejšího Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zatím nejpravděpodobnější příčinou výbuchu je únik plynu, teroristický útok policie vyloučila. Policie během odpoledne postupně nábřeţí zpřístupňovala, před čtvrtou hodinou ale zaznamenala únik plynu u kavárny Slavia a oblast musela opět uzavřít. V nejvíce zasaţené budově se propadla část prvního a druhého patra. Zatím není jasné, zda v troskách nezŧstali zasypaní lidé. Policie ale nikoho nepohřešuje a tento scénář povaţuje za málo pravděpodobný. Budovu přesto postupně prohledávají policejní psi. Podívejte se na fotografie z místa výbuchu Podle informací reportéra Aktuálně.cz, který je na místě, policie postupně uzavřela Smetanovo nábřeţí i Národní třídu. "Výbuch poškodil i tabule oken okolních domŧ a několik zaparkovaných aut," doplnil. Statik uţ před polednem začal s kontrolou budov sousedících s domem, kde došlo k explozi. Dŧm, kde sídlí FAMU, má podle hasičŧ zřetelně posunutou střechu. Lešení na Národním divadle nevydrţelo nápor zpŧsobený tlakovou vlnou a bude muset být odstraněno. K výbuchu došlo podle dosavadních informací na křiţovatce ulic Divadelní a Krocínova, tedy v budově sousedící s FAMU. "Byla jsem zrovna na katedře střihu. Škola se zatřásla, je tam hodně vyraţených oken. Myslím a doufám, ţe se na FAMU nikomu nic nestalo, většina lidí hned vyšla ven," napsala na Facebooku studentka Kristina Dufková. Z místa se následně rozšířila mohutná tlaková vlna, která byla cítit aţ v ulicích Ostrovní nebo Konviktská. Tam se údajně prudce otvírala okna. Výbuch zasáhl i sousedící budovu galerie Hollar na Smetanově nábřeţí, kde sídlí Institut komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V této budově se vysypala okna a několik lidí bylo zraněno. Zranění studentŧ by měla být spíše lehčí. Podle mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka je budova galerie Hollar evakuovaná a uzavřená. Několik lidí pořezaly střepy z vyraţených oken, uvedl Hájek. Jak na FAMU, tak na Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky je aţ do konce týdne zrušena výuka. K vysypání okenních tabulí došlo také na historické budově Národního divadla a Nové scény. "Budovy jsou odpojené od přívodu plynu," uvedl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Večerní program podle něj není v tuto chvíli ohroţen. Vysypala se i některá okna v budově Akademie věd na Národní třídě. Několik zaměstnancŧ se tam pořezalo o střepy. Na výbuch uţ zareagoval i premiér Petr Nečas. "Jsem hluboce zasaţen tragédií, která se odehrála při výbuchu plynu v Divadelní ulici v Praze. V současné době se podrobně seznamuji se situací a jsem v kontaktu s Ministerstvem vnitra ČR a dalšími sloţkami integrovaného záchranného systému," uvedl v tiskovém prohlášení. Budova, ve které došlo k výbuchu, je ve vlastnictví Řízení letového provozu, nikoli tedy Městské části Praha 1.




Výbuch v Praze ţivě: Hasiči budou v akci aţ do rána 29.4.2013

aktualne.cz str. 00 Domácí_

Praha - Regiony_

Zraněno je 40 lidí, dva těţce. Explozi zpŧsobil únik plynu Praha - Samotným centrem Prahy otřásl dopoledne silný výbuch. Exploze nastala v budově v Divadelní ulici, která ústí do Národní třídy v těsné blízkosti Národního divadla. Pravděpodobnou příčinou výbuchu byl zřejmě únik plynu. Podle ředitele praţských záchranářŧ Zdeňka Schwarze se zranilo 40 lidí, z toho dva lidé váţně. Většina ostatních utrpěla lehká zranění. Podle dosavadních informací nejsou oběti na ţivotech. "Pevně doufám, věřím a modlím se za to, aby se tyto informace potvrdily," uvedl premiér Nečas. První informace mluvily o dvou pohřešovaných lidech. Ti byli ale později v sutinách nalezeni. Policie po výbuchu evakuovala na 230 lidí a 19 okolních budov. Šlo zejména o FAMU a vedlejší Institut komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Váţně zraněné přijaly nemocnice Motol, Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích a další zařízení. Podívejte se na fotografie z místa výbuchu: Dnešní výbuch v domě v centru Prahy zpŧsobil podle prvních odhadŧ pojišťovny škody na budově za zhruba deset milionŧ korun. ČTK to sdělil Jiří Cívka, mluvčí Generali pojišťovny, u které je nemovitost pojištěna. Škody na budově ale mohou být vyšší, výbuch navíc poškodil i okolní domy. Exploze plynu v Divadelní ulici zranila čtyři desítky lidí, většinu z nich lehce. Příčinou byl podle vedení Prahy únik plynu. Jako ve válce si připadal Kamil Štibrányi, kdyţ se odpoledne vrátil do svého bytu v Divadelní ulici. "Je to Sodoma Gomora, takový malý Bejrút," řekl bezprostředně poté, co se vrátit ze zničeného bytu. "Zasklívat nemusíme, všechno je vylomené, ohnuté, sedačka zasypaná střepy, špagety všude, kolo naštorc, obrazy popadaly," popsal svŧj byt muţ, který bydlí ve druhém patře domu Divadelní 14. Plyn vybuchl v čísle 5. Rozbitá výloha přivítala i majitele restaurace Kábul v Krocínově ulici. "Všechna okna rozbitá, vše rozmlácené. Teď budeme muset zavřít," řekl majitel podniku Saleh Hasib. "Je to tam bezvadné, jenom si nemŧţu dát flašku vína, není si kde sednout, všude střepy. Hlavně ţe jsme všichni zdraví," popsal s trochou hořkosti zničený byt v Divadelní Petr Krásný. Mezi zraněnými je podle ředitele záchranářŧ Zdeňka Schwarze šest cizincŧ, především z Kazachstánu, Portugalska, Německa a Slovenska. Jeden muţ narozený v roce 1948 má těţká zranění, mladší ţena má od výbuchu poškozené ucho. Podle premiéra Petra Nečase ukazují všechny dosavadní informace na to, ţe dnešní výbuch domu v centru Prahy nebyl teroristickým činem. Potvrdil mu to ředitel Bezpečností informační sluţby Jiří Lang. "Informace, které jsou zatím k dispozici, jednoznačně ukazují, ţe se nejednalo o teroristický útok, ţe se s vysokou pravděpodobností jednalo výbuch plynu. Já jsem se dnes sešel s ředitelem BIS, abych si potvrdil, ţe neexistuje ţádná indikace něčeho jiného, neţ skutečně neštěstí, nikoliv například nějakého teroristického činu," řekl v České televizi Nečas. Premiér pevně doufá, ţe se potvrdí dosavadní informace, ţe nejsou oběti na ţivotech. "Pevně doufám, věřím a modlím se za to, aby se tyto informace potvrdily," uvedl. "Práce hasičŧ, lékařŧ, záchranářŧ i policistŧ tady byla naprosto perfektní. Koordinace velmi kvalitní. Rychlé dojezdové doby. Hasiči do pěti minut, policisté do sedmi minut, podobně i sanitky," dodal Nečas. "Policejní psovodi vyloučili přítomnost výbušnin v objektu," uvedl dnes ředitel praţské policie Martin Vondrášek. "Nemáme zatím ţádnou indicii, ţe by se mělo jednat o něco jiného neţ o výbuch plynu," doplnil. Plné znění zpráv


Primátor Prahy Bohuslav Svoboda nabídl pomoc lidem, kteří mají poškozené byty a nemohou se vrátit domŧ. "Město se ke své odpovědnosti hlásí," uvedl Svoboda. Ocenil práci všech profesionálŧm, kteří na místě výbuchu zasahovali. Praha zřídila speciální informační linku k výbuchu: 800 100 991. Po výbuchu v centru Prahy se provoz vrátil do normálu. Uzavřen je pouze pro pěší chodník na Národní třídě a Smetanově nábřeţí. "V tuto chvíli je uzavřen pouze zmíněný chodník a tramvaje projíţdějí zastávku Národní divadlo, která je na Smetanově nábřeţí," řekl mluvčí praţské policie Tomáš Hulan. Po 15. hodině byl ale opět tramvajový provoz na Národní třídě přerušen. "Od 15:07 opět jezdí všechny linky odklonem. Kdy se provoz vrátí do normálu není jasné, budeme to postupně upřesňovat," řekla Řehková s tím, ţe kolem 16. hodiny neměl DPP hlášeny ţádné další potíţe. "Nemáme v tuto chvíli informace, ţe by se někde tvořily kolony tramvají," řekla mluvčí. Podle webu DPP byl provoz obnoven v 16:15. Nová scéna Národního divadla v Praze (ND) dnes večer plánovanou reprízu Ioneskova Nosoroţce uvede. Začátek představení však bude o něco posunut, neboť tramvaje na Národní třídě zatím nestaví a parking u historické budovy se nedá pouţívat. Po setkání krizového štábu v souvislosti s dopoledním výbuchem v jedné z budov v Divadelní ulici to ČTK řekl mluvčí české první scény Tomáš Staněk. Prohledávací akce budou probíhat nejméně do pozdního večera. "Mŧţe se stát, ţe na místě budeme zasahovat aţ do rána. Hasiči postupně prozkoumávají oblast a zpřístupňují ji pro psovody. Je to zdlouhavý proces," uvedla mluvčí městské policie Jana Přikrylová. Exploze plynu silně narušila statiku domu. "Vlivem výbuchu došlo k vychýlení nosné zdi, která je rovnoběţná s ulicí Divadelní," uvedl Petr Macháně statik hlavního města Prahy. Statik potvrdil, ţe ţádný z okolních domŧ nemá vinou výbuchu narušenou statiku. Většinou jde o popraskaná okna, protější dŧm má navíc poničenou střechu. 15:15 - Policie opět uzavřela okolí Divadelní ulice v Praze 1. Dŧvodem je únik plynu, který je ve vzduchu cítit. V Divadelní ulici došlo k výbuchu plynu, nejednalo se o teroristicky útok. Na tiskové konferenci to uvedl primátor hlavního města Praha Bohuslav Svoboda, který se dopoledne na místo výbuchu osobně vydal. Praţská plynárenská podle jejího mluvčího Miroslava Vránka před měsícem kontrolovala přístroje v okolí Divadelní ulice. "Vše bylo v pořádku," uvedl. "V tuto chvíli je celá lokalita bez plynu, musí dojít ještě ke kontrolám plynových zařízení a plynovodu," dodal. Člen krizového štábu a hasičského sboru Jaromír Pešek novinářŧm řekl, ţe při explozi propadly v zasaţeném domě stropy v 1. a 2. patře a okolní objekty pak poškodila následná tlaková vlna. Do domu, kde kolem 10. hodiny výbuch nastal, se záchranáři vrátili aţ ve 13 hodin. Kvŧli nahromaděnému plynu ho předtím museli opustit, plynaři přípojky vypnuli. Práce budou pokračovat několik hodin, uvedl Pešek. Reportér Aktuálně.cz z místa informuje, ţe lidé z okolních domŧ se mohou za dozoru policie pomalu vracet do svých bytŧ. Pro návrat ale platí jedna podmínka: zákaz vycházení do osmé hodiny večerní. Pracovníci Praţské plynárenské neprováděli ţádné zásahy do plynovodŧ v oblasti v centru Prahy, jak pro ČTK uvedl mluvčí společnosti Miroslav Vránek. Praţská plynárenská podle něj zatím příčinu neštěstí nezná, bude to předmětem vyšetřování policie a hasičŧ. Vránek také uvedl, ţe z preventivních dŧvodŧ technici odpojili 19 plynových přípojek v okolí vybuchlého domu. Celkem převezli zdravotníci do nemocnic 35 lidí, jeden člověk byl zraněn těţce, jeden středně těţce. Záchranáři se psy dál hledají, zda někdo není pod troskami, zatím nikoho nenašli. Podezření, ţe v sutinách by mohlo několik lidí být, však stále platí. Mimořádnou pozornost věnovala výbuchu v Praze ruská média. Všechny tiskové agentury oznámily, ţe mezi zraněnými podle prvních informací nejsou ţádní turisté z Ruska.



"Praha je v době květnových svátkŧ jednou z nejpopulárnějších destinací Rusŧ," napsala agentura RIA Novosti. "Dokonce i v letních měsících tam bývá méně ruských turistŧ neţ nyní," uvedla agentura. Na blízkost s exponovanou turistickou oblastí upozorňuje agentura ITAR-TASS. Napsala, ţe k výbuchu došlo nedaleko Karlova mostu, který vyhledávají tisíce turistŧ, včetně mnoha Rusŧ. Na první místo v seznamu dnešních zpráv umístil informaci z Prahy i ruský bulvár. "Byl to doopravdy jen plyn?" ptá se dramaticky v titulku Moskovskij komsomolec. Na místě zŧstává uţ jen jeden vŧz záchranářŧ, a to pro případ, ţe by někdo ze zasahujících potřeboval ošetření. Na Národní třídě začaly opět jezdit tramvaje, zastávkou Národní divadlo ale projíţdějí. Podle děkana Fakulty sociálních věd Jakuba Končelíka zatím není jasné, kdy se budou moci studenti vrátit do školy, která sídlí v budově galerie Hollar. "Je moţné, ţe učebny Hollaru zŧstanou uzavřeny do konce semestru. Náhradní prostory bychom asi hledali v Jinonicích," uvedl. Z FSV se podle něj zranily tři osoby. "Šlo o zaměstnance, ve dvou případech o knihovnice. V knihovně to vypadá nejhŧř." K výbuchu uţ se vyjádřil i primátor Prahy Bohuslav Svoboda. "Dle mých informací se nejedná o teroristický útok, nejpravděpodobnější příčinou je výbuch plynu, coţ se prověřuje. Stále se zjišťuje, zda někdo nezŧstal pod sutinami. Jak mne informoval ředitel ZZS Zdeněk Schwarz, mohlo by jít nejvýše o tři osoby," řekl. Na místě výbuchu byl osobně spolu se svým náměstkem Ivanem Kabickým (ODS). Ředitel praţské záchranky Zdeněk Schwarz uvedl, ţe zraněných by mělo být 35, z toho jeden člověk je zraněný váţně. Podle nejnovějších zpráv mohli při výbuchu zemřít tři aţ čtyři lidé. Místa v troskách označili pátrací psi, uvedl ředitel praţské záchranky Zdeněk Schwarz. Česká televize uvedla, ţe mezi zraněnými je i šest zahraničních studentŧ. O explozi uţ informují i světová média, například BBC, CNN nebo Sky News. Některá hovoří o výbuchu plynu, jiná se omezují na slovo "exploze". Britský Daily Mail popisuje výbuch jako "obrovskou explozi, která byla slyšet aţ na Praţském hradě". K článku přidává mnoho fotografií z místa. Na internetových stránkách CNN a Sky News se zpráva o neštěstí záhy objevila jako breaking news. "Praţská exploze za sebou nechala desítky zraněných," hlásal ţlutý titulek na britském zpravodajském kanále. Zpráva poutá pozornost zřejmě kvŧli doznívajícím emocím z nedávného výbuchu na maratonu z Bostonu. Podle stále nepotvrzených informací by na místě mohli být zavalení lidé. Uvedla to mluvčí záchranky Jiřina Ernestová. "Tato domněnka není potvrzená, na místě nicméně zasahovali kynologové se psy," doplnila. Podle reportéra Aktuálně.cz nyní odtahová sluţba odváţí z místa auta, která byla při výbuchu váţněji poškozena. Nemocnice Na Bulovce dnes přijala k ošetření čtyři zraněné. Všichni uţ byli z nemocnice propuštěni. "Měli řezné rány od skla, v jednom případě bylo potřeba ránu sešít. Další pacientce lékaři ošetřili ruku, kterou měla zlomenou nárazem dveří," uvedl mluvčí nemocnice Martin Šalek. Okolí výbuchu zŧstává uzavřené, podle zpravodajky ČTK je v místě silně cítit plyn. Ředitel praţských hasičŧ uvedl, ţe plyn mŧţe být nataţený v kanálech, a stále tak existuje riziko dalšího výbuchu.



Podle prvního vyjádření statika šel výbuch z přízemí, uvedl primátor Bohuslav Svoboda. Stěna domu, kterým otřásl výbuch, je podle statika posunutá asi o pět centimetrŧ dopředu. Bude třeba ji zajistit proti zřícení. Stále probíhá odklízení trosek. Hlavní město Praha uţ zřídilo bezplatnou informační linku s číslem 800 100 991. Na ní mohou lidé získat informace o přijatých opatřeních týkajících se bezpečnosti a dopravy v postiţené oblasti. Dŧm, kde sídlí FAMU, má podle hasičŧ zřetelně posunutou střechu. Lešení na Národním divadle nevydrţelo nápor zpŧsobený tlakovou vlnou a bude muset být odstraněno. Praţský dopravní podnik odklání tramvajové linky, které jezdí přes Národní třídu a Smetanovo nábřeţí. V úseku Národní divadlo - Staroměstská nejezdí tramvaje 17, 18, v úseku Lazarská - Újezd pak 6, 9, 22. Podle informací reportéra Aktuálně.cz, který je na místě, policie postupně uzavírá Smetanovo nábřeţí i Národní třídu. "Výbuch poškodil i tabule oken okolních domŧ i několik zaparkovaných aut," doplnil. Statik uţ před polednem začal s kontrolou budov sousedících s domem, kde došlo k explozi. K výbuchu podle dostupných informací došlo v Divadelní ulici č. p. 5, coţ je budova FAMU. "Byla jsem zrovna na katedře střihu. Škola se zatřásla, je tam hodně vyraţených oken. Myslím a doufám, ţe se na FAMU nikomu nic nestalo, většina lidí hned vyšla ven," napsala na Facebooku studentka Kristina Dufková. Z místa se následně rozšířila mohutná tlaková vlna, která byla cítit aţ v ulicích Ostrovní nebo Konviktská. Tam se údajně prudce otvírala okna. Výbuch zasáhl i sousedící budovu galerie Hollar na Smetanově nábřeţí, kde sídlí Institut komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V této budově se vysypala okna a několik lidí bylo zraněno. Zranění studentŧ by měla být spíše lehčí. Podle mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka je budova galerie Hollar evakuovaná a uzavřená. Několik lidí pořezaly střepy z vyraţených oken, uvedl Hájek. Jak na FAMU, tak na Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky je aţ do konce týdne zrušena výuka. K vysypání okenních tabulí došlo také na historické budově Národního divadla a Nové scény. "Budovy jsou odpojené od přívodu plynu," uvedl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Večerní program podle něj není v tuto chvíli ohroţen. Vysypala se i některá okna v budově Akademie věd na Národní třídě. Několik zaměstnancŧ se tam pořezalo o střepy. Na výbuch uţ zareagoval i premiér Petr Nečas. "Jsem hluboce zasaţen tragédií, která se odehrála při výbuchu plynu v Divadelní ulici v Praze. V současné době se podrobně seznamuji se situací a jsem v kontaktu s Ministerstvem vnitra ČR a dalšími sloţkami integrovaného záchranného systému," uvedl v tiskovém prohlášení. Budova, ve které došlo k výbuchu, je ve vlastnictví Řízení letového provozu, nikoli tedy Městské části Praha 1.


Praskaly zdi, létalo sklo, líčí svědci výbuch v Praze 29.4.2013

aktualne.cz

str. 00 cie_

Praha - Regiony_

Exploze v praţské Divadelní ulici zranila aţ 40 lidí, čtyři jsou zraněni váţně Plné znění zpráv


Praha - Otřes, praskající zdi a třesk dopadajícího skla. Tak popisují svědci první okamţiky po výbuchu v praţské Divadelní ulici, který uzavřel centrum hlavního města v okolí Národního divadla a Národní třídy. "Byla jsem zrovna na katedře střihu. Škola se zatřásla, je tam hodně vyraţených oken. Je tam hodně pořezaných od skla," vylíčila explozi Kristina Dufková, studentka FAMU. Právě v budově této školy došlo s největší pravděpodobností k výbuchu. Exploze poškodila i vedle stojící budovu Hollar, kde sídlí Fakulta sociálních věd univerzity Karlovy. V kritickou chvíli se tam právě konaly přednášky a schŧze vedení ţurnalistického institutu. "Budova se zatřásla a popraskaly zdi. Kdyţ jsme vyšli ven, viděli jsme, ţe okna do ulice Divadelní jsou vysklená," popsal proděkan Filip Láb. Na místě bylo několik lidí, které zranilo létající sklo, podle Lába šlo naštěstí spíše o lehčí poranění. Lehčí zranění od střepŧ Škody utrpěla i budova Akademie věd. Zaměstnanci popisují vychylující se zdi a padající obrazy. "Vysypaly se tabulky se sklem, mám lehčí zranění od střepŧ, které mi ošetřili v nemocnici Na Bulovce. V knihovně akademie jsou zasypané příčky," popsala pro Českou televizi jedna ze zraněných Eva Hlisnikovská. Z většiny budov se lidé dostali bez pomoci záchranářŧ. Podle Lába studenti ve spěchu nechávali v budově své osobní věci. Studenti s vyučujícími pak ještě nějakou dobu čekali ve vedlejším parčíku, odkud je ale policie vykázala kvŧli hrozbě dalšího výbuchu. "Myslím a doufám, ţe se na FAMU nikomu nic nestalo, většina lidí hned vyšla ven," dodala Dufková. Záchranáři ale v prvních reakcích nevyloučili, ţe v budově mohou být i nějací zasypaní. Ţivotní štěstí "Tak dneska jsem asi měl ţivotní štěstí, jen mě ten 'vánek' lehce hodil na stranu. Snad budou všichni v pořádku," napsal na Twitter Jaromír Hanzal. Poškozeny jsou i budovy v okolních ulicích. "Vypadlo nám okno v kuchyni a spadly hodiny. Bydlíme za rohem, ale máme okna do ulice Karolíny Světlé," uvedla Lucie Široká. Výbuch slyšela či cítila i řada lidí, kteří byli od místa značně vzdálení. "Před 10h šlupka jako blázen, aţ nám to na Malé Straně zatřáslo s barákem. Říkal jsem si, ţe to muselo někde pěkně bouchnout," popsal jeden z uţivatelŧ Twitteru. "Mamka slyšela tu pecku aţ v kanceláři na Václavském náměstí, a to prý docela dost... snad jsou všichni spoluţáci ok," napsal Ondra Štarman.


Neuváţené reformy mohou stavebnímu spoření pouze uškodit 29.4.2013

Benešovský deník + další regionální deníky str. 53 PETR KOUTNÝ_

Příloha - Moje peníze - osobní finance_

Poslanci mají na stole novelu zákona, která zásadně ovlivní financování bydlení Stavební spoření prošlo v minulosti řadou změn. Hlavní principy, na kterých tento produkt stojí, však dosud dotčeny nebyly. Systém stavebního spoření se v základech otřásá aţ nyní, kdy na projednání v Poslanecké sněmovně čeká jeho další novelizace. Zdaleka nejde o kosmetické změny, jak by se zdálo na první pohled. Plné znění zpráv


Jaká je tedy budoucnost stavebního spoření v České republice a jsou plánované změny nevyhnutelné? „Nikoliv,“ odpovídá na druhou z těchto otázek ekonom Petr Teplý. * Dlouhodobě se zabýváte problematikou stavebního spoření. Co povaţujete za jeho hlavní přínos? Čím si získal sympatie lidí? Stavební spoření se těší vysoké dŧvěře, protoţe jde o výhodný produkt jak z hlediska spoření, tak i úvěrování. Mám-li to rozvést, pak skýtá moţnost nízkých úrokŧ na úvěry i dlouhodobou fixaci úrokŧ. Jeho další výhodou je dostupnost pro všechny skupiny obyvatelstva a vysoké zhodnocení vloţených prostředkŧ. Pro střadatele mŧţe být současně vítanou kapitálovou rezervou. * Domníváte se, ţe potřebuje další reformy? V nedávné době jiţ došlo ke sníţení státní podpory tohoto produktu, coţ v podmínkách fiskální konsolidace povaţuji za opodstatněné. Podle mého názoru ale další reformy v současnosti nejsou nutné. Nevyplatí se totiţ přepřahat koně, kdyţ dostavník jede do kopce. Systém stavebního spoření, který v Česku letos slaví 20 let existence, vykázal vysokou stabilitu a robustnost i během globální krize. Pokud by něco mělo stavební spoření ohrozit, pak je to nepromyšlená regulace či reforma. Princip stavebního spoření je zaloţen na uzavřenosti systému. V případě, ţe systém bude narušen, mŧţe to teoreticky otřást jeho stabilitou. Doufám však, ţe k tomu nedojde. * Znáte nějaké konkrétní příklady ze zahraničí, kde reformy a regulace měly pozitivní efekt? Pozitivních příkladŧ příliš nenajdeme, uvést lze spíše ty negativní. K zavedení úplné účelovosti, včetně sníţení podpory, došlo v minulosti na Slovensku. Výsledkem byl téměř kolaps systému. Pro obnovení stability stavebních spořitelen byla nakonec slovenská vláda donucena účelovost zrušit. V Polsku zase produkty spojené se stavebním spořením poskytovaly pŧvodně pouze univerzální obchodní banky. Časem se ukázalo, ţe tento model je neudrţitelný, tudíţ stavební spoření začaly nabízet specializované spořitelny. Čili i Poláci přešli na model pouţívaný v Německu nebo u nás. * Myslíte si, ţe vstup univerzálních bank na trh skutečně zvýší konkurenci? Z ní by prý měli uţitek zákazníci, tvrdí ministerstvo financí jako předkladatel novely. Existují dva pohledy na danou věc. První je zmíněný „konkurenční“ pohled, druhý souvisí s historickou zkušeností s dopady regulace. Podle tohoto pohledu obvykle dochází k přenosu regulačních nákladŧ na střadatele formou vyšších cen produktu, coţ není ţádoucí. Kloním se spíše ke druhé alternativě. * Mají se podle vás občané obávat o budoucnost spoření touto formou? Určitě ne. Z hlediska zájemce bude stavební spoření i nadále atraktivní, navzdory případným dalším reformám. Mŧj optimismus vychází z toho, ţe všechny dosavadní reformy stavebního spoření u nás byly provedeny na základě citlivé shody mezi ministerstvem financí, Českou národní bankou a Asociací stavebních spořitelen. * Jaká by dle vás byla ideální budoucnost stavebního spoření? Dosavadní model stavebních spořitelen je dnes chápán primárně ve vztahu poskytování levných a dostupných úvěrŧ pro účastníky stavebního spoření. V budoucnu by se toto pojetí mohlo rozšířit. Stavební spořitelny by se mohly stát účelovými spořitelnami pro specifické ţivotní události. Konkrétně bych doporučoval rozšíření palety produktŧ o spoření na stáří, spoření na nadstandardní zdravotní sluţby, spoření na studium a spoření na období nezaměstnanosti. *** vizitka P Petr Teplý se narodil v roce 1977 v Pardubicích. P Je absolventem Fakulty sociálních věd UK. Studoval také v Rakousku, USA a na Novém Zélandu. Podílel se na desítkách věděckých prací. P V Česku přednáší na Plné znění zpráv


Vysoké škole ekonomické a na Karlově univerzitě v Praze. Je častým lektorem i v zahraničí (Čína, Indie, Nepál, Turecko, USA, Velká Británie a jiné). „Nevyplatí se přepřahat koně, kdyţ dostavník jede do kopce,“ říká o moţných změnách ve stavebním spoření ekonom Petr Teplý. co všechno obsahuje návrh vlády P Od roku 2014 by se pro všechny účastníky stavebního spoření zavedla povinnost prokázat pouţití státní podpory výhradně na bydlení. Tento záměr se týká i starších smluv. P Moţnost účelového pouţití úspor by se rozšířila o převod na doplňkové penzijní spoření (stát do budoucna počítá i s financováním nákladŧ na vzdělání). P Odroku 2015 by došlo k dalšímu sníţení státní podpory a stavební spoření by mohly poskytovat i běţné banky. Foto popis| PLÁNY. Dojde od roku 2015 k dalšímu sníţení státní podpory? Odpověď mají v rukách zákonodárci. Foto autor| Foto: Shutterstock.com Region| Střední Čechy Publikováno| Praţský deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Boleslavský deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Benešovský deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Kladenský deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Berounský deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Kolínský deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Kutnohorský deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Mělnický deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Nymburský deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Příbramský deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 Publikováno| Rakovnický deník; Příloha - Moje peníze - osobní finance; 53 ID| f4d3d073-9d0b-4769-95aa-6b7a753c0d92 _

K zemi! Všichni jsme křičeli...svědectví redaktorky Blesku, která zaţila výbuch u Národního divadla 29.4.2013

blesk.cz

str. 00

Události_

_ "Všichni jsme křičeli, někdo zařval k zemi, tak jsme si lehli na zem," popsala děsivé chvíle studentka a redaktorka Blesku Tereza Stonišová, která v okamţiku výbuchu byla se spoluţáky ve vedlejší budově. Budova je zavřená, výuka zrušená. Studenti fakulty sociálních věd si dnes zaţili nečekané drama. V těsném sousedství jejich budovy na Smetanově nábřeţí totiţ došlo k mohutné explozi. Zrovna dnes měli psát test. Ten se však nekonal. "Přiběhl přednášející a křičel na nás, ať vyběhneme ven. Řadu lidí poranily střepy, venku jsme slyšeli nářek i pláč," říká Tereza Stonišová, mladá a začínající redaktorka Blesku. Hovoří se aţ o čtyřiceti zraněných. Z okolí epicentra výbuchu hasiči a záchranáři studenty rychle evakuovali. Objevila se totiţ informace, ţe stále uchází plyn a mohl by hrozit i další výbuch. Studenti školu opustili narychlo, zŧstaly v ní i jejich osobní předměty. Zavládla panika a strach, podle záchranářŧ se však podařilo okolí evakuovat poměrně rychle a bez větších zádrhelŧ. A také jej neprodyšně uzavřít. Není jasné, kdy se do budovy, kterou nyní zkoumá statik, budou se studenti moci vrátit. Utíkali i vědci



Na sociální sítě řada ze studentŧ začala krátce po výbuchu posílat fotografie z místa exploze. Po výbuchu však probíhala evakuace i v dalších institucích - budově Akademie věd, v kavárně Slávii i Národním divadle. "Měli jsme poradu, zhruba kolem desáté se z ničeho nic ozvala obrovská rána a budova se otřásla. Vyběhli jsme ven, všude bylo spousta střepŧ," uvedl pro ČT Jan Martínek z Akademie věd, který byl při úprku vědcŧ z budovy. Podle očitých svědkŧ byl výbuch tak silný, ţe byl slyšet i na protějším břehu Vltavy, i u americké ambasády.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/195943/k-zemi-vsichni-jsme-kriceli-svedectvi-redaktorky-blesku-ktera-zazilavybuch-u-narodniho-divadla _

ÚSTR a hledání špíny – snadná práce 29.4.2013 blisty.cz str. 00 Miroslav Polreich_

_

Kdyţ se mluví o špíně v souvislosti s vládní organizací na zkoumání a tu pravou (proboha, jen ne tu levou) interpretaci naší společné minulosti jejími vedoucími představiteli, potaţmo sluţebně placenými vykladači, tak se zpravidla v argumentační nouzi obracíme na právníky a soud. ÚSTR(k)u se to přihodilo, a tak mimo řadu současných rozborŧ a pohledŧ na tuto instituci v podstatě ze všech stran s pravolevým politickým nádechem, bychom měli mít také pohled z prostého ţivota a běţné praxe této instituce. Funkcionáři ÚSTR(k)u totiţ jezdí také poučovat o smysluplnosti a účelnosti své práce po českém venkově, ale i do Kalifornie. Ten výjezd byl do USA sice závaţný, ba troufalý, ale zŧstaňme raději doma. U události, která se stala v roce 2008. Zdá se to dávno, ale? minulost dostihne kaţdého. „Špína? je vlastní té instituci od začátku. Záznamy StB jsou pro ÚSTR to jediné, co má - jsou více neţ ?slovo Boţí?. Zúčastnil jsem se v roce 2008 veřejné (!) schŧze v sále havlíčkobrodské radnice, pořádané krajně pravicovou organizací, kryjící se Havlíčkovým jménem. Hlavním řečníkem byl Pavel Ţáček, Vladimír Mlynář a dosti stydlivě sekundoval pan Tabery. V tehdejší době, ještě ředitel ÚSTR(k)u pan Ţáček popsal většinou mladým posluchačŧm dosti nezpochybnitelně minulý totalitní reţim, ve kterém jako student novinařiny na praţské Fakultě sociálních věd ÚK a funkcionář Svazu socialistické mládeţe (to opomenul uvést) musel ţít. Bylo to opravdu dost smutné a rádoby pŧsobivé povídání. Vladimír Mlynář se pustil do společensko-politických úvah s filozofickým podtextem o významu a smyslu Praţského jara. Stručně a po pravdě řečeno, nejednalo se prý o nic jiného neţ o boj o koryta mezi komunisty. Uvedl sice, ţe jeho rodiče, otec Zdeněk a matka Rita vstoupili do komunistické strany z idealismu ve své mladistvé nerozváţnosti. Protoţe Zdeněk Mlynář senior byl mým přítelem, znali jsme se velmi dobře, byl jsem zaskočen nepochopitelnou nehorázností a tak jsem si nemohl nevzpomenout na příslovečného Pavlíka Morozova. (Vysvětlivka pro mladé: Pavlík byl mladý komsomolec, který udával své rodiče jako kulaky). V následné diskusi jsem musil oponovat. Praţské jaro byl dosti dlouhodobý a v českém společenském prostředí zákonitý proces sebereflexe, nápravy a hledání. Známe podíl politikŧ, občanské společnosti, akademických pracovníkŧ všech oborŧ i umělcŧ, kteří oţivili celonárodní diskusi a to i v tehdejším kontextu s evropským trendem. Zdenek Mlynář (senior) zŧstal jedním ze symbolŧ tohoto vývoje a shodou okolností měl i hlavní vliv na pozdější události v samotném centru moci - Rusku a to nejenom myšlenkovým nábojem, ale i osobním přátelským vztahem právě s představitelem tohoto hnutí ? Gorbačovem. V tom je Mlynářova osobní historická role. Ale také dŧvod, proč musí být dnes oficiální propagandou „upozaďován". Snad se mohu odvolat na charakteristiku doby, výstiţně podanou filosofem Karlem Kosíkem: „Praţské jaro muselo být ve své době násilně potlačeno, dnes se musí bagatelizovat nebo pokrývat zapomenutím, klíčily v něm zárodky dějinné alternativy." Dovolím si jenom dodat, ţe dnes smíme vídat kaţdoročně v den výročí tanky, jezdící po Praze. Nic z myšlenek Praţského jara nebývá vyřčeno a statečná dřívější hlasatelka popisuje automaty za svoji hlavou, ale ideje, které hlásala, opomíjí. I dnes platí: jiná forma - funkce stejná. Na pana Ţáčka jsem si dovolil vznést jen jediný dotaz. Jak je moţné, ţe „jeho" Ústav povýšil záznamy pracovníkŧ StB nad slovo Boţí, ţe o nich se vŧbec nesmí pochybovat, ani o smyšlenkách a okolnostech při jejich zpracovávání, a je dokonce ochoten hájit StB a jeho ?práci? před častými soudy, za peníze daňových poplatníkŧ. Navíc jsem pouze dodal, ţe se domnívám, ţe právě on je jediným současným aktivním vykonavatelem vŧle StB. (V tom myslím nejsem pŧvodní.) Plné znění zpráv


Odpovědi jsem se nedočkal. Vyskočil Vladimír Mlynář (junior) a hlasem, kterému nebylo moţno oponovat (nevím co by následovalo), mne vyzval k opuštění sálu. Přestoţe schŧze byla veřejná a v mém rodném městě, kde jsem znám, raději jsem odešel. Je třeba jen dodat, ţe v tehdejší době starostka města a nyní poslankyně parlamentu (za ODS) Ing. Jana Fischerová, CSc. se mě osobně za jednání této mise ÚSTR (k) u omluvila. I písemně. Rozuměl jsem, ţe s tou špínou nechce mít nic společného... Ano, byla to špína, špína velmi zaţraná. Mlynář junior byl na té schŧzi v roce 2008 jako druhý panelista. Projevil se jako obyčejný lhář, resp. stoupenec teorie, a ta tu ještě ţije, ţe Praţské jaro bylo jen o korytech. Otázka roku 1968 zde i perestrojka v Rusku je stále věc otevřená. Proto se nyní všichni zděsili (včetně Zaorálka i ředitele Ústavu soudobých dějin Tŧmy) z „odhalení?, jak se mohli ?Rusové? (čti ?Rusáci", aby to bylo kontextuálně srozumitelnější) postavit v roce 1989 za český disent. Vţdyť je to přece, jak se vyjádřili, absurdní. Kdo jiný by to ale měl udělat? Největším dilematem pro mnohé protisovětské kritiky by nyní bylo třeba děkovat nejen Reaganovi, ţe uzbrojil Rusko a přinesl ?nám? svobodu a demokracii, ale i Gorbačovovi. Za nepřekáţení, či naopak urychlení rozkladu sovětského impéria. Za to, ţe ?nám? tím přinesl svobodu a demokracii. A také Ţáčka. Páter Herman by měl zváţit, něţ obviní Petrušku Šustrovou, neboť ta by spíše vyţadovala respekt, neţ honění po soudech. Toho si snad v mládí jako odpŧrkyně Husákova reţimu uţila dost. Tendenční servilita, s jakou byl Mlynář (junior) schopen poblít své rodiče - mámu, která ho sama vychovala, a tátu, který opravdu měl podíl na ?pěrestrojce?, je pro dnešní dobu signifikantní. Dnes je bývalý šéfporadce bývalého premiéra Jana Fischera Vladimír Mlynář (junior) vrchovým managerem (šéf pro vztahy s veřejným sektorem v PPF) a opět chodí šířit veřejně své bludy. Vybaven jménem, které mají mnozí ještě v úctě. Zdeněk Mlynář (senior) se uţ bránit nemŧţe. Podstata je v názvu - v hledání špíny. Protoţe ta má být dnes obsahem ţaloby proti Petrušce Šustrové, kterou chce podat zhrzeně odvolaný a od ředitelského příjmu odstavený Hermann. Takţe nejedná se o věc pět let starou, ale problém aktuální. Z dneška, resp. zítřka. Ten Ústav se za tu dobu nijak nezměnil. Jen Morozov dneška se jmenuje Mlynář. Bohuţel. Stojíme na prahu nejen telekomunikační revoluce. Pavlík Morozov - wiki ZDE

URL| http://www.blisty.cz/art/68295.html _

Francie, Německo, Česká republika a vícerychlostní EU 29.4.2013


Kalendář akcí_

Ústav mezinárodních vztahŧ v Praze ve spolupráci s Velvyslanectvím Francouzské republiky v České republice a Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v České republice si Vás dovolují pozvat na mezinárodní konferenci Francie, Německo, Česká republika a vícerychlostní EU. Konference se bude zabývat vysoce aktuálními tématy ve 3 panelech: EU o několika rychlostech z hlediska historického vývoje Euro jako iniciátor vícerychlostní Evropy Diferencovaná integrace a její fungování v praxi Program: 09:15 – 09:45 Registrace 09:45 – 10:00 Zahájení konference H. E. Pierre Lévy, velvyslanec Francouzské republiky v České republice H. E. Detlef Lingemann, velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahŧ, Praha 10:00 – 11:30 I. panel: EU o několika rychlostech z hlediska historického vývoje Plné znění zpráv


Předseda: H. E. Pierre Lévy, velvyslanec Francouzské republiky v České republice Funda Tekin, zástupkyně ředitele, Institut pro evropskou politiku, Berlín Ivo Šlosarčík, docent, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, UK Praha Thomas Klau, vedoucí kanceláře v Paříţi, European Council on Foreign Relations 11:30 – 11:45 Přestávka na kávu 11:45 – 13:15 II. panel: Euro jako iniciátor vícerychlostní Evropy Předseda: Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahŧ, Praha Michael Dauderstädt, ředitel Odboru hospodářské a sociální politiky, Friedrich Ebert Stiftung, Berlín Luděk Niedermayer, ředitel Deloitte Consulting, Praha Patrick Allard, konzultant Centra pro analýzy, plánování a strategie, Ministerstvo zahraničních věcí Francouzské republiky, Paříţ 13:15 – 14:00 Oběd 14:00 – 15:30 III. panel: Diferencovaná integrace a její fungování v praxi Předseda: Jaroslav Kurfürst, vrchní ředitel Evropské sekce Ministerstva zahraničních věcí, Praha Vojtěch Belling, státní tajemník pro evropské záleţitosti Úřadu vlády České republiky, Praha Michael Clauß, ředitel Evropského oddělení, Ministerstvo zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, Berlín Jean-Michel Casa, ředitel sekce pro Evropskou unii, Ministerstvo zahraničních věcí Francouzské republiky, Paříţ Přednášející: Patrick Allard, konzultant Centra pro analýzy, plánování a strategie, Ministerstvo zahraničních věcí Francouzské republiky, Paříţ Vojtěch Belling, státní tajemník pro evropské záleţitosti Úřadu vlády České republiky, Praha Jean-Michel Casa, ředitel sekce pro Evropskou unii, Ministerstvo zahraničních věcí Francie, Paříţ Michael Clauß, ředitel Evropského oddělení, Ministerstvo zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, Berlín Michael Dauderstädt, ředitel Odboru hospodářské a sociální politiky, Friedrich Ebert Stiftung, Berlín Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahŧ, Praha Thomas Klau, vedoucí kanceláře v Paříţi, European Council on Foreign Relations Jaroslav Kurfürst, vrchní ředitel Evropské sekce Ministerstva zahraničních věcí, Praha H. E. Pierre Lévy, velvyslanec Francouzské republiky v České republice H. E. Detlef Lingemann, velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice Luděk Niedermayer, ředitel Deloitte Consulting, Praha Ivo Šlosarčík, docent, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, UK Praha Funda Tekin, zástupkyně ředitele, Institut pro evropskou politiku, Berlín Informace: Doba konání: od 09:15 hod. Simultánní tlumočení angličtina, čeština, francouzština, němčina zajištěno.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci/francie-nemecko-ceska-republika-avicerychlostni-15022.html _ Plné znění zpráv


ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: Vývoj a současnost televizního vysílání v ČR na příkladu České televize 29.4.2013

ceska-media.cz str. 00 Média-Hydepark_ Marek Smolař, Jan Bohdal, ČM_

Vývoj a současnost televizního vysílání v ČR na příkladu České televize, to bylo téma dalšího dílu Rozprav o českých médiích, které se konaly na pŧdě FSV UK v Praze. Diskusní podvečer tematicky reaguje na 60. výročí zahájení televizního vysílání na území našeho státu. Jiţ dříve zveřejněný stručný záznam diskuse ZDE.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=454665 _

Výbuch v centru Prahy – reportáţ ČESKÉ POZICE 29.4.2013

ceskapozice.cz str. 00 Special report_ Redakce ČESKÉ POZICE_

V Divadelní ulici poničila dŧm pravděpodobně exploze plynu. Počtem zraněných jde o nejničivější výbuch v Česku za posledních deset let. V pondělí krátce před desátou hodinou se během porady redakce ČESKÉ POZICE v Ostrovní ulici v centru Prahy ozvala mohutná rána a otřásla se okna. Kreativní ředitel Richard Cortes vzápětí v místě dění vše zdokumentoval. Dle mluvčí praţských hasičŧ otřásla exploze domem v Divadelní ulici číslo 5. Dle zatím dostupných informací bylo zraněno 35 lidí, z toho většina lehce, a jedna ţena utrpěla těţší zranění. Dle ředitele praţské záchranky Zdeňka Schwarze mohli v sutinách zemřít tři aţ čtyři lidé. Co se týká počtu zraněných, jde o nejničivější explozi v Česku za posledních deset let. Za nejpravděpodobnější příčinu policie povaţuje výbuch plynu a plynaři z preventivních dŧvodŧ odpojili plynové přípojky v 19 přilehlých objektech. Dŧm, v němţ plyn pravděpodobně vybuchl, patří státnímu podniku Řízení letového provozu. Ten toto bývalé administrativní centrum opustil na konci devadesátých let a nyní budovu pronajímá jiným firmám. Stěna domu je podle statika posunutá asi o pět centimetrŧ dopředu a bude třeba ji zajistit proti zřícení. Videoreportáţ ČESKÉ POZICE z místa výbuchu: V těsné blízkosti poškozeného domu sídlí Filmová fakulta Akademie múzických umění a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Kromě nich byli evakuováni lidé rovněţ z nedalekého Národního divadla či Akademie věd na Národní třídě. Praha kvŧli neštěstí zřídila krizovou linku 800 100 991, na které jsou lidem k dispozici všechny potřebné informace.

URL| http://www.ceskapozice.cz/magazin/special-report/vybuch-v-centru-prahy-%E2%80%93-reportaz-ceskepozice _

Výbuch v centru Prahy: 43 zraněných, mrtvé záchranáři nenašli Plné znění zpráv


29.4.2013

ct24.cz str. 00 mld_

Domácí_

Praha – Dopoledne centrem Prahy otřásl výbuch. K explozi došlo v budově v Divadelní ulici číslo 5, mezi budovami FAMU a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zranění utrpělo 43 lidí, z domŧ v okolí evakuovali 230 osob. V troskách po výbuchu hledají záchranáři moţné zavalené lidi, po čtyřech vstupech do objektu záchranní psi neoznačili ţádná místa, kde by mohli být. Příčinu vyšetřovatelé zjišťují, policie pracuje s pravděpodobnou explozí plynu. Aby se budova nezřítila, přijela ji zabezpečit stavební firma. K explozi došlo před desátou hodinou dopoledne v budově Divadelní 5. "Budovou otřásl velký výbuch, v části budovy to vymlátilo všechna okna. Nevěděli jsme, co se děje, tak jsme šli ven, potom se ukázalo, ţe došlo k výbuchu v Divadelní ulici," popsal okamţiky exploze Miloš Čermák, vyučující Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jejíţ budova Hollar sousedí s domem, kde došlo k výbuchu. Na místě byl podle svědkŧ cítit plyn. "Výbuch plynu je nejpravděpodobnější verzí," uvedl policejní mluvčí Tomáš Hulan, příčiny ale policisté a hasiči ještě vyšetřují. "Nemáme indicii, ţe by se jednalo o cokoli jiného neţ výbuch plynu," doplnil krajský ředitel policie Martin Vondrášek. Také podle praţského primátora Bohuslava Svobody šlo zřejmě o výbuch plynu a nejednalo se o teroristický útok. "Z preventivních dŧvodŧ jsme uzavřeli plynové přípojky v 19 okolních objektech," doplnil mluvčí Praţské plynárenské Miroslav Vránek. Dodal, ţe v centru neprobíhaly ţádné zásahy do plynovodŧ. Divadelní ulici kontrolovali plynaři před měsícem. Nejváţněji zasaţené budově se propadly stropy v 1. a 2. patře. "Dolní část je zdemolovaná," shrnula mluvčí hasičŧ Pavlína Adamcová. V troskách zasahovali také záchranáři se psy, kteří nikoho nenašli. Podle mluvčí Adamcové vstoupili do objektu čtyřikrát, psi neoznačili ţádné místo, kde by mohl být někdo zavalen. Jejich práce ale ještě bude pokračovat. "Hasiči vţdy část sutin odklidí a my tam nasazujeme záchranné psy k prohledání," přiblíţil psovod Filip Štrach. Podle Richarda Klímy, mluvčího Řízení letového provozu, kterému patří budova v Divadelní 5, není nikdo pohřešován. "Jak zaměstnanci našeho podniku, tak nájemci tuto budovu opustili po explozi. Nemáme ţádnou informaci, ţe by někdo chyběl," ubezpečil. Výbuch samotný i vysypaná skla zranily desítky lidí Podle ředitele praţské záchranné sluţby Zdeňka Schwarze bylo zraněno celkem 43 lidí. Schwarz to řekl v Interview ČT24. Pŧvodní informace hovořily o 35 zraněných. Většina lidí utrpěla lehká zranění, jeden člověk má ale zlomenou nohu a zřejmě i zlomeninu pánve. "Naše sloţky byly staţeny, věnují se v hlavním městě všem pacientŧm," upozornil ředitel záchranky Schwarz. Většina zranění je podle něj lehká, jde o škrábance, pohmoţděniny a oděrky. Poranění utrpěli lidé i v okolních domech, například v sídle Akademie věd nebo ve škole sousedící s poškozenou budovou – často je pořezala vysypaná skla. Kvŧli pátrání v troskách budovy, která je v havarijním stavu, i rozbitým oknŧm v okolí zŧstává na místě jedna sanitka. Zdravotníci rozváţeli zraněné do praţských nemocnic – Motola, Krče, na Bulovku, Vinohrady nebo pod Petřín. V Motole ošetřili čtyři zraněné včetně muţe, který utrpěl fraktury. V Motole a Střešovicích je vyhlášen tzv. traumaplán, lékaři čekají, zda záchranáři ještě nepřinesou zraněné. Asi dvě hodiny nemocnice také odkládala některé předem naplánované zásahy. "Tato situace má přednost před vším," podotkla mluvčí nemocnice Pavlína Danková. Ředitel nemocnice Miloslav Ludvík upozornil, ţe traumaplán stále platí: "Bude to trvat, dokud ho záchranka nezruší. Mŧţe trvat klidně do večera." Budova patří Řízení letového provozu, pronajímá ji jiným firmám Budova, kde bylo epicentrum výbuchu, patří státnímu podniku Řízení letového provozu. Dříve slouţila jako její administrativní centrum, od konce 90. let ji však podle mluvčího Richarda Klímy organizace pronajímá soukromým firmám. Podle statika, který na místo přijel, jí nyní hrozí zřícení. "Podle prvního vyjádření statika šel výbuch z přízemí," řekl primátor Bohuslav Svoboda, který na místo přijel. Stěna domu se po explozi posunula o pět centimetrŧ, odpoledne ji proto přijela zajistit stavební firma Metrostav, kterou město povolalo. "Pracujeme tam v rámci trvalé smlouvy s Magistrátem hlavního města Prahy o havarijním zásahu. Jsme kdykoli připraveni na pokyn krizového štábu magistrátu dostavit se na místo a provádět práce, které jsou aktuálně potřeba," přiblíţil mluvčí Metrostavu František Polák. Plné znění zpráv


Dělníci k domu zatím přivezli podpŧrné prostředky. "Budeme asi sanovat poškozené konstrukce do té doby, neţ se stav nějak stabilizuje, aby majitel mohl pokračovat v záchranných pracích nebo rekonstrukci objektu podle svého uváţení," uvedl mluvčí Polák s tím, ţe jejich činnost organizuje městský statik. Hasiči zatím zkontrolovali střechy budov, které neštěstí zasáhlo nejváţněji. Podle znalce v oboru statiky Milana Vaška vznikly budovy v oblasti v 19. nebo na počátku 20. století. "Jsou to vesměs domy cihelné s dřevěnými trámovými stropy, které mají poměrně špatnou vodorovnou tuhost. Stačí, kdyţ se někde v okolí vykope silnice a delší dobu do ní bude pršet, tak se stěna domu vychýlí," upozornil. Pád domu není v takovém případě vyloučen. Po výbuchu uzavřela policie část praţského centra v okolí Smetanova nábřeţí a Národní třídy pro pěší i veškerou dopravu. Před druhou odpoledne byla oblast zprŧjezdněna, po druhé hodinové uzavírce kvŧli kontrole plynu v Národní ulici je oblast opět prŧjezdná a přístupná. Tramvaje ale nezastavují v zastávce Národní divadlo. Stovky lidí musely z domŧ v okolí, bojí se zlodějŧ Policisté evakuovali 230 lidí. Zejména ti, kteří v okolí výbuchu ţijí a museli ven, se obávají o svŧj majetek. Mají stále na paměti, co se stalo při evakuaci během povodní před jedenácti lety. "Vím, co se tady stalo při povodních. Vyhnali nás a pak byla spousta bytŧ vykradena," upozornila jedna z evakuovaných. Po druhé hodině odpoledne policisté pustili obyvatele, aby svŧj majetek zkontrolovali. Osobní předměty studentŧ FSV odvezli pracovníci do Jinonic, kam si pro ně mohou přijít. Výbuch byl slyšet podle svědkŧ aţ kilometr daleko – i na Malé Straně a Smíchově. Poškodil budovy v okolí, především sousední domy číslo 1 a 3, a také zaparkovaná auta na ulici. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana jsou poškozené domy i v širším okolí aţ do ulice Bartolomějské.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/224754-vybuch-v-centru-prahy-43-zranenych-mrtve-zachranarinenasli/ _

Osud poškozeného domu je nejistý, statici ho zatím provizorně zajistili 29.4.2013

ct24.cz str. 00 kat_

Domácí_

Praha – Dělníci Metrostavu nyní zajišťují proti pádu dŧm v Divadelní ulici, který je poškozený výbuchem plynu. "Stěnu je teď potřeba zajistit, aby nedošlo nejen k jejímu pádu, ale ani k pádu konstrukcí, které jsou touto stěnou přenášeny," vysvětlil statik Jan Hora. Konkrétně by mohlo dojít ke zřícení stropŧ, které jsou na stěně uloţené. Dělníci proto teď instalují trámy, které budou vodorovně i svisle podpírat jak čelní stěnu, tak právě i stropy ohroţené zřícením. Pravděpodobně byla stěna posunuta ven mimo objekt, tím, jak došlo uvnitř objektu k moţnému výbuchu plynu, tak ji tlaková vlna jakoby vysunula ve vodorovném směru," uvedl statik s tím, ţe jde jen o spekulace na základě dostupných informací. Nyní podle Hory probíhá zabezpečení hlavně proti tomu, aby se stěna dále posouvala, další osud domu je podle něj zatím nejasný. "Já si myslím, ţe je moţné tu stěnu jak zachránit, tak i dočasně zajistit a poté demolovat," uvedl Hora. Následující postup stavebníkŧ záleţí na dalším statickém prozkoumání, nastat mŧţou scénáře od demolice celého objektu, pokud budou zjištěny další statické poruchy, po pouhou opravu čelní stěny. "Nebo budou sanovány jen postiţené oblasti," popsal Hora, prakticky by tak podle něj mohlo jít o výměnu čelní stěny, nebo její opravu. U ţádného z okolních domŧ nebyla narušena statika. Ohroţeny by tak být neměly, přestoţe statik varoval před jejich moţným ohroţením v případě výraznějších zásahŧ do nejhŧře poškozeného objektu. "Hlavní otázkou je, Plné znění zpráv


jestli jsou provázané s poškozeným objektem, nebo stavebně oddělené," vysvětlil statik Hora. "Není ale dŧvod se domnívat, ţe by to muselo být narušeno," uklidnil statik. Fakulta sociálních věd by mohla být uzavřena i do konce semestru V okolních domech přitom sídlí dvě vysoké školy: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a FAMU. Během dne se objevily informace, ţe se střecha budovy FAMU posunula o několik centimetrŧ, proděkan školy ji ale později vyvrátil. "Pokud jsem viděl budovu, střecha zŧstala na svém místě, stejně jako stěny," uvedl proděkan Marek Vajchr. "Tento týden se výuka konat nebude. Prosíme studenty, aby sledovali webové stránky školy a doufáme, ţe se brzy dozvíme, ţe je škola v pořádku a mŧţeme se vrátit," dodal proděkan. Budova Hollaru, v níţ sídlí FSV UK, je z bezpečnostních dŧvodŧ do odvolání uzavřena pro všechny pracovníky i studenty. "Zatím nevíme, kdy se budou moci studenti vrátit do školy, je moţné, ţe učebny Hollaru zŧstanou uzavřeny do konce semestru. Náhradní prostory bychom asi hledali v Jinonicích," uvedl děkan FSV Jakub Končelík. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) potvrdil, ţe za výbuch mŧţe plyn. Plynaři shodou okolností kontrolovali Divadelní ulici měřicím vozem zhruba před měsícem, ţádné závady z hlediska úniku plynu ale neobjevili. Pracovníci Praţské plynárenské neprováděli ţádné zásahy do plynovodŧ v centru Prahy, kde dnes došlo k výbuchu. Příčiny neštěstí firma nezná.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/224795-osud-poskozeneho-domu-je-nejisty-statici-ho-zatimprovizorne-zajistili/ _

Výbuch v Divadelní ulici zblízka 29.4.2013

ct24.cz str. 00 mav_

Domácí_

Praha - V praţské Divadelní ulici číslo 5 mezi budovami FAMU a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy došlo k výbuchu. Příčinu vyšetřovatelé zjišťují, nejpravděpodobněji šlo o explozi plynu. Záchranáři ošetřili několik desítek lidí, z domŧ v okolí evakuovali zhruba 220 osob.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/224768-vybuch-v-divadelni-ulici-zblizka/ _

Většina zraněných jsou studenti z okolních škol. Lékaři ošetřují řezné rány nebo proraţené bubínky 29.4.2013

ČRo - regina.cz str. 00 Petr Medek_

denik_

Výbuch v jednom z domŧ v centru Prahy si vyţádal 35 zraněných. Exploze se ozvala kolem desáté hodiny v ulici Divadelní nedaleko Národního divadla. Policie místo uzavřela, lidi z okolních domŧ evakuovala. Na místě jsou záchranáři, kteří prohledávají sutiny. Nemocnice v hlavním městě mají pohotovost. Praţská záchranná sluţba převáţela zraněné do všech velkých praţských nemocnic. V Nemocnici Na Františku ošetřili několik lehčích zranění - většinou řezné rány od skla nebo proraţené bubínky od tlakové vlny.Motolská nemocnice byla dopoledne připravená na příjem většího počtu zraněných a přešla na zvláštní reţim. Sanitky jim Plné znění zpráv


zatím přivezli čtyři zraněné - jednoho středně těţce zraněného s poraněnou pánví a zlomenou nohou, další muţ se přiotrávil kouřem.Sledujeme ONLINE: Budovou FAMU v Praze 1 otřásl výbuch, zraněných je aţ 40 lidíTraumaplán vyhlásila i Ústřední vojenská nemocnice, kde ošetřili několik lehčích zranění. Praţská záchranka měla přímo na místě výbuchu speciální nákladní auto, ve kterém také mohla ošetřovat lehčí zranění, aniţ by musela pacienty převáţet do nemocnic. Řada ze zraněných jsou studenti z okolních škol - hned vedle je FAMU a Fakulta sociálních věd.Ředitel praţské záchranky Zdeněk Schwarz potvrdil, ţe záchranáři pátrají po lidech zavalených v sutinách. Mohou být aţ čtyři.Pod tlakovou vlnou se na mě vyvalilo okno, líčí svědkyně výbuchuSledujeme ONLINE: Budovou FAMU v Praze 1 otřásl výbuch, zraněných je aţ 40 lidíSvoboda: Předpokládáme, ţe zhruba tři lidi by mohli být zasypaníPod tlakovou vlnou se na mě vyvalilo okno, líčí svědkyně výbuchu


Výbuch otřásl centrem Prahy 29.4.2013

ČRo České Budějovice

str. 08

17:00 Události regionu_

_ Pavlína FENDEKOVÁ, moderátorka -------------------Centrem Prahy otřásl dopoledne výbuch. K explozi došlo v budově v Divadelní ulici číslo 5 mezi budovami FAMU a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zranění utrpělo 35 lidí, z domŧ v okolí evakuováno bylo 230 osob. V troskách po výbuchu hledají záchranáři moţné zavalené lidi. Zatím ţádné nenašli. Příčinu vyšetřovatelé zjišťují. Policie pracuje s pravděpodobnou explozí plynu. Podle statika, který na místo přijel, jí nyní hrozí zřícení. Praţská Národní třída je opět znovu otevřena pro městskou hromadnou dopravu. Ulice byla po 15. hodině po úniku plynu v blízkosti kavárny Slavia uzavřena. Po dopoledních uzavírkách dnes uţ podruhé. _

V centru hlavního města hrozí další únik plynu 29.4.2013

ČRo Sever

str. 08

17:00 Události regionu - Ústecký kraj_ _

František JANAČÍK, moderátor -------------------V centru hlavního města hrozí další únik plynu. Po dopoledním výbuchu v Divadelní ulici v blízkosti praţského Národního divadla museli záchranáři evakuovat přes 200 lidí a 35 jich bylo ošetřeno. Nikdo není pohřešován. Kvŧli poškození okolních budov zrušil rektor Karlovy univerzity výuku na Smetanově nábřeţí, kde sídlí Fakulta sociálních věd a FAMU. Praţský primátor Bohuslav Svoboda chce univerzitě pomoci. Bohuslav SVOBODA, primátor hlavního města Prahy /ODS/ -------------------Spojuji se s rektorem Univerzity Karlovy, protoţe jsou poškozeny vlastně dvě nebo vyklizeny dvě budovy univerzity s tím, ţe mu samozřejmě nabízíme veškerou spolupráci a pomoc při řešení problému. _

Domem v centru Prahy otřásl silný výbuch 29.4.2013

ČT 1

str. 01 12:00 Zprávy ve 12_ _

Daniel TAKÁČ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Dobré poledne. Tady jsou Zprávy České televize. Tohle byl stručný výběr z jejich obsahu. Pochopitelně musíme začít nejdŧleţitější informací dnešního dne a to je výbuchem v centru Prahy. Výbuch v centru Prahy v Divadelní ulici zranil nejmíň 40 lidí, z toho asi 4 váţně. Podle vyšetřovatelŧ výbuch zřejmě zpŧsobil unikající plyn. Na místě zasahují všechny sloţky integrovaného záchranného systému. Dění v centru Prahy sleduje Filip Horký. Filipe, pěkné poledne. Co se teď na místě děje, jaké jsou ty nejčerstvější případné informace o příčinách? Filip HORKÝ, redaktor ČT -------------------Dobré poledne, Dane. Kdyţ se podíváte za mě, tak uvidíte, ţe místo okolo výbuchu se proměnilo v prakticky mrtvou zónu. Zasahují zde pouze záchranáři, policisté a statici. Nikdo z civilních obyvatel sem nemŧţe. Lidé, kteří bydlí v okolí výbuchu ale v té uzavřené zóně museli zŧstat doma do té doby, neţ se potvrdí, ţe plyn uţ nadále neuniká. Podle zpráv od plynařŧ museli vypnout přívod plynu do 19 domŧ. Kromě toho, jak uţ i ty jsi říkal v tom stručném souhrnu zprávy, bylo zraněno 40 lidí, ale některé spekulace mluví aţ o 55. Evakuováno bylo zhruba 220 lidí. Oblast nadále zŧstává, jak mŧţete vidět, uzavřená. Z těch civilních obyvatel jsme tady pouze my s kamerami České televize, nikdo jiný se sem nedostane. Podle aktuálních informací v tom epicentru výbuchu, který by měl být zhruba v Divadelní ulici, stále ještě probíhá zásah kynologŧ se psy. Není vyloučeno, ţe v troskách domu jsou ještě zavalené osoby. Vy se teď koukáte právě na Fakultu sociálních věd. To je tem ţlutý dŧm. Zhruba někde na jeho druhé straně v Divadelní ulici, kam se v tuto chvíli nejsme schopni s kamerou dostat, údajně mělo dojít k výbuchu. Jak i mŧţete si všimnout, na nábřeţí stále ještě postávají záchranáři. Nevím, jestli ti uţ mají zásah za sebou, popřípadě ještě moţná budou nasazeni do akce. Kaţdopádně v prostoru této tragédie jsou také představitelé orgánŧ jako třeba Bohuslav Svoboda, primátor Prahy. Před malou chvílí se k celé situaci vyjádřil i premiér Petr Nečas, který vyjádřil hlubokou lítost nad tím, co se v centru Prahy stalo. Vy si kaţdopádně ve zprávách České televize poslechnete ty nejaktuálnější informace od všech záchranných sloţek systému. Kaţdopádně my mŧţeme pouze říct, ţe výbuch byl opravdu silný a byl slyšet aţ kilometr vzdušnou čarou daleko. svědek výbuchu -------------------Slyšeli jsme explozi, v podstatě u Arbesova náměstí v bytě, vevnitř v bytě. Prostě jsem přecházel byt a obrovská rána. Jako nebyl slyšet vyloţeně otřes, ale prostě s člověkem to tak jako zahejbalo. První, co mně blesklo hlavou, ţe teda bouchnul někde plyn, protoţe to byla opravdu mimořádná rána. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------To bylo tedy bezprostřední svědectví. Teď podrobnosti o zraněných. Ředitel praţské záchranné sluţby Zdeněk Schwarz. Zdeněk SCHWARZ, ředitel, ZZS hlavního města Prahy -------------------Ta informace samozřejmě se mění s časem, protoţe ty jednotlivé objekty se teprve prohledávají a my čekáme, aţ nás hasiči pustí do nějakého prostoru, kde bysme se mohli na tom podílet, protoţe teď stojíme vlastně na periferii a čekáme, které raněné ještě případně objeví. Proto postupně ty čísla se stupňují a zvyšují. Ale teďka mŧţeme říci, ţe to asi bude konečná hranice těch 40 osob, protoţe se ještě čeká, aţ v tom objektu, který bouchnul, bude moţné provést nějakou prověrku a zjistit, jestli tam skutečně něco nezŧstal. Jedná se převáţně o lehká zranění, o rŧzné škrábance, pohmoţděniny, oděrky a rŧzné rány od skel. A z těch těţce raněných zatím odhadujeme, ţe to budou maximálně do 4 lidí. Ale říkám, jsou to velmi předběţné informace a odhadující. Zatím nemám informace o tom, ţe by někdo ze zasahujících sloţek měl nějaké zranění, natoţ aby přišel o ţivot. V současné době plynaři teprve zjišťují moţný únik plynu, který tady ještě je cítit a prověřují ty jednotlivé objekty, takţe čekáme v bezpečné vzdálenosti nebo zóně na to, jak to hledání místa skončí a jak dopadne, protoţe jedná se o několik objektŧ, několik domŧ a několik ulic, takţe to samozřejmě není moţné hned udělat. V současné době nejsem schopen říci, kolik zaměstnancŧ záchranné sluţby tady likviduje, ale bude to minimálně 150 lidí. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------V pohotovosti byli chirurgové ve Fakultní nemocnice v Motole, kam záchranáři některé ze zraněných převáţeli. Pojďme se tam podívat. Je tam Štěpánka Martanová přímo na místě. Štěpánko, dobré poledne i tobě. Prosím podrobné informace o tom, kolik zraněných je právě teď v Motole, případně i v dalších praţských nemocnicích? Plné znění zpráv


Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT -------------------Dobrý den. Tak v Motole zatím ošetřili 4 zraněné. První případ to byl muţ se středně těţkým zraněním. Má poraněnou pánev a frakturu dolní končetiny. Další 3 lidé byli ošetřeni s lehčím zraněním. Konkrétně 2 ţeny pouze s oděrkami a jeden muţ, ten se přiotrávil zplodinami. Jinak motolská nemocnice přešla na takzvaný traumaplán, coţ znamená, ţe je celá nemocnice v pohotovosti a připravena na příjem dalších zraněných. U příjmu hlídá ochranka, která tady koordinuje řidiče a vlastně i návštěvníky nemocnice, aby v případě příjezdu sanitky tady nedocházelo k nějakým problémŧm. A traumaplán má také vojenská nemocnice, coţ je další nemocnice, kam záchranáři převáţejí zraněné. Ta má traumaplán teď aktuálně na 1. stupni, to znamená, ţe je připravená na příjem do 10 osob. A v tuto chvíli nemocnice ošetřila 2 pacienty a oba byli s lehkým zraněním. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Štěpánka Martanová, díky za informace. Pokročme dál. Pojďme se zeptat Policie České republiky na nejčerstvější informace. Tomáš Hulan, mluvčí praţské policie teď ve Zprávách České televize. Dobré poledne, pane Hulane. Tomáš HULAN, mluvčí praţské policie -------------------Dobré poledne. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Prosím ty nejposlednější informace, které teď máte k dispozici o tom, co vybouchlo a proč to vybouchlo? Tomáš HULAN, mluvčí praţské policie -------------------Jedná se o výbuch s největší pravděpodobností plynu v jednom z domŧ v Divadelní ulici v křiţovatce s ulicí Krocínovou. Naše činnost v tuto chvíli spočívá především v evakuaci přilehlých budov a samozřejmě v regulaci plynulosti silniční dopravy. V tuto chvíli řidiči musí počítat s tím, ţe jsou zcela uzavřeny Masarykovo nábřeţí, Smetanovo nábřeţí, Most Legií, Národní třída, poté ulice Divadelní a další přilehlé komunikace. Proto prosím, ať řidiči respektují pokynŧ policie. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Máte odhad, jak dlouho tato dopravní opatření budou platit? Tomáš HULAN, mluvčí praţské policie -------------------S ohledem na rozsah výbuchu a na škody jím zpŧsobené, mŧţeme polemizovat o tom, ţe opatření jako takové mŧţe trvat několik hodin. Nicméně konkrétní čas nejsem schopen teďko stanovit. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Který dŧm je ten dotyčný, kde s největší pravděpodobností plyn vybouchl? Tomáš HULAN, mluvčí praţské policie -------------------Jedná se o objekt přímo v křiţovatce Divadelní, Krocínova, respektive v Divadelní ulici proti ulici Krocínova. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Případné záleţitosti příčin toho, proč plyn vybouchl, je to hodně předčasná otázka, nebo byste tady měl informace? Tomáš HULAN, mluvčí praţské policie -------------------Plné znění zpráv


Samozřejmě v tuto chvíli je to velice předčasná otázka s ohledem na to, ţe v tuto chvíli probíhají ještě neustále záchranářské práce především ze strany hasičŧ a zdravotníkŧ, kde jakmile to bude aspoň trošku moţné, tak se o příčiny výbuchu budou zajímat naši vyšetřovatelé v úzké spolupráci v vyšetřovateli hasičŧ. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Mluvil jste o dopravních omezeních. Jak široká oblast třeba i pro pěší vlastně je uzavřena? Tomáš HULAN, mluvčí praţské policie -------------------Prioritně je pro pěší uzavřeno celé, celá oblast okolo samozřejmě místa výbuchu. Hovoříme o Národní třídě, hovoříme o Smetanově nábřeţí, samozřejmě musí občané počítat s tím, ţe neprojdou Národní třídou. Stejně tak samozřejmě veškerá doprava včetně té hromadné, prŧjezd jako takový je omezen od Jiráskova náměstí aţ po náměstí Palacha. V těchto lokalitách, ve všech těchto lokalitách probíhá odklon dopravy a samozřejmě pěší jsou ze strany policejních hlídek a hlídek stráţníkŧ městské policie informováni, kudy mohou tuto lokalitu obejít. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pane Hulane, díky za informace, na shledanou. Tomáš HULAN, mluvčí praţské policie -------------------Na shledanou. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Ve studii Zpráv české televize je Tom Hodboď, Nová média České televize. Tomáši, pěkné poledne. Jak lidi na sociálních sítích, které sleduješ, komentují tu dnešní událost? Tomáš HODBOĎ, Nová média -------------------Pěkné dopoledne, Dane. Tak těch informací samozřejmě ubývá tak, jak jsme o tom mluvili, protoţe ti lidé jsou stahováni z té oblasti. Nicméně mám tady například fotografii vyraţených dveří jednoho z toho, z těch domŧ, které jsou přímo v místě toho výbuchu. Na místě teď jsem zaregistroval informaci, ţe je opět cítit plyn, který reportuje, reportuje zpravodajka Lidových novin. Takţe to jsou ty poslední informace. Informace, které mám, 55 lidí zraněných, 14 osob převezeno do nemocnice. Lidé také děkuji záchranářŧm za to, jak tu situaci zvládli, protoţe velmi pomohli na místě. Zprávy uţ se dostala do většiny světových médií jako je BBC, CNN, Sky, News a tak. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Čili zpravodajské servery ve světě informují ... Tomáš HODBOĎ, Nová média -------------------Přesně tak, přesně tak. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Jaké mají informace mimochodem? Tomáš HODBOĎ, Nová média -------------------Tak ty nejlepší zatím teď, teď má nejlepší informaci CNN, která reportuje o 55 zraněných lidech. Ty předchozí informace třeba na Fox News nebo na jinde mluvily o 6, 13 zraněných, coţ jsou diametrálně jiné počty, neţ máme my tady. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


A o těch příčinách píše se? Tomáš HODBOĎ, Nová média -------------------Příčiny jsou zatím velmi nejasné. To znamená, je vidět, ţe zahraniční kolegové mají velmi málo informací a neumí určit vlastně ten, tu, tu příčinu toho výbuchu. Myslím si ale, ţe toto téma po bostonských atentátech je, je velmi senzitivní, proto vlastně asi o něm také reportují. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Právě proto. Tomáši, díky za informaci. Tady díky, na shledanou. Tomáš HODBOĎ, Nová média -------------------Díky. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Ještě jedno doplnění nejčerstvější. Praha zřídila kvŧli výbuchu krizovou linku. Její číslo je 800 100 991, 800 100 991. Krizová linka zřízená hlavním městem Prahou v souvislosti s výbuchem v Divadelní ulici. _

Exploze zranila 42 lidí, příčinou zřejmě plyn 29.4.2013

ČT 1

str. 01

18:00 Události v regionech - Praha_ _

Jiří PETROVIČ, moderátor -------------------Česká televize nabízí Události v regionech, dobrý podvečer. Praţskou Divadelní ulicí dopoledne otřásl výbuch, zranilo se 42 lidí. Exploze poničila okolní domy i auta. Záchranáři dál prohledávají sutiny. Podle statika se poškozená budova nebude muset zbourat. Neštěstí zřejmě zpŧsobil unikající plyn. redaktorka -------------------V sousedství FAMU a fakulty sociálních věd, místo, kudy denně procházejí stovky mladých lidí. V deset ráno jím otřásl nejničivější výbuch, jako Česko v posledních letech zaţilo. svědek výbuchu -------------------Všude bylo sklo. Lidé křičeli a plakali a viděl jsem i nějaké lehce zraněné. svědek výbuchu -------------------Výbuch otevřel všechny okna a všechno popadalo na zem a ty střepy trošku jako lítaly, takţe proto jenom já má jenom rozseknutý obočí. redaktorka -------------------Policie okamţitě uzavřela okolní ulice a evakuovala dvě stovky lidí. svědek výbuchu -------------------Já jsem tu tašku poloţila a v tom momentně oni uţ šli za mnou a já musela ven. redaktorka -------------------Plné znění zpráv


Silná exploze v bezprostředním okolí ničila auta, okna i domy. Výbuch slyšeli lidé aţ kilometr daleko. Hasiči, záchranáři i tři kynologické týmy. Na místě neštěstí začali hned pátrat po případných obětech. Zraněné rozváţeli do všech velkých nemocnic v Praze. Zdeněk SCHWARZ, ředitel, ZZS hl. m. Prahy -------------------Na místě zŧstal pouze jeden lékař, jeden sanitní vŧz, který právě čekají, jestli náhodou v tom prostoru někdo ještě nebude potřebovat naši pomoc. Případně kdyby došlo k zranění těch zasahujících sloţek, protoţe ten objekt je v havarijním stavu. redaktorka -------------------Vyšetřovatelé se zatím přiklánějí k tomu, ţe příčinou neštěstí v domě číslo pět je výbuch plynu. Jejich verzi potvrdil i premiér Petr Nečas. Petr NEČAS, premiér /ODS/ -------------------Já jsem se dnes i z toho dŧvodu mimo jiné sešel i s ředitelem Bezpečnostní informační sluţby, abych si potvrdil, ţe neexistuje ţádná indikace něčeho jiného, neţ skutečně neštěstí a nikoliv například nějakého teroristického činu. redaktorka -------------------Praha kvŧli explozi zřídila i speciální krizovou linku. Všechny potřebné informace lidé dostanou na čísle 800 100 991. Jiří PETROVIČ, moderátor -------------------A podrobnosti má přímo z místa Zuzana Smiešková. Zuzano, jak to tam vypadá právě teď, tedy osm hodin po výbuchu. Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka -------------------Hezké odpoledne. Tak stále trvají ta dopravní omezení. Jak mŧţete snad tady vidět za mnou, tak uzavřená je ulice okolo kavárny Slavie a také ulice po mé pravici, tedy na Smetanově nábřeţí, mám na mysli ten chodník okolo fakulty sociálních věd. V těchto místech tedy z pochopitelných dŧvodŧ nezastavují ani tramvaje. Za mnou mŧţete vidět pracovníky plynové pohotovosti, krátce po třetí hodině odpoledne totiţ byl na místě nahlášený opět mohutný únik plynu. S největší pravděpodobností je uţ ale všechno v pořádku, protoţe my stojíme skutečně blízko tady tohoto místa. Jak tedy určitě vidíte tak, tak tudy všude okolo bez problémŧ projíţdějí vozidla. Samozřejmě se tvoří mírné kolony. To se ale dalo předpokládat a očekávat. Uzavřená je stále a dlouho ještě bude samozřejmě Divadelní ulice, ulice, která je s ní souběţná, respektive rovnoběţná, to je ulice Karolíny Světlé. A ulice mezi nimi tedy Krocínová. Hasiči stále odklízejí sutiny a trosky. Jak dlouho to bude trvat, to se nedá skutečně říct. Moţná ale ţe aţ do zítřejšího dne. Jiří PETROVIČ, moderátor -------------------Zuzano, díky. _


ČT 1

str. 01 _

19:00 Události_

Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------29. duben v Událostech, dobrý večer přeje Aneta Savarová. Na místo hlavní zprávy dne, do centra Prahy, teď míříme ţivě za Jakubem Ţelezným. Jakube, máš slovo. Plné znění zpráv


Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Ano, Aneto, já jsem přímo na místě, kde k té ničivé explozi dnes došlo. A právě odtud vysíláme úvod dnešních Událostí. Záběry z tohoto místa dnes doslova obletěly celý svět. Především proto, ţe podobné obrázky z české metropole opravdu nejsou obvyklé. / Ukázka / Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Nejničivější exploze v Česku, pokud se týká zraněných, nebo spíš přesně řečeno, zasaţených lidí. 43 zraněných, to je zatím poslední číslo. Policie v posledních minutách informovala o tom, ţe zřejmě pod sutinami uţ ţádný další člověk není. Nicméně sutiny se teď propátrávají, i kdyţ teď je hlavní prioritou to, aby ta budova zŧstala stát, a aby její statika byla maximálně v pořádku. Premiér i primátor hlavního města Prahy ubezpečují, ţe opravdu nešlo o teroristický čin, ţe šlo skutečně o výbuch plynu. To koneckoncŧ potvrdila dnes i Bezpečnostní informační sluţba. I kdyţ tady v okolí Národního divadla to vypadá jako po apokalypse. Jsou tady vymlácená okna, evakuované domy a na zemi spousta střepŧ. / Ukázka / Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------Silná exploze a potom ticho. Centrum Prahy krátce před 10 hodinou. Ulice je plná zakrvácených lidí. Po 4 minutách je na místě první záchranka. Lékaři začínají pomáhat raněným. Na místo postupně přijíţdí 10 sanitek plus 4 speciální záchranářská auta. / Ukázka / Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------Hasiči i policisté z okolí výbuchu vyvádí celkem 230 lidí. svědek výbuchu -------------------Tlaková vlna to vzala na tuhle tu stranu. Jinak nevíme jako, my jsme byli evakuováni. Z. B. HAISLIP, americký student, svědek výbuchu -------------------Byl jsme v koupelně, tam nebyla okna, dveře byly zavřené. Upřímně, kdybych byl v posteli, tak bych byl úplně zasypaný sklem. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------Kolem pŧl 11 policie prosto před domem, kde došlo k výbuchu, zcela uzavřela. Policisté se pak bojí dalších výbuchŧ, do okolí na několik desítek metrŧ nikdo nemŧţe. / Ukázka / Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------V tu samou dobu mají stále nejvíce práce hlavně lékaři. 7 zraněných odchází po ošetření domŧ, 36 jich míří do praţských nemocnic. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT -------------------Tady v Motolské nemocnici lékaři ošetřili 4 pacienty. Prvního přijali v 10:24 hodin. Miloslav LUDVÍK, ředitel FN v Motole Plné znění zpráv


-------------------Máme 1 středně těţké poranění a 3 lehčí typu pořezaní lidé od skla létajícího a padajícími předměty. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------A zpátky v centru Prahy. Postupně se ukazuje, jak silný výbuch byl. Šel slyšet kilometry od epicentra. obyvatel Prahy -------------------Prostě jsem přecházel byt a obrovská rána, jako nebyl slyšet vyloţeně otřes, ale prostě s člověkem to tak jako zahejbalo. První, co mě tak blesklo hlavou, ţe tady bouchnul někde plyn, protoţe to byla opravdu mimořádná rána. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------Tlakovou vlnu pocítili taky dělníci na lešení u Národního divadla. A kromě toho taky divadelníci, kteří v té době uvnitř zkoušeli. svědek výbuchu -------------------Bylo to moc silný, ţe to něco extra, to ani na Silvestra nezaţijete takovou ránu. redaktor -------------------Krátce po pŧl 12 policie vyklidila také starou budovu Národního divadla. Odejít museli všichni lidé. / Ukázka / Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------V domě v okolí výbuchu v té době stále zŧstávají lidé. Tato ţena se snaţí najít svoji matku, byt má přímo naproti domu, který explodoval. K tomu uţ se ale teď přes hrazení nedostane. obyvatelka Prahy -------------------Já jsem s ní SMSkovala a teď jsem s ní mluvila, takţe čeká a je v pořádku a akorát mají vymlácený okna všude. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------Do domu za 80letou Věnceslavou musí přímo policisté. Za pár minut uţ jí přivádí do bezpečí. / Ukázka / svědkyně výbuchu -------------------Já jsem se chvilku dívala z okna, a pak volali děti ze strachu, co tam dělám, abych uţ odešla. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------A tohle uţ je pohled do středu výbuchu. Dŧm na adrese Divadelní 5. Policisté se psi na místě uţ přes 4 hodiny prohledávají sutiny. Filip ŠTRACH, Městská policie hlavního města Prahy -------------------Ono to vypadá tak, ţe tam je jakoby velká, velká hromada trosek tam, kde se zřítil, zřítil ten strop. A hasiči část těch trosek odklidí a posléze budou znova nasazeni záchranní psi. Jaromír PEŠEK, šéf Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy -------------------Plné znění zpráv


Padlo první patro, nebo část prvního patra, a část druhého patra. Zatím nejsou ţádné signály, ţe by někdo ještě pod těmi sutinami byl. Bohuslav SVOBODA, primátor Prahy /ODS/ -------------------Nejzásadnější věc, kterou mohu konstatovat, ţe se jedná o výbuch plynu, a ţe se tedy nejedná podle všech dosavadních vědomostí o teroristický útok. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------Na místo, kromě primátora a taky ministra vnitra, dorazil odpoledne premiér. Byl se podívat přímo v místě výbuchu. Petr NEČAS, předseda vlády /ODS/ -------------------Ty škody jsou opravdu jako po náletu, jako po výbuchu bomby. Jan KUBICE, ministr vnitra /nestr./ -------------------Je to taková situace, která pŧsobí trošku jako barrandovská kulisa, nebo válečnej film. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka ČT -------------------Kolem čtvrt na 3 uţ se obyvatelé okolních domŧ začínají pomalu vracet do svých domovŧ. Krátce po 15 hodině ale prostor policie znovu uzavírá. U Kavárny Slavia je zvýšená koncentrace plynu. Teď uţ je provoz znovu obnovený. Podle policie ţádné nebezpečí nehrozí. Redakce a Jitka Szászová, Česká televize. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Z okolních domŧ bylo evakuováno přes 200 lidí. Zraněných, jak uţ jsme říkali, je více neţ 40, mezi nimi, jak mezi evakuovaný, tak i zraněnými, byla i Eva Hlisnikovská, která pracuje v Akademii věd České republiky. Po ošetření na praţské Bulovce odjela domŧ do Brandýsa nad Labem. Ale České televizi řekla, ţe by zítra chtěla jít do práce, i kdyţ do budovy Akademie, která je tady kousek ode mě, to nebude, bude to do náhradních prostor. / Ukázka / Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Většině zraněných stačilo, poté co byli ošetřeni v nemocnici, tedy pouze to ambulantní ošetření, a pak byli propuštěni domŧ, ale v nemocničním ošetření stále zŧstává váţně zraněný 65letý muţ. Ten je v Motolské nemocnici, kde je i kolegyně Lenka Drmotová, takţe první otázka, Lenko, je zcela jasná, jak je na tom ten zraněný muţ? Lenka DRMOTOVÁ, redaktorka ČT, FN v Motole -------------------Tak právě v tuto chvíli je zraněný muţ na operačním sále. Jeho stav ale není kritický, není ohroţený na ţivotě. Konkrétně sem na příjem ho lékaři přijali s velmi váţným zraněním nohy, které právě v tuto chvíli operují. Pokud jde o další pacienty, tak stále také zŧstává v nemocnici, konkrétně v Nemocnici pod Petřínem, další z nich. Ovšem spíše z preventivních dŧvodŧ, kvŧli pozorování po lehkém otřesu mozku. Ta další zranění, jak uţ bylo zmíněno, převaţovaly řezné rány od skla, ale také se objevily zlomeniny i krátkodobé poranění sluchu. Ovšem všichni tito ostatní lidé byli velmi rychle ošetřeni v ambulancích a odešli domŧ. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Lenko, a jak celou situaci zvládli praţské nemocnice, především tedy ta Motolská? Jak se to odrazilo na jejich dnešním běţném chodu? Lenka DRMOTOVÁ, redaktorka ČT, FN v Motole -------------------Plné znění zpráv


Tak právě proto, ţe s těmi lehkými zraněními si ambulance velmi rychle dokázaly poradit a taky proto, ţe lidé byli v podstatě rozptýleni celkem do 8 praţských nemocnic, tak to ten jejich chod opravdu nějak zásadním zpŧsobem neovlivnilo. Pacienti nemuseli například, ostatní pacienti čekat několik hodin a podobně. Přesto ovšem uţ od momentu oznámení o výbuchu byly nemocnice ve zvýšené pohotovosti. A konkrétně 2 - Vojenská a právě Motolská, dokonce ve speciálním reţimu Trauma plánu. Renata VŠETEČKOVÁ, vrchní sestra, FN v Motole -------------------Výbuch plynu, víc jsme nevěděli, takţe jsme aktivovali Trauma plán. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT -------------------Hodiny v tu dobu ukazovaly 10:20. Na urgentní příjem během několika minut dorazilo 20 zaměstnancŧ nemocnice. Renata VŠETEČKOVÁ, vrchní sestra, FN v Motole -------------------Byli jsme během 15 minut připraveni na větší teda přísun postiţených. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT -------------------Kaţdý tým měl jasně daný úkol, aby se vzájemně při práci nepletli, měl kaţdý tým svou barvu. Jedni oranţovou vestu, druzí ţlutou a třetí modrou. Miloslav LUDVÍK, ředitel FN v Motole -------------------Připravujou dále vyklizení míst na Jednotkách intenzivní péče a rezervace lŧţek na ARU. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT -------------------Přísný reţim vládl taky před nemocnicí. Ochranka koordinovala řidiče i návštěvníky, aby nepřekáţeli sanitkám. To o 4 kilometry dál ve Vojenské nemocnici byl zase v pohotovosti 7 členný tým. Jitka ZINKE, mluvčí Ústřední vojenské nemocnice -------------------Pokud je to velký počet najednou, tak dochází k třídění pacientŧ podle závaţnosti poranění. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT -------------------Mimořádnou pohotovost drţeli lékaři i sestry ve všech praţských nemocnicích. Někde hodinu, jinde 2. / Ukázka / Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT -------------------I přesto, ţe nemocnice mají s mimořádnými opatřeními zkušenosti, pravidelně je testují, dnes si všechny poprvé v ostrém reţimu vyzkoušely jednotný Trauma plán, který platí od letošního dubna. Štěpánka Martanová, Česká televize. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Hostem Událostí je tady v Divadelní ulici, kde došlo k ničivé explozi, praţský primátor Bohuslav Svoboda, kterému přeji dobrý večer. Bohuslav SVOBODA, primátor Prahy /ODS/ -------------------Dobrý večer. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Pane primátore, stále platí ta vaše teze, ţe šlo o výbuch plynu a o nic jiného? Bohuslav SVOBODA, primátor Prahy /ODS/ -------------------Ano, stále to platí. Já myslím, ţe teď v tuto chvíli ještě více, nenašli jsme, nebo hasiči nenašli nic, co by svědčilo pro něco jiného. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Policie říkala, ţe v té budově uţ pravděpodobně nikdo není. To je také zpráva, kterou asi potvrdíte? Bohuslav SVOBODA, primátor Prahy /ODS/ -------------------To je také zpráva, kterou potvrdím. Ani hledáním hasičŧ, ani prací záchranářských psŧ se nepodařilo nikoho v budově objevit. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------My jsme uţ informovali o tom, ţe vlastně dnes si Praha mohla ověřit některé mechanismy, které cvičila. Předpokládám, ţe vy jste se vyjadřoval dnes k tomu, ţe si je ověřila v dobrém. Bohuslav SVOBODA, primátor Prahy /ODS/ -------------------Já musím znovu říct naprostý obdiv celému Integrovanému záchrannému systému, kdyţ si vemete, ţe za 4 minuty od ohlášení, zde byli hasiči, za 7 minut sanitka a za 10 minut celý Integrovaný záchranný systém byl na místě. To je, to je neuvěřitelný čas. A ta jejich práce, tak jak jí do dneška vidíme, to je skutečně, skutečně hodné obdivu. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Ještě jedna dŧleţitá věc, výbuch plynu je věc, která se pochopitelně mŧţe stát, ale plyn člověk nějak nevidí, ani necítí a najednou takováhle ničivá exploze. Jak se třeba teď změní kontroly plynových zařízení v Praze? Bohuslav SVOBODA, primátor Prahy /ODS/ -------------------Tak on tady ten problém trošku mŧţe být tím, ţe jsme po zimě, kdy mrzlo a samozřejmě ty potrubí mohou být tím mrazem poškozena. To riziko tady vţdycky je a objevuje se více na vodovodním řádu, ale mŧţe se objevit i na plynu, a to zřejmě bude také příčina tady. My budeme s Praţskou plynárenskou jednat, také pan ředitel tady byl s náma dopoledne, o tom, jaká byla příčina, a jestli z toho vyvodíme nějaké dŧsledky pro další třeba intenzivnější kontroly, nebo jiný typ kontroly, neţ jaký je doposud. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Děkuju, pane primátore. Tolik tedy praţský primátor Bohuslav Svoboda pro dnešní Události ţivě odtud z Divadelní ulice. Mimochodem z místa, které je významnou praţskou křiţovatkou, tedy tady kousek za mnou je křiţovatka u Národního divadla, a je to vlastně i taková, řekněme, kulturně společenská křiţovatka. Jsou zde sídla významných vzdělávacích institucí, kulturních a třeba také velmi slavná kavárna. Tohle místo, ale uţ ze studia přiblíţí a popíše Aneta Savarová. Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------Ano, Jakube. Denně rozhraním starého a nového města procházejí tisíce lidí. Kolem Národního divadla a Nové scény, odtud jméno Divadelní ulice. V rohovém secesním paláci Laţanských sídlí Filmová a televizní akademie muzických umění. Přes vedlejší Galerii grafického umění Holar s ní sousedí na Smetanově nábřeţí Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity. Do historie metropole se zapsala i první praţská kavárna Slavia, která vznikla na konci 19. století. A teď ještě pohled na to, jak dnes tato událost ovlivnila dopravu v centru metropole. redaktor Plné znění zpráv


-------------------Krátce po ohlášení výbuchu po 10 hodině raní, uzavírá policie 3 ulice - Divadelní, Krocinovu a Karolíny Světlé. Rozsah škod si okamţitě vynutí další zákazy. Prŧjezdný není Most Legií, Národní třída ani vltavská nábřeţí. V pŧl 2 uţ Národní třídou zase projíţdějí tramvaje. Na zastávce Národní divadlo ale nezastavují. Ve 3 hodiny odpoledne policie většinu zákazŧ v širokém okolí ruší, poté je ještě asi na 80 minut obnoví a v podvečer definitivně odvolá. Zavřeny tak dál zŧstávají jen 3 nejbliţší ulice. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------My jsme, jak uţ bylo řečeno, přímo v Divadelní ulici, tedy kousek od epicentra toho dnešního výbuchu. To je ta ulice, která je vlastně pod úrovní Národní třídy, ale přesto kousek od křiţovatky u Národního divadla a Mostu Legií. A právě tam je kolega Karel Roţánek, který ví, jak to tam teď aktuálně vypadá s dopravou. A také, Karle, jak by to s dopravou mělo vypadat v příštích hodinách? Karel ROŢÁNEK, redaktor ČT -------------------Tak tady na Národní třídě je stále uzavřený 1 jízdní pruh, a to směrem na Smíchov. A uzavřený je také, jak za mnou mŧţete vidět, chodník pro pěší. Na místě teď pracují dělníci plynárenské firmy. A je to v těch místech, kde právě odpoledne okolo té 15 hodiny došlo k tomu velkému druhému úniku plynu. Uzavřené jsou také tramvajové zastávky - na Národní třídě, u Nové scény Národního divadla a na Smetanově nábřeţí u Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ta dopravní omezení budou platit zřejmě ještě celou noc a zítra, prostě do té doby, dokud na místě budou pracovat hasiči a policejní vyšetřovatelé. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Karle, díky za informace. Výbuch plynu, to je tedy příčina toho dnešního neštěstí tady v centru Prahy. Uţ to bylo několikrát zopakováno i potvrzeno. Jak vlastně k takovému výbuchu dojde? Je to událost, která se občas stává, ale my jsme pátrali po tom, jaké vlastně bývají nejčastější příčiny právě těchto explozí. Martin RUSEK, redaktor ČT -------------------Prasklina, nebo netěsnost v rozvodech plynu, ale stejnou explozi mohl podle plynařŧ zpŧsobit i jen zapomenutý otevřený sporák. Odkud začal plyn interiér budovy plnit, začnou technici zjišťovat, aţ jim uvnitř nebude nic hrozit. Michal NYKODÝM, montér plynových zařízení -------------------To dovede i sporák, kterej hodinu, 2 unikal do prostoru bytu. Zápach plynu v okolních kanálech mŧţe svědčit, ţe rozvody byly narušené ještě před napojením do domu, ale to mŧţe být aţ následek exploze. Dŧm měl podle majitele i města platnou revizní kontrolu. Pavel RICHTER, náměstek praţského primátora /TOP 09/ -------------------Jsem hovořil s kolegy z Praţské plynárenské, kteří říkali, ţe na, v této oblasti proběhlo zrovna před měsícem kontrolní měření. Michal NYKODÝM, montér plynových zařízení -------------------Pokud dŧm prošel před vlastně měsícem revizí, tak by se mělo přijít na jakýkoliv prorezavělí části a tak dále. Martin RUSEK, redaktor ČT -------------------Při revizi technici takovýmito senzory kontrolují těsnost všech trubek, všech napojení. / Ukázka / Martin RUSEK, redaktor ČT -------------------Plné znění zpráv


Takovéto kontroly vyţaduje zákon u všech plynových zařízení aspoň jednou za rok. Plynaři obecně upozorňují, ţe řada rozvodŧ ve starých domech bývá zanedbaná. Miloš LENGER, ředitel servisní plynárenské firmy -------------------Přijede kolega a řekne, ţe byl u babičky, která 10 let nikomu neukázala kotel. Tak samozřejmě takové případy se stávají. Martin RUSEK, redaktor ČT -------------------Tohle je hlavní přívod plynu do tohoto domu. Na první pohled je vidět, ţe trubky jsou staré, rezavé. Aby nedošlo k záměně plynu s vodou, měly by být všechny plynové rozvody natřené na ţluto, a to staré trubky bývají málokdy. Nové rozvody uţ mívají i několik bezpečnostních pojistek, třeba velký rychlý únik dokáţou zastavit hned v napojení do domu. Podobně bývají zabezpečené plynové kotle, sporáky i vafky. Ve staré kuchyni ale stačí, kdyţ přeteče polévka a zhasí plamen. Naposledy plyn explodoval ve Frenštátu pod Radhoštěm letos v únoru. Zemřelo 5 lidí, tehdy ale výbuch zpŧsobil nájemník. Explozi v Brně před 9 lety zavinil únik plynu, tam na následky zemřeli 4 obyvatelé. Tragické následky měl i únik plynu před 6 lety v hustě zastavěné části praţského Smíchova. Při výbuchu zemřeli 2 lidé. Martin Rusek, Česká televize. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Informace o tom, co se dneska tady v Divadelní ulici odehrálo, a koneckoncŧ i záběry podobné těm, které teď za mnou vidíte, se jako první objevily na internetových sítích. A z těch je potom přebírala i světová, i česká média. Docela zajímavý den pro takzvanou občanskou ţurnalistiku. Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka ČT -------------------Rychlejší neţ média, na výbuch v centru Prahy jako první upozorňuje na sociální síti Michal jen vteřiny po něm. Následují fotografie přímo ze zasaţené budovy Fakulty ţurnalistiky. Miloš ČERMÁK, novinář -------------------Nebylo nic a /NESROZUMITELNÉ/ neţ dorazila policie, to znamená, ţe to bylo nějakejch těch 3, 4, 5 minut po tom výbuchu. Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka ČT -------------------Očití svědci se díky novým technologiím ocitají v roli online novinářŧ stále častěji. Fenomén chytrých telefonŧ neustále napojených na internet, tak podporuje právě něco, čemu se říká občanská ţurnalistika. Tomáš HODBOĎ, Nová média ČT -------------------Ti lidé to vnímají uţ jako tu svojí roli velmi přirozeně. Jako občanských ţurnalistŧ, jako lidí, kteří jsou na místě a mají vlastně moţnost, informovat o tom dění dříve, neţ to dokáţou média a vlastně přesněji. Tereza SCHEJBALOVÁ, redaktorka ČT -------------------Přes vlnu amatérské ţurnalistiky se symbolem dnešního výbuchu stala fotografie profesionála. Takto zachytil zraněnou ţenu těsně po něm. Tereza Schejbalová, Česká televize. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Pojišťovny uţ přišly i s prvním odhadem škody, ovšem zatím škody, která se týká pouze toho 1 domu, tedy toho prostředního domu v téhle frontě v Divadelní ulici. Tam by ty škody měly dosahovat zhruba 10 milionŧ, ale skutečně jde zatím jen o ten 1 nejpoškozenější dŧm. Jinak všechny další informace najdete na webu a také na, tedy na webu ČT24, a také na krizové, speciální krizové lince zřízené praţským magistrátem. Pro tuto chvíli je to z Divadelní ulice z centra Prahy vše. Další události má Aneta Savarová. _ Plné znění zpráv



ČT 1

str. 05

18:00 Události v regionech - Brno_ _

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka -------------------A teď pozvánka k hlavní zpravodajské relaci. Budou jí dominovat informace o dnešním výbuchu v centru Prahy. Na místě je redaktorka Zuzana Smiešková. Zuzano, jaké jsou nejaktuálnější informace k explozi, i co se zraněných týká a co tedy nabídnou Události? Zuzana SMIEŠKOVÁ, redaktorka -------------------Hezké odpoledne, tak mŧţete vidět, jak to tady na místě vypadá. Stále jsou uzavřené některé ulice, především tedy ulice okolo Kavárny Slávie i tady v blízkosti místa toho výbuchu, tedy u fakulty sociálních věd. Auta projíţdějí bez problémŧ, za mnou mŧţete například vidět pracovníky plynové pohotovosti, krátce po třetí hodině totiţ byl zde nahlášený další mohutný únik plynu. Jak probíhaly práce záchranářŧ, hasičŧ, anebo i výpovědi a příběhy některých zraněných, sledujte v Událostech uţ v 19 hodin. _

Česká televize 60 let 29.4.2013

ČT 1

str. 06 _

19:00 Události_

Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------České televizi začíná týden oslav. Ve středu do bude 60 let od jejího prvního vysílání. Divákŧm proto představí Zlatý filmový fond. Uvede zábavné pořady, nové filmy a dokumenty. V polovině týdne se taky návštěvníkŧm otevírá výstava v Technickém muzeu o vývoji televizní techniky. Spolu s ní se ale měnily, i ţánry a taky divácký vkus. Eva SPÁČILOVÁ, redaktorka ČT Edita HORÁKOVÁ, redaktorka ČT redaktorka -------------------Pŧvodně jen chudá příbuzná rozhlasu. Novinka, které nikdo příliš nevěřil. Na akvárium, jak se televizi říkalo, se lidé mohli dívat za 15 korun měsíčně. Obrovskou oblibu měl hlavně sport. / Ukázka / Petr BEDNAŘÍK, katedra mediálních studií FSV UK -------------------Nejprve si koupí televizi 1 člověk v ulici. A celá ulice se chodila dívat. Eva SPÁČILOVÁ, redaktorka ČT Edita HORÁKOVÁ, redaktorka ČT redaktorka -------------------Značku České televize pomohla vybudovat i tvorba pro děti. Uţ v 50. letech se objevilo spojení herce a loutky, které v Evropě nemělo konkurenci. / Ukázka / Eva SPÁČILOVÁ, redaktorka ČT Edita HORÁKOVÁ, redaktorka ČT redaktorka -------------------Plné znění zpráv


Čertík Bertík, Večerníčky, Studio Kamarád. Názvy, které do teď prodávají. Srdeční záleţitost nejen pro děti a rodiče, ale třeba i pro herce, kteří se stali těly a hlasy postaviček Jŧ a Hele. / Ukázka / Ota JIRÁK, hlas Hele -------------------Kdyţ jsem tohle viděl poprvé, tak mi ta huba sama roztáhla takhle. A uţ mu to zŧstalo. Eva SPÁČILOVÁ, redaktorka ČT Edita HORÁKOVÁ, redaktorka ČT redaktorka -------------------Zatímco děti bavil Váleček z Kamarádŧ, rodiče zase Šimek s Grossmannem a Horníček, nebo estrády. Takhle zpívala Bára Basiková v roce 1975. / Ukázka / Eva SPÁČILOVÁ, redaktorka ČT Edita HORÁKOVÁ, redaktorka ČT redaktorka -------------------70. a 80. léta televizi přibarvila, a taky normalizačně proměnila. Přišly zákazy, omezení i tendenční seriály, nebo naopak gejzíry zábavy. / Ukázka / Petr BEDNAŘÍK, katedra mediálních studií FSV UK -------------------Česká televize se vţdycky vyznačovala jako bohatým zastoupením těch ţánrŧ. I v 70., 80. letech bylo hodně pořadŧ, které získávaly ceny na mezinárodních televizních festivalech. Eva SPÁČILOVÁ, redaktorka ČT Edita HORÁKOVÁ, redaktorka ČT redaktorka -------------------Televize v té době ovšem uţ byla součástí běţného ţivota, stejně jako reklama. Kdo by tuhle znělku zapomněl? / Ukázka / Eva SPÁČILOVÁ, redaktorka ČT Edita HORÁKOVÁ, redaktorka ČT redaktorka -------------------Televize, to je řada vzpomínek. I pro 87letou Ludmilu Strakovou. Ludmila STRAKOVÁ, pamětnice -------------------Dívali jsme se, protoţe nám to bylo vzácný. Eva SPÁČILOVÁ, redaktorka ČT Edita HORÁKOVÁ, redaktorka ČT redaktorka -------------------Zatímco v 50. letech byla jednou z mála, kteří televizi měli, teď je zase jednou z mála, kterým stačí ta stará. Eva Spáčilová a Edita Horáková, Česká televize. Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


No a teď pohled na to, jak se televizní přijímač měnil v čase. Ten první ze sériově vyráběných dostal uţ pŧl roku před zahájením zkušebního vysílání v roce 1953 prezident Klement Gottwald. Šlo o typ Tesla 4001, coţ byl jednoduchý televizor s úhlopříčkou 25 centimetrŧ. V té době bylo moţné koupit ještě přijímač Leningrad, který se vyráběl v Sovětském svazu. Během černobílé éry Tesla postupně obrazovku zvětšovala, ta s úhlopříčkou 53 centimetrŧ, ta stála 4 tisíce korun, coţ byl asi čtyřnásobek tehdejšího platu. V roce 1972 se v Československu začal vyrábět první barevný televizor Tesla Color. Obrazovka s úhlopříčkou 59 centimetrŧ byla vsazená do plastové skříně s imitací dřeva. Po revoluci postupně trh zaplavily západní značky. Prŧlom nastal v roce 96, kdy se objevila plochá, takzvaná plazmová obrazovka. Ta první stála v přepočtu 300 tisíc korun. Úhlopříčku měla přitom menší neţ klasická televize ze 60. let. O 9 let později začaly být populární ploché obrazovky s vysokým rozlišením. V roce 2010 přišly 3D obrazovky. Téměř kaţdý má na černobílé, nebo později barevné vysílání vzpomínky. My jsme se ptali známých osobností. / Ukázka / Alexander HEMALA, hlasatel -------------------My jsme se přestěhovali do Prahy v roce 60 a já to vidím jako dnes, jdeme po chodbě se svým bratrem, tedy jdu po chodbě, a proti nám jde princezna se zlatou hvězdou na čele, tedy samozřejmě v civilu, nicméně úplně jsme byli u vytrţení. / Ukázka / Eva PILAROVÁ, zpěvačka -------------------Kdyţ tatínek koncem 50. let televizor, tak to uţ mě nezajímaly pohádky nebo večerníčky, ale dívala jsem se na ty dospělácké pořady. A jednou mi udělal obrovskou radost, tehdy se vysílala Prodaná nevěsta, byla takzvaná Šátečková. / Ukázka / Saskia BUREŠOVÁ, hlasatelka -------------------Tatínek koupil televizi Ametyst, to uţ bylo mnohem lepší, tak jsem milovala takové ty písničkové pořady, kde zpíval Pepíček Zíma, protoţe to byl mŧj idol. / Ukázka / Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně sněmovny /ODS/ -------------------Pamatuji si jako první silný záţitek všechno, co se šmrnclo kolem hudby, ať uţ to byl malý Václav Neckář nebo Waldemar Matuška. / Ukázka / Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně sněmovny /ODS/ -------------------17. listopadu 89 jsme s manţelem měli otevřenou láhev na stolku, a ţe tedy začneme slavit ty moje narozeniny. A všechno se to zvrtlo tak, ţe jsme celou noc seděli u té televize a snaţili jsme se ladit, abychom slyšeli kaţdé slovo. / Ukázka / Ivan LENDL, tenista -------------------Jako malej kluk samozřejmě jsem se díval na Davis Cupy, kdyţ byly, nebo na semifinále, finále Wimbledonu a tak dál, a tak dál. / Ukázka / Plné znění zpráv


Zbyněk FROLÍK, jednatel, generální ředitel LINET -------------------Pamatuju si na paní Haničincovou a na Pavlínu Filipovskou, takţe to jsme hrozně milovali tenkrát. / Ukázka / Zbyněk FROLÍK, jednatel, generální ředitel LINET -------------------Pak si pamatuju na let Gagarina, jako dítě, kdyţ byl přímej přenos, nebo ze záznamu. / Ukázka / Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------A ve vysílání teď vítám čerstvého drţitele ceny TýTý Karla Šípa, dobrý večer. Karel ŠÍP, drţitel TýTý -------------------Dobrý večer. Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------Vy jste se v 80. letech proslavil, díky účinkování v Hitšarádě, coţ byl hudební pořad, kde jste s Jaroslavem Uhlířem začali dělat na tu dobu celkem ostrou satiru reţimu, bylo to problematické, zasahovala cenzura i do takových formátŧ? Karel ŠÍP, drţitel TýTý -------------------Víte, ty pořady všechny se samozřejmě natáčely, to znamená, kdyţ se natočily, tak se taky schvalovaly, takţe já si tak vzpomínám, ţe víc neţ jako cenzura, tak fungovala autocenzura. Všichni jsme věděli, co si mŧţeme dovolit, aby to šlo do vysílání, a co si uţ nemŧţeme dovolit, a to byl pro ně ten nejlepší filtr asi. Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------Ještě taková osobnější otázka, kterou jsme dnes dali uţ mnoha známým osobnostem, jak vy vzpomínáte na svá dětská léta a televizní obrazovku? Co jste měl nejraději? Karel ŠÍP, drţitel TýTý -------------------No, tak já samozřejmě pamatuji ty úplný začátky televize, protoţe kdyţ televize začala vysílat, mě bylo 8 let a pamatuju si, ţe vlastně od první chvíle, jako my jsme televizi neměli, my jsme byli chudý, ale sousedi jí měli a já jsem furt zvonil, abych se mohl koukat, i kdyţ tam skoro nic nebylo, takţe já jsem byl takovej všeţravec. Prostě nějakým zpŧsobem mě to médium asi uhranulo hned od začátku. Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------Říká Karel Šíp, děkujeme. Karel ŠÍP, drţitel TýTý -------------------Prosím. Aneta SAVAROVÁ, moderátorka -------------------A ještě rekapitulace toho, co Česká televize v příštích dnech k oslavám 60 chystá. Jak zaznělo, ve středu se otevře výstava v Národním technickém muzeu v Praze věnovaná televiznímu vysílání. A ve stejný den nabídne druhý program České televize 5 hodin dokumentŧ, seriálŧ nebo publicistiky v pořadu Teleautomat. V sobotu od 20 hodin odvysílá první program Galashow s Jiřinou Bohdalovou. A v sobotu bude zároveň Den otevřených dveří v praţském, brněnském a ostravském studiu. Plné znění zpráv


_

Výbuch plynu v centru Prahy 29.4.2013

ČT 24

str. 01

22:00 Události, komentáře_ _

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobrý večer. Výbuch, který v 10 hodin ráno vyděsil centrum Prahy a dostal českou metropoli na přední místa zpravodajství světových médií. Zpŧsobil ho únik plynu. Exploze zranila desítky lidí, napáchala velké škody a jen naštěstí při ní nikdo nepřišel o ţivot, i kdyţ sutiny záchranáři ještě prohledávají. Události dne se samozřejmě budeme podrobně věnovat. Výbuch v domě v centru Prahy v Divadelní ulici u Národního divadla zranil 42 lidí. Premiér Petr Nečas i primátor hlavního město Bohuslav Svoboda s odvoláním na Bezpečnostní informační sluţbu ujišťují, ţe nešlo o teroristický čin, ale náhodný výbuch plynu. Exploze poničila i okolní domy a auta. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------Silná exploze a potom ticho, centrum Prahy krátce před desátou hodinou, ulice je plná zakrvácených lidí. Po čtyřech minutách je na místě první záchranka. Lékaři začínají pomáhat raněným. Na místo postupně přijíţdí 10 sanitek plus 4 speciální záchranářská auta. Hasiči i policisté z okolí výbuchu vyvádí celkem 230 lidí. osoba -------------------Tlaková vlna to vzala na tady tu stranu. Jinak nevíme, jako my jsem byli evakuováni. osoba -------------------Byl jsem v koupelně, tam nebyla okna, dveře byly zavřené. Upřímně, kdybych byl v posteli, tak bych byl úplně zasypaný sklem. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------Kolem pŧl jedenácté policie prostor před domem, kde došlo k výbuchu, zcela uzavřela. Policisté se pak bojí dalších výbuchŧ. Do okolí na několik desítek metrŧ nikdo nemŧţe. osoba -------------------Nikdo vás tam teďka nepustí z bezpečnostních dŧvodŧ. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------Vás uţ tam nepustí? obyvatel Prahy -------------------Ne, ne, ne, uţ je to zavřený. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------A vy jste chtěl jít někam tam tudy. obyvatel Prahy -------------------Já tam mám provozovnu na Karolíně. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka Plné znění zpráv


-------------------V tu samou dobu mají stále nejvíce práce hlavně lékaři. Sedm zraněných odchází po ošetření domŧ. 36 jich míří do praţských nemocnic. redaktorka -------------------Tady v motolské nemocnici lékaři ošetřili čtyři pacienty. Prvního přijali v 10 hodin a 24 minut. Miloslav LUDVÍK, ředitel FN v Motole -------------------Máme jedno středně těţké poranění a tři lehčí typu pořezané, pořezaní lidé od skla létajícího a padajícími předměty. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------A zpátky v centru Prahy. Postupně se ukazuje, jak silný výbuch byl. Šel slyšet kilometry od epicentra. obyvatel Prahy -------------------Prostě jsem přecházel byt a obrovská rána, jako nebyl slyšet vyloţeně otřes, ale prostě s člověkem to tak jako zahýbalo. První, co mně blesklo hlavou, ţe teda bouchnul někde plyn, protoţe to byla opravdu mimořádná rána. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------Tlakovou vlnu pocítili taky dělníci na lešení u Národního divadla. A kromě toho taky divadelníci, kteří v té době uvnitř zkoušeli. svědek výbuchu -------------------Bylo to moc silný, ţe to něco extra to ani na Silvestra nezaţijete takovou ránu. redaktor -------------------Krátce po pŧl dvanácté policie vyklidila také starou budovu Národního divadla. Odejít museli všichni lidé. osoba -------------------Pánové, poloţte všechno, odcházíme z divadla. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------V domě v okolí výbuchu v té době stále zŧstávají lidé. Tato ţena se snaţí najít svoji matku. Byt má přímo naproti domu, který explodoval. K tomu uţ se ale teď přes hrazení nedostane. obyvatelka Prahy -------------------Já jsem s ní SMSkovala a teď jsem s ní mluvila. Takţe čeká a je v pořádku, akorát mají vymlácený okna všude. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------Do domu za osmdesátiletou Věnceslavou musí přímo policisté. Za pár minut uţ ji přivádí do bezpečí. svědkyně výbuchu -------------------Já jsem se chvilku dívala z okna a pak volaly děti ze strachu, co tam dělám, abych uţ odešla. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------Plné znění zpráv


A tohle uţ je pohled do středu výbuchu, dŧm na adrese Divadelní 5. Policisté se psy na místě uţ přes čtyři hodiny prohledávají sutiny. Filip ŠTRACH, Městská policie hl. m. Prahy -------------------Momentálně to vypadá tak, ţe tam je jakoby velká, velká hromada trosek, tam, kde se zřítil, zřítil ten strop, a hasiči část těch trosek odklidí a posléze budou znova nasazeni záchranní psi. Jaromír PEŠEK, šéf Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy -------------------Padlo první patro nebo část prvního patra a část druhého patra. Zatím nejsou ţádné signály, ţe by někdo ještě pod těmi sutinami byl. Bohuslav SVOBODA, primátor Prahy /ODS/ -------------------Nejzásadnější věc, kterou mohu konstatovat, ţe se jedná o výbuch plynu a ţe se tedy nejedná podle všech dosavadních vědomostí o teroristický útok. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------Na místo kromě primátora a taky ministra vnitra dorazil odpoledne premiér. Byl se podívat přímo v místě výbuchu. Petr NEČAS, předseda vlády /ODS/ -------------------Ty škody jsou opravdu jako po náletu, jako po výbuchu bomby. Jan KUBICE, ministr vnitra /nestr./ -------------------Je to taková situace, která pŧsobí trošku jako barrandovská kulisa nebo válečnej film. Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka -------------------Kolem čtvrt na tři uţ se obyvatelé okolních domŧ začínají pomalu vracet do svých domovŧ. Krátce po patnácté hodině ale prostor policie znovu uzavírá. U kavárny Slavia je zvýšená koncentrace plynu. Teď uţ je provoz znovu obnovený. Podle policie ţádné nebezpečí nehrozí. Redakce a Jitka Szászová, Česká televize. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na místo dopoledního výbuchu teď míříme ţivě. Máme tam redaktorku Annu Rackovou. Jak to v Divadelní ulici a jejím okolí vypadá teď 13 hodin po explozi, co se tam teď děje? Anna RACKOVÁ, redaktorka ČT, Praha -------------------Hezký večer. Tady v okolí Národní třídy se dál pracuje. Hasiči se dál pohybují v sutinách domu a podle primátora Bohuslava Svobody tam budou ještě minimálně 40 hodin. Tady na rohu u kavárny Slavia, kde se po třetí hodině stal ten druhý velký výbuch, pracují plynaři, protoţe projíţdějí okolí speciálními vozy, které zjišťují výskyt plynu v okolí. No, a právě tady na tomto rohu se jim ještě stále jeví nějaké podezření, takţe tady dál pracují. Na obou místech jsou světla, která umoţňují pracovat i přes noc. Bude se tady pracovat na směny, dokud to bude potřeba. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A doprava funguje normálně v plném rozsahu? Vidím, ţe stojíte u Národního divadla. Národní divadlo hraje? Anna RACKOVÁ, redaktorka ČT, Praha -------------------Doprava pro auta uţ je zcela obnovená, protoţe je pouze večerní provoz, tak se tady ani netvoří nějak velké kolony. Pro tramvaje stále platí to omezení. Nefungují dvě zastávky. Tramvaje tam pouze projíţdějí. No, a Plné znění zpráv


omezení platí i pro chodce, protoţe stále nemŧţou na chodník u kavárny Slavia a také před Fakultu sociálních věd. No, a zavřené jsou také uličky okolo ulice Divadelní, ta je samozřejmě také zavřená, a potom ještě další dvě. Provoz Národního divadla tím výbuchem ovlivněn výrazně nebyl. Herci sice nějakou dobu nevěděli, jestli mají přijít do práce. Nakonec ale představení začalo po sedmé hodině. Moţná došlo k mírnému odloţení právě kvŧli těm dopravním komplikacím. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------230 lidí nakonec tedy záchranáři po výbuchu evakuovali. Ti, co v okolních domech bydlí, mohou uţ se vracet domŧ? A lidé, kteří tam pracují, mohou zítra přijít do zaměstnání? Studenti z Fakulty sociálních věd a FAMU mohou přijít zítra do školy? Anna RACKOVÁ, redaktorka ČT, Praha -------------------Mluvila jsem s policisty. Ti říkají, ţe lidé se mohou vrátit do svých domŧ. Stačí, kdyţ přijdou k pásce, prokáţí se, ţe tam mají trvalé bydliště, a oni individuálně potom doprovodí do těch jejich bytŧ, pokud to samozřejmě statik povolí. Pokud to moţné není, aby se tam mohli vrátit, městská část Praha 1 pro ně připravila náhradní bydlení. Zatím ho ale nikdo nevyuţil. No, a co se týče firem a škol. O tom bude muset rozhodnout statik v dalších hodinách, takţe to zatím není jisté, jak na tom budou zaměstnanci a studenti. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tolik tedy z místa naše redaktorka Anna Racková. Děkujeme. A přímo ve studiu uţ vítám ředitele Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy pana Jaromíra Peška, dobrý večer. Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Co jste si pomyslel, kdyţ jste na místo výbuchu přijel zasahovat, jaké byly vaše první dojmy? Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Tak já jsem v oboru 40 let, takţe uţ jsem něco viděl, ale kdyţ jsme přijeli na místo, tak první bylo, abychom zachránili lidi, které moţná jsou pod těma struskama, pod těma sutinama. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Co na tom zásahu v Divadelní ulici a přilehlých ulicích bylo nejnáročnější ať uţ z hlediska rozsahu neštěstí, nebo logicky třeba? Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Jako vţdycky to, abychom se zorientovali na místě zásahu, abychom začali spolupracovat se všema sloţkama jak Policie České republiky, městská policie a zdravotnická záchranná sluţba. A abychom opravdu pomohli těm, kteří to potřebují. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Z těch čtyř desítek zraněných šlo většinou, jak uţ jsme slyšeli, o poranění lehčí, většinou tedy řezné rány, ale dvě zranění jsou hodnocená jako váţnější, jde o mladou ţenu s poškozeným sluchem a pětašedesátiletého muţe. Jak se stalo jeho zranění? Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Zřejmě u té paní je to jasné. To byla tlaková vlna. A u toho muţe se to stalo zřejmě během výbuchu, protoţe se zřítily stropy mezi přízemím a prvním patrem a částečně mezi prvním patrem i druhým. A tam někde dokonce Plné znění zpráv


dvě dámy spadly o patro níţe a téměř nic se jim nestalo. Takţe ten pán byl ještě opravdu v nějakém centru toho výbuchu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ten má tedy zlomenou pánev... Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Ano, ano. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------...jak jsme uţ také během dne se dozvěděli. Museli jste vyprošťovat nějaké lidi vyloţeně zavalené nebo uvězněné v tom, v tom výbuchem poničeném domě? Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------To jsme nemuseli, ale při našem příjezdu bylo nám řečeno, ţe tam mŧţou být 2 - 3, dokonce 4 lidé pod těma sutinami, které se zřítily do přízemí, coţ bylo pro nás velmi závazné, abychom jim pomohli co nejdříve. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak uţ jsme se také dozvěděli, ţe nikdo o ţivot nepřišel, ţe nikdo uţ se nepohřešuje, ale sutiny stále prohledáváte. Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Ale sutiny my, jestliţe uţ se to jednou řekne, ţe někdo je pod těma sutinama, tak my musíme ty sutiny prohlédnout, respektive dostat je ven z objektu, aby bylo jasné, ţe opravdu tam nikdo nezemřel. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili to prohledávání trosek stále pokračuje. Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------A bude. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Do kdy počítáte, ţe bude pokračovat? Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Počítáme do pŧlnoci, moţná ţe aţ do ranních hodin. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ještě to mi řekněte. Kdyţ záchranáři přijedou na místo a teď je tam takový polozřícený nebo poškozený dŧm, slyšeli jsme stěna o 5 centimetrŧ vychýlená do ulice, dvě podlaţí se propadla, tak kdyţ záchranáři přijedou zasahovat, jsou tam zranění lidé, kteří potřebují pomoc. Hledíte na to, ţe by mohl následovat třeba další výbuch nebo ţe ta stěna by se mohla zřítit i na vás, nebo prostě záchranáři jdou pomáhat lidem a na toto nehledí. Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Pane redaktore, to je otázka odvahy a otázka našeho zaměstnání nebo našeho, naší práce, ţe opravdu musíme někdy riskovat. Kdyby to byl výbuch s poţárem, bylo by to ještě horší. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Čili na toto při příjezdu nehledíte. Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Na toto nehledíme, opravdu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane řediteli, já vám děkuji. Přeji vám dobrý večer. Jaromír PEŠEK, ředitel, HZS hl. m. Prahy -------------------Děkuji. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na shledanou. Mezi zraněnými a evakuovanými byla dopoledne i Eva Hlisnikovská, kterou střepy zasáhly přímo v její kanceláři v sídle Akademie věd. Záchranáři ji odvezli k ošetření do nemocnice na Bulovce. svědek výbuchu -------------------My tady dole děláme a slyšeli jsme tu ránu a byla to moc velká a sednuli si, to byla hrŧza. zraněná -------------------Ten výbuch otevřel všechny okna a všechno popadalo na zem a ty střepy lítaly. Eva HLISNIKOVSKÁ, zraněná -------------------Byl to okamţik, protoţe člověk sedí u stolu, píše na počítači a najednou cejtí buch, rána a padá na vás skla z okna. Tak já mám poškrábaný ruce, na jednom palci mám jeden steh a na paţi dva stehy. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Starosta centrálního praţského obvodu, starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, dobrý večer. Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Předseda vlády i primátor uklidňují, ţe nešlo o teroristický čin, ale právě "jen" o nehodu zpŧsobenou unikajícím plynem, ale i oni pouţívají formulace podle dosavadních informací, s největší pravděpodobností. Z čeho vychází to ujištění, ţe nešlo o teroristický čin? Jen z toho, ţe Bezpečnostní informační sluţba nezaznamenala nic, ţádnou informaci, ţe by o teroristický čin mělo jít? Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Tak já myslím, ţe ty úvahy o tom, ţe by ten plyn tam někdo pustil úmyslně, se v tuto chvíli nedají absolutně nikdy vyvrátit. Nicméně já si myslím, ţe vyšetřování dá asi za pravdu tomu, ţe šlo spíše o rezavou trubku a o, řekněme, nehodu, která v těchto starých historických objektech potenciálně hrozí, protoţe ta těţká doprava a specielně i dlouhá zima mŧţou zpŧsobit to, ţe mŧţe dojít k lomu té trubky. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, a není to chyba, ţe tam u plynového vedení je rezavá trubka, nikdo o tom neví. Plné znění zpráv


Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Tak jak já jsem zjišťoval na našem úřadu stavebním, tak revize plynu údajně byly provedeny zcela nedávno. Nicméně samozřejmě to je věcí výměn postupného u plynových potrubí. A já si myslím, ţe to kontinuálně se děje. Nicméně přeci jenom území Starého Města, Nového Města je poměrně, bych řekl, komplikované. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Říkáte, ţe tam poměrně nedávno probíhaly jakési revize potrubí. A v té oblasti, v té Divadelní ulici probíhaly kromě těchto revizí, které zmiňujete, nějaké plynařské nebo stavební práce, které by potrubí mohly poškodit? Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Já jsem ráno zjišťoval na našem stavebním úřadu, jestli byly nahlášeny nějaké rekonstrukční nebo stavební práce v tomto objektu. Nic takového se tam nedělo. Takţe z tohoto dŧvodu to lze vyloučit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A jak je moţné, ţe kdyţ tam probíhala revize, ţe toto neodhalila? Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Pane redaktore, to je v tuto chvíli spekulace. Já si myslím, ţe si přece jenom budeme muset pár hodin počkat na to vyšetřování. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ta budova, ve které se to stalo, patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji ale momentálně pronajímá dál, největším pronajímatelem je Galerie Zdeněk Sklenář. V jakém stavu ten dŧm byl? Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Takhle. Já mohu za sebe říci, co vím o majetku městské části Praha 1. Toto je majetek, který není, je mimo. Těţko se k tomu vyjadřovat. Obecně pokud situaci znám, tak nebyl v nějaké zázračné kondici. Určitě byl zralý na rekonstrukci. Ale nepatřil mezi těch 30 nejhorších domŧ na Praze 1, tak jak je máme vytipovány my. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak poškozené jsou teď domy v okolí? Ty známé budovy, třeba i historicky cenné, Národní divadlo, budova Hollaru s fakultou sociálních věd, sídlo FAMU, kavárna Slavie. Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Přiznám se, ţe prvně, o co my jsme se zajímali, byly bytové domy, kde máme občany Prahy 1, a to jsou nejbliţší domy bytové, jsou Divadelní 14, Divadelní 16 a Krocínova 5. Tam je zhruba 40 bytových jednotek, které nejsou staticky poškozeny. Z tohoto dŧvodu my nemusíme pouţít náhradní ubytování. Co se týče nebytových prostor ostatních, tak já si myslím, ţe to je aţ druhořadé, protoţe pochopitelně to, jestli se otevře kavárna o nějaký den později, nebo ty práce se protáhnou, není tak dŧleţité, jako to, abysme se postarali o to, ţe občané Prahy 1 neztratí střechu nad hlavou. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Odpoledne, kdyţ uţ bylo po všem nebo zdálo se, ţe je po všem a provoz se obnovoval, tak se znovu objevila informace, ţe někde v oblasti kavárny Slavia zase uniká plyn nebo je tam cítit plyn, takţe znovu byla doprava přerušená. Jak to vzniklo, to bylo z nějaké výbuchem poškozené přípojky nebo? Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Plné znění zpráv


Takhle, je to spekulace. Já se domnívám, ţe ten otřes, který vyvolal ten první výbuch, mohl vyvolat další trhliny a mohlo dojít to, k čemu vlastně došlo v tom prvním případě zubem času nebo případě těţkým transportem, jestli tu situaci někdo dobře zná, tak tou Divadelní ulicí projíţdějí poměrně těţká nákladní automobily, které vlastně podjíţdějí, vlastně zkracují cestu přes Most Legií nebo kolmo na Most Legií. A pochopitelně ta dlaţba tam nevypadala celou zimu nejlépe a pochopitelně i ty základy těch domŧ byly stavěny trošku na v jiné době na jinou techniku a pochopitelně ty otřesy pŧdy mohly zpŧsobit nějaké lomy a trhliny. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A teď uţ tam ţádné nebezpečí nehrozí? Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Nebezpečí hrozí pořád. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Takţe bezpečno tam není po tom výbuchu? Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Pane redaktore, to bysme se mohli cítit všichni ohroţeni. Já si myslím, ţe teď je na záchranářích... Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------No, jestliţe tam pouštíte lidi zpátky do svých domŧ, tak byste asi měli garantovat, ţe tam je bezpečno. Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Ano, toto je, protoţe to se týká přípojek. Také k tomu výbuchu došlo, jak se zjistilo, v přízemí a v prvním patře. To znamená, nešlo o výbuch plynového sporáku někde nahoře, ale naopak únik plynu u přípojky. Všechno nasvědčuje to, ţe se to zaplnilo plynem velice rychle, takţe se domníváme, ţe opravdu to bylo u toho hlavního přívodu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A co uţ jsme tu také zmiňovali. Čelní stěna vychýlená o pět centimetrŧ do ulice, střecha se při výbuchu nadzvedla, dvě podlaţí zřítila. Ten dŧm pŧjde opravit, nebo bude muset být strţený? Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Tak konečné slovo má statik a pochopitelně také majitel toho objektu se musí rozhodnout, jestli pro něj bude výhodnější ten dŧm opravit. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A statik teď říká co? Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Já jsem slyšel zatím jenom předběţné informace, ţe moţná pŧjde. Ten konečný verdikt, na ten si také budeme muset počkat. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak, pane starosto, já vám děkuji a přeji vám dobrý večer. Oldřich LOMECKÝ, starosta, MČ Praha 1 /TOP 09/ -------------------Plné znění zpráv


Taky, hezký večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Na shledanou. Povolaní experti zatím nevědí, co za únikem plynu v praţské Divadelní ulici stálo. Vyšetřování ještě probíhá. Martin RUSEK, redaktor -------------------Prasklina nebo netěsnost v rozvodech plynu, ale stejnou explozi mohl podle plynařŧ zpŧsobit i jen zapomenutý otevřený sporák. Odkud začal plyn interiér budovy plnit, začnou technici zjišťovat, aţ jim uvnitř nebude nic hrozit. Michal NYKODÝM, montér plynových zařízení -------------------To dovede i sporák, kterej hodinu, dvě unikal do prostoru bytu. Martin RUSEK, redaktor -------------------Zápach plynu v okolních kanálech mŧţe svědčit, ţe rozvody byly narušené ještě před napojením do domu, ale to mŧţe být aţ následek exploze. Dŧm měl podle majitele i města platnou revizní kontrolu. Pavel RICHTER, náměstek praţského primátora /TOP 09/ -------------------Jsem hovořil s kolegy z Praţské plynárenské, kteří říkali, ţe v této oblasti proběhlo zrovna před měsícem kontrolní měření. Michal NYKODÝM, montér plynových zařízení -------------------Pokud dŧm prošel před vlastně měsícem revizí, tak by se mělo přijít na jakýkoliv prorezavělý části a tak dále. Martin RUSEK, redaktor -------------------Při revizi technici takovýmito senzory kontrolují těsnost všech trubek, všech napojení. Michal NYKODÝM, montér plynových zařízení -------------------I sebemenší únik tento přístroj zaznamenává a začal by vlastně nepřetrţitě pípat. Martin RUSEK, redaktor -------------------Takovéto kontroly vyţaduje zákon u všech plynových zařízení aspoň jednou za rok. Plynaři obecně upozorňují, ţe řada rozvodŧ ve starých domech bývá zanedbaná. Miloš LENGER, ředitel servisní plynárenské firmy -------------------Přijede kolega a řekne, ţe byl u babička, která 10 let nikomu neukázala kotel, tak samozřejmě takové případy se stávají. Martin RUSEK, redaktor -------------------Tohle je hlavní přívod plynu do tohoto domu. Na první pohled je vidět, ţe trubky jsou staré, rezavé. Aby nedošlo k záměně k plynu s vodou, měly by být všechny plynové rozvody natřené na ţluto. A to staré trubky bývají málokdy. Nové rozvody uţ mívají i několik bezpečnostních pojistek, třeba velký rychlý únik dokáţou zastavit hned v napojení do domu. Podobně bývají zabezpečené plynové kotle, sporáky i vafky. Ve staré kuchyni ale stále stačí, kdyţ přeteče polévka a zhasí plamen. Naposledy plyn explodoval ve Frenštátu pod Radhoštěm letos v únoru. Zemřelo pět lidí. Tehdy ale výbuch zpŧsobil nájemník. Explozi v Brně před devíti lety zavinil únik plynu. Tam na následky zemřeli čtyři obyvatelé. Tragické následky měl i únik plynu před šesti lety v hustě zastavěné části praţského Smíchova. Při výbuchu zemřeli dva lidé. Martin Rusek, Česká televize. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Znalec v oboru statiky Milan Vašek, dobrý večer. Milan VAŠEK, znalec oboru statiky -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Mohou statici zpětně i v silně zdevastované budově podle rozsahu a zpŧsobu poškození dohledat, kde přesně, v jaké části domu a proč k výbuchu došlo? Milan VAŠEK, znalec oboru statiky -------------------No, tak podle stavu té havárie, pokud z toho zbyde hromada trosek, tak je to obtíţnější, ale pokud došlo jenom k poruchám zdiva, propadnutí několika stropŧ, tak se asi dá určit ten zdroj, kde začal výbuch. Tady došlo evidentně podle toho popisu, který já jenom slyšel zatím, ţe teda zdroj výbuchu byl někde v přízemí nebo v suterénu, takţe vyhodil ty dva stropy do vzduchu, vyhodil, tam jsou většinou dřevěné stropní trámy u těchto budov, takţe vyhodil ty trámy z uloţení a stropy propadly. Tím se opět sníţila teda vodorovná tuhost celé té budovy. Takţe mŧţe hrozit ještě nebezpečí zhroucení těch zdí. To zatím se dá dost těţko odhadovat, chce to bedlivější zpozorování. Ten dŧm se bude muset nějak zabezpečit, stáhnout, a není vyloučeno, ţe se dá opravit nebo záleţí také na ekonomických nákladech, zdali ten dŧm za to stojí anebo jestli ten majitel to bude chtít opravovat. Ale opravit se většinou dá téměř vše. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A opravit se dá téměř vše, ale bude to bezpečné takto do ulice vychýlená stěna, firma Metrostav ji zajišťuje, to ano. Ale přece jen do budoucna. Milan VAŠEK, znalec oboru statiky -------------------No, tak šikmá věz v Pise také stojí a uţ je teď bezpečná. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ale je šikmá. Milan VAŠEK, znalec oboru statiky -------------------Je šikmá, ale to neznamená, ţe není bezpečná, jestliţe je na to navrţena. Víte, ţe architekti navrhují sami křivé budovy od začátku, také jsou bezpečné, i kdyţ je to nesmysl to takhle navrhovat a je to neekonomické. Ale záleţí skutečně na stavu toho zdiva, jak je porušené, a zdali teda to bude stát zato. Připomenu vám obchodní středisko, kdyţ se zřítilo, tam to bylo obráceně. Tam propadly horní stropy, ty spodní je neunesly, takţe z celého mrakodrapu zbyl skelet obvodový, který se jednak účinkem teploty, jednak účinkem toho, ţe ztratil tuhost, zřítil stabilitně dolŧ. Tady to nenastalo. Tady je to opačně. Výbuch byl dole naštěstí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak vŧbec vnitřní výbuch plynu na dŧm pŧsobí? Je to tlaková vlna, co ho ničí, a mají nosné zdi, pokud jsou dobře postavené, schopnost takové síle odolat? Milan VAŠEK, znalec oboru statiky -------------------No, pane redaktore, tak budovy se dají navrhnout na leccos, ţe jo. Kdyţ budete navrhovat bunkr na účinky výbuchu, tak ho příslušně vyztuţíte. Tyhle domy určitě nebyly navrţeny na účinky výbuchu. V době, kdy je stavěly, tak ani plyn ještě třeba nebyl zaveden, takţe jsou navrţeny úměrně době, kdy vznikaly, to znamená svislé účinky, ani ta vodorovná tuhost se moc nezkoumalo, bylo to spíš intuitivní. A jejich tuhost je tedy malá Plné znění zpráv


vodorovná, to myslím tím všechny zděné budovy, které se vám mohou porušit jenom tím, ţe v ulici se vykope třeba prasklé vodovodní potrubí, dlouho se nespravuje, prší, základ se podmáčí a stěna se vychyluje rovněţ tak a ty stropní trámy a stropy to nezadrţí. Takţe tuhost těchto budov je malá obecně a záleţí na účincích, které na tu budovy přicházejí. Na účinky výbuchu určitě tedy odolné nejsou obecně. Pokud ten účinek tlaku, který pŧsobí všemi směry, ty stěny přenesou, tak je to dobře. Ale nebylo s tím určitě počítáno. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ty tragické výbuchy plynu v domech nejsou zas aţ tak vzácné. Dnes v Praze, v minulých dnech ve francouzské Remeši. Neuvaţuje se u nových staveb, nových rozvodŧ o instalaci jakýchsi hlásičŧ úniku plynu, bylo by to komplikované? Milan VAŠEK, znalec oboru statiky -------------------No, já myslím, ţe v takových draţších budovách rŧzné hlásiče a čidla jsou, ale v běţných domech asi k tomu dlouho nedojde, protoţe to všechno znamená jakýsi hlásící systém, elektroniku, a to vše je drahé. Takţe nedomnívám se, ţe k tomu dojde. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Vašku, já vám děkuji. Milan VAŠEK, znalec oboru statiky -------------------Záleţí skutečně na vybavenosti té budovy. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Ano, já vám děkuji a i vám přeji dobrý večer, na shledanou. Milan VAŠEK, znalec oboru statiky -------------------Děkuji, dobrý večer, na shledanou. _

Všude byli zkrvavení spoluţáci, popisuje svědkyně výbuchu 29.4.2013

denik.cz str. 00 _

Praha_

Praha – Davem se šířily zprávy o moţných obětech na ţivotech. To ale vyvrátil psovod městské policie. "Naši psi cvičení na vyhledávání osob zatím nenašli jediného člověka bez známek ţivota. Pátrací akce samozřejmě pokračují," sdělil přítomným novinářŧm psovod. " V prŧběhu policejní akce, která zabezpečovala střeţenou zónu exploze, se policistŧ za páskou neustále dotazovali lidé bydlící v bezprostřední blízkosti exploze, kdy se budou moci navrátit. "Uţ tady 4 hodiny trpělivě čekáme, protoţe trneme hrŧzou, jak mŧj byt vypadá," sdělila Deníku Jitka Novotná z ulice Karolíny Světlé, tak jako mnoho dalších tamních vystrašených obyvatel. Řekli jsme si, ţe se asi opakuje americký Boston . . . Před policejní páskou postávalo několik desítek lidí, a to jak Praţanŧ, tak i zahraničních turistŧ. "Jsme z Berlína na dovolené v Praze a slyšeli jsme, ţe do centra města nemŧţeme, protoţe došlo někde u Národního divadla k výbuchu. Řekli jsme si, ţe asi se opakuje americký Boston," svěřila se manţelská dvojce z Německa. "Slyšela jsem silný výbuch, všichni jsme vyběhli ven. Myslela jsem, ţe jde o bombu. Dole nás čekal šok! Všude byli zkrvavení spoluţáci. Byl to šílený pohled. Pak jsme museli jít. Děkan nám pak sdělil, ţe škola bude Plné znění zpráv


uzavřena pro výuku celý týden," řekla Michaela Rozšafná, studentka fakulty Sociálních věd UK, která sídlí v Galerii Hollar. Výbuch byl slyšet i na několik kilometrŧ Výbuch byl tak silný, ţe byl slyšet po celém centru Prahy. "Byl jsem na tiskovce v zahradě Kinských, coţ je asi 1,5 km od místa, kdyţ jsem slyšel výbuch," řekl pro Deník Ondřej Leinert. Domem v centru Prahy u Smetanova nábřeţí otřásl dnes kolem desáté hodiny dopoledne silný výbuch. Zatím si vyţádal aţ 40 většinou lehce zraněných, ani váţnější zranění ale záchranáři nevylučují. Dál zjišťují, zda někdo nezŧstal pod sutinami. Zásah policie a plynařŧ Výbuch otřásl podle mluvčí praţských hasičŧ domem v Divadelní ulici číslo 5. Podle Hulana jde o dŧm s komerčním vyuţitím. Budova, ve které zřejmě vybuchl plyn, patří státnímu podniku Řízení letového provozu (ŘLP). ŘLP toto bývalé administrativní centrum opustilo na konci 90. let a nyní budovu pronajímá jiným firmám, uvedl mluvčí organizace Richard Klíma s tím, ţe na bezpečnost provozu ve vzdušném prostoru nemŧţe mít dnešní událost vliv."

