PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit

V Bruselu dne 30. ledna 2015

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED EU-28 (27 801 občanů EU) Evropští občané starší 15 let osobní dotazování (metoda CAPI – Computer Assisted Personal Interview – osobní dotazování s podporou počítače) Doba práce v terénu: 29. listopadu – 9. prosince 2014 (agentura TNS Opinion) Rozsah: Určeno pro: Metodika:

ÚVOD ............................................................................................................................................................................... 3 I. EVROPSKÝ PARLAMENT......................................................................................................................................... 18 A.INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU ................................................................................................. 18 1. Zmínka v médiích ............................................................................................................................................ 18 2. Pocity z informovanosti o činnosti Evropského parlamentu ........................................................................... 21 B.PŘEDSTAVA O EVROPSKÉM PARLAMENTU A JEHO ROLE ........................................................................ 24 1. Obecná představa o Evropském parlamentu .................................................................................................. 24 2. Role Evropského parlamentu.......................................................................................................................... 27 C.ZNALOST EVROPSKÉHO PARLAMENTU ........................................................................................................ 30 1. Způsob, jakým Evropský parlament pracuje................................................................................................... 30 2. Způsob, jakým se přijímají rozhodnutí Evropského parlamentu .................................................................... 33 3. Celkové znalosti o Evropském parlamentu ..................................................................................................... 36 II. EVROPANÉ A EVROPSKÁ UNIE ............................................................................................................................ 42 A.IDENTITA, ČLENSTVÍ A RYCHLOST EVROPSKÉ INTEGRACE ................................................................... 42 1. Aspekty důležité pro pocit evropské identity ................................................................................................... 42 2. Členství v Evropské unii ................................................................................................................................. 45 3. Rychlost evropské integrace ........................................................................................................................... 48 4. Instituce, která nejlépe reprezentuje EU ........................................................................................................ 52 B.HLAS EVROPSKÝCH OBČANŮ .......................................................................................................................... 55 1. Můj hlas má váhu ........................................................................................................................................... 55 2. Nominace nové Komise .................................................................................................................................. 61 C.POLITICKÉ PRIORITY A HODNOTY .................................................................................................................. 64 1. Upřednostňované politiky ............................................................................................................................... 64 2. Hodnoty Evropského parlamentu ................................................................................................................... 69 D.VÝHODY ČI NEVÝHODY ČLENSTVÍ V EU ...................................................................................................... 73

1

Upozornění Je třeba mít na paměti, že evropský průměr je vážený a že šest nejlidnatějších členských států tvoří přibližně 70 % tohoto průměru. Upozorňujeme čtenáře, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost závisí na velikosti vzorku a zjištěných procentních hodnotách, zatímco ostatní parametry zůstávají stejné. V případě vzorku přibližně 1 000 respondentů (obvykle používaná velikost výběrového vzorku v měřítku členských států) se skutečné procento – tj. výsledek dosažený v případě, že by se průzkumu zúčastnili všichni občané – pohybuje v rozsahu následujících mezí spolehlivosti: Zaznamenaná procenta Mez spolehlivosti

10 % nebo 90 % +/– 1,9 bodu

20% nebo 80% +/– 2,5 bodu

2

30% nebo 70% +/– 2,7 bodu

40% nebo 60% +/– 3,0 bodu

50% +/– 3,1 bodu

ÚVOD Eurobarometr Evropského parlamentu je každoroční průzkum prováděný pro Evropský parlament. Jeho první část je zaměřena na zjištění toho, jak Evropané vnímají tuto instituci, její obraz a úlohu a jaké o ní mají znalosti. Druhá část je věnována Evropanům a Evropské unii. Týká se otázek identity a příslušnosti k EU, ale také hlasu Evropanů v EU a volby předsedy Evropské komise. Dále byla Evropanům poprvé položena také otázka, zda se domnívají, že má EU v jejich očích přidanou hodnotu, a to v souboru 15 oblastí. Terénní průzkum proběhl ve dnech 29. listopadu až 9. prosince 2014. Průzkum provedla společnost TNS Opinion metodou osobního dotazování ve 28 zemích EU a zúčastnilo se jej 27 801 občanů. Výsledky jsou v úvodu této syntézy představeny shrnujícím způsobem. V druhé části dokumentu čtenář nalezne podrobné výsledky za celou EU a jednotlivé členské státy pro každou otázku ve formě tabulek, map a grafů.

Evropský kontext Jako u každého průzkumu tohoto typu je velmi důležité popsat kontext, v němž byl průzkum realizován. Terénní průzkum tedy proběhl v týdnech hned po uvedení Junckerovy Komise do úřadu, což pravděpodobně ovlivnilo odpovědi na některé otázky.

