Masarykova univerzita Pedagogická fakulta
Katedra technické a informační výchovy
Pracovní činnosti ve volném čase dětí od jara do zimy
Diplomová práce
Brno 2006
Vedoucí práce :
PaedDr. Ing. Josef Pecina , CSc. 1 / 96
Vypracovala :
Iva Kvapilíková
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Pracovní
činnosti ve volném čase dětí od jara do zimy“ vypracovala samostatně, s využitím uvedené literatury .
Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově
univerzitě v knihovně pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
………………………… Iva Kvapilíková
2 / 96
Děkuji PaedDr. Ing. Josefu Pecinovi, CSc. za velmi
užitečnou metodickou pomoc, spolupráci, odborné vedení a konzultace při vytváření diplomové práce .
3 / 96
Motto : „Když děti nedělají nic, dělají nezdobu.“ Henry Fielding (1707 – 1754 )
„S dětmi, s nimiž si rodiče nedělali starosti, často mívají starosti dějiny .“
Wieslaw Leon Brudziński (1920 )
4 / 96
Obsah
Úvod ............................................................................................................................ 6 1. Část teoretická ...................................................................................................... 8 1.1 Volný čas ...................................................................................................... 8 1.2 Zájmové činnosti......................................................................................... 10 1.3 Práce v životě člověka ................................................................................. 13 1.4 Tvořivost v životě dnešních dětí .................................................................. 17 2. Výzkum .............................................................................................................. 19 2.1 Dotazník...................................................................................................... 19 2.2 Charakteristika škol, které se zúčastnily výzkumu ....................................... 21 2.3 Vymezení výzkumných problémů a stanovení hypotéz................................ 23 2.4 Získané výsledky a jejich interpretace ......................................................... 24 2.5 Závěry výzkumu ......................................................................................... 49 3. Část praktická ..................................................................................................... 50 3.1 Pohyblivá žába ............................................................................................ 51 3.2 Kukaň pro slepičku ..................................................................................... 54 3.3 Slepička z krepového papíru........................................................................ 56 3.4 Květináč zdobený ubrouskovou technikou................................................... 58 3.5 Gelová svíčka.............................................................................................. 59 3.6 Rámeček na fotografie................................................................................. 60 3.7 Drátování kamínků...................................................................................... 61 3.8 Dožínky - dekorace ze slaného těsta ............................................................ 65 3.9 Batikování triček - vyvazovaná technika ..................................................... 67 3.10 Moře - kašírování papírové hmoty ............................................................... 68 3.11 Panenky z kukuřičného šustí........................................................................ 70 3.12 Strašáci z lýka ............................................................................................. 73 3.13 Stromečky z přírodních materiálů ................................................................ 75 3.14 Herbář z podzimních listů............................................................................ 77 3.15 Bubáček Bambulka - práce s textilem .......................................................... 79 3.16 Čert z makovice .......................................................................................... 81 3.17 Anděl z ruličky od toaletního papíru............................................................ 83 3.18 Skřítek na saních - práce s papírem a korkem .............................................. 85 3.19 Svícen z větviček ........................................................................................ 87 3.20 Kapřík - novoročenka .................................................................................. 88 Závěr .......................................................................................................................... 90 Seznam použité literatury ........................................................................................... 94 Přílohy....................................................................Chyba! Záložka není definována.6
5 / 96
Úvod S dětmi pracuji již od roku 1989, kdy jsem absolvovala střední pedagogickou školu. Změny, které od té doby proběhly ve společnosti, se nevyhnutelně odrazily nejen v systému výchovy a vzdělávání, ale i na dětech samotných.
Působení médií, výpočetní techniky, elektronických hraček
a jiných technických
vymožeností, masivní nápor reklamy svádějící ke konzumnímu způsobu života, existenční starosti rodičů a s tím související nedostatek času věnovat se dětem vedou často k tomu, že se z života dětí vytrácí touha po přímém poznávání skutečnosti, děti se spokojují s pasivní konzumací uměle upravené reality, nemají potřebu na vlastní kůži
poznat a procítit, jaké možnosti a pocity přináší bezprostřední a aktivní poznávání světa.
Pasivita a nicnedělání vedou často k pocitům nudy a odtud už je to jen malý krůček
k nežádoucím projevům chování, které se dnes začínají množit už i na prvních stupních základních škol.
Abych zjistila, nakolik je situace vážná, jak se domnívá spousta mých kolegů a kolegyň převážně z městských škol, nakolik jsou naše děti ohroženy negativními společenskými
vlivy nebo naopak tráví – li dnešní děti svůj volný čas smysluplně a aktivně, rozhodla
jsem se provést výzkum na několika základních školách v Čechách a na Moravě. Zaměřila jsem se na žáky pátých ročníků, kteří formou dotazníku odpovídali na otázky
mapující jejich volný čas, zájmovou činnost, rodinné vztahy či rizikové faktory, které by mohly ovlivnit jejich zdravý vývoj.
V praktické části své diplomové práce pak představuji několik námětů pro pracovní činnosti v průběhu kalendářního roku, kterými
mohou děti aktivně naplňovat svůj
volný čas během všech čtyř ročních období. Přednost jsem dávala práci s přírodními
materiály, protože se domnívám , že tyto materiály v dnešní přetechnizované době navracejí děti zpět k přírodě, pomáhají chápat její význam a přínos pro člověka a v neposlední řadě napomáhají vytvářet pozitivní vztah ke světu kolem nás.
6 / 96
Tyto náměty se mohou stát inspirací pro rodiče, pedagogy i děti samotné, obzvláště proto, že jsem se soustředila převážně na výrobky, jež se mohou stát zajímavým dárkem nebo doplňkem bytu k různým příležitostem, které rok od jara do zimy přináší.
7 / 96
1. Část teoretická 1.1 Volný čas
Mnoho odborných publikací se zabývá objasňováním pojmu volný čas. Posuzují jej
z hlediska ekonomického, sociologického, sociálně psychologického, politického, zdravotně hygienického, pedagogického, psychologického či historického. Tyto aspekty se prolínají a nelze je posuzovat odděleně.
Souhrnně můžeme říci, že volný čas je doba, která zbývá po splnění povinností.
Zahrnuje činnosti, které svobodně, dobrovolně a rádi vykonáváme, přinášejí nám radost a uspokojení. Je to čas, který může člověk využít bezprostředně pro sebe, ve kterém maximálně patří sám sobě. V individuálním smyslu může plnit trojí funkci: odpočinku,
zábavy a vlastního rozvoje člověka. Ve společenském smyslu jde především o regeneraci pracovní síly a harmonický rozvoj osobnosti člověka.
Význam výchovy k volnému času neustále vzrůstá, poněvadž volného času přibývá. Vývoj moderní techniky přináší zvýšení produktivity práce a současně zkracování
pracovní doby. Tato změna umožňuje člověku lépe si po práci odpočinout, obnovit síly,
ale také vyvažuje jednostrannou pracovní zátěž a napomáhá mnohostrannému vývoji jedince.
Náplň volného času má určitou variabilitu podle doby, místních tradic, příslušnosti k velkým sociálním skupinám (město – venkov, profesní skupiny aj.) i podle individuálních rozdílů.
Úkolem pedagogiky volného času je najít prostředky a cesty, jimiž by se mladý člověk
naučil využívat možnosti volného času, aby nepodlehl jeho nebezpečí. Volný čas, který se nespojuje se zájmy, je totiž obyčejně zdrojem negativních jevů v celkovém životním
způsobu. Špatná organizace volného času má negativní vliv na harmonický vývoj dětí a mládeže.
Mladý člověk dychtí po tom, orientovat se ve světě, poznat ho, svým způsobem si ho
osvojit, chtěl by všechno vyzkoušet, hledá oblasti a činnosti, které odpovídají jeho
předpokladům a kde by dosáhl dobrých výsledků a uspokojení. Proto by se hodnotná zájmová činnost měla stát trvalou součástí jeho života. 8 / 96
Děti ale ještě nemají dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech
zájmových činností, potřebují citlivé vedení. Při něm je důležité vycházet z věku dětí, jejich sociální a rozumové vyspělosti, z charakteru rodinné výchovy. Pedagogické ovlivňování musí být nenásilné, musí podporovat aktivitu, spontaneitu dětí, musí nabízet pestrost a přitažlivost činností, přinášet pocit bezpečí a jistoty.
Základní návyky a postoje si všichni přinášíme z rodiny. Pro některé lidi je největší
hodnotou práce, volný čas posuzují jako něco nesprávného a nepatřičného. Pro jiné jsou
nejvýznamnější životní náplní činnosti ve volném čase, pracovní povinnosti chápou jako nutné zlo. Bylo by ideální, kdyby člověk dokázal vnést do rovnováhy povinnosti i volný čas.
A právě rodina by měla započít výchovu člověka, který dokáže rozumně hospodařit se svým volným časem, věnovat se činnostem, jež mu přinášejí uspokojení a rozvíjet své
zájmy, protože všechny typy zájmových činností umožňují prožívání kladných citů, kultivaci citů, odreagování citů negativních, poznávání vlastních možností. Zájmová
činnost rozvíjí celou osobnost, působí socializačně, motivačně, podporuje seberealizaci, přináší hodnoty jedinci i společnosti.
Výchovu ve volném čase ale rodina většinou nedokáže plně zabezpečit. Nemá dostatek času, chybí jí materiální vybavení i odborná kvalifikace. Neuspokojí také potřebu sdružovat se s vrstevníky.
Proto je zapotřebí koordinovaného jednání vlád, nevládních a dobrovolných organizací,
komerční sféry, vzdělávacích zařízení a masových médií, aby byl vytvořen funkční systém ovlivňování volného času, aby se zabránilo nežádoucím jevům jako je
agresivita, vandalismus, brutalita, nežádoucí sexualita, alkoholová, nikotinová nebo
drogová závislost atd. mezi dětmi a mládeží. Historie dokazuje, že prevence ve výchově je levnější a účinnější než náprava chyb a převýchova. A kvalitní zájmová činnost dětí a mládeže ve volném čase tento významný preventivní význam má. (Pávková J. , 2002 )
9 / 96
1.2 Zájmové činnosti Zájmovými činnostmi rozumíme cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Mají silný vliv na rozvoj osobnosti i na správnou společenskou orientaci.
Zájmy jsou nejčastěji vyvolány potřebami. Umožňují jejich uspokojování, tím zároveň ovlivňují jejich charakter a vznik potřeb dalších.
Zájmy souvisejí s celkovým zaměřením osobnosti, jde vlastně o relativně stálé snahy
zabývat se předměty nebo činnostmi, které člověka upoutávají po stránce citové nebo poznávací.
Zájmy patří mezi vlastnosti aktivačně –motivační, vedou k aktivitě a motivují k činnosti
zaměřené určitým směrem. Mají těsnou vazbu na vlohy a schopnosti, které často podmiňují úspěšnost v určité činnosti. Bylo prokázáno, že člověk rozvíjí své zájmy především v oblastech, v nichž je úspěšný a dosahuje uspokojení z činnosti.
Pro zájmy je charakteristický výběrový vztah k předmětu nebo činnosti, kterým jedinec
přikládá zvláštní význam. Zájmy vzbuzují snahu po aktivním styku s předmětem zájmu,
silné citové prožívání činnosti. V jejím průběhu se mohou prohlubovat a rozšiřovat určité vědomosti, dovednosti i schopnosti, které pak zpětně ovlivňují další rozvoj zájmů. Jako trvalé se pak většinou upevní pouze zájmy, které odpovídají vnitřním předpokladům a vnějším podmínkám.
Dělení zájmů podle úrovně činnosti a) zájmy aktivní
Jedinec sám vyvíjí činnost, produkuje hodnoty, zabývá se aktivně předmětem zájmu.
b) zájmy receptivní
Při realizaci zájmu se aktivita omezuje pouze na vnímání předmětu zájmu, hrozí zde
nebezpečí konzumního vztahu a pasivity.
10 / 96
podle intenzity zájmu a) zájmy hluboké
Jedinec musí vyvinout úsilí na uspokojení zájmu, hluboké zájmy silně ovlivňují jedince v mnoha oblastech života. b) zájmy povrchní
z hlediska časového trvání
a) zájmy krátkodobé,přechodné b) zájmy trvalé
podle stupně koncentrace a) jednostranné
b) mnohostranné z hlediska společenských norem a) žádoucí
Vedou k žádoucímu rozvoji osobnosti, aktivnímu životnímu stylu. b) nežádoucí
Neslučují se s platnými společenskými a právními normami. podle obsahu
a) zájmové činnosti společenskovědní
Vedou k poznání současného společenského dění i historických souvislostí. Pěstují vztah k vlasti, mateřskému jazyku, tradicím národa. Patří mezi ně např. zájmy vychovávající
k vlastenectví,
partnerství
sběratelství a zájmy jazykovědné.
a
rodičovství,
společenská
výchova,
b) zájmové činnosti přírodovědné
Vedou k prohlubování vědomostí o dění v přírodě, pěstují vztah k její ochraně. Rozvíjejí zájem o pěstitelství a chovatelství. Lze jich
využít k formování morální
odpovědnosti za ochranu přírody a vytváření postojů k životním hodnotám.
11 / 96
c) zájmové činnosti tělovýchovné, sportovní a turistické Přispívají
k fyzické zdatnosti a psychické odolnosti. Pravidelné provádění těchto
činností pomáhá řešit problém klesající tělesné zdatnosti. Pohybová aktivita je podmínkou zdravého vývoje dětí a mládeže. d) zájmové činnosti esteticko výchovné Utvářejí
a formují estetické vztahy k přírodě, společnosti a jejím hodnotám. Jsou
zaměřeny na rozvoj výtvarného, literárního, dramatického a hudebně pohybového projevu , na kulturu projevu , chování, výchovu vkusu a rozvoj tvořivosti. e) zájmové činnosti pracovně technické
Napomáhají zdokonalování manuálních dovedností, obohacování vědomostí o technické
poznatky i jejich aplikaci v praxi. Díky jim se prohlubuje zájem o tvořivou
práci, řešení problémů vědy a techniky. Podporují touhu dětí po aktivním uplatnění v rozvíjejícím se technickém světě a přispívají k profesní orientaci žáků.
Význam zájmových činností Zájmová činnost plní funkci výchovnou i vzdělávací. Rozvíjí celou osobnost, působí motivačně i socializačně, podporuje seberealizaci.Může být prostředkem
relaxace,
odpočinku, rekreace a regenerace sil. Jedinci i společnosti přináší hodnoty zdravotní, výchovné
a
vzdělávací,
(Pávková J., 2002 )
kulturní,
ekonomické
12 / 96
i
společensko-politické.
1.3 Práce v životě člověka Práce je činnost, která člověka provází od pradávna. Pohlížet na ni můžeme z mnoha hledisek.
Fyzikální hledisko chápe práci jako působení síly na určité dráze. Z pohledu biologie rozumíme prací potenciál energie vynaložený organismem. Psychologové definují práci
jako jednu ze základních aktivit osobnosti (vedle učení a hry), které mobilizují psychiku. Abstraktně ekonomizující přístup tvrdí, že práce je druh společensky
užitečného, účelného působení. Jedno z nejznámějších pojetí ekonomizujícího přístupu
k práci je pojetí marxistické, které chápe práci jako proces mezi člověkem a přírodou,
složkou pracovního procesu se stává účelná činnost, její předmět a její prostředek. Praxeologické pojetí (praxeologie -věda o účelném jednání) vysvětluje práci jako organizovanou strukturu složených činů.
