Pavlína Bartošová, DiS.
Harm Reduction z pohledu veřejnosti na Tachovsku výzkum z roku 2015 Na úvod bych veřejnosti a kolegům chtěla představit svůj výzkum a jeho závěry. Ráda bych osvětlila, proč jsem se rozhodla tento výzkum uskutečnit. Pracujeme na malém městě (kolem 11.000 obyvatel). Celkem intenzivně vnímám já i moji kolegové stigmatizaci naší služby. Často se setkáváme s otázkami, co vlastně v „káčku“ děláme, co tam dělají naši klienti, proč těm „feťákům“ pomáháme apod. Stále dokola jsme nuceni obhajovat naší práci. Na začátku rozhovoru většinou cítíme negativní postoj, který se ale po našem představení služby a principů práce, u naprosté většiny lidí, kteří chtějí naslouchat, změní. Musím přiznat, že výjimečně jsme i pozitivně překvapení, že někteří lidé jsou celkem dobře informováni o drogové problematice. Výzkumem jsem chtěla zjistit, jaký je postoj veřejnosti, zda souhlasí s poskytováním služeb Harm reduktion. Dále jsem chtěla ověřit, kterou z tohoto souboru služeb považují za nejdůležitější a naopak se kterou službou nesouhlasí. A formou otevřených i uzavřených otázek respondenty informovat o principech HR. Stanovila jsem 3 hypotézy, které jsem ověřovala 22 otázkami v dotazníku. Oslovovala jsem respondenty různých věkových kategorií i vzdělání osobně nebo elektronickou formou – emailem, či přes facebook. Podařilo se mi získat 100 odpovědí od respondentů. Hypotéza č. 1 „Veřejnost je obeznámena s poskytováním služeb Harm Reduction“ Hypotéza č. 2 „Veřejnost souhlasí s poskytováním služeb Harm Reduction“
Hypotéza č. 3 „Ze všech poskytovaných služeb nesouhlasí především s výměnou injekčních jehel a stříkaček“
Charakteristika respondentů Dotazníkové šetření bylo určeno pro širokou veřejnost na Tachovsku. Měla jsem v úmyslu respondenty roztřídit do čtyř kategorií dle věku a vzdělání. Za cíl jsem si stanovila získat sto respondentů, které by bylo možno rozdělit do každé kategorie přibližně po stejném počtu dotazovaných. Většinu respondentů dotazník na toto téma velmi zaujal a podnítil k dalším debatám a diskuzím. Mnoho z nich mi sdělilo, že dotazník je vedl k tomu, aby o drogové problematice, začali více a jinak uvažovat. Počty dotazovaných v kategorii dle věku a vzdělání vidíme v grafech č 1 a 2. Graf č. 1: Věk respondentů
26 25
24
15-25
26-40
45-55
25
55 a více
Graf č. 2: Vzdělání respondentů 23
23
30 24
základní
vyučen maturita
VŠ
Interpretace výzkumu Hypotéza č. 1 „Veřejnost je obeznámena s poskytováním služeb Harm Reduction“ Tuto hypotézu jsem si ověřovala v dotazníku výzkumnými otázkami č. 1, 2, 3, 4. Při sestavování této hypotézy jsem vycházela z toho, že problematika zneužívání návykových látek je fenoménem dnešní doby, hodně se o tomto tématu hovoří a je dostupné větší množství informací. V rámci primární prevence se o škodlivosti drog dozvídají děti již na základních školách. Více se hovoří o rizicích nákazy a tím pádem i o možnostech ochrany jak pro uživatele, tak pro společnost. Povědomí o službách HR se tedy dostává mezi veřejnost. Jelikož užívání drog má stoupající tendenci, skoro každý se ať už osobně nebo ve svém blízkém okolí s užíváním setkal. Graf č. 3: Znalost pojmu Harm Reduction
36 ano 64
ne
Graf č. 4: Původ informací o HR 24
23 17 14 12
11 7
7
5
Dotazovaným osobám jsem dala na výběr z osmi různých variant odpovědí, kterých mohli zaškrtnout více. V případě, že by jim tyto varianty nevyhovovali, jsem jim poskytla možnost odpověď dopsat. 36 respondentů se s tímto pojmem dosud nesetkalo a většinou dopsali, že o tomto názvu poprvé slyší až z tohoto dotazníku. Pro ověření hypotézy č.1 jsem zjišťovala, zda respondenti vědí, kde se na Tachovsku tyto služby poskytují a na koho by se v případě mohli obrátit o radu či pomoc. V našem okrese jsou K-Centrum a terénní služby už pouze v Tachově. Byli ještě ve Stříbře (kam nyní dojíždí naši kolegové z terénu), a v Mariánských Lázních. Ovšem pro nedostatek financí a zájmu zastupitelů měst byly zrušeny. Další nejbližší poskytovatelé HR jsou až v Chebu, Sokolově a v Plzni. Což je přibližně 60 kilometrů od Tachova. I veškerá možná následná péče jako detox, psychiatrické léčebny, terapeutické komunity a další, jsou ve stejné dojezdové vzdálenosti. Což nám velmi komplikuje práci s uživateli.