URL| http://www.denik.cz/praha/najemnici-vybuchleho-domu-a-svedci-trnou-hruzou-20130429-3jqr.html _

Provoz v centru Prahy byl po výbuchu domu jiţ plně obnoven 29.4.2013

denik.cz str. 00 _

Praha_

Praha /FOTOGALERIE, VIDEO/ – Po výbuchu v centru Prahy se provoz vrátil do normálu. Uzavřen je pouze pro pěší chodník na Národní třídě a Smetanově nábřeţí, řekl krátce před 16:30 mluvčí praţské policie Tomáš Hulan. " „V tuto chvíli je uzavřen pouze zmíněný chodník a tramvaje projíţdějí zastávku Národní divadlo, která je na Smetanově nábřeţí," řekl Hulan. Bezprostředně po výbuchu bylo nábřeţí uzavřeno v obou směrech, dále byl pro auta jednosměrně uzavřen asi dvoukilometrový úsek nábřeţí od Jiráskova náměstí po náměstí Jana Palacha. Neprŧjezdná byla několik hodin i Národní třída, Masarykovo a Smetanovo nábřeţí a některé menší ulice v okolí výbuchu. Odkloněno bylo na více neţ hodinu i pět linek tramvají. Omezení zpŧsobovalo dopravní komplikace v centru Prahy. Po výbuchu bylo nábřeţí uzavřeno v obou směrech, podle Hulana uţ nyní řidiči projedou od Karlových lázní k Jiráskovu mostu a také od Národního divadla po mostu Legií na Újezd. „V 15. hodin uţ byl provoz téměř plně obnoven. Po dalších 20 minutách jsme ale objevili zvýšenou koncentraci plynu u kavárny Slavia a provoz musel být pak opět zastaven," řekl Hulan s tím, ţe před 16:30 byl provoz obnoven. Podle informací o plynulosti provozu, které na svých webových stránkách zveřejňuje praţská technická správy komunikací (TSK), byly kolem 13:00 téměř neprŧjezdné úseky Újezd – Malostranské náměstí, Ječná – Sokolská, Resslova – Jiráskŧv most. Na stupni čtyři (na stupnici do pěti) byla doprava také v Letenském tunelu ve směru do centra. Po 16. hodině je podle webu TSK stupeň číslo 4 pouze mezi Újezdem a Malostranským náměstím. Odkloněné tramvaje Odkloněno bylo pět tramvajových linek 6, 9, 17, 18 a 22. Ve Vodičkově a Jindřišské ulici stály kolem 12:45 kolony tramvají. Po 13:00 se všechny linky vrátily do svých pravidelných tras, podle mluvčí dopravního podniku Anety Řehkové ale linky 17 a 18 nezastavují v zastávce Národní divadlo, která se nachází na Smetanově nábřeţí u galerie Hollar. Plné znění zpráv


Po 15. hodině byl ale opět tramvajový provoz na Národní třídě přerušen. „Od 15:07 opět jezdí všechny linky odklonem. Kdy se provoz vrátí do normálu není jasné, budeme to postupně upřesňovat," řekla Řehková s tím, ţe kolem 16. hodiny neměl DPP hlášeny ţádné další potíţe. „Nemáme v tuto chvíli informace, ţe by se někde tvořily kolony tramvají," řekla mluvčí. Podle webu DPP byl provoz obnoven v 16:15. Silný výbuch si vyţádal 35 zraněných. Sledovali jsme ON-LINE 17:29 - Podle premiéra Petra Nečase ukazují všechny dosavadní informace, ţe dnešní výbuch domu v centru prahy nebyl teroristickým činem. Potvrdil mu ředitel Bezpečností informační sluţby (BIS) Jiří Lang. 16:59 - Po výbuchu v centru Prahy se provoz vrátil do normálu. Uzavřen je pouze pro pěší chodník na Národní třídě a Smetanově nábřeţí. 15:54 - Policie zaznamenala u kavárny Slávia v centru Prahy další únik plynu. Novinářŧm to řekl ředitel praţské policie Martin Vondrášek. Kavárna se nachází nedaleko domu, kterým dopoledne otřásl silný výbuch. Okolí bylo opět uzavřeno, odkloněna je veškerá doprava. 15:28 – Nová scéna Národního divadla v Praze (ND) dnes večer plánovanou reprízu Ioneskova Nosoroţce uvede. Začátek představení však bude o něco posunut, neboť tramvaje na Národní třídě zatím nestaví a parking u historické budovy se nedá pouţívat. Po setkání krizového štábu v souvislosti s dopoledním výbuchem v jedné z budov v Divadelní ulici to řekl mluvčí české první scény Tomáš Staněk. „Odpadne však happening, který se měl vpodvečer uskutečnit na piazettě v rámci Mezinárodního dne tance," dodal Staněk. Historická budova ND neměla na dnešek v plánu ţádné představení. 14:13 - Dělníci Metrostavu zajišťují proti pádu dŧm v centru Prahy poškozený výbuchem plynu, řekl mluvčí stavební firmy František Polák s tím, ţe společnost má s podobnými pracemi dlouhodobé zkušenosti. Hlavním úkolem firmy je omezit následné škody po výbuchu a zajistit bezpečnost. 13:58 - Pracovníci Praţské plynárenské neprováděli ţádné zásahy do plynovodŧ v oblasti v centru Prahy, kde dnes dopoledne došlo k výbuchu, řekl mluvčí společnosti Miroslav Vránek. Praţská plynárenská podle něj zatím příčinu neštěstí nezná, bude to předmětem vyšetřování policie a hasičŧ. Vránek také uvedl, ţe z preventivních dŧvodŧ technici odpojili 19 plynových přípojek v okolí vybuchlého domu. „Provedli jsme také odtlakování plynovodŧ, takţe další plyn uţ do té oblasti nejde," dodal. 13:35 - "Některé zpravodajské servery uvádějí, ţe pod sutinami se nacházejí mrtvé osoby, z nichţ hasiči vyprostili 4. V ţádném případě nepotvrzujeme nález mrtvých osob, tedy tyto informace nepotvrzujeme a dŧrazně se proti nim ohrazujeme" řekla mluvčí hasičŧ Jiřina Ernestová. Záchranné práce a vyprošťování moţných dalších osob stále pokračuji. 12:53 - Praţská záchranka rozvezla do rŧzných nemocnic 35 osob. "Přesný počet těţce zraněných ještě upřesníme, neboť zmíněný počet rozvezených osob bylo zraněno lehce. Naši záchranáři jsou stále na místě, neboť je zde podezření, ţe pod sutinami se stále nacházejí zasypaní lidé" řekla Jiřina Ernestova, mluvčí záchranné sluţby. 12:45 - "Záchranáři dál zjišťují, zda někdo nezŧstal pod sutinami, kynologové se psy dosud nikoho nenašli. Nejpravděpodobnější příčinou neštěstí je výbuch plynu, řekl policejní mluvčí Tomáš Hulan. Co do počtu zraněných jde o nejničivější explozi v České republice za poslední roky. Premiér Petr Nečas uvedl, ţe se seznamuje se situací a ţe jej tragédie hluboce zasáhla. 12:35 - "Z preventivních dŧvodŧ jsme uzavřeli plynové přípojky v 19 okolních objektech," řekl mluvčí Praţské plynárenské Miroslav Vránek. 12:30 - Svědkyně výbuchu: "Slyšela jsem silný výbuch, všichni jsme vyběhli ven. Myslela jsem, ţe jde o bombu. Dole nás čekal šok! Všude byli skrvavení spoluţáci. Byl to šílený pohled. Pak jsme museli jít. Děkan nám pak Plné znění zpráv


sdělil, ţe škola bude uzavřena pro výuku celý týden" řekla Michaela Rozšafná, studentka fakulty Sociálních věd UK, která sídlí v Galerii Hollar. 12:18 - Stěna domu, kterým dnes ráno v Praze 1 otřásl výbuch, je podle statika posunutá asi o pět centimetrŧ dopředu. Bude třeba ji zajistit proti zřícení. Praha kvŧli neštěstí zřídila krizovou linku 800 100 991, na které budou lidem k dispozici všechny potřebné informace. 12:10 - "Oobjekt v Divadelní ulici stále prošetřujeme, bliţší informace o statice domu budeme vidět později. Nicméně dá se hovořit, ţe k jistému narušení statiky došlo" řekl pro Deník Petr Macháň, statik hl.m. Prahy. 11:54 - "220 evakuovaných osob, 56 zraněných osob to je zatím smutná bilance. V evakuačním autobuse Hasičŧ je bezmála 20 lidí s tím, ţe mohou nastoupit všichni ti, kteří bydlí v domě výbuchu. Tolik aktuální informace, Pavlíny Adamcové mluvčí Praţských Hasičŧ.""

URL| http://www.denik.cz/praha/zachranari-se-psy-prohledavaji-trosky-v-sutinach-by-mohlo-byt-nekolik-lidi20130.html _

Výbuch v centru Prahy zranil na 40 lidí, zřejmě unikal plyn 29.4.2013

denik.cz str. 00 _

Praha_

Praha /FOTOGALERIE/ – Při dopoledním výbuchu v domě v centru Prahy byly zraněny čtyři desítky lidí, většina z nich lehce. Příčinou exploze v Divadelní ulici byl podle vedení Prahy únik plynu. Výbuch poškodil i okolní domy. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) nešlo o teroristický útok. " Nikdo není pohřešován, záchranáři ale sutiny dál prohledávají, ţádného mrtvého zatím neobjevili. Co do počtu zraněných jde o nejničivější explozi v ČR za poslední roky. Škoda na domě, kde plyn explodoval, se zatím odhaduje na deset milionŧ korun. Výbuch nastal ve čtyřpodlaţním domě poblíţ Smetanova nábřeţí. Budova patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Největším pronajímatelem je Galerie Zdeněk Sklenář, její zaměstnanci ani majitel se k celé události nechtěli vyjadřovat. Podle svědkŧ byla exploze ohlušující. Stěna domu je podle statika asi o pět centimetrŧ vychýlená, podepřeli ji teleskopickými vzpěrami. Okolní domy mají rozbitá okna, podle statika ale nemají poškozené nosné konstrukce. Podle šéfa zdravotnických záchranářŧ Zdeňka Schwarze bylo zraněno 43 lidí, řada z nich se poranila o rozbitá skla. Jeden muţ utrpěl těţké zranění. Tři desítky lidí byly převezeny do nemocnic. Mezi zraněnými je šest cizincŧ z Kazachstánu, Portugalska, Německa a Slovenska. Exploze poškodila i okolní domy Evakuováno bylo asi 230 lidí, mimo jiné z budov Národního divadla, Akademie věd či fakulty sociálních věd a filmové fakulty, ale i z dalších domŧ. Kdy se budou moci vrátit, nebylo odpoledne jasné. Pokud to bude třeba, nabídne jim magistrát náhradní ubytování. Hasiči odhadují, ţe prohledávání sutin mŧţe trvat zhruba 48 hodin. Policejní psovodi vyloučili přítomnost výbušnin v objektu. Pojišťovna Generali předběţně odhadla škody na budově, kde výbuch nasdtal, na deset milionŧ korun. Exploze navíc poškodila i okolní domy. Okolí výbuchu bylo uzavřeno, několik hodin nemohly automobily ani tramvaje projíţdět po nábřeţí ani na Národní třídě. Omezení zpŧsobovalo dopravní komplikace v centru Prahy. Odpoledne byl provoz obnoven. Plné znění zpráv


Plynaři z preventivních dŧvodŧ odpojili plynové přípojky v 19 přilehlých objektech. V místě výbuchu ale pracovníci Praţské plynárenské ţádné zásahy do plynovodŧ neprováděli. Příčiny neštěstí firma nezná. Premiér Petr Nečas uvedl, ţe jej tragédie hluboce zasáhla. Podle zástupcŧ státu i hlavního města byl zásah záchranářŧ profesionální. Praha kvŧli neštěstí zřídila krizovou linku 800 100 991, na které jsou lidem k dispozici všechny potřebné informace. O výbuchu informovala i světová média, mimo jiné zpravodajské televize CNN, BBC a Sky News. Zpráva se šířila i na internetových sociálních sítích. Mimořádnou pozornost věnovala výbuchu v Praze také ruská média. Výběr výbuchŧ v Praze se zraněními v posledních deseti letech: 1. srpna 2003 - Výbuch plynu v rodinném domě v Praze 10 těţce poranil staršího muţe, který skončil na popáleninové klinice vinohradské nemocnice. Plyn unikl z přípojky vedoucí k domu, která se rekonstruovala. 6. prosince 2004 - Ve sklepě domu v Ruské ulici v Praze 10 vybuchl plyn. Exploze zbořila příčky v suterénu a lehce zranila muţe, který pracoval na opravě rozvodŧ plynu a svou nedbalostí neštěstí zpŧsobil. 10. března 2005 - V jednom z bytŧ v panelovém domě v Praze 4 explodovala nejspíše munice. Výbuch zranil osmadvacetiletého muţe, který přišel o část ruky a byl popálen. 21. října 2005 - V rodinném domě v Náhorní ulici v Praze 8 vybuchl plyn, lehké zranění utrpěl osmaosmdesátiletý muţ. Příčinou výbuchu, který inicioval zraněný muţ, byla netěsnost plynového potrubí. 18. února 2006 - Při výbuchu plynu v restauraci U Arbesa v přízemí obytného domu v Preslově ulici v Praze 5 zemřeli dva muţi, čtyři lidé utrpěli zranění. Za výbuchem byly nevhodně poloţené vodiče - porušený elektrický kabel se dostal do bezprostřední blízkosti plynového potrubí, které propálil. Z něj začal unikat plyn, který následně explodoval. 25. srpna 2006 - Dva lidské ţivoty si vyţádal výbuch v domě v Pelhřimovské ulici v Praze 4. Podle hasičŧ explodovaly výpary automobilového benzinu. 30. ledna 2008 - Výbuch zemního plynu v Popovické ulici v Praze 10 poškodil dva domy. Jeden muţ byl při neštěstí popálen. Příčinou exploze byla podle hasičŧ netěsnost rozvodu plynu u karmy v jednom z bytŧ. 24. února 2008 - V panelovém domě v praţských Kobylisích explodoval plyn z montáţní pěny, kterou jeden z nájemníkŧ pouţíval při opravě. Výbuch zničil tři byty, osmapadesátiletý pŧvodce neštěstí skončil s popáleninami v nemocnici. 25. února 2010 - V domě v Sokolovské ulici v praţské Libni vybuchl plyn. Tři lidé byli zraněni, z toho jeden těţce. Podle hasičŧ explodoval plyn u plynoměru ve třetím patře pětipodlaţního domu. 11. července 2011 - V Hostivaři vybuchla v jednom bytě zřejmě propanbutanová láhev, která byla podle policie pouţívaná pro výrobu drog. Zraněn byl čtyřicetiletý cizinec, kterého policie následně zadrţela. 11. října 2011 - V domě v Kubelíkově ulici v Praze 3 vybuchl zbytkový plyn při svařování potrubí. Asi čtyřicetiletý muţ byl zraněn, utrpěl popáleniny druhého stupně na horní části těla. 14. září 2012 - V Evropské ulici v Praze 6 explodovala v panelovém domě munice, tři lidé byli zraněni. Policie poté našla v jednom z bytŧ výbušniny, nebezpečné látky a pyrotechniku. 29. dubna 2013 - Domem v centru Prahy u Smetanova nábřeţí otřásl silný výbuch. Na místě je podle záchranářŧ více neţ deset zraněných. Hlavní vyšetřovací verzí je, ţe výbuch zpŧsobil plyn."

URL| http://www.denik.cz/praha/domem-v-praze-1-otrasl-vybuch-na-miste-jsou-asi-zraneni-20130429.html Plné znění zpráv


_

Exploze v Praze zranila 40 lidí, odhad škody je deset milionů 29.4.2013

e15.cz

str. 00 _

Domácí události_

Domem v centru Prahy u Smetanova nábřeţí vedle kavárny Slavia otřásl dnes dopoledne silný výbuch. Na místě bylo podle ředitele praţských záchranářŧ Zdeňka Schwarze 40 zraněných. Policie po výbuchu uzavřela okolí Divadelní ulice. Stále se ještě prohledávají sutiny, zatím nebyl nikdo nalezen. Hlavní vyšetřovací verzí je, ţe výbuch zpŧsobil plyn, řekl policejní mluvčí Tomáš Hulan. Praţský primátor Bohuslav Svoboda pak verzi o výbuchu plynu potvrdil. Současně Svoboda vyvrátil spekulace o dvou pohřešovaných lidech a uvedl, ţe nemá zprávu, ţe by byl někdo pohřešován. Ředitel záchranné sluţby Zdeněk Schwarz na tiskové konferenci řekl, ţe záchranáři převezli do nemocnic 30 zraněných, pět lidí ošetřili na místě. Mezi zraněnými je podle něj šest cizincŧ, především z Kazachstánu, Portugalska, Německa a Slovenska. Jeden muţ narozený v roce 1948 má těţká zranění, mladší ţena má od výbuchu poškozené ucho. Praha kvŧli neštěstí zřídila krizovou linku 800 100 991, na které budou lidem k dispozici všechny potřebné informace. ONLINE: 19:09 Generali: Škody na vybuchlé budově jsou předběţně 10 milionŧ Dnešní výbuch v domě v centru Prahy zpŧsobil podle prvních odhadŧ pojišťovny škody na budově za zhruba deset milionŧ korun. Uvedl to Jiří Cívka, mluvčí Generali pojišťovny, u které je nemovitost pojištěna. Připustil, ţe škody na budově mohou být vyšší, výbuch navíc poškodil i okolní domy. „První hrubý odhad škody je deset milionŧ korun. Je potřeba zdŧraznit, ţe reálná výše škody bude záviset na posouzení budovy statikem. Jinými slovy, zda bude nutné budovu strhnout, či nikoliv,“ uvedl Cívka. 18:36 Nová scéna Národního divadla bude dnes večer hrát Nová scéna Národního divadla v Praze (ND) dnes večer plánovanou reprízu Ioneskova Nosoroţce uvede. Začátek představení však bude o něco posunut, neboť tramvaje na Národní třídě zatím nestaví a parking u historické budovy se nedá pouţívat. Po setkání krizového štábu v souvislosti s dopoledním výbuchem v jedné z budov v Divadelní ulici to ČTK řekl mluvčí české první scény Tomáš Staněk. „Odpadne však happening, který se měl vpodvečer uskutečnit na piazettě v rámci Mezinárodního dne tance,“ dodal Staněk. Historická budova ND neměla na dnešek v plánu ţádné představení. Galerie Hollar oznámila, ţe v dŧsledku poškození budovy Fakulty sociálních věd, v níţ sídlí, odloţila na neurčito otevření výstavy Magický svět Dušana Kállaye. „Mělo se uskutečnit 2. května na Smetanově nábřeţí 6. O novém termínu výstavy tohoto předního slovenského grafika bude veřejnost včas informována,“ uvedl předseda sdruţení Vladimír Suchánek. Škody zpŧsobené tlakovou vlnou především na oknech a dalších skleněných výplních Národního divadla i Nové scény se podle Staňka sčítají. Nejzřetelnější je rozbitá výloha v přízemí Nové scény. „Oba objekty byly totiţ evakuovány a mohli jsme se do nich vrátit aţ odpoledne,“ vysvětlil. Obě budovy byly odpojeny od plynového vedení - právě plyn byl s největší pravděpodobností příčinou tohoto neštěstí. 17:00 Provoz v centru Prahy byl po výbuchu domu jiţ plně obnoven Po výbuchu v centru Prahy se provoz vrátil do normálu. Uzavřen je pouze pro pěší chodník na Národní třídě a Smetanově nábřeţí. „V tuto chvíli je uzavřen pouze zmíněný chodník a tramvaje projíţdějí zastávku Národní divadlo, která je na Smetanově nábřeţí,“ řekl mluvčí praţské policie Tomáš Hulan. Plné znění zpráv


Bezprostředně po výbuchu bylo nábřeţí uzavřeno v obou směrech, dále byl pro auta jednosměrně uzavřen asi dvoukilometrový úsek nábřeţí od Jiráskova náměstí po náměstí Jana Palacha. Neprŧjezdná byla několik hodin i Národní třída, Masarykovo a Smetanovo nábřeţí a některé menší ulice v okolí výbuchu. Odkloněno bylo na více neţ hodinu i pět linek tramvají. Omezení zpŧsobovalo dopravní komplikace v centru Prahy. Po výbuchu bylo nábřeţí uzavřeno v obou směrech, podle Hulana uţ nyní řidiči projedou od Karlových lázní k Jiráskovu mostu a také od Národního divadla po mostu Legií na Újezd. „V 15 hodin uţ byl provoz téměř plně obnoven. Po dalších 20 minutách jsme ale objevili zvýšenou koncentraci plynu u kavárny Slavia a provoz musel být pak opět zastaven,“ řekl Hulan s tím, ţe před 16:30 byl provoz obnoven. Podle informací o plynulosti provozu, které na svých webových stránkách zveřejňuje praţská technická správy komunikací (TSK), byly kolem 13:00 téměř neprŧjezdné úseky Újezd - Malostranské náměstí, Ječná - Sokolská, Resslova - Jiráskŧv most. Na stupni čtyři (na stupnici do pěti) byla doprava také v Letenském tunelu ve směru do centra. Po 16. hodině je podle webu TSK stupeň číslo 4 pouze mezi Újezdem a Malostranským náměstím. Vedle vybuchlého domu jsou nejpoškozenější domy v křiţovatce ulic Divadelní a Krocínova. „O masivnosti tlakové vlny vypovídá i to, ţe poškozená okna jsou jak v Krocínově ulici, tak v ulici Karolíny Světlé i poměrně vzdálené Bartolomějské ulici,“ řekl policejní mluvší Hulan. Odkloněno bylo pět tramvajových linek 6, 9, 17, 18 a 22. Ve Vodičkově a Jindřišské ulici stály kolem 12:45 kolony tramvají. Po 13:00 se všechny linky vrátily do svých pravidelných tras, podle mluvčí dopravního podniku Anety Řehkové ale linky 17 a 18 nezastavují v zastávce Národní divadlo, která se nachází na Smetanově nábřeţí u galerie Hollar. Po 15. hodině byl ale opět tramvajový provoz na Národní třídě přerušen. „Od 15:07 opět jezdí všechny linky odklonem. Kdy se provoz vrátí do normálu není jasné, budeme to postupně upřesňovat,“ řekla Řehková s tím, ţe kolem 16. hodiny neměl DPP hlášeny ţádné další potíţe. „Nemáme v tuto chvíli informace, ţe by se někde tvořily kolony tramvají,“ řekla mluvčí. Podle webu DPP byl provoz obnoven v 16:15. 15:57 Okolí Divadelní ulice policie znovu uzavřela, v místě opět hrozí výbuch plynu Policie zaznamenala u kavárny Slavia v centru Prahy další únik plynu. Řekl to ředitel praţské policie Martin Vondrášek. Kavárna se nachází nedaleko domu, kterým dopoledne otřásl silný výbuch. Okolí bylo opět uzavřeno, odkloněna je veškerá doprava. Mluvčí hasičŧ Pavlína Adamcová uvedla, ţe poškozenou budovu prověřuje statik. „Po dohodě s hasiči provádíme preventivní odstávku plynu v okolních domech,“ doplnil mluvčí Praţské plynárenské Miroslav Vránek. 15:13 Dělníci Metrostavu zajišťují poškozený dŧm proti pádu Dělníci Metrostavu zajišťují proti pádu dŧm v centru Prahy poškozený výbuchem plynu. Řekl to mluvčí stavební firmy František Polák s tím, ţe společnost má s podobnými pracemi dlouhodobé zkušenosti. Hlavním úkolem firmy je omezit následné škody po výbuchu a zajistit bezpečnost. „Máme s hlavním městem smlouvu o zásahu při krizových situacích. V souvislosti s tím nás krizový štáb poţádal o zásah. Zhruba o pŧl jedenácté jsme proto na místo přivezli takzvané stojny a další zabezpečení, které slouţí k provizornímu zajištění,“ uvedl Polák. „Další práce pak uţ zajišťuje vlastník budovy,“ dodal. Video serveru Česká pozice Na místě je podle Poláka jedno nákladní auto společnosti s pěticí inţenýrŧ. Zda a kdy začnou zábrany instalovat, záleţí na veliteli zásahu. „Nejspíše o tom rozhodne městský statik, který určí, co a kde se bude dělat. Nainstalují to buď naši inţenýři nebo hasiči,“ doplnil Polák. Poprvé v rámci pohotovosti Metrostav zasahoval na začátku devadesátých let minulého století, kdy zajišťoval padající dŧm v horní části Klárova. Naposledy dělníci Metrostavu v rámci pohotovosti instalovali drátěné zábrany na dŧm na rohu ulic Kaprova a Kříţovnická v centru Prahy, ze kterého začaly odpadávat části stěny. Plné znění zpráv


Pohotovost Metrostav nic nestojí, společnost ji drţí stejně kvŧli vlastním báňským činnostem. Magistrát platí pouze za konkrétní zásahy, ani ty však podle Poláka nejsou příliš drahé. Městský statik kolem poledne sdělil, ţe stěna domu v Praze 1 poškozeného výbuchem plynu, se posunula zhruba o pět centimetrŧ. Proto ji bude nutné zajistit. Výbuch, který nejspíše zpŧsobil unikající plyn, zranil několik desítek lidí, další stovky lidí z okolí evakuovali záchranáři. 14:24 Co do počtu zraněných jde o nejničivější explozi v České republice za poslední roky Mezi zraněnými je i několik cizincŧ, uvedla mluvčí praţské záchranné sluţby Jiřina Ernestová. Neupřesnila, zda je těţce zraněný člověk v ohroţení ţivota. Většina lidí podle ní utrpěla lehčí zranění typu zhmoţděnin a pořezání od střepŧ. Premiér Petr Nečas uvedl, ţe se seznamuje se situací a ţe jej tragédie hluboce zasáhla. 13:17 Evakuovány desítky lidí Evakuováno bylo 230 lidí, mimo jiné z budov Národního divadla, Akademie věd ČR či fakulty sociálních věd a filmové fakulty. Kdy se budou moci vrátit, ale není jasné. Pokud to bude třeba, nabídne jim magistrát náhradní ubytování. Primátor je ve spojení i s vedením Karlovy univerzity, jejíţ budovy výbuch také zasáhl. V těsné blízkosti postiţeného domu totiţ sídlí filmová fakulta a fakulta sociálních věd. „Nabízíme jim veškerou spolupráci a pomoc při řešení problémŧ,“ uvedl primátor. Plynaři z preventivních dŧvodŧ odpojili plynové přípojky v 19 přilehlých objektech. Domy v okolí mají rozbitá okna, řada lidí tak utrpěla zranění od skla. Stěna domu, kterým dopoledne otřásl výbuch, je podle statika posunutá asi o pět centimetrŧ dopředu. Bude třeba ji zajistit proti zřícení. Výbuch podle Hulana nastal v domě, který je součásti bloku zasahujícího na Národní třídu i Smetanovo nábřeţí. Silný výbuch rozbil okna v širším okolí, proto řada lidí byla pořezána od střepŧ. Podle policejního mluvčího jsou vedle vybuchlého domu nejpoškozenější domy v křiţovatce ulic Divadelní a Krocínova. „O masivnosti tlakové vlny vypovídá i to, ţe poškozená okna jsou jak v Krocínově ulici, tak Karolíny Světlé i poměrně vzdálené Bartolomějské ulici,“ řekl Hulan. Vybuch v Divadelni, hodne zranenych. V Hollaru na zurnalistice twitter.com/cermak/status/…— Miloš Čermák (@cermak) 29. dubna 2013

vymlacena

skla.

Budova Akademie věd v Národní ulici byla evakuována, má vysklená okna spadlé lustry, poškozené dveře, řekl mluvčí Akademie věd Jan Martinek. Evakuována byla i budova fakulty sociálních věd, která sídlí vedle postiţeného domu. Děkan fakulty Jakub Končelík řekl, ţe z fakultní budovy bylo evakuováno 300 aţ 400 studentŧ včetně zahraničních. Hrozil výbuch plynu, uvedl děkan. @cermak takhle to vypadalo od vody. twitter.com/jpolacek/statu…— Jaroslav Poláček (@jpolacek) 29. dubna 2013 „Jeden z hasičŧ, se kterým jsem mluvil, říkal, ţe podle jeho mínění mohl plyn unikat i skrze kanály,“ řekl děkan. Výbuch otřásl podle Adamcové domem v Divadelní ulici číslo 5. Policie, hasiči i záchranná sluţba zasahovali na místě, záchranáři také přistavili záchranářský kamion, v podstatě mobilní nemocnici zvanou Golem. „Byla to strašná rána,“ řekl novinář Miloš Čermák, který právě učil na fakultě sociálních věd, a stal se tak nepřímým svědkem události. Učebna, ve které se nacházel, měla sice okna na druhou stranu, přesto prý byl výbuch ohlušující. Exploze roztříštila budovám okna a někde i dveře, domy podle něj začali okamţitě evakuovat hasiči i policie. Na fakultě byla přerušena výuka. Budova, kde došlo k výbuchu, patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Stěna domu je podle statika posunutá asi o pět centimetrŧ dopředu. Bude třeba ji zajistit proti zřícení. Dŧm budou zajišťovat pracovníci firmy Metrostav.



Plynař po expozii z preventivních dŧvodŧ odpojili plynové přípojky v 19 přilehlých objektech. V místě výbuchu ale pracovníci Praţské plynárenské ţádné zásahy do plynovodŧ neprováděli. Příčiny neštěstí firma nezná. K události čtěte více: Prahou za 10 let otřáslo 13 větších výbuchŧ. Zemřeli čtyři lidé, přes 50 bylo zraněno Světová média informují o výbuchu v Praze

URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/exploze-v-praze-zranila-40-lidi-odhad-skody-je-deset-milionu-984100 _

Ján Simkanič: Nemám rád snobárnu 29.4.2013

e15.cz

str. 00

Ţurnál_

_ Abyste uspěli v online branţi v době, kdy uţ je díky nízkým vstupním nákladŧm otevřená všem, je nejdŧleţitější nadšení a nápaditost tvŧrcŧ. Znalec dění na českém internetu a pořadatel soutěţe Křišťálová Lupa Ján Simkanič proto poukazuje právě na podnikatele s těmito vlastnostmi. Samo nadšení ke spuštění ţivotaschopného projektu pochopitelně nestačí. Jestliţe Ján Simkanič povaţuje tvŧrčí elán za mocnější faktor neţ peníze, nemá tím na mysli nějaké začátečnické experimentátory. Jako šéf předního vydavatelství specializovaných internetových serverŧ dobře ví, ţe ţádný z té spousty nápadŧ, kombinací řešení, které se nabízejí na startup setkáních, by nikdo bez efektivní exekutivy v praxi neuplatnil. Směr v české internetové branţi udávají draví podnikatelé se zkušenostmi ze zahraničí a je jich hodně. Simkanič v této souvislosti mluví o vertikálách, mezi nimiţ těţko hledat lídra určujícího trendy v branţi. Významné impulzy nicméně přicházejí jak z e-commerce, tak z mediální, mediálně-obsahové, ale i inzertní oblasti. Trend v e-commerce, soudě alespoň podle výsledkŧ, určuje Alza, Mall, Seznam a Allegro Group. Ti mají největší obraty, trh je následuje a vymezuje se vŧči nim. Vedle tradičních velkých hráčŧ zanechávají výraznou stopu na českém internetu štiky se zázemím, které se vrhají na nový byznys. Kromě nich na sebe občas upozorní někdo ze startup scény, jakkoli jí jako celku nelze přikládat zásadnější význam. Nonstop dril a globální ambice Vstup na trh usnadnily levnější počítače i programy, z nichţ profesionálnímu účelu slouţí i některé bezplatné. K dispozici je rychlé internetové připojení za rozumné ceny i uţivatelsky přívětivé aplikace. Díky nim nemusí vývojář programovat vše znovu a s jejich základními funkcemi rychle naučí pracovat i členy svého týmu. Ještě před deseti lety byla situace sloţitější. Schopnost uplatnit zajímavé nápady na trhu v sobě objevily právě štiky, mezi které nejen Simkanič řadí Slevomat nebo další projekty Tomáše Čupra, jakoţ i realizace Mitonu nebo „dravého kapitalisty“ Jana Barty. Jejich hlavním vkladem nejsou peníze. Čupr při spuštění Slevomatu zhodnotil své zkušenosti z pětiletého pŧsobení v zahraničním byznysu (konkrétně v Londýně). Zapotřebí je nonstop dril a schopnost podchytit všechny dŧleţité aspekty projektu od jeho podoby přes efektivní oslovení a navázání obchodních partnerŧ aţ po distribuci. „Čupr to dokázal a obešel se bez zázemí velké společnosti,“ oceňuje Simkanič samostatnost a sebedŧvěru. Stejně tak i Vít Horký ze startupu Brand Embassy. Malý tým v pronajatých prostorách, ovšem s globálními ambicemi, schopný udělat globální produkt v několika jazycích srozumitelný všem, kdo se pohybují v dané oblasti. Osazenstvo tohoto „velvyslanectví značek“ patří k těm, jimţ neuniklo, ţe v ohledu vyhodnocování zpětné vazby ze sociálních sítí mají všichni tytéţ potřeby bez ohledu na to, zda jsou v Praze, New Yorku, nebo v Plné znění zpráv


Londýně. A ţe oslovit klíčové lidi a najít distribuční partnery lze i na dálku. Respektive, lépe je na tom ten, kdo svŧj produkt předvede na konferenci v zahraničí, kde u té příleţitosti i naváţe osobní kontakty. Ze skromných poměrŧ začínal i Pavel Matoušek, který loni udělal druhý největší deal roku, kdyţ za několik desítek milionŧ korun prodal vydavatelství Mafra svŧj web AAA Poptávka. „Roztočil byznys, který dokázal nejen vymyslet, ale i naprogramovat a prodat zákazníkŧm i obchodním partnerŧm,“ poukazuje na vyváţenou distribuci úsilí. Podnikateli, který zavedl dlouhodobě udrţitelnou sluţbu a pak ji prodal někomu silnějšímu, kdo ji dokáţe zhodnotit ještě o úroveň výš, rozumí. „Přirozená tendence v situaci, kdy několik firem drţí majoritu na trhu.“ Největší odpad padá pod stŧl Český trh pasuje nad evropský kvalitativní prŧměr hlavně pro poměrně přísně nastavené měření internetu a z toho plynoucí silnou zpětnou vazbu. To, ţe karty jsou rozdané, Jána Simkaniče netrápí. I v Americe si branţi rozdělilo pět mediálních skupin. Jen uţivit větší projekt je u publika z deseti milionŧ obyvatel a jeho menší kupní síle těţší. Proto se ambiciózní startupy zaměřují na anglicky mluvící země, kdeţto veleúspěšné čistě domácí produkty typu Slevomat jsou v menšině. O to víc českých internetových podnikatelŧ se fungujícími portály inspiruje. Nad samozřejmostí, s jakou přebíráme obchodní modely nebo nápady druhých, Simkanič rozpačitě krčí rameny. „V některých ohledech máme mentálně blízko Číně. Zákazník na tom ale vydělá; inovativní tvŧrci alespoň nespí na vavřínech, jsou čilí a neustále ukazují směr,“ prokazuje optimismus. Čtěte také: SPIR: Výdaje do internetové reklamy i letos porostou Inzerenti jsou v současné recesi stále opatrní, celkový balík inzertních peněz zřejmě neporoste a ani výdaje do internetu se nezvednou tak rychle, jak se předpokládalo. I to má ale výhodu. Stále ještě skrovné časy přispívají alespoň očistě trhu od subjektŧ, které internet zahlcují bezcenným obsahem. Firmy, které nevěděly, jak na to, jsou v setrvalých ztrátách a provoz dotují ve víře, ţe hubené období takto překlenou. Několik firem se uţ kvŧli tomu spojilo a spekuluje se o dalších. Tento trend ještě bude pokračovat. Po příchodu recese v roce 2008 firmy první rok, dva s vyuţitím rezerv přečkaly dobře. „Kdo se ale na horší situaci neadaptoval, nemá šanci to ustát. To, ţe Seznam generuje miliardu zisku ročně, je v takové situaci fenomenální úspěch.“ Nedojit klienty Po své úplně první úspěšné konferenci Kulatý stŧl o digitalizaci, která proběhla v roce 2006 a na jejíţ přípravě se Simkanič podílel, si uvědomil, ţe chybí zastřešující odborná akce pro český internet. Tou se stala anketa Křišťálová Lupa – Cena českého internetu a paralelní konference Czech Internet Forum. Kdyţ uvaţoval o její podobě, začalo být zřejmé, ţe českým online aktivitám schází popularizační akce. Do té doby s kolegy z vydavatelství vedli weby a ţádný event ještě sami nepořádali, ale nijak dlouze se nerozmýšleli. Soutěţ měl produkovat server Lupa.cz, který beztak jediný pravidelně psal o českém internetu. Zájem pořadatele překvapil. Uţ v prvním ročníku hlasovalo 10 000 lidí. Po třech letech získali partnera, s jehoţ pomocí do projektu investovali a pojali ho „divadelněji“. Jakuba Ţelezného vystřídal Tomáš Hanák, s nímţ Simkanič spolupracuje na dramaturgii večera. To, ţe nakonec společně s Hanákem i moderuje, označuje pokaţdé za velkou drzost, ve výsledku ale nenuceným stylem strčí do kapsy většinu rádoby neformálních odborných akcí. Simkanič podle svých slov trpí při nejrŧznějších slavnostních okamţicích, k nimţ chybí dŧvod. „Spousta akcí tohoto typu vzniká jen proto, ţe je dobré podojit partnery a popít s kolegy. To nám připadá málo,“ dodává v naráţce na projekty, o které se ale nikdo nestará. Netrpí přesvědčením, ţe by se mu vše dařilo dokonale, nicméně kdyţ něco dělá, musí mu to dávat smysl. „A tím, ţe nemám rád strnulost, formálnost a snobárnu, jdu vlastní cestou lehkého shazování.“ Přitom se má na pozoru, aby nesklouzl k samoúčelné zábavě a aby akce měla pro branţi nějaké opodstatnění.



I pro osobnosti internetu platí základní marketingové souvislosti. Bez ohledu na soutěţ Lupy se jimi stávají autoři úspěšných projektŧ, kteří jsou ale zároveň vidět, takţe si lidé v branţi mohou spojit jejich úspěch s konkrétní osobou. Jednu z prvních příleţitostí, jak o sobě a svém projektu dát vědět, naskýtá konference New Media Inspiration, kterou Simkanič spolupořádá a jejímţ mediálním partnerem je časopis Strategie. „Na rozdíl od setkání protřelých byznysmenŧ, kteří se za všech okolností tváří, jak to mají takzvaně na háku, třebaţe tomu tak leckdy není, tady mezi mladými lidmi vládne hlavně nadšení,“ líbí se Simkaničovi. V posluchárně, která je zaplněná převáţně studenty z Filozofické fakulty, Fakulty sociálních věd, případně z ČVUT, „cítíte, jak jsou lační po něčem zajímavém a inspirativním“. I do budoucna proto chce udrţet neformální ráz této konference spojující akademickou sféru s byznysem. Úkroky stranou v podobě bláznivých nápadŧ, jakým bylo na letošním druhém ročníku představené QR tetování, tedy podle něj nejsou na škodu této konference, která je pojatá ve stylu „trochu underground, trochu byznys“. Ján Simkanič (1978) Výkonný ředitel Internet Info, internetového vydavatelství specializovaných zpravodajských serverŧ a provozovatele sluţeb v oblasti internetového marketingu, pŧsobí ve společnosti jiţ od roku 2001. Dříve měl na starosti obsahový rozvoj zpravodajských serverŧ a marketingovou strategii firmy. Vystudoval ekonomii a překladatelství na FF UK Praha. Příleţitostně se věnuje moderování a publicistice. Své občasné postřehy umisťuje na web Simindr.cz. Je předsedou Výkonné rady SPIR.

URL| http://strategie.e15.cz/zurnal/jan-simkanic-nemam-rad-snobarnu-982496 _

V jednu chvíli se bojíte o výkon v testu, v druhou o ţivot (Lucie Kůsová) 29.4.2013

idnes.cz - blog _

str. 00

_

V jednu chvíli se bojíte o výkon v testu, v druhou o ţivot “Víte, co mi řekla babička? Aspoň budeš mít o čem psát.” Snaţí se někdo odlehčit situaci, ale pravda je, ţe se nikdo nesměje. Všichni se tu známe osobně, jsme tu jedna velká rodina. Bojíme se, kdo další vyjde zraněný. Dělá se nám špatně. “Nemŧţu se na to koukat,” šeptá mi spoluţačka. Drţíme se. I my, co se normálně jen pozdravíme. Objímáme se a uklidňujeme. “To bude dobrý.” Nechodím v pondělí ráno do školy, ale měli jsme psát midterm. V místnosti číslo 14 nebo 112. Ve čtrnáctce spadla podlaha. Jsem vděčná tomu, kdo nakonec rozhodl o 112. Uţ ráno jsem nervózní, ne snad kvŧli nějakému tušení, ale z testu. Den předtím jsem si místo učení dopřávala muzikál a Partičku, studovala jsem nakonec do rána a probudila se totálně unavená. Sedím, vyndám si ipad, ţe si to ještě jednou.. Rána Sklo. Střepy. Kouř. Obrovská tlaková vlna mě srazila k zemi. Nebo to byl někdo vedle mě? Panika. Křik. “Dolu. Všichni se skrčte.” Slyším Tomáše, reaguje narozdíl ode mě pohotově, já stojím v šoku a nemŧţu se hýbat. Jsme v koncích. Umřeme. Bombový útok. Všichni se snaţí dostat ven, dav mě sebere, jinak bych tam moţná zŧstala. Řev. Chaos. Jsme venku, trvá to snad věčnost. “Mám tam věci.” “Já taky, nevzala jsem si ani mobil” “Kterej kretén mě tahal za vlasy?” Nevíme, co se děje. Někteří z nás mají slzy v očích, klepeme se, ti, co nenechali mobil ve škole, volají domŧ a informují je, ţe jsou v pořádku. Na telefony se stojí fronta, aby mohli zavolat. Musím vypadat vyděšeně, jsem ztuhlá, je mi zle, bolí mě hlava, přehrávám si stále dokola náraz tlakové vlny a paniku. Šílenou paniku a strach ze smrti. “Uţ je to dobrý,” utěšují mě spoluţáci. Pro mě ještě ne. Nevím, kde je přítel, měl být v knihovně. Knihovna to odnesla nejvíc. Lidi vychází zranění. Krvácí. “Mně je špatně.” “Jeţiš, co to bylo?” “Was it bomb?” ptá se mě turista. “We don‟t know,” odpovídám a vracím se do budovy. Plné znění zpráv


Škola je téměř prázdná, jen zaměstnanci a někteří studenti hledají další zraněné. “Máte tam věci?” “Jo.” “Tak si je rychle vemte a jděte ven.” “Popadnu kabelku, kabát a vypadnu z učebny.” Volám přítelovi. Nemŧţu mluvit. Klepu se. Nohy venku uţ neposlouchají. “Jsi doma?” “Jo.” Jsem vděčná za je ho lenost. “Na internetu ještě nic není.” Venku se nic nezměnilo. Policie ani hasiči tu ještě nejsou vidět. Po chvíli ale přijíţdějí. Odhánějí nás od vchodu. Dovnitř uţ nikdo nesmí. Vrací se i studenti, kteří pomáhali se zraněnými. “Uţ bychom tam jen překáţeli.” Fotíme jen demolici, dav nezraněných studentŧ a smskujeme médiím, která postupně doráţí na místo. Najednou nás odhánějí ještě dál. Zpanikaříme, ţe to snad má vybouchnout znova. Nic se ale neděje, jen se uzavírá ulice. Děkan nám a médiím sděluje, ţe výuka dnes odpadá, budova bude pravděpodobně uzavřena celý týden. Dostávám zprávy, jestli jsem v pořádku. Jsem v pořádku. Ale jsem v šoku, jsem v šoku, protoţe to mohlo dopadnou hŧř, jsem v šoku, protoţe to nikdo nečekal. Jsem v šoku, protoţe jsem viděla zakrvácené spoluţáky a vyučující. A jsem v šoku, protoţe si dobře uvědomuju, ţe ţurnalistika uţ nikdy nebude jako dřív. Zničila se budova, ke které mají studenti ţurnalistiky a marketingu větší vztah, neţ jiní studenti ke svým budovám. Spoluvytvářela rodinnou atmosféru našeho oboru. Uvědomují si to i ostatní. Uţ dnes se proto sešla studentská iniciativa Oţivme Hollar s vyučujícími a proděkanem FSV UK. Nechceme, aby nám zavřeli Hollar. Hollar je naše rodina... Chtěla bych závěrem poděkovat studentŧm a zaměstnancŧm FSV UK, kteří skvěle zvládli evakuaci, Policii ČR, hasičŧm a záchranářŧm. Jsem stejně jako ostatní přesvědčena, ţe dnes odvedli skvělou práci.

URL| http://kusova.blog.idnes.cz/c/335443/V-jednu-chvili-se-bojite-o-vykon-v-testu-v-druhou-o-zivot.html _

Výbuch v centru Prahy: Škoda na domě se odhaduje na 10 milionů, zraněno bylo 43 lidí 29.4.2013

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ ttm, pek, vez, jum, zel_

V blízkosti Národního divadla v centru Prahy došlo v pondělí dopoledne k silné explozi. Policie uzavřela okolí pro auta, MHD i chodce. V čtyřpodlaţním domě v Divadelní ulici vybuchl plyn. Zraněno bylo nejméně 43 lidí. Pod troskami záchranáři nenašli ţádnou oběť. Doprava byla kvŧli dalším únikŧm plynu omezena i odpoledne, obnovena byla kolem 17. hodiny. V ulici mezi starou a novou budovou Národního divadla došlo k explozi. "Měli jsme výbuch plynu, je evakuace celého baráku," řekl serveru IHNED.cz zaměstnanec FAMU, která sídlí na adrese Divadelní 5. Budova patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Největším pronajímatelem je Galerie Zdeněk Sklenář. Její zaměstnanci ani majitel se nyní k celé události nechtěli vyjadřovat. Zraněno bylo 43 lidí, 230 pak evakuováno, mimo jiné z budov Národního divadla, Akademie věd ČR či fakulty sociálních věd a filmové fakulty. Domy v okolí mají rozbitá okna. “Všechny lidi jsme evakuovali. Máme několik zraněných, odhadem asi deset lidí. Všichni ale odešli z budovy po svých. Nyní řešíme, co se bude dít dál. Evakuovali jsme řádově 400 lidí. V budově ale zŧstaly jejich věci, peněţenky, telefony, takţe se řeší, co teď. Jsou popraskané zdi, popadané skříně a podobně,“ popsal IHNED.cz děkan FSV UK Jakub Končelík. Lidé na místě nejprve zaznamenali prudké zabouchnutí oken, pak se budovy otřásly. Plné znění zpráv


"Seděl jsem v tu chvíli ve škole, vychazeli z ní zakrvavení lidé. Měli jsme výuku v rohové místnosti směrem k Hradu a i tak to byla šílená prda," popsal reportér IHNED.cz Lukáš Rŧţička. Výbuch v Divadelní ulici v Praze V pondělí dopoledne otřásl Divadelní ulicí v centru Prahy silný výbuch. Exploze poničila auta a vytloukla okna. Podle prvních svědectví se zdá, ţe explodoval plyn v budově FAMU. Na místě zasahují hasiči a policisté. další > poslední >> Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze

Celkem nalezeno: 4. Zobrazuji: 1 - 1. Další> Konec>> Záchranáři poslali do terénu kromě sanitek i specializovaná vozidla, v nichţ lze najednou pacientŧ. Zranění tak míří i do speciálního kamionu Golem.

ošetřit více

Ředitel záchranné sluţby Zdeněk Schwarz na tiskové konferenci řekl, ţe záchranáři převezli do nemocnic zhruba 30 zraněných, další byli ošetřeni na místě. Řada z nich se poranila o rozbitá skla. Mezi zraněnými je podle Schwarze šest cizincŧ, především z Kazachstánu, Portugalska, Německa a Slovenska. Jeden muţ narozený v roce 1948 má těţká zranění, mladší ţena má od výbuchu poškozené ucho. "První přijatý pacient měl středně těţké zranění, šlo o poranění pánve, břicha a zlomeninu dolní končetiny. Nemocnice je v pohotovosti. Lehčí zranění budou vozit do jiných nemocnic, Vojenská nemocnice Střešovice a Motol jsou připraveny pro těţší zranění," řekla Pavlína Daňková, mluvčí motolské fakultní nemocnice. Podle praţského primátora Bohuslava Svobody není nikdo pohřešován, hasiči ale dál prohledávají sutiny. Hasiči odhadují, ţe prohledávání sutin mŧţe trvat zhruba 48 hodin. Plné znění zpráv


Policisté kvŧli výbuchu uzavřeli okolí Smetanova nábřeţí, hrozila další exploze. "Policie říká, ţe stále utíká plyn, vyklízí i nábřeţí. Nad námi létá vrtulník. Výuka do konce týdne zrušena," psal z místa novinář Miloš Čermák, který učí mladé ţurnalisty. flowplayer('playerContainer3964100','/public/javascripts/flowplayer/flowplayer-3.2.7.swf', plugins: rtmp: url: '/public/javascripts/flowplayer/flowplayer.rtmp-3.2.3.swf', netConnectionUrl: 'rtmp://89.185.236.144/vod/' , playlist: [ url: 'http://img.ihned.cz/attachment.php/860/47496860/mTQD97b5dgyvoW6VlxPrh0F4zMcw8Ikj/Vybuch_divadelni. mp4.jpg' , url:'mp4:1000/640/3f/40641u5BUrS-640.mp4', provider: 'rtmp', autoPlay: false ], clip: scaling: 'orig' ); Policisté uzavřeli i Národní třídu a přilehlé ulice, zastavily se tramvaje, do oblasti nesměli chodci. "Rozbilo nám to nějaká okna na Nové scéně i na historické budově. Nyní monitorujeme, co ještě dalšího. Odpojili jsme plyn a kontrolujeme další rozvody," řekl pro IHNED.cz Tomáš Staněk z tiskového oddělení Činohry Národního divadla. Divadelníci nicméně předpokládají, ţe večer odehrají představení Nosoroţec. Odpoledne policisté dopravní omezení zmírnili, oblastí začaly projíţdět tramvaje. Později byla ale oblast znovu zcela uzavřena kvŧli dalším únikŧm plynu v blízkosti kavárny Slavie. Dopravu policisté plně obnovili před 17:00. Nosná stěna domu, kde došlo k výbuchu, která je rovnoběţná s Divadelní ulicí, je podle statika vychýlená asi o pět centimetrŧ. Pracovníci firmy Metrostav ji podepřou pomocí teleskopických vzpěr. Nosné konstrukce okolních domŧ podle statika poškozeny nejsou. Pojišťovna Generali předběţně odhadla škody na budově, kde výbuch nastal, na deset milionŧ korun. Exploze navíc poškodila i okolní domy. Vybuch v Divadelni, hodne zranenych. V Hollaru na zurnalistice twitter.com/cermak/status/…— Miloš Čermák (@cermak) April 29, 2013

vymlacena

skla.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59784380-vybuch-v-centru-prahy-skoda-na-dome-se-odhaduje-na-10milionu-zraneno-bylo-43-lidi _

5 nejdůleţitějších otázek: Kdy se do centra Prahy vrátí po explozi ţivot? 29.4.2013

iHNed.cz

str. 00 jum_

zpravy.ihned.cz_

Záchranáři prohledávají domy v centru Prahy, kde dopoledne vybuchl plyn. Se psy procházejí sutiny kaţdou hodinu. Zatím v nich nikoho neobjevili, nikdo není pohřešovaný. Neţ se ţivot v Divadelní ulici začne vracet k normálu, potrvá hodiny aţ dny. Část Divadelní ulice v centru Prahy připomínala v pondělí scénu z válečného filmu. Výbuch plynu v jedné ze zdejších budov udělal díry do obvodových zdí, vysklil i okna v okolních domech. Z budov byly evakuovány stovky lidí, na čtyřicet zraněných bylo ošetřeno záchranáři. Co bude dál? Ptají se studenti i zaměstnanci firem, kteří museli budovy opustit. Plné znění zpráv


1) Záchranáři na místě výbuchu Zaměstnanci Praţské plynárenské vypnuli přívod plynu do 20 objektŧ. Preventivně prohlíţejí všechny budovy v okolí. Jakmile koncentrace plynu klesla, hasiči zahájili prohledávání nejvíce poškozeného domu. Psi uţ několikrát prošli trosky a nikoho v nich nenašli, prohledávání se bude opakovat kaţdou hodinu. V doprovodu policie se do budov budou moci vrátit studenti a zaměstnanci pro nezbytné věci. 2) Doprava v centru Zpočátku byla zastavena doprava v okolí výbuchu, později se uzavírka rozšířila aţ na dvoukilometrový úsek nábřeţí od Jiráskova náměstí po náměstí Jana Palacha. Neprŧjezdná byla Národní třída i most Čs. legií. Po třech hodinách byl obnoven provoz tramvajových linek, které však nesmí stavět v zastávce Národní divadlo, a jednosměrná jízda osobních aut po nábřeţí. Divadelní ulice bude zcela jistě uzavřena. Kvŧli dalším únikŧm plynu policie opět odpoledne omezení zpřísnila a dopravu řídí podle aktuálního vývoje. Všichni jsme se klepali, studenti byli pořezaní, popisuje výbuch novinář Miloš Čermák - čtěte ZDE On-line: Divadelní ulicí v Praze otřásl výbuch plynu. Záchranáři zatím ošetřili 55 lidí - čtěte ZDE 3) Studenti do škol Studenti FAMU, jejichţ budova byla výbuchem nejvíce poškozena, se do svých poslucháren pravděpodobně nevrátí do konce semestru. Studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která je rovněţ v blízkosti centra výbuchu, mají volno do konce týdne. 4) Obnovení plynu Plynaři zatím netuší, kdy do domŧ znovu obnoví dodávky plynu. “V první chvíli nás do objektŧ musí pustit statik. Poté musíme kompletně prověřit těsnost plynovodŧ. Nelze říct, zda to bude v horizontu hodin nebo dnŧ,“ konstatoval mluvčí Praţské plynárenské Miroslav Vránka. 5) Oprava, nebo demolice? Poškozený dŧm proti zřícení zajišťují s pomocí podpěr dělníci Metrostavu. Firmu o to poţádal magistrát. Zda bude moţné dŧm opravit, nebo ho čeká demolice, musí posoudit statik. Chodníky podél budov, které byly výbuchem zasaţeny, jsou stále uzavřeny policejní páskou, protoţe i nadále hrozí vysypání skla z poškozených oken. Rovněţ není jasné, zda se večer odehraje divadelní představení Ibsenova Nosoroţce v prostorách Nové scény Národního divadla, ani kdy znovu otevře legendární kavárna Slavie či Galerie Hollar.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59785360-5-nejdulezitejsich-otazek-kdy-se-do-centra-prahy-vrati-poexplozi-zivot _

Všichni jsme se klepali, studenti byli pořezaní, popisuje výbuch novinář Miloš Čermák 29.4.2013

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ Matěj Smlsal_

Kdyţ došlo v centru Prahy k výbuchu, učil zrovna novinář Miloš Čermák na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. "Byli jsme jako opaření, nevěděli jsme, co udělat, kam se schovat," popsal serveru IHNED.cz své bezprostřední pocity těsně po explozi. Kde jste byl, kdyţ došlo k výbuchu? Měl jsem se studenty seminář na Fakultě sociálních věd UK.



Jak jste se zachovali těsně po explozi? Byli jsme jako opaření, nevěděli jsme, co udělat, kam se schovat. Pak jsme pochopili, ţe došlo k nějakému výbuchu, a vyběhli jsme ze školy. Do pěti minut tam byla policie a začala budovu vyklízet. Vyrazil výbuch okna v učebně, kde jste učil? Ne, neměla okna přímo do Divadelní ulice. Ale směrem do ní nezŧstalo asi jediné okno celé. Proběhla evakuace v klidu, nebo zavládla panika? Všichni jsme se klepali, včetně mě. Je to svým zpŧsobem adrenalin, člověk je rozčílený a neví, co a jak. Bylo tam pár studentŧ pořezaných. To byli podle mě ti, kteří studovali v knihovně nebo se učili v posluchárnách směrem do Divadelní. Všichni se snaţili najít své kamarády, ale panikou bych to nenazval. On-line: Divadelní ulicí v Praze otřásl výbuch plynu - čtěte ZDE Jak vypadala situace poté? Policie vyklidila celé nábřeţí a uzavřela Divadelní ulici. Auta odklání uţ na Palachově náměstí. V centru města vznikne asi pěkná kalamita. Vybuch v Divadelni, hodne zranenych. V Hollaru na zurnalistice twitter.com/cermak/status/…— Miloš Čermák (@cermak) April 29, 2013

vymlacena

skla.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59784980-milos-cermak-vybuch-praha-divadelni-studenti _

Výbuch plynu v praţské Divadelní ulici 29.4.2013

Impuls

str. 01

18:00 Impulsy Václava Moravce_ _

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Hezký dobrý večer vám všem. Víc neţ čtyři desítky zraněných, to jsou poslední čísla a to jsou i následky dopoledního výbuchu plynu v čtyřpodlaţním domě v centru Prahy. Záchranáři pod troskami zatím ţádnou oběť nenašli. Co do počtu zraněných jde o nejničivějších explozi v České republice za poslední roky. Rádio Impuls zaznamenalo slova jednoho ze svědkŧ výbuchu, studenta Fakulty sociálních věd, která sídlí vedle domu, ve kterém plyn vybuchl: svědek výbuchu -------------------Vlastně jsme měli školu a bouchl plyn. Rána jako kráva, to vypadá, ţe tam spadlo jako kus patra. A přenášeli jsme tam akorát jednu paní zakrvavenou, která neměla boty, přes to sklo a nesli jsme ji na konec ulice, kde nám řekli, kam budou přistavené záchranky. A ta druhá paní to v pohodě došla, byla jen trochu od krve a asi hodně v šoku. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zaznamenalo Rádio Impuls slova jednoho z očitých svědkŧ výbuchu. Dnešní výbuch v centru Prahy s několika desítkami zraněných se stal hlavní zprávou mnohých světových médií. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsŧ je František Vavera z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Vítejte v Impulsech, dobrý večer přeji. František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Plné znění zpráv


-------------------Přeji hezký podvečer. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Připomínám, ţe dnešní Impulsy jsme připravili i díky vám našim posluchačŧm. Vaše otázky jste v prŧběhu dne psali a posílali ve formě SMS na číslo 774999888. Máte-li však ještě jakoukoliv otázku pro Františka Vaveru z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, stačí, kdyţ ji pošlete k nám sem do rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě SMS zpráv 774999888. Stalo se to shodou náhod, ţe vy jste také očitým svědkem? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Tak je pravda v tom, ţe jsem byl v nedaleké oblasti, asi 300 metrŧ přes Vltavu, kde jsem měl nějaké jednání, tak jsme zaznamenali ten výbuch. Ono se to nedalo nezaznamenat, protoţe musím říct, ţe ta tlaková vlna byla opravdu velice silná. Václav MORAVEC, moderátor -------------------I přes Vltavu? Protoţe to je na druhém… František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Přesně tak, nějakých 300 metrŧ to je. S tím, ţe nejenom ta akustická nebo-li ten výbuch byl slyšet, ale opravdu ta tlaková vlna tam byla cítit velice. Díky bohu se tam nic nestalo, na druhou stranu dveře, které jsou tam takové pevné, tak ty se úplně prohnuly tou vlnou. Pak jsme se dívali na ten kouř, který vycházel naproti někde od Národního divadla, nevěděli jsme přesně odkud. S tím, ţe následně jsem volal právě našemu řediteli operačního řízení a začaly ty úkony. Nemyslím tím já, ţe jsem začal, ale logicky další osoby volaly a uţ integrovaný záchranný systém začal pracovat tak, jak má. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kolik lidí je do těchto chvil v rámci Hasičského záchranného sboru na místě a kolik se zapojilo do té akce? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Tak je tam celý integrovaný záchranný systém, s tím, ţe co se týká hasičŧ, tak je tam cirka 50 hasičŧ nebo-li ze třech hasičských stanic cirka 10 jednotek. Dále jsou tam další základní sloţky Policie České republiky, Zdravotnická záchranná sluţba, je tam i Městská policie, Báňská sluţba, byl povolán Metrostav z dŧvodu zajištění budovy a dalších věcí při vyklizování. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Rádio Impuls stále hodinu po hodině upřesňuje ta nejnovější čísla, která se dopoledního výbuchu plynu týkají. Říkal jsem, ţe zatím víc neţ čtyři desítky zraněných, coţ je nejnovější číslo. Jaký je tedy přesný počet zraněných? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Je pravda, ţe se to měnilo, stále se to mění. S tím, ţe slyšel jsem dokonce někde v rádiu nebo v televizi, ţe se jedná o 55 zraněných. Ne, aktuální číslo je 42 zraněných. S tím, ţe sedm bylo ošetřeno na místě nebo-li to nebylo váţného charakteru, 35 bylo převezeno Zdravotnickou záchrannou sluţbou, z toho tedy jeden je velice těţce zraněný. Václav MORAVEC, moderátor -------------------My jsme také říkali, ţe zatím záchranáři pod troskami ţádnou oběť nenašli. Kdyţ si popíšeme ten čtyřpodlaţní dŧm, jak velká destrukce byla a dá se říci, ţe se zhroutila všechna čtyři patra nebo kolik pater se zhroutilo? Plné znění zpráv


František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Je pravda v tom, ţe já jsem na místě přímo nebyl, ale mám ty informace aktuální, jsem si je zjišťoval, tak celý dŧm má čtyři patra, z toho dvě byla zhroucena. Myslím u toho jednoho domu, je to takový vnitroblok. S tím, ţe ta budova je vychýlena, ta přední část, o pět centimetrŧ a celá střecha je vychýlena. Nebo-li ta statika domu je velice ohroţena. V současné době probíhají vyprošťovací práce ve smyslu toho, ţe se vŧbec musí vyklidit sutiny. Na druhou stranu není moţné to vyklízet jen tak nějakým zpŧsobem, je potřeb k tomu mít, tam máme čtyři sluţební psy, kteří jsou speciálně vycvičeni na hledání v sutinách. Nebo-li to prvně hledají a následně aţ probíhají práce, vyklízení sutin. A to se dělá postupně přesně podle těch parametrŧ, pokud pes něco objeví nebo neobjeví, tak podle toho se mŧţe vyklízet. S tím, ţe právě, jak jsem jiţ říkal, firma, která tam je, tak přijel i velký sací bagr a další těţká technika, která tam pomáhá. Vedle toho probíhají další práce ve smyslu zajištění té budovy, protoţe ta budova má těţce narušenou statiku, aspoň podle těch informací, které mám. Opravdu byla celá vychýlená, ten výbuch byl ohromný. S tím, ţe okolí, ty další budovy zřejmě snad nějakým zpŧsobem narušeny nejsou. Ale rozhodně okna a další věci, to jsou tam rozbity celkově. Nejenom v té vnitřní části, ale ve venkovní, co se týká Akademie věd nebo i Kavárny Slávie na Národní třídě a další. Takţe ty práce tam ještě budou probíhat nadále. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jak velká je pravděpodobnost, ţe by ještě někdo pod těmi troskami mohl být? Protoţe zatím jsme ujišťováni, ţe by si ten dopolední výbuch neměl vyţádat ţádnou oběť? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Já to nedokáţu přesně říci. Na druhou stranu jsou tam čtyři vycvičení psi. Ano, je pravda, ţe někdy něco vyčuchají, na druhou stranu zatím nebylo nic potvrzeno. Nebo-li ţádná oběť tam není a pevně doufejme, ţe nebude. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Premiér Petr Nečas k příčině exploze, kterou podle všeho zpŧsobila závada na rozvodu plynu, poznamenal: Petr NEČAS, premiér /ODS/ -------------------Já jsem se dnes i z toho dŧvodu mimo jiné sešel i s ředitelem Bezpečnostní informační sluţby, abych si potvrdil, ţe neexistuje ţádná indikace například nějakého teroristického činu. Takţe předpokládám, nejspíš to bude shoda nějakých technických závad. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zaznamenalo před několika desítkami minut Rádio Impuls slova českého premiéra Petra Nečase. Pokud by měl František Vavera z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, aktuální host dnešních Impulsŧ, říci, jak dlouho potrvá to šetření a zachytávání stop Hasičského záchranného sboru na místě, jak dlouho zkrátka budou hasiči v epicentru toho výbuchu? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Tak na jedné straně jsou záchranné práce, které stále probíhají, protoţe opravdu nemŧţeme nikdy vyloučit zatím, ţe tam není někdo pod těmi troskami. Na druhou stranu ty likvidační práce budou probíhat určitě dále a uţ třeba i bez přítomnosti hasičŧ, bude to provádět nějaká odborná firma. Na druhou stranu co se týká vŧbec toho vzniku, jakým zpŧsobem vznikl tento výbuch, tak to v současné době není ani moţné říci. Ano, vypadá to, ţe tam byl plyn, ţe je to moţné, na druhou stranu ještě v současné době nejsou u epicentra nebo-li přímo u toho výbuchu a není moţné říci, jestli tam někdo byl, nebyl, nebo jestli vŧbec jakým zpŧsobem se tam co stalo. neboli to asi je holá spekulace. Já pevně doufám, ţe se to dozvíme v nejbliţší době, protoţe … Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dá se říci, ţe do zítřka mohou být ty trosky odstraněny a ţe se dostanou hasiči a policisté k epicentru toho výbuchu? Plné znění zpráv


František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Já si myslím, ţe ty práce tam probíhají velice intenzivně, i Policie České republiky tam dělá vyšetřovací práce ve smyslu vyšetřování, zda je nebo není tam nějaké cizí zavinění. Nebo-li já si myslím, ţe pokud se dostanou i tomu epicentru, coţ předpokládám, ţe v řádu hodin, nejvýše dnŧ, ale já si dokáţu představit, ţe ten zítřek je reálný, se vlastně zjistí, jestli tam vŧbec někdo byl nebo nebyl. Coţ pevně doufejme, ţe nebyl a nechceme nad tím spekulovat vŧbec. A vedle toho ta příčina by měl být také v dohledné době známa. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dohledná doba, k ní se ještě dostaneme. Pracovníci Praţské plynárenské tvrdí, ţe neprováděli ţádné zásahy do plynovodu v oblasti centra Prahy, kde dnes dopoledne k tomu výbuchu došlo. Praţský primátor k následkŧm výbuchu ještě poznamenává: Bohuslav SVOBODA, praţský primátor -------------------Je to výbuch, který významným zpŧsobem poškodil budovu, poškodil okolní budovy. Ta skla jsou rozbitá aţ do Bartolomějské ulice, nějaké sklo je rozbité i na Nové scéně Národního divadla. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zaznamenalo Rádio Impuls slova praţského primátora Bohuslava Svobody. Pokud by měl František Vavera, dnešní host Impulsŧ, František Vavera z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, říci, to samotné vyšetřování, neţ se pak uzavře, není na dny, ale předpokládám na měsíce? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Nechci říct měsíce, jsou to vţdycky individuální počty. Je pravda to, ţe určitě ty práce na místě jsou v řádu hodin, dnŧ, protoţe ty stopy se musí zajistit na místě. Pak uţ probíhají likvidační práce a musí se ten barák zajistit, potaţmo se musí dále s ním něco činit. Vedle toho to vyšetřování mŧţe probíhat déle logicky podle toho, jakým zpŧsobem, jestli tam byl úmysl, nedbalost nebo co tam bylo. Coţ se dá všechno zjistit nebo se to zjistí, pevně doufám, v dohledné době, myslím tím v řádu, já si dokáţu představit těch dnŧ určitě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zmiňoval jsem, ţe co do počtu zraněných jde o nejničivější explozi v České republice za poslední roky. Pokud byste to mohl srovnávat s podobnými případy, které se udály v rámci toho vyšetřování a zásahu? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Já se přiznám, ţe nechci nějak spekulovat, nepamatuji se, vyjma nedávného výbuchu na Moravě, tak asi v současné době nebyl opravdu takto intenzivní výbuch, v Praze uţ vŧbec ne. Aspoň si to nepamatuji, ani nemám nějaké indicie o tom, ţe by tam byl v nějaké době předešlé takovýto výbuch, myslím tím v řádu nějakých let nebo desítek let. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Připomínám, ţe hostem u mikrofonu rádia Impuls je dnes František Vavera z Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Uţ ve čtvrtek začíná schŧze Senátu, na které má horní parlamentní komora probírat novelu zákona o pojišťovnictví. Pojišťovny mají odvádět nejméně tři procenta z přijatého povinného ručení právě na financování hasičŧ. Podle kritikŧ se to ale odrazí ve zvýšení cen povinného ručení a zaplatí to motoristé. Jaký nejabsurdnější argument v souvislosti s tou novelou zákona o pojišťovnictví, kterou ve čtvrtek bude Senát probírat, jste slyšel? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Tak ono uţ se to dneska dostalo dál, není to novela zákona o pojišťovnictví, ale novela zákona o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla, potaţmo novela zákona o Hasičském záchranném Plné znění zpráv


sboru. A ta částka, vy jste řekl správně tři procenta, která jsou tam, není pouze pro Hasičský záchranný sbor, ale je pro celkové sloţky integrovaného záchranného systému a je to jedna část. Protoţe je tam ještě druhá část a ta se týká přímo výjezdŧ Hasičského záchranného sboru, potaţmo Sboru dobrovolných hasičŧ obcí. Nebo-li ono to je trošku paušalizováno pouze na hasiče. Na druhou stranu … Václav MORAVEC, moderátor -------------------No vy byste měli ale, pokud se nemýlím, dostat opravdu tu největší část? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Ano, to je pravda. Na druhou stranu kdyţ se podíváme do zahraničí nebo do historických věcí, tak vlastně uţ za Rakouska-Uherska obdobný příspěvek pro hasiče tady existoval. Hasičská daň tady také existovala na území České republiky, Fond zábrany škod, který se taky vytváří, tady existoval formálně do roku 1999, do roku 1989 byl naplňován. Nebo-li není tady ţádné novum, které by tu nebylo. Vedle zahraničních zkušeností, které jsou, tak vlastně Slovensko má fakticky příspěvek, který je ve výši osmi procent pro Hasičský záchranný sbor, potaţmo je to na útvary Ministerstva vnitra tam rozděleno. Například Maďarsko má, myslím, tři procenta z celkového pojištění… Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jaký je tedy ten nejabsurdnější argument kritikŧ, který vy jste slyšel a který vám… František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Tak ono tam bylo více argumentŧ proti, řada argumentŧ je pro. Já nikomu neberu jeho názor. Je pravda to, ţe nejčastěji se říká, ţe se zvýší povinné ručení. My jsme se na to ptali kolegŧ ze Slovenska a já nemŧţu argumentovat proti pojišťovnám, protoţe neznám ta čísla přesně, ani bych se do nich nechtěl pouštět, ani bych to nechtěl dělat. Na druhou stranu v roce 2004 obdobným zpŧsobem ten příspěvek na hasiče byl zaveden na Slovensku a tam rozhodně nenastalo, ţe by se zvýšilo pojištění pro motorová vozidla. Kdyţ to řekli kolegové ze Slovenska, trh si s tím poradil. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale pojišťovny zdraţovaly v tom loňském roce a je jasné, ţe pokud projde ten zákon v Senátu a podepíše ho prezident Miloš Zeman, tak toho pojišťovny vyuţijí, aby zdraţily povinné ručení i v roce příštím. František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Je tady celkem dost pojišťoven. Já vím, mám individuální případy z mé rodiny, kdy přišlo uţ tento rok zvýšení a následně někdo udělal to, ţe se podíval na internetu, podíval se na jinou pojišťovnu a přešel k jiné pojišťovně. Je to o trhu, který tady je. Já nechci obhajovat ten systém z hlediska toho, jak je to naplňováno. My jsme řešili vlastně vŧbec ten fond, potaţmo rozdělování. Na druhou stranu je to konsensus, který tady byl vytvářen nějakých 16-17 let. Ty první návrhy byly v roce 1996 s tím, ţe toto je určitým zpŧsobem optimální varianta pro to začlenění pro integrovaný záchranný systém, příspěvek nebo nějaký odvod, který by byl z pojišťoven. Václav MORAVEC, moderátor -------------------On ten odvod, jenom ţe vstoupím do vaší řeči, má činit nějakých 600 milionŧ korun podle propočtŧ Ministerstva financí. František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Je to kaţdoročně podle paušální částky, která je vybrána. Nebo-li je to podle vybraného, ano, to 600 milionŧ bylo k roku 2011, potaţmo k roku 2012 se mluví o částce kolem pŧl miliardy. Ono se to variabilně sniţuje, zvyšuje. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Takţe nejméně pŧl miliardy a nejvýše těch zhruba 600 milionŧ korun. Kdy jako člověk, který platí povinné ručení, se dočkám toho, kdy mi ho zdraţí a pokud většina pojišťoven dodrţí svá slova a zákon projde, tak dojde ke zdraţení povinného ručení, tak kdy poznám na silnici, budu-li nedej bŧh účasten nějaké dopravní nehodě, ţe těch 600 milionŧ hasiči a další sloţky integrovaného záchranného systému dostáváte? Protoţe vy argumentujete, ţe se vlastně zlepší zásahy, vyuţijete to na nákup techniky. František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Tak já jenom trošku statistiky. Hasiči ročně vyjíţdějí k cca 17-19 tisícŧm dopravních nehod, nebo-li je to denně cca k prŧměrně 53 dopravním nehodám. Coţ je ohromné číslo, pro nás je to téměř třetina naší činnosti, je vlastně výjezd k dopravním nehodám. S tím, ţe v současné době ten návrh je koncipován tak, ţe se vlastně bude jednat pouze o prostředky, které budou vyuţity na pořízení techniky nebo věcných prostředkŧ a právě pro dopravu. Nebo-li myšleno v tom duchu, ţe chceme nakoupit novou techniku, s tím, ţe v současné době pokud máme, nejčastěji se mluví o cisternách, které máme, máme něco přes 600 cisteren, které mají pro vaši představu kolem aţ 14 let prŧměrně stáří, coţ také není úplně optimální. Pokud mluvíme o výškové technice, kde mŧţe nastat tato situace, tam tak se dostáváme třeba u výškových ţebříkŧ aţ k stáří 21 let prŧměrně. Coţ opravdu jsou docela alarmující čísla. S tím, ţe obnova techniky se za posledních pár let rapidně sníţila. Právě díky té obnově bychom dokázali efektivněji zasahovat právě při dopravních nehodách, zejména kdyţ to řeknu na venkově nebo spíše na silnicích nějakým zpŧsobem, kam se rychleji dostaneme a určitým zpŧsobem rychleji mŧţeme zasahovat. Není to jenom o cisternách, o těch velkých autech se stále mluví, ale i ty věcné prostředky, které jsou pouţity při dopravě, by měly být nakoupeny. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Z těch pŧl miliardy aţ 600 milionŧ dostanete vy jako Hasičský záchranný sbor jaké procento? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Předpoklad je 60 procent s tím, ţe ještě částka z těch 60 procent by měla jít na Sbory dobrovolných hasičŧ obcí, které jsou začleněny v rámci plošného pokrytí pro řešení dopravních nehod. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kolik budou dostávat dobrovolní hasiči? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Mluvíme tady o nějakých 70-90 milionech, kdyţ to paušálně vezmu na těch 600 milionŧ. Václav MORAVEC, moderátor -------------------To dostanou dobrovolní hasiči? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Přesně tak. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A záchranka? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Tam jde o to, ţe 15 procent z té částky 600 milionŧ by mělo jít na další sloţky IZS, takţe policii a zdravotnickou záchrannou sluţbu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Pŧvodně ta novela počítala s tím, ţe pojišťovny by musely dávat aţ šest procent z povinného ručení na financování hasičŧ a dalších sloţek integrovaného záchranného systému. Bude to zásadní ztráta, kdyţ vlastně poslanci upravili tu novelu a právě Senát pokud schválí ten poslanecký návrh, tak pŧjde nejméně o tři procenta? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Ono to úplně tak není, protoţe je tam ta druhá část toho zákona. Toto, co jsme řešili, tak byl Fond zábrany škod, který by se měl vytvořit. Ta druhá část zákona řeší, je to právě novela zákona o Hasičském záchranném sboru, řeší moţnost úhrady za náklady při zásahu. Ty by byly dvě formy. Jedna je při dopravních nehodách a druhá je při úmyslných jednáních. S tím, ţe právě při těch dopravních nehodách by měla nastat situace, ţe pokud Hasičský záchranný sbor nebo Sbor dobrovolných hasičŧ obcí vyjede k dopravní nehodě, tak budeme poţadovat po pojišťovně za ten zásah, za ten výjezd, který máme, paušální částku, která bude stanovena nařízením vlády. Ta částka bude připravována v rámci, pokud projde ten zákon, tak bude připravována nařízením vlády paušálně na jednu hodinu výjezdu jednotky. Václav MORAVEC, moderátor -------------------To je kolik zhruba korun? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------S tím, ţe předpoklad je kolem 5-6 tisíc prŧměrně. Bude to přesně stanoveno. A podle toho by měly být další prostředky vyuţity přímo na výjezdy Hasičského záchranného sboru, potaţmo Sboru dobrovolných hasičŧ obcí, kde tady mluvíme o nějaké částce, já nevím, podle toho, jak projde to nařízení vlády, podle toho, kolik máme dopravních nehod, kolik bude výjezdŧ. Dejme tomu od nějakých 150 aţ do 300 milionŧ. Další částka. Nebo-li to je přímo uţ za určitý výjezd, logicky uţ s tím bude nějaká administrativa, budou se řešit přímo konkrétní čísla, konkrétní individuální případy. Ale i toto je případ, kdy ten postup, ten systém, který určitým zpŧsobem dopomŧţe tím, ţe pokud vyjedeme a pokud vyjedeme k dopravní nehodě, kde objektivně někde byla zpŧsobena nějaká škoda někým, tak pokud vyjdeme dříve a budeme mít tu techniku lepší, tak tím pádem zachráníme více nejenom ţivotŧ, ale zejména i majetku právě třeba pro ty pojišťovny. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ta norma počítá a o tom jste mluvil nebo částečně jste to naznačil, s povinností úmyslných viníkŧ havárií a dopravních nehod zaplatit náklady hasičŧm. Vedete uţ dnes statistiku, kolik těch dopravních nehod je vlastně úmyslných a kolik nehod by spadlo do toho, ţe by viníci hradili vám náklady? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Já tuto statistiku nemám, nejsem si jist, jestli ji vŧbec vedeme. Na druhou stranu… Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jak se to bude zjišťovat? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------U dopravních nehod je to paušálně, tam je to vţdycky. Ta úmyslná jednání, tam je stanoveno, ţe tam musí být rozsudek soudu nebo rozhodnutí nějakého správního orgánu o vině či nevině. A následně pokud tam byly kumulativně splněny tři podmínky nebo-li rozsudek, výjezd hasičŧ nebo Sboru dobrovolných hasičŧ obce, nebo pokud, ta podmínka další musí být, ţe to musí být úmyslné jednání, coţ musí stanovit právě ten správní orgán nebo ten soud, tak potom následně vlastně jsme schopni vymáhat tuto částku za výjezd. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zatím tedy ţádná statistika taková se nevede? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Plné znění zpráv


Přiznám se, ţe ji nemám k dispozici. Neříkám, ţe se nevede, ale nemám ji k dispozici. Václav MORAVEC, moderátor -------------------No a je-li tam rozhodnutí soudu, tak předpokládám, ţe v současnosti tato rozhodnutí nejsou, protoţe tam zase není to tlačení, ţe by se hasičŧm platilo, kdyţ někdo… František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Pardon, toto určitě není, protoţe to ani být nemŧţe, to ještě není právní úprava. Vedle toho, ţe jsou rozhodnutí úmyslná a jsou k tomu náhrady škody a další řešení, to uţ dneska existuje. S tím, ţe jsou tam soudní věci jak trestní, tak potom následně mŧţou být v rámci adhezního řízení o náhradě škody. Ale tady řešíme určitou úhradu za zásah. To je ta novinka, která by tam byla. S tím, ţe opravdu pokud tam jsou zjištěny ty tři kumulativní znaky, coţ logicky musí být řečeno soudem nebo nějakým správním orgánem, ţe tam ta vina je, a my tam měli výjezd nebo-li nám očividně vznikly náklady kvŧli někomu, tak právě proto bychom mohli ţádat určitým zpŧsobem náhradu za ten výjezd. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kdyţ jsem se díval do té pŧvodní novely, jak doputovala do Poslanecké sněmovny a pročítal dŧvodovou zprávu, tak jsem tam nenašel v té dŧvodové zprávě, ţe by byly modely, kolik vlastně dnes hasičŧ v prŧměru zasahuje u jedné dopravní nehody, stejně, a propos jak dlouhý je dojezd vás jako hasičŧ? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------My máme podle vyhlášky, jestli se nepletu, 15 minut, takţe z tohoto pohledu tam… Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ale předpokládám, ţe je niţší? František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Tak ta snaha je vţdycky niţší, ţe jo. Je to podle plošného pokrytí, které je stanoveno. S tím, ţe ta snaha je logicky, aby bylo nejniţší, abychom byli co nejdříve u zásahu. Nejenom u dopravních nehod, ale u všech zásahŧ, které máme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ptám se proto, jestli právě pořízení té nové techniky také mŧţe zpŧsobit to, ţe výrazně se zkrátí čekání na hasiče a mŧţe se zkrátit ta dojezdová doba reálná, kdyţ necháme stranou to, co máte … František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Bohuţel jsem byl také přítomen uţ nějaké dopravní nehodě a musím říct, ţe tam nejde ani o minuty, tam jde o sekundy. Pokud máte někde čekat dvě, tři, čtyři minuty, tak je to pro vás naprostá věčnost. Nebo-li opravdu kaţdé sníţení, kaţdá minuta, kaţdá sekunda k dobru tím, ţe budeme mít lepší techniku, lepší dojezd, rychlejší auta a rychlejší věci a potaţmo se mŧţeme dostat lepšími nějakými hydraulickými nŧţkami nebo dalším do aut, tak logicky to je pro nás naprostá výhoda. S tím, ţe mŧţeme zachránit více, mŧţeme ochránit více a to je vlastně logika celého toho, ta premisa toho, proč bychom, proč si myslíme, ţe to mimorozpočtové financování, které tady zaměřuje a které vlastně vláda uţ sama svým usnesením řekla, ţe by se mělo hledat, tak to vidíme jako pozitivní směr. Václav MORAVEC, moderátor -------------------No pro vás je to pozitivní směr v tom, ţe to rozpočtové financování pro vás bylo nejisté, chápu-li to správně a škrtaly se peníze, kdyţ státní rozpočet měl problémy. Zatímco tady vám to umoţňuje dlouhodobě plánovat obměnu techniky. Plné znění zpráv


František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Je to tak, s tím, ţe máme to sníţení o aţ skoro dvě miliardy během tří let, sníţení v rozpočtu, kdy jsme dneska na nějakých 6,5 miliardy pro rozpočet, ale to jsou… Václav MORAVEC, moderátor -------------------Hasičského záchranného sboru. František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Přesně tak. Coţ je nějakých 10 tisíc osob, 10,5 tisíce. Nebo-li z tohoto pohledu logicky pokud budeme mít nějaký přísun dalších peněz, které mŧţeme vyuţít právě na obnovu techniky, kdy dneska se dosti poníţila tato částka na investice, tak je to pro nás naprostým přínosem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Mŧţete říci, kolik v současnosti máte, abychom si těch zhruba 400 milionŧ, co byste mohli dostat, pokud projde ta novela zákona… František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Mluvíme o určitém sníţení, které bylo. Kdyţ si vezmu, tak pokud jsme měli částku sto procent v roce 2010, tak dneska jsme na 20 procentech investic roku 2010. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Konstatuje František Vavera z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Děkuji, ţe jste byl aktuálním hostem Rádia Impuls a přeji vše dobré. František VAVERA, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky -------------------Děkuji mockrát, hezký den přeji. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takové byly dnešní Impulsy s Františkem Vaverou. Přepis tohoto rozhovoru stejně jako video najdete na našich internetových stránkách, adresa www.impuls.cz. A nezapomeňte, ţe tady u nás se dozvíte dřív neţ ostatní další informace, které se týkají zprávy dne, tedy výbuchu v centru Prahy. Hostem úterních Impulsŧ bude stříbrný olympionik z Londýna Vavřinec Hradílek. _

Výbuch u Národního divadla zničil dům, trosky zranily desítky lidí 29.4.2013

lidovky.cz

str. 00 Lidovky / Zprávy z domova_ Lidovky.cz_

Jedním z domŧ v centru Prahy - v Divadelní ulici číslo 5 - otřásl dvě hodiny před polednem velmi silný výbuch, který poničil velké mnoţství oken, nadzvedl střechu a dokonce o několik centimetrŧ posunul jednu z obvodových zdí. Výbuch zranil 40 lidí, na místě zasahovali hasiči, záchranáři i policie. V troskách nikdo nezahynul. Policejní psi zatím neoznačili ţádné místo, kde by mohl být pod troskami někdo uvězněn. Policie zaznamenala u kavárny Slávia v centru Prahy další únik plynu, přístup do oblasti byl tedy odpoledne opět omezený. Kavárna se nachází nedaleko domu, kterým dopoledne otřásl silný výbuch. "Pátrání pokračuje dál, nechceme podcenit situaci," sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí hasičŧ Pavlína Adamcová.



Ještě dvě hodiny po výbuchu nebylo jasné, zda trosky po výbuchu někoho nezasypaly, Záchranáři proto dlouho prohledávali sutiny. Výbuch byl podle svědkŧ slyšet aţ na kilometr daleko. Podle mluvčího policie Tomáše Hulana byla událost nahlášena jako výbuch plynu. Plynaři však ještě krátce před 11.30 na přímý dotaz serveru LIdovky.cz nepotvrdili, ţe by na místě vybuchl skutečně plyn. Celou on-line reportáţ najdete ZDE Tlaková vlna vyrazila okna v dolních patrech domŧ nejenom v Divadelní ulici, a i na Národní třídě, podle svědkŧ hnula i s projíţdějícími auty. Z blízké budovy FAMU, Fakulty sociálních věd a Galerie Hollar ihned po výbuchu začali vybíhat studenti. Podle šéfa praţské záchranky Zdenka Schwarze bylo zraněno 35 lidí, zranění dvou se dalo označit jako váţné. Místo výbuchu Policisté, kteří začali krátce po výbuchu vyklízet přilehlé nábřeţí, řekli zpravodajce serveru Lidovky.cz, ţe plyn sice uţ neuniká a další výbuch prý uţ nehrozí, ani tak však nikoho do blízkostí Divadelní ulice nepouštěli. Policisté také evakuovali kavárnu Slavia, Národní divadlo i další objekty v okolí. Podle svědkŧ odnesli záchranáři tři lidi na nosítkách, šlo o zraněné studenty z Fakulty sociálních věcí. Nejvíce to podle policistŧ odnesli lidé z protějšího domu. Hasiči vyváděli zkrvavené lidi Studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy seděli v učebnách budovy Hollar poblíţ Národního divadla, kdyţ se ozval výbuch a popraskalo několik oken. "Nevíme, co se stalo. Hasiči pomohli ven několik studentŧm, kteří byli zkrvavení. Já mám v učebně léky a potřeboval bych se k nim dostat," sdělil serveru Lidovky.cz Tomáš, jeden ze studentŧ. Hasiči okamţitě vyvedli všechny studenty, protoţe se obávali dalšího výbuchu. InsertSingleVideo "Policie říká, ţe stále utíká plyn, vyklízí i nábřeţí. Nad námi vrtulník. Výuka do konce týdne zrušena," napsal na Facebooku novinář a pedagog Miloš Čermák z Hollaru. Studenti z Fakulty sociálních věd a FAMU byli v šoku, někteří od krve, čekali na místě a snaţili se dostat ke svým osobním věcem, které zŧstaly v poničených budovách. "Řekli nám, ţe naše škola bude nejméně týden uzavřená. Mám tam peněţenku. Nemám se teď ani jak dostat domŧ," řekl serveru lidovky.cz student Jirka. Všechny studenty FAMU vyvedli hasiči. Nikdo ale podle pracovnice školy Ilony Hejtmanové nebyl v šoku, ani zraněný. "V klidu jsme budovu opustili. Nepřišlo nám ale, ţe jde o tak velkou událost. Moc se nám pryč nechtělo. Hasiči byli naší reakci poměrně překvapení," sdělila serveru lidovky.cz. Budovou podle ní výbuch tolik neotřásl. "Připodobnila bych to k tomu, jako kdyţ jste v niţším patře a projede tramvaj," řekla také. V budově ale popraskala okna, a to i ve vnitrobloku. V okamţiku výbuchu bylo ve škole asi 150 lidí. Tweets about "#vybuch" !function(d,s,id)var js,fjs=d.getElementsByTagName(s)[0],p=/^http:/.test(d.location)?'http':'https';if(!d.getElementById(id))js=d.create Element(s);js.id=id;js.src=p+"://platform.twitter.com/widgets.js";fjs.parentNode.insertBefore(js,fjs);(document,"scr ipt","twitter-wjs");

URL| http://www.lidovky.cz/v-dome-v-praze-1-doslo-k-vybuchu-na-miste-jsou-asi-zraneni-p2h-/zpravydomov.aspx?c=A130429_102353_ln_domov_mct _



Výbuch v centru Prahy: Škoda na domě se odhaduje na 10 milionů, zraněno bylo 43 lidí 29.4.2013

moderniobec.ihned.cz str. 00 zpravy.ihned.cz_ ttm, pek, vez, jum, zel_

V blízkosti Národního divadla v centru Prahy došlo v pondělí dopoledne k silné explozi. Policie uzavřela okolí pro auta, MHD i chodce. V čtyřpodlaţním domě v Divadelní ulici vybuchl plyn. Zraněno bylo nejméně 43 lidí. Pod troskami záchranáři nenašli ţádnou oběť. Doprava byla kvŧli dalším únikŧm plynu omezena i odpoledne, obnovena byla kolem 17. hodiny. V ulici mezi starou a novou budovou Národního divadla došlo k explozi. "Měli jsme výbuch plynu, je evakuace celého baráku," řekl serveru IHNED.cz zaměstnanec FAMU, která sídlí na adrese Divadelní 5. Budova patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Největším pronajímatelem je Galerie Zdeněk Sklenář. Její zaměstnanci ani majitel se nyní k celé události nechtěli vyjadřovat. Zraněno bylo 43 lidí, 230 pak evakuováno, mimo jiné z budov Národního divadla, Akademie věd ČR či fakulty sociálních věd a filmové fakulty. Domy v okolí mají rozbitá okna. “Všechny lidi jsme evakuovali. Máme několik zraněných, odhadem asi deset lidí. Všichni ale odešli z budovy po svých. Nyní řešíme, co se bude dít dál. Evakuovali jsme řádově 400 lidí. V budově ale zŧstaly jejich věci, peněţenky, telefony, takţe se řeší, co teď. Jsou popraskané zdi, popadané skříně a podobně,“ popsal IHNED.cz děkan FSV UK Jakub Končelík. Lidé na místě nejprve zaznamenali prudké zabouchnutí oken, pak se budovy otřásly. "Seděl jsem v tu chvíli ve škole, vychazeli z ní zakrvavení lidé. Měli jsme výuku v rohové místnosti směrem k Hradu a i tak to byla šílená prda," popsal reportér IHNED.cz Lukáš Rŧţička. Výbuch v Divadelní ulici v Praze V pondělí dopoledne otřásl Divadelní ulicí v centru Prahy silný výbuch. Exploze poničila auta a vytloukla okna. Podle prvních svědectví se zdá, ţe explodoval plyn v budově FAMU. Na místě zasahují hasiči a policisté. další > poslední >> Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze Výbuch v Divadelní ulici v Praze



Výbuch v Divadelní ulici v Praze

Celkem nalezeno: 4. Zobrazuji: 1 - 1. Další> Konec>> Záchranáři poslali do terénu kromě sanitek i specializovaná vozidla, v nichţ lze najednou pacientŧ. Zranění tak míří i do speciálního kamionu Golem.

ošetřit více

Ředitel záchranné sluţby Zdeněk Schwarz na tiskové konferenci řekl, ţe záchranáři převezli do nemocnic zhruba 30 zraněných, další byli ošetřeni na místě. Řada z nich se poranila o rozbitá skla. Mezi zraněnými je podle Schwarze šest cizincŧ, především z Kazachstánu, Portugalska, Německa a Slovenska. Jeden muţ narozený v roce 1948 má těţká zranění, mladší ţena má od výbuchu poškozené ucho. "První přijatý pacient měl středně těţké zranění, šlo o poranění pánve, břicha a zlomeninu dolní končetiny. Nemocnice je v pohotovosti. Lehčí zranění budou vozit do jiných nemocnic, Vojenská nemocnice Střešovice a Motol jsou připraveny pro těţší zranění," řekla Pavlína Daňková, mluvčí motolské fakultní nemocnice. Podle praţského primátora Bohuslava Svobody není nikdo pohřešován, hasiči ale dál prohledávají sutiny. Hasiči odhadují, ţe prohledávání sutin mŧţe trvat zhruba 48 hodin. Policisté kvŧli výbuchu uzavřeli okolí Smetanova nábřeţí, hrozila další exploze. "Policie říká, ţe stále utíká plyn, vyklízí i nábřeţí. Nad námi létá vrtulník. Výuka do konce týdne zrušena," psal z místa novinář Miloš Čermák, který učí mladé ţurnalisty. flowplayer('playerContainer3964100','/public/javascripts/flowplayer/flowplayer-3.2.7.swf', plugins: rtmp: url: '/public/javascripts/flowplayer/flowplayer.rtmp-3.2.3.swf', netConnectionUrl: 'rtmp://89.185.236.144/vod/' , playlist: [ url: 'http://img.ihned.cz/attachment.php/860/47496860/mTQD97b5dgyvoW6VlxPrh0F4zMcw8Ikj/Vybuch_divadelni. mp4.jpg' , url:'mp4:1000/640/3f/40641u5BUrS-640.mp4', provider: 'rtmp', autoPlay: false ], clip: scaling: 'orig' ); Policisté uzavřeli i Národní třídu a přilehlé ulice, zastavily se tramvaje, do oblasti nesměli chodci. "Rozbilo nám to nějaká okna na Nové scéně i na historické budově. Nyní monitorujeme, co ještě dalšího. Odpojili jsme plyn a kontrolujeme další rozvody," řekl pro IHNED.cz Tomáš Staněk z tiskového oddělení Činohry Národního divadla. Divadelníci nicméně předpokládají, ţe večer odehrají představení Nosoroţec. Odpoledne policisté dopravní omezení zmírnili, oblastí začaly projíţdět tramvaje. Později byla ale oblast znovu zcela uzavřena kvŧli dalším únikŧm plynu v blízkosti kavárny Slavie. Dopravu policisté plně obnovili před 17:00. Nosná stěna domu, kde došlo k výbuchu, která je rovnoběţná s Divadelní ulicí, je podle statika vychýlená asi o pět centimetrŧ. Pracovníci firmy Metrostav ji podepřou pomocí teleskopických vzpěr. Nosné konstrukce okolních domŧ podle statika poškozeny nejsou. Pojišťovna Generali předběţně odhadla škody na budově, kde výbuch nastal, na deset milionŧ korun. Exploze navíc poškodila i okolní domy. Plné znění zpráv


Vybuch v Divadelni, hodne zranenych. V Hollaru na zurnalistice twitter.com/cermak/status/…— Miloš Čermák (@cermak) April 29, 2013

vymlacena

skla.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59784380-vybuch-v-centru-prahy-skoda-na-dome-se-odhaduje-na-10milionu-zraneno-bylo-43-lidi _

Výbuch v Divadelní posunul stěnu, domu hrozí zřícení 29.4.2013

novinky.cz str. 00 _

Domácí_

Stěna budovy v Divadelní ulici, v níţ v pondělí podle všeho explodoval plyn, se vychýlila aţ o pět centimetrŧ. O jejím dalším osudu bude muset rozhodnout statik, uvedl po seznámení se situací praţský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Prozatím musí být zajištěna proti zřícení. O tom, ţe se dŧm takříkajíc pohnul v základech, hovoří i svědkyně, která byla v době výbuchu uvnitř. Některé zdi v domě se měly podle dostupných informací posunout aţ o pět centimetrŧ, coţ mohlo zásadním zpŧsobem narušit statiku celého objektu, který je vklíněn mezi Hollar, jenţ je sídlem Fakulty sociálních věd UK, a kavárnu Slavia. O dalším postupu bude muset rozhodnout statik, který se na místo dostane po ohledání trosek záchranáři. "Část stropŧ je zřícená, stále se odstraňují sutiny," uvedl pro Novinky jeden ze zasahujících psovodŧ.Více o pondělní explozi v Praze: Letecké záběry centra Prahy po výbuchu v domě na nábřeţí Ulicí u Národního divadla otřásl výbuch, podle šéfa záchranky jsou na místě mrtví Výbuch v Divadelní posunul stěnu, domu hrozí zřícení To ticho po výbuchu bylo děsivé, popsala zraněná ţena Výbuch omezil dopravu v centru Prahy, na Národní se vrátily tramvaje Světová média informují o explozi v Praze „V domě č. 5 stále hrozí zřícení. V okolních domech zasaţených tlakovou vlnou po výbuchu uţ zřícení nehrozí. Do ostatních (evakuovaných domŧ, pozn. red.) se budou lidé moci vrátit po 14.00,“ řekl Právu ředitel praţských hasičŧ Jaromír Pešek. Záchranáři evakuovali přes 200 lidí. Na místo výbuchu dorazil i praţský primátor Bohuslav Svoboda. FOTO: Milan Malíček, Právo K neštěstí se vyjádřil i premiér Petr Nečas (ODS). "Jsem hluboce zasaţen tragédií, která se odehrála při výbuchu plynu v Divadelní ulici v Praze. V současné době se podrobně seznamuji se situací a jsem v kontaktu s Ministerstvem vnitra ČR a dalšími sloţkami integrovaného záchranného systému," uvedl v tiskovém prohlášení. Při výbuchu bylo zraněno aţ 40 lidí, podle prvotních informací se mohlo jednat výbuch plynu, který byl v okolí údajně silně cítit.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/300524-vybuch-v-divadelni-posunul-stenu-domu-hrozi-zriceni.html _ Plné znění zpráv


Exploze v centru Prahy! Zasypaní lidé pod troskami 29.4.2013

opojisteni.cz str. 00 Eurozprávy.cz_

Rizika_

29.4.2013 Domem v centru Prahy u Smetanova nábřeţí poblíţ Národního divadla otřásl dnes kolem desáté hodiny ranní silný výbuch. Domem v centru Prahy u Smetanova nábřeţí poblíţ Národního divadla otřásl dnes kolem desáté hodiny ranní silný výbuch. Zatím si vyţádal aţ 40 většinou lehce zraněných, ani váţnější zranění ale záchranáři nevylučují. Dál zjišťují, zda někdo nezŧstal pod sutinami, mohlo by jít o tři lidi. "Výbuch plynu v domě na rohu Divadelní a Krocínovy ulice nám byl hlášený čtyři minuty před desátou hodinou. Uvnitř domu se propadly stropy. Dŧm stojí, ale je váţně poškozen," hlásí z místa na dotaz z mluvčí praţské policie Tomáš Hulan. Podle Hulana jde o dŧm s komerčním vyuţitím. Budova, ve které zřejmě vybuchl plyn, patří státnímu podniku Řízení letového provozu (ŘLP). ŘLP toto bývalé administrativní centrum opustilo na konci 90. let a nyní budovu pronajímá jiným firmám, uvedl mluvčí organizace Richard Klíma s tím, ţe na bezpečnost provozu ve vzdušném prostoru nemŧţe mít dnešní událost vliv. Podle reportérky Novinek k výbuchu došlo v druhém patře domu. Okolní okna jsou vytlučená, na místě je několik sanitních vozŧ, hasiči a policisté. Tlaková vlna byla tak mohutná, ţe rozbila skla aţ na budově Nové scény národního divadla. Poškozeno je i několik oken na staré budově Národního divadla. Plynaři uţ do domu, kde došlo k explozi, pustili záchranáře. Ti dovnitř nemohli kvŧli hrozbě další exploze. Sutiny uţ prohledávají speciálně vycvičení psi. Podle ředitele záchranné sluţby Zdeňka Schwarze mohou být na místě tři aţ čtyři mrtví. Schwarz uvedl ţe v sutinách se neozývá ţádné volání o pomoc ani sténání. "Psi uţ několikrát označili jedno konkrétní místo," dodal. Budova fakulty sociálních věd, která sídlí vedle postiţeného domu, je podle mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka evakuovaná a uzavřená. Několik lidí pořezaly střepy z vyraţených oken, uvedl Hájek. Evakuovaná je téţ budova Akademie věd. Rozbitá okna byla také v Bartolomějské ulici i v ulici Karolíny Světlé, píšou Novinky.cz. Svědci hovoří o tom, ţe výbuch byl slyšitelný i v kancelářích přes Vltavu. Na místo výbuchu dorazili také psovodi městské policie spolu se 61 stráţníky. Uzavírka centra zpŧsobila v hlavním mestě dopravní kolaps. Kolony jsou na všech většiích tazích, které centrem města procházejí. Eurozprávy.cz

URL| http://www.opojisteni.cz/rizika/exploze-v-centru-prahy-zasypani-lide-pod-troskami/ _

Novinář o výbuchu v Praze: Nevěděli jsme, co dělat 29.4.2013

parlamentnilisty.cz joh_

str. 00

Monitor_

Redaktor týdeníku Ekonom Miloš Čermák, který zároveň vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, vedl v době výbuchu u praţského Smetanova nábřeţí seminář. Serveru iHNED.cz celou situaci popsal. “Byli jsme jako opaření, nevěděli jsme, co udělat, kam se schovat. Pak jsme pochopili, ţe došlo k nějakému výbuchu, a vyběhli jsme ze školy. Do pěti minut tam byla policie a začala budovu vyklízet,“ uvedl Čermák. Plné znění zpráv


Novinář však byl se svými studenty naštěstí v místnosti, která nemá okna do Divadelní ulice, kterou výbuch zasáhl nejvíce. V budově FSV UK ale tímto směrem byla podle něj zničena všechna okna. “Všichni jsme se klepali, včetně mě. Je to svým zpŧsobem adrenalin, člověk je rozčílený a neví, co a jak. Bylo tam pár studentŧ pořezaných. To byli podle mě ti, kteří studovali v knihovně nebo se učili v posluchárnách směrem do Divadelní. Všichni se snaţili najít své kamarády, ale panikou bych to nenazval,“ popsal pro iHNED.cz Čermák. relatedarticles title="Psali articles="270422,270232,270229,270210,270205,270183,270166,270127,270120,270115,270098" /

jsme:"



Novinář Čermák přišel s vtípkem o Bakalovi a výbuchu plynu 29.4.2013

parlamentnilisty.cz joh_

str. 00

Monitor_

Novinář Miloš Čermák, který jako jeden z prvních poskytl médiím bliţší informace a svědectví o výbuchu v Praze, si dělá na Twitteru a Facebooku legraci ze spojení dvou velkých událostí dne – zmíněného výbuchu a prodeje Centrum Holdings. Čermák, který vyučuje na FSV UK, jejíţ budova byla výbuchem zasaţena, pracuje zároveň v časopise Ekonom, který patří společnosti Economia. Tu z téměř 90 procent vlastní podnikatel Zdeněk Bakala a nyní kupuje firmu Centrum Holdings, pod níţ spadá např. server Aktuálně.cz nebo deník Insider. “Volali mi z managementu, ať sem napíšu, ze zprávy s titulky 'Centrem otřásl výbuch' a 'Economie kupuje Centrum' spolu naprosto nesouvisejí,” napsal Čermák na svŧj twitterový účet, aniţ by přímo zmínil jméno mediálního magnáta a uhlobarona, který je hlavním aktérem ostře sledované transakce. K výbuchu v Divadelní ulici v Praze došlo dnes před desátou hodinou. V budově FSV UK zrovna Čermák vedl seminář a na svém účtu zveřejnil fotografii rozbitého okna na chodbě ještě dříve, neţ o události informovaly zpravodajské servery. relatedarticles title="Psali articles="270429,270457,270429,268833,195400,178171,170349,265740,264576,261002" /

jsme:"



Svědectví dvou přímých účastnic výbuchu 29.4.2013

Prima Family

str. 05 _

18:55 Zprávy FTV Prima_



Sandra PARMOVÁ, moderátorka -------------------Exploze otřásla budovou, která patří podniku Řízení letového provozu. Hned vedle ní jsou dvě vysoké školy Fakulta sociálních věd a FAMu, ve kterých v té době byly desítky studentŧ i jejich učitelŧ. Roman FOJTA, moderátor -------------------My vám teď ukáţeme svědectví dvou ţen, které byly od výbuchu jen několik metrŧ. Zaţily zřejmě nejhrŧznější chvíle v ţivotě. Daniel JANOCH, redaktor -------------------Toto je výpověď toho, co se dnes v Divadelní ulici stalo, od dvou přímých účastníkŧ. Je krátce před desátou hodinou. Studentka ţurnalistiky a zároveň redaktorka deníku Blesk sedí v budově Fakulty sociálních věd, tedy hned vedle místa výbuchu. Chystá se na test. Tereza STONIŠOVÁ, redaktorka deníku Blesk -------------------Pamatuju si akorát, ţe jsem zrovna vytahovala propisku z kabelky, měli jsme zrovna začít psát prŧběţný test z angličtiny. Daniel JANOCH, redaktor -------------------O několik desítek metrŧ dál na Národní třídě vede dva grošáky kočí, která byla na turistické projíţďce. kočí -------------------Jsem projíţděla tím mostem a najednou výbuch a šok. Daniel JANOCH, redaktor -------------------Asi pět minut před desátou hodinou se ozývá ohlušující rána. Budovy v Divadelní ulici a jí přilehlých se otřásají. Skleněné tabulky v oknech se mění na nebezpečné létající střepy. Tereza STONIŠOVÁ, redaktorka deníku Blesk -------------------Nikdo jsme nevěděli, co se děje, ale okamţitě jsme všichni vyběhli z těch lavic. Někdo zakřičel: "K zemi!" tak jsme si všichni lehli. kočí -------------------Já jsem myslela, ţe je válka. To byl hroznej šok a ještě jsem v šoku a nechci jako o tom ani mluvit. Daniel JANOCH, redaktor -------------------Studenti, obyvatelé přilehlých domŧ a náhodní kolemjdoucí začínají zmateně pobíhat a zjišťovat, co se vlastně stalo. kočí -------------------Okolo nás běhalo plno lidí a pomáhalo nám jako, jestli se něco děje, nebo neděje a jestli nepotřebujeme pomoct. Tereza STONIŠOVÁ, redaktorka deníku Blesk -------------------Kdyţ jsem vyšla ven, tak to byl dost hrŧznej pohled, protoţe někteří vyučující, hlavně teda knihovnice, i spoluţáci byli poranění od těch střepin, někteří byli ovázaní, některým pomáhali hasiči. Daniel JANOCH, redaktor Plné znění zpráv


-------------------Nikdo ze studentŧ není naštěstí zraněn těţce. Záchranáři ale přesto mají co dělat. Navíc je všude cítit plyn. Policisté proto evakuují okolní domy, hrozí další výbuchy. Studenti musí okamţitě pryč. Nemohou si ani vzít své osobní věci. Tereza STONIŠOVÁ, redaktorka deníku Blesk -------------------Jsem pořád bez notebooku, bez peněţenky, bez klíčŧ, takţe pořád nevím, co bude. Daniel JANOCH, redaktor -------------------Policisté mezitím celou oblast uzavírají, v ulicích je stále cítit unikající plyn. Daniel Janoch a redakce Prima FTV. _

Výbuch v domě v centru Prahy zranil aţ 25 lidí 29.4.2013

prvnizpravy.cz _

str. 00

z domova_

V budově v centru Prahy v Divadelní ulici číslo 5 mezi budovami FAMU a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, došlo k výbuchu. Uvedla to Česká televize. Zatím záchranáři vědí o 25 zraněných, čtyři jsou zraněni váţně. Evakuovali i další budovy, které mají vyraţená okna, na místě zasahují sloţky integrovaného záchranného systému se záchranářským kamionem Golem. K explozi došlo v budově Divadelní 5. "Dolní část je zdemolovaná," uvedla mluvčí hasičŧ Pavlína Adamcová. Na místě byl podle svědkŧ cítit plyn. "Výbuch plynu je nejpravděpodobnější verzí," sdělil policejní mluvčí Tomáš Hulan, příčiny ale policisté a hasiči ještě vyšetřují. Kvŧli obavě z dalších explozí uzavírá policie část praţského centra v okolí Smetanova nábřeţí a Národní třídy. "Budovou otřásl velký výbuch, v části budovy to vymlátilo všechna okna. Nevěděli jsme, co se děje, tak jsme šli ven, potom se ukázalo, ţe došlo k výbuchu v Divadelní ulici," popsal okamţiky exploze Miloš Čermák, vyučující Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jejíţ budova Hollar sousedí s domem, kde došlo k výbuchu. Výbuch byl slyšet podle svědkŧ aţ kilometr daleko, poškodil budovy v okolí, především sousední domy číslo 1 a 3 a také zaparkovaná auta na ulici. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana jsou poškozené domy i v širším okolí aţ do ulice Bartolomějské, poškozená jsou okna i "Zdravotnická záchranná sluţba odvezla jednoho zraněného, další jedenáct lidí ošetřují záchranáři v Golemu," dodala Adamcová. Z okolí hasiči evakuují lidi. (ČT, foto: arch.)

URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-domova/vybuch-v-dome-v-centru-prahy-zranil-az-25-lidi/ _

Co byste určitě udělali, pokud byste mohli měsíc neomezeně vládnout České republice a z vašich změn by měla mít uţitek většina obyvatel státu? 29.4.2013

Respekt

str. 74

Příloha - Česká budoucnost_ _

Jakub Horák



manaţer v reklamě 1. Volební systém změnit na většinový. Problém vlád v Česku je, ţe nemohou vládnout. Moc bezmocných nahradila bezmoc mocných cokoli většího změnit. 2. Zrušme kraje, jsou korupční gubernie. Na ministerstva dohlédnou celostátní média, na krajích má kaţdý novinář manţelku, kterou někdo mŧţe vyhodit z práce. Kraje bych nahradil systémem obcí s rozšířenou pravomocí. 3. Privátní penzijní systém povinně pro lidi od 35 let, stát ať zajistí pouze ţivotní minimum formou sociálních dávek. Na víc nebude v celé Evropě. 4. Výběrová řízení státu dělat formou otevřených elektronických aukcí. Výběrová řízení by měla být i na státní zaměstnance - cokoli od náměstka níţ nemají být kamarádi, jen výsledek personálního konkurzu. 5. Stát jako prostor. Stanovil bych tvrdá antimonopolní pravidla a zprivatizoval ČEZ, České dráhy a cokoli, co nesouvisí s organizační funkcí státu. Stát má vlastnit přenosovou soustavu elektřiny, koleje a silnice. Ale do tohoto prostoru má kaţdý mít právo vstupovat s vlastními produkty na základě otevřených tendrŧ. 6. Nekřesťanské úroky mimo zákon. Rozšířením zákona o lichvě stanovme hranici přípustných úrokŧ z pŧjček. 7. Budoucnost. Jako stát bych podporoval pouze rozvoj přesného strojírenství, internetových startupŧ, biotechnologií a vývoj lékŧ. A váţnou hudbu, která vzbuzuje přemýšlení a sebereflexi. Tím definujeme to nejlepší z České republiky. ZBYNĚK FROLÍK generální ředitel firmy Linet Jsem právě na cestě po Číně, kde se věci kupodivu dějí opravdu rychle a efektivně. Číňané tvrdí, ţe i k všeobecnému blahu. Aplikovat čínský rychlý recept na Česko je asi úkol nadlidský. Česká společnost je hodně polarizovaná, a tak jakékoli rozhodnutí s ambicí váţněji zasáhnout do politického či hospodářského systému, navíc rychle, se těţko dočká souhlasu významné většiny. Pro mne je cesta k prosperitě lemována třemi věcmi: efektivním školstvím, štíhlou a výkonnější administrativou a podporou podnikání nebo ještě lépe podnikatelství. Jestli tedy slovo neomezeně v otázce znamená, ţe fantazie mŧţe pracovat v reţimu „tady a teď“, zasadil bych se o co nejrychlejší dotaţení legislativy, která má za cíl výrazně posunout kvalitu vzdělávání na všech úrovních. Dále bych nařídil úplnou transparentnost výkonu státní správy, provedl analýzu počtu státních i obecních úředníkŧ na jednoho obyvatele republiky a na metr čtvereční plochy úředních budov. Výsledky bych srovnal s rozvinutými zeměmi na Západě a nařídil dosaţení stejných parametrŧ do roka také u nás. Karolína Peake předsedkyně strany LIDEM, vicepremiérka V první řadě bych maximálně otevřela informace státní správy a samosprávy veřejnosti. Kam chodí slunce, nemusí lékař. Ke korupci a nehospodárnosti dochází tam, kam není vidět. Smlouvy uzavírané státem a samosprávami dostupné na jednom místě na internetu, rozklikávací rozpočty, veřejné zakázky, stejně tak účty politických stran atd. Jsem odpŧrkyní přerozdělování a příznivkyní prostředí výhodného pro podnikání a práci. Proto bych dále sníţila odvody na sociální a zdravotní pojištění tak, aby peníze zŧstaly lidem a zároveň došlo k podpoře zaměstnanosti sníţením ceny práce. Nyní jsou odvody v ČR jedny z nejvyšších v rámci OECD. A nakonec uţ jen dvě dŧleţité věci: zaprvé, po těchto změnách jiţ neměnit pokud moţno nic, nevymýšlet stále nové reformy, nanejvýš občas něco zjednodušit. A zadruhé, připomínat, jaké máme štěstí, ţe ţijeme v krásné zemi, v celkem fajn době. Ondřej Schneider Institut ekonomických studií FSV UK a IDEA Česko je malá země uprostřed Evropy a pro její obyvatele je nejlepší, kdyţ v Evropě panuje mír a Evropané spolu svobodně obchodují. Aby tohoto uspořádání co nejlépe vyuţili, musí se občané Česka s ostatními Evropany domluvit a musí jim mít co nabídnout. K tomu potřebují především dobré vzdělání. Proto bych se zaměřil na školství. Dnes vydává český stát zhruba padesát tisíc korun ročně na kaţdého studenta. Polovinu této částky bych místo přes rozpočet rozdělil prostřednictvím rodičŧ, aby si s šekem na dvacet pět tisíc korun mohli vybrat školu pro své dítě podle svých představ. A kaţdé dítě, kterému se podaří zlepšit si prŧměr známek o více neţ pŧl stupně, by kaţdý rok dostalo o dalších dva a pŧl tisíce korun více. Školy by nová situace přinutila snaţit se přilákat ţáky. Stát by jim pomohl tím, ţe by financoval polovinu výdajŧ na učitele matematiky a zahraniční učitele cizích jazykŧ, kteří budou vyučovat své rodné řeči. Zároveň by stát umoţnil rodičŧm přispívat na svoji školu a jejich dary by byly daňově odečitatelné. Věřím, ţe české školy by Plné znění zpráv


vyuţily příleţitost a vychovávaly by vzdělané a sebevědomé mladé lidi, kteří by nikdy nepochybovali, ţe patří do Evropy a ţe v ní uspějí. Vzhledem k tomu, ţe peněz není nikdy nazbyt, musel bych poţádat všechny občany Česka o pochopení a pomoc s tímto plánem. Velké nadšení by asi nevzbudilo, ţe vyšší náklady na školy bych kompenzoval sníţením nákladŧ na mzdy zaměstnancŧ veřejného sektoru o jednu třetinu. Věřím však, ţe řada dnešních úředníkŧ by nakonec dala přednost smysluplné práci s dětmi. Maxim Velčovský designér Kdybych měl na měsíc vládnout této zemi, zaměřil bych se na formy poznání. Naplánoval bych speciální internační tábory, v nichţ by se kaţdý občan této země musel zapsat a povinně odjet na týden do kaţdé členské země Evropské unie na zkušenou. Domnívám se, ţe je nutné, aby člověk pochopil věci skrze proţitek v kontextu času, prostoru a místa. Mám obavy, ţe tento nadhled chybí většině politikŧ, a nechtěl bych o něj připravit ani ţádného obyvatele této země. Druhým krokem by byl zákaz dabování zahraničních filmŧ. Tento počin by zadarmo prospěl emancipaci tohoto národa a dalšímu zdokonalování ve znalosti jazykŧ. Vše, co nás obklopuje, bylo někým vytvořeno. Dalším krokem k rozlišování a dekódování kvality by tedy měl být svobodný přístup k informacím. Náš systém by se měl skládat z věcí s rodokmenem. Začíná to u bochníku chleba a končí u podnikatelských subjektŧ. Domnívám se, ţe anonymita všeho - počínaje jídlem a konče politickými partajemi - z nás dělá stádo bez moţnosti dohledání pravé podstaty věcí. Petr Mach álek konzultant, spolupracovník NESEHNUTÍ a bývalý ředitel Hnutí Duha Soustředil bych se na systémové změny. Dobrou inspirací jsou návrhy nevládních organizací - v prvé řadě devět protikorupčních zákonŧ prosazovaných platformou Rekonstrukce státu. A hned nato bych prosadil zákon, který stanoví závazné tempo sniţování emisí skleníkových plynŧ. Povede k větší energetické nezávislosti, zvýší investice do čistých odvětví, přinese pracovní místa a v dŧsledku zaručí České republice konkurenceschopnost. U nás jej iniciativou Velká výzva prosazuje Hnutí Duha a podporují jej další organizace v čele s Člověkem v tísni. Lidi trápí špinavý vzduch ve městech. Proto bych zavedl zcela konkrétní a v zahraničí ozkoušená opatření: masivní výsadbu zeleně, zkvalitnění MHD, mýta pro vjezd do vybraných částí města, regulaci výstavby obchodních a kancelářských komplexŧ bez dobré vazby na veřejnou dopravu, lepší úklid a čistění silnic. Omezení korupce, sníţení závislosti na špinavém uhlí a drahé ropě nebo čistší vzduch, s tím bych byl pro začátek spokojený. Závěrem bych učinil jedno čistě sobecké rozhodnutí a zařídil si doţivotní permanentku do mé oblíbené sauny. Anna Kohoutov á ředitelka Gymnázia Třeboň Ţije se mi dobře a nejsem typ věčného stěţovatele a kritika. Nemám ráda neprofesionály, diletanty - a ve chvíli, kdy bych dostala takovou moc, bych se zřejmě přesně tak cítila. Přestoţe bych i já chtěla zamávat s korupcí, urychlit řešení nekonečných soudních tahanic, zastavit nehorázné plýtvání státními prostředky nebo třeba jednoznačně podpořit ty, kdo se chtějí starat o nemocné, postiţené, nemohoucí, naprosto intuitivně bych se zaměřila na obor, v němţ pracuji a kterým dlouhá léta ţiji - a tím je české školství. Před jakýmikoli volbami se o školství a potřebě systematických změn intenzivně mluví, bohuţel to vţdycky dopadne tak, ţe se školství chopí ten nejslabší koaliční partner. Z dlouhodobého hlediska je to ale ten nejsilovější rezort. Pokud bych měla neomezenou moţnost ve školství něco změnit, skokově bych vylepšila platy českých učitelŧ. Maximálně bych urychlila proces vytvoření smysluplného systému kariérního rŧstu, uvolnila prostředky na další vzdělávání učitelŧ, asistenty handicapovaných, zakázala nesmyslné přeplňování tříd. V neposlední řadě by se mi chtělo zrušit systém republikových normativŧ -proč mám o několik stovek tisíc korun na školu méně, kdyţ mi ubylo jen pár ţákŧ? A moţná bych si dopřála ještě jednu libŧstku - politikem by nesměl být ten, kdo nikdy nevykonával ţádné občanské povolání, kdo si jinak neţ politikou nevydělal ani korunu. Odtrţení těch, kteří v naší zemi rozhodují o dŧleţitých věcech, od reality normálního běţného ţivota, je někdy trochu legrační. Bohuţel nás to všechny stojí spoustu peněz. Jan Tvrdoň Demagog.cz Poručím větru a dešti! Vymetu ty zlodějské politiky! Ale váţně... Recept na instantní štěstí pro všechny tady a teď nemám. Ani si nemyslím, ţe by jeden člověk měl mít takovou moc rozhodovat o ostatních bez jakýchkoli omezení. Byť denně pozorujeme spoustu nejrŧznějších problémŧ či kauz, které nás štvou, tak si Plné znění zpráv


nemyslím, ţe existuje jedno nebo třeba i několik málo spásných opatření, jeţ okamţitě udělají z České republiky lepší místo na zemi. Otázku bych poloţil trochu jinak. Neměli by si právě sami obyvatelé začít „vládnout trochu více sami“, a to tak, aby z toho mělo prospěch celé Česko? Nelíbí se vám, ţe politické strany jsou často pobočkami lokálního byznysu, mají ve svých řadách nekompetentní jedince? Vstupujte do stran, měňte je. Nelíbí se vám nějaká konkrétní změna ve vaší obci či vašem městě? Máte své volené zástupce, apelujte na ně, chtějte nápravu. Buďme aktivnější, věřme si, starejme se nejen o sebe, ale také o své okolí, zajímejme se o věci veřejné. Nikdo jiný to za nás neudělá. Pokud bych ale přece měl hypoteticky na měsíc neomezenou vládu nad ČR, tak bych z této pozice po celou tuto dobu „tlačil“ do obyvatel následující sdělení: „Neposlouchejte ty, kdo vám tvrdí, ţe vyřeší všechny problémy tady a teď. Ti vás zavedou do pekel.“ Jarmila Baláţová šéfredaktorka Romano voď i Lákavá nabídka, ale vlastně docela zničující. Rovnou se totiţ musím prohlásit diktátorkou, jinak bych toho totiţ moc za ten měsíc nestihla, kdybych ještě měla vyjednávat o podpoře. Logicky však začnu u politiky. Omezila bych moţnost být v politice na určité období, asi deset let. Po této době by si kaţdý musel najít jinou práci. Rozhodně bych podmínila účast v parlamentu a ve vládních pozicích podmínkou, ţe po tuto dobu, stejně jako dalších pět let nesmí pŧsobit v ţádných dozorčích radách a podobných orgánech on/ona ani nejbliţší rodinní příslušníci. Na politiky by se vztahovala stejná pravidla jako na ostatní: chybíš v poslanecké lavici? Tak nemŧţeš brát plat. Další krok by se týkal změny, kterou by musely následně dodrţovat všechny vlády. Jednotlivé oblasti a nástin jejich řešení by nevymýšleli politici, ale odborníci z dané oblasti a mimo politiku v horizontu dvaceti let. Celou tu dobu tedy závazné dodrţování těchto plánŧ, linie jakoukoli vládou a pak teprve by byla moţná změna. Vrátila bych dŧstojnost určitým věkovým kategoriím tím, ţe bych motivovala zaměstnavatele, kteří pochopí, ţe teprve ve čtyřiceti letech má člověk zkušenosti, v padesáti k nim přidá moudrost a rozvahu atd. A vybudovala bych síť dŧstojného bydlení pro seniory a další skupiny obyvatel, kteří se ocitají na kraji bídy. Foto popis| _

Výbuch na sítích 29.4.2013

respekt.cz str. 00 Respekt.iHNed.cz_ Eva Mošpanová, Jan Pavec_

“Bouchlo Národní divadlo,“ říká paní do telefonu a vysvětluje, proč se tramvají na nábřeţí nedostane ani tři hodiny po výbuchu. Ve skutečnosti “to“ bouchlo o několik metrŧ dál, v domě v uličce mezi FAMU a Fakultou sociálních věd na Hollaru. Pásky jiţ ohradily místo ze všech stran. Za nimi stojí novináři a lidé, které policisté z oblasti vyhnali. Zbytek sedí po okolních kavárnách a čeká, aţ se jim podaří dostat domŧ. Poslouchají rádio a jeden druhému vykládají o štěstí, kdy je záclona zachránila před padajícím sklem. Největší rozruch vyvolává zpráva, ţe psi pod sutinami nikoho nenašli. Místem, kde rozruch od rána ještě neutichl, jsou sociální sítě. První zprávy se objevily na Facebooku jenom pár okamţikŧ po výbuchu a byly hned provázeny prvními záběry. Ve chvíli výbuchu ve vedlejší budově Univerzity Karlovy vyučoval novinář Miloš Čermák. Na Twitteru zveřejnil fotografii rozbitého okna se zprávou: Vybuch v Divadelni, hodne zranenych. V Hollaru na zurnalistice vymlacena skla. twitter.com/cermak/status/… — Miloš Čermák (@cermak) April 29, 2013 Je to asi asi nejzajímavější fotografie a objevuje se ve stejné době, kdy David Tvrdoň zveřejnil snímek trosek a rozbitých aut na místě výbuchu - které tehdy ještě policie neuzavřela.



“Poprvé k nám přišli policisti a říkali, ţe mŧţeme zŧstat. Aţ další policajti, kteří přišli za dvě hodiny, nás vyhnali ven,“ líčí dění po výbuchu starší ţena, která ţije se svým holandským manţelem v Krocinově ulici jen pár desítek metrŧ od místa výbuchu. Plyn přitom údajně dál unikal a mohlo dojít k další explozi. Zmatky byly i na straně médií. Televizní štáby se na místo dostaly aţ ve chvíli, kdy jiţ policie uzavřela široké okolí; často marně shnáněly informace nebo se ukázalo, ţe jde o výmysly. Dlouho dokonce nebylo vŧbec jasné, ve které z budov vlastně k výbuchu došlo. Dřív, neţ mnohá tradiční média vŧbec dorazila, sociální sítě uţ tak nabízely nejrŧznější informace od lidí přímo na místě. Nejde přitom o nic nového - kdyţ v únoru 2009 při přistávání nedaleko Amsterdamu havarovalo letadlo společnosti Turkish Airlines, přinesla síť Twitter informace o 15 minut dříve neţ světoznámá BBC. Podobně tomu bylo při nedávnem bombovém útoku v Bostonu, kdy se první informace přímo z místa objevily opět na Twitteru a média je následovala aţ minuty poté. “V čase krizí ţízníme po informacích, abychom zklidnili naše rozrušení. A tyto informace chceme tak moc, ţe upouštíme od našich standardŧ a obracíme se na okamţitě publikované informace a kvazi-ţurnalistiku ze sociálních zdrojŧ,“ píše pro internetový magazín Social Media Today John Burg. Podle prŧzkumu společnosti AYTM získává čtvrtina dotázaných pravidelně informace ze sociálních sítí. Kdyţ se stane něco opravdu dŧleţitého, dozví se o tom ze stejného zdroje aţ polovina dotázaných. Trochu paradoxní je pak to, ţe díky médiím a sociálním sítím vědí o výbuchu v Praze i na opačné straně planety, ale jenom pár desítek metrŧ od místa exploze sedí obyvatelka jednoho z okolních domŧ. U nohou má kufr, který si stihla narychlo zabalit, neţ ji policisté vyvedli, a nešťastně říká: “Kdyby nám alespoň řekli, co teď máme dělat.“

URL| http://Respekt.iHNed.cz/nenechte-si-ujit/c1-59787460-vybuch-na-sitich _


strategie.e15.cz _

str. 00

Ţurnál_

Abyste uspěli v online branţi v době, kdy uţ je díky nízkým vstupním nákladŧm otevřená všem, je nejdŧleţitější nadšení a nápaditost tvŧrcŧ. Znalec dění na českém internetu a pořadatel soutěţe Křišťálová Lupa Ján Simkanič proto poukazuje právě na podnikatele s těmito vlastnostmi. Samo nadšení ke spuštění ţivotaschopného projektu pochopitelně nestačí. Jestliţe Ján Simkanič povaţuje tvŧrčí elán za mocnější faktor neţ peníze, nemá tím na mysli nějaké začátečnické experimentátory. Jako šéf předního vydavatelství specializovaných internetových serverŧ dobře ví, ţe ţádný z té spousty nápadŧ, kombinací řešení, které se nabízejí na startup setkáních, by nikdo bez efektivní exekutivy v praxi neuplatnil. Směr v české internetové branţi udávají draví podnikatelé se zkušenostmi ze zahraničí a je jich hodně. Simkanič v této souvislosti mluví o vertikálách, mezi nimiţ těţko hledat lídra určujícího trendy v branţi. Významné impulzy nicméně přicházejí jak z e-commerce, tak z mediální, mediálně-obsahové, ale i inzertní oblasti. Trend v e-commerce, soudě alespoň podle výsledkŧ, určuje Alza, Mall, Seznam a Allegro Group. Ti mají největší obraty, trh je následuje a vymezuje se vŧči nim. Vedle tradičních velkých hráčŧ zanechávají výraznou stopu na českém internetu štiky se zázemím, které se vrhají na nový byznys. Kromě nich na sebe občas upozorní někdo ze startup scény, jakkoli jí jako celku nelze přikládat zásadnější význam. Nonstop dril a globální ambice Vstup na trh usnadnily levnější počítače i programy, z nichţ profesionálnímu účelu slouţí i některé bezplatné. K dispozici je rychlé internetové připojení za rozumné ceny i uţivatelsky přívětivé aplikace. Díky nim nemusí Plné znění zpráv


vývojář programovat vše znovu a s jejich základními funkcemi rychle naučí pracovat i členy svého týmu. Ještě před deseti lety byla situace sloţitější. Schopnost uplatnit zajímavé nápady na trhu v sobě objevily právě štiky, mezi které nejen Simkanič řadí Slevomat nebo další projekty Tomáše Čupra, jakoţ i realizace Mitonu nebo „dravého kapitalisty“ Jana Barty. Jejich hlavním vkladem nejsou peníze. Čupr při spuštění Slevomatu zhodnotil své zkušenosti z pětiletého pŧsobení v zahraničním byznysu (konkrétně v Londýně). Zapotřebí je nonstop dril a schopnost podchytit všechny dŧleţité aspekty projektu od jeho podoby přes efektivní oslovení a navázání obchodních partnerŧ aţ po distribuci. „Čupr to dokázal a obešel se bez zázemí velké společnosti,“ oceňuje Simkanič samostatnost a sebedŧvěru. Stejně tak i Vít Horký ze startupu Brand Embassy. Malý tým v pronajatých prostorách, ovšem s globálními ambicemi, schopný udělat globální produkt v několika jazycích srozumitelný všem, kdo se pohybují v dané oblasti. Osazenstvo tohoto „velvyslanectví značek“ patří k těm, jimţ neuniklo, ţe v ohledu vyhodnocování zpětné vazby ze sociálních sítí mají všichni tytéţ potřeby bez ohledu na to, zda jsou v Praze, New Yorku, nebo v Londýně. A ţe oslovit klíčové lidi a najít distribuční partnery lze i na dálku. Respektive, lépe je na tom ten, kdo svŧj produkt předvede na konferenci v zahraničí, kde u té příleţitosti i naváţe osobní kontakty. Ze skromných poměrŧ začínal i Pavel Matoušek, který loni udělal druhý největší deal roku, kdyţ za několik desítek milionŧ korun prodal vydavatelství Mafra svŧj web AAA Poptávka. „Roztočil byznys, který dokázal nejen vymyslet, ale i naprogramovat a prodat zákazníkŧm i obchodním partnerŧm,“ poukazuje na vyváţenou distribuci úsilí. Podnikateli, který zavedl dlouhodobě udrţitelnou sluţbu a pak ji prodal někomu silnějšímu, kdo ji dokáţe zhodnotit ještě o úroveň výš, rozumí. „Přirozená tendence v situaci, kdy několik firem drţí majoritu na trhu.“ Největší odpad padá pod stŧl Český trh pasuje nad evropský kvalitativní prŧměr hlavně pro poměrně přísně nastavené měření internetu a z toho plynoucí silnou zpětnou vazbu. To, ţe karty jsou rozdané, Jána Simkaniče netrápí. I v Americe si branţi rozdělilo pět mediálních skupin. Jen uţivit větší projekt je u publika z deseti milionŧ obyvatel a jeho menší kupní síle těţší. Proto se ambiciózní startupy zaměřují na anglicky mluvící země, kdeţto veleúspěšné čistě domácí produkty typu Slevomat jsou v menšině. O to víc českých internetových podnikatelŧ se fungujícími portály inspiruje. Nad samozřejmostí, s jakou přebíráme obchodní modely nebo nápady druhých, Simkanič rozpačitě krčí rameny. „V některých ohledech máme mentálně blízko Číně. Zákazník na tom ale vydělá; inovativní tvŧrci alespoň nespí na vavřínech, jsou čilí a neustále ukazují směr,“ prokazuje optimismus. Čtěte také: SPIR: Výdaje do internetové reklamy i letos porostou Inzerenti jsou v současné recesi stále opatrní, celkový balík inzertních peněz zřejmě neporoste a ani výdaje do internetu se nezvednou tak rychle, jak se předpokládalo. I to má ale výhodu. Stále ještě skrovné časy přispívají alespoň očistě trhu od subjektŧ, které internet zahlcují bezcenným obsahem. Firmy, které nevěděly, jak na to, jsou v setrvalých ztrátách a provoz dotují ve víře, ţe hubené období takto překlenou. Několik firem se uţ kvŧli tomu spojilo a spekuluje se o dalších. Tento trend ještě bude pokračovat. Po příchodu recese v roce 2008 firmy první rok, dva s vyuţitím rezerv přečkaly dobře. „Kdo se ale na horší situaci neadaptoval, nemá šanci to ustát. To, ţe Seznam generuje miliardu zisku ročně, je v takové situaci fenomenální úspěch.“ Nedojit klienty Po své úplně první úspěšné konferenci Kulatý stŧl o digitalizaci, která proběhla v roce 2006 a na jejíţ přípravě se Simkanič podílel, si uvědomil, ţe chybí zastřešující odborná akce pro český internet. Tou se stala anketa Křišťálová Lupa – Cena českého internetu a paralelní konference Czech Internet Forum. Kdyţ uvaţoval o její podobě, začalo být zřejmé, ţe českým online aktivitám schází popularizační akce. Do té doby s kolegy z vydavatelství vedli weby a ţádný event ještě sami nepořádali, ale nijak dlouze se nerozmýšleli.



