Představujeme naše kandidáty ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR

vydání č. 5 / 10. 10. 2013

PARDUBICKÝ KRAJ

Představujeme naše kandidáty ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR Jaroslav Zedník Jmenuji se Jaroslav Zedník, narodil jsem se 27. března 1962. Vystudoval jsem Střední školu textilní v Ústí nad Orlicí a žiji se svou rodinou v České Třebové. Od roku 1995 jsem byl jednatelem společnosti Eko Bi s.r.o. Česká Třebová a od roku 2002 jsem již po třetí volební období starostou města Česká Třebová. V roce 2004 jsem byl zvolen členem Zastupitelstva Pardubického kraje, kde pracuji po celou dobu také jako člen Finančního výboru, tudíž znám dobře starosti a radosti lidí v našem kraji. Politiku vnímám jako službu lidem. Za třináct let v pozici starosty města Česká Třebová jsem se naučil vnímat problémy dlouhodobě, nikoli jen v rámci volebního období. Proto se podařilo Českou Třebovou proměnit v moderní kulturní a sportovní město.

Víme, co chceme Přijďte 25. a 26. října

Volební program (převzato z www.top09.cz) www.starostove-nezavisli.cz

Vážení spoluobčané, z pozice lídra kandidátky TOP 09 mi dovolte, abych Vás všechny pozval k parlamentním volbám 25. a 26. října 2013. Jsme politickým subjektem s velmi kvalitní kandidátkou, v níž najdete lidi, kteří mají životní zkušenosti a bohatou praxi z řízení obcí, měst i krajů. Tito lidé Vám nabízejí svoji práci, která by měla sloužit Vám, Vašim rodinám, našemu kraji i naší republice.

Volby jsou rozhodováním občanů o tom, jak se má společnost, kterou vytvářejí, dále vyvíjet. Naše názory o směru vývoje vycházejí z toho, co občanská společnost je. pokračování na str. 2 PARDUBICKÝ KRAJ

1

P

A

R

D

U

B

I

C

K

Ý

K

R

A

J

Představujeme naše kandidáty ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR

pokračování ze str. 2

Je to společenství živých, konkrétních lidí, nikoli soubor předpisů, metod či systémů. Naším východiskem je pochopení potřeb lidí a hledání toho, co vyhovuje společnému zájmu, který asi u žádného jedince nebude přesně totožný se zájmem celku, ale prospěje všem a ve výsledku pomůže každému. Budeme usilovat o to, co lidé opravdu potřebují. Co to je? 1. Lidé potřebují svobodu i řád. Proto budeme hájit demokracii a právní řád našeho státu. Kejklíři s paragrafy a svévolní vykladači práva, kteří nectí ducha zákona a záměr zákonodárce, v našich řadách nejsou. 2. Společnost potřebuje kvalitní jedince. Kvalitu společnosti vytvářejí všichni její členové, nejen skupina politiků nebo vrstva elitních odborníků, i když jejich odpovědnost je větší. Každý má své slabiny, ale lidi, kteří škodí svým bezcharakterním chováním, ve svých řadách ani mezi svými stoupenci mít nechceme. 3. Lidé potřebují naději v budoucnost. Dnes a každý den jde o dny a léta budoucí. Nejpřirozenějším, hmatatelným nositelem budoucnosti jsou děti. Společnost bez dětí je smutná a bez naděje. Dobře víme, kolikrát se v našich dějinách mládež vedená studenty stala hybnou silou nového začátku. Spolu s nimi v našich řadách vítáme mladé manžele, kteří chtějí mít klasický domov s více dětmi. 4. Děti potřebují výchovu a ta začíná v rodině. Potřebují kvalitní vzdělání, věku a nadání odpovídající, ale vždy nejlepší, jaké mohou dostat. K tomu slouží školy, pro které je zapotřebí mít dobré učitele, kteří mají podporu rodiny a úctu celé společnosti. Víme, že na výchovu mládeže má velký vliv dobrý příklad - a ten by měl dávat každý z nás. Mravní povznesení společnosti je nutným předpokladem jakéhokoliv zlepšení. Vítáme lidi, kteří si to uvědomují, začnou od sebe a pracují na sobě. Na tomto poli vidíme nezastupitelný úkol kultury a v jejím rámci církví. 5. Lidé potřebují být zdraví, protože jinak se špatně dělá cokoli. 2

PARDUBICKÝ KRAJ

Víme, že zdraví je třeba chránit a upevňovat, zvláště v mládí. Víme také, že nemocný člověk, zvláště starý, lékař a zdravotník jsou vždy především lidé, a ne kolečka v soukolí systému. Byli bychom rádi, kdyby jim to organizace zdravotnictví plně umožňovala. 6. Lidé potřebují mít jistotu. Žít v obavách je zlé, žít bez pomoci druhých je vlastně nemožné. Při životních obtížích se ukáže, jak dobré jsou vztahy mezi lidmi. Vážíme si těch, kdo ze svých sil přispívají k řešení problémů svých blízkých. Ještě více si vážíme těch, kdo sami potřebují pomoc, ale i ze svých skromných sil přispívají k řešení svých životů, a proto jim v tom chceme pomáhat. Jsme si ovšem plně vědomi, že jsou i problémy, které může řešit jen státem organizovaná péče. 7. Člověk potřebuje zdravé prostředí. Při technickém pokroku a nárůstu populace se stává péče o prostředí samostatným problémem. Uvědomujeme si, že ke všemu, o čem se běžně mluví, patří především kvalita mezilidských vztahů. Neradi slýcháme, že „někde se nedá dýchat“, „že je to tam jako v blázinci“. Přáli bychom si, aby k řešení této bolesti byla získána a přivedena média. Mají velkou odpovědnost za atmosféru, v níž žijeme. 8. Člověk musí pracovat a tvořit, jednak aby vydělal na své potřeby, jednak aby se realizoval. I v hospodářské politice stojí na prvním místě lidé, teprve na druhém systémy řešení a rozpočet. Základními tvůrci hodnot jsou lidé, a proto je třeba, aby všichni na své úrovni byli dobrými hospodáři. Budeme usilovat o vytvoření takového podnikatelského prostředí, aby se jak v zemědělství, tak ve výrobě a službách plně uplatnili všichni hospodáři, totiž velcí, střední i malí, a aby spotřebitelé byli ochráněni před nekvalitou zboží. Dobrý hospodář ví, že žít na dluh znamená udělat z vlastních dětí žebráky. Platí to i pro státní finance. 9. Země potřebuje dobré sousedy a přátele, a to nejméně z poloviny záleží na nás. Za nejlepší cestu k míru považujeme spolupráci ve všech oblastech života. Bylo by žádoucí přejít od dějin soupeřů, vítězů a poražených k dějinám tvůrců. pokračování na str. 3