3

Hlavní závěry 

Stejně jako tomu bylo i po evropských volbách v roce 2009, také na konci roku 2014 jsme siv zaznamenaném výskytu Parlamentu v médiích povšimli významného „efektu evropských voleb“, který jsme zjistili téměř u šesti z deseti Evropanů.



Tento výzkum však ukazuje, že lidé sice o Evropském parlamentu slyšeli, ale nemají pocit, že by o něm byli dobře informováni. Dobře informována o jeho činnosti se totiž necítí velká většina Evropanů.



Obraz, který si Evropané o Evropském parlamentu vytvářejí, zůstává převážně neutrální. Tak tomu je v případě 21 členských států.



Na druhou stranu, téměř každý druhý Evropan si přeje, aby hrál Evropský parlament důležitější úlohu. Naproti tomu více než čtvrtina respondentů má za to, že by měl hrát méně významnou úlohu, což je názor, který je na vzestupu v 26 členských státech.



Znalosti Evropanů o jeho struktuře a fungování se od června 2013 zlepšují. Zdá se, že Evropané se na Evropský parlament dívají více „politicky“, pravděpodobně vzhledem k jeho úloze ve volbě předsedy Evropské komise. V tomto kontextu se totiž ukazuje dvojí jev. Jednak jsou toznalosti respondentů ohledně způsobu, jak poslanci zasedají, na nejvyšší úrovni za dobu, kdy je tato otázka v Eurobarometru Evropského parlamentu kladena (od srpna 2007). A jednak se poprvé velmi mírná většina respondentů domnívá, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána na základě blízkosti politických názorů poslanců. Téměř stejná část respondentů se domnívá, že rozhodnutí Parlamentu jsou přijímána podle zájmů členských států, z nichž poslanci pocházejí.



Evropský parlament považuje za instituci, která Evropskou instituci reprezentuje nejlépe, každý druhý Evropan.



V odpovědi na otázku týkající se prvků evropské identity kladou Evropané do čela nejčastěji hodnoty demokracie a svobody, přičemž podíl této odpovědi posiluje ve 22 členských státech. Jednotná měna, která toto první místo zaujímala před rokem, je nyní na druhém místě, ale zůstává pevným pojícím prvkem identity pro všechny země eurozóny. Euro je tak jako hlavní prvek identity uváděno v 10 zemích eurozóny.

4



Pokud jde o klasickou otázku Eurobarometru na příslušnost k Evropské unii, vnímá ji kladně absolutní většina Evropanů, a to poprvé také včetně zemí, které nepatří k eurozóně. Analýza vývoje v čase (2009–2014) ukazuje vysokou stabilitu odpovědí, ať už jsou pozitivní, negativní nebo neutrální.



Pokud jde o tempo integrace EU, čím dál více Evropanů (téměř každý druhý) má za to, že je žádoucí počkat, až budou všechny členské státy připraveny, a teprve poté zintenzivnit vypracovávání nových společných politik. Respondentů, kteří takto odpovídají, je nejvíce v zemích, které zasáhla nejsilněji krize.



Na otázku, která byla položena již v roce 2013, zda se domnívají, že jejich hlas má váhu, odpovědělo téměř 6 Evropanů z 10, že se domnívají, že jejich hlas má váhu v jejich zemi, a to, že jejich hlas má váhu v EU, si myslí více než 4 z 10. Jde zde o mírný nárůst, avšak s podstatnými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, zejména mezi zeměmi nejsilněji zasaženými krizí a ostatními. Přestože Evropané, kteří mají za to, že jejich hlas v EU nemá váhu, tvoří stále většinu, jejich počet mírně klesá.



Jasná většina respondentů ve všech členských státech má za to, že volba předsedy a Evropské komise jako takové na základě výsledků evropských voleb znamená z hlediska evropské demokracie pokrok.



Nejdůležitější politikou, kterou má Evropský parlament vést přednostně, je nadále v 25 členských státech boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, přičemž tato odpověď setrvale posiluje. Nejvýznamnější nárůst v odpovědích jsme zaznamenali u otázek imigrace a boje proti terorismu, u nichž se objevují nové rozdíly mezi členskými státy. Je tomu tak rovněž, pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku.



Z hodnot, které má Evropský parlament hájit, se v očích Evropanů na velmi výrazném prvním místě umístila ochrana lidských práv. Následuje rovnost mužů a žen a svoboda projevu, jejichž podíl v odpovědích rovněž roste. Poznamenejme, že jedinou hodnotou, jejíž podíl v odpovědích v celé EU klesá, je solidarita mezi členskými státy EU.



Na otázku, jaká by byla situace jejich země, kdyby nebyla součástí Evropské unie, v 11 z 15 zkoumaných oblastí velká většina respondentů odpověděla, že by si jejich země vedla bez EU hůře.

