Pavel V Á Ň A RADY BYLINÁŘE PAVLA. přírodní LÉČBA BYLINAMI A ŽIVOTNÍM MAGNETISMEM. ÁKA čejkovo nakladatelství

Pavel V Á Ň A

RADY BYLINÁŘE PAVLA přírodní LÉČBA BYLINAMI A ŽIVOTNÍM MAGNETISMEM

ÁKA čejkovo nakladatelství

©

Pavel Váňa 1990

Jazyková úprava: prom. fil. LADISLAV ŠPÁS ISBN 80-900298-0-9

VÁŽENÍ

ČTENÁŘI

Naše nakladatelství Vám předkládá jako svou první knížku praktickou pomůcku pro léčení pomocí léčivých rostlin a životního magnetismu. Publikaci sestavil pan Pavel V Á Ň A, rostlinolékař tělem i duší. Patří mu dík všech, kterým pomohl ať radou, bylinkou nebo svou mentální silou a využíváním starých, mnohdy takřka zapomenutých léčitelných praktik. Ať je naše knížka přínosem v oblasti léčby všech, kteří věří v sílu a účinnost léčivých rostlin a sílu životního magnetismu, ať zaplní bílé místo v nauce o tom, co tu bylo, je a bude.

NĚKOLIK SLOV AUTORA NA ZAČÁTEK V poslední době se zvýšil zájem o pěstování a praktické využití léčivých rostlin. Při sběru léčivek a jejich používání už nestačí zkušenosti starých kořenářek. Každým rokem dochází k novým poznatkům jak v přípravě, tak i při používání léčivých bylin a dalších léčebných prostředků z přírodních zdrojů. Jsem rád, že Vás mohu s touto tematikou seznámit. Přednášky, které jsem pořádal pro členy Českého zahrádkářského svazu a další zájemce o léčivé rostliny, byly vždy hojně navštěvovány. Dotazů bylo vždy mnohem více, než bylo možno z časových důvodů zodpovědět. Stále přicházely žádosti, abych zpracoval písemný materiál o léčivých bylinách, o léčbě bylinami a o přírodních léčebných prostředcích. Předkládám Vám tedy kurs o bylinoléčbě. Je rozdělen na tři samostatné oddíly. Tento stručný výtah z mých přednášek Vám snad napomůže k orientaci o možnostech fytoterapie a životního magnetismu.

AUTOR

Úvodem k 1. části je záhodno konstatovat, že z knih o léčivých rostlinách se dochoval herbář Mathioliho z roku 1562, který byl v nové úpravě u nás vydán r. 1982. Dále jsou to např. knihy pražského bylináře Karla a Dr. Čermáka z Radošovic -Říčan u Prahy. Od zahraničních autorů známe např. knihy faráře Kneippa o bylinoléčbě a vodoléčbě. Další naši autoři vydali řadu hodnotných děl, např. Dr. Korbelář, CSc, A. Příhoda, Josef A. Zentrich sestavil deset dílů VK /Vybrané kapitoly/, ve kterých uvádí poznatky našich a zahraničních autorů o možnostech a zkušenostech s přírodní léčbou. Na Slovensku jsou to L. Thurzová a Doc.Dr. PhMr. Kresánek, CSc., který je odborným redaktorem časopisu Naše léčivé rostliny, vydávaného v Bratislavě. Od současných zahraničních autorů se nám dostávají do ruky knihy od Marie Trebenové z Rakouska, Dr. Weisse ze SRN a M. Mességue z Francie. Je však ale řada dalších našich i zahraničních odborníků, kteří předávají své osvědčené rady. V současné době máme u nás řadu úspěšných bylinářů, léčitelů, irridologů /oční diagnostika/, kteří se obětavě věnují nemocným pomocí léčivých rostlin a dalších přírodních léčebných prostředků. Čerpáme ze všech osvědčených předpisů, ze všech dobrých zkušeností našich i zahraničních v zájmu o pomoc nemocným. To vše nestačí. Vycházíme nejen ze současných objevů, ale stále hledáme nové možnosti, jak nemocným pomoci. Jsou objasňovány další léčivé vlastnosti bylin, dříve neznámé nebo již nepovšimnu-té. Zkoušejí se další směsi léčivých bylin v různých úpravách i nové masti, mazání, jež dokáží uzdravovat nebo alespoň ulehčit

od bolestí. V případech závažných onemocnění ale využíváme možností lékařského vyšetření a odborných ošetření, dnes všem dostupných a dbáme rad lékaře. Přírodní léčba bylinami má svou lékárnu na louce, v lese u cest i na zahrádkách. Je však nutno byliny dokonale znát, aby při jejich sběru nemohlo dojít k záměně. Zvláště pak s bylinami jedovatými. Tato první kapitola seznámí čtenáře s vybranými druhy bylin.