Graf č. 5:Znalost názvu organizace poskytující služby HR
48
ano
52
ne
Všichni dotázaní, kteří na tuto otázku odpověděli ano, také správně doplnili, že služby HR na Tachovsku poskytuje KOTEC o. p. s., respektive K – Centrum a terénní služby. Dále jsem si chtěla hypotézu ověřit pátou otázkou, která byla malým chytákem. Požádala jsem dotazované, aby označili služby, které podle nich do HR spadají. Mezi správné odpovědi jsem zakomponovala i čtyři klamné. Výsledek vidíme v grafu č. 6. Jak se můžeme přesvědčit, většina respondentů správně odpověděla, že do služeb HR patří výměna injekčních jehel a stříkaček, informace o možnostech léčby a poradenství a edukace. To mi potvrdilo mou předpověď, že tyto služby jsou nejznámější. Kolem 70 respondentů správně stanovilo mezi služby HR sociální intervenci a hygienický servis. Méně než polovina dotazovaných jmenovala základní zdravotní péči, substituci a potravinový servis. Ze lživých možností pouze dva respondenti uvedli, že do HR patří i výdej drog. Tři se domnívali, že klientům poskytujeme peněžní potravinové poukázky. O možnosti testování kvality drog je přesvědčeno 11 respondentů. Toto se dá vysvětlit tím, že kdysi v rámci služeb HR, se na tanečních párty drogy testovali. Ovšem v dnešní době se již nic takového neděje. Vysvětlení mám i pro 18 dotazovaných, kteří uvedli jako správnou možnost místnost pro bezpečné aplikování drog. Což je chráněné a bezpečné místo pro hygienickou aplikaci přinesených drog v nehodnotícím prostředí a pod dohledem odborníků. S vybudováním těchto místností tzv. „šleháren“ se u nás v České republice počítalo, ovšem k jejich realizaci nedošlo. Naposledy byl návrh na vybudování aplikačních místností projednáván na jaře 2014 v Praze, ale zastupitelé byli tvrdě proti této možnosti a návrh zamítli. V cizině (např. Austrálie, Kanada, Švýcarsko, Norsko, Lucembursko) ovšem šlehárny existují.
Graf č. 6: Služby spadající do HR 94 87 73 73
95
51
46
44 33 11
3
18
2
Hypotéza č. 1 se tedy na základě získaných informací potvrdila. Veřejnost je obeznámena s poskytováním služeb Harm Reduction. Zná tento pojem a je informována o tom, které organizace tyto služby poskytují.
Hypotéza č. 2 „Veřejnost souhlasí s poskytováním služeb Harm Reduction“ Tuto hypotézu jsem v dotazníku ověřovala otázkami č. 4, 6, 7, 8, 10, 12 K této hypotéze mě dovedli hovory s mnoha známými, kteří i když neznali podrobně služby HR, říkali „když se u vás vysprchují, aspoň neobtěžují okolí zápachem“ nebo „vyperou si a nechodí ve špinavém oblečení“ „když u vás dostanou polévku, nemusí krást jídlo v obchodě“ „nosí k vám špinavé jehly, nehází je na zem, a to je dobře“. Tím chci vyjádřit, že veřejnost nemusí dopodrobna znát veškerou nabídku služeb HR, ale ocení alespoň základní a v podstatě ty nejméně důležité služby, a i ty berou jako ochranu pro společnost.