Při hledání její nejvýstižnější definice nám možná pomůže zamyslet se nad její funkcí.
Můžeme ji chápat jako soubor aktivit, které přetvářejí prostředí člověka i jako „zaměstnání “ - umístění člověka v diferencovaných formách trhu a v sociální struktuře.
Co vlastně nutí člověka pracovat? Chápeme-li toto puzení jako nějakou sílu, můžeme ji rozdělit na sílu: 1) vnější
a) fyzickou (nucené práce)
b) morální (práce pro rodinu, společnost )
c) ekonomickou (práce pro uspokojení základních existenčních potřeb)
2) vnitřní
a) z psychických potřeb (seberealizace, estetično)
b) sociálně indukované (dosažení postavení, prestiže, zabezpečení příslušnosti ke skupině, kariéry )
Chceme - li postihnout povahu práce, musíme se zamyslet nad jejími složkami -
obsahem a charakterem.
13 / 96
Obsahem rozumíme soubor pracovních činností a vztahů mezi nimi. Je zdrojem kritérií
pro obvyklé klasifikace druhů práce. Bývá rozlišována práce jednoduchá a práce složitá.
Jednoduchá práce se vyznačuje nízkou úrovní strukturovanosti pracovních prostředků a předmětů, pracovními činnostmi s minimálními nároky na senzomotorické
dovednosti. Pracovní vztahy jsou minimalizovány. Kvalifikační příprava pro tyto činnosti je minimální.
Složité práce (kvalifikované) vyžadují vyšší náklady na přípravu pracovní síly, víc času, proto má tato práce i vyšší hodnotu.
Vedle složitosti obsahu je významnou charakteristikou i míra podílu vynakládání
duševní a fyzické energie. Od masivního nástupu automatizace, robotizace a výpočetní techniky do výrobního procesu přestává platit tradiční dělení na práci
duševní
(pracovník vynakládá převážně energii psychickou) a fyzickou, dnes mluvíme spíše o práci sémiotizované (dochází k manipulaci s nehmotnými předměty - se znaky a symboly) a fyzické (člověk pracuje s materiálními předměty, jež mění s vynaložením
fyzické síly). Tyto dvě podoby práce ale nemohou existovat ve svých extrémních formách .
Pracovní činnost se uskutečňuje ve dvou polohách, z nichž každou musí pracovník zvládnout. Rozlišujeme práci individuální, kdy jedinec plní uzavřený úkol, za který
zodpovídá a skupinovou, kolektivní práci, při které je jedinec členem kolektivu , který
plní úkol jako celek. (Mojžíšek L. , 1978)
Pro pedagogické pracovníky je podstatné, že práce je jedním z nejdůležitějších
prostředků formování osobnosti člověka: • • •
Člověk se prací podílí na tvorbě společenských hodnot.
Účelnost a smysluplnost práce dává reálnou náplň lidskému životu.
Při práci člověk zapojuje a rozvíjí všechny stránky své osobnosti (poznávací schopnosti, fantazii, emocionální stránku , volní vlastnosti …) 14 / 96
•
Pracovní činnosti rozvíjejí motoriku , obratnost , přesnost, fyzická práce podporuje
•
Pracovní aktivity umožňují začlenění člověka do lidské společnosti, neboť lidská
•
Práce rozšiřuje možnosti člověka a jeho profesní uplatnění.
• •
rozvoj fyzické zdatnosti.
práce má výrazně společenský charakter , učí spolupráci , rozvíjí komunikaci. Práce podává člověku představu o reálných vlastnostech materiálů.
Práce formuje vůli a charakter, neboť nutí člověka překonávat překážky, učí zodpovědnosti za splnění uložených úkolů, vytrvalosti, svědomitosti, pečlivosti, přesnosti, smyslu pro pořádek, kladnému vztahu k věcem i jiným hodnotám .
Revoluční politické změny v roce 1989 vyvolaly výrazný posun v materiální, sociální a
emocionální sféře. V souvislosti s převratnými metamorfózami názorových schémat, morálních norem a modelů chování došlo k destrukci a následnému převratu hodnotových soustav, což jsou
soustavy řídících veličin, které usměrňují chování
člověka všude tam, kde není ovládán svými pudy a sklony, ani není v zajetí chladných racionálních úvah.
Tento systém hodnot lze rozdělit na skupinu hodnot povinnosti a akceptace a skupinu hodnot seberealizace a tvořivosti. V závěru druhého tisíciletí dochází k expanzi
hodnot seberealizačních a kreativních a diskreditaci takových hodnot, jako je povinnost, práce, zvyšování materiálního blahobytu. Mění se postoje k povolání a zaměstnání a tím i ke změnám životního stylu.
K nejintenzivnějším změnám dochází u mladé generace. Můžeme vysledovat čtyři typy
hodnotových orientací :
1. Ztrácí-li jedinec životní perspektivu, dochází u něj ke ztrátě sebevědomí, sebeúcty, k nárůstu existenční nejistoty, která ústí v globální rezignaci. Jejím znakem je pasivita, omezené sociální kontakty a ztráta hodnoty povinnosti.
2. Nepřizpůsobiví idealisté přeceňují význam osobního rozvoje a nedoceňují význam
svých povinností vůči společnosti. Podstatné je pro ně dosažení pocitu individuální volnosti a blaženosti, jejich dominantním rysem je nepřizpůsobivost. 15 / 96
3. Jejich protipólem se stávají ti, kteří vyznávají pořádek a konvence. Povinnosti pro ně představují vysokou hodnotu, vystupují nápadně přizpůsobivě, disciplinovaně, skromně. Nepřeceňují význam seberealizace.
4. Realisté jsou iniciativní, aktivní, podávají vysoký výkon, touží po smysluplné a tvořivé práci. Hodnotou je pro ně povinnost i možnost seberealizace.
Dnešní svět je třeba chápat jako bipolaritu volného času a práce. Předchozí generace se ve svém životě nenaučily rozhodovat a nést zodpovědnost. Totalitní režim jim k tomu
nedal možnost. Dominantním znakem dnešní výchovy se stává snaha o rozvoj jedince, který hledá smysl života v praktické činnosti a pracovním uplatnění, ale usiluje i o
rozvoj svých přání a tužeb ve svém volném čase. Při jejich naplňování by mělo
docházet k osobnímu uspokojení, odstraňování psychického napětí, regeneraci sil a seberozvoji.
Kvalitně naplněný volný čas se pak stává hlavním nástrojem změny postojů, životních
hodnot, morálních norem a celkového životního stylu. Ten, kdo chce tyto změny navodit, samozřejmě musí disponovat vlastnostmi, jako je aktivita, iniciativa,
samostatnost, tvořivost, musí si uvědomovat své povinnosti, usilovat o vysokou výkonnost, toužit po seberealizaci a smysluplném životě. Pak bude schopen vychovat lidi, kterým tyto vlastnosti nebudou jen frázemi a prázdnými pojmy, nýbrž hodnotami, které budou chtít naplňovat i ve svém životě. (Šimek D. , 1997)
16 / 96
1.4 Tvořivost v životě dnešních dětí V dřívějších dobách byl život dětí i dospělých nerozlučně spjat s přírodou a přírodními
jevy. Činnosti lidí se odvíjely od procesů a pochodů v přírodě. Děti se podílely na práci
na zahradě i na poli, na sběru plodin, na zpracování získaných surovin. Přírodní materiály byly nedílnou součástí jejich života.
Dnešní děti žijí už v úplně jiné realitě. Domy, ve kterých bydlí, nejsou ze dřeva, hlíny,
slámy, ale z betonu, skla a lesklého kovu. Nespí na slamnících přikryté peřinami z
prachového peří, ale na molitanových matracích pod přikrývkami z umělých vláken. Nehrají si s hračkami, které ruce otců a dědů vyhladily ze dřeva starých lip. Jejich svět je tvořen umělými hmotami, blikajícími diodami, elektrickými kabely a svítícími obrazovkami počítačů a televizorů.
Které z dnešních dětí ví, jak voní rozkvetlá lípa, pořezaný kmen, smrkové jehličí, jak
šustí spadané listí, loupaná kukuřice, jaký zvuk vydávají zrnka máku v makovici nebo kolik semínek najdou v rozkrojené dýni?
Realita je jim předávána v naleštěné , vydesinfikované podobě, děti staví hrady a auta ze zářivých LEGO kostiček, které neumažou trička ani koberce, skládají k sobě přesně
vykrojené dílky puzzle. Místo výprav do lesů a k potokům prohánějí mimozemšťany a prchají před vražednými komandy na monitorech počítačů. Místo poznávání světa v
jejich nejbližším okolí sledují dokumenty o výrobě atomových zbraní. Místo navazování a upevňování přátelství společnými aktivitami sledují seriály o psech, kterým k nadprůměrnému IQ chybí snad už jen schopnost mluvit… Nemám
nic
proti
stavebnicím
LEGO,
nic
proti
obrázkovým
skládačkám,
dokumentárním pořadům v televizi nebo proti počítačům. Myslím si ale, že dnešní děti
by už od nejmladšího věku měly mít možnost co nejlépe poznávat přírodní materiály a to nejlépe manipulací s nimi, tvořivou činností.
Tvořivost je něco, čím děti objevují svou podstatu. Tím, že vyprodukují jistý
pozorovatelný výsledek, demonstrují navenek část sebe sama, vytvářejí svou sebeúctu. Podporujeme-li v dítěti tvořivost, dáváme mu četné možnosti k vyjadřování jeho pocitů. 17 / 96
Tím se dítě naučí vyjadřovat i negativní city přijatelnějším způsobem než například útokem na jiné dítě. Tvůrčí sebevyjadřování slouží v životě jako protipól stresu: umění
vytvářet něco, co je výrazem vlastního cítění a zároveň to v ostatních vzbuzuje nejen
souhlasné postoje, ale i pocit radosti, je mocným prostředkem udržování duševního zdraví. A cokoliv, co v dnešní hektické, uspěchané a materiálně zaměřené době slouží k
upevnění duševní harmonie a pozitivnímu rozvoji osobnosti dítěte, je vítáno.Bohužel jen málo žáků je v rodině podporováno v rozvoji tvořivosti. Z toho vyplývá, že jedním z hlavních regulátorů rozvoje tvořivosti by měla být škola - činnosti ve vyučování i mimo
něj. Přesto v mnohých školských zařízeních dosud převažuje pasivní přístup, memorování, schematičnost myšlení. Tím se upevňuje spíše rigidita a konformita než nezbytné rysy a schopnosti tvůrčích osobností. (Bean R., 1995)
Jednou z mnoha možností ve škole, jak mohou žáci rozvíjet své tvořivé schopnosti, jsou pracovně technické činnosti. Realizovat je lze v hodinách pracovní výchovy nebo v zájmových kroužcích.
Jejich náplní mohou být práce s různým materiálem, kdy děti zhotovují výrobky z papíru a kartonu,
z textilií, ze dřeva, z drátů a plechu, z drobného přírodního a
technického materiálu, práce s modelovacími hmotami, práce montážní a demontážní a další činnosti. Volit bychom měli činnosti spíše netradiční a zajímavé - jednak pro
zvýšení zájmu dětí (je čím dál obtížnější dnešní děti opravdu zaujmout…), ale i pro
poznávání nových materiálů a způsobů jejich opracování nebo pro zajímavé výsledky nových postupů u materiálů klasických. Významným motivačním faktorem je také smysluplnost toho, co děti dělají. Proto jsem jako náměty pro činnosti s dětmi vybírala
pracovní aktivity, jejich výsledkem je výrobek použitelný v praktickém životě např. jako dárek nebo dekorace bytu k různým příležitostem a snažila jsem se co nejvíce
využít přírodních materiálů nebo materiálů, k jejichž výrobě bylo použito přírodních surovin.
18 / 96
2. Výzkum 2.1 Dotazník Dotazník jako výzkumná a diagnostická metoda je zprostředkovanou formou
dotazování založenou na písemné komunikaci mezi výzkumným pracovníkem nebo diagnostikem na jedné straně a zkoumanou osobou (respondentem ) na straně druhé.
Může se týkat malého i velkého počtu osob. Patří mezi nejfrekventovanější metody zjišťování údajů, neboť umožňuje získávat velké množství údajů při malé investici času. Podstatou dotazníku je uspořádaný předpokládající písemné odpovědi.
soubor otázek, předkládaný písemně a
Jeho konstruování je obtížná činnost. Dotazník musí plnit dva účely:
Převést výzkumné nebo diagnostické cíle do specifických otázek, které vedou k odpovědím nutným pro výzkum a motivují k odpovědím. Důležité je zajistit shodu mezi
významy, které respondent otázkám přisuzuje s významy, které jsou do otázek záměrně včleněny .
Dále je nutné brát v úvahu míru respondentovy informovanosti o předmětu dotazování, i počítat s alternativou, že nebude moci odpovědět. Proto by měl dotazník obsahovat i
možnost odpovědí jako např.: Neumím se vyjádřit. Nevím. Neumím se rozhodnout. Pak by nemělo dojít ke zkreslení údajů .
Otázky je třeba formulovat pro respondenta srozumitelným jazykem, to znamená : •
vyhýbat se složitým větným celkům a dávat přednost jednoduchým
•
neužívat příliš dlouhé otázky
formulacím
•
zabránit výskytu víceznačných pojmů, nejasných formulací, záměny
•
zajistit obsahovou úměrnost možnostem a schopnostem respondentů
•
synonym
vyhýbat se sugestivním otázkám, pokud nejsou k jejich užití nějaké zvláštní důvody
19 / 96
Pochopení otázek je možné přezkoušet v předvýzkumu, nejlépe pomocí interview. Respondent vysvětlí, jak rozumí každé otázce. Pokud se objeví problémy, je třeba upravit znění otázek .
V dotaznících se mohou objevit různé typy otázek : 1) uzavřené -nabízejí hotové alternativní odpovědi, které respondent podtrhne, zakroužkuje a pod .
2) otevřené - dávají velkou volnost odpovědi, nasměrují na tázaný jev, neurčují však alternativní odpovědi
3) polouzavřené - nabízejí alternativní odpověď, a potom ještě žádají vysvětlení v podobě otevřené otázky
4) škálované - poskytují odstupňované hodnocení jevu V dotazníku se nemusí vyskytovat pouze jeden druh otázek, jejich variabilita dokonce zlepšuje pozornost respondenta, vyvádí jej ze stereotypu .
Délka dotazníku by měla umožnit výzkumníkovi získat dostatečné informace a
současně nesmí unavit respondenty. Doporučuje se čas mezi 15-30 minutami, u dětí i méně.
Dotazník může být distribuován osobně tazatelem i předáván bez přímého kontaktu mezi tazatelem a respondentem , například poštou. V takových případech je vhodné
připojit k dotazníku průvodní dopis. (Gavora P. ,2000, Ferjenčík J. ,2000, Janoušek J.,1986)
20 / 96
2.2 Charakteristika škol, které se zúčastnily výzkumu Svůj výzkum jsem uskutečnila celkem v šesti pátých třídách v pěti školách v Čechách a na Moravě. Dvě ze škol se nacházejí ve vesnicích v jižních Čechách, dvě v obcích v blízkosti Brna, jedna škola leží ve městě na severu Moravy .