Soutěţ měl produkovat server Lupa.cz, který beztak jediný pravidelně psal o českém internetu. Zájem pořadatele překvapil. Uţ v prvním ročníku hlasovalo 10 000 lidí. Po třech letech získali partnera, s jehoţ pomocí do projektu investovali a pojali ho „divadelněji“. Jakuba Ţelezného vystřídal Tomáš Hanák, s nímţ Simkanič spolupracuje na dramaturgii večera. To, ţe nakonec společně s Hanákem i moderuje, označuje pokaţdé za velkou drzost, ve výsledku ale nenuceným stylem strčí do kapsy většinu rádoby neformálních odborných akcí. Simkanič podle svých slov trpí při nejrŧznějších slavnostních okamţicích, k nimţ chybí dŧvod. „Spousta akcí tohoto typu vzniká jen proto, ţe je dobré podojit partnery a popít s kolegy. To nám připadá málo,“ dodává v naráţce na projekty, o které se ale nikdo nestará. Netrpí přesvědčením, ţe by se mu vše dařilo dokonale, nicméně kdyţ něco dělá, musí mu to dávat smysl. „A tím, ţe nemám rád strnulost, formálnost a snobárnu, jdu vlastní cestou lehkého shazování.“ Přitom se má na pozoru, aby nesklouzl k samoúčelné zábavě a aby akce měla pro branţi nějaké opodstatnění. I pro osobnosti internetu platí základní marketingové souvislosti. Bez ohledu na soutěţ Lupy se jimi stávají autoři úspěšných projektŧ, kteří jsou ale zároveň vidět, takţe si lidé v branţi mohou spojit jejich úspěch s konkrétní osobou. Jednu z prvních příleţitostí, jak o sobě a svém projektu dát vědět, naskýtá konference New Media Inspiration, kterou Simkanič spolupořádá a jejímţ mediálním partnerem je časopis Strategie. „Na rozdíl od setkání protřelých byznysmenŧ, kteří se za všech okolností tváří, jak to mají takzvaně na háku, třebaţe tomu tak leckdy není, tady mezi mladými lidmi vládne hlavně nadšení,“ líbí se Simkaničovi. V posluchárně, která je zaplněná převáţně studenty z Filozofické fakulty, Fakulty sociálních věd, případně z ČVUT, „cítíte, jak jsou lační po něčem zajímavém a inspirativním“. I do budoucna proto chce udrţet neformální ráz této konference spojující akademickou sféru s byznysem. Úkroky stranou v podobě bláznivých nápadŧ, jakým bylo na letošním druhém ročníku představené QR tetování, tedy podle něj nejsou na škodu této konference, která je pojatá ve stylu „trochu underground, trochu byznys“. Ján Simkanič (1978) Výkonný ředitel Internet Info, internetového vydavatelství specializovaných zpravodajských serverŧ a provozovatele sluţeb v oblasti internetového marketingu, pŧsobí ve společnosti jiţ od roku 2001. Dříve měl na starosti obsahový rozvoj zpravodajských serverŧ a marketingovou strategii firmy. Vystudoval ekonomii a překladatelství na FF UK Praha. Příleţitostně se věnuje moderování a publicistice. Své občasné postřehy umisťuje na web Simindr.cz. Je předsedou Výkonné rady SPIR.

URL| http://strategie.e15.cz/zurnal/jan-simkanic-nemam-rad-snobarnu-982496 _

Šortky a tisíc koní 29.4.2013

Svět motorů str. 40 Martin Machala_

Zábava_

Tak copak nám poví o autech modelka, vytáhlá kráska na jehlách a letošní Miss Motorsport Karolína Ludvíková? Setkání s Miss Motorsport Karolínou Ludvíkovou Jsem nepoučitelný. Zle jsem podcenil Anetu Savarovou a i teď, před povídáním s Karolínou Ludvíkovou, jsem předpokládal konverzaci o její nejoblíbenější barvě, nemoţném koţeném čalounění, které se v létě lepí na zadek, a nářku nad tím, co si proboha počne se skútrem! Aneb hlavní cenou pro letošní Miss Motorsport. Jak jsem byl hloupý… Ne kaţdá modelka je studnice kalibru Petry Faltýnové! Do jedné stopy!



Za prvé – jedenadvacetiletá Karolína studuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. A za druhé – její pŧsobení za řídítky skútru Honda PCX 125 rozhodně neskončilo pózováním pro fotografa, jednostopý stroj hodlá aktivně vyuţívat! „S velkými motorkami mám zkušenost jenom jako spolujezdkyně, na skútru jsem uţ něco málo najezdila,“ prohlašuje hnědovláska. „Zatím to ale byly jenom nejmenší padesátky. A ty moc rychle nejezdily. Třeba do kopce to uţ byl kolikrát docela problém, nechtělo se jim,“ vzpomíná Karolína. „Teď mě ale čeká silnější stopětadvacítka a to by mohla být sviţnější jízda,“ těší se čerstvá Miss Motorsport. „Na rychlejší PCX si uţ asi taky netroufnu jenom tak v šortkách a tílku. Budu si muset koupit nějaké motorkářské vybavení,“ přemýšlí a hned si v prodejně zkouší přilbu. Ano, samozřejmě, Karolína, šortky a tílko… To je z bezpečnostního pohledu rozhodně zavrţeníhodná představa. Raději nemyslet! Rozklepaná kolena Titul Miss Motorsport je v dobrých rukou. Karolína vypočítává, tá čím vším u uţ jezdila, jaká k auta řídila. Překvapuje také teoretickými znalostmi, kdyţ se rozpovídá o systému nočního vidění. „Výborná věc! Najednou jsem ve tmě viděla chodce, které bych jinak určitě přehlédla,“ pochvaluje si technickou novinku. Ve výčtu modelŧ, které vyzkoušela, převaţují silnější, sportovní vozy. Zajímá mě, s jakým nejvýkonnějším autem měla tu čest. „Tak to bylo asi Bugatti Veyron,“ uvaţuje. Aha. Takţe Karolína se svezla ve veyronu. „Ne, já ho řídila!“ opravuje mě modelka. Ještě lepší. Poněkud zaskočený se ptám, jak se k takové testovací jízdě dostala. „Hezky jsem poprosila,“ uculuje se Karolína. Myslím, ţe já bych mohl prosit třeba nádherně, ale za volant by mi to nepomohlo. No dobře. Tak jaký tedy byl veyron, Karolíno? „Měla jsem k tomu autu obrovský respekt, úplně se mi klepala kolena,“ popisuje záţitek. „Jela jsem s ním jenom po městě, vlastně docela pomalu. I tak ale bylo cítit, jak neskutečně silný veyron je. Plynu jsem se sotva dotkla a bugatti okamţitě vystřelilo. Famózní záţitek!“ Automat, nebo manuál? S vlastním autem sice podobné pocity vlastním, nezaţívá, Audi A3 si ale pochvaluje. „Pro mladou slečnu je ideální! Ve městě se v pohodě propletu, na delší cestě je audina pořád dost pohodlná, hodí se mi taky velký zavazadlový prostor.“ Nějaké speciální poţadavky na soukromé vozidlo byly? „Vlastně jenom jeden. Automatická převodovka. Já a manuál se moc nekamarádíme,“ usmívá se Karolína. „Moţná by se mi hodily ještě koţené sedačky. V autě totiţ často jím!“ Karolína Ludvíková Výška: 173 cm Váha: 52 kg Míry: 89-60-90 Narodila se v Praze. Studuje Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Věnuje se modelingu, pravidelně se účastní nejrŧznějších soutěţí krásy. Loni se probojovala do semifi nále České Miss, v Miss Brno Open se dostala aţ do finále. V roce 2012 se také stala druhou vicemiss Miss Yacht Model International 2012 a vyhrála Miss Motorsport. K jejím koníčkŧm patří vodní sporty, tanec, cestování a samozřejmě auta! Foto popis| Nový skútr Honda PCX si Karolína převzala v showroomu společnosti Auto Jarov Foto popis| Na svatého Valentýna Bouračku má Karolína za sebou jedinou. Naštěstí lehkou. „Naboural do mě taxikář, ještě ţe to bylo v malé rychlosti. Odnesly to moje dveře, taxikář musel zaplatit tisícovku pokuty,“ vzpomíná Karolína. Datum a místo dopravní nehody si Miss Motorsport vybavuje naprosto přesně. „Stalo se to na svatého Valentýna ve Valentýnské ulici,“ směje se. Foto autor| Foto Jiří Pekárek a archiv _

Hřib kouře po výbuchu v Praze: Záchranáři i nadále prohledávají sutiny zničeného domu 29.4.2013

tn.cz

str. 00

TN.CZ/Zprávy/Domácí_ _

V těsném sousedství Národního divadla a kavárny Slavia došlo k mohutné explozi. Výbuch rozbil okna v přilehlých ulicích, okolí výbuchu zasypala suť. Není jisté, kolik je zraněných. Okolí je evakuováno.



Sledovali jsme on-line: 18:46 - Jako ve válce si připadal Kamil Štibrányi, kdyţ se dnes odpoledne vrátil do svého bytu v praţské Divadelní ulici. Jen pár metrŧ od jeho bytu explodoval dopoledne plyn, tlaková vlna poškodila většinu okolních objektŧ. "Je to Sodoma Gomora, takový malý Bejrút," řekl Štibrányi bezprostředně poté, co se vrátit ze zničeného bytu. "Zasklívat nemusíme, všechno je vylomené, ohnuté, sedačka zasypaná střepy, špagety všude, kolo naštorc, obrazy popadaly," popsal svŧj byt muţ, který bydlí ve druhém patře domu Divadelní 14. Plyn vybuchl v čísle 5. 18:27 - Podívejte se na dopolední výbuch v Divadelní ulici v centru Prahy zachycené na mobil jednoho ze svědkŧ. 18:04 - Primátor Prahy Bohuslav Svoboda novinářŧm sdělil, ţe výbuch domu v centru Prahy si vyţádal 35 zraněných. Většina z nich byla lehce zraněná, dva pacienti jsou zraněni váţně. Záchranáři pod troskami zatím ţádnou oběť nenašli. Pátrání však bude pokračovat, nasazeni jsou policejní psi. 17:58 - Podle premiéra Petra Nečase nebyl výbuch domu v centru Prahy teroristickým činem. Premiérovi to potvrdil ředitel Bezpečnostní informační sluţby Jiří Lang. 17:46 - Galerie Hollar oznámila, ţe v dŧsledku poškození budovy Fakulty sociálních věd, v níţ sídlí, odloţila na neurčito otevření výstavy Magický svět Dušana Kállaye. "Mělo se uskutečnit 2. května na Smetanově nábřeţí 6. O novém termínu výstavy tohoto předního slovenského grafika bude veřejnost včas informována," uvedl předseda sdruţení Vladimír Suchánek. 17:21 - Nová scéna Národního divadla bude i přes dopolední výbuch nedaleko budovy hrát plánovanou reprízu Nosoroţce. Začátek představení však bude o něco posunut, neboť tramvaje na Národní třídě zatím nestaví a parkoviště u historické budovy se nedá pouţívat. 17:03 - Policisté odpoledne zaznamenali u kavárny Slávia v centru Prahy únik plynu. Okolí kavárny, která se nachází nedaleko vybuchlého domu, zhruba na dvě hodiny znovu uzavřeli. Úsek opět zprŧjezdnili před 17. hodinou. 16:27 - Provoz v centru Prahy je po výbuchu plně obnoven. Uzavřen je pouze chodník na Národní třídě a Smetanově nábřeţí. "V tuto chvíli je uzavřen pouze zmíněný chodník a tramvaje projíţdějí zastávku Národní divadlo, která je na Smetanově nábřeţí," řekl praţský policejní mluvčí Tomáš Hulan. 15:19 - V okolí Národního divadla opět částečně uniká plyn. Okolí Divadelní ulice je stále uzavřeno. Američani vzkazují do "čečenské" Prahy: To máte za Boston! 14:59 - Sutiny prohledávají tři týmy se psy. Nikoho zatím nenašli, jedinou váţně zraněnou osobou je podle Blesk.cz muţ (ročník narození 1948). 14:55 - Na internetu se objevují další a další svědectví z centra Prahy. Lidé popisují, ţe v první chvíli po výbuchu měli strach, ţe se jedná o teroristický útok. 14:22 - Záchránáři stále pracují s verzí, ţe v sutinách domu zŧstali nějací lidé. Nikdo ale neví, kolik. 14:05 - Pracovníci Praţské plynárenské neprováděli ţádné zásahy do plynovodŧ v oblasti v centru Prahy, kde dnes dopoledne došlo k výbuchu. Agentuře ČTK to řekl mluvčí společnosti Miroslav Vránek. 13:50 - Zdravotníci rozvezli do praţských nemocnic 35 lidí, jednoho člověka exploze zranila těţce. 13:12 - Ředitel praţské záchranky Zdeněk Schwarz uvedl pro TN.cz, ţe v sutinách se neozývá ţádné volání o pomoc ani sténání. "Psi uţ několikrát označili jedno konkrétní místo, v sutinách mohou být uvězněni 3 aţ 4 lidé," dodal Schwarz. Plné znění zpráv


Výbuch vytloukl okna Národního divadla. Večer se hrát nebude! 12:47 - K místu tragédie se přijel podívat i praţský primátor Bohuslav Svoboda. 12:15 - Výbuch v centru Prahy si vyţádal aţ 40 zraněných, většinou lehce, ani závaţnější zranění však záchranáři nevylučují. Dál zjišťují, zda někdo nezŧstal pod sutinami. 12:09 - Sutiny se snaţí prohledat tým záchranářŧ se psy. Není jasné, zda v troskách jsou nějaké oběti a pokud ano, tak kolik jich je. 12:05 - Fakulta sociálních věd bude do konce týdne uzavřena. Jsou vytlučena okna, vyraţeny byly i masivní dveře. Nejhorší je situace v knihovně. Zraněný jsou i samotné pracovnice knihovny. 12:04 - Fakultní nemocnice Motol, která funguje v krizovém reţimu, uţ přijala první poraněné. Zraněných mŧţe být aţ 40 lidí. Na místo nejprve vyjelo pět sanit se dvěma lékaři. Vyrazil také speciálně upravený záchranářský kamion Golem. Pro záchranáře te´d paltí nejvyšší pohotovost - tzv traumaplán. 12:00 - Poškozena je také knihovna Akademie věd, která sídlí přímo na Národní třídě. 11:57 - Ředitel praţské záchranné sluţby Zdeněk Schwarz uvedl, ţe v troskách mohli zŧstat tři lidé. Jejich osud je nejistý. 11:56 - Agentura ČTK uvedla, ţe poškozena je i budova Národního divadla. Jsou vytlučena některá okna. 11:49 - Zraněných mŧţe být podle odhadu záchranářŧ aţ čtyřicet. 11:37 - "Byla hrozná panika, lidi padli na zem, pak zmateně vybíhali. Jeden člověk zakopl, další čtyři přes něj přeběhli. Policisté nás odháněli, ţe hrozí další výbuch, ale lidi popošli o pět metrŧ a koukali dál," popsala svědkyně výbuchu. 11:29 - Uzavřena byla Divadelní ulice a část Smetanova nábřeţí. V lokalitě hrozí další výbuch. Hovoří se o úniku plynu. 11:22 - Na místo tragédie se dostaví praţský primátor Bohuslav Svoboda. 11:09 - Policie evakuuje blízké okolí, bylo vydáno varování, ţe hrozí další výbuch. 11:00 - Na místě výbuchu panuje nepřehledná atmosféra, rŧzní se údaje o počtu obětí. Hovoří se aţ o 30 zraněných. "Výbuch plynu v domě na rohu Divadelní a Krocínovy ulice nám byl hlášený čtyři minuty před desátou hodinou. Uvnitř domu se propadly stropy, uvnitř domu má být přibliţně 15 lidí. Dŧm stojí, ale je váţně poškozen," hlásí z místa na dotaz TN.cz mluvčí praţské policie Tomáš Hulan. Mluvčí záchranky Jiřina Ernestová doplnila, ţe je hlášeno několik desítek zraněných a nejspíš i zavalených lidí. Mnozí jsou na ulici, mají trţná zranění od střepŧ. "V tuto chvíli máme hlášeno přes třicet zraněných, veskrze s lehčími zraněními. Stále ale nelze vyloučit, ţe v domě jsou lidé zasypaní sutinami," řekla po jedenácté hodině Ernestová. Petr, který bydlí v nedaleké ulici Karolíny Světlé, TN.cz popsal, ţe jeho auto zasypaly střepy z rozbitých oken, ale zatím nemohl škody prohlédnout, protoţe ho policisté k domu nepustí. Výbuch vysklil okna v přilehlých domech a byl cítit i o několik ulic dál. Přesné informace o zraněných zatím nejsou k dispozici.



"Máme hlášený výbuch v jednom z domŧ v Divadelní ulici. Na místo vyjelo několik našich jednotek. Bliţší informace zatím nejsou k dispozici," řekla TN.cz v deset hodin dopoledne mluvčí praţských hasičŧ Pavlína Adamcová. BYLI JSTE SVĚDKEM VÝBUCHU? MÁTE FOTO ČI VIDEO? OZVĚTE SE NA 602 756 535 NEBO NA [email protected] Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2013/1493196.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/zpravy/cernakronika/vybuch-u-narodniho-divadla-zachranari-v-pohotovosti.html _

Svědectví z Národní třídy: Lidé utíkali a padali přes sebe, autu to urvalo střechu 29.4.2013

tn.cz

str. 00

TN.CZ/Zprávy/Domácí_ _

Redakci TN.cz se ozvala dívka, která byla v budově Fakulty sociálních věd, kdyţ došlo k výbuchu nedaleko Národního divadla. Popisuje, co se stalo, a jak zděšení lidé reagovali. "Byla hrozná panika, lidi padli na zem, pak zmateně vybíhali. Jeden člověk zakopl, další čtyři přes něj přeběhli. Policisté nás odháněli, ţe hrozí další výbuch, ale lidi popošli o pět metrŧ a koukali dál," popsala studentka Jana, co se dělo bezprostředně po výbuchu, a dodala, ţe viděla, jak tlaková vlna jednomu z přistavených vozŧ odtrhla střechu. "Lidem tekla z uší krev, viděla jsem člověka, který měl v hlavě zaseknutý střep. Další ţena měla roztrţený krk," popsala pro TN.cz Jana, co v centru Prahy viděla. Další studentka zrovna seděla v kavárně Slávie. Kdyţ došlo k explozi, zalehly jí uši. Nevěděla, co se děje a bála se, ţe uţ nikdy neuslyší. "Byl jsem právě na lešení, opravujeme Národní divadlo, a najednou se ozvala ohlušující rána. Bylo to jako další Boston, nevěděli jsme, co si myslet," popsal televizi Nova explozi její svědek Anton. "Byl vidět oblak dýmu, lešení se posunulo, no hrŧza," dodal. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2013/1493046.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/svedectvi-z-narodni-trid-lidi-utikali-a-padali-pres-sebe-autu-to-urvalostrechu.html _


TV Nova

str. 01

12:00 Polední Televizní noviny_ _

Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den. Začínají Polední Televizní noviny. U Národního divadla v Praze došlo k velmi silnému výbuchu v jednom z domŧ. Podle posledních informací se na místě poranilo aţ 30 lidí. Není ani vyloučeno, ţe v troskách budovy někdo zŧstal. Exploze otřásla domem v Divadelní ulici číslo 5 kolem desáté hodiny. Na této adrese sídlí Plné znění zpráv


FAMU, Fakulta sociálních věd a také několik firem. Výbuch byl slyšet po celém centru prahy a tlaková vlna následně vysypala okna v okruhu desítek metrŧ. Na místě zasahují policisté i záchranáři. / Ukázka / Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka -------------------Jen kousek od místa exploze je kolegyně Lucie Poništová. Lucko, ví se uţ, co zpŧsobilo tak silný výbuch a co se tam děje právě teď? Lucie PONIŠTOVÁ, reportérka TV Nova -------------------Hezké poledne. Přímo z místa, kde k výbuchu mělo dojít, tedy tady za mnou na mostě Legií, mělo se stát právě v budově, kde sídlí jednak jak uţ jsme zmiňovali FAMU, ale také galerie a například Asociace leteckých společností. Co výbuch zpŧsobilo, se zatím neví. Nicméně vyšetřovatelé naměřili v podzemí asi 16 procent plynu. Takţe došlo kaţdopádně k výbuchu plynu. Příčiny další budeme ještě kaţdopádně zjišťovat. Ten výbuch nicméně byl tak velký, ţe evakuováno kromě této budovy musely být také okolní budovy, jako je například kavárna Slavie nebo Národní divadlo. Jenom z té konkrétní budovy bylo evakuováno asi 20 lidí, kteří byli z lehkými zraněními převezeni do praţské Thomayerovy nemocnice. Nicméně těch zraněných tady bylo nejméně 50, to je poslední číslo, které v tuto chvíli mám. Nemělo by se jednat o váţná zranění. Kaţdopádně ty informace budeme sledovat i nadále. Navíc ještě došlo k vlastně vybití několika vitrín, a to ať uţ v ulici tady na mostu Legií, tedy divadelní, ale i například na ulici Národní. Jaké ty škody jsou a kolik těch zraněných bude, samozřejmě ještě budeme zjišťovat i nadále. Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka -------------------Fakultní nemocnice Motol, která funguje v krizovém reţimu, uţ přijala první poraněné. Více k tomu kolegyně Michaela Ochotská. Míšo, jaká je v nemocnici situace? Michaela OCHOTSKÁ, moderátorka TV Nova -------------------Dobré poledne. Tak podle aktuálních informací největší nemocnice v republice přijala první zraněné a zastavila příjem neakutních případŧ. Na místo nejprve vyjelo 5 sanit se dvěma lékaři. Vyrazil i speciálně upravený kamion Golem a pro záchranáře teď platí nejvyšší pohotovost, takzvaný trauma plán. Ten se vyhlašuje vţdy, kdyţ je počet zraněných větší neţ 10 lidí a přechází se na reţim hromadného neštěstí. Situaci monitoruje i vrtulník. Na místo vyrazil také praţský primátor Bohuslav Svoboda, aby se osobně přesvědčil o postupu záchranných prací. My samozřejmě i nadále situaci sledujeme a další informace vám přineseme v Odpoledních Televizních novinách. redaktorka -------------------Výbuch na Národní třídě očima fotoreportérŧ. Nejnovější fotografie najdete jiţ nyní na webu tn.cz. _

Nečas: Za výbuchem v centru Prahy nestáli teroristé 29.4.2013

tyden.cz str. 00 Domácí_ ČTK , Michal Červenka_

UVNITŘ FOTOGALERIE A MAPA. V centru Prahy v pondělí dopoledne přibliţně v 10 hodin vybuchla budova. Domem na Smetanově nábřeţí otřásla exploze zapříčiněná vznícením plynu. Premiér Petr Nečas je přesvědčen, ţe výbuch nebyl teroristickým činem. "Já jsem se dnes sešel s ředitelem BIS, abych si potvrdil, ţe neexistuje ţádná indikace něčeho jiného, neţ skutečně neštěstí, nikoliv například nějakého teroristického činu," řekl v České televizi Nečas. V centru Prahy v pondělí dopoledne přibliţně v 10 hodin vybuchla budova. Domem na Smetanově nábřeţí otřásla exploze zapříčiněná vznícením plynu. Premiér Petr Nečas je přesvědčen, ţe výbuch nebyl teroristickým Plné znění zpráv


činem. "Já jsem se dnes sešel s ředitelem BIS, abych si potvrdil, ţe neexistuje ţádná indikace něčeho jiného, neţ skutečně neštěstí, nikoliv například nějakého teroristického činu," řekl v České televizi Nečas. Výbuch zpŧsobil podle prvních odhadŧ pojišťovny škody na budově za zhruba deset milionŧ korun. Uvedl to Jiří Cívka, mluvčí Generali pojišťovny, u které je nemovitost pojištěna. Škody na budově ale mohou být vyšší, výbuch navíc poškodil i okolní domy. "Je potřeba zdŧraznit, ţe reálná výše škody bude záviset na posouzení budovy statikem. Jinými slovy, zda bude nutné budovu strhnout, či nikoliv," uvedl Cívka. Provoz tramvají na Národní třídě byl jiţ obnoven. Policie evakuovala 230 osob, první občané uţ se však vracejí do budov, které museli opustit. Zdravotníci převezli po pondělním výbuchu v centru Prahy do nemocnic 35 lidí, jeden člověk byl zraněn těţce, jeden středně těţce. Nejpravděpodobnější příčinou exploze byl podle policie plyn. Přímo na místě byl v době výbuchu i reportér TÝDNE.CZ. Výbuch otřásl podle mluvčí praţských hasičŧ domem v Divadelní ulici číslo 5. Jde o dŧm s komerčním vyuţitím. Budova, ve které vybuchl plyn, patří státnímu podniku Řízení letového provozu. V poškozené budově došlo ke zřícení stropu nad prvním nadzemním podlaţím a nosná stěna domu, která je rovnoběţná s Divadelní ulicí, je podle statika vychýlená asi o pět centimetrŧ. Pracovníci firmy Metrostav ji podepřeli pomocí teleskopických vzpěr. V blízkosti postiţeného domu sídlí filmová fakulta i fakulta sociálních věd. Budova FAMU má vyraţená okna a všichni jsou evakuováni. Výbuch byl podle svědkŧ slyšet přes kilometr daleko. Explozi slyšeli lidé na Smíchově, u americké ambasády a dokonce aţ na Karlově náměstí. Mezi zraněnými je šest zaměstnancŧ fakulty. V budově FSV byla nejhŧře poničena knihovna. Později policisté začali posouvat zátarasy dál od místa výbuchu, aby zabránili dalším zraněním, která by mohly zpŧsobit poničené okenní tabule v okolních domech. Dalším dŧvodem je i únik plynu v historické budově Národního divadla. Zásahu v Divadelní ulici se zúčastnily v podstatě všechny sloţky integrovaného záchranného systému. Kromě praţských hasičŧ, na kterých byl největší díl, policistŧ stráţníkŧ a záchranářŧ, pomáhali i báňští záchranáři. Ti jsou vybaveni pro práci v prašném, nedýchatelném prostředí a disponují řadou speciálních záchranných systémŧ pro případné vyproštění zavalených osob. Hasičský sbor na místo vyslal 50 lidí a 12 vozidel či technických zařízení, desítky policistŧ pomáhaly s evakuací lidí, uzavřením nebezpečné oblasti a řízením dopravy v okolí. Správa státních hmotných rezerv pro tento případ zapŧjčila vyprošťovací "technický kontejner s nosičem" schopný zvedat těţká břemena, podpírat konstrukce zřícených budov, případně rozstříhat stěnu ţelezničního vagónu nebo autobusu. V Praze byl uţ pouţit při zřícení domu v Praze v roce 2009. Fotogalerie: OBRAZEM: Centrem Prahy otřásl výbuch, zraněny desítky lidí Budovy na Smetanově nábřeţí i celé blízké okolí byly evakuovány, protoţe na místě stále uniká plyn a hrozí další výbuchy. Na místo přiletěl i vrtulník báňské záchranné sluţby. Děkan Fakulty sociálních věd UK Jakub Končelík oficiálně uvedl, ţe zhruba deset studentŧ bylo zraněno, nicméně všichni prý odešli po svých. "Škola bude celý týden zavřená," oznámil děkan studentŧm, kteří se shromáţdili před budovou. Mnoha studentŧm zŧstaly uvnitř budovy osobní věci, k nimţ v této chvíli nemají přístup. Jednomu domu se zřítilo pár stěn a několika dalším budovám včetně Akademie věd či Nové scény Národního divadla vyrazila tlaková vlna okna. Národní divadlo ovšem i přes poškození hodlá večer hrát. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana jsou vedle vybuchlého domu nejpoškozenější domy v křiţovatce ulic Divadelní a Krocínova. "O masivnosti tlakové vlny vypovídá i to, ţe poškozená okna jsou jak v Krocínově ulici, tak v ulici Karolíny Světlé i poměrně vzdálené Bartolomějské ulici," řekl Hulan. Magistrát města Prahy zřídil, kvŧli neštěstí krizovou linku pro oběti výbuch 800 100 991, na které budou lidem k dispozici všechny potřebné informace. Co do počtu zraněných jde o nejničivější explozi v ČR za poslední roky. Daleko tragičtější následky měl však únorový výbuch v panelovém domě ve Frenštátě pod Radhoštěm na Novojičínsku. Při úmyslně zaloţené explozi Plné znění zpráv


plynu zemřel údajný pachatel a dalších pět lidí včetně tří dětí, 11 lidí bylo zraněno. Výbuch dŧm zcela zničil a poškodil i okolní stavby.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/necas-za-vybuchem-v-centru-prahy-nestali-teroriste_268612.html _

Šílená rána, šok, zakrvácení lidé. Svědci popisují výbuch na nábřeţí 29.4.2013 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Černá kronika_ iDNES.cz, Čeněk Třeček, iDNES.cz, Mikuláš Klang, MF DNES, Adéla Paclíková_ Ozvala se obrovská rána, celá budova poskočila, byl to šok. Tak líčí dopolední výbuch v centru Prahy lidé, kteří právě pobývali v okolí - v práci, na ulici či ve škole. Popisují oblaka prachu, zakrvácené lidi. Mnohé vylekalo, ţe zprvu nevěděli, co se děje. Turisté se ptali, zda neudeřili teroristé. Výbuch plynu otřásl kolem desáté dopoledne domem mezi Divadelní ulicí a Smetanovým nábřeţím v Praze, poblíţ Národního divadla. Tlaková vlna zasáhla široké okolí a vysklila stovky oken. Exploze samotná a střepy zranily desítky lidí ( více o výbuchu čtěte zde ). "Ozvala se silná rána, nejprve jsem myslela, ţe něco spadlo na jevišti," řekla MF DNES Zdeňka Michajlová, která pracuje v Národním divadle. Jenţe vzápětí tlaková vlna zvedla oblaka prachu. "Byla tak silná, aţ mě to snad nadzvedlo," uvedla. Kdyţ pak vyhlédla z okna, uviděla na tramvajové zastávce zraněné a zakrvácené lidi. Zavolala na linku 155. Šéf praţské záchranné sluţby Zdeněk Schwarz uvedl, ţe v jednu chvilku na linku volalo aţ tisíc lidí. "U nás v Akademii věd vypadla všechna okna do Krocínovy a Divadelní ulice. V knihovně tlaková vlna vyrazila dveře. Velké skleněné dveře prostě spadly dovnitř. Já jsem viděla, jak se vysypalo sklo i v Laterně Magice. Celá se třesu, kdyţ to člověk vidí na vlastní oči, je to váţně blbé," popsala Dagmar Hartmanová. "Poslali nás domŧ, máme se vrátit aţ v úterý," doplnila. Smŧlu měl pan Robert - ve chvíli výbuchu zrovna míjel epicentrum v Divadelní ulici. Ozvala se rána, vyvalily se vchodové dveře a tlaková vlna ho odhodila na zaparkovaný automobil. Pak uţ jen zjistil, ţe se nemŧţe postavit na levou nohu, jako by ji měl z gumy, a upadl na zem. Z domu se valil mohutný oblak prachu. Policejní vrtulník po výbuchu monitoroval místo exploze InsertSingleVideo "Měl jsem pech, ve špatnou chvíli na špatném místě. Chodím tudy na procházku denně, ale většinou dřív, dnes jsem se trochu zdrţel a takhle to dopadlo. A to mám dnes ke všemu svátek," postěţoval si praţský dŧchodce, který byl po výbuchu jedním z prvních, jehoţ na místě záchranáři ošetřovali. Sílu výbuchu potvrzuje i student Fakulty sociálních věd, která sídlí ob jeden dŧm, v budově Hollaru. "Seděli jsme ve škole a najednou se ozvala šílená rána, vylétla všechna okna. Spoluţáky, kteří u nich seděli, to pořezalo. Já jsem naštěstí seděl daleko. Okamţitě nás začali evakuovat, vyběhli jsme ven," popsal Vítek Novák. "Jako jediný jsem vyběhl na ulici za školou, kde se ten výbuch odehrál. Vyfotil jsem tam jedinou fotku, na které je zdemolovaná ulice, zranění lidé. Pak nás všechny vyhnali," doplnil. Turisté se ptali, jestli to není teroristický útok Novinář Miloš Čermák, který právě vedl na fakultě sociálních věd seminář, přiznal, ţe výbuch všechny dost poděsil. "Zatřáslo to okny, ale zrovna v té naší učebně vydrţela. Pak jsme se snaţili vyjít, protoţe i studenti z jiných učeben vybíhali ven. Takové drama to nebylo, ale samozřejmě to bylo velmi nepříjemné," popsal.



Rozhodně by však nemluvil o panice. "Spíš takový šok. Člověk je z toho samozřejmě vyděšený, neví, co bude," dodal. V autobuse pro evakuované seděli i zaměstnanci firmy, která sídli v pobořeném domě. Popisovali, ţe exploze dokonce zničila stropy. "Šli jsme pryč a najednou dva kolegové zmizeli. Začal jsem je hledat. Pak se objevili a říkali, ţe se propadli. Nebyli ale nijak váţně zraněni," říkal jeden z evakuovaných. Studentku FAMU Kristýnu Dufkovou zastihla exploze při výuce. "Škola opravdu poskočila, strašná rána, nikdo nevěděl, co se děje. Jeden ze studentŧ řekl, ţe bude chytřejší budovu opustit. Tak jsme šli školou, nikdo nevěděl, jestli něco bouchlo, nebo to byl nějaký náraz," popsala. Zpočátku byli lidé spíše zmatení. Nevěděli, co se stalo, co dělat. "Trochu panika nastala aţ venku, protoţe u Hollaru jsem viděla pár pořezaných holek od skla, tak to člověka vyděsí. K tomu ještě dotazy turistŧ, jestli to nejsou teroristi. Ale ta zpráva, ţe to byl plyn, se rozšířila poměrně rychle," řekla Kristýna Dufková. Okolí výbuchu je uzavřeno a policisté nikoho nepustí blíţ, i kdyţ se o to lidé stále snaţí. Většinou chtějí jen projít. Přicházejí ale i ti, kteří v uzavřené oblasti bydlí. "Jedu se podívat, zda mám všechna okna," vyprávěl uţ v tramvaji cestou k místu neštěstí jeden z cestujících. InsertSingleVideo

URL| http://zpravy.idnes.cz/vybuch-v-divadelni-ulici-08r-/krimi.aspx?c=A130429_125206_praha-zpravy_cen _

Výbuch pobořil dům u praţského Národního divadla, zranil desítky lidí 29.4.2013 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Černá kronika_ iDNES.cz, Hana Válková, s přispěním redaktorŧ iDNES.cz a MF DNES_ Výbuch plynu poničil kolem desáté dopoledne budovu mezi Smetanovým nábřeţím a Divadelní ulicí v centru Prahy. Exploze byla slyšet po celém centru, tlaková vlna vysypala okna v okruhu stovek metrŧ. Zraněných je 43, jeden z nich těţce. Pobořený dŧm prohledávali policejní psi. Výbuch otřásl centrem Prahy pár minut před desátou. Počtem zraněných je to nejničivější exploze v Česku za poslední roky. Poškodila domy v Divadelní nebo Krocínově ulici. "O masivnosti tlakové vlny vypovídá, ţe okna jsou poškozená aţ ve vzdálené Bartolomějské ulici," řekl policejní mluvčí Tomáš Hulan. Explozi třípatrového domu s kancelářemi zpŧsobil s největší pravděpodobností plyn, který cítili i svědci na ulici. Policisté evakuovali více neţ dvě stovky lidí z okolních budov, mimo jiné ze dvou vysokých škol, Akademie věd nebo Národního divadla. Šéf záchranky Zdeněk Schwarz informoval, ţe zraněných je 43, mezi nimi i sedmnáctiletá dívka a šest cizincŧ. "Jde převáţně o lehká zranění - oděrky, řezné rány, zhmoţděniny," uvedl Schwarz. Jeden muţ byl zraněn těţce, jedna ţena středně těţce, tlaková vlna jí poškodila zvukovod. Řadu lidí pořezalo sklo z rozbitých oken. InsertSingleVideo "Podle prvního vyjádření statika šel výbuch z přízemí. Předpokládáme, ţe zhruba tři lidé mohou být ještě uvnitř," informoval dopoledne primátor Bohuslav Svoboda. Mluvčí hasičŧ Pavlína Adamcová potvrdila, ţe se pohřešují dva lidé, mohli však z domu odejít uţ před explozí. Psi v domě nevyčenichali nic podezřelého. Bezprostředně po výbuchu směli do domu kvŧli hrozbě zřícení jen tři hasiči, teprve později se přidali další. Trvalo navíc riziko dalšího výbuchu. Člen krizového štábu Jaromír Pešek iDNES.cz řekl, ţe plyn mŧţe být nataţený v kanálech. Přívod plynu se podařilo zastavit aţ zhruba hodinu po události. "Odstavili jsme asi dvacet objektŧ v sousedství a teď jsme uzavřeli i plynovody, které tudy vedou," popsal před polednem mluvčí Praţské plynárenské Miroslav Vránek. Plné znění zpráv


Město zřídilo kvŧli mimořádné události krizovou linku s číslem 800 100 991, na níţ občané mohou získat informace o opatřeních týkajících se bezpečnosti a dopravy. Evakuováno i Národní divadlo Explodovala budova, která patří státnímu podniku Řízení letového provozu. Ten ji pronajímá jiným firmám. Mluvčí společnosti Richard Klíma iDNES.cz řekl, ţe dŧm byl v dobrém technickém stavu a měl revizi plynu ( více čtěte zde ). Stěna domu, kterým otřásl výbuch, je podle informací statika Petra Macháně posunuta o pět centimetrŧ. Nosné konstrukce domu poškozené nejsou. Lidé, kteří pracovali uvnitř, popsali, ţe se propadly stropy. Jeden ze zaměstnancŧ uvedl, ţe se jeho kolegové propadli podlahou, váţněji se ale nezranili. Kromě oken v širokém okolí jsou poničeny i desítky aut, která tam parkovala. Odtahové firmy je po poledni začaly odstraňovat na odstavné parkoviště v Praze 5. Lidé museli opustit mimo jiné Akademii věd nebo Národní divadlo. "Budova Nové scény i historická budova byly evakuovány. Na obou je poničeno několik oken, více jsme nestihli zjistit. Nikdo ze zaměstnancŧ divadla nebyl zraněn," popsal mluvčí Tomáš Staněk. Budova Hollaru, která je ob jeden dŧm a kde sídlí univerzita a galerie, byla z bezpečnostních dŧvodŧ do odvolání uzavřena pro všechny pracovníky i studenty. "Omezen je i provoz na ostatních pracovištích FSV UK, kde nyní není dostupné síťové připojení," oznámil mluvčí univerzity Václav Hájek. Dopravní podnik poslal na místo neštěstí autobus, kde otřeseným lidem nabídli čaj. K dispozici byly i deky. Zraněné rozvezli záchranáři do sedmi praţských nemocnic. Pro záchranáře byl vyhlášen takzvaný traumaplán. "Ve chvíli, kdy je více neţ deset zraněných, aktivuje se reţim hromadného neštěstí," vysvětlila mluvčí záchranky Jiřina Ernestová. Svědci: Tlaková vlna vyrazila dveře i okna Svědci popisují nezvyklou sílu výbuchu. "U nás v Akademii věd vypadla všechna okna do Krocínovy a Divadelní ulice. V knihovně tlaková vlna vyrazila velké skleněné dveře, prostě spadly dovnitř. Celá se třesu, kdyţ to člověk vidí na vlastní oči, je to váţně blbé," popsala Dagmar Hartmanová ( další svědectví čtěte zde ). Policisté bezprostředně po explozi zavřeli okolní ulice pro dopravu včetně MHD. Uzavřen byl asi dvoukilometrový úsek nábřeţí od náměstí Jana Palacha po Jiráskovo náměstí. Neprŧjezdná zŧstala i Národní třída, most Legií a mnohé menší ulice. Provoz v širším centru vázl, tvořily se i kolony tramvají. Ty se do svých tras začaly vracet kolem jedné, neţ se přišlo na další únik plynu . V nemocnicích ošetřili zlomeniny i oděrky Odpoledne zasedl krizový štáb Prahy 1, aby rozhodl o dalších opatřeních. Vlastní krizový scénář aktivovaly Ústřední vojenská nemocnice či Fakultní nemocnice Motol. "Máme první stupeň ze tří traumaplánu," uvedla po poledni mluvčí ÚVN Jitka Zinke s tím, ţe v nemocnici přijali několik lehce zraněných. "Plánované příjmy a výkony byly pozastaveny," uvedla dopoledne mluvčí Motola Pavlína Danková. Nemocnice ošetřila čtyři pacienty, jednoho se zlomeninami pánve a nohy. "Další pacient má poraněné oko a nadýchal se zplodin. Dvě paní byly lehce zraněny, měly trţné oděrky," popsala. Čtyři zraněné ošetřili v Nemocnici Na Bulovce. "Měli řezné rány od skla, v jednom případě bylo potřeba ránu sešít. Další pacientce lékaři ošetřili ruku, kterou měla zlomenou nárazem dveří. Po ošetření byli propuštěni," sdělil mluvčí Martin Šalek. Na místě zasahovalo zpočátku 150 zdravotníkŧ, 61 stráţníkŧ a desítky hasičŧ. Bezprostředně po výbuchu se uvaţovalo také o vyslání speciálně upraveného kamionu Golem, který pouţívá praţská zdravotnická záchranná sluţba. Nakonec nejel. "Nepovaţovali jsme za dŧleţité jej tam vysílat, protoţe se jedná o starou zástavbu, úzké ulice a Golem by stál na tramvajových kolejích. Blokování městské hromadné dopravy jsme povaţovali za nadbytečné," vysvětlil šéf záchranky Zdeněk Schwarz.



Situace vyvolala odezvu mezi politiky. Premiér Petr Nečas v prohlášení médiím sdělil, ţe je tragédií hluboce zasaţen. "V současné době se podrobně seznamuji se situací a jsem v kontaktu s ministerstvem vnitra a dalšími sloţkami integrovaného záchranného systému," uvedl Nečas.

URL| http://zpravy.idnes.cz/vybuch-v-praze-u-narodniho-divadla-d5e-/krimi.aspx?c=A130429_101742_prahazpravy_kol _

Většina zraněných jsou studenti z okolních škol. Lékaři ošetřují řezné rány nebo proraţené bubínky 29.4.2013

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Petr Medek_

regiony_

Výbuch v jednom z domŧ v centru Prahy si vyţádal 35 zraněných. Exploze se ozvala kolem desáté hodiny v ulici Divadelní nedaleko Národního divadla. Policie místo uzavřela, lidi z okolních domŧ evakuovala. Na místě jsou záchranáři, kteří prohledávají sutiny. Nemocnice v hlavním městě mají pohotovost. Praţská záchranná sluţba převáţela zraněné do všech velkých praţských nemocnic. V Nemocnici Na Františku ošetřili několik lehčích zranění - většinou řezné rány od skla nebo proraţené bubínky od tlakové vlny.Motolská nemocnice byla dopoledne připravená na příjem většího počtu zraněných a přešla na zvláštní reţim. Sanitky jim zatím přivezli čtyři zraněné - jednoho středně těţce zraněného s poraněnou pánví a zlomenou nohou, další muţ se přiotrávil kouřem.Sledujeme ONLINE: Budovou FAMU v Praze 1 otřásl výbuch, zraněných je aţ 40 lidíTraumaplán vyhlásila i Ústřední vojenská nemocnice, kde ošetřili několik lehčích zranění. Praţská záchranka měla přímo na místě výbuchu speciální nákladní auto, ve kterém také mohla ošetřovat lehčí zranění, aniţ by musela pacienty převáţet do nemocnic. Řada ze zraněných jsou studenti z okolních škol - hned vedle je FAMU a Fakulta sociálních věd.Ředitel praţské záchranky Zdeněk Schwarz potvrdil, ţe záchranáři pátrají po lidech zavalených v sutinách. Mohou být aţ čtyři.Pod tlakovou vlnou se na mě vyvalilo okno, líčí svědkyně výbuchuSledujeme ONLINE: Budovou FAMU v Praze 1 otřásl výbuch, zraněných je aţ 40 lidíSvoboda: Předpokládáme, ţe zhruba tři lidi by mohli být zasypaníPod tlakovou vlnou se na mě vyvalilo okno, líčí svědkyně výbuchu


Mohutná exploze u Národního divadla! Centrem Prahy otřásl výbuch plynu 29.4.2013

zpravy.tiscali.cz str. 00 Michal Polák_

Zprávy / Domácí_

Dopolední výbuch domu u Smetanova nábřeţí v centru Prahy si vyţádal 35 většinou lehce zraněných lidí. Dva pacienti jsou zraněni váţně. Záchranáři pod troskami zatím ţádnou oběť nenašli. Pátrání bude pokračovat, nasazeni jsou policejní psi, řekl novinářŧm primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Příčinou exploze byl podle něj plyn. Čtyřpodlaţní dŧm v Divadelní ulici 334/5 vybuchl kolem 10:00. Co do počtu zraněných jde o nejničivější explozi v České republice za poslední roky. První informace mluvily o dvou pohřešovaných lidech. Ti byli ale později v sutinách nalezeni. Záchranáři přesto budou objekt znovu prohledávat. Hasiči odhadují, ţe zásah potrvá zhruba 48 hodin. "Policejní psovodi vyloučili přítomnost výbušnin v objektu," uvedl dnes ředitel praţské policie Martin Vondrášek. "Nemáme zatím ţádnou indicii, ţe by se mělo jednat o něco jiného neţ o výbuch plynu," doplnil. Plné znění zpráv


Ředitel záchranné sluţby Zdeněk Schwarz na tiskové konferenci řekl, ţe záchranáři převezli do nemocnic 30 zraněných, pět lidí ošetřili na místě. Mezi zraněnými je podle něj šest cizincŧ, především z Kazachstánu, Portugalska, Německa a Slovenska. Jeden muţ narozený v roce 1948 má těţká zranění, mladší ţena má od výbuchu poškozené ucho. Doprava v širším centru celý den kvŧli uzavírkám vázla, tvořily se dlouhé kolony tramvají. Evakuováno bylo 230 lidí, mimo jiné z budov Národního divadla, Akademie věd ČR či fakulty sociálních věd a filmové fakulty. Kdy se budou moci vrátit, ale není jasné. Pokud to bude třeba, nabídne jim magistrát náhradní ubytování. Primátor je ve spojení i s vedením Karlovy univerzity, jejíţ budovy výbuch také zasáhl. V těsné blízkosti postiţeného domu totiţ sídlí filmová fakulta a fakulta sociálních věd. "Nabízíme jim veškerou spolupráci a pomoc při řešení problémŧ," uvedl primátor. Nosná stěna domu, která je rovnoběţná s Divadelní ulicí, je podle statika vychýlená asi o pět centimetrŧ. "V poškozené budově došlo ke zřícení stropu nad prvním nadzemním podlaţím a došlo k vychýlení nosné zdi," uvedl. Pracovníci firmy Metrostav ji podepřou pomocí teleskopických vzpěr. Nosné konstrukce okolních domŧ podle statika poškozeny nejsou. Mnohé domy v okolí mají jen rozbité skleněné výplně oken. Budova, ve které nastal výbuch, patří státnímu podniku Řízení letového provozu, který ji pronajímá jiným firmám. Největším pronajímatelem je Galerie Zdeněk Sklenář. Její zaměstnanci ani majitel se nyní k celé události nechtěli vyjadřovat. Plynaři z preventivních dŧvodŧ odpojili plynové přípojky v 19 přilehlých objektech. Daleko tragičtější následky měl únorový výbuch v panelovém domě ve Frenštátě pod Radhoštěm na Novojičínsku. Při úmyslně zaloţené explozi plynu zemřel údajný pachatel a dalších pět lidí včetně tří dětí, dalších 11 bylo zraněno. Výbuch dŧm zcela zničil a poškodil i okolní stavby. FOTOREPORTÁŢ Z MÍSTA ČINU ZDE.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/mohutna-exploze-u-narodniho-divadla-centrem-prahy-otrasl-vybuch-plynu-212591 _

Chalupův zákon-zákon o Národním parku Šumava. (Michael Pálka) 28.4.2013

idnes.cz - blog _

str. 00

_

Chalupŧv zákon-zákon o Národním parku Šumava. Podle medií umoţňuje tento zákon kácení v nejpřísnějí chráněné části parku, navrhuje zmenšit území ponechané přírodě o 5500 ha, rozšiřuje zońy, kde je moţno stavět sjezdovky a hotely.Na ministra Chalupu podepsaného pod tímto zákonem apelovalo 72 ředitelŧ národních parkŧ celého světa, aby to nedělal.Na rozdíl od našeho ministra Chalupy to jsou lesní a zemědělští odborníci, biologové a ekologové, kteří v těchto oborech patrně získali nejvyšší moţné vzdělání a pohybují, či se pohybovali se velkou část ţivota v těchto biologických systémech.Tedy, musí o tom hodně vědět. V případě Národního parku Šumava a jeho kŧrovcovým problémem, se naskýtá otázka do jaké míry, a zda-li vŧbec, je opodstatněné kácení nejenom v chráněných uzemích, ale kdekoliv na Šumavě. To nevím.Ale vím, ţe pokud bych byl ministrem zodpovědným za tento rezort, a tím spíše pokud bych nebyl z oboru, ptal bych se odborníkŧ, kteří tomu rozumějí. A to nejenom u nás, ale i v zahraničí.Němci mají na druhé straně Šumavy podobné problémy s kŧrovcem, ale řeší je odborně a nenechají si do toho mluvit politiky, všelijakými lobbisty a byznysmany. A pak...ve vedení parku na německé straně jsou zkušení odborníci.



Ministr Chalupa je všechno, jenom ne" dítě lesa".Studoval fakultu sociálních věd, potom politologii a historii a nakonec právnickou fakultu.Dost moţná, ţe ve skutečném lese byl naposledy s maminkou ve svých deseti letech. Musí, či měl by se tedy opírat o své poradce, kteří doufejme, alespoň někteří z nich, by měli být "chlapi od sekyry", tedy z oboru.Ministr-politolog, právník a sociolog to nemŧţe korigovat svou zkušeností a odborností. Ä právě proto mŧţe být lehce ovlivnitelný. V lepším případě svými neznalostmi problému. V horším případě je mu jasné, kde je jádro pudla , ale on záměrně jedná jako poslušný úředník, který se skloní před mocnějšími.Vyjde to stejně. Je to špatně. A, ţe na jeho poradce byl vyvíjen tlak z rŧzných směrŧ, o tom po zkušenostech, které máme všichni s děním v této republice, snad nikdo nepochybuje. Já nevím, jestli je tento zákon o Šumavě dobrý, nebo ne ..Ale....Je vhodná „nulová tolerance“, tedy kácet vše, nebo téměř vše, kde se objeví kŧrovec? Američané zjišťovali příčiny hrŧzných poţárŧ lesŧ v Yelowstonském parku, všechny zjistitelné faktory a spoustu simulací hodili do počitače.Zjistili a v praksi se to potvrdilo, ţe je nevhodné potlačovat malé a středně velké ohně, protoţe tyto poţáry jsou jako očistný přirozený proces, který brání akumulaci hořlavých látek v lese a tím přejití do jakéhosi nadkritického stavu a vzniku poţárŧ obrovských s daleko hrŧznějšími následky.Americká federální pravidla pro boj s lesními poţáry jsou dnes taková, ţe se dokonce provádějí předepsané a kontrolované výpaly, aby se zabránilo akumulaci hořlavých látek a vzniku velkých nekontrolovaných poţárŧ. „ Je to stejné“jak píše Mark Buchanan v knize „Všeobecný princip“ jako kdyţ se vytáhnou všechny řídící tyče z jaderného raktoru najednou a tím dojde k nekontrolované jaderné reakci. Nabízí se samozřejmá otázka.Není to s kŧrovcem podobně ?

URL| http://michaelpalka.blog.idnes.cz/c/335259/Chalupuv-zakon-zakon-o-Narodnim-parku-Sumava.html _

Matěj Trávníček: Většinový volební systém – smrtelná past pro pravici 28.4.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 pravybreh.cz_

Názory a petice_

V poslední době opět sílí volání po zavedení většinového volebního systému, nepřesně se mu říká přímá volba poslancŧ a fakticky by mělo jít o systém prvního v cíli, tedy jednokolové hlasování v jednomandátových volebních obvodech, které mŧţeme ve světě nalézt například v Británii, USA, ale i v Bangladéši či v Jemenu. Systém “prvního v cíli“ má nepochybně řadu výhod. Oproti listinným volebním systémŧm zajišťuje silnější vazbu a vztah mezi volenými zástupci a občany. A zejména pak zpravidla napomáhá odpovědnějšímu a akceschopnějšímu vládnutí, protoţe vítězná strana obvykle disponuje sama výraznou většinou v dolní či jediné komoře a v dŧsledku toho odpadá nutnost vytvářet koaliční vlády.

Proč tedy systém prvního v cíli nezavést v Česku? Otázka o to pádnější, vzpomeneme-li si, ţe jej dlouhou dobu prosazovala ODS.

Efektivita hlasování

Pokud chce v podmínkách systému prvního v cíli strana aspirovat na volební vítězství a tím i na samostatnou vládu, je pro ni nejefektivnější, zvítězí-li v jednom kaţdém volebním obvodu právě o jeden hlas. Plné znění zpráv


Další dodatečně získané hlasy jsou fakticky jiţ hlasy propadlými, stejně jako hlasy získané poraţenými stranami na úrovni volebních obvodŧ.

Praktickým dopadem tohoto jevu je prostý fakt, ţe systém prvního v cíli znevýhodňuje ty strany, jejichţ voličská podpora je příliš koncentrovaná.

V praxi zpravidla vţdy platí, ţe systém prvního v cíli znevýhodňuje jednu ze dvou hlavních stran oproti té druhé. Konkrétně v Británii jsou touto stranou konzervativci, kteří by podle některých propočtŧ museli k získání většiny křesel v dolní sněmovně porazit labouristy aţ o více neţ 11 %. (Ostatně i proto dnes vládne Británii koaliční vláda.)

Nevýhodné rozloţení voličstva

V Česku je z dvojice občanských a sociálních demokratŧ právě ODS tou stranou s více koncentrovanou voličskou podporou. A tudíţ by byla oproti sociálním demokratŧm znevýhodněna. Totéţ platí i při pohledu na rozloţení hlasŧ mezi pravici a levici. Co to znamená konkrétně? Pravice by se musela smířit s tím, ţe by v některých regionech zcela ztratila zastoupení v Poslanecké sněmovně. Toto by se patrně nejvíce týkalo Vysočiny a Olomouckého kraje a v obecné míře celé Moravy a Slezska, kde by pouze v dobrých letech mohla doufat v zisk mandátu v Ostravě, Brně a moţná na Zlínsku a Vsetínsku.

Ve špatných letech by pak hrozilo, ţe by jedinými zástupci pravice v dolní komoře byli poslanci zvolení v Praze, plus moţná v několika málo dlouhodobě pravicových oblastech (Liberecký kraj, Českobudějovicko, Karlovarsko). Přičemţ zejména v Praze by její zisky byly velmi neefektivní. Napovědět nám mŧţe výsledek druhého kola prezidentské volby, ve kterém získal Karel Schwarzenberg na celopraţské úrovni 66 % hlasŧ. Při stejném výsledku v systému prvního v cíli do Poslanecké sněmovny by pravici fakticky propadlo 31 % hlasŧ.

I levice má své bašty, ale i letmý pohled na volební geografii výsledkŧ posledních tří voleb do Poslanecké sněmovny nasvědčuje tomu, ţe rozloţení jejího elektorátu je mnohem více rovnoměrné a tudíţ i efektivnější.

Změna by navíc pravici připravila o stávající výhodu, která vyplývá z vázání počtu mandátŧ nikoli na počet voličŧ, ale na volební účast. Ta do značné míry koreluje s volbou pravice. (Častěji volí vzdělanější a ekonomicky lépe situovaní lidé. Tedy skupiny obyvatel, u kterých zpravidla vítězí pravice.) Díky této úpravě je tak pravice ve volbách mírně zvýhodněna.

Zásadní proměna stran

Změna volebního systému by s sebou přinesla nejen mechanické účinky, tj. redukci počtu relevantních politických stran, ale i účinky psychologické. Voliči by se naučili volit méně upřímně a více strategicky. Přičemţ lze zároveň předpokládat, ţe by se strany ve snaze volebně uspět svou politickou nabídkou začaly orientovat na širší skupiny voličŧ, kterým by uzpŧsobovaly svŧj program. Plné znění zpráv


Obě hlavní sloţky vzniklého bipartismu by tak byly ideologicky širšími stranami. Politické proudy zlikvidované mechanickým efektem by v čase byly integrovány do obou hlavních stran. V praxi by tak kupříkladu bylo moţné předpokládat, ţe by “zezelenali“ politici z obou táborŧ v hlavním městě Praze. Je proto vţdy úsměvné slyšet volání po zavedení systému prvního v cíli od těch politikŧ, kteří zároveň vyzývají k ideové čistotě.

Zkusme radši trochu něco jiného

Závěrem jen doplňme, ţe pravolevé rozloţení voličstva v území je u nás v čase velmi stabilní. Pravice si v tomto volebním období jiţ silně naběhla zavedením přímé volby prezidenta. Neuváţený krok v podobě zbrklého zavedení systému prvního v cíli by byl další chybou. Chybou o to horší, ţe by pro pravici mohla mít fatálními dŧsledky.

Debata o případné změně volebního systému přitom na místě určitě je. Pro Českou republiku, i pro její pravici, však existují mnohem vhodnější řešení. O těch však moţná někdy příště.

Matěj Trávníček Interní doktorand politologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. 1. místopředseda Mladých konzervativcŧ. Ţiví se poradenstvím a na tomto blogu prezentuje výhradně své soukromé názory, nikoli stanoviska svých zaměstnavatelŧ.

Vyšlo na serveru pravybreh.cz, publikováno se souhlasem vydavatele. relatedarticles title="Psali jsme:" tag="volby" count="5" /


Anketa 28.4.2013

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Redakce Respekt_

Co byste určitě udělali, pokud byste mohli měsíc neomezeně vládnout České republice a z vašich změn by měla mít uţitek většina obyvatel státu? JAKUB HORÁK manaţer v reklamě 1. Volební systém změnit na většinový. Problém vlád v Česku je, ţe nemohou vládnout. Moc bezmocných nahradila bezmoc mocných cokoli většího změnit. Plné znění zpráv


2. Zrušme kraje, jsou korupční gubernie. Na ministerstva dohlédnou celostátní média, na krajích má kaţdý novinář manţelku, kterou někdo mŧţe vyhodit z práce. Kraje bych nahradil systémem obcí s rozšířenou pravomocí. 3. Privátní penzijní systém povinně pro lidi od 35 let, stát ať zajistí pouze ţivotní minimum formou sociálních dávek. Na víc nebude v celé Evropě. 4. Výběrová řízení státu dělat formou otevřených elektronických aukcí. Výběrová řízení by měla být i na státní zaměstnance - cokoli od náměstka níţ nemají být kamarádi, jen výsledek personálního konkurzu. 5. Stát jako prostor. Stanovil bych tvrdá antimonopolní pravidla a zprivatizoval ČEZ, České dráhy a cokoli, co nesouvisí s organizační funkcí státu. Stát má vlastnit přenosovou soustavu elektřiny, koleje a silnice. Ale do tohoto prostoru má kaţdý mít právo vstupovat s vlastními produkty na základě otevřených tendrŧ. 6. Nekřesťanské úroky mimo zákon. Rozšířením zákona o lichvě stanovme hranici přípustných úrokŧ z pŧjček. 7. Budoucnost. Jako stát bych podporoval pouze rozvoj přesného strojírenství, internetových startupŧ, biotechnologií a vývoj lékŧ. A váţnou hudbu, která vzbuzuje přemýšlení a sebereflexi. Tím definujeme to nejlepší z České republiky. ZBYNĚK FROLÍK generální ředitel firmy Linet Jsem právě na cestě po Číně, kde se věci kupodivu dějí opravdu rychle a efektivně. Číňané tvrdí, ţe i k všeobecnému blahu. Aplikovat čínský rychlý recept na Českoje asi úkol nadlidský. Česká společnost je hodně polarizovaná, a tak jakékoli rozhodnutí s ambicí váţněji zasáhnout do politického či hospodářského systému, navíc rychle, se těţko dočká souhlasu významné většiny. Pro mne je cesta k prosperitě lemována třemi věcmi: efektivním školstvím, štíhlou a výkonnější administrativou a podporou podnikání nebo ještě lépe podnikatelství. Jestli tedy slovo neomezeně v otázce znamená, ţe fantazie mŧţe pracovat v reţimu “tady a teď“, zasadil bych se o co nejrychlejší dotaţení legislativy, která má za cíl výrazně posunout kvalitu vzdělávání na všech úrovních. Dále bych nařídil úplnou transparentnost výkonu státní správy, provedl analýzu počtu státních i obecních úředníkŧ na jednoho obyvatele republiky a na metr čtvereční plochy úředních budov. Výsledky bych srovnal s rozvinutými zeměmi na Západě a nařídil dosaţení stejných parametrŧ do roka také u nás. KAROLÍNA PEAKE předsedkyně strany LIDEM, vicepremiérka V první řadě bych maximálně otevřela informace státní správy a samosprávy veřejnosti. Kam chodí slunce, nemusí lékař. Ke korupci a nehospodárnosti dochází tam, kam není vidět. Smlouvy uzavírané státem a samosprávami dostupné na jednom místě na internetu, rozklikávací rozpočty, veřejné zakázky, stejně tak účty politických stran atd. Jsem odpŧrkyní přerozdělování a příznivkyní prostředí výhodného pro podnikání a práci. Proto bych dále sníţila odvody na sociální a zdravotní pojištění tak, aby peníze zŧstaly lidem a zároveň došlo k podpoře zaměstnanosti sníţením ceny práce. Nyní jsou odvody v ČR jedny z nejvyšších v rámci OECD. A nakonec uţ jen dvě dŧleţité věci: zaprvé, po těchto změnách jiţ neměnit pokud moţno nic, nevymýšlet stále nové reformy, nanejvýš občas něco zjednodušit. A zadruhé, připomínat, jaké máme štěstí, ţe ţijeme v krásné zemi, v celkem fajn době. ONDŘEJ SCHNEIDER Institut ekonomických studií FSV UK a IDEA Česko je malá země uprostřed Evropy a pro její obyvatele je nejlepší, kdyţ v Evropě panuje mír a Evropané spolu svobodně obchodují. Aby tohoto uspořádání co nejlépe vyuţili, musí se občané Česka s ostatními Evropany domluvit a musí jim mít co nabídnout. K tomu potřebují především dobré vzdělání. Proto bych se zaměřil na školství.Dnes vydává český stát zhruba padesát tisíc korun ročně na kaţdého studenta. Polovinu této částky bych místo přes rozpočet rozdělil prostřednictvím rodičŧ, aby si s šekem na dvacet pět tisíc korun mohli vybrat školu pro své dítě podle svých představ. A kaţdé dítě, kterému se podaří zlepšit si prŧměr známek o více neţ pŧl stupně, by kaţdý rok dostalo o dalších dva a pŧl tisíce korun více. Plné znění zpráv


Školy by nová situace přinutila snaţit se přilákat ţáky. Stát by jim pomohl tím, ţe by financoval polovinu výdajŧ na učitele matematiky a zahraniční učitele cizích jazykŧ, kteří budou vyučovat své rodné řeči. Zároveň by stát umoţnil rodičŧm přispívat na svoji školu a jejich dary by byly daňově odečitatelné. Věřím, ţe české školy by vyuţily příleţitost a vychovávaly by vzdělané a sebevědomé mladé lidi, kteří by nikdy nepochybovali, ţe patří do Evropy a ţe v ní uspějí. Vzhledem k tomu, ţe peněz není nikdy nazbyt, musel bych poţádat všechny občany Česka o pochopení a pomoc s tímto plánem. Velké nadšení by asi nevzbudilo, ţe vyšší náklady na školy bych kompenzoval sníţením nákladŧ na mzdy zaměstnancŧ veřejného sektoru o jednu třetinu. Věřím však, ţe řada dnešních úředníkŧ by nakonec dala přednost smysluplné práci s dětmi. MAXIM VELČOVSKÝ designér Kdybych měl na měsíc vládnout této zemi, zaměřil bych se na formy poznání. Naplánoval bych speciální internační tábory, v nichţ by se kaţdý občan této země musel zapsat a povinně odjet na týden do kaţdé členské země Evropské unie na zkušenou. Domnívám se, ţe je nutné, aby člověk pochopil věci skrze proţitek v kontextu času, prostoru a místa. Mám obavy, ţe tento nadhled chybí většině politikŧ, a nechtěl bych o něj připravit ani ţádného obyvatele této země. Druhým krokem by byl zákaz dabování zahraničních filmŧ. Tento počin by zadarmo prospěl emancipaci tohoto národa a dalšímu zdokonalování ve znalosti jazykŧ. Vše, co nás obklopuje, bylo někým vytvořeno. Dalším krokem k rozlišování a dekódování kvality by tedy měl být svobodný přístup k informacím. Náš systém by se měl skládat z věcí s rodokmenem. Začíná to u bochníku chleba a končí u podnikatelských subjektŧ. Domnívám se, ţe anonymita všeho - počínaje jídlem a konče politickými partajemi - z nás dělá stádo bez moţnosti dohledání pravé podstaty věcí. PETR MACHÁLEK konzultant, spolupracovník NESEHNUTÍ a bývalý ředitel Hnutí Duha Soustředil bych se na systémové změny. Dobrou inspirací jsou návrhy nevládních organizací - v prvé řadě devět protikorupčních zákonŧ prosazovaných platformou Rekonstrukce státu. A hned nato bych prosadil zákon, který stanoví závazné tempo sniţování emisí skleníkových plynŧ. Povede k větší energetické nezávislosti,zvýší investice do čistých odvětví, přinese pracovní místa a v dŧsledku zaručí České republice konkurenceschopnost. U nás jej iniciativou Velká výzva prosazuje Hnutí Duha a podporují jej další organizace v čele s Člověkem v tísni. Lidi trápí špinavý vzduch ve městech. Proto bych zavedl zcela konkrétní a v zahraničí ozkoušená opatření: masivní výsadbu zeleně, zkvalitnění MHD, mýta pro vjezd do vybraných částí města, regulaci výstavby obchodních a kancelářských komplexŧ bez dobré vazby na veřejnou dopravu, lepší úklid a čistění silnic. Omezení korupce, sníţení závislosti na špinavém uhlí a drahé ropě nebo čistší vzduch, s tím bych byl pro začátek spokojený. Závěrem bych učinil jedno čistě sobecké rozhodnutí a zařídil si doţivotní permanentku do mé oblíbené sauny. ANNA KOHOUTOVÁ ředitelka Gymnázia Třeboň Ţije se mi dobře a nejsem typ věčného stěţovatele a kritika. Nemám ráda neprofesionály, diletanty - a ve chvíli, kdy bych dostala takovou moc, bych se zřejmě přesně tak cítila. Přestoţe bych i já chtěla zamávat s korupcí, urychlit řešení nekonečných soudních tahanic, zastavit nehorázné plýtvání státními jednoznačně podpořit ty, kdo se chtějí starat o nemocné, postiţené, nemohoucí, naprosto intuitivně bych se zaměřila na obor, v němţ pracuji a kterým dlouhá léta ţiji - a tím je české školství.Před jakýmikoli volbami se o školství a potřebě systematických změn intenzivně mluví, bohuţel to vţdycky dopadne tak, ţe se školství chopí ten nejslabší koaliční partner. Z dlouhodobého hlediska je to ale ten nejsilovější rezort. Pokud bych měla neomezenou moţnost ve školství něco změnit, skokově bych vylepšila platy českých učitelŧ. Maximálně bych urychlila proces vytvoření smysluplného systému kariérního rŧstu, uvolnila prostředky na další vzdělávání učitelŧ, asistenty handicapovaných,zakázala nesmyslné přeplňování tříd. V neposlední řadě by se mi chtělo zrušit systém republikových normativŧ - proč mám o několik stovek tisíc korun na školu méně, kdyţ mi ubylo jen pár ţákŧ? A moţná bych si dopřála ještě jednu libŧstku - politikem by nesměl být ten, kdo nikdy nevykonával ţádné Plné znění zpráv


občanské povolání, kdo si jinak neţ politikou nevydělal ani korunu. Odtrţení těch, kteří v naší zemi rozhodují o dŧleţitých věcech, od reality normálního běţného ţivota, je někdy trochu legrační. Bohuţel nás to všechny stojí spoustu peněz. JAN TVRDOŇ Demagog.cz Poručím větru a dešti! Vymetu ty zlodějské politiky! Ale váţně... Recept na instantní štěstí pro všechny tady a teď nemám. Ani si nemyslím, ţe by jeden člověk měl mít takovou moc rozhodovat o ostatních bez jakýchkoli omezení. Byť denně pozorujeme spoustu nejrŧznějších problémŧ či kauz, které nás štvou, tak si nemyslím, ţe existuje jedno nebo třeba i několik málo spásných opatření, jeţ okamţitě udělají z České republiky lepší místo na zemi. Otázku bych poloţil trochu jinak. Neměli by si právě sami obyvatelé začít “vládnout trochu více sami“, a to tak, aby z toho mělo prospěch celé Česko? Nelíbí se vám, ţe politické strany jsou často pobočkami lokálního byznysu, mají ve svých řadách nekompetentní jedince? Vstupujte do stran, měňte je. Nelíbí se vám nějaká konkrétní změna ve vaší obci či vašem městě? Máte své volené zástupce, apelujte na ně, chtějte nápravu. Buďme aktivnější, věřme si,starejme se nejen o sebe, ale také o své okolí, zajímejme se o věci veřejné. Nikdo jiný to za nás neudělá. Pokud bych ale přece měl hypoteticky na měsíc neomezenou vládu nad ČR, tak bych z této pozice po celou tuto dobu“tlačil“ do obyvatel následující sdělení: “Neposlouchejte ty, kdo vám tvrdí, ţe vyřeší všechny problémy tady a teď. Ti vás zavedou do pekel.“ JARMILA BALÁŢOVÁ šéfredaktorka Romano voďi Lákavá nabídka, ale vlastně docela zničující. Rovnou se totiţ musím prohlásit diktátorkou, jinak bych toho totiţ moc za ten měsíc nestihla, kdybych ještě měla vyjednávat o podpoře. Logicky však začnu u politiky. Omezila bych moţnost být v politice na určité období, asi deset let. Po této době by si kaţdý musel najít jinou práci. Rozhodně bych podmínila účast v parlamentu a ve vládních pozicích podmínkou, ţe po tuto dobu, stejně jako dalších pět let nesmí pŧsobit v ţádných dozorčích radách a podobných orgánech on/ona ani nejbliţší rodinní příslušníci. Na politiky by se vztahovala stejná pravidla jako na ostatní: chybíš v poslanecké lavici? Tak nemŧţeš brát plat. Další krok by se týkal změny, kterou by musely následně dodrţovat všechny vlády. Jednotlivé oblasti a nástin jejich řešení by nevymýšleli politici, ale odborníci z dané oblasti a mimo politiku v horizontu dvaceti let. Celou tu dobu tedy závazné dodrţování těchto plánŧ, linie jakoukoli vládou a pak teprve by byla moţná změna. Vrátila bych dŧstojnost určitým věkovým kategoriím tím, ţe bych motivovala zaměstnavatele, kteří pochopí, ţe teprve ve čtyřiceti letech má člověk zkušenosti, v padesáti k nim přidá moudrost a rozvahu atd. A vybudovala bych síť dŧstojného bydlení pro seniory a další skupiny obyvatel, kteří se ocitají na kraji bídy.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-59776520-anketa _

Historik Petr Bednařík: Televizní zábava je u nás v největší krizi 27.4.2013

denik.cz _

str. 00

Film_

Praha /ROZHOVOR/ - Začátky televize u nás? To bylo spíš kutilství. V Měšťanské besedě bylo nejen studio, ale i truhlářská dílna. A také nájemníci, které to všechno rušilo. Dnes je všechno profesionální, ale horší je zajistit kvalitní obsah, tvrdí Petr Bednařík, vedoucí katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd UK k 60. výročí televizního vysílání na našem území. Plné znění zpráv


" Přál byste si někdy při pohledu na obrazovku, aby se vrátila 50. nebo 60. léta? Celkově to období bych nechtěl. Ale třeba televizní dramatická tvorba, přenosy z divadel či z koncertních síní, to dnes televize trochu šidí. Do roku 1989 se divadelní představení přímo nebo ze záznamu vysílala hodně. Máme v zemi spoustu divadel, nominací na ceny Thálie, a televize vysílala loni jen 12 premiérových záznamŧ. Změnil se divák, který se najednou chtěl dívat na něco jiného, nebo se změnila sama televize? Spíš to bylo v 90. letech rozhodnutí televize, která ještě před nástupem komerčních stanic řešila, co divákŧm nabídne. Dneska je nepředstavitelné, ţe 1. ledna se vţdycky vysílala Prodaná nevěsta a měla dva a pŧl milionu divákŧ. Co by musela vysílat dnes, aby se na to dívaly takové masy lidí? Kdyţ tam televize pustí nějaký český film, který měl loni vysokou návštěvnost v kinech, tak ta čísla sledovanosti moţná dá. Nejen v sobotu večer televize často opakuje staré silvestrovské estrády, sahá pro ohrané scénky do archivŧ. Podobně se chová stanice Telka. V 70. a 80. letech bylo v televizi hodně hudby, protoţe ředitel Jan Zelenka byl jejím fanouškem - nejen pop a dechovka, ale i jazz či váţná hudba. Divák to vyhledával. Problém je, ţe dnes televize nenabízí divákovi trochu víc a podceňuje ho. Šlo by to dělat jinak. Česká televize má velmi bohatý archiv dramatického vysílání. V něm nejsou jen věci poplatné době, ale i řada kvalitních inscenací. Televize by si třeba mohla říct, ţe v úterý večer od osmi tam něco takového vytáhne, jenţe místo toho tam jde poněkolikáté Miroslav Donutil a jeho ne příliš dobře napsané povídky. Tedy styl „dáme něco, kde se dá čekat, ţe divák bude spokojený, nenáročnou zábavu". Vypovídá to i něco o společnosti? Nezačali se lidé, otrávení politikou a nedostatkem práce, zase vracet do starých časŧ a k takovému tomu „televiznímu chalupaření"? Recyklace je velká. Třeba seriál 30 případŧ majora Zemana měl teď na TV Barrandov skoro pŧl milionu divákŧ a je to pro stanici nejsledovanější pořad týdne. Diváci si připomenou herce, dětství a zavzpomínají. Ale spíš je otázkou, co nového nabízejí ostatní stanice. Kdyţ divák nenajde nic lákavého, tak vydrţí u věci, kterou zná a neurazí ho. Totéţ se scénkami staré televizní zábavy - lidé uţ ty vtipy znají, ale stejně se dívají. Takţe tvŧrčí krize - nikdo nedokáţe vytvořit něco nového? Televizní zábava je ze všech oblastí natáčení v největší krizi. To je hodně smutná záleţitost. Přitom i na zábavu se kupují licence zahraničních pořadŧ a ani ty úplně povedené nejsou. Dřív zábavné pořady vznikaly několik měsícŧ - čtvrt roku se psal, připravoval, měsíc se zkoušelo. Dnes ţádná televize nebude hercŧm platit měsíc zkoušení scénky. Zábava se překlopila do podoby támhle sedí Šíp, támhle Kraus, támhle Polívka. Přijdou hosté, povykládají si. Ale kdyby to měl někdo za 20 let sestříhat v pořad televizní zábavy, tak tam nebude co dát. Jaroslav Dietl říkal, ţe kdyţ se na seriál dívá méně neţ osm milionŧ divákŧ, je to totální krach. Na Nemocnici na kraji města se dívalo devět milionŧ lidí. Dnes je úspěchem jakéhokoli seriálu sledovanost dva miliony divákŧ… Ty časy uţ se nevrátí. Taky programy byly jen dva, navíc jsme byli federací. Dnes má nejsledovanější Ordinace v prŧměru 1,8 milionu divákŧ. Je dobře, ţe se ČT pustila třeba do Nevinných lţí nebo Nova do Soukromých pastí. Aspoň se snaţí natočit něco, co se také týká současnosti - ztráta práce, umělé oplodnění. Rekordní nezaměstnanost v zemi, to by přece pro scénáristy mělo být ideální téma! Jak by to natočil pan Dietl? On by si s tím poradil. Našel by si třeba nějakou firmu, která se dostala do krize… Problém by měl s nekonečnými seriály. On to měl vymyšlené, jak to má probíhat a jak skončit (předem si stanovil i počet dílŧ pozn. red.). Kdyby mu řekli: „Budete scénáristou Ordinace a je otázka, jaké tam budete mít za pŧl roku postavy, Plné znění zpráv


zkrátka pište, pište." To nevím, jak by sis s tím poradil. Dnes je seriál anonymní záleţitost. Dřív lidé věděli, ţe tohle je od Dudka, Filipa, Dietla. Poznávali je na ulici. Dnes jsou tam týmy scénáristŧ, osmi reţisérŧ, co se střídají, a nebere se to jako autorská věc, ale jako jednorázové zboţí. Kdo se dnes dívá na reprízy Ulice od začátku? Seriály typu Ţena za pultem nebo Synové a dcery Jakuba skláře obsahují i řadu zkreslení skutečných nebo i historických událostí, například ohledně vztahŧ s Němci. Nepodepisuje se to na našem chování a vnímání doby dodnes? To je stálá diskuse. Já bych se toho zas tak nebál. Pro mladší generaci tyto seriály zajímavé nejsou. Lidé si uvědomují, ţe to bylo natáčené ve své době, v podmínkách, aby se to mohlo vysílat, ţe to byla upravená realita. Divák uţ tehdy věděl třeba u Ţeny za pultem, ţe jeho samoobsluha vypadá jinak neţ ta televizní. A ţe ty banány a mandarinky tam nejsou. Je v současných seriálech naše doba vykreslena také pokřiveně? Ordinace v rŧţové zahradě taky nerozebírá problémy se zdravotnickými poplatky, podmínky zdravotních sester, ani vyhlášku ministra Hegera. Nemocnice je hezká, doktoři bezvadní. Kdyby se na to někdo za 20 let díval, taky to nemŧţe brát, ţe to je obraz toho, jak vypadalo zdravotnictví. Velké zahraniční televize točí velké projekty Tudorovci, Sherlock, Hra o trŧny. Nezaslouţili by si Češi téţ něco podobného? Česká televize ohlásila, ţe bude seriál o první republice. Mám obavy, aby to opravdu byla první republika tak, jak byla. Bude to dělat stejný štáb jako Vyprávěj. Bojím se, jestli budou chtít naslouchat odborným poradcŧm, coţ u Vyprávěj v posledních řadách nebylo. Mohl by být seriál třeba o Karlu IV., ale je to otázka odvahy a peněz. Hořící keř (o Janu Palachovi) nakonec místo ČT točila stanice HBO a mělo to úspěch. V ČT prý nikdo neměl zájem. Teď vyhlašuje, ţe vytvořila filmové centrum a bude se scénáristy lépe komunikovat. V minulosti někteří mladí scénáristé nepatřili do zaběhaných struktur, měli smŧlu s projekty a začali je nabízet jinam. Za ředitele Janečka tendence k odvaze moc nebyla. Další téma zpravodajství. Nedávno trefně v jedné scénce zaznělo, ţe zprávy jsou sloţeny ze seniora v nesnázích, extrémního počasí, situace českých vlekařŧ. Nova i ČT mají dnes skoro hodinové zprávy. Stojí za to? Preferoval bych zpátky pŧlhodinu. Obzvlášť na Nově někdy ty ţivé vstupy, kdy reportér stojí někde ve tmě, pŧsobí aţ úsměvně. Vlastně se to jen natahuje. Neotupuje to naše kritické myšlení a nějaký větší mezinárodní rozhled? Pro komerční televizi není zahraniční zpravodajství tak podstatné, klade větší dŧraz na domácí dění. Kdyţ teď udělali potravinového inspektora, pro diváka je to ten kaţdodenní ţivot, protoţe on taky chodí do supermarketu a vidí tam taky ty shnilé jahody. Česká televize - tam je otázkou, jaký smysl mají všechny ty dotykové tabule. Které období bylo informačně nejlepší? Zajímavá byla 90. léta. Přišli noví lidé do zpravodajství, byl tu zájem o informace z politiky. Dnes si diváci říkají „zase se tam dohadujou" a uţ je to tolik nezajímá. A nástup Novy? Najednou se začalo ukazovat, jak je to tady s tím divákem. Optimisticky se na začátku 90. let bralo, ţe divák chce veřejnoprávní zpravodajství, Nova pak se svými nehodami vylétla do vysokých čísel a tam dlouho zŧstala. Doba vystřízlivění z iluzí, co člověk chce. Ţe všichni budou číst samizdatovou a exilovou literaturu? Pak to leţelo v levných knihách. Obavy, ţe komerční televize bude mít problém uţivit se, se nepotvrdily. Lidé nakonec překousli i reklamy vkládané do filmŧ. Plné znění zpráv


V čem je a byla ČT světová? Dětská tvorba televizní a filmová byla aţ do konce 80. let na vysoké úrovni, vyhrávali jsme festivaly, prodávali jsme filmy do světa. V 70. a 80. letech se točily koprodukční seriály pro děti se západními Němci - Pan Tau, Arabela, Létající Čestmír, Návštěvníci, a kdyţ padlo rozdělení Východ Západ a koprodukce mohly vznikat bez politického ovlivnění, tak to paradoxně najednou skončilo.V mezinárodní tvorbě pro děti jsme pozici hodně ztratili, coţ je škoda. Jak postaví ČT novou stanici pro děti? Kdyţ nakombinuje nákupy a vlastní tvorbu, tak to dá dohromady. Bylo by smysluplnější, kdyby stanice podpořila natáčení nových pořadŧ pro děti. Měli jsme tradici televizních inscenací ze ţivota a s problémy současných dětí. To také zmizelo po roce 1989. Teď se to scvrklo na styl „natočíme několik televizních pohádek na Vánoce". Je to sice dobré, ale pro děti se dá točit i jiným zpŧsobem. Na festivalech pro děti výrazně vyhrávají filmy ze Skandinávie. Tam hodně točí problémy ze současnosti, mají silnou prorodinnou politiku. Upřímně mám pocit, ţe plno našich nových pohádek mohlo zŧstat jen ve scénáři. Ty silné stránky? Sportovní vysílání umíme od 50. let dělat na hodně vysoké úrovni. Kolik ČT mŧţe utáhnout kanálŧ, bude jich mít vlastně šest? Uţ bych to pak nikam dál neposouval. Věštění na konec. Přeţije televize další desítky let, nebo bude existovat jen jakýsi „pytel pořadŧ", ze kterého si budeme vybírat, co chceme? Myslím, ţe přeţije. V historii tu byly pesimistické vize kolem filmu, kdyţ se ve velkém v 50. letech začala rozvíjet televize v USA. Kina existují, filmová studia taky. Trochu to souvisí s věkem sednout si někde v osmnácti s notebookem a pustit si pořad z internetu, tak to jde. Ve vyšším věku televize pŧsobí i jako kulisa rodinného ţivota. Význam si zachová, i kdyţ mladé bude muset oslovovat i jinak. Kdo je… PhDr. Petr Bednařík, Ph. D. Narodil se 14. března 1973 v Hradci Králové. Je vedoucím katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK. Zaměřuje se na dějiny médií ve 20. století. Věnuje se výzkumu československých a českých seriálŧ od roku 1959 do současnosti. Pracuje také v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. TOMÁŠ PROCHÁZKA, KATEŘINA CIBOROVÁ"

URL| http://www.denik.cz/film/historik-petr-bednarik-televizni-zabava-je-u-nas-v-nejvetsi-krizi-20130426.html _

Kouzelný krámek hudby 27.4.2013

lidovky.cz

str. 00 _

Lidovky / Článková_

Moderátor Ivan Dlask zve kaţdý týden do studia Classic FM zajímavé hosty, kteří se s vámi dělí o svou oblíbenou hudbu. Hostem dalšího pořadu bude bude ředitel Sbírky Starého umění Národní galerie v Praze prof. Vít Vlnas. Plné znění zpráv


Vít Vlnas se narodil v roce 1962 v Praze. Po maturitě na stavební prŧmyslovce pracoval jako projektant, v letech 1984 - 1989 vystudoval historii na Filozofické fakultě UK. Deset let byl vedoucím Archivu Národní galerie a od roku 2001 je ředitelem Sbírky starého umění NG. Prof. doc. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., se ve své široce zaloţené odborné práci zaměřuje na kulturní dějiny 16. – 19. století se zřetelem k sociálnímu kontextu výtvarného umění (dějiny sběratelství a mecenátu) a k historii českého a evropského baroka. Pro tyto obory, jimţ se věnuje v interdisciplinárním pojetí, patří k nejvýznamnějším historikŧm ČR. Na svém univerzitním pracovišti přednáší obecné dějiny období 1526 – 1740 a vede semináře k uvedeným tématŧm. Vedle Pedagogické fakulty UK se účastní od r. 1998 téţ výuky na Fakultě sociálních věd UK. Pravidelně vede a oponuje magisterské diplomové práce a pŧsobí jako předseda komise pro SZZK. Od školního roku 2000/2001 vede doktorandy v interním i externím studiu (v současné době 3 kandidáti). Zasedá v komisích pro udílení doktorátu (Ph.D.) a v habilitačních komisích na fakultách UK v Praze a MU v Brně. V Národní galerii v Praze se podílel na přípravě 11 výstavních projektŧ (např. Obrazárna v Čechách - léta: 1796 - 1918, úspěšná byla expozice Sláva barokní Čechie nebo Slezsko, perla v České koruně.), z toho 3 zahraničních (Itálie, Francie, SRN) a 2 vědeckých konferencí. Je mj. členem oborové rady doktorského studijního programu Historické vědy na UK v Praze a Národního komitétu historikŧ ČR, dále šéfredaktorem Bulletinu Národní galerie v Praze a členem dalších vědeckých a redakčních rad. V posledních 5 letech se jako řešitel podílel na 3 grantových projektech a dalších 3 mezinárodních projektech v oblasti výzkumu a vývoje. Jako vyţádaný přednášející („invited speaker“) přednášel mj. ve Velké Británii, Švýcarsku, Francii, Rakousku a USA. Absolvoval dlouhodobější zahraniční pobyty a stáţe v Polsku, Velké Británii a SRN. Prof. Vlnas ublikoval doposud 5 samostatných monografií a další 4 monografie jako spoluautor, 27 studií formou kapitol v monografiích a studií v neperiodických sbornících (z toho 9 ve spoluautorství), dále vydal 30 recenzovaných článkŧ v odborném periodickém tisku (z toho 6 ve spoluautorství) a dalších 20 nerecenzovaných příspěvkŧ (recenze, sdělení, přehledy bádání aj.). Jako autor hesel přispěl do 16 vědeckých katalogŧ, slovníkŧ a publikací encyklopedické povahy. Kromě ČR a Slovenska publikoval téţ v SRN, Rakousku, Francii a Maďarsku. I tento díl pořadu vysíláme v premiéře v úterý v 11:10, v reprízách pak ve čtvrtek ve 22:00 a v neděli v 18:00 hodin.

URL| http://classicfm.lidovky.cz/kouzelny-kramek-hudby-06e-/classicfm.asp?c=A130427_213119_classicfm_kac _

Televizní zábava je u nás v největší krizi 26.4.2013

Benešovský deník + další regionální deníky str. 11 TOMÁŠ PROCHÁZKA KATEŘINA CIBOROVÁ_

Události_

Historik a vedoucí katedry mediálních studií FSV UK Petr Bednařík říká: Praha – Začátky televize u nás? To bylo spíš kutilství. V Měšťanské besedě bylo nejen studio, ale i truhlářská dílna. A také nájemníci, které to všechno rušilo. Dnes je všechno profesionální, ale horší je zajistit kvalitní obsah, tvrdí Petr Bednařík, vedoucí katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd UK k 60. výročí televizního vysílání na našem území. * Přál byste si někdy při pohledu na obrazovku, aby se vrátila 50. nebo 60. léta? Celkově to období bych nechtěl. Ale třeba televizní dramatická tvorba, přenosy z divadel či z koncertních síní, to dnes televize trochu šidí. Do roku 1989 se divadelní představení přímo nebo ze záznamu vysílala hodně. Máme v zemi spoustu divadel, nominací na ceny Thálie, a televize vysílala loni jen 12 premiérových záznamŧ. * Změnil se divák, který se najednou chtěl dívat na něco jiného, nebo se změnila sama televize? Spíš to bylo v 90. letech rozhodnutí televize, která ještě před nástupem komerčních stanic řešila, co divákŧm nabídne. Dneska je nepředstavitelné, ţe 1. ledna se vţdycky vysílala Prodaná nevěsta a měla dva a pŧl milionu divákŧ. Plné znění zpráv


* Co by musela vysílat dnes, aby se na to dívaly takové masy lidí? Kdyţ tam televize pustí nějaký český film, který měl loni vysokou návštěvnost v kinech, tak ta čísla sledovanosti moţná dá. * Nejen v sobotu večer televize často opakuje staré silvestrovské estrády, sahá pro ohrané scénky do archivŧ. Podobně se chová stanice Telka. V 70. a 80. letech bylo v televizi hodně hudby, protoţe ředitel Jan Zelenka byl jejím fanouškem – nejen pop a dechovka, ale i jazz či váţná hudba. Divák to vyhledával. Problém je, ţe dnes televize nenabízí divákovi trochu víc a podceňuje ho. Šlo by to dělat jinak. Česká televize má velmi bohatý archiv dramatického vysílání. V něm nejsou jen věci poplatné době, ale i řada kvalitních inscenací. Televize by si třeba mohla říct, ţe v úterý večer od osmi tam něco takového vytáhne – jenţe místo toho tam jde poněkolikáté Miroslav Donutil a jeho ne příliš dobře napsané povídky. Tedy styl „dáme něco, kde se dá čekat, ţe divák bude spokojený, nenáročnou zábavu“. * Vypovídá to i něco o společnosti? Nezačali se lidé, otrávení politikou a nedostatkem práce, zase vracet do starých časŧ a k takovému tomu „televiznímu chalupaření“? Recyklace je velká. Třeba seriál 30 případŧ majora Zemana měl teď na TV Barrandov skoro pŧl milionu divákŧ a je to pro stanici nejsledovanější pořad týdne. Diváci si připomenou herce, dětství a zavzpomínají. Ale spíš je otázkou, co nového nabízejí ostatní stanice. Kdyţ divák nenajde nic lákavého, tak vydrţí u věci, kterou zná a neurazí ho. Totéţ se scénkami staré televizní zábavy – lidé uţ ty vtipy znají, ale stejně se dívají. * Takţe tvŧrčí krize – nikdo nedokáţe vytvořit něco nového? Televizní zábava je ze všech oblastí natáčení v největší krizi. To je hodně smutná záleţitost. Přitom i na zábavu se kupují licence zahraničních pořadŧ a ani ty úplně povedené nejsou. Dřív zábavné pořady vznikaly několik měsícŧ – čtvrt roku se psal, připravoval, měsíc se zkoušelo. Dnes ţádná televize nebude hercŧm platit měsíc zkoušení scénky. Zábava se překlopila do podoby támhle sedí Šíp, támhle Kraus, támhle Polívka. Přijdou hosté, povykládají si. Ale kdyby to měl někdo za 20 let sestříhat v pořad televizní zábavy, tak tam nebude co dát. * Jaroslav Dietl říkal, ţe kdyţ se na seriál dívá méně neţ osm milionŧ divákŧ, je to totální krach. Na Nemocnici na kraji města se dívalo devět milionŧ lidí. Dnes je úspěchem jakéhokoli seriálu sledovanost dva miliony divákŧ... Ty časy uţ se nevrátí. Taky programy byly jen dva, navíc jsme byli federací. Dnes má nejsledovanější Ordinace v prŧměru 1,8 milionu divákŧ. Je dobře, ţe se ČT pustila třeba do Nevinných lţí nebo Nova do Soukromých pastí. Aspoň se snaţí natočit něco, co se také týká současnosti – ztráta práce, umělé oplodnění. Rekordní nezaměstnanost v zemi, to by přece pro scénáristy mělo být ideální téma! * Jak by to natočil pan Dietl? On by si s tím poradil. Našel by si třeba nějakou firmu, která se dostala do krize… Problém by měl s nekonečnými seriály. On to měl vymyšlené, jak to má probíhat a jak skončit (předem si stanovil i počet dílŧ pozn.). Kdyby mu řekli: „Budete scénáristou Ordinace a je otázka, jaké tam budete mít za pŧl roku postavy, zkrátka pište, pište.“ To nevím, jak by sis s tím poradil. Dnes je seriál anonymní záleţitost. Dřív lidé věděli, ţe tohle je od Dudka, Filipa, Dietla. Poznávali je na ulici. Dnes jsou tam týmy scénáristŧ, osmi reţisérŧ, co se střídají, a nebere se to jako autorská věc, ale jako jednorázové zboţí. Kdo se dnes dívá na reprízy Ulice od začátku? * Seriály typu Ţena za pultem nebo Synové a dcery Jakuba skláře obsahují i řadu zkreslení skutečných nebo i historických událostí, například ohledně vztahŧ s Němci. Nepodepisuje se to na našem chování a vnímání doby dodnes? To je stálá diskuse. Já bych se toho zas tak nebál. Pro mladší generaci tyto seriály zajímavé nejsou. Lidé si uvědomují, ţe to bylo natáčené ve své době, v podmínkách, aby se to mohlo vysílat, ţe to byla upravená Plné znění zpráv


realita. Divák uţ tehdy věděl třeba u Ţeny za pultem, ţe jeho samoobsluha vypadá jinak neţ ta televizní. A ţe ty banány a mandarinky tam nejsou. * Je v současných seriálech naše doba vykreslena také pokřiveně? Ordinace v rŧţové zahradě taky nerozebírá problémy se zdravotnickými poplatky, podmínky zdravotních sester ani vyhlášku ministra Hegera. Nemocnice je hezká, doktoři bezvadní. Kdyby se na to někdo za 20 let díval, taky to nemŧţe brát, ţe to je obraz toho, jak vypadalo zdravotnictví. * Velké zahraniční televize točí velké projekty – Tudorovci, Sherlock, Hra o trŧny. Nezaslouţili by si Češi téţ něco podobného? Česká televize ohlásila, ţe bude seriál o první republice. Mám obavy, aby to opravdu byla první republika tak, jak byla. Bude to dělat stejný štáb jako Vyprávěj. Bojím se, jestli budou chtít naslouchat odborným poradcŧm, coţ u Vyprávěj v posledních řadách nebylo. Mohl by být seriál třeba o Karlu IV., ale je to otázka odvahy a peněz. * Hořící keř (o Janu Palachovi) nakonec místo ČT točila stanice HBO a mělo to úspěch. V ČT prý nikdo neměl zájem. Teď vyhlašuje, ţe vytvořila filmové centrum a bude se scénáristy lépe komunikovat. V minulosti někteří mladí scénáristé nepatřili do zaběhaných struktur, měli smŧlu s projekty a začali je nabízet jinam. Za ředitele Janečka tendence k odvaze moc nebyla. * Další téma – zpravodajství. Nedávno trefně v jedné scénce zaznělo, ţe zprávy jsou sloţeny ze seniora v nesnázích, extrémního počasí, situace českých vlekařŧ. Nova i ČT mají dnes skoro hodinové zprávy. Stojí za to? Preferoval bych zpátky pŧlhodinu. Obzvlášť na Nově někdy ty ţivé vstupy, kdy reportér stojí někde ve tmě, pŧsobí aţ úsměvně. Vlastně se to jen natahuje. * Neotupuje to naše kritické myšlení a nějaký větší mezinárodní rozhled? Pro komerční televizi není zahraniční zpravodajství tak podstatné, klade větší dŧraz na domácí dění. Kdyţ teď udělali potravinového inspektora, pro diváka je to ten kaţdodenní ţivot, protoţe on taky chodí do supermarketu a vidí tam taky ty shnilé jahody. Česká televize – tam je otázkou, jaký smysl mají všechny ty dotykové tabule. * Které období bylo informačně nejlepší? Zajímavá byla 90. léta. Přišli noví lidé do zpravodajství, byl tu zájem o informace z politiky. Dnes si diváci říkají „zase se tam dohadujou“ a uţ je to tolik nezajímá. * A nástup Novy? Najednou se začalo ukazovat, jak je to tady s tím divákem. Optimisticky se na začátku 90. let bralo, ţe divák chce veřejnoprávní zpravodajství, Nova pak se svými nehodami vylétla do vysokých čísel a tam dlouho zŧstala. Doba vystřízlivění z iluzí, co člověk chce. Ţe všichni budou číst samizdatovou a exilovou literaturu? Pak to leţelo v levných knihách. Obavy, ţe komerční televize bude mít problém uţivit se, se nepotvrdily. Lidé nakonec překousli i reklamy vkládané do filmŧ. * V čem je a byla ČT světová? Dětská tvorba televizní a filmová byla aţ do konce 80. let na vysoké úrovni, vyhrávali jsme festivaly, prodávali jsme filmy do světa. V 70. a 80. letech se točily koprodukční seriály pro děti se západními Němci – Pan Tau, Arabela, Létající Čestmír, Návštěvníci, a kdyţ padlo rozdělení Východ Západ a koprodukce mohly vznikat bez politického ovlivnění, tak to paradoxně najednou skončilo. V mezinárodní tvorbě pro děti jsme pozici hodně ztratili, coţ je škoda. * Jak postaví ČT novou stanici pro děti? Plné znění zpráv


Kdyţ nakombinuje nákupy a vlastní tvorbu, tak to dá dohromady. Bylo by smysluplnější, kdyby stanice podpořila natáčení nových pořadŧ pro děti. Měli jsme tradici televizních inscenací ze ţivota a s problémy současných dětí. To také zmizelo po roce 1989. Teď se to scvrklo na styl „natočíme několik televizních pohádek na Vánoce“. Je to sice dobré, ale pro děti se dá točit i jiným zpŧsobem. Na festivalech pro děti výrazně vyhrávají filmy ze Skandinávie. Tam hodně točí problémy ze současnosti, mají silnou prorodinnou politiku. Upřímně mám pocit, ţe plno našich nových pohádek mohlo zŧstat jen ve scénáři. * Ty silné stránky? Sportovní vysílání umíme od 50. let dělat na hodně vysoké úrovni. * Kolik ČT mŧţe utáhnout kanálŧ, bude jich mít vlastně šest? Uţ bych to pak nikam dál neposouval. * Věštění na konec. Přeţije televize další desítky let, nebo bude existovat jen jakýsi „pytel pořadŧ“, ze kterého si budeme vybírat, co chceme? Myslím, ţe přeţije. V historii tu byly pesimistické vize kolem filmu, kdyţ se ve velkém v 50. letech začala rozvíjet televize v USA. Kina existují, filmová studia taky. Trochu to souvisí s věkem – sednout si někde v osmnácti s notebookem a pustit si pořad z internetu, tak to jde. Ve vyšším věku televize pŧsobí i jako kulisa rodinného ţivota. Význam si zachová, i kdyţ mladé bude muset oslovovat i jinak. *** „Český divák je hodně konzervativní. Je těţké ho přemluvit, aby se díval na něco zcela nového.“ PhDr. Petr Bednařík, Ph. D. m Narodil se 14. března 1973 v Hradci Králové. m Je vedoucím katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK. m Zaměřuje se na dějiny médií ve 20. století. Věnuje se výzkumu československých a českých seriálŧ od roku 1959 do současnosti. Pracuje také v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Foto popis| CO DÁL? Mohl by být seriál třeba o Karlu IV., ale je to otázka odvahy, tvrdí Petr Bednařík. Foto autor| Foto: Deník/M. Divíšek Region| Střední Čechy Publikováno| Praţský deník; Události; 11 Publikováno| Boleslavský deník; Události; 11 Publikováno| Benešovský deník; Události; 11 Publikováno| Kladenský deník; Události; 11 Publikováno| Berounský deník; Události; 11 Publikováno| Kolínský deník; Události; 11 Publikováno| Kutnohorský deník; Události; 11 Publikováno| Mělnický deník; Události; 11 Publikováno| Nymburský deník; Události; 11 Publikováno| Příbramský deník; Události; 11 Publikováno| Rakovnický deník; Události; 11 ID| 5409c7cb-2b56-4165-baff-72cc08feb494 _

Voda se stane strategickou surovinou a na celosvětových trzích o ni bude zájem 26.4.2013

ČRo Plus

str. 01 _

18:10 Zaostřeno_



Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Voda se do několika let stane strategickou surovinou a na celosvětových trzích o ni bude takový zájem, jako je dnes například o nepostradatelnou ropu. Klimatologové předpovídají vlny sucha, které uţ nebudou postihovat jen oblasti Asie, Afriky, ale oteplí se také v Evropě. Jednotlivé státy starého kontinentu by proto měly více plánovat, jak naloţí s vodními zdroji. Mezi ně patří i Česká republika, která se pustila do velkého projektu a na třetině území geologové přepočítávají a měří zásoby podzemních vod. Nová data pomohou v lepším a efektivnějším vyuţití ţivotadárné kapaliny. Pořad Zaostřeno se proto zaměří na téma podzemních vod. Hezký poslech vám přeje Petra Benešová. Jan ČURDA, Česká geologická sluţba -------------------Nacházíme se při jiţním okraji nejvýznamnější české hydrogeologické struktury, takzvané České křídové pánve. Jsme v oblasti na jihovýchod od Mělníka a konkrétně se nacházíme u pramenního vývěru močidla mezi obcemi Čečelice a Konětopy. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Jan Čurda z České geologické sluţby ukazuje na úzký ţlab, kudy protéká voda. Stojíme nedaleko silnice, kolem nás jsou pole. Jan ČURDA, Česká geologická sluţba -------------------Konkrétně jsme na místě, kde mŧţeme velice pěkně vidět ukázku toho, jakým zpŧsobem ten pŧvodní přírodní pramenní vývěr je nutné upravit, abychom jako hydrogeologové mohli o podzemní vodě, která nám tady opouští to horninové prostředí, zjistit nějaké kvantitativní nebo kvalitativní údaje. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ říkáte zjistit kvalitativní a kvantitativní údaje, jakým zpŧsobem? Já tady vidím, je tady číselník, co tam zjišťujete? Po jakých fázích to počítáte? Jan ČURDA, Česká geologická sluţba -------------------Pomocí měrné nádoby, kterou zasuneme pod dolní hranu toho přepadu, měříme, za jak dlouhý časový okamţik se nám nádoba kalibrovaného objemu naplní. Ta měření opakujeme většinou 3 aţ 5 krát. A na základě prŧměrné hodnoty určíme vydatnost toho pramenního vývěru. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Právě měření zásob podzemních vod se pro hydrogeology stalo v posledních letech tématem číslo 1. Česká geologická sluţba rozjela před 3 lety velký projekt, který přinese unikátní data o podzemních vodách, vysvětluje manaţer projektu Petr Mixa. Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Projekt rebilance zásob podzemních vod, jehoţ řešitelem je Česká geologická sluţba, je projektem hrazeným evropskými fondy z operačního programu ţivotního prostředí. Je to pětiletý projekt s rozpočtem 620 milionŧ korun, jehoţ cílem je přehodnotit zásoby podzemních vod a zjistit moţnosti čerpání. Projekt probíhá do roku 2015 a na jeho konci by měla být jasná představa o zásobách podzemních vod v České republice a zároveň vytvořeny modely, podle kterých v následujících 20, 30 letech se bude pravidelně mnoţství podzemní vody přepočítávat. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Dŧvod, proč Česká republika potřebuje nutně vědět, co se v podzemí skrývá, je jasný. Voda se stává strategickou surovinou a vzhledem ke klimatickým změnám bude hrát v budoucnu stále dŧleţitější roli. Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba Plné znění zpráv


-------------------Zásoby podzemních vod se dynamicky mění rok od roku podle mnoţství sráţek, zejména sněhových, podle objemu vyčerpaných vod, ať uţ obyvatelstvem nebo prŧmyslem a zemědělstvím. A poslední počítání, poslední rebilance podzemních vod probíhaly v 60. aţ 80. letech minulého století. Od té doby uţ uplynulo tedy 20 aţ 40 let a na řadě míst se ta situace s objemem podzemních vod dramaticky změnila. Proto, abychom nedevastovali ty zásoby podzemních vod, potřebujeme vědět jejich objemy a potřebujeme stanovit kvóty na čerpání. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Podle odborných studií OSN by se uţ v roce 2025 mohla s váţným nedostatkem vody potýkat nejen Afrika, Asie, ale také Evropa. Evropské státy proto začínají přepočítávat stavy ţivotně dŧleţité kapaliny, popisuje geolog Jan Čurda. Jan ČURDA, Česká geologická sluţba -------------------Česká republika se nachází na jakési pomyslné střeše Evropy, odkud mají podzemní vody tendenci odtékat do těch 3 úmoří, Severní, Černé a Baltské moře. Čili podzemní vody představují pro Českou republiku skutečně kruciální záleţitost, neboť při poměrně dobrých infiltračních podmínkách, relativně vysokých úhrnech atmosférických sráţek, se nám na území České republiky vytvářejí poměrně značné zásoby podzemních vod. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------V posledních desetiletích se na území České republiky podle vědcŧ otepluje a postupně ubývají zásoby podzemních vod. Prší převáţně na jaře a v létě, jenţe voda pod povrchem sílí hlavně se sněhovými sráţkami, kterých nebývá tolik jako v předešlých letech. Na jiţní Moravě, Hradecku a Pardubicku tak začíná být v suchých obdobích nedostatek vody, říká geolog a klimatolog Václav Cílek. Václav CÍLEK, geolog, klimatolog -------------------Tady se stále častějc stává to, ţe třeba pŧda je zhutněná. Ta voda neprorazí, steče a neobnovuje ten zásobník, takţe pak máte studny několik metrŧ hluboké, ţe jo, čerpáte z toho vodu, a najednou v ní začne docházet, coţ se mimochodem v minulém roce stalo třeba na řadě míst ve středních Čechách nebo na Moravě, v podstatě od jihu Moravy aţ někam po Nízký Jeseník. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Na řadě míst v České republice se navíc stává, ţe se podzemní vody čerpají více, neţ by měly. A některé obce a kraje nemají stanovenou vhodnou strategii, jak odvádět vodu z podzemí. Právě nové údaje, které teď získá Česká geologická sluţba, by měly pomoci, stejně tak i dŧslednější ochrana vodních zdrojŧ, říká Alena Slavíková z Odboru ochrany vod ministerstva ţivotního prostředí. Alena SLAVÍKOVÁ, Odbor ochrany vod, ministerstvo ţivotního prostředí -------------------To viditelné zlepšení je spíše u těch povrchových vod. U těch podzemních vod je to otázka trochu sloţitější a je to záleţitost procesŧ, které ovlivňují, za jak dlouho znečištění doputuje aţ v podstatě pŧdou k těm podzemním vodám, jak rychle se přesouvají ty podzemní vody z místa na místo proudění, jinými slovy, podzemních vod. To znamená, znečištění v jednom místě se mŧţe projevit někde jinde, záleţí to na podloţí, je to docela sloţitá odborná otázka. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------I kdyţ se kvalita hlubinných vod výrazně zlepšila, stále ještě podzemní zdroje mohou ovlivňovat chemické zátěţe z dob minulých. Zatím je ale Česko oproti třeba jihoevropským státŧm na tom s vodou dobře. 50 procent spotřeby pro domácnosti zajišťují právě prameny pod povrchem. Podle klimatologa Václava Cílka ale přijdou krušnější časy. Václav CÍLEK, geolog, klimatolog -------------------Plné znění zpráv


Ukazuje se, ţe zejména teda v severní části Číny, na větší části Indie, v Íránŧ, v Iráku, do určité míry v Turecku, tam uţ míň, přichází suchá vlna, která ovlivní aspoň 1,5 miliardy obyvatel. Tahle ta suchá vlna, která je projektovaná na nějaký ten rok 2030, se zhruba, jak je dnešní Istanbul, rozdělí do 2 větví. A jedna větev vede přes severní Afriku a to, co je jako mnohem zajímavější pro nás, ta druhá suchá větev toho projektovaného sucha jde potom podél břehu z Černého moře přes Bulharsko, Rumunsko. Kupodivu jde na západní Ukrajinu a uţ v takové jako změněné, zmírněné formě přes Polsko aţ nahoru k Baltu. Nicméně prostě jasně se ukazuje, ţe sucho se přiblíţilo k naší republice. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------O suchu například před 500 nebo tisíci lety mluví také dobové kroneky, které středoevropské sucho popisují jako 1 aţ 3 po sobě jdoucí vyprahlé roky, které se následně po jedno aţ dvouleté pauze opakují. Suché roky se pak střídají s povodněmi. Podle Václava Cílka by tak stát měl více dbát na kvalitnější pŧdy, ochranu a budování menších nádrţí. Voda je v majetku státu, který s ní nakládá skrze podniky povodí a vodoprávní úřady. Zdroje vody, vrty a studny pak mohou být v pronájmu nebo majetku obcí a soukromníkŧ, dodává geolog Jan Čurda. Jan ČURDA, Česká geologická sluţba -------------------Česká republika rozhodně ve srovnání s vyspělými okolními státy nic neztrácí. Ale samozřejmě jako vţdycky litera zákona je jedna věc a chování některých subjektŧ, ať uţ fyzických nebo právnických osob, je vţdycky druhá věc. Ale stát má v tuto chvíli, myslím, velmi dobře nastaveny všechny páky pro to, aby si dokázal svoje nároky na ochranu kvantity a kvality podzemních vod zajistit. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Podle klimatologa Václava Cílka by ale mělo Česko směřovat více k modelu Nizozemí, kde vlastnický podíl na vodních zdrojích mají stále častěji místní malé obce, města a také lidé, kteří v ní ţijí. Všichni odborníci se ale shodují na jedné věci. Voda je strategická surovina a do několika let bude ţádanou komoditou na celosvětových trzích. Problematiku podzemních vod a jejích zásob v České republice teď probereme s hostem pořadu Zaostřeno Petrem Mixou z České geologické sluţby, dobrý den. Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Dobrý den. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Jak uţ jsme slyšeli v reportáţi, Česká geologická sluţba pracuje na projektu rebilance zásob podzemních vod. V jaké fázi je teď vlastně projekt a kolik vám toho ještě zbývá? Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Projekt je časově v polovině a objemem plnění zhruba v jedné třetině. Větší část prací technických je teprve před námi. Mluvím zejména o vrtech a geofyzikálních měřeních. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Proč je podle vás tak dŧleţité, aby Česká republika měla data o podzemních vodách? Máme uţ nějaké srovnatelné údaje z minulosti? Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Musím předeslat, ţe pro Českou republiku zásoby podzemních vod jsou velmi významným zdrojem kvalitní vody jak pro obyvatelstvo, tak i pro zemědělství a prŧmysl. Zhruba 40 procent spotřeby vody v republice je kryto ze zásob podzemních vod. Hodnocení mnoţství a kvality podzemních vod bylo provedeno naposledy mezi 60. a 80. léty 20. století, coţ by se mohlo zdát, ţe není dávno. Ale musím zdŧraznit, ţe zásoby podzemních vod se mění rok od roku v závislosti na sráţkách, zejména sněhových, v závislosti na čerpání, na vyuţívání a tento Plné znění zpráv


dynamický systém během 20 let se mŧţe změnit zcela diametrálně a neustálá aktualizace našeho povědomí o mnoţství zásob podzemních vod je velmi dŧleţitá. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Česká republika tedy získá unikátní nová data. Budou nějakým zpŧsobem vyuţitelná také v rámci Evropy? Budou se porovnávat mezi dalšími zeměmi? Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Určitě ano. My jsme vázáni kaţdých 6 let, stejně jako všechny evropské země, poskytovat do centrálního informačního systému údaje o kvalitě a kvantitě našich zásob vody. Pro toto šestileté zpravodajství je nutno znalost aktualizovat, abychom poskytovali korektní informace. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------A jak je podle vás v České republice zabezpečena ochrana podzemních vod? Je to na dobré úrovni? Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Domnívám se, ţe ano. Problémy s kvalitou podzemních vod a jejím čerpáním vidím spíš ve vyuţívání pŧdy a zemědělské činnosti, neţ v nedostatku legislativy. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Co tím máte na mysli? Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------V dnešní době uţ kvalita hnojení a zejména zpŧsob aplikace se modernizuje a nedochází tak k masivnímu kontaminování podzemních vod, jako tomu bylo v létech 20. století. Ale problém je v tom, ţe dusičnany, jeţ se dostanou do koloběhu podzemní vody, tak jsou perzistentní, nerozkládají se nebo velmi pomalu. A doba zdrţení, kdy ta kontaminující látka se udrţuje v zásobách podzemních vod, jsou i desítky let, takţe my dnes čerpáme vody, jeţ mohly být kontaminovány třeba v 50. letech 20. století. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste říkal i nadměrné čerpání. Co si pod tím představit? Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Neznáme-li přesně mnoţství podzemní vody, nemŧţeme přesně stanovit, kolik vody do toho kolektoru nebo do té zásobárny přitéká, a kolik se jí tím pádem mŧţe odčerpat. Pokavaď neznáme ten vstupní údaj, neznáme ty zásoby, a čerpáme více, neţ kolik je přítok, pak ten rezervoár podzemní vody se degraduje, vlastně se vyčerpává, klesá hladina podzemní vody a dochází i ke ztrátě kvality. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Museli jste se s takovýmhle problémem třeba potýkat? Znáte nějaký příklad, kdy bylo vyčerpáno více, neţ mohlo být? Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Ano, příklady známe. Mŧţu jmenovat třeba brněnskou aglomeraci nebo Hornomoravský úval nebo oblast Hradec Králové, Pardubice. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


A úplně poslední otázka, vzhledem ke změnám klimatu, o kterých mluví například studie OSN, myslíte, ţe Evropě a České republice hrozí v budoucnu nedostatek vody? Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Mŧţu vám říct jenom svŧj soukromý názor. Domnívám se, ţe České republice nehrozí nedostatek podzemní vody. Co hrozí, je nedostatek vody v některých vybraných územích České republiky. Jiţní Morava, Hradecko a podobně. Nicméně to je otázka spíš organizace hospodaření s vodou. Například vedení vody z krajŧ nebo z podzemních zásobníkŧ, kde je vody dostatek, do těchto vzdálenějších destinací. Ale to je otázka technická. Není to otázka pro geology. Domnívám se, ţe u nás bezprostřední nedostatek vody pro celou populaci, pro Českou republiku nehrozí. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------To byl Petr Mixa z České geologické sluţby. Děkuji moc a na slyšenou. Petr MIXA, manaţer projektu, Česká geologická sluţba -------------------Děkuji vám za rozhovor, na shledanou. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------O podzemních vodách a vodních zdrojích obecně se budeme bavit v pořadu Zaostřeno také s politickým geografem Michaelem Romancovem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Jak je voda v dnešní době v rámci, řekněme, regionu Evropy strategickou surovinou? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------V Evropě se nedostatek vody na rozdíl od jiných částí světa zatím ještě neprojevuje tak dramatickým zpŧsobem. Nicméně oblasti jiţní Evropy, ať uţ se jedná o určité části Itálie, a to včetně ostrovní části Itálie, jako je například Sardinie nebo Sicílie, nebo v některých oblastech Španělska a Portugalska, je uţ v současnosti nedostatek nezávadné pitné vody poměrně zásadní. Ţe v těchto zemích dochází k tomu, ţe se budují dálkové vodovody, respektive ţe dokonce do některých částí těchto zemí se uţ provádí zásobování vodou prostřednictvím speciálních tankerŧ, které převáţejí pitnou vodu ze vzdálenějších částí Evropy. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Podle odborných studií OSN by se uţ v roce 2025 v dŧsledku globálních změn klimatu mohla s váţným nedostatkem vody potýkat Afrika, Asie a také částečně Evropa. Co to mŧţe na starém kontinentě podle vás vyvolat? Myslím z hlediska politiky a mezinárodních vztahŧ hlavně. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Platí ta známá zásada, ţe bez vody se nedá ţít. Rozhodně se bez vody nedá ţít dlouhodobě. To znamená, všechny ty oblasti, kde by došlo k akutnímu nedostatku nezávadné pitné vody, tak buďto by se to muselo sanovat právě prostřednictvím nějakých těch technických opatření, která budou, kdyţ nic jiného, tak nesmírně finančně nákladná, anebo by došlo k tomu, ţe prostě lidé, kteří v těch oblastech ţijí, by museli tyto oblasti opustit a přestěhovat se někam jinam. Faktem je, ţe v tomto ohledu na tom Evropa, jakoţto kontinent, není aţ tak úplně špatně, protoţe například hustota zalidnění v Evropě je výrazně niţší neţ v některých částech třeba indického subkontinentu nebo pobřeţní Číny. Nicméně vytrhnout tisíce, moţná desítky aţ stovky tisíc lidí z jejich domovŧ, přesídlit je někam jinam, to samozřejmě s sebou vţdycky nese celou řadu problémŧ. Čili by to vyvolávalo obrovské problémy v zemích, které tím budou bezprostředně postiţeny. Plné znění zpráv


Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Vy říkáte obrovské problémy, mohou to být třeba nepokoje? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Takovým typickým problémem by mohlo být, ţe lidé, kteří by museli opustit své domovy a samozřejmě svŧj zpŧsob obţivy, tak například pokud by to byli zemědělci, tak by se mohli ocitnout v oblastech, kde ten typ zemědělské produkce, na který byli zvyklí, který dokáţou produkovat, není vŧbec moţný. To znamená, pro ty lidi by to znamenalo nejenom změnu místa, ale vlastně i komplexní změnu profese, dejme tomu. Další problémy, které by pravděpodobně nastaly, se budou týkat nejspíše toho, ţe pokud by taková oblast postiţená nedostatkem vody se musela někam jinam přesídlit, tak s největší pravděpodobností lidé nebudou mířit nikam jinam na venkov, dejme tomu, ale do měst. A ta změna mezi venkovským a městským typem ţivota vyvolává obrovský tlak na, jednak na ty lidi, kteří jsou vlastně takovýmhle zpŧsobem vykořeněni, a zadruhé samozřejmě i na ta města, která by se případně najednou musela vyrovnávat s tím, ţe by se tam objevilo velké mnoţství lidí, kteří vlastně nevědí, jakým zpŧsobem v tom městském fenoménu se pohybovat. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ to vezmu teď jenom z hlediska České republiky, je podle vás strategické, ţe uţ si dnes naše země přehodnocuje zásoby své podzemní vody? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe to je velice rozumná politika, protoţe je třeba si uvědomit, ţe v České republice pramení nějaké řeky, které vlastně, pokud všechnu tu vodu odvádějí pryč, a my vlastně ţádné velké zásoby vody k dispozici nemáme. Zatím samozřejmě třeba u nás ani zemědělská produkce není tak náročná na vodu jako třeba v těch jiţněji poloţených zemí, ale není také na druhou stranu ţádné tajemství, ţe dochází ke znehodnocování zásob, zejména podzemních zásob pitné vody v dŧsledku právě ať uţ zemědělského hnojení nebo některých prŧmyslových aktivit. A ţe Česká republika, alespoň pokud mně je známo, se pohybuje v, mezi takovými zeměmi, které sice akutně nedostatek pitné vody nemají, ale potenciálně jsou ohroţené. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------A úplně poslední otázka, mŧţe se podle vás stát, ţe by se při výhledech klimatických změn mohla voda stát předmětem většího obchodu? Například jako ropa? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak samozřejmě, ţe to moţné je, protoţe skutečně na rozdíl od ropy, kde je aspoň teoreticky představitelné, ţe bychom se bez ní mohli obejít a jaksi neznamenalo by to bezprostřední konec lidského druhu, tak pokud by došla voda, tak na této planetě končíme. Čili v tomto ohledu pochopitelně voda tento potenciál má. A země, které jsou na vodu bohaté, tak uţ se připravují na to, jakým zpŧsobem vlastně tento svŧj potenciál nabídnout ostatním zemím. Kdyţ se podíváte na státy, jako je třeba Kanada nebo jako je Rusko, tak tam jsou uţ zpracovávány scénáře na to, jakým zpŧsobem, teď se konkrétně mŧţem bavit o tom Rusku, dodávat pitnou vodu prostřednictvím dálkových vodovodŧ do notoricky přelidněných a tím pádem i na jaksi vodu hladových nebo ţíznivých v tomto případě státŧ jiţní a východní Asie. Ať Čína nebo Indie, obě dvě tyhle ty gigantické asijské země začínají mít akutní nedostatek vodních zdrojŧ. A Rusko se domnívá, ţe tak jako jim v současnosti dodává ropu a plyn, v blízké budoucnosti začne dodávat pitnou vodu. Petra BENEŠOVÁ, moderátorka -------------------To byl politický geograf Michael Romancov. Děkuji moc a na slyšenou. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na slyšenou. _ Plné znění zpráv


Chemické zbraně v Sýrii? 26.4.2013

ČT 24

str. 01


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Červená linie, to je dnes asi nejpouţívanější sousloví západních politikŧ, pokud se jich zeptáte na Sýrii. Jak americké, tak britské zdroje po dnešku a včerejšku tvrdí, ţe byl v Sýrii pouţit bojový plyn sarin. A začíná se mluvit o moţnosti vojenské intervence. Otázka ovšem je, neopakuje se rok 2003, kdy zpravodajci tvrdili, ţe Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení? Začínají Události, komentáře, dobrý večer. Syrská vláda opět popřela, ţe by pouţila chemické zbraně proti svým odpŧrcŧm nebo civilistŧm. Podezřívavost západního světa ale roste. Velká Británie i Spojené státy americké uţ dříve upozornily, ţe právě uţití chemických zbraní by pro ně znamenalo signál k intervenci. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Křeče, pěna vytékající z úst, dýchací potíţe. Podle řady odborníkŧ jasné příznaky zasaţení sarinem. Podobná videa přicházejí ze Sýrie několik týdnŧ a podemílají trpělivost mocností. David CAMERON, britský premiér -------------------Nejsou to silné dŧkazy, ale přibývá náznakŧ, ţe jsme byli svědky uţití chemických zbraní syrským reţimem. To je velice závaţné. Jde o válečný zločin a měli bychom to brát velmi váţně. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Jasné a rezolutní stanovisko ale politici přijmout nechtějí. Opatrný je i Bílý dŧm, který se kritikou prezidenta Bašára Asada a podporou opozice jinak nijak netají. Chuck HAGEL, americký ministr obrany -------------------Spojené státy jsou povinné ve spolupráci s klíčovými partnery a Spojenými národy plně vyšetřit pouţití chemických zbraní v Sýrii. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Damašek má ale v celé problematice jasno - chemické zbraně reţimu stále leţí bezpečně pod zámkem a bojový plyn pouţívají podle vlády jen povstalci. Ti se ale brání. Luaj MEKDAD, politický koordinátor syrských povstalcŧ -------------------Za tohle nejsme odpovědní. Nemáme ţádné nekonvenční ani chemické zbraně, vŧbec ţádné. Nemáme ani rakety, které by mohly takové zbraně nést. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------I bez jasných dŧkazŧ uţití bojových plynŧ ale OSN bije na poplach. Sýrii kvŧli trvajícímu násilí opustilo uţ téměř 1,5 milionu uprchlíkŧ a OSN upozorňuje, ţe pro ně nedokáţe zajistit dostatečnou zdravotní pomoc ani zásobování potravinami a ošacením. Koncem května proto chce oslovit dárcovské země se ţádostí o další finanční podporu. Pavel Šimek, Česká televize. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Do Washingtonu teď zdravím zpravodaje Martina Řezníčka. Martine, jak vlastně reagují američtí politici na to dnešní britské potvrzení, ţe ve vzorcích ze Sýrie jejich experti nalezli bojový plyn sarin? Plné znění zpráv


Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA -------------------No, někteří tvrdí, ţe je ještě potřeba počkat a udělat další zkoušky, další kontroly toho, abychom zjistili, zda skutečně byl tento plyn nalezen, v jakém objemu, v jakém rozmezí, koho se přesně týkal, kdo ho pouţil a tak dále. To jsou ty opatrnější reakce. A potom jsou přirozeně ti, kteří jsou zejména jestřábi ze Senátu a ze Sněmovny reprezentantŧ, kteří říkají, ţe tohle je skutečně uţ přelom v celém tom vývoji syrského konfliktu a ţe je potřeba konkrétním zpŧsobem jednat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Mají Američané alespoň nějakou elementární jistotu v tom, kdo sarin pouţil? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA -------------------Nemají, a to je právě to, co moţná trošku brzdí ty velké reakce, které bychom v tuhle tu, v téhle té situaci očekávali, a to z toho dŧvodu, ţe nevíme, zda to pouţil skutečně syrský reţim, zda to pouţila opozice, coţ jsou věci, které jsou teoreticky stále na stole, nebo zda to mohl pouţít nějaký konkrétně třeba odpadlický generál, který, který se dopustil něčeho, čeho by se třeba v rámci té armády jako takové nedopustil. To jsou všechno teorie, které se teď objevují, které se objevují na stole a na základě jejichţ potvrzení, respektive vyvrácení potom se bude ta situace vyvíjet dál. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Uţ loni v srpnu mluvil prezident Barack Obama o určité červené čáře, která pokud bude překročena, pokud by syrský reţim pouţil zbraně hromadného ničení, tak by se něco dělo. Opakovala to například i na návštěvě v Praze tehdejší ministryně zahraničí Hilary Clintonová. Co je, Martine, dnes za tou červenou čárou? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA -------------------Já jsem se díval velmi podrobně na ta prohlášení Baracka Obamy, protoţe to nebylo poprvé. Jak jsi sám řekl, bylo to opakovaně řečeno ze strany amerických představitelŧ, ţe toto je ta červená linie, ţe toto je ten moment, kdy se mění pravidla hry. On nikdy, nikdy v ţádném z těch jednotlivých vyjádření neřekl ,ţe po tomto následuje intervence, ţe po tomto následuje to a to. Vţdycky řekl, ţe tohle bude věc, která mění pravidla hry. A v tuto chvíli není tedy jisté, co bude následovat. Těch moţností je několik. Při dnešním jednání s ministrem zahraničí jeden z amerických politikŧ řekl, ţe na stole je v tuto chvíli několik rŧzných variant, které mŧţou nastat, ţe to je pouhá diplomatická opozice syrského reţimu, coţ je věc, která uţ je v běhu, ţe to mŧţou být větší přísun peněz pro povstalce, ţe to mŧţe být vyzbrojení povstalcŧ, coţ je věc, s kterou Bílý dŧm dosud váhal právě kvŧli obavám, ţe by se mohly zbraně potenciálně jednou dostat do rukou Al Kajdy, a ţe to mŧţe být přirozeně i v konečném dŧsledku jistý typ vojenské intervence, který nutně neznamená americké boty, jak se říká ve Spojených státech, americké boty na pŧdě syrského státu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak, s čím se teď dá vlastně z americké strany počítat? Dá se počítat s tím, ţe někdo opravdu v americké vládě váţně uvaţuje o tom, ţe by, a to uţ je jedno, jestli za pouţití dronŧ, tedy bezpilotních letadel, nebo přímým vstupem, zaútočil na Sýrii? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA -------------------Ta situace pro Baracka Obamu je velice sloţitá. On nechce opakovat to, co se stalo v roce 2003, kdy jak Británie, tak Spojené státy spoléhaly na informace zpravodajských sluţeb, které se potom ve vztahu k Iráku ukázaly jako nepravdivé a celá ta intervence byla tedy zaloţená na věcech, které se nakonec nepotvrdily, takţe proto chce nejdřív mít naprostou jistotu, ţe ty zbraně byly pouţity, ţe byl pouţit tento konkrétní typ chemických zbraní ze strany reţimu vŧči povstalcŧm, a pak teprve pokračovat dál. Další věc, která je zde, ţe ten jeho opatrný postoj je velmi podobný tomu, tak jako byl kdysi podobný postoj Tonyho Blaira k Georgi Bushovi, tak ten postoj Baracka Obamy je teď podobný k postoji Davida Camerona. A další věc, která je, ţe pokud by Spojené státy šly tou cestou skrze Spojené národy, tak za prvé tam mohou narazit na odpor Číny a Ruska při jakékoliv debatě o potenciální intervenci, a zároveň pokud by nechaly na Spojených národech, aby vyšetřily to, co se tam stalo, tak to bude trvat daleko déle, neţ kdyby si to udělaly Spojené státy a Británie samy. To znamená, abych Plné znění zpráv


se vrátil k té odpovědi, vojenská intervence je v tuto chvíli jako teoretická moţnost zmiňována velmi často, otázka je, jakou podobu by měla. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No, a pak ještě jeden pohled na celou věc, uvaţuje vŧbec někdo ve Spojených státech amerických o tom, ţe by se ten problém syrský vyřešil bez amerického vojenského nebo politického angaţmá? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT v USA -------------------Přirozeně to je věc, kterou si tady kladou teď všichni, tak, nebo otázka, kterou si kladou úplně všichni, v minulých měsících bylo vidět, ţe americká administrativa předpokládá, ţe ten syrský problém se nějakým zpŧsobem vyřeší, aniţ by musela zasáhnout intervencí Severoatlantické aliance, tak jako se tomu stalo například v Libyi, protoţe ta situace v Libyi a v Sýrii je v mnoha ohledech odlišná. A teď se ukazuje, ţe ta situace moţná nedospěla do toho stádia, ţe by Sýrie jako taková si vyřešila sama a ţe bude potřeba britské nebo americké intervence, případně širšího mezinárodního společenství, pravděpodobně ne tedy kvŧli velkému odporu Ruska nebo Číny s těmito zeměmi, ale velkého mezinárodního společenství, které by tu situaci nějakým zpŧsobem začalo řešit. To znamená, ta pravděpodobnost nějakého, nějaké formy zásahu, případně jenom ve formě třeba pomoci a větší pomoci neţ dosud, je pravděpodobná. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Martine, díky za informace, hezký večer do Washingtonu. Pojďme se teď na celou věc podívat spíše z technického hlediska. Vítám v Událostech, komentářích zástupce ředitele Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení, plukovníka Vratislava Osvalda, dobrý večer. plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane plukovníku, jak byste na to šel vy, kdybyste dostal za úkol zjistit, jestli v daném místě byly pouţity bojové plyny, například konkrétně sarin? plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------Tak, předně existují dva zpŧsoby, jak zjistit, zda látky byly pouţity, nebo ne. První je prŧzkumná jednotka, která zjistí nebo vyloučí přítomnost těchto látek, a poté následuje vlastně autorizovaný odběr, který zabezpečí odběr těchto vzorkŧ, jejich přepravu do referenční laboratoře a tam jsou tyto vzorky analyzovány. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No, a přiznávám, ţe těch zdrojŧ, které mluví o tom, jakým zpŧsobem je prováděn ten prŧzkum přímo na místě, v těch místech, kde údajně měl být sarin pouţit, není mnoho, ale přesto se říká o tom, ţe určité krevní vzorky odebrané na lidech, kteří měli být zasaţeni sarinem, byly pravděpodobně odvezeny někam, kde byly zkoumány. Je to z vašeho pohledu dostatečně prŧkazná metoda? plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------Přijde na to, co myslíme tím byly zkoumány. Pokud byly odebrány autorizovaným týmem a existuje protokol o odběru, který doprovází tento vzorek aţ do doby, kdy je vyšetřen národní referenční laboratoří, pak ano. Pokud tyto vzorky byly vyšetřovány pouze, řekněme, předběţnými identifikačními metodami, pak to potvrdí, ţe ve vzorcích něco bylo, ale nemŧţeme s jistotou tuto teorii potvrdit, anebo vyloučit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor --------------------



