p přednáška č.8 zdravý dům
IIng.arch.Akad.arch. h Ak d h LLukáš káš Li Liesler l Ing.arch.Kateřina Rottová 4.4. 2011
architektura a zdraví
úvod
1
„Architektura má dvojí stránku, materiální a psychickou. Hmotná účelnost znamená vyhovění všem tělesným, tělesným fyzickým, fyzickým materiálním potřebám, tedy přibližně to, co nazýváme prostě řešením praktickým a užitečným. Duchovní, psychická účelnost je to, co se obyčejně nazývá krásou…dokonalé zdraví a pohodlí je samo zároveň psychickou a estetickou hodnotou“ Ladislav Žák, Obytná krajina (1947)
1
člověk a zdraví
2
„Stavba vzniká jjako film bez filmových ý hvězd, jako dokument, ve kterém hrají obyčejní lidé.“ Steen Eiler Rasmussen (Expesiencing Architecture, MIT Press, 1959, str. 14)
člověk a zdraví fyzicko-psychicko-intelektuální bytost •
tělesná (somatická) dimense sestává z fyzikálních a buněčných dějů v lidském těle a určuje j fyzický y ý a materiální vztah člověka a prostředí
•
duševní (mentální) dimense zahrnuje city, y duševní schopnosti, pocityy a nálady, instinkty a zvyky
•
duchovní (spirituální) dimenze se dotýká přímo srdce lidské osobnosti -„já“, které hledá a prožívá smysl života
•
všechny 3 složky se podílejí na vnímání okolního světa
2
člověk a zdraví zdraví jako celkový stav •
má fyzickou dimenzi, sestává z toků životní energie a psychického stavu duše
•
je prostředkem k dosažení cíle
•
může být cílem samo o sobě
Zdraví podle D. Seedhouse, (1995), in:Jaro Křivohlavý, Psychologie zdraví
2
člověk a zdraví definice zdraví • • • • • •
zdroj fyzické a psychické síly vnitřní metafyzická síla schopnost adaptace schopnost dobrého fungování – fitness zdraví jako zboží zdraví jako ideální celkový stav „Zdraví je stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a není jen absence nemoci nebo vady. Požívání nejvyššího možného zdravotního standardu je jedním ze základních práv každé lidské bytosti bez ohledu na rozdílnost rasy, vyznání, politického přesvědčení a ekonomické či sociální situace“ Světová zdravotnická organizace /WHO/,1946 „Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí“ Jaro Křivohlavý (in: Jaro Křivohlavý, Psychologie zdraví)
2
zdraví = hodnota
3
„Žádat koupelnu plnou slunce, jako jednu z největších j místností bytu, y , například p bývalý ý ý salon. Celá stěna jako okna, otevřené pokud možno na terasu pro sluneční koupele;...“ Le Corbusier - Saugnier: Za novou architekturu, Petr Rezek, Praha, 2005 (1923), str. 96
zdraví = hodnota Vitruvius, Alberti Marcus Vitruvius Pollio (1. stol. př. n. l.) uvádí mezi obory, které by měl zkušený architekt ovládat i lékařskou vědu: „....je arci třeba znáti vzhledem na inklinaci podnebních pásem,.....a pro správné použití ovzduší a míst, jež jsou zdravá či choroboplodná...“ h b l d á “ Leon Battista Alberti (1404 –1472) - De re aedificatoria (1452) o pravidlech umístění dvorců: „Dům musí býti zdravý, mít příznivou polohu a vykazovat vlastnosti, které umožňují klidný, tichý a krásný život....“.
