Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 část týkající se orgánů a institucí

Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení sledování veřejného mínění

V Bruselu dne 21. srpna 2013

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) „ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014“ část týkající se orgánů a institucí ANALYTICKÁ SYNTÉZA Rozsah: EU28 (27 624 evropských občanů) Populace: evropští občané ve věku nad 15 let Metodika: osobní dotazování s přenosným počítačem (CAPI) Doba práce v terénu: 7.–23. června 2013, TNS Opinion ÚVOD

………………………………………………………………………………….… 2

A.

VOLNÝ POHYB, MÍR A JEDNOTNOU MĚNU… ................................................... 17

B.

IDENTITA EVROPANŮ ............................................................................................. 23

C.

JAK POSÍLIT VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO OBČANSTVÍ? ....................................... 32

D.

NÁLEŽITOST K EU A ČLENSTVÍ V EU ................................................................. 35

E.

MŮJ HLAS MÁ VÁHU ............................................................................................... 46

F.

FUNGOVÁNÍ DEMOKRACIE ................................................................................... 54

G.

VOLBA PŘEDSEDY EVROPSKÉ KOMISE ............................................................. 60

H.

ZÁJEM O EVROPSKÉ POLITIKY DNES A ZÍTRA................................................. 69

I.

EVROPSKÁ INTEGRACE .......................................................................................... 75

J.

EVROPSKÁ UNIE VE VÝHLEDU DO ROKU 2025 ................................................ 81

1

UPOZORNĚNÍ Z důvodu přistoupení Chorvatska dne 1. července 2013, tedy 8 dnů po dokončení prací v terénu k tomuto průzkumu, byly některé otázky pro tuto zemi mírně upraveny, aby mohly být odpovědi na ně účinně začleněny do tohoto průzkumu Eurobarometru. ÚVOD Rok před volbami do Evropského parlamentu 2014 se tento průzkum Eurobarometru snaží posoudit, jak Evropané vnímají evropský projekt, Evropskou unii a vyhlídky, které přinesou evropské volby, jež se mají konat ve dnech 22.–25. května 2014. Tento průzkum navazuje na Eurobarometr Evropského parlamentu z června 2012 („Dva roky před volbami do Evropského parlamentu 2014“ EB/EP77.4). Práce v terénu probíhaly od 7. do 23. června 2013. Výzkum provedla metodou osobního dotazování společnost TNS Opinion, dotázáno bylo 27 624 občanů ve 28 zemích EU. Výsledky jsou předkládány buď na úrovni EU 28 (v případě nových otázek), nebo v podobě trendů EU 27. Tento průzkum EP je mimo jiné doplněn několika otázkami, které dne 23. července 2013 v rámci Eurobarometru Standard (EB79.3) zveřejnila Evropská komise. Shrnutí zveřejněné nyní se týká především orgánů a institucí. Jde o první z řady tří shrnutí, která budou zveřejňována až do konce října. Druhé se zaměří na hospodářskou a sociální situaci a na probíhající reformy v rozpočtové, bankovní a fiskální oblasti. Třetí shrnutí bude tradiční Eurobarometr Evropského parlamentu věnovaný konkrétněji tomu, jak Evropané vnímají Evropský parlament. Podobně jako u ostatních výzkumů tohoto typu bychom měli nejdříve připomenout, že evropský průměr je vážený a že šest nejlidnatějších členských států tvoří přibližně 70 % tohoto průměru.

Evropský kontext Stejně jako během posledních 6 let je evropský kontext, do něhož spadá tento Eurobarometr, poznamenán především následky měnové, finanční, hospodářské a sociální krize. Odpovědi dotazovaných osob pravděpodobně ovlivnilo několik souvisejících událostí, ke kterým došlo v týdnech předcházejících průzkumu nebo během něho. V červnu například Eurostat zveřejnil statistiky týkající se vývoje nezaměstnanosti a HDP v členských státech, které nebyly pozitivní, a Světová banka snížila svá očekávání, pokud jde o celosvětový růst v roce 2013. Politická situace v několika zemích EU byla během tohoto období navíc poznamenána řadou nepokojů a politických změn: prezidentské volby a změna vlády v Itálii, první volby do Evropského parlamentu v Chorvatsku, regionální nebo místní volby v Rakousku, Spojeném království, Lotyšsku a Itálii. Pouliční demonstrace, zejména v Bulharsku a Řecku, změna předsedy vlády v České republice atd. 2