Já předpokládám, pane plukovníku, ţe vy sám jste viděl některé záběry, které kolují po světových médiích o lidech, kteří údajně měli být zasaţeni sarinem, dá se z těch vnějších projevŧ lidí, kteří mají nějaké projevy, usoudit, ţe tam opravdu byl nasazen nějaký bojový plyn? plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------Tak pokud by byl pouţit sarin, tak přítomnost této látky poznáte okamţitě v tom, ţe ti, co byli zasaţeni, mají zúţené zorničky. Dalším takovým velmi typickým projevem je, ţe dochází k třesŧm, ţe dochází, ţe dochází vlastně k tomu, ţe ten člověk jakoby ochrnuje, protoţe to je vlastně prŧvodní jev díky tomu, ţe dochází k blokaci cholinesterasy a k de facto blokaci acetylcholinu, který se nemŧţe rozkládat a potom se ukládá v nervových zakončeních, čímţ samozřejmě vyvolává vlastně, vyvolává ochrnutí a potom celkovou smrt. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jak dlouho po zasaţení dané oblasti nebo, řekněme, daného člověka tím bojovým plynem, pojďme se tedy dále bavit o sarinu, je potřeba udělat odběr těch vzorkŧ, aby byl prŧkazný? plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------Přijde na to. Sarin je těkavá látka, která se pouţívá spíše, řekněme, k přepadu, ve vojenské mluvě k přepadu více neţli k dlouhodobé kontaminaci, to znamená, ţe na terénu zŧstává zhruba 4 aţ 7 hodin. I potom je moţno při odběru pod povrchem zjistit některé příznaky, ale v tomto, v tomto počasí, které teď panuje v Sýrii, bych odhadoval tu dobu tak na těch 4 aţ 5 hodin. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pokud opravdu někdo, alespoň z těch informací britských a amerických to tak vypadá, v Sýrii pouţil sarin, jehoţ výroba mimochodem byla mezinárodně zakázána uţ v roce 1993, je moţné zjistit podle těch odebraných vzorkŧ, kdo ho vyrobil a odkud pochází? Má v sobě nějakou stopu svého, svého výrobce? plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------Kaţdá látka, která přijde do národní referenční laboratoře je vyšetřena, tak se buď potvrdí, nebo vyloučí. Pokud byste chtěli zjistit, odkud pochází, musíte mít referenční vzorek, podle kterého určíte, jestli ten vzorek se shoduje, nebo neshoduje. V tomto okamţiku, pokud neexistují referenční vzorky, tak je moţno tuto látku zkoumat a později, pokud se ten referenční vzorek objeví ze skladŧ, které v současné době v Sýrii existují, tak pak je moţno říci, jestli tento vzorek pochází z těchto zásob, anebo ne. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No, a pak ještě jedna věc, pane Osvalde, je moţno si sarin vyrobit takříkajíc na koleně bez pouţití nějakých sofistikovaných postupŧ a, řekněme, dobře vybavených laboratoří? plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------Víte, ono je velmi těţké vyrobit uţ prekurzory pro výrobu sarinu a vlastní výroba sarinu ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pardon, prekurzory, to jsou, to jsou ... plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------... není tak jednoduchá, jak ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Prekurzory jsou ty, řekněme, součásti, ze kterých se potom ten plyn vytváří? Plné znění zpráv


plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------Přesně tak. A vlastní, vyrobit vlastní plyn potom není aţ tak jednoduché vyrobit, to lze jako dŧkaz uvést například pouţití sarinu v tokijském metru, kdy v podstatě byla laboratoř schopna vyrobit sarin, který byl v podstatě osmadvacetiprocentní, protoţe ta čistota samozřejmě, to je problém a to je, k tomu jsou sofistikované metody. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane plukovníku, díky za váš komentář, za informace, hezký večer, na shledanou. plk. Vratislav OSVALD, Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení AČR -------------------Dobrý večer, na shledanou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak, a ještě jedno hledisko, tentokrát s politickým geografem Martinem Rieglem, dobrý večer. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jak vy chápete ten termín červené linie, který Martin Řezníček z Washingtonu před malou chvílí nazval, řekněme, nějakou, nějakým momentem, od kterého se mění pravidla hry? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------On Obama o tom uţ mluvil minulé léto, posléze to zopakoval v prosinci, podle mě tím chce dát najevo, ţe USA se budou více angaţovat. Ony uţ se angaţují v dnešní době, podporují povstalce skrze, řekněme, dodávky nesmrtících zbraní, vybavení, jako jsou noktovizory, teď se dá očekávat, ţe budou dodávat, řekněme, sofistikovanější vybavení, zašlou více členŧ tajných sluţeb, posílí své pozice v regionu. Neočekával bych přímo intervence, to by nebylo dobré řešení. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pro koho? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Pro západní svět a pro Blízký východ jako takový. My si musíme uvědomit jednu věc, nebylo by dobré vyhánět čerta ďáblem. Reţim prezidenta současného v Sýrii je velmi nehumánní, chová se, řekněme, velmi zle ke svému obyvatelstvu, ale jaká je moţnost? Moţností je převzetí opozice, jako se stalo v prŧběhu Arabského jara, řekněme, v Libyi, v Egyptě, nikde to nevedlo k ničemu dobrému, protoţe kdyţ se podíváme na sloţení opozice v Sýrii, kde je součástí Al Kajda, to nevidím jako dobrou volbu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu jste říkal, ţe s velkou pravděpodobností za tou červenou linií je zvýšení, řekněme, účasti a podpory ze strany Spojených státŧ amerických, je tedy moţné, ţe prostě některým povstaleckým skupinám začne dodávat zbraně? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Asi ne přímo, mohlo by to být skrze, řekněme, spřátelené státy v regionu, například přes Turecko, Saúdskou Arábii, přes nějaké evropské státy. Mŧţe to být i forma, řekněme, vytvoření nějakých bezletových zón, cílené útoky na určité cíle, snáz zneškodnit protileteckou obranu, snáz zničit letectvo, aby se ten reţim, řekněme, Plné znění zpráv


oslabil a víceméně se usnadnila cesta rebelŧm k moci, jako se tomu dělo v Libyi, coţ by samozřejmě byla taková, řekněme, střední cesta, aniţ by se USA přímo zapojily do konfliktu, to bych opravdu neviděl jako šťastné řešení. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Kdokoliv dnes slyšel nebo četl prohlášení prezidenta Bašára Asada, tak tam musel asi najít věc, která se dala očekávat, to znamená odkaz na rok 2003, na to, ţe západní zpravodajské sluţby tvrdily, ţe Saddám Husajn v Iráku má zbraně hromadného ničení a je potřeba zaútočit, pak se ukázalo, ţe je neměl, jakou jistotu vy sám pro sebe si z toho všeho dedukujete, ţe ten argument v případě Sýrie je prostě platný? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Jistotu ţádnou, my samozřejmě nevíme, kde se ten vzorek odebíral, nevíme, kdo pouţil ty zbraně, zda je nepouţil záměrně, jestli to není nějaká propaganda, jestli to nebylo pouţito cíleně vŧči vlastním bojovníkŧm, aby se poukázalo na to, ţe to pouţila druhá strana. To jsou samozřejmě spekulace, nicméně ona je smutná jedna věc. On bohuţel Saddám Husajn asi měl pravdu v tom, kdyţ tvrdil, ţe ty zbraně hromadného ničení nemá. To samé se dělo v Srbsku ke konci 90. let, kdyţ Miloševič obviňoval, řekněme, spojence z toho, ţe bombardují cíleně cíle, taky se to ukázalo jako pravda a bohuţel západní státy se velmi často mýlily a velmi často nemluvily pravdu, coţ je poučení do budoucna. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------V tom případě co to znamená pro dnešek? Kdyţ vidíme britského premiéra Davida Camerona, jak v BBC sedí a říká, je to extrémně váţná situace, nejsou to sice zcela věrohodné informace, ale jsou velice závaţné a mluví o tom, ţe tam byl pouţit sarin. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Bezpochyby závaţné jsou ty informace. V tom případě byl by to válečný zločin, nicméně takový čin neospravedlňuje k intervenci. Byl by potřeba souhlas Rady bezpečnosti, já jsem přesvědčen o tom, ţe Rusko by, Moskva by bezpochyby takový, takovou intervenci zablokovala, musíme si uvědomit, ţe Rusko má v Sýrii dvě základny, o které usiluje, de facto usilovali o základny v Teplém moři, Středozemním moři několik set let. Já nevěřím tomu, ţe oni by se teďko ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pardon, omlouvám se, ale není čirou náhodou ta jedna z těch pobřeţních základen vyklizená Rusy v tuto chvíli? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ona se zdá, ţe je víceméně prázdná, ţe tam neprobíhají ţádné aktivity, pokud se podíváte do mapy, nicméně ta základna je pořád Ruska, je Rusku k dispozici, probíhá značná obchodní výměna, Rusové dodávají obrovské mnoţství zbraní. Otázka je, jestli si to mŧţou finančně dovolit. Samozřejmě ono je to taky finančně vyčerpává, ale pravda je, ţe oni tam dodávají velmi sofistikované zbraně reţimu a v té podpoře budou pokračovat. Já nevidím dŧvod, proč oni by z toho měli couvat. Ty základny jsou pro ně opravdu strategické. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To znamená, ţe, řekněme, model roku 90, kdy pod hlavičkou OSN a, řekněme, za účelem osvobození okupovaného Kuvajtu byla povolena Radou bezpečnosti operace, ze které tedy potom byla válka v zálivu číslo jedna, tak něco takového neočekáváte? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------To byla jiná situace. Tam došlo k anexi Kuvajtu, která byla ilegální podle mezinárodního práva. Kuvajt byl suverénní stát, došlo k narušení jeho teritoriální suverenity a mezinárodní společenství pouze bránilo člena svého společenství. Tady je situace jiná, tady se neustále bavíme o teritoriální integritě Sýrie. Pravda je, ţe vládní legitimita i teritoriální legitimita Sýrie je zpochybněná, ale to nezakládá dŧvod k tomu, aby mezinárodní Plné znění zpráv


společenství bez souhlasu Rady bezpečnosti mohlo zaútočit vŧči tomu reţimu. Je několik moţností. Asad zŧstane u moci, není to dobrá moţnost, opozice se dostane k moci, problém je, ţe opozice není jednotná. Já nevím, kdo chce vidět Al Kajdu ve vládě v Sýrii, já to asi nebudu, Libanon to nebude, Izrael to taky nebude. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Já vím, ale dá se argumentovat, kdyţ uţ zmiňujete Libyi, dá se argumentovat, řekněme, tím byť chvilkovým přijetím tamního vŧdce zpátky jaksi mezi, mezi slušné země poté, co se omluvil například za atentát nad Lockerbie a tak dále. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Podle mě to asi moţné není. Opravdu ten reţim Asada je velmi nehumánní, ale je třeba moţné tam domluvit nějakou koalici, powersharing, předání moci klidné u diplomatického stolu. Je problém, ţe západní státy dávají najevo, ţe si k němu nesednou k tomu stolu, to je problém. Moţné v úvahu připadá i rozdělení Sýrie. O tom mluví Robert Kaplan, George Friedman, takţe rŧzné scénáře jsou moţné. Nevidím úplně v tom ţádný dobrý scénář, abych řekl pravdu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak uvidíme, jak se situace bude vyvíjet dál. Pane Riegle, díky, na shledanou. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Já děkuju za pozvání, na shledanou. _

Historik Petr Bednařík: Televizní zábava je u nás v krizi 26.4.2013

denik.cz

str. 00 _

Z domova_

Praha /ROZHOVOR/ – Začátky televize ?u nás? To bylo spíš kutilství.?V Měšťanské besedě bylo nejen studio, ale i truhlářská dílna. A také nájemníci, které to všechno rušilo. Dnes je všechno profesionální, ale horší je zajistit kvalitní obsah, tvrdí Petr Bednařík, vedoucí katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze k 60. výročí televizního vysílání na našem území. " Přál byste si někdy při pohledu na obrazovku, aby se vrátila ?50. nebo 60. léta? Celkově to období bych nechtěl. Ale třeba televizní dramatická tvorba, přenosy z divadel či z koncertních síní, to dnes televize trochu šidí. Do roku 1989 se divadelní představení přímo nebo ze záznamu vysílala hodně. Máme?v zemi spoustu divadel, nominací na ceny Thálie,?a televize vysílala loni jen ?12 premiérových záznamŧ. Změnil se divák, který se najednou chtěl dívat na něco jiného, nebo se změnila sama televize? Spíš to bylo v 90. letech rozhodnutí televize, která ještě před nástupem komerčních stanic řešila, co divákŧm nabídne. Dneska je nepředstavitelné, ţe 1. ledna se vţdycky vysílala Prodaná nevěsta a měla dva a pŧl milionu divákŧ. Co by musela vysílat dnes, aby se na to dívaly takové masy lidí? Kdyţ tam televize pustí nějaký český film, který měl loni vysokou návštěvnost ?v kinech, tak ta čísla sledovanosti moţná dá. Nejen v sobotu večer televize často opakuje staré silvestrovské estrády, sahá pro ohrané scénky do archivŧ. Podobně se chová stanice Telka. V 70. a 80. letech bylo v televizi hodně hudby, protoţe ředitel Jan Zelenka byl jejím fanouškem – nejen pop a dechovka, ale i jazz či váţná hudba. Divák to vyhledával. Problém je, ţe dnes televize nenabízí divákovi trochu Plné znění zpráv


víc?a podceňuje ho. Šlo by to dělat jinak. Česká televize má velmi bohatý archiv dramatického vysílání. V něm nejsou jen věci poplatné době, ale i řada kvalitních inscenací. Televize by si třeba mohla říct, ţe v úterý večer od osmi tam něco takového vytáhne – jenţe místo toho tam jde poněkolikáté Miroslav Donutil a jeho ne příliš dobře napsané povídky. Tedy styl „dáme něco, kde se dá čekat, ţe divák bude spokojený, nenáročnou zábavu". Vypovídá to i něco o společnosti? Nezačali se lidé, otrávení politikou a nedostatkem práce, zase vracet do starých časŧ ?a k takovému tomu „televiznímu chalupaření"? Recyklace je velká. Třeba seriál 30 případŧ majora Zemana měl teď na TV Barrandov skoro pŧl milionu divákŧ a je to pro stanici nejsledovanější pořad týdne. Diváci si připomenou herce, dětství a zavzpomínají. Ale spíš je otázkou, co nového nabízejí ostatní stanice. Kdyţ divák nenajde nic lákavého, tak vydrţí u věci, kterou zná a neurazí ho. Totéţ se scénkami staré televizní zábavy – lidé uţ ty vtipy znají, ale stejně se dívají. Takţe tvŧrčí krize – nikdo nedokáţe vytvořit něco nového? Televizní zábava je ze všech oblastí natáčení v největší krizi. To je hodně smutná záleţitost. Přitom i na zábavu se kupují licence zahraničních pořadŧ a ani ty úplně povedené nejsou. Dřív zábavné pořady vznikaly několik měsícŧ – čtvrt roku se psal, připravoval, měsíc se zkoušelo. Dnes ţádná televize nebude hercŧm platit měsíc zkoušení scénky. Zábava se překlopila do podoby támhle sedí Šíp, támhle Kraus, támhle Polívka. Přijdou hosté, povykládají si. Ale kdyby to měl někdo za 20 let sestříhat v pořad televizní zábavy, tak tam nebude co dát. Jaroslav Dietl říkal, ţe kdyţ se na seriál dívá méně neţ osm milionŧ divákŧ, je to totální krach. Na Nemocnici na kraji města se dívalo devět milionŧ lidí. Dnes je úspěchem jakéhokoli seriálu sledovanost dva miliony divákŧ… Ty časy uţ se nevrátí. Taky programy byly jen dva, navíc jsme byli federací. Dnes má nejsledovanější Ordinace ?v prŧměru 1,8 milionu divákŧ. Je dobře, ţe se ČT pustila třeba do Nevinných lţí nebo Nova do Soukromých pastí. Aspoň se snaţí natočit něco, co se také týká současnosti – ztráta práce, umělé oplodnění. Rekordní nezaměstnanost v zemi, to by přece pro scénáristy mělo být ideální téma! Jak by to natočil pan Dietl? On by si s tím poradil. Našel by si třeba nějakou firmu, která se dostala do krize… Problém by měl s nekonečnými seriály. On to měl vymyšlené, jak to má probíhat a jak skončit (předem si stanovil ?i počet dílŧ pozn.). Kdyby mu řekli: „Budete scénáristou Ordinace a je otázka, jaké tam budete mít za pŧl roku postavy, zkrátka pište, pište." To nevím, jak by sis s tím poradil. Dnes je seriál anonymní záleţitost. Dřív lidé věděli, ţe tohle je od Dudka, Filipa, Dietla. Poznávali je na ulici. Dnes jsou tam týmy scénáristŧ, osmi reţisérŧ, co se střídají, a nebere se to jako autorská věc, ale jako jednorázové zboţí. Kdo se dnes dívá na reprízy Ulice od začátku? Seriály typu Ţena za pultem nebo Synové a dcery Jakuba skláře obsahují i řadu zkreslení skutečných nebo i historických událostí, například ohledně vztahŧ s Němci. Nepodepisuje se to na našem chování a vnímání doby dodnes? To je stálá diskuse. Já bych se toho zas tak nebál. Pro mladší generaci tyto seriály zajímavé nejsou. Lidé si uvědomují, ţe to bylo natáčené ve své době, v podmínkách, aby se to mohlo vysílat, ţe to byla upravená realita. Divák uţ tehdy věděl třeba ?u Ţeny za pultem, ţe jeho samoobsluha vypadá jinak neţ ta televizní. A ţe ty banány ?a mandarinky tam nejsou. Je v současných seriálech naše doba vykreslena také pokřiveně? Ordinace v rŧţové zahradě taky nerozebírá problémy se zdravotnickými poplatky, podmínky zdravotních sester ani vyhlášku ministra Hegera. Nemocnice je hezká, doktoři bezvadní. Kdyby se na to někdo za 20 let díval, taky to nemŧţe brát, ţe to je obraz toho, jak vypadalo zdravotnictví. Velké zahraniční televize točí velké projekty – Tudorovci, Sherlock, Hra o trŧny. Nezaslouţili by si Češi téţ něco podobného? Česká televize ohlásila, ţe bude seriál o první republice. Mám obavy, aby to opravdu byla první republika tak, jak byla. Bude to dělat stejný štáb jako Vyprávěj. Bojím se, jestli budou chtít naslouchat odborným poradcŧm, coţ ?u Vyprávěj v posledních řadách nebylo. Mohl by být seriál třeba o Karlu IV., ale je to otázka odvahy a peněz. Hořící keř (o Janu Palachovi) nakonec místo ČT točila stanice HBO a mělo to úspěch. V ČT prý nikdo neměl zájem. Teď vyhlašuje, ţe vytvořila filmové centrum a bude se scénáristy lépe komunikovat. V minulosti někteří mladí scénáristé nepatřili do zaběhaných struktur, měli smŧlu s projekty a začali je nabízet jinam. Za ředitele Janečka tendence k odvaze moc nebyla. Plné znění zpráv


Další téma – zpravodajství. Nedávno trefně v jedné scénce zaznělo, ţe zprávy jsou sloţeny ze seniora v nesnázích, extrémního počasí, situace českých vlekařŧ. Nova i ČT mají dnes skoro hodinové zprávy. Stojí za to? Preferoval bych zpátky pŧlhodinu. Obzvlášť na Nově někdy ty ţivé vstupy, kdy reportér stojí někde ve tmě, pŧsobí aţ úsměvně. Vlastně se to jen natahuje. Neotupuje to naše kritické myšlení a nějaký větší mezinárodní rozhled? Pro komerční televizi není zahraniční zpravodajství tak podstatné, klade větší dŧraz na domácí dění. Kdyţ teď udělali potravinového inspektora, pro diváka je to ten kaţdodenní ţivot, protoţe on taky chodí do supermarketu a vidí tam taky ty shnilé jahody. Česká televize – tam je otázkou, jaký smysl mají všechny ty dotykové tabule. Které období bylo informačně nejlepší? Zajímavá byla 90. léta. Přišli noví lidé do zpravodajství, byl tu zájem o informace ?z politiky. Dnes si diváci říkají „zase se tam dohadujou" a uţ je to tolik nezajímá. A nástup Novy? Najednou se začalo ukazovat, jak je to tady s tím divákem. Optimisticky se na začátku 90. let bralo, ţe divák chce veřejnoprávní zpravodajství, Nova pak se svými nehodami vylétla do vysokých čísel a tam dlouho zŧstala. Doba vystřízlivění ?z iluzí, co člověk chce. Ţe všichni budou číst samizdatovou a exilovou literaturu? Pak to leţelo v levných knihách. Obavy, ţe komerční televize bude mít problém uţivit se, se nepotvrdily. Lidé nakonec překousli i reklamy vkládané do filmŧ. V čem je a byla ČT světová? Dětská tvorba televizní?a filmová byla aţ do konce ?80. let na vysoké úrovni, vyhrávali jsme festivaly, prodávali jsme filmy do světa. ?V 70. a 80. letech se točily koprodukční seriály pro děti se západními Němci – Pan Tau, Arabela, Létající Čestmír, Návštěvníci, a kdyţ padlo rozdělení Východ Západ ?a koprodukce mohly vznikat bez politického ovlivnění, tak to paradoxně najednou skončilo.V mezinárodní tvorbě pro děti jsme pozici hodně ztratili, coţ je škoda. Jak postaví ČT novou stanici pro děti? Kdyţ nakombinuje nákupy a vlastní tvorbu, tak to dá dohromady. Bylo by smysluplnější, kdyby stanice podpořila natáčení nových pořadŧ pro děti. Měli jsme tradici televizních inscenací ze ţivota a s problémy současných dětí. To také zmizelo po roce 1989. Teď se to scvrklo na styl „natočíme několik televizních pohádek na Vánoce". Je to sice dobré, ale pro děti se dá točit i jiným zpŧsobem. Na festivalech pro děti výrazně vyhrávají filmy ze Skandinávie. Tam hodně točí problémy ze současnosti, mají silnou prorodinnou politiku. Upřímně mám pocit, ţe plno našich nových pohádek mohlo zŧstat jen ve scénáři. Ty silné stránky? Sportovní vysílání umíme od 50. let dělat na hodně vysoké úrovni. Kolik ČT mŧţe utáhnout kanálŧ, bude jich mít vlastně šest? Uţ bych to pak nikam dál neposouval. Věštění na konec. Přeţije televize další desítky let, nebo bude existovat jen jakýsi „pytel pořadŧ", ze kterého si budeme vybírat, co chceme? Myslím, ţe přeţije. V historii tu byly pesimistické vize kolem filmu, kdyţ se ve velkém v 50. letech začala rozvíjet televize v USA. Kina existují, filmová studia taky. Trochu to souvisí s věkem – sednout si někde v osmnácti ?s notebookem a pustit si pořad z internetu, tak to jde. Ve vyšším věku televize pŧsobí ?i jako kulisa rodinného ţivota. Význam si zachová, i kdyţ mladé bude muset oslovovat ?i jinak. PhDr. Petr Bednařík, Ph. D. * Narodil se 14. března 1973 v Hradci Králové. * Je vedoucím katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK. * Zaměřuje se na dějiny médií ?ve 20. století. Věnuje se výzkumu československých a českých seriálŧ od roku 1959 do současnosti. Pracuje také v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. TOMÁŠ PROCHÁZKA KATEŘINA CIBOROVÁ" Plné znění zpráv


URL| http://www.denik.cz/z_domova/historik-petr-bednarik-televizni-zabava-je-u-nas-v-krizi-20130426.html _

Šmejdi vs. Václav Moravec (Petr Zlatý) 25.4.2013

bigbloger.lidovky.cz _

str. 00

_

Šmejdi vs. Václav Moravec dnes 11:05 Na začátku tohoto týdne se na VŠE v Praze uskutečnila dvojice večerních přednášek spojených s promítáním, a sice se jednalo o dokumentární film Silvie Dymákové Šmejdi a přednáška PhDr. Václava Moravce, Ph.D. spojená s promítáním několika scén ze seriálu Newsroom z produkce HBO. Pominu-li fakt, ţe oba večery byly skutečně nesmírně zajímavé, ukázaly téţ kvalitativní rozdíl ţurnalistiky na komerční televizi a veřejnoprávní ČT. Pro pochopení mých dojmŧ je nutné v krátkosti představit oba ţurnalisty. Společnost Aerofilms reţisérku Silvii Dymákovou představuje následujícím zpŧsobem: Narodila se v roce 1982 a uţ od svých 17 let spolupracuje s českými televizemi. Prošla profesemi redaktora, střihače a reţiséra. Během úzké spolupráce s TV Prima natočila stovky reportáţí (domácích i zahraničních), podílela se na publicistickém pořadu Soukromá dramata, kde se zaměřovala hlavně na sociální problematiku. Od roku 2008 vede malou produkční společnost DSi studio, s.r.o., kterou zaloţila a která se zabývá výrobou zpravodajství, publicistiky a dokumentu, převáţně pro TV Prima. V roce 2011 Silvie Dymáková reţírovala sportovně-sociální dokument Tour de Labe handicap, tento snímek odvysílala Česká televize. O rok později vznikl její zatím největší film Šmejdi, který mapuje problematiku předváděcích akcí. PhDr. Václav Moravec, Ph.D. se narodil 25. června 1974 v Ústí nad Orlicí. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul doktor filozofie. V současnosti pŧsobí na Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky jako odborný asistent. Je členem pedagogické komory Akademického senátu FSV. Od roku 1992 pŧsobí jako redaktor a moderátor. Pŧsobil hned v několika rádiích jako např. v Českém rozhlasu, Evropě 2 či Frekvenci 1. V letech 1996 – 1999 externě spolupracoval s televizí Galaxie. Od roku 2001 aţ do uzavření v roce 2006 byl moderátorem stanice BBC (jejího českého zastoupení). Roku 2003 obdrţel za moderování pořadu Interview cenu Nadace literárního fondu Novinářská Křepelka, která se uděluje novinářŧm mladším 33 let. V roce 2004 začal moderovat diskusní pořad České televize Otázky Václava Moravce. V současnosti také moderuje kaţdodenní interview Impulsy Václava Moravce na Rádiu Impuls. V roce 2008 se stal nejoblíbenější osobností televizní publicistiky za rok 2007 v divácké anketě TýTý. Film Šmejdi byl promítán v přeplněné Likešově aule, kde bylo téměř nedýchatelno, a těšil se obrovskému zájmu několika stovek přihlíţejících nejen z řad studentŧ. Následovala po něm debata s autorkou, Mgr. Lukášem Zeleným z časopisu dTest, který se zabývá právem spotřebitelŧ, ústředním ředitelem České obchodní inspekce Ing. Vladimírem Velčovským a panem Janem Lormanem ze Ţivota 90, coţ je občanské sdruţení, jehoţ posláním je prohlubovat kvalitu ţivota celé společnosti tím, ţe přispěje svou humanitární činností k řešení specifických problémŧ seniorŧ, umoţní jim aktivně a smysluplně ţít v jejich vlastním domově tak dlouho, jak je to jen moţné, aby provázelo seniory podzimem ţivota tak, aby i jejich stáří plynulo dŧstojně (z webových stránek sdruţení). Debata s Václavem Moravcem se těšila zájmu o řád niţšího počtu studentŧ. Pan doktor Moravec celou přednášku vedl sám bez moderátora a obsluhoval i světla a techniku přehrávače a promítání. Sekvence z filmu, které nám chtěl ukázat, si přinesl na DVD discích a byly patrně nahrané z HBO a pečlivě připravené. Co mě zaujalo, a čemu se chci věnovat, je zejména odpověď dr. Moravce na otázku, jak těţké je zachovat nestranost v politických debatách a jak je schopen si „být jistý v kramflecích“ před politiky a dalšími hosty. Odpověděl, ţe za patřičnou jistotu a nadhled mŧţe jeho vzdělání. Vysvětlil, ţe práce na kvalifikační práci naučí studenty výborně pracovat se zdroji a nabyté dovednosti získané touto prací společně s metodami, jak správně Plné znění zpráv


provádět rešerše v dŧvěryhodných zdrojích se pak dají zúročit. Na jinou otázku z jakých zdrojŧ čerpá a jaké deníky a časopisy odebírá a čte, odpověděl pro mě překvapivě. Netušil jsem, jaká odbornost se skrývá za přípravou vysílání ČT a práce předních českých novinářŧ. Primární jsou pro něj informace z otevřených zdrojŧ. To je Sbírka listin, která je vedená spolu s obchodním rejstříkem, dŧvodové zprávy k zákonŧm, stenografické zápisy z jednání sněmoven a další veřejně přístupné databáze. Odebírá všechny celostátní deníky, včetně Blesku, takţe aktuálně stejně jako my sleduje okolnosti sňatku Agáty Hanychové a Jakuba Prachaře. Z časopisŧ pak zmiňoval Euro, Respekt, Týden, ale říkal, ţe někdy čte i další tituly, cvičí ruštinu na titulu, jehoţ jméno si bohuţel uţ nepamatuji a pokud to čas dovolí některé tituly v angličtině. Z jeho odpovědí byla cítit erudice a zkušenost. Nepřekvapivá byla dokonalost jeho rétorického umění a profesionalita i ve vztahu k akademické pŧdě. Jak je z mého popisu zřejmé, k Václavu Moravcovi chovám respekt. Jeho pořady sleduji pravidelně. Ale nečekal jsem, ţe na mě udělá takový dojem. Srovnejme teď přípravu a vzdělání, kterou popisuji výše s těmito reportáţemi TV Nova: http://www.jenpromuze.cz/video/show/12248-investigativni-reportaz-z-tv-nova-baba-pod-korenem http://www.youtube.com/watch?v=LK87xOODkYU V souvislosti s některými výroky pana prezidenta Zemana bych chtěl apelovat na dŧrazné oddělování skutečných ţurnalistŧ jako je Moravec (Šídlo, Mitrofanov, Tabery, Honzejk, Kundra, Šimŧnek, Peňás a mnoho dalších) od téhle pseudonovinařiny, co do mas hustí tn.cz. Rozumně přemýšlející člověk musí podle mě trpět, kdyţ vidí hlavní zpravodajskou relaci TV Nova. Informativní hodnota zpráv se limitně blíţí nule, zpravodajství je plné lidských příběhŧ, krimi zpráv a bulvárních informací. Zprávy TV Prima nesleduji, ale koncept oddělení bulvárních VIP zpráv a krimi zpráv se mi zdá jako dobrý, ale nemohu hodnotit kvalitu zpráv. S kvalitou ČT a jejího zpravodajského dítka ČT24 jsem spokojen a dlouhodobě si myslím, ţe koncesionářské poplatky by měly být zachovány. Kord v dnešní době, která papírové noviny pomalu úplně pohřbívá a je plná bulváru a zkratkovitých zpráv z twitteru je, myslím, zcela zásadní lpět na kvalitě veřejnoprávního média. Zaplať pánbŧh, ţe máme Český rozhlas a Českou televizi! Televizní zprávy ve sledovanosti/poslechovosti/čtenosti jasně vedou a situace, ţe by bylo k dispozici pouze zpravodajství TV Nova, mě opravdu děsí. Samotná účast, které se těšily obě akce ukazuje, ţe Šmejdi jsou masová záleţitost. Nemám nic proti, autorka přišla s pŧvodní kauzou. Dŧrazně upozornila na problém, který tady je dvacet let přehlíţen. O filmu bylo napsáno dost a povaţuji za zbytečné ho rozebírat, jistě je skvělé, ţe byl produkován a lidé o něj mají zájem. Jak ale uvedla Silvie Dymáková, ten problém sahá daleko dál, neţ k postavám prodejcŧ hrncŧ. Tomáš Hajzler se ve svém blogu zabývá i dalšími postavami, které v tomhle brutálním byznysu figurují: http://blog.peoplecomm.cz/clanek/kdo-je-tady-smejd . Sama autorka pak říká, ţe se svými prarodiči málo mluvíme, nemáme na nic čas a takováto témata jsme si zvykli přecházet a ignorovat. Všeobecnou ignoranci vidí i Hajzler a říká: „Kaţdý z nás by mohl udělat něco podobného, co udělala autorka filmu Silvie Dymáková. Upozornit na to, ţe se děje něco špatného. Kdokoli z nás o tom mŧţe napsat na facebook, na blog, udělat video, zajít za svým zastupitelem, vyvěsit petici,.. prostě cokoliv jiného neţ strkání hlavy do písku.“ Všechno souvisí se vším. Dnešní doba je díky technologickým moţnostem neskutečně rychlá a trend na zpomalení je v nedohlednu. Nemáme čas na mluvení s babičkami, čteme nadpisy elektronických vydání novin, peníze hrají naprosto dominantní úlohu ve společnosti, a jak řekl Jeff Daniels v Newsroomu ve skvělé úvodní scéně, často přeceňujeme politiku a máme zkreslené vnímání reality: http://www.youtube.com/watch?v=zEyUWKJFER8 Poslední dobou obíhá webem výčet znakŧ společnosti Římské říše před jejím pádem. Mŧţete si je přečíst například tady: http://www.czechfreepress.cz/blogy/britsky-historik-gibbon-popsal-duvody-padu-rimske-risenepripominaji-vam-hlavni-priciny-tehdejsiho-upadku-dnesni-soucasnost-a-nejen-cesko.html . Dnešní stav naplňuje všechny zmíněné znaky. Ale jak vyplývá i ze scény z Newsroomu, na kterou odkazuji, ještě je (snad) čas vývoj zvrátit. Abych se ale vrátil k pŧvodnímu tématu a k pŧvodním postavám přednášejících. Chtěl jsem zmínit svŧj postřeh, ţe vzdělání je pro novináře skutečně nevyčíslitelně cennou hodnotou. Nemyslím, ţe jej musí získat na akademické pŧdě, a samozřejmě záleţí, na jakou oblast se ten který ţurnalista specializuje, ale objevení Ameriky na základě vědomostí ţáka základní školy, a sice ţe voda při teplotě pod nulou zmrzne, pŧsobí Plné znění zpráv


tragikomicky. Další postřeh je ten, ţe lid si to ţádá, protoţe TV Nova stále má velký kus koláče sledovanosti. K tomu doporučuji blog Tomáše Křešničky http://kresnicka.blog.respekt.ihned.cz/c1-59566490-55 . Společnost si ţádá Babovřesky, TV Nova, bulvár a preferuje zábavu před prací. Jen by měla dát pozor, aby se neubavila k smrti, na coţ naráţí ve své knize Neil Postman.

URL| http://zlaty.bigbloger.lidovky.cz/c/334571/Smejdi-vs-Vaclav-Moravec.html _

Názor Petra Uhla já akceptuji 25.4.2013

Haló noviny str. 05 Názory, polemika_ Otakar ZMÍTKO_

Diskuse kolem Ústavu pro studium totalitních reţimŧ nabírá grády. Podle médií jako by šlo o promyšlený útok komunistŧ na Daniela Hermana. Tento ústav, za nějţ se jednou společnost bude stydět tak, jako se stydí za Árijský boj či pŧsobení Emanuela Moravce, není však záleţitostí »obchodu mezi komunisty a sociálními demokraty«. V současném střetu jde o jakés takés mantinely pro skutečné studium historie (přesto, ţe zřízení tohoto ústavu je na hlavu postavená záleţitost) a na druhé straně o nekontrolované vymýšlení »historické pravdy« spojené s denunciací osob či názorŧ. Proto mě zaujal příspěvek Petra Uhla, který jsem si přečetl na »netu«. Zvláště pak část, která se věnuje skutečnému »řediteli« ústavu a jeho pŧsobení v něm, protoţe pátera Hermana za skutečného ředitele ÚSTRu téměř nikdo nepokládá. »ÚSTR budoval a jeho chod ovládal jako jeho první ředitel Pavel Ţáček, absolvent novinařiny na praţské fakultě sociálních věd. Studoval tam v letech 1987 aţ 1992 a v roce 2001 tam získal na disertační práci o časopisu ‚V boj„ odbojové skupiny z roku 1939 titul Ph. D. Neúspěšně se pokoušel studovat i historii a politologii na praţské filozofické fakultě. Před rokem 1990 byl Ţáček funkcionářem Svazu socialistické mládeţe. Média ho představovala jako historika, ale tím nebyl, stejně jimi nebyli mnozí badatelé, kteří v archivu vyhledávali kompromitující materiály (nebo je interpretací dotvářeli) StB na herce, spisovatele a hlavně kandidující politiky, pokud ovšem byli z levice. Svým zacházením s lidmi a ideologickými postoji poštval proti sobě ředitel ÚSTR Ţáček většinu historikŧ ústavu, mnozí odešli. Popudil si i část Rady ÚSTR, pŧvodně nijak nepředpojaté. V obou případech, při jeho odvolání jako ředitele v roce 2010, i nyní, v dubnu 2013, kdy byl odvolán Herman, šlo vlastně o odstranění Ţáčka. Herman byl jen nevýrazná figura. Největším hřebíkem do rakve bylo ‚odhalení„, ţe bratři Mašínovi plánovali atentát na Gottwalda. To vzniklo překroucením slov jejich strýce Ctibora Nováka na výslechu StB... Česká veřejnost se naštěstí nedala přesvědčit, ţe Mašínové byli hrdiny, kdyţ vraţdili neozbrojené nebo spoutané lidi. Vystřelení oka muţi, který neozbrojen utíkal po poli hasit stoh slámy, jenţ skupina zapálila, nebylo násilí, jeţ byli lidé ochotni tolerovat. Loupeţnou vraţdou účetního továrny se zmocnili peněz, za něţ si koupili silné motorky, nábytek do obýváku a vodovodní pumpu do domu. Úkol, který si dal Ţáček, bylo najít politickou motivaci jejich násilí... O tom přesvědčil i premiéra Topolánka, jemuţ se ‚dobrodruţné„ násilí jako absolventovi vojenské školy líbilo. Z rozboru jejich součinnosti plyne, ţe Topolánek nijak Ţáčka nenaváděl a nijak ho neřídil, naopak, řečeno v ţertovné nadsázce, ve snaze osobně se uplatnit to byl spíše Ţáček, kdo řídil Topolánka. Historie se opakuje jako fraška. Nyní lze označit za řídicí orgán Petra Nečase Mirka Vodráţku, hlavního ‟odboráře„ v ÚSTR. Vodráţkových odborářŧ je z 250 pracovníkŧ ÚSTR prý sedmnáct. To Vodráţka označil současné odvolání Hermana a jmenování nové ředitelky za levicový puč, Nečas to po něm jen opakuje a moţná s naráţkou na Leninovy dubnové teze ho nazývá ‚dubnový puč„.« Petr Uhl ve svém názoru jde dokonce tak daleko, ţe navrhuje úplné zrušení tohoto zařízení, jeţ ročně spolkne na sto padesát milionŧ. Osobně s ním mohu jen souhlasit, protoţe tyto peníze by dokázaly zabezpečit činnost mnoha zařízení, jeţ dnes jsou odsouzena ke skomírání. Ale tolik rozumu od pravice zřejmě ţádat nelze, protoţe by najednou musela přiznat, ţe ÚSTR tady je pouze kvŧli prefabrikaci historie. *** Plné znění zpráv


Petr Uhl ve svém názoru jde dokonce tak daleko, ţe navrhuje úplné zrušení tohoto zařízení, jeţ ročně spolkne na sto padesát milionŧ. Foto popis|

Kam zdarma vyrazit 25.4.2013

Metro str. 06 MAP_

Praha_

Večer do galerií v Holešovicích Osmnáct holešovických galerií dnes mimořádně prodlouţí otvírací dobu do 22 hodin a nabídne speciální program. Jeho součástí budou vernisáţe, komentované prohlídky, setkání s kurátory, umělci a galeristy, promítání filmŧ, koncerty a další. Otevřeny budou například Galerie AVU, DOX nebo The Chemistry Gallery. Festival Pavlač Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy dnes od 14 hodin znovu otevře své brány a promění se v multiţánrový festival Pavlač. Posluchárny se stanou jevištěm, učebny kinem, pošmourné nádvoří koncertní halou a šedivé zdi promítacím plátnem. Kromě hudby se bude hrát divadlo – vystoupí například úspěšný soubor Vosto5, promítat se tu budou nejlepší reklamy všech dob. Regionální mutace| Metro - Praha _

RECENZE: Fungující chaos Erica Powella – mlátič Goon a jeho obludárium bodují 25.4.2013 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Kavárna_ Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ Násilí vţdy prodávalo. U komiksŧ to platí dvojnásob. Pouze rvačky a krev ale uţ nestačí. Je třeba přidat drsný humor, ironii a neobvyklé postavy. Ukázkovým příkladem tohoto schématu je komiksový Goon od Erica Powella. Má vše, co si fanoušek mŧţe přát – zombie, rvačky, mutanty, obří chobotnice i šílené vědce. Nedávno česky vyšla jiţ druhá kniha této slavné série. Powellŧv výtvor je prakticky předurčen k úspěchu: přesně odpovídá poţadavkŧm moderní konzumní společnosti. Střídá formy projevu, šokuje i baví. Dějová linie ustupuje do pozadí. Autor strategicky upřednostňuje větší počet mikropříběhŧ. Kaţdému z nich vévodí neobvyklá a atraktivní postava, která epizodu udrţí pohromadě. Dŧsledkem této antinudy bývá dojem chaosu. Ke Goonovi se zkrátka vyplatí přistupovat bez jakýchkoli očekávání. V dobrém slova smyslu. Pokud totiţ něco dokáţe, tak příjemně zaskočit. Šílená galerie figur V nově přeloţeném svazku Mé vraţedné dětství Powell dovolí čtenáři přece jen poznat hlavního hrdinu trochu lépe. Ještě -náctiletý Goon ve vzteku ze ztráty své tety zabije jejího vraha - mafiána jménem Labrazio. Co víc, dokáţe následně vyuţít jeho pověsti ve svŧj prospěch a začne se vydávat za Labraziova výběrčího. Postupně se z Goona stává postrach, ale zároveň i ochránce celého města. Problémy na sebe pochopitelně nenechají dlouho čekat. Dostaví se v podobě zvrhlého Kazatele. Ten buduje armádu a její vojáky si vytváří z mrtvých těl. Obálka svazku Goon 1 - Nic neţ utrpení Obálka komiksu Goon 2 Mé vraţedné dětství Plné znění zpráv


Dějová linie nehraje tak zásadní roli, jak bývá u větších sérií zvykem. Alespoň zatím, v přeloţených dílech. Goon je postaven na variabilitě zejména vedlejších postav. Právě ty osvěţují příběh a je vidět, ţe za jejich vznikem stojí mnoho papíru a bezesných nocí. Stačí zmínit prokletého poţírače zombií Krkavce nebo milého, ale poněkud zmateného zloducha – doktora Slitinu. Hlavně díky rozmanitým charakterŧm a přesvědčivým dialogŧm lze roztěkaný koncept tohoto komiksu akceptovat. Já všechno sám Powell je v jistém ohledu surrealista. A čtenáře vystavuje dŧmyslným hrám. Skvělým prostředkem je trochu absurdní leitmotiv kaţdého svazku. V první knize k naprostému zmatení poslouţil obří pařát, který se občas snesl z nebe a potrestal kaţdého, kdo urazil neboţtíka Labrazia. V novém díle anonymní pařát nahradili vybuchující orangutani. Jakmile čtenář přistoupí na Powellovu hru a přestane „zbytečně“ přemýšlet, je lapen. Ukázka z komiksu Goon 2 Mé vraţedné dětství K záţitku přispívá i kresba – sugestivní, akční, přitom stejně rozmanitá jako obsah. Na pŧsobivé flashbacky Powell sáhl po obyčejné a upřímné tuţce, čímţ poukázal na to, jak efektní mŧţe být tradiční přístup ke komiksu. Goon bez barvy by však nefungoval. To dokazují i umělecky propracované plakátové obálky obou dílŧ série. Komiksy z dílny jediného autora tvoří uţ samostatnou kategorii. Jen málokdy se podaří ovládnout kresbu i scénář natolik, aby vzniklo reprezentativní dílo. Pokud se tak stane, výsledek se většinou zapíše do historie komiksového vesmíru. Ostatně stačí si vzpomenout na Spiegelmanŧv komiks Maus, Persepolis od Marjane Satrapiové či Habíbí Craiga Thompsona. Goon také aspiruje na zářez do srdcí fanouškŧ, volí však jinou strategii. Místo uměleckého, historického nebo dokonce filozofického kontextu preferuje násilí, vtip a šokující absurditu. Goon je skvělou ukázkou moderního komiksu, který zcela přepracoval osvědčený zpŧsob vyprávění. Nutí čtenáře jen nevěřícně obracet stránky, aby se nechal zaskočit, zmást, ale především pobavit. A to funguje. Ukázka z komiksu Goon 2 Mé vraţedné dětství

URL| http://zpravy.idnes.cz/promysleny-chaos-erica-powella-mlatic-goon-a-jeho-obludarium-boduji-11e/kavarna.aspx?c=A130422_143300_kavarna_chu _

ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: Vývoj a současnost televizního vysílání v ČR na příkladu České televize 24.4.2013

ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Vlastní zpráva ČM, (BoJ)_

Vývoj a současnost televizního vysílání v ČR na příkladu České televize, to bylo tématem dalšího dílu Rozprav o českých médiích, které se konaly na pŧdě FSV UK v Praze. Diskusní podvečer tematicky reaguje na 60. výročí zahájení televizního vysílání našeho státu. Milan Fridrich, programový ředitel ČT, uvedl, ţe největším danajským darem bylo sídlo ČT, které nyní nedostačuje současným potřebám. Sídlo je podle Fridricha impozantní, ale byznys se změnil a zglobálnil. Například pro Star Dance schází velký prostor pro plnohodnotné natáčení. Ukazuje se, jaké byly představy v 60. letech o tom, jak bude televizní vysílání vypadat. „Kdyby televize natáčela v provizoriu někde na Barrandově, byli bychom dnes moţná šťastní,“ uvedl Milan Fridrich s tím, ţe se radikálně změnil zpŧsob práce médií. „Dnes se dá pracovat s mnohem menším prostorem efektivněji,“ řekl dále šéf programu veřejnoprávní televize. Jiří Závozda, člen Rady ČT, souhlasil, ţe dědictví ve formě rozsáhlých budov České televize je velkou zátěţí. Rada ČT se zabývá zejména současností, ale aktuálně se vypořádává s otázkou nového televizního studia v Brně. „Tam se potýkáme s minulostí, ale přes současnost,“ doplnil Závozda. Ten pŧsobil dlouhou dobu v soukromé sféře a potvrdil, ţe soukromé televize postupovaly a postupují efektivněji zejména kvŧli nákladŧm. Plné znění zpráv


Martin Štoll, rektor Literární akademie, který se ve svých publikacích zabýval historií Č(S)T, poopravil, ţe ČST v roce 1953 začala vysílat jako součást Československého rozhlasu. Před 60. lety přesně řečeno začalo zkušební televizní vysílání na území Československa. Řádné pravidelné vysílání začalo aţ o 301 dní později v roce 1954. „První rok byl furiantsko-prŧkopnický,“ komentoval Martin Štoll. V absolutně provizorních podmínkách bylo v roce 1953 zahájeno televizní vysílání pod hlavičkou armády a navazovalo na výzkum, který zahrnoval moţnost masového zapojení v době případných válečných stavŧ. Tehdejší rozhlas díky tomu, ţe vypukla tzv. „studená válka“ a prostředky armády byly směřovány jiným směrem, dostal do správy výzkum fenoménu televize. „ČST měla být ideovou bariérou propagandistické západní ideologie. Televize byla sudičkou,“ poznamenal Štoll. V roce 1957 se ČST osamostatnila od rozhlasu, de facto převzala techniku od Spojŧ, ale de jure se ČST postavila na vlastní nohy v roce 1964. Televize převzala od rozhlasu základní postupy. Štoll upozpornil, ţe Československo zvolilo cestu dvou subjektŧ – rozhlasu a televize, na rozdíl od jiných zemí, kde fungovaly obě média v rámci jedné instituce. Petr Bednařík, vedoucí Katedry mediálních studií FSV UK, připomněl komplikovaná léta zahájení televizního vysílání v ČSR, resp. ČR. Po technických potíţích přišla doba, kdy vysílání nacházelo více divákŧ a později její masový význam pochopila tehdejší vládnoucí KSČ. Televize se stala jedním z politicky angaţovaných kanálŧ. Později se role mnoha ohledech televize změnila, a to nejen technologicky, ale zejména po pádu komunismu jako nezávislá veřejnoprávní instituce. V padesátých letech minulého století došla také k boomu televize na Západě a za mořem na americkém kontinentu. Většinou se v dejinách médií ukáţe, přestoţe přijde nová technologie, ta stará stále zŧstávají a přeţívají. Televize má vliv na to, jak lidé vnímají kulturní ţivot, upravuje kulturní vkus. Toto ovlivňování přetrvává dodnes, upozornil Bednařík s tím, ţe do devadesátých let lidé většinově sdíleli záţitky z několika málo televizních kanálŧ a jejich programu. Typickým příkladem jsou dnes reprízované televizní seriály z doby normalizace, které jsou stále taháky pro diváky, neboť jim připomínají společné záţitky. PO ZPRACOVÁNÍ PUBLIKUJEME KOMPLETNÍ DVOUHODINOVÝ VIDEOZÁZNAM DISKUSE.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=454546 _

Ve vedoucím týmu AMI Communications nově Anna Balíčková 24.4.2013

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust_

Články_

Anna Balíčková a Eva Venhodová. Foto: AMI Communications Anna Balíčková a Eva Venhodová. Foto: AMI Communications Přední tuzemská PR agentura AMI Communications rozšiřuje svŧj vedoucí tým - do pozice account directora pro oblast spotřebitelského marketingu k 1. dubnu jmenovala Annu Balíčkovou. Ta nahrazuje Evu Venhodovou, která se jako senior account director má věnovat několika dlouhodobým klientŧm a novému byznysu. Balíčková pŧsobí v AMI sedm let, předtím pracovala jako novinářka. Vystudovala Jazykovou a literární kulturu na Univerzitě v Hradci Králové a ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd v Praze. Specializuje se na brand PR a korporátní komunikaci, o PR také přednáší na Vysoké škole ekonomické a v rámci kurzu Akademie PR pořádané APRA. URL| http://www.mediar.cz/ve-vedoucim-tymu-ami-communications-nove-anna-balickova/ _



Opilí mladiství nesmějí na diskotéky a do barů, diktuje Heger 24.4.2013

tyden.cz str. 00 Zdravotnictví_ Pavel Cechl_

Výmluvy mnoha hospodských, ţe rozhodně nenalévají alkohol dětem a mladistvým a ţe skupinka alkoholem rozjařené mládeţe k nim jiţ přišla opilá, zřejmě brzy skončí. Do budoucna je bude moţné postihovat uţ jenom za to, ţe v restauraci se podnapilí mladiství vŧbec vyskytují. Výmluvy mnoha hospodských, ţe rozhodně nenalévají alkohol dětem a mladistvým a ţe skupinka alkoholem rozjařené mládeţe k nim jiţ přišla opilá, zřejmě brzy skončí. Do budoucna je bude moţné postihovat uţ jenom za to, ţe v restauraci se podnapilí mladiství vŧbec vyskytují. Počítá s tím novela zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a jiných návykových látek, kterou ministerstvo vedené Leošem Hegerem (TOP 09) poslalo do připomínkového řízení. Provozovatelé restaurací podle ní budou muset nově zajistit nejen to, aby v jejich prostorech nedával nikdo dětem a mladistvým napít alkoholu, ale dokonce i to, aby se tam vyskytoval podnapilý mladistvý, který pil alkohol někde jinde. "Odpovědnost provozovatele je zvýšena zejména z dŧvodu zájmu na vyšší ochraně nezletilých osob před škodlivými účinky poţívání alkoholu. Cílem je zamezit konzumaci alkoholu nezletilými a pŧsobit v této oblasti preventivně," konstatuje ministerstvo v dŧvodové zprávě. Dodrţování tohoto ustanovení je podle úřadu na hostinských. "Například lze zjevně podnapilého mladistvého do provozovny nevpustit, a pokud se zde jiţ vyskytuje, lze jej vyzvat k opuštění provozovny nebo ho vyvést," míní ministerstvo. Mŧţe to učinit provozovatel, zaměstnanec provozovny, popřípadě pracovník bezpečnostní sluţby, ostraha nebo pracovník dohlíţející na bezpečnost. Podle majitelŧ restaurací je však návrh nesmyslný. "Provozovatel restaurace přece nemŧţe nikoho hned u vchodu lustrovat a poţadovat po něm občanku," rozhořčuje se prezident Asociace hotelŧ a restaurací Václav Stárek. Navíc kdyţ se podle něj někdo napije krátce před vstupem do restaurace, tak se v něm nemusí alkohol ještě "rozleţet" a příznaky opilosti se na něm mohou začít projevovat aţ později. Navíc je to podle Stárka cesta k likvidaci některých hospod v rámci konkurenčního boje nebo prostě závisti. "Pokud k provozovateli pošlu podnapilého mladistvého a následně policii, tak je tam sankce aţ jeden milion korun. A to je likvidační," míní Stárek. Nelze podle něj trestat za někoho, co nemŧţe ovlivnit a za co nemŧţe. Oddělené prostory v restauraci? Kuřáci, zapomeňte Novela přináší i některé další změny, v mnoha případech dlouho očekávané. Například podle ní budou muset mít hostinští ve své nabídce levnější nealkoholický nápoj, neţ je nejlevnější alkoholický, a to ve stejném objemu. Zjednodušeně řečeno, budou muset nabídnout levněji pŧl litru limonády nebo sodovky neţ pŧl litru piva. Ani s tím majitelé restaurací nesouhlasí. "Podobné opatření je v Rakousku, vŧbec nic to nepřineslo a řeší se to tak, ţe se udělá sodovka se šťávou a to se prodává o padesát centŧ levněji neţ pivo," říká Stárek. Povinnost zamezit vstupu a pobytu podnapilých osob a dalších lidí pod vlivem návykových látek budou mít nově kromě pořadatelŧ sportovních akcí i pořadatelé akcí kulturních. Od ledna příštího roku by také podle návrhu zcela měly změnit kuřácké restaurace. Nebude jiţ ani moţné provozovat dvě oddělené části, kuřáckou a nekuřáckou. Na opodstatněnost a veřejnou podporu zavedení úplného zákazu kouření v restauracích podle ministerstva zdravotnictví dlouhodobě poukazují některé občanské iniciativy i prŧzkumy veřejného mínění. Například podle výzkumu agentury IPSOS a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy si 78 procent Čechŧ přeje zákaz kouření v restauracích. "Moţnost kouření v restauračních a jiných obdobných zařízeních rovněţ podporuje mladé lidi v kouření," konstatuje ministerstvo. Podle výsledkŧ jiného výzkumu provedeného agenturou IPSOS a Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v září 2012, zaměřeného na kouření mladých lidí ve věku 18 aţ 22 let, nejčastěji kouří 64 procent mladých kuřákŧ v restauracích, barech, na diskotékách a v klubech. "Příleţitostní kuřáci pak kouří téměř jen v těchto zařízeních. Pokud by v těchto zařízeních platil zákaz kouření, vŧbec by prý nezačala kouřit čtvrtina (24 %) pravidelných kuřákŧ a polovina (51 %) příleţitostných kuřákŧ," míní ministerstvo. Plné znění zpráv


Obce budou také nově moci do budoucna zakázat kouření na veřejných prostranstvích v blízkosti škol a dalších zařízení pro mládeţ, pokud je zavedení zákazu "z hlediska prevence ţádoucí". Pojem "blízkost" přitom zákon nedefinuje. Elektronické cigarety? Znemoţňují "denormalizaci tabakismu" Dopady nového zákona by mohli pocítit i kuřáci elektronických cigaret a bylinných cigaret či směsí pro vodní dýmky. A to i přesto, ţe tyto bylinné směsi a cigarety neobsahují tabák. Nebudou se moci kouřit všude tam, kde platí zákaz pro běţné tabákové výrobky typu cigaret, dýmek či doutníkŧ. "Zahrnutím uţívání elektronických cigaret pod pojem kouření je sledována zejména ochrana zdraví dětí a mládeţe tak, aby nebylo tolerováno zdravotně neţádoucí chování, které podlamuje snahy o denormalizaci tabakismu, a aby byly eliminovány moţné neţádoucí dopady na osoby v okolí uţivatele elektronické cigarety, které nelze vyloučit," konstatuje ministerstvo v dŧvodové zprávě. Přestoţe podle něj neexistuje dostatek vědeckých dŧkazŧ, které by tyto neţádoucí dopady vzhledem k absenci tabákového kouře prokazovaly, nelze opomenout moţné efekty psychologické. V rámci kontrolní činnosti by mohly v praxi rovněţ vyvstat problémy pramenící z neschopnosti na určitou vzdálenost rozlišit, zda je pouţívána elektronická cigareta či tabákový výrobek, dodává ministerstvo.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zdravotnictvi/opili-mladistvi-nesmeji-na-diskoteky-a-do-baru-diktujeheger_268045.html _

Turecko-izraelské détente: Mavi Marmara vs. společné zájmy 23.4.2013

natoaktual.cz

str. 00 natoaktual.cz / Analýzy a komentáře_ natoaktual.cz_

Pro mnohé nebylo překvapením, kdyţ březnová návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy Izraele vyústila v omluvu z úst izraelského premiéra Benjamina Netanyahua tureckému premiérovi za zabití osmi tureckých aktivistŧ. Ačkoliv zásah na lodi Mavi Marmara na tři roky zmrazil izraelsko-turecké vztahy, nebyl incident zdaleka jedinou příčinou radikálního ochlazení vztahŧ mezi kdysi velice blízkými partnery. Bylo by krátkozraké se domnívat, ţe po omluvě jiţ nic nebude bránit rozvoji nového partnerství. Na druhou stranu stojí před oběma zeměmi v současnosti nové výzvy, které by normalizaci vztahŧ mohly výrazně napomoct. Kořeny partnerství mezi Tureckem a Izraelem sahají hluboko do minulosti, a to ať uţ se bere v potaz vřelé přijetí první ţidovské imigrantské vlny Osmanskou říší, či uznání Izraele Tureckem za nezávislý stá jako první muslimskou zemí v roce 1949. Jakkoliv vztahy mezi oběma zeměmi v prŧběhu studené války lavírovaly, absolutního vrcholu mohly dosáhnout aţ v 90. letech po jejím konci. Napomohly tomu především tři faktory umoţněné odlišnou vnitropolitickou realitou v Turecku, neţ jak je tomu v současnosti. Počátky budování partnerství V té době měla významný vliv na vnitřní politiku i zahraniční vztahy sekulární a nacionalisticky orientovaná turecká armáda. Díky vlivu armádních kruhŧ tak začal rŧst především zájem o izraelské vojenské technologie. O bohaté kontrakty na modernizaci tankŧ, zajištění technologických inovací či dodávky bezpilotních špionáţních letadel v 90. letech zdaleka nebyla nouze. Druhý faktor vedle vojenské spolupráce představovala islamistická aktivita uvnitř Turecka, aliance tak měla z pohledu politických představitelŧ podpořit prozápadní sekularizovanou pozici země. Posledním dŧvodem pro sblíţení byla hrozba ze strany Íránu a Sýrie, proti nimţ byla aliance namířena. Jak Írán, tak jeho západní partner podporovaly separatistické snahy Kurdŧ na jihovýchodě Turecka a ani jejich snahy o zisk jaderného arzenálu na klidu Izraeli moc přidat nemohly. Ze všech tří faktorŧ samozřejmě rovnou měrou těţil i Izrael. Zlom ve vývoji Od roku 2000 se však kola slibně naolejovaného partnerství začala zadrhávat. Dŧleţitou roli v této změně hrálo ztroskotání mírových rozhovorŧ mezi Izraelem a Palestinou, po němţ následovalo vypuknutí druhé intifády, a volební výhra konzervativní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) z roku 2002, kdy se do čela země poprvé dostala strana, jejíţ čelní představitelé se rekrutují z umírněného islamistického proudu. Vítězství AKP tak Plné znění zpráv


zaprvé znamenalo počátek eliminace vlivu armády, o nějţ se slibné partnerství Turecka s Izraelem opíralo, především prostřednictvím procesŧ, kdy byli představitelé armády obviňováni z přípravy pučŧ, napomáhání terorismu, korupce, či vojenské nekompetence. Zadruhé se po příchodu strany změnila zahraniční politika Turecka, která začala proklamovat doktrínu "nulových problémŧ se sousedy". Vzhledem k tomu, ţe se AKP zaměřila i na usmiřování vztahŧ se Sýrií, Íránem či Irákem, jeden z elementŧ blízkého partnerství obou zemí byl narušen. Uţ vŧbec pak vztahŧm nepomohlo lpění Izraele na tradiční izolacionistické politice. A aby toho nebylo málo, identifikovalo Turecko jako jeden z hlavních problémŧ nestability na Blízkém východě izraelsko-palestinský konflikt. Eskalace odcizení K vyvrcholení krize vzájemných vztahŧ na cestě lemované mnohými diplomatickými či ekonomickými ústrky se Izrael přiblíţil na přelomu let 2008/2009 operací Lité olovo, kdy podnikl téměř třítýdenní invazi do pásma Gazy. Na kritiku ze strany Turecka Izrael reagoval hrozbou, ţe uzná masakr arménské menšiny za genocidu. Vztahy se přitom nezhoršovaly pouze na politické úrovni, ale ne příliš přátelsky laděná konfrontační nálada panovala i ve společnosti obou zemí. V Izraeli se od umírněnější pravicové strany Likud v roce 2009 odtrhla nacionalistická frakce Yisrael Beiteinu vedená jestřábem Avigdorem Liebermanem, kterou ještě ten samý rok vynesly hlasy voličŧ na třetí místo v celonárodních volbách, coţ ji umoţnilo podílet se na vládní koalici. Naopak v Turecku propukly v roce 2009 proti-izraelské protesty a turecká televize nazvala izraelské vojáky a členy izraelské rozvědky Mossad vrahouny. Stále intenzivnější proti-izraelská rétorika turecké vlády byla motivována čirým pragmatismem, kdy jen následovala většinový společenský názoru, který tíhnul k solidaritě s Palestinci a odsuzoval konfrontační jednání Izraele, díky čemuţ upevňovala svou vnitropolitickou pozici a rozšiřovala propalestinský elektorát. Turecko navíc vyuţívalo palestinskou otázku nejen k přesměrování pozornosti od přetrvávajícího konfliktu s Kurdy na východě země, ale i k posílení pozice vŧdce sunnitských muslimŧ v regionu. V Izraeli v ten samý čas kulminoval vnitropolitický spor mezi zastánci smířlivého postoje vŧči Turecku v čele s ministrem obrany Ehudem Barakem a jiţ zmiňovaným ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem, jenţ odmítal jakýkoliv kompromis v otázce Palestiny a prohlašoval, ţe vztahy s Tureckem rozhodně nejsou prioritními. Liebermanŧv negativní postoj z pozice ministra zahraničí vŧči Turecku byl patrný i na jeho obvinění tureckého premiéra Raceepa Erdogana z antisemitismu. "Osudová" Mavi Marmara Je více neţ zřejmé, ţe obsazení lodi Mavi Marmara izraelským komandem v květnu roku 2010, při němţ bylo zabito osm tureckých aktivistŧ a jeden Američan tureckého pŧvodu, nebylo individuálním a natolik závaţným incidentem, aby pouze v jeho dŧsledku mohly být přerušeny diplomatické styky dvou partnerŧ. Byl pouze součástí procesu postupného zhoršování vzájemných vztahŧ daného vnitropolitickou situací v obou zemích a mezinárodní konstelací v regionu na počátku 21. století. Stejně tak se nesmí vytrhávat z kontextu omluva ze strany Izraele, s kterou si Netanjahu dával na čas dlouhé tři roky. Ačkoliv se mamutí podíl za zprostředkování přelomového kroku vedoucího k moţnému restartu vztahŧ dá přičíst prezidentu Obamovi, existuje několik dalších významných aspektŧ, jeţ umoţnily změnu postoje izraelského premiéra. Jedním je stupňující se izolace Izraele na mezinárodní scéně demonstrovaná úspěšnou palestinskou ţádostí na pŧdě OSN o pozorovatelský statut, umocněná následným rozhodnutím izraelské vlády rozšířit osídlení na Západním břehu. Situaci také nahrál do karet vynucený odchod odpŧrce omluvy Turecku Avigdora Liebermana z vlády na začátku letošního roku, doplněný o sílící tlak na usmíření ať uţ ze strany USA, NATO či EU, tak ze strany vrchních politických představitelŧ i představitelŧ armády a Mossadu. Tři roky diplomatického odcizení udělaly se vztahy těchto dvou relevantních aktérŧ regionu své a tak je otázka, jestli budou nové vazby a dŧvěra vytvářeny od základŧ, nebo se pouze naváţe na staré dobré časy. Řešení některých současných problematických otázek však mŧţe vzájemné dŧvěře vydatně pomoci - a vice versa. Oblasti společných zájmŧ Nejvýznamnějším aspektem nutnosti obnovy aktivní spolupráce obou zemí je konflikt v Sýrii, který se pomalu začíná přelévat za hranice do sousedních zemí. Jak Turecko, tak Izrael se pozvolna, i kdyţ stále jen minimálně, zapojují do syrské občanské války, ať uţ skrz pomoc uprchlíkŧm, rebelŧm či opozici. Obě země samozřejmě sdílejí zájem na zamezení pouţití a šíření arzenálu chemických a biologických zbraní, jejichţ uţití bylo nedávno potvrzeno britským ministerstvem obrany. Vytvoření strategického partnerství a kooperace na vojenské i zpravodajské úrovni pomŧţe zabránit rozšíření konfliktu za hranice země a v ideálním případě i nekontrolovatelnému posilování pozice radikálních islamistických skupin, jako je al-Nusra, které například získávají zbraně kromě arabských státŧ i nelegálně ze severní Afriky skrz Libanon a právě i Turecko. Plné znění zpráv


Spolupráce na vojenské úrovni, jeţ byla kdysi pilířem vztahŧ mezi Izraelem a Tureckem by se tak mohla stát významnou oblastí partnerství obou zemí. Turecko, jeţ je členem Severoatlantické aliance, dlouho a často blokovalo zapojení Izraele do společných cvičení s NATO. Izrael naopak několik let otálel s dodáním systémŧ do tureckých AWACS. Turecko však nedávno povolilo nevojenskou spolupráci Aliance s Izraelem, coţ byl rozhodně krok správným směrem, který vytáhne Izrael z mezinárodní izolace a umoţní Alianci regulovat případné izraelské unáhlené konfrontační činy vŧči íránské hrozbě. Posílení dŧvěry a kooperace mezi oběma zeměmi by mohl napomoct i americký radar v Turecku, jenţ je součástí protiraketové obrany namířené především proti íránské hrozbě. Další klíčovou oblastí nové kapitoly vztahŧ mezi Tureckem a Izraelem se mŧţe stát izraelsko-palestinská otázka. Ačkoliv dominantní roli prostředníka v současnosti stále představuje Egypt, vřelé vztahy Turecka s Hamásem a jeho představitelem Khaledem Meshalem nejsou ţádným tajemstvím, na letošní jaro dokonce turecký premiér plánuje návštěvu Gazy a Západního břehu, ta však zatím nebyla ještě oficiálně potvrzena. Role Turecka by se v mediaci Hamásu a Izraele nabízela i vzhledem k dlouhodobě nestabilní vnitropolitické situaci v Egyptě a faktu, ţe by turecký faktor mohl přinést nový vítr do problematiky. Otázkou je, jak se k tomu postaví egyptský prezident Mohamed Morsí, jenţ nedávno prohlásil, ţe má Egypt monopol na roli prostředníka v jednání mezi Izraelem a Hamásem. Stejně tak zŧstává otázkou pozice Izraele vŧči takovému kroku, kdyţ participaci Turecka kdysi odmítl i Ehud Olmert udrţující s Tureckem blízké vztahy. V neposlední řadě je určitě zajímavé sledovat, nakolik budou motorem postupného sbliţování mezi oběma zeměmi ekonomické zájmy. Jakkoliv nastalo drastické ochlazení diplomatických vztahŧ mezi Tureckem a Izraelem, obchod po celou dobu nepřestal rŧst a jen za rok 2011 dosáhl téměř 4 miliard dolarŧ. Turecko zŧstalo šestým největším obchodním partnerem Izraele a i počet komerčních letŧ mezi oběma zeměmi se navýšil. V poslední době ale vyvstává na povrch nová příleţitost, jiţ by mohly obě země ke vzájemnému prospěchu vyuţít. Izrael objevil bohatá naleziště zemního plynu na dně Středozemního moře a výstavba plynovodu a následný tranzit nově získané suroviny do Evropy by mohl přinést významný stimul pro obě země jak na poli ekonomickém, tak politickém. Ostatně nebylo by to poprvé, co by se energii podařilo zkultivovat doposud chladné vztahy. Nakonec by se ale právě tato slibná oblast mohla stát novým zdrojem konfliktu, neboť se většina nalezišť nachází na sporném území ve Středozemním moři, na něţ si dělá nárok Kypr, Palestinská samospráva, ale právě i Turecko a Izrael. Komu patří vavříny? Na otázku, kdo z tohoto sporu vzešel jako vítěz, není jednoduché odpovědět. Ačkoliv to byl Izrael, kdo prolomil hráz mlčení a omluvil se, učinil tak aţ poté, co musel turecký premiér veřejně horko-těţko ospravedlňovat a implicitně vzít zpět svá slova, v nichţ přirovnal sionismus k rasismu a zločinu proti lidskosti. Erdogan nicméně poţadoval omluvu, vyplacení kompenzace pozŧstalým a konec blokády Gazy. První se jiţ stalo, několik milionŧ dolarŧ je jiţ připraveno k odeslání na turecké účty a pásmo Gazy, i kdyţ podle pozorovatelŧ blokáda stále pokračuje, má cesty pro většinu materiálu volné. Ačkoliv byly turecké poţadavky splněny, nedá se plně hovořit o diplomatické výhře Turecka. Do usmíření byly obě země dotlačeny nestabilní situací v regionu a intenzivním nátlakem ze strany USA, pro něţ jsou obě země základním kamenem partnerství na Blízkém východě. Faktem nicméně zŧstává, ţe si Erdogan na domácí pŧdě bude připisovat zásluhy za "kapitulaci" Izraele, ještě významněji okořeněné o nedávno vyjednanou dohodu o sloţení zbraní Kurdŧ, tedy de facto ukončení přes 30 let dlouhého konfliktu. Na druhou stranu moţná mírně utrpí obliba AKP mezi náboţensky konzervativními kruhy, neboť turečtí islamisté hlasitě zavrhovali jakékoliv přijetí omluvy ze strany ţidovského státu. Na druhé straně bude muset moţná Izrael v zájmu dobrých vztahŧ s Tureckem slevit ze slibně se rozvíjejícího partnerství s řeckou částí Kypru, která je v současnosti jeho nejbliţším partnerem v regionu. Před oběma zeměmi stojí nyní spoustu oblastí, jejichţ úspěšné řešení bude potřebovat kompromis a vzájemné ústupky. Z pozice síly si nebude moct dovolit jednat ani jeden z nich, i přesto, ţe se Turecku – ač spíše shodou okolností - nyní podařilo dosáhnout svého. Moţné dopady na region Není třeba pochybovat, zdali bude mít opětovné navázání diplomatických vztahŧ dvou pionýrŧ stability regionu nějaký vliv na vývoj na Blízkém východě. Jestli je něčím v současnosti suţován, pak je to zablokování mírového procesu mezi Izraelem a Palestinou, kterému by mohlo Turecko díky dobrým vztahŧm s oběma stranami výrazně napomoct a trochu tak popustit páru v hrnci arabsko-izraelské nevraţivosti, v níţ je palestinská otázka jasným středobodem napětí. Postupné sjednocování a koordinace aktivit zahraničních hráčŧ, kteří budou směřovat k jednomu cíli, mŧţe urychlit i řešení občanské války v Sýrii, jeţ se stává postupně platformou získávání nového vlivu v regionu pro Plné znění zpráv


nesourodé a s individuálními zájmy jednající zahraniční aktéry. Prostřednictvím spřáteleného Turecka navíc bude moct Izrael řešit případná úskalí ve vztahu k Íránu, coţ doposud přímo, ani skrz USA, dělat nemohl. Eskalace izraelsko-íránského konfliktu je to poslední, co v současnosti křehký region potřebuje. A moc uklidnění nevychází ani ze strany zatvrzelého Íránu, ani nebojácného Izraele (Netanjahu se nedávno nechal slyšet, ţe je Izrael připraven na osamocený útok na íránská jaderná zařízení i bez podpory USA). Dáno komplexností regionu však veškerý případně pozitivní vliv záleţí na daleko více faktorech neţ pouhé harmonii vztahŧ mezi Izraelem a Tureckem. A otázkou vŧbec zŧstává, na kolik obě země dovolí hodit staré křivdy za hlavu a pracovat na budování nové dŧvěry a spolupráce. Martin Dunaj autor je stáţistou Informačního centra o NATO v Praze, studuje na IPS FSV UK a momentálně pŧsobí v Interdisciplinary Center Herzliya v Izraeli

URL| http://www.natoaktual.cz/turecko-izraelske-detente-mavi-marmara-vs-spolecne-zajmy-pz9/na_analyzy.aspx?c=A130423_150223_na_analyzy_m02 _

Uctění památky obětí deportací 25. března 23.4.2013

ustavmezinarodnichvztahu.cz Iivi Zájedová_

str. 00

_

Zatímco komunistická éra formovala osudy Estonska, Lotyšska a Litvy a Evropy obecně, málo se ví o hrŧzách komunistických zločinŧ, zejména v porovnání se zločiny nacismu. Vzhledem ke skutečnosti, ţe společenský dialog a diskuse jsou dosud nedostatečné, protoţe řada dokumentŧ zŧstává tajná, je velmi dŧleţité, aby informace o těchto skutečnostech byly dostupné, a aby o nich existovalo povědomí. Zatímco jsou úmyslně rozšiřovány nepřesné a zkreslené informace o komunistické éře a jejím dědictví a aktivně pouţívány k vytváření zkreslených představ, je existence a šíření pravdivých informací dŧleţitá nejen z principu věci samotné, ale i v souvislosti s evropskými hodnotami a evropskou integrací. Lennart Meri, president Estonské republiky, svolal 2. října 1998 Estonskou mezinárodní komisi pro vyšetřování zločinŧ proti lidskosti. Ministr Max Jakobson, který je také předsedou této komise, stejně jako Uffe EllemannJensen, Dr. Paul Goble, Nicholas Lane, Professor Peter Reddaway a Arseny Roginsky dali svŧj souhlas k účasti na práci komise. Na konci října 1998, také profesor svobodný pán Wolfgang von Stetten souhlasil se spoluprací na práci komise. Po prvním zasedání komise ve dnech 26. a 27. ledna 1999 vyšetřování zločinŧ spáchaných proti estonským občanŧm nebo na území Estonské republiky během sovětské a nacistické okupace byl stanoven hlavní cíl práce komise. Cílem komise je ustanovit související okolnosti zločinŧ proti lidskosti, a také relevantní historické pozadí. Výsledek práce komise bude publikován ve zprávě komise v angličtině, aby získaný závěr byl dostupný mezinárodní veřejnosti. "Ustanovení komise odráţí naši naději v Estonsku, ţe vnesení jasného světla pravdy do záleţitosti tragédií minulosti přispěje nejen k usmíření uvnitř naší společnosti a naši další reintegraci do mezinárodního společenství , ale pomŧţe také předejít opakování podobných tragédií kdekoli na světě. Tato komise je oddaná cíli vyjádřit co nejjasnějším zpŧsobem, k jakým zločinŧm proti lidskosti v Estonsku došlo. Tento článek je věnován hlavně Estonsku a deportaci Estoncŧ sovětskou mocí. Stejné deportace ve stejném období však uskutečňovala sovětská okupační moc také v Lotyšku a v Litvě. Krátký úvod pomŧţe čtenáři lépe pochopit tragédii, která v období dvou sovětských a jedné německé okupace nastala. Dne 24. února 1918 roku byla v Tallinnu vyhlášena nezávislá demokratická Estonská republika. Nový stát během dvaceti let své existence vytvořil prostor pro rozvoj estonské politiky, kultury a hospodářství. V listopadu 1918 začala Osvobozenská válka (Vabadus?da), která probíhala mezi estonskou armádou a Rudou armádou a Plné znění zpráv


která skončila vítěztvím estonské armády. Následovalo podepsání Tartuského míru (Tartu Rahu) 2. února 1920 mezi sovětským Ruskem a Estonskou republikou. Sovětské Rusko se v něm navţdy zřeklo nárokŧ na Estonsko a jeho území. Následně bylo Estonsko uznáno dalšími evropskými státy a přijato do Společnosti národŧ. Přesto, ţe byla mezi Estonskem a sovětským Ruském podepsaná mírová smlouva, sovětské Rusko pokračovalo i nadále v pokusech o nastolení sovětské nadvlády nad Estonskem. Například v roce 1924 byl z Leningradu, dnešního Sankt Petěrburgu, řízen pokus o komunistický puč v Tallinnu. V České republice je moţné sehnat na DVD film Krvavá revoluce, který pojednává o této události. Jíţ dva roky před sovětskou okupací pobaltských státŧ Litvy, Lotyšska a Estonska roku 1940 (tedy v roce 1938) byla Sovětském svazu vytištěna nová mapa, na které Estonsko, Lotyško a Litva figurovaly jako svazové republiky Sovětského svazu. Podle údajŧ sčítání lidu z roku 1922 tvořili Estonci 87,6% obyvatel Estonska, podle sčítání lidu z roku 1934 dokonce 88,1%. Pakt Molotov-Ribbentrop (podepsaný 23. srpna 1939) rozdělil východní Evropu na dvě sféry vlivu: německou a sovětskou. Estonsko se ocitlo v sovětské sféře. Po podepsání paktu pozval Adolf Hitler baltské Němce ţijící v pobaltských státech k přesídlení do Německa. Začal Německem organizovaný odsun baltských Němcŧ z Estonska. Po okupaci a anexi Estonska Sovětským svazem (1940) postihly represe všechny národnostní skupiny. Během následující německé okupace v letech 1941 – 1944 (část území aţ do r. 1945) byli povraţděni estonští Ţidé a Romové. Estonští Švédové zemi opustili. V dŧsledku paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení (s tajným dodatkem) podepsaného 23. srpna 1939 se Estonsko dostalo do sféry vlivu Sovětského svazu. Pro existenci Estonska (a ostatních pobaltských státŧ) to znamenalo totéţ, co pro Československo Mnichov. Během čtyř let, bylo Estonsko okupováno dvěma totalitními velmocemi dokonce třikrát: sovětská okupace trvala od června 1940 do června aţ října 1941, na podzim 1941 následovala německá okupace, a na ni navazovala znovu okupace sovětská, která trvala aţ do roku 1991. Po podepsání paktu Adolf Hitler pozval baltcké Němce ţijící v pobaltských státech k přesídlení do Německa. Začal organizovaný odsun baltských Němcŧ (od října 1939 do května 1940) dohodnutý během tajných jednání se Sovětským svazem. V letech 1939-1940 se Estonsko dostalo do zahraničněpolitické izolace a bylo 28. září 1939 donuceno podepsat pod hrozbou pouţití vojenské síly smlouvu o vzájemné pomoci se Sovětským svazem. Jíţ v říjnu 1939 byly na estonské území přemístěny sovětské námořní a letecké síly v počtu 25 000 vojákŧ. Estonská armáda čítala tehdy 15 000 muţŧ. 17. června 1940 se nacházelo v Estonsku uţ 100 000 sovětských vojákŧ. Sovětský svaz si 14. června 1940 vynutil ustanovení „lidové vlády“, která poţádala Sovětský svaz o začlenění Estonska do Sovětského svazu. Během sovětské okupace v období let 1940 – 1941 a 1945 – 1953 byla prakticky celá elita meziválečné Estonské republiky zavraţděna a přes 100 000 estonských civilistŧ popraveno nebo odvlečeno do pracovních táborŧ na Sibiři. Před druhou sovětskou okupací uteklo ve strachu z dalšího teroru na západ během pár měsícŧ více neţ 70 000 lidí. Estonsko ztratilo během II. světové války jednu pětinu své populace. Estonci, stejně jako Lotyši jsou z evropských národŧ jediní, jejichţ počet se oproti začátku 20 století sníţil (úbytek Estoncŧ činí 10%). V roce 1945 byly nově vytyčeny hranice Estonska. Estonsko ztratilo ve prospěch SSSR 5% svého území. Ačkoli některé z nejstrašnějších pošlapání lidských práv v historii lidstva odehrály před více neţ pŧlstoletím, porozumění jejich rozsahu a závaţnosti zŧstává omezené. Zločiny spáchané nacistickým Německém jsou relativně dobře zdokumentované a zveřejněné, avšak informace o zločinech komunismu jsou neúplné a zkreslené, často jako výsledek politického zájmu bývalých utiskovatelŧ. Ten na celá desetiletí zabránil justici v tom, aby slouţila poškozeným a jejich rodinám. Povědomí o dědictví totality je nutné k usmíření ve společnostech, které byly rozděleny totalitarismem. Mise Unitas Foundation spočívá v budování usmíření uvnitř společností a mezi společnostmi rozdělenými totalitarismem. Proto is why Unitas Foundation a Open Republic zorganizovaly první setkání MICC v Estonsku v zimě roku 2011, na kterém se estonsky i rusky hovořící studenti setkali, aby se podíleli na simulaci. Unitas Foundation společně s NGO Tulipisar a 38 členy Evropského parlamentu zve pobaltské společnosti z celého světa k uctění památky Velkých březnových deportací na 25. březen, den, kdy Velké březnově deportace z roku 1949 začaly. Plné znění zpráv


26. března bylo zapáleno téměř 21 000 svíček na Náměstí svobody v Tallinnu. Pŧvodní plán zapálit jednu svíčku za kaţdou postiţenou rodinu přerostl v masovou událost, při níţ byla zapálena jedna svíčka za kaţdého deportovaného. Událost organizovaly NGO TuliPisar a Estonská akademická organizace ve spolupráci s Unitas Foundation. Na základě úspěchu této události organizátoři doufají, ţe se vzpomínková akce stane ve všech třech pobaltských státech tradicí. Nejen pobaltské společnosti z celého světa jsou zvány k tomu, aby se připojily k iniciativě a uctily památku na 25. březen bez podle svých moţností. Celosvětové úsilí udrţuje ţivou vzpomínku na lidi, kteří nepřeţili pobyt v sibiřských pracovních táborech. O autorce: Iivi Zájedová, pŧsobí na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity.

URL| http://www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/article/ucteni-pamatky-obeti-deportaci-25-brezna _

Univerzita Karlova je semeništěm pohrobků Havlova postmodernismu a kosmopolitismu. Prominentní exot Michal Uhl 22.4.2013

euportal.cz str. 00 Dušan Streit_

Zamyšlení_

Jak je vidět, komiks, gender, environmentalismus, levicový aktivismus a elitářství prominentního synka udělá v hlavě pěkný guláš. Jen nechápu, proč mi za něj v kaţdém daňovém přiznání předkládají účet. Antropolog komiksu Michal Uhl Antropolog komiksu osobně. Mŧj věrný čtenář Míla Š. mi minule připomněl tohoto exota. Uvědomil jsem si, ţe se zjeví (tedy MU, nikoliv MŠ:) neomylně vţdycky tam, kde jeho přítomnost indikuje a symbolizuje zbytečnost nějaké instituce nebo škodlivost nějaké aktivity napojené na státní rozpočet. Momentálně je členem Rady ÚSTR.

Tuto instituci jsem zmínil se sebezapřením a nemíním se jí dále zabývat, protoţe vše jsem vyjevil jiţ v článku „Dost bylo ÚSTRu!“. Jde jen o další z trafik pro toto prominentní dítě jednoho trockisty. Tento člen Strany zelených je také uvolněným členem zastupitelstva Prahy 2, kde vykonává nejen placenou funkci předsedy redakční rady Novin Prahy 2, ale je dále i předsedou komise ţivotního prostředí, členem majetkového výboru a členem komise výchovy a vzdělávání. Jsem rád, ţe nebydlím v Praze 2. Je to velmi angaţovaný aktivista, protoţe jeden rok (2009-10) dělal poradce ministra (Stehlíkové, známé jako Dţamila) či na Úřadu vlády (Kocábovi). Zhruba ve stejném období byl referentem na Ministerstvu školství, mládeţe a tělovýchovy, a to pro rovné příleţitosti ţen a muţŧ. V roce 2010 byl navíc deset měsícŧ analytikem agentury STEM. Prostě renesanční figura měkkých oborŧ... Vtírá se mi představa něčeho opravdu měkkého a zapáchajícího. Z daní však platíme nejen defekalizaci, ale také samotnou produkci. Michal Uhl je dále členem republikové rady Strany Zelených a vedoucím Odborné sekce gender, jejíţ vznik sám inicioval. I zde se věnuje tématu rovných příleţitostí se zápalem feministky. Zapomenout nesmíme ani na jeho vzdělávací a edukační činnost. Je místopředsedou Akademického senátu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zde je také členem – podrţte se! – Ekonomické komise. Uţ chápu, proč je školství tak neproduktivní a drahé. Plné znění zpráv


A potvrzuje se mi, ţe Univerzita Karlova (a zejména FSV) je semeništěm pohrobkŧ Havlova postmodernismu, mysticismu, kosmopolitismu, holistiky a sociální antropologie (Neubauer, Grof, Halík, J. Sokol, Jařab, Keller, Zlatuška...). Ne všichni tam přednášejí, ale jsou spjati duchovně a UK je jejich epicentrem. Není se co divit, ţe se tam vychovává k novodobému internacionalismu, environmentalismu a genderismu. Přednášejícím doktorandem je i Mgr. Michal Uhl. A dostáváme se k bonbónku celého článku, jímţ je předmět »antropologie komiksu«, který Uhl „vyučuje“. To není fór, hec ani bonmot, to je opravdu dnes náplň vysokoškolského studia na vysoké škole! Absolventi FSV UK jistě budou v mezinárodním srovnání ţádaným artiklem a jistě pozvednou konkurenceschopnost České republiky. Pohříchu – soudím – jen v neproduktivních výdajích. Abyste posoudili hloubku té dekadence, připojuji anotaci bakalářské práce Michala Uhla na Masarykově univerzitě „Etnocentrizmus v obrazech - analýza komiksu Tintin“: „Tato práce analyzuje zobrazování kulturních stereotypŧ v Tintinovi v Kongu (1930), jednoho z alb slavného belgického komiksu Tintin. Nejdříve je definován ţánr komiksu a následně je uvedeno historické pozadí Tintinova vzniku. Analýza rozebírá konkrétní situace interakcí jednotlivých komiksových postav, a pokouší se upozornit na, často implicitní, autorŧv etnocentrizmus. Tintin v Kongu vzniká v době belgického kolonializmu, který se do zobrazovaného výrazně otiskuje. Na jedné straně příběh glorifikuje úlohu kolonizujících. Domorodé obyvatelstvo je na druhé straně zobrazováno jako neschopné, ustrašené, hloupé a bez jakékoliv vlastní invence. Analýza ústí v diagram, který jednotlivé stereotypy postav sumarizuje a třídí. Ačkoliv Tintin vyšel před 75 let, je stále vydáván a úspěšně prodáván. Jeho velká čtenářská obliba ukazuje na to, ţe je součást dnešní kultury.“ Jak je vidět, komiks, gender, environmentalismus, levicový aktivismus a elitářství prominentního synka udělá v hlavě pěkný guláš. Jen nechápu, proč mi za něj v kaţdém daňovém přiznání předkládají účet.

Čtěte také: Přestaňte házet exkrementy po lidech, pane Uhle, pane Urbane! Za rasismus mŧţou hlavně bílí pseudohumanisté Zelení fundamentalisté zase sebevraţedně útočí na jádro ? Trockista Petr Uhl o socialistické evropské federaci

URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/10484-univerzita-karlova-je-semenistem-pohrobku-havlovapostmodernismu-a-kosmopolitismu-prominentni-exot-michal-uhl.aspx _

Experti: Zprávy pro děti dospělé nepřitáhnou 22.4.2013

Lidové noviny str. 06 Domov_ MICHAELA KABÁTOVÁ_

PRAHA Dětské zprávy v Německu s oblibou sledují i dospělí, poznamenal v rozhovoru pro LN ředitel dětského kanálu ČT :D Petr Koliha v souvislosti s tím, ţe tento kanál přinese i dětské zpravodajství. V Česku ale mediální experti takový trend nečekají. Dětské zprávy podle Kolihy u dospělých zabírají, protoţe jsou „poměrně přehledné, suché a bez omáčky komentářŧ“. Na rozdíl od těch pro dospělé prý musí obsahovat jasnou informaci, oddělit hlavní od marginálního a vyuţívat hlavně krátkých vět. Plné znění zpráv


A to je forma, která podle něj vyhovuje i leckterým dospělým. Slibuje si proto, ţe spolu s dětmi budou zprávy sledovat i jejich rodiče. Mediální experti, které LN oslovily, ale aţ tak velký úspěch dětských zpráv u dospělých nečekají. „Moc bych tomu nevěřil. Kdyby byly skutečně dětské zprávy atraktivní pro větší diváckou obec, tak uţ by tady asi byly,“ myslí si Jan Jirák. Radim Wolák z Fakulty sociálních věd UK, který se také věnuje médiím, upozorňuje, ţe je třeba dětské zprávy podpořit hlubší myšlenkou: „Rozhodně by nemělo jít o mechanický koncept přebírání roztomilých, zábavných či ,přijatelných„ věcí z relací pro dospělé.“ Podle dětské psycholoţky Ilony Gillernové by ale dospělí měli sledovat dětské zprávy se svými potomky téměř povinně. Hlavně proto, aby jim vysvětlili některé informace, které jsou pro ně kvŧli věku nesrozumitelné. Přístup k dětským zprávám, tedy jednoduchost a srozumitelnost, by podle ní prospěl i zpravodajství pro dospělé. „Člověk si musí dát práci najít si jiné zdroje a zjistit, co bylo ve zprávě nejdŧleţitější,“ řekla LN psycholoţka z katedry psychologie Filozofické fakulty UK. Ředitel „Déčka“, jak se ČT :D přezdívá, Petr Koliha by si přál, aby vznikající kanál sledovala pětina dětských divákŧ. I v tomto tvrzení by byl Jirák spíše opatrnější. „Záleţí na tom, kdy toho chtějí dosáhnout. Dětský primetime je v odpoledních časech a to ostatní kanály dětem nic moc nenabídnou. Obávám se ale, ţe dětské krouţky zaměstnávají děti po většinu dne,“ dodal Jirák. Déčko by tedy podle něho mělo o dětské publikum zápasit hlavně vpodvečer. _

Česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta, ukázal průzkum 22.4.2013

lidovky.cz

str. 00 Lidovky / Státní pokladna_ Lidovky.cz, ČTK_

Česká ekonomika letos klesne v prŧměru o 0,1 procenta, vyplývá z výsledkŧ pravidelného prŧzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí. V roce 2014 by měla ekonomika stoupnout o 1,5 procenta. Následně by měl ekonomický rŧst zrychlit na 2,2 procenta v roce 2015 a 2,5 procenta v roce 2016. Samotné ministerstvo financí přitom letos očekává stagnaci hrubého domácího produktu, Česká národní banka pro letošek předpokládá pokles HDP o 0,3 procenta. Příští rok by ekonomika měla podle ministerstva rŧst o 1,2 procenta a podle ČNB o 2,1 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá letos s rŧstem o 0,3 procenta a příští rok o 1,6 procenta. Evropská komise v únorové prognóze odhadla, ţe tuzemská ekonomika bude letos stagnovat. I přes letošní rŧst daně z přidané hodnoty bude podle prŧzkumu inflace 2,1 procenta. Následně v roce 2014 by měla klesnout na 1,9 procenta. Mzdy a platy by měly v letošním roce nominálně stoupnout o 1,4 procenta a příští rok o 2,5 procenta. Po odečtení inflace tak letos platy zřejmě reálně klesnou. Nominální rŧst mezd by měl pokračovat i v dalších letech aţ na 3,5 procenta v roce 2016. Prŧzkum prognóz pořádá MF od roku 1996, a to dvakrát ročně. Cílem je získat představu o názorech odborné ekonomické veřejnosti na předpokládaný vývoj ekonomiky. Výsledky vycházejí z předpovědí ministerstva financí, ministerstva prŧmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, CERGE-EI, Citibank, České spořitelny, ČSOB, Hospodářské komory, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Liberálního institutu, Generali PPF Asset Management, Raiffeisenbank, Svazu prŧmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. K nim byla přiřazena prognóza Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Další prŧzkum uskuteční ministerstvo financí v listopadu 2013.



URL| http://byznys.lidovky.cz/ceska-ekonomika-letos-klesne-o-0-1-procenta-ukazal-pruzkum-mf-pq5-/statnipokladna.aspx?c=A130421_204903_statni-pokladna_sk _

ANKETA 22.4.2013

Respekt

str. 06

Anketa_

_ Mobilní operátoři dramaticky sniţují ceny. Které další sluţby jsou v Česku předraţené a nabízejí tak prostor pro další zlevnění? Libor Dupal předseda Sdruţení českých spotřebitelŧ Otázka správně otevírá dvě hlavní moţnosti, kterými se cena na trhu má samoregulovat – poptávka a konkurence. Existuje samozřejmě i další, a sice regulace ceny – ale o tom aţ jindy. Kde není konkurence, je ovšem „moc“ zákazníka mizivá. Pohleďme na ceny kabelových sítí. Samozřejmě, konkurencí zde mŧţe být připojení jiným zpŧsobem, pokud je ovšem moţný. Potom lze předpokládat, ţe právě internetové připojení je sluţbou, kde je dosud významný prostor pro cenový pokles. Podívejme se na další oblasti, kde by spotřebitel naivně očekával, ţe trh mu na základě konkurence nabídne cenově dostupné sluţby, ale kde prostor pro přehodnocení cenových politik poskytovatelŧ sluţeb zŧstává enormní: bankovní sluţby, dodávky energií a vody, pohonné hmoty, ale především – stát. A zodpovězte si sami, kde je sluţba monopolem a o změně si mŧţeme jen nechat zdát. Petr Janský výzkumník think tanku IDEA při CERGE-EI a ekonom Institutu ekonomických studií FSV UK Odpověď, zaloţenou zčásti na ekonomické literatuře a zčásti na věštění z koule, uvádím ve čtyřech bodech: 1. Poštovní a telekomunikační sluţby zlevňují jiţ posledních pět let a tento vývoj se bude prohlubovat i nadále především kvŧli zvyšující se konkurenci. 2. Jak ukazujeme ve studii IDEA, oblečení i vybavení bytu za posledních deset let výrazně zlevnilo a také díky dovozŧm by tento trend nemělo nic zastavit. 3. Nejspíše bude pokračovat téţ zlevňování bankovních sluţeb. 4. Byty se z mnoha hledisek jeví jako dobří kandidáti na další zlevnění, coţ je ale tip současného nájemníka a i kvŧli této zaujatosti bych jako prognostik, coţ je mimochodem pŧvodní povolání našeho prezidenta, nejspíše nebyl úspěšný. Miloš Borovička časopis dTest Zlevňování telefonních sluţeb stále není u konce. Stávající operátoři nepřišli s novými cenami jen tak, připravují se totiţ na brzký nástup virtuálních operátorŧ, kteří ceny ještě více srazí. Zavázat si zákazníky na další dva roky dopředu se tak jeví jako promyšlený tah. Tlak na operátory teď pŧjde směrem k mobilním datŧm, v těch jsou stále rezervy. K trhu mobilních operátorŧ lze přirovnat něco dalšího jen stěţí, moţná snad bankovní trh. Ten by mohl být vysoce konkurenční v případě zjednodušení produktŧ tak, aby jim běţný spotřebitel lépe rozuměl. V současnosti se k řadě sluţeb váţe několik méně či více skrytých poplatkŧ a pro zákazníka není úplně jednoduché srovnat si nabízené produkty navzájem, obzvláště u těch sloţitějších, jakými jsou například hypotéky. Jan Bureš Era Poštovní spořitelna Pokud předraţené chápeme jako draţší neţ v Evropské unii (na teoreticky společném trhu), pak podle statistik Eurostatu kromě telekomunikačních sluţeb nemáme prakticky ţádné předraţené zboţí ani sluţby. Lehce nad evropským prŧměrem jsou u nás ještě ze sledovaných skupin ceny elektrické energie (ale pouze o tři procenta, na rozdíl od sedmnácti procent u telekomunikačních sluţeb). Lidé ale zpravidla vnímají předraţenost subjektivně – svoji roli hraje historický vývoj ceny a osobní poměřování uţitné hodnoty výrobku nebo sluţby s aktuální trţní cenou. Kriticky lidé zpravidla hodnotí regulovaná odvětví (doprava, finanční sluţby, energetika), kde jsou konkurenční tlaky z podstaty věci slabší (vyšší bariéry vstupu pro nováčky) a ceny jsou navíc zatíţeny nutností plnit podmínky regulátorŧ. Plné znění zpráv


ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK NA STR. 32–34 Foto autor| FOTO KAREL CUDLÍN Foto autor| FOTO ARCHIV Foto autor| FOTO ARCHIV Foto autor| FOTO ARCHIV _

Jeho Veličenstvo Fiskální Multiplikátor 22.4.2013

Respekt

str. 35 Fokus / rozpočtové schodky_ Ondřej Schneider_

Jak moc dusí úspory ekonomiku V ekonomické obci vypukla koncem loňského roku vzrušená debata o přiměřenosti úsporných programŧ, které provádí řada zemí v Evropě. Podnětem k debatě byly dvě studie Mezinárodního měnového fondu, jeţ reagovaly na rozpaky mnoha ekonomŧ a politikŧ nad obtíţemi, s jakými sniţují schodky svých rozpočtŧ státy od Řecka aţ po Irsko. Hlavním argumentem se stala veličina z ekonomických modelŧ zvaná fiskální multiplikátor. Tato veličina měří, jaký vliv má změna rozpočtového schodku na objem produkce v dané zemi. Jak je zkušenějšímu čtenáři zjevné, definovat takovou veličinu je mimořádně obtíţné. Jak určíme, o kolik se změnil hrubý domácí produkt „kvŧli“ změně rozpočtové politiky? Pokud například klesl HDP v Řecku v roce 2011 o 7,1 procenta a v roce 2012 o dalších 6,4 procenta, je celý pokles zpŧsoben rozpočtovou politikou? Jaký vliv měl pokles poptávky po řeckých vývozech v Evropě a jaký vliv mělo sníţení počtu turistŧ, kteří do Řecka nejeli, protoţe se báli stávek? Přes tyto obtíţe existuje celá řada studií, jeţ odhadují velikost fiskálního multiplikátoru v rŧzných státech a v rŧzných obdobích. A přes vědomí všech moţných omezení se mezi ekonomy ustálil názor, ţe multiplikátory jsou tím větší, čím větší je daná země, čím méně dováţí ze zahraničí a také čím hlouběji je v recesi. V takové zemi jakékoli zvýšení vládních výdajŧ nebo sníţení daní povede k vyšší aktivitě domácích výrobcŧ, neboť spotřebitelé nebudou „utíkat“ k zahraniční konkurenci a domácí výrobci budou mít volné kapacity, aby mohli výrobu rychle zvýšit. Jako vţdy však existují výjimky. Fiskální multiplikátory, a tedy i schopnost vlády ovlivňovat ekonomický výkon výrazně klesají s tím, jak roste zadluţení vlády. Zatímco vláda s malým dluhem si snadno mŧţe pŧjčit a peníze pouţít na podporu ekonomiky, vládě zadluţené po uši nikdo nepŧjčí, nebo pŧjčí za tak vysoký úrok, ţe celá akce skončí jen s ostudou. Existují také situace, kdy fiskální multiplikátor mŧţe být negativní: tedy kdyţ sníţení schodku veřejných rozpočtŧ vede k vyššímu rŧstu ekonomiky díky tomu, ţe spotřebitelé i investoři uvěří, ţe vláda má dŧvěryhodný ekonomický program, a zvýší spotřebu i investice natolik, ţe více neţ vykompenzují sníţení vládních výdajŧ. Do nejednoznačného tématu fiskálních multiplikátorŧ vstoupil náhle hlavní ekonom MMF, respektovaný Olivier Blanchard, a diskusi výrazně „zjednodušil“. V letošním roce zveřejnil odhad, ţe fiskální multiplikátory jsou v současnosti ve většině zemí vyšší neţ 1. To znamená, ţe sníţení schodku vlády o jedno procento HDP vede ke sníţení HDP o více neţ jedno procento, a tedy ke zvýšení vládního dluhu, ne k jeho sníţení. Fiskální restrikce je potom vlastně kontraproduktivní, coţ je samozřejmě závěr, který Blanchardovu studii katapultoval z nudné ekonomické debaty na první strany světových novin. Málokdo si přitom povšiml, jakým zpŧsobem hlavní ekonom MMF došel ke svým odhadŧm. Blanchard se soustředil jen na několik zemí, které dostaly v posledních letech pŧjčku od MMF. U nich je ale nedostatek dat pro standardní analýzu fiskálních multiplikátorŧ, a proto Blanchard srovnal rozdíly mezi očekávaným a později dosaţeným rŧstem HDP s velikostí rozpočtových opatření. Vyšlo mu, ţe čím větší jsou rozpočtové škrty, tím výraznější je rozdíl mezi očekávaným a dosaţeným rŧstem: jinými slovy, státy, které škrtaly nejvíce, pak nejvíce „podstřelily“ odhady MMF o rŧstu (nejvýrazněji to platí o Řecku). A z této souvislosti Olivier Blanchard usoudil, ţe vliv rozpočtových škrtŧ je vyšší, neţ MMF dříve odhadoval. Postup hlavního ekonoma je nápaditý a elegantní, mŧţe však být problematický. Co kdyţ prostě MMF špatně odhadl hloubku problémŧ Řecka a jeho odhad vývoje HDP byl nesmyslně optimistický? Potom odchylka mezi odhadovaným a skutečným vývojem HDP svědčí o něčem jiném neţ o velikosti fiskálního multiplikátoru. Je zajímavé, ţe studie MMF nepouţívá data ze zemí, kde došlo k podobně masivním rozpočtovým schodkŧm, ale ekonomika se poměrně rychle vzpamatovala (Estonsko, Litva, Lotyšsko). Dovolil bych si tvrdit, ţe analýza dat z těchto státŧ by velikost odhadu fiskálních multiplikátorŧ výrazně sníţila. Ani dnes tedy nemŧţeme s jistotou Plné znění zpráv


tvrdit, jak se ekonomika zachová, kdyţ vláda sníţí rozpočtový schodek. Je pravděpodobné, ţe čím slabší je ekonomika, tím silnější dopad rozpočtové restrikce mají. Na druhou stranu, řada zemí prostě sniţovat schodky musí, protoţe soukromí investoři jim uţ pŧjčovat nechtějí. Pak jdou ovšem odhady fiskálního multiplikátoru k ledu, neboť vláda bojuje o holé přeţití. Q *** Čím větší jsou rozpočtové škrty, tím výraznější je rozdíl mezi očekávaným a dosaţeným rŧstem. Foto popis| O autorovi| Ondřej Schneider, Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je členem think tanku IDEA. _

ANALÝZA: Krajská protikorupční komise – k čemu, proč a za kolik? 22.4.2013

tydenvlk.cz str. 00 Autorské příspěvky_ Zdeněk Soudný_

Dlouho proklamovaná Korytářova krajská protikorupční komise je na světě. Respektive je známo, kdo v ní bude zasedat. Méně známo je, co by měla dělat. Docela dobře se ale ví, ţe vyvolává mnoho kontroverzí, a to nejen poţadavkem na 2 miliony korun, které by z krajského napjatého rozpočtu ráda přerozdělila na další „bohulibé protikorupční aktivity v kraji“ jiným neziskovým organizacím, které se touto problematikou zabývají. První, co se o očekávané komisi pro potírání korupce objevilo na veřejnosti, byla jména těch, kdo v ní mají zasedat. Přišla ve velmi strohé tiskové zprávě právě z Libereckého kraje. A jiţ samotná jména vzbudila, mimo jiné, roztrţku mezi krajskými koaličními partnery. Starostové pro Liberecký kraj totiţ ústy některých svých členŧ vyjadřují obavu, ţe celou komisi početně převáţili zástupci Změny pro Liberecký kraj, respektive s nimi spřízněné organizace. Jenţe otázka je, zda je vŧbec dŧvod k obavám – protikorupční komise je totiţ jen poradním orgánem Rady kraje a má tak pravomoci jen navrhovat Radě moţnosti na zlepšení „protikorupčního prostředí na krajském úřadě“. Tedy měla by být a měla by mít. Jenţe, jak se ukazuje na prohlášení některých představitelŧ Změny pro Liberecký kraj, jejich představy jdou mnohem dále a z protikorupční komise by rádi udělali takovou malou krajskou protikorupční policii pod vedením Jana Korytáře, který svou politickou kariéru zaloţil právě na deklaraci boje proti korupci, jakkoli sám čelil podezření například v případě údajného vydírání civilkářŧ v občanském sdruţení Čmelák. Ostatně – jak Jan Korytář uvedl – v kraji je málo policistŧ, kteří by s korupcí bojovali. A z toho jakoby vyplývalo, ţe jejich řady mají posílit právě členové protikorupční krajské komise. Mezi Starosty a starosty (ano, jak mezi hnutím, tak mezi samotnými starosty v Libereckém kraji) to ale vře z více dŧvodŧ. Obávají se například toho, jakou činnost bude protikorupční komise realizovat, a zda se bude jednat jen o aktivity spojené s krajským úřadem, nebo zda ambicí Jana Korytáře je kontrolovat a bojovat s korupcí také mimo samotný úřad, třeba právě na obecních či městských úřadech. Ostatně tuto snahu poodkryl na svém facebookovém profilu čelní představitel Změn, Jaromír Baxa, kdyţ jako ospravedlnění vzniku krajské komise uvedl příklad Liberce. Na přímý dotaz starosty Chrastavy Michaela Canova, zda tedy komise by měla přesah mimo krajskou úroveň, to Baxa potvrdil, byť podle něj nikoli přímo, ale prostřednictvím přerozdělování grantŧ, za něţ by pak jiné organizace protikorupční dohled na městech či obcích nebo u jiných institucí a organizací prováděly. To výstiţně komentoval představitel SLK, Michael Canov: „Jsem rád Jaromíre, ţes přiznal barvu (ţe má komise pŧsobit i do obcí). Na klubu SLK kam jste přišli minulé úterý jste tvrdili starostŧm pravý opak. Alespoň je definitivně jasno - bizarní a neuvěřitelné a absolutně nepřijatelné (pozn.: Mimochodem, v jiných grantech se uchází uchazeči o peníze na svoji činnost, např. hasiči z obce XY na svou činnost sboru XY, nikoli na dohled nad hasičskými sbory po celém kraji) a nezákonné. Musím říci, ţe mě naprosto fascinuje Váš pocit, ţe Vy jste ti vyvolení. Na Vás fakt nemá snad ţádná fanatická sekta“. „Vznikl by tak neuvěřitelně silný a téměř nekontrolovatelný orgán, jakási krajská policie, která by byla snadno zneuţitelná v rámci politických šarvátek a soupeření,“ přiznal své obavy jeden ze starostŧ z Libereckého kraje, který si ale nepřál uvést své jméno. Dŧvod? „Stačí, aby někdo zapochyboval o protikorupčním snaţení pana Plné znění zpráv


Korytáře, a obratem je označován za korupčníka, za někoho, kdo se bojí, kdo má co skrývat, kdo je podezřelý. A je systematicky likvidován,“ popisuje své obavy starosta. Není přitom sám. Oficiálně se k problematice protikorupční komise odmítlo vyjádřit více oslovených starostŧ z kraje. Neoficiálně ale všichni vyjadřovali podobné obavy. A ti, kteří se zapojili, například do diskusí na sociálních sítích, jsou následně obratem napadáni – přesně dle scénáře, který popsal výše uvedený starosta. Ostatně chrastavský starosta Michael Canov je toho dobrým příkladem. Poté, co veřejně sdělil svŧj názor na protikorupční komisi, obvinila jej krajská statutární náměstkyně z toho, ţe mu nejde o věc, a ţe co vyčítá jiným, dělám sám, s poukazem na Silnice Libereckého kraje, ve kterých Michael Canov pŧsobí na pozici předsedy dozorčí rady. „Evidentně vaše kritika Silnic LK byla jen volební kampaň - trestní oznámení jste nepodal, dokonce jste byl jeden z těch, kteří zablokovali forenzní audit… Ano, máte pravdu, máme zde fungující právní stát, netřeba se snaţit, aby kauzy byly dotaţeny do konce. Konec koncŧ on by je váš oblíbenec Klaus stejně nakonec pustil, i kdyby byli odsouzeni…,“kritizovala Kocumová Canova. Podle Canova ale ve svém útoku neměla pravdu. Nicméně tato přestřelka dobře dokumentuje, nakolik je moţné se bez obav k protikorupční komisi na kraji kriticky vyjádřit. Nesouhlas vzbuzuje také plán, ţe protikorupční komise by mohla fungovat jako místo oznamování korupce. Ze zákona je ale občan povinen, pokud ví o trestném činu, informovat o něm příslušné orgány činné v trestním řízení. A mezi ně protikorupční komise Jana Korytáře nepatří. Paradoxně by se tak ten, kdo by trestný čin korupce nahlásil jen této komisi, mohl sám dopustit trestného činu - § 368 Trestního zákoníku „Neoznámení trestného činu“ („Kdo se hodnověrným zpŧsobem dozví, ţe jiný spáchal trestný čin… přijetí úplatku, podplacení… a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta“). Některým osloveným starostŧm se taková pravomoc komise nelíbí také z dŧvodu jejího moţného politického zneuţití. Taková oznámení by komise mohla například nevhodným zpŧsobem či v nevhodný čas medializovat a dotčený by byl následně prezentován jako „korupčník“, případně by mohlo docházet k únikŧm informací (ke kterým, ostatně, v případě Změny, dochází poměrně často, vţdy tehdy, „kdyţ se to hodí“). V neposlední řadě by takové informace mohly vést k politickému nátlaku, či k vyřizování si vzájemných účtŧ – kdokoli by kohokoli mohl anonymně obvinit z korupce a s touto informací by následně pracovali nikoli nezávislí politici. Další představitelé Starostŧ pro Liberecký kraj vznik protikorupční komise Rady nechápou vŧbec. Podle nich s koncepcí protikorupčního modelu krajského řízení šli SLK do voleb a slíbené realizují jiţ od svého zvolení. Kraj se otevřel, vše zveřejňuje, chová se transparentně. A neţ začne protikorupční komise pracovat, přijme i zbytek systémových opatření, která jsou v boji proti korupci zásadní. Co ale potom bude dělat sama komise? Nebo snad má Jan Korytář pocit, ţe současná krajská vláda má korupční potenciál a je tedy třeba ji hlídat? Největší vlnu nevole ale vyvolala právě snaha Jana Korytáře získat pro svou komisi 2 miliony korun, které by následně mohly být přerozděleny jiným organizacím, které s korupcí v rámci regionu bojují. Na tento poţadavek reagoval i hejtman Libereckého kraje, Martin Pŧta.“ Rada Libereckého kraje schválila vznik protikorupční komise a její sloţení. Teď je na členech komise, aby připravila pro Radu kraje návrh své práce. Diskuse o grantech a penězích bez jasné náplně práce je zbytečná a předčasná. Srovnávání s podporou pro hasiče povaţuji za neuvěřitelný přešlap. Ale kaţdý má právo na chyby a omyly…,“ uvedl na svém facebookovém profilu. A hned to, podobně jako jeho stranický kolega Canov, schytal od své statutární náměstkyně, představitelky Změny pro Liberecký kraj, Zuzany Kocumové. S poţadovanou dotací ale nesouhlasí také další představitelé SLK. A nejen oni. Nelíbí se ani opozičním stranám. Podle nich Liberecký kraj v současné době škrtá v rozpočtu a hledá úsporu doslova kaţdé koruny, přitom, kromě samotného placení členŧ i předsedy komise, by měl uvolnit částku 2 miliony korun. Velmi ostře na poţadavek Jana Korytáře poskytnou jeho komisi 2 miliony korun, reagoval Michael Canov. „Vytunelování 2 milionŧ Kč v ţádném případě v zastupitelstvu kraje nepodpořím. Naopak, pokud k tomu na zastupitelstvu kraje dojde, vystoupím velmi hlasitě proti. Novodobý Robespier/Korytář touţí po vytunelování (krádeţi) 2 milionŧ nato, aby si uzurpoval moc policie a protřednictvím tzv. grantŧ odstřelil všechny, kteří mu přijdou do cesty. A to v rámci celého kraje, takţe veřejnoprávní korporace Liberecký kraj by financovala likvidaci nepohodlných v jiných veřejnoprávních korporacích (obcích). Bude pak stačit, aby Robespier/Korytář na někoho ukázal a ten bude vyřízen (pak to třeba ta "neschopná" policie zastaví, ale to jiţ nebude nikoho zajímat). Paradoxem paradoxŧ je, ţe v čele komise je člověk, který prokazatelně jednal korupčně (poţadoval výpalné po civilkáři za zprostředkování a krytí ve skutečnosti nevykonávané civilní sluţby) a utekl policii jen proto, ţe se na tuto korupci přišlo aţ po vypršení promlčecí lhŧty. Protikorupční komise rady LK, která mimochodem ještě neměla ani jedno zasedání (jak tedy mohla dosud vŧbec něco navrhnout?), má radě LK navrhovat transparentní předpisy (lepší jednací řád, zveřejňování všeho moţného atd., apod.) nic více nic méně. Ze zákona nemŧţe mít Plné znění zpráv


ani kontrolní funkci (tu má kontrolní výbor). Představa Jana Robespiera/Korytáře o fungování protikorupční komise rady LK (u které si v rozporu se zákonem prosadil pojmenování protikorupční rada), která má získat moc nad lidmi celého kraje, neboť oni a jen oni budou přijímat a platit oznamovatele a rozhodovat, kdo je podezřelý z korupce, je popřením principŧ právního státu ve stylu francouzské revoluce a jejího výboru veřejného blaha,“ komentoval dění kolem protikorupční komise Canov. Jaké sloţení by měla protikorupční komise Rady Libereckého kraje mít? Uvádíme seznam členŧ protikorupční komise, včetně informací k nim, které Liberecký kraj oficiálně rozeslal médiím. Mgr. Jan Korytář (Změna pro Liberecký kraj): Má zkušenosti s přípravou a řízením protikorupčních projektŧ, autor několika projektŧ, zkušenosti z fungování samosprávy, kontakty na odborníky z neziskového sektoru, účastník zahraniční stáţe s protikorupční tématikou. (předseda) Mgr. Věra Skřivánková (KSČM): Právnička, v letech 1995-2007 pracovala v samosprávě, jako právník, vedoucí odboru právního na MML a jako tajemnice MěÚ Hrádek nad Nisou. Vyzná se v otázkách samosprávy. Ing. Michal Hron (SLK): Medailonek nedodán. Mgr. Martin Hanke (ČSSD): Právník. Mgr. Petr Leyer: Pŧsobí v Transparency International od roku 2010, kde se věnuje poskytování právního poradenství občanŧm, kteří se setkali s korupčním jednáním, a dále zaměstnancŧm, kteří se dozví o korupčním jednání na pracovišti (tzv. whistlebloweři). V rámci poskytování právního poradenství získal bohaté zkušenosti z oblasti veřejných zakázek, střetu zájmŧ, svobodného přístupu k informacím a územní samosprávy. Zobecněné poznatky získané při řešení jednotlivých případŧ vyuţívá Petr Leyer při připomínkování legislativních návrhŧ zahrnující výše uvedené oblasti. Mgr. Lenka Petráková: Absolvovala Veřejnou a sociální politiku na FSV UK v Praze. Spolupracuje s o.s. Oţivením od roku 2002. Vedla několikaletý watchdog českých zákonodárcŧ v dodrţování zákona o střetu zájmŧ. Připomínkovala a lobbovala za přísnější zákon o střetu zájmŧ v r. 2005. Zákon byl rozšířen i na komunální zastupitele a zahrnul i omezené sankce. Koordinovala projekt Radniční listy bez cenzury analyzující časté zneuţívání radničních periodik k reklamě vládnoucí politických stran za veřejné peníze. Projekt realizovaný s Oldřichem Kuţílkem z Otevřené společnosti a Helenou Svatošovou z IURE přinesl jedinečný prŧzkum těchto „hlásných troub“, spolu s doporučeními pro objektivnější informování občanŧ i návrhŧ legislativních opatření, kterým je i současně projednávaná novela tiskového zákona. Krátce pŧsobila jako ředitelka Oţivení. Po návratu z rodičovské dovolené se v rámci programu Bezkorupce věnuje tématu veřejných zakázek a zkvalitnění státní správy. Aktivně se účastní přípravy zákona o úřednících a zastupuje Oţivení na Platformě pro úředníky zřízené předsedkyní Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí. Je spoluautorkou několika doporučení, analýz a publikací. Mgr. Jiří Fiala: Vystudoval hospodářské dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2008 spoluzaloţil občanské sdruţení Naši politici, jehoţ je nyní předsedou. Sdruţení provozuje server NasiPolitici.cz, který shromaţďuje informace o profesním ţivotě a kauzách českých politikŧ i lobbistŧ. Ve své práci se zaměřuje na analýzu efektivity vynakládání veřejných výdajŧ, problematiku řízení a prevence korupčních rizik a analytickou práci na rozkrývání korupčních kauz. Společně s kolegy z Transparency International byl v roce 2012 členem forenzního týmu, který prověřoval kontroverzní zakázky praţského dopravního podniku. Co také o krajské protikorupční komisi řekli… Přinášíme výběr zajímavých postřehŧ a poznatkŧ k protikorupční komisi tak, jak byly sesbírány ze sociálních sítí. Reakce nejsou upravovány, a to ani stylisticky, ani gramaticky. „Jestli ono ale nejde hlavně o ty peníze na granty. Funkci jakékoli protikorupční komise mají plnit především ty orgány, které k tomu mají funkční pravomoci, tedy především rada kraje a zastupitelstvo.“ (David Václavík, liberecký radní a zastupitel, Liberec občanŧm)



„Práce protikorupční komise rady LK se mŧţe týkat jen LK (doporučení radě LK na přijetí předpisŧ zvyšující transparentnost, ze zákona nemŧţe mít kontrolní fci, tu mŧţe mít jen kontrolní výbor). Představa Jaromíra Baxy uvedená na jeho FB, ze které vyplývá (jak jsem jí alespoň pochopil), ţe přes grant komise LK bude kdosi kontrolovat Statutární město Lbc, resp. jeho DPML) je zcela bizardní a z podstaty nepřijatelná (jedna veřejnoprávní korporace bude přes prostředníka prověřovat jinou veřejnoprávní korporaci).“ (Michael Canov, starosta Chrastavy, krajský zastupitel, 1. místopředseda SLK) „Já na omezení prostoru korupce pracuji od roku 2002 a myslím, ţe mám stejné právo mluvit do toho, jak mají protikorupční aktivity na kraji fungovat jako kolegové a kolegyně ze Změny pro Liberecký kraj. Snaha tyto aktivity monopolizovat je opravdu legrační. Také odmítám vypisovat bianco šeky dříve, neţ bude zřejmé za co a kdo je utratí. A to je přece otevřené a snad i dostatečně protikorupční.“ (Martin Pŧta, hejtman Libereckého kraje, předseda SLK) „Máte pravdu. Hasiči zachraňují hodnoty, majetky, které ničí poţáry a povodně, korupce neničí nic, a i kdyby, nedá se s tím nic dělat. Vidime to přece všude kolem- tolik podezření a ţádna obvinění. Ţe hasiči pro svou práci potřebují materiální i finanční prostředky? Samozřejme. Ze by to samé bylo potřeba i pro potírání korupce? Skandální. Máme přeci policii. Ţe má 2 zaměstnance na celý kraj? Nevadí, přeci nebudeme platit co nezajistí stát ze "svého". Ţe máme i profesionální hasiče? Ti ale nestačí. Takţe je jasne, ţe se vyplatí posílení těch dobrovolných. Jenţe hasit poţáry je zásluzne, snazit se omezit korupci nebo dokonce chtít její potrestání? To mohou poţadovat jen mimořádne mstivi a pomstychtivi jedinci. Martine a další, máte pravdu, s korupcí netřeba bojovat, stát děla co mŧţe a my nic nezmŧţeme.“ (Zuzana Kocumová, statutární náměstkyně hejtmana Libereckého kraje, Změna pro Liberecký kraj) „...je snad povinností kaţdého občana nahlásit na Policii ČR jakékoliv protiprávní jednání tedy i to spojené s korupcí a to vše ZDARMA...nemyslím si, ţe "Krajský Čmelák" má větší pravomoci neţ orgány činné v trestním řízení...“ (Milan Dvořák, starosta obce Hamr na Jezeře) Poznámka: redakce byla upozorněna na faktickou chybu v článku - nesprávně je uváděn jako oficiální název "komise". Rada Libereckého kraje ale na svém zasedání 16. dubna 2013 schválila členy do Protikorupční rady Libereckého kraje. To je ostatně patrné také ze zápisu tohoto bodu. Vzhledem k tomu, ţe samotný název nemění význam článku, ponecháváme jej v nezměněné podobě a upozorňujeme na tento fakt v poznámce pod článkem. Proti označení tohoto orgánu radou se, statně, ozval jiţ starosta Chrastavy Michael Canov, který nabádá, aby se přejmenovala tak, jak jí zákon ukládá. "Dávám podnět, aby protikopupční komise rady LK poţádala radu LK, aby dala její název do souladu se zákonem (zákon jinou radu neţ radu kraje nezná, a naopak rada kraje nemŧţe ze zákona zřídit nic jiného neţ komisi). Jsem přesvědčen a vím, ţe takto pokřivený název byl vynucen předsedou protikoupční komise, aby komise měla pod názvem rada větší váhu neţ jí zákon přisuzuje. Připomínám zákonnou zásadu, ţe orgán veřejné moci nemŧţe činit nic co mu zákon výslovně nepovoluje, tzn. ani komisi nazývat radou," uvedl Canov na facebookovém profilu hejtmana Martina Pŧty. (aktualizováno dne 22.4.2013)

URL| http://www.tydenvlk.cz/autorske-prispevky/analyza-krajska-protikorupcni-komise-k-cemu-proc-a-za-kolik _

Průzkum MF: Česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta 21.4.2013 finance.cz str. 00 Financninoviny.cz_

_

Praha 21. dubna (ČTK) - Česká ekonomika letos klesne v prŧměru o 0,1 procenta, vyplývá z výsledkŧ pravidelného prŧzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí. V roce 2014 by měla ekonomika stoupnout o 1,5 procenta. Následně by měl ekonomický rŧst zrychlit na 2,2 procenta v roce 2015 a 2,5 procenta v roce 2016. Samotné ministerstvo financí přitom letos očekává stagnaci hrubého domácího produktu, Česká národní banka pro letošek předpokládá pokles HDP o 0,3 procenta. Příští rok by ekonomika měla podle ministerstva rŧst o 1,2 procenta a podle ČNB o 2,1 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá letos s rŧstem o 0,3 procenta a příští Plné znění zpráv


rok o 1,6 procenta. Evropská komise v únorové prognóze odhadla, ţe tuzemská ekonomika bude letos stagnovat. I přes letošní rŧst daně z přidané hodnoty bude podle prŧzkumu inflace 2,1 procenta. Následně v roce 2014 by měla klesnout na 1,9 procenta. Mzdy a platy by měly v letošním roce nominálně stoupnout o 1,4 procenta a příští rok o 2,5 procenta. Po odečtení inflace tak letos platy zřejmě reálně klesnou. Nominální rŧst mezd by měl pokračovat i v dalších letech aţ na 3,5 procenta v roce 2016. Prŧzkum prognóz pořádá MF od roku 1996, a to dvakrát ročně. Cílem je získat představu o názorech odborné ekonomické veřejnosti na předpokládaný vývoj ekonomiky. Výsledky vycházejí z předpovědí ministerstva financí, ministerstva prŧmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, CERGEEI, Citibank, České spořitelny, ČSOB, Hospodářské komory, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Liberálního institutu, Generali PPF Asset Management, Raiffeisenbank, Svazu prŧmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. K nim byla přiřazena prognóza Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Další prŧzkum uskuteční ministerstvo financí v listopadu 2013. Výsledky vybraných ukazatelŧ z prŧzkumu MF 2013

2014 1,5 7,1 1,6

min. prŧm. max. min. prŧm. max. HDP -0,7 -0,1 0,4 0,5 2,2 Prŧměrná inflace 1,6 2,1 3 1,4 1,9 3 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) 7,6 8,1 7 7,7 8,4 Objem mezd a platŧ (nom. rŧst) -0,2 1,4 2,5 2,5 3,6 Spotřeba domácností (rŧst) -1,3 -0,6 0,4 0,1 0,9 1,7

2015

2016 2,5 6,9 2,7

min. prŧm. max. min. prŧm. max. HDP 1,8 2,2 2,8 2 3 Prŧměrná inflace 1,2 1,9 2,2 1,1 1,7 2 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) 7,4 8,1 6,7 7,1 7,8 Objem mezd a platŧ (nom. rŧst) 2,2 3,4 4,4 3,5 4 Spotřeba domácností (rŧst) 0,5 1,5 2,1 1,4 2,2 2,5

Zdroj: MF

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/386284/ _

Anketa: Mobilní operátoři dramaticky sniţují ceny. Které další sluţby jsou v Česku předraţené a nabízí se tak prostor pro další zlevnění? 21.4.2013

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Redakce Respekt_

Libor Dupal předseda Sdruţení českých spotřebitelŧ Otázka správně otevírá dvě hlavní moţnosti, kterými se cena na trhu má samoregulovat - poptávka a konkurence. Existuje samozřejmě i další, a sice regulace ceny - ale o tom aţ jindy. Kde není konkurence, je ovšem “moc“ zákazníka mizivá. Pohleďme na ceny kabelových sítí. Samozřejmě, konkurencí zde mŧţe být připojení jiným zpŧsobem, pokud je ovšem moţný. Potom lze předpokládat, ţe právě internetové připojení je sluţbou, kde je dosud významný prostor pro cenový pokles. Podívejme se na další oblasti, kde by spotřebitel naivně očekával, ţe trh mu na základě konkurence nabídne cenově dostupné sluţby, ale kde prostor pro přehodnocení cenových politik poskytovatelŧ sluţeb zŧstává enormní: bankovní sluţby, dodávky energií a vody, pohonné hmoty, ale především - stát. A zodpovězte si sami, kde je sluţba monopolem a o změně si mŧţeme jen nechat zdát. Plné znění zpráv


Petr Janský výzkumník think tanku IDEA při CERGE-EI a ekonom Institutu ekonomických studií FSV UK Odpověď, zaloţenou zčásti na ekonomické literatuře a zčásti na věštění z koule, uvádím ve čtyřech bodech: 1. Poštovní a telekomunikační sluţby zlevňují jiţ posledních pět let a tento vývoj se bude prohlubovat i nadále především kvŧli zvyšující se konkurenci. 2. Jak ukazujeme ve studii IDEA, oblečení i vybavení bytu za posledních deset let výrazně zlevnilo a také díky dovozŧm by tento trend nemělo nic zastavit. 3. Nejspíše bude pokračovat téţ zlevňování bankovních sluţeb. 4. Byty se z mnoha hledisek jeví jako dobří kandidáti na další zlevnění, coţ je ale tip současného nájemníka a i kvŧli této zaujatosti bych jako prognostik, coţ je mimochodem pŧvodní povolání našeho prezidenta, nejspíše nebyl úspěšný. Miloš Borovička časopis dTest Zlevňování telefonních sluţeb stále není u konce. Stávající operátoři nepřišli s novými cenami jen tak, připravují se totiţ na brzký nástup virtuálních operátorŧ, kteří ceny ještě více srazí. Zavázat si zákazníky na další dva roky dopředu se tak jeví jako promyšlený tah. Tlak na operátory teď pŧjde směrem k mobilním datŧm, v těch jsou stále rezervy. K trhu mobilních operátorŧ lze přirovnat něco dalšího jen stěţí, moţná snad bankovní trh. Ten by mohl být vysoce konkurenční v případě zjednodušení produktŧ tak, aby jim běţný spotřebitel lépe rozuměl. V současnosti se k řadě sluţeb váţe několik méně či více skrytých poplatkŧ a pro zákazníka není úplně jednoduché srovnat si nabízené produkty navzájem, obzvláště u těch sloţitějších, jakými jsou například hypotéky. Jan Bureš Era Poštovní spořitelna Pokud předraţené chápeme jako draţší neţ v Evropské unii (na teoreticky společném trhu), pak podle statistik Eurostatu kromě telekomunikačních sluţeb nemáme prakticky ţádné předraţené zboţí ani sluţby. Lehce nad evropským prŧměrem jsou u nás ještě ze sledovaných skupin ceny elektrické energie (ale pouze o tři procenta, na rozdíl od sedmnácti procent u telekomunikačních sluţeb). Lidé ale zpravidla vnímají předraţenost subjektivně - svoji roli hraje historický vývoj ceny a osobní poměřování uţitné hodnoty výrobku nebo sluţby s aktuální trţní cenou. Kriticky lidé zpravidla hodnotí regulovaná odvětví (doprava, finanční sluţby, energetika), kde jsou konkurenční tlaky z podstaty věci slabší (vyšší bariéry vstupu pro nováčky) a ceny jsou navíc zatíţeny nutností plnit podmínky regulátorŧ.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-59727270-anketa-mobilni-operatori-dramaticky-snizuji-ceny-ktere-dalsisluzby-jsou-v-cesku-predrazene-a-nabizi-se-tak-prostor-pro-dalsi-zlevneni _

Jeho Veličenstvo Fiskální Multiplikátor 21.4.2013

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Ondřej Schneider_

Jak moc dusí úspory ekonomiku V ekonomické obci vypukla koncem loňského roku vzrušená debata o přiměřenosti úsporných programŧ, které provádí řada zemí v Evropě. Podnětem k debatě byly dvě studie Mezinárodního měnového fondu, jeţ reagovaly na rozpaky mnoha ekonomŧ a politikŧ nad obtíţemi, s jakými sniţují schodky svých rozpočtŧ státy od Řecka aţ po Irsko.