Věž větrů Athény, kolem roku 100př.n.l. (foto: Georg Zumstrull)
3
zdraví = hodnota světlo a vzduch pro všechny
•
20.léta 20.století – lidské zdraví aktuální téma v architektuře
•
péče éč o člověka čl ěk jje demonstrovaná d á hygienou životního prostředí
•
hygiena – argument pro novou b bytovou výstavbu ý b i nástroj á j boje b j za rovnost společenských tříd
Adolf Loos, Müllerova vila, Praha, 1928-30, (www.mullerovavila.cz)
3
zdraví = hodnota zonnenstraal
•
vzor pro koncepční i dispoziční řešení moderních léčeben
•
hmotové h é řřešení š í dů důsledně l d ě odděluje dděl j jednotlivé funkční části
•
lůžkové pavilóny ve tvaru V jsou natočeny t č ttak, k aby b pokoje k j byly b l maximálně osluněny
•
ze samostatných pokojů je přímý výstup ý t na sluneční l č í terasy t
•
železobetonová konstrukce, je důsledně oddělena od fasády, skleněných kl ě ý h výplní ý l í v subtilních btil í h ocelových rámech Jan Duiker, Bernadr Bijvoet, Sanatorium Zonnenstraal, Hilversum, 1926-1928 , (in: Jan Molena: Jan Duker)
3
zdraví = hodnota lázeňské stavby třicátých let
Jaromír Krejcar, Lázeňský dům Machnáč, Trenčianské Teplice, Slovensko, 1930-32, (in: Karel Teige : Práce Jaromíra Krejcara)
3
zdraví = hodnota hodnocení kvality vnitřního prostředí
LEED (Leadership (L d hi iin Energy E and d Environmental Desig) /USA/ od roku 1998 - bodovací systém založený na ohodnocení souboru kritérií
BREEAM (BRE E Environmental i l Assessment Method) /GB / od roku 1990 - bodovací systém založený na ohodnocení souboru kritérií
15 z celkových 100 bodů
15%
DGNB (Deutsche (D h Geselschaft G l h f für fü Nachhaltiges Bauen) /Německo/ od roku 2010 - model zahrnující 4 oblasti: lidské zdraví, přírodní zdroje, ekologické g důsledkyy a environmentální management 1,22 z celkových 6,4 bodů
3
zdraví = hodnota SBToolCZ /ČR/ od roku 2010 metodika hodnocení zahrnuje 4 oblasti environmentální (životní prostředí), sociálně-kulturní, ekonomiku a management a lokalitu sociálně-kulturní kritéria : S.01 Vizuální komfort S.02 Akustický komfort S.03 Tepelné pohoda v letním období S.04 Tepelné pohoda v zimním období S 05 Zdravotní nezávadnost materiálů S.05 S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy S.09 Flexibilita využití budovy S.10 Prostorová efektivita S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt
(zdroj: www.sbtool.cz)
3
kvalitní vnitřní prostředí
4
„Architektura je vhodnou příležitostí pro využití vědy.“ Thomas Herzog (Praha, 2010)
kvalitní vnitřní prostředí výzkum zaměřený na člověka
zdroj: Center for Building Performance & Diagnostics, Carnegie Mellon University, Pittsburgh
4
kvalitní vnitřní prostředí nemocné budovy
•
1983 Kodaň - Syndrom nemocných budov (Sick Building Syndrome, SBS)
•
„Soubor nespecifických obtíží, které zpravidla nejsou tak závažné, aby způsobily ů bil pracovníí neschopnost h pro nemoc. Zhoršují Zh š jí však š k pohodu h d lidí a snižují pracovní výkonnost. Při určování SBS lze rozeznávat různé obtíže a jejich projevy, které se nejčastěji týkají dýchacích cest. Příznaky se kombinují, zhoršují se při pobytu v budově a zlepšují či mizí, pobývají-li lidé mimo ni.“ (WHO, 1983)
•
ropná krize - podzim roku 1973
•
snahy h o úspory ú energie i v průmyslových ů l ý h odvětvích d ět í h i ve stavebnictví t b i t í
•
zvýšený zájem o využití solární energie a jiných obnovitelných zdrojů
•
ý neprověřenými p ý stavebními nedostatečné větrání v kombinaci s novými materiály
•