ZŠ a MŠ Staré Hobzí, č.p. 35 Úplná vesnická škola 120 žáků
7 tříd , 9 ročníků
9 učitelů , 1 asistent
Zkoumaná třída - 5.třída , 15 žáků : 6 dívek , 9 chlapců
ZŠ Kunžak, nám. Komenského 237 Úplná vesnická škola 231 žáků 11 tříd
16 učitelů
Specifika : 2/3 školy tvoří dojíždějící žáci
Zkoumaná třída - 5. třída , 26 žáků : 14 dívek , 16 chlapců
ZŠ TGM Zastávka u Brna, U školy 181 Úplná vesnická škola 360 žáků 18 tříd
30 učitelů
Specifika : vyrovnávací třída pro uprchlíky
Zkoumaná třída - 5.B , 17 žáků : 12 dívek , 5 chlapců 21 / 96
ZŠ Újezd u Brna, Školní 284 Úplná vesnická škola 406 žáků 19 tříd
30 učitelů
Zkoumaná třída - 5.A , 21 žáků : 15 dívek , 6 chlapců
ZŠ a MŠ Frýdek Místek , Elišky Krásnohorské 2254 Úplná městská škola 406 žáků 21 tříd
34 učitelů
Zkoumané třídy - 5.A , 21 žáků : 10 dívek , 11 chlapců - 5. B , 15 žáků : 8 dívek , 7 chlapců
22 / 96
2.3 Vymezení výzkumných problémů a stanovení hypotéz Cílem výzkumu bylo zmapování trávení volného času žáky pátých ročníků základních škol a nástin eventuelních rizik, která by mohla ohrozit jejich vývoj.
Před uskutečněním výzkumu jsem si stanovila výzkumné problémy a formulovala hypotézy, které jsem se pak snažila ověřit:
1. Jak se liší zájmy městských a venkovských dětí?
Zájmy městských a venkovských dětí se příliš neliší. Protože děti v tomto věku mají
velkou potřebu pohybu, budou zřejmě převládat činnosti orientované sportovně a pohybově.
2. Mají městské děti větší možnosti při realizaci svých zájmů?
Děti z měst mají širší možnosti při uskutečňování a naplňování svých zájmů .
3. Navštěvují žáci 5. ročníků pravidelně školní družinu?
Žáci pátých tříd jen výjimečně navštěvují školní družinu.
4. Mají děti z městských škol větší zkušenosti s rizikovými faktory (drogy, alkohol, cigarety aj.) než děti z venkovského prostředí?
Z důvodu větší anonymity městského prostředí budou děti z městských škol častěji uvádět zkušenost s cigaretami, alkoholem, hracími automaty a dalšími rizikovými podněty ze svého okolí než děti z venkovských škol.
5. Jsou více upevňovány rodinné vazby v městských nebo vesnických rodinách ?
Rodinné vazby mezi členy rodiny budou více upevňovány v rodinách dětí z venkovských škol.
23 / 96
2.4 Získané výsledky a jejich interpretace Otázka č. 1 Jsi a) hoch
b) dívka ?
Otázka č. 2
Uveď svůj věk :
….. let
Počet dětí, pohlaví, průměrný věk Staré Hobzí
Kunžak
Zastávka u Brna
Újezd u Brna
FrýdekMístek
FrýdekMístek
15
26
17
21
21
15
5. tř.
Počet dětí
5. tř.
5.B
5.A
5.A
5.B
Pohlaví dětí
CH
D
CH
D
CH
D
CH
D
CH
D
CH
D
Pohlaví dětí
9
6
12
14
5
12
6
15
11
10
7
8
CH
D
CH
D
CH
D
CH
D
CH
D
CH
D
60
40
v procentech
Průměrný věk Průměrný věk dle pohlaví
10,6 CH
46,15 53,85 29,4 70,6 28,57 71,43 52,38 47,62 46,67 53,33 10,35
D
CH
D
10,47 CH
D
10,52 CH
D
10,28 CH
D
10,27 CH
D
10,78 10,33 10,42 10,28 10,6 10,4 10,66 10,46 10,45 10,1 10,28 10,25
Z uvedených výsledků můžeme vysledovat, že ve všech zkoumaných školách jsou chlapci v průměru starší než jejich spolužačky. Domnívám se, že je to proto, že v době nástupu do školy bývají chlapci oproti děvčatům méně vyzrálí, proto u nich častěji dochází k odkladu školní docházky a tím se pak zvyšuje i jejich průměrný věk.
24 / 96
Otázka č. 3 Bydlíš
a) ve městě
b) na vesnici ?
Otázka č. 4 Bydlíš
a) v bytě
b) v rodinném domě ?
Bydliště: Město - vesnice, byt - dům, údaje v % Staré Hobzí M - město
M
B - byt
B
V - vesnice D - dům
5. tř.
0
V
M
D
B
100
Zastávka u Brna
Kunžak 5. tř.
0
V
M
100
5.B
Újezd u Brna
FrýdekMístek
FrýdekMístek
V
M
V
M
V
M
D
B
D
B
D
B
5,88 94,12
D
B
26,67 73,33 30,77 53,85 29,41 70,59
5.A
0
23,8
5.A
5.B
V
100 90,47 9,53 85,67 13,33 76,2 90,47 9,53
80
D
20
Z uvedené tabulky je patrné, že převážná většina žáků navštěvující venkovské školy bydlí na vesnici, většinou v rodinném domě, žáci z městských škol bydlí převážně v městských bytech. Otázka č. 5
S kým bydlíš ? a) rodiče
b) matka c) otec
d) prarodiče
e) někdo jiný
S kým bydlíš? (údaje v %) Staré Hobzí Kunžak
R-rodiče
M-matka SP-střídavá péče rodičů
R
5. tř.
M
5. tř.
R
M
Zastávka u Brna R
5.B M
SP
Újezd u Brna
FrýdekMístek
FrýdekMístek
R
R
R
5.A
M
5.A
M
5.B
M
73,33 26,67 92,3 7,7 82,35 11,76 5,89 76,2 23,8 71,43 28,57 73,33 26,67
25 / 96
Většina dětí žije v úplných rodinách, nejvyšší procento se objevuje v ZŠ Kunžak. Děti
z neúplných rodin žijí nejčastěji s matkou, pouze jeden žák udává střídavou péči obou rodičů. Nejvíce neúplných rodin se objevuje ve třídě 5.A ve Frýdku Místku. Otázka č.7
Do školy musíš dojíždět ? a) ne
b) ano
Otázka č. 8
Pokud dojíždíš, jakým dopravním prostředkem a jak dlouho ti cesta trvá ? Dojíždění žáků - údaje v % Staré Hobzí Dojíždění žáků
Způsob dopravy A-auto
B-autobus
N-neuveden ø čas dojíždění v min. za jednu cestu
5. tř.
Kunžak 5. tř.
ANO NE ANO NE
Zastávka u Brna 5.B
5.A
FrýdekMístek 5.A
NE
ANO
NE
ANO
NE
A
N
B
A
B
A
91,67 8,33 92,31 7,69 67 11
22
100
0
0
100
80 B
20 N
15,55
50 B
8,38
50 A
ANO
Újezd u Brna
52,95 45,05 33,33 66,67 4,76 95,24
B
19,44
5,11
3
FrýdekMístek 5.B
ANO NE 20
80
60
40
B
A
15
Největší procento dětí dojíždí do školy v obci Staré Hobzí. Nejméně dojíždějících žáků
má třída 5.A z Frýdku Místku. Nejčastěji používaným dopravním prostředkem je autobus. V průměru nejvíce času stráví při dojíždění cestou do školy děti ze Zastávky u Brna ( 19,44 min.).
26 / 96
Otázka č. 9
Navštěvuješ školní družinu ? a) ano b) ne
Docházka do ŠD - údaje v % Staré Hobzí Kunžak Zastávka u Újezd u 5. tř. 5. tř. Brna 5.B Brna 5.A neuveNavštěvuješ ANO NE deno ANO NE ANO NE ANO NE školní družinu?
86,66 6,67
6,67
0
Frýdek – Místek 5.A
Frýdek – Místek 5.B
ANO
ANO NE
NE
100 5,88 94,12 4,77 95,23 9,53 90,47
0
100
Žáci pátých ročníků navštěvují školní družinu jen velmi sporadicky. Někdy je to způsobeno jen velmi omezenou kapacitou školní družiny, častěji spíše tím, že žáci
5. ročníků už projevuji méně zájmu o tuto formu trávení volného času organizovaného školou. Výjimkou mezi zkoumanými školami je škola ve Starém Hobzí, kde školní
družinu navštěvují téměř všichni žáci 5. ročníku. Důvodem pravděpodobně bude, že většina žáků do školy dojíždí a v družině tráví čas mezi koncem vyučování a odjezdem autobusu.
Otázka č. 10
Navštěvuješ nějaký zájmový kroužek ve vaší škole ? a) ne
b) ano
Jaký?....................................
27 / 96
Docházka do zájmových kroužků organizovaných školou- údaje v % Staré Hobzí 5. tř.
Navštěvuješ kroužky ve škole?
NE
ANO
Kunžak 5. tř.
ANO
NE
Zastávka u Brna
Újezd u Brna
5.B
ANO
NE
5.A
ANO
NE
FrýdekMístek 5.A
ANO
46,67 53,33 30,77 69,23 11,77 88,23 9,53 90,47 85,72
Náboženství Kytara
0
0
0
0
0
0
0
16,67
0
0
0
0
0
5.B
ANO
NE
14,28 46,67 53,33
20 0
Keramika Pracovní činnosti
NE
FrýdekMístek
8,33
0
0
0
0
0
0
0
12,5
0
0
0
0
12,5
0
0
Angličtina
40
12,5
Sportovní hry
30
0
0
0
0
Aerobik
0
87,5
0
0
16,67
37,5
0
0
0
0
Němčina Flétna
Florbal
Ruční práce
Sborový zpěv Výpočetní technika Neupřesněno
0
10 0 0 0 -
0
0
0
0
0
0
0
33,3
0
20,83
0
33,3
0
0
0 -
33,3 0 -
0 100 -
37,5 -
0
0
12,5 0
12,5
12,5
Všechny z uvedených škol nabízejí dětem zájmovou činnost mimo vyučování. Ve většině případů ji ovšem využívá méně než polovina žáků. Pouze žáci 5.A ve Frýdku
Místku udávají většinovou účast v některém školním zájmovém kroužku. Tabulka zobrazuje nejčastěji navštěvované kroužky na jednotlivých školách.
Celkově děti z nabídky jednotlivých škol využívají 3 kroužky zaměřené hudebně, 2
jazykově, 3 sportovně, 3 kroužky výtvarné nebo pracovně technické. Jako zájmový kroužek udávají děti ze Starého Hobzí i náboženství.
Otázka č.11
Navštěvuješ zájmové kroužky mimo školu ? a) ne
b) ano
Jaký ? ……………
28 / 96
Docházka do mimoškolních kroužků - údaje v % Staré Hobzí
Kunžak
Zastávka u Brna
Újezd u Brna
FrýdekMístek
FrýdekMístek
Neupřesněno Ministrantské schůzky
14,28
-
-
2,44
-
-
14,28
0
0
0
0
0
Fotbalový oddíl
42,88
46,16
0
9,75
42,86
25,03
0
7,69
5,26
0
0
8,33
0
15,38
0
0
0
5. tř. 5. tř. 5.B 5.A 5.A 5.B Navštěvuješ ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE zájmový kroužek mimo 46,67 53,33 38,46 61,54 58,83 41,17 80,95 19,05 28,57 71,43 60 40 školu?
Jezdecký oddíl Aerobik
Náboženství Plavání
Angličtina Flétna
Rytmika Taneční Hokej Tenis
Hra na keyboard Divadlo
Hudební nauka Hra na kytaru Sborový zpěv Výtvarný kroužek Hip-Hop
Skaut Modelářský kroužek Keramika
Hra na klavír Oddíl házené Balet
Sokol
Atletika Volejbalový oddíl
Břišní tance
Turistický oddíl Kanoistika Karate
14,28 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0
23,08 7,69
0 0
0
0
0
2,44
0
10,52
4,89
0
10,52
0
0 0 0 0
10,52 5,26 5,26 5,26 5,26
0
0
0
0
8,33 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 0 0
0
0
0 0 0
0
0
0 0 0
0
10,52
0
0
0
0
15,84
4,89
0
8,33
0
0
5,26
7,31
0
0
0
0
0 0 0
0
0
5,26
5,26 0
7,31
0
2,44
0
0
0
0
0
0
0 0 0 0
0 0 0 0
0
0
0 0
0
0
0 0
0
0
0
0
14,63
0
0
0
4,89
0
0
0
7,31 2,44
0 0
0 0
0
14,63
0
0
0
2,44
0
0
0
0
0
9,75
14,28
8,33
0
0
0
0
28,58
0
0
0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
29 / 96
2,44 0
0
0
0
8,33 8,33
Taekwondo
Baseball
Hra na housle
0
0
0
0
0
8,33
0
0
0
0
0
8,33
0
0
0
0
0
8,33
V tomto případě existují velké rozdíly mezi jednotlivými třídami. Nejvíce mimoškolní
zájmové činnosti vykazují žáci základní školy v Újezdu u Brna, nejméně žáci 5.A
z Frýdku Místku, kteří uváděli největší účast v kroužcích organizovaných školou. Nejčastěji uváděným mimoškolním kroužkem byl fotbalový oddíl.
Celkem děti navštěvují 7 kroužků zaměřených hudebně, 1 jazykově, 3 výtvarně nebo pracovně technicky, 1 dramaticky, 2 zájmové činnosti s náboženským zaměřením, 1x v
této otázce uvedly návštěvu skautského oddílu a celkem 20 sportovních nebo pohybově zaměřených zájmových kroužků.
Otázka č.12
Jsi členem některé z těchto dětských organizací ? a) Sokol b) Orel
c) Skaut
d) Česká tábornická unie e) Pionýr f) žádné
Členství v mládežnických organizacích - údaje v %
Sokol Orel
Skaut
Česká tábornická unie
Pionýr Žádné
Neuvedeno
Staré Hobzí
Kunžak
Zastávka u Brna
Újezd u Brna
FrýdekMístek
FrýdekMístek
0
0
0
45,45
0
6,676
0
11,77
13,64
9,52
6,676
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6,676
9,52
-
5. tř. 0 0
100 -
5. tř. 0
100 -
5.B 0
88,23 -
30 / 96
5.A
9,09
31,82 -
5.A 0
80,96
5.B 0
80
Mládežnické organizace navštěvují žáci 5. ročníků pouze minimálně. Příčin může být více: Žádná z organizací v místě bydliště nepracuje, nebo pracuje, ale děti o ní nevědí
nebo o její činnost nemají zájem. Nejvyšší účast v těchto organizacích uvádějí žáci ZŠ
v Újezdu u Brna, kteří navštěvují celkem tři z uvedených organizací. Tři z těchto organizací nabízejí činnost i žákům ve Frýdku Místku. Žádnou z organizací nenavštěvují děti z Kunžaku a Starého Hobzí.
Otázka č. 13
Který kroužek bys rád navštěvoval , ale ve škole nebo v okolí, kde bydlíš, chybí ? Který kroužek bys rád navštěvoval, ale nemáš možnost? - údaje v % Staré Hobzí 5. tř.
Kunžak 5. tř.