Hlavním argumentem se stala veličina z ekonomických modelŧ zvaná fiskální multiplikátor. Tato veličina měří, jaký vliv má změna rozpočtového schodku na objem produkce v dané zemi. Jak je zkušenějšímu čtenáři zjevné, definovat takovou veličinu je mimořádně obtíţné. Jak určíme, o kolik se změnil hrubý domácí produkt “kvŧli“ změně rozpočtové politiky? Pokud například klesl HDP v Řecku v roce 2011 o 7,1 procenta a v roce 2012 o dalších 6,4 procenta, je celý pokles zpŧsoben rozpočtovou politikou? Jaký vliv měl pokles poptávky po řeckých vývozech v Evropě a jaký vliv mělo sníţení počtu turistŧ, kteří do Řecka nejeli, protoţe se báli stávek? Přes tyto obtíţe existuje celá řada studií, jeţ odhadují velikost fiskálního multiplikátoru v rŧzných státech a v rŧzných obdobích. A přes vědomí všech moţných omezení se mezi ekonomy ustálil názor, ţe multiplikátory jsou tím větší, čím větší je daná země, čím méně dováţí ze zahraničí a také čím hlouběji je v recesi. V takové zemi jakékoli zvýšení vládních výdajŧ nebo sníţení daní povede k vyšší aktivitě domácích výrobcŧ, neboť spotřebitelé nebudou “utíkat“ k zahraniční konkurenci a domácí výrobci budou mít volné kapacity, aby mohli výrobu rychle zvýšit. Jako vţdy však existují výjimky. Fiskální multiplikátory, a tedy i schopnost vlády ovlivňovat ekonomický výkon výrazně klesají s tím, jak roste zadluţení vlády. Zatímco vláda s malým dluhem si snadno mŧţe pŧjčit a peníze pouţít na podporu ekonomiky, vládě zadluţené po uši nikdo nepŧjčí, nebo pŧjčí za tak vysoký úrok, ţe celá akce skončí jen s ostudou. Existují také situace, kdy fiskální multiplikátor mŧţe být negativní: tedy kdyţ sníţení schodku veřejných rozpočtŧ vede k vyššímu rŧstu ekonomiky díky tomu, ţe spotřebitelé i investoři uvěří, ţe vláda má dŧvěryhodný ekonomický program, a zvýší spotřebu i investice natolik, ţe více neţ vykompenzují sníţení vládních výdajŧ. Do nejednoznačného tématu fiskálních multiplikátorŧ vstoupil náhle hlavní ekonom MMF, respektovaný Olivier Blanchard, a diskusi výrazně “zjednodušil“. V letošním roce zveřejnil odhad, ţe fiskální multiplikátory jsou v současnosti ve většině zemí vyšší neţ 1. To znamená, ţe sníţení schodku vlády o jedno procento HDP vede ke sníţení HDP o více neţ jedno procento, a tedy ke zvýšení vládního dluhu, ne k jeho sníţení. Fiskální restrikce je potom vlastně kontraproduktivní, coţ je samozřejmě závěr, který Blanchardovu studii katapultoval z nudné ekonomické debaty na první strany světových novin. Čím větší jsou rozpočtové škrty, tím výraznější je rozdíl mezi očekávaným a dosaţeným rŧstem. Málokdo si přitom povšiml, jakým zpŧsobem hlavní ekonom MMF došel ke svým odhadŧm. Blanchard se soustředil jen na několik zemí, které dostaly v posledních letech pŧjčku od MMF. U nich je ale nedostatek dat pro standardní analýzu fiskálních multiplikátorŧ, a proto Blanchard srovnal rozdíly mezi očekávaným a později dosaţeným rŧstem HDP s velikostí rozpočtových opatření. Vyšlo mu, ţe čím větší jsou rozpočtové škrty, tím výraznější je rozdíl mezi očekávaným a dosaţeným rŧstem: jinými slovy, státy, které škrtaly nejvíce, pak nejvíce “podstřelily“ odhady MMF o rŧstu (nejvýrazněji to platí o Řecku). A z této souvislosti Olivier Blanchard usoudil, ţe vliv rozpočtových škrtŧ je vyšší, neţ MMF dříve odhadoval. Postup hlavního ekonoma je nápaditý a elegantní, mŧţe však být problematický. Co kdyţ prostě MMF špatně odhadl hloubku problémŧ Řecka a jeho odhad vývoje HDP byl nesmyslně optimistický? Potom odchylka mezi odhadovaným a skutečným vývojem HDP svědčí o něčem jiném neţ o velikosti fiskálního multiplikátoru. Je zajímavé, ţe studie MMF nepouţívá data ze zemí, kde došlo k podobně masivním rozpočtovým schodkŧm, ale ekonomika se poměrně rychle vzpamatovala (Estonsko, Litva, Lotyšsko). Dovolil bych si tvrdit, ţe analýza dat z těchto státŧ by velikost odhadu fiskálních multiplikátorŧ výrazně sníţila. Ani dnes tedy nemŧţeme s jistotou tvrdit, jak se ekonomika zachová, kdyţ vláda sníţí rozpočtový schodek. Je pravděpodobné, ţe čím slabší je ekonomika, tím silnější dopad rozpočtové restrikce mají. Na druhou stranu, řada zemí prostě sniţovat schodky musí, protoţe soukromí investoři jim uţ pŧjčovat nechtějí. Pak jdou ovšem odhady fiskálního multiplikátoru k ledu, neboť vláda bojuje o holé přeţití. Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je členem think tanku IDEA.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-59727060-jeho-velicenstvo-fiskalni-multiplikator _



Česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta 21.4.2013

tyden.cz str. 00 ČTK_

Česko_

Česká ekonomika letos klesne v prŧměru o 0,1 procenta, vyplývá z výsledkŧ pravidelného prŧzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí. V roce 2014 by měla ekonomika stoupnout o 1,5 procenta. Česká ekonomika letos klesne v prŧměru o 0,1 procenta, vyplývá z výsledkŧ pravidelného prŧzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí. V roce 2014 by měla ekonomika stoupnout o 1,5 procenta. Následně by měl ekonomický rŧst zrychlit na 2,2 procenta v roce 2015 a 2,5 procenta v roce 2016. Samo ministerstvo financí přitom letos očekává stagnaci hrubého domácího produktu, Česká národní banka pro letošek předpokládá pokles HDP o 0,3 procenta. Příští rok by ekonomika měla podle ministerstva rŧst o 1,2 procenta a podle ČNB o 2,1 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá letos s rŧstem o 0,3 procenta a příští rok o 1,6 procenta. Evropská komise v únorové prognóze odhadla, ţe tuzemská ekonomika bude letos stagnovat. I přes letošní rŧst daně z přidané hodnoty bude podle prŧzkumu inflace 2,1 procenta. Následně v roce 2014 by měla klesnout na 1,9 procenta. Mzdy a platy by měly v letošním roce nominálně stoupnout o 1,4 procenta a příští rok o 2,5 procenta. Po odečtení inflace tak letos platy zřejmě reálně klesnou. Nominální rŧst mezd by měl pokračovat i v dalších letech aţ na 3,5 procenta v roce 2016. Prŧzkum prognóz pořádá ministerstvo od roku 1996, a to dvakrát ročně. Cílem je získat představu o názorech odborné ekonomické veřejnosti na předpokládaný vývoj ekonomiky. Výsledky vycházejí z předpovědí ministerstva financí, ministerstva prŧmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, CERGE-EI, Citibank, České spořitelny, ČSOB, Hospodářské komory, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Liberálního institutu, Generali PPF Asset Management, Raiffeisenbank, Svazu prŧmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. K nim byla přiřazena prognóza Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Další prŧzkum uskuteční ministerstvo financí v listopadu 2013.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/ceska-ekonomika-letos-klesne-o-0-1-procenta_267784.html _

Nečas hraje o sebe, místo voličů zacílil na straníky 20.4.2013

aktualne.cz str. 00 Společnost - Domácí_ Jakub Novák_

Premiér Petr Nečas svým vystupováním bojuje za sebe, ne za ODS, shodují se politologové Praha - Zostřená rétorika, častější mediální výstupy a téměř "opoziční" kritika koaličního partnera, taková je současná tvář premiéra Petra Nečase. Podle politologa Romana Chytilka z brněnské Masarykovy univerzity tímto zpŧsobem Nečas hraje, spíše neţ o voliče, o svou pozici uvnitř ODS. "Současnou aktivitu Nečase bych chápal jako dŧleţitou zejména vzhledem k členské základně ODS, rozhodně více neţ k voličŧm," míní Chytilek s poukazem na okolnosti, za kterých se tak děje. Plné znění zpráv


"Veškeré pokusy o změnu komunikace i témat ze strany ODS vyznívají pouze jako nesmělá vykročení a zjevně nejsou implementovány dŧsledně ani koncepčně," myslí si zase ředitel Institutu politologických studií FSV UK Petr Jüptner. Jüptner je stejně jako Chytilek přesvědčen, ţe například stupňující se kritika projektu sKarty je gestem směřujícím spíše ke spolustraníkŧm neţ k voličŧm. "Vŧči voličŧm tato kritika nebude mít vliv, dovnitř ODS v omezené míře. Vŧči voličŧm by straně spíše pomohla pozitivní témata jako ceny elektřiny, bankovní poplatky a ceny za volání," dodává. Koalice není na programu dne "Z chování vedoucích představitelŧ jak ODS, tak i TOP 09 lze vyčíst, ţe koaliční vládnutí není - a nejspíš aţ do budoucích voleb nebude - na pořadu dne," hodnotí současnou situaci vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Martin Potŧček. Potŧček zároveň pochybuje, ţe by podobná kritika mohla Nečasovi - ať uţ ve straně nebo před voliči - pomoci. "Nesouhlasím s těmi politickými komentátory, kteří klesající preference Petra Nečase a jeho ODS přičítají nedostatečně zvládnuté komunikaci o obsahu a cílech prosazovaných reforem," tvrdí. Problém podle něj leţí v ignoraci negativních dŧsledkŧ, kterými se reformy podepisují na ţivotní úrovni a kvalitě ţivota lidí. "Jinými slovy řečeno, aby ODS u občanŧ zabodovala, musela by výrazně změnit své programové cíle," konstatuje Potŧček. Dotlačen do kouta Ke změně pozic dohnala Nečase i samotnou ODS podle Chytilka souhra tří faktorŧ - tlak veřejného mínění, významný pokles preferencí strany a změny, k nimţ se uchylují ostatní strany. Zatím poslední "kopance" dostali občanští demokraté v podobě březnových prŧzkumŧ veřejného mínění. V prŧzkumu stranických preferencí - tedy i se zařazením voličŧ, kteří ještě nejsou rozhodnuti, zda volit vŧbec pŧjdou - agentury STEM skončila ODS aţ na čtvrtém místě se ziskem 8,6 % preferenčních hlasŧ. Volební prŧzkum CVVM odhalil, ţe by občanským demokratŧm dalo hlas 13,5 % rozhodnutých voličŧ, i přesto by však strana obsadila ve volebním výsledku aţ čtvrté místo. Udrţí se kapitán Nečas u kormidla ODS? Další tlak je na Nečase vyvíjen zevnitř samotné strany. Jak jiţ na konci února napsal deník Insider, uvnitř ODS krystalizuje myšlenka, jak současného předsedu strany "upozadit". Jednou z takových moţností by bylo ponechání Nečase v obou předsednických postech a voličŧm nabídnout "volebního lídra". Nečase by také mohla smést náhlá změna kurzu strany, k níţ však doposud občanští demokraté nenašli sílu. ODS zbyl uţ jen antikomunismus "ODS pŧsobí jako strana, která je doslova zdecimována dlouhodobým vládnutím a není schopna nových přístupŧ - hlavním tématem zŧstal jiţ pouze antikomunismus. Odchod do opozice po příštích parlamentních volbách se tak jeví jako nevyhnutelný, pokud nedojde k nečekanému úspěchu malých středových stran a zároveň k pnutí na levé straně politického spektra," kritizuje stav strany Jüptner. Kromě obhajoby vlastní pozice musí Nečas reagovat také na třetí významný faktor vedoucí podle Chytilka ke změnám postojŧ - tedy změny u ostatních stran.



"Je jasné, ţe se i ODS musí - v momentě, kdy TOP 09 například navrhuje úlevy pro pacienty - zamyslet nad nějakými inovacemi v oblasti politik," konstatuje Chytilek. Právě jedním z krokŧ v této oblasti je Agenda 2014, o níţ jiţ Aktuálně.cz psalo a kterou označilo za "starší plány ODS v novém kabátě". Nejhorší nepřítel? Koaliční partner Dalším z krokŧ je nebývale ostrá kritika momentálně nejbolestivějšího místa konkurenční TOP 09 - projektu sKarty. Proti projektu, který vláda pod jeho vedením schválila, se Nečas vymezuje jiţ několik týdnŧ a ţádá ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou (TOP 09), která tuto agendu zdědila po Jaromíru Drábkovi, aby projekt zastavila. "Pŧsobí to jako reakce na propad voličské podpory ODS a s ní související ohroţení pozice nejsilnější pravicové strany. Aktuální kritikou se premiér snaţí z případné odpovědnosti vyvázat," míní Jüptner. Otázka Nečasovy odpovědnosti za sKarty je podle oslovených politologŧ nejasná. Mŧţe Nečas za sKartu? Záleţí, co o ní Drábek řekl "Politická odpovědnost není pevně definována a mŧţe se vyvíjet v závislosti na politické diskusi, ke které aktuálně dochází," říká k tomu Jüptner, zatímco podle Chytilka je "pro posouzení problému klíčové, zda byl projekt sKaret skutečně schválen s parametry, které se nyní realizovaly. ODS říká, ţe ne, TOP 09 neříká v této věci nic. Tato okolnost souvisí i s Nečasovou odpovědností". A podobně situaci hodnotí také Potŧček. "Jeho odpovědnost vyplývá ze znění Ústavy ČR, která praví, ţe vláda rozhoduje ve sboru. Takţe odpovědnost za projekt mají všichni členové vlády, kteří pro něj zvedli ruku. Bylo by ovšem zajímavé zjistit, zda byli před hlasováním ostatní členové vlády - včetně premiéra - dostatečně informováni o povaze projektu, jeho nákladech a smluvních podmínkách mezi státem a Českou spořitelnou. Pan premiér tvrdí, ţe nikoliv," dodává.

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=776968 _

ÚSTR by měl být opravdu zrušen 20.4.2013

blisty.cz str. 00 Petr Uhl_

_

Zákon o době nesvobody byl v roce 1991 přijat. Ve Federálním shromáţdění jsme byli tehdy uţ v menšině, i kdyţ dost početné, kteří jsme si ho nepřáli. V rozpravě jsem kritizoval atmosféru odplaty, černobílé vidění a atmosféru rodícího se antikomunismu. Kvŧli historické spravedlnosti je ale nutno dodat, ţe zákon čelil i chaotickému poţadavku, aby se právní předpisy čtyřicetileté doby nesvobody povaţovaly za právně nulitní normy, tedy aby se ţádné zákony z let 1948 aţ 1989 neuznávaly, obdobně jako vládní a říšská nařízení z protektorátu a uţ i vlády druhé republiky, prohlášená Benešovými dekrety a následně i zákony za neplatné (aţ na výjimky).Zákon má jen dva věcné paragrafy. První se týká onoho porušování zákonŧ a lidských práv. Druhý říká, ţe právní akty přijaté v době nesvobody se ruší jen tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákony.Politický boj pomocí zákonŧByla to taková pionýrská doba - pionýrská vamerickém smyslu toho slova. Generální prokurátor Jiří Šetina si sám sobě vroce 1993 (jako poslední generální prokurátor České republiky) udělil finanční odměnu 20000 korun, a kdyţ mu sekretářky říkaly, ţe to podle zákona nesmí, opáčil, ţe on ţádné komunistické zákony neuznává. Nový zákon zroku 1991 asi nečetl nebo i ten povaţoval za komunistický blábol. Vtéţe době, tedy na podzim 1991, se parlament usnesl na lustračním zákonu kodhalení tajných spolupracovníkŧ StB, který ale zároveň zajistil další pŧsobení některých příslušníkŧ StB na ministerstvu vnitra a jinde. Jako ministrovu výjimku ovšem. Federální ústavní soud sice udílení výjimek zrušil, ale nový český ministr vnitra Jan Ruml mi to vyloţil tak, ţe jednou udělená výjimka platí a estébáky nevyhodil. Lustrační zákon umoţnil hon ne na příslušníky StB, Plné znění zpráv


nýbrţ na čarodějnice, tedy i lidi ke spolupráci sStB přunucené nebo spolupracujcí sní dobrovolně i jinde neţ na „úseku boje proti vnitřnímu nepříteli". A ten trvá v oslabené podobě dodnes. Vroce 1993, kdyţ se Češi zbavili ? dovolte mi trpký ţert ? příţivnických a levicových Slovákŧ, jak je označovala pravicí ovládaná média, přijal parlament zákon nazvaný ?o protiprávnosti komunistického reţimu a o odporu proti němu?. Z neumětelství, jeţ jim bylo vlastní, ho autoři nazvali ?o protiprávnosti komunistického reţimu a odporu proti němu?. Jazykové dovednosti pravice měly pŧvodně poznamenat i zákon o době nesvobody zroku 1991. Ale tehdy kultivovanější část parlamentu nepřipustila formulaci, ţe Komunistická strana svou diktaturou zhanobila lidskost (namísto lidstvo). Nevědomost, pošetilost a patetičnost chodí ruku vruce. Úplné absurdity, nejen jazykové, dosáhl i pozdější další retribuční (tedy odplatový) zákon, který za pomoci jednoho antikomunistického historika vznikajícího Ústavu pro studium totalitních reţimŧ (ÚSTR) napsala vroce 2007 tehdejší zelená poslankyně Kateřina Jacques. Autoři tak změnili pŧvodní návrh zákona o Ústavu národní paměti, na jehoţ redakci se nejvíce podílel Patrik Benda, bratr Marka Bendy a senátor Jiří Liška. Liška se Patrikem Bendou nechal ochotně řídit.Zákon o ÚSTR je postaven na poţadavku, aby ústav nestranně zkoumal a hodnotil zločinný komunistický totalitní reţim, antidemokratickou a zločinnou činnost orgánŧ státu, zejména jeho bezpečnostních sloţek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakoţ i dalších organizací zaloţených na její ideologii. Všechny státněsocialistické organizace po celou dobu čtyřiceti let tak zákon označuje za totalitní a zločinné. Stímto zákonným zadáním je ovšem jakékoliv zkoumání nemoţné, natoţ pak nestranné.Zákon o ÚSTR vyšel ztoho krajního ideologického postoje. Ústavní soud (ÚS) ho přesto vroce 2008 nezrušil, stejně jako předtím nezrušil zákon antikomunistický zroku 1993. Je to jedna zjeho největších ostud. Za ta léta ale nstal pokrok ? výrazně pravicový ÚS neznal vroce 1993 ?minoritní vóta?, tedy zveřejňovaná menšinová stanoviska jednotlivých ústavních soudcŧ, zatímco v roce 2008 prošlo zamítnutí návrhu na zrušení zákona o ÚSTR u ÚS uţ jiného sloţení ? byli tam uţ soudci rŧzných názorových orientací ? jen o prsa, tedy o pouhý jeden soudcovský hlas. Z patnácti soudcŧ se jich odváţilo sedm podat do výroku ÚS ?návrh na zrušení zákona se zamítá? odlišná stanoviska. Pečlivě je i zdŧvodnili, kaţdý na webových stránkách ÚS podívat se mŧţe. Mezi těmi sedmi byl i předseda soudu Pavel Rychetský a oba místopředsedové, Pavel Holländer a Eliška Wagnerová. Skupiny, o něţ se opíral Pavel ŢáčekÚSTR budoval a jeho chod ovládal jako jeho první ředitel Pavel Ţáček, absolvent novinařiny na praţské Fakultě sociálních věd. Studoval tam vletech 1987 ţ 1992 a vroce 2001 tam získal na disertační práci o časopisu ?Vboj? odbojové skupiny zroku 1939 titul Ph. D. Neúspěšně se pokoušel studovat i historii a politologii na praţské filozofické fakultě. Před rokem 1990 byl Ţáček funkcionářem Svazu socialistické mládeţe. Média ho představovala jako historika, ale tím nebyl, stejně jimi nebyli mnozí badatelé, kteří varchívu vyhledávali kompromitující materiály (nebo je interpretací dotvářeli) StB na herce, spisovatele a hlavně kandidující politiky, pokud ovšem byli zlevice. Svým zacházením slidmi a ideologickými postoji poštval proti sobě ředitel ÚSTR Ţáček většinu historikŧ ústavu, mnozí odešli. Popudil si i část rady ÚSTR, pŧvodně nijak nepředpojaté. Vobou případech, při jeho odvolání jako ředitele vroce 2010, i nyní, vdubnu 2013, kdy byl odvolán Herman, šlo vlastně o odstranění Ţáčka. Herman byl jen nevýrazná figura. Ve svém boji proti komunismu všeho druhu se Ţáček opíral o pět okruhŧ osob.První byli antikomunisté (a je jedno, zda tomu věřili, nebo to předstírali). To byli ovšem jen jednotlivci, dokonce i vÚSTR.Druhý okruh byli aktivisté Charty 77 a kulturního undergroundu, kteří většinou neměli k práci historika nebo archiváře ţádnou kvalifikaci, často ani neměli ţádné vyšší vzdělání. Ani na badatele si nemohli hrát, i kdyţ badatelem je podle zákona kaţdá fyzická osoba, která vyplní badatelský lístek formátu A5. Na lístku není ani rubrika, zda ona osoba je soudně omezena ve zpŧsobilosti kprávním úkonŧm. Tito lidé z ÚSTR neodešli, konají tam pomocné práce, například digitalizují archiválie neodborným zpŧsobem, za nějţ je ovšem odpovědno vedení archívu a ústavu, takţe veřejnosti nejsou zpřístupněny přes počítač. Komu znovinářŧ či zveřejnosti co varchívu najdou, o tom rozhodují oni.Třetí okruh byli politici ? hlavně senátoři, občas i poslanci a nejvíce novináři, kteří se ve věci nijak nevyznají a vzájmu své kariéry nebo zpošetilosti kŢáčkově antikomunistickému boji přidali. Částečně i věří tomu, ţe je to tak správné.Čtvrtým okruhem byla Konfederace politických vězňŧ (KPV), tedy její vedení, vposledních letech její předsedkyně Naděţda Kavalírová.Konfederace a sociální demokracieKavalírová byla vletech 1957 ? 1959 dva a pŧl roku vězněna, od 12. dubna 1957 do 12. listopadu 1959. Propuštěna byla podmíněně prý, jak uvádí Wikipedie, z níţ všichni citují, zpětiletého trestu za vlastizradu a špionáţ, tedy zřejmě vyzvědačství. To ale nemŧţe být pravda, to by dostala přinejmenším deset let (ne-li více), a propuštěna by podmíněně nesměla být po polovině trestu, nýbrţ aţ po odpykání jeho dvou třetin. Všedesátých letech byla úřednicí národního výboru a pak osmnáct let, za normalizace, pracovnicí ministerstva práce a sociálních věcí.Kavalírová popírá, ţe byla členkou Československého svazu ţen a jejího ústředního výboru, členkou Svazu československo-sovětského přátelství a podobně, i kdyţ to prokazuje její podpis na jedné listině. Její spis a písemnosti o ní patří vÚSTR a jeho archivu k utajovaným respektive zmizelým. Snaha předstírat něco, co není, se u ní projevuje uţ vtom, ţe pro své předúnorové politické zařazení uvádí členství ve straně ?národně sociální?, i kdyţ ta tu byla za Rakouska-Uherska, a po první i druhé válce se jmenovala národně socialistická.Někteří členové KPV povaţují uţ členství Kavalírové vKPV, natoţ pak její předsednictví, za porušení stanov KPV. Ty uvádějí, ţe jejím členem nemŧţe být ten, kdo po propuštění zvězení byl zaměstnancem mocenských orgánŧ, coţ ministerstvo jistě bylo. Plné znění zpráv


Tyto stanovy jsou ovšem protiústavní uţ tím, ţe vylučují zčlenství v KPV osoby, které byly kdykoli, třeba i předtím, neţ se staly vězni svědomí, členy KSČ, a také ty, které, byť pod nátlakem, podepsaly závazek tajné spolupráce sStB. Před deseti lety se ministerstvo vnitra rozhodlo nezabývat se mým podnětem směřujícím knápravě tohoto protiústavního stavu. Protiprávnost pŧsobení KPV je ovšem jiný problém neţ štvaní Kavalírové.Neţ Kavalírová se svými stoupenci konfederaci rozloţila ? spousta lidí kvŧli ní odešlo, část zaloţila trucorganizaci, nebo ztratili zájem o činnost ? patřila v KVP do té skupiny, která ji v devadesátých letech postupně přeměnila na bojový šik bývalých odbojářŧ, kteří prý hrdinně pouţívali násilí. Pŧvodně to byl přece spolek (klub) lidí, které nespravedlivě postihl státní teror po roce 1948, byly to oběti vykonstruovaných procesŧ a smyšlených obvinění, jen ojediněle skutečně pouţili násilí, coţ tehdy raději nezdŧrazňovali. Po roce 1989 oprávněně usilovali o společenskou i právní rehabilitaci. Pamatuju si to dobře, protoţe jsem KPV zaloţil spolu s Ivanem Dejmalem, sPavlem Muraškem (který byl později odhalen jako agent StB) a Čestmírem Čejkou, politickým vězněm zpadesátých let. Stalo se tak vprosinci 1989 v hospodě na holešovické třídě (dnes) Milady Horákové. Název KPV (Československo) jsem navrhl já.Mimochodem výrazy státní socialismus a státněsocialistická diktatura, uţívané na Západě ? a i vČeské republice stále častěji historiky a politology ? jsou rozhodně, uţ pro technickou podobu sdiktaturou národněsocialistickou (vládou německých nacistŧ) přijatelnější neţ matoucí a rŧzným zpŧsobem definovaná ?totalita?, či ?totalitarismus?. Doporučuju ale při pouţívání těchto výrazŧ nevynechávat slovo ?státní?, stejně jako nevynecháváme slovo ?národní? či ?nacionální? v případě nacismu (národního socialismu). Uţ kvŧli tomu, ţe mnoho socialistŧ vČeskoslovensku i vEvropě se postavilo proti státněsocialistické diktatuře a mnozí za to byli státním socialismem perzekvováni.Nevhodné je ale i hovořit o ?pravicových bolševicích?, jak to činí Jiří Dienstbier ml. (převzal to od svého otce). Bolševismus a bolševici ? to tu jsou přece nadávky, pokud se neupřesní jejich politický či ideový obsah. Hojně pouţívala i nacistická propaganda. Nikdy se knim ale neuchylovali evropští socialisté a levice vŧbec. Ano, vím, ţe vroce 1929 Gottwald a jeho ?karlínští kluci? tu dosáhli ?bolševizace KSČ? proti Šmeralovi a jiným rozumným komunistŧm. Nebylo to ale přiblíţení se k zásadám sovětských bolševikŧ, jak se propagandisticky tvrdilo. Stalo se tak uţ po poráţce bolševikŧ vRusku, které Stalin potlačil a nakonec i zcela porazil vletech 1924 ? 1929.Bolševici byli vSSSR i obětí justičních vraţd a deportací na Sibiř, nejvíce vroce 1937. Jedna zprvních knih, která vzbudila mŧj zájem o marxismus ? bylo to začátkem 60. let ? se jmenovala Les Bolchéviks contre Staline. Sám jsem se ani tehdy a uţ vŧbec ne dnes neztotoţňoval stehdejší Dělnickou opozicí podporující Lva Trockého, ale oběti stalinských zločinŧ, které se neuchylovaly knásilí, mám dodnes vúctě.Zbývá pátý okruh. Bez něho by Ţáček dosáhl jen málo. Patří do něho poslanci, senátoři a ministři, kteří uctivě vstanou, vstoupí-li do sálu Naděţda Kavalírová, pokloní se a hlasitě aplaudují. Toto uctívání je zvlášť trapné u sociálních demokratŧ. Antikomunistické štvaní se jim nelíbí, ale co mají dělat? Oni sami se před rokem 1989 nechovali nijak statečně, a proto jim nezbývá neţ i chválit Kavalírovou a Daniela Hermana, jak se jim těţko ţilo v ?totalitě?.Jenţe i Herman studoval a řádně vystudoval v letech 1984 ? 1989 římskokatolický seminář vLitoměřicích.Trapné je dívat se na to, jak KPV adorují sociální demokrati. Ze špatného svědomí zvolili Kavalírovou (na návrh prezidenta Klause) opět do rady ÚSTR. Ze špatného svědomí nevystoupili příliš proti legislativním hrŧzám okolo ?třetího odboje?, a ztéhoţ dŧvodu nyní jejich představitelé prohlásili, ţe nechtějí ÚSTR a zákon o něm rušit. Bojí se, ţe upadnou vpodezření, ţe jsou komunisti či sympatizují se státněsocialistickou diktaturou. Výstiţně o tom psal Pavel Baloun ZDE, ukázal, proč levice v parlamentu nevede dostatečně dŧrazně zápas proti vulgárně ideologickému výkladu minulého reţimu, který se pravice úspěšně snaţí postupnými kroky legalizovat a učinit oficiálním.Zákon o protikomunistickém (?třetím?) odbojiZákon o protikomunistickém odboji je zatím poslední legislativní kapkou do nového ?třídního? boje. Uţ Petr Zídek v článku Chiméra třetího odboje vOrientaci Lidových novin ze 18. září 2010 dovodil, ţe protikomunistický odboj vlastně nikdy neexistoval. Vnásledující rozpravě knávrhu tohoto zákona vSenátu promluvili dne 23. září Jiří Dienstbier st. ZDE a Petr Pithart ZDE. Jsou to brilantní ukázky demokratického myšlení, právního, historického i politického. Přidám jen, ţe znám stovky lidí, kteří proti státněsocialistické diktatuře přímo nebo nepřímo něco dělali, byli za to perzekvováni, někdy i vězněni. Pro ně, kteří ţili vprostředí, kde se nehlásalo ani nepřipravovalo násilí, například vChartě 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, vkulturním undergroundu, vekologických, mírových a náboţenských (církevních) iniciativách, je dnes uráţkou, kdyţ úředník posuzuje, mají-li se dočkat uznání, zda jejich odpor proti poměrŧm byl srovnatelný snásilnými činy, například bratří Mašínových, jak úředníkovi ukládá zákon o protikomunistickém odboji.Tři vady zákona o ÚSTRZákon byl psán na míru Ţáčkovi, proto také všech sedm členŧ rady volí Senát ? čtyři podle návrhŧ občanských sdruţení, dva na návrh Sněmovny a jednoho na návrh prezidenta republiky. Je to jedna ze tří vad zákona, a nelze ji podle mne nelze odstranit jen jednoduchou novelou zákona, to na rozdíl od roku, kdy mý archív ÚSTR převeden do Národního archívu. Psal jsem uţ o vadě první, ideologické ? zákon ukládá ÚSTR nestranné zkoumání zločinného totalitního reţimu. Tato druhá vada, ţe členy rady ÚSTR volí Senát, byla vroce 2007 válečnou lstí, Senát tehdy ovládala ODS a ţertem se dá říct, ţe tuto stranu ovládal Ţáček a jeho lidi. Před několika lety se ale situace obrátila, ODS je vSenátu ve značné menšině.Sociální demokracie má doufejme jinou politickou kulturu neţ válcovat všechno a všechny, snikým se nedomlouvat a trvat vţdy na svém. Je ji nutno zatím pochválit, ţe se nesnaţí snovými členy rady dělat to, co léta provozovala Plné znění zpráv


antikomunistická část ODS, tedy pomocí ?svých? lidí vÚSTR a jeho archivu ?bojovat? spolitickými odpŧrci, ideově a občas i osobně.Ideologický zápal antikomunismu ? skutečný či předstíraný ? doplňuje víra, ţe pravice je dobro a levice zlo, ţe ţivot je svár mezi nimi. Proto třeba senátor Přemysl Sobotka nedávno vtelevizi tvrdil, ţe stará (výhradně pravicová) rada ÚSTR zasedala veřejně, zatímco ta nová za zavřenými dveřmi. Je tomu naopak, zasedání dnešní rady ÚSTR jsou na rozdíl od zasedání rady minulé veřejně přístupná a na webu ÚSTR jsou vyvěšeny zvukové záznamy ze všech jejích zasedání. Jsem si jist, ţe Přemysl Sobotka svému bludu věřil.Na komentářových stránkách Deníku Referendum, který se problematice ÚSTR asi nejvíce zmédií věnuje, se vyskytla otázka, zda je antikomunismus nutně primitivní, nebo zda je ještě nějaký jiný antikomunismus ? správný, přirozený, pochopitelný. Myslím msi, ţe antikomunismus je vţdy primitivní, jen míra jeho primitivnosti, nepoctivosti a naivity je ale rŧzná. Ondřej Slačálek o sobě prohlašuje, ţe je anti-antikomunista. Uţ před lety jsem se kněmu přidal a říkám to pěkně nahlas. Pomáhá mi i to, ţe jsem stalinismus, jeho liberální oblevu a normalizaci nikdy nepovaţoval za komunismus.Třetí hlavní vadou zákona o ÚSTR je to, ţe určuje, ţe Archiv bezpečnostních sloţek, který je ústavu podřízen, má být převeden do Národního archívu České republiky aţ vroce 2030, kdyţ uţ Marek Benda a Pavel Ţáček pŧjdou pomalu do dŧchodu. Archiv, který se neřídí obecnými zákony o archivnictví, nýbrţ svévolí některých pracovníkŧ ÚSTR, je skutečně mocnou politickou zbraní.Ţáčka porazila sama praviceŢáčka začali vletech 2009 a 2010 postupně kritizovat členové tehdejší rady ÚSTR, pro neschionost ústav řídit. Rada ÚSTR není správní radou, jak mnozí lidé ? i z ÚSTR ? tvrdí. Je to státní orgán, jehoţ členy volí Senát ke kontrole ústavu, hlavně proto, aby vedení ústavu dodrţovalo zákon. Rada nic neřídí (jak se také často tvrdí) a nemá dokonce pravomoc při jmenování či odvolání jednotlivých funkcionářŧ, aţ na funkci ředitele, kterou obsazuje podle volné úvahy. Do své politické rakve si ale Ţáček sám zatloukl několik hřebíkŧ. Bylo to ?odhalení? jednoho badatele ÚSTR (absolventa bakalářského studia humanitních věd), které ale vedení ústavu pak obhajovalo, ţe Milan Kundera vroce 1950 udal policii agenta-chodce. Stálo to na hypotézách. Dále to bylo ?odhalení?, ţe Jiřího Dienstbiera vedla vojenská kontrarozvědka jako tajného spolupracovníka, poskytujícího jí svou adresu jako konspirační ? to uţ bylo zcela vymyšleno a bez jakéhokoliv náznaku dŧkazu.Největším hřebíkem do rakve bylo ?odhalení?, ţe bratři Mašínovi plánovali atentát na Gottwalda. To vzniklo překroucením slov jejich strýce Ctirada Nováka na výslechu StB. Tohoto muţe o něco později jako odsouzeného ktrestu smrti popravili. Česká veřejnost se naštěstí nedala přesvědčit, ţe Mašínovi byli hrdinové, kdyţ vraţdili neozbrojené nebo spoutané lidi. Vystřelení oka muţi, který neozbrojen utíkal po poli hasit stoh slámy, jenţ skupina zapálila, nebylo násilí, jeţ byli lidé ochotni tolerovat. Loupeţnou vraţdou účetního továrny se zmocnili peněz, za něţ si koupili silné motorky, nábytek do obýváku a vodovodní pumpu do domu. Úkol, který si dal Ţáček, bylo najít politickou motivaci jejich násilí.O tom přesvědčil i premiéra Topolánka, jemuţ se ?dobrodruţné? násilí jako absolventovi vojenské školy líbilo. Z rozboru jejich součinnosti, ţe Topolánek nijak Ţáčka nenaváděl a nijak ho neřídil, naopak, řečeno v ţertovné nadsázce, ve snaze osobně se uplatnit to byl spíše Ţáček, kdo řídil Topolánka. Historie se opakuje jako fraška. Nyní lze označit za řídící orgán Petra Nečase Mirka Vodráţku, hlavního ?odboráře? vÚSTR. Vodráţkových odborářŧ je z2500 pracovníkŧ ÚSTR prý sedmnáct. To Vodráţka označil současné odvolání Hermana a jmenování nové ředitelky za levicový puč, Nečas to po něm jen opakuje a moţná snaráţkou na Leninovy dubnové téze ho nazývá dubnový puč. Jen lidé neznalí poměrŧ vÚSTR mohou spekulovat, zda je či byla rada ústavu pod nějakým nátlakem, je to spíše naopak. To platí o minulé i současné radě. Nesmyslné jsou také úvahy o vyváţenosti pravicových a levicových historikŧ či členŧ rady ÚSTR. Známe pravicové a levicové novináře, umělce, architekty. Ale soudce, historik, učitel nebo duchovní, který by podřizoval práci svému politickému zaměření, by nepracoval dobře. U povolání jako lékař, technik či řidič nikoho ani nenapadne spojovat profesi spolitickým přesvědčením.Je přitom zajímavé, ţe dnešní rada ? je zatím jen šestičlenná ? je politicky pestrá. Dva členové, Lukáš Jelínek a Jan Bureš, měli a asi mají blízko ksociální demokracii. Jeden. Michal Uhl, byl dlouholetým členem Strany zelených (zelené nelze v České republice povaţovat za levici). Dvě osoby ? členka Emilie Benešová a předsedkyně rady Petruška Šustrová, jsou právem přiřazováni kpravici, tedy spíše kTOP neţ kODS, stejně jako nová ředitelka ÚSTR Pavla Foglová.Zde si neopustím svědectví. Petruška Šustrová byla vroce 1969 stejně jako já činná vHnutí revoluční mládeţe a stejně jako já byla (i kdyţ byla matkou nemluvněte) téměř dva roky vězněna. V procesu se 17 účastníky HRM ji soudy odsoudili na dva roky. HRM bylo nenásilným, hlavně studentským odporem proti normalizaci, inspirovalo se levicovými a krajně levicovými postoji včetně marxismu a anarchismu, někteří lidé vněm projevovali sympatie ktrockismu (to platí o mně) nebo kanarchismu, případně kChe Guevarovi, ale i ke vznikající teologii osvobození a třeba k japonským Zengakuren, ale hlavně kradikálnímu studentskému hnutí ve Francii, vNěmecku, Polsku atd. Nikdo vHRM nevystupoval proti marxismu, ani Petruška, která se ale nikdy nehlásila ktrockistickým či maoistickým názorŧm. Vsedmdesátých letech zvolila ? na rozdíl od jiných lidí zHRM včetně mne ? cestu konzervativního, křesťanského myšlení, a byla vtom dŧsledná, na mŧj vkus aţ moc pravicová, i po roce 1989.Označovat Petrušku Šustrovou za maoistku či trockistku je smutným obrázkem myšlení části české krajní pravice, která povaţuje i trockismus za dědičný. To je případ útokŧ na člena rady ÚSTR Michala Uhla.Jak vidí ÚSTR historiciJediný historik starší generace s praxí před listopadem 1989, který vroce 2008 veřejně podpořil vznik ÚSTR, byl Vilém Prečan. Později (viz deník Právo 28.8.2010) odhalil, ţe Plné znění zpráv


Pavel Ţáček prostřednictvím archívu Hooverova ústavu stanfordské univerzity vKalifornii, kde byl Ţáček vdevadesátých letech na studijním pobytu, nabízí xerokopie asi 40 tisíc stran písemností (36 archívních krabic), většinou od StB, jak byly svého času uloţeny v ÚDV (Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinŧ komunismu), kde byl Ţáček vdevadesátých letech vedoucím pracovníkem. Písemnosti se týkají hlavně Charty77 a Václava Havla, na jehoţ jméno univerzita láká zájemce. Fond je označen jako sbírka Pavla Ţáčka. Tvrdil jsem a tvrdím, ţe Ţáček nebyl oprávněn kopiemi archiválií takto disponovat, a pokud ztoho měl on nebo někdo jiný finanční prospěch, byl by to trestný čin zneuţití pravomoci veřejného činitele postiţitelný aţ deseti lety odnětí svobody. Mé trestní oznámení zčervna 2010 se na státním zastupitelství vPraze 3 a vPraze nepropracovalo ani k odloţení věci. Vedení praţského zastupitelství bylo stále vrukou pohrobkŧ Renaty Vesecké. Vilém Prečan vystoupil 20. srpna 2010 zvědecké rady ústavu. Tehdy nově zvolenému řediteli Danielu Hermanovi, který se rázem dal na stranu agresívního antikomunismu a povolal zpět Pavla Ţáčka, Prečan napsal: ?Personální rozhodnutí, jeţ jste provedl či inicioval za pouhé tři dny svého pŧsobení ? reinstalace lidí z gardy Pavla Ţáčka, odchod Marka Junka ? výmluvně naznačují, jakým směrem se bude ÚSTR pod Vaším vedením ubírat.? Prečan proto, jak píše, nemŧţe dále pracovat pro instituci, kde zŧstávají lidé, pro něţ je ústav pouze ?dobrým bydlem, a kteří ho svým vystupováním rádoby lidí ?víry pravé? jen diskreditují v očích zainteresované veřejnosti?.Kritické aţ velmi kritické stanovisko zaujímali uţ vminulých letech historici Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Proti zpŧsobŧm práce ÚSTR protestovali dokonce veřejně, peticemi a veřejnými konferencemi. Zajímavé analýzy současného stavu vÚSTR zveřejnili vDR historici Vítězslav Sommer ZDE k, Matěj Spurný ZDE a Jiří Pehe ZDE. Ze všech plyne, ţe ÚSTR neplní ani jednu ze dvou hlavních, zákonem stanovených povinností ? za 150 milionŧ korun ročně a při 250 zaměstnancích (včetně archívu) nevykonává náleţitou vědeckou práci a nepřiblíţil se okamţiku, kdy bude moci do archívu nahlíţet kaţdý přes internet. Nečinná vědecká rada ÚSTR a kolegium ředitele byly jen fíkové listy této nečinnosti. Vítězslav Sommer byl léta historikem ÚSTR, protoţe však zveřejnil v časopise, vydávaném ?konkurenčním? Ústavem pro studium soudobých dějin, obsáhlou odbornou práci Cesta ze slepé uličky ?třetího odboje?- Koncepty rezistence a studium socialistické diktatury vČeskoslovensku ZDE, která je nepřímou kritikou postojŧ prosazovaných ÚSTR, Ţáček ho prostřednictvím Hermana z ústavu prostě nedávno vyhodil. Zbývá zahájit badatelský projekt, zda takové počínání není uţ přesahem autoritářství do totalitarismu.Povaţuju za jediné moţné řešení ÚSTR zrušit, ovšem zákonem. Jeho archiv musí být převeden pod Národní archiv České republiky ihned. A pokud jde o bádání, jistě by to ? i za část rozpočtovaných peněz ? zvládl lépe Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd.

URL| http://www.blisty.cz/art/68226.html _

ÚSTR by měl být opravdu zrušen 20.4.2013

denikreferendum.cz Petr Uhl_

str. 00

Domov_

V roce 1991 přijal parlament zákon o době nesvobody. Podle něj „porušoval komunistický reţim let 1948 aţ 1989 lidská práva i vlastní zákony“. Dnes se diskutuje o jeho potomkovi – zákonu o Ústavu pro studium totalitních reţimŧ z roku 2007. Zákon o době nesvobody byl v roce 1991 přijat. Ve Federálním shromáţdění jsme byli tehdy uţ v menšině, i kdyţ dost početné, kteří jsme si ho nepřáli. V rozpravě jsem kritizoval atmosféru odplaty, černobílé vidění a atmosféru rodícího se antikomunismu. Kvŧli historické spravedlnosti je ale nutno dodat, ţe zákon čelil i chaotickému poţadavku, aby se právní předpisy čtyřicetileté doby nesvobody povaţovaly za právně nulitní normy, tedy aby se ţádné zákony z let 1948 aţ 1989 neuznávaly, obdobně jako vládní a říšská nařízení z protektorátu a uţ i vlády druhé republiky, prohlášená Benešovými dekrety a následně i zákony za neplatné (aţ na výjimky). Zákon má jen dva věcné paragrafy. První se týká onoho porušování zákonŧ a lidských práv. Druhý říká, ţe právní akty přijaté v době nesvobody se ruší jen tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákony. Politický boj pomocí zákonŧ Byla to taková pionýrská doba – pionýrská v americkém smyslu toho slova. Generální prokurátor Jiří Šetina si sám sobě v roce 1993 (jako poslední generální prokurátor České republiky) udělil finanční odměnu 20 000 Plné znění zpráv


korun, a kdyţ mu sekretářky říkaly, ţe to podle zákona nesmí, opáčil, ţe on ţádné komunistické zákony neuznává. Nový zákon z roku 1991 asi nečetl, nebo i ten povaţoval za komunistický blábol. V téţe době, tedy na podzim 1991, se parlament usnesl na lustračním zákonu k odhalení tajných spolupracovníkŧ StB, který ale zároveň zajistil další pŧsobení některých příslušníkŧ StB na ministerstvu vnitra a jinde. Jako ministrovu výjimku ovšem. Federální ústavní soud sice udílení výjimek zrušil, ale nový český ministr vnitra Jan Ruml mi to vyloţil tak, ţe jednou udělená výjimka platí a estébáky nevyhodil. Lustrační zákon umoţnil hon ne na příslušníky StB, nýbrţ na čarodějnice, tedy i lidi ke spolupráci s StB přunucené nebo spolupracujcí s ní dobrovolně i jinde neţ na „úseku boje proti vnitřnímu nepříteli“. A ten trvá v oslabené podobě dodnes. V roce 1993, kdyţ se Češi zbavili – dovolte mi trpký ţert – příţivnických a levicových Slovákŧ, jak je označovala pravicí ovládaná média, přijal parlament zákon nazvaný „o protiprávnosti komunistického reţimu a o odporu proti němu“. Z neumětelství, jeţ jim bylo vlastní, ho autoři nazvali „o protiprávnosti komunistického reţimu a odporu proti němu“, tedy bez dŧleţité předloţky „o“. Jazykové dovednosti pravice měly pŧvodně poznamenat i zákon o době nesvobody z roku 1991. Ale tehdy kultivovanější část parlamentu nepřipustila formulaci, ţe Komunistická strana svou diktaturou zhanobila lidskost (namísto lidstvo). Nevědomost, pošetilost a patetičnost chodí ruku v ruce. Úplné absurdity, nejen jazykové, dosáhl i pozdější další retribuční (tedy odplatový) zákon, který za pomoci jednoho antikomunistického historika vznikajícího Ústavu pro studium totalitních reţimŧ (ÚSTR) napsala v roce 2007 tehdejší zelená poslankyně Kateřina Jacques. Autoři tak změnili pŧvodní návrh zákona o Ústavu národní paměti, na jehoţ redakci se nejvíce podílel Patrik Benda, bratr Marka Bendy a senátor Jiří Liška. Liška se Patrikem Bendou nechal ochotně řídit. Zákon o ÚSTR je postaven na poţadavku, aby ústav nestranně zkoumal a hodnotil zločinný komunistický totalitní reţim, antidemokratickou a zločinnou činnost orgánŧ státu, zejména jeho bezpečnostních sloţek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakoţ i dalších organizací zaloţených na její ideologii. Všechny státněsocialistické organizace po celou dobu čtyřiceti let tak zákon označuje za totalitní a zločinné. S tímto zákonným zadáním je ovšem jakékoliv zkoumání nemoţné, natoţ pak nestranné. Zákon o ÚSTR vyšel z krajního ideologického postoje. Ústavní soud (ÚS) ho přesto v roce 2008 nezrušil, stejně jako předtím nezrušil zákon antikomunistický z roku 1993. Je to jedna z jeho největších ostud. Za ta léta ale nstal pokrok – výrazně pravicový ÚS neznal v roce 1993 „minoritní vóta“, tedy zveřejňovaná menšinová stanoviska jednotlivých ústavních soudcŧ, zatímco v roce 2008 prošlo zamítnutí návrhu na zrušení zákona o ÚSTR u ÚS uţ jiného sloţení – byli tam uţ soudci rŧzných názorových orientací – jen o prsa, tedy o pouhý jeden soudcovský hlas. Z patnácti soudcŧ se jich odváţilo sedm podat do výroku ÚS „návrh na zrušení zákona se zamítá“ odlišná stanoviska. Pečlivě je i zdŧvodnili, kaţdý na webových stránkách ÚS podívat se mŧţe. Mezi těmi sedmi byl i předseda soudu Pavel Rychetský a oba místopředsedové, Pavel Holländer a Eliška Wagnerová. Skupiny, o něţ se opíral Pavel Ţáček ÚSTR budoval a jeho chod ovládal jako jeho první ředitel Pavel Ţáček, absolvent novinařiny na praţské Fakultě sociálních věd. Studoval tam v letech 1987 aţ 1992 a v roce 2001 tam získal na disertační práci o časopisu „V boj“ odbojové skupiny z roku 1939 titul Ph.D. Neúspěšně se pokoušel studovat i historii a politologii na praţské filozofické fakultě. Před rokem 1990 byl Ţáček funkcionářem Svazu socialistické mládeţe. Média ho představovala jako historika, ale tím nebyl, stejně jimi nebyli mnozí badatelé, kteří v archívu vyhledávali kompromitující materiály (nebo je interpretací dotvářeli) StB na herce, spisovatele a hlavně kandidující politiky, pokud ovšem byli z levice. Svým zacházením s lidmi a ideologickými postoji poštval proti sobě ředitel ÚSTR Ţáček většinu historikŧ ústavu, mnozí odešli. Popudil si i část rady ÚSTR, pŧvodně nijak nepředpojaté. V obou případech, při jeho odvolání jako ředitele v roce 2010, i nyní, v dubnu 2013, kdy byl odvolán Herman, šlo vlastně o odstranění Ţáčka. Herman byl jen nevýrazná figura. Ve svém boji proti komunismu všeho druhu se Ţáček opíral o pět okruhŧ osob. První byli antikomunisté (a je jedno, zda tomu věřili, nebo to předstírali). To byli ovšem jen jednotlivci, dokonce i v ÚSTR.



Druhý okruh byli aktivisté Charty 77 a kulturního undergroundu, kteří většinou neměli k práci historika nebo archiváře ţádnou kvalifikaci, často ani neměli ţádné vyšší vzdělání. Ani na badatele si nemohli hrát, i kdyţ badatelem je podle zákona kaţdá fyzická osoba, která vyplní badatelský lístek formátu A5. Na lístku není ani rubrika, zda ona osoba je soudně omezena ve zpŧsobilosti k právním úkonŧm. Tito lidé z ÚSTR neodešli, konají tam pomocné práce, například digitalizují archiválie neodborným zpŧsobem (za nějţ je ovšem odpovědno vedení archívu a ústavu), takţe veřejnosti nejsou zpřístupněny přes počítač. Komu z novinářŧ či z veřejnosti co v archívu najdou, o tom rozhodují oni. Třetí okruh byli politici (hlavně senátoři, občas i poslanci) – a především novináři, kteří se ve věci nijak nevyznají a v zájmu své kariéry nebo z pošetilosti se k Ţáčkově antikomunistickému boji přidali. Částečně i věří tomu, ţe je to tak správné. Čtvrtým okruhem byla Konfederace politických vězňŧ (KPV), tedy její vedení, v posledních letech její předsedkyně Naděţda Kavalírová. Konfederace a sociální demokracie Kavalírová byla v letech 1957 – 1959 dva a pŧl roku vězněna, od 12. dubna 1957 do 12. listopadu 1959. Propuštěna byla podmíněně prý, jak uvádí Wikipedie, z níţ všichni citují, z pětiletého trestu za vlastizradu a špionáţ, tedy zřejmě vyzvědačství. To ale nemŧţe být pravda, to by dostala přinejmenším deset let (ne-li více), a propuštěna by podmíněně nesměla být po polovině trestu, nýbrţ aţ po odpykání jeho dvou třetin. V šedesátých letech byla úřednicí národního výboru a pak osmnáct let, za normalizace, pracovnicí ministerstva práce a sociálních věcí. Kavalírová popírá, ţe byla členkou Československého svazu ţen a jejího ústředního výboru, členkou Svazu československo-sovětského přátelství a podobně, i kdyţ to prokazuje její podpis na jedné listině. Snaha předstírat něco, co není, se u ní projevuje uţ v tom, ţe pro své předúnorové politické zařazení uvádí členství ve straně „národně sociální“, i kdyţ ta tu byla za Rakouska-Uherska, a po první i druhé válce se jmenovala národně socialistická. Někteří členové KPV povaţují uţ samotné členství Kavalírové v KPV, natoţ pak její předsednictví, za porušení stanov KPV. Ty uvádějí, ţe jejím členem nemŧţe být ten, kdo po propuštění z vězení byl zaměstnancem mocenských orgánŧ, coţ ministerstvo jistě bylo. Tyto stanovy jsou ovšem protiústavní uţ tím, ţe vylučují z členství v KPV osoby, které byly kdykoli, třeba i předtím, neţ se staly vězni svědomí, členy KSČ, a také ty, které, byť pod nátlakem, podepsaly závazek tajné spolupráce s StB. Před deseti lety se ministerstvo vnitra rozhodlo nezabývat se mým podnětem směřujícím k nápravě tohoto protiústavního stavu. Protiprávnost pŧsobení KPV je ovšem jiný problém neţ štvaní Kavalírové. Neţ Kavalírová se svými stoupenci konfederaci rozloţila – spousta lidí kvŧli ní odešlo, část zaloţila trucorganizaci, nebo ztratili zájem o činnost – patřila v KVP do té skupiny, která ji v devadesátých letech postupně přeměnila na bojový šik bývalých odbojářŧ, kteří prý hrdinně pouţívali násilí. Pŧvodně to byl přece spolek (klub) lidí, které nespravedlivě postihl státní teror po roce 1948, byly to oběti vykonstruovaných procesŧ a smyšlených obvinění, jen ojediněle skutečně pouţili násilí, coţ tehdy raději nezdŧrazňovali. Po roce 1989 oprávněně usilovali o společenskou i právní rehabilitaci. Pamatuju si to dobře, protoţe jsem KPV zaloţil spolu s Ivanem Dejmalem, s Pavlem Muraškem (který byl později odhalen jako agent StB) a Čestmírem Čejkou, politickým vězněm z padesátých let. Stalo se tak v prosinci 1989 v hospodě na holešovické třídě (dnes) Milady Horákové. Název KPV (Československo) jsem navrhl já. Mimochodem výrazy státní socialismus a státněsocialistická diktatura, uţívané na Západě – a i v České republice stále častěji historiky a politology – jsou rozhodně, uţ pro technickou podobu s diktaturou národněsocialistickou (vládou německých nacistŧ) přijatelnější neţ matoucí a rŧzným zpŧsobem definovaná „totalita“, či „totalitarismus“. Doporučuju ale při pouţívání těchto výrazŧ nevynechávat slovo „státní“, stejně jako nevynecháváme slovo „národní“ či „nacionální“ v případě nacismu (národního socialismu). Uţ kvŧli tomu, ţe mnoho socialistŧ v Československu i v Evropě se postavilo proti státněsocialistické diktatuře a mnozí za to byli státním socialismem perzekvováni. Nevhodné je ale i hovořit o „pravicových bolševicích“, jak to činí Jiří Dienstbier ml. (převzal to od svého otce). Bolševismus a bolševici – to tu jsou přece nadávky, pokud se neupřesní jejich politický či ideový obsah. Hojně je Plné znění zpráv


pouţívala i nacistická propaganda. Nikdy se k nim ale neuchylovali evropští socialisté a levice vŧbec. Ano, vím, ţe v roce 1929 Gottwald a jeho „karlínští kluci“ dosáhli „bolševizace KSČ“ proti Šmeralovi a jiným rozumným komunistŧm. Nebylo to ale přiblíţení se k zásadám sovětských bolševikŧ, jak se propagandisticky tvrdilo. Stalo se tak uţ po poráţce bolševikŧ v Rusku, které Stalin potlačil a nakonec i zcela porazil v letech 1924 – 1929. Bolševici byli v SSSR i obětí justičních vraţd a deportací na Sibiř, nejvíce v roce 1937. Jedna z prvních knih, která vzbudila mŧj zájem o marxismus – bylo to začátkem 60. let – se jmenovala Les Bolchéviks contre Staline. Sám jsem se ani tehdy a uţ vŧbec ne dnes neztotoţňoval s tehdejší Dělnickou opozicí podporující Lva Trockého, ale oběti stalinských zločinŧ, které se neuchylovaly k násilí, mám dodnes v úctě. Zbývá pátý okruh. Bez něho by Ţáček dosáhl jen málo. Patří do něho poslanci, senátoři a ministři, kteří uctivě vstanou, vstoupí-li do sálu Naděţda Kavalírová, pokloní se a hlasitě aplaudují. Toto uctívání je zvlášť trapné u sociálních demokratŧ. Antikomunistické štvaní se jim nelíbí, ale co mají dělat? Oni sami se před rokem 1989 nechovali nijak statečně, a proto jim nezbývá neţ i chválit Kavalírovou a Daniela Hermana, jak se jim těţko ţilo v „totalitě“. Jenţe i Herman studoval a řádně vystudoval v letech 1984 – 1989 římskokatolický seminář v Litoměřicích. Trapné je dívat se na to, jak KPV adorují sociální demokrati. Ze špatného svědomí zvolili Kavalírovou (na návrh prezidenta Klause) opět do rady ÚSTR. Ze špatného svědomí nevystoupili příliš proti legislativním hrŧzám okolo „třetího odboje“, a z téhoţ dŧvodu nyní jejich představitelé prohlásili, ţe nechtějí ÚSTR a zákon o něm rušit. Bojí se, ţe upadnou v podezření, ţe jsou komunisti či sympatizují se státněsocialistickou diktaturou. Výstiţně o tom psal Pavel Baloun ZDE, ukázal, proč levice v parlamentu nevede dostatečně dŧrazně zápas proti vulgárně ideologickému výkladu minulého reţimu, který se pravice úspěšně snaţí postupnými kroky legalizovat a učinit oficiálním. Zákon o protikomunistickém („třetím“) odboji Zákon o protikomunistickém odboji je zatím poslední legislativní kapkou do nového „třídního“ boje. Uţ Petr Zídek v článku Chiméra třetího odboje v Orientaci Lidových novin ze 18. září 2010 dovodil, ţe protikomunistický odboj vlastně nikdy neexistoval. V následující rozpravě k návrhu tohoto zákona v Senátu promluvili dne 23. září Jiří Dienstbier st. ZDE a Petr Pithart ZDE. Jsou to brilantní ukázky demokratického myšlení, právního, historického i politického. Přidám jen, ţe znám stovky lidí, kteří proti státněsocialistické diktatuře přímo nebo nepřímo něco dělali, byli za to perzekvováni, někdy i vězněni. Pro ně, kteří ţili v prostředí, kde se nehlásalo ani nepřipravovalo násilí, například v Chartě 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, v kulturním undergroundu, v ekologických, mírových a náboţenských (církevních) iniciativách, je dnes uráţkou, kdyţ úředník posuzuje, mají-li se dočkat uznání, zda jejich odpor proti poměrŧm byl srovnatelný s násilnými činy, například bratří Mašínových, jak úředníkovi ukládá zákon o protikomunistickém odboji. Tři vady zákona o ÚSTR Zákon o ÚSTR byl psán na míru Ţáčkovi, proto také všech sedm členŧ rady volí Senát – čtyři podle návrhŧ občanských sdruţení, dva na návrh Sněmovny a jednoho na návrh prezidenta republiky. Je to jedna ze tří vad zákona, a nelze ji podle mne odstranit jen jednoduchou novelou zákona, to na rozdíl od roku, kdy má být archív ÚSTR převeden do Národního archívu. Psal jsem uţ o vadě první, ideologické – zákon ukládá ÚSTR nestranné zkoumání zločinného totalitního reţimu. Tato druhá vada, ţe členy rady ÚSTR volí Senát, byla v roce 2007 válečnou lstí, Senát tehdy ovládala ODS a ţertem se dá říct, ţe tuto stranu ovládal Ţáček a jeho lidi. Před několika lety se ale situace obrátila, ODS je v Senátu ve značné menšině. Sociální demokracie má doufejme jinou politickou kulturu neţ válcovat všechno a všechny, s nikým se nedomlouvat a trvat vţdy na svém. Je ji nutno zatím pochválit, ţe se nesnaţí s novými členy rady dělat to, co léta provozovala antikomunistická část ODS, tedy pomocí „svých“ lidí v ÚSTR a jeho archivu „bojovat“ s politickými odpŧrci, ideově a občas i osobně. Ideologický zápal antikomunismu – skutečný či předstíraný – doplňuje víra, ţe pravice je dobro a levice zlo, ţe ţivot je svár mezi nimi. Proto třeba senátor Přemysl Sobotka nedávno v televizi tvrdil, ţe stará (výhradně pravicová) rada ÚSTR zasedala veřejně, zatímco ta nová za zavřenými dveřmi. Je tomu naopak, zasedání dnešní rady ÚSTR jsou na rozdíl od zasedání rady minulé veřejně přístupná a na webu ÚSTR jsou vyvěšeny zvukové záznamy ze všech jejích zasedání. Jsem si jist, ţe Přemysl Sobotka svému bludu věřil. Plné znění zpráv


Na komentářových stránkách Deníku Referendum, který se problematice ÚSTR asi nejvíce z médií věnuje, se vyskytla otázka, zda je antikomunismus nutně primitivní, nebo zda je ještě nějaký jiný antikomunismus – správný, přirozený, pochopitelný. Myslím si, ţe antikomunismus je vţdy primitivní, jen míra jeho primitivnosti, nepoctivosti a naivity je ale rŧzná. Ondřej Slačálek o sobě prohlašuje, ţe je anti-antikomunista. Uţ před lety jsem se k němu přidal a říkám to pěkně nahlas. Pomáhá mi i to, ţe jsem stalinismus, jeho liberální oblevu a normalizaci nikdy nepovaţoval za komunismus. Třetí hlavní vadou zákona o ÚSTR je to, ţe určuje, ţe Archiv bezpečnostních sloţek, který je ústavu podřízen, má být převeden do Národního archívu České republiky aţ v roce 2030, kdyţ uţ Marek Benda a Pavel Ţáček pŧjdou pomalu do dŧchodu. Archiv, který se neřídí obecnými zákony o archivnictví, nýbrţ svévolí některých pracovníkŧ ÚSTR, je skutečně mocnou politickou zbraní. Ţáčka porazila sama pravice Ţáčka začali v letech 2009 a 2010 postupně kritizovat členové tehdejší rady ÚSTR, pro neschopnost ústav řídit. Rada ÚSTR není správní radou, jak mnozí lidé – i z ÚSTR – tvrdí. Je to státní orgán, jehoţ členy volí Senát ke kontrole ústavu, hlavně proto, aby vedení ústavu dodrţovalo zákon. Rada nic neřídí (jak se také často tvrdí) a nemá dokonce pravomoc při jmenování či odvolání jednotlivých funkcionářŧ, aţ na funkci ředitele, kterou obsazuje podle volné úvahy. Do své politické rakve si ale Ţáček sám zatloukl několik hřebíkŧ. Bylo to „odhalení“ jednoho badatele ÚSTR (absolventa bakalářského studia humanitních věd), které ale vedení ústavu pak obhajovalo, ţe Milan Kundera v roce 1950 udal policii agenta-chodce. Stálo to na hypotézách. Dále to bylo „odhalení“, ţe Jiřího Dienstbiera vedla vojenská kontrarozvědka jako tajného spolupracovníka, poskytujícího jí svou adresu jako konspirační – to uţ bylo zcela vymyšleno a bez jakéhokoliv náznaku dŧkazu. Největším hřebíkem do rakve bylo „odhalení“, ţe bratři Mašínovi plánovali atentát na Gottwalda. To vzniklo překroucením slov jejich strýce Ctibora Nováka na výslechu StB. Tohoto muţe o něco později jako odsouzeného k trestu smrti popravili. Česká veřejnost se naštěstí nedala přesvědčit, ţe Mašínovi byli hrdinové, kdyţ vraţdili neozbrojené nebo spoutané lidi. Vystřelení oka muţi, který neozbrojen utíkal po poli hasit stoh slámy, jenţ skupina zapálila, nebylo násilí, jeţ byli lidé ochotni tolerovat. Loupeţnou vraţdou účetního továrny se zmocnili peněz, za něţ si koupili silné motorky, nábytek do obýváku a vodovodní pumpu do domu. Úkol, který si dal Ţáček, bylo najít politickou motivaci jejich násilí. O tom přesvědčil i premiéra Topolánka, jemuţ se „dobrodruţné“ násilí jako absolventovi vojenské školy líbilo. Z rozboru jejich součinnosti plyne, ţe Topolánek nijak Ţáčka nenaváděl a nijak ho neřídil, naopak, řečeno v ţertovné nadsázce, ve snaze osobně se uplatnit to byl spíše Ţáček, kdo řídil Topolánka. Historie se opakuje jako fraška. Nyní lze označit za řídící orgán Petra Nečase Mirka Vodráţku, hlavního „odboráře“ v ÚSTR. Vodráţkových odborářŧ je z 250 pracovníkŧ ÚSTR prý sedmnáct. To Vodráţka označil současné odvolání Hermana a jmenování nové ředitelky za levicový puč, Nečas to po něm jen opakuje a moţná s naráţkou na Leninovy dubnové téze ho nazývá dubnový puč. Jen lidé neznalí poměrŧ v ÚSTR mohou spekulovat, zda je či byla rada ústavu pod nějakým nátlakem, je to spíše naopak. To platí o minulé i současné radě. Nesmyslné jsou také úvahy o vyváţenosti pravicových a levicových historikŧ či členŧ rady ÚSTR. Známe pravicové a levicové novináře, umělce, architekty. Ale soudce, historik, učitel nebo duchovní, který by podřizoval práci svému politickému zaměření, by nepracoval dobře. U povolání jako lékař, technik či řidič nikoho ani nenapadne spojovat profesi s politickým přesvědčením. Je přitom zajímavé, ţe dnešní rada – je zatím jen šestičlenná – je politicky pestrá. Dva členové, Lukáš Jelínek a Jan Bureš, měli a asi mají blízko k sociální demokracii. Jeden. Michal Uhl, byl dlouholetým členem Strany zelených (zelené nelze v České republice povaţovat za levici). Dvě osoby – členka Emilie Benešová a předsedkyně rady Petruška Šustrová, jsou právem přiřazováni k pravici, tedy spíše k TOP neţ k ODS, stejně jako nová ředitelka ÚSTR Pavla Foglová. Zde si neopustím svědectví. Petruška Šustrová byla v roce 1969 stejně jako já činná v Hnutí revoluční mládeţe a stejně jako já byla (i kdyţ byla matkou nemluvněte) téměř dva roky vězněna. V procesu se 17 účastníky HRM ji soudy odsoudili na dva roky. HRM bylo nenásilným, hlavně studentským odporem proti normalizaci, inspirovalo se levicovými a krajně levicovými postoji včetně marxismu a anarchismu, někteří lidé v něm projevovali sympatie k trockismu (to platí o mně) nebo k anarchismu, případně k Che Guevarovi, ale i ke Plné znění zpráv


vznikající teologii osvobození a třeba k japonským Zengakuren, ale hlavně k radikálnímu studentskému hnutí ve Francii, v Německu, Polsku atd. Nikdo v HRM nevystupoval proti marxismu, ani Petruška, která se ale nikdy nehlásila k trockistickým či maoistickým názorŧm. V sedmdesátých letech zvolila – na rozdíl od jiných lidí z HRM včetně mne – cestu konzervativního, křesťanského myšlení, a byla v tom dŧsledná, na mŧj vkus aţ moc pravicová, i po roce 1989. Označovat Petrušku Šustrovou za maoistku či trockistku je smutným obrázkem myšlení části české krajní pravice, která povaţuje i trockismus za dědičný. To je případ útokŧ na člena rady ÚSTR Michala Uhla. Jak vidí ÚSTR historici Jediný historik starší generace s praxí před listopadem 1989, který v roce 2008 veřejně podpořil vznik ÚSTR, byl Vilém Prečan. Později (viz deník Právo 28.8.2010) odhalil, ţe Pavel Ţáček prostřednictvím archívu Hooverova ústavu stanfordské univerzity v Kalifornii, kde byl Ţáček v devadesátých letech na studijním pobytu, nabízí xerokopie asi 40 tisíc stran písemností (36 archívních krabic), většinou od StB, jak byly svého času uloţeny v ÚDV (Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinŧ komunismu), kde byl Ţáček v devadesátých letech vedoucím pracovníkem. Písemnosti se týkají hlavně Charty77 a Václava Havla, na jehoţ jméno univerzita láká zájemce. Fond je označen jako sbírka Pavla Ţáčka. Tvrdil jsem a tvrdím, ţe Ţáček nebyl oprávněn kopiemi archiválií takto disponovat, a pokud z toho měl on nebo někdo jiný finanční prospěch, byl by to trestný čin zneuţití pravomoci veřejného činitele postiţitelný aţ deseti lety odnětí svobody. Mé trestní oznámení z června 2010 se na státním zastupitelství v Praze 3 a v Praze nepropracovalo ani k odloţení věci. Vedení praţského zastupitelství bylo stále v rukou pohrobkŧ Renaty Vesecké. Vilém Prečan vystoupil 20. srpna 2010 z vědecké rady ústavu. Tehdy nově zvolenému řediteli Danielu Hermanovi, který se rázem dal na stranu agresívního antikomunismu a povolal zpět Pavla Ţáčka, Prečan napsal: „Personální rozhodnutí, jeţ jste provedl či inicioval za pouhé tři dny svého pŧsobení – reinstalace lidí z gardy Pavla Ţáčka, odchod Marka Junka – výmluvně naznačují, jakým směrem se bude ÚSTR pod Vaším vedením ubírat.“ Prečan proto, jak píše, nemŧţe dále pracovat pro instituci, kde zŧstávají lidé, pro něţ je ústav pouze „dobrým bydlem, a kteří ho svým vystupováním rádoby lidí ‚víry pravé„ jen diskreditují v očích zainteresované veřejnosti“. Kritické aţ velmi kritické stanovisko zaujímali uţ v minulých letech historici Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Proti zpŧsobŧm práce ÚSTR protestovali dokonce veřejně, peticemi a veřejnými konferencemi. Zajímavé analýzy současného stavu v ÚSTR zveřejnili v DR historici Vítězslav Sommer ZDE, Matěj Spurný ZDE a dále Jiří Pehe ZDE. Ze všech plyne, ţe ÚSTR neplní ani jednu ze dvou hlavních, zákonem stanovených povinností – za 150 milionŧ korun ročně a při 250 zaměstnancích (včetně archívu) nevykonává náleţitou vědeckou práci a nepřiblíţil se okamţiku, kdy bude moci do archívu nahlíţet kaţdý přes internet. Nečinná vědecká rada ÚSTR a kolegium ředitele byly jen fíkové listy této nečinnosti. Vítězslav Sommer byl léta historikem ÚSTR, protoţe však zveřejnil v časopise, vydávaném „konkurenčním“ Ústavem pro studium soudobých dějin, obsáhlou odbornou práci Cesta ze slepé uličky „třetího odboje“Koncepty rezistence a studium socialistické diktatury v Československu ZDE, která je nepřímou kritikou postojŧ prosazovaných ÚSTR, Ţáček ho prostřednictvím Hermana z ústavu nedávno prostě vyhodil. Zbývá zahájit badatelský projekt, zda takové počínání není uţ přesahem autoritářství do totalitarismu. Povaţuju za jediné moţné řešení ÚSTR zrušit, ovšem zákonem. Jeho archiv musí být převeden pod Národní archiv České republiky ihned. A pokud jde o bádání, jistě by to – i za část rozpočtovaných peněz – zvládl lépe Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd.

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/15392-ustr-by-mel-byt-opravdu-zrusen _

ODS získá ztracenou podporu, aţ změní svůj program, soudí politolog Plné znění zpráv


20.4.2013

parlamentnilisty.cz lze_

str. 00

Monitor_

Na serveru Aktuálně.cz vyšel článek, který shrnuje názory politologŧ na klesající podporu ODS a situaci Petra Nečase ve straně i v koalici. Nečas v poslední době změnil své vystupování, coţ mŧţe být zpŧsobeno tlakem veřejného mínění, poklesem stranických preferencí i změnami u politických konkurentŧ.

Změnu chování premiéra Nečase, kdy se zaměřuje především na kritiku koaličních partnerŧ, vysvětluje politolog Roman Chytílek snahou zachovat si mocenskou pozici ve straně. “Současnou aktivitu Nečase bych chápal jako dŧleţitou zejména vzhledem k členské základně ODS, rozhodně více neţ k voličŧm.“ profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="211" / Vláda přehlíţí negativní dopady reforem V tomto ohledu je třeba hodnotit i Nečasovo odmítání sKarty. Podle ředitele Institutu politologických studií FSV UK Petra Jüptnera sympatie voličŧ kritikou sKaret nezíská. “Vŧči voličŧm tato kritika nebude mít vliv, dovnitř ODS v omezené míře. Vŧči voličŧm by straně spíše pomohla pozitivní témata jako ceny elektřiny, bankovní poplatky a ceny za volání,“ soudí. Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Martin Potŧček se zase domnívá, ţe za propad preferencí ODS nemŧţe špatná prezentace vládních krokŧ, nýbrţ přehlíţení jejich negativních dŧsledkŧ, které se projevují v ţivotě lidí. “Aby ODS u občanŧ zabodovala, musela by výrazně změnit své programové cíle,“ konstatuje Potŧček. Cestou by mohl být návrat k vlastním ideovým kořenŧm, které reprezentuje Václav Klaus. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="269533,269502,269440,269362,269338,269329,269277,269245,269224,269269,269211,269167,2691 58,269135,269116,269103" /


Mušarafa zadrţela pákistánská policie a přivedla ho k soudu 19.4.2013

ct24.cz str. 00 hab_

Svět_

Islámábád - Bývalý pákistánský prezident Mušaraf byl předveden k soudu ke krátkému výslechu. Po něm se vrátil domŧ. Nejvyšší soud vydal příkaz k jeho zatčení včera, politik ale i s ochrankou ujel dřív, neţ ho stihli zadrţet. Soud nakonec vyhověl ţádosti advokáta a rozhodl o uvalení domácího vězení místo běţné vazby. Mušaraf čelí obvinění z velezrady a podílu na smrti bývalé premiérky Benazir Bhuttové. Policisté dnes Mušarafa předvedli k islamabádskému soudu. Ten poté nařídil policii, aby následující dva dny drţela Mušarafa ve vazbě a poté ho opět předvedla před soud. Vazbu si Mušaraf bude odpykávat pod policejním dohledem ve svém domě na předměstí Islámábádu. Podle Mušarafa jsou všechna obvinění vznesená proti jeho osobě politicky motivovaná. Porušení zákona a dalších prohřeškŧ, kterých se měl Mušaraf za desetiletí své vlády dopustit, je ale celá řada. "Počínaje velezradou, přes terorismus a likvidace politických oponentŧ včetně tehdejší vŧdkyně bývalé premiérky Benazir Bhuttové," uvedl Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Mušaraf je v Pákistánu také obviněn ze smrti vŧdce povstaleckých separatistŧ v Balúčistánu Akbara Bugtího. Ten byl zabit během vojenské operace v srpnu 2006. Ve čtvrtek soud nařídil zadrţení bývalého prezidenta v Plné znění zpráv


souvislosti s obviněním, ţe spáchal velezradu, kdyţ v roce 2007 v rámci střetu se soudním systémem odvolal vysoce postavené soudce a vyhlásil výjimečný stav. Podle kritikŧ tím porušil i ústavu země. Mušaraf se vrátil do země po čtyřech letech dobrovolného exilu, aby kandidoval ve volbách vypsaných na 11. května. Nemá ale šance uspět, protoţe komise odmítla jeho kandidaturu ve všech okrscích, kde se o to pokusil.

URL| soudu/

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/223482-musarafa-zadrzela-pakistanska-policie-a-privedla-ho-k-

_

Útok v Bostonu 19.4.2013

ČRo Radioţurnál

str. 01 _

18:10 Hlavní zprávy_

Vladimír KROC, moderátor -------------------Město v obleţení připomíná předměstí amerického Bostonu Watertown a nejen tahle oblast, policie uzavřela prakticky celé město. Více neţ milion lidí by dnes policistŧ neměl vycházet ze svých domovŧ. V Bostonu a okolí nejezdí vlaky, autobusy, ale ani taxíky a policie mezitím pročesává dŧm po domu oblast, kde se pachatel na útěku pravděpodobně schovává. Dramatické události od rána sleduje Ondřej Bouda, dobrý den. Ondřej BOUDA, redaktor -------------------Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------Mŧţete v krátkosti shrnout události dnešního dne, jak se vlastně policie dostala na stopu podezřelých? Ondřej BOUDA, redaktor -------------------Celé to začalo, kdyţ dvojice vykradla obchod s potravinami, pravděpodobně kvŧli tomu, ţe prostě měli hlad, teprve při útěk odtamtud došlo k přestřelce na univerzitě, kde zabili jednoho policistu, poté unesli auto a řidiči se přiznali, ţe to jsou oni, kdo spáchali pumový útok na bostonský maraton. Kdyţ je policie dohonila, došlo k další přestřelce, při které jeden z atentátníkŧ zemřel a druhý je od té doby na útěku. Vladimír KROC, moderátor -------------------Během dne vyšla najevo identita útočníkŧ, tedy co o nich víme? Ondřej BOUDA, redaktor -------------------Jsou to bratři z Kavkazu, hlásí se k čečenskému pŧvodu a jsou muslimové, ale uţ více neţ 10 let ţijí ve Spojených státech a to naprosto normálními ţivoty. Starší z bratrŧ, 26-letý, studoval technickou vyšší odbornou školu v Bostonu, i kdyţ údajně napsal na Facebook, ţe nemá ţádné americké přátele, protoţe si ve státech s nikým nerozumí a také se na Internetu několikrát vyjádřil v tom smyslu, ţe podporuje čečenskou nezávislost. Na druhou stranu o něm ale víme, ţe byl úspěšný boxer, který dokonce chtěl svou zemi reprezentovat, nebo svou novou zemi reprezentovat na olympiádě, mladší 19-letý bratr podle všeho v USA strávil tedy většinu ţivota, vystudoval tam střední školu, chodil momentálně na vysokou a měl při škole i práci. Ondřej BOUDA, redaktor -------------------Vypovídá jejich pŧvod něco o motivech atentátu? Ondřej BOUDA, redaktor Plné znění zpráv


-------------------Tak v tuto chvíli je to jen součást jejich ţivotopisŧ, motivace zŧstává neznámá a pro ty, kteří znali muţe, který je teď na útěku, je jeho chování záhadou, jeden známý ho dokonce popsal doslova jako anděla a i třeba středoškolský spoluţák mladšího bratra televizi CNN řekl, ţe si kamaráda nedokáţe představit jako atentátníka. Šlo prý o naprosto normálního kluka, který zapadal do třídy, prostě byl puberťák, který se choval jako jeho vrstevníci a prý ho musel k dráze atentátníka někdo svést nebo donutit. Jestli ale šlo o vnější vliv z ciziny nebo se bratři radikalizovali sami, to zatím nikdo netuší. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dodává kolega Ondřej Bouda. Díky, na shledanou. Ondřej BOUDA, redaktor -------------------Na slyšenou. Vladimír KROC, moderátor -------------------A do Bostonu zdravím profesora historie a mezinárodních vztahŧ Igora Lukeše. Dobrý den. Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ -------------------Dobrý den. Vladimír KROC, moderátor -------------------Máte za sebou poměrně dramatické dopoledne, zdá se, jak to vše poznamenává ţivot města? Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ -------------------Poznamenává ho přesně tak, jak řekl pan kolega Bouda, není tu ţádná veřejná doprava, nejezdí auta, školy jsou zavřené, univerzity jsou zavřené, všechno, kromě nemocnic vlastně je zavřené, včetně obchodŧ. To není, ţe policie má tu právní pravomoc prostě nařídit něco takového, ale policie naznačila, ţe by to bylo dobré a lidé dobrovolně sami o své vlastní vŧli poslechli. Vladimír KROC, moderátor -------------------Je podle vás překvapivé, kam, zdá se, vede ta stopa, k jakému regionu, tedy čečenský pŧvod údajných pachatelŧ, co o tom soudíte vy osobně? Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ -------------------Abych vám řekl pravdu, já si myslím, ţe pachateli jsou tito dva mladí muţi, tito dva mladí podle všeho tedy zločinci, vrazi, a já bych nedělal zvlášť dramatické závěry z toho, ţe pochází z kavkazské oblasti, kaţdý pocházíme odněkud a kaţdý by mohl tvrdit, ţe je nějakým zpŧsobem zraněn, nějakou skutečností nebo nějakou historickou událostí a mŧţe v tom nacházet určité výmluvy ke strašným činŧm, ale rozhodující je, rozhodující prostě je, ţe tihle lidé nastraţili bomby, které zabili a těţce zranili obrovský počet lidí a podle mého názoru je jediným správným východiskem je vidět je jako vrahy a jako zločince a ne jako nějaké lidi, kteří prosazovali nějakou politickou ideologii nebo nějaký národní nebo nacionalistický cíl. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jak se uvaţuje o moţných motivech toho činu? Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ -------------------No, jak jsem naznačil, myslím, ţe nezbytně v tom všichni budeme hledat nějaké politikum, ale je docela moţné, ţe to jsou prostě šílenci, ţe to jsou patologičtí šílenci, kteří se prostě rozhodli získat 15 minut slávy pro sebe tím, ţe zničí ţivot obrovskému počtu lidí. Plné znění zpráv


Vladimír KROC, moderátor -------------------Jestli se potvrdí, ţe za útokem byli jen tito dva bratři a spáchali ho sice s ničivými následky, ale vlastně amatérským zpŧsobem, je to spíš uklidňující, myslím, pro americkou veřejnost, ţe akci nepodnikla vysoce organizovaná skupina v rámci větší kampaně, anebo naopak, kdyţ se ukáţe, jak mŧţou na takhle citlivém místě udeřit dva takoví jedinci. Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ -------------------Já myslím, ţe jste dotknul něčeho ohromně dŧleţité, protoţe na jedné straně je pro nás všechny, myslím, pozitivní, kdyţ zjistíme, ţe za tím útokem nestojí například Ahmadíneţád, nebo někdo přímo z Teheránu, protoţe to by přirozeně potom vedlo tu naší lobby, která chce v další válečné operaci někde v cizině, abychom znovu šli a napadli nějakou další zemi, ale z hlediska národní bezpečnosti a myslím, ţe to právě ta vaše otázka naznačila, je mnohem vlastně nebezpečnější se bránit šílencŧm, neţ se bránit nějakým organizovaným teroristŧm, kteří jsou podporovaní konkrétním státem, protoţe potom člověk má nějakého protivníka, zatímco bojuje-li se šílenci, tak vlastně bojuje potenciálně s kaţdým, koho potkáte na ulici. Vladimír KROC, moderátor -------------------V posledních dnech se hodně probíralo, jestli ty pondělní události oţiví obavy Američanŧ z teroristických akcí, které do velké míry, zdá se, odezněly během těch skoro 12 let po útocích z 11. září. Kam by podle vás mohla vést nejnovější zkušenost? Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ -------------------Já myslím, ţe povede zase k tomu, ţe tahle celá armáda lidí, kteří se věnují národní bezpečnosti, budou mít zase hodně co dělat, coţ daňové poplatníky bude stát stovky milionŧ dolarŧ a podle mého názoru to naší bezpečnost nezvětší, protoţe bránit se proti šílencŧm, kteří dokáţí sestrojit bomby v papinových hrncích, kde časovým spínačem jsou hodiny na vaření vajíček, něco tak neuvěřitelně primitivního, tak to potom mŧţeme se bát kaţdého stínu, který uvidíme na ulici. Vladimír KROC, moderátor -------------------Profesor historie z bostonské univerzity Igor Lukeš. Děkujeme, na shledanou. Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ -------------------Na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------A v našem přenosovém voze je odborník na oblast Kavkazu, doktor Emil Souleimanov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Přeji dobrý večer i vám. Emil SOULEIMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jak na vás pŧsobí to, co se dozvíme u údajných pachatelích pondělního teroristického útoku? Emil SOULEIMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak především je to pro mě hodně smutná záleţitost osobní, protoţe já jsem v Bostonu ţil rok, znám Bostoňany, váţím si jejich, jsou to velmi pracovití lidé, patrioti svého města, na druhou stranu zase znám čečenskou komunitu Spojených státŧ, včetně té bostonské a nepoznal jsem mezi nima nějakého šílence, Plné znění zpráv


nějakého člověka, který by nebyl vděčen Spojeným státŧm za to, ţe poskytla jim přístřeší. Poté, co utekli z Čečenska a z toho severního Kavkazu mnozí z nich právě, a mám dojem, ţe právě ti dva bratři taky. Vladimír KROC, moderátor -------------------No, a pokud se ale prokáţe, ţe opravdu bratři Carnajevovi jsou strŧjci toho atentátu, přikláníte se spíš k tomu, ţe jednali na vlastní pěst, anebo ţe mohli být napojeni na nějakou extremistickou organizaci? Emil SOULEIMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe nejspíš jednali na vlastní pěst, jednali velmi amatérsky, jednali jako skuteční diletanti, nasvědčuje tomu řada faktorŧ, například to, ţe neměli zajištěnou únikovou cestu, ţe den poté nebo pár dnŧ poté, co podnikli velmi takový, takový drzí útok, ţe si dovolili jako vyrabovat nebo pokusili se vyrabovat obchod, nějaké potravinářství, takţe neměli ani peníze, měli hlad, já nevím, bylo to hodně špatně připravené, pokud by to byli profesionálové, kteří by měli nějakou zkušenost s podobným, s podobnou činností, nebo kdyby byli napojeni na nějakou teroristickou buňku, třeba islamistickou, tak by určitě měli spolupracovníky, kteří by jim pomohli zmizet na několik měsícŧ, vycestovat ze země, jak rychle, jak by to jenom šlo, a oni to, nic z toho neměli. Navíc jeden z těch bratrŧ, tuším, ten starší, ten se drze představil řidiči auta, které se pokusili uvést jako ten, co uskutečnil teroristický útok v Bostonu, takţe nebyli to zdaleka profesionálové. A já si opravdu myslím, ţe nejspíš se jednalo o jednotlivce. Vladimír KROC, moderátor -------------------Na kolik aktivní jsou islámští extrémisté v regionu, odkud přišli tito dva bratři do Spojených státŧ? Emil SOULEIMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak ten, tato, ti extrémisté jsou velmi aktivní v podstatě od 94. roku, kdy začala první válka v Čečensku, ale v současné době spíše neţ o Čečensko se dá mluvit o sousedním Dagestánu, Ingušsku, částečně severozápadním Kavkaze, protoţe v samotném Čečensku se reţimu Ramzana Kadyrova s pomocí federálních vojsk a rozvědky podařilo víceméně pacifikovat zemi, takţe teď, kdyţ uţ dochází k nějakým podobným aktŧm, k terorismu nebo kyrillovým válčení, tak většinou se to děje právě v tom Dagestánu, který patří v současnosti k ohniskŧm islamistického extremismu. Vladimír KROC, moderátor -------------------A byly někdy v minulosti terčem těchto kavkazských radikálŧ právě americké cíle? Emil SOULEIMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Právě, ţe nikdy nebyly, Moskva se snaţila upozornit Spojené státy uţ delší dobu, v podstatě od 99, respektive od roku 2001, od těch útokŧ v New Yorku a ve Washingtonu, ţe je třeba jednat nějak jako koordinovat ten boj proti terorismu. Spojené státy sice verbálně s tím souhlasily, ale vycházely z toho, ţe ţádné nebezpečí ze strany severokavkazských islamistŧ jim nehrozí, nevím, jestli po této události Washington nějakým zpŧsobem přehodnotí svoje vnímání Severního Kavkazu a hrozby, potenciální hrozby, která z toho regionu pro Spojené státy plyne. Vladimír KROC, moderátor -------------------A jenom krátce, máte pocit, ţe třeba Moskva se bude moci nebo bude chtít snaţit vyuţít pŧvod těch dvou bratrŧ, kteří vlastně vyrŧstaly v Dagestánu nějakým zpŧsobem. Emil SOULEIMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Určitě, je to, je to právě exces, který se Moskvě strašně moc hodí, ti dva bratři Čečenci opravdu jako kdyby jednali na popud Moskvy, mezi Čečenci se dokonce objevuje, objevuje spekulace, ţe moţná za tím vším stála Moskva, já si to samozřejmě nemyslím, myslím si, ţe šílenci se najdou kdekoliv a nemusí být vyloţeně agenty ruské rozvědky. Plné znění zpráv


Vladimír KROC, moderátor -------------------Připomíná Emil Souleimanov z praţské fakulty sociálních věd. Děkujeme, na shledanou. Emil SOULEIMANOV, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. _

Pákistán. Exprezident Mušaraf v domácím vězení 19.4.2013

ČT 1

str. 07 12:00 Zprávy ve 12_ _

Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pákistánská policie zadrţela a předvedla před soud bývalého prezidenta Parvíze Mušarafa. Čelí obvinění z velezrady a z podílu na smrti bývalé premiérky Bénazír Bhuttové. Příkaz k jeho zatčení vydal nejvyšší soud uţ včera. Politik ale i s ochrankou ujel dřív, neţ ho policie stihla zadrţet. Po dnešním slyšení u soudu skončil Mušaraf v domácím vězení. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Ta obvinění, která proti němu byla vznesena, pro která byl momentálně uvězněn, samozřejmě mají reálný základ v tom smyslu, ţe skutečně k zatčení soudcŧ nejvyšší soudu, které /nesrozumitelné/ tehdy v tom roce 2007, kdyţ byl vyhlášen výjimečný stav, došlo, jak nicméně tato, tato opatření prostě vyhodnotit ve smyslu zákona, to je, to je otázka pro, pro soud. Kaţdopádně v podmínkách stávajících, stávajících, stávajících problémŧ, s nimiţ se Pákistán potýká. Mám na mysli zhroucení státu, to, ţe na jeho území operují teroristické povstalecké organizace, a to, ţe vláda nemá kontrolu nad velkou částí území, to všechno prostě činí z této otázky spíše otázku akademickou. _

Policie v Bostonu stále hledá pachatele 19.4.2013

ČT 24

str. 01


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Dobrý večer. Drama jako z napínavého filmu, ale skutečné, zaţívá americký Boston. Proměnil se v obleţené město. Ochromil ho hon na bratry pŧvodem z Kavkazu zodpovědné za pondělní atentát na diváky a účastníky maratonu. Obyvatelé mají nakázáno nevycházet z uzamčených domŧ, veřejná doprava nejezdí. Budeme se tomu věnovat. Starší z pravděpodobných pachatelŧ, 26letý Tamerlan Carnajev zemřel po noční přestřelce s policií. 19letý Dţochar Carnajev je ale stále na útěku. Pátrá po něm 10 tisíc policistŧ a vojákŧ. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------V noci to byla otevřená válka. Po rozednění město v obleţení. Svět v přímém přenosu sledoval události, které Amerika ještě nezaţila. Vše nabralo dramatický spád, kdyţ FBI zveřejnila video a fotky podezřelých. Richard DESLAURIERS, zvláštní agent FBI -------------------Jsou ozbrojení a extrémně nebezpeční. Nikdo by se k nim neměl ani přiblíţit. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Plné znění zpráv


Chvíli po těchto slovech uţ se střílelo. Útočnici udeřili jen 3 kilometry od cíle maratonu, nejdřív přepadli večerku, a poté se vyzbrojení výbušninami vydali na kampus univerzity, kde zabili hlídače. Bratři pak unesli auto i s řidičem, sami mu řekli, ţe jsou atentátníci z maratonu, a po chvíli ho pustili na svobodu. Následovala divoká honička s policií. Po pronásledovatelích stříleli a házeli výbušniny. Mířili na předměstí Watertown. Honička skončila explozí v přímém přenosu. svědek přestřelky -------------------Všude se jen střílelo. Slyšeli jsme 60 ran. reportér -------------------Jak vypadal ten výbuch? svědek přestřelky -------------------Byl dost hlasitý, otřásl naším domem. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Staršího bratra smrtelně zranila náloţ, kterou měl připevněnou na těle. Mladší dokázal z deště kulek vyváznout. policejní rádio -------------------Našli jsme odpalovací zařízení na těle člověka, kterého jsme zatkli. Máme váţné podezření, ţe osoba na útěku má vestu s výbušninami. Všem jednotkám: Buďte extrémně opatrní! Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Atentátník zemřel ve stejné nemocnici, kde leţí lidé zranění bombou, kterou zřejmě sám nastraţil na maratonu. Richard WOLFE, lékař -------------------Mnohačetná zranění. Byla to kombinace výbuchŧ a střelných zranění. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Watertown v tu chvíli uţ připomínal bojovou zónu, uprostřed ní jediný cíl - 19letý Dţochar Carnajev. Policie zatýkala kaţdého, kdo byl jen trochu podezřelý. V poutech tak skončil třeba tenhle mladík, kterého policisté po zatčení svlékli do naha. Hlavní podezřelý ale stále unikal. policejní rádio -------------------Ujistěte se, ţe se budete řídit naším úkolem. Nepronásledujete duchy. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Mladý terorista zmizel. Speciální jednotky tak začaly prohledávat ulici po ulici, dŧm po domu. Média dostala příkaz nevysílat ţivé obrázky policistŧ plíţících se ulicemi, aby je nemohl uprchlík vidět v televizi. osoba -------------------Dámy a pánové, ustupte. Všichni musí ustoupit. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Z Bostonu se stalo město duchŧ. Běţný provoz nahradily obrněná auta a na ulicích zŧstalo jen 10 tisíc po zuby ozbrojených vojákŧ a policistŧ. Všichni hledali jediného člověka, teroristu, který zabíjel na maratonu, na Plné znění zpráv


univerzitě a přišel o svého bratra. Člověka, zahnaného do kouta, který nemá co ztratit. Václav Černohorský, Česká televize. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Přes skype jsme teď v ţivém spojení s Bostonem. Je s námi profesor ekonomie a mezinárodních vztahŧ na Univerzitě v Bostonu Igor Lukeš. Dobrý večer, vítám vás v Událostech, komentářích. Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ, Bostonská univerzita -------------------Dobrý večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Druhý z dvojice pravděpodobných pachatelŧ tedy zatím pořád uniká, tisícŧm policistŧ se ho v ulicích nepodařilo dopadnout. Jak stresují a únavné je to pro vás obyvatele ochromeného města, kteří musíte na příkaz policie zŧstávat zamčení doma a nesmíte nikam vycházet? Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ, Bostonská univerzita -------------------Tak to víte, do určité míry tady je taková stísněná atmosféra. Trvá zákaz vycházení, obchody jsou zavřené a navíc tu celé odpoledne ještě bylo zataţeno a foukal takový nezvykle silný vítr. Do toho ještě nad městem létají vojenské helikoptéry a v ulicích jsou kromě běţných a taktických policejních jednotek také jednotky vojenské policie, takţe to všechno dohromady vytváří takovou zvláštní atmosféru. Neřekl bych, ţe ve městě je strach, ale je tu, řekněme, pochmurno. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane profesore, já vám zatím děkuji. Za chvíli se za vámi ještě vrátíme. A to proto, ţe po telefonu teď uţ míříme za naším zpravodajem ve Spojených státech Martinem Řezníčkem. Martine, americká policie uţ připustila, ţe pronásledování druhého z bratrŧ atentátníkŧ se mŧţe protáhnout i na několik dní. Jak postupuje? Skutečně ve vytipované čtvrti prohledává dŧm po domu nebo pachatele nechává svým vyčkáváním vyčerpat? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------No varianty, které přicházejí v úvahu, jsou asi obě, tedy ta druhá taktika je v takovýhle situacích logická, protoţe se skutečně se dostává pod velký stres. Těch několik set tisíc, několik tisíc policistŧ, kteří se ho snaţí dopadnout, měli pročesávat okolí a jít dŧm po domu. Podle posledních údajŧ prohledali zhruba tři čtvrtiny té části Bostonu, která je zavřená a policie taky varovala lidi, aby nikomu neotevírali, pokud nebudou mít jistotu, ţe jde skutečně o uniformovaného policistu. Ale to, čemu se moţná vztahovala ta zmínka o dopadení je spíš to, ţe mŧţe unikat jiným zpŧsobem. Policie mimo jiné pátrá po zelené hondě, v níţ by mohl právě unikat, proto ta absolutní paralýza v Bostonu se zavřenými dopravními uzly, společnost Amtrak a společnost například oznámila, ţe dočasně ruší své spojení s Bostonem a tak dále. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Oba unikající bratři byli podle očitých svědectví opásaní vestami s výbušninami. Ostatně na tom mrtvém jedna z nich zřejmě i vybouchla ta výbušnina. A taky druhý z dvojice Dţochar je moţná odhodlaný zemřít. Jak velké nebezpečí pro zásah výbušniny na jeho těle představují? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------Obrovský. Proto nejspíš taky ta všechna opatření, o kterých hovoříme. Teď nejenom to, ţe má u sebe nebo na sobě, ale ţe je mŧţe kdykoli pouţít, protoţe si musí uvědomovat, ţe kolem něj se nejspíš ta smyčka utahuje. Mimochodem, kdyţ uţ jsme u těch opatření, byl například zrušen baseballový zápas, nefunguje doprava, město je tak po výbuchu /nesrozumitelné/ v tomto případě někteří lidé byli evakuováni, dostali jen několik vteřin na to, aby si sbalili nejnutnější věci. Ono to moţná z Česka nemusí vypadat tak zásadně, ţe se ale kompletně zavřou univerzity v Bostonu, na kterých víceméně toto město stojí, to mŧţe potvrdit Igor Lukeš, to je taky naprosto bezprecedentní věc. Plné znění zpráv


Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Během dne se v amerických televizích objevily dohady, ţe snad bratři Carnajevovi nejednali sami, ţe mohli mít i třetího komplice. Dokonce jedna zpráva uváděla, ţe tento komplic je snad ve vlaku na cestě někam do Connecticutu. Tato spekulace o moţném třetím spolupachateli je ještě ţivá? Mŧţe to tak být? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------Na těch zpráv a rŧzných teorií o tom, jak to mŧţe vypadat, se objevilo víc a takováhle citlivá doba, nervozní doba, kdy ještě není k dispozici tolik informací, je přirozeně vhodnou pŧdou pro to. Agentura AP například psala dokonce o moţném mrtvém údajném komplicovi, ale v tuhle chvíli se ta hlavní pozornost skutečně věnuje jen druhému z bratrŧ, který uniká. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Oba pachatelé pocházeli z Čečenska. Podle televize NBC prošli bojovým výcvikem v cizině, na internetu dávali veřejně najevo sympatie k radikálnímu islámu, psali, ţe Američanŧm nerozumějí, zkrátka veřejně vystopovatelných varovných signálŧ víc neţ dost. Jak to mohlo americkým tajným a bezpečnostním sluţbám uniknout? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------No, to bude buď první otázka, aţ bude i druhý útočník dopaden a pokud nebude hned dopaden, tak tahle otázka padne samozřejmě ještě dřív. FBI měla v posledních 10 letech pověst sluţby organizace, která dokázala předejít desítkám útokŧm právě kvŧli dvěma věcem - slušné práci zpravodajských sluţeb, tedy ne nutně jenom FBI, a také, a to s tím souvisí, infiltraci rŧzných organizací radikálních a podobně. Teď bude potřebovat zjistit, co všechno se o nich vědělo, co se na internetu přesně psalo a do jaké míry tyhle ty jejich signály skutečně varovné, jestli se nestalo něco podobného, z čeho byly tajné americké sluţby obviňovány po 11. září, to znamená, ţe selhaly v infiltraci těchto radikálních skupin. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Martine, děkujeme. Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------Hezký večer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A teď uţ zase zpátky do Bostonu za Igorem Lukešem a ve studiu se k nám připojí i analytik fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Emil Souleimanov. I vám dobrý večer. Pane Lukeši, vy uţ jste o tom trošku mluvil, ţe strach snad přímo ne, ale s nastupujícím večerem neţije Boston přece jen ve strachu, co ještě mŧţe přinést tma a příští hodiny s nebezpečným pachatelem kdesi v ulicích? Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ, Bostonská univerzita -------------------Jak jsem řekl, já myslím, ţe strach tady nepanuje. Panuje tady pochmurno, panuje tady taková, takový smutek za to, co se stalo. Ale lidé jsou naprosto, myslím, mají pocit bezpečí. Samozřejmě kromě těch konkrétních míst, kde jsou tisíce policejních úředníkŧ s taţenými pistolemi v rukou, tak všude jinde tady, myslím, není nějaký jako pocit, ţe by, ţe by naše ţivoty snad byly jakkoli v nebezpečí. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------A ten zákaz vycházení, dodrţují obyvatelé dŧsledně? Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ, Bostonská univerzita -------------------Plné znění zpráv


Naprosto, naprosto, naprosto. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Souleimanove, islamističtí teroristé, kteří prováděli atentáty po světě, pocházeli aţ dosud spíš z arabských, popřípadě afrických zemí. Je pro vás tento jihoruský, kavkazský pŧvod pachatelŧ z Bostonu překvapením? Emil SOULEIMANOV, analytik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Určitě bylo by to překvapením, pokud by se zjistilo, ţe tito bratři opravdu se hlásí k tomu militantnímu islámu, coţ je nejpravděpodobnější. Doposud, jak jste správně uvedl, v podstatě na americké cíle útočili nikoli kavkazské, kavkazští bojovníci, většinou insurgenti, nebo islamisté z řad severokavkazské rezistence se zaměřovali na ruské cíle, ať uţ civilní nebo vojenské. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak to říkáte, oni ti čečenští teroristé provedli celou řadu útokŧ, ale vţdy to bylo v Rusku nebo aspoň proti Rusŧm, tak se ptám, jestli čečenští radikálové mohou mít nějaký zájem, nějakou strategii útočit mimo Rusko třeba právě ve Spojených státech? Emil SOULEIMANOV, analytik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Není to a nikdy nebylo v zájmu severokavkazských, potaţmo čečenských separatistŧ, islamistŧ. Vlastně oni se opravdu během těch 90. a nultých let snaţili udělat maximum pro to, aby si vybírali přesně ruské cíle, aby si nějakým zpŧsobem nekonfrontovali ten Západ, protoţe právě věřili, ţe nějakým zpŧsobem Spojené státy nebo nějaké ty západoevropské země mŧţou ovlivňovat chování Moskvy na severním Kavkaze. Takţe toto je velmi ojedinělé, toto je asi poprvé, kdyţ k tomu dochází. A já bych skutečně jako chování těch dvou etnických Čečencŧ, z chování těch dvou chlapŧ asi nezobecňoval. Ještě nevíme, jestli byli napojeni na nějaké islamistické sítě. Nejspíš nebyli napojeni na severokavkazský Dţihád, nejspíš je jednalo o jedince, kteří jednali na vlastní pěst. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak měla směřovat i moje další otázka, jestli skutečně se dá věřit tomu, jestli jednali na vlastní pěst, nebo jestli oni nemuseli být napojeni přímo na čečenské radikály, kavkazské radikály, ale třeba na jiné islamistické radikální skupiny, jestli nemohli být takovými spícími buňkami ve Spojených státech, protoţe ţili tam bez otce, bez rodičŧ, pokud jsme mohli slyšet během dne, jestli zkrátka tam nebyli uţ před několika lety vyslaní s tím, ţe v určitý čas budou povolaní do akce, která teď přišla? Emil SOULEIMANOV, analytik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, nemŧţeme zatím stoprocentně vědět, jestli neudrţovali nějaký styky s islamistickými nebo dţihadstickými buňkami ve Spojených státech nebo mimo Ameriku, ale podle toho, co víme, co oni udělali, mŧţeme předpokládat, ţe nějakou, nějaký výcvik nejspíš neabsolvovali, protoţe podívejte se, oni v podstatě provedli útok, který byl dost amatérský. Oni den nebo dva dni po tom útoku, který měl obrovskou rezonanci po celých Spojených státech, zaútočili na obchod s potravinami, protoţe měli hlad nebo jim chyběli peníze. Kdyby to byli profesionálové, kdyby měli nějaké znalosti, tak určitě by měli zázemí, měli by spolupracovníky, mohli by zmizet na několik měsícŧ nebo odcestovat rovnou ze Spojených státŧ. K tomu nedošlo. Takţe byli to amatéři, kteří nejspíš ţádný výcvik neměli, nejspíš ţádné napojení na islamistické buňky neměli, kdyţ mŧţeme věřit, ţe přece jenom asi nějaká ideově politická diskuse, nějak, do nějakého dialogu moţná byli vtaţeni internetového, nějak asi byli ovlivněni některými představiteli toho dţihadistického islámu. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane, ano, pane profesore Lukeši, jak se o tom mluví ve Spojených státech? Teroristŧ sólisté, nebo moţná teroristé jako součást širší sítě? Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ, Bostonská univerzita Plné znění zpráv


-------------------Já vám musím říct, pane redaktore, ţe jsem od samého počátku sleduji americké sdělovací prostředky velmi pozorně, ale tyhle sloţité konstrukce jsem tady od nikoho neslyšel. Myslím, ţe je celkem evidentní, ţe kdyţ někdo sestrojí bomby v papinových hrncích a časový spínač si vyrobí z časovače z kuchyňské, z kuchyňských hodin na vaření vajíček, tak myslím, ţe to neukazuje na profesionály. Já myslím, ţe dělat z nich lidi, kteří byli sem vyslaní nebo lidi, kteří jsou součástí nějakých širokých struktur, je naprosto předčasné. Podle mého názoru to, ţe to jsou lidé, kteří pochází z Kavkazu nebo dokonce jsou islámského náboţenství, je samo o sobě naprosto marginální a sekundární. Zároveň se také například zajímali o fotbal, ale kvŧli tomu, ţe se zajímali o fotbal, nebudeme teď dělat soudy o všech fotbalistech. Takţe já myslím, ţe bychom měli být opatrní, kdyţ začne, neţ, neţ začneme vytvářet takovou nějakou sloţitou konstrukci. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak to samozřejmě, ale oni i teroristé zapojeni do širších sítí se mohou zajímat o fotbal. Nicméně jaká teď bude reakce tradičně otevřené a vstřícné americké veřejnosti? Budou teď Američané vŧči lidem islámského vyznání podezřívavější a nedŧvěřivější? Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ, Bostonská univerzita -------------------Naopak. Já si myslím, ţe budou ještě otevřenější a ještě tolerantnější a to říkám zcela váţně, protoţe lze prokázat, ţe po teroristických útocích z 11. září došlo v celé Americe k aktivizaci islámu. Mladí lidé, kteří do té doby povaţovali náboţenství svých rodičŧ za cosi zastaralého, tak se najednou pro něj zapálili a bylo to vidět na ulicích kaţdého většího amerického města, kde najednou byla celá řada mladých ţen v muslimských šátcích, v kaţdém velkém městě se začaly stavět islámské modlitebny a to všechno za tolerantní, sympatického přístupu americké společnosti, která to všechno chápe a přijímá. A já myslím, ţe naše reakce teď bude velmi podobná. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane Souleimanove, Čečensko a uţ doteď bojovalo s takovou zjednodušující pověstí země teroristŧ. Nemáte obavy, ţe to, co se stalo v Bostonu, tomuto regionu v očích světové veřejnosti ještě víc uškodí? Emil SOULEIMANOV, analytik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No myslím si, ţe uškodí, ale Čečensko samotné je v takové situace, ţe mu to asi nic platné nebude. V Čečensku vládne docela brutální reţim Ramzana Kadyrova, takţe jakákoli opozice, jakýkoli disent v podstatě je velmi brutálně trestán. Ale samozřejmě nejenom Čečensko, které je víceméně pacifikované, tak celý severní Kavkaz, zejména Dagestán, /nesrozumitelné/, ti se asi dostanou do orbitu pozornosti světových médií. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pánové, já vám oběma děkuji, přeji vám hezký večer, na shledanou. Emil SOULEIMANOV, analytik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Igor LUKEŠ, profesor historie a mezinárodních vztahŧ, Bostonská univerzita -------------------Na shledanou. _

Diskuze o evropském občanství 19.4.2013

euroskop.cz

str. 00 Komentáře, analýzy_ Euroskop_

V prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Jinonicích se ve čtvrtek 18. dubna uskutečnil veletrh Studuj, pracuj, cestuj v EU, po němţ následovala debata s odborníky o evropském roku občanství. O splněných Plné znění zpráv


i nesplněných očekáváních evropského občanství diskutovali na akademické pŧdě Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií, Lenka Pítrová z Úřadu vlády ČR, ekonom Jan Bureš, Karel B. Müller z Vysoké školy ekonomické a novinář Adam Černý. Očekávání, které pojem „evropské občanství“ vzbuzuje, se věnoval Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií University Karlovy. Podle právního experta v sobě tento termín slučuje na jedné straně socio-ekonomické výhody, především volný pohyb na území EU, a některá politická práva. Při schválení Maastrichtské smlouvy došlo k zastřešení těchto dvou oblastí jedním společným konceptem. Napětí mezi jednotlivými prvky a nejasnost chápání evropského občanství nicméně podle Šlosarčíka přetrvává i dvě dekády od ratifikace zmíněného dokumentu. Lenka Pítrová připomněla, ţe garanci nad rokem evropského občanství má Úřad vlády, který v rámci této akce pořádá pravidelnou sérii přednášek a workshopŧ, jejichţ součástí byl i veletrh Studuj, pracuj, cestuj. Úřad vlády si v té souvislosti nechal zpracovat prŧzkum, který vyhodnocuje, jak Češi EU přijímají. "Čechy nezajímá politická dimenze či evropský démos, klíčové je pro ně ekonomické hledisko," prezentovala závěry prŧzkumu Pítrová a poukázala, ţe Evropanŧm usnadňuje pohyb v rámci starého kontinentu také znalost unijního práva. "Češi se pak zajímají hlavně o cestování a podle našich výsledkŧ jsou nadšeni z výhod, které jim přináší účast na schengenském prostoru," dodala. Pomŧţe společná sociální politika? Dvě roviny evropského občanství, jak je nastínil Ivo Šlosarčík, se podle Karla B. Müllera z Vysoké školy ekonomické v Praze vzájemně doplňují. Většímu přijetí evropského občanství obyvateli zemí EU by podle něj prospěla jeho „ritualizace“, tedy častější setkávání se s jeho aspekty na veřejnosti a spojení s praktickým ţivotem. Na ekonomické aspekty evropského občanství se zaměřil hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš. Vnímání evropské identity podle něj silně zasáhla krize. Především ve dvou oblastech – finančních sluţbách a na pracovním trhu se rozevřela propast mezi severní a jiţní částí EU. Podle ekonoma není velká naděje, ţe by v nejbliţší době došlo k nějaké změně. V dlouhodobé perspektivě by větší identifikaci s evropským občanstvím napomohla společná sociální politika, domnívá se Bureš. Podle redaktora Hospodářských novin Adama Černého je pro Čechy těţké se vŧbec identifikovat s něčím jako je evropanství. "My celkově máme problém i v tom, zda se povaţujeme spíš za Čechy, nebo za občany České republiky. Nikdy u nás nebyla taková sounáleţitost s republikou, jako je tomu například ve Francii, kde politik zapletený do korupčního skandálu zradí nejenom voliče a parlament, ale i republiku." Očekávání Čechŧ ve vztahu k evropské integraci Černý zhodnotil jako praktická a pragmatická a častou nízkou informovanost Čechŧ o evropanství přisoudil i vlastnímu cechu, respektive pohodlnosti českých médií v této oblasti.

URL| https://www.euroskop.cz/46/22310/clanek/diskuze-o-evropskem-obcanstvi/ _

Antropolog komiksu Michal Uhl (Dušan Streit) 19.4.2013

idnes.cz - blog _

str. 00

_

Antropolog komiksu Michal Uhl Antropolog komiksu osobně. Mŧj věrný čtenář Míla Š. mi minule připomněl tohoto exota. Uvědomil jsem si, ţe se zjeví (tedy MU, nikoliv MŠ:) neomylně vţdycky tam, kde jeho přítomnost indikuje a symbolizuje zbytečnost nějaké instituce nebo škodlivost nějaké aktivity napojené na státní rozpočet. Momentálně je členem Rady ÚSTR. Tuto instituci jsem zmínil se sebezapřením a nemíním se jí dále zabývat, protoţe vše jsem vyjevil jiţ v článku „ Dost bylo ÚSTRu! “. Jde jen o další z trafik pro toto prominentní dítě jednoho trockisty . Plné znění zpráv


Tento člen Strany zelených je také uvolněným členem zastupitelstva Prahy 2, kde vykonává nejen placenou funkci předsedy redakční rady Novin Prahy 2, ale je dále i předsedou komise ţivotního prostředí, členem majetkového výboru a členem komise výchovy a vzdělávání. Jsem rád, ţe nebydlím v Praze 2. Je to velmi angaţovaný aktivista, protoţe jeden rok (2009-10) dělal poradce ministra (Stehlíkové, známé jako Dţamila) či na Úřadu vlády (Kocábovi). Zhruba ve stejném období byl referentem na Ministerstvu školství, mládeţe a tělovýchovy, a to pro rovné příleţitosti ţen a muţŧ. V roce 2010 byl navíc deset měsícŧ analytikem agentury STEM. Prostě renesanční figura měkkých oborŧ... Vtírá se mi představa něčeho opravdu měkkého a zapáchajícího. Z daní však platíme nejen defekalizaci, ale také samotnou produkci. Michal Uhl je dále členem republikové rady Strany Zelených a vedoucím Odborné sekce gender, jejíţ vznik sám inicioval. I zde se věnuje tématu rovných příleţitostí se zápalem feministky. Zapomenout nesmíme ani na jeho vzdělávací a edukační činnost. Je místopředsedou Akademického senátu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zde je také členem – podrţte se! – Ekonomické komise. Uţ chápu, proč je školství tak neproduktivní a drahé. A potvrzuje se mi, ţe Univerzita Karlova (a zejména FSV) je semeništěm pohrobkŧ Havlova postmodernismu, mysticismu, kosmopolitismu, holistiky a sociální antropologie (Neubauer, Grof, Halík, J. Sokol, Jařab, Keller, Zlatuška...). Ne všichni tam přednášejí, ale jsou spjati duchovně a UK je jejich epicentrem. Není se co divit, ţe se tam vychovává k novodobému internacionalismu, environmentalismu a genderismu. Přednášejícím doktorandem je i Mgr. Michal Uhl. A dostáváme se k bonbónku celého článku, jímţ je předmět »antropologie komiksu« , který Uhl „vyučuje“. To není fór, hec ani bonmot, to je opravdu dnes náplň vysokoškolského studia na vysoké škole! Absolventi FSV UK jistě budou v mezinárodním srovnání ţádaným artiklem a jistě pozvednou konkurenceschopnost České republiky. Pohříchu – soudím – jen v neproduktivních výdajích. Abyste posoudili hloubku té dekadence, připojuji anotaci bakalářské práce Michala Uhla na Masarykově univerzitě „Etnocentrizmus v obrazech - analýza komiksu Tintin“: „Tato práce analyzuje zobrazování kulturních stereotypŧ v Tintinovi v Kongu (1930), jednoho z alb slavného belgického komiksu Tintin. Nejdříve je definován ţánr komiksu a následně je uvedeno historické pozadí Tintinova vzniku. Analýza rozebírá konkrétní situace interakcí jednotlivých komiksových postav, a pokouší se upozornit na, často implicitní, autorŧv etnocentrizmus. Tintin v Kongu vzniká v době belgického kolonializmu, který se do zobrazovaného výrazně otiskuje. Na jedné straně příběh glorifikuje úlohu kolonizujících. Domorodé obyvatelstvo je na druhé straně zobrazováno jako neschopné, ustrašené, hloupé a bez jakékoliv vlastní invence. Analýza ústí v diagram, který jednotlivé stereotypy postav sumarizuje a třídí. Ačkoliv Tintin vyšel před 75 let, je stále vydáván a úspěšně prodáván. Jeho velká čtenářská obliba ukazuje na to, ţe je součást dnešní kultury.“ Jak je vidět, komiks, gender, environmentalismus, levicový aktivismus a elitářství prominentního synka udělá v hlavě pěkný guláš. Jen nechápu, proč mi za něj v kaţdém daňovém přiznání předkládají účet.

URL| http://streit.blog.idnes.cz/c/332911/Antropolog-komiksu-Michal-Uhl.html _

Americká policie stále pátrá po mladším z bratrů podezřelých z útoků v Bostonu 19.4.2013 zpravy.rozhlas.cz str. 00 amerika_ Ondřej Bouda,Simona Bartošová,Lenka Kabrhelová_



Muţ, který je podezřelý z pumového útoku na bostonský maraton, stále uniká americké policii. Ta věří, ţe devatenáctiletému Dţocharu Carnajevovi se dosud nepodařilo opustit stát a do pátrání po něm zapojí další posily. Guvernér Massachusetts zrušil doporučení pro obyvatele nevycházet ze svých domovŧ a zároveň obnovil provoz veřejné dopravy, která byla kvŧli pátrání zastavena.Policie tvrdí, ţe uprchlý Dţochar Carnajevovi i zastřelený Tamerlan jsou atentátníci.Oba nejdříve vykradli obchod s potravinami, při útěku a následné přestřelce na univerzitě zabili jednoho policistu. Poté unesli auto i s majitelem. Navíc se podle všeho řidiči přiznali k tomu, ţe právě oni dva spáchali bombový útok na bostonský maraton. Kdyţ je policie dohonila, došlo k další přestřelce, při které Tamerlan zemřel. Dţochar je od té doby na útěku.Oba bratři pocházejí z Kavkazu, pravděpodobně z Čečenska, ale uţ více neţ 10 let ţijí ve Spojených státech.Informace o ţivotě a přesném příchodu bratrŧ do Spojených státŧ jsou protichŧdné. Podle strýce Ruslana Carniho, který ţije v americkém Marylandu, se oba bratři narodili v Kyrgyzstánu, kde proţili několik let.Podle amerických úřadŧ bratři přijeli do USA v rŧznou dobu, jeden v roce 2002 společně s rodiči a druhý v roce 2004.Starší z bratrŧ, 26letý Tamerlan, studoval technickou vyšší odbornou školu v Bostonu. Na sociální síť Facebook napsal, ţe nemá ţádné americké přátele, protoţe si v USA s nikým nerozumí. Byl ale úspěšným boxerem, který dokonce chtěl svou novou zemi reprezentovat na olympiádě.Jeho mladší bratr, devatenáctiletý Dţochar, vystudoval ve Spojených státech střední školu, v současné době chodil na univerzitu a při vysoké také pracoval.Otec mladých muţŧ Anzor Carnajev, který ţije v jihoruské Machačkale, v rozhovoru pro ruskou agenturu Interfax uvedl, ţe Dţochar byl studentem medicíny. Zároveň vyjádřil přesvědčení, ţe se oba bratři stali předmětem hry zpravodajských sluţeb.Motiv je stále neznámýJejich motivace zŧstává neznámá. Pro ty, kteří znali mladšího z bratrŧ, který je teď na útěku, je jeho chování záhadou. Jeden známý Dţochara dokonce popsal jako anděla. I jeho středoškolský spoluţák televizi CNN řekl, ţe si kamaráda nedokáţe představit jako atentátníka.Šlo prý o naprosto normálního chlapce, který zapadal do třídy a choval se jako jeho vrstevníci. K dráze atentátníka ho prý někdo musel svést nebo donutit. V rozhovoru zaznělo také to, ţe spoluţáci vŧbec netušili, ţe má Dţochar má staršího bratra. Jestli ale šlo o duševně nemocného člověka nebo podivína, který se před veřejností skrýval a jehoţ vlivu nakonec mladší bratr podlehl, to nikdo netuší.Rodina obou bratrŧ, kteří nejspíše spáchali atentát při bostonském maratonu, jejich odhalení vnímá rozpačitě. Jeden se strýcŧ, Ruslan, stanici CBS Boston řekl, ţe si jeho synovci nezaslouţili ţít na této zemi. Chlapce údajně neviděl od prosince roku 2005. Co udělali je ale podle něj i jeho rodiny hrozné a vyjádřil upřímnou soustrast všem pozŧstalým.Útočníci z Bostonu byli nejspíš Čečenci. Jeden je mrtvý, druhý prchá před policií„Sledoval jsem tu hrŧzu, co se při maratonu stala, a nikdy v ţivotě bych si nepomyslel, ţe děti mého bratra s tím mají cokoliv společného. Byli jsme v šoku! Jediné, co mohlo být jejich motivem, je to, ţe to byli uboţáci, kteří tady nedokázali zapadnout,“ myslí si. Vyloučil také, ţe by jejich motivem byl čečenský pŧvod nebo náboţenství.Jejich druhý strýc Alvi nemohl uvěřit, ţe by něco takového spáchali. „Nemŧţu tomu uvěřit, je to naprosto nepochopitelné. Mŧj synovec nemohl udělat něco tak strašného. Nemluvil jsem s ním přes dva roky kvŧli hádce v rodině. Včera mi volal Dţochar a říkal, ţe ví, ţe jsme spolu dlouho nemluvili, a prosil mě, abych mu odpustil. Jestli to udělali, je mi to hrozně líto. Je to šílené, nemŧţu tomu uvěřit,“ uvedl.Otec obou bratrŧ podezřelých z bostonského atentátu je přesvědčen o jejich nevině. Mladšího Dţochara označil – podobně jako jeho spoluţáci ze Spojených státŧ – za dobrosrdečného „anděla“. Podle stanice NBC a agentury AP starší z bratrŧ Tamerlan údajně odjel na šest měsícŧ do Ruska. Co přesně tam ale dělal, se zatím neví. Teta pachatelŧ uvedla, ţe se Tamerlan poslední dobou více modlil.Čečensko v pozoruRuská média uvádějí, ţe rodina Tamerlana a Dţochara Carnajevových, která měla celkem čtyři děti, do Spojených tátŧ emigrovala z Kyrgyzstánu, kam se přesunula z Kavkazu v době konfliktu Čečenska s ruskými federálními jednotkami. Devatenáctiletý Dţochar, po kterém pátrá americká policie, se pak učil na základní škole v Machačkale v jihoruském Dagestánu, coţ je region sousedící s Čečenskem. To, ţe Dţochar a jeho tři sourozenci byli do školy zapsáni, potvrdil i ředitel školy. V USA vystudoval Dţochar v roce 2001 státní školu v Cambridge v Massachusetts.Média přinesla také informace o tom, ţe aktivně fungoval na ruské sociální síti Vkontaktě, která je od chvíle, kdy byl identifikován jako podezřelý, zasypána nevybíravými komentáři. Na stránce měl odkazy na webové adresy vyzývající k čečenské nezávislosti. Čečensko svedlo s Ruskem dvě války o nezávislost, při ozbrojené kampani ruských sil zemřely v Čečensku desetitisíce civilistŧ. Zvětšit mapuZ čečenské metropole Grozného přišel komentář od tamní vlády v čele s Ramzanem Kadyrovem, chráněncem Kremlu, který má region pod kontrolou a čelí obvinění z porušování lidských práv a likvidace oponentŧ.Ţádá, aby podezřelí nebyli nijak s Čečenskem spojováni, protoţe většinu ţivota proţili mimo něj. Na internetu a sociálních sítích se lidé obávají, ţe pŧvod bratrŧ mŧţe vést k honu na čarodějnice a podezřívavosti vŧči celé čečenské emigraci například v Evropě. Experti varují před zobecňováním.Bostonský případ ukazuje dŧleţitou roli sociálních sítí jako zdroji informacíČečensko a ruský severní Kavkaz je sice neklidnou zónou, odkud pocházela řada organizátorŧ útokŧ v Rusku, ale to, ţe bratři pocházeli z Čečenska, ještě neznamená, ţe by mohli být spojeni s radikálním hnutím, natoţ jeho jménem organizovat útoky. K atentátu na bostonský maraton se doposud nikdo nepřihlásil.Odborník na oblast Kavkazu, doktor Emil Sulejmanov z Fakulty Plné znění zpráv


sociálních věd Univerzity Karlovy, ţil v Bostonu rok, zná čečenskou komunitu ve Spojených státech včetně té bostonské a podle svých slov mezi nimi nepoznal nikoho, kdo by nebyl USA vděčný za poskytnutí přístřeší po útěku z Čečenska.Přiklání se tak spíše k tomu, ţe bratři Tamerlan a Dţochar Carnajevovi jednali na maratonu na vlastní pěst, neţ ţe byli napojeni na nějakou extremistickou organizaci. „Jednali velmi amatérsky jako skuteční diletanti. Nasvědčuje tomu řada faktorŧ. Například to, ţe neměli zajištěnou únikovou cestu, pár dní poté, co podnikli takový drzý útok, se pokusili vyrabovat obchod, takţe neměli ani peníze,“ připomněl.Dodal, ţe pokud by atentátníci byli profesionálové nebo za sebou měli nějakou teroristickou buňku, určitě by jim jejich spolupracovníci třeba pomohli vycestovat ze země. Extrémisté jsou podle Sulejmanova navíc aktivní hlavně v Dagestánu, ne v Čečensku. Terčem kavkazských radikálŧ prý také nikdy nebyly americké cíle.Útočníci z Bostonu byli nejspíš Čečenci. Jeden je mrtvý, druhý prchá před policiíŠťastný nešťastný Joe Berti: Přeţil explozi v Bostonu, pak viděl výbuch ve Westu V okolí Bostonu zasahuje policie. Souvislost s útokem na maraton není vyloučená FBI zveřejnila fotky dvou podezřelých z útokŧ v Bostonu, ţádá veřejnost o pomoc Boston uctil památku obětí útokŧ. Obama řekl, ţe maraton se poběţí i příští rok Americké úřady mají videozáznam s podezřelým ze spáchání bostonského útoku Američané uţ údajně identifikovali moţného pachatele útoku v Bostonu


Uznávaný profesor o velkém posilování moci Zemana. A záţitku s Havlem 18.4.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 Libuše Frantová_

Zprávy_

Nakročili jsme přímou volbou hlavy státu k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému? Podle ústavního právníka profesora Václava Pavlíčka ano. „Určitě to je nakročení, ale jde o to, kudy ta cesta pŧjde,“ řekl ParlamentnímListŧm.cz. Česká republika podle něj dnes stojí na rozcestí, bude záleţet na tom, kdo bude silnější – zda prezident nebo vláda, protoţe pravomoci v Ústavě nejsou stanoveny nijak pevně, často záleţí na dohodě. poll title="Anketa:" id="1631" / Svědčí o tom současný spor o velvyslance mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, který začíná komplikovat práci české diplomacie. Spor o to, zda Livie Klausová bude velvyslankyní na Slovensku, blokuje jmenování velvyslancŧ, kteří uţ získali svolení hostitelské země. Schwarzenberg: Zeman se pokouší zavádět nové móresy Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prohlásil, ţe se Miloš Zeman “pokouší zavádět móresy přibliţující se prezidentskému systému“. A okamţitě dodal, ţe “tudy cesta nevede“. Ale Praţský hrad vyuţívá situace, ţe ústava je poměrně vágní, říká jen, ţe prezident jmenuje velvyslance. Nikde neuvádí, ţe je nemŧţe navrhovat, byť to jde proti stávajícím zvyklostem. Profesor Pavlíček vysvětluje, ţe podle kompetenčního zákona otázky zahraniční politiky patří ministerstvu zahraničí. “Ale platí to, ţe prezident pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. To znamená, ţe je tady, stejně jako v jiných kontrasignovaných pravomocech, potřeba součinnosti vlády jako celku a prezidenta republiky. Ale zahraniční politiku určuje vláda, v personálních věcech je potřeba hledat konsensus mezi vládou a tím, kdo kandidáty navrhuje,“ vysvětlil ústavní právník. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="262959,261808,253059,259270,233423" / Hynek Kmoníček vyrazil do boje proti ministrovi zahraničí Prezidentŧv poradce Hynek Kmoníček v médiích o šéfech českých zastupitelských úřadŧ v zahraničí mluvil jako o “prezidentových velvyslancích“. “ Tak extrémně to nelze posuzovat, ţe by to byli velvyslanci hlavy státu. U nás neurčuje zahraniční politiku prezident, ale určuje ji vláda po dohodě s prezidentem. Jako prezident Plné znění zpráv


v parlamentní republice nemŧţe Miloš Zeman vyjadřovat svou politiku, ale měl by vyjadřovat politiku státu, o které rozhoduje vláda a kterou schvaluje parlament,“ zdŧraznil profesor Pavlíček. Bohuţel se tím prý neřídili ani bývalí prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. Prezident musí uplatňovat stejnou koncepci zahraniční politiky, jakou určí vláda Prvnímu českému prezidentovi Havlovi právník zazlívá, ţe se v rozporu se stanoviskem vlády připojil k výzvě, pokud šlo o Irák. “Byl jsem přítomen tomu, kdy tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda toto výrazné vybočení kritizoval a prohlásil, ţe je v rozporu s činností vlády. A myslím, ţe otázky války a míru jsou mnohem závaţnější neţ personální záleţitosti postŧ velvyslancŧ. Uţ tehdy jsem upozorňoval, ţe není moţné, aby hlava státu uplatňovala jinou koncepci v zahraniční politice, neţ má vláda,“ prohlásil odborník na ústavní právo. Ale dodává, ţe ani ministr zahraničí neurčuje politiku. Podle něj zpŧsob, jakým prosadil ministr zahraničí uznání Kosova, podle něj neodpovídal tomu, ţe politiku určuje vláda. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="267549,264895,264789,264746,260271" / Sílu hlavě státu dává přímá volba Politologové jsou přesvědčeni, ţe Miloš Zeman chce vytvořit v politickém systému takovou atmosféru, která by umoţnila zvýšit roli prezidenta. Souhlasí tak s názorem expředsedy ČSSD a expremiéra Vladimíra Špidly, který uţ před prezidentskou volbou upozorňoval, ţe Miloš Zeman má koncept přejít k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému, pokud se stane hlavou státu. Podle profesora Pavlíčka se obsahově legitimita prezidenta republiky zvýšila díky přímé volbě. Tím argumentoval i Hynek Kmoníček, kdyţ v médiích prohlásil, ţe “prezident zvolený přímou volbou s počtem voličŧ značně přesahujícím voliče vládních stran je v takové váhové kategorii, ţe by se s ním mělo počítat“. Občané chtěli silného prezidenta Uznávaný právník se silnějším mandátem hlavy státu vyplývající z přímé volby souhlasí. “To je nepochybně pravda, stejně tak je pravda, ţe tu svou aktivnější roli současný prezident v předvolební kampani prezentoval, stejně jako současný ministr zahraničí prezentoval koncepci slabšího prezidenta. A při volbě získal většinu Zeman, který šel do střetu s programem silnějšího uplatňování svých pravomocí. Tento argument, ţe ho občané na tento program, který prezentoval, také volili, je silný,“ poukázal na tento fakt Pavlíček. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="269126,269116" / Je potřeba hledat koncensus Kdyby zákonodárci chtěli zvýšit pravomoci přímo voleného prezidenta, tak by to jistě při změně Ústavy udělali, ale k takovému kroku nepřistoupili. “Pravomoci nikdy nejsou stanoveny pevně, záleţí na dohodě, aby se řeklo, kdyţ se nedohodnou, tak má pravdu jeden. Je potřeba hledat koncensus. Je to věc celé vlády, nejen resortního ministra,“ řekl profesor Pavlíček k patové situaci kolem jmenování velvyslancŧ a upozornil tak na problém, ţe vláda nechala ministra zahraničí ve sporu s prezidentem ve štychu. “Kdyby vláda vyjádřila jednoznačné stanovisko, pokud jde o personální věci, bylo by to něco jiného, neţ kdyţ jde o stanovisko jednoho ministra.“ Takţe není podle něj jasné, jestli Karel Schwarzenberg vyjadřuje stanovisko svého resortu, nebo celé vlády. A na to spoléhá i Praţský hrad. Současnou blokaci jmenování velvyslancŧ svalil Hynek Kmoníček na ministerstvo zahraničí, protoţe tam podle něj ještě nikomu “nedošlo“, ţe “velvyslanci prezidenta Zemana“ budou jiní neţ by byli velvyslanci “prezidenta Schwarzenberga“. A Kmoníček nepřímo vzkázal ministru zahraničí, ţe se bez jeho podpisu obejde, protoţe podepsat pověřovací listiny velvyslance, tedy Livie Klausové, mŧţe premiér. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="267435,260905,258344,251908" / Jmenování velvyslancŧ mŧţe spolupodepsat místo ministra premiér Profesor Václav Pavlíček potvrzuje, ţe prezident nemŧţe jmenovat velvyslance bez kontrasignace, ale spolupodepsat jmenování šéfŧ českých zastupitelských úřadŧ v zahraničí mŧţe podepsat místo Karla Plné znění zpráv


Schwarzenberga premiér. “Ústava říká, ţe k platnosti rozhodnutí je nutný podpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády,“ upozornil ústavní právník. To by mohlo ovšem vyvolat další váţnou vládní krizi. Někteří odborníci se obávají, ţe hlava státu nezŧstane jen u snahy posílit své pravomoci v případě velvyslancŧ. Není prý vyloučeno, ţe se bude snaţit posilovat vliv i v dalších oblastech, kde se dělí o zodpovědnost s vládou, třeba u sjednávání smluv, jmenování soudcŧ nebo generálŧ. “Myslím, ţe návrhy by měly jít z vlády, ale to neznamená, ţe prezident má být jen tím, kdo by jen jmenoval,“ dodává Pavlíček. Bude záleţet na tom, kam aţ vláda dovolí prezidentovi zajít Politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáš Lebeda uţ ve volební kampani před přímou volbou prezidenta ParlamentnímListŧm.cz řekl, ţe pokud dodrţí Zeman svou vizi, ţe chce být aktivistickým prezidentem, který si chce část výkonných pravomocí přetáhnout na svou stranu, bude to znamenat narušení dosavadního fungování parlamentního reţimu. Ale u pravicové vlády vidí nebezpečí tohoto střetu menší neţ u vlády ČSSD, která mŧţe přijít po příštích sněmovních volbách. Profesor Pavlíček je přesvědčen, ţe bude záleţet na tom, kam aţ vláda dovolí prezidentovi zajít. S tím souhlasí i politoloţka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková. “Prezident se bude chovat podle toho, co mu společnost a politická elita dovolí,“ je přesvědčena. Dnes podle ní překročení pravomocí prezidenta nekritizuje ten, kdo na tom zrovna v tu chvíli profituje, coţ narušuje vztah k právu a dodrţování jakýchkoli pravidel. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="269316,269126,268990,268582" /


Dnešek v Praze 18.4.2013

Praţský deník str. 02 _

Z metropole_

10:00 Začíná veletrh staroţitností Antique. Potrvá do 21. dubna na Novoměstské radnici na Karlově náměstí. 14:00 Informační veletrh Studuj, pracuj, cestuj v EU: volný pohyb bez překáţek v areálu Fakulty sociálních věd UK v Jinonicích. 17:00 Veřejná debata na téma Občanství Evropské unie. Splněná i nesplněná očekávání v aule v přízemí hlavní budovy univerzitního areálu Univerzity Karlovy v Praze (U kříţe 8, Praha 5). 18:00 Začíná festival tanečních filmŧ v kině Bio Oko, Fr. Kříţka 15, Praha 7. Potrvá do 20. dubna. 19:30 Zahajovací koncert turné severomoravské heavy metalové skupiny Citron v Lucerna Music Baru, Vodičkova, Praha 1. Plné znění zpráv


19:30 Benefiční koncert Smíchovské komorní filharmonie v Rudolfinu, jehoţ výtěţek je určen na pomoc obětem exploze ve Frenštátu pod Radhoštěm. Tip Deníku 20:30 Koleje Volha Vysoké školy chemicko-technologické v Kunraticích večer rozbliká Light show, která doprovází letošní ročník ankety Kolej roku. Animace ze světoznámých filmŧ i počítačových her se v oknech budou promítat celou hodinu. Region| Střední Čechy _


Strategie str. 36 David Horák_

Cesty trhu_

Abyste uspěli v online branţi v době, kdy uţ je díky nízkým vstupním nákladŧm otevřená všem, je nejdŧleţitější nadšení a nápaditost tvŧrcŧ. Znalec dění na českém internetu a pořadatel soutěţe Křišťálová Lupa Ján Simkanič proto poukazuje právě na podnikatele s těmito vlastnostmi. Samo nadšení ke spuštění ţivotaschopného projektu pochopitelně nestačí. Jestliţe Ján Simkanič povaţuje tvŧrčí elán za mocnější faktor neţ peníze, nemá tím na mysli nějaké začátečnické experimentátory. Jako šéf předního vydavatelství specializovaných internetových serverŧ dobře ví, ţe ţádný z té spousty nápadŧ, kombinací řešení, které se nabízejí na startup setkáních, by nikdo bez efektivní exekutivy v praxi neuplatnil. Směr v české internetové branţi udávají draví podnikatelé se zkušenostmi ze zahraničí a je jich hodně. Simkanič v této souvislosti mluví o vertikálách, mezi nimiţ těţko hledat lídra určujícího trendy v branţi. Významné impulzy nicméně přicházejí jak z e-commerce, tak z mediální, mediálně-obsahové, ale i inzertní oblasti. Trend v e-commerce, soudě alespoň podle výsledkŧ, určuje Alza, Mall, Seznam a Allegro Group. Ti mají největší obraty, trh je následuje a vymezuje se vŧči nim. Vedle tradičních velkých hráčŧ zanechávají výraznou stopu na českém internetu štiky se zázemím, které se vrhají na nový byznys. Kromě nich na sebe občas upozorní někdo ze startup scény, jakkoli jí jako celku nelze přikládat zásadnější význam. Nonstop dril a globální ambice Vstup na trh usnadnily levnější počítače i programy, z nichţ profesionálnímu účelu slouţí i některé bezplatné. K dispozici je rychlé internetové připojení za rozumné ceny i uţivatelsky přívětivé aplikace. Díky nim nemusí vývojář programovat vše znovu a s jejich základními funkcemi rychle naučí pracovat i členy svého týmu. Ještě před deseti lety byla situace sloţitější. Schopnost uplatnit zajímavé nápady na trhu v sobě objevily právě štiky, mezi které nejen Simkanič řadí Slevomat nebo další projekty Tomáše Čupra, jakoţ i realizace Mitonu nebo „dravého kapitalisty“ Jana Barty. Jejich hlavním vkladem nejsou peníze. Čupr při spuštění Slevomatu zhodnotil své zkušenosti z pětiletého pŧsobení v zahraničním byznysu (konkrétně v Londýně). Zapotřebí je nonstop dril a schopnost podchytit všechny dŧleţité aspekty projektu od jeho podoby přes efektivní oslovení a navázání obchodních partnerŧ aţ po distribuci. „Čupr to dokázal a obešel se bez zázemí velké společnosti,“ oceňuje Simkanič samostatnost a sebedŧvěru. Stejně tak i Vít Horký ze startupu Brand Embassy. Malý tým v pronajatých prostorách, ovšem s globálními ambicemi, schopný udělat globální produkt v několika jazycích srozumitelný všem, kdo se pohybují v dané oblasti. Osazenstvo tohoto „velvyslanectví značek“ patří k těm, jimţ neuniklo, ţe v ohledu vyhodnocování zpětné vazby ze sociálních sítí mají všichni tytéţ potřeby bez ohledu na to, zda jsou v Praze, New Yorku, nebo v Plné znění zpráv


Londýně. A ţe oslovit klíčové lidi a najít distribuční partnery lze i na dálku. Respektive, lépe je na tom ten, kdo svŧj produkt předvede na konferenci v zahraničí, kde u té příleţitosti i naváţe osobní kontakty. Ze skromných poměrŧ začínal i Pavel Matoušek, který loni udělal druhý největší deal roku, kdyţ za několik desítek milionŧ korun prodal vydavatelství Mafra svŧj web AAA Poptávka. „Roztočil byznys, který dokázal nejen vymyslet, ale i naprogramovat a prodat zákazníkŧm i obchodním partnerŧm,“ poukazuje na vyváţenou distribuci úsilí. Podnikateli, který zavedl dlouhodobě udrţitelnou sluţbu a pak ji prodal někomu silnějšímu, kdo ji dokáţe zhodnotit ještě o úroveň výš, rozumí. „Přirozená tendence v situaci, kdy několik firem drţí majoritu na trhu.“ Největší odpad padá pod stŧl Český trh pasuje nad evropský kvalitativní prŧměr hlavně pro poměrně přísně nastavené měření internetu a z toho plynoucí silnou zpětnou vazbu. To, ţe karty jsou rozdané, Jána Simkaniče netrápí. I v Americe si branţi rozdělilo pět mediálních skupin. Jen uţivit větší projekt je u publika z deseti milionŧ obyvatel a jeho menší kupní síle těţší. Proto se ambiciózní startupy zaměřují na anglicky mluvící země, kdeţto veleúspěšné čistě domácí produkty typu Slevomat jsou v menšině. O to víc českých internetových podnikatelŧ se fungujícími portály inspiruje. Nad samozřejmostí, s jakou přebíráme obchodní modely nebo nápady druhých, Simkanič rozpačitě krčí rameny. „V některých ohledech máme mentálně blízko Číně. Zákazník na tom ale vydělá; inovativní tvŧrci alespoň nespí na vavřínech, jsou čilí a neustále ukazují směr,“ prokazuje optimismus. Inzerenti jsou v současné recesi stále opatrní, celkový balík inzertních peněz zřejmě neporoste a ani výdaje do internetu se nezvednou tak rychle, jak se předpokládalo. I to má ale výhodu. Stále ještě skrovné časy přispívají alespoň očistě trhu od subjektŧ, které internet zahlcují bezcenným obsahem. Firmy, které nevěděly, jak na to, jsou v setrvalých ztrátách a provoz dotují ve víře, ţe hubené období takto překlenou. Několik firem se uţ kvŧli tomu spojilo a spekuluje se o dalších. Tento trend ještě bude pokračovat. Po příchodu recese v roce 2008 firmy první rok, dva s vyuţitím rezerv přečkaly dobře. „Kdo se ale na horší situaci neadaptoval, nemá šanci to ustát. To, ţe Seznam generuje miliardu zisku ročně, je v takové situaci fenomenální úspěch.“ nedojit klienty Po své úplně první úspěšné konferenci Kulatý stŧl o digitalizaci, která proběhla v roce 2006 a na jejíţ přípravě se Simkanič podílel, si uvědomil, ţe chybí zastřešující odborná akce pro český internet. Tou se stala anketa Křišťálová Lupa – Cena českého internetu a paralelní konference Czech Internet Forum. Kdyţ uvaţoval o její podobě, začalo být zřejmé, ţe českým online aktivitám schází popularizační akce. Do té doby s kolegy z vydavatelství vedli weby a ţádný event ještě sami nepořádali, ale nijak dlouze se nerozmýšleli. Soutěţ měl produkovat server Lupa.cz, který beztak jediný pravidelně psal o českém internetu. Zájem pořadatele překvapil. Uţ v prvním ročníku hlasovalo 10 000 lidí. Po třech letech získali partnera, s jehoţ pomocí do projektu investovali a pojali ho „divadelněji“. Jakuba Ţelezného vystřídal Tomáš Hanák, s nímţ Simkanič spolupracuje na dramaturgii večera. To, ţe nakonec spocesty lečně s Hanákem i moderuje, označuje pokaţdé za velkou drzost, ve výsledku ale nenuceným stylem strčí do kapsy většinu rádoby neformálních odborných akcí. Simkanič podle svých slov trpí při nejrŧznějších slavnostních okamţicích, k nimţ chybí dŧvod. „Spousta akcí tohoto typu vzniká jen proto, ţe je dobré podojit partnery a popít s kolegy. To nám připadá málo,“ dodává v naráţce na projekty, o které se ale nikdo nestará. Netrpí přesvědčením, ţe by se mu vše dařilo dokonale, nicméně kdyţ něco dělá, musí mu to dávat smysl. „A tím, ţe nemám rád strnulost, formálnost a snobárnu, jdu vlastní cestou lehkého shazování.“ Přitom se má na pozoru, aby nesklouzl k samoúčelné zábavě a aby akce měla pro branţi nějaké opodstatnění. I pro osobnosti internetu platí základní marketingové souvislosti. Bez ohledu na soutěţ Lupy se jimi stávají autoři úspěšných projektŧ, kteří jsou ale zároveň vidět, takţe si lidé v branţi mohou spojit jejich úspěch s konkrétní osobou. Jednu z prvních příleţitostí, jak o sobě a svém projektu dát vědět, naskýtá konference New Media Inspiration, kterou Simkanič spolupořádá a jejímţ mediálním partnerem je časopis Strategie. „Na rozdíl od setkání protřelých byznysmenŧ, kteří se za všech okolností tváří, jak to mají takzvaně na háku, třebaţe tomu tak leckdy není, tady mezi mladými lidmi vládne hlavně nadšení,“ líbí se Simkaničovi. V posluchárně, která je zaplněná převáţně studenty z Filozofické fakulty, Fakulty sociálních věd, případně z ČVUT, „cítíte, jak jsou lační po něčem zajímavém a inspirativním“. I do budoucna proto chce udrţet neformální ráz této konference spojující akademickou sféru s byznysem. Úkroky stranou v podobě bláznivých nápadŧ, jakým bylo na letošním druhém ročníku představené QR tetování, tedy podle něj nejsou na škodu této konference, která je pojatá ve stylu „trochu underground, trochu byznys“. *** Plné znění zpráv


„V některých ohledech má Česko mentálně blízko Číně. Zákazník na tom ale vydělá; inovativní tvŧrci alespoň nespí na vavřínech, jsou čilí a neustále ukazují směr.“ Ján Simkanič (1978) Výkonný ředitel Internet Info, internetového vydavatelství specializovaných zpravodajských serverŧ a provozovatele sluţeb v oblasti internetového marketingu, pŧsobí ve společnosti jiţ od roku 2001. Dříve měl na starosti obsahový rozvoj zpravodajských serverŧ a marketingovou strategii firmy. Vystudoval ekonomii a překladatelství na FF UK Praha. Příleţitostně se věnuje moderování a publicistice. Své občasné postřehy umisťuje na web Simindr.cz. Je předsedou Výkonné rady SPIR. Foto popis| Foto autor| Foto: hynek glos _

Diskuse o občanství EU 17.4.2013

euroskop.cz str. 00 Euroskop_

ČR a EU_

Informační veletrh Studuj, pracuj, cestuj v EU. Následuje diskuse o občanství EU, která začne v 17h. Akce se uskuteční v přízemí hlavní budovy univerzitního areálu UK v Jinonicích (U kříţe 8, Praha 5). O čem to bude? Na veletrhu se na informačních stáncích dozvíte o moţnostech práce v Evropě, stáţích v institucích EU. Nebo máte zájem o studium na některé evropské universitě? Následně od 17h odborníci prodiskutují práva, které občanŧm vyplývají z našeho členství v EU. Byla očekávání spojená se vstupem České republiky do Unie naplněna? Jak ovlivnila vyuţívání těchto práv ekonomická krize? Veřejná debata Občanství Evropské unie - (ne)splněná očekávání Kdy? - od 17 hodin Kde? - v aule v přízemí hlavní budovy univerzitního areálu Univerzity Karlovy v Praze (U kříţe 8, Praha 5). V rámci diskuse vystoupí Ivo Šlosarčík, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze Lenka Pítrová, ředitelka odboru koncepčního a institucionálního Úřadu vlády České republiky Jan Bureš, hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Karel B. Müller, Fakulta mezinárodních vztahŧ, Vysoká škola ekonomická v Praze Adam Černý, předseda Syndikátu novinářŧ České republiky, redaktor Hospodářských novin Moderátorem akce je Tomáš Weiss, vedoucí katedry západoevropských studií, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

URL| https://www.euroskop.cz/9002/22295/clanek/diskuse-o-obcanstvi-eu/ _



Pravice rozjela křik proti rudému nebezpečí. Tentokrát to skončí úplně jinak 17.4.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 Jiří Hroník_

Zprávy_

Karta rudého nebezpečí, kterou rozehrává ODS v souvislosti s děním kolem Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, by podle oslovených odborníkŧ jako téma před parlamentními volbami v příštím roce nejspíš nezabralo. A to ani v případě, kdyby se ho chopila TOP 09, k níţ by se však jako k pozitivně laděné straně se smyslem pro humor negativní kampaň moc nehodila. Uţ dlouhou dobu se prŧzkumy předvolebních preferencí shodují v tom, ţe se po volbách v roce 2014 dočkáme levicové vlády. Opozičním ČSSD i KSČM a případně i mimoparlamentním stranám stačí jen těţit z přešlapŧ Nečasova kabinetu a ţe jich za tři roky nepředvedl právě málo. “To, ţe budou muset vládní strany v roce zbývajícímu do voleb proti levici s něčím přijít, je jasné. Ale teď jde o to, s čím,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Jiří Mikeš. Jedno téma se uţ moţná začíná klubat na svět v souvislostmi s děním kolem Ústavu pro studium totalitních reţimŧ. Podle premiéra Petra Nečase jde o předzvěst budoucí vládní spolupráce ČSSD a KSČM. “Formálně se chystá menšinová vláda tolerovaná komunisty, kteří za to budou poţadovat místa ve státní správě, tedy náměstky či ředitele odborŧ. Tato místa by obsazovaly střední kádry KSČM, nikoliv Filipové, Kováčikové a Semelové. A uţ jsme viděli v krajích, jak ty střední kádry vypadají, jsou to bývalí pohraničníci, politruci, zuřiví marxisté,“ prohlásil Petr Nečas. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="269089,269046,268995" / ODS je zdiskreditovaná, tu lidi brát moc váţně nebudou Předseda vlády i ODS je v tomto ohledu nesmírně aktivní, čemuţ se vzhledem k uvadajícím preferencím jeho strany nelze ani moc divit. Slova o komunistickém či rudém nebezpečí mohou zafungovat, byť dŧvody pro odvolání a nahrazení ředitele Daniela Hermana jsou zřejmě jiné, neţ to Petr Nečas interpretuje. “Ale jemu se kaţdopádně politicky hodí to takhle vykládat a přesvědčovat veřejnost o tom, ţe to je takto. A bude se snaţit z toho vytěţit mobilizační efekt,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek, politolog z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. “Ale problém je v tom, ţe ODS je zdiskreditovaná, takţe i kdyţ se tím tématem velmi intenzívně zabývá, tak od ní to nemusí brát lidi váţně. Tohle by měla být příleţitost pro TOP 09, aby se tématu hrozby vlády s účastí nebo s podporou komunistŧ chytla, kdyţ se povaţuje za pravicovou stranu,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Jiří Balvín. relatedarticles title="Psali jsme:" articles="269189,269174,269164,269116,269115,269104,269103" / Rudé nebezpečí nemá takový potenciál jako recesní kampaň kníţete TOP 09 si ale od událostí kolem Ústavu pro studium totalitních reţimŧ drţí viditelný odstup a zatím se na nich nesnaţí na rozdíl od ODS bodovat. “Je otázka, proč je TOP 09 tak zticha. Jestli na tom tématu pracuje, aby ho velmi dobře uchopila a aby neudělala hned na začátku nějakou chybu, tak by to bylo chvályhodné. Ale jestli pouze vyčkává, jak se to vyvine a nedělá nic, tak je to samozřejmě chyba,“ domnívá se Jiří Balvín. “Tohle téma neoslovuje tak významnou část společnosti a rozhodně nemá tak mobilizační potenciál, jako měla taková ta recesní kampaň Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě. Myslím si, ţe chování TOP 09 je v tomhle je symptomatické, evidentně se do toho ani nevměšuje. A mně osobně se zdá, ţe s tím nechce být ani moc spojovaná,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz profesor Jan Jirák z katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. TOP 09 se pokouší profilovat jako optimistická strana, negativní téma k ní nepatří Koaliční strany budou ve třinácti měsících zbývajících do voleb jen těţko hledat témata, na něţ by jim jako ozvěna nezaznělo, proč to neuskutečnily během svého vládnutí, a tak jim strašení komunisty mŧţe Plné znění zpráv


poslouţit. “Dá se čekat, ţe teď budou pravicové strany volat do boje, varovat před rudým nebezpečím, ale uţ to nebude taková mobilizace, kterou mohl v devadesátých letech vyhlásit Václav Klaus,“ myslí si Jiří Mikeš, lektor komerčních komunikací na Vysoké škole ekonomické. Ani profesor Jirák není přesvědčen, ţe by na tématu komunistické hrozby bylo moţné získat v kampani před parlamentními volbami nějaký překvapivý úspěch. Navíc by šlo o kampaň, která nezapadá do stylu Schwarzenbergovy strany. “TOP 09 se pokouší profilovat jako pozitivně laděná optimistická strana se smyslem pro humor a do toho tohle téma úplně nepatří. Okolnosti se mohou vyvinout rŧzně a TOP 09 se pro ně mohou třeba i rozhodnout, ale rozhodně to neodpovídá image, které si TOP 09 v médiích buduje,“ vysvětluje Jan Jirák.