SBĚR,

OPRAVA A POUŽITÍ BYLIN

Kalendář sběru bylin Při sběru léčivých rostlin se řídíme Kalendářem sběru léčivých rostlin, který vydává n.p. Léčiva, Zbraslav jako propagační materiál. Pravidla při sběru bylin Před zahájením sběru léčivých bylin je nutno se dokonale seznámit se všemi druhy, které budeme sbírat, aby nemohlo dojít k záměně. Při vlastním sběru dodržujeme zejména tato pravidla: - Při sbírání šetřete přírodou. Neničte zbytečně rostliny a nesbírejte rostliny vzácné, které byste mohli vyhubit. - Poučte se, které části rostliny a ve kterou roční dobu se u jednotlivých druhů bylin sbírají. - Sbíráme-li pouze některou část rostliny /např. listy, plody nebo květy/, nebudeme vytrhávat celé rostliny, zvláště jsou-li víceleté. Sbíráme-li nať, odřezáváme rostliny, ale nevytrháváme je. Neulamujeme větve stromů, potřebujeme-li jejich květy, listy nebo plody. - Nadzemní části rostlin sbírejte jen za suchého počasí, nejlépe za poledne a odpoledne. Nikdy nesbírejte za rosy nebo za deště. - Podzemní části bylin /kořeny, oddenky/ sbírejte buď brzy z jara, nebo na podzim. - Při sbírání nadzemních částí se řiďte podle Kalendáře sběru. Listy se sbírají zpravidla z rozkvétající rostliny, plody a semena krátce před dozráním, nať před rozkvětem. - Buďte velice opatrní při sbírání jedovaných rostlin! Sbírejte a sušte je vždy odděleně od ostatních bylin. Při jejich sběru a sušení nikdy nemají být děti! - Při sběru jedovatých rostlin nikdy nejezte, neotírejte si rukama ústa, nemněte si oči apod.! Po provedeném sběru si vždy

dobře omyjte ruce! - Sbírejte jenom zdravé a dobře vyvinuté rostliny.

Sušeni bylin - Nasbírané byliny neukládejte v hromadách. Sušte je rychle, ne však na přímém slunci. - Nejlépe usušíte nasbírané byliny na světlých půdách nebo ve světlých kolnách. Nikdy však přímo na zemi, nýbrž na čistých plachtách, v rámech, na které se byliny rozprostřou. - Za nepříznivého /vlhkého, chladného/ počasí lze byliny usušit umělým teplem. - Zvláštní pozornost věnujte sbírání a sušení květů. Nedostatečnou péčí a jejich pomačkáním by mohlo dojít ke znehodnocení drogy. - Byliny se suší na průvanu a ve stínu tak dlouho, až se lehce lámou. Ukládání usušených bylin - Pamatujte, že uschování drogy je velice důležité pro zachování jejich léčivých látek. - Je samozřejmé, že budete sušené byliny ukládat každý druh samostatně, nikdy ne několik druhů společně. - Dbejte, aby byliny nepřevlhovaly. Tím by mohlo dojít ke tvorbě plísní, jež vytvářejí toxiny, působící rakovinotvorně. - Aromatické rostliny rozdrobujte vždy teprve před jejich použitím /jsou to např. máta, meduňka, bazalka aj./. - Byliny ukládáme nejlépe do čistých, suchých, skleněných lahví. Po naplnění je ovážeme celofánem a utěsníme gumičkou. Anebo je můžeme dávat do papírových sáčků. I do dobře utěsněných papírových krabic se sušené byliny mohou ukládat, pokud

se krabice dají neprodyšně uzavřít. - Uskladněné usušené byliny ihned pečlivě popište, aby nedošlo k záměně. Současně vyznačte i datum, kdy byl proveden sběr. - Sušené byliny uložte do stínu na chladném místě. - Dobře uskladněné léčivé rostliny se nekazí, zůstanou dlouho svěží, nevyvětrávají a podrží svou přirozenou vůni i zabarvení a tudíž i všechny léčivé vlastnosti. - Naopak - špatným uskladněním sušené byliny zvětrávají, jejich léčivé účinky se rozkládají a vyprchávají, čímž se stávají nepotřebnými. Použití léčivých bylin Z léčivých bylin používáme: květy, listy, stonky, natě, větvičky, bobule, kůru, kořeny, oddenky, příp. semeno. Někdy se používá celá nadzemní část byliny společně. Při používání léčivých rostlin rozeznáváme čajové odvary, čajové nálevy, prášky, trestě, šťávy, sirupy, masti, roztoky, mazání, vína, likéry, oleje a kaše na obklady. - Sušené léčivé rostliny je nutno spotřebovat do jednoho roku, nejdéle však do 2 let. Aromatické léčivé rostliny se musí spotřebovat do 1 roku. Některé starší byliny se potom hodí už jenom k léčivým koupelím, ale ne všechny. Pamatujte, že stará droga se stává bezcennou! - Kde není ve směsi udáno přesné množství jednotlivých druhů bylin v gramech nebo jinak, smíchejte uvedené byliny stejným dílem. - Na půl litru spářky postačí z každé směsi 2 čajové lžičky, není-li předepsáno jinak. Má-li být čaj silnější, vezmeme větší množství. - Také léčivé rostliny jsou léky a sice léky nejjemnější, jaké vůbec známe. Proto i spářce léčivých čajů zachovávejte pravidlo: S mírou, pomalu a opatrně ! - Nikdo se ještě nevyléčil přes den jedním koflíkem léčivého čaje. Čím je choroba zastaralejší a tvrdošíjnější, tím pomaleji a vytrvaleji má být léčena.