Trendy během sledovaného období V průběhu průzkumů lze u mnoha různých témat pozorovat určité základní trendy, které se potvrzují. Prvním z nich je rostoucí polarizace veřejného mínění. Tím, že je Evropská unie stále více předmětem vnitrostátních debat, se poměr Evropanů, kteří nezastávají žádný názor na její povahu nebo její činnosti, s každým dalším průzkumem snižuje. Rozbor výsledků v eurozóně a mimo ni potvrzuje, že v případě některých témat mezi nimi existují zásadní rozdíly. Pokud jako příklad použijeme jednu ze základních složek tvořících evropskou identitu, euro, zjistíme, že země eurozóny dělí od zemí mimo eurozónu 27 procentních bodů. Připomeňme si, že v průměru EU představují země eurozóny 64 % a země mimo eurozónu 36 %. Také můžeme pozorovat několik sociodemografických konstant.  Pocit náležitosti k EU je u mužů silnější než u žen. Je tomu tak i u lidí pocházejících z nejmajetnějšího a nejvzdělanějšího prostředí.  Naopak nejvíce znevýhodněné kategorie občanů se v největším počtu domnívají, že jejich zemi nepřineslo členství v Evropské unii žádný prospěch.  Nejsilnější pocit evropské příslušnosti mají nejmladší lidé, kteří se také v největším počtu domnívají, že jejich hlas má v EU váhu. Pozn.: V příloze tohoto shrnutí najdete podrobnou sociodemografickou analýzu některých otázek.

3

Hlavní závěry  Za nejpozitivnější výsledek EU považují Evropané volný pohyb a mír mezi členskými státy – ty získaly absolutní většinu. Na třetím místě je euro, které uvádí čtvrtina respondentů.  Co se týče evropské identity, je třeba zdůraznit tři zásadní body. Především euro, které stojí v čele základních složek evropské identity, přičemž existují výrazné rozdíly mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu. Těsně za ním následuje hodnota svobody a s velkým odstupem evropská historie a kultura. Pokud jde o pocit identity, většina Evropanů se cítí být „příslušníkem svého národa a Evropanem“ a více než třetina „pouze příslušníkem svého národa“. Poměr Evropanů, kteří se cítí být „příslušníkem svého národa a Evropanem“, od posledního průzkumu provedeného v červnu mírně stoupl. U otázky, co by posílilo jejich pocit, že jsou evropskými občany, respondenti v první řadě uváděli témata spojená s každodenním životem: evropský harmonizovaný systém sociální ochrany, možnost usadit se při odchodu do důchodu kdekoli v EU atd.  Pocit náležitosti evropských občanů k EU mírně roste. Dosahuje téměř absolutní většiny. Nepřekvapí však, že přesto zůstává daleko za pocitem náležitosti k vlastnímu městu/vesnici, regionu nebo zemi, které uvádí přibližně devět respondentů z deseti.  Pocit, že náležitost k EU je něco dobrého, je ostatně zcela většinový. Jde o konstantu již od roku 1973, kdy se tato otázka objevila v prvním Eurobarometru.  Téměř čtyři Evropané z deseti mají za to, že jejich hlas má v EU váhu. Absolutní většina se domnívá, že jejich hlas má váhu v jejich zemi nebo že hlas jejich země má váhu v EU.  Co si Evropané myslí o fungování demokracie? Absolutní většina uvádí spokojenost s fungováním demokracie ve své zemi a více než čtyři respondenti z deseti pak s jejím fungováním na úrovni EU. U posledního bodu je však třeba poznamenat, že těsná většina Evropanů vyjadřuje svou nespokojenost s jejím fungováním.  Stejně jako před rokem byli respondenti dotazováni na zásadní inovaci Lisabonské smlouvy, a to na nový způsob volby předsedy Evropské komise. Motivovalo by dnes Evropany k větší účasti ve volbách, „kdyby velká evropská politická seskupení představila kandidáta na post předsedy Evropské komise na základě společného programu?“ Absolutní většina odpověděla kladně.  A byli by evropští občané v blízké budoucnosti nakloněni přímé volbě předsedy Evropské komise? Sedm z deseti jednoznačně odpovídá ano.

4

A proč? Protože rozhodnutí EU by dle jejich názoru byla legitimnější a tento postup by posílil demokracii v rámci EU.  Zájem o evropské záležitosti je v dnešní době omezený, ale v budoucnosti se očekává jeho růst. Absolutní většina respondentů uvádí, že ji otázky evropské politiky nezajímají. O něco málo více než čtyři respondenty z deseti naopak zajímají. Naproti tomu se jasná většina domnívá, že do roku 2025 budou občané do evropských záležitostí zapojeni více než dnes.  Pokud jde o evropskou integraci: Více než sedm Evropanů z deseti myslí, že v zásadě je to, co je sbližuje, důležitější než to, co je rozděluje. Co se týče tempa integrace, existují dva protichůdné názory, které zastává téměř stejný počet respondentů; jedna skupina si myslí, že všechny členské státy musí postupovat současně, druhá skupina naopak obhajuje myšlenku, že lze postupovat různě rychle.  Výzvy do roku 2025 jsou především socioekonomické. Jako hlavní výzvy Evropané uvádějí především boj s nezaměstnaností, sociálními nerovnostmi a veřejným dluhem členských států.

