Plá nová ní sociá lních služeb v Praze – jako obci a zá roveň kraji – se neobejde bez důkladný ch znalostí stá vající nabídky služeb. Potřeba přehledu poskytovatelů sociá lních služeb a jejich rozloženív rá mci hl. m. Prahy stá la u zrodu tohoto materiá lu, který byl vytvořen na zá kladě zadaníMgr. Hany Halové, radníHMP pro oblast zdravotnictví, sociá lní péče a ná rodnostních menšin.[1] Jeho zpracovatelé předpoklá dají, že bude využitelný jednak jako podklad při strategickém plá nová ní sociá lních služeb na úrovni hl. m. Prahy[2], a dá le jako užitečná pomůcka na jednotlivý ch městský ch čá stech Prahy (MČ ) při zpracová ní jejich plá nů sociá lních služeb. Pro ty MČ Prahy, které dosud nezpracová vají vlastní přehledy, může materiá l sloužit jako vý chozí informace o stavu sociá lních služeb na jejich území, která bude nadá le doplň ová na a aktualizová na. Bez užitku nemusí bý t ani možnost srovná ní se šká lou poskytovaný ch služeb ostatními městský mi čá stmi. Mapa sociá lních služeb přiná ší tabulkové a grafické zná zornění sociá lních služeb v hl. m. Praze. Hlavní zpracovatel materiá lu, Oddělení analý z a vzdělá vá ní Městského centra sociá lních služeb a prevence (MCSSP), chce poděkovat Institutu městské informatiky za poskytnutípodkladů a Mgr. Stanislavě Matoušové za vyhotovenígrafický ch čá stí. Hlavní kriteria Předklá daný materiá l sleduje v prvé řadě četnost a rozloženíposkytovatelů sociá lních služeb na územíhl. m. Prahy. Poskytovatelé služeb jsou prá vnické osoby; rozlišujeme pět zá kladních typů: 1.organizace pražský ch městský ch čá stí – poskytovatelem je buď přímo MČ nebo jí zřízená organizace, např. příspěvková ; 2.organizace hl. m. Prahy – poskytovatelem je buď přímo hl. m. Praha nebo jízřízená organizace, např. příspěvková ; 3.nestá tníneziskové organizace – jedná se převá žně o občanská sdruženía obecně prospěšné společnosti; 4.církevníorganizace – poskytovatelé jsou církve a jejich účelová zařízení; 5.stá tníorganizace – organizace zřízené stá tem. Rozděleníposkytovatelů na pět typů vychá zíz faktického stavu, který je dá n platnou legislativou. Počet poskytovatelů podle zmíněný ch pěti typů je zpracová n jak za celou Prahu, tak za jednotlivé městské čá sti. Z hlediska děleníúzemíhl. m. Prahy používá me rozčleněnína 22 městský ch čá stívykoná vajících sprá vu na územíobvodu. Dalším kriteriem je rozděleníposkytovaný ch služeb do kategorií; toto děleníje zpracová no opět jak za celou Prahu, tak po jednotlivý ch městský ch čá stech. Je použito těchto 22 kategoriíslužeb: [1] Informace pražského magistrá tu o poskytovatelích sociá lních služeb v Praze dosud nebyly systematizová ny. Kromě úplného soupisu organizací hl. m. Prahy, např. příspěvkový ch, je k dispozici seznam nestá tních organizací (nestá tních neziskový ch organizacía církevních organizací), který m byl udělen grant hl. m. Prahy. [2] S požadavkem, aby kraje zpracová valy a stanovovaly střednědobé strategie zajištěníposkytová nísociá lních služeb na svém územípočítá Ná vrh věcného zá měru zá kona o sociá lních služ bá ch, který je prá vě v připomínkovacím řízení(např. v bodě 10.5).
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Linky důvěry, krizová pomoc a krizová intervence Oběti ná silínebo kriminality Poradenstvía pomoc v prosazová níprá v a zá jmů, lidská prá va Terapie, psychoterapie, socioterapie a diagnostika Děti a mlá dež Rodina, problémy v rodině Senioři Fyzický handicap, zdravotně postižení Mentá lníhandicap, autismus Psychická onemocnění Bezdomovectví Azylové domy, noclehá rny, ubytovny Zá vislosti (drogy, alkohol, nikotin, gamblerství) Sexuá lníproblematika, AIDS, prevence sexuá lně přenosný ch chorob (STD), prostituce Nízkoprahová centra, streetwork Gender Služby zaměstnanosti, chrá něné dílny, podporované a přechodné zaměstná ní, nezaměstnanía ohrožení Vězněnía propuštění Cizinci a uprchlíci, lidská prá va Menšiny Charita, humanitá rnípomoc Ú řady pražský ch městský ch čá stí
Je důležité nezaměň ovat kategorie služeb a poskytovatele služeb. Obecně platí, že počet poskytovaný ch služeb převyšuje počet poskytovatelů, protože jeden poskytovatel může nabízet více typů služeb. Rozdělení služeb do uvedený ch kategorií vychá zí z Adresá ře poskytovatelů sociá lních služ eb v hl. m. Praze, který pro potřeby široké i odborné veřejnosti vydá vá Městské centrum sociá lních služeb a prevence. Kategorie kombinují několik hledisek: cílovou skupinu, druh sociá lního problému či zdravotního postiženía typ služby. V materiá lu užívané kategorie se osvědčily jako přehledné, vyčerpá vajícía užitečné z pohledu klientů, tedy těch, kteříhledajíkonkrétnípomoc.[1] [1] Zá vazné a všeobecně užívané dělení služeb podle typu není v současné době k dispozici, Ná vrh typologie sociá lních služeb MPSV existuje v pracovníverzi.