Způsoby vařeni léčivých bylin - Nesmějí se vařit, ale jenom se prolijí horkou vodou: . Všechny bylinky na nervy. To znamená: spaří se a přikryjí, aby nevyprchávaly éterické látky, a nechají se 5-20 minut vyluhovat - podle druhů. - Vařit jednu minutu: Byliny na snížení krevního tlaku a na čištění krve. - Vařit 2 minuty a 5-10 minut nechat vyluhovat: Byliny žaludeční. Jsou to většinou samé kořínky. - Vařit 10 minut: Všechny byliny na kašel a na plíce. Pak se nechají stát /louhovat/, scedí se přes hadřík a sladí medem /například divizna, podběl, jitrocel, přeslička apod./. Příprava jednotlivých léčivých prostředků Nálev se připraví tak, že se byliny spaří horkou vodou a nechají se až 20 minut vyluhovat. Odvar s delším vařením při tuhých částech byliny. Vaření má trvat 10 minut, není-li předepsána doba jiná. /Např. dubová kůra, ovesná sláma se vaří půl hodiny/. Studený macerát se připravuje louhováním byliny po dobu 8 hodin ve studené vodě. Pak se přihřeje nebo přivede až k bodu varu - podle druhu byliny. /Z nálevu odvaru nebo macerátu se dělá čaj, tento se užívá 3x denně 1 šálek, není-li stanoveno jinak/. Prášky zhotovíme z usušených, rozetřených listů a květů nebo v hmoždíři z roztlučených zrnek, bobulí, jader, kořenů. Práškem posypáváme jídlo nebo ho dáváme do oplatky nebo na lžíci vody. Z prášku se dá zhotovit čaj, jestliže se na chvíli vhodí do vařící vody. Pak se odstaví, promíchá a procedí. Trest /kapky, výtažek, extrakt/ se zhotoví takto: sklenička nebo lahvička se naplní rozřezanou bylinou, zalije se čistým lihem /96%/ nebo pravou žitnou kořalkou tak, aby byliny byly ponořeny. Zazátkujeme nebo dobře uzavřeme a postavíme na okno, kam svítí slunce, nebo na teplé místo. Po několik dní vždy

denně protřepáváme a za 4-8 dní je trest hotová. Vše se procedí do jiné sklenice a užívá se 10-15-20 kapek na cukr nebo na lžíci studené vody. Pouze při výslovném udání používáme vody teplé. šťáva se zhotoví rozmačkáním, vytlačením nebo vylisováním listí, dužniny nebo plodů /např. jitrocele, netřesku aj./. Sirup se připraví takto: čistá sklenice, čerstvě omyté a okapané byliny /např. jitrocel, meduňka, podběl, máta aj./, žlutý surový cukr nebo cukr krystalový. Do sklenice postupná vkládáme vždy vrstvu mírně upěchova-né byliny, kterou volně zasypáváme vrstvou cukru. Tak pokračujeme až po hrdlo sklenice nebo láhve. Ještě stlačíme, navrch vždy dáme vrstvu cukru. Sklenici přikryjeme. Druhý a třetí den vždy sklenici doplníme bylinami a cukrem tak, aby byla naplněna až po okraj a poslední vrstvou musí být cukr. Pevně ovážeme celofánem, utěsníme gumičkou. Přes láhev nebo sklenici navlékneme igelitový sáček nebo tašku tak, aby nám dno tašky přikrylo vršek sklenice. Takto připravenou sklenici i s obalem vložíme do předem připraveného otvoru v zemi, na stinném místě. Na vrch sklenice dáme prkénko a vše dobře zasypeme zeminou. Nesmí nic vyčnívat, hrdlo sklenice musí být minimálně 5 cm pod úrovní země. Sklenici vyjmeme po 6 týdnech ze země. Její obsah vylisujeme nebo vymačkáme přes plátenko, přecedíme, krátce povaříme a plníme do lahví. Pevně uzavřeme a dáme na tmavé, chladné místo. Výsledkem je vynikající domácí, přírodní bylinný sirup. Zbylou vylisovanou bylinnou hmotu můžeme použít ještě jednou se stejným postupem s možností přidání čerstvé byliny, sirup však už není tak kvalitní. Takto si můžeme připravit bylinný sirup z většiny druhů bylin. Používáme však pouze listy a okvětí. Bylinná vina se připravují tak, že se do bílého vína naloží pokrájené listy a stonky byliny. Po 8 dnech se víno scedí a slije. Bylinné likéry připravíme tak, že šťávu z bylin nebo jejich plodů procedíme přes jemné pláténko. Přidáme citrón /př. kys.