Graf č. 7: Osobní postoj ke službám HR 16 souhlasím je mi to jedno
6
nesouhlasím
78
Domnívám se, že by bylo zajímavé zjistit, jak se mění postoj veřejnosti v závislosti na vzdělání a věku. Proto jsem ještě dotazníkové odpovědi rozdělila dle těchto kritérií. Graf č. 8: Postoje v závislosti na vzdělání respondentů 30 27 23 23
24
24 základní
15
vyučen
10
maturita
9
VŠ 5
3 2 1 0 celkem
souhlasí
neví
2 0 nesouhlasí
Graf č. 9: Postoje v závislosti na věku klientů
24
26 25 25
24 22 19
15-25 14
26-40 9
2
celkem
souhlasí
1 1 2
neví
3
41-55 55 a více
1 2
nesouhlasí
Potvrdil se všeobecně známý fakt, že delší doba studia znamená větší možnost získat informace o drogové problematice a způsobech řešení, také že vzdělanější lidé jsou otevřenější různým názorům, mají všeobecný rozhled a více se nad touto problematikou zamýšlejí. Také výsledky rozložení respondentů dle věku v této otázce, potvrdily domněnku, že generace do 40 let se ve svém životě častěji setkávala s problematikou drogově závislých, má dostupnější informace o problému, tudíž chápe lépe význam služeb HR a s poskytováním souhlasí 43 %. Zajímavé je, že nejmladší generace ve věku od 15 do 18 let byla ostře proti, a to zejména studenti učilišť. Oproti tomu v generaci respondentů starších 40 let souhlasí 36%. Tito lidé vyrůstali v totalitním komunistickém režimu, kdy jediná závislost, se kterou měli možnost se setkat, byla závislost na alkoholu a i údaje o této problematice byli uměle zkreslovány. Drogovou problematiku bere pouze jako selhání jedince a nevidí důvod, proč by mu měla společnost pomáhat.
Graf č. 10: Potřebnost služeb HR pro společnost 8
22 ano nevím ne
70
Dotazovala jsem se, jestli jsou služby HR pro společnost potřebné. Jak se můžeme přesvědčit v přehledu odpovědí, 70 respondentů se domnívá, že tyto služby jsou pro společnost zapotřebí. Pouze pro osm dotazovaných tomu tak není. Graf č. 11 : Nezbytnost HR při péči o závislé 12
ano
24
nevím ne 64
A jak se můžeme dozvědět z tohoto grafu, pro 64 respondentů je HR nezbytné při péči o drogově závislé. Jen 12 dotazovaných se domnívá, že tyto služby nejsou zapotřebí. Další otázkou jsem zjišťovala, zda dotazovaní mají dojem, že služby HR podporují uživatele drog v užívaní a závislosti. V této otázce měli na výběr ze tří možností předem daných
odpovědí a v jedné odpovědi mohli napsat vlastní názor. Jejich názory si můžeme prohlédnout v tomto grafu.
Graf č. 12: Podpora k dalšímu užívání 13
13
ano, podporují 21
nevím ne, nepodporují jiná odpověď
53
Z celkového počtu respondentů, jich 53 nemá dojem, že tyto služby podporují uživatele k dalšímu užívání, a tedy souhlasí s poskytováním. Žádný názor nemá 21 dotázaných. A o podpoře
k dalšímu
užívání
drog
je
přesvědčeno
třináct
respondentů.
Posledních 13 dotázaných se rozhodlo využít možnosti jiné odpovědi a napsat svůj názor. Většina odpovědí se nesla ve stejném duchu: „Myslím, že nejde o podporu či nepodporu. Je to o snižování rizik“ „Když už užíváš, užívej bezpečněji“ „Možná ano, každopádně snižují rizika nákazy infekčním onemocněním uživatele drog a tudíž se snižují i rizika nákazy mezi normální společnost“ „Podporují především bezpečnější užívání drog“ „Dle mého obecně nepodporují, ale domnívám se, že jejich účinnost je velmi individuální“ „Záleží, v jaké části své drogové kariéry se osoba nachází“ „Nedomnívám se, že podporují. Starý feťák se to stejně neodnaučí a takto má aspoň čisté jehly“
V této otázce jsem nabídla respondentům pět různých tvrzení. Měli si vybrat jedno, se kterým se ztotožňují, a které nejlépe vystihuje jejich postoj k HR. Graf č. 13:Tvrzení vystihující postoj ke službám HR
53
16
12
12
7
Peníze, které Společnost Žádné služby Drogově Feťákům se se vynakládají vynakládá pro feťáky závislí jsou rozdávají na služby HR, mnoho peněz, bych nemocní, mají stříkačky bych raději přesto si neposkytoval nárok na zadarmo a použil na jiné myslím, že adekvátní diabetici si je služby jsou potřebné péči musí platit, nic jim nedávejte Je zřejmé, že ač jsou si občané vědomy faktu, že společnost tyto služby stojí mnoho financí. „V roce 2013 činily určené výdaje z rozpočtů státní správy a samosprávy na protidrogovou politiku celkem 469,6 milionu korun.“ (Národní monitorovací středisko drogy a drogové závislosti). Přesto souhlasí s jejich poskytování 53 dotázaných. Že je závislost nemoc, se domnívá 16 respondentů, a proto by tyto služby také poskytovali. Další tři tvrzení, které jsem použila jako protipól k souhlasu s poskytováním, mají přibližně stejné množství odpovědí (12, 7, 12).