5

Ve čtyřech dalších oblastech má většina respondentů za to, že by si jejich země nevedla ani lépe, ani hůře, kdyby byla mimo EU. V následujících třech oblastech však byla v odpovědích velmi výrazně zastoupena jak varianta „lépe“, tak „hůře“: inflace a životní náklady, imigrace a zemědělství.

6

Hlavní výsledky I.

EVROPSKÝ PARLAMENT

A. INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU 1. Evropské volby v květnu 2014 jsou ještě v paměti  Stejně jako tomu bylo i po evropských volbách v roce 2009, také na konci roku 2014 jsme si v zaznamenaném výskytu Parlamentu v médiích povšimli významného „efektu evropských voleb“, který jsme zjistili téměř u šesti z deseti Evropanů. 

Na úrovni EU totiž o Evropském parlamentu nedávno slyšelo 58 % respondentů, což je oproti červnu 2013 nárůst o 11 procentních bodů. Těch, kdo uvádějí, že si nevzpomínají, že by nedávno slyšeli o Evropském parlamentu, je pouze 40 % (o 10 procentních bodů méně než v červnu 2013).



Na vnitrostátní úrovni doznal zaznamenaný výskyt Parlamentu v médiích nejvýraznějšího nárůstu ve Slovinsku (86 %, +23) a v Lucembursku (78 %, +21), jakož i v Polsku (56 %, +21) a v Estonsku (75 %, +19). Také silně stoupá ve Francii (44 %, +18), třebaže tato země je společně s Irskem (47 %, +3) jediná, která se nachází pod hranicí 50 % respondentů, kteří v poslední době o Parlamentu slyšeli.

2. Pocit informovanosti o činnosti Evropského parlamentu:  Pocit Evropanů, že mají informace o činnosti Parlamentu, zůstává slabý a v čase stabilní (ve srovnání s listopadem 2011). 

O činnosti Evropského parlamentu se cítí dobře informováno o něco méně než třetina (30 %) Evropanů. Naproti tomu se jich o jeho činnosti dobře informováno necítí 67 %.



Na vnitrostátní úrovni se většina respondentů cítí dobře informovaná pouze v Litvě (52 %). Nejméně respondentů, kteří se cítí dobře informováni o činnosti EP, je naproti tomu ve Francii (19 %). Těch, kdo uvádějí, že nejsou o činnosti EP dobře informováni, je nejvíce ve Švédsku (80 %), ve Francii (78 %) a ve Španělsku (77 %).

7

 Analýza tohoto výzkumu ukazuje, že lidé sice o Evropském parlamentu slyší, ale necítí se o něm dobře informováni. Z těch, kdo v poslední době slyšeli o Evropském parlamentu, se tak 41 % cítí dobře informováno, avšak 57 % se cítí informováno špatně. 

Na vnitrostátní úrovni se například ve Švédsku cítí pouze 20 % respondentů dobře informovaných, zatímco zaznamenaný výskyt v médiích v této zemi dosahuje 69 %, což je nárůst o 14 procentních bodů oproti červnu 2013.



Ze sociodemografického pohledu lze říci, že zaznamenaný výskyt EP v médiích je silnější u starších lidí, avšak jejich pocit informovanosti je přesto velmi slabý. Jak tomu je často v různých výzkumech, nejlépe informovaní se cítí vedoucí pracovníci (39 %) a nejvzdělanější lidé (37 %).

B. OBRAZ A ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU

1. Celkový obraz Evropského parlamentu  Obraz Evropského parlamentu v očích Evropanů se mírně zlepšuje, a to přesto, že v 22 členských státech převládá silně neutrální obraz. 

Obraz Parlamentu je ve srovnání s červnem 2013 stabilní, kdy 30 % (=) respondentů uvádí pozitivní obraz a 43 % (+1) neutrální obraz. U negativního obrazu ubyly 2 procentní body, kdy jej uvedlo 23 % respondentů.



Na úrovni členských států:  v 22 z 28 členských států převládá neutrální obraz;  v 23 členských státech je pozitivní obraz silnější než negativní obraz. Všimneme si zejména toho, že pozitivní obraz v porovnání s červnem 2013: o výrazně posílil ve Španělsku (29 %, +10), Švédsku (34 %, +9) a na Kypru (34 %, +8), jakož i v Lotyšsku (25 %, +6) a v Portugalsku (30 %, +5). Poznamenejme však, že podíl pozitivního obrazu v těchto případech zůstává slabý; o převyšuje neutrální obraz v Rumunsku, Bulharsku, Itálii a na Maltě; o výrazně oslabil v Irsku (40 %, –10), Bulharsku (48 %, –8) a Belgii (34 %, –7).  Naproti tomu v Řecku, Spojeném království, Francii a Nizozemsku je pozitivní obraz převýšen negativním obrazem. 8

2. Úloha Evropského parlamentu  Téměř každý druhý Evropan si přeje, aby Evropský parlament hrál důležitější úlohu. Naproti tomu více než čtvrtina respondentů má za to, že by měl hrát méně významnou úlohu. Tato odpověď posiluje ve 26 členských státech. 