To vyžaduje naši aktivní účast v nadnárodních uskupeních, dobrou prezentaci našich výrobků a všestrannou spolupráci především s přímými sousedy. I v zahraniční politice jsme přesvědčeni, že dobré jméno naší země pomáhá vytvářet každý občan svým dobrým vystupováním v cizině a pohostinností doma. Jsme si ovšem vědomi, že přes veškerou snahu o mír budeme možná muset bránit sebe nebo své přátele. Vysoce profesionální armádu bychom si však přáli vidět v akci jen v případech živelného ohrožení. 10. Lidé se potřebují dovolat spravedlnosti. Opět vidíme nejkratší cestu z potíží našeho soudnictví v tom, že se lidé naučí držet slovo, plnit dohody a při sporu se rozumně dohodnout. Většina soudní agendy by odpadla. Nápravu ovšem potřebuje celá naše justice. Lidé nemohou čekat na vyřešení svých žalob nekonečně dlouho a svévolná justice a nevěrohodný soudce jsou největší překážkou na cestě k uznávání zákonů a právního řádu vůbec. 11. Lidé potřebují pocit bezpečí, které může být a je ohrožováno asociálním a zločinným jednáním. Je nám jasné, že čím méně jsou lidé přirozeně slušní, tím více prostředků vyžaduje ochrana pořádku. Stálou výchovu a prevenci považujeme za lepší cestu k cíli než

represi. Sdílíme s mnoha lidmi obavy o část našich mladých lidí, kteří nedovedou aktivně a pozitivně trávit volný čas, a chceme jim pomoci. Rádi bychom se přiblížili k tomu, že se budeme bránit jen živelnému nebezpečí a řešit nehody, nikoliv kriminalitu. 12. Společnost potřebuje veřejnou správu. Protože důvěřujeme tomu, že velké množství věcí umí lidé vyřešit rozumně a operativně na nejnižších úrovních, chceme směřovat k minimálnímu státnímu aparátu, který by byl nepolitický, profesionální a který by pomáhal odstraňovat, co brání běhu života. Nelíbí se nám, že je namnoze jeho překážkou. Na závěr bychom chtěli zdůraznit, že jsme odhodláni za tímto ideálem jít bez ohledu na výsledek voleb. I v opozici budeme podporovat dopracování zákonů, které budou v souladu s našimi názory, a budeme se řídit tím, že řešení mají být odborná a věcná, ne politicky populistická. V neposlední řadě zdůrazňujeme, že občany našeho státu nepovažujeme za loutky, které budeme vodit na provázkách, ani za nerozumná zvířata, která budeme cvičit pomocí drezury, ale za lidi, kteří mají rozum, odpovědnost, čest a stud, a mohou proto vytvářet společnost, v níž se lidem dobře žije.

Hana Štěpánová Jmenuji se Hana Štěpánová, je mi 54 roků, vystudovala jsem Gymnázium ve Svitavách a Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Poté jsem pracovala jako učitelka na základní škole. Nyní jsem od roku 2002 starostkou obce Morašice u Litomyšle. Pracuji jako místopředsedkyně Mikroregionu Litomyšlsko, a to je opět práce pro lidi, ale už ve větším okruhu 43 obcí včetně Litomyšle. Jsem členkou hnutí Starostové a nezávislí, v roce 2011 jsem byla zvolena třetí místopředsedkyní celostátní organizace.

Na pracovním poli považuji za úspěch, že jsme pro naši obec v roce 2007 získali první místo – zlatou stuhu v soutěži Vesnice roku 2007 v Pardubickém kraji. Mým osobním životním úspěchem ženy je, že jsem vychovala dvě skvělé děti. Moje přidaná hodnota jsou mé vlastnosti: pracovitost, cílevědomost, zodpovědnost, řídící schopnosti, smysl pro spravedlnost, vytrvalost a možná také smysl pro humor. pokračování na str. 4

www.starostove-nezavisli.cz

3

P

A

R

D

U

B

I

C

K

Ý

K

R

A

J



Ve volném čase rekreačně ráda sportuji, nejvíce mne baví turistika a vycházky do přírody, jízda na kole, plavání, jóga a občas brusle jakékoli. Nemám moc volného času, ale přece zajdu do divadla, čtu knihy, mám ráda psychologii. Proč kandiduji za TOP 09? Proto, že jsem členkou hnutí Starostové a nezávislí a tato organizace má podepsanou smlouvu o spolupráci s TOP 09. Souhlasím s tím, že nelze zadlužovat naši zemi a konkrétně naše potomky donekonečna a je nutno problémy řešit. Mám ráda lidi, a protože moje děti jsou dospělé a již mne tolik nepotřebují, věnuji se hlavně práci. Bojuji za to, aby

se lidem žilo lépe. Zapojila jsem se proto do prosazování změny v přidělování peněz do obecních rozpočtů. Usiluji o zachování škol v blízkosti bydliště dětí, o zachování pošt na vesnicích a v okrajových částech měst, o zachování zdravého životního prostředí a zlepšení bezpečnosti lidí. Moje motto: „Chci, aby naše země měla zase tak dobré jméno, jako pardubický perník.“

Polez na strom, aneb nové hřiště V Morašicích máme nové hřiště s polyuretanovým povrchem. Pořídili jsme je za peníze, které obdržíme do rozpočtu letos navíc. Jsou to ty vybojované finanční prostředky, které přicházejí poprvé díky změně zákona o rozpočtovém určení daní. Takto budou přitékat do obcí a měst již každoročně, pravidelně a nárokově. M y STAROSTOVÉ jsme si je vybojovali. První „várka“ byla v naší obci použita na rozvoj sportu dětí, mládeže a dospělých. Proto jsme bojovali, abychom se nemuseli doprošovat o dotaci a mohli si udělat to, co zrovna potřebujeme a co si nejvíce přejeme. Byl to běh na dlouhou trať o spravedlivěji rozdělované peníze. Někteří tomu ani nevěřili, že se nám to podaří uskutečnit. Ale podařilo se a stojí to za to. U nás v obci všichni budeme mít možnost jít si zasportovat na hřiště, které je srovnatelné s městským. A proč zrovna zvítězila stavba hřiště? Ve zdravém těle zdravý duch ! Protože „Ve zdravém těle zdravý duch“. To je staré přísloví a dá se říct, že platí i obráceně. Pořekadlo možná vzniklo v 19. století, kdy lidé začali chodit masově cvičit 4