Zastávka u Brna 5.B
Újezd u Brna 5.A
Frýdek – Místek 5.A
Frýdek – Místek 5.B
Gymnastika
11,78
0
0
0
0
0
Angličtina
5,88
0
0
0
0
5,88
0
0
0
0
Žádný
Ubrousková technika Výpočetní technika Hokej
Jízda na koni
Hasičský oddíl Fotbal
Rybaření Florbal
Aerobik
Modelářský kroužek Výtvarný kroužek Karate
Motokros
Cyklokros
Hra na kytaru Ping-pong
Přírodovědný kroužek Vlastivědný kroužek Parašutismus
Hra na flétnu
Taneční kroužek
35,3 5,88
5,88 5,88 5,88 5,88 5,88 5,88
50 0
0 0 0 0 0
0
0
0
0
6,25
0
4,54
6,25
0
4,54
6,25
0
0
0
0 0
0 0
0 0 0
0
0
0
0
0
4,54
0
0
0
0
0
0
0
3,57
0
0
0
0
3,57
0
0
0
62,5
13,63
0
0
0
0
63,68
5,6
17,87
0
0
54,55
3,57
0
0
0
0
7,14
0
0
7,14
0
0
0
5,6
7,14
0
0
0
0 0
72
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5,6
0
0
0
0
5,6
0
0
0
0 0 0 0
5,6
0
0
9,1
0
4,54
0
31 / 96
9,1
0 0 0
0
0 0 0
0
Keramika
0
0
0
4,54
0
0
Basketbal
0
0
0
Moderní tance
0
0
0
Herectví
Lidové tance Vybíjená Kung-Fu
Dívčí florbal Ragby
0 0 0 0 0 0
0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4,54
0
0
4,54
0
0
4,54
0
0 0 0 0 0
4,54 4,54 4,54
0 0 0
0
6,25
0
6,25
0
6,25
Většina dětí nachází pro své zájmy dostatek možností realizace, děti ze Zastávky u Brna dokonce v 72% uvádějí, že jim žádný zájmový kroužek nechybí, ačkoliv nevykazují nijak výrazně vysokou docházku do kroužků organizovaných školou i
kroužků
mimoškolních. Mezi nejčastěji postrádané kroužky patří gymnastika, karate a motokros. Celkem děti navrhly 4 výtvarné nebo pracovně technické kroužky, 4 kroužky vzdělávacího charakteru, 2 kroužky zaměřené hudebně, 1 kroužek
věnovaný
dramatické výchově, 1 rybářství a celkem 20 kroužků zaměřených sportovně a pohybově.
Otázka č. 14
Co děláš nejraději po příchodu ze školy ? a) dívám se na televizi, na video nebo DVD
b) pracuji s počítačem, hraji počítačové hry c) hraji videohry d) čtu
e) hraji si s kamarády f) hraji si sám
g) jezdím na kole, na skateboardu, na kolečkových bruslích h) sportuji
i) kreslím, maluji, vyrábím
j) hraji si se svým zvířátkem
Jakým ? ………………….
32 / 96
Co děláš nejčastěji po příchodu ze školy? - údaje v %
Dívám se na TV,video, DVD
Staré Hobzí
Kunžak
Zastávka u Brna
Újezd u Brna
FrýdekMístek
FrýdekMístek
20
14,6
16,33
20
11,76
14,7
0
0
5. tř.
Pracuji s PC,hraji počít. hry Hraji videohry
4
10,12
4
4,49
0
Čtu
Hraji si s kamarády
24
Hraji si sám Jezdím na kole,skateboardu,kolečkových bruslích
5. tř.
0
9,8
8,82
5,89
0
6,75
4,09
8
9,8
14,7
0
8,98
6,13
8
5,89
5,89
14,28
morče
14,28
kočka
14,28
6,75
8,16
36
7,84
14,7
47,36
43,75
23,08
33,32
0
0
0
0
0
16,67
15,38
16,67
33,33
0
0
0
10,52 15,79
0
18,75
7,69
38,47
0
0
5,27
0
5,27
0
25
0
0
8,82
20,4
12,5
0
3,92
11,76
15,79
0
8
0
0
10,2
0 0
neuvedeno
10,2
0
8
42,88
ptáček
5,89
13,48
14,28
osmák
13,73
4
kůň
myš
12
20,59
15,73
papoušek
4,09
19,61
20
křeček
5.B
8
Hraji si se zvířátkem
králík
5.A
20,4
16
pes
5.A
19,1
Sportuji
Kreslím, maluji, vyrábím
5.B
0
0
7,69
0
0
7,69
0
0
0
16,67 0
0
0
16,67
16,67 0
5,89
0
16,67 0
0
0
0
33,33
Mnozí rodiče i pedagogové se domnívají, že dnešní děti jednoznačně preferují při využívání volného času techniku - televizory, počítače apod. Z výše uvedené tabulky však vyplývá, že žáci 5. ročníků dávají raději přednost kontaktům s kamarády nebo se zvířátky, přičemž mezi nejčastěji uváděné vlastní zvířátko patří pes. Otázka č . 15
Volný čas nejčastěji trávíš : a) s rodinou
b) přípravou do školy
c) u televize, videa, DVD, počítače, poslechem hudby d) venku s kamarády e) jinak
Jak? ……… 33 / 96
Jak nejčastěji trávíš volný čas? - údaje v %
Neuvedeno
Staré Hobzí
Kunžak
-
-
5. tř.
5. tř.
Zastávka Újezd Frýdek- Frýdeku Brna u Brna Místek Místek 5.B
5.A
5.A
-
-
-
5.B
4,76
S rodinou
29,42
36
21,87
13,89
24,14
28,57
U TV,videa,PC,DVD, poslech hudby
17,65
16
21,87
25
10,34
19,05
Jinak:
11,76
8
Přípravou do školy Venku s kamarády jízda na koni sport
práce s elektronikou hokejové zápasy kreslení pletení
cvičení
se zvířaty
na výletech s bratrem
na procházkách dělám blbosti neuvedeno
5,88
35,29 100
8
12,5
44,44
44,83
19,05
0
0
0
14,286
40
0
0
3,13
0
0
100
0
0
25 0
0 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
50
-
4,76
40,63
25
0
3,45
32
0 0
13,89
0 0
2,78 0
33,33
0
0
33,33
0 0 -
0
0
0
0
0
0
33,33
0
28,57
23,81
0
0
0
17,24
0 0
0 0
0
14,286
20
0
0
14,286
0
20
0 0 0 -
14,286 0 -
0
14,286 20
I v odpovědích na tuto otázku děti jednoznačně při trávení volného času upřednostňují
kontakt s jinými lidmi. Postupně se odpoutávají od rodiny, stále více je pro ně důležitý
kontakt s vrstevníky, ve čtyřech třídách z šesti byl kontakt s kamarády nejčastěji uváděnou náplní volného času dětí. Mezi dalšími aktivitami, které děti považovaly za důležité uvést, převažovaly činnosti zaměřené sportovně a pohybově. Otázka č.16
Kolik hodin denně věnuješ sledování televize ? a) 0
b) do 1 hodiny
c) 1 – 2 hodiny
d) 2 – 3 hodiny
e) více než 3 hodiny 34 / 96
Kolik hodin denně věnuješ sledování televize? - údaje v %
0 hod méně než 1 hod 1-2 hod. 2-3 hod.
více než 3 hod. neuvedeno
Staré Hobzí 5. tř. 0 20 26, 67 13,33 40 0
Kunžak 5. tř. 0 15,38 53,85 19,23 11,54 0
Zastávka Újezd u Frýdek- Frýdeku Brna Brna Místek Místek 5.B 5.A 5.A 5.B 0 0 0 0 11,77 4,76 14,28 13,33 41,17 38,09 33,33 26,67 33,33 17,64 14,29 19,05 29,42 42,86 28,58 26,67 0 0 4,76 0
Nejčastěji udávanou délkou sledování televize na jednotlivých školách je 1 – 2 hodiny. Vysoké procento dětí udává, že sleduje televizi více než 3 hodiny denně, což se mi zdá u žáků 5. ročníků poněkud alarmující. Otázka č. 17
Sleduješ v televizi i pořady nevhodné pro děti (ve kterých se objevuje násilí, zabíjení, sex ) ? a) ano b) ne
c) jen tehdy, když o tom rodiče nevědí
Sleduješ v televizi pořady nevhodné pro děti? - údaje v %
ANO NE Jen, když o tom rodiče nevědí neuvedeno
Staré Hobzí 5. tř. 60 13,33 20 6,67
Zastávka Újezd Frýdek- FrýdekKunžak u Brna u Brna Místek Místek 5. tř. 5.B 5.A 5.A 5.B 19,23 47,05 61,9 33,33 26,67 65,39 17,65 23,8 23,81 46,66 15,38 0
35,3 0
9,53 4,77
33,33 9,53
20 6,67
Jak je patrné z výše uvedené tabulky, více než polovina dětí sleduje v televizi pořady nevhodné jejich věku, většinou se tak děje dokonce i se souhlasem rodičů. 35 / 96
Otázka č. 18
Kolik hodin denně trávíš hraním her na počítači ? a) 0
b) do 1 hodiny
c) 1 – 2 hodiny
d) 2 – 3 hodiny
e) více než 3 hodiny
Kolik hodin denně hraješ počítačové hry? - údaje v %
0 hod. méně než 1 hod. 1 - 2 hod. 2 - 3 hod. více než 3 hod.
Staré Hobzí 5. tř. 40 26,67 20 13,33 0
Zastávka Újezd u Brna Kunžak u Brna 5. tř. 5.B 5.A 42,3 11,77 23,8 52,94 42,87 26,92 11,54 23,52 14,28 11,54 11,77 14,28 7,7 0 4,77
FrýdekMístek 5.A 14,29 33,33 38,09 4,76 9,53
FrýdekMístek 5.B 13,34 33,33 33,33 0 20
Obavy rodičů a pedagogů, že děti sedí dlouhé hodiny u počítačů, výsledky uvedené v této tabulce poněkud uklidňují: Nejčastěji žáci odpovídají, že u počítače tráví méně
než hodinu denně nebo dokonce na počítači hry vůbec nehrají. Více než 3 hodiny svého
času tráví hraním počítačových her malé procento dětí, ovšem s výjimkou žáků 5.B z Frýdku Místku, těch je dokonce pětina z celé třídy.
Otázka č. 19
Když druhý den vstáváš do školy, chodíš spát obvykle : a) mezi 19. – 20. hodinou
b) mezi 20. – 21. hodinou c) mezi 21. – 22. hodinou d) později
36 / 96
Když jdeš druhý den do školy, chodíš spát v…hod ? - údaje v %
19-20 hod. 20-21 hod. 21-22 hod. později
Staré Hobzí 5. tř. 13,33 20 46,67 20
Kunžak 5. tř. 19,23 42,3 38,47 0
Zastávka Újezd u Frýdek- Frýdeku Brna Brna Místek Místek 5.B 5.A 5.A 5.B 0 0 4,76 6,67 47,05 57,14 57,14 33,33 35,3 42,86 23,82 6,67 17,65 0 14,28 53,33
Z tabulky vyplývá, že nejčastěji chodí žáci 5. třídy spát mezi 20. – 21. hodinou. Poměrně překvapivé je, jaké procento žáků 5. B třídy z Frýdku Místku udává, že chodí v průběhu pracovního týdne spát později než ve 22 hodin (53,33%). Otázka č.20
Když druhý den nejdeš do školy, chodíváš spát nejčastěji : a) mezi 19. – 21. hodinou b) mezi 21. – 22. hodinou c) mezi 22. – 24. hodinou d) později
O víkendu chodíš obvykle spát v…hod ? - údaje v %
19-21 hod. 21-22 hod. 22-24 hod. později neuvedeno
Staré Hobzí 5. tř. 6,67 26,66 40 20 6,67
Kunžak 5. tř. 15,38 42,3 34,62 7,7 0
Zastávka Újezd Frýdek- Frýdeku Brna u Brna Místek Místek 5.B 5.A 5.A 5.B 5,89 0 9,52 0 35,29 38,1 33,33 20 47,05 57,14 42,87 33,33 11,77 4,76 14,28 46,67 0 0 0 0
Nejčastěji uváděným časem, během kterého děti odcházejí spát ve dnech, kdy nemusí ráno vstávat do školy, je doba mezi 22. – 24. hodinou.
37 / 96
Otázka č. 21
Zkoušel jsi někdy: a) kouřit cigarety?
Pokud ano , tak to bylo
b) pít alkohol?
Pokud ano , tak to bylo
ANO
NE
ANO
NE
JEDNOU nebo OPAKOVANĚ?
JEDNOU nebo OPAKOVANĚ?
c) jakoukoliv drogu (včetně čichání toluenu nebo kouření marihuany )? Pokud ano, tak to bylo
ANO
NE
JEDNOU nebo OPAKOVANĚ?
d) hrát na hracích automatech v restauracích nebo v hernách? Pokud ano, tak to bylo
ANO
NE
JEDNOU nebo OPAKOVANĚ?
Z následující tabulky vyplývá, že největší zkušenost s cigaretami mají žáci ze základní školy ve Starém Hobzí. Kouřit zkoušelo již 93, 33 % žáků 5. třídy .
Nejvyšší procento žáků, kteří vyzkoušeli pití alkoholu, můžeme vysledovat v Újezdu
u Brna. Děti s průměrným věkem 10,52 let okusily alkohol již v 95,24 %. Někteří ve svých odpovědích dokonce upřesňovali, že to bylo na rodinných oslavách, že jim
alkohol nabídli rodiče. Svědčí to o tom, že naše společnost dosud nebere alkohol jako rizikový faktor ovlivňující vývoj dětí a mládeže a k jeho konzumaci přetrvává dosud značná tolerance.
Zkušenost s drogami jsem očekávala spíše u městských dětí. Proto mě překvapilo, že nejvyšší procento dětí, které někdy drogu okusily, bylo zastoupeno ve střediskové jihočeské obci Kunžak (7,69%) .
Zkušenost s hracími automaty byla také poměrně častá, mnohdy děti uváděly, že na nich hrály ve společnosti rodičů, např. při návštěvě restaurace. Nejvíce žáků, kteří si vyzkoušeli hru na hracích automatech , bylo v Újezdu u Brna (52, 38 %) . 38 / 96
Zkoušel jsi někdy..... - údaje v % Staré Hobzí Cigarety J-jednou Oopakovaně NNeuvedeno Alkohol J-jednou Oopakovaně NNeuvedeno Drogy J-jednou Oopakovaně NNeuvedeno Hrací automaty J-jednou Oopakovaně NNeuvedeno
5. tř.
Kunžak
ANO 93,33
NE 6,67
neuvedeno -
J
O
N
5. tř.