Na otázku, jakou úlohu si přejí, aby Evropský parlament hrál do budoucna, odpovídá stále velká většina Evropanů tak, že si přejí, aby hrál důležitější úlohu (47 %, –2 procentní body ve srovnání s červnem 2013).



Konstatujme, že počet respondentů, kteří se spontánně vyjádřili pro to, aby hrál Evropský parlament stejnou úlohu, stále klesá (12 %, –8), a to ve prospěch těch, kteří chtějí, aby hrál méně důležitou úlohu (27 %, +7), a těch, kteří na tuto otázku nemají názor (14 %, +3).



Na úrovni členských států:  Přání, aby Evropský parlament hrál důležitější úlohu, vyslovila absolutní většina respondentů v 16 členských státech a většina respondentů v 22 členských státech, mezi nimiž na prvním místě se umístil Kypr (84 %, +5), Malta a Portugalsko (67 %, +2 resp. +7), Španělsko a Rumunsko (65 %, +9 resp. =). Přání, aby měl EP důležitější úlohu, posiluje nejen v Portugalsku a Španělsku, zemích bolestně zasažených krizí, ale i v Řecku (63 %, +2) a v Itálii (49 %, +4). Nejsilněji posílilo přání silnější úlohy Parlamentu v Lotyšsku (58 %, +16) a v Litvě (64 %, +15).  Přání, aby EP hrál méně důležitou úlohu, posiluje v 26 členských státech, přičemž jedinými výjimkami jsou Kypr a Polsko. Tato odpověď je většinová v 6 členských státech: Dánsku (46 %, +12), Finsku (44 %, +25), Švédsku (49 %, +25), Spojeném království (43 %, +4), České republice (43 %, +19) a Nizozemsku (48 %, +13).



Konstatujme zejména, že přání, aby hrál EP méně důležitou úlohu, narůstá významněji v zemích eurozóny než mimo ni.

C. ZNALOST EVROPSKÉHO PARLAMENTU  Znalosti Evropanů o struktuře a fungování Evropského parlamentu se od června 2013 zlepšily. V odpovědích respondentů je patrný dopad evropských voleb v květnu 2014, které přinesly političtější vnímání této instituce, spojené možná také s volbou předsedy Evropské komise. 9

Jak jsme již zdůraznili v úvodu, klíčová úloha EP ve volbě předsedy Evropské komise a uvedení všech členů kolegia do úřadu přispívá bezpochyby k tomu, že nyní Evropané vnímají Evropský parlament více politicky.

1. Fungování Evropského parlamentu 

48 % respondentů ví, že evropští poslanci zasedají v jednacím sále podle své politické příslušnosti, což představuje nárůst správné odpovědi o 5 procentních bodů oproti červnu 2013. To, že zasedají podle své státní příslušnosti, si myslí 35 % respondentů (–4). Podíl těch, kdo uvádějí, že nevědí, jak poslanci zasedají, se snížil a dosahuje nyní 17 % (–1).



Pokud jde o vnitrostátní úroveň, podíl respondentů, kteří vědí, že jednací sál Evropského parlamentu je uspořádán podle politické příslušnosti jeho členů, vzrostl oproti červnu 2013 v 23 členských státech. Nejsilnější nárůst jsme zaznamenali v Litvě (60 %, +18), Švédsku (70 %, +16) a Dánsku (60 %, +14).

2. Způsob rozhodování Evropského parlamentu  Poprvé se většina respondentů domnívá, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána na základě blízkosti politických názorů poslanců. 

Tento názor nyní sdílí 40 % Evropanů, přičemž to, že se rozhodnutí přijímají podle zájmů členských států, z nichž evropští poslanci pocházejí, si myslí 38 % respondentů.



Na vnitrostátní úrovni jsme zaznamenali:  V patnácti členských státech je nejčastější odpověď na tuto otázku taková, že rozhodnutí jsou založena na blízkosti politických názorů evropských poslanců, přičemž nejsilněji je tato odpověď zastoupena ve Švédsku (62 %, +15), Finsku (55 %, +13), Slovinsku a Nizozemsku (51 %, +4 resp. +9).  V jedenácti členských státech naproti tomu respondenti nejčastěji uvádějí, že rozhodnutí vycházejí z vnitrostátních zájmů, přičemž tato odpověď je nejsilněji zastoupena v České republice (56 %, –3), na Slovensku (54 %, –2) a v Řecku (52 %, +4).