5

Výsledky

1. Co představuje EU: volný pohyb, mír a jednotnou měnu…  Výsledky EU vnímané jako nejpozitivnější  Za dva nejpozitivnější výsledky procesu budování Evropy považují její obyvatelé volný pohyb (56 %, +4) a mír mezi členskými státy (53 %, +3).  Na třetím místě je euro (24 %), v jehož případě existují výrazné rozdíly mezi eurozónou (31 %) a zeměmi mimo eurozónu (12 %). Za ním následuje program Erasmus (23 %).  Co představuje EU pro vás osobně  Poté byli Evropané dotázáni, „co představuje EU pro ně osobně“. Svoboda cestování (42 %) a euro (33 %) jsou nejčastěji zmiňovanými pozitivně nebo neutrálně vnímanými tématy, ale 25 % respondentů uvádí také mír.  Je však třeba podotknout, že významný počet procent získaly dva výsledky vnímané negativně: pro 27 % respondentů představuje EU plýtvání penězi a pro 24 % byrokracii. 2. Identita Evropanů Bylo položeno několik otázek týkajících se pocitu identity, jeho vývoje a rovněž základních prvků utvářejících evropskou identitu. Souhrnné výsledky ukazují, že existují významné rozdíly mezi zeměmi eurozóny a mimo eurozónu. Analýzu je třeba provést též podle jednotlivých zemí, protože rozdíly mezi nimi v procentních bodech mohou být značné.  Většina pociťuje „národní a evropskou“ identitu Na otázku „jak se vidíte v blízké budoucnosti?“ Evropané odpovídají:    

příslušníkem svého národa a Evropanem pouze příslušníkem svého národa Evropanem a příslušníkem svého národa pouze Evropanem

49 % (+6) 38 % (–6) 7 % (+1) 3 % (–1)

Lze pozorovat patrné zvýšení počtu odpovědí „příslušníkem svého národa a Evropanem“. o

Na vnitrostátní úrovni se objevují výrazné rozdíly mezi členskými státy.

6

Například co se týče odpovědi „pouze příslušníkem svého národa“, ta dosáhla ve Spojeném království 60 % oproti 33 %, které získala možnost „příslušníkem svého národa a Evropanem“. Toto cítění je také silně rozvinuto v Irsku, kde získala první možnost 53 % a druhá 31 %, a na Kypru s 51 % a 38 %. Naopak na Maltě se 66 % respondentů prohlašuje za „příslušníka svého národa a Evropana“ a 26 % „pouze za příslušníka svého národa“. Podobné jsou výsledky na Slovensku se 62 % a 27 %. o

Významné rozdíly mezi eurozónou a zeměmi mimo eurozónu  Co se týče odpovědi „pouze příslušníkem svého národa“: země eurozóny 33 %; země mimo eurozónu 47 %.  Co se týče odpovědi „příslušníkem svého národa a Evropanem“: země eurozóny 54 %; země mimo eurozónu 42 %.

o Výrazné sociodemografické rozdíly Respondenti, kteří sami sebe vnímají jako „pouze příslušníka svého národa“, jsou nejčastěji:  ženy (40 %), které tak odpovídají častěji než muži (35 %).  Je to rovněž případ nezaměstnaných (44 %) a důchodců (46 %). Naopak vedoucí pracovníci (61 %) a studenti (58 %) jsou dvě nejpočetnější skupiny uvádějící odpověď „příslušník svého národa a Evropan“.  Vývoj pocitu identity o Většina respondentů (44 %) se domnívá, že jejich spoluobčané se cítí „více Evropany“ než před 10 lety. Naopak 27 % má za to, že občané jejich země se cítí spíše méně Evropany než dříve. Nejvíce respondentů vidí své spoluobčany jako cítící se „více Evropany“ než před 10 lety v Lotyšsku, ve Švédsku (v obou případech 72 %), v Estonsku a v Polsku (v obou zemích 68 %), na Maltě (67 %) a na Slovensku (65 %). Za cítící se „méně Evropany“ než před 10 lety považují své spoluobčany především respondenti v Řecku (50 %), Spojeném království (47 %), ve Francii (40 %) a na Kypru (35 %). o Respondenti ze zemí mimo eurozónu se domnívají ve větší míře (49 %) než respondenti ze zemí eurozóny (41 %), že jejich spoluobčané se cítí více Evropany než dříve. o Pokud jde o sociodemografické aspekty, nejvíce jsou o tom, že se jejich spoluobčané cítí více Evropany než dříve, přesvědčeni mladí lidé (51 %), vedoucí pracovníci (58 %) a lidé s nejvyšším vzděláním (53 %).

7

 Prvky evropské identity Jaké prvky podle Evropanů nejvíce přispívají k posilování pocitu evropské identity? o

Dva prvky se zřetelně oddělují od ostatních.