na vzniku SBS se podílí vlastnosti budov a vnitřního prostředí, náplň práce pracovníků a osobnostní charakteristika p
4
kvalitní vnitřní prostředí člověk a prostředí
Moderní člověk tráví více než 80 % života v interiéru budov a jejich „zdravotní“ stav tak s jeho zdravím úzce souvisí. Vztah člověka a vnitřního prostředí je předmětem výzkumů a odborných studií. V řadě zemích je upravován legislativně, v České republice Zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, dalšími nařízeními vlády, závaznými vyhláškami hlášk i a doporučenými d č ý i normamii ČSN. ČSN • •
• • • • •
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví Vyhláška č. č 6/2003 Sb., Sb kterou se stanoví hygienické limity chemických chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví d í zaměstnanců ě t ů při ři práci á i Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých N Norma ČSN 73 0580 -1 1 - Denní D í osvětlení ětl í b budov d Norma ČSN 73 0580 -2 - Denní osvětlení obytných budov Norma ČSN 73 0580 -3 - Denní osvětlení škol
4
kvalitní vnitřní prostředí komfort = pohoda
• •
z pohledu stavební fyziky je pro optimální stav je zaveden termín pohoda prostředí a nejčastěji je spojován se teplotou, vlhkostí a kvalitou vzduchu prostředí působí na všechny lidské smysly, smysly důležitá je vizuální vizuální, akustická i hygienická pohoda
4
kvalitní vnitřní prostředí dynamické simulace
energetické simulace budov (Building Energy Simulation – BES) • modelování tepelné zátěže, vlivu slunečního záření, tepelně technických vlastností konstrukcí, šíření vlhkosti v místnosti počítačová dynamika tekutin (Computational Fluid Dynamics - CFD) • modelování toků vzduchu v interiéru i exteriéru budovy • modelování d l á í a šíření šíř í částic čá ti a látek lát k ve vzduchu d h • tepelně-vlhkostní komfort simulace denního osvětlení • vizualizace i li a výpočty ý čt d denního íh i umělého ěléh osvětlení • optimalizace velikosti a parametrů zasklení a stínění • analýza kontrastu a oslnění v zorném poli
4
tepelná pohoda
5
„Tepelná pohoda znamená, že je dosaženo takových tepelných poměrů, kdy člověku není ani chladno, ani příliš teplo – člověk se cítí příjemně.“ Jaromír Cihelka
tepelná pohoda nestejně citlivé tělo
• • • • •
teplota tělesného jádra – 37°C teplota povrchu – závisí na teplotě a vlhkosti prostředí, činnosti metabolismu svalové aktivitě metabolismu, aktivitě, pohlaví pohlaví, věku věku, oblečení tepelná pohoda = vlastnosti vnitřního prostředí odpovídají činnosti, kterou člověk vykonává a jeho představám, člověk se cítí příjemně reakce na chlad – krk, málo prokrvená místa tepelně provázané části lidského těla – kolena+kotníky a horní cesty dýchací
5
tepelná pohoda reakce na prostředí
• • •
organizmus člověka = samoregulační systém organizmus člověka se řídí cirkadiálním biorytmem teplota v interiéru,která sleduje denní biorytmus y p podporuje p j vyrovnanost y a spokojenost
5
tepelná pohoda nerovnoměrné ochlazování
• • • •
< rozdíl teplot ve výši nohou a hlavy podobná teplota v průběhu dne na jednom místě rovnoměrná teplota v různých částech místnosti expozice teplu/chladu závisí na: - umístění člověka v prostoru - použité technologii vytápění/chlazení
5
tepelná pohoda ideální tepelně-vlhkostní klima
•
•
Nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci podmínky pro obytné místnosti – IIa. pracovní třída
5
tepelná pohoda tepelná asymetrie
• • • • •
