Socialní & Ekonomické Determinanty nerovností v obezitě a užívání tabáku v České republice
Předběžné výsledky
E. Gottvaldová /MZd/ & L. Kostelecká /MZd/ & S.Simpson /WHO/ a kol. 22 září 2011, Praha
O projektu Priorita 1: Nepřenosná onemocnění • Očekávané výsledky: Posílení politik veřejného zdraví za účelem lepší reakce na hlavní rizikové faktory a socioekonomické determinanty zdraví se zaměřením se na prevenci obezity a užívání tabáku. • Produkt: Zhodnocení a tvorba doporučení ohledně sociálních determinant obezity a kouření a distribuce rizik v rámci české populace.
Co bylo dosud provedeno? • Schůzka v říjnu 2011 k diskuzi nad účelem & rozsahem projektu • Návrh rámce profilu • Přehled literatury identifikující klíčové zdroje dat & analýza • Sběr & přezkoumání dat s přispěním expertů & jejich podporou
Minimum pro ekvitu ve zdraví • Sarah will provide input along lines of CSDH final report, minimum equity surveillance etc
Obezita: zátěž nemocemi? • Více než 50% české populace trpí nadváhou nebo obezitou
Overweight and obesity (%)
15
100%
21
22
34
34
45
44
90% 80%
33
70% 60% 50% 40%
52
30% 20%
Nadváha: BMI > 25 Obezita: BMI > 30
10% 0%
2000
2005
normální hmotnost
nadváha
2008 obezita
years
Source: upraveno podle STEM/MARK, a.s. Vnitřní lékařství 2010; 56(10):1019-1027
Obezita: zátěž nemocemi • Od r. 1996 se obsolutní počet dětí a daolescentů léčených pro nadváhu či obezitu než zdvojnásobil (UZIS, 2010)
• Nárůst jedinců trpících nadváhou či obezitou u obou pohlaví, i když • Muži trpí nadváhou či obezitou častěji než ženy • Nadváha a obezita jsou častější u jedinců starších 50let věku
Source: upraveno podle STEM/MARK, a.s. Vnitřní lékařství 2010; 56(10):1019-1027
Obezita: zátěž nemocemi • Nadváha a obezita jsou hlavními přispěvateli k hlavním rizikovým faktorům chronických neinfekčních onemocnění • V roce 2010 přibylo v ČR téměř 65.000 nových případů Diabetes Mellitus 2 Typu (DM) • DM 2 Typu patří k nejnákladnějším onemocněním
Overweight and obesity (%)
15
100%
21
22
34
34
45
44
90% 80%
33
70% 60% 50% 40%
52
30% 20% 10% 0%
2000 normal weight
2005 years overweight
2008 obesity
Source: upraveno podle STEM/MARK, a.s. Vnitřní lékařství 2010; 56(10):1019-1027
Obezita: hlavní rizikové faktory • (Ne)Zdravé stravovací návyky • Pohybová (Ne)Aktivita • Alkohol (?)
(Ne)Zdravé stravovací návyky • Vyšší konzumace masných výrobků a nízká konzumace ovoce a zeleniny jsou charakteristické pro dospělé trpící nadváhou a obezitou • HBSC 2010 data naznačují, že děvčata jedí častěji ovoce, zeleninu a “light” produkty a zároveň jí méně častěji maso, mléčné výrobky a pijí méně častěji mléko a „soft drinky“ než chlapci • Chlapci se zvyšujícím se věkem jedí méně ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a “light” produktů, na druhé straně jedí více masa a masných produktů
(Ne)Zdravé stravovací návyky • Děti (4 – 14 let věku) v průměru konzumují 250g of O&Z na osobu/den (SISP, SZÚ 2010) • Děti konzumují pouze 3 porce O&Z za den (doporučení 5 porcí O&Z za den)
• Podle HBSC 2010 dat pouze polovina dětí každý den snídá • S narůstajícím věkem počet dětí, které snídají klesá • Podle HBSC 2010 dat 73,4% dětí obědvá ve školní jídelně • Počet dětí, které obědvají ve školní jídelně klesá s věkem 79,5 % of 11letých vs 64,5 % 15letých
Pohybová (Ne)Aktivita • Volnočasová pohybová aktivita je na poměrně nízké úrovni • Po 25 roku věku je většina dospělé populace během svého volného času pohybově neaktivní • Muži se zabývají intenzivnějšími pohybovými aktivitami více než ženy, i když • Více než polovina žen a třetina mužů uvádí, že se pohybové aktivitě nevěnují vůbec