 Především je to euro, které uvádí 42 % (–1), přičemž existují výrazné rozdíly mezi eurozónou (51 %) a zeměmi mimo eurozónu (24 %). Na vnitrostátní úrovni je důležité zdůraznit, že v některých zemích nejvíce zasažených krizí došlo u odpovědi „euro“ v porovnání s červnem 2012 k významnému poklesu: stalo se tak ve Španělsku a Řecku (–9 v obou zemích), v Itálii (–7) a v Irsku (–6).  Následují hodnoty demokracie a svobody se 40 % (–5). o Daleko za nimi se umístily tři složky, které jsou navzájem úzce propojené. Jedná se o:  historii  kulturu  geografii

27 % (+1) 26 % (–1) 23 % (–4)

3. Jak posílit vnímání evropského občanství? Uprostřed Evropského roku občanů bylo zajímavé zjišťovat, co by podle Evropanů posílilo jejich vlastní vnímání evropského občanství. Respondenti připomínají především témata spojená s jejich každodenním životem. To platí zejména pro prvních pět témat, přičemž první z nich jasně vyčnívá nad ostatními:  evropský harmonizovaný systém sociální ochrany

41 %

 právo usadit se kdekoli v EU a moci zde čerpat svůj důchod

34 %

 všeobecné uznávání kvalifikací

31 %

 vytvoření evropské služby reakce na nebezpečí za účelem boje proti přírodním katastrofám

24 %

 evropský průkaz totožnosti doplňující vnitrostátní průkaz totožnosti

24 %

 právo hlasovat ve všech volbách v členském státě, kde osoba sídlí, i když není jeho občanem

23 %

8

U prvního, třetího a pátého tématu existují značné rozdíly mezi zeměmi eurozóny a mimo eurozónu, které dosahují až 9 procentních bodů. 4. Náležitost k EU a členství v EU Rok před volbami do Evropského parlamentu 2014 se zdá být užitečné zkoumat nejen pocit náležitosti Evropanů k EU, ale také výhody, které jejich zemi přineslo či nepřineslo členství v Unii.  Jaký je pocit náležitosti k EU? Analýza odpovědí ukazuje, že pocit náležitosti je nejvýraznější k vlastní zemi (91 %) a městu, vesnici nebo regionu (88 %). Na úrovni EU je daleko méně výrazný: 48 %. o Na rozdíl od ostatních otázek v tomto případě nenajdeme velké rozdíly mezi zeměmi eurozóny a mimo eurozónu. o Na vnitrostátní úrovni dosahují rozdíly mezi zeměmi, které jsou nejvíce a nejméně svázány s EU, 52 procentních bodů:  Evropany, kteří nejvíce pociťují náležitost k EU, nalezneme v Lucembursku (74 %), Belgii (61 %), Lotyšsku a Polsku (obě země 59 %).  Nejméně respondentů, kteří se považují za svázané s EU, je na Kypru (22 %), v Řecku (29 %) a ve Spojeném království (33 %). o Pokud jde o sociodemografickou stránku, objevují se tradiční rozdíly:  více žen (52 %) než mužů (49 %) nepociťuje „náležitost“ k EU.  osoby s nejvyšším vzděláním se v největším pociťují „náležitost“: ti, kteří ještě studují (55 %), a ti, kteří ukončili studium ve věku více než 20 let (57 %).  Členství v EU, dobře nebo špatně? Odpovědi na otázku, zda je členství v EU něco dobrého nebo něco špatného, se téměř nemění: 50 % respondentů (stejný výsledek jako v červnu 2012) si myslí, že je „dobré“, 31 % „ani dobré, ani špatné“ (=), 17 % jej považuje za „špatné“ (+1). o V rámci eurozóny se 52% respondentů domnívá, že jde o „něco dobrého“, mimo eurozónu je to 45 %. o Na vnitrostátní úrovni došlo během jednoho roku k velkým změnám:  pozitivní vnímání členství v EU významně vzrůstá na Maltě (+14), v Litvě (+12) a Irsku (+10).  V několika zemích naopak prudce klesá: v Řecku (–11), v Nizozemsku a na Kypru (– 8), v Lucembursku (–7) a ve Francii (–6). 9

o Na sociodemografické úrovni najdeme opět stejné rozdíly jako u předchozí otázky. Za něco dobrého považují členství v EU především mladí lidé (57 %), studenti (64 %) a vedoucí pracovníci (67 %). Stejný názor zastává pouze 44 % dělníků a 41 % nezaměstnaných.  Je členství v EU přínosem, nebo ne? o Stejně stabilní je evropský průměr u otázky týkající se výhod, které přináší členství v EU: 54 % (+2) respondentů se domnívá, že členství jejich zemi „přineslo výhody“, a 37% (=) má za to, že jim „nepřineslo výhody“. o Výhody plynoucí z členství jsou považovány za nejdůležitější spíše v zemích mimo eurozónu (57 %) než v eurozóně (53 %). o Na vnitrostátní úrovni jsou rozdíly velmi výrazné. Rozdíly dosahují výše až 52 procentních bodů: výsledky se pohybují od 80 % v Litvě až po 28 % na Kypru. Od jara 2011 lze nejpozitivnější vývoj pozorovat na Maltě (77 %, +18 procentních bodů oproti květnu 2011), v Německu (61%, +13) a Litvě (80%, +13). K nejvýznamnějšímu poklesu došlo na Kypru (28 %, –20). 5. Můj hlas má váhu Ukazatel „můj hlas má váhu“ byl posuzován ze tří hledisek: hlas mé země v EU, můj hlas v mé zemi a můj hlas v EU. Níže uvedené výsledky svědčí o zajímavém trendu, na který je třeba upozornit. Ukazuje se, že při porovnání s předchozím průzkumem má vývoj v jednotlivých členských státech stále stejnou tendenci, ať už jde o nárůst nebo pokles, a to platí i o ukazateli „můj hlas má váhu“ v mé zemi a v EU.  „Můj hlas má v EU váhu“: 39 % Evropanů souhlasí s tvrzením „můj hlas má v EU váhu“; tento dojem se lehce snižuje (–3 procentní body oproti červnu 2012). o Na vnitrostátní úrovni:  k největšímu poklesu došlo: ve Francii (40 %, –17), Nizozemsku (49 %, –13), Dánsku (62 %, –11), na Slovensku (34 %, –9) a ve Slovinsku (40 %, –8)  největší nárůst byl zaznamenán: v Litvě (37 %, +7), Irsku (42 %, +6), Itálii (30 %, +6) a České republice (25 %, +5).  Můj hlas má v mé zemi váhu: Počet Evropanů, kteří jsou přesvědčeni, že jejich hlas má v jejich zemi váhu, je větší, než počet těch, kteří si myslí, že jejich hlas má váhu v EU. 10