citrónovou/ nakrájený na slabé plátky - bez jader. Můžeme přidat skořici, dále pak na litr šťávy 10 g hřebíčku. Litr takto připravené šťávy svaříme s 1,5 kg krystalového cukru a po vychladnutí přidáme litr 40% lihoviny, např. režné a řádně promícháme. Výsledný likér má mít asi 20% alkoholu. Bylinné masti: Roztaví se 500 g střevního vepřového sádla, do toho se vloží 3 hrsti nadrobno nakrájených bylin a nechá se na mírném plameni na ploténce po dobu 3 hodin /nesmí se přepálit/. Pak se nechá do druhého dne stát a znovu se roztaví, vmíchá se 100 g včelího vosku, přecedí do skleniček a uchovává v chladničce. Bylinné kaše na obklady zhotoví se tak, že se ve vodě vaří příslušná bylina. Vrchní voda se pak slije. Některé druhy, např. luštěniny, musí se vařit delší dobu. Olej - léčivý olej připravíme tak, že do sklenice dáme rozkrájené listy, květy nebo stonky byliny, zalijeme olivovým olejem tak, aby byly ponořeny. Za několik týdnů se vše procedí. Užívá se jako mazání nebo kapky.

BESEDA O LÉČIVKÁCH Lidstvo se zabývá léčivými rostlinami už po staletí, můžeme říci celá tisíciletí. Jsou o tom záznamy z Mezopotámie, od Chetitů, i ve staré čínské literatuře. Však léčivky všichni známe. Ale umíme je správně využívat? Stačí se podívat kolem sebe, všímat si, co v přírodě roste a co z toho můžeme využít pro své zdraví. Avšak léčivé rostliny můžeme také pěstovat v bytě ve květináčích /např. aloe, žen-šen, netřesk/, na oknech a balkónech /lichořeřišnice, sedmikráska, vřes/, i na zahrádkách /máta, šalvěj, meduňka, řepík, pivoňka, libeček, divizna, černý

rybíz, arnika, rakytník, heřmánek, měsíček, yzop, schizan-dra, rudbeckia, zlatobýl, sporýš aj. a další nalezneme v přírodě, některé rostou dokonce v příkopech a na rumištích /např. kopřiva, podběl, černý bez/. Ale než začneme s bylinoléčbou, ať vlastní, nebo členů rodiny, vždy dojdeme k lékaři, který nám stanoví přesnou diagnózu. To je základem pro léčbu. Nemůžeme se uzdravit, jestliže např. trpíme onemocněním žaludku a budeme pít čaj, který nám může jenom snižovat krevní tlak. Proto je třeba vycházet z přesně stanovené diagnózy. A jestliže máme předepsané léky, můžeme současně i s nimi užívat léčivé rostliny, které podpoří uzdravování, pokud by to lékař výslovně nezakázal. Léčivé rostliny se osvědčily i v minulosti a jsou s nimi dobré zkušenosti i v současné době. Bylinoléčba má své opodstatnění. Máme specializované bylinkové lékárny. Tam můžete dostat řadu bylin, i některé u nás vzácné, z dovozu. I v lékárnách dostanete některé léčivé byliny na lékařský předpis i volně. A není to jenom heřmánek pro děti. Jsou to i čaje ve směsích: urologický, plicní, žaludeční aj. Nakonec i v některých drogériích můžete dostat samostatné byliny i směsi bylin pro zdravotní čaje.

Ze starých herbářů, novějších bylinářských knih uznávaných autorů i podle osvědčených poznatků ze současné doby uvádím hlavní druhy léčivých rostlin a jejich použití. /+ = jedovaté rostliny!/

Kterou bylinku na jaký neduh

/Příklad použití některých bylin/

Anýz, bedrník anýz /Pimpinella anisum/ Utlučený anýz prospívá při škytavce. Je znamenitým lékem proti křečím na prsou, nemůže-li někdo odkašlat, a při břišní kolice u dětí. Na jeden šálek se vezme jedna polévková lžíce utlučeného semene, dá se do vařící vody nebo vařícího mléka a pova-ří se ještě 6-10 minut. /Užívá se do ústupu potíží 2-3x denně/. Bazalka, bazalka pravá /Ocimum basalicum/ Pěstuje se za okny i v zahrádkách. Sbírá se celá rostlina a suší se ve stínu. Z čerstvé rostliny vytlačená šťáva se kape do uší při zánětu středního ucha. Sušené listy rozmačkané a vsunuté do nosu zahánějí rýmu. Prášek z listů se sádlem rozetřený, hojí rozpraskané rty a bolavé prsní bradavky kojících žen. Odvar z nati se pije při obtížném močení a chorobách ledvin. 3x denně jeden šálek. BERGENIE

/Bergenia/

Sbírá se oddenek a list. Mají antimikrobní a protihorečkové, svíravé účinky. Nakrájený oddenek nebo list se vaří 5 minut. Kloktá se a pije při angíně a krčních zánětech. Nálev z oddenku se užívá při silné dysenterii /střední úplavice/ 2x denně.