PARDUBICKÝ KRAJ

do Sokola. V té době sice ještě tolik pohybu ve volném času nepotřebovali, protože se více pracovalo ručně a více se chodilo pěšky. Ale přesto zakladatelé Sokola pan Tyrš a Fugner dobře věděli, že pohyb je zdravý a potřebný pro tělo i pro duši. Razili tuto myšlenku úspěšně, protože se poučili v historii, až v antice. V době antiky bylo známé slovo „calocagathea“ (čti kalokagatea). To znamenalo, že tehdejším ideálem byl soulad mezi duší a tělem, obojí bylo rozvíjeno u dětí a mládeže přibližně ve stejném poměru. Tento ideál byl prosazován od mládí až do stáří člověka. Nyní toto přísloví už neplatí ? Ta doba je dávno pryč, na všechno vyzkoušené a prospěšné jako bychom zapomněli. Máme tělo, ale dopřáváme mu málo pohybu. Větu „Polez na strom……“ jsem naposledy slyšela tak před deseti lety od Káji, Verči a Petra z našeho sídliště a od té doby mám pocit, že děti přestaly na stromy lézt. Asi je to ani nenapadne a možná by to ani nezvládly. pokračování na str. 5



Strom na sídlišti už nemá spodní větve, stojí smutný a opuštěný a čeká. Snad se zase najde kluk, či holka, o se tam pošplhají. Ale bude to těžké je nalákat, protože děti se místo toho projedou ve formuli na počítači, proženou rychlým během nepřítele, přelezou kdejakou virtuální překážku a tělo pomalu chátrá. Proč lézt na stromy? Někteří dospělí také pracují duševně až do úplného vyčerpání a tělo trpí „nepohybem“. Zdá se vám, že přeháním? Virtuální svět je silný… Tak se schválně zamyslete, začněte třeba u dětí. Určitě znáte nějakého „puberťáka“, který sedí dopoledne ve škole a odpoledne se při tělocviku vymlouvá, že nemůže cvičit. A po příchodu ze školy zasedne k počítači. Pak jde spát a tak to jde stále kolem. Má pocit, že pohyb nepotřebuje, počítač mu poskytne hry, zábavu, adrenalin i virtuální kontakt s kamarády. Takovýto človíček si už odmala začíná zakládat na různé zdravotní neduhy. Naštěstí většina rozumných rodičů hlídá činnosti svých dětí a snaží se o zařazení pohybu

do denního programu. Těmto rodičům je potřeba vyjít vstříc a nabídnout další možnosti a prostor pro sport. Hřiště bude snad lákat… Sláva, máme nové krásné hřiště, tak snad více dětí začne sportovat, přidají se i ti, co se dosud pohybu vyhýbali. Můžeme si tu u nás zahrát minikopanou, volejbal, tenis, florbal, vybíjenou, nohejbal, hokejbal, ale taky si jít jen tak „zakopat“. A kdyby to přece jen někoho nebavilo na hřišti, tak ať jde se mnou vylézt na nějaký strom, ale prosím na nějaký, ze kterého se lehce seskočí. S lezením ze stromu jsem měla problém vždycky.

Mgr. Hana Štěpánová starostka obce Morašice

Ing. Jiří Hájek Narodil se 16. září 1961 v Pardubicích, kde stále žije. V roce 1980 maturoval na gymnáziu v Pardubicích a v letech 1980 – 1984 studoval na stavební fakultě na ČVUT v Praze. Je ženatý, má dvě dcery. V letech 1984 – 1989 pracoval ve společnosti Průmstav Pardubice, odkud přešel do firmy InterBau, která mu umožnila roční působení v Německu. Po revoluci, v roce 1990 založil vlastní stavební firmu H+F, kterou se svým společníkem provozoval až do roku 1994. Tehdy se stal ředitelem společnosti Vodní zdroje Bylany, odkud po roce přešel na post technického náměstka firmy Průmstav PSV Pardubice. Pozici technického ředitele si vyzkoušel i ve stavební firmě Janák Hradec Králové, kde pracoval v letech 1999 – 2000.

Mezi léty 2000 až 2010 podnikal ve vlastní firmě Hájek Enginering. Právě v roce 2002 se Jiří Hájek rozhodl kandidovat v komunálních volbách a svou kandidaturu proměnil v post starosty Městského obvodu Pardubice V. Tuto funkci vykonává dodnes. Zkušenosti s komunální politikou měl však již dříve. V předchozích dvou volebních obdobích byl členem Zastupitelstva městského obvodu Pardubice V, kde zastával pozici předsedy finančního výboru. Není členem žádné politické strany. Jiří Hájek je aktivní i v soukromém životě. V roce 2008 společně se svou rodinou zakoupil malou kapli sv. Anny pokračování na str. 6 v Pardubicích. www.starostove-nezavisli.cz

5

P

A

R

D

U

B

I

C

K

Ý

K

R

A

J



Tato stavba se po výstavbě blízkého železničního koridoru ocitla na okraji zájmu a chátrala. Jiří Hájek ji během následujících let postupně zrekonstruoval a už od roku 2009 se v ní konají různé kulturní i bohoslužebné aktivity. Obnovil např. tradici Anenských poutí či parforsních honů, které jsou předchůdci Velké pardubické, a které právě od kaple sv. Anny v dřívějších dobách také startovaly. Snem Jiřího Hájka je nechat kapli znovu vysvětit, a to přímo arcibiskupem pražským Dominikem

Dukou. Ve svém volném čase se Jiří Hájek věnuje sportům jako je lyžování či horské kolo, má rád jízdu na motorce a zajímá se o myslivost. Jeho životními vzory jsou Tomáš G. Masaryk, Václav Havel či J. F. Kennedy.

Umím naslouchat lidem Když jsem před třemi lety vstupoval do politiky jako starosta, přál jsem si, abych se nezměnil a zůstal stále stejným Jirkou Hájkem. Věřím, že se mi to podařilo. Snažím se naslouchat lidem a získávat zpětnou vazbu. Od sousedů, rodiny, přátel, kolegů... Mám za to, že do politiky má vstupovat člověk připravený. A s dobrým zázemím. Důležitá je VIZE. A ta dle mého názoru v našem státě chybí. Ideály jsou pryč a „blbá nálada“ se mezi lidmi šíří jako zlá nemoc. Přitom na sebe můžeme být hrdí. Jen se podívejte, kolik máme kolem sebe chytrých a vzdělaných lidí. Šiřme konečně dobrou náladu a ne tu špatnou, která nás neustále sráží na kolena!