Source: Vnitřní lékařství 2010; 56(10):1019-1027
Pohybová (Ne)Aktivita Pohybová aktivita - Alespoň 1 hodinu denně - HBSC 2010 11 let věku
13 let věku
15 let věku
Chlapci
Dívky
boys
girls
Chlapci
Dívky
Vůbec
3,7%
3,4%
3,2%
2,0%
2,8%
4,1%
1
5,7%
7,4%
6,6%
7,8%
5,7%
8,9%
2
11,1%
11,6%
7,5%
12,8%
10,4%
14,7%
3
13,3%
14,8%
13,3%
17,7%
14,9%
19,8%
4
15,6%
16,4%
14,9%
18,8%
16,3%
19,3%
5
13,2%
14,5%
14,3%
12,9%
15,1%
12,8%
6
9,1%
8,5%
10,8%
9,1%
10,4%
6,6%
7 dní
28,4%
23,4%
29,5%
18,9%
24,4%
13,9%
Health Behaviour in SchoolSchool-aged Children: WHO collaborative crosscross-national study
www.hbsc.org
Alkohol (?) • Muži pijí alkoholické nápoje častěji než ženy; abstinence je běžnější u žen (EHIS 2008) • Denní konzumaci alkoholu uvádí - muži 16%; ženy 3% • HBSC 2010 data ukazují vysokou konzumaci alkoholu již u dětí • Pití piva „alespoň jednou týdně“ udávalo 17% of 13letých chlapců a 10% 13letých dívek a 39% 15letých chlapců a 20% 15letých dívek
Obezita a sociální determinanty
Socialní determinanty nadváhy a obezity v ČR • Prevalence nadváhy a obezity je nižší ve skupinách s vyšším vzděláním • Role vzdělání je významnější u žen než u mužů • Literární zdroje předpokládají, že ženy bývají více ovlivněny ideálem štíhlosti a držením diet než muži a že tento vliv je vyšší ve vyšších socioekonomických vrstvách • Navíc, je uváděno, že v mnoha společnostech je u mužů jejich větším tělesným rozměrům připisován význam „síly a dominance“ • V roce 2008 pouze 9% žen nepovažovalo jejich tělesnou hmotnost za problém oproti 19% mužů a zároveň • 78% můžu trpících nadměrnou tělesnou hmotností svoji hmotnost nepovažovalo za problém
Socialní determinanty nadváhy a obezity v ČR • Nižší SE status ženy je spojován nejen s její vlastní nadměrnou tělesnou hmotností, ale může negativně ovlivnit i tělesnou hmotnost jejích dětí • HBSC data sebraná v r. 2010 naznačují, že dětí s nadměrnou tělesnou hmotností signifikantně častěji udávaly, že je jejich matka nižšího socioekonomického statutu • Děti s nadměrnou tělesnou hmotností také častěji udávaly nezaměstnanost svých rodičů byť tento údaj nebyl signifikantní • Počet dní, kdy děti uváděly, že snídají silně souvisel s udávanou socioekonomickou úrovní rodiny • Počet dní, kdy děti uváděly, že obědvají ve školní jídelně, silně souvisel s udávanou socioekonomickou úrovní rodiny a děti z chudších rodin častěji udávaly „ujídaní mezi denními jídly“ (snacking)
Health Behaviour in SchoolSchool-aged Children: WHO collaborative crosscross-national study
www.hbsc.org
Užívání tabáku: zdravotní zátěž • Každý rok zemře v České republice zhruba 18 000 osob v souvislosti s užívání tabáku • Tyto osoby ztratí v průměru 15 let života v porovnání s délkou života bez kouření
Užívání tabáku: zdravotní zátěž Podíl úmrtí v souvislosti s kouřením v ČR /rok 2000/
37%
40% 35%
25%
30% 25% 20%
19% 16% 12%
15%
7%
5%
10% 5% 0% All
35 - 69
M+Ž Zdroj: Peto, Lopez et al. (2006)
70 +
All
Muži (podle věku)
35 - 69
70 +
All
Ženy (podle věku)
Užívání tabáku: Prevalence v České republice • Více než čtvrtina populace v produktivním věku (15-64 let) v roce 2010 kouřila alespoň 1 cigaretu denně (v uplynulé dekádě více méně stabilní trend) • Každý třetí muž a pátá žena ve věkové sk. 15 – 64 let v ČR kouří nejméně 1 cigaretu denně. • 70% současných kuřáků začalo s kouřením do 18 let. Nejvíce kritickým obdobím je bez ohledu na pohlaví věk 15 let. Zdroj: Sovinová H. a kol. - SZÚ (2011)
Užívání tabáku: Prevalence v České rep. Prevalence kouření u čeké populace (věk 15 - 64 let) /rok 2010/ 25% 36%
4% 11% 24%