= rozdíl v teplotách, které vyzařují dvě protilehlé plochy, nebo rozdíl intenzit záření, které dopadá ze dvou protilehlých stran mezi teplotou vzduchu v úrovni hlavy a kotníků nesmí být větší rozdíl než 3 °C C asymetrie radiační teploty od oken (svislých povrchů) nesmí být větší než 10 °C asymetrie radiační teploty od teplého stropu (vodorovných povrchů) nesmí být větší než 5 °C C intenzita sálání na hlavu od okna nebo infrazářiče nesmí být větší než 200 W.m-2
5
tepelná pohoda vytápění a spokojenost • •
• •
• -
! distribuce tepla v prostoru a proudění vzduchu v místnosti ! radiační pohoda = přijímání tepla radiací (sáláním) a vydávání tepla konvekcí (prouděním) každé topidlo odevzdává část tepla konvekcí a část sáláním konvekční vytápění (článková a desková otopná tělesa, konvektory, teplovzdušné vytápění) ! rozdílné teploty vzduchu u stropu a při zemi ! sálavé vytápění y p (stropní, podlahové, stěnové) malé proudění vzduchu a rovnoměrnější teplota setrvačnost systému a omezená regulace
5
tepelná pohoda mezinárodní letiště v Bangkoku
Helmut Jahn (Murphy/Jahn), mezinárodní letiště v Bangkoku, Thajsko, 2006 , (zdroj: designbuild-network.com )
5
tepelná pohoda mezinárodní letiště v Bangkoku
•
v extrémních klimatických podmínkách vytvořit komfortní prostředí a co nejvíce využít přirozeného osvětlení
•
předejít tepelné radiaci od stropu, pod nímž teplota vzrůstá až k 5o°C
řešení = integrovaný návrh podlahového chlazení v místech • pohybu lidí • zvýšení odrazu slunečních paprsků • účinné zastínění skleněných kl h ploch pomocí potisku (zvně bílého a zevnitř černého) • instalace speciálních membránových podhledů
(zdroj: transsolar)
5
větrání
6
„Vzduch, Vzduch světlo a teplo od nohou přináší klid.“ Václav Cílek, Krajiny vnitřní a vnější, 2002, Dokořán, Praha, str. 129
větrání •
norma ČSN 73 0540-2, Tepelná ochrana budov:
"Pro obytné a obdobné budovy leží požadovaná intenzita výměny vzduchu přepočítaná z minimálních množství potřebného čerstvého vzduchu obvykle mezi hodnotami nN = 0,3 h-1 až nN = 0,6 h-1. Pro pobytové místnosti se zpravidla požaduje zajistit nejméně 15 m3 na osobu při klidové aktivitě s produkcí metabolického tepla do 80 W/m2 a při aktivitě s produkcí metabolického tepla nad 80 W/m2 až nejméně 25 m3 na osobu." •
intenzita výměny vzduchu v místnosti „n“ vyjadřuje, kolikrát za hodinu se vymění množství vzduchu odpovídající objemu místnosti
Bill Dunster Architects, BedZED, LLondýn, GB, 2002, , (zdroj: OnePlane etCommunities, ww ww.flickr.com)
vysoká i nízká vlhkost škodí
6
větrání vysoká i nízká vlhkost škodí •
hygieniky doporučovaná relativní vlhkost – 50-60%
x •
p plísně již j při p 55% vlhkosti,, 70% vlhkost ideální pro p roztoče optimální vlhkost vzhledem k mikrobiálním poměrům – 30-40%
6
Architekton and Otak, Tempe p Transportation p Center, Tempe, p Arizona, 2008
větrání na čem závisí přirozené větrání • •
•
„netěsné“ budovy – infiltrace a exfiltrace charakteristika místa – rychlost a směr větru, typy použitých oken, způsob otevírání, kvalita venkovního ovzduší počítačové simulace
Nikken Sekkei, Earth Port, Yokohama, Japan, 1996 , zdroj: www3.hku.hk/mech/sbe/case_study/index/top.htm
6
větrání nucené větrání • •
• •
přívod čerstvého vzduchu a odvod znečištěného pohyb vzduchu v místnosti - vnitřní vzduch je teplejší a vlhčí než vzduch z exteriéru - teplý vzduch je lehčí než chladný - vlhký vzduch je lehčí než suchý úprava vlastností přiváděného vzduchu – teplota, vlhkost, filtrace Klimatizace