ANO NE 26,93 73,07 J
O
Zastávka u Brna
neuvedeno -
5.B
ANO NE 58,82 41,18
neuvedeno -
N
J
O
N
80
20
-
57,14 28,57
14,29
71,43 28,57
-
ANO NE 53,33 46,67
neuvedeno -
ANO NE 80,77 19,23
neuvedeno -
ANO NE 70,58 29,42
Újezd u Brna 5.A
ANO NE 28,57 71,43 J
O
83,33 16,67
Frýdek-Místek 5.A
Frýdek-Místek 5.B
neuvedeno -
ANO 38,1
NE 61,9
neuvedeno -
ANO 53,33
NE 40
neuvedeno 6,67
N
J
O
N
J
O
N
-
50
25
25
62,5
37,5
-
neuvedeno -
ANO 60
NE 40
neuvedeno -
N
J
O
N
neuvedeno -
ANO 95,24
NE 4,76
neuvedeno -
ANO NE 28,57 71,43
J
O
N
J
O
N
J
O
N
J
O
N
25
50
25
61,9
38,1
-
58
42
-
40
60
-
ANO 6,67
NE 93,33
neuvedeno -
ANO 7,69
NE 84,62
neuvedeno 7,69
ANO 0
NE 100
neuvedeno -
ANO 0
NE 100
neuvedeno -
ANO 0
NE 95,24
neuvedeno 4,76
ANO 6,67
NE 80
neuvedeno 13,33
J
O
N
J
O
N
J
O
N
J
O
N
J
O
N
J
O
N
0
100
-
100
0
-
0
0
-
0
0
-
0
0
-
0
100
-
ANO
NE
neuvedeno
ANO
NE
neuvedeno
ANO
NE
neuvedeno
ANO
NE
neuvedeno
ANO
NE
neuvedeno
ANO
NE
neuvedeno
20
80
-
-
30
55
15
40
46,67
13,33
J
O
N
J
O
N
J
O
N
N
J
O
N
J
O
N
-
75
25
-
60
40
-
66,67 33,33
15,39 76,92
7,69
29,42 70,58
-
39 / 96
52,38 47,62 J
O
45,45 45,45
9,1
J
O
33,33 33,33
66,67 33,33
33,33
-
66,67 33,33
66,66 16,67
-
16,67
Otázka č. 22
Nabízel ti někdy někdo: a) drogy
b) erotické obrázky nebo časopisy c) zbraně
d) cigarety e) alkohol
f) nic takového Pokud ano, jak jsi na takovou nabídku reagoval ? …………………… Nabízel ti někdy někdo…? - údaje v %
Drogy Erotické obrázky nebo časopisy Zbraně Cigarety
Alkohol Nic takového Utekl jsem Vzal jsem si Odmítl jsem
Vynadal jsem tomu, kdo mi nabízel
Neuvedeno
Staré Hobzí 5. tř. 5,26
Kunžak 5. tř. 3,57
Zastávka Újezd Frýdek- Frýdeku Brna u Brna Místek Místek 5.B 5.A 5.A 5.B 0 0 4,54 12,5
10,53 3,57 0 0 5,26 0 0 0 26,32 14,29 35 0 10,53 14,29 15 14,28 42,1 64,28 50 85,72 Pokud ano, jak jsi reagoval (a)? 28,57 0 0 0 42,86 37,5 57,15 100 62,5 28,57 0 28,57 0 0
0 0
0 14,28
0 0
9,1 0 18,18 4,54 63,64
12,5 0 20,83 16,67 37,5
37,5 12,5 37,5
12,5 0 37,5
0 12,5
12,5 37,5
Z údajů v tabulce můžeme usuzovat, že nejméně jsou škodlivým vlivům vystaveny děti z Újezdu u Brna, které v 85,72 % případů udávají, že se nesetkaly s nabídkou žádné z výše uvedených věcí. Ovšem v předchozí otázce v 95,24 % potvrdily, že již ochutnaly alkohol. Je málo pravděpodobné, že si jej samy zakoupily, spíše jej ochutnaly v rodinném prostředí a takovou situaci zřejmě nepovažují za ohrožující, proto ji ani mezi ostatní nezařadily….Mezi rizikové ale samozřejmě patří .
40 / 96
Nejčastěji se děti setkaly s nabídkou cigaret, nejméně časté bylo setkání se zbraní pouze 5,26 % dětí ze ZŠ ve Starém Hobzí .
Reakce dětí na nabídku se pochopitelně různí, vysoké procento dětí ( 62,5 % ) ze ZŠ
v Kunžaku dokázalo nabídku jednoznačně odmítnout, což je velmi pozitivní, naopak, žádné z dětí ze ZŠ v Újezdu u Brna, které se s něčím podobným setkalo, nedokázalo takovéto nabídce odolat, což je alarmující a tímto směrem by mělo směřovat preventivní působení rodičů a pedagogů. Otázka č . 23 Jaký máš názor na módní výstřelky např. v účesu a oblékání u dětí a mládeže (barvení vlasů, tetování, piercing atd.)?
a ) sám je nosím a velmi se mi to líbí b ) líbí se mi to, ale nenosím to
c ) nelíbí se mi to, ale každý má právo nosit to, co se mu líbí d ) nelíbí se mi to, odsuzuji takové lidi
Jaký máš názor na módní výstřelky? - údaje v %
Nosím je a velmi se mi to líbí. Líbí se mi, ale nenosím je. Nelíbí se mi to, ale každý má právo nosit to,co se mu líbí Nelíbí se mi to, odsuzuji takové lidi. neuvedeno
Staré Hobzí 5. tř.
Zastávka Újezd Kunžak u Brna u Brna 5. tř. 5.B 5.A
FrýdekMístek 5.A
FrýdekMístek 5.B
13,33
15,38
23,53
33,33
19,05
40
46,67
23,07
35,29
66,67
42,86
26,67
26,67
53,86
29,42
0
28,57
6,66
13,33
7,69
11,76
0
4,76
26,67
0
0
0
41 / 96
0
4,76
0
Většina z dětí projevuje přízeň různým módním výstřelkům, ale sami je ještě příliš
nenosí. Domnívám se, že je to proto, že je v tomto věku ještě značně ovlivňují rodiče, jejich souhlas či nesouhlas a také proto, že děti většinou mívají omezené finanční prostředky, kterých je pro tyto aktivity potřeba. Otázka č. 24
Máš doma nějaké domácí povinnosti? a) domácí práce
b) hlídání sourozenců
Jaké? ……….
c) starost o zvířata
d) práce na zahradě e) jiné
Jaké? ……….
Máš doma nějaké povinnosti? - údaje v %
Neuvedeno Hlídání sourozenců Starost o zvířata Práce na zahradě
Jiné: neupřesněno práce se dřevem příprava do školy úklid dvora Domácí práce: neupřesněno mytí nádobí vaření vynést koš pomoc v domácnosti vysávání úklid zametání nákup utírání nádobí mytí podlahy úklid myčky
Staré Hobzí 5. tř. 0 7,14 28,58 14,28 7,14 100 0 0 0 42,86 0 26,67 6,67 26,67 6,67 20 13,32 0 0 0 0 0
Kunžak 5. tř. 4,26 12,76 29,79 10,64 4,26 0 50 50 0 38,29 2,32 23,26 0 6,98 0 16,29 9,3 4,65 6,98 13,95 4,65 4,65 42 / 96
Zastávka Újezd u Frýdek- Frýdeku Brna Brna Místek Místek 5.B 5.A 5.A 5.B 0 0 0 0 8,58 7,5 13,51 16 40 18,92 24 28,58 17,14 20 24,32 20 11,42 0 5,41 4 33,33 0 0 100 0 0 0 0 50 0 100 0 16,67 0 0 0 34,28 32,5 37,84 36 4,35 0 0 0 17,39 25 16,67 26,67 0 12,5 0 6,67 0 0 10,425 26,67 0 0 2,08 6,67 16,67 13,32 17,39 12,5 39,13 12,5 16,67 13,32 4,35 0 0 0 0 0 8,33 0 13,04 0 8,33 0 0 4,17 0 0 0 4,17 0 0
0 0
utírání prachu úklid koupelny
0 0 0 0 0 0 0
péče o květiny úklid stolu úklid auta sekání třísek stlaní postele vaření čaje žehlení
4,65 2,32 0 0 0 0 0 0 0
4,35 0 0 0 0 0 0 0 0
0 4,17
20,82 4,17 0 0 0 0 0
10,425 0 0 0 2,08 2,08 2,08 2,08 2,08
0 0
0 0 0 0 0 0 0
Všechny děti uváděly, že mají určité domácí povinnosti. Nejčastěji to byly domácí
práce, konkrétně hlavně mytí nádobí, vynášení odpadkového koše a úklid. V péči o zvířata se neobjevil větší rozdíl mezi dětmi z městských a venkovských škol. Co se týče práce na zahradě, překvapivě častěji uváděná byla městskými dětmi než dětmi
z venkova. Zajímavé bylo zjištění , že mnoho dětí považuje svou přípravu do školy za
domácí povinnosti (50 % Kunžak a Zastávka u Brna, 100% Frýdek Místek 5.A procenta z počtu dětí, které doplňovaly nabídku položkou JINÉ ) Otázka č . 25
Jak často rodičům pomáháš ( vysypat koš, nakoupit, vysát koberce, umýt a utřít nádobí …)?
a) vůbec
b) 1 krát – 2 krát týdně
c) 3 krát – 4 krát týdně
d) 5 krát – 6 krát týdně e) každý den
Jak často doma pomáháš? - údaje v %
vůbec 1-2 krát týdně 3-4 krát týdně 5-6 krát týdně
Staré Hobzí 5. tř. 0 33,33 20 0
Kunžak 5. tř. 0 46,15 19,23 0
Zastávka Újezd u Frýdeku Brna Brna Místek 5.B 5.A 5.A 11,77 0 0 23,53 14,28 19,05 52,38 28,57 17,65 5,88 9,52 14,28 43 / 96
FrýdekMístek 5.B 6,67 20 13,33 6,67
46,67 -
denně neuvedeno
30,77 3,85
41,17 -
23,82 -
38,1 -
53,33 -
Z výše uvedené tabulky vyplývá , že většina dětí aspoň občas doma pomáhá, značná část dětí denně. Kupodivu se objevují i děti, které pravděpodobně nemají doma žádné pracovní povinnosti ( Zastávka u Brna – 11,77 % a Frýdek místek 5.B – 6,67 % dětí ). Otázka č. 26
Víkendy trávíš s rodiči nejčastěji: a ) na chalupě, na chatě
b ) u dědečka a babičky c ) doma
d ) na návštěvách e ) na výletech f ) v přírodě
g ) mezi kamarády h ) jinde
Kde ? ……….
Víkendy trávíš s rodiči nejčastěji: - údaje v %
na chatě a chalupě u dědečka a babičky doma na návštěvách na výletech v přírodě mezi kamarády jinde: na rybách na hokejových zápasech v kině u otce
Staré Hobzí 5. tř.
Zastávka Újezd u Frýdek- FrýdekKunžak u Brna Brna Místek Místek 5. tř. 5.B 5.A 5.A 5.B
0
2,13
0
0
14,28
7,41
8,7 47,82 8,7 4,35 8,7 17,38 4,35 100
19,15 40,42 6,38 8,52 4,25 19,15 0 0
5,46 30,9 9,09 14,55 16,36 18,18 5,46 0
7,5 35 12,5 12,5 5 25 2,5 0
16,33 16,33 16,33 12,24 8,16 10,12 6,12 0
11,11 37,04 0 7,41 11,11 11,11 14,81 0
0 0 0
0 0 0
33,3 33,3 0
0 0 100
0 0 0
0 0 20
44 / 96
0 0 0 0 0 0
u koní na zahradě na tenise na oslavách na zápasech neupřesněno
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 33,3
0 0 0 0 0 0
33,33 33,33 33,33 0 0 0
20 0 0 20 20 20
Téměř všechny děti uvádějí, že nejčastěji tráví víkendy s rodiči doma. Žáci z 5.A ve
Frýdku - Místku navíc udávají ve stejném poměru odpovědí, že o víkendech pobývají
na návštěvách a u babiček a dědečků. Je také patrné, že doba masových víkendových pobytů na chatách a chalupách již zřejmě minula . Otázka č. 27 Na prázdniny jezdíš : a) na tábor
b) k babičce a dědečkovi c) na dovolenou s rodiči d) jsi doma
Na prázdniny jezdíš: - údaje v %
Na tábor K babičce a dědečkovi Na dovolenou s rodiči Jsi doma
Zastávka Újezd u u Brna Brna 5.B 5.A 18,18 34,88
Staré Hobzí 5. tř. 18,18
Kunžak 5. tř. 13,95
36,36
39,54
27,28
18,18 27,28
25,58 20,93
42,42 12,12
FrýdekMístek 5.A 26,47
FrýdekMístek 5.B 10,34
20,93
26,47
31,03
37,21 6,98
41,17 5,89
44,83 13,8
Jak z výše uvedené tabulky vyplývá, děti z jihu Čech tráví prázdniny nejčastěji u dědečka a babičky, děti z jižní i severní Moravy jezdí většinou na dovolenou s rodiči.
Letní tábory preferují hlavně děti z Újezdu u Brna, nejméně času tráví o prázdninách doma děti ze třídy 5.A z Frýdku – Místku , nejvíce děti ze školy ve Starém Hobzí. 45 / 96
Otázka č. 28
Co bys s rodiči nejraději dělal o dovolené? a) sport
b) výlety
c) zájmová činnost
d) rekreace ( koupání, odpočinek, grilování, hry, opalování atd.)
Co bys s rodiči nejraději dělal o dovolené? - údaje v %
Sport Výlety Zájmová činnost Rekreace Neuvedeno
Staré Hobzí 5. tř. 27,78 11,11 11,11 50 0
Kunžak 5. tř. 6,89 31,04 0 55,18 6,89
Zastávka Újezd u Frýdek- Frýdeku Brna Brna Místek Místek 5.B 5.A 5.A 5.B 17,15 13,78 26,67 21,05 28,58 20,69 16,67 21,05 11,42 3,49 10 10,53 42,85 62,07 46,66 42,11 0 0 0 5,26
Ve všech školách děti dávají při výběru aktivit během dovolené s rodiči přednost rekreačním činnostem. Zájem projevily i o sportovní činnosti a o výlety. Otázka č. 29
S kým nejraději trávíš volný čas? a ) se spolužáky b ) s kamarády
c ) se sourozenci d ) s rodiči
e ) s babičkou a dědečkem f ) sám
46 / 96
S kým nejraději trávíš volný čas? - údaje v %
Se spolužáky S kamarády Se sourozenci S rodiči S babičkou a dědečkem Sám
Staré Hobzí 5. tř. 4,76 47,62 14,29 19,05
Kunžak 5. tř. 3,51 28,07 19,29 29,84
9,52 4,76
14,03 5,26
Zastávka Újezd u u Brna Brna 5.B 5.A 10,91 6,25 25,45 37,5 14,55 12,5 23,63 22,92 14,55 10,91
6,25 14,58
FrýdekMístek 5.A 4,44 28,89 11,11 24,45
FrýdekMístek 5.B 9,1 30,3 12,12 30,3
17,78 13,33
3,03 15,15
Jak je vidět, žáci 5. ročníku už nepreferují v sociálních kontaktech pouze rodiče, jejich
pozornost stále více patří i jejich kamarádům – pro více než čtvrtinu dětí jsou právě kamarádi těmi, kterým nejraději věnují svůj volný čas.
Zajímavé také je, že mezi městskými dětmi se vyskytuje téměř trojnásobně více samotářů než mezi dětmi z vesnických škol. Že by vliv anonymity městského prostředí? Otázka č . 30
Navštěvujete se často s příbuznými ( babičkou, dědečkem, tetami, strýci , bratranci a sestřenicemi atd. ) ? a) ne
b) ano
Pokud ano , při jakých příležitostech ? ……….