Extrakt způsobuje zúžení cév a zpevňuje jejich stěny. V gynekologii se užívá na výplachy při erosi děložního čípku. BEZ ČERNÝ /Sambucus nigra/ Působí antiskleroticky, regeneruje jaterní buňky. Preventivně působí proti rakovinám všech druhů. Nálev z květů se užívá při kašli, chrapotu, nachlazení, angíně, oteklých mandlích, při chřipce a tíži na prsou. Mladé výhonky používáme jako obklad proti dně, revmatismu a při onemocnění šlach. Nálev se užívá při dně a revmatismu. Čaj z 8 listů, rozkrájených a vařených po 10 minut v 1/4 litru vody, čistí krev, žene na pot a užívá se proti vodnatelnosti. Sušené plody bezinek se požívají svařené na kaši, účinkují dobře při průjmů. Šťáva z plodů se užívá proti neuralgiím, v zádech.

ulehčuje při bolesti

Při zánětu tříklanného nervu se bere denně 50 g bezinkové štávy z plodů ve spojení s alkoholem /20%/, se kterým se podstatně zvyšuje účinnost černého bezu. + BOLŠEVNÍK /Heracleum sphondylium/ Působí při poruchách lymfatických žláz, při otocích a nádorech. Léčba se provádí pouze kašovitými obklady! Kaše se užívá též na revmatické neduhy a přerušení mízních cest v těle. BORŮVKA /brusnice borůvka/ /Vaccinium myrtillus/ Listy obsahují glukokininy a proto se nálev z listů užívá jako insulin při slabé cukrovce. Plody jsou nejzdravější ovoce vůbec. Sušené se nakládají do pravé žitné kořalky. Tato trest se užívá při průjmu. Na polévkovou lžíci teplé vody asi 20 kapek tresti. Dále při úplavici. Při slabém průjmu postačí žvýkat suché bobule, nebo i čerstvé, ovšem v počtu několika hrstí. Aby byl účinek vydatnější, mohou se bobule vařit v červeném víně. Borůvka obsahuje barviva a látky, působící proti rakovině. Užívá se též odvar z bobulí při aftech. BŘÍZA BÍLÁ /Betula alba/

Ve Finsku se navrtávají stromy břízy z jara asi metr od země a pak z nich hojně vytéká březovice, která se používá proti lišeji, vyrážkám, močovým a ledvinovým kaménkům, dně, zlaté žíle a strupech na hlavě /vtírání šťávy/. Nálev z mladých březových listů se používá jako čaj při revmatismu, dně, vodnatelnosti, vyrážce, nepravidelné menstruaci a při zánětu močových cest 3x denně šálek. CIBULE /Allium cepa/ Je důležitou potravinou pro diabetiky, nepostradatelným kořením a zároveň lékem. Cibule má dezinfekční účinek, podporuje činnost žaludku, střev jater, žlučníku a slinivky břišní. Je bohatá na vitamin B a C. Působí močopudně, proti vodnatelnosti nohou, břicha, jater, pohrudnice a srdečního svalu. Obklady z dušené cibule s vodou se používají při zánětech. Chceme-li uspíšit hnisání vředu nebo nežitu, přiložte pečenou cibuli. Cibule jako koření podporuje trávení a udržuje dobrou stolici. Nesmí se však předávkovat, mohla by podráždit zažívací ústroji. ČEKANKA, čekanka obecná /Cichorium intibus/ Z natě se připravuje nálev nebo z kořene odvar. Ráno a večer se užívá po jednom šálku čaje po dobu 3-4 dní. Čistí žaludek, játra, slezinu a ledviny. Čaj se pije při jaterních nemocech a žloutence. Spařené a do plátna zabalené listy a květy čekanky, přiložené na žaludek, vyženou z něho tlak a obtíže. Obklad se obnovuje třikrát denně. DIVIZNA, divizna velkokvětá /Verbascum thapsiforme/ čaj připravený jako nálev, kloktá se několikrát denně při bolestech v krku, proti chrapotu, dýchavičnosti a zahleňování prsou, čaj se pije při horečce, zlaté žíle, závrati, nervóze, chřipce, kašli a kolice. Při přípravě čaje se ale nálev musí cedit přes hadřík. DUB, dub letní

/Quercus robur/

Kůra z mladých doubků se vaří půl hodiny, smočí se pláténko, které se pak ovine kolem krku, tím se zažene zvětšená štítná žláza.