6
větrání odérové mikroklima • •
nejběžnější škodlivina v interiéru - CO2 limitní hodnoty pro koncentraci CO2: - průměrná hodnota CO2 v průběhu 24 hodin by neměla překročit 1000 ppm - nejvyšší přípustná okamžitá hodnota, která by neměla být překročena během 24 hodin je 1200 ppm ( WHO/EURO: Air Quality guidelines, 1992)
zdroj: Pasivní domy V. , Ing. Jindrák | Atrea, www.archiweb.cz
6
větrání vzdušné vitamíny • • • • • • •
elektroiontové mikroklima koncentrace iontů působí na psychiku kladné (iont dusíku) a záporné p (iont kyslíku) koncentrace záporných iontů příznivě ovlivňuje zdravotní stav člověka vzduch s malou koncentrací iontů – hodnocen jako těžký s převahou záporných iontů – čerstvý používat materiály s dobrou vodivostí a vysokou permitivitou – přírodní materiály (vápenec, dřevo bez povrchové úpravy) Kritérium Koncentrace negativních lehkých iontů [počet iontů/cm3]
Parametry optimální
Parametry přípustné
min. 1250 ± 250 min (1000 až 1500 lesy)
min. 250 ± 50 min (200 až 300) (Jokl 1977)
Parametry elektroiontového mikroklimatu v současnosti pro interiér budov dle prof. Jokla (1977)
6
vizuální pohoda
7
„Denní světlo souvisí s časem….jeho rytmy jsou živé, jako údery srdce...“ Christopher Day: Duch a místo, ERA – nakladatelství Brno, 2004, str. 222
vizuální pohoda dominantní zrak • • • • • • • •
zrak je dominantní při chápání prostoru, přináší jeho trojrozměrný obraz způsob, jak člověk vnímá své okolí závisí na jeho osvětlení vizuální pohoda = světelné podmínky, za kterých oko optimálně pracuje i intenzita i osvětlení ěl í rozložení jasu v prostoru zabránění oslnění vzájemné působení denního a umělého světla reprodukování barev Cl d Ni Claude Nicolas l Ledoux, L d Interiér I t ié divadla di dl v B Besançon odrážející d áž jí í se v oku, k d detail t il (zdroj: www.flickr.com )
7
vizuální pohoda sluneční světlo • • • • • •
ovlivňuje fyziologické funkce organismu ovlivňuje náladu není nahraditelné umělým světlem vitamín D schopnost dezinfikovat nedostatek přirozeného světla: - stres - snížená obranyschopnost - snížená koncentrace - syndrom sezónní afektivní poruchy SAD S.A.D. - tvorba růstového hormonu u dětí
Le Corbusier, vila Savoye, Francie, 1928-1931, (foto: Deborah L. www.flickr.com )
7
vizuální pohoda požadavky na denní osvětlení • • • •
Norma ČSN 73 0580 -1 - Denní osvětlení budov Norma ČSN 73 0580 -2 - Denní osvětlení obytných budov Norma ČSN 73 0580 -3 - Denní osvětlení škol „ Byt je prosluněný, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně 1/3 podlahových ploch všech jeho obytných místností.“ (do podlahových ploch se nezapočítávají části ležící za hloubkou místnosti >2,3 x její světlá výška) ýšk )
•
prosluněná místnost: - Půdorysný úhel slunečních paprsků s hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25 25° a výška slunce nad horizontem nejméně 5 °. - Otvory, kterými sluneční záření přichází do místnosti musí být zaskleny průhledným a barvy nezkreslujícím materiálem. - Ce Celková o áp plocha oc a o oken e se musí us rovnat o at nejméně ej é ě 1/10 / 0 podlahové pod a o é plochy p oc y místnosti st ost (optimálně 1/8). Za nejmenší rozměr okna je přitom považován otvor 900/900mm. - Místnost má být ve dnech 1. března a 21. června při jasné obloze prosluněna déle než 90minut. Požadovanou dobu proslunění lze nahradit bilancí, při které je celková doba proslunění během 40 dní v předjarním období (ve dnech 10.2. až 21.3.) 3 600 minut.