Starostové a nezávislí jsou pro přímou demokracii. Dobrý starosta nezatěžuje své sousedy svými problémy, ale naopak vnímá problémy ostatních a řeší je. Ucházím se o Vaši přízeň. Přál bych si, aby v Parlamentu zasedly skutečné osobnosti. Pokud mě podpoříte, slibuji, že Vás nezklamu. Přijďte k volbám a rozhodněte! Ing. Jiří Hájek starosta městského obvodu Pardubice 5

Luboš Netolický

6

Narozen 1. 12. 1964 v chrudimské nemocnici. Od svého narození do dnešního dne žije v Rosicích. Je ženatý, stále s jednou ženou už 27 let, syn Luboš 26 let. Vyučil se automechanikem, maturitu absolvoval na Střední škole pro pracující při Karose Vysoké Mýto v r. 1985.

Jeho téměř novým koníčkem je včelaření.

Svůj profesní život spojil s obory: zemědělství, strojírenství, doprava a obecní samospráva. Jedenáct let vykonává funkci starosty obce Rosice.

Motto: Člověk by se měl setkat s „úředníkem“ dvakrát za život, když se narodí a když zemře.

PARDUBICKÝ KRAJ

Je aktivním členem výboru SDH Rosice.


Krátký postřeh Krátký postřeh je inspirován Hospodářskými novinami, ve kterých se hovoří o slibech vedení sociální demokracie a hlavně o tom, kolik by nás tyto sliby měly stát v případě volebního úspěchu. Zemanova vláda připravila rozpočet se 112 mld. Kč schodkem. Když k tomu připočteme 56 mld. Kč rozdávání jsme téměř na 170 mld. Kč. Naše hospodářství nevykazuje žádné znaky prudkého rozvoje, je stále na hraně a nikdo z nás (ani renomovaní ekonomové), nemůže přesně odhadnout další vývoj. Pokud z nějakého neznámého důvodu dojde k další vlně světové krize a poklesu evropské, a hlavně německé ekonomiky, můžeme očekávat schodek podstatně vyšší.

Ptám se: „Kdo to zaplatí?“ Odpoví si každý sám. Určitě to ale budou poctiví a pracovití. Dalším super návrhem je proinvestovat se do prosperity. Velkou zkratkou se dostanu k nesmyslnému asfaltování silnic a betonování na stavbách za mrazu, koncem prosince, jen aby se stihnul termín dokončení. To vše tu už bylo a po letech jsme tam, kde jsme (místo určení nechávám na čtenářích). Po letošní zkušenosti s novým RUD je jednou z cest z těchto bludů další posílení obecních a městských rozpočtů na úkor rozhazovačného státu. Proto vyzývám: „Co nejvíce starostů do Parlamentu!“ Luboš Netolický, starosta Rosic

Pavel Eliáš Je mi 39 let a jsem starostou obce České Heřmanice. Jsem svobodný, zadaný a bezdětný. Mám středoškolské vzdělání, které jsem v letech 1988 – 1992 absolvoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Poté jsem ještě zkoušel nástavbu na železniční škole v České Třebové. Tu jsem vzápětí ukončil a šel pracovat k soukromníkovi a poté do stavební firmy. Od roku 1998 jsem nepřetržitě v zastupitelstvu obce a od roku 2002 nepřetržitě dělám starostu obce. Jsem členem TJ Sokol České Heřmanice a SDH České Heřmanice, kde jsem byl několik let ve výboru. Když to časově vychází, tak se snažím pomáhat místním organizacím a navštěvuji jejich akce.

Mezi moje oblíbené sporty patří tenis, nohejbal, stolní tenis a občas fotbálek. Jelikož mám doma dobré zázemí a díky pochopení mé přítelkyně Magdy se mohu plně věnovat práci pro obec, která mě naprosto pohltila a bude mě bavit a naplňovat do roztrhání těla. Už si kolikrát říkám, že to opravdu přeháním, ale pomáhat lidem je snad mé poslání……

Vážení kolegové, proč jdu do toho s Vámi! Naprosto věřím, že po různých excesech si Česká republika tyto volby do Poslanecké sněmovny zaslouží pro nasměrování dalších 4 let svého vývoje. Dále také vím, že pro občany naší republiky to bude těžká volba, ale

měli by ji uchopit zodpovědně, protože zde budou žít. Sice nikdo nevidíme do budoucnosti, ale každý jsme strůjcem svého štěstí. Říkám to nahlas a s velkým přesvědčením. Ale proč to říkám. pokračování na str. 8 www.starostove-nezavisli.cz

7

P

A

R

D

U

B

I

C

K

Ý

K

R

A

J



Chtěl jsem být strůjcem štěstí malé obce České Heřmanice, ohledně zkrácení hodin pro veřejnost na místní poště a zavedení mobilního obslužného místa, tedy doručování. Měl jsem tu možnost a hlavně příležitost osobně jednat za Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR) s předními představiteli Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) o změkčení a dodržování vyhlášky 464/2012 §14 o dostupnosti pošt. Tento paragraf mimo jiné říká, že (1) dostatečná hustota pošt je zajištěna, pokud je provozována pošta a) v každé obci, která má 2 500 a více obyvatel, b) v každé obci, která má méně než 2 500 obyvatel a v níž je ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky pošta provozována a zároveň je zde matriční úřad, obecný stavební úřad nebo základní škola s prvním a druhým stupněm, c) v obcích tak, aby dojezdová vzdálenost z kteréhokoliv místa v obci na území České republiky k poště nepřesahovala 10 km, d) tak, aby vzdálenost z kteréhokoliv místa s výjimkou území, která slouží výlučně jinému účelu než bydlení, v obci, která má více než 2 500 obyvatel, k poště nepřesahovala 2 km. (2) Požadavek podle odstavce 1 písm. c) nemusí být splněn pro 5 % obyvatel nacházejících se v okruhu dané pošty, pokud bude dostupnost základních služeb zajištěna jiným vhodným způsobem. (3) Požadavek podle odstavce 1 písm. d) nemusí být splněn pro 5 % obyvatel dané obce za podmínky, že bude splněn požadavek podle odstavce 1 písm. c). (4) Pošta podle odstavce 1 musí být dostupná veřejnosti každý pracovní den tak, aby součet otevíracích hodin činil alespoň 15 v týdnu, který má 5 pracovních dní. (5) Splňuje-li požadavky podle odstavců 1 až 4 více provozoven, považuje se za poštu ta provozovna, která je veřejností nejvíce využívána v rozsahu základních služeb obsažených v poštovní licenci. Tento můj příspěvek není o zákoně o poštovních službách a zmíněné vyhlášce, ale o principu, jakým 8