kuřák /alespoň 1 cigareta a více denně/ kuřák /méně než 1 cigareta denně/ ex-kuřák /více než 100 cigaret v životě/ ex-kuřák /méně než 100 cigaret v životě/ nekuřák Zdroj: Sovinová H. a kol. - SZÚ (2011)
Užívání tabáku: prevalence u dětí rozdíly podle pohlaví a věku Trendy v pravidelném kuřáctví (jedenkrát týdně a častěji) mezi českými dětmi /HBSC/ 35 31 29
30 25
28 24
22
22
20
20
%
14
15 10 5
18
16 12 7
10 7
9
8
9
9
10
4
0 1994
1998
2002
2006
year 13 letí chlapci Source: Csémy, L., Sovinova H., (2011)
13 leté dívky
15 letí chlapci
15 leté dívky
2010
Příklady rozdílů podle vzdělání /dospělí/ Procento denních kuřáků v ČR podle vzdělání /EHIS 2008/ 45 40
41
39
ostatní
37
35
%
30
28 25
25 20
23
23 17
16
15
úplné střední vzdělání a vyšší 24 22 19 17
12
8 10
10 5 0 15-44
45-64
65+
Total
Muži (podle věku)
Source: EHIS 2008 /UZIS (2011)/
15-44
45-64
65+
Ženy (podle věku)
Total
Příklad rozdílů podle vzdělání /mládež/ Kuřáctví u 16letých studentů v České rep. Srovnání podle typu školy /ESPAD 2007/ 45
41
40 35
%
30 25
26
25
21
20
15
15 10
7
9
8
7 2
5 0 základní školy střední školy - Celkem - Celkem
gymnázium
denní kuřáctví
silné kuřáctví
Source: Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. Úřad vlády České republiky, 2009
střední odborná škola
střední odborné učiliště
Příklad rozdílů podle ekonomického statutu /mládež/ kouření u 16 letých studentů ve vztahu k VZDĚLÁNÍ RODIČŮ /ESPAD 2007/ 35 30
31 29 26
25
22
21
21
19
19
18
%
20 15 10
9
9 6
6
7
6
6
5
5
5 0 nízké
střední chlapci
vyšší
nízké
střední
vyšší
dívky denní kouření
silné kouření
Source: Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. Úřad vlády České republiky, 2009
nízké
střední
vyšší
studenti celkem
Příklad rozdílů podle ekonomického statutu Kouření mezi 16 letými studenty ve vztahu k subjektivně hodnocené ekonomické situaci rodiny /ESPAD 2007/ 35 31 30 25
26
26
24
27
25
26
25
23
%
20 15 10
12 9
8
8
7
8
9
10 8
5 0 vyšší
střední chlapci
nízká
vyšší
střední
nízká
dívky denní kouření
silné kouření
Source: Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. Úřad vlády České republiky, 2009
vyšší
střední
nízká
Studenti celkem
Užívání tabáku - SED Souhrn zjištění pro Českou republiku Rozdíly podle: Pohlaví & věk
Užívání tabáku je: • mezi dospělými: více rozšířené mezi muži • mezi dětmi a mladistvými: více rozšířené mezi dívkami Zdroje: SZÚ, Sovinová a kol.(2011); EHIS (2008), HBSC, ESPAD (2007), GYTS (2007)
Vzdělání • více rozšířené ve skupinách s nižším vzděláním •Více zřetelné rozdíly dle vzdělání u mužů •Zdroje: SZÚ, Sovinová a kol. (2011);EHIS (2008) atd.
Rozdíly podle: /pokr./ Ekonomické aktivity •V porovnání s pracujícími kuřáctví více rozšířené mezi nezaměstnanými + méně rozšířené mezi studenty a penzisty Zdroj: Spilková a kol. (2011)
• kouření častější u řemeslných a dělnických profesí (v porovnání s jinými profesemi) • nenalezeny žádné rozdíly dle výše měsíčního příjmu atd. Zdro: SZÚ, Sovinová a kol. (2011)
Rodinného stavu (struktury rodiny) •Kouření častější u rozvedených a svobodných osob • V případě mladistvých, pravděpodobnost kuřáctví je vyšší u dětí z reorganizovaných a neúplných rodin Zdroje: SZÚ, Sovinová a kol.(2011); Spilková a kol. (2011); ESPAD 2007
Rozdíly podle: /pokr./ Místa bydliště • dospělí: žádné významné rozdíly podle velikosti místa bydliště ani kraje; Zdroj: Sovinová a kol. /2011/
• Zjištěny regionální rozdíly,pokud jde o kuřáctví u mladistvých /ESPAD 2007/ Příslušnosti k etnickým menšinám a znevýhodněným sk. obyvatelstva Výsledky různých studií prokázaly vyšší prevalenci kouření u: Romů, migrantů (bývalý SSSR), bezdomovců, pacientů s duševními onemocněními atd.
Děkujeme za pozornost!