10

3. Všeobecné znalosti o Evropském parlamentu  Věcné znalosti o Evropském parlamentu jsou nadále na vysoké úrovni, avšak v zakládajících členských státech tato úroveň klesá. Věcné znalosti Evropanů o Parlamentu se měří prostřednictvím odpovědí na 4 otázky, které se týkají přímé volby Evropského parlamentu, počtu poslanců za jednotlivé členské státy, způsobu přijímání evropského rozpočtu a evropských právních předpisů. 

Na evropské úrovni dosahuje průměrný podíl správných odpovědí 59 % a průměrný podíl chybných odpovědí 19 %.



Vedle těchto povzbudivých výsledků je třeba konstatovat, že podíl respondentů, kteří uvádějí, že neumí na tyto otázky odpovědět, od června 2013 roste (22 %, +4). Téměř ve všech členských státech lze věcné znalosti o Evropském parlamentu považovat za dobré, avšak oproti červnu 2013 jsme zaznamenali zhoršení těchto znalostí v zakládajících členských státech.

Naproti tomu v Bulharsku oproti červnu 2013 vzrostl podíl správných odpovědí na všechny čtyři otázky.

11

II.

EVROPANÉ A EVROPSKÁ UNIE

A. INSTITUCE, KTERÁ NEJLÉPE REPREZENTUJE EVROPSKOU UNII  Evropský parlament považuje za instituci, která Evropskou unii reprezentuje nejlépe, absolutní většina Evropanů. 

Respondentů, kteří vidí v Evropském parlamentu instituci, která nejlépe reprezentuje Evropskou unii, je totiž 50 % (stejně jako v červnu 2013). Evropskou komisi uvádí 16 % respondentů (+1) a Radu EU 9 % (–6). Poznamenejme, že 23 % (+4) respondentů na otázku, která instituce reprezentuje EU nejlépe, nezná odpověď.



Na vnitrostátní úrovni se Parlament umístil jako nejčastěji uváděná instituce ve všech členských státech (avšak ve Spojeném království jej předčila odpověď „nevím“). Nejčastěji uváděn je na Slovensku (67 %) a v Chorvatsku (57 %) a nejméně často ve Spojeném království (36 %) a v Lotyšsku (44 %).



Parlament byl uváděn nejčastěji rovněž ve všech sociodemografických kategoriích.

B. IDENTITA, PŘÍSLUŠNOST A TEMPO INTEGRACE

1. Prvky evropské identity Respondenti byli dotázáni, jaké jsou pro ně hlavní konstitutivní prvky evropské identity.  Hlavním konstitutivním prvkem evropské identity jsou v očích Evropanů hodnoty demokracie a svobody, jejichž výskyt v odpovědích v 22 členských státech roste. 

Výsledky na úrovni EU28 ukazují výrazné posílení hodnot demokracie a svobody v odpovědích (47 %, +7 oproti červnu 2013), které se nyní umístily před jednotnou měnou (40 %, –2). Na třetím místě se umístila kultura (28 %), po které následují dějiny (24 %), úspěchy evropského hospodářství (20 %) a zeměpis (18 %). U zeměpisu poznamenejme, že výskyt tohoto prvku v odpovědích v 25 členských státech klesá.



Na vnitrostátní úrovni konstatujeme, že hodnoty demokracie a svobody v odpovědích posilují ve většině členských států, přičemž nejvyšší nárůst oproti červnu

12

2013 je +17 procentních bodů v Nizozemsku (65 %), +16 bodů v Belgii (57 %) a +15 bodů ve Finsku (60 %). Poznamenejme rovněž, že nejčastěji jsou uváděny v severní části EU, a to v 69 % ve Švédsku, 67 % v Německu, 65 % v Nizozemsku, 63 % v Dánsku a 60 % ve Finsku. Naproti tomu nejméně často jsou uváděny v zemích, které nejsilněji zasáhla krize: ve Španělsku 30 % (+1), Řecku 34 % (+5), Itálii 37 % (–2), na Kypru 43 % (–3), v Irsku 45 % (+11), kdy všechny tyto země se umístily pod průměrnou hodnotou pro celou EU, která činí 47 %. 

Jednotná měna euro představuje jasný faktor identity, neboť výskyt tohoto prvku v odpovědích v členských státech eurozóny s výjimkou Portugalska (39 %) dosáhl hodnot nad průměrem celé EU (40 %).

2. Příslušnost k Evropské unii  Příslušnost k Evropské unii vnímá jako „dobrou věc“ rostoucí většina Evropanů, a to poprvé také včetně zemí, které nepatří k eurozóně. 

54 % (+4 oproti červnu 2013) Evropanů má za to, že příslušnost k EU je „dobrá věc“. 29 % (–2) Evropanů se domnívá, že není „ani dobrá, ani špatná“. Že to je „špatná věc“, se domnívá 14 % (–3) Evropanů.