Navštěvujete se často s příbuznými? - údaje v %
NE ANO Vánoce Velikonoce Prázdniny Narozeniny
Staré Zastávka Újezd u FrýdekHobzí Kunžak u Brna Brna Místek 5. tř. 5. tř. 5.B 5.A 5.A 20 19,23 23,53 19,05 33,33 80,95 66,67 80 80,77 76,47 Pokud ano, při jakých příležitostech? 5,26 10 0 11,11 0 5,26 0 0 5,55 0 5,26 12,5 0 8,33 0 21,05 22,5 20,83 25 13,04 47 / 96
FrýdekMístek 5.B 26,67 73,33 0 0 0 15,39
Víkendy Návštěvy Svátky Oslavy Cestou k lékaři O pouti Houbaření Grilování O hodech Když mě hlídají Při různých výročích Na rodinných akcích Na výletech Při fotbale Táboření Návštěvy restaurací Denně Kdykoliv
Neupřesněno
15,8 10,53 10,53 5,26
17,5 7,5 2,5 0
4,17 8,33 8,33 4,17
16,68 2,77 5,55 5,55
0 26,09 4,35 0
7,69 7,69 7,69 15,39
0 0 0 0 0
2,5 5 2,5 2,5 0
0 4,17 0 0 4,17
0 0 0 0 0
0 0 0 8,69 0
0 0 0 0 0
0
0
4,17
2,78
8,69
0
0
0
0
2,78
0
0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
2,78 0 0 0
0 4,35 4,35 4,35
0 0 0 0
0 0 0 21,05
0 0 5 10
0 0 25 16,66
0 0 8,33 2,78
4,35 0 4,35 17,39
0 7,69 7,69 30,77
Téměř tři čtvrtiny dětí se pravidelně
navštěvují se svými příbuznými. Svědčí to
pravděpodobně o tom, že naše kultura stále klade na rodinné vazby důraz, ačkoliv se
mnohdy zdá, že je tomu naopak. O něco nižší údaje z městských škol jsou pravděpodobně způsobené tím, že rodiny žijí dále od sebe, údaje z venkova napovídají, že mladá generace zůstává žít poblíž rodičů, často ve stejných obcích nebo v nepříliš
vzdálených, což pochopitelně ovlivňuje frekvenci návštěv. Nejčastěji se rodiny
navštěvují u příležitosti narozeninových oslav, ale děti dokázaly vyjmenovat spoustu dalších
příležitostí,
při
kterých
dochází
48 / 96
k upevňování
rodinných
vazeb.
2.5 Závěry výzkumu Po vyhodnocení a zpracování odpovědí žáků jsem dospěla k těmto závěrům : 1.
Zájmy dětí z městských a venkovských škol se neliší. Děti v tomto věku jsou dosud nadány značnou mobilitou, proto se jejich zájmy zaměřují především směrem k sportovním a pohybovým činnostem.
2.
Nejen město, ale i vesnické prostředí poskytuje dětem možnost realizovat své zájmy v různých kroužcích, které organizuje škola i jiné subjekty. Velmi málo se děti angažují v dětských mládežnických organizacích.
3.
Jen výjimečně navštěvují žáci 5. ročníků školní družinu. Někde je na vině malá
kapacita zařízení, častěji je příčinou snaha dětí vymanit se ze školního prostředí a trávit svůj volný čas bez dohledu pedagogů a dospělých vůbec.
Souvisí to s jejich počínajícím dospíváním , osamostatňováním a příklonem ke kontaktům s vrstevníky.
4. Navzdory anonymitě městského prostředí se ukázalo, že větší zkušenost
s negativními společenskými vlivy, jako je konzumace alkoholu, užívání drog, kouření nebo hraní na hracích automatech, mají děti z vesnických škol.
5.
Děti , které žijí na venkově , častěji potvrzují příbuzenské kontakty v rámci rodiny,
což zřejmě souvisí s tím , že členové rodin žijí nedaleko od sebe, často v téže vesnici. Rozdíly mezi
množstvím příbuzenských kontaktů u dětí z města a
venkova nejsou ale nijak zásadní, pohybují se zhruba kolem 10 %.
49 / 96
3. Část praktická Náměty pracovních činností ve volném čase dětí od jara do zimy JARO
1. pohyblivá žába - práce s papírem
2. kukaň pro slepičku - zdobení vyfouknutého slepičího vejce 3. slepička z krepového papíru
4. květináč zdobený ubrouskovou technikou 5. gelová svíčka LÉTO
6. rámeček na fotografie - práce s pískem a mušlemi 7. rybička - drátování kamínků
8. dožínky - výrobky ze slaného těsta
9. batikování triček - vyvazovaná technika 10. moře - kašírování papírové hmoty PODZIM
11. panenky z kukuřičného šustí 12. strašáci z lýka
13. stromečky z přírodních materiálů 14. herbář podzimních listů
15. bubáček Bambulka - práce s textilem ZIMA
16. čert z makovice
17. anděl z ruličky od toaletního papíru
18. skřítek na saních - práce s papírem a korkem 19. svícen z větviček
20. kapřík - novoročenka z papíru a plodů měsíčnice vytrvalé
50 / 96
3.1 Pohyblivá žába Na jaře se příroda probouzí ze zimního klidu. Svět, který spal pod příkrovem sněhu, se
dává do pohybu. Tráva roste přímo před očima, pupeny se nalévají, živočichové běhají, poletují, skáčou ..
Jedno takové pohyblivé zvířátko můžeme mít i doma. A to navzdory tomu, že nám rodiče žádného živého tvora v pokoji nepovolí . Pomůcky : papírový karton (např. z krabice ) nůžky
tužka
zelená a žlutá samolepicí tapeta černý centrofix velká jehla bavlnka korálek
6 velkých patentů Postup:
Podle šablonky vystřihneme všech 8 dílů. Tělo žáby polepíme zelenou samolepicí
tapetou, míček žlutou. Ze žluté tapety vystřihneme také kuličky na žabí prsty, korunu, ústa, oči a nosní dírky. Černým centrofixem obtáhneme žábě čáru úst a domalujeme zorničky očí.
Pomocí patentů spojíme napřed k sobě nohy žáby, pak stejným způsobem přiděláme ruce i nohy k tělu. Ruce i nohy se musí volně pohybovat nahoru i dolů.
51 / 96
Nakonec podle nákresu pomocí jehly spojíme k sobě bavlnkou napřed ruce, potom nohy.
Oba provázky svážeme k sobě. Na konec bavlnky připevníme korálek.
Korunkou žáby můžeme provléct očko z bavlnky a žábu zavěsit na okno, lustr nebo na zeď.
Pokud jste pracovali pečlivě , při zatahání za provázek vám žabka zacvičí .
52 / 96
53 / 96
3.2 Kukaň pro slepičku Napadlo vás někdy, že velikonoční výzdoba nemusí mít vždy podobu misky s kraslicemi a květináče s vysetým obilím? Větvičky ve váze můžeme nazdobit kukaněmi pro velikonoční slepičky. Posuďte sami: Pomůcky: vajíčko tužka
nůžky z manikúry lepidlo Herkules špejle stuha
barevná izolepa
zelený krepový papír Postup:
Na vyfouknuté slepičí vajíčko nakreslíme okénko.Vajíčko na chvíli namočíme do teplé
vody. Pak opatrně nůžkami uděláme v místě okénka dírku a kousek po kousíčku opatrně vylamujeme otvor, až odstraníme celé nakreslené okénko.
Špejlí potřeme horní oblouk okénka lepidlem a přilepíme dva kousky stuhy, které nahoře svážeme do mašličky. K dolnímu okraji okénka přilepíme zahrádku z barevné izolepy, je třeba ji dole dvakrát nastřihnout, aby držela tvar.
54 / 96
Horním otvorem po vyfouknutí protáhneme stužku na zavěšení. Z krepového papíru nastříháme tenké proužky dlouhé asi 5 cm, vytvoříme z nich nadýchanou kouli a vložíme do kukaně. Na trávu můžeme položit malá čokoládová vajíčka nebo vlastnoručně vyrobenou slepičku z krepového papíru .
55 / 96
3.3 Slepička z krepového papíru Tuto slepičku můžeme zakomponovat do tradiční velikonoční výzdoby nebo ji můžeme posadit do kukaně, jejíž výrobu už jsme si popsali. Pomůcky: žlutý krepový papír vata
tavná pistole
červený a černý fix nůžky
pevná žlutá nit
kousek červeného papíru Postup:
Z krepového papíru vystřihneme dva čtverečky, jeden velký asi 10 x 10 cm, druhý o
něco menší. Z vaty vytvoříme dvě pevné kuličky - větší a menší, které vložíme do středu papíru, zabalíme a nití pevně zavážeme tak, aby konce papíru trčely ven. U menšího smotku trčící okraje nůžkami zarovnáme.
Tím jsme vytvořili hlavičku, kterou tavnou pistolí přilepíme k tělíčku.
56 / 96
Červenou fixou obarvíme hřebínek na hlavě, černou fixou nakreslíme oči. Z červeného papíru vystřihneme zobáček,který přehneme a nalepíme na hlavičku.
Ze zbytků krepového papíru lze vystřihnout a nalepit slepičce křídla. Hotovou slepičku
můžeme posadit do kukaně, do skořápky z vajíčka, nebo jí můžeme uplést hnízdo z přírodního lýka.
57 / 96
3.4 Květináč zdobený ubrouskovou technikou Jarní sluníčko probouzí k životu kdejakou cibulku, kdejaké semínko. Vypěstovat sazeničku si můžeme ve vlastnoručně ozdobeném květináči. Pomůcky: květináč
světlá akrylová barva
ubrousek se zajímavým motivem lepidlo na ubrousky štětec
malé nůžky Postup:
Květináč natřeme celý světlou akrylovou barvou a necháme zaschnout. Mezitím si z
ubrousku oddělíme horní potištěnou vrstvu a z ní pečlivě vystřihneme zvolený motiv. Je možné kombinovat i obrázky z různých ubrousků.
Na zaschlý květináč pak na místo, kde chceme mít obrázek umístěn, naneseme tenkou
vrstvu lepidla a položíme motiv z ubrousku. Jemně přitlačíme a opatrně od středu k okrajům ubrousek vyhladíme plochým štětcem, aby nezůstaly vzduchové bubliny. Po
zaschnutí znovu přetřeme celý květináč lepidlem, které bude chránit barvu i ubrousek. Po důkladném zaschnutí naplníme květináč zeminou a můžeme vyset semínka bylinek nebo třeba zasadit cibulky drobných narcisů .
58 / 96
3.5 Gelová svíčka V květnu slaví maminky svůj svátek. Krásným dárkem může být gelová svíčka s motivy moře:
Pomůcky: nízká silnostěnná sklenička nebo skleněný kalíšek na čajovou svíčku hrstka hrubého písku nebo kamínků knot
hliníková úchytka na knot mušle nebo ulity
čirý nebo barevný gel na výrobu svíček Postup :
Písek nebo kamínky nasypeme na dno skleničky. Doprostřed upevníme úchytku s nasunutým knotem. Na písek nebo kamínky naaranžujeme mušle, ulity, lze použít i
kousky korálu, mořské hvězdice či skleněné perličky. Na sporáku podle návodu na
obalu rozpustíme gel k výrobě svíček, záleží na nás, jestli se nám více líbí čirý nebo například tyrkysově modrý … Opatrně zalijeme obsah skleničky, dbáme na to, aby se úchytka neposunula, nebo aby se knot nevyvlékl.
Gel necháme ztuhnout a pokud je knot příliš dlouhý, zastřihneme jej, aby při zapálení nečadil.
Teď už jen můžeme svíčku pěkně zabalit, převázat stužkou a čekat na tu správnou neděli …
59 / 96
3.6 Rámeček na fotografie U moře nebo u řeky bylo jistě krásně. Možná, že nám ty chvíle připomíná zdařilá fotografie. Ještě lépe vynikne ve stylovém rámečku : Pomůcky : dřevěný rámeček na fotografie se sklem studený klíh říční písek
tavná pistole mušle
kamínky
suché traviny Postup :
Z rámečku vyndáme sklo. Podle návodu na obalu rozmícháme studený klíh, potřeme jím všechny plochy rámečku, které chceme mít pokryté a obalíme v suchém říčním písku. Necháme přes noc zaschnout .
Druhý den tavnou pistolí dolepujeme na rámeček mušličky, drobné kamínky, suché traviny … Nakonec do rámečku vrátíme sklo a umístíme fotografii z léta.
Podle typu rámečku pak naše dílo mohou ostatní obdivovat pověšené na stěně nebo postavené na nábytku - samozřejmě na čestném místě!
60 / 96
3.7 Drátování kamínků Dovezli jste si od moře nebo od řeky zajímavé kamínky? S pomocí tenkého drátku můžeme kamínky proměnit v pěkné rybičky, které se stanou zajímavým dárkem z prázdnin nebo ozdobou našeho bytu. Pomůcky:
plochý kamínek
tenký včelařský drát (0,37 mm) kleštičky nebo nůžky
Postup:
Výrobu rybky začneme formálním oddělením hlavy a těla. Přiměřeně dlouhý drát přehneme na polovinu a spirálovitě otáčíme, až se rovnoměrně nakroutí .
Oba konce provlékneme očkem, které nám vzniklo v místě přehybu, stáhneme kolem kamínku a upevníme tak, aby se spoj nemohl uvolnit. Do spoje jemně uchytíme a
upevníme konec asi 1 m dlouhého drátu, z něhož začínáme vázat smyčky, které provlékáme kolem krouceného drátku .
Jednodušší je nedělat smyčky příliš husté, ryba pak bude mít řidší a větší šupiny. Druhá řada oček může být navazována dvěma způsoby:
61 / 96
Takto nám vzniká jednoduchý vzor, zajímavěji ryba vypadá, když druhou řadu provlékáme zkříženým očkem :
Stejným způsobem pokračujeme, až pokryjeme celý kamínek. Na konci smyčky více
utahujeme a zmenšujeme nebo můžeme vždy jedno očko přeskočit a provlékat až následujícím, čímž počet ok ubývá. Konec drátu pečlivě zapracujeme, aby se nám hotový výrobek nerozpletl. Pokud dojde během práce k tomu, že drát nestačí, jednoduše napojíme další kus :
Když je opletený celý kamínek, vytvoříme ze zkrouceného drátu (viz. začátek) hřbetní ploutev, kterou připojíme k tělu a vypleteme dle vlastní fantazie např. :
62 / 96
Podobně dotvoříme i ploutev ocasní, naší fantazii se meze nekladou.
Další vzory, které můžeme při drátkování použít :
63 / 96
64 / 96
3.8 Dožínky - dekorace ze slaného těsta V období žní si mnohé maminky zdobí domácnosti snopy a věnci ze zralého obilí. Co takhle doladit jim výzdobu výrobky ze slaného těsta? Pomůcky: těsto : 500g hladké mouky 500g soli
0,3 l vody
koření (hřebíček, celý pepř, badyán atd.) plech na pečení papír na pečení váleček štětec
trochu vody v hrnečku nůž nebo nůžky lis na česnek Postup :
Z uvedených ingrediencí zpracujeme těsto, až je vláčné. Necháme aspoň 2 hodiny
odležet. Z těsta pak modelujeme dle vlastní fantazie - zvířátka, postavy, stromy, věnečky… Můžeme tvořit ploché reliéfy i prostorové plastiky. Těsto lze stříhat, krájet i protlačovat lisem na česnek. Pokud k základu přilepujeme menší kousky těsta, musíme lepené plochy vždy navlhčit štětcem namočeným ve vodě. Ke zdobení využíváme i koření či semínka plodů - jako oči, knoflíky atd.