PARDUBICKÝ KRAJ

si ČTÚ se Svazem měst a obcí České republiky nastavil parametry pro obce nad 2.500 obyvatel. Nemají snad obce nedosahující požadovaných kritérií právo mít poštovní a další služby od státního podniku Česká pošta s.p. To, že jsme za SMS ČR argumentovali, že pošty jsou místem pro setkávání občanů, možných výběrů z kont, dávek a budoucích výběrů důchodů a dalších související služeb je pro ČTÚ nepodstatná věc ohledně plnění výše uvedené vyhlášky. Toto je třeba pro malé obce a jejich občany naprosto zásadní! Nehledě k tomu, že služby, které poskytuje pošta, jsou zákonem dané jako síťové, tedy na plošné pokrytí celé republiky. Tak, kde to jsme, když stát, který si zakládá na lidskosti a pospolitosti se snaží tyto vazby přerušit a přitom je podnikání jeho podniku v černých číslech, třeba oproti Českým drahám. Ano, v kuloárech se diskutuje o tom, že nový zákon o poštovních službách je další privatizací státního podniku – pro nás laiky tedy další vytunelování dobře fungujícího podniku. Při psaní toho článku mě v uších zní slova mého kamaráda cituji „Nám už zbyl jenom Karlštejn a korunovační klenoty ty vo..“. A to mě motivovalo se ucházet o poslanecký mandát, aby občané v malých obcích měli stejnou důstojnost a pravomoc, jako občané ostatních větších sídelních celků - třeba jenom se potkávat na poštách, nebo využít dalších služeb poskytujících státem – státní správu. Důvodů, proč kandiduji je víc. Dokázali jsme v diskriminaci malých obcí prosadit navýšení rozpočtového určení daní. Chci do Poslanecké sněmovny přinést selský rozum z komunální politiky na malé obci, kdy každou korunu třikrát obrátíte, abyste ji investovali dobře a ku prospěchu všech. Chci pomoci nejenom našemu regionu k uspíšení stavby R35, stabilizovat sociální služby, aby poskytovatelé nemuseli žebrat na obcích a městech o příspěvek, který by klientům měl zaručit stát, když celou dobu vybírá sociální pojištění. Nechci jenom slibovat navyšování peněz. Nesmíme dopustit zvyšování deficitu státního rozpočtu za neoprávněné výdaje. Rád bych se podíval na zoubek spalovnám a k tomu připravovanému zákonu zvyšující poplatek na občana z 500,- Kč na 2.000,-Kč, neoprávněně vyplácených dávek atd. Prostě nemůžeme utratit víc, než si vyděláme. pokračování na str. 9



V domácnostech to taky přeci neděláme! Jsem prostě realista, vím, že to nejde všechno najednou, ale mám zkušenosti ze samosprávy a z reality, že v pro-

sazování názorů občanů dokážeme na malé obci táhnout za jeden provaz, ale to nám ve vysoké politice prostě chybí….chtěl bych to změnit! Pavel Eliáš, starosta obce České Heřmanice

Jaroslav Kašpar Datum narození: 17.10.1950 E-mail: [email protected] Telefon: 724 180 904 Vzdělání: vyšší odborné s maturitou v oboru požární ochrana Zaměstnání: od r. 2006 starosta obce Předchozí zkušenosti: 36 let profesionálním hasičem, kde jsem prošel všemi funkcemi až po zástupce ředitele územního odboru

Zájmy: myslivost, kde jsem předsedou Mysliveckého sdružení, hrdý jsem na svoji osobní účast při zemětřesení v Arménii, kde jsem byl členem východočeského záchranného týmu Motto: Pomáhat potřebným

Předvolební zamyšlení Tak se nám volby kvapem blíží a zdá se, že krátký čas, který byl vyčleněn na předvolební kampaň je k něčemu dobrý. Zatím není čas na napadání soupeřů, ale v závěru to jistě přijde. Myslím si, že starostové toto nikdy nedělali, protože na to nikdy neměli čas. Obce a města jsou živý organismus a každý den nám přináší nějaké překvapení. Proč toto malé zamyšlení. Trochu mě mrzí, že jsme při přípravě volební kampaně tak trochu zapomněli na ty, co jsou v mnoha případech prodlouženou rukou starostů a to jsou dobrovolní hasiči. Je až s podivem, že se ještě dnes najdou lidé, kteří nezištně pomáhají druhým, když jsou v nesnázích. Dnes je od nich vyžadováno prakticky vše, co zavání nějakým problémem. Hašení požárů je jen malá část jejich činnosti, pomáhají při povodních, dopravních nehodách, odstraňují spadlé stromy, řeší ekologické havárie, likvidují vosy a další mimořádné

události. Každý starosta ví, jaké jsou ze zákona jeho povinnosti vůči jednotce dobrovolných hasičů. Je třeba se opakovaně zasazovat, aby měli kvalitní ochranné prostředky, kvalitní techniku a dobré zázemí pro svoji práci. Dnes již není v silách obcí a měst toto zajistit ze svých rozpočtů. Zde se musí více zapojit kraje a stát. Hasiči zasahují vždy ve prospěch všech občanů a nelze přijmout argumentaci, že jsou určeni jen pro svou obec. Příklady hovoří za vše, při povodních zasahují hasiči ze všech koutů republiky, má-li někdo dopravní nehodu kdekoli v republice, vždy mu pomohou hasiči, kteří jsou nejblíže. Proto apeluji na své kolegy, nezapomínejme na ty, co ještě dělají něco nad rámec svých povinností, a kdykoli to bude možné bojujme za ně. Jaroslav Kašpar, starosta Dlouhé Třebové www.starostove-nezavisli.cz

9

P

A

R

D

U

B

I

C

K

Ý

K

R

A

J


Ladislav Mlateček Datum narození: 19.2.1949 E-mail: [email protected] Telefon: 724 182 120 Vzdělání: Střední průmyslová škola elektrotechnická v Dobrušce, pomaturitní studium VTEI Zaměstnání: 10 let starosta obce Předchozí zkušenosti: 30 let v energetice – vývojář, technik technické normalizace a VTEI Zájmy: Myslivost – předseda myslivecké komise OMS

Pardubice, člen myslivecké rady OMS Pardubice, Myslivecký hospodář MS Býšť, starosta Honebního společenstva Býšť Sport: fotbal, stolní tenis Motto: K druhým můžu být přísný a tvrdý, k sobě musím

Církevní restituce z pohledu obce mající majetek na historicky církevním pozemku O potřebě uzavření problematiky církevních restitucí se ví od roku 1991, to je z období, kdy byl schválen zákon č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Téměř 22 let se nejrůznější vlády pokoušely nalézt shodu se všemi církvemi působícími v ČR na způsobu odškodnění za zabraný majetek státem po únoru 1948. Shoda se nenašla, a to i přesto, že Ústavní soud upozornil stát na nečinnost ve věci vyrovnání se státu s církvemi a označil ji jako protiústavní.

s nadějí, že konečně dojde k odblokování možného rozvoje jejich sídel a v těch případech, kde mají nemovitý majetek na cizím pozemku, budou mít konečně majetek na vlastním pozemku, protože církev dostane finanční náhradu a stát vydá pozemek obci. Najednou ale všechny opoziční partaje z toho udělaly politikum. Proč to nevěděli a neprovedli sami v období, kdy byly stranami vládními? Občanům jsou podsouvány různé lži o tunelování a zbytečně vysokém odškodnění církve, kterým nezasvěcený občan uvěří.