Graf č. 14: Stimulace zájmu o léčbu 4
29 ano 67
nevím ne
Další otázkou jsem zjišťovala, jestli může HR u klienta stimulovat zájem o léčbu? Jak je zřejmé z grafu č. 14, i zde převládá souhlasný názor respondentů. Jejich reakce svědčí o tom, že věří v pozitivní působení služeb HR na ovlivňování klienta o zařazení do léčebného programu. Hypotéza č. 2 se tedy podle odpovědí respondentů potvrdila. Ze sta respondentů jich 78 uvedlo, že s poskytováním služeb HR souhlasí. A domnívají se, že tyto služby jsou pro společnost potřebné a nezbytné při péči o drogově závislé.
Hypotéza č. 3 „Ze všech poskytovaných služeb HR nesouhlasí především s výměnou injekčních jehel a stříkaček“ Tuto hypotézu jsem ověřovala otázkami č. 9 a 13. Při stylizaci této hypotézy jsem vycházela především z rozšířeného mýtu, že feťáci dostávají injekční stříkačky zadarmo a diabetici si je musí platit. A také z mé domněnky, že výměna je nejviditelnější a nejznámější službou Harm Reduction.
Graf č. 15: Postoj k následujícím službám souhlasí
nesouhlasí 99
94 83
82
80 64 47 29
16 3
38
42
40 33
17 7
5
1
Nabídla jsem respondentům devět činností HR, a požádala je o vyjádření jejich kladného nebo záporného postoje, k poskytování jednotlivých služeb. Z grafu názorně vyplývá, u které služby s poskytováním nesouhlasí, a tudíž jim nejvíce vadí. Celkem 42 respondentů uvedlo, že největší problém mají s poskytováním potravinového servisu. V závěsu za ním se drží vitamínový servis, který získal jen o dvě nesouhlasné reakce méně. Dalších 29 dotazovaných nechce poskytovat substituci. A 17 nesouhlasných odpovědí je i pro základní zdravotní servis. S výměnou injekčních stříkaček a jehel, kterou jsem považovala za nejvíce problémovou, nesouhlasí jen 16 dotazovaných. Abych mohla zjistit, která složka HR je považována naopak za nejdůležitější, nabídla jsem v další otázce opět devět služeb, a požádala respondenty o vyznačení pouze jedné, podle nich nejpodstatnější. Jak je patrné z grafu č. 16, ze všech služeb Harm Reduction, považují respondenti za nejvýznamnější informace o možnostech léčby. Tuto možnost jako nejdůležitější označilo 36 dotázaných. O deset respondentů méně vnímá jako nejdůležitější složku HR výměnu injekčních jehel a stříkaček. A pro třiadvacet lidí je nejvýznamnější položkou poradenství a edukace. Tyto i ostatní názory si můžeme prohlédnout v následujícím grafu.
Graf č. 16: Důležitost služeb 36
23
26
12
0
2
0
0
1
Hypotéza č. 3 se podle odpovědí respondentů nepotvrdila. Není tedy pravda, že veřejnost nesouhlasí především s výměnou injekčních stříkaček. Z odpovědí dotázaných vyšlo najevo, že veřejnost nesouhlasí s poskytováním potravinového a vitaminového servisu. V dotazníku jsem ještě položila několik doplňujících otevřených otázek a získala velmi zajímavé odpovědi. Co by se podle Vás dalo udělat, aby HR bylo lépe vnímáno veřejností? Na tuto otázku mohli dotázaní odpovědět volně podle svého uvážení. Z odpovědí vybírám několik názorů. „Zpětná vazba pro veřejnost, reprodukce dat veřejnosti o tom, kolik peněz bylo vynaloženo na tento program v daném regionu a především kolik z drogově závislých využilo tento program na léčbu – v porovnání s počtem narkomanů v regionu“ „Obecně jsou veřejnosti rizika spojená s užíváním OPL známa, ale mnohdy neznají situaci ve své lokalitě, je nutné zaměřit se na této úrovni na větší informovanost, přednášky na školách, prezentovat činnost a výsledky poskytovatele HR“ „Vysvětlit lidem, že ten, na kterého se dívají skrz prsty, jako na špinavého feťáka, byl ještě třeba před měsícem spolužákem jejich dcery, a byl to normální a hodný kluk od vedle“ „Poskytovat více informací o HR, co konkrétního dělá a jaký to má význam i pro ostatní“
