Pavlína Kolářová N-UZ-AJU Štěpán Groll N-UZ-Hi
Důvody a příčiny Migrace z Afriky Důsledky migrace Evropská migrační politika Uprchlické tábory
Příklad: Španělsko
Důvody: Migrační trendy v Africe jsou stále ovládány koloniální historií a hranicemi určenými koloniálními mocnostmi – hranicemi, které rozdělují lidi stejného kmene nebo etnického původu mezi dvě a více nezávislých státu 56 zemí a oblastí, 53 z toho nezávislých státu počet obyvatel: 1 010 miliónů (červen 2009)
Příčiny Push faktory
Demografická exploze
Pull faktory Iluze – „Zlatá Evropa“
Chudoba Omezené zdroje (pitné)
vody Válečné konflikty a pronásledování
Další Vzdělání Epidemii AIDS Přírodní katastrofy urbanizace
Rozdělení Afriky Země Maghrebu Subsaharská Afrika Jižní Afrika
Subsaharská Afrika Nejvíce zůstává na
kontinentu Silné proudy do SA, StřV a ZE Zair -> Belgie Senegal – Francie Nigerie -> VB „Nevzdělaní“ dělníci -> Šp a It
Země Maghrebu V arabštině „Západ“ =
Západní část Severní Afriky Nejvíce migrantů z Alžíru, Maroka a Tunisu míří do Francie, od 80 let také do Belgie, Itálie, Německo, Nizozemí a Španělsko
Historie Dlouhodobá zkušenost s migrací: pohyb lidí za obchodem, kulturní výměna. Původní Berberské kmeny zde zanechali stopy po mnohá století: Římská říše, staletí obchodu pres Saharu se zbytkem Afriky, invaze Arabu mezi lety 711-1492; Osmanská ríše 1519-1830; kolonizace v 19. a 20. století Francií, Itálií, a Španelskem. Post-koloniální období 60.let: masivní pracovní migrace do ZE. Evropa potřebovala levnou pracovní sílu, zejm. v dolech, ocelárnách, stavebnictví a strojírenství. Práce byla organizována zahraničními zaměstnavateli, ale i jednotlivci.
Důvody Vysoký populační přírustek, ale celková populace je vysoká oproti nízkému přírůstku v Evropě Pres polovina populace Alžírska je pod 18 let, 32% z Maroka a 36% z Tuniska je pod 15 let Mladí jsou motivovaní ekonomicky – informováni pres rodinné vztahy a média Vysoká nezaměstnanost (13% Maroko, 20% Alžírsko, 16% Tunisko) Azyl
Maroko Především do Fr, od 60 let i Šp a It (hlavně přes Alžír a Tunis) Od 90 let – Gibraltar
Tunis Fr, ale též na Stř. Východ a Perský Záliv
Alžírsko Od počátku 19. století Farmy Za 1.sv.v. – armáda a nebo továrny Ve 30. letech pokračovala i během krize Levná pracovní síla po 2.sv.v. Od roku 1964 - kvóty
Cesty do Španělska Vstupní brána do Evropy 3 možné cesty Ceuta a Malilla Kanárské ostrovy Andaluské pobřeží
Cesta po souši
Skrz Saharu, Alžírsko do
Maroka Cesta: Agadir->Paříž 3hodiny/až 3 roky
Cesta po moři
Více využívaná 8 dnů
Ročně asi 100 tis.
Pozitivní ▪ V počátku příliv levné pracovní síly – pozitivum pro určitá odvětví ▪ Růst ekonomicky aktivní populace ve vyspělých evropských státech
Negativní
▪ Fyzické a psychické následky pro nelegální imigranty ▪ Organizovaný zločin spjatý s pašováním a zaměstnáváním nelegálních přistěhovalců ▪ Velké množství – nedostatek pracovních příležitostí ▪ Problém efektivního začlenění do většinové společnosti ▪ Negativní dopad na skutečné uprchlíky a žadatele o azyl – zneužívání azylového systému
Řešení přistěhovalectví je společnou prioritou → koordinace důležitých aspektů přistěhovalecké politiky Hlavním úkolem je omezení nelegální imigrace Globální přístup k migraci od roku 2005 Evropský pakt o migraci a azylu – říjen 2008 ▪ 5 politických závazků: legální přistěhovalectví, navracení nelegálních přistěhovalců, účinnější hraniční kontroly, celoevropský rámec pro zacházení s žadateli o azyl, snaha o vytvoření partnerství se zeměmi původu a tranzitu na podporu oboustranných přínosů přistěhovalectví
Snaha o snížení přitažlivosti evropských států pro nelegální přistěhovalce ▪ zavedení právních předpisů pro některé zaměstnavatele
Opatření → agentura FRONTEX (Agentura pro ochranu vnějších hranic) ▪ Koordinace spolupráce pohraničních služeb členských států ▪ Společné operace na pozemních i mořských hranicích a na letištích EU ▪ Společný fond vybavení dostupný pro členské státy (přes 100 plavidel, 20 letadel, 25 vrtulníků, několik set přístrojů pro kontrolu hranic atd.)