Následkem nedokončené církevní restituce je zablokována řada obcí a měst ve svém rozvoji tím, že plochy určené k zástavbě není možno využít. Jsou ale i obce a města, která na historickém majetku církví v dobách minulého režimu postavila veřejné instituce. Jsou to nemovitosti obce na cizím pozemku. Obec, jako majitel takových nemovitostí, je omezena ve využívání dotací pro jakékoliv investiční činnosti, které je třeba opatřit stavebním povolením.

Pravdou je však to, že konečně po 23 letech dojde k majetkovému narovnání státu s církvemi, kterým stát v minulém režimu nemovitosti zcizil. Některý majetek fyzicky stát církvi vrátí v rozsahu cca 75 mld., a za majetek, který nelze vydat církvi (např. je zastaven objektem jiného majitele - obce) bude církev finančně odškodněna v rozsahu 59 mld. v ročních splátkách po 30 let. Je třeba připomenout, že s církevní restitucí dojde postupně k odluce církve od státu, stát nebude ročně přispívat církvi cca 1,5 mld., takže z dlouhodobého hlediska bude církevní restituce pro stát výhodná.

Přijetím zákona č. 428/2012 sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi se po 22 letech podařilo současné vládě najít shodu mezi státem a všemi církvemi působícími v ČR. Řada obcí a měst to přijala 10

PARDUBICKÝ KRAJ

Ladislav Mlateček starosta obce Býšť


Oldřich Koblížek Datum narození: 01.08.1958 E-mail: [email protected], [email protected] Telefon: 736 179 116 Vzdělání: Střední průmyslová škola elektrotechnická s maturitou v Pardubicích Zaměstnání: starosta obce Předchozí zkušenosti: 6 let elektromontér, 13 let projektant elektrotechnických zařízení a sítí, Veřejné funkce: 8 let místostarosta obce, 11 let starosta obce, člen krajského výboru STAN, 2. místopředseda

krajského SMS ČR, člen správní rady mikroregionu Vysokomýtsko Zájmy: Organizování volnočasových sportovních a kulturních aktivit v obci, projekty oživení kulturních tradic v obci, rekreační volejbal a lyžování, sběratelství minerálů Motto: Jsem rád tím, kým jsem, mám rád lidi a každému přeji totéž.

Vzkaz voličům Chtěl bych oprášit a představit téma, které je ve stínu ostatních, kterému není dáván takový prostor, jaký si zaslouží, přestože se týká převážné většiny plochy území České republiky. Tím tématem je zemědělství a venkov a možná je to tím, že dosavadní ministři nepochopili svoji roli a historickou úlohu. Zemědělství a venkov to jsou: pole, louky, pastviny, ale i zahrady - nenahraditelné české potraviny - chléb, mléko, maso, sady a vinice - ovoce, pálenka, víno a dobrá nálada, lesy - místa oddechu, houbaření, zvěře, lovu, ale jsou zdroji i tepla rodinných krbů, potoky, řeky a rybníky - zdravé rybí maso, tradiční vánoční kapr, vodní sporty.

volebním programu, jak tuto situaci řešit. VÍME, JAK NA TO ! jak zastavit a napravit znehodnocování a devastaci dnes již téměř mrtvé, chemikáliemi sycené, zemědělské půdy, jak zamezit erozi a sesuvům, jak udržet vodu v krajině a stále ubývající vodu pitnou, jak dostat českou potravinu na český stůl. MŮJ VZKAZ VOLIČŮM? Volič by neměl volit hloupě: podle vizáže - obličeje, barvy pleti, šatů, podle novinových nebo mediálních zpráv, podle odposlouchaných drbů, ale podle dosavadních výsledků práce strany nebo hnutí. Jinak stále platí, že máme takovou vládu, jakou jsme si zvolili a další čtyři roky můžeme chválit nebo nadávat - jen sami sobě.

To všechno tvoří zemědělskou krajinu, to celé má být zemský ráj na pohled, to všechno je domov náš. Připadá vám to tak? Chraňme tyto těžce zkoušené a devastované hodnoty, než bude pozdě. Až konkurence zlikviduje českého zemědělce co myslíte, že udělají stávající ceny v supermarketech? A kdo bude udržovat tu typickou krásnou Českou krajinu ?

MŮJ CÍL Jako poslanec bych se snažil o to, aby ministr zemědělství pochopil venkov a porozuměl zemědělství. Pak to půjde samo, bude nám chutnat a budeme v pohodě.

Starostové a nezávislí společně s TOP 09 mají ve svém

Váš Olda Koblížek www.starostove-nezavisli.cz

11

PARDUBICKÝ KRAJ Tajemník Pardubické krajské organizace František Mokrejš / e-mail: [email protected] / telefon: +420 602 341 430 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: [email protected] telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová / telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas. O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete Najdete nás nás

www.starostove-nezavisli.cz www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove www.facebook.com/starostove

Kandidátní listina TOP 09 s podporou Starostů v Pardubickém kraji 1. Jaroslav Zedník 51, starosta města Česká Třebová, Česká Třebová, bez pp

2. prim. PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D. 59, primář Pardubické krajské nemocnice, Pardubice, TOP 09

3. prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. 59, profesor, UPCE - Dopravní fakulta J. Pernera, Česká Třebová, TOP 09