7
Le Corbusier, kaple Notre Dame du Haut, Ronchamps, Francie, 1950-1955 , foto: Rory Hyde
7
vizuální pohoda orientace ke světovým stranám • • • • •
orientace určuje intenzitu i barevnost denního světla obývací pokoj – J, JZ, JV kuchyně – V, SV, SZ ložnice – V, závisí na životním stylu vedlejší prostory – S, Z
zdroj: autor
7
Édouard François, Flower Tower, Paris, Francie, 2004 , (in: B2B2SP, Édouard François)
vizuální pohoda pohled z okna uzdravuje
•
stromy a vegetace vyvolávají u člověka vrozené pozitivní reakce, které mohou výrazně ovlivňovat subjektivní pocit spokojenosti a psychickou výkonnost
•
výzkum v nemocnici v Pensylvánii (1972-1981): 32 pacientů, kteří měli prostřednictvím oken kontakt s přírodním prostředím za okny se rychleji hl ji zotavovali t li a potřebovali tř b li méně é ě utišujících léků než 23 pacientů, jejichž okna poskytovala výhled na protější p j budovu
(Ulrich, R. S. (1984), View through a window may influence recovery from surgery. Science 224, str.420-421)
7
vizuální pohoda alchymie denního světla •
• • •
přímé sluneční světlo + rozptýlené světlo z oblohy + odražené světlo od vnějších povrchů vyšší a užší okna – více světla než okna nízká a široká střešní okna, zenitální osvětlení – nejvíce světla do interiéru prostory s okny na více stěnách = vyváženější světlo = život do prostoru
Philip Johnson, Glass House, New Canaan, USA, 1949, (zdroj: www.citycures.com)
7
vizuální pohoda odraz denního světla • •
• •
vyrovnává nedostatky v orientaci oken světlé a lesklé předměty odráží více světla (vodní hladina, sníh…) stěny, stropy, podlahy – jejich barva struktura a lesk barva, velikost prostoru
Steven Holl Architects, Glasgow School of Art , GB, 2009, zdroj: www.stevenholl.com
7
zdroj: www.stevenholl.com
7
vizuální pohoda kolik světla potřebuje oko • • • •
•
3 hlediska: množství světla, směrové vlastnosti osvětlení a světelné spektrum intenzita osvětlení působí na psychologii vnímání prostoru barevné vidění zdravého oka – 1 lx a více průměrné hodnoty denního osvětlení v exteriéru ié – cca 20 000 llx intenzity osvětlení podle CIE (M i á d í kkomise (Mezinárodní i pro osvětlování): ětl á í) - 20-200 lx pro celkové osvětlení společenských prostor a obytných prostorů - 200-2 000 lx p pro p pracovní p prostoryy a dlouhodobou zrakovou činnost - 2 000 lx a vyšší pro specializované úkony
Požadavek umělého osvětlení v lx
Místo, příp. činnost
50 až 100
Celkové nebo odstupňované osvětlení obytné místnosti s místním osvětlením
200 až 500
Celkové nebo odstupňované osvětlení pracovních prostorů bez místního osvětlení
200
Společné jídlo
300
Studium, psaní, kreslení, kuchyňské práce aj.