Budeme - li hotové výrobky zavěšovat, nezapomeneme na otvor na pověšení. Několik dní pak výrobky sušíme na slunci a nakonec dopečeme v troubě. Nepřeje - li nám
počasí, sušíme výrobky při 100 º C asi 2 hodiny v troubě. Pak teplotu zvýšíme na
maximum, výrobky potřeme bílkem zředěným s vodou a dopékáme do hnědavého zabarvení. Pozor, snadno může dojít k připálení!
Povedlo se? Vypadá dekorace lépe na zdi nebo na stole v ošatce na pečivo? Jen nezapomeňte upozornit hosty, že ochutnávka se nedoporučuje! 65 / 96
66 / 96
3.9 Batikování triček - vyvazovaná technika Že si kamarádka dovezla z dovolené v zahraničí nové šaty? A co řekne na krásné tričko, které jsme si o prázdninách vyrobili my? Pomůcky : bílé bavlněné tričko
barva na textil Duha sůl
ocet
hrnec
kolíčky na prádlo provázek
stará vařečka Postup :
Do dostatečně velkého hrnce dáme ohřát vodu. Mezitím podle vlastní fantazie různě poskládáme, nařasíme a provázkem postahujeme připravené tričko. Lze použít i dřevěné nebo plastové kolíčky na prádlo.
Do ohřáté vody podle návodu na obalu nasypeme barvu a přidáme sůl. Do roztoku vložíme tričko, za občasného míchání uvedeme do varu a vaříme 30 minut. V teplé lázni ho pak necháme ještě aspoň další půl hodiny.
Pak z trička odstraníme kolíčky a motouzy a mácháme ho ve studené vodě, dokud nepřestane pouštět barvu. Do poslední lázně přidáme ocet. Ještě mokré tričko přežehlíme žehličkou a tím barvu zafixujeme. Kamarádčiny šaty blednou vedle našeho modelu !
67 / 96
3.10 Moře - kašírování papírové hmoty Rámeček s fotografií nemusí být jedinou připomínkou prázdnin u moře . Pokoj nebo třeba stěnu v koupelně nám mohou ozdobit figurky mořských živočichů z papíru a škrobu.
Pomůcky: bramborový škrob voda
hrnec
mísa nebo umyvadlo staré noviny
jemný bílý papír
temperové barvy štětce
bezbarvý lak Postup :
Podle návodu na krabičce uvaříme v hrnci hustý bramborový škrob . Necháme vystydnout a nalijeme jej do velké mísy nebo umyvadla .Do škrobu namáčíme na kusy natrhané staré noviny.
Když dobře nasáknou vlhkost, začínáme z nich modelovat různé mořské živočichy -
ryby, chobotnice, medúzy, mořské koníky a hvězdice, kraby, delfíny atd. Dobře vymačkáme přebytečnou vodu .
Poslední vrstvu neděláme z novin, ale z jemného bílého papíru. Několik dní necháme vyschnout výrobky na slunci, až zcela ztvrdnou. Podle skutečnosti nebo podle vlastní
fantazie je pomalujeme temperovými barvami a necháme dobře vyschnout. Na závěr hotové výrobky přelakujeme bezbarvým lakem. Vyjímají se lépe vedle rámečku s mušlemi nebo na stěně nad vanou ?
68 / 96
69 / 96
3.11 Panenky z kukuřičného šustí Období podzimu je tradičně obdobím sklizně. My ale tentokrát nebudeme sklízet ovoce, zeleninu či okopaniny, ale zaměříme se na kukuřici. Ne však na její žluťoučká zrna, ale
uschlé listy z kukuřičného klasu - kukuřičné šustí, které však musí dozrát a uschnout přímo na poli na rostlině. Doma už se jen dosuší. Pomůcky: kukuřičné šustí vata nůžky
tenký drát světlá nit
suché blizny kukuřice („vlasy z klasů“) lepidlo
Postup :
drobné sušené květy
Před začátkem práce ponoříme šustí na chvíli do vody , aby změklo a nelámalo se.
Nejprve začneme výrobou hlavičky. Na konci asi 10 cm dlouhého drátku vytvoříme
očko, které obalíme pevnou vatovou kuličkou. Tu obalíme jemným listem a oba konce listu těsně pod hlavičkou ovážeme nití .
Ruce vyrobíme z drátu , který obalíme listem. Konce opět ovážeme nití nebo úzkým
proužkem listu. Na ruce připevníme rukávy - list přivážeme k jednomu konci obaleného drátku - k ruce. Přehrneme ho do středu paže, kde upevníme jeho volný konec. List pak
vytvoří vydutí podobné rukávům lidového kroje. Paže s rukávci vložíme pod hlavičku a upevníme tak, aby mezi hlavičkou a pažemi vznikl malý krček .
70 / 96
Trup tvoří opět vatová kulička, o něco větší než ta předchozí. Vložíme ji do listů
splývajících pod krkem a listy pod ní uvážeme. Tak vznikne trup s hlavou a pažemi.
Pod trup připevníme několik širokých listů špičkou nahoru tak, aby trup zakryly. Po pevném svázání v pase stáhneme listy dolů a tím vznikne sukně. Její délku upravíme sestřižením .
71 / 96
Krk zvýrazníme proužkem listu, na hlavu přišijeme nebo přilepíme vlasy ze suchých
blizen kukuřice nebo ze lnu. Vlasy můžeme zaplést do copů. Má-li mít panenka šátek, vyrobíme jej z jemného listu sestřiženého do trojúhelníku.
Panenka nemusí mít prázdné ruce, zapojíme-li fantazii, může nést košík se slaměnkami, chovat děťátko, držet klásek nebo malou makovičku.Vyrobíme-li si k panence i panáčka, máme základ stylového betlému, který se bude o vánocích jistě hodit …
72 / 96
3.12 Strašáci z lýka Strašák nemusí být jen ta ohavnost, která na poli plaší ptáky. Přesvědčíte se, že může jít i o pěknou dekoraci do květináče nebo truhlíku . Pomůcky: dřevěný korálek o průměru asi 3 cm přírodní nebo barvené lýko
dřevěná hůlka o průměru asi 4 mm slaměnka
černý a červený centrofix nůžky
lepidlo Herkules nebo tavná pistole Postup :
Na kuličky centrofixem nakreslíme oči, nos, ústa a tvářičky. Ruce vyrobíme odstřižením lýkových vláken dlouhých asi 15 cm, která na obou koncích svážeme. Na tělo použijeme vlákna dlouhá 30 - 35 cm.
Dlouhá vlákna (tělíčko) přehneme na polovinu. Těsně pod přehyb vložíme svázané paže. Tělem a rukama prostrčíme tyč.Tělo hned pod rukama a nad spodním okrajem převážeme lýkem.
Nahoru na tyč nalepíme hlavu. Trochu lepidla kápneme i mezi hlavu a tělo. Strašákovy rozčepýřené vlasy vyrobíme ze slaměnky.
Vůbec nevadí, že se zrovna kytičkám v květináči nechce kvést - strašák nám parapet okna dokáže zkrášlit úplně sám !
73 / 96
74 / 96
3.13 Stromečky z přírodních materiálů Podzim je obdobím, kdy mnohé stromy přicházejí o svůj šat a smutně čekají na jaro, kdy je příroda znova oblékne. My ale nemusíme jako oni tesknit. Místo toho si vyrobíme stromeček ze suchých rostlin, který bude připomínat pokojové bonsaje. Pomůcky: menší hliněný květináč
suchá pěnová aranžovací hmota bílá prášková sádra voda
nádobka na rozmíchání sádry suchá větvička (kmínek ) nůž
nůžky
suchý mech
sušené rostliny Postup :
Menší květináč vyložíme plátky suché pěnové hmoty. Sádra se při vysychání rozpíná a
kousky pěnové hmoty zabrání prasknutí květináče. Podle návodu na obalu rozmícháme v nádobce trochu bílé sádry a nalijeme ji asi do dvou třetin výšky květináče. Dáme
pozor, aby pěnová hmota zůstala na svém místě. Do sádry rychle zapustíme až na dno připravený kmínek. Mírně s ním pootočíme, aby sádra dobře přilnula. Květináč
doplníme sádrou asi 1 cm pod okraj. Kmínek přidržujeme ve svislé poloze, dokud sádra neztuhne.
Z pěnové hmoty nožem vyřežeme tvar koruny, kterou po stromečku požadujeme. Pěnovou hmotu zvoleného tvaru pevně nasadíme na kmínek. Postupně do ní těsně vedle
sebe zapichujeme suché rostlinky na krátkých stoncích, až pěnovou hmotu zcela zakryjeme. Můžeme použít např. slaměnky, drobné růžičky, statici, řebříček, vratič,
limonku atd. Povrch květináče po zaschnutí sádry pokryjeme polštářky suchého mechu . Pokud do sádry zasadíme několik tenkých větviček vedle sebe a nasadíme - li na ně
kvádr z pěnové hmoty, vytvoříme základ malého háječku, který vypadá velice zajímavě. .
75 / 96
Dekorativní působení stromečku podtrhne atmosféru našeho domova. Větší stromeček vynikne sám, menší stromky můžeme aranžovat do skupin. Dojem mohou zesílit také
pěkné a vkusné obalové květináče, kterými můžeme sjednotit estetické působení naší práce. Dají se pořídit v různých barvách i tvarech, z keramiky, porcelánu, dřeva, proutí, ratanu, kovu, plastu nebo skla.
76 / 96
3.14 Herbář z podzimních listů Každý podzim se k nám vrací nádherná doba padajícího listí, kdy máme možnost brouzdat se parky či lesy v záplavách barevného hávu, který příroda stromům neúprosně
svléká. Lezavé kapky deště však tuto voňavou nádheru brzy promění v mazlavé bláto, jež se lepí na boty a my raději začneme vyhlížet první sněhové vločky. Ty si zatím ale
dávají načas, proto využijeme doby, kdy listy ještě krásně hýří rozmanitostí tvarů i barev a vytvoříme si herbář podzimního listí . Pomůcky : vylisované listy
tvrdé bílé výkresy
lepidlo Herkules , popř. průhledná lepicí páska černá tuš pero
děrovačka na papír Postup :
stuha v přírodní barvě
Základem naší práce je sběr podzimních listů. Vybíráme suché listí, nepoškozené, zajímavé tvarově i barevně. Lisujeme je nejlépe mezi těžkými knihami, vložené mezi listy novin, abychom neumazali stránky knih, protože listy často barví .
Pokud na stromech současně dozrávají i plody, které se dají také dobře vylisovat, sbíráme je také a sušíme stejným způsobem .
V atlase stromů si vyhledáme přesné názvy stromů, ze kterých pocházejí naše listy a
ozdobně je nadepíšeme na jednotlivé čtvrtky papíru. Suché a dobře vylisované listy pak
lepidlem Herkules, nebo tenounkými proužky průhledné izolepy lepíme na papír. Máme-li k dispozici i vylisované plody, aranžujeme je k listům a lepíme stejným způsobem. Nalepené čtvrtky dobře zatížíme a necháme proschnout.
Na boční straně čtvrtky pak děrovačkou vyrazíme dva otvory, kterými protáhneme ozdobnou stuhu.
77 / 96
Jejím zavázáním nám vznikne zajímavý herbář, který se může stát praktickou pomůckou k výuce či opakování učiva prvouky nebo přírodovědy - pro nás , mladšího sourozence nebo třeba i paní učitelku …
Ostatně, do Vánoc už není tak daleko a zajímavý vlastnoručně vyrobený dárek se vždycky hodí, nemyslíte ?
78 / 96
3.15 Bubáček Bambulka - práce s textilem Halloween není tradičním středoevropským svátkem, ale prvky jeho oslav pronikají i do naší kultury. Nepůjdeme jako strašidla žadonit k sousedům o pamlsky, ale vyrobíme si
strašidýlko, které možná přičaruje trochu tajemné atmosféry do našeho pokoje nejen v předvečer Dušiček…
Pomůcky: čtverec bílého plátna vata
nůžky
bílá vlna
dřevěná hůlka delší a silnější než tradiční špejle černý fix Postup :
Z vaty vytvarujeme pevnou hlavičku, kterou vložíme do středu plátna. Do hlavičky
zapíchneme konec špejle. Hlavičku obalíme plátnem a pevně zavážeme, dbáme na to, aby si zachovala pěkný kulatý tvar .
Do dvou protilehlých cípů plátýnka zavážeme o něco menší kuličky vaty, tím dostane bubáček ruce. Černou fixou mu na hlavičku nakreslíme obličej , záleží na nás, jestli raději veselý nebo spíše strašidelný .
79 / 96
Pokud chceme, aby se nám strašidýlko pohybovalo, spojíme jeho ruce dostatečně
dlouhým kouskem vlny. Budeme-li potom držet vodicí dřívko v jedné ruce a druhou rukou ovládat pohyb rukou bubáčka , jistě dokážeme sehrát i malé divadelní představení
pro brášku nebo sestřičku na dobrou noc ….Jen aby nemusela toho mrňouska po naší produkci maminka tišit až do rána !
80 / 96
3.16 Čert z makovice Mikulášská dekorace u nás doma bude letos opět ve znamení přírodních materiálů.
Pokud jsme si ovšem schovali z konce letních prázdnin pár makoviček .Teď se budou hodit na veselé čertíky.
Pomůcky: makovice s rovným stonkem tvrdý výkres pytlovina černý fix
červený filc
kousek starého řetízku na krk kousek červené látky nůžky
lepidlo Herkules chomáč vaty
kousek tenkého provázku Postup :
Na výkres překreslíme dvakrát tělo čerta - jednou po rubové a jednou po lícové straně. Vystřihneme nůžkami. Polepíme pytlovinou, necháme dobře zaschnout a přebývající
pytlovinu odstřihneme. Z kousků červené látky nalepíme na tělo záplaty, černým fixem nakreslíme na záplaty stehy.
Z červené látky vystřihneme čtverec, jeho střed vyplníme vatou, obalíme a uvážeme
provázek tak, aby nám vznikl pytel pro čerta. Bílé strany čertova těla potřeme lepidlem, mezi ně vložíme makovici tak, aby „hlava“ vykukovala z horního okraje tělíčka. Než k
sobě oba díly přitiskneme, vložíme do jedné ruky provázek pytle a do druhé řetízek. Pak důkladně slepíme. Černým fixem nakreslíme na makovici oči, z červeného filce vystřihneme rohy a dlouhý jazyk, které nalepíme čertovi na hlavičku. Necháme dobře zaschnout .
Kombinace pytloviny a červené barvy působí velice přirozeně a je dost možné, že se u nás doma čertíci zdrží mnohem déle, než jen na mikulášskou nadílku . 81 / 96
82 / 96
3.17 Anděl z ruličky od toaletního papíru Pokoj už nám zdobí čertík z makovice, teď před vánoci možná nepohrdne společností veselého anděla .
Pomůcky : rulička od toaletního papíru kousek bílého plátna vata
lepidlo nůžky
papírový krajkový ubrousek pod dorty kousek zlatého řetězu na stromeček kousek provázku
barevný papír světlé barvy Postup :
Do čtverce bílého plátna zabalíme velký chomáč vaty a provázkem zavážeme tak, abychom vytvořili hlavičku. Černým fixem nakreslíme andělovi obličej. Kousek zlatého řetězu na vánoční stromeček slepíme do věnečku a přilepíme na hlavičku jako svatozář .