Konkrétně 58 % (=) respondentů si myslí, že jejich hlas má v jejich zemi váhu, a 40 % je přesvědčeno o opaku. o Na vnitrostátní úrovni výsledky potvrzují předchozí analýzu:  k největšímu poklesu došlo v Nizozemsku (77 %, –10), ve Slovinsku (64 %, –8), Francii (76 %, –8), Estonsku (54 %, –5) a na Slovensku (53 %, –5).  Největší nárůst se týká těchto zemí: Malta (70 %, +13), Litva (32 %, +12), Česká republika (42 %, +8) a Itálie (31 %, +7).  Hlas naší země má v EU váhu: 62 % (–3) Evropanů si myslí, že hlas jejich země má v EU váhu, 34 % (+3) tento názor nezastává. Některé země nejvíce zasažené krizí paradoxně zaujímají opačný postoj:  Řecko (21 %, –11) a Kypr (28 %, –18) jsou dvě země, kde tento pocit slábne nejvíce. Za povšimnutí stojí i velmi výrazný pokles ve Francii, a to navzdory vysoké míře souhlasu (80 %, –10).  Naopak Irsko je zemí, kde tento pocit vzrostl nejvíce (59 %, +13).  Jak „nechat vyslyšet svůj hlas“ u osob přijímajících rozhodnutí v EU? Především účastí ve volbách. Jaký je nejlepší prostředek, jak nechat vyslyšet „svůj hlas“ na úrovni EU deset měsíců před volbami do Evropského parlamentu 2014? Odpověď, která je na prvním místě, je přímo spojena s výkonem práva volit. o Evropané tak hojně, v počtu 57 % (=), odpovídají „účastnit se voleb do Evropského parlamentu“. Opět je však třeba analyzovat tento výsledek podle členských států. Dánsko (82 %), což je země, kde byla tato odpověď uváděna nejvíce, dělí od Litvy (33 %), kde byla uváděna nejméně, 49 procentních bodů. o Daleko za touto odpovědí Evropané uvádějí:  občanskou iniciativu 20 %  zaslání dopisu svému evropskému poslanci 17 %  zaslání dopisu přímo evropským institucím 14 %  zapojení se do činnosti nevládních organizací 12 %  účast na debatách na internetových stránkách nebo prostřednictvím sociálních médií evropských institucí 12 %  vstup do odborového svazu 10 %  členství ve spotřebitelské asociaci 10 %

11

6. Fungování demokracie Rok před volbami do Evropského parlamentu byli evropští občané dotázáni, jaký mají pocit ohledně fungování demokracie v jejich zemi a v EU. Jejich odpovědi ukazují, že jsou spokojenější s fungováním demokracie na úrovni své země než na úrovni EU.  Na úrovni členských států: 52 % (+3) respondentů uvádí, že jsou spokojeni s fungováním demokracie ve své zemi, a 46 % (–3) uvádí, že jsou nespokojeni. Existují ale velké rozdíly v míře spokojenosti v jednotlivých členských státech. Dosahují výše až 75 procentních bodů… Nejméně spokojených občanů najdeme v zemích nejvíce zasažených krizí: 14 % v Portugalsku, 19 % v Řecku, 27 % ve Španělsku, 33 % na Kypru a 35 % v Itálii.  Na úrovni EU: 44 % (=) Evropanů prohlašuje, že je spokojeno s fungováním demokracie v EU, a 46 % (+1) prohlašuje, že je nespokojeno. o Míra spokojenosti je zřetelně odlišná mezi zeměmi eurozóny (42 %) a zeměmi mimo eurozónu (50 %). Stejné rozdíly najdeme i v případě nespokojenosti: země eurozóny 49 %, země mimo eurozónu 38 %. o Na vnitrostátní úrovni lze pozorovat to samé, co v předešlém případě: občané téměř všech zemí nejvíce zasažených krizí jsou spokojeni nejméně: Portugalsko 14 %, Řecko 23 %, Kypr 29 %, Španělsko 29 % a Itálie 39 %.  Na sociodemografické úrovni je třeba zdůraznit, že v největší míře vyslovují spokojenost s fungováním EU mladí lidé ve věku 15–24 let (55 %), zatímco nejvíce nespokojených je mezi nezaměstnanými (53 %).