500
Jemné ruční práce
75
Komunikace v bytě
100
Obytné kuchyně, koupelny, WC
ČSN 36 0452 Umělé osvětlení obytných budov, zdroj: www.tzb-info.cz)
7
individuální vnímání světla •
subjektivní, mění se s věkem
•
děti do 20 let: - vidí dobře i při nižších hladinách osvětlení - jiný horizont - desetileté dítě – 1/3 hodnoty osvětlení než čtyřicetiletý dospělý 30-40 let = věková skupina podle které jsou určovány údaje doporučení a norem 40-60 let: - zhoršená schopnost vnímat detaily - nižší akomodace oka
•
• •
nízké hodnoty - sbližování lidí tma – rušivá hodnota 0,2 lx = svit půlměsíce (foto: Katsuhisaa Kida)
•
(zdroj: SV VĚTLO 2008/1)
vizuální pohoda
7
vizuální pohoda vlastnosti osvětlení • •
rozptýlené, směrové, bezestinné činitel podání kontrastu - při směrovém osvětlení se světlo odráží od lesklých povrchů a snižuje kontrast a zhoršuje zrakový výkon
7
Peter Zumthor, Koluma Museum, Kolín nad Rýnem, 2007, (foto: Jose Fernando Vazquez )
vizuální pohoda barva světla • • •
•
barevné podání a barevná teplota index barevného podání (Ra) 0100 (denní světlo) čím více světelné spektrum zdroje podobá přirozenému světlu tím je příjemnější a světlu, zdravější teplota chromatičnosti (18009000 K) - teplobílá barva (<3300 K, žárovky, halogeny) – příjemná při nižších intenzitách - bílá barva b (3300 (3300-5000 5000 K, K zářivky, áři k výbojky) – při vyšších intenzitách - denní barvy (nad 5000 K, speciální zářivky a plynové výbojky) – velmi vysoké intenzity
7
akustická pohoda
8
„Můžeme architekturu slyšet?“ Steen Eiler Rasmussen, Experiencing architecture (1959), The MIT Press, Cambridge, str.224
akustická pohoda zvuk a hluk • • •
• • •
•
zvuky hudební a nehudební = hluk hladina akustického tlaku – limitní hodnoty hluku Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací poškození šk í sluchu l h rušení spánku obtěžování hlukem - nízké hladiny hl k - stres, hluku t vliv li na iimunitní it í systém, té výkonnost „coctail party problem“ = restaurační efekt
8
akustická pohoda rušení zvukem • • • • •
Člověk v budově více toleruje zvuk, který přichází do budovy zvenku než zvuk, který v budově vzniká Zvuk bez konkrétního původce a ze zdroje, který je považován za neutišitelný je akceptovatelnější Zvuk o němž je předem známo, že bude trvat určitou vymezenou dobu je pro člověka méně nepříjemný. Hl k jje hůř Hluk hůře snášen áš večer č a v nocii a méně é ě tolerován l á v zimě i ě nežž v létě. lé ě Čím více hluk upoutá pozornost, je tedy silnější, méně známý a očekávaný, tím více jej člověk považuje za rušivý.