Teplé sedací koupele z odvaru dubové kůry se užívají, vylézáli konečník, při hemeroidech. Odvar hojí píštěle a tvrdé otoky, nejsou-li zaníceny. V řadě případů pomáhá při exémech, zvláště mokvavých a omrzlinách /omývání/. FENYKL, fenykl obecný /Foeniculum vulgare/ Fenykl je univerzální drogou, která příznivě působí na činnost střev, proti nadýmání a plynatosti. Fenykl dává pokožce zdravou barvu, používá se při léčbě zrakových vad. Dále při kašli a bronchiálním kataru. Je dobrý pro matky, zvyšuje produkci mléka. Používá se pouze semeno, ve formě odvaru. Přidáním špetky fenyklu denně do jídla si vyčistíme důkladně játra a ledviny. Užívá se též jako kloktadlo při zánětech v krku. Při křečích působí ve formě mléčného odvaru: 10 g semene fenyklu do 1/4 litru mléka, 10 minut vařit, odstavit a pít teplé. Povaříme-li jednu polévkovou lžíci semene fenyklu v 1/2 litru vody po dobu 1/4 hodiny a odvar vypijeme během dne, vyčistíme tím plíce, usnadníme dýchání. Taktéž při žaludečních obtížích a pro zlepšení zažívání. Kdo má zardělé, zakalené oči, vaří nejméně 1/2 hodiny půl polévkové lžíce fenyklového semene ve 1/4 litru vody a tento odvar vypije bu3 zrána na lačný žaludek, nebo večer před spaním. První týden denně, další dny pouze každý třetí den. Tak dlouho, až se oči vyjasní. FÍKY Vaří se v mléce. Tento odvar se užívá jako kloktadlo při zánětech a vředech hltanu. Jako dobré projímadlo - na noc namočit do studené vody a ráno vypít a sníst /3 fíky/. HEŘMÁNEK, heřmánek pravý /Matricaria chamomilla/ Nálev se používá proti křečím a zánětům a na obklady. Dr.Weiss doporučuje vypít i litr koncentrovaného heřmánkového nálevu /3 pol. lžíce na 1/2 litru vody/ při žaludečních vředech: pít na lačno a ležet 1/4 hodiny na pravém boku, pak se na 1/4 hodiny otočit na levý bok, potom se položit na záda a nakonec na břicho. CHMEL, chmel otáčivý /Humulus lupulus/

Nálev uklidňuje nervová podráždění, posiluje celkově vyčerpané a unavené lidi. Při lehké nespavosti vyvolává spánek. Má mírně narkotické vlastnosti. Dobře se chmelu a 1 šištičkami spánku. Je

osvědčuje ve směsi: 2 díly kozlíkového kořene, 1 díl díl srdečníku při srdečních neurózách. Chmelovými nacpaný polštář ke spaní přispívá ke klidnému nutno ho často měnit.

Pozor: Nepoužívejte chmel z chmelnic, ten je chemicky ošetřován. Chmel je nutno zakoupit z lékárny - pokud je k dostání. Anebo si zakoupit sazeničky pro vlastni pěstování na zahrádce. JABLEČNÍK, jablečník obecný /Marrubium vulgare/ Nálev ze sušeného jablečníku /1 pol. lžíce, 1/4 litru vařící vody/ nebo šťáva z čerstvého se užívá při zácpě, žloutence, zatvrdnutí jater, při nepravidelné menstruaci, zanícení dýchacích cest a proti kašli, při zánětu slinivky, srdečních nemo-cech arytmii. Stává se mícha s medem při špatném trávení. JAHODNÍK, jahodník obecný /Fragaria vesca/ Nálev pomáhá při čištění organismu, při zahlenění a stomatitidách. Působí podpůrně při léčbě celkové i krční rakoviny. JEHLICE TRNITÁ /Ononis spinosa/ Odvar z kořene jehlice se pije při dně a kamenech z kyseliny močové. Ale vždy pouze 4 dny, potom 3 dny vynechat a znovu opakovat. Denně třikrát po 1 šálku čaje. JITROCEL, jitrocel kopinatý /Plantago lanceolata/ Z čerstvých listů vymačkaná šťáva hojí rány, čistí krev, léčí plíce. Čaj ze sušených listů /nálev i odvar/ je proti kašli, vyčistí zahleněná prsa a pomáhá při žaludečních vředech. Při dně se vaří 6 minut ráno 8-10 lžic jitrocelové šťávy se lžící medu. Pije se na lačný žaludek po dobu několika týdnů. JÍROVEC MAĎAL, kaštan koňský /Aesculus hippocastanum/ Na dnu se používá účinná tinktura: kaštany loupáme, nadrobno pokrájíme, dáme do láhve a zalijeme lihem. Láhev dobře uzavřeme. Necháme 14 dní. Tímto výtažkem se potírají na noc bolestivá místa. Při závrati, bolestech hlavy, padoucnici, záduše a křečovém kašli bere se 2-3x denně po 5 kapkách této tinktury.

Květ červeného kaštanu macerujeme v lihu pro potírání oparu na rtech. Svaří-li se kůra stromu kaštanu, působí svíravě jako dubová kůra při hemeroidech. Má též účinky protisklerotické, používá se i na zánět žil a křečové žíly /květ i plody/. +

JMELÍ, jmelí bílé /Viscum album/

Jmelí je polojedovatá rostlina, bobule se nesmí používat. Stanovená dávka se nesmí překročit. Jmelí reguluje oboustranně krevní tlak, napravuje poruchy krevního oběhu, zahání křeče a závratě. Má účinky protisklerotické, protirakovinové a protiepileptické, používá se při rakovině žaludku. Nálev jednu čajovou lžičku listů jmelí zalít studenou vodou, nechat 12 hodin vylouhovat. Před pitím jenom zahřát na vlažnou teplotu. Max. denní dávka je 5 g. Koupele při špatném prokrvení /hrst jmelí vařit 5 min. ve 2 litrech vody/. Obklady, zábaly: 1 hrst drogy na 1 litr vody při revmatismu, zánětu nervů, ischiasu. KERBLÍK SETÝ, třebule /Anthriscus cerefolium/ Pije se nálev. Jeho hlavní působení je na oblast ledvin. Příznivě působí na pokožku při umývání trudovité pleti. KONTRYHEL, kontryhel obecný /Alchemilla vulgaris/ Používá se nálev při všech ženských nemocech, upravuje periodu. Čaj se zevně používá k výplachům pochvy. Přípravek proti hrozícímu potratu: od 3. měsíce těhotenství se pije 1 šálek nálevu denně, a to z 1 polévkové lžíce kontryhelu. Při zánětlivých onemocněních pochvy, dělohy a vaječníků provádějí se výplachy pochvy odvarem 150 g suché byliny na 1 litr vody. Silný odvar je také zaváděn v tamponech. Další použití při myomech. Obklady z odvaru slouží k upevnění ochablých a svislých prsů. KOPŘIVA DVOUDOMÁ /Urtica dioica/ a KOPŘIVA ŽAHAVKA Kopřiva má protirakovinové účinky, působí dobře na látkovou