Pedák zahájil týden plný oslav 16.4.2013

Českobudějovický deník str. 03 TADEÁŠ NOVÝ_

Českobudějovicko_

České Budějovice – Mladá fakulta s dlouhou tradicí. S tímto mottem vstoupila Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity (JČU) v Českých Budějovicích do pětašedesátého roku svého pŧsobení. Do programu oslav zahrnul mezi studenty populární „pedák“ workshopy a semináře, sportovní utkání mezi studenty a učiteli, koncerty studentských kapel, vernisáţe, výstavy, studentskou konferenci a další akce. Jednou z nich je dnešní light show, populární akce, kdy budou v pokojích koleje nainstalována speciální světla, naprogramovaná tak, ţe vytvoří rŧzné světelné efekty. Akce se zúčastní i Markéta Bílková z Jihlavy, která studuje ekonomickou fakultu a bydlí na koleji JČU. „Na show se těším a určitě ji zhlédnu. Myslím, ţeby se v kampusu univerzity mělo konat více podobných akcí,“ myslí si mladá studentka. Na facebookovém profilu českobudějovické light show přislíbilo účast přes tisíc lidí. Stejné akce se pravidelně konají po celé České republice,ale studenti v Budějovicích přišli s tímto nápadem vŧbec poprvé. Na prŧběh oslav se těší i čtyřiadvacetiletá Andrea Soudková, která studuje na pedagogické fakultě angličtinu a němčinu. „Spousta na první pohled zajímavých přednášek byla, bohuţel, okamţitě zaplněna, ale přesto se dá vybrat. Například Proměny postavení učitelŧ a učitelek v historii budou jistě pro budoucí kantory zajímavé,“ říká. Oslavy fakulty začaly oficiálně jiţ v pondělí a celý týden se nese ve slavnostním duchu. Kaţdý den v tomto týdnu bude mít svŧj název, v němţ se ve zkratce bude skrývat obsahová náplň dopoledního i odpoledního programu. Ve středu pozvali učitelé své kolegy z rŧzných fakult ČR, aby studenty seznámili s novými přístupy k výuce nejrŧznějších témat, například prof. Jan Jirák z Fakulty sociálních věd v Praze přiblíţí ve své přednášce to nejaktuálnější z mediální výchovy ve světě a u nás. *** Slavní absolventi Mezi nejslavnější absolventy Pedagogické fakulty patří hokejisté Jiří Lála, Vladimír Caldr, Radek Ťoupal, Karel Soudek, českobudějovický kronikář Michal Dřevikovský, televizní moderátorka Iveta Toušlová, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, zpěvačka Pavlína Jíšová nebo jihočeský spisovatel David Ţák. (tad) Region| Jiţní Čechy _

Pedagogická fakulta JČU zahájila týden plný oslav 16.4.2013

denik.cz

str. 00 _

Jihočeský kraj_



České Budějovice - Mladá fakulta s dlouhou tradicí. S tímto mottem vstoupila Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity (JČU) v Českých Budějovicích do pětašedesátého roku svého pŧsobení. Do programu oslav zahrnul mezi studenty populární „pedák" workshopy a semináře, sportovní utkání mezi studenty a učiteli, koncerty studentských kapel, vernisáţe, výstavy, studentskou konferenci a další akce. " Jednou z nich je dnešní light show, populární akce, kdy budou v pokojích koleje nainstalována speciální světla, naprogramovaná tak, ţe vytvoří rŧzné světelné efekty. Akce se zúčastní i Markéta Bílková z Jihlavy, která studuje ekonomickou fakultu a bydlí na koleji JČU. „Na show se těším a určitě ji zhlédnu. Myslím, ţe by se v kampusu univerzity mělo konat více podobných akcí," myslí si mladá studentka. Na facebookovém profilu českobudějovické lightshow přislíbilo účast přes tisíc lidí. Stejné akce se pravidelně konají po celé České republice, ale studenti v Budějovicích přišli s tímto nápadem vŧbec poprvé. Na prŧběh oslav se těší i čtyřiadvacetiletá Andrea Soudková, která studuje na pedagogické fakultě angličtinu a němčinu. „Spousta na první pohled zajímavých přednášek byla, bohuţel, okamţitě zaplněna, ale přesto se dá vybrat. Například Proměny postavení učitelŧ a učitelek v historii budou jistě pro budoucí kantory zajímavé," říká. Oslavy fakulty začaly oficiálně jiţ v pondělí a celý týden se nese ve slavnostním duchu. Kaţdý den v tomto týdnu bude mít svŧj název, v němţ se ve zkratce bude skrývat obsahová náplň dopoledního i odpoledního programu. Ve středu pozvali učitelé své kolegy z rŧzných fakult ČR, aby studenty seznámili s novými přístupy k výuce nejrŧznějších témat, například prof. Jan Jirák z Fakulty sociálních věd v Praze přiblíţí ve své přednášce to nejaktuálnější z mediální výchovy ve světě a u nás."

URL| http://www.denik.cz/jihocesky-kraj/pedagogicka-fakulta-jcu-zahajila-tyden-plny-oslav-20130416-m5eb.html _

Odpolitizování ÚSTR? Opak je pravdou 16.4.2013

Lidové noviny str. 12 JAKUB JIRSA_

Horizont_

DISKUSE Ve sporu o Ústav pro studium totalitních reţimŧ (ÚSTR) vyhrála Petruška Šustrová, protoţe pod její taktovkou byl odvolán ředitel Herman. Na Hermana měla Šustrová dlouho spadeno. za ředitelku navíc prosadila svoji kamarádku. Vyhrála také ČSSD, protoţe si mŧţe být jista, ţe pod touto radou ÚSTR nezveřejní ne nepravdivou, ale hlavně nepohodlnou informaci či dokument, který by sociální demokracii ztěţoval vládu s komunisty. Jde přece o to, ústav „odpolitizovat“, jak se shodne Šustrová se Zaorálkem a Dienstbierem: politika by neměla zasahovat do ústavu a ústav do politiky. Tezi o zbavení se politického vlivu by si však zmínění mohli odpustit. Pokud totiţ srovnáme personální sloţení staré a nynější rady, zjistíme, ţe opak je pravdou. Při srovnání nechávám stranou Petrušku Šustrovou a Naděţdu Kavalírovou, které jako jediné zasedaly v obou radách. Stará a nová rada Za prvního exponenta ODS ve staré radě bývá označován Patrik Benda, bratr poslance za ODS Marka Bendy a asistent senátora za ODS. Patrik Benda byl členem ODS, před nástupem do funkce radního ze strany vystoupil. Je však třeba také doplnit, ţe Patrik Benda se dlouhodobě věnoval historické práci v rámci ÚDV, připravoval edice pramenŧ k činnosti StB a v této oblasti i publikoval. Druhým „ódéesákem“ v radě má být zřejmě profesor Petr Fiala, nynější ministr školství. Petr Fiala však nikdy členem ODS nebyl. Kdyţ Petruška Šustrová tvrdí, ţe Fiala z ODS vystoupil, aţ kdyţ byl zvolen do rady ÚSTR, tak nemá pravdu. Fiala má na kontě řadu odborných monografií, zahraniční publikace a dvě volební období jako rektor druhé největší a nejrychleji se rozvíjející univerzity v Česku. Další člen rady, politický vězeň padesátých let Čestmír Čejka, pŧsobilvNárodně sociální straně, byl náměstkem praţského primátora a v roce 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu za ODA. Docent Michal Stehlík byl členem KDU-ČSL. Kdyţ byl v roce 2006 zvolen děkanem FF UK, tak své členství ve straně pozastavil, to bylo více neţ rok před kandidaturou do rady. Stehlík je stále děkanem FF UK, je autorem několika Plné znění zpráv


monografií a odborných historických studií. Další radní Jan Zahradníček, syn komunisty mučeného básníka Jana Zahradníčka, byl poslanec a senátor za KDS a KDU-ČSL. První místopředseda rady Ivan Dejmal byl členem Strany zelených, zemřel však v roce 2008. Pokud porovnáme politickou angaţovanost a vědeckou, případně manaţerskou odbornost rady, tak nynější sloţení nemá šanci obstát. Archivářka Emilie Benešová je vedoucí jednoho z oddělení v Národním archivu, nic dalšího o ní není známo. Michal Uhl, syn dlouholetého kamaráda Petrušky Šutrové Petra Uhla, je doktorandem na FSV UK, pŧsobil jako poradce dvou ministrŧ. Uhl, člen SZ, během prezidentských voleb pŧsobil jako spolupracovník kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera. Další radní Lukáš Jelínek je dosud také bez doktorátu, vystudoval politologii, a jelikoţ pŧsobil jako poradce vrcholných politikŧ ČSSD, je označován za politologa, protoţe dokáţe popsat situaci uvnitř ČSSD. Byl ředitelem Masarykovy demokratické akademie, coţ je politický, sociálnědemokratický think-tank (předsedou představenstva je Lubomír Zaorálek), který pořádá přednášky a semináře. Národní knihovna neeviduje ţádnou Jelínkovu publikaci a ţádný odborný text nelze najít ani v databázi vědeckých výsledkŧ RVVI. Poslední nový radní historik Jan Bureš je prorektorem a vedoucím katedry na Metropolitní univerzitě Praha. Jak se píše na webové stránce ČSSD Dobříš: „Není členem ţádné politické strany; dlouhodobě spolupracuje s Českou stranou sociálnědemokratickou.“ Ačkoli Bureš příliš nepublikuje v recenzovaných časopisech či v zahraničí, je jediným novým radním ÚSTR, jehoţ odborné a profesní zaměření alespoň trochu odpovídá poslání rady. V radě jsou tedy tři noví členové, kteří dodnes úzce spolupracují s ČSSD; dva z nich pak nemají ţádné relevantní vědecké či řídicí zkušenosti a jejich dosavadní odborné pŧsobení se omezuje na poradenství politikŧm. Vědecká úroveň třetího radního za ČSSD s veškerou úctou nemŧţe vyrovnat odborné předpoklady členŧ minulé rady. Jak pomete nové koště? Nová rada zvolila Pavlu Foglovou prý jako dočasnou ředitelku, které má ÚSTR vést do zvolení řádného ředitele vybraného na základě výběrového řízení. Paní dočasná ředitelka však zveřejnila koncepci vedení ústavu, která rozhodně neodpovídá překlenovacímu období, kdy bude třeba ústav především dále nerozkládat a připravit jej na nástup řádně vybraného ředitele. Její koncepce zveřejněná na stránkách ústavu počítá s tím, ţe ţádné výběrové řízení nebude, anebo jej má Foglová jiţ teď v hrsti. Ostatně ve své prezentaci nové koncepce ÚSTR nenechává paní ředitelka nic náhodě a Petruška Šustrová se tam skví na fotografii jiţ na šesté stránce. Od paní Foglové je to asi doklad loajality své kamarádce. Velmi zábavné je, ţe i ona vytýká ústavu nevědeckost. Přitom paní Foglová nikdy ve vědecké instituci nepracovala a jediná instituce, kterou řídila, bylo kulturní a společenské České centrum ve Varšavě se čtyřmi zaměstnanci. Na závěrečné soudy je samozřejmě ještě brzo. Navzdory všem signálŧm lze stále ještě doufat, ţe nová rada ústavu skutečně vypíše výběrové řízení na ředitelské místo. Otázkou však je, kdo se na místo pod takovouto radou vŧbec přihlásí. Foto popis| O autorovi| JAKUB JIRSA, autor přednáší na FF UK _

Malé a střední podniky a jejich budoucí přístup k financování EU 15.4.2013


Kalendář akcí_

První odborný seminář z projektu Malí a str?ední podnikatelé a další klíc?ové zájmy C?R v evropských hospodár?ských politikách proběhne dne 15. dubna 2013 v praze. Záštitu nad celým projektem pr?evzal pan Jan Bauer, předseda Výboru pro evropské záleţitosti Poslanecké sne?movny Parlamentu C?eské republiky. Mediálním partnerem je zpravodajský portál EurActiv.cz. Partnerem akcí think-tanku Evropské hodnoty je Malostranská beseda. Cílem semináře: Tento seminář si klade za cíl transparentně diskutovat návrh programového období EU 2014 – 2020 se zástupci české vlády, s osobnostmi z regionu a s českými podnikateli. Program: Plné znění zpráv


13:00 – 13:30 Registrace, káva 13:30 – 13:40 Úvodní slovo Werner Böhler, ředitel, Konrad Adenauer Stiftung Prag Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice 13:40 – 15:00 Panel I: Česká republiky a fondy EU 2014 – 2020 Téma: Česká republika a evropské fondy 2014 – 2020, současný stav a poučení z minulosti (jak zjednodušit priority v rámci fondŧ, jak pomoci malým a středním podnikŧm dosáhnout na evropské financování, posun od grantŧ k trvalé podpoře) Moderátor: Jakub Janda, manaţer projektŧ a komunikace, think-tank Evropské hodnoty Řečníci: Jiří Kopal, místopředseda, think-tank Evropské hodnoty Karel Havlíček, předseda, Asociace malých a středních podnikŧ a ţivnostníkŧ ČR Petr Zahradník, ekonom, Národní ekonomická rada vlády (NERV) Daniel Braun, 1. náměstek ministra, Ministersvo pro místní rozvoj 15:00 – 15:20 Přestávka na kávu 15:20 – 16:50 Panel II: Zkušenosti osobností a malých a středních podnikatelŧ Téma: Zkušenosti osobností a malých a středních podnikatelŧ v regionech: určování regionálních priorit, stanovení doporučení pro další programové období, zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelŧ, podpora podnikání včetně zlepšení přístupu k finančním prostředkŧm pro začínající firmy Moderátor: Petr Očko, ředitel, Sekce evropských fondŧ, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (tbc) Řečníci: David Sventek, předseda klubu krajských zastupitelŧ, ROP Moravskoslezský kraj (ODS) Richard Lev, ředitel úseku Poradenství, Grantika Česká spořitelna Petr Sládek, EuroDotacie.sk (tbc) Siegfried Doetjes, Venntiv, Nizozemsko (tbc) 16:50 – 17:10 Přestávka na kávu 17:10 – 18:45 Panel III: Problémy a návrhy na zlepšení Téma: Problém transparence a kontroly: co mŧţe být zlepšeno a jak (role ministerstva financí, veřejná správa rozhodující o návrzích projektŧ a soukromé agentury poskytující poradenství s podáním projektu) Moderátor: Jiří Kopal, místopředseda, think-tank Evropské hodnoty Řečníci: Miroslav Matěj, náměstek ministra, Ministerstvo financí Martin Shabu, investigativní novinář, Česká pozice Petr Janský, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think-tank IDEA při Cerge-Ei, zIndex.cz Milena Smrţová, vedoucí, Oddělení kontroly realizace, ROP Jihozápad Shrnutí semináře: Petr Štěpánek, proděkan pro rozvoj a finance, Fakulta mezinárodních vztahŧ VŠE v Praze 18:45 – 20:00 Recepce: Malostranská beseda, Malostranské náměstí 21, Trick Bar (2. patro) Informace: Plné znění zpráv


Prosím registrujte se pomocí tohoto jednoduchého formuláře do pondělí 8. dubna. Registrace je platná po potvrzení organizátorem, které Vám zašleme i s pozvánkou na recepci týden před akcí. Doba konání: 13:30 – 18:45 hod. Jazyk: Čeština (simultánní tlumočení anglického jazyka je zajištěno)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci/male-a-stredni-podniky-a-jejich-budoucipristup-k-14547.html _

Česká kultura z pohledu logistiky 15.4.2013

Reliant Logistic News str. 34 Logistika_ Prof. Ing. Petr Pernica, CSc._

Tým Vysoké školy ekonomické v Praze řeší výzkumný projekt NAKI DF 11P010VV024 „Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektŧ sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky“. Jedním z jeho posledních výstupŧ byla odborná monografie1, v jejíţ první kapitole prof. Petr Dostál, M. A., Ph. D. prezentoval podstatné rozdíly v účasti na kulturních aktivitách ve 27 zemích Evropské unie. Země rozdělil do pěti skupin podle jejich historické religiózní orientace: (1) skandinávské protestantské země (Švédsko, Dánsko, Finsko, Estonsko a Lotyšsko), (2) středoevropské země smixem římskokatolické a protestantské víry (Německo, Nizozemsko, Česko, Slovensko a Maďarsko), (3) země střední a západní Evropy s dominancí římskokatolické víry (Litva, Polsko, Rakousko, Slovinsko, Lucembursko, Belgie a Irsko), (4) jihoevropské země s římskokatolickou vírou (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Francie a Malta), (5) země Balkánu orientované na ortodoxní křesťanskou víru. Rozbor, opírající se o šetření Eurobarometru, ukázal, ţe nejčastějšími kulturními aktivitami v rámci všech 27 zemí jsou návštěvy (v tomto pořadí): 1. muzeí a galerií, 2. historických památek, 3. divadel, 4. kin, 5. koncertŧ, 6. baletu, tance nebo opery, 7. knihoven, 8. tanečních aktivit. Kulturně rozdělená Evropa Z rozboru vyplynula jasná souvislost mezi účastí na kulturních aktivitách a specifickou religiózněkulturní orientací země. Nejvyšší prŧměrná úroveň participace na kulturních aktivitách je ve skandinávských protestantských zemích, konkrétně ve Švédsku, Dánsku a Finsku. Země s historickým mixem římskokatolického a protestantského obyvatelstva vykazují značnou rozrŧzněnost participace, přičemţ Česká republika (a podobně Slovensko) je na výrazně vyšší úrovni, srovnatelné se skandinávskými zeměmi; Německo a Nizozemsko zaujímají poněkud niţší pozice, Maďarsko jiţ jen prŧměrnou. Ze třetí skupiny zemí nad evropský prŧměr vyniká zejména Rakousko, ale například Polsko je hluboce pod prŧměrem; je moţné tvrdit, ţe tyto společnosti mají jiţ stejný postoj ke kulturním aktivitám jako země jiţní Evropy, z nichţ je na úrovni prŧměru pouze Itálie. Balkánské země mají pozice nízké aţ extrémně nízké. Výsledky tedy ukazují na velice zřetelné kulturní rozhraní mezi zeměmi severní části Evropské unie a zeměmi její jiţní části. Vysvětlením vysoké míry participace na kulturních aktivitách ve skandinávských zemích mŧţe být masová hodnotová orientace na postmaterialismus a sekularizaci, a rovněţ vysoká úroveň příjmŧ. Vysoká úroveň účasti českých občanŧ na kulturních aktivitách, srovnatelná s participací občanŧ Skandinávie, upozorňuje na relativně velký kulturní potenciál na straně poptávky po těchto aktivitách, jehoţ moţnostmi vyuţití se bude projekt dále zabývat. Logistická část týmu řešitelŧ projektu NAKI (prof. Ing. Petr Pernica, CSc. a Bc. Jan Jílek) pracuje na analýzách, z nichţ je jiţ nyní patrná řada souvislostí, které při rozvoji kulturního potenciálu České republiky bude nutné respektovat. Předně, z dostupných dat o kulturních aktivitách v České republice2 vyplývá dominance návštěv památkových objektŧ (v roce 2011 se jich uskutečnilo 11 788,5 tisíc) a návštěv expozic a výstav v muzeích, galeriích a památnících (10 018,3 tis.) před návštěvami divadelních představení pro dospělé (4 775,3 tis.), návštěvami kulturních akcí uskutečněných v památkových objektech (3 785,3 tis.) a návštěvami výstav v galeriích a výstavních síních, jakoţto profesionálních zařízení nevlastnících sbírkové předměty (2 228,4 tis.). Dopravní dostupnost jako předpoklad kulturních aktivit Plné znění zpráv


Jedním z klíčových logistických předpokladŧ návštěvnosti kulturních cílŧ je jejich dopravní dostupnost. Podíváme-li se na dominantní segmenty návštěvnosti optikou krajŧ, zjistíme, ţe největší počet návštěvníkŧ směřuje do památkových objektŧ Prahy (má jich evidováno 24), Středočeského (45 objektŧ), Jihočeského (33) a Jihomoravského (26) kraje. V počtu návštěvníkŧ expozic a výstav v muzeích, galeriích a památnících celkem opět vede Praha a Středočeský kraj (ten má prvenství v počtu uspořádaných výstav – 599, na druhém místě je však Jihomoravský kraj s 447 výstavami, Praha je aţ třetí – 397 výstav3). Převáţná většina obyvatel České republiky ţije na území funkčních městských regionŧ a v zónách dobré časové dostupnosti (obr. 1), coţ bezesporu ovlivňuje návštěvnost kulturních cílŧ leţících na území městských regionŧ, resp. totéţ platí obráceně o dostupnosti cílŧ v jejich blízkém okolí. Týká se to Prahy, Brna, Plzně, Ostravy, Liberce, Olomouce, Hradce Králové s Pardubicemi a Zlína; uvedená města spolu s Ústím nad Labem, Libercem, Českými Budějovicemi, Jihlavou a Karlovými Vary jsou centry rozvojových oblastí, propojených rozvojovými osami podél páteřových komunikací4 (obr. 2). Ty jsou předmětem politiky územního rozvoje, resp. zabývá se jimi územní plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Vytváří se tak rámec pro konsensuální rozvoj zhodnocování území republiky za součinnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadŧ a krajŧ. To mŧţe napomoci i rozvoji kulturního potenciálu, pokud bude tento proces provázen rozvojem dopravní infrastruktury a v širší rovině pak stimulací hospodářského rŧstu, rŧstu počtu obyvatel a upevňování pozic střední třídy. Zatím se tak však neděje. Pozornějším pohledem na mapy lze objevit existenci „hluchých míst“ v dopravní dostupnosti center, a to nejen v pohraničních oblastech, ale i kolem rozvojových oblastí (výrazně kolem Prahy) a na hranicích krajŧ (zejména Středočeského a Jihočeského). Jsou to tzv. vnitřní periférie, souvislá, převáţně pásmová území, která se hospodářsky nerozvíjejí, vylidňují se a jejich obyvatelstvo stárne, chudne a ztrácí zájem o vzdělání i ţivotní motivaci vŧbec. Narŧstají tam specifické sociální problémy, spojené s exkluzí. Kromě zhoršené dopravní dostupnosti mají slabší technickou a sociální infrastrukturu a starší, chátrající bytový fond. Příčinou jejich vzniku je pŧsobení neregulovaných trţních sil. Dŧsledky jejich existence pro rozvoj kulturního potenciálu jsou evidentní.5 Obsluţná atraktivita regionŧ odráţí intenzity hospodářského a sociálního ţivota. Je zajímavé, ţe z dlouhodobějšího pohledu se nijak výrazněji nezměnila, i kdyţ ve struktuře prŧmyslu a obchodu došlo k výraznému posunu.6 Stojí na pozadí urbanistických koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury (obr. 3). Zejména do výstavby dálnic byla a jsou vkládána značná očekávání pozitivního vlivu na prosperitu regionŧ v dŧsledku zlepšení jejich dopravní dostupnosti. Z provedených urbanistických analýz však naplnění těchto očekávání nevyplývá: řada regionŧ s velmi dobrým napojením na dálniční síť (analogicky na koridorové ţelezniční trati) nevykazuje významnější dynamiku, a v některých případech se jedná o území problémová.7 Pŧsobení vnějších formativních faktorŧ v oblasti kultury rozhodně není přímočaře přehledné. Platí to i o zahraničních účastnících kulturních aktivit: jejich délka pobytu kolísá od 3 dnŧ (v Jihomoravském kraji) po 7,2 dne (v Karlovarském kraji, kde ovšem významná část návštěvníkŧ je klienty lázní); z blíţe sledovaných územních celkŧ se zdrţí v Praze nebo ve Středočeském kraji 3,6 dne8 (kolik památkových objektŧ, expozic a výstav a dalších během tak krátké doby stačí navštívit, je otázkou, a jaká část pivních či sexuálních turistŧ se vŧbec zajímá o návštěvy kulturních cílŧ, není známo). Nejvíce turistŧ navštívilo Prahu: 5 050,9 tisíc, Jihomoravský kraj 1 115,4 tisíc a Jihočeský kraj 915,5 tisíc (nejméně Pardubický kraj: 323,9 tisíc)9. Ostatní předpoklady Předpoklady návštěvnosti například památkového objektu jsou širší, neţ jeho dopravní dostupnost. Navazují na propagaci objektu, jeho atraktivnost a týkají se příjezdových, resp. přístupových cest (včetně jejich značení, dostupnosti informací o nich), disponibilní kapacity komunikací a parkovišť a jejich stavu (údrţby), resp. četnosti a kapacity spojŧ veřejné hromadné dopravy, bezpečnosti návštěvníkŧ a jejich majetku, přiměřenosti pěší dostupnosti od koncových míst dopravy (parkovišť, stanic a zastávek), komfortu chŧze (převýšení, povrchu, bezbariérovosti), vybavení (občerstvení, toalet, prodeje upomínkových předmětŧ, odpočinkových míst, úkrytŧ před nepřízní počasí, zábavy pro děti), otevírací a čekací doby, cenové dostupnosti, návaznosti na další komplementární cíle (kulturní, technické, přírodní). Tichým předpokladem návštěvnosti ovšem zŧstává výskyt dostatečného počtu kulturymilovných obyvatel a zahraničních turistŧ. Ţivotní úroveň a kulturní aktivity Na závěr se vraťme k jedné z moţných příčin vysoké míry participace na kulturních aktivitách, která byla hypoteticky uvedena u vedoucí skupiny skandinávských zemí: k vysoké úrovni příjmŧ obyvatelstva. Podívejme se, alespoň v náznaku, zda by obdobná hypotéza nemohla být vyslovena i v kulturním prostředí České republiky. Plné znění zpráv


Porovnáním počtŧ návštěvníkŧ památkových objektŧ a expozic a výstav v muzeích, galeriích a památnících s příjmy obyvatel1 zjistíme, ţe jistá korelace existuje na prvních místech. Praha suverénně vede v prŧměrném příjmu obyvatel – 33 546,Kč, v počtu návštěvníkŧ památkových objektŧ – 3 902 tis. i v počtu návštěvníkŧ expozic a výstav – 3 510 tis. Na druhém místě je ve všech ukazatelích Středočeský kraj: v prŧměrném příjmu - 25 651,- Kč, v počtu návštěvníkŧ památkových objektŧ – 2 017 tis. i v počtu návštěvníkŧ expozic a výstav – 1 014,5 tis. Třetí místo z hlediska prŧměrného příjmu patří Jihomoravskému kraji – 24 651,Kč, který je s počtem 1 081, 3 tis. návštěvníkŧ památkových objektŧ na čtvrtém místě (na třetím je Jihočeský kraj) a s počtem 851,3 tis. návštěvníkŧ expozic a výstav na třetím místě. Pro porovnání: co do prŧměrného příjmu dvanáctý je Karlovarský kraj – 22 837,- Kč, který zaujímá poslední čtrnácté místo mezi kraji v počtu návštěvníkŧ památkových objektŧ – 103 tis. a předposlední místo v počtu návštěvníkŧ expozic a výstav – 251,5 tis. U ostatních krajŧ jsou vazby poměrně rozházené a odpověď by vyţadovala podrobnější analýzu. *** Autoři DOSTÁL. P., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Ekonomika kultury. Efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury. Praha: VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2012, ISBN 978 80-245-1886-2. 2 NIPOS – Statistika kultury. 3 Rok 2011. 4 PERNICA, P. a kol. Arts Logistics. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2008, s. 110. ISBN 97880-245-1412-3. Podrobně viz Politika územního rozvoje České republiky. Brno: Příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, 3/2006, s. 8. ISSN 1212-0855. 5 Problematikou se zabývalo Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy spolu s Ústavem rozvoje stavebnictví. 6 Srov. PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století. Praha: Radix, 2005, Obr. 522 Pásmový charakter rozmístění výroby s logistickými řetězci inklinujícími k vyšší rychlosti, k technologii JIT a k obsluze silniční dopravou (s. 1415), Obr. 526 Pásmový charakter rozmístění prŧmyslových zón (s. 1418), Obr. 531 Pásmový charakter rozmístění center spotřeby (s. 1432). ISBN 80-86031-59-4. 7 KÖRNER, M. Některé paradoxy vývoje území ČR po roce 1990. Urbanismus a územní rozvoj, 4/2003. ISSN 1212-0855. Podrobnosti in: PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století, s. 1431 a n. 8 Český statistický úřad. 9 Český statistický úřad. Rok 2011. Foto popis| Časová dostupnost krajských center Zdroj: PÚR ČR 2006, ÚÚR Brno Foto popis| Vztah rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí Zdroj: PÚR ČR 2006, ÚÚR Brno Foto popis| Silniční doprava Zdroj PÚR ČR 2006, ÚÚR Brno _

Ke slovu musí přijít levicoví historici 15.4.2013

Respekt str. 38 Rozhovor_ MAREK ŠVEHLA_

S Michalem Uhlem o změně, kterou chce prosadit v pohledu na komunistický reţim Minulou středu odvolala rada Ústavu pro studium totalitních reţimŧ ředitele Daniela Hermana a vyvolala tím poprask. Jedním z hlavních aktérŧ odvolání byl i nový člen rady ÚSTR Michal Uhl. „Měla by skončit předpojatost, s níţ se na minulý reţim díváme,“ říká v našem rozhovoru. * Na které fakultě jste vystudoval historii? Studoval jsem genderová studia a sociální antropologii v Brně. A v Praze sociologii na fakultě sociálních věd. Teď si dělám doktorát ze sociologie. * Takţe nejste historik? Ne, jsem sociolog. * Proč jste přijal pozici v radě Ústavu pro studium totalitních reţimŧ (ÚSTR)?



Dostal jsem nominaci od jedné neziskové organizace. Domnívám se, ţe otázky spojené s minulostí jsou záleţitostí celých humanitních věd. Mají k nim tedy co říct i sociologové. * Jak je to ale přímo s vámi? Nejste historik ani zatím nemáte přehršel profesních zkušeností. V čem jste tedy přínosem radě? To se musíte zeptat mých volitelŧ. Povaţoval jsem za výzvu nominaci přijmout. Mě ta instituce zajímala, zajímala mě její produkce. A dlouhodobě se pohybuji v prostředí mladých historikŧ, kde se o ÚSTR hodně diskutuje. Také jsem hodně diskutoval se svým dědečkem o minulosti a říkal jsem si, ţe je moţné přispět k tomu, aby se ta práce vzala za správnější konec. * Ale odkud máte kompetenci rozlišovat, co je a co není správný konec? Rozhodně si nemyslím, ţe by radní měli aktivně vstupovat do interpretace minulosti. To by mělo být tabu. Rada má úkoly, které jsou dané zákonem, a náš úkol je jen lépe dodrţovat ten zákon. To znamená dbát na kvalitní a vědecké výstupy organizace, to se podle mého soudu nedělo. * Ale vy jste v médiích včetně Respektu prohlásil, ţe interpretace českých dějin, jak ji přináší ÚSTR, není správná. Kde tedy berete sebevědomí rozhodovat, co je a co není správná interpretace? Ústředí mé kritiky je v metodologii vědy. Tou jsem se zabýval naposledy, kdyţ jsem se připravoval na státnice, četl jsem řadu textŧ, které se zabývaly organizací vědy. Takţe moje sebevědomí vyplývá z univerzitního vzdělání. Tu funkci jsem přijal také z dŧvodu svého rodinného zázemí, hodnot, které mám. * Jaké hodnoty to jsou? Zajímá mě dvacáté století, v rodinném prostředí se vţdy o historii kriticky diskutovalo a kritický pohled, snaha aktivně přistupovat k látce – to je něco, co jsem si z rodinného prostředí odnesl. Rodiče a prarodiče byli aktéři té doby minulé. Navíc řada lidí v historické obci kandidaturu do rady odmítla i z dŧvodŧ, ţe jejich rodiče byli za normalizace v šedé zóně a měli strach, ţe by jim to někdo mohl vyčítat. Zatímco já se cítím v debatách o minulosti naprosto svobodný. K tomu, abyste se občansky angaţoval, potřebujete především odhodlání, odvahu a vŧli. * Ve vašem případě ale také chuť rozhodovat. Pro mě to není nic nového. Od roku 2006 jsem v exekutivních pozicích, byl jsem poradcem dvou ministrŧ, jsem místopředseda akademického senátu, jsem sedmým rokem zastupitelem. Uţ jsem snad ukázal, ţe mám nějakou kompetenci rozhodovat. * Jednou z vašich hlavních kritik vedení ÚSTR bylo to, ţe mylně nazývá komunistický reţim totalitou. Ne, já si dávám celou dobu pozor, abych neřekl vlastní názor. * Takţe čí názor tlumočíte? Celou dobu říkám, ţe ÚSTR je ze zákona vědeckou institucí a neměl by ignorovat debatu, která je v akademické obci. A v té se seriózně vede debata, co byla a nebyla totalita. A pak tady máme ředitele ÚSTR pana Hermana, který říká, ţe za něj se rozhodně nic takového zkoumat nebude. Zpochybňuje veřejnou debatu, jeţ se na poli akademické obce dlouhodobě vede. * V čem je dŧleţité, jestli budeme třeba osmdesátá léta nazývat totalitou, nebo nějak jinak? Kdyţ postupujete pomocí vědeckých standardŧ, je dŧleţité si operacionalizovat pojmy. To znamená, ţe kdyţ píši vědeckou práci, tak se vymezuji vŧči jiným vědeckým textŧm a pojmy, které pouţívám, nějakým zpŧsobem definuji. Obzvlášť v sociologii je zvykem, ţe rŧzné koncepty jsou zpracovány rozdílným zpŧsobem. Mŧţeme mluvit o totalitarismu podle Arendtové, Poppera, Dahrendorfa, máme i velkou kritiku od Slavoje Ţiţeka. Instituce jako ÚSTR by dokonce mohla sama vést debatu o těchto pojmech. Od historikŧ obvykle neslýchám, ţe by to byla totalita. Mluví o diktatuře KSČ, státním socialismu, o autoritářském reţimu s totalitními prvky. Ta doba měla svŧj specifický vývoj, rŧzné etapy. A zjednodušování, případně lhaní o minulosti neprospívá té věci. Plné znění zpráv


* Proč vy osobně myslíte, ţe tu totalita nebyla? S oblibou cituji Dahrendorfa, který říká, ţe totalitární reţimy spočívají na trvalé mobilizaci všech za účelem posílení násilného reţimu. Autoritářské reţimy naproti tomu ţijí z apatie občanŧ, kteří se starají o své privátní zájmy, zatímco nomenklatura proměňuje veřejný zájem v princip vlastního udrţování moci. * Co se pro mě v praxi změní, kdyţ převáţí názor, ţe tu totalita nebyla? Budete koukat na tu dobu strukturovaně. V roce 1950 tady byl státní teror a popravy, coţ jsou věci, které si lidé v osmdesátých letech neuměli představit. * Ale to se obecně ví, ţe padesátá a osmdesátá léta byla jiná. To vyplývá i z publikací ÚSTR. To víte moţná vy. Někteří lidé ale mluví obecně o čtyřiceti letech komunismu a nediferencují. A to je cesta do pekel, protoţe pak nikdy nebudeme schopni pochopit a poučit se z toho. * ÚSTR řeší také nacismus. Máme tedy rozlišovat mezi nacismem roku 1935 a 1941? Nacistický reţim vychází z nějakých hodnotových základŧ, které jsou neměnné po celé jeho trvání, to je jasné. Má to vývoj – vzestup, rozmach a pád. Ideové základy se ale neměnily. * A podstata reţimu třeba v roce 1958 a 1981 byla jiná? Ano, zásadně jiná. * Proč zásadně? Klíčovou událostí komunistického reţimu bylo praţské jaro. Před ním bylo heslo – kdo nejde s námi, jde proti nám. Pak se změnilo na – kdo nejde proti nám, jde s námi. To je ta podstata. Navíc lidé, kteří bojovali proti reţimu, jako moji rodiče, například říkají, ţe jim uţ nehrozil trest smrti. To je zásadní rozdíl. * To však nemluvíme o podstatě reţimu, to mluvíme o nástrojích nebo svého druhu „technických“ zákonech, které pouţíval k represím. Nacistický reţim se vŧči Ţidŧm také choval jinak v roce 1935 a 1941. Dobrá, tak já nerozumím slovu podstata. Nerozumím, na co se ptáte. * Podstata reţimu je to, jak vládnoucí strana definuje sama sebe a své okolí. Zda povolí politickou konkurenci. A to se neměnilo. V roce 1968 se jednalo o moţnosti připustit jiné politické strany, to se ale s intervencí vojsk zarazilo. Nikdy tady politická konkurence nebyla. V tomto směru to bylo jednotné, ve zpŧsobu zacházení s politickými odpŧrci to bylo odlišné. Zásadní změna byla ta, ţe po roce 1968 uţ reţimu nevěřily ani stranické kádry. Šlo o diktaturu KSČ, která byla realizovaná skrze byrokratický aparát. * Řekl jste, ţe zjednodušování, případně lhaní o minulosti neprospívá věci. Kde se v činnosti ÚSTR lţe o minulosti? Neříkal bych, ţe lţou o minulosti. Spíš bych mluvil o svérázných interpretacích. * Co tím myslíte? Nedávné vystoupení Pavla Ţáčka v televizi, kde prohlásil, ţe Sovětská armáda byla kolem 17. listopadu připravená aktivně zasáhnout. Nebo ţe Mašíni připravovali atentát na Gottwalda. Takové tvrzení je historicky nepodloţené. To říkal také Pavel Ţáček krátce předtím, neţ Mašíni dostali nějaké vyznamenání od premiéra Topolánka. * Zkusme odlišit, co kde říká jeden zaměstnanec ÚSTR, od toho, co produkuje instituce, jejíhoţ ředitele jste nyní uprostřed jeho mandátu odvolali. Jak ÚSTR ve svých pracích svérázně interpretuje minulost? Plné znění zpráv


Zeptejte se rŧzných historikŧ – Prečana, Kopečka, Pullmanna, děkana Filozofické fakulty UK historika Stehlíka –, tito lidé se dívají na práci ÚSTR a jejich interpretaci některých pramenných dokumentŧ kriticky. * Tím argumentujete proti řediteli ÚSTR? Moje výtka k práci ÚSTR se netýká ani tak toho, co zkoumají, ale toho, co nezkoumají. * Odvolat ředitele tak dŧleţité instituce v polovině jeho mandátu předpokládá mít pro odvolání závaţné dŧvody. Jaké jsou ty nejzávaţnější? Které si vybrat? Jsou tam nedostatky v digitalizaci, špatná metodika archivování. Další je určitě stav projektŧ. Chybí jejich základní ucelená koncepce. * Jak to poznáte? Kdyţ vedoucí projektu není tři roky ve stavu, tak je něco špatně. Kdyţ se dva projekty skoro překrývají, je taky něco špatně. Kdyţ projekt nemá jasné výstupy, je taky něco špatně. * Jak tohle „špatně“ pozná veřejnost, jíţ je práce ÚSTR určena? Třeba na tom, ţe některá období nejsou zpracovávána, záběr je primárně na represivní sloţky a společnost není zkoumána v celé své šíři, abychom pochopili všechny souvislosti. Nebudete mít monografii o vězeňství nebo justici, nebudete mít monografii o propagandě. * Jak víte, ţe to nebudu mít? Protoţe se to nedělá. * Kde berete jistotu, ţe se to nezačne dělat? Navíc justici ústav řeší. To je pravda, justici, pokud vím, řešil Tomáš Bursík, výstupem ale neměla být monografie. Předjímat zločinnost? To ne * Odvolával jste se na historika Viléma Prečana. On ale naopak kritizuje poţadavek, aby ÚSTR zkoumal minulost v celé šíři. Přihlásil se k tezi, ţe ÚSTR je instituce s konkrétním, úzce vymezeným určením, jímţ má být mapování archivŧ represivních sloţek. S tím já jsem prostě ve sporu. Pokud tady máme instituci, která je zákonem zřízená proto, abychom se vyrovnali s minulostí, tak to musí dělat zodpovědně a bez širšího vymezení to podle mě nejde. Naše rada má za ústav zodpovědnost, je jasně nadřízeným orgánem. Pan ředitel Herman byl zvolen minulou radou, která měla nějakou koncepci, a dnešní rada má jinou koncepci. A pokud to nemŧţe nebo nechce naplňovat, tak musí odejít. * Proč vaše dŧvody k odvolání ředitele nepřesvědčily ani šéfa vědecké rady, nestranného a respektovaného čechoamerického univerzitního učitele Michaela Krause, ani přední autoritu mezi českými historiky pana Prečana? Nevím, proč jsme nepřesvědčili pana Krause. Vědecká rada jako poradní orgán ředitele je logicky vŧči řediteli loajální, proto názory pana Krause nepovaţuji za směrodatné. * Veřejnost ale nemá jinou moţnost neţ se orientovat podle postojŧ lidí, které povaţuje za autoritu. A pan Kraus takovou autoritou pro mnohé je. Zkoumal jste, proč vaše názory nesdílí? Nezkoumal. Já jsem přijal nějakou pozici a s ní také odpovědnost. Řada historikŧ včetně děkana filozofické fakulty nám dává v konkrétních výhradách za pravdu. Jen by moţná situaci vyhodnotili jinak, ředitele neodvolávali a třeba počkali, aţ mu skončí mandát. Plné znění zpráv


* Ale přece o to jde. Je dobře, ţe řešíte výhrady vŧči fungování ÚSTR. Pak je tu ale ještě druhá strana mince. Jako dohlíţecí rada také musíte usilovat o stabilitu té instituce, aby se ředitel neměnil vţdy, kdyţ přijdou noví radní. Kdyby se ředitel měnil jen jednou za pět let, kdyţ se mění rada, bylo by to ke spokojenosti všech. Bohuţel se mění častěji. Teď ale věřím, ţe se nám uţ povede situaci stabilizovat. * Čím si vysvětlujete, ţe značná část médií vidí váš krok jako politizaci té instituce? Je to tím, ţe tomu nerozumějí, nemají informace, nebo jim to neumíte vysvětlit? Ta věc běţí hodně rychle a je velmi sloţitá. Nepřispívají jí ani výroky politikŧ, viz prohlášení premiéra, ţe teď bude ÚSTR jako ústav marxismu-leninismu. Jinak ale není prostě technicky moţné dělat práci, která se zalíbí všem. * Proč vlastně k odvolání ředitele dochází těsně poté, kdy levicový Senát zvolí novou radu? Je to náhoda? Pro hodnocení nedostatkŧ v digitalizaci nebo špatné metodice archivování by mělo být jedno, jestli radu volí ODS nebo ČSSD. Náhoda to není. Kaţdá politická strana v Senátu volí do rady ÚSTR lidi, kteří jí jsou hodnotově blízcí a podobně vnímají smysl té instituce. * Takţe od archivování se dostáváme k tomu, co je asi nejdŧleţitější – a sice vnímání smyslu té instituce. Ano. * Co vám vadí na pojetí ústavu? Do této chvíle platilo, ţe ústav zkoumá ono zlo, útrapy minulého reţimu. A já si myslím, ţe je potřeba zkoumat období minulého reţimu v celé jeho šíři. Jedině pochopení celé společnosti nám umoţní se z naší minulosti skutečně poučit. Viz případ jedné publikace, která popisuje Slovensko v padesátých letech, kde autor popisuje, ţe pro Slováky znamenala padesátá léta také zuby a autobus. Zkrátka dostupná zdravotní péče a infrastruktura. Nechci to obhajovat, je to však pro mě dŧleţitá informace o tom, proč se reţim nezhroutil dřív. * Pořád je tu ale výhrada, o níţ jsme uţ mluvili. Michal Uhl, mladý sociolog, vybavený zájmem o dějiny a zkušeností z rodinných diskusí, nám říká jednu věc, a uznávaný historik Vilém Prečan druhou věc. On ve změně zadání té instituce vidí riziko. Doporučuje, aby se drţela zkoumání represivní povahy reţimu. Jak mě chcete uklidnit, ţe váš pohled, který teď rozhoduje, je lepší neţ Prečanŧv? Jde o legitimní debatu o smyslu té instituce. Na jedné straně bychom mohli mít historiky Prečana a Kopečka, na straně druhé Pullmanna, Sommera. Není korektní říkat, ţe na jedné straně je Prečan a na druhé Uhl. Přesně tuhle debatu bychom měli vést. Navíc jde spíše o otázku filozoficko-sociologickou. Mŧj pohled je podpořen i zněním zákona, který říká, ţe ÚSTR má zkoumat nestranně nějaké období, tečka. Pak je ještě v zákoně vyjádření názoru zákonodárce, které nemá normativní charakter. Aţ tam se říká, ţe se má zkoumat zločinnost. Parlament ale nemŧţe zavazovat badatele. * Za tou vaší tečkou je moţné v zákoně číst ještě to, ţe ÚSTR dokumentuje komunistické zločiny nebo ţe zkoumá zločinnou činnost státu, zejména jeho bezpečnostních sloţek. To však na mém předpokladu, ţe se má nestranně zkoumat období nesvobody, nic nemění. Klasický postup by měl být, ţe přicházím zkoumat nějakou materii, mám nehodnotící přístup a výsledek mŧţe být, ţe doba je – dejme tomu – zločinná nebo problematická z těch a těch dŧvodŧ. Předpokládat ale něco takového hned na začátku? Zákon se tím v některých momentech dostává do vnitřních rozporŧ. Ale po konzultacích, které jsem měl s právníky, jsou dŧleţité ty základní věci, které zákon říká: tedy ţe ÚSTR má nestranně hodnotit to a to období. Konec. * My však přece i bez detailního zkoumání víme, ţe ta doba byla zločinná. Na tom se Češi shodli uţ dřív. Hodnotový konsenzus o zločinnosti minulého reţimu se rozpadl. Kdyby ten konsenzus platil, tak česká společnost nevede debaty o ÚSTR nebo v parlamentu nejsou vznášeny návrhy na ukončení platnosti Plné znění zpráv


lustračního zákona. Navíc věda má za úkol zpochybňovat i ty nejzjevnější pravdy. Bez kritického zkoumání bychom se nemohli v poznání nikam posunout. * Jak by se měly kriticky zkoumat justiční vraţdy, tábory nucených prací, likvidace sedlákŧ, vyhánění lidí za hranice v rámci akce Asanace? To nepovaţuji za vkusnou otázku, tlačíte mě k tomu, abych schvaloval vraţdu? Vraţda je něco neospravedlnitelného. Ale mám-li se pokusit uvést příklad, tak pokud jde o proces s kulaky, stojí za to vědět, jestli není jednou z příčin frustrace chudého venkovského obyvatelstva. Třeba jestli rozdělení majetku v daném místě nebylo uţ dlouho před padesátými lety povaţováno za nespravedlivé. To říkám s vědomím, ţe mŧj pradědeček byl kulak. Nic neobhajuji * Je dnes bádání ústavu nestranné, jak poţaduje zákon? Jsou dvě roviny. Zaměstnanci, kteří odvádějí dobrou práci, a management, jenţ se zbavuje zaměstnancŧ, kteří mají na minulost jiný pohled. A tím nebyl nestranný. Dŧleţitá je pluralita pamětí. Aby se dostali ke slovu lidé, jako historik Michal Pullmann, který má originální přístup k minulosti. Vydal například knihu, jeţ inovativním zpŧsobem interpretuje normalizaci, a to bychom měli chtít. * Co je inovativní zpŧsob interpretace normalizace? Ţe určité struktury byly motivované na změně reţimu. Podobně jako Ivo Moţný ve své knize Proč tak snadno... píše, ţe střední nomenklaturní kádry transformovaly svŧj politický kapitál na ekonomický a tím podporovaly změnu. Problém je, ţe historici, kteří interpretují z levicových pozic právě jako Michal Pullmann, v tom ústavu nejsou. * Co jsou v historii levicové pozice a v čem jsou dŧleţité? Dŧleţité nejsou pozice, dŧleţité je to, aby ústav garantoval pluralitu pamětí. Aby tam nebyl úzký ideový proud, který si monopolizuje interpretaci minulosti. * Jak se projevuje dnešní úzká ideová profilace ústavu? Třeba v tom, ţe publikace kritická ke třetímu odboji nevyjde ve sborníku ústavu Securitas Imperii. Nebo ţe další texty neprojdou ediční radou ústavu. * Jaká témata v ústavu chybějí? Co se nezkoumá a mělo by se zkoumat? Nezkoumá se například postavení ţeny ve společnosti, chybí například dobrá publikace o ţenách za normalizace. Postavení ţeny v rodině, postavení ţeny v rezistenci apod. To tady nikdo nedělá. Nebo šedá zóna za normalizace, co ji drţelo v antipatii nebo co přimělo lidi vstupovat do KSČ. * Věnuje se ústav něčemu, co by dělat neměl? Takové téma neznám. Znovu – není problém v tom, co ústav dělá, ale co nedělá. Nemáme například monografii o StB. A kdo jiný neţ ÚSTR by to měl zpracovat. * Co by tedy měli levicoví historici přinést do ÚSTR nového? Jde většinou o dŧraz na zmíněná témata. Například Hledání ztraceného smyslu revoluce od Michala Kopečka je bezesporu levicově historická kniha. Píše o počátcích marxistického revizionismu ve střední Evropě v letech 1953– 1960. * A jaké sdělení, jeţ tato kniha přináší, tady chybí? Váţně se zabývá ideovým vývojem filozofických proudŧ v době, kterou pravicová interpretace má sklon vnímat jako totalitní. Hodnotově levicový je také například popis práv ţen ve společnosti. Nebo kdyţ rakouský Plné znění zpráv


historik Niklas Perzi popisuje ţivot na Novobystřicku a porovnává míru industrializace v Československu a v Rakousku a dochází k závěru, ţe do sedmdesátých let neměli v Rakousku tak dobré kombajny jako v Československu. To mŧţe ukazovat, proč systém přeţíval a nezhroutil se dřív. Někteří lidé měli materiální jistoty a byli ochotni je prodat za své svobody. * Říkáte, ţe levicoví historici inklinují k určitému druhu interpretací danému jejich hodnotami. K jaké interpretaci inklinují v případě normalizace? Mají jiný dŧraz neţ na oběti reţimu. Mŧţeme zkoumat, jak se chovali normální lidé, proč jezdili na chaty, proč byli politicky apatičtí. Takový popis, podobně jako rozvoj dopravní infrastruktury nebo dostupného zdravotnictví, nabourává paušální vidění oněch čtyřiceti let. Jen takový pohled nám umoţní pochopit tu dobu v celé její souvislosti. * Kdyţ uţ jsme u toho: v čem je rozvoj autobusŧ na Slovensku dŧleţitý k pochopení padesátých let? Je nutné vědět, co reţim lidem nejen bral, ale i dával. Jinak nepochopíme, proč se ten systém udrţoval. Je to dŧleţité ke zjištění, ţe sociální nejistoty jsou ţivnou pŧdou pro nedemokratické reţimy. * V padesátých letech se tu udrţel komunismus díky tomu, ţe se rozvíjely sociální a dopravní sluţby? Je to faktor, který určitě hrál roli. Ale podívejte se, já nic neobhajuji. Mého otce zavřel reţim do kriminálu na devět let, matku na dva roky a dědečka na sedm let. Nemám sebemenší zájem ten reţim obhajovat, naopak ho chci pochopit, aby se ty věci uţ nikdy nestaly. Mám ale taky pocit, ţe někteří hujerové chtějí dokázat, ţe všechno bylo špatně. Říkají: „Měli jsme tady čtyřicet let temna a je třeba se k tomu postavit čelem, pěkně to odsoudit a pojmenovat jako zlo.“ A kdyţ někdo debatuje o totalitarismu, tak je heretik, protoţe relativizuje dějiny. Taky se cítím ohroţený * Značná část české společnosti vnímá zpochybňování pojmu totalita citlivě, cítí jisté ohroţení změny, která tu v roce 1989 proběhla. Říká si, jestli nebyla totalita, tak budou lidé o to víc inklinovat k volbě komunistŧ. Navíc kdyţ to zpochybňování přichází ve chvíli mocenského vzestupu KSČM. Tohle vám nevadí? Naopak. Tímhle myšlením se zase já cítím ohroţený. Cítím se ohroţený tím, ţe někdo na základě politické situace chce interpretovat dějiny. Přesně to jste teď řekl. Pro mě je problém, ţe někteří lidé pouţívají minulost pro současnou politickou situaci, pro debatu o KSČM, o jejich vládě v krajích. Ţe vlastně chtějí pracovat s minulostí ve prospěch svých politických cílŧ. * Jak pracovat s minulostí? Vţdyť jste před chvílí řekl, ţe panuje shoda na tom, jaká byla KSČ, jak se chovala. Ţe její reţim byl nesvobodným obdobím vlády jedné strany, která nepřipouštěla konkurenci a perzekvovala své kritiky. To rozhodně. Jen mi vadí, ţe někteří lidé mají zapotřebí dokázat, ţe KSČM souvisí s dobou minulou, a nechtějí mluvit o otázkách, které mohou tu dobu relativizovat. * Jak se cítíte být ohroţený tím, kdyţ někdo říká: Komunisti jdou k moci, máme s nimi takovou zkušenost, a musíme tedy se mít před nimi na pozoru? Cítím se ohroţený v momentě, kdy někdo chce interpretovat minulost kvŧli nějaké aktuální politické situaci. V momentě, kdy nastoluji debatu o pojmu totalita, tak říkají, ţe jsem kryptokomunista, pomáhám KSČM dostat se k moci. Normativně se v diskurzu dostávám na okraj a nesmí se o těch věcech mluvit. * A nenapadlo vás podívat se na to opačně? Jestli se náhodou ti lidé necítí ohroţení? Napadlo, právě proto je nutné o dějinách debatovat a hledat společenský konsenzus interpretace minulosti. * Co pro vás znamená vyrovnání se s minulostí? Znamená to tu dobu pochopit a vyvarovat se podobných chyb. Plné znění zpráv


* Pro určité lidi znamená vyrovnání se s minulostí nehodit hlas komunistŧm při volbách, nebo poţadavek KSČM zakázat. To nesdílím. Dnes se bojuje proti komunismu, který uţ nehrozí, a přitom jsou tu jiné hrozby. A kdyţ nepochopíme, na jakých mechanismech se tu komunisti dostali po válce k moci, tak jsme nuceni to zopakovat. Se stejným svazáckým duchem pŧjdeme stejnou cestou, jen s opačným znaménkem. * Jak víte, ţe komunisti nehrozí? Koukněte na preference, tady nehrozí vítězství komunistŧ ve volbách. * Máme ale koaliční vlády, takţe se snadno mohou dostat do vlády. Mně se ale nechce hodnotit politické strany. Nevnímám tu stranu jako hrozbu demokracii. * Jak poznáme navenek, ţe ÚSTR řídí dobrý ředitel? Ideální signál bude, ţe ÚSTR přestane být předmětem politických sporŧ. * Politické spory jste teď ale vyvolali vy, stačí si otevřít noviny. To si nemyslím. Naopak naše kroky vedou k depolitizaci a deideologizaci ÚSTR. * Proč jste o tom zatím nepřesvědčili politiky? Bez jejich pochopení odpolitizování těţko pŧjde. Pro mě není dŧleţité, co teď říkají politici. Teď je to politikum a v momentě, kdyţ to z těch politických spárŧ vytrháváte, tak to prostě bolí. *** Michal Uhl (28) Narodil se v Praze v rodině předních disidentŧ Anny Šabatové a Petra Uhla. Vystudoval genderová studia v Brně a sociologii v Praze. Pŧsobí jako doktorand na Fakultě sociálních věd UK, je také uvolněným zastupitelem Prahy 2 a členem rady ÚSTR. S partnerkou Monikou má malou dceru. Foto popis| Foto autor| FOTO MILAN JAROŠ _

Provztekat se do Bagdádu 15.4.2013

Týden str. 44 Svět_ Tomáš Menschik_

Před deseti lety padl Bagdád a v Iráku se zhroutil reţim Saddáma Husajna. FRANTIŠEK ŠULC se vojenského taţení účastnil jako válečný reportér spolu s americkou ţenijní jednotkou Seabee. Líčí, jak se válka podepsala na Iráčanech, například proč zdravili spojenecké vojáky „paroháčem“. * Píšete si ještě s vojáky, které jste potkal v Iráku? Teď uţ jsem v kontaktu jen s dŧstojníkem Troyem Fraziem, který mě tehdy měl na starosti. Po misi slouţil na Havaji, pak šel na univerzitu. Jinak jsem všem poslal fotky a knihu, kterou jsme tehdy vydali. Pro ně šlo jen o takový artefakt, protoţe češtinu neovládají. * S ţenijní jednotkou Seabee jste strávil pět týdnŧ. Jak dlouho trvalo, neţ vás mezi sebe přijali?



To bylo popsáno uţ ve stovkách antropologických výzkumŧ, jak to vypadá, kdyţ se člověk poprvé objeví u nějakého kmene. Po určitou dobu si dávali pozor, pak to povolilo a já se začal stávat součástí jednotky. Tím ovšem pro novináře vzniká jisté riziko: jakmile se člověk stane součástí skupiny, ztrácí nadhled. * Jak jste to jako reportér zvládl? Dokázal jste si zachovat odstup? Na to jsem si právě musel dávat pořád pozor. Na dŧvod, proč jsem v Iráku, jsem ale nikdy nezapomněl. Přece jen jsem musel dál psát pro Lidové noviny. * Zapojení novinářŧ do bojových jednotek v Iráku představovalo první experiment svého druhu od války ve Vietnamu. Osvědčilo se? Podobný model jako při druhé válce v Zálivu fungoval i za druhé světové války. Při vylodění v Normandii s sebou Spojenci vzali vybrané novináře, kteří – vybaveni psacími stroji – byli s vojáky od prvních dnŧ přímo na bojišti. Později při korejské válce se pravidla hodně uvolnila a ve Vietnamu uţ se novináři toulali, kde se jim chtělo. Nějaké předpisy platily i tenkrát, ale rozhodně za zadkem kaţdého novináře nestál dŧstojník jako v Iráku. * Kdo to byl ve vašem případě? Troy, uţ jsem o něm mluvil. Jeho úkolem bylo doprovázet mě všude, kde se pohybuji, ale zároveň měl své lidi, kterým velel. * Bála se armáda novinářŧ? Ani ne, ale musíme vnímat historické zkušenosti. Po Vietnamu někteří politici obviňovali novináře, ţe právě oni zpŧsobili válečnou prohru. Byl to nesmysl, ale vedlo to k utaţení šroubŧ. Například do Bosny uţ novináři cestovali většinou na vlastní pěst, armáda byla uzavřená. Aţ při druhé válce v Iráku se spolupráce novin a armády změnila v řízený proces. Ten koncept vymysleli Američané na podzim roku 2002 a od prosince jsem se do něho snaţil nabourat. * Nabourat? Jak to myslíte? Mailoval jsem po všech čertech ve Spojených státech na adresy, které mi dohodili kamarádi. Takřka nikdo se neozval, tak jsem celý seznam obeslal znovu a vybízel adresáty, ať mi odpovědí aspoň dvěma slovy. V prosinci se nade mnou ustrnul chlapík z velitelství v Tampě: prý s tím sice nemá nic společného, ale ať se obrátím na někoho ve Washingtonu. Tam mě konečně zařadili na seznam a v lednu jsem se dověděl, ţe jsem ve výběru. Na konci února jsem odjel do pouště a čekal, aţ se bude něco dít. * 20. března vystoupil prezident George W. Bush a oznámil začátek taţení do Iráku. Jak to jednotka přijala? Všichni byli ve stanu přilepení na televizi a koukali, co bude. Nejdřív přišel raketový útok Američanŧ. Měli informace, kde se pohybuje Saddám, a chtěli ho popravit rovnou. „Moje“ ţenijní jednotka Seabee proráţela pomocí buldozerŧ valy, které od první války v Zálivu chránily Kuvajt před vpádem z Iráku. Ještě před začátkem invaze naši kluci civilními stroji vyhrabali koridory, jimiţ se do Iráku protáhly útočné jednotky. Další část Seabee fungovala jako prŧzkum: po Iráku jezdili na vlastní pěst a hodnotili statiku staveb, například zda most unese přejezd tankŧ. Zpočátku mi nepovolili vyjet ani s jednou z těchto jednotek. * Mohl jste dělat něco jiného neţ čekat? Bylo za tím skoro pŧl roku vyřizování, papírování, ukecávání. Najednou jsem sice byl u jednotky, ale pořád jsem trčel v poušti, nejdříve v Kuvajtu, potom na základně Viper na iráckém území kontrolovaném Američany. Do Bagdádu jsem se nakonec provztekal: dŧstojníky jsem otravoval tak dlouho, dokud nepovolili. Co si v armádě nevybojujete, prostě nemáte. Dostal jsem se do konvoje, který vezl mostní konstrukce do Bagdádu. Předpoklad byl, ţe Saddám nechá zničit všechny mosty, aby Američané nemohli postupovat. Nakonec se to nestalo, ale jeden most v Bagdádu poničila americká stíhačka. * V reportáţích jste zmiňoval, jak vám cestu Irákem otravoval písek. Byl jste v poušti poprvé?



To ne, uţ předtím jsem byl v africké poušti. Jako čtenář Exupéryho a Maye k ní mám od dětství romantický vztah. Takţe kdyţ jsem měl moţnost s vojáky vyrazit na noc do pouště a spát na kapotě humvee (nejpouţívanější terénní vŧz americké armády, jeho civilní verze se prodává pod jménem Hummer, pozn. red.), připadalo mi to aţ neskutečně krásné. Tolik hvězd v ţivotě neuvidíte, i stmívání je fantastické: kolem šesté sedmé se poušť začne ochlazovat a zhruba hodinu je strašně příjemně. * Byl jste tam někdy od té doby? Někdy v roce 2005, kdyţ uţ začínala občanská válka. Docela mazec, ale skutečná sektářská válka začala aţ v roce 2006, kdy teroristi vyhodili do vzduchu mešitu al-Askarí v Samaře. V roce 2005 jsem tam byl také jako embedded s Velkou červenou jedničkou (1. pěší divize americké armády, pozn. red.). Bylo před prvními volbami a panovala velká naděje, ţe se všechno zlomí a násilí v Iráku ustane. * Uţ ve vašich reportáţích pár měsícŧ po invazi se ale objevují pochybnosti. Popisujete, jak čeští vojáci rozváţeli vodu a irácké děti házely za cisternou kameny. Stál Irák o pomoc Západu? To je těţké. Pochybnosti máte pokaţdé, ale tehdy jsem to viděl spíš optimisticky. Podle mě chtěli Saddáma svrhnout skoro všichni Iráčané. Pak nastal obrovský boj o moc, coţ jsem tehdy nedocenil. Bohuţel přišla naprosto chybná rozhodnutí Američanŧ, přičemţ zejména rozpuštění armády a policie se ukázalo jako fatální. Najednou se na ulici ocitly statisíce lidí, z nichţ velké mnoţství mělo poměrně slušný výcvik. Navíc šlo o sunnity, kteří se novými poměry cítili ohroţení, coţ dalo základ povstání. Tuhle naštvanost vyuţily rŧzné skupinky napojené na al-Kajdu, a kdyţ se tohle všechno sešlo, vzplál Irák jako suchá tráva. * Jak se v té hořící trávě pohybovali vojáci? Pŧvodní plán ministra obrany Rumsfelda počítal s pŧlmilionovou invazní silou. Nakonec se armáda proškrtala k 145 tisícŧm vojákŧ. To je hodně lidí na bojovou akci, ale málo na udrţení dobyté země. V Bagdádu těsně po invazi vládlo naprosté zoufalství. Pamatuju, jak ţenisté stavěli onen poničený most a já viděl rabování. Kradly se naprosté zbytečnosti, které nikdo nepotřeboval, například obrovské barely. Do pohybu se dala děsivá masa. Vzpomínám si, ţe jsem se ptal dvou vojenských policistŧ, kteří to běsnění pozorovali, co s tím udělají. Jen pokrčili rameny, ţe ve dvou asi nic. * Šířil se uţ tehdy mezi Američany pocit bezmoci? Rabování zpŧsobilo obrovské škody, protoţe dav vyplenil rovněţ velké mnoţství fungujících podnikŧ. Psychologické škody byly ovšem ještě větší: Iráčané předtím povaţovali Američany za mocné lidi, ale najednou se ukázalo, ţe nedokáţou nic. V New York Review of Books se objevil příběh amerického majora, za nímţ přišli Iráčané, ţe by vojáci měli pohlídat jakousi laboratoř. Odpověděl, ţe nemá patřičné rozkazy a ţe jen doufá, ţe zničení té laboratoře nezpŧsobí třetí světovou válku. Američané si představovali, ţe vjedou do Iráku, lidé je tam budou vítat a tím to pro ně končí. * Vybavuji si televizní záběry, jak Bagdád vítá Američany palmovými ratolestmi. Ţádné velké vítání jsem neviděl. Vojáci zdravili Iráčany tak, ţe jim ukazovali parohy, jako ţe to je velkej rokenrol. Takţe pak i Iráčané zdravili náš konvoj paroháčem, jenomţe nevěděli, co to znamená. No, a zbytek házel kameny. * Jiţ po necelých dvou měsících od začátku invaze – 10. května 2003 – prezident Bush vyhlásil, ţe válka v Iráku skončila. Potřeboval to politicky. Mám pocit, ţe uţ tehdy jsem to trochu bagatelizoval a říkal, ţe to tak snadné nebude. Ale rozhodně jsem netušil, ţe celý Irák vyletí do vzduchu. * V jedné reportáţi popisujete, jak Iráčané na vojáky pořád sahali. Jak jste takové situace uprostřed davu zvládal? Stačilo zadupat, kdyţ dav začal pŧsobit nepříjemně. Jednou jsem ale zpŧsobil docela velký rachot, kdyţ jsem chtěl pořídit fotku vojáka s dětmi. Nakoupil jsem v Kuvajtu bonbony a vzal je do Basry. Poţádal jsem českého vojenského policistu, jestli by ty bonbony nezačal rozdávat, jemu se do toho úplně nechtělo. Otevřel Plné znění zpráv


pytlík a najednou na něm visel hrozen dětí, který z něho trhal úplně všechno. Těţko jsme ho vytahovali. Nápad to byl hodně hloupý, ale fotky byly slušné. * Z vašich textŧ vyplývá, ţe jste se napětí zbavil, aţ kdyţ jste se vrátil do Kuvajtu. Co vás nejvíc stresovalo? Kdyţ jsem přejíţděl kuvajtskou hranici, měl jsem pocit návratu domŧ. V Iráku nikdo nevěděl, co se stane, člověk si tam pořád udrţoval hladinku adrenalinu. Zaţili jsme třeba moment, kdy se kousek od nás odpálil sebevrah. Nervózní jsem byl hlavně před výjezdem, během něho to ze mě spadlo. V roce 2005 jsem byl s vojáky na nočních patrolách v Bákubě v provincii Dijála, která se nakonec ukázala jako klíčová, protoţe tam ţije mix sunnitŧ, šíitŧ a Kurdŧ. V humvee jsme pomalu jezdili městem a jenom čekali, kdo po nás začne střílet. Naštěstí byl leden a velká zima a povstalci jsou taky normální lidi, takţe chtěli být doma s rodinou. * Připadal jste si jako civil oproti vojákŧm ve výhodě? Vojákŧm bylo zhruba devatenáct aţ dvacet let, v Iráku slouţili rok, pak se dozvěděli, ţe jim túru protáhnou o dva měsíce. Kaţdý den po nich někdo střílel, občas to chytil kamarád. Pokud měla některá jednotka špatné velení, byl by v tom čert, aby se nezačala rozkládat. Tím ale nechci omlouvat věci, které se za války staly. * Sledoval jste i po návratu do Česka kaţdý detail z téhle války? Jasně. A kolikrát jsem – řečeno slovy Václava Klause – zvedal obočí, co se tam děje. Nakonec se Američanŧm podařilo Irák uklidnit. Na rozdíl od Afghánistánu má ta země štěstí, ţe nabízí nerostné bohatství. Aby si ho Iráčané mohli uţít a něco z něho mít, napřed se museli přestat zabíjet. * Byla válka z vašeho pohledu tím správným řešením? Vţdycky jsem říkal: „Kdyţ mŧţeš a chceš, tak proč toho chlapa (Saddáma Husajna, pozn. red.) nesejmout!“ Říkám to furt. * V roce 2003 jste ale napsal: „Nemyslím, ţe válka je řešení, jde spíš o začátek problémŧ.“ To vypadá, ţe jste o stabilitě země pochyboval. Aha, tak to jsem asi byl jasnozřivější, neţ si teď po deseti letech myslím. Válka pokaţdé zpŧsobí nějaký otřes. Dnes nespatřuju chybu ve vstupu Spojených státŧ do války, ale v omylech, které se děly při naplňování jejich záměru. Kdyby mi ale tehdy někdo v roce 2003 tvrdil, ţe se tam v roce 2006 rozhoří sektářská válka a kaţdý den se budou objevovat uřezané hlavy, nevěřil bych mu. *** Druhá válka v Zálivu Místa, kde se v dubnu 2003 pohyboval – jako součást amerických vojenských jednotek – český novinář František Šulc. František Šulc (43) Jako jediný český novinář získal od Pentagonu povolení zúčastnit se operace Irácká svoboda coby pozorovatel (takzvaný embedded) přímo v jednotce americké armády. Vystudoval politologii na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a bezpečnostní studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1994 začal pŧsobit v televizi Prima (tehdy Premiéra), odkud v roce 1997 přešel do Lidových novin, kde později řídil zahraniční rubriku. Dva roky pŧsobil v časopisu TÝDEN, odkud odešel na ministerstvo obrany, kde se stal šéfem kabinetu ministra Alexandra Vondry. Společně s reportéry ČT Michalem Kubalem a Barborou Šámalovou napsal v roce 2003 knihu Válka o Irák. Texty o armádě vydává i na svém blogu Onwar. eu. Je ţenatý a má dvě děti. Foto popis| SKRYTÁ IDENTITA. Na ministerstvu obrany, kde František Šulc pŧsobí po odchodu z redakce TÝDNE, většina jeho kolegŧ ani netuší, ţe má za sebou taţení do Iráku. Foto popis| KOUŘ BEZ OHNĚ. Cestu vojákŧ do Bagdádu provázely oheň a dým z hořících ropných vrtŧ. Iráčané se před postupujícími Američany víceméně rozutekli. Foto popis| VÁLEČNÝ ROKENROL. Tento pozdrav se Iráčané naučili od amerických vojákŧ. Foto popis| POUŠTNÍ KARAVANA. Konvoj ţenistŧ směr Bagdád podléhal přísnému velení, také na Šulce (na snímku vpravo jako ministerský úředník) dohlíţel jeden americký dŧstojník. Foto popis| POJÍZDNÝ DOMOV. Terénní humvee pouţívají vojáci při taţení Irákem i jako postel. Spát lze na kapotě motoru i na zkosené zadní části auta. Zcela vpravo František Šulc. Plné znění zpráv


Foto autor| Foto: archív Františka Šulce, 1 Jakub Stadler _

Malé a střední podniky a jejich budoucí přístup k financování EU 14.4.2013


Kalendář akcí_

První odborný seminář z projektu Malí a str?ední podnikatelé a další klíc?ové zájmy C?R v evropských hospodár?ských politikách proběhne dne 15. dubna 2013 v praze. Záštitu nad celým projektem pr?evzal pan Jan Bauer, předseda Výboru pro evropské záleţitosti Poslanecké sne?movny Parlamentu C?eské republiky. Mediálním partnerem je zpravodajský portál EurActiv.cz. Partnerem akcí think-tanku Evropské hodnoty je Malostranská beseda. Cílem semináře: Tento seminář si klade za cíl transparentně diskutovat návrh programového období EU 2014 – 2020 se zástupci české vlády, s osobnostmi z regionu a s českými podnikateli. Program: 13:00 – 13:30 Registrace, káva 13:30 – 13:40 Úvodní slovo Werner Böhler, ředitel, Konrad Adenauer Stiftung Prag Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice 13:40 – 15:00 Panel I: Česká republiky a fondy EU 2014 – 2020 Téma: Česká republika a evropské fondy 2014 – 2020, současný stav a poučení z minulosti (jak zjednodušit priority v rámci fondŧ, jak pomoci malým a středním podnikŧm dosáhnout na evropské financování, posun od grantŧ k trvalé podpoře) Moderátor: Jakub Janda, manaţer projektŧ a komunikace, think-tank Evropské hodnoty Řečníci: Jiří Kopal, místopředseda, think-tank Evropské hodnoty Karel Havlíček, předseda, Asociace malých a středních podnikŧ a ţivnostníkŧ ČR Petr Zahradník, ekonom, Národní ekonomická rada vlády (NERV) Daniel Braun, 1. náměstek ministra, Ministersvo pro místní rozvoj 15:00 – 15:20 Přestávka na kávu 15:20 – 16:50 Panel II: Zkušenosti osobností a malých a středních podnikatelŧ Téma: Zkušenosti osobností a malých a středních podnikatelŧ v regionech: určování regionálních priorit, stanovení doporučení pro další programové období, zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelŧ, podpora podnikání včetně zlepšení přístupu k finančním prostředkŧm pro začínající firmy Moderátor: Petr Očko, ředitel, Sekce evropských fondŧ, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (tbc) Řečníci: David Sventek, předseda klubu krajských zastupitelŧ, ROP Moravskoslezský kraj (ODS) Richard Lev, ředitel úseku Poradenství, Grantika Česká spořitelna Petr Sládek, EuroDotacie.sk (tbc) Siegfried Doetjes, Venntiv, Nizozemsko (tbc) Plné znění zpráv


16:50 – 17:10 Přestávka na kávu 17:10 – 18:45 Panel III: Problémy a návrhy na zlepšení Téma: Problém transparence a kontroly: co mŧţe být zlepšeno a jak (role ministerstva financí, veřejná správa rozhodující o návrzích projektŧ a soukromé agentury poskytující poradenství s podáním projektu) Moderátor: Jiří Kopal, místopředseda, think-tank Evropské hodnoty Řečníci: Miroslav Matěj, náměstek ministra, Ministerstvo financí Martin Shabu, investigativní novinář, Česká pozice Petr Janský, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, think-tank IDEA při Cerge-Ei, zIndex.cz Milena Smrţová, vedoucí, Oddělení kontroly realizace, ROP Jihozápad Shrnutí semináře: Petr Štěpánek, proděkan pro rozvoj a finance, Fakulta mezinárodních vztahŧ VŠE v Praze 18:45 – 20:00 Recepce: Malostranská beseda, Malostranské náměstí 21, Trick Bar (2. patro) Informace: Prosím registrujte se pomocí tohoto jednoduchého formuláře do pondělí 8. dubna. Registrace je platná po potvrzení organizátorem, které Vám zašleme i s pozvánkou na recepci týden před akcí. Doba konání: 13:30 – 18:45 hod. Jazyk: Čeština (simultánní tlumočení anglického jazyka je zajištěno)

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci/male-a-stredni-podniky-a-jejich-budoucipristup-k-14547.html _

Zbyněk Fiala: Potraviny jsou zdarma (3) 14.4.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 vasevec.cz_

Názory a petice_

Kdyby lidé kolem farmy v severoněmeckém Buschberghofu četli ekonomické učebnice, dávno by dostali rozum, farmu pronajali investorŧm, a ti by pak zaměstnali tři traktoristy. Ti ostatní by se museli spokojit s nějakou tou sociální podporu a s dováţenými potravinami z hypermarketu.

Jelikoţ však ekonomii nestudovali, zaměstnávají čtyři desítky lidí za cenu mírného poklesu produktivity, vyrábějí přitom nejkvalitnější potraviny, přestoţe trh by dal přednost něčemu výnosnějšímu, a k tomu drze tvrdí, ţe uţ jim to takhle dvacet let vyhovuje. Snad abychom za nimi vyslali nějakého věrozvěsta liberalismu, který by jim to vysvětlil.

Není pochyb o tom, ţe liberalismus mŧţeme vyučovat. V minulých dnech zaujala zpráva, ţe jihočeská velkomlékárna Madeta odmítla odebírat mléko od menších dodavatelŧ, protoţe se jí nevyplatí objíţdění malých statkŧ. Přitom právě Madeta vznikla před válkou jako regionální mlékárenské druţstvo rolníkŧ, aby vykupovala jejich dodávky a zpracovávala je na mnoţství kvalitních produktŧ. Nenajdete ve světě sýry jako v Madetě, stávalo nad hlavní budovou mlékárny v Táboře. Po válce Madeta zakládala i své mléčné bary, novinku Plné znění zpráv


odkoukanou od Američanŧ. Měla tedy vlastní prvovýrobu, zpracování i distribuci. Jak vím od táty, který tam v 50. letech pracoval, dělala hodně z toho, co dnes obdivuju třeba v severním Německu.

Bude zajímavé sledovat, jak jihočeští farmáři zareagují. Nouze naučila Dalibora housti. Třeba si znovu vzpomenou, co uţ jsme v Čechách dávno uměli. Byť dějiny CSA, které sepsalo Centrum pro agroekologii a udrţitelné systémy výroby potravin na University of California, s českými druţstevníky nepočítají.

Mimochodem, zmíněné kalifornské centrum, kde se historii CSA s takovým nasazením věnují, je součástí fakulty sociálních věd. Vedle běţné pedagogické činnosti spolupracuje také s nevládními organizacemi, rolníky a obyvateli obcí. Krom toho hostí stáţisty, zapojuje se do cizích výzkumných projektŧ, napomáhá státním a federálním úřadŧm, podílí se na futuristických projektech experimentálního zemědělského druţstva při University of California a je v úzkém kontaktu s ministerstvem zemědělství USA.

S potěšením lze zaznamenat, ţe aktivity podobného typu nacházíme i na Zemědělské univerzitě v praţském Suchdole a na dalších místech ČR, takţe udrţitelné zemědělství s ohledy na místní společenství začalo pronikat i do české zemědělské strategie, o které jsme se zmínili v prvním dílu tohoto seriálu.

Kde se CSA zrodilo?

V Kalifornii definují CSA jako “direct marketing s partnerstvím mezi farmáři a sítí angaţovaných podporovatelŧ, kteří zajišťují část farmářova provozního rozpočtu nákupem podílŧ z úrody formou příspěvkŧ před začátkem sezóny“. Dějiny CSA pak ukazují, ţe jde o výsledek vývoje, který se odehrával na více místech současně.

Nezačalo to uţ v Japonsku? Tam byl rozhodujícím hybatelem strach z kontaminovaných potravin, z tisícŧ případŧ váţných onemocnění v zálivu Minamata, zpŧsobených desetiletími bezohledného zacházejí se rtuťovými odpady. Místní ţeny se spojily v iniciativě pro “potraviny s tváří pěstitele“, potraviny ze známého a bezpečného prostředí, bez pesticidŧ, bez neprŧhledných zpracovatelŧ a dovozcŧ.

Roku 1965 tak vznikl systém “tekei“, ve kterém spotřebitelé podporovali rolníky pravidelným ročním předplatným. Přidávali se i ti, kdo nechtěli dopustit zánik tradičních hospodářství. Opírali se o druţstevní tradici, která se v Japonsku datuje od roku 1897. Pak se propojili s Japonskou asociací organického zemědělství (1971), která sdruţuje čtyřikrát víc spotřebitelŧ neţ farmářŧ a funguje rovněţ na principech vzájemné podpory.

Podle jiných hledejme začátky spíš ve Spojených státech, kde sehrál dŧleţitou roli časopis Organic Farming and Gardening, který od roku 1942 vydával J. I. Rodale. Sledoval narŧstající rizika velkovýroby uţívající pesticidy, zejména organofosfáty, dále antibiotika a později také anabolika, rŧstové hormony a GMO. Pro obnovu zdraví pŧdy časopis doporučoval co nejširší uţití symbiotických kořenových hub mykorhiza, jak čtu v Organic Manifesto, který napsala Rodalova vnučka Maria. Lidé se zároveň začali sdruţovat do spotřebitelských druţstev, aby získali kontrolu nad zdroji a dosáhli na mnoţstevní slevy.



“Atlantická vazba“

Evropský model má kořeny v abstraktních ideálech. Na začátku byla představa rakouského filosofa Rudolfa Steinera o harmonickém ţivotě, jehoţ součástí je i organické (biodynamické) zemědělství. Učení zahrnuje také waldorfské školy a filosofické základy antroposofie. Je neseno touhou uplatnit myšlenku volnosti, rovnosti a bratrství, kterou přinesla francouzské revoluce, v klidném ţivotě obce. Na to navázal E. F. Schumacher kultovní prací Malé je krásné (Small is Beautifull), která se zasazuje o obnovu lokálních ekonomik a návrat potravin, vypěstovaných v místě. Nakonec se přidal i ten strach - po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu roku 1986 lidé hledali zpŧsob, jak vyhnout neznámým potravinám s moţnou radioaktivní kontaminací.

Jiskra mezi USA a Evropou přeskočila v 80. letech, kdy se jeden z amerických fandŧ organického zemědělství Vander Tuin potuloval po Švýcarsku a našel (pomohl zaloţit) v Ţenevě spotřebitelské potravinářské druţstvo, které bylo inspirováno druţstevním hnutím v Chile z časŧ Salvatora Allendeho. Kdyţ se Vander Tuin vrátil domŧ a mluvil o tom se svými biodynamickými přáteli, rozhodli se, ţe zkusí zkombinovat Steinerovu vizi (vzájemnost) s tou Schumacherovou (místní potraviny).

První CSA farma (Indian Line Farm) tak vznikla roku 1986 v New Hampshire. Idea CSA byla formulována tak, ţe “spotřebitelé aktivně převezmou odpovědnost za udrţení rolnického hospodářství a za dlouhodobou vyuţitelnost a dostupnost pŧdy pro farmáře“.

“Atlantická vazba“ se upevňovala i v další takové skupince, v Temple Wilton Community Farm. Z Německa tam doputoval Trauger Groh, který do Ameriky vyrazil z Buschberghofu. Přivezl sebou úvahu, ţe všichni nemají stejný příjem, a tak ani nemohou stejně přispívat na chod farmy. Traugher Groh nadále udrţoval kontakty i s biodynamiky doma, takţe jeho němečtí spolupracovníci měli dokonalou informaci o společenské inovaci, která se rodila za Velkou louţí.

Evropský start

V samotném Buschberghofu obdělávali pŧdu biodynamicky od roku 1955. Farma však přeţívala velmi obtíţně, a protoţe Steinerovy myšlenky jsou v kraji velice ţivé, po úmrtí majitelky roku 1968 byla farma vloţena do komunitního pozemkového spolku (Gemeinnutzige Landbau-Forschunggesellschaft - LFB).

Trojice farmářŧ, kteří si ji pronajali (jedním byl i Trauger Groh), však nemohla ručit za úvěr, pŧda nebyla jejich. Řešením byl vznik alternativní banky (Landwirtschaftliche Arbeitsgemeinschaft - LBA), dnes bychom řekli druţstva. Spojovalo aktivní členy (farmáře) s neaktivními členy. Ti napřed pouze finančně podporovali farmu, která se ţivila “prodejem ze dvora“. Později také začali z farmy odebírat produkci, aby ji udrţeli v chodu. Uplatňovali přitom solidární princip, ţe kaţdý dá, kolik mŧţe.

Kdyţ pak Trauger Groh odjel do Ameriky a roku 1987 ohlásil, co se děje v Temple Wilton Community Farm, přátele v Buschberghofu to velice zaujalo a roku 1988 to převzali také. Od té doby sdruţení spotřebitelé v Buschberghofu začali plně financovat svoji vlastní zemědělskou výrobu a brzy měli jako první v Evropě “potraviny zdarma“. Plné znění zpráv


Desatero systému “teikei“

Japonská tradice komunitou podporovaného zemědělství přinesla vklad do společné studnice zkušeností v podobě desatera základních principŧ, kterým se jejich systém řídí.

1. Princip vzájemné pomoci

Výrobci i spotřebitelé mají drţet pohromadě, pomáhat si a snaţit se pochopit potřeby a přání těch druhých.

2. Princip cílevědomé produkce

Vede rolníky k udrţování maximální biodiverzity a nejvyšší dosaţitelné kvality.

3. Princip přijetí sklizně

Povzbuzuje spotřebitele, aby dávali přednost sezónní produkci a spokojili se s tím, co se urodilo.

4. Princip vzájemných cenových ústupkŧ

Jednání o cenách podílŧ z úrody vycházejí z otevřeného, pravdivého a úplného výčtu nákladŧ a výnosŧ na straně rolníkŧ i spotřebitelŧ.

5. Princip prohlubování přátelství

Časté kontakty mezi členy pomáhají přeměnit trvalé partnerství v opravdové přátelství.

6. Princip vlastní distribuce

Spoléhejme na vlastní systém distribuce, nesvěřujme to profesionálním dopravcŧm. Plné znění zpráv


7. Princip demokratického řízení

Uplatňujme demokratické postupy při přijímání společných rozhodnutí v jednáních výrobcŧ se spotřebiteli.

8. Princip vzájemného poznání

Rozvíjejme přátelství a kulturu, která není závislá na hmotných statcích, a snaţme se, aby náš CSA nezplaněl do pouhého dodavatelsko-odběratelského vztahu.

9. Princip přiměřené velikosti

Ţádná skupina by neměla přerŧst do rozměrŧ, ve kterých je dodrţování uvedených principŧ nemoţné.

10. Princip nepřetrţitého rozvoje

Nikdy nesmí ustat snaha o drobná vylepšení vzájemné kooperace a uspokojování potřeb skupin výrobcŧ i spotřebitelŧ.

(Příště se podíváme k jiné skupině, která si zachovala vnitřní distribuci i vnější trh.) Publikováno se souhlasem vydavatele. relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Fiala" count="5" /


Ke slovu musí přijít levicoví historici 14.4.2013

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Marek Švehla_

S Michalem Uhlem o změně, kterou chce prosadit v pohledu na komunistický reţim



Minulou středu odvolala rada Ústavu pro studium totalitních reţimŧ ředitele Daniela Hermana a vyvolala tím poprask. Jedním z hlavních aktérŧ odvolání byl i nový člen rady ÚSTR Michal Uhl. “Měla by skončit předpojatost, s níţ se na minulý reţim díváme,“ říká v našem rozhovoru. Na které fakultě jste vystudoval historii? Studoval jsem genderová studia a sociální antropologii v Brně. A v Praze sociologii na fakultě sociálních věd. Teď si dělám doktorát ze sociologie. Takţe nejste historik? Ne, jsem sociolog. Proč jste přijal pozici v radě Ústavu pro studium totalitních reţimŧ (ÚSTR)? Dostal jsem nominaci od jedné neziskové organizace. Domnívám se, ţe otázky spojené s minulostí jsou záleţitostí celých humanitních věd. Mají k nim tedy co říct i sociologové. Jak je to ale přímo s vámi? Nejste historik ani zatím nemáte přehršel profesních zkušeností. V čem jste tedy přínosem radě? To se musíte zeptat mých volitelŧ. Povaţoval jsem za výzvu nominaci přijmout. Mě ta instituce zajímala, zajímala mě její produkce. A dlouhodobě se pohybuji v prostředí mladých historikŧ, kde se o ÚSTR hodně diskutuje. Také jsem hodně diskutoval se svým dědečkem o minulosti a říkal jsem si, ţe je moţné přispět k tomu, aby se ta práce vzala za správnější konec. Ale odkud máte kompetenci rozlišovat, co je a co není správný konec? Rozhodně si nemyslím, ţe by radní měli aktivně vstupovat do interpretace minulosti. To by mělo být tabu. Rada má úkoly, které jsou dané zákonem, a náš úkol je jen lépe dodrţovat ten zákon. To znamená dbát na kvalitní a vědecké výstupy organizace, to se podle mého soudu nedělo. Ale vy jste v médiích včetně Respektu prohlásil, ţe interpretace českých dějin, jak ji přináší ÚSTR, není správná. Kde tedy berete sebevědomí rozhodovat, co je a co není správná interpretace? Ústředí mé kritiky je v metodologii vědy. Tou jsem se zabýval naposledy, kdyţ jsem se připravoval na státnice, četl jsem řadu textŧ, které se zabývaly organizací vědy. Takţe moje sebevědomí vyplývá z univerzitního vzdělání. Tu funkci jsem přijal také z dŧvodu svého rodinného zázemí, hodnot, které mám. Jaké hodnoty to jsou? Zajímá mě dvacáté století, v rodinném prostředí se vţdy o historii kriticky diskutovalo a kritický pohled, snaha aktivně přistupovat k látce - to je něco, co jsem si z rodinného prostředí odnesl. Rodiče a prarodiče byli aktéři té doby minulé. Navíc řada lidí v historické obci kandidaturu do rady odmítla i z dŧvodŧ, ţe jejich rodiče byli za normalizace v šedé zóně a měli strach, ţe by jim to někdo mohl vyčítat. Zatímco já se cítím v debatách o minulosti naprosto svobodný. K tomu, abyste se občansky angaţoval, potřebujete především odhodlání, odvahu a vŧli. Ve vašem případě ale také chuť rozhodovat. Pro mě to není nic nového. Od roku 2006 jsem v exekutivních pozicích, byl jsem poradcem dvou ministrŧ, jsem místopředseda akademického senátu, jsem sedmým rokem zastupitelem. Uţ jsem snad ukázal, ţe mám nějakou kompetenci rozhodovat. Jednou z vašich hlavních kritik vedení ÚSTR bylo to, ţe mylně nazývá komunistický reţim totalitou. Ne, já si dávám celou dobu pozor, abych neřekl vlastní názor. Takţe čí názor tlumočíte? Plné znění zpráv


Celou dobu říkám, ţe ÚSTR je ze zákona vědeckou institucí a neměl by ignorovat debatu, která je v akademické obci. A v té se seriózně vede debata, co byla a nebyla totalita. A pak tady máme ředitele ÚSTR pana Hermana, který říká, ţe za něj se rozhodně nic takového zkoumat nebude. Zpochybňuje veřejnou debatu, jeţ se na poli akademické obce dlouhodobě vede. V čem je dŧleţité, jestli budeme třeba osmdesátá léta nazývat totalitou, nebo nějak jinak? Kdyţ postupujete pomocí vědeckých standardŧ, je dŧleţité si operacionalizovat pojmy. To znamená, ţe kdyţ píši vědeckou práci, tak se vymezuji vŧči jiným vědeckým textŧm a pojmy, které pouţívám, nějakým zpŧsobem definuji. Obzvlášť v sociologii je zvykem, ţe rŧzné koncepty jsou zpracovány rozdílným zpŧsobem. Mŧţeme mluvit o totalitarismu podle Arendtové, Poppera, Dahrendorfa, máme i velkou kritiku od Slavoje Ţiţeka. Instituce jako ÚSTR by dokonce mohla sama vést debatu o těchto pojmech. Od historikŧ obvykle neslýchám, ţe by to byla totalita. Mluví o diktatuře KSČ, státním socialismu, o autoritářském reţimu s totalitními prvky. Ta doba měla svŧj specifický vývoj, rŧzné etapy. A zjednodušování, případně lhaní o minulosti neprospívá té věci. Proč vy osobně myslíte, ţe tu totalita nebyla? S oblibou cituji Dahrendorfa, který říká, ţe totalitární reţimy spočívají na trvalé mobilizaci všech za účelem posílení násilného reţimu. Autoritářské reţimy naproti tomu ţijí z apatie občanŧ, kteří se starají o své privátní zájmy, zatímco nomenklatura proměňuje veřejný zájem v princip vlastního udrţování moci. Co se pro mě v praxi změní, kdyţ převáţí názor, ţe tu totalita nebyla? Budete koukat na tu dobu strukturovaně. V roce 1950 tady byl státní teror a popravy, coţ jsou věci, které si lidé v osmdesátých letech neuměli představit. Ale to se obecně ví, ţe padesátá a osmdesátá léta byla jiná. To vyplývá i z publikací ÚSTR. To víte moţná vy. Někteří lidé ale mluví obecně o čtyřiceti letech komunismu a nediferencují. A to je cesta do pekel, protoţe pak nikdy nebudeme schopni pochopit a poučit se z toho. ÚSTR řeší také nacismus. Máme tedy rozlišovat mezi nacismem roku 1935 a 1941? Nacistický reţim vychází z nějakých hodnotových základŧ, které jsou neměnné po celé jeho trvání, to je jasné. Má to vývoj - vzestup, rozmach a pád. Ideové základy se ale neměnily. A podstata reţimu třeba v roce 1958 a 1981 byla jiná? Ano, zásadně jiná. Proč zásadně? Klíčovou událostí komunistického reţimu bylo praţské jaro. Před ním bylo heslo - kdo nejde s námi, jde proti nám. Pak se změnilo na - kdo nejde proti nám, jde s námi. To je ta podstata. Navíc lidé, kteří bojovali proti reţimu, jako moji rodiče, například říkají, ţe jim uţ nehrozil trest smrti. To je zásadní rozdíl. To však nemluvíme o podstatě reţimu, to mluvíme o nástrojích nebo svého druhu “technických“ zákonech, které pouţíval k represím. Nacistický reţim se vŧči Ţidŧm také choval jinak v roce 1935 a 1941. Dobrá, tak já nerozumím slovu podstata. Nerozumím, na co se ptáte. Podstata reţimu je to, jak vládnoucí strana definuje sama sebe a své okolí. Zda povolí politickou konkurenci. A to se neměnilo. V roce 1968 se jednalo o moţnosti připustit jiné politické strany, to se ale s intervencí vojsk zarazilo. Nikdy tady politická konkurence nebyla. V tomto směru to bylo jednotné, ve zpŧsobu zacházení s politickými odpŧrci to bylo odlišné. Zásadní změna byla ta, ţe po roce 1968 uţ reţimu nevěřily ani stranické kádry. Šlo o diktaturu KSČ, která byla realizovaná skrze byrokratický aparát. Plné znění zpráv


Řekl jste, ţe zjednodušování, případně lhaní o minulosti neprospívá věci. Kde se v činnosti ÚSTR lţe o minulosti? Neříkal bych, ţe lţou o minulosti. Spíš bych mluvil o svérázných interpretacích. Co tím myslíte? Nedávné vystoupení Pavla Ţáčka v televizi, kde prohlásil, ţe Sovětská armáda byla kolem 17. listopadu připravená aktivně zasáhnout. Nebo ţe Mašíni připravovali atentát na Gottwalda. Takové tvrzení je historicky nepodloţené. To říkal také Pavel Ţáček krátce předtím, neţ Mašíni dostali nějaké vyznamenání od premiéra Topolánka. Zkusme odlišit, co kde říká jeden zaměstnanec ÚSTR, od toho, co produkuje instituce, jejíhoţ ředitele jste nyní uprostřed jeho mandátu odvolali. Jak ÚSTR ve svých pracích svérázně interpretuje minulost? Zeptejte se rŧzných historikŧ - Prečana, Kopečka, Pullmanna, děkana Filozofické fakulty UK historika Stehlíka , tito lidé se dívají na práci ÚSTR a jejich interpretaci některých pramenných dokumentŧ kriticky. Tím argumentujete proti řediteli ÚSTR? Moje výtka k práci ÚSTR se netýká ani tak toho, co zkoumají, ale toho, co nezkoumají. Odvolat ředitele tak dŧleţité instituce v polovině jeho mandátu předpokládá mít pro odvolání závaţné dŧvody. Jaké jsou ty nejzávaţnější? Které si vybrat? Jsou tam nedostatky v digitalizaci, špatná metodika archivování. Další je určitě stav projektŧ. Chybí jejich základní ucelená koncepce. Jak to poznáte? Kdyţ vedoucí projektu není tři roky ve stavu, tak je něco špatně. Kdyţ se dva projekty skoro překrývají, je taky něco špatně. Kdyţ projekt nemá jasné výstupy, je taky něco špatně. Jak tohle “špatně“ pozná veřejnost, jíţ je práce ÚSTR určena? Třeba na tom, ţe některá období nejsou zpracovávána, záběr je primárně na represivní sloţky a společnost není zkoumána v celé své šíři, abychom pochopili všechny souvislosti. Nebudete mít monografii o vězeňství nebo justici, nebudete mít monografii o propagandě. Jak víte, ţe to nebudu mít? Protoţe se to nedělá. Kde berete jistotu, ţe se to nezačne dělat? Navíc justici ústav řeší. To je pravda, justici, pokud vím, řešil Tomáš Bursík, výstupem ale neměla být monografie. Předjímat zločinnost? To ne Odvolával jste se na historika Viléma Prečana. On ale naopak kritizuje poţadavek, aby ÚSTR zkoumal minulost v celé šíři. Přihlásil se k tezi, ţe ÚSTR je instituce s konkrétním, úzce vymezeným určením, jímţ má být mapování archivŧ represivních sloţek. S tím já jsem prostě ve sporu. Pokud tady máme instituci, která je zákonem zřízená proto, abychom se vyrovnali s minulostí, tak to musí dělat zodpovědně a bez širšího vymezení to podle mě nejde. Naše rada má za ústav zodpovědnost, je jasně nadřízeným orgánem. Pan ředitel Herman byl zvolen minulou radou, která měla nějakou koncepci, a dnešní rada má jinou koncepci. A pokud to nemŧţe nebo nechce naplňovat, tak musí odejít. Plné znění zpráv


Proč vaše dŧvody k odvolání ředitele nepřesvědčily ani šéfa vědecké rady, nestranného a respektovaného čechoamerického univerzitního učitele Michaela Krause, ani přední autoritu mezi českými historiky pana Prečana? Nevím, proč jsme nepřesvědčili pana Krause. Vědecká rada jako poradní orgán ředitele je logicky vŧči řediteli loajální, proto názory pana Krause nepovaţuji za směrodatné. Veřejnost ale nemá jinou moţnost neţ se orientovat podle postojŧ lidí, které povaţuje za autoritu. A pan Kraus takovou autoritou pro mnohé je. Zkoumal jste, proč vaše názory nesdílí? Nezkoumal. Já jsem přijal nějakou pozici a s ní také odpovědnost. Řada historikŧ včetně děkana filozofické fakulty nám dává v konkrétních výhradách za pravdu. Jen by moţná situaci vyhodnotili jinak, ředitele neodvolávali a třeba počkali, aţ mu skončí mandát. Ale přece o to jde. Je dobře, ţe řešíte výhrady vŧči fungování ÚSTR. Pak je tu ale ještě druhá strana mince. Jako dohlíţecí rada také musíte usilovat o stabilitu té instituce, aby se ředitel neměnil vţdy, kdyţ přijdou noví radní. Kdyby se ředitel měnil jen jednou za pět let, kdyţ se mění rada, bylo by to ke spokojenosti všech. Bohuţel se mění častěji. Teď ale věřím, ţe se nám uţ povede situaci stabilizovat. Čím si vysvětlujete, ţe značná část médií vidí váš krok jako politizaci té instituce? Je to tím, ţe tomu nerozumějí, nemají informace, nebo jim to neumíte vysvětlit? Ta věc běţí hodně rychle a je velmi sloţitá. Nepřispívají jí ani výroky politikŧ, viz prohlášení premiéra, ţe teď bude ÚSTR jako ústav marxismu-leninismu. Jinak ale není prostě technicky moţné dělat práci, která se zalíbí všem. Proč vlastně k odvolání ředitele dochází těsně poté, kdy levicový Senát zvolí novou radu? Je to náhoda? Pro hodnocení nedostatkŧ v digitalizaci nebo špatné metodice archivování by mělo být jedno, jestli radu volí ODS nebo ČSSD. Náhoda to není. Kaţdá politická strana v Senátu volí do rady ÚSTR lidi, kteří jí jsou hodnotově blízcí a podobně vnímají smysl té instituce. Takţe od archivování se dostáváme k tomu, co je asi nejdŧleţitější - a sice vnímání smyslu té instituce. Ano. Co vám vadí na pojetí ústavu? Do této chvíle platilo, ţe ústav zkoumá ono zlo, útrapy minulého reţimu. A já si myslím, ţe je potřeba zkoumat období minulého reţimu v celé jeho šíři. Jedině pochopení celé společnosti nám umoţní se z naší minulosti skutečně poučit. Viz případ jedné publikace, která popisuje Slovensko v padesátých letech, kde autor popisuje, ţe pro Slováky znamenala padesátá léta také zuby a autobus. Zkrátka dostupná zdravotní péče a infrastruktura. Nechci to obhajovat, je to však pro mě dŧleţitá informace o tom, proč se reţim nezhroutil dřív. Pořád je tu ale výhrada, o níţ jsme uţ mluvili. Michal Uhl, mladý sociolog, vybavený zájmem o dějiny a zkušeností z rodinných diskusí, nám říká jednu věc, a uznávaný historik Vilém Prečan druhou věc. On ve změně zadání té instituce vidí riziko. Doporučuje, aby se drţela zkoumání represivní povahy reţimu. Jak mě chcete uklidnit, ţe váš pohled, který teď rozhoduje, je lepší neţ Prečanŧv? Jde o legitimní debatu o smyslu té instituce. Na jedné straně bychom mohli mít historiky Prečana a Kopečka, na straně druhé Pullmanna, Sommera. Není korektní říkat, ţe na jedné straně je Prečan a na druhé Uhl. Přesně tuhle debatu bychom měli vést. Navíc jde spíše o otázku filozoficko-sociologickou. Mŧj pohled je podpořen i zněním zákona, který říká, ţe ÚSTR má zkoumat nestranně nějaké období, tečka. Pak je ještě v zákoně vyjádření názoru zákonodárce, které nemá normativní charakter. Aţ tam se říká, ţe se má zkoumat zločinnost. Parlament ale nemŧţe zavazovat badatele. Plné znění zpráv


Za tou vaší tečkou je moţné v zákoně číst ještě to, ţe ÚSTR dokumentuje komunistické zločiny nebo ţe zkoumá zločinnou činnost státu, zejména jeho bezpečnostních sloţek. To však na mém předpokladu, ţe se má nestranně zkoumat období nesvobody, nic nemění. Klasický postup by měl být, ţe přicházím zkoumat nějakou materii, mám nehodnotící přístup a výsledek mŧţe být, ţe doba je dejme tomu - zločinná nebo problematická z těch a těch dŧvodŧ. Předpokládat ale něco takového hned na začátku? Zákon se tím v některých momentech dostává do vnitřních rozporŧ. Ale po konzultacích, které jsem měl s právníky, jsou dŧleţité ty základní věci, které zákon říká: tedy ţe ÚSTR má nestranně hodnotit to a to období. Konec. My však přece i bez detailního zkoumání víme, ţe ta doba byla zločinná. Na tom se Češi shodli uţ dřív. Hodnotový konsenzus o zločinnosti minulého reţimu se rozpadl. Kdyby ten konsenzus platil, tak česká společnost nevede debaty o ÚSTR nebo v parlamentu nejsou vznášeny návrhy na ukončení platnosti lustračního zákona. Navíc věda má za úkol zpochybňovat i ty nejzjevnější pravdy. Bez kritického zkoumání bychom se nemohli v poznání nikam posunout. Jak by se měly kriticky zkoumat justiční vraţdy, tábory nucených prací, likvidace sedlákŧ, vyhánění lidí za hranice v rámci akce Asanace? To nepovaţuji za vkusnou otázku, tlačíte mě k tomu, abych schvaloval vraţdu? Vraţda je něco neospravedlnitelného. Ale mám-li se pokusit uvést příklad, tak pokud jde o proces s kulaky, stojí za to vědět, jestli není jednou z příčin frustrace chudého venkovského obyvatelstva. Třeba jestli rozdělení majetku v daném místě nebylo uţ dlouho před padesátými lety povaţováno za nespravedlivé. To říkám s vědomím, ţe mŧj pradědeček byl kulak. Nic neobhajuji Je dnes bádání ústavu nestranné, jak poţaduje zákon? Jsou dvě roviny. Zaměstnanci, kteří odvádějí dobrou práci, a management, jenţ se zbavuje zaměstnancŧ, kteří mají na minulost jiný pohled. A tím nebyl nestranný. Dŧleţitá je pluralita pamětí. Aby se dostali ke slovu lidé, jako historik Michal Pullmann, který má originální přístup k minulosti. Vydal například knihu, jeţ inovativním zpŧsobem interpretuje normalizaci, a to bychom měli chtít. Co je inovativní zpŧsob interpretace normalizace? Ţe určité struktury byly motivované na změně reţimu. Podobně jako Ivo Moţný ve své knize Proč tak snadno... píše, ţe střední nomenklaturní kádry transformovaly svŧj politický kapitál na ekonomický a tím podporovaly změnu. Problém je, ţe historici, kteří interpretují z levicových pozic právě jako Michal Pullmann, v tom ústavu nejsou. Co jsou v historii levicové pozice a v čem jsou dŧleţité? Dŧleţité nejsou pozice, dŧleţité je to, aby ústav garantoval pluralitu pamětí. Aby tam nebyl úzký ideový proud, který si monopolizuje interpretaci minulosti. Jak se projevuje dnešní úzká ideová profilace ústavu? Třeba v tom, ţe publikace kritická ke třetímu odboji nevyjde ve sborníku ústavu Securitas Imperii. Nebo ţe další texty neprojdou ediční radou ústavu. Jaká témata v ústavu chybějí? Co se nezkoumá a mělo by se zkoumat? Nezkoumá se například postavení ţeny ve společnosti, chybí například dobrá publikace o ţenách za normalizace. Postavení ţeny v rodině, postavení ţeny v rezistenci apod. To tady nikdo nedělá. Nebo šedá zóna za normalizace, co ji drţelo v antipatii nebo co přimělo lidi vstupovat do KSČ. Věnuje se ústav něčemu, co by dělat neměl? Plné znění zpráv


Takové téma neznám. Znovu - není problém v tom, co ústav dělá, ale co nedělá. Nemáme například monografii o StB. A kdo jiný neţ ÚSTR by to měl zpracovat. Co by tedy měli levicoví historici přinést do ÚSTR nového? Jde většinou o dŧraz na zmíněná témata. Například Hledání ztraceného smyslu revoluce od Michala Kopečka je bezesporu levicově historická kniha. Píše o počátcích marxistického revizionismu ve střední Evropě v letech 1953-1960. A jaké sdělení, jeţ tato kniha přináší, tady chybí? Váţně se zabývá ideovým vývojem filozofických proudŧ v době, kterou pravicová interpretace má sklon vnímat jako totalitní. Hodnotově levicový je také například popis práv ţen ve společnosti. Nebo kdyţ rakouský historik Niklas Perzi popisuje ţivot na Novobystřicku a porovnává míru industrializace v Československu a v Rakousku a dochází k závěru, ţe do sedmdesátých let neměli v Rakousku tak dobré kombajny jako v Československu. To mŧţe ukazovat, proč systém přeţíval a nezhroutil se dřív. Někteří lidé měli materiální jistoty a byli ochotni je prodat za své svobody. Říkáte, ţe levicoví historici inklinují k určitému druhu interpretací danému jejich hodnotami. K jaké interpretaci inklinují v případě normalizace? Mají jiný dŧraz neţ na oběti reţimu. Mŧţeme zkoumat, jak se chovali normální lidé, proč jezdili na chaty, proč byli politicky apatičtí. Takový popis, podobně jako rozvoj dopravní infrastruktury nebo dostupného zdravotnictví, nabourává paušální vidění oněch čtyřiceti let. Jen takový pohled nám umoţní pochopit tu dobu v celé její souvislosti. Kdyţ uţ jsme u toho: v čem je rozvoj autobusŧ na Slovensku dŧleţitý k pochopení padesátých let? Je nutné vědět, co reţim lidem nejen bral, ale i dával. Jinak nepochopíme, proč se ten systém udrţoval. Je to dŧleţité ke zjištění, ţe sociální nejistoty jsou ţivnou pŧdou pro nedemokratické reţimy. V padesátých letech se tu udrţel komunismus díky tomu, ţe se rozvíjely sociální a dopravní sluţby? Je to faktor, který určitě hrál roli. Ale podívejte se, já nic neobhajuji. Mého otce zavřel reţim do kriminálu na devět let, matku na dva roky a dědečka na sedm let. Nemám sebemenší zájem ten reţim obhajovat, naopak ho chci pochopit, aby se ty věci uţ nikdy nestaly. Mám ale taky pocit, ţe někteří hujerové chtějí dokázat, ţe všechno bylo špatně. Říkají: “Měli jsme tady čtyřicet let temna a je třeba se k tomu postavit čelem, pěkně to odsoudit a pojmenovat jako zlo.“ A kdyţ někdo debatuje o totalitarismu, tak je heretik, protoţe relativizuje dějiny. Taky se cítím ohroţený Značná část české společnosti vnímá zpochybňování pojmu totalita citlivě, cítí jisté ohroţení změny, která tu v roce 1989 proběhla. Říká si, jestli nebyla totalita, tak budou lidé o to víc inklinovat k volbě komunistŧ. Navíc kdyţ to zpochybňování přichází ve chvíli mocenského vzestupu KSČM. Tohle vám nevadí? Naopak. Tímhle myšlením se zase já cítím ohroţený. Cítím se ohroţený tím, ţe někdo na základě politické situace chce interpretovat dějiny. Přesně to jste teď řekl. Pro mě je problém, ţe někteří lidé pouţívají minulost pro současnou politickou situaci, pro debatu o KSČM, o jejich vládě v krajích. Ţe vlastně chtějí pracovat s minulostí ve prospěch svých politických cílŧ. Jak pracovat s minulostí? Vţdyť jste před chvílí řekl, ţe panuje shoda na tom, jaká byla KSČ, jak se chovala. Ţe její reţim byl nesvobodným obdobím vlády jedné strany, která nepřipouštěla konkurenci a perzekvovala své kritiky. To rozhodně. Jen mi vadí, ţe někteří lidé mají zapotřebí dokázat, ţe KSČM souvisí s dobou minulou, a nechtějí mluvit o otázkách, které mohou tu dobu relativizovat. Plné znění zpráv


Jak se cítíte být ohroţený tím, kdyţ někdo říká: Komunisti jdou k moci, máme s nimi takovou zkušenost, a musíme tedy se mít před nimi na pozoru? Cítím se ohroţený v momentě, kdy někdo chce interpretovat minulost kvŧli nějaké aktuální politické situaci. V momentě, kdy nastoluji debatu o pojmu totalita, tak říkají, ţe jsem kryptokomunista, pomáhám KSČM dostat se k moci. Normativně se v diskurzu dostávám na okraj a nesmí se o těch věcech mluvit. A nenapadlo vás podívat se na to opačně? Jestli se náhodou ti lidé necítí ohroţení? Napadlo, právě proto je nutné o dějinách debatovat a hledat společenský konsenzus interpretace minulosti. Co pro vás znamená vyrovnání se s minulostí? Znamená to tu dobu pochopit a vyvarovat se podobných chyb. Pro určité lidi znamená vyrovnání se s minulostí nehodit hlas komunistŧm při volbách, nebo poţadavek KSČM zakázat. To nesdílím. Dnes se bojuje proti komunismu, který uţ nehrozí, a přitom jsou tu jiné hrozby. A kdyţ nepochopíme, na jakých mechanismech se tu komunisti dostali po válce k moci, tak jsme nuceni to zopakovat. Se stejným svazáckým duchem pŧjdeme stejnou cestou, jen s opačným znaménkem. Jak víte, ţe komunisti nehrozí? Koukněte na preference, tady nehrozí vítězství komunistŧ ve volbách. Máme ale koaliční vlády, takţe se snadno mohou dostat do vlády. Mně se ale nechce hodnotit politické strany. Nevnímám tu stranu jako hrozbu demokracii. Jak poznáme navenek, ţe ÚSTR řídí dobrý ředitel? Ideální signál bude, ţe ÚSTR přestane být předmětem politických sporŧ. Politické spory jste teď ale vyvolali vy, stačí si otevřít noviny. To si nemyslím. Naopak naše kroky vedou k depolitizaci a deideologizaci ÚSTR. Proč jste o tom zatím nepřesvědčili politiky? Bez jejich pochopení odpolitizování těţko pŧjde. Pro mě není dŧleţité, co teď říkají politici. Teď je to politikum a v momentě, kdyţ to z těch politických spárŧ vytrháváte, tak to prostě bolí. Michal Uhl (28) Narodil se v Praze v rodině předních disidentŧ Anny Šabatové a Petra Uhla. Vystudoval genderová studia v Brně a sociologii v Praze. Pŧsobí jako doktorand na Fakultě sociálních věd UK, je také uvolněným zastupitelem Prahy 2 a členem rady ÚSTR. S partnerkou Monikou má malou dceru.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-59685170-ke-slovu-musi-prijit-levicovi-historici _

Zbyněk Fiala: Potraviny jsou zdarma (3) 14.4.2013

vasevec.cz

str. 00


_ 253

© 2013 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

_ (Předchozí část textu naleznete ZDE) Není pochyb o tom, ţe liberalismus mŧţeme vyučovat. V minulých dnech zaujala zpráva, ţe jihočeská velkomlékárna Madeta odmítla odebírat mléko od menších dodavatelŧ, protoţe se jí nevyplatí objíţdění malých statkŧ. Přitom právě Madeta vznikla před válkou jako regionální mlékárenské druţstvo rolníkŧ, aby vykupovala jejich dodávky a zpracovávala je na mnoţství kvalitních produktŧ. Nenajdete ve světě sýry jako v Madetě, stávalo nad hlavní budovou mlékárny v Táboře. Po válce Madeta zakládala i své mléčné bary, novinku odkoukanou od Američanŧ. Měla tedy vlastní prvovýrobu, zpracování i distribuci. Jak vím od táty, který tam v 50. letech pracoval, dělala hodně z toho, co dnes obdivuju třeba v severním Německu. Bude zajímavé sledovat, jak jihočeští farmáři zareagují. Nouze naučila Dalibora housti. Třeba si znovu vzpomenou, co uţ jsme v Čechách dávno uměli. Byť dějiny CSA, které sepsalo Centrum pro agroekologii a udrţitelné systémy výroby potravin na University of California, s českými druţstevníky nepočítají. Mimochodem, zmíněné kalifornské centrum, kde se historii CSA s takovým nasazením věnují, je součástí fakulty sociálních věd. Vedle běţné pedagogické činnosti spolupracuje také s nevládními organizacemi, rolníky a obyvateli obcí. Krom toho hostí stáţisty, zapojuje se do cizích výzkumných projektŧ, napomáhá státním a federálním úřadŧm, podílí se na futuristických projektech experimentálního zemědělského druţstva při University of California a je v úzkém kontaktu s ministerstvem zemědělství USA. S potěšením lze zaznamenat, ţe aktivity podobného typu nacházíme i na Zemědělské univerzitě v praţském Suchdole a na dalších místech ČR, takţe udrţitelné zemědělství s ohledy na místní společenství začalo pronikat i do české zemědělské strategie, o které jsme se zmínili v prvním dílu tohoto seriálu. Kde se CSA zrodilo? V Kalifornii definují CSA jako „direct marketing s partnerstvím mezi farmáři a sítí angaţovaných podporovatelŧ, kteří zajišťují část farmářova provozního rozpočtu nákupem podílŧ z úrody formou příspěvkŧ před začátkem sezóny“. Dějiny CSA pak ukazují, ţe jde o výsledek vývoje, který se odehrával na více místech současně. http://63.249.122.224/wp-content/uploads/2010/05/4.1_CSA_History.pdf Nezačalo to uţ v Japonsku? Tam byl rozhodujícím hybatelem strach z kontaminovaných potravin, z tisícŧ případŧ váţných onemocnění v zálivu Minamata, zpŧsobených desetiletími bezohledného zacházejí se rtuťovými odpady. Místní ţeny se spojily v iniciativě pro „potraviny s tváří pěstitele“, potraviny ze známého a bezpečného prostředí, bez pesticidŧ, bez neprŧhledných zpracovatelŧ a dovozcŧ. Roku 1965 tak vznikl systém „tekei“, ve kterém spotřebitelé podporovali rolníky pravidelným ročním předplatným. Přidávali se i ti, kdo nechtěli dopustit zánik tradičních hospodářství. Opírali se o druţstevní tradici, která se v Japonsku datuje od roku 1897. Pak se propojili s Japonskou asociací organického zemědělství (1971), která sdruţuje čtyřikrát víc spotřebitelŧ neţ farmářŧ a funguje rovněţ na principech vzájemné podpory. Podle jiných hledejme začátky spíš ve Spojených státech, kde sehrál dŧleţitou roli časopis Organic Farming and Gardening, který od roku 1942 vydával J. I. Rodale. Sledoval narŧstající rizika velkovýroby uţívající pesticidy, zejména organofosfáty, dále antibiotika a později také anabolika, rŧstové hormony a GMO. Pro obnovu zdraví pŧdy časopis doporučoval co nejširší uţití symbiotických kořenových hub mykorhiza, jak čtu v Organic Manifesto, který napsala Rodalova vnučka Maria. Lidé se zároveň začali sdruţovat do spotřebitelských druţstev, aby získali kontrolu nad zdroji a dosáhli na mnoţstevní slevy. „Atlantická vazba“ Evropský model má kořeny v abstraktních ideálech. Na začátku byla představa rakouského filosofa Rudolfa Steinera o harmonickém ţivotě, jehoţ součástí je i organické (biodynamické) zemědělství. Učení zahrnuje také waldorfské školy a filosofické základy antroposofie. Je neseno touhou uplatnit myšlenku volnosti, rovnosti a bratrství, kterou přinesla francouzské revoluce, v klidném ţivotě obce. Na to navázal E. F. Schumacher kultovní prací Malé je krásné (Small is Beautifull), která se zasazuje o obnovu lokálních ekonomik a návrat potravin, Plné znění zpráv


vypěstovaných v místě. Nakonec se přidal i ten strach - po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu roku 1986 lidé hledali zpŧsob, jak vyhnout neznámým potravinám s moţnou radioaktivní kontaminací. Jiskra mezi USA a Evropou přeskočila v 80. letech, kdy se jeden z amerických fandŧ organického zemědělství Vander Tuin potuloval po Švýcarsku a našel (pomohl zaloţit) v Ţenevě spotřebitelské potravinářské druţstvo, které bylo inspirováno druţstevním hnutím v Chile z časŧ Salvatora Allendeho. Kdyţ se Vander Tuin vrátil domŧ a mluvil o tom se svými biodynamickými přáteli, rozhodli se, ţe zkusí zkombinovat Steinerovu vizi (vzájemnost) s tou Schumacherovou (místní potraviny). První CSA farma (Indian Line Farm) tak vznikla roku 1986 v New Hampshire. Idea CSA byla formulována tak, ţe „spotřebitelé aktivně převezmou odpovědnost za udrţení rolnického hospodářství a za dlouhodobou vyuţitelnost a dostupnost pŧdy pro farmáře“. „Atlantická vazba“ se upevňovala i v další takové skupince, v Temple Wilton Community Farm. Z Německa tam doputoval Trauger Groh, který do Ameriky vyrazil z Buschberghofu. Přivezl sebou úvahu, ţe všichni nemají stejný příjem, a tak ani nemohou stejně přispívat na chod farmy. Traugher Groh nadále udrţoval kontakty i s biodynamiky doma, takţe jeho němečtí spolupracovníci měli dokonalou informaci o společenské inovaci, která se rodila za Velkou louţí. Evropský start V samotném Buschberghofu obdělávali pŧdu biodynamicky od roku 1955. Farma však přeţívala velmi obtíţně, a protoţe Steinerovy myšlenky jsou v kraji velice ţivé, po úmrtí majitelky roku 1968 byla farma vloţena do komunitního pozemkového spolku (Gemeinnutzige Landbau-Forschunggesellschaft – LFB). Trojice farmářŧ, kteří si ji pronajali (jedním byl i Trauger Groh), však nemohla ručit za úvěr, pŧda nebyla jejich. Řešením byl vznik alternativní banky (Landwirtschaftliche Arbeitsgemeinschaft – LBA), dnes bychom řekli druţstva. Spojovalo aktivní členy (farmáře) s neaktivními členy. Ti napřed pouze finančně podporovali farmu, která se ţivila „prodejem ze dvora“. Později také začali z farmy odebírat produkci, aby ji udrţeli v chodu. Uplatňovali přitom solidární princip, ţe kaţdý dá, kolik mŧţe. Kdyţ pak Trauger Groh odjel do Ameriky a roku 1987 ohlásil, co se děje v Temple Wilton Community Farm, přátele v Buschberghofu to velice zaujalo a roku 1988 to převzali také. Od té doby sdruţení spotřebitelé v Buschberghofu začali plně financovat svoji vlastní zemědělskou výrobu a brzy měli jako první v Evropě „potraviny zdarma“. Desatero systému „teikei“ Japonská tradice komunitou podporovaného zemědělství přinesla vklad do společné studnice zkušeností v podobě desatera základních principŧ, kterým se jejich systém řídí. 1. Princip vzájemné pomoci Výrobci i spotřebitelé mají drţet pohromadě, pomáhat si a snaţit se pochopit potřeby a přání těch druhých. 2. Princip cílevědomé produkce Vede rolníky k udrţování maximální biodiverzity a nejvyšší dosaţitelné kvality. 3. Princip přijetí sklizně Povzbuzuje spotřebitele, aby dávali přednost sezónní produkci a spokojili se s tím, co se urodilo. 4. Princip vzájemných cenových ústupkŧ Jednání o cenách podílŧ z úrody vycházejí z otevřeného, pravdivého a úplného výčtu nákladŧ a výnosŧ na straně rolníkŧ i spotřebitelŧ. 5. Princip prohlubování přátelství Plné znění zpráv


Časté kontakty mezi členy pomáhají přeměnit trvalé partnerství v opravdové přátelství. 6. Princip vlastní distribuce Spoléhejme na vlastní systém distribuce, nesvěřujme to profesionálním dopravcŧm. 7. Princip demokratického řízení Uplatňujme demokratické postupy při přijímání společných rozhodnutí v jednáních výrobcŧ se spotřebiteli. 8. Princip vzájemného poznání Rozvíjejme přátelství a kulturu, která není závislá na hmotných statcích, a snaţme se, aby náš CSA nezplaněl do pouhého dodavatelsko-odběratelského vztahu. 9. Princip přiměřené velikosti Ţádná skupina by neměla přerŧst do rozměrŧ, ve kterých je dodrţování uvedených principŧ nemoţné. 10. Princip nepřetrţitého rozvoje Nikdy nesmí ustat snaha o drobná vylepšení vzájemné kooperace a uspokojování potřeb skupin výrobcŧ i spotřebitelŧ. (Příště se podíváme k jiné skupině, která si zachovala vnitřní distribuci i vnější trh.)