Ruličku od toaletního papíru polepíme světlým barevným papírem, jde vlastně o andílkovo tělo, záleží na naší fantazii, jestli jej dále ještě nazdobíme např. třpytivými
papírovými hvězdičkami, chomáčky vaty, lesklým vánočním papírem apod. Z papírové krajky vystřihneme křídla libovolného tvaru a přilepíme je andílkovi na záda. Pak
lepidlem potřeme vnitřní stranu horní části andělova těla (vnitřek ruličky), do které vsadíme hlavičku tak, aby byl pěkně vidět obličej. Necháme důkladně zaschnout. 83 / 96
Andílků můžeme vyrobit i více a obměňovat jejich vzhled - jeden může nést zlatý zvoneček, jiný maličký balíček nebo košíček , některý může mít i dlouhé vlasy z třpytivé vlny ….
84 / 96
3.18 Skřítek na saních - práce s papírem a korkem Venku zuří sněhová vánice, takže se nedá vyrazit na zamrzlý rybník ani na kopec, v
televizi nedávají nic zajímavého a ty se zoufale nudíš. Zabaví tě aspoň na chvíli výroba skřítka na saních?
Pomůcky : korková zátka vata
vnitřní díl krabičky od zápalek lepidlo nůžky
barevný papír
tvrdý výkres černý fix
Postup :
Nejprve vyrobíme sáňky: Z výkresu vystřihneme bočnice a polepíme je barevným
papírem. Přilepíme je k delším bokům krabičky od zápalek a necháme dobře zaschnout.
Z tužšího barevného papíru vystřihneme skřítkův kabátek a přilepíme jej kolem dolní
části korkové zátky . Pokud je zátka příliš široká, zvětšíme výstřih v horní části kabátku tak, aby část zátky, která bude tvořit hlavičku, byla dobře vidět.
85 / 96
Na hlavičku přilepíme vlasy a vousy z vaty, fixem domalujeme skřítkovi obličej. Na barevný papír si nakreslíme kruhovou výseč, vystřihneme ji a po slepení jejích okrajů k sobě získáme čepičku, kterou přilepíme skřítkovi na vlasy .
Posadíme skřítka do saní. Pokud nesedí příliš stabilně, můžeme jej přilepit lepidlem.
Nebylo to nijak těžké, že? Zvládli jsme skřítků víc? Pro každého člena rodiny jednoho? Tak co teď uspořádat závody skřítků ve sjezdu z nějaké hladké plochy.
86 / 96
3.19 Svícen z větviček Vánoční atmosféru spolehlivě umocní i vánoční výzdoba - adventní věnečky, svícínky z
jablíček nebo pomerančů, závěsy ze sušeného ovoce nebo přírodních materiálů. Velice jednoduché a při tom efektní jsou svícínky z větviček jehličnatých stromů. Pomůcky : víčko od šroubovací sklenice z rozpustné kávy suchá aranžovací hmota nůž , nůžky
větvičky jehličnanů svíčka
oříšky, celá skořice
několik vláken lýka
plátky sušených jablek nebo pomerančů
tavná pistole Postup :
Z víčka odstraníme papírovou výplň. Víčko obrátíme dnem dolů. Bude tvořit jakousi mističku, která se stane základem naší práce. Z aranžovací hmoty nožem vyřízneme tvar, který úplně vyplní mističku a ještě bude směrem vzhůru přesahovat.
Do středu aranžovací hmoty pevně ukotvíme svíčku, vhodná je spíše svíčka vyšší, lépe
pak v hotové aranži vynikne. Kolem ní pak začínáme do aranžovací hmoty zapichovat postupně větvičky, až aranžovací hmotu zcela zakryjeme. Tavnou pistolí pak větvičky dozdobíme kolečky sušeného ovoce, kouskem skořice převázané lýkovým vláknem nebo oříšky ve skořápce i bez ní .
Pokud budeme svíčku zapalovat, postavíme ji na nějakou nehořlavou podložku a také ji nenecháváme hořet bez dozoru. K vánocům patří jiné zážitky než je příjezd hasičů … 87 / 96
3.20 Kapřík - novoročenka Každý rok znova a znova vymýšlíme, jakou novoročenku poslat známým nebo příbuzným.V této naší kombinujeme papír s plody měsíčnice vytrvalé - zahradní
rostliny, na níž dozrává spousta „ penízků “, které vzhledem připomínají rybí šupinky a tudíž se dají dobře využít k pokrytí těla jednoduchého kapříka z papírové čtvrtky. Pomůcky: plody měsíčnice vytrvalé papírový výkres nůžky
lepidlo Herkules pastelky
tužka Postup :
Papírový výkres přehneme na polovinu a přehyb dobře zarýhujeme. Na papír přiložíme
šablonku kapra tak, aby jeho hřbetní ploutev ležela na přehnuté hraně výkresu. Kapra obkreslíme a vystřihneme. Nesmíme při tom rozstřihnout přehyb hřbetu. Hlavu a
všechny ploutve pak pečlivě vymalujeme pastelkami. Tělo ryby následně začínáme směrem od ocasu polepovat vylisovanými penízky měsíčnice tak, aby každá následující
řada částečně překryla řadu předchozí. Je dobré si nůžkami mírně upravit tvar
jednotlivých šupinek zastřižením do rovného tvaru. Pokud hotovou práci necháme uschnout zatíženou např. pod těžkou knihou, šupinky se nezkroutí a budou lépe vypadat.
Do vzniklé novoročenky potom už jen dopíšeme vánoční nebo novoroční gratulaci,
vložíme do obálky a můžeme odeslat tomu, kdo ocení, že jsme ho neodbyli koupenou pohlednicí nebo SMS zprávou pět minut před silvestrovskou půlnocí…
88 / 96
89 / 96
Závěr Tato diplomová práce je malou sondáží do současné problematiky trávení volného času žáky pátých ročníků základních škol.
Díky ní mohu konstatovat, že v současnosti jsou již téměř setřeny rozdíly mezi městem
a venkovem, co se týče trávení volného času našich dětí. Městské i venkovské děti navštěvují různé zájmové kroužky, přičemž značnou převahu mají činnosti zaměřené sportovně a pohybově. Není tedy pravda, že by dnešní děti byly nějak extrémně líné a pohodlné, jak se v současné době v mnoha médiích opakovaně udává.
Městské i venkovské děti mají stejné možnosti ve výběru a navštěvování různých zájmových kroužků a organizací, ne vždy je ale plně využívají. Žáci pátých ročníků
pouze výjimečně navštěvují školní družinu, o tuto formu trávení volného času jeví zájem jen málo z nich.
Nelze říci, že venkov je oproti městskému prostředí pro naše děti bezpečným místem
k životu, kde zůstanou uchráněny všech škodlivých vlivů, které na ně mohou v průběhu
vývoje číhat. Naopak, můj výzkum dokázal, že ač se děti tohoto věku s faktory jako jsou drogy, zbraně, erotické materiály aj. nesetkávají příliš často, přece jen častější zkušenost s nimi udávají děti z venkovských škol.
Alarmující je zjištění, jak vysoká tolerance přetrvává v naší společnosti ke konzumaci
alkoholu. Vysoké procento dětí uvádí, že alkohol okusily na rodinných oslavách, že jim
jej dokonce nabídli rodiče, kteří si pravděpodobně neuvědomují, že takovým jednáním vytvářejí v dětech pocit, že konzumace alkoholu, dokonce i před dosažením plnoletosti, je něco běžného, samozřejmého či dokonce žádoucího. Naopak
za pozitivní zprávu považuji, že
navzdory sociálním, politickým i
ekonomickým změnám, kterými naše společnost prošla a prochází, je v současných rodinách dosud kladen velký důraz na posilování a upevňování rodinných vztahů a
rodinných vazeb, že děti samy při volbě nejoblíbenějších činností dávají přednost kontaktům s jinými lidmi – s rodinou a kamarády. 90 / 96
Z těchto závěrů lze vyvodit některá doporučení :
Rodiče jsou pro žáky pátých tříd dosud značnou autoritou a významným činitelem ovlivňujícím jejich vývoj a život vůbec. Proto by jim měli být příkladem nejen v době
volného času, ale i v každodenním životě. Měli by umět podporovat v dětech konkrétní zájmy, motivovat je, vtáhnout je do svých volnočasových aktivit.
Bohužel mnozí mladí rodiče dávají dnes přednost konzumnímu způsobu života, tímto způsobem ovlivňují i své děti. Zkracuje se čas věnovaný dětem, rodinný život mnohdy
ztroskotává, přibývá dětí z neúplných rodin. Děti netráví volný čas tak, jak by si mnohdy přály, chybí jim dostatek času tráveného s rodiči.
Každý z rodičů by si měl proto uvědomit, že prožitky a zkušenosti, které si jeho dítě odnáší z rodiny, formují a ovlivňuje jeho další život. Proto především na rodičích leží zodpovědnost za to, jestli volný čas jejich dětí naplňují smysluplné činnosti nebo jen nuda či dokonce společensky nepřijatelné chování.
Stejně tak hrají rodiče významnou roli při vytváření vztahu dětí k alkoholu, cigaretám,
hracím automatům a jiným vlivům. Pokud dítě vidí rodiče běžně konzumovat alkohol,
pokud mu rodiče sami nabízejí na ochutnání pivo, víno či likéry, pokud dítě roste v bytě nasáklém nikotinovými výpary, těžko v něm vznikne přesvědčení, že jde o něco
nevhodného a nesprávného. Děti se učí nápodobou, neučí se to, co rodiče říkají, ale co dělají ...
Mnoho rodičů se snaží přenášet zodpovědnost za vývoj svých dětí na školu, média – především televizi. Jistě, nesou částečný podíl na tom, jakým způsobem jsou formovány dnešní děti, ale základ je stále v rodině.
Rodiče a pedagogové, kterým skutečně záleží na zdravém vývoji jejich dětí, rozhodně nesmějí spoléhat na to, že venkov je synonymem zdravého životního stylu, světem bez
drog a dalších faktorů, které mohou naše děti ohrožovat. Za velmi významné v tomto ohledu považuji osvětu, prevenci. Školní i rodinné prostředí poskytuje mnoho
možností, při kterých lze s dětmi nacvičovat a upevňovat postupy, jak odmítnout něco, co se jim nelíbí, co je ohrožuje nebo jim škodí.
91 / 96
Za důležité považuji také to, aby děti v rodině i ve škole zažívaly pocit důvěry, jistoty a
bezpečí, aby neměly strach se svěřit, pokud je něco trápí, pokud něčemu nerozumějí,
pokud mají pocit, že se jim nebo někde v jejich okolí děje něco, co zasluhuje zásah a řešení dospělé osoby.
Pro děti je důležité trávit čas způsobem, který odpovídá jejich potřebám a dosaženému stupni vývoje, který přináší pocit uspokojení a štěstí. Proto jej nelze ponechat náhodám a živelnosti, nikomu nemůže být lhostejné, jak, kde a s kým tráví naše děti své volné chvíle.
To , co se dnes děti naučí, budou za pár let předávat zase svým dětem. Už dnes
pokládáme základy toho, jakým způsobem se bude vyvíjet a jak bude vypadat budoucnost. Ne nadarmo se říká, že vychovávat dítě znamená vychovávat sebe, a že chcete – li vychovat dítě, musíte začít jeho babičkou ...
Problematika volného času dětí je tématem, které nám dává
bezpočet podnětů
k zamyšlení. Můj výzkum zdaleka nevyčerpal možnosti další práce na tomto poli. Stále
se objevují nové a nové otázky. Pedagogům i rodičům nemůže stačit, že určitá část dětí projevuje zájem o aktivní naplnění svého volného času. Co ale s těmi ostatními, kteří
nepotřebují zájmové kroužky, školní družiny, mládežnické organizace, letní tábory? Jak motivovat a získávat takové děti?
Kolik dětí, v páté třídě aktivních, s bohatou zájmovou činností, zůstává stejně nadšených a zaujatých v třídě deváté? Mění se složení zájmů starších dětí? Zvyšuje se riziko, že se naše děti s přibývajícími lety setkají s faktory, které ohrožují jejich zdravý vývoj? Jsou připravené těmto negativním vlivům čelit?
Mnoho zájmových kroužků funguje pouze díky nadšení dobrovolníků, kteří se práci s dětmi věnují bez nároku na honorář či jinou formu odměny. Bude takových lidí stále dost?
V televizních pořadech i počítačových hrách pro děti neustále přibývá agresivity, násilí.
Jaký vliv má na naše děti? Objeví se někdy zákonná opatření, která ochrání ty, jenž se nemohou bránit?
92 / 96
Jak
jsou
na
tom
s naplňováním
volného
času
děti
v regionech
s velkou
nezaměstnaností? Odráží se tíživá sociální situace rodin v tom, zda děti mohou nebo nemohou navštěvovat zájmové kroužky?
Na tyto i podobné otázky by se mohl zaměřit další výzkum.
93 / 96
Seznam použité literatury 1. BARFOVÁ, U. Hračky z přírody po celý rok. Vydání neuvedeno. Bratislava : Nezávislost, 1995. ISBN 80-85217-54-6
2. BEAN, R. Jak rozvíjet tvořivost dítěte. 1.vydání. Praha : Portál, 1995. ISBN 80-7178-035-9
3. BLÁHA, V. a kol.
Metodické stati k výchovně vzdělávací práci ve školní
družině II. Zájmové činnosti. 1. vydání. Praha : SPN, 1988
4. BLAKEYOVÁ, N. Kudy z nudy. 1. vydání. Praha : Albatros, 2001. ISBN 80 – 00 – 00948 - X
5. ČAČKA, O.
Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory
optimalizace. 1. vydání. Brno : Doplněk , 2000. ISBN 80 – 7239 – 060 - 0
6. ČÁP, J. Psychologie mnohostranného vývoje člověka. 1. vydání. Praha : SPN, 1990. ISBN 80-04-22967-0
7. FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. 1.vydání. Praha : Portál , 2000. ISBN 80-7178-367-6
8. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vydání . Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6
9. HILLIER, M. Aranžování květin. 2. vydání. Praha : Slovart, 2004 . ISBN 80 – 7209 – 602 - 8
10. JANOUŠEK, J. a kol. Metody sociální psychologie. 1. vydání. Praha : SPN, 1986.
11. KISHALTOVÁ, I. Výrobky ze slaného těsta. 1. vydání. Praha : Ikar, 1997. ISBN 80-7202-039-0
12. KOCIÁNOVÁ, L. , TICHÝ, V. , BENEDIKTOVÁ, S. Nápady pro jaro a léto. 1. vydání. Praha : Dita , 1996. ISBN 80-85926-04-0
13. MOJŽÍŠEK, L. Pracovní výchova dětí a mládeže. 1. vydání. Praha : SPN, 1978
14. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost . Současné poznatky a perspektivy léčby. 1. vydání. Praha : Portál , 2000. ISBN 80-7178-432-X
15. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 3. vydání. Praha : Portál , 2002. ISBN 80 – 7178 – 295 - 5
16. SCIGIEL, M. , SCIGIELOVÁ, P. Kapitoly z technické zájmové činnosti. 1. vydání. Brno : Paido, 2003. ISBN 80-7315-045-X 94 / 96
17. STAŇKOVÁ, V. Teorie a praxe výchovy mimo vyučování. 1. vydání. Brno : Univerzita J.E. Purkyně, 1984
18. ŠIMEK, D. Sociologie práce. 1. vydání. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997 . ISBN 80-7067-705-8
Internetové zdroje :
19. TŘEŠŇÁK, M. Batika a oděvy. 2002 [cit. 15.11.2005 ] . Dostupné na internetu < http://www.martinmodel.cz/folkart/batika.htm >
95 / 96
96 / 96