Pokud jde o vnitrostátní úroveň, nejčastěji se domnívají, že příslušnost k EU je „dobrá věc“, lidé dotázaní v Lucembursku (83 %, +12 oproti červnu 2013), Německu (72 %, +4) a Belgii (70 %, +6). Nejvýraznější vývoj této odpovědi v čase jsme zaznamenali v Estonsku a Rumunsku, kdy v obou případech ji uvádí 68 %, respondentů, což je nárůst o 13 procentních bodů, v Lucembursku (83 %, +12), Španělsku (59 %, +12), Portugalsku (46 %, +10) a Polsku (63 %, +10). Naproti tomu ze zemí, v nichž se respondenti nejčastěji domnívají, že příslušnost k EU je „špatná věc“ byly dvě první těžce zasaženy krizí, avšak podíl této odpovědi stagnuje či klesá – jde o Řecko (30 %, =) a Kypr (30 %, –6). Stagnace panuje také ve Spojeném království (27 %, =) a mírný nárůst v Rakousku (23 %, +2).



Pokud jde o sociodemografické kategorie, lidé, kteří příslušnost k EU hodnotí nejpříznivěji, jsou stejně jako v minulosti spíše muži, mladí lidé, lidé s vyšším vzděláním a lidé spadající do privilegovaných socioprofesních kategorií.

13

3. Tempo integrace Evropské unie V otázce na tempo integrace se měli Evropané vyslovit ke dvěma alternativám: je lépe se zintenzivňováním společné evropské politiky v některých významných oblastech počkat na to, až budou připraveny všechny země, anebo k tomu přistoupit bez čekání na ty, které připraveny nejsou?  Čím dál více Evropanů (téměř každý druhý) má za to, že je žádoucí počkat, až budou připraveny všechny členské státy, a teprve poté zintenzivnit vypracovávání nových společných politik. Respondentů, kteří odpovídají takto, je nejvíce v zemích, které zasáhla nejsilněji krize. 

Výsledky tak ukazují, že téměř polovina Evropanů (49 %, +3) by raději počkala, až budou na pokroky v integraci připraveny všechny členské státy, zatímco pro to, aby se v integraci pokračovalo ve skupině několika států, které by nemusely čekat na všechny, se vyslovilo 39 % (–4) respondentů.



Pokud jde o vnitrostátní úroveň, nejčastěji se pro čekání na připravenost všech členských států před zintenzivněním nových společných politik vyslovují respondenti v zemích nejsilněji zasažených krizí: v Portugalsku (70 %, =), Řecku (62 %, +4), Španělsku (61 %, +3), na Kypru (60 %, -2) a v Irsku (53 %, +5). Naproti tomu druhou možnost (nečekat) preferují nejčastěji respondenti v Nizozemsku (61 %, +3), Slovinsku (54 %, +1) a v Litvě a Rakousku (52 %, +7 resp. = ve srovnání s červnem 2013).

C. HLAS EVROPSKÝCH OBČANŮ 1.

Můj hlas má váhu

 Mají evropští občané dojem, že jejich hlas má váhu jak na úrovni jejich země, tak na úrovni EU? Výsledky ukazují, že tento pocit je v prvním případě silnější než v druhém.

a. Můj hlas má váhu v mé zemi 

Od června 2013 se podíl Evropanů, kteří mají za to, že jejich hlas má v jejich zemi váhu, nezměnil a zůstává na hodnotě 58 % (=), zatímco opačný dojem má 39 % (–1) respondentů.

14

b. Můj hlas má váhu v EU 

To, že má jejich hlas váhu v EU, si v listopadu a prosinci 2014 myslelo 41 % (+2) Evropanů. Konstatujme, že krátce po volbách v roce 2009 tento podíl činil 38 %. Přestože Evropanů, kteří mají za to, že jejich hlas v EU nemá váhu, je stále většina, jejich podíl poslední dva roky klesá (53 %, –4 od června 2013).



Pokud jde o vnitrostátní úroveň, u této otázky se mezi jednotlivými státy objevují velké rozdíly, které dosahují až 54 procentních bodů. Respondentů, kteří mají pocit, že v EU jejich hlas má váhu, je nejvíce ve Švédsku (74 %, +10), Dánsku (62 %, =), Lucembursku (59 %, +6), Belgii, Nizozemsku a Chorvatsku (58 %, –2, resp. +9 a +1) a v Německu (57 %, +5). Názor, že jejich hlas nemá v EU váhu, je naproti tomu nejvíce zastoupen mezi respondenty v Řecku (7 8%, -3), na Kypru (75 %, –5), v České republice, Španělsku a Itálii (68 %, –4, resp. = a +2) a v Portugalsku (66 %, –1).

2.

Uvedení nové Komise do úřadu

 Bylo důležité zjistit názor Evropanů na první případ, kdy na základě Lisabonské smlouvy Evropský parlament zvolil předsedu Evropské komise. Ukazuje se, že jasná většina respondentů ve všech členských státech má za to, že volba předsedy a Evropské komise jako takové na základě výsledků evropských voleb znamená z hlediska evropské demokracie pokrok.  Na evropské úrovni tak tento názor sdílí 63 % respondentů, a to oproti 18 %, kteří tento názor nesdílejí, a 19 %, kteří nemají na věc názor. 