7. Volba předsedy Evropské komise  Nepřímá volba předsedy Evropské komise Evropany V roce 2014 budou členské státy poprvé muset vycházet z výsledků evropských voleb při návrhu kandidáta na předsedu Evropské komise, který bude muset být zvolen Evropským parlamentem. Je zajímavé analyzovat, zda budou mít Evropané zájem nepřímo přispět k volbě předsedy Komise. Podruhé od června 2012 (EB/EP77.4) byla položena tato otázka: 12

„Představte si, že při příštích evropských volbách představí velká evropská politická seskupení kandidáta na post předsedy Evropské komise, a to na základě společného programu. Občané každého členského státu by se tudíž nepřímo podíleli na volbě předsedy Evropské komise, v případě, že by politické uskupení, které předsedu navrhlo, ve volbách zvítězilo. Motivovalo by vás to k účasti ve volbách více než v současnosti?“ Stejně jako loňský rok absolutní většina respondentů uvedla, že tato skutečnost by je více motivovala k účasti ve volbách: 55 % (+1) odpovídá kladně, 36 (=) záporně a 9 % neví. o Neexistuje prakticky žádný rozdíl mezi eurozónou (56 %) a zeměmi mimo eurozónu (55 %). o Na vnitrostátní úrovni se nejvíce lidí vyjádřilo kladně v Irsku (66 %), na Maltě (65 %), v Rumunsku (64 %) a ve Švédsku, Rakousku a Německu (62 % v každé z těchto zemí). Nejméně nakloněni jsou této možnosti v Estonsku (43 %), Portugalsku a Slovinsku (44 %) a ve Finsku (45 %). o K nejvýznamnějšímu vývoji došlo v Polsku (61 %) a na Maltě (65 %), kdy každá z těchto zemí zaznamenala nárůst o 13 procentních bodů.  Směrem k přímé volbě předsedy Evropské komise? o Podpora myšlenky budoucí přímé volby předsedy Evropské komise. Se zahájením široké debaty o budoucnosti EU se zdálo být zajímavé právě v této oblasti vyhodnotit, zda jsou Evropané připraveni udělat další krok v procesu volby předsedy Evropské komise. Z toho důvodu byla položena následující otázka: „Byl(a) byste pro to, aby byl předseda Evropské komise v blízké budoucnosti volen přímo evropskými občany?“ Převážná většina respondentů se vyjádřila pro (70 %), 17 % bylo proti. 13% respondentů se nevyjádřilo.  Mezi eurozónou a zeměmi mimo eurozónu existuje pouze malý rozdíl.  Na vnitrostátní úrovni se maximální rozdíl pohybuje okolo 20 procentních bodů. 57 % ve Finsku a Bulharsku a 77 % v Rakousku. o Důvody podpory: Většina Evropanů podporuje možnost přímé volby předsedy Evropské komise z důvodů spojených s vývojem demokracie a občanství. Evropané konkrétně uvádějí tyto hlavní důvody, proč by byli pro přímou volbu předsedy Evropské komise:  rozhodnutí EU by byla v očích Evropanů legitimnější

31 % 13

    

přímá volba by posílila demokracii v EU EU by na mezinárodní scéně vystupovala jednotně přímá volba by posílila pocit občanství přímá volba by posílila vztah mezi EU a jejími občany přímá volba by dodala EU tvář

30 % 27 % 26 % 26 % 11 %

8. Zájem o evropské politiky dnes a zítra Zájem o evropské záležitosti se od posledního průzkumu výrazně snížil. Naproti tomu se respondenti domnívají, že do roku 2025 budou Evropané do evropských záležitostí zapojeni více. Je možné si položit otázku, zda tento pokles zájmu nezpůsobily rozdílné okolnosti, za nichž se uskutečnily tyto dva průzkumy. Během provádění průzkumu Eurobarometru Evropského parlamentu (polovina listopadu – počátek prosince 2012) byla EU v centru pozornosti v důsledku velmi kontroverzních debat o plánovaném rozpočtu EU, jeho obsahu a výši a také o bankovní Unii.  Klesající zájem o evropské politiky V červnu 2013 uvedlo 43 % (–8) respondentů, že se zajímají o evropské politiky, zatímco 56 % (+8) vyjádřilo opak. Rumunsko je jediným členským státem, kde zájem občanů roste (33 %, +3). Stabilní je v České republice (25 %, =). Naopak v 25 členských státech zájem o evropské politiky klesá. Největší pokles byl zaznamenán ve Švédsku (49 % projevujících zájem, –16), v Lucembursku (51 %, – 16), na Kypru (38 %, –15) a ve Francii (36 %, –13).  Větší zapojení Evropanů do roku 2025 Na dotaz, jak vidí zapojení občanů do roku 2025, odpovědělo 42 % Evropanů, že se domnívá, že budou „více zapojeni“ do evropských záležitostí, 20 % očekává, že budou „méně zapojeni“ a 30 % neočekává žádnou změnu. o „Větší zapojení“ evropských občanů v budoucnosti předpokládá dotazovaných v Německu (60 %), Irsku (53 %) a na Maltě (52 %).