výměnu, při arterioskleróze, k omývání bércových vředů. Nálev čaje z listů čistí krev, proti vyrážkám, zdroj minerálních látek. Odvar z kořene slouží proti zahleňování prsou, plic, kašli, bělotoku a vodnatelnosti. K omývání vlasové pokožky při vypadávání vlasů. KOSTIVAL, kostival lékařský /Symphytum officinale/ Užívá se kořen. Nastrouhaný kořen na chlebu s máslem anebo smíchaný se smetanou se užívá při zlomeninách, které se nehojí /jen po určitou dobu, má v sobě i nebezpečné látky/. Nálev hojí a čistí plíce, žaludek a střeva. Pláténko, namočené v odvaru kostivalového kořene, se přikládá na boule, zlomeniny, otoky, záněty žil, při dně, chronickém onemocnění kloubů a kostí, při zánětech svalů a šlach, při křečových žilách. Rozdrcená nať se přikládá v obkladu na zanícená a bolestivá místa. Macerát v lihu přikládá se na dásně pro upevnění zubů. Pití velmi podporuje hojení zlomenin i stagnujících, 1 pol. lžíce prášku kostivalového kořene denně, rozmíchaného ve smetaně. LNICE KVĚTEL /Linaria vulgaris/ Je to vynikající léčivka pro řadu nemocí. Jako nálev vodní nebo teplý odvar v mléce se užívá na periferní cévy, křečové žíly, hemeroidy /mast do konečníku/. Léčí úbytek svalové hmoty, působí při léčbě rakoviny, žaludku i proti vředům. LOPUCH VĚTŠÍ /Arctium lappa/ Čaj z listů i kořene podporuje léčbu vředů, exémů, uhrovitosti. Vhodné jsou i obklady na furunkly a karbunkly. Utlučený kořen, vylouhovaný ve víně, čistí krev. Výluh čerstvého kořene, předem umletého, smíchaného s olejem, vtírá se do hlavy a odstraňuje lupy, svědění pokožky, upevňuje kořínky vlasů a brání jejich vypadávání.

Mladé listy v obkladu upevňují a léčí vykloubeniny, bodnutí hmyzem. Z listů se připravuje výborný odvar na žaludeční vředy, záněty žaludku a proti špatnému zažívání. Pije se ráno a večer, pouze po 3 lžících tohoto čaje denně. MACEŠKA, violka trojbarevná /Viola tricolor/ Tinktura /výluh v lihu/ z macešky je výborná proti trudovitosti a nečisté pleti, proti revmatismu /potírání/. Odvar se smí požívat pouze v malém množství, při exémech a revmatismu. MAJORÁNKA, majoránka zahradní /Majorana hortensis/ Nálev se používá při potížích nervových, žaludečních i do směsí na odkašlávání a při ženských potížích. Při menstruačních potížích a bolestech 1-3 šálky denně, ne trvale. Šťáva z majoránky se používá na mazání zduřených žláz. Majoránkový olej je výtečný k masážím při bolesti v podbřišku. Předpis: hrst drogy se nechá macerovat v 1/2 litru dobrého oleje nejlépe olivového po dobu 14 dní, potom se scedí. Mast je výtečná při rýmě, zvláště u dětí, i při zastuzené rýmě. Předpis: 1 čaj. lžička majoránky a 1 polévková lžíce červeného vína se povaří a po 2 hodinách vylouhování se rozpustí ve troše másla. Inhalování majoránky se doporučuje při astmatu. MATE /Ilex par/ Obsahuje vitamin A a C a řadu dalších důležitých látek. Je na regulaci krevního tlaku, dezinfikuje a působí močopudně, povzbuzuje psychiku. Užívá se jako čaj. MÁTA PEPRNÁ /Mentha piperita/ Při normálním krevním tlaku brát nejvýše 2 šálky nálevu denně, při vyšším krevním tlaku 3 šálky denně. Mátu nepoužívat vůbec při nízkém krevním tlaku. Nálev z máty brát nejdéle po 3 týdny, pak 2 týdny vynechat a opakovat. Nálev tiší křeče a zažívací systém, srdeční a plicní orgány. Zejména v oblasti zažívání při bolestech břicha, žaludku a nervových potížích. Pije se po jídle v mléce s medem. Další