Schengenská dohoda ▪ Volný pohyb všech osob ▪ opatření proti osobám v neregulérní situaci skrze kontrolu vnějších hranic ▪ Státy povinny zavést sankce za nepovolené překračování hranic mimo hraniční přechody a vyhostit občany třetích zemí, kteří se nachází v neregulérní situaci na území členských států ▪ Všichni dopravci (vzdušní, mořští, pozemní) odpovědni provést veškerá nutná opatření pro zjištění oprávněnosti cesty přepravovaných pasažérů. ▪ Schengenský informační systém
Maastrichtská smlouva (1993) ▪ Druhý pilíř EU; koordinace zahraniční a bezpečnostní politiky členských zemí, azylová politika, pravidla pro překračování vnějších hranic a jejich kontrola, podmínky vstupu a pobytu pro občany třetích zemí
Europol – Evropský policejní úřad (1995) Readmisní smlouvy Amsterdamská smlouva (1999)
▪ Komunitarizace migrační politiky ▪ Hlava IV: Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob ▪ Evropská komise → záležitosti problematiky migrace a azylu ▪ Razantní zpřísnění kontrol na vnějších hranicích, zpřísnění podmínek legálního vstupu, nepropustnost vnějších hranic ▪ vízová politika, infrastruktury a databáze pro přístup k potřebným informacím, politika návratů a readmise, ▪ Méně směřována k řešení příčin migrace
• Podmínky pro regulérní vstup občana třetí země: ▪
Finanční zajištění, platný cestovní pas a vízum, osoba nesmí výt uvedena na seznamu nežádoucích osob, zpáteční jízdenka, prokázání účelu a podmínek pobytu, pouze na oficiálních hranicích
• Četné mechanismy pro kontrolu a správu přílivů nelegální
migrace ▪ ▪
Např. rozšíření hraničních kontrol díky instalaci systému SIVE na pobř. Andalusie, Ceuty, Kanárských ostrovů výstavba hraničních bariér lemujících dělící linii španělských enkláv Ceuta a Melilla s územím Maroka
• Mechanismy navrácení osob do země původu ▪ ▪ ▪
Deportace → zadržení při pokusu o vstup na španělské území přes neoficiální hraniční přechod Vyhoštění → při porušení cizineckého nebo trestního zákona Readmise → vyhoštění na základě dohody, readmisní smlouva s Marokem, Nigérií, Alžírskem, Guinea-Bissau a Mauretánií
Útočiště pro uprchlíky a nelegální přistěhovalce na území cílového státu do doby než se rozhodne o přijetí či zamítnutí žádosti o azyl nebo jejich deportaci zpět do země původu Evropská Komise financuje přijímací střediska pro nelegální přistěhovalce do Řecka, Itálie, Španělska a na Maltu Např. střediska CETI na území enkláv Ceuta a Melilla, Fuerteventura na Kanárských ostrovech, CPTA Lampedusa, aj.
Příležitost a výzva – Migrace v Evropské unii. Dostupné na www: http://ec.europa.eu/publications/booklets/move/81/cs.pdf Skrzypková, E: Neregulérní migrace z Afriky do Španělska-boj státu s nelegální migrací z kritického pohledu neziskových organizací. Bakalářská práce, Olomouc, 2010. Dostupné na www: http://theses.cz/id/h1pzoo/ Přednáško na téma: Mezinárodní migrace v Africe. PřF KU. Dostupná na www: http://web.natur.cuni.cz/~ejanska/prednaska7.pdf Základní migrační trendy v evropském kontextu (PDF). Dostupná na www:http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/dokument/migrace/trendy.pdf www.migraceonline.cz http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=2&tema=60 http://www.lightstalkers.org/images/show/403057 http://www.lightstalkers.org/images/show/403137 http://www.lightstalkers.org/images/show/403525 http://www.lightstalkers.org/images/show/403303 http://www.lightstalkers.org/images/show/403439
Děkujeme za pozornost