nejvíce

o Naopak v nejmenší míře jsou o „větším zapojení“ evropských občanů přesvědčeni na Kypru (24 %), v Řecku (32 %), Polsku (33 %) a ve Spojeném království a Francii (v obou zemích 34 %).

9. Evropská integrace Předchozí otázky se týkaly zejména pocitu Evropanů ohledně EU, úlohy, kterou si myslí, že v ní hrají, povahy demokracie a jejich současného a budoucího zapojení do záležitostí EU. 14

Tento oddíl se zaměřuje jednak na posouzení vazeb, které spojují občany členských států EU nebo je navzájem rozdělují, a jednak na vyhodnocení jejich představ o tempu integrace.  To, co Evropany spojuje, je silnější než to, co je rozděluje Abychom objasnili tuto problematiku, předložili jsme jim následující výrok: „to, co občany jednotlivých členských států sbližuje, je důležitější než to, co je rozděluje“. Reakce byla velmi jasná: 72 % respondentů si myslí, že „to, co sbližuje občany“ různých členských států, je důležitější než „to, co je rozděluje“, 20 % má pak opačný názor. o Ačkoli byl počet souhlasných odpovědí velmi vysoký v eurozóně i mimo ni, reakce byla kladnější v zemích mimo eurozónu (76 %) než v zemích eurozóny (71 %). o Na vnitrostátní úrovni souhlas dosahoval vždy minimálně 56 %, což je výsledek zaznamenaný ve Španělsku (–15), přičemž maxima dosáhl ve Finsku s 87 % (+4).  Evropané se neshodnou na tempu integrace V rámci debaty o budoucnosti EU se vždy objevuje otázka, zda je nutné pokračovat v integraci společně nebo postupně. V této oblasti jsou Evropané jasně názorově rozděleni. o 46 % respondentů si myslí, že je třeba počkat, až budou všechny členské státy připraveny zvýšit míru integrace v určitých důležitých oblastech. Výskyt této odpovědi je lehce vyšší v zemích mimo eurozónu (47 %) než v eurozóně (45 %). Na vnitrostátní úrovni je tato odpověď nejčastěji uváděna v Portugalsku (70 %), na Kypru (62 %), v Řecku a Španělsku (každá ze zemí 58 %) a ve Finsku (57 %). Lze říci, že názor, že tempo integrace by mělo být stejné ve všech členských státech, zastávají země nejvíce zasažené krizí, ale spolu s nimi i severské Finsko, které krize postihla méně. Nejnižší procentní výskyt najdeme v Rakousku, Německu a Nizozemsku (každá ze zemí 35 %), v Bulharsku (36 %) a ve Francii (37 %). o Naopak 43 % respondentů si myslí, že je třeba pokračovat, aniž by bylo nutné čekat na ostatní členské státy EU.  Tato odpověď převažuje ve 13 členských státech z 28. Nejvíce se objevuje v Nizozemsku (58 %), Belgii (56 %), v Dánsku, na Slovensku a ve Francii (každá ze zemí 55 %) a v Německu (54 %).

15

 K zemím, kde jsou respondenti této představě nakloněni nejméně, patří Portugalsko (21 %), Španělsko (25 %), Rumunsko (28 %), Malta (30 %), Kypr (31 %) a Řecko, Itálie a Bulharsko (každá ze zemí 35 %). o Na sociodemografické úrovni je nejvíce zastánců myšlenky společného pokračování mezi mladými lidi (49 %), zatímco vedoucí pracovníci (53 %) a lidé, kteří ukončili studium ve věku 20 let a více (50 %) si nejvíce přejí, aby státy pokračovaly v integraci různě rychle.

10. Evropská unie ve výhledu do roku 2025 Část tohoto Eurobarometru Evropského parlamentu, která se týká orgánů a institucí, je zakončena průzkumem hlavních výzev, se kterými se EU a její členské státy musí v budoucnosti vypořádat. V souvislosti s krizí, která otřásá světem a zejména Evropskou unií od roku 2007, vzbuzují největší obavy Evropanů bezpochyby socioekonomická témata. Na prvních pěti místech jsou:     

nezaměstnanost sociální nerovnosti veřejný dluh členských států přístup mladých k zaměstnání stárnoucí obyvatelstvo

(55 %) (33 %) (32 %) (29 %) (24 %)

o Na vnitrostátní úrovni uvádí odpověď „nezaměstnanost“ 79 % občanů ve Španělsku, 74 % na Kypru, 73 % v Řecku, 69 % v Irsku a 68 % v Portugalsku a Chorvatsku. o Odpověď „sociální nerovnosti“ se nejvíce objevuje v Portugalsku, Bulharsku a Estonsku (každá ze zemí 47 %). o Odpověď „snížení veřejného dluhu členských států“ dosahuje maxima v Rakousku a Německu (každá ze zemí 50 %).