Pokud jde o vnitrostátní úroveň, nejvíce se k tomuto názoru kloní respondenti v Lucembursku (81%). Nejsilnější nesouhlas s tímto názorem naopak vyslovují respondenti ve Spojeném království (28 %). Nejvíce respondentů, kteří nemají na věc názor, je v Estonsku (35 %).

D. PRIORITNÍ POLITIKY A HODNOTY

1.

Prioritní politiky

 Nejdůležitější politikou, kterou má Evropský parlament vést přednostně, je nadále v 25 členských státech boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, přičemž tato odpověď setrvale posiluje. Nejvýznamnější nárůst v odpovědích jsme zaznamenali u 15

otázek imigrace a boje proti terorismu, u nichž se objevují nové rozdíly mezi členskými státy. Je tomu tak rovněž, pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku. 

Na evropské úrovni zůstává politikou, která by měla být vedena přednostně, boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě (54 %, +3 od června 2013), který je nejčastěji uváděn ve 25 členských státech. V Dánsku a Švédsku jej však předstihl boj proti změně klimatu a v Estonsku bezpečnostní a obranná politika, která EU umožňuje čelit mezinárodním krizím. Na druhém místě se po nějaké době umístila znovu koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky (31 %, +1), která odsunula na třetí místo zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví (30 %, -3). O 4 procentní body oproti červnu 2013 si dále polepšil boj proti terorismu za současného dodržení svobod jednotlivce (29 %). Bezpečnostní a obrannou politiku, která EU umožňuje čelit mezinárodním krizím, vidí jako prioritu 27 % (+1) respondentů a následuje imigrační politika koordinovaná se zeměmi původu, u níž došlo k nejsilnějšímu nárůstu odpovědí (25 %, +6).

 Je zajímavé, že na témata spojená s imigrací, bojem proti terorismu a bezpečnostní a obrannou politikou má zjevný vliv aktuální evropské a světové dění a v některých členských státech se v této věci objevují nové rozdíly. 

Pokud jde o vnitrostátní úroveň, dvě hlavní politiky (imigrace a boj proti terorismu) posilují v 19 členských státech, z nichž v 16 posilují obě zároveň. Jak jsme konstatovali již ve výzkumu po volbách v roce 2014, téma imigrace posiluje v některých zemích velmi výrazně, a sice např. v Itálii (36 %, +20), na Maltě (44 %, +17) a ve Švédsku (32 %, +13). Uvádění boje proti terorismu posiluje nejvíce v Polsku (29 %, +13), České republice (35 %, +11), na Maltě (31 %, +11) a v Rakousku (27 %, +10). Pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku, tato odpověď velmi pravděpodobně odráží situaci na Ukrajině, v 15 členských státech posiluje a v některých z nich – především v pobaltských státech – dokonce rekordním způsobem: +21 procentních bodů v Litvě (38 %), +19 v Estonsku (45 %) a +13 v Lotyšsku (35 %). Povšimněme si také nárůstu o 16 procentních bodů v Nizozemsku (34 %) a naopak poklesu o 18 procentních bodů v Rumunsku (29 %).

16

2. Hodnoty, které by měl Evropský parlament hájit především  Od června 2013 velmi posílila odpověď ochrana lidských práv (60 %, +6). Posílily rovněž dvě další hodnoty, a sice rovnost mužů a žen (36 %, +3) a svoboda projevu (34 %, +1). 

Je důležité poznamenat, že jedinou hodnotou, jejíž podíl v odpovědích v celé EU klesá, je solidarita mezi členskými státy EU (30 %, –3). Tato odpověď oslabila ve 20 členských státech. Je třeba rovněž zdůraznit, že uvádění solidarity EU s nejchudšími zeměmi světa posílilo o 2 procentní body na 22 %, avšak v dlouhodobém horizontu oslabilo, neboť tato odpověď od října 2007 ztratila 10 procentních bodů.



Dialog mezi kulturami a náboženstvími za poslední tři roky uvádí setrvale 20 % respondentů, avšak ve srovnání s říjnem 2007 se jedná o 8% oslabení.

E. MÁ EVROPSKÁ UNIE PŘIDANOU HODNOTU?

 Poprvé byla Evropanům v Eurobarometru Evropského parlamentu položena otázka, jaká by byla situace jejich země, kdyby nebyla součástí EU. U různých oblastí se měli vyjádřit k tomu, zda by na tom jejich země byla „lépe“, „hůře“, nebo „ani lépe, ani hůře“. Šlo o následujících 15 oblastí: obchod, zaměstnanost, vědecký výzkum, zahraniční politika, vzdělávání, zemědělství, imigrace, zdravotnictví, rovnost pohlaví, životní prostředí a boj proti změně klimatu, průmysl, inflace a životní náklady, energetika, hospodářství a ochrana osobních údajů. 