„Bohužel všude okolo sebe vidíme stále narůstající počet drogově závislých, proto všechny služby, které se jim poskytují, nejsou veřejností vnímány nejlépe“ „Veřejnost problematiku nevnímá, dokud se s ní sama nesetká“ “Více informovat, propagovat, větší osvěta, cílená reklama“
Máte nějaký námět pro řešení drogové problematiky? Zde předkládám také několik zajímavých odpovědí. „Netrestat pouze prodejce a výrobce drog, ale vyslýchat i uživatele, aby se policie dostala snáze k distributorům a výrobcům“ „Výrazně zvýšit tresty za distribuci drog, zvýšit pravomoci policie při řešení drogové problematiky“ „Větší postihy pro výrobce a prodejce těžkých drog. Neustále se odhalují pěstírny konopí, ale o varně pervitinu jsem dlouho neslyšel“ „Prevence! Zejména u dětí, u mládeže, na školách. Informovanost o negativních důsledcích užívání OPL, dále dostatek kontaktních míst pro uživatele, poradenství, řešení krizových situací, léčba. V neposlední řadě pak potírání výroby a distribuce OPL“ „Je to složitá problematika, která by měla být řízena komplexně, např. vytvoření Koncepce protidrogové politiky. Určitě je velmi důležitá i osvěta, a v neposlední řadě práce s veřejností“ „Postihy pro vařiče, dealery i uživatele, tzn. Tvrdá represe a hlavně prevence, prevence, prevence“ „Více intervencí v edukaci dospívajících a více investic do prevence v rizikových skupinách“ “Já jsem vyrůstal za komunismu a pro mě byla například důležitá prevence protidrogová, kde nás vyloženě strašili tragickými konci způsobenými drogou, např. jeden díl Majora Zemana, který pojednával o narkomanech“ „Ukázat mládeži, ale i ostatním lidem třeba. Video, kde je feťák, např. tříhodinový záznam toho jak se člověk chová bezprostředně po užití drogy“ „Léčba tvrdou prací alespoň na rok, bez kontaktu s vnějším světem. Tvrdá represe v případě drogové recidivy.“
A v poslední otevřené otázce mohli respondenti napsat vlastní názor ke službám Harm Reduction. Sešlo se opět mnoho zajímavých odpovědí. Hned první názor by jistě potěšil všechny propagátory HR „Jsou geniální! Bez nich bychom už dávno byli zamoření žloutenkou, HIV atd. Léčba by se prodražila, a neměli bychom možnost přímo ovlivňovat uživatele drog, kteří nejsou motivováni abstinovat“ „Myslím, že tyto služby jsou velmi potřebné pro UD i veřejnost a mělo by se s nimi i nadále pokračovat, protože lidé, kteří jich využívají, postupně lépe zapadají do společnosti, chtějí se změnit a třeba i přestat se svou závislostí“ „Služba je v dnešní době potřebná, bohužel se zabývá problematikou, která není blízká těm, kteří ji nepotřebovali. Stále tady bude názor, že feťák si za to může sám. Proč mají ostatní vynakládat peníze na jeho uzdravení“ „Dle mého je náročná a nekonečná, málo viditelná pro širší veřejnost – dokud ji někdo z blízkého okolí nepotřebuje, jen o ní tušíme“ „Problém se zneužíváním návykových látek patří do každé společnosti, proto i HR by mělo být součástí vyspělé společnosti“ „Myšlenka dobrá, proti žloutence a HIV, ale dokud se nebudou chtít léčit, je bohužel vaše práce málo platná“ „Dobrá je výměna stříkaček, chrání tím ostatní od nemocí. Jinak si myslím, že je to mrhání silami a prostředky“ „Pár životů už to asi zachránilo nebo minimálně lidem pomohlo zvládat svoji závislost“ „Navrhuji spíše harm induction, něco jako antabus. Ne jim braní usnadňovat, ale podmínky přitvrdit, aby motivace ke změně byla silnější“ „Nepodporuji v plném rozsahu, feťáci fetují z vlastní vůle, lidé, kteří onemocní, si platí vše sami. Nechci pomáhat závislým, když se stát nedokáže postarat o normální lidi. Kdo pomůže mně, když ne vlastní vinou přijdu o práci?? „Výměna stříkaček nic neřeší, spíše pomáhá narkomanům mít stále ostrou jehlu. Šíření nemocí to nezabrání“ „Děkuji za tuto službu, mně zachránila život“