8
akustická pohoda největší zdroj hluku • •
• •
komplexní urbanistické řešení pravidlo: čím blíž ke zdroji se pronikání hluku zamezí, tím je opatření účinnější, jednoduší a levnější zeleň pohlcuje hluk (3m široký travnatý pás sníží hlučnost o 25%) přirozeně ři ě rostoucíí stromy
8
akustická pohoda slyšíme se? • •
• • • •
•
každý prostor má charakteristický zvuk a ozvěnu tvrdá akustika neobydleného a nezařízeného domu X příjemná akustika domova, ve kterém zvuk odráží a změkčují plochy nábytku a osobních předmětů slyšitelnost a srozumitelnost nepříjemné hlučné i bezzvučné prostředí akustická kvalita je důležitá v auditoriích akustika k tik souvisí i í s velikostí lik tí místnosti, í t ti jjejím jí tvarem a rozměry: - nevyhovující poměry stran jsou celé násobkyy – 1:2:4 - příznivé např. 2:3:5 použité materiály (pohltivé a odrazné) ovlivňují šíření zvuku v prostoru
Renzo Piano, Auditorium di Roma, Itálie, 2002, (foto: James Steinkamp)
8
Tetsuo Kondo Architects + Transsolar, Cloudscapes, Bienále Architektury 2010, Benátky. (zdroj: mandyvera.com)
celistvost
9
„To To co dnešní architektura potřebuje, potřebuje je to samé samé, co potřebujeme pro život – celistvost. Stejně jako u člověka, je celistvost největší kvalitou staveb, ale není to právě vyhledávaná kvalita, jak tomu bylo přirozené u dávných staveb. Není ostatně ani nejvyhledávanější u lidí, protože Úspěch je dnes tak nepostradatelný...“. F.L. Wright, The Natural House (1954) (in: Mc Carter R., Frank Lloyd Wright. 2006, Reaktion Books Ltd.)
celistvost atmosféra prostoru
atmosféra ovlivňuje, pocity člověka i jeho vztah k okolí člověk vnímá prostor všemi svými smysly kkaždý ždý smysll zajišťuje jišť j o světě jiné informace a každý má svoji vlastní kvalitu
Adolf Loos, Müllerova vila, Praha, 1930, (zdroj: www.slavnevily.cz)
9
Tezuka Architects, Forest of Net, Hakone Open-Air Museum, Japan, 2009, (www.architecturelinked.com)
celistvost dostatek podnětů
vícesmyslový zážitek z architektury okolí by se mělo měnit v čase a prostoru vnitřní prostředí vyžaduje pestrost, která odpovídá vnějšímu prostředí architektura navržená pro všechny smysly, dovoluje člověku zažívat její atmosféru a identifikovat se s prostorem t a místem í t
9
Tezuka Architects, Fuji Kindergarten, Tokyo, 2007, (foto: Katsuhisa Kida)
9
závěr
7
„Doufám, Doufám že jsem vás přesvědčil, přesvědčil že je možné architekturu slyšet. Přesto je jisté, že nelze slyšet, zda je to dobrá nebo špatná p architektura, stejně j jako j to nelze vidět. Ale můžete slyšet i vidět, zda stavba má charakter nebo chcete-li rovnováhu.“ )
Steen Eiler Rasmussen (Expesiencing Architecture, MIT Press, 1959, str. 236
doporučená literatura Alberti L. B., Deset knih o stavitelství (1956), SNKLHU, Praha Cílek V., Krajiny vnitřní a vnější (2002), Dokořán, Praha Daniels K., Technika budov (2003), Jaga, Bratislava Day Ch., Ch Duch a místo (2004), (2004) ERA - vydavatelství, vydavatelství Brno Dvořáková D., Ladislav Žák, Byt a krajina (2006), Arbor Vitae, Praha Heshong L., Termal Delight in Architecture (1979), The MIT Press, Cambridge Křivohlavý JJ., Psychologie zdraví (2003) (2003), Portál Kwan L., Feng Shui, Umění bydlet (1996), Pragma, Praha Le Corbusier – Saugnier, Za novou architekturu (2005), Petr Rezek, Praha Molena J., Jan Diuker, Works and Projects (1996), Gustavo Gili, Barcelona Pallasmaa J., The Eyes of the Skin (2007), John Wiley & Sons Rasmussen S.E., Experiencing architecture (1959), The MIT Press, Cambridge Vitruvius M.P., Deset knih o architektuře (1953), SNKLHU, Praha Zumthor P., Atmospheres (2006), Birkhäuser Zumthor P., Promýšlet architekturu (2009), Archa, Zlín