4. Mgr. Hana Štěpánová 54 starostka, 3. místopředsedkyně STAN ČR, Morašice, STAN

5. Ing. Miroslav Nádvorník 47, OSVČ obor logistika a doprava, Litomyšl, TOP 09

6. Ing. Jiří Hájek 52, starosta Městského obvodu Pardubice 5, Pardubice, STAN

7. Vladislava Michalová 36, zdravostní sestra, zastupitelka města, Chrudim, TOP 09

8. Jan Němec 42, radní města, člen představenstva EBA, Pardubice, TOP 09

9. Luboš Netolický 48, starosta, dobrovolný hasič, včelař, Rosice, STAN

11. Pavel Eliáš 39, starosta, čl. rady Sdruž. míst. samospráv ČR, České Heřmanice, STAN

12. Ing. Miloš Mička 56, ředitel školy, Moravská Třebová, TOP 09

13. Ing. Jiří Horák 46, hlavní stavbyvedoucí, Ostřešany, TOP 09

14. Jaroslav Kašpar 63, starosta, 35 let profesionální hasič, Dlouhá Třebová, STAN

15. Ing. Libor Slezák, CSc. 60, radní města, specialista na obranné technologie, Pardubice TOP 09

16. Ladislav Mlateček 64, starosta, myslivecký hospodář MS Býšť, Býšť, STAN

17. Mgr. Miroslav Vohník 54, učitel, ředitel vzdělávacího institutu, bylinář, Žamberk, TOP 09

18. Oldřich Koblížek 55, starosta, místopř. Sdruž. míst. samospráv PK, Vraclav, STAN

19. Mgr. Jan Štangl 35, advokát, Vysoké Mýto, TOP 09

10. Mgr. Luboš Bäuchel 56, předseda sportovní organizace, Ústí nad Orlicí, TOP 09 12


PARDUBICKÝ KRAJ

Celostátní rubrika vydání č. 5 / 10. 10. 2013

V tomto čísle najdete

Znovu navrhnu povinnou veřejnou službu / str. 1

Bránit naši ústavu / str. 2-3

Transparentnost je důležitá pro kraj i stát / str. 3-4

KSČM před soud / str. 4

Znovu navrhnu povinnou veřejnou službu Pomůže obcím i nezaměstnaným a zmírní sociální napětí Jedním z kroků minulé vlády, který vyvolal vlnu nevole, byla povinná veřejná služba pro nezaměstnané, kteří byli v evidenci úřadů práce déle než dva měsíce.

povinná po uplynutí určité ochranné lhůty, například půlroční, tak aby se opravdu zaměřila na ty, kdo jsou v evidenci úřadů práce nejdéle.

Přestože Ústavní soud toto opatření zrušil a já jeho rozhodnutí respektuji, myslím, že by bylo nerozumné upustit od snah motivovat dlouhodobě nezaměstnané k tomu, aby se aktivněji podíleli na řešení své situace.

Podobně nastavená veřejná služba by měla přínosy jak pro samotné nezaměstnané, tak i pro obce a celou společnost: nezaměstnaným by pomohla udržet, či v některých případech obnovit či vytvořit pracovní návyky nezbytné pro úspěšné hledání nového zaměstnání; obcím a neziskovým organizacím by zajistila tolik potřebnou personální výpomoc hrazenou z prostředků MPSV; a nabourala by stereotypní a často nespravedlivý obraz dlouhodobě nezaměstnaného člověka jako parazita, který je pro společnost přítěží, což by pomohlo zmírnit sociální tenzi a zlepšit atmosféru ve společnosti.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě pod vedením Ludmily Müllerové už v tomto směru udělalo první kroky, když připravilo návrh právní úpravy veřejně prospěšných prací na zkrácený úvazek; ty by byly placeny z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Umím si ale představit i návrat k myšlence veřejné služby, která by byla: časově omezená (například určitým počtem hodin týdně, aby nezaměstnanému nebránila v aktivním hledání práce), honorovaná (aby byli uchazeči o práci pozitivně motivováni a předešlo se podle mého názoru nepatřičným přirovnáváním veřejné služby k nuceným pracím), www.starostove-nezavisli.cz

To jsou důvody, proč – stanu-li se poslancem – budu prosazovat, aby se veřejná služba v podobě, která zohlední námitky Ústavního soudu, co nejrychleji vrátila do právního řádu České republiky. Petr Gazdík CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 5 / 2013 / 10. 10.

1

Bránit naši Ústavu V minulém zářijovém čísle celostátních STANovin jsem se z pozice bývalého předsedy Ústavně právního výboru zákonodárného sboru pokusil objasnit, v čem je počínání prezidenta republiky z hlediska Ústavy mimo její rámec. Základní úvaha však směřovala k ustanovování vlády hlavou státu. Proč bychom si měli volit poslance, platit náklady voleb, hradit činnost politických stran, aby se utkaly o své programy, z nichž si voliči vyberou jim ten nejméně nesympatický, když celé toto volební divadlo neurčí, kdo bude vládnout a s jakým programem? Své zástupce si občané volí na čtyři roky a po celé toto období mají zvolení poslanci vykonávat mandát (nedojde-li k jeho zkrácení ústavní cestou). K čemu ovšem takový volební cirkus a nákladný provoz, když by o tom, kdo má vládnout a zodpovídat se voličům rozhodovaly pouze jedny volby prezidenta republiky? Pokud by vznik a existence vlády měla záviset pouze na prezidentovi, pak si občané nemusí vybírat strany s jejich programy, armádou kandidátů, ale postačí jedna více či méně osvícená hlava. Tato otázka je několik týdnů před poslaneckými volbami o to naléhavější. Pokud o premiérovi, vládě a směřování naší země rozhodne prezident republiky bez ohledu na výsledek voleb, postrádají volby základní smysl. Tento postup hlavy státu však není v souladu s Ústavou. Ta si zaslouží největší úctu a respekt všech občanů ČR, zejména pak ústavních činitelů. Není tvořena jen psaným textem, ale i principy, tradicemi a zvyklostmi, které s psaným textem tvoří nedělitelný celek. Tento celek tvoří ústavní pořádek, který musíme bránit a nedovolit jeho účelové posouvání. Bílá místa v naší Ústavě nejsou chybou jejích autorů. Předpokládají však, že ústavní činitelé budou v duchu svého 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 5 / 2013 / 10. 10.