Poznámky k úplnosti dat Zpracovatel materiá lu upozorň uje, že uvedené počty poskytovatelů sociá lních služeb nejsou úplné a vyčerpá vající. Hlavnídůvody jsou ná sledující: 1.Data pro zpracová níMapy sociá lních služeb v Praze vychá zejíz jižzmíněného Adresá ře sociá lních služ eb v hl. m. Praze. Ten je chá pá n jako pracovníná stroj a je průběžně doplň ová n a aktualizová n dle možnostípracovníků MCSSP. V zá jmu úplnosti dat by muselo bý t provedeno detailní šetření, uskutečněné ve spoluprá ci s jednotlivý mi Ú MČ , případně Informačním centrem nadací. Tento krok je zamý šlen pro druhou etapu projektu Mapa sociá lních služ eb v Praze, pokud bude ze strany HMP vznesen požadavek na jejírealizaci. 2.Vý chozíúdaje jsou platné ke květnu 2004 a samotná mapa služeb v jistém smyslu fixuje stav k tomuto datu. Obecně v sociá lní oblasti platí, že poskytovatelé služeb mají tendenci flexibilně reagovat na potřeby klientů a přizpůsobovat služby poptá vce. Proto dochá zí k častý m a četný m změná m v nabídce typu služeb, sídle organizace a samotné existenci organizace. Navíc, stá vá se, že na papíře existující organizace de facto nevykazuje žá dné aktivity. Toto všechno jsou faktory, které limitují, ale nesnižujívý povědníhodnotu předklá dané Mapy sociá lních služ eb v Praze. Hlavní údaje Mapa sociá lních služeb v Praze pracuje s počtem 585 poskytovatelů služeb v celém hl. m. Praze. Jak lze očeká vat, nejvíce poskytovatelů – celkem 83 – sídlína MČ Praha 1. Na druhé příčce se s počtem 75 poskytovatelů umístila MČ Praha 2 a třetímísto zaujala MČ Praha 8 – 66 poskytovatelů. Nejmenšípočet poskytovatelů, celkem 3, lze nalézt na MČ Praha 16, 17 a 18. Podle typu poskytovatelů je v hl. m. Praze nejvíce nestá tních neziskový ch organizací– 315. Zhruba o dvě třetiny méně je organizací městský ch čá stí Prahy – 102. Nejméně je v Praze organizací stá tních – 24. Nestá tní neziskové organizace majítendenci sídlit v centrá lních městský ch čá stech a vý znamně zde dominujímezi poskytovateli služeb. V okrajový ch městský ch čá stech, kde jsou počty poskytovatelů velmi nízké, hrají vý znamnější úlohu organizace městský ch čá stí. Z hlediska typu poskytovaný ch služeb je nejvíce zastoupena kategorie „Poradenství, pomoc v prosazová ní prá v a zá jmů, lidská prá va“ ; tento typ služby je v celém hl. m. Praze poskytová n 259krá t. Na druhém místě je kategorie „Fyzický handicap, zdravotně postižení“s počtem 188. Třetímísto z pohledu četnosti poskytová níobsazujíkategorie „Děti a mlá dež“s počtem 135 a v těsném zá věsu „Senioři“– 131. Naopak nejméně jsou zastoupeny kategorie „Gender“ , celkem 4krá t, dá le „Menšiny“– 6krá t, „Nízkoprahová centra, streetwork“– 7krá t a „Oběti ná silí nebo kriminality“s počtem 8.
Poznámky k interpretaci mapy Zvý šená koncentrace poskytovatelů služeb v centrá lních městský ch čá stech neindikuje nutně častější vý skyt příslušný ch sociá lních problémů u obyvatel dané MČ , ale svou lokací spíše umožň uje lepší dostupnost služby pro obyvatele celé Prahy a mimopražské občany. Jde např. specializované poradny, psychiatrická zařízení a humanitá rníorganizace. Některá sociá lníproblematika, jako např. prostituce, bezdomovectvíči drogová problematika, se koncentruje v centru města, přestože se samozřejmě tý ká i obyvatel okrajový ch městský ch čá stí. Nabídka příslušný ch sociá lních služeb je díky tomu v centrá lních městský ch čá stech vý razně vyššínežv okrajový ch – často převá žně rezidenčních – městský ch čá stech, které se problematikou nemusívůbec zabý vat. Do jisté míry funguje spoluprá ce poskytovatelů sociá lních služeb přes hranice obvodů městský ch čá stí. Dochá zí např. k případům, kdy azylový dům pro matky s dětmi situovaný na jedné MČ slouží díky své dostatečné kapacitě i obyvatelům jiný ch MČ ; obdobně je tomu u některý ch zařízenípro seniory atd.