Oddělení sledování veřejného mínění Jacques Nancy +32 2 284 24 85 [email protected]

16

A. VOLNÝ POHYB, MÍR A JEDNOTNOU MĚNU…

1. Výsledky EU vnímané jako nejpozitivnější 1) Evropský průměr

Tato otázka pochází z průzkumu Eurobarometr Standard EB79 provedeného v květnu 2013

17

2) Výsledky na úrovni států


18

3) Vývoj na úrovni států

První tři uvedené položky Tato otázka pochází z průzkumu Eurobarometr Standard EB79 provedeného v květnu 2013

19

2. Co představuje EU pro vás osobně 1) Evropský průměr


20



21


První čtyři uvedené položky Tato otázka pochází z průzkumu Eurobarometr Standard EB79 provedeného v květnu 2013

22

B. IDENTITA EVROPANŮ 1. Národní a evropská identita 1) Evropský průměr


23



24



25

2. Vývoj pocitu identity 1) Evropský průměr

26


27

3) Tabulka s výsledky na úrovni států

28

3. Prvky evropské identity 1) Evropský průměr

29


30


První čtyři uvedené položky

31

C. JAK POSÍLIT VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO OBČANSTVÍ?

1) Evropský průměr

32


33


První tři uvedené položky

34

D. NÁLEŽITOST K EU A ČLENSTVÍ V EU 1. Jaký je pocit náležitosti k EU? 1) Evropský průměr

*Položka „Váš region“ je porovnána s průzkumem EB73 z jara 2010

35


36


37

2. Členství v EU, dobře nebo špatně? 1) Evropský průměr

38

39


V Chorvatsku byla otázka formulována následovně: Myslíte si, že z obecného hlediska by členství (NAŠÍ ZEMĚ) v EU bylo…?

40


V Chorvatsku byla otázka formulována následovně: Myslíte si, že z obecného hlediska by členství (NAŠÍ ZEMĚ) v EU bylo…?

41

3. Je členství v EU přínosem, nebo ne? 1) Evropský průměr

42

43


V Chorvatsku byla otázka formulována následovně: Pokud vše dobře uvážíte, domníváte se, že pro (NAŠI ZEMI) bude členství v EU přínosem, nebo ne?

44

3)

Vývoj na úrovni států

V Chorvatsku byla otázka formulována následovně: Pokud vše dobře uvážíte, domníváte se, že pro (NAŠI ZEMI) bude členství v EU přínosem, nebo ne?

45

E. MŮJ HLAS MÁ VÁHU 1. Můj hlas má váhu 1) Evropský průměr

46


V Chorvatsku byla otázka formulována následovně: Můj hlas bude mít v EU váhu

47

48

V Chorvatsku byla otázka formulována následovně: Hlas (NAŠÍ ZEMĚ) bude mít v EU váhu

49


V Chorvatsku byly otázky formulovány následovně Můj hlas bude mít v EU váhu a hlas (NAŠÍ ZEMĚ) bude mít v EU váhu

50

2. Jak „nechat vyslyšet svůj hlas“ u osob přijímajících rozhodnutí v EU? Především účastí ve volbách 1) Evropský průměr

51


52

3)

Vývoj na úrovni států

První tři uvedené položky

53

F. FUNGOVÁNÍ DEMOKRACIE 1. Fungování demokracie v členských státech 1) Evropský průměr

54


55


56

2. Fungování demokracie v EU 1) Evropský průměr

57


58


59

G. VOLBA PŘEDSEDY EVROPSKÉ KOMISE 1. Nepřímá volba předsedy Evropské komise Evropany 1) Evropský průměr

60


61


2. Směřování k přímé volbě předsedy Evropské komise?

62

1) Evropský průměr

63


64


65

3. Důvody podpory 1) Evropský průměr

Základ: ti, kteří jsou nakloněni přímé volbě předsedy Evropské komise

66



67

3)

Tabulka s výsledky na úrovni států


68

H. ZÁJEM O EVROPSKÉ POLITIKY DNES A ZÍTRA 1. Klesající zájem o evropské politiky 1) Evropský průměr

69


70


71

2. Větší zapojení Evropanů do roku 2025 1) Evropský průměr

72


73

3)

Tabulka s výsledky na úrovni států

74

I. EVROPSKÁ INTEGRACE

1. To, co Evropany spojuje, je silnější než to, co je rozděluje 1) Evropský průměr

75


76


77

2. Evropané se neshodnou na tempu integrace 1) Evropský průměr

78


79


80

J. EVROPSKÁ UNIE VE VÝHLEDU DO ROKU 2025 1. Hlavní výzvy do roku 2025 1) Evropský průměr

81


82


83

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 část týkající se orgánů a institucí

Recommend Documents