ústavního slibu vykonávat svůj mandát v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. To znamená hledat řešení, které vychází z principů a zvyklostí, jež prozařují v ústavním textu. Tím spíše se taková role očekává od nositele úřadu nejvyššího, od prezidenta republiky. Má být „ústavní pojistkou“ vedoucí mnohdy hádavé politické strany k překlenování krizí. Bohužel se současný prezident rozhodl krizi spíše vytvářet než překonávat, nebýt nadstranickým moderátorem diskuse politických stran, svůj úřad nevykonávat v zájmu všeho lidu, ale naopak jen v zájmu určité skupiny občanů a propojit jej výrazně s jednou z politických stran. Jestliže prezident republiky považuje ústavní tradice „za idiotské“, znamenají bílá místa v Ústavě hrozbu pro naši demokracii. Nepředstavují pak totiž prostor pro hledání řešení, ale mohou být zneužita jako nástroj politické moci, která ovšem prezidentovi nepřísluší. Nezodpovídá se jednak občanům, jestliže je podle Ústavy neodpovědný ze své funkce, a rovněž je těžiště politické moci svěřeno parlamentu. Jde nám o zachování systému liberální parlamentní demokracie. Mnoho let jsme se možná velmi lehkomyslně domnívali, že svoboda, kterou jsme získali v roce 89 je samozřejmostí a není nutné o ni každodenně pečovat a usilovat. „Kdo nectí ducha Ústavy, ohrožuje demokracii“

pokračování na str. 3

Bránit naši Ústavu pokračování ze str. 2

Tragické historické zkušenosti spojené s přerodem parlamentní demokracie na autoritářský totalitní režim by nám neměly být příliš vzdálené. Je-li to tedy nezbytné, promítneme ducha Ústavy ČR do psaného textu. Spolu se svými kolegy jsem připravil takovou změnu Ústavy, která by měla zpřesnit pravomoci ústavních činitelů a zdůraznit, že má-li občanům

vládnout vláda, tak jen s důvěrou jimi zvolených zástupců. Jinak by Parlamentní volby neměly žádný smysl. Bohužel rozpuštěním Sněmovny tento připravený dokument spadl příslovečně pod stůl. O jeho přijetí chci usilovat v novém volebním období. JUDr. Stanislav Polčák místopředseda STAN, bývalý předseda Ústavně právního výboru PSP ČR

Transparentnost je důležitá pro kraj i stát Od loňských krajských voleb neseme spoluodpovědnost za Liberecký kraj. Po letech trpělivé práce v opozici jsme dostali příležitost ukázat, že transparentnost a otevřenost se skutečně vyplácí. Principy, které fungují v našem kraji, i zkušenosti s jejich uplatňováním, jsme připraveni přenést i na celostátní úroveň. O jaké principy a zkušenosti se jedná? Ve vedení kraje i obce uplatňujeme úplnou informovanost o finanční situaci a transparentnost ve všech oblastech. Jako první kraj v České republice jsme začali uveřejňovat smlouvy prostřednictvím Portálu veřejné správy. Máme transparentní účet a rozklikávací rozpočet, občané se mohou prostřednictvím webového portálu kdykoli podívat, jak si kraj vede po finanční stránce, za jaké služby platí, kolik za ně platí a komu. Samozřejmostí je přímý přenos z jednání Zastupitelstva Libereckého kraje na webových stránkách a jeho záznam. Nově vytvořená mapa investic Libereckého kraje přináší přehled uskutečněných a plánovaných investičních akcí podle měst, obcí a regionů, kde lze najít podrobné informace o termínu zahájení, ukončení, ceně a zhotoviteli.

V rámci přípravy rozpočtu na rok 2014 jsme dali občanům možnost definovat potřeby kraje a jeho rozpočtové priority. V Libereckém kraji se nám tyto kroky vyplatily. Nemyslím tím jen vítězství našeho kraje v anketě o nejtransparentnější tuzemský úřad. pokračování na str. 4 www.starostove-nezavisli.cz

3

Transparentnost je důležitá pro kraj i stát pokračování ze str. 3

Mám na mysli i hmatatelné finanční přínosy v podobě správně zadaných, levnějších veřejných zakázek, na kterých náš kraj jen za prvních 9 měsíců letošního roku ušetřil téměř 70 milionů korun. Na úrovni státu mohou podobné kroky ušetřit desítky miliard.

Transparentnost pro nás tedy není jen módní heslo. Je to recept na odpovědnější a efektivnější správu věcí veřejných. Recept, který nabízíme celé republice. Martin Půta hejtman Libereckého kraje

KSČM před soud Listopadovou revoluci roku 1989 je potřeba dokončit. Je potřeba skoncovat s absurdním faktem, že takřka čtvrt století po Listopadu máme jednu z nejsilnějších komunistických stran v Evropě, nota bene stranu, která aspiruje na místo druhé nejsilnější strany v parlamentu a hlásí se ke zločinné KSČ. Vypořádat se s existencí komunistické strany už dnes můžeme demokratickými prostředky, které nám sametová revoluce přinesla. Vypořádat se dnes můžeme i se základním mýtem šířeným odpůrci antikomunistů. Vypouštějí a šíří ho sami komunisté. Soustavně, v médiích, ve veřejném životě, na sociálních sítích tvrdí se svatým nadšením demokratů, že komunistickou stranu nelze zakázat, protože zákaz politického protivníka by bylo porušením demokratických principů. Výjimečně mají pravdu. Český právní řád nezná pojem zákaz politické strany. Jasně však zákonem o politických stranách definuje postup, jak zacházet s politickými stranami, které porušují zákon či dokonce Ústavu. Jedině soud, v tomto případě Nejvyšší správní soud, může takovou stranu rozpustit, případně pozastavit její činnost. Jedině soud má právo to udělat, žádný exekutivní prostředek, žádná možnost 4


příkazu, zákazu, vládního nařízení, či parlamentního příkazu v demokratické zemí neexistují. Podle zákona se může Nejvyšší správní soud zabývat proviněním politické strany, jestliže na ni podá správní žalobu prezident republiky nebo vláda. Toho si byl vědom Senát Parlamentu České republiky už v roce 2008, kdy přijal usnesení, ve kterém vyjadřuje podezření, že KSČM porušuje Ústavu ČR, a to především jejího článku 5, který říká, že součástí politického systému mohou být pouze ty strany, které odmítají násilí jako prostředek dosažení svých cílů. Senát vyzývá vládu, aby podala na KSČM příslušnou žalobu. Ani Topolánkova vláda ani Fischerova úřednická vláda se k tomu neodhodlaly. Teprve vláda Nečasova reflektovala iniciativy parlamentu a přikázala Ministerstvu vnitra, aby návrh správní žaloby vypracovalo. Tento příkaz ministerstvo ignorovalo. Nečasova vláda už nenašla dost sil na to, aby tuto vzpouru ministerských úředníků potlačila. Usnesení horní komory stále platí. Otázkou je kdy se najde prezident či vláda, pro kterou bude požadavek dodržování Ústavy více než partajní politické zájmy.

Jaromír Štětina senátor CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 5 / 2013 / 10. 10.

Představujeme naše kandidáty ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR

Recommend Documents