URL| http://www.vasevec.cz/vip-blogy/zbynek-fiala-potraviny-jsou-zdarma-3 _

Banky mohou vrátit vnímání stavebního spoření o deset let nazpět, tvrdí ekonomové Prouza a Teplý 13.4.2013

byznys.ihned.cz str. 00 penize.ihned.cz_ Marek Schwarzmann_

V nejbliţších dnech se bude na pŧdě poslanecké sněmovny rozhodovat o novele zákona o stavebním spoření. To by mohly bez jakýchkoliv omezení nově poskytovat i banky. "Stát touto novelou doslova podporuje větší ziskovost bank", tvrdí ekonom a expert Světové banky pro finanční sluţby. "Stavební spořitelny jsou stabilní instituce, se kterými nemá bankovní dohled ČNB v podstatě ţádné starosti," říká Tomáš Prouza, ekonom a expert Světové banky pro finanční sluţby. Od roku 2005 dokázaly výrazně navýšit objem pŧjček na bydlení aţ na dvě třetiny vkladŧ, takţe se konečně začal naplňovat hlavní smysl stavebního spoření - poskytovat levné úvěry na zlepšování bytové situace klientŧ. Autoři poslední reformy stavebního spoření dle něj nesplnili podmínku zachování rovné soutěţe v rámci tohoto produktu. "Namísto aby pomohli klientŧm zvýšením konkurence mezi institucemi nabízejícími stavební spoření, tak vytvořili podmínky pro postupný zánik stavebních spořitelen a výhodných úvěrŧ na lepší bydlení," říká. Pokud by novela zákona o stavebním spoření pouze umoţnila nabízet stejně definovaný produkt za stejných podmínek i klasickým bankám, nebylo by podle Prouzy proti čemu protestovat.



Podle nových podmínek však stavebním spořitelnám zŧstanou zachovány všechny dnešní povinnosti (tedy vyuţití vkladŧ klientŧ jen k nabídce úvěrŧ na bydlení), zatímco klasické banky budou moci klienty lákat na státní příspěvek na spořící fázi. Stavební spoření se razantně promění. Vláda schválila největší změny od roku 1993 - čtěte ZDE Zájem o hypotéky roste, stavební spoření doplácí na nejistotu - čtěte ZDE Stát navíc nebude mít ţádnou páku na to, aby zajistil, ţe klienti také budou moci získat výhodný úvěr na zlepšení svého bydlení. Klasické banky, které podle něj začnou "stavební spoření" nabízet, protoţe to pro ně bude zajímavý zdroj nových vkladŧ, ale budou moci vklady klientŧ vyuţít i pro nabídku jiných, a často pro banku mnohem ziskovějších a pro klienta méně výhodných produktŧ. Mohly by prý jednat v zájmu svých akcionářŧ, kterým jiné typy úvěrŧ vynesou mnohem více. Ekonom Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Per Teplý však v tomto kontextu tvrdí, ţe jiţ v současné době má kaţdá z největších bankovních skupin v ČR svoji stavební spořitelnu. Ovšem s výjimkou UniCredit Bank a GE Money Bank. U nich by podle Teplého nebylo překvapující, ţe mohou mít zájem na moţnost získání stavebního spoření do svého portfolia jako stabilního zdroje financování. Srovnání hypoték Porovnejte si hypotéky na trhu a ušetřete na splátkách. Jednoduše online porovnejte ceny a vyberte si nejlepší nabídku. >> Spočítat cenu hypotéky Jak dále Prouza uvedl ve svém exkluzivním komentáři pro IHNED.cz, stát touto novelou doslova podporuje větší ziskovost bank, které mají na rozdíl od stavebních spořitelen snazší cesty, jak "přelévat" prostředky z českého trhu ke svým mateřským bankám v zahraničí. Na rozdíl od bank totiţ mají stavební spořitelny prostředky vázány pro české klienty a přesunovat nějaké zásadní částky je pro ně v podstatě nemoţné. ČNB se snahami bank přesouvat prostředky prý bojuje, Prouza nicméně předpokládá, ţe v případě silných tlakŧ nebude schopna odolávat příliš dlouho. "Nedá se říci, ţe by ČNB jakkoliv bojovala," říká Teplý a vysvětluje: "Jakoţto český bankovní regulátor se stará o stabilitu českého finančního trhu velmi dobře. Jiţ nyní navíc vyţaduje denní monitoring likvidity českých bank." Teoreticky by v případě nějakých významných výkyvŧ ve financování do mateřské společnosti mohla po dané bance poţadovat nápravné opatření, coţ jí umoţňuje platná evropská bankovní regulace Basel. Schválením reformy stavebního spoření ve stávající podobě podle Prouzy také hrozí, ţe stavebním spořitelnám tak odejde část klientŧ se svými vklady. Viceguvernér ČNB: Stavební spoření mŧţe lehce zkolabovat, transformace je nutná - čtěte ZDE A co by mohlo klienty stavebních spořitelen donutit odchodu? Podle Teplého zpŧsobují časté regulace ze strany státu "otřesy" dŧvěry klientŧ v tento produkt. Z toho logicky plyne nejistota ohledně budoucnosti, coţ mŧţe vést k systematickému riziku. Lze prý oprávněně očekávat, ţe by klienti své prostředky přesunuli do druţstevních záloţen a/nebo na spořící účty, které Teplý dokonce označil za "dynamity" českého finančního trhu. Plné znění zpráv


Oba ekonomové se ve svých komentářích nakonec shodli, ţe banky budou spíše podporovat jen spořicí část produktu stavebního spoření, čímţ vrátí jeho vnímání o deset let nazpět. Stát podle nich nemá jediný dŧvod podporovat produkt na spoření, pokud se tedy zhorší dostupnost výhodných úvěrŧ na bydlení, mŧţe tak dojít k dalšímu omezení státní podpory.

URL| http://penize.ihned.cz/hypoteky-refinancovani/c1-59681220-banky-mohou-vratit-vnimani-stavebnihosporeni-o-deset-let-nazpet-tvrdi-ekonomove-prouza-a-teply _

Diskuse o odvolání předsedy Ústavu pro studium totalitních reţimů Daniela Hermana 12.4.2013

ČRo Plus

str. 01 _

19:10 Radiofórum_

Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobrý páteční večer, Český rozhlas Plus vysílá Radiofórum. V tomto pořadu se mŧţete do diskuse zapojit i vy, posluchači. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Na protest proti odvolání předsedy Ústavu pro studium totalitních reţimŧ Daniela Hermana odešla uţ více neţ polovina členŧ Vědecké rady ústavu. Na členství v radě rezignovali dnes další dva lidi - celkově tedy uţ osm z patnácti, včetně předsedy této rady Michaela Krause a kardinála Miloslava Vlka. Podporu Hermanovi vyjádřila i Zlatuše Kukánová, ředitelka Archivu bezpečnostních sloţek, který spadá pod ÚSTR. O co jde? Sledujeme opravdu spor mezi pravicí a levicí? Jde o účelový krok, nebo nebyl Daniel Herman dobrým manaţerem? Potřebujeme v dnešní době Ústav pro studium totalitních reţimŧ? Na to jsme se vás zeptali na našich stránkách. Třeba Jiřina Krausová napsala: "Osobně mi připadá postradatelný, máme Historický ústav Akademie věd, který se zabývá i moderními dějinami, a pokud jde o archivní materiály, ty spravují příslušné archivy. Poměrně samoúčelná instituce." Co si o tom myslí náš host ve studiu, profesor Michael Kraus, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, jinak profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu ve Spojených státech a hostující teď na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vítám vás, dobrý den. Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Dobrý den. Vladimír KROC, moderátor -------------------Váš názor? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, tak podívejte se, to je samozřejmě, zdali je potřeba taková instituce, je otázka, kterou česká společnost si musí řešit, ţe jo, my si to musíme nějakým zpŧsobem tady rozhodnout a na základě tedy rozhodnutí Poslanecké sněmovny před pěti lety vznikl tento ústav, který ..., jehoţ součástí jsou archivy bezpečnostních sloţek a on má na starosti tedy opatrovat jak ty materiály Státní bezpečnosti, tak vytvářet badatelskou, ediční a vzdělávací činnost. A zajímavé je, ţe ve všech zemích, kde kdysi byly tedy komunistické reţimy, nějaká podobná instituce vznikla. Počínaje Německem, v Polsku, v baltických státech, na Slovensku aţ vlastně v poslední řadě i v České republice. Takţe je vidět, ţe prostě tady je nějaká potřeba, poptávka po institucích tohoto druhu. Ovšem v kaţdé z těchto zemí, dluţno podotknout, ten ústav nebo respektive ta instituce má jiné povinnosti. Takţe ...



Vladimír KROC, moderátor -------------------Řeší to trošku jinak. Čeho jsme teď svědky? Podle vás je tato instituce vystavena politickému tlaku? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Tak já bych řekl, ţe aspoň na základě našich zkušeností a to tedy členŧ vědecké rady a v posledních třech letech, kdy nastoupil Daniel Herman do této instituce jako ředitel. Naše zkušenosti byly vesměs pozitivní. Z toho, jak Herman stabilizoval chod této instituce, lidé přestali odcházet, spíš někteří začali přicházet. Ta instituce, jak jsem uţ zmínil, má řadu povinností, z nichţ tedy to, co já povaţuji za nejdŧleţitější, je vlastně seznamovat veřejnost, širší veřejnost, ne tak tolik odbornou obci historikŧ, samozřejmě to je také součást, ale veřejnost s tou minulostí a zvláště, co se týče tedy represivních sloţek a komunistického reţimu a zpřístupňovat ty materiály tedy tak, ţe na jedné straně se digitalizují, Česká republika má vlastně nejliberálnější zákon, co se týče přístupu ke svazkŧm Státní bezpečnosti. To je pozoruhodné a Česká republika také podle názoru i zahraničních odborníkŧ vlastně udělala nejvíce krokŧ ve směru s vyrovnáváním se s minulostí, aspoň, co se týče tedy nějakých zákonných ustanovení. Tím myslím například rehabilitaci politických vězňŧ, restituce, restituce naposledy, ţe jo, církevní restituce. Vladimír KROC, moderátor -------------------A tím mi ale, pane profesore, trošku utíkáte od té otázky, jestli cítíte ... Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Ano. Vladimír KROC, moderátor -------------------... nějaký politický tlak? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, tak já samozřejmě jsem jeden z těch, a dneska uţ je to devět členŧ, protoţe mezitím, co jste dostal vaše zprávy, přišla další zpráva, ţe ředitel Ústavu národní paměti v Polsku, význačné instituce, tedy vlastně paralelní instituce v Polsku a člen naší Vědecké rady, také rezignoval - Łukasz Kamiński. Vladimír KROC, moderátor -------------------Ano. Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------A já bych řekl, ţe ten ..., ţe my to vnímáme, tedy to znamená, většina členŧ té vědecké rady, ţe ten prostor pro svobodné bádání a pro badatelskou činnost a ediční činnost a práci s veřejností se tímto, těmito změnami v posledních dnech zúţil. A to je hlavní dŧvod pro naše rezignace. Vladimír KROC, moderátor -------------------Odvolání Daniela Hermana z vedení Ústavu pro studium totalitních reţimŧ vzbudilo reakci i v zahraničí. Otevřený dopis prezidentovi Miloši Zemanovi zaslal ředitel Památníku neblaze proslulého vězení Stasi v Hohenschönhausenu. Vyjádřil v něm znepokojení nad tím, jak se zachází s vedoucím činitelem jedné z Plné znění zpráv


nejprestiţnějších institucí v Evropě. Na vině je zmíněná politická situace po prezidentských volbách. Naše zpravodajka Klára Stejskalová poţádala Huberta Knabeho o vyjádření. Hubert KNABE, ředitel Památníku vězení Stasi v Hohenschönhausenu -------------------To, jakým zpŧsobem byl Daniel Herman vyhozený povaţuji za alarmující. To, co se v Česku udělalo v oblasti zpracování dokumentŧ minulosti, je příkladné. Já cestuji po celém světě a Česko dávám vţdy za vzor zpracování dokumentŧ tajných sluţeb. Klára STEJSKALOVÁ, redaktorka -------------------Podle čeho soudíte, ţe za odvoláním pana Hermana byl politický tlak? Hubert KNABE, ředitel Památníku vězení Stasi v Hohenschönhausenu -------------------Kdyţ se podíváte na okolnosti odvolání, kdyţ se podíváme na politický vývoj v Česku po prezidentských volbách a to bezprostřední obsazení funkce ukazuje podle mého názoru, ţe nové politické síly otevřeně zasahují do personálního obsazení ústavu. Pokud by byly problémy s nějakým šéfem podobného zařízení, tak je přeci běţné s ním vést rozhovory, společně probrat, jakým zpŧsobem ústav dál směřovat. Odvolání je poslední prostředek a i výměna ve vedení instituce musí být připravena. Tak je to alespoň v těchto kruzích v Evropě běţné. V Německu by něco takového bylo nemoţné. Klára STEJSKALOVÁ, redaktorka -------------------Co si od otevřeného dopisu Miloši Zemanovi slibujete? Hubert KNABE, ředitel Památníku vězení Stasi v Hohenschönhausenu -------------------To si musí zváţit česká vláda a rada tohoto ústavu, ale měli by si uvědomit, ţe tohle jednání sleduje i zahraničí, protoţe jak se chovají vlády s komunistickou minulostí, svědčí o tom, jaká je demokracie v těchto zemích. Dosud se v Česku bralo zpracování totalitní minulosti váţně. Staré kádry nemohly být u moci. Pokud to náhle skončí, tak je to problém i na evropské úrovni. Česko není Rusko a nesmí a nemělo by být! Vladimír KROC, moderátor -------------------Huberta Knabeho, ředitele Památníku Stasi v Hohenschönhausenu zpovídala naše zpravodajka Klára Stejskalová. Co říká této pozornosti, které dění kolem Ústavu pro studium totalitních reţimŧ vzbudilo v zahraničí, tedy nejenom v Německu, ale, jak jsme slyšeli od vás, i v Polsku, Michal Kraus, náš host ve studiu? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Tak mě to nepřekvapuje. To, tento ústav se vlastně zapsal tedy v rámci jeho činnosti také tím, ţe úspěšně navázal spolupráci s celo řadou mezinárodních institucí, takzvaných institucí paměti a angaţoval se na nejpřednějším z míst v evropské iniciativě týkající se jaksi pochopení celé akseptanse celé Evropy pro tedy budoucnost toho, ţe v této části Evropy byly totalitní reţimy, jak tedy nacistický, tak komunistický. A to je svým zpŧsobem také odkaz, kterým tato část Evropy mŧţe přispět ke společnému dědictví evropské minulosti. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jedním z takzvaných panelistŧ, alespoň tak tomu v Radiofóru říkáme, je Marek Šváb, tedy posluchač, který se přihlásil do diskuse přes naše internetové stránky. Já vám přeji dobrý podvečer. Marek ŠVÁB, posluchač -------------------Dobrý podvečer. Vladimír KROC, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Kdybychom zahájili náš rozhovor otázkou, kterou jsme tedy povaţovali za anketní, potřebujeme v dnešní době Ústav pro studium totalitních reţimŧ? Váš názor? Marek ŠVÁB, posluchač -------------------Tak samozřejmě, ţe nějakou instituci, která se bude zabývat nepříjemnou minulostí naší země, a to tedy těch dvou reţimŧ, které tady byly ve dvacátém století, tak já jsem přesvědčen o tom, ţe potřebujeme. Já mám ale pocit, ţe ten, ta instituce, která je u nás, je velmi, nebo velmi podléhá, a to nemyslím aţ, aţ teď, ale uţ i od svého vzniku politickým tlakŧm. Vţdyť si jenom vezměme, ţe rada tohoto, tohoto ústavu je jmenována politiky. A mně je teď jedno, kdo je zrovna v té instituci, která volí, volí radu takovéhoto ústavu. Já si myslím, ţe pokud by takovéto, takováto instituce měla být skutečně nezávislá, tak bychom se měli zaměřit i na to, jakým zpŧsobem by měli, nebo spíše neměli do ní zasahovat politici. A je mi skutečně úplně jedno, jestli to jsou politici leví nebo praví, horní nebo dolní. Takováto instituce by měla být naprosto bez vlivu politikŧ. Vladimír KROC, moderátor -------------------Hm, to je zřetelný názor. Pane profesora, asi s tím budete souhlasit, ţe by měla být bez vlivu politikŧ, ale souhlasíte s tím, ţe podléhá nebo podléhala politickým tlakŧm? Nebyl právě ředitel Daniel Herman tou osobností, která se snaţila nějakým zpŧsobem tomu tlaku čelit? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------On zcela jistě byl a myslím si, ţe se snaţil maximálně komunikovat se všemi tedy politickými stranami a zastupiteli všech politických stran v celém spektru, ale to, co tady říká pan Švehla, je ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Pan Šváb, Marek Šváb. Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Šváb, promiňte, je, myslím, zásadní věc. To se netýká jenom rady ÚSTRU, to se týká vŧbec českých tedy schopností řídit instituce tohoto druhu, to znamená veřejné, státem financované instituce, ať uţ tedy mŧţeme zmínit televizi, anebo rádio, ty problémy se, ţe jo, v minulosti vyskytovaly, vyskytovaly všude. A to je ta tendence politických stran jaksi privatizovat tento veřejný prostor, ať uţ z defenzivních nebo z ofenzivních motivŧ. Vladimír KROC, moderátor -------------------Takţe myslíte, ţe to, ţe radu ústavu volí Senát, ţe to není správné? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Podívejte se, kdyby ten Senát postupoval rozumně a snaţil by se vyjednat tedy, jednat v předcházejícím období i s tou druhou stranou, respektive s dalšími politickými stranami, no, tak by mohly najít nějaký kompromis a mohly by se dohodnout tak, aby tam bylo jakési zastoupení, které by bylo reprezentativní a ... smysluplné. Jenţe ony tak nečiní. Bohuţel přišly prostě návrhy z parlamentní sněmovny, z Poslanecké sněmovny, které byly razantně odmítnuty Senátem a tak výsledek je, ţe vlastně ţádný kompromis v tomhle se nedělal. Takţe opravdu ta, ti zástupci nově zvolení vlastně jsou víceméně jednobarevní. Vladimír KROC, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Jenom připomenu našim posluchačŧm, ţe od této chvíle mohou do Radiofóra volat na čísla, na číslo 221552755, 221552755 anebo posílat SMSky na číslo 9077704 a to, prosím, ve tvaru RF mezera a potom váš text. Tak já jsem tady vybral z těch ohlasŧ na Facebooku, nevím, jak to číst správně, "hrŧzahelp", je tu napsáno, nevím, jestli je to "Rŧţa", nebo ..., kdo nám psal, v kaţdém případě ten názor velmi stručně: "Věřím Petrušce, myslím, ţe nemá zapotřebí si něco vymýšlet." Posluchač nebo posluchačka má namysli Petrušku Šustrovou, předsedkyni radu ... Rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ. Ona uţ 5. dubna v ČT24 řekla, ţe v ústavu vládne nezdravá atmosféra a chaos. Vy jste, pane Krausi, nic podobného nepociťoval? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Ne, naopak. Já jsem v posledních letech zaznamenal, ţe ta situace se stabilizovala, ţe lidé se čím dál tím více soustředí na práci, ţe ústav se otevřel jiným institucím, ţe se daří spolupráce s jinými historickými ústavy jak uvnitř České republiky, tak navenek, takţe, takţe je to přesně opačně. To, co teď se zrodilo v ústavu v posledních dnech, je rozjitření, pocit destabilizace, razantních změn, které ve své podstatě přinesou prostě to, co se děje, kdyţ nastoupí nový ředitel. Nezapomínejme, ţe tahleta instituce je mladá a my Češi nevynikáme jako mezinárodním renomé v tom, jak stavíme instituce. Spíš jako máme uţ určitý renomé v tom, ţe dokáţeme tunelovat a destruovat. A ve chvíli, kdy máte pět ředitelŧ během pěti let a kaţdý z nich přijde s novými prioritami, s novým programem, no, tak vlastně není ţádná kontinuita. To se neděje v ţádném z ústavŧ Akademie věd. Tam prostě má ten ředitel mandát, má příleţitost pracovat, postavit si svŧj tým, a pak mŧţe být hodnocen podle nějakých výsledkŧ. Ale v tomto, v této instituci se to prostě neděje. Vladimír KROC, moderátor -------------------V tom smyslu se ptá i posluchač Petr Čáp: "Proč zrovna teď je okolo ústavu takový humbuk?" Co si o tom myslí Marek Šváb? Marek ŠVÁB, posluchač -------------------No, já bych se právě k tomu přidal, ţe právě o tom ústavu bylo hodně řečí v době, kdy vznikal, to byla samozřejmě trošku jiná politická konstelace. Já si vzpomínám tak jakoby matně, protoţe ono uţ to skutečně je nějakou dobu, kdy kolem vzniku ústavu bylo hodně řečí a teď znovu se objevuje právě, kdyţ, kdyţ došlo k výměně, k výměně ředitele. A já jsem vŧbec nevěděl, ţe to byl uţ pátý ředitel, protoţe ty informace v médiích nezaznívaly. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jestli se nepletu, byl čtvrtý jenom pro upřesnění, teď je tedy pátá jmenovaná. Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Pátá, ano. Marek ŠVÁB, posluchač -------------------Takţe, takţe já mám trošku, já mám trošku pocit, ţe právě to, ţe politická reprezentace tu a tam vyuţije to, ţe se někde něco stane. Vzpomeňte si také na podobnou situaci, a váš host zmínil, a já se za to stavím, problémy mediálních rad, protoţe to je totéţ. A vzpomeňte si na krizi v České televizi na přelomu tisíciletí, to bylo vlastně něco podobnýho. O Radě České televize nebylo skoro nic známo, nic vidět a v situaci, kdy bylo, byl, byla nějaká politická situace, tak se tato věc jakoby dostala ven a udělalo se z toho politikum. A mně vadí, ţe jak třeba mediální rady, tak v tomto případě Ústav pro studium totalitních reţimŧ je zatahován do těch politických hrátek, které samozřejmě patří k ţivotu ... a společnosti, ale určitě ne k existenci takovéto instituce, jako je, jako je tento ústav. Vladimír KROC, moderátor -------------------Plné znění zpráv


S tímto názorem Marka Švába koresponduje to, co napsala Renata Boháčová: "Situace kolem ústavu koresponduje se situací v celé společnosti, kdy si politici budují svŧj virtuální svět k obrazu svému a jsou zcela odtrţeni od potřeb reálného ţivota. Byli by pouze k politování, kdyby nepřekáţeli, jednoduše řečeno." Tolik citace. Moţná se k tomu ještě vrátíme, ale teď je u telefonu posluchač Mirek. Dobrý den. posluchač Mirek -------------------Dobrý večer. Zdravím vás oba ve studiu a pane redaktore, dovolíte minutový komentář, ve kterém bude obsaţena i otázka? Vladimír KROC, moderátor -------------------Jistě, ale skutečně minutu, ne, prosím, déle. posluchač Mirek -------------------Minutu. Tak já jsem samozřejmě pro to, aby Ústav pro studium totalitních reţimŧ dále fungoval, je velice potřebný a to nejméně ještě dalších dvacet let, kdyţ vidíme, jaký směr nabral politický vývoj v tomto státu a odvolání ředitele Daniela Hermana je ... samozřejmě je to ve stejné kategorii jako bleskurychlé odvolání minulého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila premiérem Nečasem pravděpodobně po zaúkolování "soudruhem" prezidentem Klausem, aby nebránil té skandální Klausově amnestii a abolici, a téţ ve stejné kategorii jako v uvozovkách "dobrovolně" rychlý odchod z funkce ministra obrany Alexandra Vondry. Vladimír KROC, moderátor -------------------A uţ ta otázka. Bude to minuta. posluchač Mirek -------------------Prosím? Vladimír KROC, moderátor -------------------Uţ ta otázka, prosím. posluchač Mirek -------------------Maskovaní komunisti dále upevňují své pozice a zdá se, ţe právě oni mají kromě taktiky i dlouhodobou strategii, jak dále postupně ničit tenhle národ, čili ... Vladimír KROC, moderátor -------------------A na to se ptáte, ano? posluchač Mirek -------------------Dobře, děkuji za otázku, mějte se hezky, na shledanou. Teď pan posluchač Vonášek, dobrý den. posluchač Vonášek -------------------No, dobrý den. Tak já vám řeknu, já jsem z toho docela rozhořčenej. Ne teda z toho, ţe byl odvolanej pan Herman, tomu tleskám, ale z toho, jak je o tom referováno uţ několik dní. Teď to ten pán řekl. Kdyţ byl odvolanej pan Pospíšil, tak kolem toho takovej humbuk nebyl a byla to minimálně stejná věc, ale teď ... vy si snad myslíte, ţe paní Šustrová, pan Uhl a pan Jelínek jsou nějaký loutky v rukou sociální demokracie nebo dokonce komunistŧ? Ti na to nemají ţádnej vliv. Samozřejmě, ţe se jim to hodí, to já neberu, ale vliv na to nemají naprosto ţádnej. Jenom si mnou ruce. Vladimír KROC, moderátor -------------------Plné znění zpráv


A jaké vysvětlení pro to máte vy? Proč si myslíte, ţe k tomu odvolání došlo? posluchač Vonášek -------------------Vţdyť uţ to paní Tachecí rozebírá skoro měsíc, několikrát k tomu mluvila paní Petruška Šustrová. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobře. Řekněme mi, prosím, váš názor a budeme pokračovat. posluchač Vonášek -------------------Mŧj názor je ten, ţe kdyby pan Herman vyrazil pana Ţáčka a nenechal to, aby se říkalo, ţe ten ústav řídí pan Ţáček ... a ještě jednu věc chci říct, on byl taky zvolenej pan Pernes a koukněte, jak rychle se s tím zametlo a mohl ho řídit a mohlo to bejt v klidu. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobře, díky, ţe jste to připomenul. Hezký večer, na shledanou. posluchač Vonášek -------------------Já taky děkuju, na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------Uţ delší dobu se ke slovu nedostal host ve studiu, profesor Michal Kraus. Pane profesore, ten názor posluchače, který jsme teď slyšeli, pana Vonáška, který tady uţ se odvolává na to, co slyšel z jiných úst. Je to podle vás namístě, ţe tam roli hrál, hrála osobnost toho zakladatele vlastně ústavu? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, tak zcela jistě to tak je. Pavel Ţáček, který, jak se o něm říká, vydupal ústav ze země, se podepsal na tom, ţe jednak ústav vzniknul a jednak na řadě tedy kontroverzních krokŧ a aspoň tak, jak je to vnímáno veřejností a i některých, z některých jeho kolegŧ, kteří ústav opustili. Já si myslím, ţe prostě tohle je instituce, která nezávisí na jedné osobě, neměla by se odvíjet od toho, jestli tam je ten či onen, na nějakém místě, ţe ta instituce má své dŧleţité místo v naší společnosti a ředitel ústavu má ve svých pravomocech si vybrat svŧj tým. To musím já respektovat, a pokud on uzná za vhodné s tímto týmem pracovat, a pokud má výsledky, které tady aspoň podle názoru většiny členŧ a vědecké rady rozhodně má, no, tak jako těţko mu doporučovat, aby měnil tým a vyndaval lidi, protoţe se někomu nelíbějí. To je jeho zodpovědnost a jeho záleţitost. Vladimír KROC, moderátor -------------------Zeptám se Marka Švába na názor a také na to, co si myslí o tom, co pan posluchač Vonášek, ne, vlastně to byl Mirek, který volal před ním, řekl o té paralele třeba konce ministra Jiřího Pospíšila ve funkci ministra spravedlnosti tedy? Je to podobné? Dá se to srovnávat? Marek ŠVÁB, posluchač -------------------Já, já nechci skutečně, já skutečně nechci jít do politiky v tomhle smyslu, i kdyţ k politice mám hodně blízko. Já bych skutečně tuto debatu chtěl nechat opravdu na tom, aby, abychom té politiky ohledně toho měli co nejméně. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobře, tak já vám nabídnu jinou otázku a zeptám se ... Marek ŠVÁB, posluchač Plné znění zpráv


-------------------Ano. Vladimír KROC, moderátor -------------------... na to Michala Krause. Věra píše: "Řekla bych, ţe by při troše dobré vŧle mohl existovat ten ústav jako součást některé instituce, která se zabývá dějinami. Má se přeci šetřit." Souhlasíte s tím? Marek ŠVÁB, posluchač -------------------To je otázka na mě? Vladimír KROC, moderátor -------------------Ano. Marek ŠVÁB, posluchač -------------------Ano, já s tím naprosto souhlasím. Já bych byl, já bych byl nejradši, aby tento ústav byl třeba součástí Akademie věd, nebo podobné instituce, uţ to v dnešní diskusi také zaznělo, protoţe si myslím, ţe právě pod střechou takovéto instituce, která, která je, aspoň doufám tedy, apolitická, tak by přeci jenom ten vliv politikŧ, o kterém tady diskutujeme, byl co nejmenší. Myslím si, myslím si, ţe ta, ta badatelská činnost, kterou skutečně potřebujeme, a tato společnost musí vědět, jaká byla její minulost, a to jak z hlediska reţimu komunistického, tak ale i nacistického. Dneska spoustu věcí dělají i jiné instituce a i ve vašem vysílání zaznívá spousta, spousta zajímavých věcí o naší minulosti. Takţe na pŧdě takovéto nezávislé instituce, jako je například Akademie věd, bych si dovedl tento ústav představit mnohem lépe, neţ tak jak je konstituován teď a je kolem toho, je kolem toho tolik, tolik povyku. Vladimír KROC, moderátor -------------------Marek Šváb, děkujeme pěkně za účast v Radiofórou a přejeme hezký večer, na shledanou. Marek ŠVÁB, posluchač -------------------Hezký večer, na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------Teď se zeptám na názor profesora Michala Krause. Moţná začněme od konce. To, co jsme teď slyšeli od Marka Švába, ţe by klidně mohl být podobný ústav součástí nějaké jiné historické instituce, ţe by to vŧbec nevadilo. Těch názorŧ bylo podobných víc. Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Ano. No, tak řada ústavŧ Akademie věd uţ existuje, Historický ústav, Ústav soudobých dějin a tak dále a tento ústav se liší především v tom, ţe je součástí státní správy. On má povinnosti například spolupracovat na realizaci zákona ohledně třetího odboje. On má také povinnosti, které vyplývají i z jiných zákonŧ, včetně tedy lustračního zákona ve spojení s archivem. Čili to je potom otázka změny zákona. Samozřejmě to je moţné, a pokud si tedy Senát a Poslanecká sněmovna zvolí tuto cestu, no, tak pak je zcela namístě ty podmínky změnit. Ovšem zásadní problém je, ţe tento ústav se zrodil podle zákona z roku 2007, kterej mu ukládá určité povinnosti. Ta nová rada, nově zvolení členové této rady ten ..., jak nám řekli přímo na jednání vědecké rady, tento ústav ..., někteří z nich alespoň tento zákon nerespektují, chtěli by ho změnit a teď vlastně hodnotí činnost, i tu badatelskou a ediční činnost této instituce podle jakýchsi kritérií, které vlastně nesouvisí s tou činností doposavad. Čili to je nefér a není to namístě a je to vlastně zcestné. Aţ budou tedy podmínky k tomu, aby ten zákon změnily, no, tak dobře. Jsou zcela jistě závaţné dŧvody pro změnu zákona. Například celá věc by se mohla řídit tím, ţe by vznikla nějaká nadace, která by třeba dala příleţitost pro grantové projekty týkající se teda minulosti a vedle toho by byl archiv. Ale to je všechno otázka dalších let, diskusí a změny zákona. Plné znění zpráv


Vladimír KROC, moderátor -------------------Vy jste politolog, nacházíte nějakou paralelu mezi tím, co řekl posluchač Mirek, ţe vlastně podobné bylo rychlé odvolání ministra Pospíšila? Dá se to srovnávat? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, tak to je teda otázka, která ještě vlastně ten, ten problém, myslím, souvisí ještě blíţ s politikou jako takovou a já bych tuhletu paralelu přímo jako neviděl. Fakt je, ţe ta otázka vyrovnávání se s minulostí je ve všech zemích bývalých, kde kdysi byly komunistické reţimy, poměrně kontroverzní. V naší společnosti rozděluje jak politickou elitu, tak veřejnost. Stačí zmínit jméno Mašín a vznikne velká diskuse. Takţe ono se není čemu divit v tomto smyslu. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pak je tady otázka osobní na vás a moţná na členy tedy Vědecké rady. Pan Vonášek se ptá, jestli to byla šťastná forma protestu, ţe jste odstoupili? Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Tak podívejte se, je to samozřejmě otázka, která je namístě. My jsme zvaţovali, respektive chtěli jsme mít mimořádné jednání Vědecké rady, aby ... aby všichni kolegové měli příleţitost se k této věci vyjádřit, ale uţ na našem minulém jednání před měsícem jsme měli příleţitost se setkat s dvěma z nově zvolených členŧ rady, jsme jako velmi rychle zjistili na základě jejich tedy poznámek, ţe ten prostor pro svobodnou badatelskou činnost se, se zuţuje v tom smyslu, ţe někteří z nich přišli s názory, ţe vlastně výsledky badatelské činnosti této instituce by měly být přijatelné pro celou společnost. Teď je otázka, jak to zařídit, jo, protoţe tento ústav má specifické poslání a zabývat se tedy represivními reţimy jak nacistické tak komunistické éry. A jak víme, v této společnosti má ..., my jsme vlastně jediná, jediná země v Evropě, kde máme poměrně zdatnou komunistickou stranu, která se hlásí ke svému odkazu a svým zpŧsobem tedy přispívá k tomu, ţe, ţe v této společnosti pořád bojujeme vlastně o to jakési vyrovnávání se s tímto, s touto minulostí. Vladimír KROC, moderátor -------------------A mŧţeme to uzavřít to naše povídání citací zase od jednoho posluchače. Pepíno Novák napsal odpověď na otázku, jestli potřebujeme v dnešní době Ústav pro studium totalitních reţimŧ: "Já myslím, ţe určitě, uţ jen proto, aby se mladí dozvídali pravdu o tom, jak to doopravdy bylo. Myslím, ţe většina z nich vŧbec nemá tušení, čehoţ je příčinou, co mladí volí, pokud k těm volbám vŧbec jdou." Hostem ve studiu byl Michal Kraus, profesor politologie. Děkuju a na shledanou. Michael KRAUS, bývalý předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, profesor politologie a mezinárodních vztahŧ na Middlebury College ve Vermontu v USA, hostující profesor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Děkuju moc, na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------V pondělním Radiofóru se zaměříme na násilí páchaném mladými lidmi. Co je příčinou rŧstu agresivity mladší generace, jak tomu předcházet a jakou roli v této souvislosti hrají rodina a škola. Mŧţete s námi diskutovat opět v Radiofóru. Hostem ve studiu bude ředitelka odboru prevence kriminality na ministerstvu vnitra Jitka Juričová. _



Obavy z KLDR 12.4.2013

ČT 24

str. 01


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------S přibliţujícím se výročím narození zakladatele komunistické Korejské lidově demokratické republiky Kim Irsena roste jistota, ţe oslava bude velká. Mnozí analytici i pozorovatelé na Korejském poloostrově počítají s oslavným odpálením balistických střel. A pŧjde o to, jestli tyto střely ponesou jaderné zbraně, kam poletí a jak dobře bude jejich zaměření fungovat, protoţe i na tom závisí politická rovnováha v jihovýchodní Asii. Začínají Události, komentáře. Dobrý večer. Severní Korea zatím neprokázala schopnost odpálit raketu s jadernou hlavicí. Myslí si to americké ministerstvo obrany i Bílý dŧm, reagovaly tak na vyjádření americké vojenské rozvědky, která se domnívá, ţe Severní Korea je schopna odpálit jadernou střelu. Pravděpodobně by však nebyla spolehlivá. Otupit hroty této zprávy se snaţil v Soulu i ministr zahraničí John Kerry. Zároveň vyzval Peking, aby byl vŧči Severní Koreji tvrdší. Tomáš ETZLER, redaktor -------------------Jako by to byly dvě rŧzné země. Korejské pohraničí a hlavní město Soul. V jeho ulicích vŧbec nic nenasvědčuje tomu, ţe metropole leţí 45 kilometrŧ od hranic země, která vyhroţuje proměnit její ulice v ohnivé peklo. Třeba mladí lidé ţijí daleko víc dnešní premiérou singlu od korejské pop star PSY. obyvatel Soulu -------------------Měli bychom se víc soustředit na národní bezpečnost. Aby se jí lidi víc věnovali. Myslím, ţe se o hrozbu války nezajímají. obyvatel Soulu -------------------Neberu to váţně. Vypadá to jako show pro upevnění severokorejského reţimu. Není to namířené proti Koreji. Takových provokací jsme uţ viděli! Tomáš ETZLER, redaktor -------------------Zato na ostrově Jon-pchjong je atmosféra naprosto opačná. Místní ţijí pouhých 11 kilometrŧ od severokorejských břehŧ. V roce 2010 si tu prošli skutečným peklem. Nečekaný dělostřelecký útok zničil desítky domŧ, čtyři lidé zemřeli. Nové výhrŧţky Pchjongjangu proto místní děsí. Li Ki MUN, obyvatel ostrova Jon-pchjong -------------------Co mŧţu dělat? Není kam jít. Musím zŧstat tady, i kdyţ jsme hodně nervózní. Tomáš ETZLER, redaktor -------------------Menší vojenské sráţky nevylučují ani odborníci, o větším konfliktu ale pochybují. Jong Hjun KIM, expert na Severní Koreu, Univerzita Dongguk -------------------Severní Korea ve skutečnosti jen o útoku mluví, aby zasela strach do mezinárodní komunity. Později se z toho strachu bude snaţit něco získat. Tomáš ETZLER, redaktor -------------------Hlavním záměrem návštěvy šéfa americké diplomacie dnes bylo ujistit Soul, ţe v případě útoku budou USA svého spojence bránit. Nikdo, ani Jihokorejci, ani Američané, ale nevěří, ţe Kim Čong-un své hrozby válkou splní. Podle expertŧ si uvědomuje, ţe tváří tvář světovému společenství by válku prohrál a to by mohlo znamenat konec jeho reţimu. Zároveň ale tady v Jiţní Koreji nikdo nepochybuje, ţe v následujících dnech sever ještě přitvrdí a podnikne další provokace. V pondělí oslaví reţim narození Kim Ir-sena, zakladatele země a Plné znění zpráv


většina lidí tady je přesvědčena, ţe si je připomene testem balistických raket. Tomáš Etzler, Česká televize, Soul. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A teď zpravodaj České televize, který je teď momentálně v americkém Denveru, Martin Řezníček. Martine, dobrý večer. Změnil se podle ... Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------... té informace americké rozvědky nějak přístup americké administrativy k celé té korejské krizi? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------Podle všeho se nezměnil nějak zásadně, a to z jednoho dŧvodu, kdyţ to řeknu eufemisticky, protoţe se této zprávě a obsahu té zprávy ze strany zpravodajské komunity i ostatních lídrŧ, politikŧ a odborníkŧ nedostalo příliš velké podpory. Jinými slovy, tato zpravodajská vojenská sluţba s tímto tvrzením je zatím osamocená a právě proto se ani nemění, aspoň viditelně nějak, strategie. To ovšem neznamená, ţe by Spojené státy to nějak podceňovaly, nebo ţe by označovaly hrozbu ze Severní Koreje míň bezpečnou nebo víc bezpečnou. Skutečně berou to váţně, ale nikoliv tak, jak praví ta ona zpráva. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu, kdyţ jsem dnes pozoroval mluvčího Bílého domu na tiskové konferenci, jak, kdyţ mu novináři kladli otázky, které se týkaly toho, co vlastně americká administrativa ví o, řekněme, schopnostech těch korejských balistických střel, tak byl velice nekonkrétní a musím říct, ţe v tom docela slušně kličkoval. Tak ví vŧbec americká vláda něco o tom, co vlastně Korejci mají? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------Ano, tento úsudek je velmi správný z tvé strany. Opravdu kličkoval a bylo vidět, ţe mu tahleta otázka není příliš příjemná, a ţe vlastně neví, co na ni odpovědět. Spojené státy mají jenom velmi omezený arzenál vědomostí o tom, co se děje v Severní Koreji. Díky satelitŧm mohou pozorovat například, to je včerejší zpráva, tedy napřímení té rakety, přípravu té rakety, a potom její zase dání do toho módu nepřipravenosti, respektive odloţení toho startu jako takového. To jsou věci, které mohou sledovat, které ví, na druhou stranu je velmi komplikované získat jakékoliv zpravodajské informace ze strany Severní Koreje. A další věc, která tomu ne příliš pomáhá, je vlastně věc, která souvisí s tím, o čem jsme se bavili v první otázce, první odpovědi, a to je to, ţe právě tato vojenská tajná sluţba se uţ několikrát spletla, nejenom v případě zbraní v Iráku, ale i právě v situaci Severní Koreji v roce 98, kdy také tvrdila o jednom zařízení, ţe je jaderné, nakonec se ukázalo, ţe tam ţádný jaderný materiál, ani technologie nebyla. Takţe právě proto není si, nejsou si Spojené státy úplně jisté v tom, co se v Severní Koreji přesně děje. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Moţná v některých věcích si Spojené státy americké jisté jsou. Ministr zahraničí John Kerry je na návštěvě v jihokorejském Soulu a tam v prŧběhu řekněme toho veřejného prohlášení několikrát opakoval, ţe Spojené státy budou v té dané oblasti stát za svými spojenci. Jmenoval samozřejmě Jiţní Koreu, jmenoval Japonsko. Co to znamená? Operuje někdo ve Spojených státech amerických s myšlenkou ozbrojeného útoku na Severní Koreu? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------Spojené státy přirozeně musí být připravené i na tuto eventualitu. Na druhou stranu ten scénář, ţe by došlo k vojenskému konfliktu, k plnohodnotnému vojenskému konfliktu, k válce jako takové, s útoky na Severní Koreu, to je věc, kterou stratégové teď řeší jako velmi aktuální. Ten ideální scénář, který by byl pro Spojené státy, by byl přirozeně ten, aby se do hry zapojila více Čína, aby zavřela kohouty, a to doslova a do písmene, s ropou a s Plné znění zpráv


jídlem například nebo alespoň omezila přísun těchto věcí do Severní Koreje, aby omezila přímé, nepřímé platby, finanční pomoc, aby právě Severní Korea se nakonec vzdala toho svého jaderného programu a usedla opět k jednacímu stolu. Ovšem to není v tuto chvíli ten úplně pravděpodobný scénář. Pravděpodobnější scénář je buď test nějaké rakety nebo ofenzivní vypálení té rakety jako takové a to jsou věci, s kterými Spojené státy v tuto chvíli operují nejvíce, nikoliv s plnohodnotným ozbrojeným konfliktem. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Mimochodem, jak je vŧbec komentován fakt, ţe v Soulu, to znamená 45 kilometrŧ od rovnoběţky, která dělí oba korejské státy, je ministr zahraničních věcí John Kerry, který se tam, pokud se nepletu, mohl potkat i s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Rasmussenem. Není to, řekněme, zbytečné tlačení na pilu být takto blízko státu, který hrozí jaderným útokem? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------Tak je známo v historii, ţe kaţdá země má trošku jiný přístup k diplomacii. Některá je otevřenější, některá je ofenzivnější a asertivnější. Někteří, některé státy, někteří vŧdci moţná volí trochu jinou taktiku, jako například Francie víc zákulisní diplomacie. Spojené státy nechtějí nechat nic náhodě a chtějí ukázat nejenom to, ţe nový ministr zahraničí si je vědom té bezpečnostní hrozby ze strany Severní Koreje, ale také to, ţe jsou připravené, ţe jsou připravené chránit své spojence, Jiţní Koreu a Japonsko. To jsou dvě země, které moţná někdy v minulosti trochu pochybovaly o tom, zda jsou skutečně Spojené státy připravené v případě nějakého konfliktu zasáhnout tak, jak by se ony přály, teď to mají černé na bílém a John Kerry dnes během té diplomatické ofenzivy se snaţil toto dát jasně najevo. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No, a pak ještě jedna věc, protoţe od Johna Kerryho, ministra zahraničí Spojených státŧ amerických, bylo dnes také slyšet to, ţe Američané vyzývají nebo ţe budou tlačit na Čínu, aby zaujala daleko tvrdší a ostřejší postoj a zase Čína zatlačila na Korejskou lidově demokratickou republiku. Mají Američané vŧbec páky, aby k něčemu takovému Čínu přinutili? Martin ŘEZNÍČEK, zpravodaj ČT -------------------Mají přirozeně páky, ale jsou moţná omezené v tuto chvíli. Pokud sama Čína nebude chtít, tak s tím Spojené státy toho příliš nezmŧţou, ale role Číny, jak uţ jsme o tom mluvili několikrát, je naprosto klíčová. Pokud Spojené státy nepřinutí Čínu, aby s tímto něco dělala, tak těţko donutí Severní Koreu ke změně toho stanoviska. Na druhou stranu Číně samotné se to, co se děje v Severní Koreji, také úplně příliš nelíbí. A je tedy očekávatelné, ţe se v příštích dnech, týdnech Čína do této věci nějak konkrétněji vloţí, například tím, o čem jsem mluvil dříve nebo nějakým jiným zpŧsobem, protoţe neexistuje jiné řešení, neţ ţe Čína jako hlavní spojenec a víceméně v tuto chvíli jeden z mála, pokud ne úplně jediný spojenec, na Severní Koreu zatlačí. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Martine, díky za informace. Hezký večer do Denveru. A zŧstaneme u Číny, protoţe je tady politický geograf Martin Riegl. Dobrý večer. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Je to tak, ţe Čína drţí klíče od řešení té současné korejské krize? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Svým zpŧsobem ano, zejména hospodářsky. Samozřejmě Čína je v podstatě jediný stát, který dodává do Severní Koreje ropu, coţ je samozřejmě klíčová komodita, dodává potraviny. Takţe bez těchto dvou komodit by Plné znění zpráv


samozřejmě mocenský potenciál, respektive reakční schopnost armády byl velmi narušen a samozřejmě by to mohlo vést i k nepokojŧm. Takţe v tomto ohledu ano. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Martin Řezníček říkal, ţe určité, byť moţná omezené, mnoţství řekněme diplomatických a politických pák Spojené státy americké na Čínu mají. Jaké to jsou z vašeho pohledu, protoţe ty výzvy, které jsme slyšeli od Johna Kerryho, to mohou být prostě politická prohlášení, politické výzvy. Je tam něco reálného, jak mohou zatlačit? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Bezpochyby. John Kerry bude pravděpodobně zítra jednat s čínskými představiteli. Musíme si uvědomit, ţe USA jsou dominantní stát světové politiky, Čína rostoucí měrou taky, takţe samozřejmě jejich sféry vlivu se potkávají na celém světě. To nemusí být jenom o situaci řekněme na Korejském poloostrově, oni si mŧţou vyměňovat nějaké řekněme protisluţby v Africe například, v Jiţní Americe, takţe bezpochyby prostor pro jednání tam je obrovský. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Kým je Čína pro Korejskou lidově demokratickou republiku, kromě toho, co uţ jste říkal? To znamená velký obchodní partner, veškerý vzájemný nebo téměř veškerý vzájemný obchod tam probíhá, je tam ropa. Je to stále řekněme něco, co se dá označit jako ochránce? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Bezpochyby. Já bych ani neřekl obchodní partner. Já bych spíš řekl, ţe to je de facto donátor, je to řekněme libŧstka Číny, která se snaţí udrţet tady ten buffer state a je to čistě jednostranný vztah. Samozřejmě Čína doplácí ekonomicky na ten vztah se Severní Koreou, nicméně na oplátku tam získává politický vliv a drţí ten poloostrov rozdělený, čímţ samozřejmě zabraňuje tomu, případné sjednocené Koreji, ţe by američtí vojáci byli přímo na čínské hranici. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A je, to je ten, řekněme, to je ten hlavní motiv, aby se ta americká posádka dole v tom perimetru na Jiţní Koreji nedostala nahoru k té čtrnáctisetkilometrové hranici? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Mŧţe to být z pohledu Pekingu samozřejmě. Já si myslím, ţe tady se paradoxně zájmy Číny a USA protínají. My si musíme uvědomit, co by byla sjednocená Korea. Pravděpodobně stát s řekněme nějakých 60, 70 milionŧ obyvatel, s nukleární hlavicí, poměrně velmi nestabilní. A otázka je, jestli by ten stát byl více pročínský nebo proamerický. To nikdo neví. Američané se toho bojí stejně jako Peking. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To znamená, ţe kdyţ jste říkal, ţe to je taková libŧstka Číny nějakým zpŧsobem udrţovat nebo podporovat Severní Koreu, dá se to přirovnat například ke vztahu Sovětského svazu a jeho nejbliţších satelitŧ za éry socialismu? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Bezpochyby. Je to strategická záleţitost. My si musíme uvědomit jednu věc. Samozřejmě Čína velmi nelibě nese politiku mladého vŧdce, kterému je nějakých 30 let, chová se velmi arogantně vŧči Spojeným státŧm, chová se arogantně vŧči Jiţní Koreji, coţ je v pořádku, to se od něho samozřejmě očekává, ale on se chová arogantně vŧči Pekingu a to se Číně nelíbí a samozřejmě začíná omezovat dodávky ropy a začíná se chovat velmi, velmi nelibě vŧči Kimovi, coţ samozřejmě mŧţe nést konotace a ten stav se mŧţe změnit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Existuje nějaké propojení, nějaký přímý vliv, teď mám na mysli, kdyţ jsem uváděl ten příklad Sovětského svazu a jeho satelitŧ, například kdyţ sem a do jiných satelitŧ jezdili sovětští poradci, existuje něco podobného mezi Čínou a Koreou? Má Čína přímý jaksi prst na armádě a vedení strany? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tímhletím já si nejsem jistý, to bysme se asi museli zeptat tajných sluţeb. Já tohleto opravdu nevím. Samozřejmě ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jenom jestli by nám to řekly teda úplně. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Asi by nám to neřekly nebo pokud by chtěly, tak by nám řekly určitou část té pravdy. Já nevím. Samozřejmě ten vliv tam je. Jak je to otevřené, jak je to skryté, netuším. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak, jak vy to popisujete, pane Riegle, tak to vypadá, ţe navrch v tom vztahu mezi Čínou a Korejskou lidově demokratickou republikou má bezesporu Čína. Na druhou stranu Korejci prostě vlastní v nějaké formě jadernou zbraň. Tak není to tak, ţe i Korejci mají vlastně docela silnou pozici v tom vztahu? Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já bych si tímhletím nebyl jistý. Oni mají nějakou formu té jaderné zbraně, ne úplně pouţitelnou pro vojenské účely. Spíše bych to řekl pro nějaký teroristický útok, coţ je samozřejmě velmi nebezpečné, ale pravděpodobně nejsou schopni to odpálit na nosné hlavici na nějaké daleké území. Takţe tady ten jejich potenciál je velmi, velmi limitovaný a my si musíme uvědomit, ţe pokud by USA či Čína chtěly, tak Severní Koreu zlikvidují během jednoho odpoledne a ten stát se vrátí zpátky do středověku. Takţe bezpochyby Čína má velmi, velmi navrch. Myslím si, ţe Kimovi to bude dávat stále více najevo, protoţe opravdu Peking není spokojen s tím, co se v Severní Koreji děje a bude se snaţit na Kima bezpochyby tlačit v tomto ohledu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Očekává se, řekněme, to případné odpálení něčeho se očekává na to 101. výročí narození Kim Ir-sena. Jakým zpŧsobem vesměs ty oslavy v Severní Koreji probíhají? Teď nemyslím ty davy lidí, ale co je zvykem u příleţitosti té oslavy udělat, předvést. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak samozřejmě co nejvíce parády, co nejvíce štěstí, spokojenosti, harmonie, jednoty v tom státě. My si musíme uvědomit jednu věc, ţe mladý Kim se snaţí trošku řekněme zpodobňovat toho Kim Ir-sena, coţ je jakoby zdroj jeho legitimity, proto jsou takhle ty velké oslavy, a proto on to pravděpodobně cílí na to pondělí, kdy bude to 101. výročí a bude se snaţit něco odpálit. Jestli ta raketa spadne do moře, rozpadne se ve vzduchu. Já bych pouze asi varoval před tím, aby se ji Spojené státy pokusily sestřelit. To by mohlo být řekněme takovým negativním spouštěčem, kde Kim by mohl reagovat řekněme nebo armáda by mohla reagovat iracionálně. Problém je ten, ţe my nevíme, jestli Kim jedná racionálně, iracionálně. Pravděpodobně uţ víme, ţe ta jeho snaha a ta válečná rétorika je soustředěná dovnitř reţimu, snaţí se posilovat svoji pozici. Ono přece jenom musíme si uvědomit, ţe to je opravdu třicetiletý člověk. Ti generálové ho pravděpodobně příliš nerespektují. Takţe on opravdu tady to veškeré snaţení cílí dovnitř, ne navenek, ale pořád nevíme, jestli jedná racionálně či iracionálně. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jak dŧleţité, poslední otázka, jak dŧleţité bude postavení nebo respektive trpělivost Japonska, kdyby se ukázalo, ţe při tom případném odpálení ta raketa letí někam přes japonské ostrovy? Plné znění zpráv


Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Je to samozřejmě otázka. Já bych doporučoval co největší zdrţenlivost. Samozřejmě jedna věc je, ţe ten zločin je, ten reţim je zcela zločinný, nezaslouţí si ţádné slitování, nemá ţádnou legitimitu, ale opravdu asi je lepší se vyhnout konfliktu. Otázka je, jestli to je reálné, není reálné, ale asi není dobré zavdávat příčinu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To se asi uvidí v pondělí. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------To se uvidí v pondělí. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Děkuji za komentář. Hezký večer. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd UK -------------------Děkuji za pozvání. _

sKarty by měla spořitelna oţelet a odškodnění nevymáhat, míní odborníci 11.4.2013

ct24.cz str. 00 Ekonomika_ Jaroslav Matyáš_

Praha - S dalším zpochybněním smysluplnosti sociálních karet nabyla na aktuálnosti otázka, jak se s případným krachem sKaret vyrovná Česká spořitelna - zda by po státu poţadovala odškodnění za vypovězení smlouvy, případně se ho domáhal rakouský majitel spořitelny mezinárodní arbitráţí. Banka odmítá věc aţ do finálního rozhodnutí oficiálně komentovat, podle odborníkŧ na obchodní jméno je však velmi pravděpodobné, ţe spořitelna od celého počinu potichu odejde, aniţ by po státu chtěla náhradu za promrhané peníze. "Zdiskreditovaná sKarta uţ nemá šanci obstát." Takto jednoznačné stanovisko premiéra Petra Nečase jako by ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová nechtěla slyšet. Dál hledá varianty, jak sKarty zachránit, byť její návrh řešení byl naposledy včera vládou zamítnut. "Jako ministryně zrušení sKarty nenavrhnu," tvrdí Müllerová a chce proto v příštích týdnech přijít s novým návrhem na udrţení karet. O odstoupení od smlouvy zatím nechce mluvit ani Česká spořitelna. Ta do celého projektu uţ investovala přes 300 milionŧ korun. Smlouva na sKarty jí přitom zaručuje blíţe nespecifikované "povinování" ze strany státu, pokud investice překročí 100 milionŧ. Na veřejnost se dostala částka v řádu několika desítek milionŧ, které by spořitelna údajně po státu poţadovala jako odškodné. Společnost ale tuto částku odmítla a nechtěla jakkoli potvrdit - či vyvrátit -, jestli by o náhrady, případně jaké, stát vŧbec ţádala. "Nebudeme do závazného rozhodnutí u této věci nic komentovat," řekla ve středu pro ČT mluvčí spořitelny Helena Matuszná. Jasný je tak jen politický kontext: platit odškodné z peněz daňových poplatníkŧ nechce rok před volbami ţádná strana vládní koalice. Opoziční Věci veřejné pak oznámily, ţe v případě ţádání náhrady podají trestní oznámení na ty, kdo jsou za spuštění systému zodpovědní. Jít od toho Při úvahách o odepsání 300 milionŧ a případném odškodnění stojí spořitelna před otázkou, jaký bude mít kauza vliv na její postavení na trhu a na její značku. Oslovení marketingoví odborníci se shodují, ţe by neúspěch sKaret neznamenal pro největší tuzemskou banku odliv klientŧ. Spořitelně radí rychle celou věc ukončit a Plné znění zpráv


nesnaţit se při případném vyrovnání se státem "vytřískat" z něj maximum - rozhodně nepoţadovat zpět celou výši svých nákladŧ. O tom, ţe tanečky okolo sKaret České spořitelně škodí, nepochybuje dlouholetý šéfredaktor časopisu Média a marketing Daniel Köppl. "Poškozuje to značku, to je jasné. Spořitelna uţ teď ztrácí víc, neţ by mohla získat. A to se přitom v médiích příliš neřeší, ţe jeden ze členŧ TOP 09 je bývalý marketingový ředitel spořitelny Václav Kubata," říká Köppl. "Pro banku je podle mě v tuhle chvíli lepší rychle to hodit za hlavu a jít od toho," dodává. Zásadnějšího dopadu na značku se neobává Luboš Rezler z agentury Millward Brown: "Česká spořitelna je velmi silná značka s obrovskou a loajální klientskou bází. Problém sKaret z pohledu zákazníkŧ, tedy pokud se pak z případného finančního vyrovnání nestane výrazně negativní mediální kauza, nebude mít na tu značku vliv." Ani podle vedoucí katedry marketingové komunikace a PR FSV UK Denisy Kasl Kollmannové by hrozící krach projektu stávající klienty ovlivnit neměl. "Pokud zákazníci budou opouštět Českou spořitelnu, bude se tak dít kvŧli úplně jiným dŧvodŧm, jako mohou například být výše poplatkŧ nebo změna situace na trhu. Odliv zákazníkŧ z dŧvodŧ politických nelze čekat, ani kdyby došlo třeba aţ na arbitráţ. Je to pod rozlišovací schopností běţných lidí," vysvětluje Denisa Kasl Kollmannová. sKarty kapkou v moři Většina oslovených se pak domnívá, ţe by Česká spořitelna měla investici oţelet, smířit se buď s ţádným nebo s minimálním odškodněním a rozhodně se nesoudit. Mezinárodní arbitráţ by totiţ podle nich měla dalekosáhlé dŧsledky v jiných oblastech. "Investoři berou projekt jako utopený náklad, coţ je standardní poloţka. Kdyby spořitelna od státu peníze výrazně vymáhala, tak si sama zavře dveře k jakékoliv další státní zakázce, coţ zřejmě nechce a nedovolí si," zdŧrazňuje makléř Patria Direct Petr Ţabţa. Shodou okolností včera, ve stejný den, kdy vláda zamítla nejnovější nápad na záchranu sKaret, Česká spořitelna oznámila, ţe je jediným finančním poradcem při prodeji státního podílu ČSA jihokorejským aerolinkám. Překvapivá z pohledu hrozícího konce sKaret je reakce na burzách - neděje se totiţ nic. "Trh to v tuto chvíli vŧbec nevnímá a téma sKaret nikdo neřeší," komentuje to Petr Ţabţa. "Česká spořitelna je součástí rakouské banky ERSTE a tento výsledek, tedy případná ztráta 300 milionŧ korun, se rozpustí v rámci celé skupiny. S cenou akcií ERSTE teď hýbou daleko silnější témata jako evropská dluhová krize nebo startující výsledková sezona," dodává. Ţabţa zároveň očekává, ţe by se v dalších kvartálních výsledcích skupiny ERSTE mohla objevit nová takzvaná opravná poloţka - právě na umoření ztráty z sKaret. Smlouvu ministerstva práce a sociálních věcí s Českou spořitelnou k sKartám si mŧţete prohlédnout na stránkách ministerstva.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/222277-skarty-by-mela-sporitelna-ozelet-a-odskodneninevymahat-mini-odbornici/ _

Novodobí političtí spasitelé 11.4.2013

Lidové noviny str. 13 MICHAL KUBÁT_

Názory_

Český parlamentní systém vyţaduje reformu. Určitě to ale není práce pro politické kutily ÚHEL POHLEDU Plné znění zpráv


Vposlední době jsme u nás svědky pozoruhodného jevu. Jsme čím dál těsněji obklopeni politickými mesiáši, kteří nám slibují zázračnou nápravu státu. Nabízejí rychlá a jednoduchá řešení dlouhodobých a sloţitých problémŧ. To by samo o sobě nebylo ničím neobvyklým. S populisty nejrŧznějšího raţení se lze setkat všude. Problém začíná v okamţiku, kdy politickému mesianismu propadají jinak snad seriózní lidé a kdy je těmto spasitelŧm nasloucháno. Některé návrhy jsou stereotypní. Jsou to obvyklé autoritářské poţadavky, za které by se nestyděli ţádní diktátoři současnosti. Vše vyřeší „přímá demokracie“, která má spočívat v tom, ţe budeme všechny politiky volit přímo a také je přímo odvolávat – nejen poslance a senátory a teď nově i prezidenta, ale také starosty, hejtmany, radní a bŧhví koho ještě. Donekonečna opakovat, ţe přímá demokracie a přímé volby jsou dvě zcela odlišné věci, zřejmě nemá smysl. Řekněme, ţe jde o akademické rozlišení. I kdybychom ale chápali přímou demokracii správně, tedy ve smyslu rozhodování prostřednictvím referend, její prosazování není spásonosné. Je známou skutečností, ţe v demokratickém světě jsou aţ na jedinou vysoce specifickou švýcarskou výjimku referenda pouhým doplňkem zastupitelské demokracie, a to v praxi jen minimálně vyuţívaným. Vraťme se ale k „přímé demokracii“ okamurovského typu. Volme všechny politiky přímo, a hlavně je odvolávejme. Nestarejme se o to, jaké mají jednotlivé ústavní a politické instituce pravomoci, jaké jsou mezi nimi vztahy, jak funguje demokratický reţim v celé své provázanosti. Volme přímo a odvolávejme! Nepřipomíná nám to něco? Například debatu o zavedení přímé volby prezidenta? Jestliţe naši politici zavedli přímou volbu prezidenta a vŧbec se nezabývali otázkou fungování v českém parlamentním reţimu, proč by měli své návrhy systémově promýšlet političtí mesiáši? Na okraj si mŧţeme připomenout, ţe právo odvolávat poslance, kteří byli povinni skládat svým voličŧm účty, jsme měli ústavně zaručené před rokem 1989... Uţ zase demokracie s přívlastky Některé návrhy jsou ovšem zdánlivě serióznější a sofistikovanější. Jiţ dříve nám nabídl vizi zázračného volebního systému Karel Janeček. Jeho návrh, doprovázený mrazivou terminologií orwellovského typu, má vyhnat z politického ţivota „zlojedy“ a nastolit „faktickou“ a „spravedlivou“ demokracii. Ponechme stranou utopičnost Janečkova návrhu. Za zmínku stojí jeho cíl: „faktická“ a „spravedlivá“ demokracie. Demokracie s přívlastky jsou obvyklým názvoslovím nedemokratických reţimŧ a měli bychom se před nimi mít na pozoru. Na první pohled nejseriózněji zní návrhy na přejímání existujících a vyzkoušených vzorŧ. Například známý ekonom Pavel Kohout nedávno doporučil opsat americkou ústavu. (Podle vlastních slov se v roce 2007v USA zúčastnil nějaké přednášky o tamním ústavním systému, vše pochopil a prozřel.) Zaveďme tedy prezidentský reţim. V USA dobře funguje, bude fungovat i u nás. Jistě nelze popřít, ţe prezidentský reţim v USA funguje. Stejně tak ale nelze zakrývat, ţe funguje jenom tam. Politologové dávno vědí, ţe prezidentské reţimy mimo USA patří k nejnestabilnějším reţimŧm vŧbec. Zejména v Latinské Americe (jinde se téměř nevyskytují) s jedinou výjimkou Kostariky nefungují bezmála vŧbec. Jednou z příčin je mj. skutečnost, ţe jsou latinskoamerické prezidentské reţimy provázené stranami a stranickými systémy evropského typu. Jinými slovy řečeno to, co činí severoamerický prezidentský reţim funkčním, jsou tamní zcela unikátní a nikam nepřenositelné politické a kulturní podmínky dané historickými okolnostmi. Přiléhavě to vyjádřil legendární italský politolog Giovanni Sartori, který napsal, ţe prezidencialismus v USA funguje spíše „navzdory své ústavě, nikoli díky ní“. Jakékoli přenášení typu vlády z jedné země do druhé bez zohlednění širších historických, kulturních a politických souvislostí je naprosto bláhové a vysoce nebezpečné. Jaký je Pavel Kohout ekonom, nevím. Ovšem jakoţto „teoretik politiky“ se úspěšně zařadil mezi politické mesiáše. Ostatně prý je s Tomiem Okamurou v kontaktu... Nikdo rozumný nemŧţe popřít, ţe český parlamentní reţim je v krizi. Nefunguje, jak by fungovat mohl a měl. Jistě je třeba uvaţovat o reformách. Tyto reformy českého reţimu se však musí odehrávat v rámci demokracie, nikoli mimo ni. Musí zohledňovat místní a dobová specifika a okolnosti. Musí být pragmatické. Čím déle budou čeští politici ignorovat potřebu rozumného reformního snaţení, tím více se budou dostávat ke slovu političtí spasitelé nejrŧznějšího typu. Jednoho dne bychom se mohli tuze divit, kam jsme se dostali. Foto popis| Přímá demokracie. Toto heslo je součástí receptu, s nímţ na demonstraci Holešovské výzvy vystoupil v neděli Tomio Okamura. Foto autor| FOTO MAFRA – MICHAL ŠULA O autorovi| MICHAL KUBÁT, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze e-mail: [email protected] _



Zkoušky za bábovku, seminárky za sex 10.4.2013

Aha! str. 03 (sto, tho)_

Téma_

Jak se také studuje na některých českých vysokých školách PRAHA - Stovky, moţná tisíce studentŧ vysokých škol se rozhodly odtajnit svá tajemství. Románky s profesory, podvádění u zkoušek i u státnic, opsané bakalářské práce či sexuální příběhy… To vše přiznali anonymně na sociální síti. Zatím se objevilo celkem devět stránek a na kaţdé se řeší jiná škola. Student Vysoké školy ekonomické v Praze na sebe například práskl: „Napsal jsem ve školním systému hromadnej mail, ţe napíšu seminárku za sex. Ze 400 holek se mi ozvalo pět, se třemi jsem se vyspal.“ (Příklady uvádíme v gramaticky neopraveném znění.) PŘIZNÁNÍ Univerzita Karlova, Praha * „Občas vpíšu do eseje na Fakultě sociálních věd věty typu: »Jsem tancující brambora.« nebo »Pomaţ mě marmeládou.« a zatím jsem nedostal ţádnou odezvu…“*„Jednou jsem si to udělala v počítačové učebně. Nikdo tam nebyl a já dostala chuť :)) To, ţe tam jsou asi kamery mi došlo aţ doma.“ *„Před kaţdou ústní zkouškou se nalepím na co nejzoufaleji vyhlíţejícího chlapce (chodíme po dvojicích), abych vedle něj před zkoušejícím *„Dostala jsem bé ze zkoušky za to, ţe jsem přinesla bábovku a vypadala chytře. Zabírá to spolehlivě.“ rozbrečela se před docentem.“ *„Studuju Marketingovou komunikaci a PR a nemusím dělat nic. Někdy mám pocit, ţe by tenhle obor vystudovala i cvičená opice.“ PŘIZNÁNÍ Vysoké učení technické, Brno *„Jsem v posledním ročníku na Fakultě strojního inţenýrství a do teď jsem neviděl soustruh…“*„Podezírám naši matikářku, ţe matice vŧbec nerozumí. Na hodiny si nosí příklady i s postupem na papíře a na otázky většinou neumí odpovědět.“ *„Zkoušku jsem udělal stylem: »Máte štěstí, ţe ostatní dopadli mnohem hŧř. Za E, běţte!«. *„V autocadu jsem z recese vymodelovala vibrátor. Soubor byl nešťastnou náhodou odeslán jako semestrální projekt. Dostala jsem B s tím, ţe jsem neuvedla soustavu jednotné díry.“ *„Valná většina lidí při ústním dozkoušení z Matematiky I. vyměnilo svoje práce.“ *„Včera ma chcela pofajcit veduca bakalarky.“ PŘIZNÁNÍ Univerzita Palackého, Olomouc *„Vystudoval jsem pomocí Ctrl+C (ukradni, zkopíruj) a Ctrl+V (vloţ do své práce).“ *„V knihovně se dívám na porno.“ *„Překlady do angličtiny dělám zásadně přes google translator. Vše zatím za A.“ *„Nejlepší orální sex jsem zaţil během přednášky.“ *„Díky chybě v systému a sloţité opravě, musela dojít...“ jsem úspěšně sloţila zkoušku, aniţ bych na ni *„Na Přírodovědecké fakultě nesnáším, kdyţ tam profesoři chodí jen v plášti a pod ním mají jen spodní prádlo.“ j*„Na teologické fakultě se pravidelně fotím s rukama v rozkroku sochy Jeţíše Krista.“ r PŘIZNÁNÍ Masarykova univerzita, Brno *„V rámci rozšiřování obzorŧ jsem si zapsal jeden předmět na Fakultě sociálních studií. Po písemné zkoušce se šlo s vyučujícím nejen popít. Jedna z posledních věcí, které si z toho večera pamatuji - mŧj test koluje po putyce a vyučující schvaluje kolektivem navrţené B…“ *„Líbal jsem se se svým učitelem.“*„Viděl jsem, jak spoluţačka ručně uspokojuje spoluţáka na přednášce.“ *„Všichni si myslí, ţe stres na právech řeším pitím… Řeším ho fetem…“*„Onanoval jsem na Fakultě informatiky, Fakultě sociálních studií, Pedagogické fakultě a pokusím se pokořit (zneuctít) všechny fakulty.“ PŘIZNÁNÍ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno *„Většinu zkoušek jsem dal jen díky vyfoceným testŧm z loňských let.“ *„Dostala jsem zápočet z předmětu, který jsem měla zapsaný, ale nikdy jsem tam na výuce nebyla. Ani na zápočtovém testu.“ Vedení škol: Humor k vysokoškolskému ţivotu patří! Deník Aha! se obrátil na vedení jednotlivých škol s otázkou, co na přiznání studentŧ na internetu říkají. „Odhalení se nebojíme. Humor k vysokoškolskému ţivotu patří, pokud ale nevede ke xenofobním výkřikŧm či nevraţivosti mezi obory a fakultami,“ řekl Petr Bilík, proděkan Univerzity Palackého v Olomouci. Jan Rolenc z Vysoké školy ekonomické přidal: „Tyto facebookové stránky nesledujeme. VŠE má oficiální stránky, za jejichţ obsah ručí. V ostatních případech vypovídá obsah stránek o jejich přispěvatelích, nikoli o VŠE.“ Informace na sociální síti nesleduje ani Masarykova univerzita. Další školy na dotaz Aha! nereagovaly. Foto popis| _ Plné znění zpráv


Takhle se studuje v Česku: Diplom za sex nebo flašku vína 10.4.2013

ahaonline.cz _

str. 00

Trapasy_

Stovky, moţná tisíce, studentŧ vysokých škol se rozhodly odtajnit svá tajemství. Románky s profesory, podvádění u zkoušek i u státnic, opsané bakalářské práce, či sexuální příběhy… To vše přiznali anonymně na sociální síti. Zatím se objevilo celkem devět stránek, a na kaţdé se řeší jiná škola. Student Vysoké školy ekonomické v Praze na sebe například práskl: „Napsal jsem ve školním systému hromadnej mail, ţe napíšu seminárku za sex. Ze 400 holek se mi ozvalo pět, se třemi jsem se vyspal.“ PŘIZNÁNÍ: Masarykova univerzita, Brno *„V rámci rozšiřování obzorŧ jsem si zapsal jeden předmět na Fakultě sociálních studií. Po písemné zkoušce se šlo s vyučujícím nejen popít. Jedna z posledních věcí, které si z toho večera pamatuji – mŧj test koluje po putyce a vyučující schvaluje kolektivem navrţené B…“ *„Líbal jsem se se svým učitelem.“ *„Viděl jsem, jak spoluţačka ručně uspokojuje spoluţáka na přednášce.“ *„Všichni si myslí, ţe stres na právech řeším pitím… Řeším ho fetem…“ *„Onanoval jsem na Fakultě informatiky, Fakultě sociálních studií, Pedagogické fakultě a pokusím se pokořit (zneuctít) všechny fakulty.“ PŘIZNÁNÍ Vysoká škola ekonomická, Praha *„Nepřišel jsem na zkoušku z práva a dostal za 2.“ *„95 % zkoušek jsem opsal z taháku v telefonu.“ *„Kamarád za mě napsal bakalářku kterou sem pak s klidem obhájil.“ *„Je supr přijít ke zkoušce a být uvítán zkoušejícím se slovy: »Vínko nebo něco vostřejšího?«.“ *„Spala jsem s učitelem, který se mi vŧbec nelíbil. Zápočet mi stejně nedal.“ PŘIZNÁNÍ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně *„Většinu zkoušek jsem dal jen díky vyfoceným testŧm z loňských let.“ *„Dostala jsem zápočet z předmětu, který jsem měla zapsaný, ale nikdy jsem tam na výuce nebyla. Ani na zápočtovém testu.“ PŘIZNÁNÍ Univerzita Karlova, Praha *„Občas vpíšu do eseje na Fakultě sociálních věd věty typu: »Jsem tancující brambora.« nebo »Pomaţ mě marmeládou.« a zatím jsem nedostal ţádnou odezvu…“ *„Jednou jsem si to udělala v počítačové učebně. Nikdo tam nebyl a já dostala chuť :)) To, ţe tam jsou asi kamery mi došlo aţ doma.“ *„Před kaţdou ústní zkouškou se nalepím na co nejzoufaleji vyhlíţejícího chlapce (chodíme po dvojicích), abych vedle něj před zkoušejícím vypadala chytře. Zabírá to spolehlivě.“ *„Dostala jsem bé ze zkoušky za to, ţe jsem přinesla bábovku a rozbrečela se před docentem.“ *„Studuju Marketingovou komunikaci a PR a nemusím dělat nic. Někdy mám pocit, ţe by tenhle obor vystudovala i cvičená opice.“ Plné znění zpráv


PŘIZNÁNÍ Vysoké učení technické v Brně *„Jsem v posledním ročníku na Fakultě strojního inţenýrství a do teď jsem neviděl soustruh…“ *„Podezírám naši matikářku, ţe matice vŧbec nerozumí. Na hodiny si nosí příklady i s postupem na papíře a na otázky většinou neumí odpovědět.“ *„Zkoušku jsem udělal stylem: »Máte štěstí, ţe ostatní dopadli mnohem hŧř. Za E, běţte!«. *„V autocadu jsem z recese vymodelovala vibrátor. Soubor byl nešťastnou náhodou odeslán jako semestrální projekt. Dostala jsem B s tím, ţe jsem neuvedla soustavu jednotné díry.“ *„Valná většina lidí při ústním dozkoušení z Matematiky I. vyměnilo svoje práce.“ *„Včera ma chcela pofajcit veduca bakalarky.“ PŘIZNÁNÍ Univerzita Palackého v Olomouci *„Vystudoval jsem pomocí Ctrl+C (ukradni, zkopíruj) a Ctrl+V (vloţ do své práce).“ *„V knihovně se dívám na porno.“ *„Překlady do angličtiny dělám zásadně přes google translator. Vše zatím za A.“ *„Nejlepší orální sex jsem zaţil během přednášky.“ *„Díky chybě v systému a sloţité opravě, jsem úspěšně sloţila zkoušku, aniţ bych na ni musela dojít...“ *„Na Přírodovědecké fakultě nesnáším, kdyţ tam profesoři chodí jen v plášti a pod ním mají jen spodní prádlo.“ *„Na teologické fakultě se pravidelně fotím s rukama v rozkroku sochy Jeţíše Krista.“ Vedení škol: Humor k vysokoškolskému ţivotu patří! Deník Aha! se obrátil na vedení jednotlivých škol s otázkou, co na přiznání studentŧ na internetu říkají. „Odhalení se nebojíme. Humor k vysokoškolskému ţivotu patří, pokud ale nevede ke xenofobním výkřikŧm či nevraţivosti mezi obory a fakultami,“ řekl Petr Bilík, proděkan Univerzity Palackého v Olomouci. Jan Rolenc z Vysoké školy ekonomické přidal: „Tyto facebookové stránky nesledujeme. VŠE má oficiální stránky za jejichţ obsah ručí. V ostatních případech vypovídá obsah stránek o jejich přispěvatelích, nikoli o VŠE.“ Informace na sociální síti nesleduje ani Masarykova univerzita. Další školy na dotaz Aha! nereagovaly. Zdroj: Facebook.cz

URL| http://www.ahaonline.cz/clanek/85472/takhle-se-studuje-v-cesku-diplom-za-sex-nebo-flasku-vina _

Syn disidenta Uhl: Diskutuje se, zda tu byla totalita. Podpořím odvolání šéfa ÚSTR 10.4.2013

parlamentnilisty.cz str. 00 Libuše Frantová_

Rozhovory_

ROZHOVOR Moţná uţ dnes skončí v čele Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, který vznikl před pěti lety, jeho v pořadí čtvrtý ředitel Daniel Herman. Stal se trnem v oku nové rady ústavu, kterou najmenoval levicový Senát. Plné znění zpráv


Podle zaměstnancŧ ústavu se opoziční strany snaţí přes radu destabilizovat instituci a zpochybňují její činnost. Jeden z členŧ rady, sedmadvacetiletý sociolog Michal Uhl potvrdil, ţe je s prací ředitele nespokojen. „Jsem připraven hlasovat pro jeho odvolání,“ řekl ParlamentnímListŧm.cz před dnešním jednáním rady. O co přesně jde ve sporu rady s vedením Ústavu pro studium totalitních reţimŧ? Spor má několik dimenzí. Jednou ze zásadních věcí je celková koncepce ústavu, kde je relativně velký nepořádek v projektech, které mají zkoumat minulost. Absentuje základní koncepce, která by těm projektŧm dávala nějaký řád. Projekty jsou přerušovány, v ústavu je velká fluktuace zaměstnancŧ, lidi odcházejí, a kdyţ nám pan ředitel předloţí seznam projektŧ, tak se v něm objevují lidi, kteří uţ nejsou několik let v pracovním poměru. Projekty končí tím, ţe někdo z ústavu odejde. Ve hře je také otázka vzájemné dŧvěry, komunikace mezi radou a vedením ústavu vázne, mám pocit, ţe se pan ředitel rozhodl s námi nějakým zpŧsobem bojovat. Moc tomu nerozumím. Rada prý chce, aby se ústav nezabýval odhalováním totalitní minulosti z archivŧ StB a KSČ. Jsou liché obavy, ţe rada chce posunout činnost ústavu někam jinam neţ dnes? Částečně liché nejsou. Já prostě přicházím s jinou představou Ústavu, já chci, aby zkoumal minulost v celé své celistvosti, to znamená, aby se zkoumaly i další věci, nejen činnost StB a KSČ, ale například i spolkový ţivot, témata jako ţena za normalizace, propaganda, abychom tehdejší společnosti podchytili v širším celku. Mŧj zájem je zkoumat minulost v širších souvislostech, nikoli jen výsekově nějakou drobnou činnost. Tam tedy určitý rozdíl v koncepci je, pan ředitel ji nesdílí, coţ já respektuji, ale v tom je právě zásadní problém, protoţe činnost ústavu a jeho směřování podle zákona definuje rada. Já myslela, ţe ji definuje především zákon. Neprosazujete jinou koncepci, neţ pro kterou byl ústav zřízen? Má přece především zkoumat archivy StB, antidemokratickou činnost orgánŧ státu, KSČ, dokumentovat odboj proti totalitnímu reţimu, nacismu i komunismu, analyzovat a zpřístupňovat archivní dokumenty široké veřejnosti. Kdyby zkoumal široké souvislosti, nesuploval by činnost jiných institucí, které se novodobou historií mají zabývat? Vím, s jakým cílem byl zakládán, nebo to tuším. Kdyţ se podíváme dopředu toho zákona, tak jasně vymezuje období, které se má zkoumat, a má mimo jiné k dispozici archivy bezpečnostních sloţek, kde je spousta informací o tom, jak ţili lidi. Máme spoustu pramenŧ o tom, jaké byly společenské nálady v nějaké době, archivy z té doby - to je nepřeberná studnice informací. Nejsou tam pouze informace o činnosti KSČ a StB. Pokud chceme upřímně pochopit dobu minulou, je zapotřebí ji pochopit jako celek, nejen její část. Vy říkáte, aby to nesuplovalo činnost jiných institucí, ale já myslím, ţe to prostě nevadí. Kdyţ se podíváte na Fakultu sociálních věd a na Filosofickou fakultu Karlovy univerzity, máte tam dvě sociologie a vŧbec to nevadí. Myslím si, ţe jistá diverzita přístupŧ k nějaké látce je prostě záhodná, nikdy se vám nestane, ţe všichni lidi napíší stejnou monografii. Dokonce to není od věci, kdyţ se zkoumá jedna věc z rŧzných pohledŧ s rŧznými materiály, to naopak dodává na plasticitě té doby. Pro mne je dŧleţitá jistá pluralita názorŧ, to znamená, aby vedení ústavu, potaţmo rada, nemělo nějakou ideovou představu a ústav bádal jen v zajetí této ideové představy. Já bych chtěl, aby tam pracovali historici a historičky rŧzných paradigmat. infobox title="Ústav pro studium totalitních reţimŧ" photo="10040" Zákon č. 181/2007 Sb. - Ústav pro studium totalitních reţimŧ má ze zákona zkoumat a připomínat dŧsledky činnosti zločinných organizací zaloţených na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938 1945 a 1948 - 1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy demokratického státu. /infobox A myslíte si, ţe teď tomu tak není? Myslím si, ţe to tak není, ţe lidi, kteří pracují nebo pracovali v ústavu a měli odlišný pohled na věc, tak jim ta práce byla znemoţněna, případně byli vyhazováni. A v čem se odlišoval pohled lidí, kteří byli podle vás z ústavu vyhazováni? Šlo o ideový nebo odborný názor? Plné znění zpráv


V historické obci probíhá debata o třetím odboji a my jsme dostali stíţnost jednoho historika, který napsal článek do Soudobých dějin, a ten byl kritický vŧči nějakému státnímu pohledu na tu materii. Ten historik uţ mezi zaměstnanci ústavu není. To je postup, který vnímám jako problematický. A budeme se ve středu ptát pana ředitele Hermana a náměstka Stehlíka, jak je, aspoň podle informace, kterou máme od pana Somra, moţné, ţe takoví lidé opouštějí ústav za to, ţe si dovolili formulovat názor. Jde o to, jestli by měla zajít pluralita názorŧ podle vás tak daleko, ţe by v Ústavu pro studium totalitních reţimŧ měl pracovat člověk, který si myslí, ţe komunistický reţim nebyl totalitní? Moje odpověď je ano. Kdyţ se dnes podíváte do vědecké rady, tak v ní máte Stanislava Balíka, křesťansky konzervativního politologa, který ve svém textu říká, ţe totalita tady byla od nějakého roku 1948 do nějakého roku 1953 nebo 1956, a ţe pak to parametry totality nenaplňovalo. Máte čtvrté číslo Sborník Akademie věd z roku 2009, má asi 250 stran, s podtitulem Existuje v českých dějinách totalitarismus? Na toto téma probíhá opravdu ţivá debata. A většina historikŧ se kloní k tomu, ţe o celém období nelze hovořit jako o totalitě. Ţe to splnilo nějakými parametry padesátá léta, ale potom mŧţeme mluvit spíš o diktatuře KSČ, někteří mluví o autoritářském reţimu. Neříkám vŧbec, jaký je mŧj názor, toho jsem dalek. Jen říkám, ţe tady existuje Akademie věd, která vede seriózní debatu o tom, jestli to byla totalita či nebyla. A v momentě, pokud se tady o takových věcech diskutuje a pokud ústav má být vědecké pracoviště, a zákon to předpokládá, tak by se také v něm mělo diskutovat. Jádro sporu spočívá v tom, ţe někdo klade otázku, zda někdo, kdo sdílí názor Akademie věd, mŧţe v ústavu pracovat. Vy jste uvedl, ţe jste dalek říci svŧj názor, ale mne by váš názor jako syna disidenta Petra Uhla skutečně zajímal. Opravdu si myslíte, ţe mezi rokem 1948 a 1989 bylo nějaké období, které nesplňovalo znaky totality? Já jsem se vlastně ani jednou k tomuhle tématu nevyjádřil a dám si bacha, abych to nedělal. Není podstatné, co si myslí jeden radní a jako radní na to nechci odpovídat. K odborným věcem je tady vědecká rada. Mimo jiné jeden člen vědecké rady tento názor zastává. Já jen upozorňuji, ţe jsem si vědom jako sociolog, jako člověk, který vyučuje na vysoké škole a je členem akademické obce a místopředseda akademického senátu Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity, ţe v akademické obci nějaká debata probíhá a já ji nemohu ignorovat. V momentě, kdyţ mi reprezentant ústavu říká, ţe to budeme ignorovat a ţe za něj se rozhodně nic takového zkoumat nebude, tak s tím mám problém. Já nechci prosazovat osobní názory, jen popisuji debatu v akademickém světě, nechci, abychom byli od akademického světa odtrţeni. Budete o směřování Ústavu ve středu hovořit. Myslíte si, ţe pokud se s vedením ústavu neshodnete, budete iniciovat odvolání ředitele Daniela Hermana? Já navrhovat odvolání pana Hermana nebudu, ale pokud ho někdo navrhne, tak ho podpořím. Jsem prostě připraven hlasovat pro jeho odvolání. Jsem s prací pana ředitele nespokojen a mám pocit, ţe se rozhodl postavit veřejně do opozice vŧči radě. Mám za to, ţe jeho záměrem je být odvolán za co největšího humbuku, aby si udělal osobní politické pí ár. Veřejně deklaroval, ţe má nabídky kandidovat do nějakých voleb. Já to nepovaţuji za šťastné. relatedarticles title="Psali articles="268409,268348,268169,268036,267976,267558,267369,266670,266539,266637" /

jsme:"





Záloţní škola nemusí být nutně horší 9.4.2013

Lidové noviny str. 17 Akademie_ BARBORA ŘÍHOVÁ_

Některé fakulty bývají pro uchazeče aţ druhou volbou. To ale automaticky neznamená, ţe jde o školy druhé kategorie Na seznamu, který by měl nadpis „škola mých snŧ“, se některé vysoké školy ocitají téměř automaticky. Budoucí manaţeři touţí studovat na Vysoké škole ekonomické v Praze, budoucí překladatelé zkouší své štěstí na filozofické fakultě a ze čtyř právnických fakult volí studenti buď Prahu, či Brno spíš neţ Olomouc a dříve i Plzeň. Kromě toho ale existuje i něco, co bychom mohli nazvat „second best“ neboli druhá nejlepší volba. Které školy to bývají nejčastěji? Dobré jméno není všechno Kdo chce studovat ekonomii v Praze, volí většinou Vysokou školu ekonomickou. Dostat se na ni není sice dneska uţ tak těţké, jako tomu bývalo v 90. letech, na některé fakulty se dostane kaţdý druhý uchazeč, ale například na podnikohospodářské fakultě v posledních letech uspěje jen kaţdý třetí. Mnozí pak zkoušejí štěstí tam, kde jsou dveře pootevřené víc. Kdyţ pomineme soukromé vysoké školy, které začaly nabízet převáţně ekonomické obory právě proto, ţe o ně byl značný zájem, je v metropoli i veřejná vysoká škola, která nabízí ekonomické studium na dobré úrovni. Je to Česká zemědělská univerzita, konkrétně její Provozně ekonomická fakulta. Z internetových diskusí lze vyčíst, ţe studenti dávají „zemědělce“ plusové body za to, ţe nabízí přátelštější akademické prostředí a oproti Vysoké škole ekonomické, která má některé budovy v centru a jiné na kraji Prahy, má svŧj univerzitní kampus s veškerým zázemím, jak studijním, tak sportovním či kulturním. To samé vyzdvihuje i Edita Šilerová, která na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity učí. Podle ní ale není škola vţdy jen záloţní variantou. O kvalitě studia svědčí nízká nezaměstnanost absolventŧ. „Prŧměrná míra nezaměstnanosti za posledních pět let činí v případě naší fakulty 1,7 %,“ argumentuje. Pro srovnání – nezaměstnanost absolventŧ Podnikohospodářské fakulty VŠE (která se nejvíce překrývá s nabídkou Provozně ekonomické fakulty ZČU) byla za stejné období 1,8 %. Titul zVysoké školy ekonomické tedy absolventy na pracovním trhu zřejmě nijak nezvýhodňuje. Mimochodem, co se týká prestiţe, šlape Vysoké škole ekonomické na paty hlavně Institut ekonomických studií při Fakultě sociálních věd UK. Někteří se hlásí jen k nám Mají školy vŧbec šanci zjistit, zda jsou pro studenty první, nebo druhou volbou? Na Univerzitě Karlově se to pokouší mapovat Fakulta humanitních studií (FHS). Nutno poznamenat, ţe autorka tohoto textu na FHS studovala. Tato nejmladší fakulta nejstarší české univerzity byla za jejích studií právě onímmístem, kde se ve větší neţ obvyklé koncentraci scházeli lidé, kteří chtěli pŧvodně studovat něco jiného: ţurnalistiku, politologii, češtinu-angličtinu... „Takové to ‚second best„ FHS moţná byla, v posledních letech to ale sledujeme a takových studentŧ není mnoho. Vidíme to i podle toho, kolik přijatých se pak zapíše či nezapíše,“ říká bývalý děkan Jan Sokol, který na škole stále přednáší. Například loni přijali 703 studentŧ a ten samý počet se i zapsal. Bakalářské studium je tu de facto podobné jako třeba na Harvardu: všeobecné, tedy bez specializací. Všichni musí zvládnout filozofii, historii, sociologii, psychologii, antropologii a ekonomii. Logicky se tak škola stala řešením pro ty, kdo se nedostali na historii, sociologii, politologii... „Mým prvotním záměrem bylo dostat se na ţurnalistiku. Upřijímaček jsem ale neuspěl, takţe jsem vzal zavděk FHS. Postupem času jsem objevil výhody, které fakulta nabízí. Velmi liberální studium s dŧrazem na vlastní aktivitu se mi líbilo stále více,“ vzpomíná Jan Osúch, který pŧsobil jako novinář a nyní je mluvčí CK Fischer. Před šesti lety fakulta přešla pod nový informační systém, stejný jako měli všichni ostatní na univerzitě, a začala sledovat, jací studenti na ni míří. Malá mezifakultní statistika je omezena tím, ţe jsou k dispozici jen data za Univerzitu Karlovu, i tak má ale určitou vypovídající hodnotu. Ukázalo se, ţe v roce 2012 na Fakultu humanitních studií poslalo přihlášku 2506 studentŧ, z toho se 1190 nehlásilo na jinou fakultu UK. „Samozřejmě nevíme, zda se nehlásili na jinou vysokou školu, ale kdyţ vezmeme v potaz, jak mnoho humanitních oborŧ na naší univerzitě je, tak to, ţe kaţdý přibliţně druhý uchazeč si ji podal jen k nám, je dŧkaz, ţe nejsme jen druhou volbou,“ argumentuje proděkan pro studijní záleţitosti Josef Kruţík. Jako nouzové řešení pro humanitně zaměřeného studenta jsou vnímány i pedagogické fakulty. Na nich mohou uchazeči studovat angličtinu, kdyţ se nedostanou na anglistiku amerikanistiku, nebo třeba historii, kdyţ neuspěli na filozofické fakultě. „Velký zájem je o angličtinu, historii a psychologii, ale razantně narŧstá i počet zájemcŧ o předškolní pedagogiku a speciální pedagogiku,“ uvedla děkanka praţské Pedagogické fakulty UK Radka Wildová. Jestliţe u prvních třech zmíněných předmětŧ lze předpokládat, ţe část studentŧ chtěla primárně studovat jinde, u posledních dvou uţ je tato pravděpodobnost mnohem menší. Plné znění zpráv


Studium na vysokých školách je dnes strukturováno většinou jako dva plus tři, tedy tři roky bakalářského studia a dva roky navazujícího magisterského. Pro ty, kteří berou studium na pedagogické fakultě jako záchranu a netouţí učit, mŧţe být tento systém výhodný. Po třech letech mohou zkusit štěstí na vysněné škole. „Výhoda to ale mŧţe být i pro nás. Studenti, třeba z filozofické fakulty, mohou po třech letech dospět k tomu, ţe je studium příliš obecné a ţe se chtějí vyprofilovat, třeba jako učitelé,“ míní proděkanka Světlana Hanušová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. I takové studenty na fakultě mají. Jak je škola náročná, zda ji její absolventi vnímají jako prestiţní, jestli jsou v zaměstnání spokojeni a jaký mají plat, se před dvěma lety snaţilo zjistit Středisko vzdělávací politiky při Univerzitě Karlově. Nejméně peněz, nejvíce radosti Co jejich výzkum ukázal? Srovnámeli Filozofickou fakultu a Fakultu humanitních studií (obě na UK), zjistíme, ţe jediný ukazatel, který se významněji liší, je to, zda studenti vnímali své studium jako prestiţní. V tom zvítězila filozofická fakulta. Pokud jde o náročnost, spokojenost s prací a platem, výsledky jsou srovnatelné. Kdyţ vezmeme Provozně ekonomickou fakultu ČZU a Podnikohospodářskou fakultu VŠE, nepřekvapí, ţe v prestiţi vítězí VŠE. Nejmarkantnější rozdíl je u platŧ – absolvent podnikohospodářské fakulty dostává v prŧměru 48 021 Kč, absolvent provozně ekonomické 39 096 Kč. Čím prŧzkum trochu překvapí, je fakt, ţe studenti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vnímají vlastní prestiţ jako velmi nízkou, coţ mŧţe být zpŧsobeno tím, ţe se srovnávají spíše s ostatními fakultami UK neţ s ostatními pedagogickými fakultami v Česku. Jiné je to se spokojeností absolventŧ: i přesto, ţe mají čerství učitelé ve srovnání s jinými obory (technickými, ekonomickými, právnickými) málo peněz, se svou prací jsou suverénně nejspokojenější. Dokonce tak, ţe v tomto ohledu předstihli i umělecké obory. *** Studenti, třeba z filozofické fakulty, mohou po třech letech dospět k tomu, ţe je studium příliš obecné a ţe se chtějí vyprofilovat jako učitelé Nejmarkantnější rozdíl je u platŧ – absolvent podnikohospodářské fakulty dostává v prŧměru 48 021 Kč, absolvent provozně ekonomické fakulty 39 096 Kč Foto popis| Všechny školy nejsou Harvard. Některé fakulty jsou jasné jedničky, sní o nich mnoho studentŧ. Ale co „dvojky“, jaké jsou? Na snímku studentka „jedničky“ – v knihovně americké Harvardovy univerzity. Foto autor| FOTO PROFIMEDIA _

1. narozeniny Markethingu: víno, zpěv a MRočenka 9.4.2013

markething.cz str. 00 Média, Z terénu_ Martina Votrubová_

Ano, je to tak, Markethingu uţ je přesně rok! Nejen výročí vzniku našeho milovaného média a vydání MRočenky oslavila redakce a její podporovatelé přesně před týdnem v Malostranské besedě. Kdo nám MRočenku křtil? Jaké byly módní výstřelky hostŧ? Přišel nakonec pan bývalý prezident? Večer nabitý zvraty a událostmi byl obrazově zaznamenán fotografem Petrem Klapperem a i díky němu se s vámi o vzpomínky na tento večer mŧţeme k naší velké radosti podělit Distinguovaný večer, kdy je přijatelné drţet sklenku bílého vína jedině za stopičku, svedl dohromady redaktory Markethingu a jejich přátele, odborníky z marketingové, sociálně-mediální i komunikační oblasti a v neposlední řadě členy akademické obce Univerzity Karlovy. Decentní ceremoniál křtu MRočenky byl zahájen motivačním proslovem novopečeného tiskového mluvčího Markethingu, Jiřím Šindelářem, a dojemnými slovy otcŧ zakladatelŧ Štěpána Soukeníka, Martina Maxy a matky zakladatelky, dnes jiţ bývalé šéfredaktorky, Elišky Kubešové. Samotná ročenka měla tu čest být smočena v kvalitním českém sektu rukou pana Doc. PhDr. Jana Halady, CSc., odborníka a publicisty v oblasti filozofie a historie a zároveň oblíbeného vyučujícího na FSV UK, jehoţ slova chvály během křtu se nám stala velkou inspirací a motivací pro naše další pŧsobení. Ty šťastnější z nás, například bývalého tiskového mluvčího Markethingu, Martina Maxu, pan docent obtěţkal svými znalostmi i v soukromém rozhovoru po ceremoniálu. Změny na dŧleţitých redakčních postech Plné znění zpráv


Jak jsme vás jiţ informovali, svěţí jarní vánek zavanul a přivál Jiřího Šindeláře, který vystřídá Martina Maxu coby tiskového mluvčího Markethingu. Martin Maxa se za první rok existence Markethingu přičinil o mnohá dobrodiní, která pro nás zŧstanou inspirujícími aţ do konce našich dnŧ, které však, doufáme, snad nikdy nenastanou. Další historickou změnu zaznamenáváme na postu šéfredaktora Markethingu. V Malostranské besedě byla do funkce šéfredaktorky oficiálně jmenována Daniela Marková, která pro Markething znamená nové ambice a čerstvou energii. Daniela vystřídala Elišku Kubešovou, dŧslednou šéfredaktorku, která Markething vybudovala od nuly, nastolila v něm řád a vţdy uměla své kolegy správně motivovat k lepším výkonŧm. Symbolickým aktem předání dortu bylo jmenování Daniely Markové do její nové funkce zpečetěno. Kde se intelekt střetává s gurmánským záţitkem Oslava 1. narozenin Markethingu byla pro nás událostí slavnostní a díky pozvaným hostŧm lze říci také intelektuální. Přece jen, byla pokřtěna MRočenka, spis plný zábavy a ponaučení, který zaujal například i příchozivší PhDr. Noru Dolanskou, MBA, pedagoţku a odbornici na cestovní ruch, jeţ publikací listovala několik dlouhých chvil nezakrývajíce své zaujetí. Intelektem nabitá atmosféra byla doplněna světskými radostmi, které k takto slavnostním chvílím neodmyslitelně patří, v podobě pravých českých chlebíčkŧ, jiţ zmíněného Markething dortu ze soukromé dílny předního praţského cukrářství Amlerová&Amlerová. Své chuťové buňky mohli hosté poškádlit i bublinkami sektu či rozmazlit dalšími vybranými nápoji s uspokojivým procentem alkoholu. Co říci na závěr Snad jen to, ţe poděkování nepatří jen hostŧm, ale i těm ostatním, kteří Markething podporují v jeho neutuchající touze obohacovat svět kolem sebe a při snaze dosáhnout neskromného cíle stát se názorovým lídrem ve svém oboru. Dík tedy patří našim věrným i svátečním čtenářŧm, kteří nás svými slovy chvály ţenou vpřed a slovy kritiky nás drţí při zemi, i našim partnerŧm, kteří nás trpělivě podporují při naší náročné práci, která často trvá do nočních hodin. Díky také patří našim kantorŧm, kteří nás coby mentoři vychovávají v lepší a samostatnější osobnosti a samozřejmě i našim matkám, z jejichţ lásky jsme ţivi a bez nichţ by nás nebylo. A jak mŧţete vidět sami, i u nás v redakci není o vřelé přátelské city nouze, a to jen díky hřejivému vědomí, ţe naše práce má smysl Doufáme, ţe i za rok bude mnoho dŧvodŧ, proč se znovu sejít v hojném počtu a společně oslavit dalších dvanáct měsícŧ našeho pŧsobení! Za kvalitní fotografie v tomto článku vřele děkujeme Petru Klapperovi a díky patří i Zdeňku Šmídovi, o jehoţ fotografie se podělíme později. Jak citovat tento článek? VOTRUBOVÁ, Martina. 1. narozeniny Markethingu: víno, zpěv a MRočenka. Markething [online]. 9. dubna 2013 [cit. 2013-04-09]. ISSN 1805-4991. Dostupné z http://www.markething.cz/1-narozeniny-markethingu-vino-zpeva-mrocenka.

URL| http://www.markething.cz/1-narozeniny-markethingu-vino-zpev-a-mrocenka _

Válečné hrůzy v barvě. Bitevní pole převádí skutečné příběhy do komiksu 9.4.2013 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Kavárna_ Tereza Drahoňovská, komiksová recenzentka, studentka FSV UK_ Tři příběhy, tři kreslíři, tři bojiště druhé světové války. A Garth Ennis. Tentokrát ovšem slavný scenárista vyměnil role a z drsného provokatéra se změnil ve válečného dokumentaristu. Nový komiks Bitevní pole totiţ čerpá ze skutečných událostí, vyprávění veteránŧ a dobových pramenŧ týkajících se druhé světové války. Prvním, a také největším kladem Ennisova povídkového souboru je rozptyl sledovaných hrdinŧ. Nezaměřuje se na jednu národnost, coţ bývá běţnou praxí. Bitevní pole nabízí pohled na druhou světovou válku z několika rŧzných úhlŧ. Mezi hlavními hrdiny se střídají Rusové, Britové, Němci nebo Američané. Obratné zpracování navíc přibliţuje nacionální zpŧsob myšlení, často s evidentním vlivem národní ideologie či propagandy. To má Plné znění zpráv


za následek určitou stereotypizaci národních charakterŧ – Ennis to částečně kompenzuje zapojením velkého počtu postav s navzájem rozdílnými názory. Radši zemřít, neţ vzpomínat Všichni hrdinové Bitevního pole sdílí silnou motivaci, která je ţene kupředu a pomáhá jim přeţít v absurdním prostředí krvavé války. Zdravotní sestra se mstí za znásilnění japonskými vojáky. Posádka britského tanku se snaţí přemoci lépe vyzbrojené Němce a vyhnout se příšerné smrti uvnitř obrněnce. Kaţdá figura z nich bojuje na soukromém bitevním poli s jedinou touhou – udrţet si zdravý rozum a zapomenout. To je ovšem pro mnohé z nich těţko splnitelné přání. Ukázka z komiksu Bitevní pole (Battlefields) Aktéři jednotlivých příběhŧ jsou si v něčem podobní. Nenávidí válku, nebojí se zabíjet. Přitom se Ennisovi daří čtenáři vysvětlit rozdílnost jejich pohledŧ na válečná zvěrstva. To, co aktéry Bitevního pole spojuje, je zároveň i nepřekonatelně odděluje. Válka. Ennis v povídkovém komiksu nemá kladné hrdiny, vyměnil je totiţ za hrdiny reálné. O čem se nemluví Komiks Bitevní pole je velmi dobře vyváţený i v rovině dějové a tematické. Jedna kniha spojuje tři diametrálně rŧzné příběhy; kaţdý z nich reprezentuje jiné prostředí i styl vyprávění. Noční čarodějnice vykreslují konfrontaci dvou válčících stran – Sovětského svazu a Německa. Současně autor do děje začleňuje skutečné události, například ţenskou sovětskou letku, ale i drobnosti (jako nález nedopsaného úkolu v sutinách ruských domŧ). Ennis zde staví na kontrastu charakterŧ a ideologií, zároveň není při náhledu na tu rŧznost tendenční. Prostě podává svědectví. Druhý příběh – Drahý Billy – se věnuje spíše otázce, zda je moţné se vyrovnat s hrŧzami války a zvěrstvy, která byla v době největšího konfliktu moderních dějin na denním pořádku. V porovnání s předchozí povídkou se Ennis odvaţuje jít hlouběji a nechává čtenáře, aby si na kontroverzní hrdinku utvořil názor dle vlastního svědomí. Poslední povídku s názvem Tankisti očividně Ennis psal s největším zápalem. Promítl do ní totiţ osobní zaujetí v oblasti tankové britské divize, pokusil se přiblíţit rozdíly v technickém vybavení válčících stran i konkrétní historické bitvy ze vzpomínek pamětníkŧ. Na první pohled proto Tankisté nepŧsobí tak celistvě jako předchozí dvě části knihy, představují však odnoţ druhé světové války, o níţ se příliš nemluví. Obálka komiksu Bitevní pole (Battlefields) Nápadný je rozdílný přístup kreslířŧ, který podtrhuje osobitý charakter vpříběhŧ. Zatímco Russ Braun v Nočních čarodějnicích, stejně jako Carlos Ezquerra v Tankistech, drţí realistickou kresbou pozornost u akčních scén, Peter Snejbjerg volí v příběhu Drahý Billy jinou cestu. Vzhledem k psychologickému dramatu hlavní hrdinky si mŧţe kreslíř dovolit mnohem grafičtější a jednodušší styl, díky němuţ skvěle vynikají vzpomínky, myšlenky a rozhodnutí mladé zdravotní sestry. Celkově k Bitevnímu poli přistupoval Garth Ennis nadmíru zodpovědně. Svědčí o tom mimo jiné i seznam pouţitých pramenŧ a literatury na konci knihy. Veškeré souvislosti a motivace vysvětluje scenárista také v obsáhlém doslovu, který zároveň přibliţuje historický kontext druhé světové války s dŧrazem na reálie zmíněné v jednotlivých povídkách. Navzdory mnoţství autobiografických prvkŧ tak Bitevní pole zŧstává přesvědčivým, avšak nepopiratelně fiktivním dílem. Ukázka z komiksu Bitevní pole (Battlefields)

URL| http://zpravy.idnes.cz/valecne-hruzy-v-barve-bitevni-pole-prevadi-skutecne-pribehy-do-komiksu-13p/kavarna.aspx?c=A130408_151325_kavarna_chu _

Přednáška z UK: Historik Jiří Pešek o historii Univerzity Karlovy 8.4.2013

ct24.cz

str. 00 jab_

Kultura_



Pondělní večery jsou na webu ČT24 nepravidelně vyhrazeny přednáškám, které organizuje Univerzita Karlova. 8. dubna bylo moţné v přímém přenosu sledovat přednášku historika Jiřího Peška, která byla "dárkem" k "narozeninám" této univerzity. Záznam najdete o den později v tomto článku. Anotace: Univerzita Karlova, zaloţená 7. dubna 1348, je jiţ více neţ šest a pŧl století jednou z nejdŧleţitějších vzdělávacích, vědeckých a v širokém slova smyslu kulturních institucí střední Evropy. Historik Jiří Pešek se ve své přednášce zaměřuje na bohatou historii této instituce, pomyslně slavící sice nekulaté, leč úctyhodně vysoké "narozeniny". Prof. PhDr. JIŘÍ PEŠEK, CSc. (* 1954). Vystudoval dějiny a archivnictví na Filozofické fakultě UK. Doktoráty i docenturu získal v oboru dějin raného novověku, roku 2000 se stal profesorem moderních dějin. V letech 1978– 1994 pracoval v Archivu hl. města Prahy, posléze vedl katedru německých a rakouských studií Insitutu mezinárodních studií FSV UK, který několik let vedl i jako ředitel. Dnes pŧsobí na Fakultě humanitních studií UK. V letech 2002–2005 byl předsedou Sdruţení historikŧ ČR, jiţ deset let je i spoluvydavatelem Českého časopisu historického. Prŧběţně byl hostujícím docentem a profesorem na několika světových univerzitách. V centru jeho zájmu stojí mezioborové problémy středoevropských dějin kultury, umění, vzdělání, měst, vědy a historiografie 16. aţ 21. století i moderních dějin Německa a Rakouska. Kde: Univerzita Karlova, Zelená posluchárna Karolina. Záznamy všech přednášek, které web ČT24 zprostředkoval z Univerzity Karlovy, najdete na následujícím odkazu:

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/221344-prednaska-z-uk-historik-jiri-pesek-o-historii-univerzitykarlovy/ _

E-revoluce se odkládá 8.4.2013

Euro str. 18 Report_ Tomáš Plhoň_

Poprask kolem českých elektronických knih je více neţ přehnaný. Tištěné publikace objemem nikdy nepřekonají Na konci minulého roku se v potemnělých prostorách Divadla Archa sešli nejdŧleţitější podnikatelé českého internetu. Tentokrát se na tradiční konferenci Czech Internet Forum ničemu nevěnovala tak velká porce pozornosti jako elektronickým knihám. Skoro by se zdálo, ţe beletrie, poezie, literatura faktu nebo vysokoškolská skripta uţ brzy nebudou na papíře téměř existovat. Také proto se na trhu objevilo několik ambiciózních postav, které o rŧţové budoucnosti knih v jazyce jedniček a nul pravidelně pějí oslavné hymny. Výzkum společnosti Mediasearch ukázal, ţe necelá pětina dotazovaných by celou svou knihovnu s chutí vyměnila za elektronickou. Člověk uţ by téměř předpokládal, ţe klasická tištěná kniha, jak ji známe přes 500 let, bude brzy muset uvolnit místo zářivě světlé digitální budoucnosti. Milionové ambice Jenţe při bliţším pohledu na český trh a vŧbec celou Evropu se zdá, ţe slova o přicházející revoluci nejsou ničím jiným neţ zboţným přáním. I kdyţ v tramvajích a v metru stále větší mnoţina cestujících drţí v ruce místo knihy elektronickou čtečku, ze statistik vyplývá, ţe prodaných e-knih je i přes dynamický nárŧst v poslední době jen malý zlomek. Přesná data nejsou dostupná, ale dle některých odhadŧ jde o číslo blíţící se 0,3 procenta prodaných e-knih v poměru k tištěným. Podíváme-li se na Německo, které je technologicky nepochybně o pár krokŧ napřed, ani tam nedochází k ţádnému velkému posunu. Za západními hranicemi dosáhl prodej elektronických knih zhruba jednoho procenta obratu v porovnání s klasickými kniţními vazbami. „Uţ o roce 2010 se mluvilo jako o roce razantního nástupu e-knih. Fakt je, ţe některé údaje to potvrzovaly. Kdyţ jsem se na to ale ptal známého nakladatele, odpověď byla výstiţná: Start se odsouvá. A odsouvá se doteď,“ říká Jiří Halada, který o nakladatelství přednáší na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. Letos se o e-knihách hovoří s nadšením, protoţe jejich prodeje několikanásobně rostou. Jak ale Halada připomíná, před dvěma lety se ozýval podobný poprask, protoţe na trh vstoupili první odváţlivci a začali Plné znění zpráv


rozjíţdět obchod s elektronickou literaturou. Jedním z nich byl i Lukáš Vlček, zakladatel a ředitel portálu Palmknihy.cz. „V roce 2014 máme chuť prodat přes pŧl milionu knih. Osobně si myslím, ţe se rŧst prodeje knih zastaví aţ v okamţiku, kdy bude beletrie z poloviny prodávána v podobě elektronických knih. U odborné literatury si to netroufnu odhadnout, tam poměr e-knih mŧţe být i vyšší,“ tvrdí s nadšením Vlček a pravdou je, ţe má zatím k optimismu dŧvod. Jeho portál prodal více neţ 65 tisíc e-knih a je tak na nově vznikajícím trhu daleko před svými konkurenty. Ambice ho neopouštějí ani letos, kdy by chtěl prodat rovnou 200 tisíc knih, tedy zhruba tolik, kolik se prodalo na celém trhu dohromady. Navíc se v Česku loni prodalo čtvrt milionu tabletŧ a elektronických čteček. Dynamicky se tak rozšiřuje objem platforem, na kterých mohou lidé elektronický formát pohodlně číst. Překvapení pesimisté Zasadíme-li však Vlčkŧv úspěšný model do širšího kontextu, obrázek moţná nebude vypadat tak velkolepě. Podle odhadu Svazu českých knihkupcŧ a nakladatelŧ (který ovšem nezastupuje všechny subjekty) se loni prodalo celkem 29 milionŧ knih. Aby si slovesná díla v elektronické podobě ukrojila polovinu obrovského koláče, budou se muset ještě hodně snaţit. Inspirace se samozřejmě dá najít ve Spojených státech, kde legendární společnost Amazon vydělala na obchodech s e-knihami velké peníze. V digitální podobě se tam v některých odvětvích prodá i více neţ třetina knih. Pozice Amazonu a podobných společností, jako je například Barnes & Noble, je ale o dost jednodušší. Především mohou vydávat tituly v anglickém jazyce, který je světově rozšířený, a proto pro něj mají mohutné odbytiště. Konkrétně Amazon se mŧţe chlubit aţ monopolním postavením, které plně vyuţívá při definování formátŧ knih. A dodejme, ţe vztah Američanŧ k technologiím není zdaleka tolik poznamenán specifickým kontinentálním konzervatismem. „E-knihy svoji budoucnost zcela nepochybně mají, ale ohledně fantastických predikcí jsem dost opatrný,“ vysvětluje svŧj odměřený postoj Martin Lipert, zakladatel portálu eReading.cz, který v Česku loni prodal přibliţně 40 tisíc e-knih. Tvrdí, ţe se povaţuje spíše za příjemně překvapeného pesimistu a v ideálním případě se podle něj prodá více knih neţ minulý rok. „Osobně bych si přál, aby se prodal počet e-knih alespoň úměrný k počtu čteček na trhu,“ říká Lipert. Chybí tomu šťáva Kdyţ chcete v Česku najít odborníka na elektronické knihy, mŧţe se zdát trochu zvláštní, ţe vás většina lidí odkáţe na druhý konec republiky, do Zlína. Všechno začne dávat smysl v momentě, kdy vám dojde, ţe tu sídlí nakladatelství Kniha Zlín, které má na svědomí sérii norských detektivek Joa NesbOa. Nejenţe si extrémně úspěšná edice uţ připsala více neţ 100 tisíc prodaných výtiskŧ, ale zároveň je nejprodávanějším titulem v rámci českých e-knih. Kampaň, která za norským taţením v Česku stála, má na svědomí Olga Biernátová. Prŧkopnice elektronického knihovnictví platí za uznávaného marketingového odborníka na nově vznikající trh, coţ dokazuje i nominace na Křišťálovou lupu. Tu uděluje portál Lupa.cz nejlepším projektŧm a osobnostem českého internetu. „Vydávám e-knihy, protoţe jim věřím. Povaţuji je za plnohodnotnou součást knih samotných. Není to pro nás okrajová činnost,“ vysvětluje Biernátová. Ovšem i kdyţ se bavíte s nadšeným prŧkopníkem jejího formátu, nevyslechnete si ţádné bombastické vize o digitální revoluci. Podle ní by časem mohly e-knihy dosáhnout podílu okolo 15 procent, tak jako dnes ve Spojených státech, netroufá si ale odhadovat, kdy k tomu mŧţe dojít. „Češi jsou skutečně příliš konzervativní. Nemyslím si, ţe by kdy e-knihy překročily prodeje tištěných knih,“ říká a nabízí svou verzi toho, co je na současném trhu s e-knihami špatně a co by ho mohlo rozhýbat. Předně, elektronické knihy jsou elektronické médium, a nakladatelé k nim tak v současnosti příliš nepřistupují. Povaţují je spíš za doplněk, který je třeba umístit na webu. Namísto toho je nutno s cílovou skupinou aktivně komunikovat přes sociální sítě, e-maily a podobné informační kanály. I kdyţ čtenářŧ e-knih je zatím zanedbatelná menšina, dnes uţ jde o normální uţivatele, ne o takzvané internetové „geeky“. „Ještě jsem se nesetkala s dobrou kampaní na propagaci elektronických knih. Plácá se to v bahně, je to suché, pŧsobí to jako tradiční marketing a chybí tomu šťáva,“ podtrhuje Biernátová. Podaří-li se elektronické knihy k lidem dostat, musejí se ještě nakladatelé s prodejci shodnout na ceně. A tady přicházíme k dalšímu zásadnímu problému. Čtenáři logicky nechtějí za elektronické publikace platit plnou cenu. Odpadají náklady na tiskárnu a maloobchodní distribuci. Čtenáři navíc nemají nic fyzického v ruce, coţ vytváří podstatnou psychologickou bariéru. „E-knihy vydáváme cenově na úrovni 70 procent ceny tištěného vydání,“ říká Tomáš Reichel z brněnského nakladatelství Host. Podobnou cenovou hladinu drţí i ostatní nakladatelé. Ovšem jak se zdá, český čtenář není příliš ochotný zaplatit ani to. Z prŧzumu, který si vypracoval portál eReading.cz, vyplývá, ţe lidé vidí odpovídající cenu na 30 procentech. „Lidé mají pocit, ţe se na e-knihách pakujeme,“ tvrdí Reichel. Svádí se tu neviditelný boj dvou znepřátelených stran. Na jedné straně čtenářŧ, kteří by ospravedlnitelnou cenu viděli mnohem níţe, a na druhé straně nakladatelŧ a celého kniţního prŧmyslu. „Ušetříme jen na tisku, ale to není nejvýraznější poloţka. Zaplatit musíte autora, překladatele, korektora a tak dále,“ říká Václav Kadlec, ředitel nakladatelství Albatros. V neposlední řadě je DPH na elektronické knihy vyšší neţ na papírové. Plné znění zpráv


Tlak ze všech stran Přitom v nastavení správné cenové politiky jde pro nakladatele doslova o otázku ţivota a smrti. Stačí se podívat, kolik chyb udělal hudební prŧmysl před patnácti lety, kdyţ se plně rozvinula digitalizace hudby. Legálně získat hudební alba v MP3 bylo tak sloţité a drahé, ţe většina lidí na internetu upřednostnila hudbu stáhnout nelegálně, tzn. ukrást ji. Příliš drahé e-knihy mohou vést k podobné situaci. Na straně druhé, podnikatelé v nakladatelství se zdaleka netopí v tak velkém objemu peněz. Oni si zkrátka nemohou dovolit příliš slevovat. „Kdyby měly e-knihy větší podíl na trhu, nebo se dokonce jejich počet vyrovnal s tištěnými knihami, byl by to problém. Při současné cenotvorbě by nakladatelé začali krachovat ve velkém,“ upozorňuje Biernátová. Navíc musíme připočíst další komplikaci, kterou kniţní trh stále ještě nemá dořešenou, a tou jsou autorské tantiémy. Své o tom ví Jiří Srstka, dříve dlouholetý šéf Národního divadla, dnes ředitel občanského sdruţení Dilia (Divadelní, literární a audiovizuální agentura), které zastupuje většinu českých autorŧ buď jako agentura, nebo prostřednictvím kolektivní smlouvy. „Nakladatelé se často snaţí dotlačit autora k tomu, aby měl z internetové knihy stejný podíl jako z tištěné. Tedy obvykle nějakých 10 aţ 12 procent, coţ je absurdní,“ myslí si Srstka. Vychází z toho, ţe kdyţ uţ tištěná kniha existuje, nakladatel má velkou část práce za sebou. „Zajímavý je postoj v severských státech. Tam zastávají názor, ţe autor a nakladareport tel by se měli dělit pŧl na pŧl,“ vysvětluje Srstka. To znamená dvě věci. Zaprvé to ilustruje, nakolik jde v případě e-knih o nový formát, ke kterému si trh ještě nenašel v mnoha případech postoj. Zadruhé, a to je dŧleţitější, tlak spisovatelŧ na vyšší provize znamená ještě menší příjmy pro nakladatele knih. Čeští piráti A to nemluvíme o další velké překáţce pro celý trh, kterou je v případě jakýchkoli digitálních formátŧ pirátství. Zde se nedá příliš odkazovat na příklady ze zahraničí. Kupříkladu ve Spojených státech jde o mnohem méně rozšířený fenomén neţ v Česku. Jisté je, ţe uţ teď řada nakladatelŧ bojuje všemi silami o staţení svých knih z internetových úloţišť. Srstka, jehoţ agentura má dle smluv zajišťovat také ochranu proti nelegálnímu šíření děl, ví o pirátství své. „Hlídáme to, ale k ničemu to není. Ještě před dvěma lety existovaly portály, kde jste mohl brouzdat v databázi. Našel jste si jméno: Kundera, Hrabal, Kohout a jejich dílo. Proti tomu se něco dalo dělat. Potom přišlo Uloţto,“ popisuje boj s pirátstvím Srstka. Internetové úloţiště Uloţto.cz není nelegální stránka a na poţádání musí nelegálně umístěný soubor odstranit. Ten je ale často téměř nemoţné najít. Skrývá se obvykle pod jiným jménem a cesta k němu vede skrz rozcestník na jiném webu. Je tak moţné uhlídat pouze skutečně ledabyle umístěné pirátské kopie, a to navíc jen po několik týdnŧ, neţ nakladatelŧm dojdou síly. „Podívejte se třeba na seriál Hořící keř. Ten stál, odhaduji, kolem padesáti milionŧ korun a premiéru měl nedávno,“ říká Srstka a do vyhledávače Uloţto.cz vyťukává název seriálu z produkce HBO. Po chvíli mu vyjedou odkazy na všechny epizody. „Procházím ta úloţiště několikrát denně, ale na rozcestníky nechodím. A u bestsellerŧ, jako je například NesbO, to není moţné uhlídat,“ říká Olga Biernátová. Postinternetová generace Pokud si sečteme všechna pro a proti, člověk by se skoro divil, ţe někdo mŧţe mít dŧvod vydávat elektronické knihy. Zdá se, ţe vydělat na nich je, a ještě dlouho bude, velmi problematické. Navíc mohou ublíţit celému nakladatelskému oboru, coţ by u tak tradičního a v Česku zakořeněného odvětví byla škoda. Například Biernátová uklidňuje, ţe e-knihy přinejmenším nekanibalizují tištěné výtisky. „Zatím se nezdá, ţe s rŧstem elektronických knih by prodej těch tradičních klesal. Lidé je čtou za trochu jiným účelem a v jiných situacích. Řada lidí je například vyloţeně konzumuje. Přečtou ji a potom smaţou. Jako by si ji pŧjčili z knihovny,“ vysvětluje marketingová odbornice ze Zlína. A tady by mohla být skutečná budoucnost e-knih. Nikoli v tom, ţe všechny police s knihami nahradí soubory dat, ale v tom, ţe si najdou svŧj vlastní účel doplňující ten, který měly klasické knihy dosud. Zajímavý názor má Jiří Halada, který mimochodem upozorňuje, ţe polemika o konci knih trvá uţ přes dvacet let. V roce 1990 vyšel v Kanadě bestseller s názvem Přeţije kniha rok 1995?. Zdá se, ţe tak jako u jiných podobných fantastických předpovědí byly podobné vize liché. Digitální revoluce se odkládá. „Vidím to na svých studentech. Jejich vztah k internetu uţ je mnohem střídmější. Nejsou tak nadšení jako generace před nimi, ale berou celý ten digitální povyk s velkou rezervou,“ říká Halada. *** Zatím jen drobky E-knihy jako procento kniţního trhu (v %) USA 18– Jiţní Korea 14–15 Velká Británie 3,7 Japonsko 1,5 Německo 0,9 Francie 0,5 Itálie 0,5 Plné znění zpráv


Španělsko méně neţ 0,5 zdroj: AT Kearney/Bookrepublic E-kniţní prŧkopníci Počet prodaných e-knih za rok 2012 (v tisících) asi 40 eReading.cz 32,3 Kosmas.cz 65,2 Palmknihy.cz 49,5 Wooky zdroj: Lupa.cz Méně titulŧ, stejně knih Počet vydaných kniţních titulŧ v ČR (v tisících) zdroj: Svaz českých knihkupcŧ a nakladatelŧ Foto popis| Literatura na prvním místě. Jde nám hlavně o inteligentní čtení, říká ředitel brněnského nakladatelství Host Tomáš Reichel. Foto popis| Víc slevit nemŧţeme. Náklady na tisk nejsou nejvýraznější poloţka, říká Václav Kadlec, ředitel nakladatelství Albatros. Foto autor| FOTO • Martin Pinkas O autorovi| Tomáš Plhoň • [email protected] _

Kalousek je na kolena nedostal 8.4.2013

Euro

str. 22 Report - kniţní trh_ Tomáš Plhoň_

I přes razantní zvyšování DPH se nakladatelé s krizí vypořádali statečně Kdyţ před necelými dvěma lety ministr financí Miroslav Kalousek výrazně zvyšoval sazbu DPH (z 10 na 14 procent), jedním z nejpostiţenějších oborŧ bylo právě nakladatelství a celý kniţní trh. V médiích zaznívaly ostré prostesty celé kulturní obce. Hovořilo se o menší dostupnosti knih, krachu některých nakladatelŧ a zastavení řady projektŧ. Od té doby se zdanění knih zvýšilo ještě jednou. Navíc se Česko potýká s nepříjemnou recesí, která tradiční knihkupecké ţně – období kolem Vánoc – přibliţuje spíše období pŧstu. Jak se ale zdá, knihaři si vŧbec nevedou špatně. Zejména nakladatelé, kteří měli být v největším ohroţení, si s překáţkami poslední doby vcelku obratně poradili. Nezaţili jsme ţádné významné bankroty, nešťastné konce a nějak významně se nezvýšila ani cena knih. Nejhorší byla nejistota „My jsme se do těch protestŧ aţ tak nezapojovali, protoţe to pro nás objektivně nebyl takový problém. Museli jsme sníţit marţe, ti samí lidé dělají u nás mnohem více práce, ale dokázali jsme udrţet jak ceny, tak zaměstnanost,“ tvrdí Václav Kadlec, generální ředitel nakladatelství Albatros. Sám říká, ţe díky svému postavení měl s překonáváním těţkostí výhodu a ţe pro menší nakladatele mohlo být zejména zdanění mnohem větším problémem. „Nejhorší byla ta nejistota. Kdyţ vám několik týdnŧ před koncem roku nikdo neřekne, jaká bude DPH v příštím roce. Vím, ţe to nebylo lehké pro ţádné podniky, ale uţ bych to rozhodně nechtěl zaţít znovu,“ dodává Kadlec. Dnes má Albatros pod svými křídly deset tematických nakladatelství a dokáţe tak uspokojit celý trh. Nedávno například s úspěšnou knihou, byť kritiky vcelku oprávněně odepisovanou, Padesát odstínŧ šedi. Nebylo tomu tak vţdycky. Před nělika lety byla tradiční značka Albatrosu (jako jedno z mála předlistopadových nakladatelství přeţilo privatizaci) na pokraji krachu, kdyţ se ocitla ve výrazné ztrátě. Objevily se dokonce neoficiální zprávy o tom, ţe o její převzetí usiluje konkurenční nakladatelství Euromedia. Dnes je Albatros opět několika desítami milionŧ v zisku. „Se zvyšováním DPH jsme si poradili bez větších problémŧ,“ říká také Tomáš Černý z vydavatelství Mladá fronta, pod jehoţ křídla spadá i týdeník Euro. Se zvýšením daní a táhlou recesí si ale poradili i menší a středně velcí nakladatelé, kteří cílí na mnohem specifičtější čtenáře. Torst, Argo nebo Paseka dál čile vydávají. A nemusíme zŧstat jen v Praze a jejím okolí. Brněnský Host se v posledních letech přetransformoval z marginálního, převáţně poezii vydávajícího nakladatele ve velmi silného hráče na trhu. „Před šesti lety jsme se rozhodli pro rázný krok. Ve velkém jsme Plné znění zpráv


začali vydávat překladovou literaturu a krátce poté jsme se výrazně prosadili,“ popisuje přeměnu Tomáš Reichel. Kdyţ pouţívá slovo prosadili, je to skutečně namístě. Host má totiţ na svědomí švédskou detektivní sérii Milénium od Stiega Larssona, která nejenţe se v Česku stala bestsellerem, ale také odstartovala módu severských kriminálek. „Snaţíme se drţet cenu níţ. Někteří praţští nakladatelé jsou podle mě s cenou aţ příliš odváţní. Kaţdopádně si ale myslím, ţe k takovému zdanění by v civilizované zemi docházet nemělo,“ protestuje Reichel. Sympatické je, ţe v Brně se snaţí zaměřit na nadprŧměrně kvalitní, inteligentní literaturu. Navazují na tradici samizdatového nakladatelství z 80. let a na hlubší kořeny 60. let a první republiky. Také proto se pokoušejí najít mladé talentované české autory. V poslední době si ostatně mohou připsat k dobru autory jako Jana Balabána nebo Petru Soukupovou. Host byl zároveň jeden z prvních hráčŧ na trhu e-knih. Jen s těmi spolehlivými A za úspěšnými nakladateli mŧţeme i dále na východ, kde se také dokázali svézt na vlně severských autorŧ. Jeden z nejţádanějších spisovatelŧ dneška, Jo NesbO, vychází pod značkou Kniha Zlín. „Cenu jsme neměnili, snaţili jsme se spíš tlačit na tiskárny a sniţovat náklady, kde to šlo,“ říká Olga Biernátová ze Zlína. Mezi potíţe, s kterými se musí jejich nakladatelství poslední dobou potýkat, patří kromě jiného také problematický vztah s některými distributory. „Pravda je, ţe distribuce je drahá a nedá se bez ní obejít. Navíc se nám vrací hodně knih poškozených. I s tím se ale dá pracovat,“ vysvětluje Biernátová. „Někteří distributoři knihy klidně po nějaké době vrátí, leckdy osahané a poničené. V této fázi je moţná spolupráce pouze s knihkupci, které nakladatel zná,“ přidává se Nataša Svatošová ze Svatošova nakladatelství. Podle ní dnešní doba příliš nepřeje malým nakladatelŧm. S tím se dá rozhodně souhlasit, zvláště kdyţ se podíváme na čísla. Na kniţním trhu se letos dle odhadu Svazu českých knihkupcŧ a nakladatelŧ protočilo sedm miliard, coţ znamená postupný nárŧst za několik posledních let. Počet titulŧ, které vycházejí, ale kaţdoročně od roku 2008 klesá. Zdá se, ţe prosadit se bude stále těţší. Přitom v Česku je nakladatelŧ extrémní počet. Alespoň jednu knihu ročně vydá 2500 subjektŧ. Celkový počet nakladatelŧ se odhaduje mezi pěti a šesti tisíci. „Oni to neradi slyší, ale je jich skutečně moc. K nějaké konsolidaci bude dřív nebo později muset dojít,“ říká Jiří Halada, který o nakladatelství přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. S tím, jak se tento tradiční obor vyrovnal s překáţkami dnešní doby, ale mŧţeme být poměrně optimističtí. Ať uţ k nějakým přesunŧm na trhu dojde, či ne, ţádná smršť, zdá se, nepřijde a kvalitní literatura bude u nás vycházet dál. Leckterý podnikatel by se od nakladatelŧ mohl učit. *** Zdanění knih Sníţená sazba DPH (v %) 5 9 10 14 15

1993 2008 2010 2012 2013

Foto popis| O autorovi| Tomáš Plhoň [email protected] _

Jak Thatcherová změnila Británii: Zkrotila odbory, odvrátila bankrot a vyhrála válku 8.4.2013

iHNed.cz

str. 00 zpravy.ihned.cz_ tyt, han_

Margaret Thatcherová dokázala za dobu své vlády konsolidovat zemi, která se nacházela v situaci podobné té, ve které je dnes Řecko. Dokázala se také postavit silným odborŧm a velkou měrou přispěla k dobrým vztahŧm Británie se Spojenými státy. Jak Margaret Thatcherová změnila svou zemi?



Margaret Thatcherová byla premiérkou jedenáct let. Země, kterou dostala do rukou v roce 1979 se ale výrazně lišila od té, kterou za sebou zanechala, kdyţ se v roce 1990 vzdala funkce. "Kdyţ nastupovala, Británie byla zadluţená, byla, dá se říci v bankrotovém reţimu, tak jako dnešní Portugalsko nebo Řecko. V 90. letech uţ to byla Británie zcela jiná," vyjádřil krátce vliv Thatcherové na Británii Hynek Fajmon, který o političce napsal obsáhlou knihu. Situace Velké Británie sedmdesátých let Thatcherové pomohla k úspěchu. Britové v ní viděli šanci, jak se dostat z problémŧ. A těch nebylo málo. "První volby vyhrála i proto, ţe Britové uţ byli zoufalí z nekonečných stávek odborářŧ," nastínil situaci v zemi před nástupem Ţelezné lady Fajmon. Právě její vztah k odborŧm se v souvislosti s baronkou Thatcherovou často zmiňuje. V zemi, kde měli odboráři obrovský vliv, změnila legislativu, a jejich pravomoci tak výrazně omezila. Nejednalo se ale o zdaleka jedinou novinku, kterou s sebou do úřadu přinesla. Zemi definitivně změnila také vlna privatizací. "Thatcherová nastavila proces privatizací, tak jak ho známe. Jednalo se o privatizace státních podnikŧ, hornictví, které měl do té doby pod kontrolou britský stát," vysvětlil dál Fajmon. Často se mluví také o privatizaci bytového fondu. Krok, který vyvolával diskuse, ale který se stejně jako privatizace státních podnikŧ stal šablonou - například i pro východní Evropu po pádu komunismu. "To byla obrovská inspirace pro svět, včetně České republiky," zdŧraznil. Zemřela bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová - čtěte ZDE EKONOM: Zemřela Margaret Thatcherová. Dokázal by její nástupce vyvést EU z krize? - čtěte ZDE Volby vyhrála Thatcherová třikrát a vţdy to bylo z velmi racionálních dŧvodŧ voličŧ. Po prvním úspěchu, od kterého si Britové slibovali vyřešení problémŧ s odbory, si křeslo podruhé zajistila úspěchem ve válce o Falklandy. "Součástí jejího dědictví je úspěšná vojenská intervence na Falklandech proti tehdejší argentinské juntě. To byl moment jejího premiérování, za který získala významné body," vysvětlil Petr Drulák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Potřetí ji do čela země pomohli labouristé. "Ti totiţ přišli s nesmyslným návrhem na jednostranné jaderné odzbrojení Británie," vysvětlil Fajmon, proč Britové dali Thatcherové dŧvěru i potřetí. "Vţdy měli pocit, ţe je třeba něco změnit. A Thatcherová po svém pŧsobení opravdu zanechala zemi konsolidovanou," uzavřel Fajmon. Vliv na USA i Sovětský svaz Renomé Thatcherové ale přesahovalo hranice Velké Británie. Významné je její dědictví například na pŧdě Bruselu. "Na jedné straně vystupovala jako velmi tvrdá kritička bruselských institucí a vyjednala onen slavný britský rabat (speciální rozpočtověpolitické ustanovení pro Velkou Británii a Severní Irsko - pozn. red.), coţ platí dodnes a přetrvalo její premiérování. Na druhou stranu se velmi konstruktivně zapojila do jednání o společném evropském trhu a patří spolu s Kohlem a Mitterrandem k těm, kteří jsou politickými otci a matkou integrované evropské ekonomiky," vysvětlil Drulák. Zároveň podporovala také tvrdou politiku Ronalda Reagana vŧči Sovětskému svazu, kde sice podle Druláka nehrála rozhodující roli, ale dokázala tak upevnit britsko-americké spojenectví. "To je velmi zvláštní vztah, který není samozřejmý. Někdy prochází určitým zlepšením, někdy určitou krizí. Za její doby to byla kaţdopádně konjuktura," zdŧraznil politolog. Obecně se dá říci, ţe na mezinárodní scéně patřila k aktérŧm, kteří šířili neoliberální ideologii, a patřila k významným představitelŧm ekonomického neoliberalismu.



"To byla politika privatizace a deregulace, coţ spadá spíše do domácí politiky. Zaslouţila se ale o to, ţe se ta politika stala tak vlivnou a rozšířenou nejprve na Západě a po konci studené války i globálně," uzavřel Drulák.