V jedenácti oblastech mají Evropané za to, že by na tom jejich země byla bez EU hůře.



Avšak ve třech oblastech se jejich názory velmi rozcházejí: inflace a životní náklady (34 % uvádí „hůře“ mimo EU a 33 % „lépe“ mimo EU), imigrace (33 % „hůře“ a 32 % „lépe“), zemědělství (36 % „hůře“ a 34 % „lépe“).



Ve čtyřech oblastech zvolila největší část respondentů odpověď „ani lépe, ani hůře“: rovnost pohlaví (46 %), zdravotnictví (37 %), vzdělávání a ochrana osobních údajů (v obou případech 35 %).

17

I. EVROPSKÝ PARLAMENT A. INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU 1. Zmínka v médiích 1) Průměr EU

18

2) Vnitrostátní výsledky

19

3) Národní vývoj

20

2. Pocity z informovanosti o činnosti Evropského parlamentu 1) Průměr EU

21


22

3) Národní vývoj

* ON = otázka nepoložena. Otázka nebyla v předcházejícím průzkumu v této zemi položena.

23

B. PŘEDSTAVA O EVROPSKÉM PARLAMENTU A JEHO ROLE 1. Obecná představa o Evropském parlamentu 1) Průměr EU

24


25

3) Národní vývoj

26

2. Role Evropského parlamentu 1) Průměr EU

27


28

3) Národní vývoj

29

C. ZNALOST EVROPSKÉHO PARLAMENTU 1. Způsob, jakým Evropský parlament pracuje 1) Průměr EU

30


31

3) Národní vývoj

32

2. Způsob, jakým se přijímají rozhodnutí Evropského parlamentu 1) Průměr EU

33


34

3) Národní vývoj

35

3. Celkové znalosti o Evropském parlamentu 1) Průměr EU

36

2) Vnitrostátní výsledky a. Členové Evropského parlamentu jsou voleni přímo občany každého členského státu

37

b. Na úrovni EU musí být evropské zákony (směrnice a nařízení) přijaty společně Evropským parlamentem a členskými státy

38

c. Rozpočet EU je stanovován společně Evropským parlamentem a členskými státy

39

d. Každý členský stát má stejný počet členů v Evropském parlamentu

40

3) Národní vývoj

41

II. EVROPANÉ A EVROPSKÁ UNIE A. IDENTITA, ČLENSTVÍ A RYCHLOST EVROPSKÉ INTEGRACE 1. Aspekty důležité pro pocit evropské identity 1) Průměr EU

42


43

3) Národní vývoj

Uvedeny první čtyři položky

44

2. Členství v Evropské unii 1) Průměr EU

45


46

3) Národní vývoj

47

3. Rychlost evropské integrace 1) Průměr EU

48

2) Vnitrostátní výsledky a. Počkat na to, až na to budou připraveny všechny členské státy

49

b. Tak učinit bez čekání na ostatní členské státy

50

3) Národní vývoj

51

4. Instituce, která nejlépe reprezentuje EU 1) Průměr EU

52


53

3) Národní vývoj

54

B. HLAS EVROPSKÝCH OBČANŮ 1. Můj hlas má váhu 1.1 Můj hlas má v České republice váhu 1) Průměr EU

55


56

3) Národní vývoj

57

1.2 Můj hlas má v Evropské unii váhu 1) Průměr EU

58


59

3) Národní vývoj

60

2. Nominace nové Komise 1) Průměr EU

61


62


63

C. POLITICKÉ PRIORITY A HODNOTY 1. Upřednostňované politiky 1) Průměr EU

64

a. Uvedeno prvních šest položek

65

b. Uvedeno posledních šest položek

66


67

3) Národní vývoj

Uvedeno prvních šest položek

68

2. Hodnoty Evropského parlamentu 1) Průměr EU

69

70


71

3) Národní vývoj

Uvedeno prvních šest položek

72

D. VÝHODY ČI NEVÝHODY ČLENSTVÍ V EU 1) Průměr EU

73

2) Vnitrostátní výsledky a. Zemědělství

74

b. Inflace a životní náklady

75

c. Imigrace

76

d. Zaměstnanost

77

e. Ekonomika

78

f. Zdraví

79

g. Vzdělávání

80

h. Průmysl

81

i. Ochrana osobních údajů

82

j. Obchod

83

k. Energetika

84

l. Zahraniční politika

85

m. Životní prostředí a boj proti změně klimatu

86

n. Rovnost žen a mužů

87

o. Vědecký výzkum

88

PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Recommend Documents