URL| http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-59651800-jak-thatcherova-zmenila-britanii-zkrotila-odbory-odvratilabankrot-a-vyhrala-valku _

Brutálně negativní blondýna Karol Hošek 8.4.2013

markething.cz str. 00 Tomáš Houska_

Rozhovory_

Blog Vývařovna se za dva roky existence stal českou internetovou stálicí. Kromě tematického zaměření zaujal především ostrým vtipem autorek a negativními recenzemi. „Jsme jediným upřímným blogem mezi foodblogy. Píšeme o místech, kde lidé skutečně jedí – tím jsme zaplnily mezeru na trhu,“ říká jedna z autorek blogu Karol Hošek. S ní jsme mluvili i o síle negativních názorŧ a o tom, jak na nich lze vydělat. V roce 2011, kdy Vývařovna vznikla, jsi studovala anglistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Co tě vedlo k tomu blogovat zrovna o jídle? Nemám čas, takţe jsem chtěla blogovat o něčem, s čím se bez ohledu na svŧj program setkávám kaţdý den. Vzhledem k tomu, ţe 1 000 věcí, co mě serou bylo jiţ obsazené, padlo to na jídlo. Navíc jsme s mými spoluautorkami Hannah a Pakočkou zaplnily díru na trhu: Všechny ostatní foodblogy píšou o jídle, které jí 10 % Čechŧ. My píšeme o jídle, které jí 90 % populace. To dává smysl, ne? Proslulý koláčový graf Byla to vaše platforma jak se realizovat, vypovídat, nebo jste to zakládali za účelem byznysu a zviditelnění? Zpočátku tu takový motiv nebyl, nicméně jsme se hodně rychle naučily, ţe moţnost výdělku a zviditelnění se jsou hodnoty, které blog mŧţe mít. V roce 2011 uţ samostatné blogy zdaleka nebyly na výsluní. Měli jste nějaký redakční plán a vizi? Vŧbec. Na nás je punk všechno, teda vyjma oblečení. Spolupracujete s některými značkami? Máte na blogu reklamu? Jak se rozběhla tato spolupráce? Občas se naskytne zajímavá forma spolupráce se značkami a to nejen ve formě reklamy. Jsou to tedy firmy, které iniciují kontakt? Mŧţeš prozradit jaké společnosti vás oslovovaly ze začátku? Spolupracujeme se značkami, které mají podobnou filosofii jako my. Jsou trochu provokativní, mají smysl pro vtip a jsou lehce říznutý retrem - třeba Kofola. Co si myslíš, ţe mŧţete firmám nabídnout? Máme unikátní cílovku a silnou komunitu čtenářŧ. Děláme soutěţe, organizujeme ochutnávky, píšeme speciální články, posty na sociálních sítích a máme i bannerovou reklamu. Nikdy na blog nicméně nedáváme produkty, které samy nepouţíváme nebo jsou mimo jeho zaměření – třeba zájezdy a pojištění. S jakými konkrétními typy značek si dovedeš představit spolupráci? Hannah má políčeno na Pernod Ricard, Pikao a IKEA. Já bych úplně nejvíc touţila po nějakém dobrém pivovaru, třeba Bernard nebo Únětice. S nealko značkami uţ jsme spolupracovaly. Ty alkoholické se nám zatím vyhýbají a to nás logicky strašlivě mrzí. Plné znění zpráv


Vývařovna Ve studentském světě vás proslavily recenze menz, v tom marketingovém pak recenze jídelny Ogilvy, kterou po vašem článku zavřela hygiena. Tímto posílám srdečné pozdravy panu Báčovi, který mŧj počin v sociálních sítích označil jako „cestu do pekel dláţděnou dobrými úmysly“ a opětovně potvrzuji, ţe ta hmota se fakt ţrát nedala. Stojím si za tím, protoţe věřím, ţe zaměstnanci této firmy představují výjimečný lidský kapitál, který zasluhuje dŧstojné stravování. Prý jsi tam poté ţádala o práci? Jo, byla to ale náhoda, ne provokace. Přemýšlela jsem, ţe to na sebe prásknu. Ale nakonec jsem se rozhodla, ţe nic dopředu odhalovat nebudu. Jejich HR na to ale asi samo přišlo. Něco mi říká, ţe by nejspíš bylo bývalo strategické si blog odstranit z hlavičky na LinkedInu. Mŧj argument byl jasný: Poškodila jsem pověst Ogilvy, tak jsem ji svou prací pro ně chtěla napravit. Jsi na to pyšná, nebo byly bezesné noci? Pochopitelně jsem pyšná. V Ogilvy pracuje několik mých přátel, které tento problém dlouhodobě trápil. Říká se, ţe média jsou hlídací pes demokracie - já bych to rozšířila i na gastronomii. Naším úkolem je upozorňovat na neřešené nepravosti. Navíc si myslím, ţe kaše z prášku kumšt kreativcŧ prostě nepodporuje. Jíst tam asi nemuseli. Nemuseli, ale mají hodně práce a zodpovědnosti, sedí v kanceláři dlouho. Věřím, ţe firma jako je Ogilvy by si jistě mohla dovolit ten luxus a dopřát jim kvalitní stravování, aby nemuseli obcházet všechny restaurace v okolí. Jak se dostáváš do podnikových kantýn? Většinou přes známosti. Ale nedávno mi třeba PR manaţerka firmy Mercedes Benz sama napsala o výjimečných kvalitách jejich kantýny včetně detailŧ ohledně otevírací doby. Tušila jsem PR past, ale nakonec jsem tam nešla hlavně proto, ţe to mám neuvěřitelně daleko a musela bych přestupovat v metru. V Ogilvy tě pravděpodobně díky Vývařovně nevzali, ale nabídli ti na jejím základě někde práci? Ano, částečně pracuji v copywritingu a tvorbě obsahu a blog je součástí mého portfolia. Nyní studuješ ţurnalistiku na FSV UK. Bereš blog i jako dobrou praxi pro psaní? Kaţdý, kdo studuje obor zaměřený na komunikaci, ať uţ ţurnalistiku nebo třeba PR a marketing, by měl mít blog. Je to tvoje hřiště, na kterým to mŧţeš po**** do sytosti. Karol Hošek Vystudovala anglistiku na FF UK, v současné době dokončuje magisterský obor Ţurnalistika na FSV UK a je na studijním pobytu v Miami, kde se zaměřuje na televizní produkci a natáčí dokument o médiích, která jsou ve spojení s duchy zemřelých. Má za sebou spolupráci se značkami jako je Red Bull, ČiliChili, Vice, Avon nebo Česká televize. Blog jsi začala psát ještě před nástupem na obor. Co tě naučila FSV? Všechny zásadní věci, které mě FSV naučila, bezpečně pokryl seznamovací výlet: 1. Negativita je největší zpravodajská hodnota. 2. Autorizovat se nemusí. 3. Všechno je stejně jen o kontaktech, ale ne o těch, které máš, ale o těch, které si dokáţeš vytvořit. Plné znění zpráv


Jsi tedy kverulant, který je nespokojený se vším a všude? Vŧbec. Média s negativitou pracují a my jako médium s ní přirozeně pracujeme také. Nechceme být hejteři za kaţdou cenu. Kdyţ hejtujeme, tak protoţe si myslíme, ţe si to ten podnik zaslouţí. Brutálně negativní články pak také mají největší čtenost. Navíc jde vţdy o negativitu spojenou s humorem. Ale paradoxně druhou největší čtenost mají články, které fungují jako praktické návody. Plánujete další expanzi? Dočkáme se toho, ţe budete psát o módě, cestování a jiných tématech? Jsme ve stádiu, kdy nás lidé znají, a na to, co děláme, máme monopol. Kdybychom zaloţily další blogy, tak riskujeme, ţe roztříštíme naši značku. Těchhle témat se nicméně neustále dotýkáme, ale bereme to přes jídlo. Teď chceme blog hlavně posunout dále pomocí video obsahu. Nedávno jsme účinkovaly a spoluvytářely dramaturgii dokumentárního filmu reţisérky Ivany Hucíkové o menzách Gastrošou. Myslím, ţe ten snímek má šanci zvednout ze ţidle nejen ty, kteří zrovna obědvají v menzách. A pro některé bude nejspíš obzvlášť těţko stravitelný. Jak máte rozdělené role a kdo vlastně blog vlastní? Já mám menzy a podnikové kantýny, Hannah rauty a antropologii stravování, Jana Pakočka má venkov a to nejlepší z lidových jídelen. Já jsem vymyslela koncept, ale Hannah vymyslela název, zaloţila doménu a blog nastartovala. Zleva: Pakočka, Karol a Hannah Máte nějakou zajímavou marketingovou případovou studii, kterou bychom mohli zveřejnit? Kromě toho, ţe jsem sama případ? Na to jsme moc punkový! Mě se zatím média většinou ptají, jestli jsou hranole lepší s tatarkou, nebo kečupem a jestli jím smaţák. To mě nezajímá, ale kdyţ zmiňuješ média, tak na televizi Nova vystupuje Ema Smetana a Tereza Robinson. Karol Hošek se připravuje také na televizní kariéru? Spíš v ní pokračuju, neţ připravuju. Minulý rok jsem pracovala v castingu pro pořad ČT. Chtěla bych mít vlastní investigativní pořad o vaření ve stylu Jamie Oliver`s Food Revolution. Pracovní název je Na vlastní chuťové buňky. V současné době píšu skeče a účinkuji v především studentské late night show vysílané na kabelu, coţ je druhá oblast, které se chci nadále věnovat. Mohlo by se to jmenovat třeba Studio 666 a vysílalo by se to ve dvě ráno na ČT2. A redaktoři Markethingu by samozřejmě byli pravidelnými hosty. A k tomu příjmení nic neprozradím, snad jen, ţe mohu poskytnout scan občanky. Naráţím na to, protoţe kdyţ jsem si projíţděl diskuse, tak jsem zjistil, ţe Karol, Hannah a Pakočka jsou zakomplexované feministky s debilními jmény. A rozhodně asi i lesby. I takové dokáţete vzbudit emoce. S tím se musí počítat. A k tomu poslednímu, nemohl bys mi domluvit jídelnu nějakého sportovního týmu? "Jste hnusné a potřebujete sex!!!" Zdroje fotografií: Osobní archiv Karol Hošek Jak citovat tento článek: HOUSKA, Tomáš. Brutálně negativní blondýna Karol Hošek. Markething [online]. 8. dubna 2013 [cit. 2013-0408]. ISSN 1805-4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/brutalne-negativni-blondyna-karol-hosek.

URL| http://www.markething.cz/brutalne-negativni-blondyna-karol-hosek _ Plné znění zpráv


Kudy z bídy české politiky? 6.4.2013

denikreferendum.cz str. 00 Vratislav Dostál_

Víkend_

Vratislav Dostál se zamýšlí nad novou knihou politologa Michala Kubáta, který v ní veřejnosti předkládá návrhy na zlepšení politického systému České republiky. Česká politika je v hluboké krizi. V těţkých problémech se nacházejí všechny parlamentní politické strany, namísto demokracie nastolují vládu technokratické partajní oligarchie, úzkými klientskými vazbami propletené s ekonomickými zájmy. Nejvýrazněji se tato krize projevuje u občanských demokratŧ. Nedávný sjezd ČSSD nicméně naznačil, ţe ani ona není symptomŧm krize demokratické politiky ušetřena. A naplno se u sociální demokracie zřejmě projeví ihned poté, co se stane subjektem vládním. Po čase se na pultech knihkupectví objevila kniha, jejíţ ambicí je navrhnout řešení, která by krizi české politiky mohla alespoň zčásti napravit. Jejím autorem je docent politologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Michal Kubát. Kniha Současná česká politika s podtitulem Co s neefektivním reţimem rozvádí a prohlubuje argumenty, které v české politologické obci soustavně hájí například Miroslav Novák. Podle Kubáta je třeba český parlamentarismus racionalizovat především koncentrací stranického systému, koncentrací politických stran a omezením antisystémových a extrémních subjektŧ. Problémy antisystémové opozice a slabých většin ve Sněmovně by podle něj měly být řešeny přednostně volebním inţenýrstvím. Ţe bude navrhovat některou z podob většinového systému, je čtenáři alespoň rámcově obeznámenému s politologickou produkcí posledních let zřejmé po přečtení necelých dvaceti stran textu. Volební systém nade vše Kubát totiţ rezignuje na hlubší analýzu české politiky hned v úvodu své studie, kdyţ si vymezuje terén, který bude následně zkoumat. Přesto stojí kniha za přečtení. Některé z Kubátových návrhŧ by totiţ skutečně mohly přispět k ozdravení českého politického provozu. Ţel bohu, ten hlavní, který nabízí, tj. úprava volebního zákona pro volby do Poslanecké sněmovny, jde podle našeho názoru opačným neţ ţádoucím směrem. Ale popořadě. Kubát v úvodu své útlé knihy definuje rozdíl mezí politickým systémem a politickým reţimem. Zdŧrazňuje přitom, ţe zatímco politický systém v sobě nezahrnuje pouze politické faktory, nýbrţ zohledňuje také ekonomické a sociální struktury či kulturní kontext, tak politický reţim představuje pouze organizaci politické moci ve smyslu formálních i neformálních politických institutŧ. Následně čtenáři sdělí, ţe se ve své práci bude věnovat právě pouze tomu, co označuje za politický reţim. Jeho cílem je pak nabídnout doporučení, která by umoţnila, aby se český parlamentarismus stal stabilnějším, efektivnějším a akceschopnějším. Jiţ zmíněný politolog Miroslav Novák navrhoval podobná opatření od devadesátých let minulého století opakovaně, naposledy v roce 2006 v knize Jakou demokracii pro nové demokracie?. Demokratický reţim by měl podle Kubáta nabídnout více, neţ pouze své přeţívání. „Měl by být také funkční, a to především ve smyslu své účinnosti. Účinnost demokratického reţimu přitom mŧţe být dvojího rázu. Za prvé je to účinnost ve smyslu akceschopnosti, tj. schopnosti jednat. Za druhé je to účinnost ve smyslu dosahování výsledkŧ, nejlépe socioekonomických,“ tvrdí Kubát. Zároveň zdŧrazňuje, ţe to neznamená, ţe by socioekonomická výkonnost demokratického reţimu byla dŧleţitější neţ jeho akceschopnost. Poté, co následně vymezí pozitivní a negativní akceschopnost, zastaví se u případné a podle něj nerealistické a tedy pouze teoretické moţnosti zavést v České republice poloprezidentský reţim, přejde plynule k hledání nástrojŧ, které vládě v parlamentarismu zajistí prostředí, v němţ bude jak stabilní, tak akceschopná. Na tomto místě je třeba připomenout, ţe existují rozličné teorie demokracie. Pro tuto chvíli postačí, připomeneme-li práci nizozemského politologa Arenda Lijpharta a jeho konsensuální model demokracie. Pro něj je klíčová role zákonodárného sboru, jehoţ hlavní funkcí je zrcadlení názorové plurality ve společnosti.



Zatímco majoritní (westminsterský) model demokracie upřednostňuje princip akceschopnosti (vlády), konsensuální model dává přednost reprezentativnosti parlamentu. Pro konsensuální model demokracie je přitom typické, ţe je tu politická moc vykonávána nikoli na základě skutečnosti, ţe někdo disponuje většinou v parlamentu, nýbrţ prostřednictvím konsensu přijatého větším počtem aktérŧ. Kubát zároveň připomíná, ţe Česká republika v drtivé většině aspektŧ spadá právě do konsensuálního modelu. Tak jako dříve Novák, i Kubát připomíná, ţe Česká republika je na rozdíl od prvorepublikové ČSR národnostně, etnicky, náboţenský či sociálně homogenní zemí a tedy tu není (nemuselo by být) klíčovou rolí Poslanecké sněmovny zrcadlení jednotlivých segmentŧ společnosti na pŧdě zákonodárného orgánu, nýbrţ by údajně pro Českou republiku bylo vhodnější, aby Sněmovna generovala pohodlné většiny. Zajímavé je, ţe zcela ignoruje výsledek posledních sněmovních voleb a historicky největší sněmovní většinu, kterou tu vláda od roku 1992 disponovala. Přesto zdŧrazňuje, ţe si Česká republika mŧţe dovolit „luxus“ majoritního modelu demokracie, „protoţe kde není v podmínkách homogenní společnosti koho reprezentovat, není třeba trvat na principu reprezentativnosti a lze se přiklonit k principu akceschopnosti, který je s majoritní demokracií nerozlučně spjatý“. Kubát přitom zamlčuje zkušenost s koaliční vládou občanských demokratŧ, TOP 09 a Věcí veřejných, která ukázala, ţe svízel zdejší politiky je jinde, neboť i pohodlná většina 118 poslancŧ nečinila z vlády stabilní instituci. Opak byl pravdou. Právě tato zkušenost přitom dokazuje, ţe malá schopnost efektivně si vládnout nesouvisí v České republice pouze s volebním systémem, který v minulosti produkoval slabé vládní většiny, nýbrţ i s politickou kulturou, která je zaloţena na ideově vyprázdněné konfrontaci a neschopnosti hledat konsensus. Tou se ale Kubát nezabýval, neboť není součástí jím v úvodu definovaného politického reţimu. Posílit premiéra po vzoru Polska? Pozoruhodná je pasáţ, ve které Kubát na příkladu Polska dokazuje prospěšnost institucionálního posílení pozice premiéra nejen ve vládě, nýbrţ i ve vztahu k zákonodárnému sboru či samostatným politickým stranám. Polsko podle něj po přijetí ústavy v roce 1997 dobře ukazuje, ţe vhodné ústavní vymezení premiérovy pozice jej mŧţe účinně chránit i v nepříznivých podmínkách nestabilního a relativně ideologicky polarizovaného stranického systému. Zároveň připomíná, ţe polská vláda provádí veškerou vnitřní i zahraniční politiku státu a řídí státní správu, a to jak na ústřední, tak i na regionální úrovni. „Vláda je sice kolektivním orgánem, ale spíše formálně neţ ve skutečnosti. Nejen ve vládě, ale v celém reţimu hraje totiţ klíčovou roli premiér. Polská ústava činí z premiéra samostatnou výkonnou instituci, která není nadřazena pouze jednotlivým ministrŧm, nýbrţ celé státní správě včetně té regionální,“ připomíná Kubát. „Premiér stanoví politiku vlády a zajišťuje její vykonávání. Ministři jsou na něm zcela závislí. Premiér jim vymezuje pole pŧsobnosti a kdykoli je mŧţe vyměnit (formálně prostřednictvím prezidenta,“ dodává politolog s tím, ţe v praxi jsou výměny ministrŧ na denním pořádku. Tak jako v České republice je i v Polsku vládnutí koaliční. Kubát přitom podotýká, ţe v letech 1997-2012 mělo Polsko dvanáct vlád a šest premiérŧ. „Výmluvný je rozdíl mezi počtem vlád a počtem premiérŧ. Počet vlád je dvojnásobný a prokazuje premiérovu stabilitu. S nadsázkou lze uvést, ţe vlády se mění, ale premiéři zŧstávají. Polská zkušenost říká, ţe racionalizaci parlamentního reţimu nemusí tolik vadit koaliční podoba vládnutí, a dokonce ani jistá nestabilita stranického systému,“ vysvětluje Kubát s tím, ţe vliv stranického systému se v Polsku projevuje především ve vztahu k Sejmu. Ve vztahu k vládě aţ zprostředkovaně. „Vláda je totiţ polskou ústavou dostatečně chráněna před stranami (a tedy poslanci),“ dodává. Volebním inţenýrstvím proti komunistŧm Podle Kubáta Česká republika z hlediska politické racionalizace parlamentarismu potýká se třemi klíčovými problémy: institucionální slabostí politických stran, přílišnou ideologickou polarizací stranického systému a povolebními paty, které brání vzniku výrazně většinových vlád. Kubát přitom dŧsledně trvá na tom, ţe KSČM je antisystémovou stranou. „Přílišná polarizace stranického systému je problémem proto, ţe antisystémová KSČM má na úrovni celostátního vládnutí nulový koaliční potenciál a současně obsazuje v Poslanecké sněmovně nezanedbatelný počet křesel,“ píše Kubát. Plné znění zpráv


Připomíná také, ţe výsledkem je zablokování politického systému a nemoţnost úplné alternace moci. „Neblahým dŧsledkem těchto situací je skutečnost, ţe u nás dlouhodobě nedocházelo k relativně pravidelnému střídání levice a pravice u moci,“ píše Kubát. Vyvozuje z toho, ţe nejzávaţnějšími problémy českého parlamentarismu jsou antisystémová politická opozice (KSČM) a slabé většiny v Poslanecké sněmovně. Je škoda, ţe se Kubát nepokusil o reflexi pozice KSČM v rámci českého politického provozu. Ta totiţ zaznamenala v posledním desetiletí poměrně významný posun. Lze ho mimo jiné ilustrovat na sociálních demokratech, kteří si sice na březnovém sjezdu Bohumínské usnesení nezrušili, spolupráci s KSČM na vládní úrovni v nějaké podobě ale oproti období před deseti lety nevylučují. Ostatně například profesor politologie Maxmilián Strmiska jiţ v roce 2006 ve svém příspěvku v knize Parlamentní volby 2006 a česká politika napsal, ţe by realizace menšinové vlády sociálních demokratŧ s podporou KSČM představovala „prŧlomovou opci“, fakticky eliminující „dohodu o vyloučení“ KSČM. Podle Strmisky by taková konstelace byla navíc schopna vyvolat nevratnou přeměnu české stranické soustavy. Tato přeměna by nejspíš vedla k zpřehlednění interakcí hlavních i vedlejších politických pólŧ, efektem by pak bylo pravidelné střídání u moci blokem levicových a blokem pravicových stran. Kubát nicméně upřednostňuje volební inţenýrství a navrhuje volební model, jehoţ předpokládaným efektem by byla marginalizace KSČM v českém politické systému. Odmítá tudíţ úpravu stávajícího proporčního volebního systému, a to právě s odŧvodněním, ţe by pravděpodobně nedošlo k vyřešení problému nereformované KSČM. Za vhodnou nepovaţuje ani nějakou podobu smíšeného volebního systému a tvrdí, ţe pro Českou republiku je nejlepší variantou většinový volební systém. Upřednostňuje přitom dvoukolový většinový volební systém v jeho „spíše silné“ variantě. Znamená to, ţe by do druhého kola mohli proniknout i tři aţ čtyři kandidáti. Právě „spíše silná“ varianta dvoukolového většinového volebního systému zajišťuje podle Kubáta ţádoucí účinky. „,Spíše silný„ dvoukolový většinový volební systém by napomohl utváření většin v parlamentu (tím by odstranil či alespoň zmírnil problém ,stojedničkových„ vlád), omezil by antisystémovou či extrémní politickou opozici nebo by ji donutil k umírněnosti či snad ideologické reformě (KSČM), nezlikvidoval by automaticky menší strany (tím by se také zvýšila šance, ţe by menší politické strany takovou volební reformu podpořily) a nutil by politické strany ke spolupráci,“ zdŧvodňuje svŧj návrh Kubát. Upozorňuje přitom na obtíţnou předvídatelnost dvoukolového většinového volebního systému. Je to dáno tím, ţe křesla mohou být ve druhém kole voleb získávána na základě konjukturálních vazeb mezi stranami a voliči vytvořenými ad hoc mezi prvním a druhým kolem hlasování. Zároveň připomíná, ţe si dvoukolový většinový volební systém neumí poradit s vnitřní nestálostí politických stran, navíc napomáhá individualismu kandidátŧ. Přesto by byl podobný volební systém pro Českou republiku podle Kubáta vhodný, neboť by přispěl k umírněnosti politiky. Meze politologického pozitivismu Pokud svou pozornost zaměříme pouze na politický reţim, jak jej Kubát vymezuje v úvodu své knihy, mŧţeme skutečně za největší slabinu české politiky povaţovat sloţité utváření vládních většin. Nicméně sněmovní volby v roce 2010 tuto tezi vyvrátily. Po posledních parlamentních volbách totiţ vznikla vláda s výraznou vládní většinou, avšak k její stabilitě to nevedlo. Problém české politiky je tedy jinde. Uţ v červnu 2011, tedy rok po vzniku Nečasovy vlády, věřilo podle šetření agentury STEM poslancŧm pouhých devatenáct procent lidí. Bylo to nejméně od roku 1994. Na minimum se podle prŧzkumu STEM tehdy propadla i vláda premiéra Petra Nečase, dŧvěřovalo jí pouhých šestnáct procent lidí. Od té doby dŧvěra v politické instituce prakticky stále klesá. Drtivá většina voličŧ se domnívá, ţe politici nejednají v jejich zájmu, ţe je neprezentují. Navíc legitimita vlády vzešlá z voleb po rozštěpení Věcí veřejných jiţ neexistuje. Řečeno s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazŧ Jaroslava Zavadila, většina voličŧ nepochybuje, ţe politici na lidi kašlou.



V kaţdém úvodu do politologie se dočteme, ţe politika směřuje k urovnání konfliktŧ jako projevŧ rozporných vŧlí, respektive zájmŧ, a to zpŧsobem předem dohodnutým a viditelným. Předpokladem takto pojaté procedurální povahy politiky je garance rovnosti. Moţnost zastávat úřady a pozice musí být přístupná potenciálně kaţdému za podmínek rovných příleţitostí pro všechny. Pro legitimitu politického procesu přitom není podstatná pouze obsahová stránka politiky, nýbrţ právě i ta procedurální. Přesně to řekla v listopadu loňského roku v Otázkách Václava Moravce senátorka a bývalá soudkyně ústavního soudu Eliška Wagnerová: „Zákonodárná procedura je zdrojem legitimity přijatého zákona.“ A Václav Bělohradský jiţ před časem varoval, ţe jsme svědky přechodu od demokracie k postdemokracii, který podle něj spočívá ve změně pojmu politika. Tou změnou je posun od reprezentace k lobování. Znamená to, ţe politika zásadně rezignuje na podmínky férové rovnosti příleţitostí pro všechny a současně nevyrŧstá ze zázemí hodnot. Prŧvodním znakem tohoto procesu je rezignace na ideu veřejného zájmu a privatizace veřejných politik. Prakticky se tu politika stala synonymem klientelismu. Kubát ale na poţadavek reprezentace rezignuje. Volá především po stabilnějším a akceschopnějším vládnutí, aniţ by se zamyslel, zda to povede k jeho větší legitimitě. Problém klientelismu a korupce zkrátka ze své analýzy vypouští. Předpokladem demokratického uspořádání je ale jeho inkluzivita. Tedy opak toho, kam se česká politika po třiadvaceti letech po listopadu 1989 dopracovala: politici jednají často pouze v zájmu mocenského a ekonomického profitu úzké skupiny lidí na celostátní, regionální či komunální úrovni. Korupce je přitom metodou, jeţ je z dostupných procedur nejúčinnější a nejefektivnější. A politické strany namísto toho, aby hájily zájmy svých voličŧ, fungují jako společnosti, které obchodují se státními zakázkami a s výhodnými místy ve státní správě. Český politický systém tedy reformu potřebuje, avšak takovou, která by prohloubila jeho demokratičnost. Cílem takové reformy by mělo být nikoli zapouzdření a stabilita stávajících politických elit, nýbrţ naopak otevření systému a větší spoluúčast veřejnosti na správě věcí veřejných. Zároveň by taková reforma neměla blokovat ţádoucí cirkulaci politické reprezentace. Politologie, které pozitivistické lpění na zvolené metodologii vede k přehlíţení zásadních skutečností, si těţko mŧţe nárokovat, aby byla brána váţně. O změnách volebního systému je jistě moţné vést debaty, ale motivovány by měly být právě snahou českou politiku otevřít, učinit ji méně partokratickou. Michal Kubát: Současná česká politika. Co s neefektivním reţimem? Brno, Barrister & Principal 2013.

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/15303-kudy-z-bidy-ceske-politiky _

Rakovník hostil mládeţnický parlament 5.4.2013

5plus2.cz str. 00 Petra Chytrá_

stalo se_

RAKOVNÍK - V Rakovníku zasedl koncem března Evropský parlament mládeţe v České republice. Studenti diskutovali o palčivých problémech tíţících Evropskou unii i o budoucnosti maturit. Na plenárním zasedání v Domě osvěty byli vybírání kandidáti na celoevropské setkání studentŧ. Foto: Petra Chytrá Na 15. národní výběrovou konferenci, která se konala od 21. do 24. března, se sjelo více neţ 140 středoškolských studentŧ nejen z České republiky, ale také z Německa. Společně s nimi přijeli také jejich učitelé i zahraniční hosté. Mezi 18 českými školami hájili barvy Rakovníka také čtyři studenti druhého aţ čtvrtého ročníku místní obchodní akademie. Plné znění zpráv


Největší úspěch zaznamenal student druhého ročníku Roman Štěpka, který byl na plenárním zasedání nominován na celoevropské zasedání coby reprezentant České republiky. "Tato nominace mě velice těší, protoţe ţáci řešili ve skupinkách a v angličtině rŧzná témata a náš student dokázal obstát v široké konkurenci. Myslím si, ţe konference pozvedla povědomí nejen o naší škole, ale také našem městě," pochvaluje akci i úspěch ţákŧ ředitel Masarykovy obchodní akademie Miloslav Blecha. Záštitu převzalo město Hlavním dějištěm zasedání se stala Masarykova obchodní akademie a Dŧm osvěty, který město studentŧm poskytlo pro jejich potřeby. Rakovník převzal nad touto konferencí patronát. "Jsem rád, ţe jsem mohl převzít záštitu nad akcí takovéhoto charakteru a velmi mě těší, ţe se do projektu zapojila také rakovnická obchodní akademie, v jejíchţ prostorách jednání probíhala," řekl rakovnický starosta Zdeněk Nejdl. "Tuto akci jsme vnímali jako zajímavou moţnost prezentace města v rámci republiky a mimo ni," dodala tisková mluvčí úřadu Alida Štulajterová. Týmová spolupráce Studenti byli rozděleni do pracovních skupin, ve kterých diskutovali nad odbornými problémy tíţící společnost i současnou Evropu. Kromě dobrých komunikačních vlastností si studenti prozkoušeli také své jazykové schopnosti, neboť všechna jednání probíhala v angličtině. Hlavním tématem celé konference bylo heslo "Vzdělávej sám sebe, vzdělávej svŧj svět". "Cílem konference je, mimo samotný výběr reprezentantŧ České republiky, šíření demokratických hodnot, posilování dovednosti práce v týmu a diskuse a v neposlední řadě také seznámení se s vrstevníky z celé Evropy s podobnými zájmy," říká Matěj Kinovič, hlavní organizátor 15. národní výběrové konference. V rámci programu se v pátek uskutečnila v aule školy také panelová debata na téma Budoucnost maturit v českém vzdělávacím systému. Se studenty přišli diskutovat kromě Miloslava Blechy také první náměstek ministra školství Jiří Nantl, proděkan Fakulty sociálních věd UK Petr Soukup a stínový ministr školství Marcel Chládek. URL| http://www.5plus2.cz/1019/rakovnik-hostil-mladeznicky-parlament _

Miloš Zeman není ţádný myslitel 5.4.2013

Hospodářské noviny str. 11 Rozhovor_ Petr Honzejk, Petr Fischer_

Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahŧ Prezident Miloš Zeman se sice rád prohlašuje za eurofederalistu, ale ve skutečnosti je to jen floskule, myslí si šéf Ústavu mezinárodních vztahŧ Petr Drulák. Zeman je podle něj především pragmatik. Přesto ale mŧţe postupně proměnit dosavadní odmítavý vztah Čechŧ k Evropské unii, o který se z valné míry přičinil jeho předchŧdce Václav Klaus. * HN: Udělal Miloš Zeman dobře, kdyţ řekl, ţe chce Livii Klausovou jako velvyslankyni na Slovensku? Ne. První chybou byl samotný styl. Jmenování velvyslancŧ je diskrétní proces. Musí projít několika koly, je potřeba mít souhlas země, do které velvyslanec míří. A tady se zveřejnilo jméno hned na začátku. Druhý problém je samotné jméno Livie Klausové. Za dvě desetiletí se u nás ustálil princip jmenování profesionálních diplomatŧ. Neznamená to, ţe by čas od času neměl přijít někdo zvenku. Ale pak se musíme ptát, jaká je jeho přidaná hodnota. A v případě Livie Klausové nevidím nic, čím by měla být lepší neţ profesionální diplomat. To, ţe je někdo pŧvodem Slovák, není kvalifikace. Takových lidí je v české státní správě spousta. Velvyslanec je úředník, vyjednavač – a nic v jejím ţivotopise nenasvědčuje, ţe by to měla dělat lépe neţ profesionál. * HN: Jak to mohou vnímat Slováci? Jako necitlivost. Od diplomata se očekává, ţe bude zastupovat zájmy své vlády. Nyní máme vládu Petra Nečase, ale za rok a pŧl tady mŧţe být vláda Bohuslava Sobotky. Mŧţeme opravdu očekávat, ţe Livie Klausová bude profesionálně chladně zastupovat zájmy sociálnědemokratické vlády? Moţná toho bude Plné znění zpráv


schopna, ale moţná také ne. Nic o tom nevíme. Takţe na Slovensku nemusí mít radost. Těţko to mohou vnímat jinak neţ jako odměnu prezidenta Zemana za podporu Klausovy rodiny v prezidentské kampani. * HN: Ale k takovým obchodŧm přeci docházelo i za Václava Havla. Na velvyslanecké posty chodili lidé z prezidentské kanceláře. To je pravda, ale byli to většinou lidé, kteří se věnovali zahraniční politice. U Pavla Seiftera, který šel do Londýna, nebyly pochyby, ţe má ohromné zkušenosti. Byli tam jistě i lidé bez zkušeností, ale zase měli jinou přidanou hodnotu. A navíc se od té doby státní správa přeci jen zprofesionalizovala. * HN: Je spor o Livii Klausovou počátkem boje o vládu nad zahraniční politikou? Myslím, ţe si tím aktéři kolíkují prostor. Dlouhá léta u nás existuje trojúhelník vláda – ministr zahraničí – prezident. A teď nový prezident zkouší, co si mŧţe dovolit. A ostatní hráči, jako ministr zahraničí, mu dávají najevo, kde je jejich prostor, do kterého by se uţ neměl montovat. * HN: Neměly by se prezidentské pravomoci v ústavě přesněji vymezit, aby bylo jasné, kdo tvoří zahraniční politiku země? Bylo by to jistě dobré, ale na druhou stranu všechno se v ústavě naprosto detailně popsat nedá. Ústava předpokládá, ţe se aktéři chovají rozumně. A pokud se zodpovědně chovat nebudou, tak ţádný zákon nepomŧţe. Osobně věřím, ţe se to v budoucnu ustálí a uţ se nebudou takové nešťastně případy opakovat. To, co se stalo, je selhání politické kultury. * HN: Miloš Zeman vstoupil do zahraniční politiky i vztyčením vlajky Evropské unie na Hradě. Jak se to projeví na pozici Česka v Evropě? Do ledna jsme měli destruktivně euroskeptického prezidenta, standardně euroskeptického premiéra a mírně proevropského ministra zahraničí. Teď se jeden z vrcholŧ trojúhelníku změnil. Základní proevropskou orientaci Miloše Zemana není moţné zpochybňovat. To Česku pomŧţe symbolicky v návratu do Evropy. Ale Zeman je pouze prezident, hlavní slovo má vláda. * HN: A mŧţe Zeman proměnit dosud euroskeptické Česko? Jeho vzkaz dovnitř mŧţe být dŧleţitější neţ navenek. Klaus výrazně pomáhal euroskeptické náladě uvnitř Česka, Zeman bude zřejmě pŧsobit opačně. Ve chvíli, kdy v Evropě vystupují na povrch nejrŧznější národní egoismy, je dŧleţité, aby z pozice respektovaného prezidentského úřadu hovořil někdo, kdo si uvědomuje širší souvislosti. Po určité době by tak mohlo dojít i ke zlepšení vnímání Evropské unie v Česku. * HN: Je Miloš Zeman takový formát, aby dokázal do evropské debaty vnést něco nového? Tím si nejsem jist. Měli jsme dva politiky-myslitele. Prvním byl Václav Havel, druhým Václav Klaus. O Zemanovi se dá sice mluvit jako o výjimečném politikovi, protoţe hraje jinou ligu neţ náš prŧměr. Ale nějakými velkými myslitelskými počiny se nevyznačuje. Je dobrý rétor, dokáţe pouţívat bonmoty, ale ţe by přispěl velkými myšlenkovými impulsy české, a natoţpak evropské politice, tak to tedy ne. Nelze vyloučit, ţe se to v budoucnu stane, ale na základě zkušenosti to nelze ani očekávat. Pokud říká, ţe je eurofederalista, tak to vnímám spíš jako floskuli. Prostě chce do nějaké míry sjednocenou Evropu, ale nevěřím, ţe chce něco jako evropský stát. * HN: Není Zemanovo evropanství zpochybněno jeho vztahem k Německu? To je problém. Bylo to vidět v prezidentské kampani, která se kolem Německa točila vysloveně nefér zpŧsobem. Karel Schwarzenberg si sice do jisté míry údery zaslouţil, protoţe se dopustil výrokŧ, kterých se kompetentní český ministr zahraničí dopouštět nesmí. Ale Zeman zašel určitě dál, neţ bylo vhodné. A stojí za to připomenout, ţe Zeman nepouţíval protiněmecké argumenty poprvé. Ještě jako sociálnědemokratický politik to dělal například ve vztahu k Jiřímu Dienstbierovi, kdyţ se uzavírala československo-německá smlouva. To neznamená, ţe bych Zemanovi přičítal bytostné antiněmectví. Jde o to, ţe u Zemana ve vztahu k Evropě nevidíme jasné ideové zázemí a principy. On je pragmatik, takţe těţko říci, co bude ve skutečnosti nakonec Plné znění zpráv


dělat. U Václava Klause to bylo svým zpŧsobem čitelnější – jako politik byl sice úhoř, ale alespoň jsme si ho mohli nějak zaškatulkovat. * HN: Byl by v tomto směru lepším prezidentem Karel Schwarzenberg? Miloš Zeman rozhodně není nositelem společenské změny. Ale tím by nebyl ani Karel Schwarzenberg. Z toho pohledu bylo druhé kolo prezidentské volby dost zoufalé. Ani jeden z nich nedokáţe vyřešit společenskou krizi. * HN: A neměl nakonec se svou kritikou EU Václav Klaus pravdu? Nabízel alespoň nějaké řešení. Klaus akcentoval národ, coţ určitě nějaká hodnota je, ale nedá se na ní stavět moderní politika. Pro nás je jediná alternativa evropské hodnotové společenství. Nedá se to samozřejmě prosazovat jen shora, z úrovně politikŧ a institucí. Problém spočívá i v tom, ţe neexistuje evropská občanská společnost. Občas se sice v protestech napříč Evropou něco takového objevuje, ale ne dostatečně. Takţe problém je jak na úrovni evropských institucí, tak na úrovni občanŧ, kteří si neuvědomují, ţe národní stát na řešení problémŧ nestačí. Ţijeme v období hodnotové prázdnoty. Pojem, kterému říkám bratrství, ve společnosti skomírá a to společnost rozkládá. * HN: Ale kde hledat, kdyţ se vše pevné z minulosti rozpadlo? Nenajdeme nikdy něco úplně nového. To, co tu máme, jsou určité stavební kameny, ze kterých mŧţeme postavit něco nového. To, ţe církve zdiskreditovaly křesťanství, neznamená, ţe to základní poselství je mrtvé. To, ţe neoliberálové zdiskreditovali myšlenky volného trhu, neznamená, ţe jsou špatné. Komunisté zdiskreditovali rovnost, ale myšlenka sociální rovnosti sama o sobě špatná není. Máme jisté stavební kameny a společnost by se teď měla rozhodnout, co s nimi udělá. Tím najde nový obsah bratrství, z nějţ bude politika čerpat. * HN: Je v Česku nějaký politik, který by v takovýchto rozměrech byl schopen přemýšlet a jednat? Není, ale blízko k tomu měl Václav Havel v 70. a 80. letech. V Moci bezmocných popisuje přesně to, o čem já teď mluvím. I on hovoří o postdemokracii, ale to je právě demokracie tmelená bratrstvím. Ve vysokých funkcích najednou uhnul, moţná zjistil, ţe to nejde, najednou to byl jiný Havel. Je to asi spíše úkol pro proroka, ale politik by měl prorokovi naslouchat, i kdyţ by obě role neměly nikdy splynout v jedné osobě. * HN: Zpět k EU. Je zdrojem moţného bratrství, nebo uţ nenávratně bude mít nálepku zdroje problémŧ? Současná krize je nepříjemným testem, který ukazuje, ţe evropské bratrství moc silné není, ţe pokud tu nějaké zárodky byly, byly udušeny. Rozevírají se nŧţky mezi severem a jihem, vracíme se k národním jistotám. * HN: Ale pořád je tu moţnost rozpadu unie na národní státy, Václav Klaus chce být lídrem tohoto proudu, má na to? Má na to, aby se stal jedním z hlasatelŧ tohoto okrajového evropského proudu. Je to ale trochu paradoxní. Tito lidé jsou bytostní nacionalisté, takţe těţko mluvit o nadevropských strukturách. Společný nepřítel jim pomáhá, ale ţádný silný proud pod vedením Václava Klause nevznikne. * HN: Není vlaţný zájem o dění v EU u nás dán i tím, ţe krize na Česko vlastně nijak váţně nedopadla a ţe se cítíme relativně bezpeční? Je to určitá manifestace zásadnějšího problému, a to je relativní bezproblémovost současné české existence. Nemáme problémy s nikým, se sousedy vŧbec ne, a tak nás zbytek světa aţ tak nezajímá. Skutečná hrozba pro ČR je rozpad evropské integrace. * HN: Proč? Protoţe v té chvíli se rozkládá úplně všechno, budeme muset vyjednat zahraniční politiku s velkými zeměmi, které budou mimo rámec Evropy nepředvídatelné. Unie neuvěřitelným zpŧsobem zcivilizovala Plné znění zpráv


evropskou politiku, zpŧsobem, který si ani nedokáţeme představit. Najednou bychom se ocitli v dţungli a to je pro malý stát naprosto zničující. * HN: A proč tenhle názor většina Čechŧ nesdílí? Protoţe je to nezajímá. A pak nepřemýšlíte a raději vezmete za svŧj nějaký líbivý slogan. Foto popis| Zeman je dobrý rétor, dokáţe pouţívat bonmoty, ale ţe by přispěl velkými myšlenkovými impulsy české, a natoţpak evropské politice, tak to tedy ne. Foto popis| > Nynější ředitel praţského Ústavu mezinárodních vztahŧ maturoval v roce 1990 na Gymnáziu v Hořovicích. Posléze vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se specializací na mezinárodní obchod. V letech 1993 aţ 1994 absolvoval Univerzitu v Antverpách, kde se zaměřil na mezinárodní ekonomii a politiku. Od roku 2011 je profesorem politologie na Fakultě sociálních věd UK. Poslední monografií Petra Druláka je Politika nezájmu: Česko a Západ v krizi. Publikace vychází z poznatku, ţe česká politika se ocitla v hluboké krizi a postrádá schopnost formulovat a naplňovat dlouhodobé celospolečenské cíle. Foto autor| FOTO: HN – MATEJ SLÁVIK O autorovi| Petr Honzejk, Petr Fischer, [email protected] _

Markéta Fialová 5.4.2013

nova.cz

str. 00

Nova.cz/Hvězdy/Zpravodajství_ Nova.cz_

Moderátorka a novinářka Markéta Fialová je nedílnou součástí moderátorského týmu Televizních novin jiţ řadu let. Narodila se v roce 1971 v Praze, je absolventkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy - obor masová komunikace. Svou novinářskou kariéru začala v deníku Mladá fronta ještě před přijetím na vysokou školu. Markéta je vdaná a je maminkou dvou holčiček Almy a Emmy, proto kdyţ není v práci, snaţí se všechen čas věnovat jim. Právě děti byly pro Markétu v době nemoci velkou oporou. Všechen volný čas pochopitelně věnuje rodině, která ji nabíjí energií, a snaţí se dohnat spánkový deficit. Vše o Televizních novinách, které Markéta moderuje najdete ZDE! Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2013/1482153.jpg?d41d

URL| http://tv.nova.cz/clanek/hvezdy/zpravodajstvi/marketa-fialova.html _

Rakovník hostil mládeţnický parlament, sjely se desítky lidí 4.4.2013

5+2 dny str. 03 Rakovnicko_ PETRA CHYTRÁ_

Oči studentŧ se koncem března upíraly k Rakovníku. Zasedl zde Evropský parlament mládeţe v České republice. RAKOVNÍK / Společenské oblečení, diskuze, hlasování, všudypřítomná angličtina. Jako by se Rakovník na chvíli ocitl v belgickém sídle Evropské unie. Na čtyři dny se město opravdu stalo středem pozornosti napříč Plné znění zpráv


evropským spektrem, sjel se sem Evropský parlament mládeţe v ČR, vzdělávací nezávislá organizace pro mládeţ. Účast byla hojná Na 15. národní výběrovou konferenci, která se konala od 21. do 24. března, se sjelo více neţ 140 středoškolských studentŧ nejen z České republiky, ale také z Německa. Společně s nimi přijeli také jejich učitelé i zahraniční hosté. Mezi 18 českými školami hájili barvy Rakovníka také čtyři studenti druhého aţ čtvrtého ročníku místní obchodní akademie. Největší úspěch zaznamenal student druhého ročníku Roman Štěpka, který byl na plenárním zasedání nominován na celoevropské zasedání coby reprezentant České republiky. „Tato nominace mě velice těší, protoţe ţáci řešili ve skupinkách a v angličtině rŧzná témata a náš student dokázal obstát v široké konkurenci. Myslím si, ţe konference pozvedla povědomí nejen o naší škole, ale také našem městě,“ pochvaluje akci i úspěch ţákŧ ředitel Masarykovy obchodní akademie Miloslav Blecha. Záštitu převzalo město Hlavním dějištěm zasedání se stala Masarykova obchodní akademie a Dŧm osvěty, který město studentŧm poskytlo pro jejich potřeby. Rakovník převzal nad touto konferencí patronát. „Jsem rád, ţe jsem mohl převzít záštitu nad akcí takovéhoto charakteru, a velmi mě těší, ţe se do projektu zapojila také rakovnická obchodní akademie, v jejíchţ prostorách jednání probíhala,“ řekl rakovnický starosta Zdeněk Nejdl. „Tuto akci jsme vnímali jako zajímavou moţnost prezentace města v rámci republiky a mimo ni,“ dodala tisková mluvčí úřadu Alida Štulajterová. Týmová spolupráce Studenti byli rozděleni do pracovních skupin, ve kterých diskutovali nad odbornými problémy tíţícími společnost i současnou Evropu. Kromě dobrých komunikačních vlastností si studenti prozkoušeli také své jazykové schopnosti, neboť všechna jednání probíhala v angličtině. Hlavním tématem celé konference bylo heslo „Vzdělávej sám sebe, vzdělávej svŧj svět“. „Cílem konference je, mimo samotný výběr reprezentantŧ České republiky, šíření demokratických hodnot, posilování dovednosti práce v týmu a diskuze a v neposlední řadě také seznámení se s vrstevníky z celé Evropy s podobnými zájmy,“ říká Matěj Kinovič, hlavní organizátor 15. národní výběrové konference. V rámci programu se v pátek uskutečnila v aule školy také panelová debata na téma Budoucnost maturit v českém vzdělávacím systému. Se studenty přišli diskutovat kromě Miloslava Blechy také první náměstek ministra školství Jiří Nantl, proděkan Fakulty sociálních věd UK Petr Soukup a stínový ministr školství Marcel Chládek. Foto popis| Na plenárním zasedání v Domě osvěty studenti obhajovali své názory před odbornou porotou. Ta poté vybírala kandidáty na mezinárodní setkání. Foto autor| FOTO / PETRA CHYTRÁ Regionální mutace| 5+2 dny - Rakovnicko _

Pchjongjang přesunul rakety středního doletu na své východní pobřeţí 4.4.2013

ČRo Plus

str. 01

17:10 Pondělí - pátek podle…_ _

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A je to mimořádný čtvrtek, je to čtvrtek 4. 4. Já vám přeji příjemný podvečer, hned se vás pokusím nalákat k poslechu následujících 50 minut. Severní Korea se snaţí vyvolat dojem, ţe se chystá na válku. Prý jako odpověď na americké provokace. Vyvádí to z míry její jiţní sousedy. A nepíchli Američané tentokrát do vosího hnízda moc? Český prezident je na Slovensku, kam by rád instaloval v roli velvyslankyně Lívii Klausovou. Dotkneme se toho, ţe mezi Hradem a Černínským palácem se prohlubují příkopy i kvŧli dalším ambasadorŧm. Nevíme, kdo z aktérŧ víc tvrdí muziku, ale kdybyste si chtěli vychutnat čistý heavy metal nebo rock doby Plné znění zpráv


předlistopadové, tak budete mít prostor hned poté. Posvítíme si na veřejné zakázky, škodí rok starý zákon o nich ekonomice, anebo čistí korupční prostředí, anebo obojí? No, a posoudíme, jestli existuje přímá souvislost mezi holou hlavou a srdcem. Tak, kdyby se nejednalo o tak váţnou věc, člověk by mohl říct, ţe severokorejský reţim osvědčil udivující schopnost přijít kaţdý den s novou hrozbou vŧči svému jiţnímu sousedovi a Spojeným státŧm. Severokorejská agentura Jon-hap oznámila, ţe Pchjongjang přesunul rakety středního doletu na své východní pobřeţí. Den předtím prý tamní armáda dostala povolení k případnému jadernému útoku na Spojené státy. Komunistický reţim také chce zprovoznit zakonzervovaný reaktor na výrobu vysoce obohaceného uranu. A v téhle atmosféře se Spojené státy rozhodly urychlit protiraketovou obranu svého území v Tichomoří ostrova Guam. Jak podotýká Helena Berková. Helena BERKOVÁ, redaktorka -------------------Severní Korea opakovaně hrozí útokem na Jiţní Koreu a Spojené státy. Washington se proto rozhodl rozmístit na Guamu protiraketový systém THAAD. Americký ministr obrany Chuck Hagel mluví o reálné hrozbě. "Severokorejci mají jadernou zbraň a mají rakety." Řekl americký ministr obrany. Analytici ale pochybují, ţe Pchjongjang pokročil v miniaturizaci náloţí a ţe je schopen umístit je do raketových hlavic. Současnou krizi vyvolaly severokorejské testy rakety dlouhého doletu a jaderné bomby. Rada bezpečnosti OSN reagovala zpřísněním sankcí vŧči KLDR. Pchjongjang odpověděl celou řadou krokŧ. Mimo jiné oznámil, ţe je se Soulem ve válečném stavu. V Severní Korei se mezitím konají vojenské přehlídky a protiamerické pochody. Podle zpravodajŧ není jasné, zda se vŧdce KLDR Kim Čong-un skutečně obává případného útoku Jiţní Koree nebo Spojených státŧ, nebo zda se jen snaţí upevnit svou pozici silného vŧdce. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tolik Helena Berková. Já jsem odpoledne zavolal českému velvyslanci v Jiţní Korei Jaroslavu Olšovi a zeptal se ho, jak brát hrozby severního souseda? Protoţe odborníci v posledních týdnech tvrdili, ţe tvrdá rétorika severokorejského reţimu nijak nevybočuje z jeho dosavadní taktiky a pravděpodobně nepřeroste v nic fatálního. Jaroslav OLŠA, český velvyslanec v Jiţní Korei -------------------Já bych začal těmi výhrŧţkami jako takovými. Já jsem dnes mluvil s jedním moţná vŧbec největším expertem na severokorejskou propagandu a ten mi říkal, ţe v principu to není nic zvláštního, ţe ty výhrŧţky jsou relativně normální, i kdyţ jich je víc, ale zajímavé je, ţe v severokorejském tisku ty výhrŧţky a téma toho konfliktu zabírá aţ 80 procent ústředního deníku korejské Strany práce. A to uţ je netypické. Takţe to je první moţná základní věc. Ale k tomu, k těm, jak to vnímají Jihokorejci. Samozřejmě za těch 60 let, kdy ten latentní konflikt mezi oběma korejskými státy existuje, se vlastně celé ty generace a čím jsou mladší, zvykly ţít tím, ţe cosi takového jako nebezpečí z druhé strany hranice existuje, takţe to ani moc nevnímaly. Ale přece jenom tentokrát ten rétorický konflikt, zatím rétorický, trvá uţ hodně dlouho. A je hodně ostrý. Takţe najednou se to pomalu ale jistě začíná stávat tématem rozhovoru. Čili ty lidi začínají vnímat, ţe to zase není tak úplný, úplná situace tak jako vţdycky. Prostě je to příliš dlouhé a příliš intenzivní. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A jakou taktiku teď zaujímá vláda v Soulu vŧči těm výhrŧţkám? Jaroslav OLŠA, český velvyslanec v Jiţní Korei -------------------Tak, ministr národní obrany Kim Kwan-dţin dneska hovořil a říkal směrem k tisku, ţe jednotky vojenské zvýšily svou pohotovost a říkal také, ţe byť je malá šance, ţe by severokorejská rétorika přerostla ve válečný konflikt, něco takového jako rŧzné druhy provokací, moţný pohraniční střet, tím nejpravděpodobněji asi v námořní hranici, nebo někde v rámci okrajŧ demilitarizované zóny, nebo dokonce kybernetický útok poměrně silný, to je věc, kterou si umí zhruba asi představit. K tomu kybernetickému útoku, to je moţná sama o sobě zajímavá věc, protoţe přestoţe samozřejmě Kim Čong-un se ukazuje na fotografiích s computery, které vypadají tak trochu jako z nějakého ne úplně dobrého staršího sci-fi filmu. Tak severokorejské jednotky ... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Třeba to jsou jen makety, co my víme. Plné znění zpráv


Jaroslav OLŠA, český velvyslanec v Jiţní Korei -------------------Tak samozřejmě, ale severokorejské, severokorejský počítačoví experti jsou velmi vyspělí a velmi dobří. Moţná věc, která není známa, ţe nejslavnější jihokorejský animovaný film byl sice napsán v Jiţní Korei, ale před zhruba desetiletím produkován a vyráběn animátory na severu. Čili oni jsou velmi dobří a samozřejmě Jiţní Korea tomuto klade velký dŧraz. V roce 2010 zřídila velké velení, vlastně jednotku kybernetické ochrany, kde je několik set pracovníkŧ. Já jsem měl to štěstí před zhruba rokem a pŧl navštívit toto centrum. A vypadalo opravdu velmi, velmi přesvědčivě. A jsem velmi přesvědčen o tom, ţe tento druh nebezpečí Jihokorejci také berou velmi váţně a jsou na něj připraveni. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A vzhledem k tomu, ţe ta válečná hrozba se nějak nepřeceňuje, alespoň z toho, co říkáte, tak samotní obyvatelé se nějak zvlášť na nějaký vojenský úder asi nepřipravují, viďte. Jaroslav OLŠA, český velvyslanec v Jiţní Korei -------------------Ţivot funguje jako normálně. Já si vzpomenu na dobu na podzim 2010, kdy došlo k tomu vlastně nejhoršímu incidentu ostřelování ostrova Jonpchjong, který je pod jihokorejskou jurisdikcí. A tehdy se objevilo v řadě novin vlastně uţ takové články, které říkaly, a kdyby došlo ke konfliktu, uvědomme si, ţe je tady 13 tisíc dělostřeleckých baterií namířených na aglomeraci o 23 milionech obyvatel, co bychom asi tak dělali? Ukázalo se, ţe zase město nedisponuje ţádným větším mnoţstvím krytŧ a vlastně to město, ţádná aglomerace této velikosti na něco takového nemŧţe být úplně připravena. Takţe to je ta první věc, ţe ti lidé si to začali uvědomovat. A po tom vlastně minulém konfliktu se dokonce v jednom z místních odborných časopisŧ, který vychází v angličtině, objevoval také scénář a moţnosti třeba, zda by mohlo dojít k nějakému i nukleárnímu útoku. A ten autor toto vlastně nevyloučil. Říkal tehdy, je to 2,5 roku zpátky, ţe Severní Korea nemá asi takový nosič a nemá asi takovou bombu, kterou by mohla přemístit. Ale protoţe do jihokorejských přístavŧ stále přijíţdějí severokorejské lodi, nelze si, nelze vyloučit teorii, ţe na té lodi by byla připravena takováto nějaká bomba, která by pak explodovala v tom jihokorejském přístavu. Čili ty, o věcech se diskutuje a já si myslím to, ţe zvýšili pohotovost jednotek a tak dále, berou ji velmi, velmi váţně a není to tak, ţe by se říkalo po těch 4, 5 týdnech, ono je to jenom taková rétorika. Prostě přípravy se dělají a je třeba být připraven. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Slyšeli jste hlas českého velvyslance v Soulu Jaroslava Olši. My teď voláme politologovi a historikovi z Middlebury College v americkém Vermontu, momentálně hostujícímu na Fakultě sociálních věd v Praze Michaelu Krausovi. Dobrý den, pane profesore. Michael KRAUS, politolog, historik, Middlebury College -------------------Dobrý den. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak, víme, ţe americký ministr zahraničí Chuck Hagel prohlásil, ţe Severní Korea adresovala Spojeným státŧm a svým sousedŧm reálnou a jasnou hrozbu, čili také Američané neberou tu současnou krizi na lehkou váhu? Michael KRAUS, politolog, historik, Middlebury College -------------------Ano, to je zcela zásadní věc. A není to tedy jenom rétorika amerického ministra obrany, ale jak uţ zmínila kolegyně Berková, Američané se rozhodli vyslat do oblastí i vojenské lodi vyzbrojené protiraketovými systémy. Takţe tu hrozbu berou velmi váţně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A řekl byste, ţe levicový prezident Barack Obama, kterého mají republikáni moţná za holubici, tady reaguje tvrději neţ jeho republikánští předchŧdci? Plné znění zpráv


Michael KRAUS, politolog, historik, Middlebury College -------------------No, tak já si myslím, ţe prezident Obama má poměrně jaksi kredibilitu, co se týče pouţívání moci, nebo mocenských prostředkŧ tam, kde je to zapotřebí. A doufám, ţe ten severokorejský reţim zŧstane, ho nebude tímto zpŧsobem zkoušet. Protoţe tady se jedná o poměrně zásadní americké zájmy včetně závazkŧ a které Spojené státy mají vŧči Jiţní Korei, které zcela určitě dodrţí. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No, ale neznamená to, ţe Obama nějak mění svou strategii vŧči Korei, přece jenom na rozdíl od minulosti tady, pokud vím, tak neleţí na stole ţádný návrh na potravinovou pomoc nebo něco podobného, jak bývalo v minulosti zvykem. Michael KRAUS, politolog, historik, Middlebury College -------------------No, já si domnívám, ţe Obama v podstatě postupoval ve šlépějích svých předchŧdcŧ. Ţádný, ţádná americká vláda nebyla příliš úspěšná ve svých snahách najít nějakou novou, novou cestu k severokorejskému reţimu. Těch rŧzných diplomatických pokusŧ bylo více. A dokonce i prezident Obama poslal několik zřejmě tajných misí do Severní Koree, kde se pokoušel jaksi získat nový prostor pro diplomacii. Ale zjevně neuspěl. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A nevyšlo to? Nevyšlo to, to znamená, ţe kdyţ nepomohl cukr, tak je potřeba nasadit bič. Michael KRAUS, politolog, historik, Middlebury College -------------------No, tak ta rétorika toho severokorejského reţimu je varovná a samozřejmě Severní Korea má nového vládce autokrata stalinistického typu. Jiţní Korea si nedávno zvolila novou prezidentku. Takţe je moţné, ţe, ţe ten Kim jako se snaţí tady vyzkoušet svého souseda. Ale ve chvíli, kdy vyhroţuje válkou, tak samozřejmě jeho agresivní rétorika jako nelze jinak, neţ to brát velmi váţně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A kdyby teoreticky na území Spojených státŧ dolétla nějaká raketa ze Severní Koree, jak by na to Američané odpověděli? Michael KRAUS, politolog, historik, Middlebury College -------------------Prosím vás, tak to je jako situace, ve které nelze říct s jistotou nic. Snad ta nejdŧleţitější informace je, ţe vojenští experti se domnívají, ţe Jiţní, Severní nemá tuhle tu schopnost, ţe ani ta raketa, kterou tam nedávno přesunula. Samozřejmě útok na Spojené státy je výzva k válce. A ta americká reakce by byla adekvátní tedy tomu útoku, o tom nelze pochybovat. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A šli by Američané do války i kvŧli svému spojenci Jiţní Korei, pokud by byl napaden? Michael KRAUS, politolog, historik, Middlebury College -------------------Já si myslím, ţe Američané by určitě jako byli útokem na Jiţní Koreu zasaţeni i přímo tím, ţe tam mají svá americká vojska. Takţe to by byl útok přímo na americké jaksi závazky. A, ale daleko, daleko větší nebo, já nepovaţuju takovou razantní akci za velmi pravděpodobnou. Ale domnívám se, ţe tady hrozí moţná něco jiného. Největší nebezpečí vidím v tom, ţe ten Kimŧv reţim chtě nechtě vyprovokuje nějaký incident s Jiţní Koreou, třeba potopí nějakou jihokorejskou loď, jako uţ udělali v minulosti a tím přinutí tu novou prezidentku tedy v Jiţní Korei, jejíţ maminku myslím Severokorejci uţ zabili, nějakým zpŧsobem reagovat a ta politická krize se rychle přelije do vojenského konfliktu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Varuje politolog a historik profesor Michael Kraus. Já vám děkuji za rozhovor, hezký den. Michael KRAUS, politolog, historik, Middlebury College -------------------Děkuji, na shledanou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No, a ve studiu všechno bedlivě sledoval náš zahraničně politický komentátor Milan Slezák. Dobrý podvečer. Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor -------------------Dobré odpoledne pozdní. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Jak se to vezme. Tak, samozřejmě, ţe do hlav představitelŧ severokorejského reţimu odsud z Česka, moţná ani z jiných míst na světě nevidí nikdo. Ale přesto, dokáţete si nějak vysvětlit, ţe Pchjongjang vystupňoval ty svoje výhrŧţky nad rámec obvyklé rétoriky? Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor -------------------Tak, pro to mŧţe být několik vysvětlení. Pravda je, ţe ta rétorika, kterou zmiňujete, se objevuje kaţdý rok ve stejném období. To jest období, kdy Američané spolu s Jihokorejci pořádají společné námořní manévry, o nichţ tvrdí oni sami, ţe je to součást přípravy na obranu proti útoku. Zatímco Severokorejci v nich vidí naopak přípravy na útok z jihu. Proto jsou proti nim vţdycky ostře. Vţdycky ostře se vyjadřují a vţdycky ostře poţadují, aby Američané od těch manévrŧ a Jihokorejci od těch manévrŧ upustili. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ale nepřesáhlo to teď tu obvyklou ostrost? Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor -------------------Přesně tak, to jsem chtěl dodat, ţe ty výhrŧţky jsou nejostřejší za celou dobu, co pamatuji. Také nejčetnější. A nejrozumovitější. Protoţe jejich rozličnost vás překvapí kaţdým dnem. Protoţe vţdycky se objeví něco nového, ţe byste uţ nečekal, ţe dále se to bude stupňovat. Ale opravdu kaţdý den přibude něco nového, překvapivého, jako například včera. A to si myslím, ţe bylo vŧbec nejdŧleţitější za celou tu dobu, co zaznělo. Protoţe to je reálná hrozba. Na rozdíl od hrozby atomového útoku, která si myslím, ţe je přece jenom hodně hypotetická z dŧvodŧ, které tady uţ zazněly. Ale mohl bych dodat další. Ale pokud jde o tu včerejší hrozbu, tak to je oznámení, ţe Severokorejci obnovují provoz svých jaderných zařízení v Jongbjonu. A protoţe se určitě chcete dostat k tomu, abyste mi poloţil další otázky, tak budu konstatovat pouze, pouze velice jednoduše, ţe tím si mohou zajistit další plutonium pro další jaderné zbraně. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak, a teď mi odpovězte, prosím, na to, na co jsem se ptal na začátku. Proč to tentokrát přesáhlo tu obvyklou mez? Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor -------------------Jsou dvě moţnosti. Buďto si Severokorejci myslí, ţe by měli přitvrdit, protoţe teprve pak jim budou Spojené státy a další země naslouchat. A teprve potom za to, ţe Severokorejci poté, co tu krizi sami vyvolali a pak přispějí k jejímu uklidnění, dostanou Severokorejci od těch státŧ, které jste zmiňoval nějakou odměnu, to znamená pohonné hmoty, potraviny, něco podobného. Anebo je to součást úsilí nového vedení země o udrţení moci, protoţe připomeňme, ţe nový severokorejský vŧdce je v úřadě velice krátce, ţe si musel upevňovat pozici mezi vedoucími kruhy a třebaţe uskutečnil několik čistek v armádě, tak moţná tam nemá zas úplně tak pozici jistou, jak by to z dálky mohlo vypadat. Připomeňme, ţe i kdyţ je mu 30, nebo kolem 30, my neznáme jeho přesný věk, tak ţe, a je uţ maršál, protoţe tatínek se o to včas postaral, tak přece jenom mnozí z těch Plné znění zpráv


ostřílených harcovníkŧ mezi severokorejskými maršály, mnozí z těch, kteří uţ zaţili podobné krize vojenské, na něj přece jenom alespoň v soukromí mohou pohlíţet s určitým despektem. A on, aby si je získal, mŧţe takovouto krizi vyvolat, aby maršálŧm a celé zemi dokázal, ţe on je ten silný. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Washington podle severokorejských zdrojŧ byl oficiálně informován, ţe, cituji: "Eskalující americká nepřátelská politika a lehkováţné hrozby budou raţeny prostředky menšího, lehčího, diverzifikovaného jaderného úderu." Konec citátu. A kdyţ tedy pominu, jakým zpŧsobem byl Washington oficiálně vyrozuměn, kdyţ mezi oběma zeměmi ţádné diplomatické kontakty nejsou, tak co si představujete pod tím menším jaderným útokem? A jsou toho Severokorejci schopni? Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor -------------------To je samozřejmě velká otázka. Hned se k tomu dostanu. Ale chtěl bych konstatovat jednu dŧleţitou věc. Ţe u všech těch hrozeb, nebo u většiny těchto opravdu, opravdu výrazných hrozeb musíme k nim přičíst také zpŧsob, v níţ jsou podávány. A ten je zpravidla podmíněný. Zpravidla to vţdycky, a nám to samozřejmě, nám novinářŧm to zpravidla vypadá, protoţe to uţ pro nás tak není zajímavé, ale zpravidla ti Severokorejci vţdycky říkali, pokud vy budete pokračovat ve své provokativní politice, tak my na to odpovíme třeba i preventivním jaderným útokem. A takhle to bylo téměř se všemi hrozbami, které ze Severní Koree v posledních dnech zazněly. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A teď tam ten podmiňovací zpŧsob byl nebo nebyl? Vypadl nebo nevypadl? Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor -------------------Do této chvíle v tomto případě si myslím, ţe tam byl také. Ale samozřejmě neumím korejsky, to přiznávám, ale myslím si, ţe to bylo vţdycky. Ţe to vţdycky takto zaznělo. Ale ... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Takţe to není reálná hrozba? Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor -------------------No, mŧţe to být reálná hrozba. Není to reálná hrozba potud, ţe, ale to uţ jsme také slyšeli v předchozích příspěvcích, Severokorejci téměř jistě nemají jadernou bojovou hlavici. Proto mŧţeme odečíst jejich rakety. Na druhou stranu mají biologické a chemické hlavice, které by na rakety uţ dokázali upnout. A ty by dokázaly natropit v zemích nepřátelských také velikánskou neplechu. Dokonce v Tokiu by zabily více lidí neţ jaderná střela. To je sice s podivem, ale Japonci si to tak spočítali. Teď se právě dostávám ještě k tomu, k těm moţnostem jaderného útoku. Severokorejci moţná, a to nikdo neví, jestli je to tak, ale moţná opravdu mají jaderné dělostřelecké granáty. Takové granáty tady byly v Evropě za doby studené války. Měla je třeba i československá armáda. Dostřel severokorejského dalekonosného dělostřelectva je velká část Jiţní Koree. Takţe pokud bych já chtěl interpretovat tu výhrŧţku omezeného jaderného útoku na americké cíle, tak bych si dokázal představit, ţe kdyby se náhodou Severokorejci rozhodli k tomu, ţe zaútočí pomocí jaderných zbraní, a pokud mají ty dělostřelecké jaderné granáty, mohli by zvolit je. Ale zdŧrazňuji znovu, je to opravdu krajně hypotetická moţnost. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Také jste pouţil několik podmiňovacích zpŧsobŧ, jsem si všiml. Tak snad to nevypadlo při poslechu. Tolik zahraničně politický komentátor Milan Slezák. Děkuji, na slyšenou. Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor -------------------Na slyšenou. _ Plné znění zpráv


Bankovní poplatky 4.4.2013

ČT 1

str. 01 _

21:30 Máte slovo_

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. Jak to, ţe v době ekonomické recese my občané chudneme a velké české banky bohatnou? Loni měly dokonce rekordní zisky. Kdyţ tak vydělávají, proč jsou v Česku spotřebitelské úvěry draţší neţ v zahraničí? A proč střadatelŧm úroky na spořících účtech naopak sniţují? Protoţe kdyţ si započítáte inflaci a rŧzné poplatky, zjistíte, ţe během roku jste v bance reálně zchudli. Nezneuţívají banky svého postavení? A neodírají nás, klienty? O tom diskutovat budou. Náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace. Dobrý večer. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dlouholetý a zapálený bojovník proti bankovním poplatkŧm. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Z Ministerstva financí k nám dorazil přímo náměstek ministra Kalouska. Dobrý večer. Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A za vás veřejnost, banky povaţuje za pijavice starosta obce Vítějeves. Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ekonom, který přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A nespokojený podnikatel, kterého poplatky rozčilují. Jiří PROMBERGER, podnikatel -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Máte slovo, ale nejdřív ti z vás, kteří uţ od rána telefonovali do Rádia Impuls. nejmenovaná osoba -------------------Nejenom bankovní poplatky, ale veškerý praktiky bank ke klientŧm jsou naprosto nehorázné. Proto jsem tuto situaci velmi jednoduše vyřešil. Zrušil jsem bankovní účet a dnes ţádný nemám a velmi pravděpodobně jiţ nikdy mít nebudu. To, co se stalo na Kypru, nejenom ţe se mŧţe stát u nás, ale dokonce se i stane a ještě něco horšího. nejmenovaná osoba -------------------Já bych chtěl jenom vyřídit tam tomu chytrolínovi, co si zrušil bankovní účty, tak se těším, aţ si prošoupe cvičky, aţ bude všechno platit hotově. nejmenovaná osoba -------------------Jestliţe si někdo ušoupe paty, tak je to pořád lepší, neţ to cpát do drţky těm institucím pomocí sloţenek. nejmenovaná osoba -------------------Ten pán, co volal, má pravdu, blíţí se pohroma z Kypru. Proto jsem vybral veškerý peníze, necelý tři miliony korun. Lidi, radím vám, vyberte veškerý peníze nebo špatně dopadnete. nejmenovaná osoba -------------------Banky u nás je státem povolená lichva, protoţe za všechno berou poplatky. Ať uţ to je uloţení peněz na účet, vybrání svých vlastních peněz, které uţ máte několikrát zdaněné, tak stále poţadují poplatky. Takţe mě zaráţí, proč my všichni jsme jako ovce a platíme těm bankám nehorázné poplatky? nejmenovaná osoba -------------------Nejhorší na tom je, ţe všechny tyto banky jsou vlastněný zahraničním kapitálem, zahraniční firmou. Ale podívejte se, co ty mateřský banky dělají doma. Tam jedou s nulou, tam mají jenom malý poplatky. No prostě my jsme Česká republika, taková dojná kráva v srdci Evropy. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Nachere, jsme tedy, jak řekl ten předposlední posluchač, jako ty ovce, kdyţ platíme bankám nehorázné poplatky? Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Tak já si myslím, ţe ano. A kvŧli tomu já jsem vlastně zaloţil před sedmi lety ten server, protoţe ty bankovní poplatky se za tu dobu staly symbolem. Symbolem zvětšení sebevědomí těch bankovních klientŧ, coţ bylo slyšet v těch telefonech, ţe uţ si to nenechají líbit, symbolem postavení českých zákazníkŧ. Na to také někdo upozornil. Protoţe je třeba neustále připomínat to postavení českého zákazníka a toho zákazníka v západní Evropě,. Co si ty firmy, nadnárodní firmy dovolí ke klientovi v Německu a v České republice, v tom je velký rozdíl a netýká se jenom bank. Týká se to prodeje potravin, týká se to dalších oblastí, jako jsou poplatky v telekomunikacích, značkové oblečení. Teďka je módní kvalita, hlídání kvality potravin, které jsou u nás ještě draţší a podobně. A myslím si, ţe tam také jeden posluchač naráţel, a i to bych já podtrhnul, ţe to je symbolem postavení, takového privilegovaného postavení bankovního sektoru v té celé ekonomice, který funguje principem, ţe zisky jsou naše, jsou soukromé, a ztráty jsou veřejné. A to si myslím, ţe je dlouhodobě neudrţitelné. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Takţe pane Nachere, vy tedy tvrdíte, ţe vlastně české banky nebo české dceřiné společnosti těch zahraničních matek, bychom řekli, si dovolují k našim klientŧm to, co by si třeba v Německu a Rakousku nedovolili, i ohledně poplatkŧ? Plné znění zpráv


Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ano. O tom já jsem přesvědčen. Ale taky musím samozřejmě zdŧraznit, ţe to je i o těch klientech. Ţe kdyţ to oni na sobě nechají dříví štípat, tak se zase těm bankám nedivím, ţe uplatňují ty poplatky. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak ale pojďme tady, pane Matoušku, co to je, ţe tedy si to nedovolíte v Rakousku a v Německu a na nás ano? Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------To říká pan kolega Nacher, ale ţe si to nedovolíme a je to jiné. Já bych úplně naše klienty nepodceňoval a neměl bych pocit, ţe oni jsou nějací ovce nebo hlupáci, jak by rád pan kolega Nacher. A někdo jim bude říkat, co je pro ně dobré. Oni přeci naši klienti to sami vědí, rozhodují se přeci nejen podle ceny, rozhodují se i podle kvality sluţeb a řady dalších kritérií si vybírají banku. Mají moţnost, a k tomu se mŧţeme potom vrátit, banku velmi rychle a snadno změnit. A musíme si uvědomit přeci, ţe bankovní poplatek je prostě cena za poskytnutou sluţbu. A těch sluţeb dnes banky poskytují v ekonomice celou řadu. Co je ale dŧleţité. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan starosta bude... Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Kolega Nacher ještě vydrţí, protoţe mluvil dlouho. Je, ţe tady existuje velmi velké konkurenční prostředí. Je tady čtyřicet bank, dvacet minimálně z nich poskytuje sluţby klientŧm jako fyzickým osobám. Je tady velmi rŧznorodá nabídka, jak pokud se týká samotné banky, poplatkové strategie, produktŧ, inovace a tak podobně. A klienti mají naštěstí řadu moţností, jak si vybrat mezi bankami. A pro ně ta situace nebyla nikdy lepší, neţ je dnes. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No moţná pro banky není lepší. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Pro naše klienty. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Dobře. Mŧţeme si vybírat. Ale pojďme, ty větší banky, takové ty, které většina lidí vyuţívá, no tak ty poplatky mají. Řekněte, pane starosto, které poplatky vám třeba přijdou nesmyslné? Tady pan Matoušek říká, ţe to platíte za sluţbu, ano? Třeba si jdete vybrat peníze na přepáţku, no tak musíte za to zaplatit. Co se vám na tom nelíbí, pane starosto? Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------Tak v prvním řadě se cítím jako zákazník. A ten zákazník by měl mít určitý práva a měly by se ke mně tak banky chovat. Jestliţe máme nástrojŧ dvacet, těch vašich poplatkŧ, a vedle toho máte své vlastní marţe, tak se na mě nezlobte, ale kdybyste je k těm svým marţím, coţ jsou úroky, připsali, tak je to lichva. Protoţe je strašně vysoká, obrovská. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan náměstek bude reagovat. Radek URBAN, náměstek ministra financí Plné znění zpráv


-------------------Jednoduchá úvaha, kterou pochopí kaţdý, kdo se kdykoliv potká s výrobním procesem. Existuje něco jako cena materiálu a cena práce. V bankovnictví dochází moţná k takovému nepochopení, protoţe cena materiálu v bankovnictví je cena peněz. To je ten úrok. No a cena práce, to jsou ty sluţby, to jsou ty poplatky. A souhrnně to krásně v oblasti úvěrŧ umíme změřit ukazatelem, který se jmenuje roční prŧměrná sazba nákladŧ a ten jasně říká, kolik je to dohromady. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Roční procentní sazba nákladŧ. Je to RPSN, roční procentní. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan Promberger. Jiří PROMBERGER, podnikatel -------------------Tak já si myslím, ţe ty poplatky jsou opravdu proti, řekl bych, vyšší proti zahraničním bankám. Já jsem si vytáhl jenom něco, co naši kolegové platili v poslední době. Takţe třeba jenom převod deseti tisíc dolarŧ do Ameriky za nakoupení nějaké součástky poplatek 1500 korun. To je nějakých sedm osm procent vlastně z převáděné částky. To by si ţádná banka venku nedovolila, takovýhle poplatek. A ţe by ty banky měly, řekl bych, o tolik lepší servis neţ ten zahraniční, to jsem si taky nevšiml. Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já bych k tomu řekl z pohledu poplatkŧ a ţe tady zaznělo, ţe by to byla lichva. Zazněla tady RPSN. Konkrétně na ty spotřebitelské úvěry pochopitelně ty poplatky jsou tam obsaţené v té sazbě RPSN, coţ je orientační sazba pro to, jestli si vezmu úvěr v bance nebo značkové nebance. A to, jestli v bankách jsou vyšší nebo niţší, to uţ je zase otázka řízení rizik, takţe má smysl se bavit o tom, jestli ten klient má dostat sazbu 20%, 25, ale je to v té sazbě RPSN. A já bych tady chtěl zmínit, jestli mŧţu, výzkum Univerzity Karlovy, kde my jsme právě zkoumali v rámci navigátora bezpečného úvěru výše těch sazeb, výše RPSN, kde se ukazuje opravdu, ţe ty banky nebanky mají ty sazby téměř podobné, ale jsou vyšší neţ v Evropě. Takţe teď je otázka, aby konkurence a nové banky, nové příchozí banky... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a proč jsou vyšší u nás neţ v Evropě? Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No souvisí to i s rizikovostí klientŧ například. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe my jsme rizikovější neţ v zahraničí? Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No tak kdyţ se podíváme i co se týče například na vývoj nezaměstnanosti. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Tak je sedmá nejlepší. Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No ono jde o tu dynamiku. Ono je potřeba se dívat na dynamiku té nezaměstnanosti. Stále roste. Ale hlavně i ty vyhlídky české ekonomiky nejsou úplně rŧţové, coţ Patrik Nacher dobře ví, ţe nezaměstnanost je takový indikátor... Plné znění zpráv


Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ale ty úroky jsou takhle vysoký stále. Ale já bych chtěl říct jednu věc jenom, proč vlastně vzniklo RPSN. RPSN vzniklo, protoţe v tom ty finanční instituce dělají zmatek. Protoţe lidé by se určitě lépe orientovali, kdyby tam byla jenom ta cena těch peněz, to je ten úrok. Tím, ţe tam je úrok, a pak jsou tam další náklady, které jsou vţdycky tím drobným písmem, tu poplatek, tu něco, tu nějaká jiná sluţba, která je s tím spojená, tak pak samozřejmě muselo vzniknout něco, aby se to dohromady sečetlo a to je to RPSN. Ono by to RPSN vŧbec nemuselo existovat, kdyby existoval jenom ten úrok. V té úrokové marţi vy, vy jako vy banky, teďka nevím, na koho tady směřovat, protoţe tady bohuţel není ţádný zástupce z bank. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tady máte za Českou bankovní asociaci. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Pan kolega Matoušek mluví za všechny banky. I za ty, co ty poplatky nevybíraj. Ale tam je ten problém v tom, ţe pak dochází k duplicitě. Ţe prostě ta úroková marţe, v tom by ty banky měly mít ten zisk, ten zisk, který by pokryl všechny ty náklady, jako mají ostatní podnikatelé. Tím, ţe tam je ještě vedle toho nějaký poplatek, tak tím dochází k té duplicitě. Takţe kdyţ si právě klient jde do banky a vyberete si tam, tak přece ta zaměstnankyně tam je přece pro ty klienty, aby nabírala i nové klienty. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale tady pan Promberger řekl přesně, nezlobte se, ale aby platil klient sedm procent z částky, kterou převede, ano, no co stálo tolik peněz, prosím vás? Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Já myslím, ţe je velmi dŧleţité, aby... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ne, pojďme se bavit konkrétně. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Já neznám ten konkrétní poplatek, ani nevím, o které bance pan Promberger mluví. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No co to byl za poplatek? Jiří PROMBERGER, podnikatel -------------------Zaplacení součástky ke stroji. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, to nemyslíme, za co. Ale ten poplatek bance? Byl za převod peněz? Jiří PROMBERGER, podnikatel -------------------Za převod peněz. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Plné znění zpráv


Tak ale já rozhodně, který zastupuju, jak správně říká kolega Nacher, banky, které mají vyšší a niţší poplatky, nejsou tady mimochodem ţádné, které nemají ţádné poplatky, stejně jako u těch velkých bank by se našly produkty, které jsou nezpoplatněné, rozhodně nemŧţu komentovat z pozice Asociace nějaký konkrétní poplatek, protoţe bych se mohl dopouštět například nějakého zakázaného kartelového jednání. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím vás pěkně, ale tak kdo nám vysvětlí, ano, ale nám jde o to, nezlobte se, tak je tady někdo, mně je líto, to víte, ty co mají ty velké zisky, chápete? Oni se nebaví tady s námi klienty. Ţe? Já to jako chápu, proč by se s námi tady bavili viďte? Ještě by za to chtěli poplatek od nás. Ne, prosím vás podívat se, podívat se, pojďme se podívat, za co teda platíme? Tak mám třeba poplatek za vklad na přepáţce na vlastní účet. Poplatek za připsání úrokŧ. Poplatek za předčasně splacený úvěr. Poplatek za vloţení variabilního symbolu. To jsem ani nevěděla. Proč to, prosím vás, je všechno zpoplatněno? Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------Díváte se na mě jako na zástupce státu? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak já uţ nevím na koho. Já uţ nevím, na koho se mám koukat. Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------Tak já si vymyslím otázku. Myslíte si, ţe by bylo správné, aby stát toto reguloval? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale prosím vás, mně jde o to, za co teda platím? Kdo mi to řekne? Tak já nevím, ale vy máte něco společného s bankami, viďte? Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Bezpochyby ano. A tu odpověď vám dám teďka snadno. Ten klient, protoţe vy jste řekla řadu poplatkŧ, které ale zdaleka ne všechny banky, to je prostě velmi rŧzné, uplatňují. A pokud klient není s tím ztotoţněný, nechce se mu platit zrovna tohle, není ţádná jiná snazší volba, neţ aby si vybral nějakou jinou banku. Prostě konkurence je otázka a odpověď zároveň. A jestli vám, paní Jílková, prosím, mŧţu něco ukázat. Tak tohle je formulář, kodex mobility klientŧ, který stačí, aby si klient, fyzická osoba, na své nové bance vyplnil, je to jedna stránka, jak všichni vidíte. A ta nová banka uţ zařídí jeho přechod od té staré banky. Pokud samozřejmě té staré bance něco nedluţí. Z pohledu spotřebitele, našeho klienta, nikdy nebyla situace na bankovním trhu z pohledu konkurence lepší, neţ je dnes. Není nic snazšího, neţ si vybrat takovou banku, jaká mi vyhovuje. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, takţe jenom abychom věděli, kdyţ chci odejít ze své banky, tak jdu do jiné banky rovnou a ta uţ to za mě zařídí? Dalibor CHVÁTAL -------------------Dalibor Chvátal. Já jsem z finančního serveru Měšec.cz a v podstatě trošku mŧţu podpořit jenom pana Matouška v tom, co říkal, ţe máme tady zhruba 23 retailových bank, z toho ještě máme druţstevní záloţny, které fungují v běţném platební styku a třeba ten poplatek, co jste zmiňoval, za zahraniční platbu, samozřejmě ten je maximálně, ten je absurdní, nicméně je spousta jiných bank, které ho třeba neúčtují nebo ho mají v řádu třeba stokorun. Ono stačí zvolit vhodnou kombinaci nějaké banky. A tím, ţe ty banky mají i nějaké rŧzné poplatky, tak v podstatě v těch poplatcích se na druhé straně i odlišují. Takţe jak tady máme sopusta retailových bank, které, řekněme, za základní sluţby neúčtujou ţádné poplatky nebo je mají nulové. Nechci říct, ţe mají sluţby zadarmo, tak tady máme spousty bank, které mají poněkud stupidní poplatky, jako například za variabilní symbol či text na příkazu k úhradě. Má to konkrétně jedna jediná banka, ţe jí to nevadí, ţe jí to dělá ostudu, tak budiţ, ale není nic proti tomu, abych se sebral a odešel do jiné banky. A právě ţe myslím, ţe v roce 2013 máme Plné znění zpráv


tu úţasnou výhodu v České republice, ţe přijdu do jiné banky, řeknu, s touto bankou jsem nespokojený, zařiďte mi to, abych přešel do jiné banky. Ta banka to zajistí, převody jsou zadarmo a mŧţu si vybrat skutečně sluţby, které neplatím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No prosím vás pěkně, ale pojďte, já tady vezmu, podívejte se, tady vezmu třeba paní, podívejte, tak vy slyšíte, ano, ţe si mŧţete vybrat podle poplatkŧ, podle úrokŧ. A jak se v tom budete třeba vy orientovat? nejmenovaná osoba -------------------Já nevím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No nebudete nebo vy řekněte, já nevím. nejmenovaná osoba -------------------Já nevím. nejmenovaná osoba -------------------Nevím, jak se v tom mám orientovat. nejmenovaná osoba -------------------Oberou vás tam a i tam. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak slyšíte to, ano? Vy nám říkáte... Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Není to pravda. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak poraďte nám. Prosím. A jenom se nám představte. Patrik CHRZ -------------------Patrik Chrz. Externí autor. Taky píšu pro Měšec. Jednak těch bank, který maj sluţby hodně levný nebo v podstatě zdarma, je dost. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A není to podezřelé? Patrik CHRZ -------------------Vím já? Já sám mám účet v deseti bankách a neplatím nic. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vy máte v deseti bankách účty? Patrik CHRZ Plné znění zpráv


-------------------No a neplatím nic. A naopak ještě od některejch dostávám rŧzný bonusy. Takţe jako vyloţeně je to vyloţeně vybrat o tom tu správnou. A dokonce to nemusí být ani bank. Tady třeba jak pán si stěţoval na ten převod těch deseti tisíc dolarŧ, tak krom bank jsou tady ještě devizový společnosti. Ty vám ten převod udělají klidně zdarma a ještě lepším kurzem neţ banka. Takţe vyloţeně je to prostě jakoby... Jiří PROMBERGER, podnikatel -------------------Ale otázka je taky samozřejmě času. Ale vemte si, ţe to se mŧţete zabývat vy jako profík dejme tomu nebo nějaký poradce, ale ten podnikatel má spoustu jinejch, řekl bych starostí, má nějakou svoji banku, která se mu stará o jeho peníze. A navíc nemá opravdu čas na to, aby studoval sazebníky a dělal porovnání třiceti nebo dvacet bank, kde mu to vyjde nejlépe, kde ušetří desetník na týhle platbě a kde na jiný platbě to zase bude výrazně draţší jako jo. A převádět účet, řekl bych pro podnikatele z jedné banky uţ není tak jednoduchý jako pro soukromou osobu. Má tam nějaký trvalý příkazy, má tam nějaké věci. Není to tak úplně jednoduché. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Ale jde o vaše peníze. To není, ţe se kupujete housku. Prostě je to daleko váţnější rozhodnutí. Jinými slovy, jak u podnikatele, tak u přeci fyzické osoby věnovat tomu chvíli a porovnat ty sazebníky nebo se podívat na velmi uţitečné servery, jako má kolega Nacher, kde má srovnání například těch cen, které budou potom v těch bankách platit, je přeci otázka vaší vlastní odpovědnosti za vaše vlastní peníze. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Mŧţu k tomu reagovat? Zaprvé já bych řekl, ţe kolegové Patrik a Dalibor, my se známe všichni. Ten prostor je tady malý. Tak to jsou zase extrémní pohledy. Patrik má deset účtŧ, Dalibor má asi 60 karet. Já mám taky osm účtŧ. Prostě my nejsme typická cílová skupina. My se tomu věnujeme. Takţe stejně tak jako je někdo odborník na něco jiného. A já nerozumím zase vŧbec třeba autŧm, tak stejně tak bych se jako díval s nějakým respektem i k těm zákazníkŧm. Jinak samozřejmě kolegové, a v tomhletom, a to já říkám od začátku, mají pravdu v tom, ţe tady ta moţnost té volby je, a to já říkám i na tom webu, a tam jsou právě ty srovnávače. Není nic jednoduššího neţ si to srovnat a jít do levnější banky. Problém trochu je v tom, ţe přece jenom změnit bankovní účet je mnohem sloţitější neţ změnit třeba mobilního operátora. Zejména třeba pro podnikatele. Protoţe tam ten kodex mobility, který ukazoval Honza Matoušek, uţ neplatí. Mimochodem ten kodex mobility, třeba já ho mám přímo na homepage velmi výrazně, zatímco v bankách je skryt někde v páté úrovni, to znamená, ţe je otázka, jestli banky vŧbec chtějí takto jednoduchý přechod z jedné banky do druhé, protoţe tomu dost brání. Kdyby ne, tak by ty kodexy mobility byly veřejně na hlavních stránkách těch bank. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------To se ale Patrik, s prominutím, trochu mýlí. Protoţe kaţdý z našich divákŧ, kdyţ si třeba zítra večer pustí televizi, tak tam uvidí bezpochyby nějakou reklamu nějaké banky, která jim bude říkat, ţe zařídí ten přechod sama. To je kodex mobility klientŧ a jsou tady na trhu banky, které to aktivně pouţívají. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ale ty lidi nevědí ten formulář. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan starosta chce reagovat. Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------Já bych se zase zpátky radši vrátil k těm úrokŧm a k výši těch úrokŧ. A zeptal bych se vás, jakou má dneska míru úrokovou Česká národní banka? Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Plné znění zpráv


Česká národní banka má technickou nulu téměř. Pokud se týká toho, za co my především pŧjčujeme peníze, to znamená, jaká je teď sazba z nových úvěrŧ podnikŧm, tak to jsou dvě procenta. To je nejniţší sazba, která tady je v historii České republiky. Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------Dneska jsem si to stáhl. Je to 0,05%. Česká národní banka. To jsou jaká čísla? Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Mohl bych reagovat? To je sice pravda, ale to je technická veličina. Je to na repo operace s bankami. Jako podnikatel, a tady určitě pan Promberger, by to mohl potvrdit, rozhodující sazba je PRIBOR, coţ je mezibankovní sazba. Takţe tato nezaměňovat, ač PRIBOR například měsíčně je 0,3. Ale není to nula. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, ale prosím vás, tak abyste tady, jak si tedy máme vysvětlit, dnes jsem se například dočetla v Hospodářských novinách, spotřebitelské úvěry zdraţily na rekordní úroveň. Jinde zase jsem se dočetla, ţe letos ještě se budou ty spotřebitelské úvěry zdraţovat. Ano? A dokonce, prosím vás, v Německu, Rakousku obdobné pŧjčky jsou o polovinu levnější. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------O víc. O víc. Tam je to 16 aţ 6. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ne, no tak co nám to tady, promiňte, pane Matoušku, povídáte jako? Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Ještě nic jsem o tom neříkal. Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------A to je ten paradox. Česká národní banka zlevňuje, ale naše banky, komerční banky, zvyšujou úroky. Tak tomu nerozumím. A ještě ke všemu sniţují... Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------To vás musím trošku opravit. Výrobní prostředky my si přeci pŧjčujeme především od našich klientŧ. A těm rozhodně neplatíme nulu. Jiří PROMBERGER, podnikatel -------------------Ale čtyři pět procent se jim nedává, ţe jo. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Na běţných účtech je nula, ţe jo. Ale to je zase problém těch klientŧ, ţe je tam nechávaj. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, promiňte, ale jaké prosím vás problém klientŧ? A teď mě pan Matoušek naštval. Vy říkáte, ţe ano, ţe vypŧjčujete peníze tady podnikatelŧm, ano, a ţe ty peníze zase máte od těch klientŧ, kteří si u vás spoří a vy jim skutečně dáváte nulu nebo jim dáváte 0,1%. Veškeré úroky na běţných spořících účtech rapidně klesly. Začalo to uţ loni v listopadu, ano? A řekněte mi, která banka mi na spořícím účtu dá alespoň 3,4%, jako byla loňská inflace? Plné znění zpráv


Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Já bych vás nechtěl znova rozčílit, ale prosím, podívejte se na tenhle graf, který nám tam ukazuje... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vy mluvíte o úvěrech. Já mluvím o úrocích na spořících účtech. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Ano. A tam je, kdyţ se podíváte přesně na tu červenou linku, tak to je linka, jak úročíme spořící účty, termínované vklady. A kdyţ se podíváte na tuhletu linku... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale vy mluvíte o termínovaných vkladech, víte, ale já mluvím o běţných spořících. Termínované vklady jsou, ţe je nebudu mít několik let k dispozici. A tam to teda také... Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------To není pravda. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A také to není ţádná sláva. 3,4% tam také nejsou, jako byla inflace. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------To ale není pravda, paní Jílková. Protoţe vy například u spořícího účtu ho vesměs máte kdykoli k dispozici. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a ten termínovaný mám za jak dlouho? Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------No ty jsou rŧzný přeci. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Na ten termín. Ale mŧţeš ukázat ten graf? No a abysme to vysvětlili divákŧm, protoţe já tam zase vidím určitou demagogii. Ta červená je co? Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------To jsou termínované vklady. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ano. A modrá? Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------A ta modrá, to jsou nové úvěry podnikŧm. Sazba. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------A to červené je ale fyzickým osobám. Plné znění zpráv


Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Samozřejmě. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Aha. Takţe to je přesně vidět, jak se pracuje s tou statistikou. Jako kdyţ jsem teďka slyšel, ţe na světě je čtvrtina Číňanŧ, takţe by nás tady měla bejt v prŧměru čtvrtina Číňanŧ jako, jo, kdybych takhle pracoval se statistikou. Ţe kolega Matoušek tam spojí prostě dvě věci, který se nedaj spojit, jo. spojí prostě úrokovou sazbu úvěrŧm zejména velkým podnikŧm, kde samozřejmě ta úroková sazba je nízká a spojí tam úroky na spořících nebo na termínovaných vkladech pro fyzické osoby. Proč nespojíte spojitelné věci? Úroky na spořících účtech kolem dvou procent a to, co říkala paní Jílková, prŧměr u spotřebitelského úvěru, coţ je 16. To je osmkrát tolik, to je 800% marţe. To jsou správná měřitelná čísla. Protoţe mimochodem podnikatelské účty nejsou úročeny. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Tak a Patrik ale samozřejmě dobře taky ví, ţe my nemáme v bankách ty vklady rozdělené, to jsou vklady fyzických osob a to jsou vklady právnických osob a spotřebitelské úvěry budeme poskytovat jenom z těchto a ty druhé jenom z těch druhých. To jsou přeci jedny peníze, které banka má, jsou to peníze klientŧ, které ji dohromady stojí nějaké peníze a kdyţ říkáš marţi, tak přeci to není marţe, to jsou přeci i náklady na riziko. Spousta úvěru je nespláceno. S tím banka musí samozřejmě do budoucna počítat. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ale podle, tak si budem asi tykat, protoţe se známe, nemá cenu hrát divadlo. Ale podle výsledkŧ České bankovní asociace, co teďka zveřejnili, tak ty úvěry z prodlení, ty nesplácené, tak postupně klesají. To znamená, ţe u nás ta situace rozhodně není taková, jako je v Itálii, ve Španělsku, o té nezaměstnanosti uţ jsme se bavili. To znamená, ţe u nás ta míra řekněme solidnosti těch, co splácejí, je vyšší paradoxně neţ v té západní Evropě, a přitom platí vyšší úroky. To je ten paradox. O tom se tady bavíme, o tmo kontrastu a o té míře. O ničem jiném. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Na druhé straně, jenom moţná krátké doplnění, my se nemŧţem přeci dívat jenom, jak to dopadlo poslední měsíc. Musíme se také dívat na nějaké očekávání v ekonomice, čili zpětně to úplně nefunguje. Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------Ale pane kolego, vy přece máte zajištěny ty úvěry ještě něčím jiným. A to nemovitostma. To znamená, ţe i kdyţ se vám ten úvěr nesplatí, tak si to mŧţete vzít na majetku. A to taky děláte. Takţe to není trošku férové od vás. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------No my to nemŧţeme ale přeci dělat jinak. To jsou vaše peníze, vaše peníze, které máte v bankách, které my pŧjčujeme těm klientŧm a nemŧţeme je přeci pŧjčovat neobezřetně s tím, ţe co budu teda dělat, kdyţ náhodou ten klient mi to nevrátí. Zajištění je úplně běţné. Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------Ale to jsem neřekl. Já mluvím o riziku. O riziku, o kterým mluvil kolega. To riziko vy tam máte minimální. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------To se obávám, ţe s vámi nemŧţu úplně souhlasit. Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já jestli bych mohl na toto reagovat. Tady směšujeme několik věcí. Zaprvé spotřebitelské úvěry, ty nejsou zajištěné. A proto je tam ta marţe. Tady, co říká pan starosta, myslí na zajištěné úvěry buď fyzickým osobám, to Plné znění zpráv


jsou hypotéky. A to se zase dočteme v jiném článku, ţe jsou sazby na dně teď. Takţe zase ono hrušky s hruškama a jablka s jablkama je dobré srovnávat. Aleš HEMER -------------------Aleš Hemer, místopředseda Strany soukromníkŧ České republiky. Já mám jednu takovou poznámku. Ta diskuse zde plyne tak nevázaně. Já si myslím obecně, ţe to je o tom, ţe ty banky se budou chovat tak a vybírat takové poplatky, takové, jaké my prostě budeme akceptovat a co prostě těm bankám dovolíme. Já sám jsem finanční poradce, podnikám v této sféře jiţ léta. A není tomu tak dávno, co jsme slyšeli od bank poskytujících hypotéční úvěry, ţe je přece normální účtovat poplatek za vedení účtu, fiktivního účtu, protoţe to není reálný účet, 150 nebo 200 korun a nebylo myslitelné, ţe by to u hypotéky prostě takto nebylo. Podívejte se dneska, zvedla se zde iniciativa, dneska jiţ sto tisíc lidí ţádá o vrácení těchto bankovních poplatkŧ a najednou to jde. Najednou vidíme, ţe některé banky přestávají u hypotečních úvěrŧ tento poplatek účtovat. To znamená, je to přesně o tom, ţe to, co těm bankám dovolíme, tak prostě to si budou účtovat. Ale já bych se chtěl zeptat pana náměstka Urbana, my si prostě myslíme, ţe ta výše těch bankovních poplatkŧ, a to nemluvím jenom za podnikatelskou sféru, je opravdu nemravně vysoká. A samozřejmě bychom nechtěli, aby stát zde něco reguloval, protoţe je to velmi problematické, mohl by vzniknout precedent a ten trh by neměl být regulovaný státem. Nicméně myslíme si, ţe není normální, aby tak vysoké procento zisku celého bankovního sektoru v Čechách tvořily právě bankovní poplatky. Nemyslíte si, ţe by bylo například moţné a dobré novelizovat zákon o dani z příjmŧ a zavést progresivní zdanění výnosŧ z těchto bankovních poplatkŧ? Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------Ne, v ţádném případě. Jestli je tady nějaká hodnota, kterou má stát chránit, tak je to stabilita bankovního systému. Není v ţádném případě moţné, aby stát reguloval bankovní poplatky nebo snad aby daňovými nástroji upravoval chování bank. Takţe tuto odpověď velmi jednoduše řeknu, není tady ţádný prostor pro státní regulaci. Aleš HEMER -------------------No já právě to jsem říkal. Jako státní regulaci bychom nechtěli. Ale šli bychom na to touto cestou, protoţe prostě pro mě není normální, aby například Česká spořitelna vykázala větší zisk neţ její mateřská skupina, neţ Erste bank jako celá skupina. Prostě něco je špatně. Všude v Evropě dneska slyšíte z bankovního sektoru, ţe chystají škrtání nákladŧ, škrtají náklady. Pouze zisky českých bank stoupají. Mně prostě se toto nezdá normální a myslím si, ţe prostě je to opravdu věc k řešení. A trápí to nejenom podnikatele, za které zde dneska mluvím, ale trápí to běţné občany. Není to normální. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan Teplý chce zareagovat. Prosím Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Jako to bylo přesně, ten message mŧţe být přesně opačný. Ta otázka není tak, jestli to v západní Evropě dělají špatně ty matky. My tady máme stabilní banky. Není to tak, ţe naše to dělají lépe? Není to o řízení rizik? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nebo pane Teplý, a není to náhodou tak, jak na začátku řekl jeden posluchač, jestli my nejsme dojnou krávou Evropy, ano? Protoţe já bych tady zacitovala pana inţenýra Ševčíka, který řekl. Nebýt našich dcerek, tak jejich zahraniční matky by byly ponořené pod čarou tedy zisku, byly by v červeném. My jsme sníţili ztrátu této maminky a letos to jsou zatím výsledky, které máme předběţné, tak se dá říci, ţe celý zisk Erste bank je tvořen ziskem České spořitelny. A kdyby tento zisk nebyl, tak Erste je i letos ve ztrátě. Nezlobte se, vy máte pocit, nebo nám to vysvětlete, ţe my tedy v České republice jsme tady tak bohatí, ţe tady Česká spořitelna vytváří zisk větší neţ tedy její mateřská Erste bank? No ne, vysvětlete nám to polopaticky. Ano? Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Takţe Česká spořitelna ohlásila, ţe bude propouštět asi 700 lidí. Plné znění zpráv


Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------600. Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No vidíte. 600 dokonce. Ale takţe jako sniţuje náklady. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale to teprve bude propouštět. A loni měla rekordní zisk. Loni je nepropustila. Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------A teď jsme u toho, proč český bankovní sektor je stabilní na rozdíl od západní Evropy. Jeden z dŧvodŧ je, ţe se naše banky nenamočily v globální krizi, nenainvestovaly tolik peněz do derivátŧ, neinvestovaly tolik na Balkáně, a proto ty naše banky jsou stabilnější a nemusí vytvářet opravné poloţky. Je to o řízení rizik. Poplatky, to je další věc. Jiří PROMBERGER, podnikatel -------------------Já si myslím, ţe v tomhletom je pravda, ţe naše banky jsou opravdu, zaplať pánbŧh, stabilní. Ale protoţe právě jak říkáte, nedělají tyhlety zahraniční operace, obchody a stačí jim bohatě k pohodlnému ţivotu naše poplatky. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Moment, ale já bych tady připomněl proč taky, protoţe my jsme tu cenu za to vyčištění toho bankovního sektoru zaplatili v devadesátých letech. Stálo to 500, 600 miliard korun. Takţe jako představa některých bankéřŧ, ţe kaţdých deset let daňový poplatník to znova zaplatí, je celkem asi lákavá, ale myslím si, ţe takhle by to fungovat nemělo. To znamená, my jsme si to zaplatili, to vyčištění. A já tady nechci jmenovat konkrétní banky, abych zde připomenul, za kolik se vyčistily ty banky nebo ta banka, za kolik se prodala a za jak dlouho se to těm novým vlastníkŧm vrátilo. Za jeden rok. A dodneška se některé ty náklady neustále hradí. A já nebudu tady konkrétně jmenovat ty banky, ale asi všichni známe ty největší kauzy a kolik to stálo daňové poplatníky. Víc, neţ byly primární depozita v té které bance. To znamená, ţe to je si myslím ta základna, proč ty naše banky takhle fungují a hlavně fungují také proto, protoţe nemají to investiční bankovnictví. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Patriku, to se ale díváš zpátky do minulosti na v podstatě socialistické bankovnictví. Pak následuje prodej. A je mimochodem dobře, ţe mají banky vlastníky, kteří do nich za těch posledních deset let investovali řadu prostředkŧ, které je prostě přivedly do situace, kdy jsou zdravé, stabilní a poskytují tu sluţbu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale teď je otázka, rozumíte, to napadne člověka, jestli naopak teď nám neodsávají ty peníze? Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Ale paní Jílková, to, ţe máme přeci zisk, je naopak dobře, protoţe kdybyste byla akcionářem banky, a mimochodem, Komerční banka například má akcie na burze, a měla jste jejich akcie na burze a měla jste jejich akcie, vy byste chtěla, aby byla ve ztrátě? No to asi ne. Nebo kdybyste měla účet v nějaké bance... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím vás pěkně, a to jste mi totiţ nevysvětlil, já vám řeknu, co bych chtěla, víte, co bych chtěla? Ţe kdyţ má banka tedy rekordní zisky, ano? Tak bych chtěla jak střadatel, jako člověk, který se mŧţe bát nezaměstnanosti, mŧţe se bát stáří, je tady do něj huštěno politiky a kdekým, ţe si máme spořit na stáří, tak si chci spořit někde v bance a ty banky, přestoţe mají tak rekordní zisky, tak ty úroky, pokud to nedám na ten termínovaný vklad, ale Plné znění zpráv


to mi stejně nevymluvíte, stejně to nepokryje inflaci, tak prostě je to ztrátové. Tak proč, tak co mi budete říkat, ţe jsou nějaký lidumilové ty banky. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Tak zaprvé. Pokud se týká toho zisku. Ono to přeci je dobré i z toho dŧvodu, zaprvé máme dost prostředkŧ na to, abychom poskytovali úvěry, aby ty banky byly stabilní. Platíme například /nesrozumitelné/ dvanáct a pŧl miliardy daň z příjmŧ, kterým se podílíme na dani z příjmu. To není tak špatné přeci. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ale slyšíte tam ten rozpor, ţe vy na jednu stranu říkáte, ţe u nás je to právě stabilní, všichni všechno splácí a zároveň říkáte, ţe musíme mít vyšší rizikový marţe na rozdíl od západní Evropy, protoţe proč? Přece tam je ten rozpor v jedný větě. Vţdyť to přece museli všichni slyšet. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a pan starosta, vy říkáte, ţe jsou to pijavice a největší zlo, ty banky. Tak řekněte tady pánŧm proč? Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------Nesplácí všichni. Máme tady obrovský mnoţství exekucí. Náš stát má dluh jeden bilion a 765 tisíc miliard. A není schopen ho splácet. Takţe na jedné straně opravdu, banky jsou v pořádku, ale stát chudne. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No? Pane náměstku. Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------No ale to přece se státem nemá co dělat? Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------Ţe to nemá co dělat se státem? Kriste pane, vţdyť banky kupují dluhopisy českýho státu. Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------No a představte si, kdyby je nekupovaly. Kdyby neměly třeba dost vkladatelŧ a nemohly by je kupovat. Tak by český stát musel platit ještě vyšší úroky, aby sehnal jiného kupce. Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------To je dobře, ţe jste to řekl. A o tom to totiţ je. O tomhletom problému to je. Ten stát přestává mít vládu na svou ekonomikou a přebírají ji banky. To je ten problém. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan Nacher má taky v tomto zajímavý názor. Ţe vlastně světu vládnou tedy banky. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------No tak to je to, co jsem řekl, ten symbol, který jsem otevřel před sedmi lety a teďka na Kypru to začíná, ţe ten systém imaginárních virtuálních prostě peněz, kdy banky tvoří ty peníze a uţ to netvoří centrální banky, coţ jsou mimochodem slova tady kolegy Petra Teplého z jeho přednášky, takţe doufám, ţe se mnou souhlasí, si myslím, ţe je cesta do pekel. A navíc bohuţel platí tak, ţe sice banky nabízejí sluţby, to je pravda, ale zároveň jsou zákonem vlastně kryty, protoţe některé sluţby my nemŧţeme udělat mimo ty banky. Například bezhotovostní operace jsou nad určitou hranici povinné ze zákona. Nemŧţete zaloţit obchodní společnost, aniţ byste měl bankovní účet a podobně. To znamená, ţe my jsme tím systémem nucený vyuţívat ty banky, takţe by ten stát, Plné znění zpráv


a já jsem taky proti regulaci, ale z tohoto by ten stát měl převzít tu zodpovědnost, ţe kdyţ nás nutí vyuţívat ty sluţby. To je jako kdyby vám říkal stát, kde máte obědvat, kde si máte kupovat boty a podobně. To prostě tohleto podle mě je to cesta do pekel. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane náměstku, nemŧţe se tedy dlouhodobě u nás stát třeba za pět let, za deset let to, co na Kypru, ţe Evropská unie nebo stát řekne, tak máme málo peněz, zdaníme úspory? Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------No asi těţko. Nemŧţe. Protoţe tady... Nakonec co se přesně stalo na Kypru? Drobní vkladatelé do výše sto tisíc euro, to podotýkám je dva a pŧl milionu korun, tak všichni drobní vkladatelé byli ochráněni systémem pojištění vkladŧ. A ten také funguje u nás. Ten funguje v celé Evropské unii. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Tak já bych ale chtěl připomenout, ţe ta první, ten první návrh měl sáhnout na peníze i těmto lidem. A díky té reakci se od toho upustilo. To znamená, ţe to byl takový lakmusový papírek, co ty lidi ještě snesou a kam aţ to daleko pŧjde. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------To je přeci ale potřeba, aby si všichni občané uvědomovali riziko, které přeci je z toho, kdyţ stát bude se svými prostředky nehospodárně nakládat, kdyţ se bude příliš zadluţovat, kdyţ se vydáme, řekněme, tou řeckou cestou, pokud se týká rozpočtu. Ale to je přeci odpovědnost kaţdého občana, aby volil takové politiky a aby zvolil takový přístup, který tomu zabrání. To není otázka bank. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A jaké politiky volíte, pane Matoušku, ţe máte tuhle jistotu? To mi řekněte. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Tak já myslím, paní Jílková, ţe dneska tady nejsme od toho. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, ale podívejte, tak to řekněme si na rovinu, to je taková rada, volte zodpovědné politiky, kteří vám to jednou nezdaní, rozumíte, to... Řekněme si to na rovinu. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------No my vám to taky nezdaníme bezpochyby. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, tak jde o to, protoţe tam na začátku byl jeden posluchač, který řekl přece, ţe si vybral skoro tři miliony korun. Protoţe se bojí, ţe to dopadne jako na Kypru. Tak pánové, řekněte, opravdu, protoţe mezi lidmi tato obava je. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Je potřeba úplně jasně říct, banky jsou tady výborně kapitalizované. Mohla by nám to Evropa závidět. Jsou zcela stabilní. Nejsme ţádné kasino, jako byly některé banky na Wall Street. Děláme tradiční byznys. A ačkoliv se tomu moţná někdo bude vysmívat, tak to, co děláme, je, ţe bereme vklady, dáváme úvěry a poskytujeme platební sluţby. Banky nejsou tedy zranitelné z toho pohledu, ţe by měly nainvestováno v nějakých podivných dluhopisech nebo derivátech. Plné znění zpráv


Petr ŠATRA -------------------Tak Petra Šatra. Občan. Zaznělo tady, ţe banky a bankovní systém v Čechách je stabilní. Já bych měl otázku na pana Nachera. Zaznělo tady číslo sto tisíc a více nespokojených klientŧ bank a řešení poplatkŧ za správu úvěrových účtŧ. Moje otázka zní, jakou dává šanci úspěchu těchto lidí proti právě tomuto poplatku? Vzhledem k tomu, ţe systém bankovní je stabilní. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ještě jednou ta otázka? Petr ŠATRA -------------------Jakou dáváte naději těm klientŧm, kteří vyslovili ten nesouhlas s účtováním poplatku za správu úvěrového účtu? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Jde o to jenom, aby diváci věděli, ţe v jste vlastně udělali takovou výzvu ještě s ostatními servery, aby se vám přihlásili občané, kteří jsou nespokojeni s poplatky, dali vám plnou moc a vy je za ně vymŧţete. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Tak já si troufám říct, ţe pokud u nás platí stejné prostředí, stejné právo, jako platí v Německu nebo v Rakousku, tak si myslím, ţe ten spotřebitel má velkou šanci, aby se tento poplatek uţ nevybíral, aby mu dokonce byly ty poplatky aţ čtyři roky, coţ je promlčecí doba, vráceny. Jakkoliv já tedy nechci předjímat rozhodnutí soudu, kam to pravděpodobně bude směřovat. Na druhou stranu je třeba říci to, co uţ tady řekl kolega, ţe ty banky tento poplatek neustále hájily. Načeţ jenom za poslední řekněme dva měsíce ho pět bank zrušilo totálně a dvě banky ho zrušily v případě, ţe si tu hypotéku vezmete do konce května. To znamená, ţe evidentně ten tlak uţ v této chvíli má nějaké plody, bych tak jako řekl. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale pane Nachere, promiňte, tak vy jste nalákali celkem 105 tisíc občanŧ, kteří vám dali plnou moc. Teď říkáte, ţe nechcete předjímat soudní rozhodnutí a ţe by to nějak tak jako mohlo dopadnout. Vy ovšem ty občany, o to jde, jaký vyděláte aţ nábor, prosím. Protoţe vy vlastně si vyhledáte občany podle katastru nemovitostí. A kdyţ zjistíte, ţe tedy si tu nemovitost koupili za hypotéku, tak jim pošlete takovýhle dopis, kde kromě jiného jim říkáte, vaše investice je pouze čas na vyplnění plné moci a poštovného. Za tuto minimální investici získáte zpět aţ desítky tisíc korun. Ano? Úhrada veškerých nákladŧ spojených s naší sluţbou bude realizována bankami. Jak toto mŧţete vědět, protoţe to byste ten soud museli vyhrát. A vy teď sám říkáte, ţe to nechcete předjímat. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------No já vám to vysvětlím. Kdybych to předjímal, tak se toho pak všichni zítra chytnou... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vy to tady píšete těm klientŧm, aby vám dali plnou moc. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ne. Ano, ale tam píšeme, ţe jediný náklad toho klienta bude soudní poplatek v případě, ţe se pŧjde k soudu, protoţe také mŧţe dojít k mimosoudnímu narovnání. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím vás, kde tady píšete, ţe bude soudní poplatek, protoţe moment... Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm Plné znění zpráv


-------------------Ve všech materiálech. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, tady to není. A já vám řeknu, a co kdyţ prohrajete? Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------A v případě, ţe se prohraje a banka zároveň bude zastoupena advokátem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No to bude asi. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------No nebude, protoţe mají právní oddělení velké, takţe je otázka, jestli by ty soudy vŧbec tohleto uznaly jako náklad, kdyţ je velká firma. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale dejme tomu, kdyby uznaly. Víte, kdyţ vám dám plnou moc... Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Kdyby uznaly, tak to na sebe bere firma BSP. A to je ve všech materiálech napsané. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Takţe tu úhradu, která by se podle některých odhadŧ, abyste diváci věděli, mŧţe odhadovat deset tisíc za jednoho klienta, krát sto tisíc, to máme jednu miliardu, tak a vy říkáte firma BSP Lawyer Partners. Tak prosím vás, aby diváci věděli, protoţe 105 tisíc jste dali plnou moc této firmě. Tak prosím vás, kdo jsou majitelé této firmy, víte? Ona totiţ má akcie anonymní. My neznáme strukturu. Vy nevíte, kdyţ jste dali tu plnou moc, tak vy prosím vás nevíte, komu jste ji dali. Tak proč je to na anonymní akcie? Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Dali jste ji BSP Lawyer Partners, za kterou vystupuje i mediálně veřejně Daniel Paľko. Je to naprosto prŧhledné. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No výborně. Ale mně jde o to, kdo vlastní tu firmu. Mně nejde o to, kdo za ni vystupuje, kdo je maska. Kdo ji vlastní? Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Tak dokud u nás budou fungovat anonymní akcie, anonymní vlastnictví, které firmy dokonce mŧţou ţádat i o veřejné peníze ve veřejných zakázkách, tak mŧţe existovat anonymní... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale pane Nachere, kdyţ jste tak férový, víte, a bojujte za ty občany, proč tu firmu nedáte, abysme všichni věděli, kdo za ní stojí? Proč je na anonymní akcie? Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Já jsem při tom spojení udělal maximum pro transparentnost těch podmínek. Plné znění zpráv


Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No to se vám nepodařilo. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Pro transparentnost těch podmínek pro klienty, aby oni věděli. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No oni nevědí. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ne. Oni vědí, co se stane, kdyţ se... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím vás, pane Nachere, vy moc dobře, prostě se neví, kdo za tou firmou je. A další věc, kterou jsem se dozvěděla, to byste také vy, co jste dali tu plnou moc této firmě, za loňský rok tato firma neuloţila do sbírky listin svoji účetní uzávěrku. Nevíme tedy, jak hospodaří a vŧbec, co to je za firmu. Navíc na webových stránkách si najdete, ţe tato firma vymáhá pohledávky. Víte, myslíte si, ţe toto je dŧvěryhodná firma? Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Tak ona vymáhala pohledávky i pro Českou televizi. Takţe to moţná směřuje ten dotaz i zde. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Podívejte se, já nevím, kdo vymáhal, ale mně jde o to, jestliţe lákáte... Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Koncesionářské poplatky. Počkejte, takţe vy říkáte, ţe Česká televize... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Neobracejte to. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ne. Česká televize má tedy smlouvu se stejnou firmou, kterou vy tady zveřejňujete. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím vás, já nevím. A není podstata této diskuse, ano, a něco jiného je vymáhání poplatkŧ a něco jiného je, kdyţ vy si hrajete na férovou, nezlobte se, férovou společnost, od lidí získáte... Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Kdo my. Myslíte jako mě? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ano. Protoţe vy spadáte vlastně... Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Plné znění zpráv


Já nespadám. Já jsem Bankovnípoplatky.com. Jsem tam zvlášť. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Jste zvlášť a oni vás technicky zajišťují ten nábor těch. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ano. Ale neříkejte vy. Já nejsem... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím vás, chcete k tomuto někdo něco říct? Prosím. Dejte mikrofon. Protoţe tady jde o osud 105 tisíc lidí, ano? Aby se jednou, milí diváci, protoţe mně jde o to, abyste se jednou, kdyby se ten soud prohrál, abyste se nedivili, ţe by firma BSP náhodou zkrachovala. Ona náhodou mŧţe zkrachovat, kdyţ by měla zaplatit miliardu, a pak to budete platit vy. Takţe to by měly být jasné podmínky. nejmenovaná osoba -------------------Ona ta pŧvodní občanská iniciativa za boj proti i z mého pohledu samozřejmě nesmyslného bankovního poplatku za vedení úvěrového účtu byla v pořádku. Akorát to, jakým směrem se to posunulo, uţ to není jakoby iniciativa a uţ je to skutečně byznys plán, protoţe pokud právnická nebo jakoţe právnická společnost, coţ je normální akciová společnost mimochodem, posílá cíleně lidem, kteří zakoupí nemovitost na základě veřejného výpisu z katastrálního úřadu, kde zkouší, jestli ten člověk se chytne, zároveń pošle plnou moc a v tom dopise mu argumentuje, ţe pravděpodobně banka vybírá nelegální poplatek, tak nezlobte se, to uţ není iniciativa. A to uţ je skutečně byznys plán. To uţ je jenom obchodní zpŧsob, obchodní postoj té společnosti, jakým zpŧsobem ona mŧţe logicky vydělat peníze a uţ to nesouvisí jakoby s tou pŧvodně občanskou iniciativou, pojďme zrušit ten poplatek. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A vy byste, řekněte, vy tedy radíte občanŧm, vy byste jim poradili, aby podepsali tu plnou moc? nejmenovaná osoba -------------------Já bych nepodepisoval takovou plnou moc, protoţe já osobně vnímám tak, ţe pokud jsem podepsal nějakou smlouvu s tou bankou a byla pro mě v té době nějakým zpŧsobem transparentní a rozumná a v podstatě mi ta banka nějakým zpŧsobem vyšla vstříc, protoţe předpokládám, ţe nikdo mě u hypotéky nebo spotřebitelského úvěru nedrţel pod krkem, tak předpokládám, ţe je v pořádku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale nebál byste se, ţe jednou byste vy platil tisícové náklady za soud, pokud byste prohráli? nejmenovaná osoba -------------------Samozřejmě to nemŧţe vyloučit, protoţe pokud soud prohraju, tak logicky tam ty náklady jsou, byť nejsou třeba vysoké. Mŧţe to být čtyři tisíce korun, ale jsou to samozřejmě nějaké náklady, které já budu muset zaplatit. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane náměstku, na to byste měl reagovat, protoţe skutečně tady došlo k tomu, ţe 105 tisíc občanŧ se podepsalo. Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------Já řeknu jenom jednu věc. Tady jsme slyšeli, ţe v Německu proběhly nějaké soudy. Neslyšeli jsme, ţe třeba ve Velké Británii rozhodl Nejvyšší soud, ţe cenová ujednání, poplatek není nic jiného neţ dohoda o ceně uzavřená, tady jsme slyšeli velmi korektně, uzavřená ve svobodné vŧli, bez nátlaku. Takovéto cenové ujednání nepodléhá Plné znění zpráv


soudnímu přezkumu. A já bych si netroufl, i kdyţ právník nejsem, netroufl bych si argumentovat situací v Německu a v ţádném případě já bych takovou plnou moc nepodepsal, protoţe to riziko je pro mě moc velké. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a co tedy teď doporučujete tedy těm občanŧm, kteří uţ tu plnou moc podepsali, aby třeba, kdyby náhodou ten soud se prohrál, ano, to nemŧţe nikdo vyloučit, k němu došlo, a náhodou by firma BSP zkrachovala, náhodou, to se tak děje v Česku někdy, tak aby to neplatili ti klienti? Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ale já vŧbec nechápu jako tenhle scénář, kam se to vŧbec posunulo ta debata. Já tomu teďka nerozumím? Tam jsou jasně v těch dokumentech, a to byl ten náš přístup, jak říkal Dalibor, těch iniciativ, aby se to co nejvíce zpřehlednilo, aby tam byly veškeré situace, které mohou nastat. Vyhraje se, co se stane, prohraje se, co se stane. A toto ve všech těch materiálech je napsané. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Chcete někdo na toto reagovat? Pane náměstku, ale to byste měl opravdu vy za stát. Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------Určitě ne. To je přece soukromá iniciativa. Tam ţádná ingerence státu nepřísluší. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím vás, ale snad mŧţete... Takţe vy občanŧm co doporučujete, pokud to podepsali? Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------Jednu jedinou věc. Podepsat mŧţeš, přečíst musíš. To je otázka finanční gramotnosti. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------Ale taky nikdo nikoho nenutí, ode mně neodešel jediný mail, který by někdy někoho nutil něco podepsat. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Já myslím, ţe je asi jako fér říct, ţe mŧţeme rozumět tomu, ţe pro spoustu klientŧ bank třeba ta částka v jejich rodinném rozpočtu mŧţe být dŧleţitá a zajímavá. Na druhé straně ale přeci je daleko lepší, neţ na státní ingerence nebo na soudy se spolehnout na konkurenci a na to, ţe právě dnes například, a to není jenom otázka přeci dneška, ale posledních let, jsou tady banky, které mají rŧzné typy poplatkŧ a které tento poplatek například... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale já mluvím o tom, kdyţ uţ někdo tu plnou moc podepsal. Já teď mluvím o tomto. To uţ jsme probrali předtím. Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já jestli mŧţu do tohohle. To je totiţ obecnější problém, dŧvěra. Bankovnictví je o dŧvěře. A tady jsme si názorně... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale já mluvím o... Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


No ale vţdyť tady se zpochybňuje ta společnost. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No já ji nezpochybňuji. Já jenom říkám, ţe nevím, kdo ji vlastní a neodevzdala ani účetní uzávěrku. Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ale tady je vidět ten rozdíl, ţe kdyţ se věří bankám, jakoţe se v Čechách věří, tak střadatelé ty peníze tam mají. Ale kdyţ jsou pochyby nebo jsou na Kypru ti střadatelé, tak nemají. Ale tady dŧvěra existuje. Martin ŠKROBÁNEK -------------------Martin Škrobánek. Mě by zajímalo nebo spíš tady ta diskuse se trochu jakoţe zvrhla, ţe tady pana Nachera všichni obviňujou, kdeţto se nebavíme o tom, jaký jsou ty bankovní poplatky. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vţdyť to se bavíme celou dobu. Martin ŠKROBÁNEK -------------------Tak bavíme se o tom, jaký má konto nebo kam se dostanou ty spory, jak se budo uvést, jestli ti lidi ty peníze dostanou, které vymŧţou. A my bysme tady spíš měli bavit o panu Matouškovi hlavně a o bankovní asociaci. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale to jsme se bavili doteď a já vám řeknu jednu věc. Vy jste ještě mladý, vy jste mladý, já bych vám, vidíte, uţ mi padaj šperky, ale je to jen biţuterie, já bych vám, vy jste mladý, já bych vám doporučila jednu věc, opravdu, víte, je dobré, neţ něco podepíšete a neţ něco pŧjdete hájit, tak si opravdu ověřit, kdo to je. A musím vám říct, ţe vlastnická struktura a finanční uzávěrky jsou dŧleţité. A jestliţe se dělá masová kampaň, na kterou se nabere 105 tisíc lidí, víte, my jsme takových masových výhodných kampaní uţ zaţili mnoho a proto bych byla opatrná. To byla poznámka. Prosím vy a končíme, ano? nejmenovaná osoba -------------------Já bych se spíš asi zeptal pana náměstka Urbana za stát, já jsem se doslechl nebo slyšel jsem, ţe je nařízení úřady, městské úřady, obecní úřady a i neziskové organizace, aby svými účty přešly pod Českou národní banku. Je to pravda? Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------To je samozřejmě pravda. To je projekt státní pokladny. A to jsou, to je proces, který veškeré státní a kvazi státní peníze, banky nás za to nemají rády. Já to vím moc dobře, protoţe na jednu stranu bankám klesají zdroje. nejmenovaná osoba -------------------A nebude to mít zrovna následek to, ţe ty banky přijdou o své klienty a zvýší se tím pádem i poplatky nebo vzniknou, i kdyţ třeba do té doby nebyly? Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------Ne. Česká národní banka má také poplatky. nejmenovaná osoba -------------------Nemyslím u České národní banky. U těch ostatních, který přijdou o ty své peníze. Radek URBAN, náměstek ministra financí Plné znění zpráv


-------------------To je otázka obchodní politiky kaţdé banky. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------A kromě toho my si myslíme, ţe dokáţeme municipálním klientŧm nabídnout takové sluţby, ţe o ně nepřijdeme. Ten účet v České národní bance je určený pouze pro určitý typ, pro dotace a pro příjmy z rozpočtového určení daní. Ale my se budeme samozřejmě snaţit o to, abychom o ty klienty nepřišli. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím vás pěkně závěrem, já bych poprosila opravdu, protoţe ta obava z té situace v bankovnictví opravdu teď vzhledem k tomu Kypru je. Mohou tedy občané bankám věřit? Radek URBAN, náměstek ministra financí -------------------Samozřejmě. Stoprocentně. Jan MATOUŠEK, Česká bankovní asociace -------------------Banky jsou stabilní, zdravé, mají dobrý obchodní model. Patrik NACHER, bojovník proti bankovním poplatkŧm -------------------V této chvíli ano. Ale do budoucna prostě jako varuju před tím nesmyslným taţením za imaginární prostě peníze. Já bych se vrátil k základŧm. Petr TEPLÝ, ekonom, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Souhlasím s Patrikem. Banky jsou stabilní, ale v budoucnu nelze vyloučit nic. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane starosto, třeštím oči na vás. Co tomu říkáte? Petr HAVLÍČEK, starosta obce Vítějeves -------------------Banky jsou stabilní, ale stát je nestabilní. A z toho já mám obrovský obavy. Jiří PROMBERGER, podnikatel -------------------Já si myslím taky, ţe banky zatím jsou stabilní, ale rozhodně tam nechávat jenom nejnutnější prostředky. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Milí diváci, příští týden, mluvili tady ţivnostníci, ale pro vás pro všechny mám velmi zajímavé téma a to je, ţe sem přijde diskutovat premiér Petr Nečas. Takţe téma bude ţivnostníci v problémech. Jaké máte podmínky pro podnikání, jste s nimi spokojeni, dělá to vládě dobře, špatně? Přijďte diskutovat s premiérem Nečase. Přihlašte se na telefonu 261 13 77 66 nebo na e-mailu mateslovo@ceskatelevize. Milí diváci, já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy uţ víte, ţe ve čtvrtek Máte slovo. Na shledanou. _

Markéta Fialová 4.4.2013

nova.cz

str. 00

Nova.cz/Hvězdy/Zpravodajství_ Nova.cz_

Novinářka kaţdým coulem a hrdá matka dvou dcer. Plné znění zpráv


Narodila se roku 1971 v Praze. Je absolventkou Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity - obor masová komunikace. S novinařinou ale začala jiţ na střední škole, kdy přispívala svými články do několika tehdejších časopisŧ. V moderování Televizních novin jí nedokázala zabránit ani vzácná krevní choroba, kvŧli které musela na téměř celý rok opustit obrazovku. Dnes je ale zpět v plné síle, kterou jí dodává manţel a dvě dcerky - Alma a Emmy. Právě rodina je naprostým Markétiným středobodem, kterému věnuje svŧj volný čas a kde čerpá tolik potřebnou energii.

URL| http://tv.nova.cz/clanek/hvezdy/zpravodajstvi/marketa-fialova.html _

Pehe na půdě opavské univerzity 2.4.2013

REGION OPAVSKO str. 06 (red)_

Zpravodajství_

OPAVA Slezskou metropoli navštíví začátkem dubna český politolog a novinář Jiří Pehe. Na Slezské univerzitě bude hovořit o nesamozřejmosti českého národa. „Jiří Pehe emigroval do USA, kde pracoval v médiích, a po návratu do vlasti se stal ředitelem Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla a později pedagogem Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Stále se věnuje publikační činnosti, jeho články vycházejí jak v České republice, tak USA,“ přiblíţil jeho osobu pracovník vnějších vztahŧ Martin Kŧs. Pehe do města dorazí na pozvání opavské pobočky ProAlt, Iniciativy pro kritiku reforem a na podporu alternativ. V úterý 2. dubna od 16 hodin v posluchárně C10 budovy Fakulty veřejných politik otevře téma Dŧsledky nesamozřejmosti českého národa. Foto popis| _

Markéta Fialová: Televize je návyková 1.4.2013

novinky.cz str. 00 Klára Říhová_

Ţena - Styl_

Má obrovské hloubavé oči, ve kterých se ztratíte, a pŧvabný, skoro dětský úsměv. Vstupuje do našich obývákŧ přes dvacet let, posledních osm pod logem TV Nova. Na skandály si nepotrpí, přesto se teď ocitá v hledáčku médií – v souvislosti s odchodem kolegy Karla Voříška se čile spekuluje i o její budoucnosti. A co na to Markéta? Právě se vrátila z hor, odpočinutá a vyrovnaná. V červených dţínách, veselé šále a neformální bundičce vypadá skoro jako bezstarostná studentka, ne jako máma dvou holčiček, kterou drtí obava, co ji čeká zítra. Její nadšení pro zimní radovánky je nakaţlivé.Sportovní základ „Já hory miluju, cítím se vţdycky jako znovuzrozená. Jsem fajnšmekr, čím výš, tím líp. Tenhle výlet byl trochu mimo plán. Moje sestra, která má dva kluky, si objednala pobyt na Lipně, kde jsou ideální lyţařské podmínky pro děti. A já jsem se na poslední chvíli přidala." "Nakonec jela celá rodina – vedle potomkŧ i máma, táta, manţel… a společně jsme oslavili mé dvaačtyřicáté narozeniny. Bylo to moc fajn, s ohňostrojem na sněhu,“ pochvaluje si moderátorka, která si kdysi, ještě před Plné znění zpráv


studiem Fakulty sociálních věd, oboru masová komunikace, střihla jednu sezónu povolání lyţařské instruktorky. „To uţ jsem trochu psala do novin, a kdyţ mě tam jednou něco rozlítilo, rozhodla jsem se, ţe to nemám zapotřebí, a odjela jsem z Prahy s ideou ţít na horách. Udělala jsem si instruktorský kurz, jenţe jsem si neuvědomila, ţe i jako učitel pod sebe občas dostanu člověka, s nímţ se úplně neshodnu a nemám s ním trpělivost. V tu chvíli bych o něj vzteky zlomila hŧlky. Takţe to taky nebylo ideální a já jsem se pokorně vrátila. Lyţe mi zŧstaly jen jako koníček,“ přiznává. FOTO: Michaela Feuereislová Láska k rychlosti Markétě zŧstala. „V autě mám celkem pohotové reakce, dokáţu předvídat, ovšem jako běţný řidič neriskuju. A musím zaťukat, ţe nehody se mi vyhýbají. Negativem je, ţe jsem strašný spolujezdec, vedle manţela se nebojím, ale s cizími lidmi si sednu raději dozadu, jinak to proţívám za řidiče. A pokud mám pocit, ţe nejede dobře, jsem vyřízená, zavírám oči, jsou to nervy.“ Pocit absolutního štěstí nemá nikdy, vţdycky si uvědomuje, co by se mohlo zlepšit a ţe nic netrvá napořád. Ale setrvalý pocit pohody a vyrovnání zná. „Hlavní je mít se na co těšit. Coţ jsem naučila i své děti, takţe kdyţ odjíţdíme z prázdnin, říkám: pojďme si naplánovat další. Stejně postupuju kaţdé ráno. A kdyţ se opravdu nic nerýsuje, děti stŧňou a vše je špatně, aspoň zavolám kamarádce, kterou jsem dlouho neslyšela – a vím, ţe to bude fajn.“ Spousta lidí říká, ţe jim bylo nejlíp v osmnácti. To ona zrovna šťastné období neměla, protoţe ji zradilo zdraví. „Takţe všeho, co je potom a umoţňuje mi ţít normálně, si strašně váţím. Nechápu lidi, kteří nadávají, ţe musí do práce a mají milión povinností. Za prvé kaţdý svého štěstí strŧjcem, záleţí na mně, jak si co zařídím, a za druhé buďme rádi, ţe máme práci, kde bydlet, za co si koupit jídlo, a ţe máme zdravé děti,“ uzavírá moderátorka. Zrovna teď se těší na večerní zprávy, na kávu s kolegyní… A pak na letní dovolenou – v hledáčku mají Španělsko nebo Nizozemsko. „Objevili jsme kouzlo cestování s karavanem, je to trochu cikánský ţivot, ale přesně odpovídá tomu, co dětem připadá pŧvabné a já jsem ještě ochotná skousnout. Líbí se mi, ţe je v tom kus dobrodruţství a hodně svobody.“

URL| http://www.novinky.cz/zena/styl/297056-marketa-fialova-televize-je-navykova.html _



Přehled zpráv. Krev a šok! Aha! ~ str. 02 ~ Tragédie_ (sto, ska)_

Recommend Documents