použití nálevu při plicních, průduškových, zubních a dásňových bolestech. MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ /Melissa officinalis/ Nálev se užívá při nervových potížích, žaludečních křečích, menstruační kolice a nadýmání, při nervových bolestech zubů. Extrakt z meduňky užíváme při žaludečních potížích a nadýmání 3-4x denně, a to vždy po 20-30 kapkách do sklenice vody nebo na cukr. Děti jenom 15 kapek. Dále se užívá k masážím při revmatických bolestech. Předpis na extrakt: 1 čaj. lžička čerstvě nařezané drogy, 3 čaj. lžičky alkoholu, 3 čaj. lžičky vody. Na teplém místě nechat 2 dny louhovat, potom zfiltrovat. Obklady z rozdrcené drogy se používají při bolestivých ranách. Meduňkový olej se vtírá při žaludečních a srdečních neurózách do oblasti těchto orgánů. MĚSÍČEK ZAHRADNÍ /Calendula officinalis/ Nálev z květů je velmi účinný zvláštně u zánětlivých stavů, u gynekologických onemocnění, u nemocí slinivky břišní, při špatném zažívání. Má i působnost protirakovinovou, zvláště preventivní /v gynekologii/. Působí příznivě na poruchy krevního oběhu, nemoci jater, žloutence, upravuje činnost srdečního svalu. Vnější působení na omývaní zanícených ran a bércových vředů. MOCHNA HUSÍ /Potentilla anserina/ Odvar se pije proti záduše, křečovým záchvatům srdce, střevním, kolikám. Pije se horký 3x denně po 1 šálku. Odvar z mochny stříbrné se užívá při afunkčním žlučníku, neutuchajícím průjmu, po operaci střev. /2x denně šálek/ NÁTRŽNÍK, mochna nátržník /Potentilla erecta/ Používá se kořen. Odvar z něho se připravuje v polovině vina a vody. Tiší kašel a chrlení krve, každé 1/2 hodiny 1 lžíce, průjem, čistí krk, plíce, játra a pomáhá při žloutence, cukrovce, žaludečních vředech a rakovině žaludku. V odvaru se namáčí pláténko a přikládá se na boule, nádory, při dně, na lišej, na rakovinu.

Denně 3-4x čerstvý obkladek, který rozpouští a vyměšuje. Nátržníková tresť posiluje žaludek a užívá se na otevřené žaludeční vředy. Předpis: Dobře usušený kořen nátržníku rozkrájíme nadrobno, dáme do láhve, nalijeme na to čistý líh /96%/, zazátkujeme a lahví denně několikrát zatřepeme. Už po 4 dnech můžeme používat, a to před obědem na lžíci vody 8-15 kapek. Při úplavici 35x denně 10-15 kapek této tresti. NETŘESK STŘEŠNÍ /Sempervivum tectorum/ Používá se nahřátá šťáva z lístků - nevařit! Dětem při zánětu středního ucha nakapat nahřátou šťávu do ucha 2x denně. Při paradentóze, pro zpevnění zubů: 2-3 lístky pomačkat a dát si je na noc na zuby. Šťávu nakapat do nosu při rýmě i při alergické rýmě, senné rýmě. Na záněty mandlí, hnisavé čepy na mandlích žvýkat, kloktat vodu s několika kapkami šťávy, 2x denně. Při aftech žvýkat listy netřesku. U starších žen, jestliže jim z bradavek vytéká žlutá, hnisavá šťáva, rozdrtit lístečky, šťávu nakapat na gázu a dát do podprsenky na tyto bradavky. Rovněž lze aplikovat na zduření prsou, na konečník, když začne pálit. Zlatá žíla, vyhřezlý konečník - přiložit na vatičce šťávu z netřesku. Na bércové vředy se šťáva namíchá buď s olivovým olejem nebo dětským Sypsi olejem, nebo lopuchovým olejem. Netřesk se nikdy nesmí vařit, ani se nesmí míchat s lihem /pouze samotný nebo s dobrým olejem/. Na žaludeční vředy smíchat štávu nebo pomačkané či nakrájené lístečky s olejem a polknout, ale pouze na lačný žaludek, když je prázdný. /1:1/. Potom smíme jíst teprve až za 10 minut. Netřesk je také proti průjmů a chorobám močového měchýře /sníst rozdrcený list/ OSTROPESTREC MARIÁNSKÝ /Silybum marianum/ použití: pouze semena. Rozdrtit, vařit 2 minuty a odvar nechat 20 minut louhovat.

Užívá se na regeneraci cév, jaterních buněk, při křečových žilách a hemeroidech, onemocnění jater, žlučníku, dvanácterníku, sleziny, při kolikách, kamencích a žloutence. /2-3x denně/. Nať a kořeny se užívají na koupele při hemeroidech. +

PIVOŇKA LEKAŘSKÁ /Paeonia officinalis/

Jedná se o polojedovatou rostlinu. Užívá se semeno, kořen a květy. Kořen se musí vyhrabat záhy z jara, když se vyvinou listové klíčky. Čerstvě vyhrabaný kořen se rozkrájí na malé kousky a vymačká plátěným hadříkem. Takto získaná šťáva se smíchá se stejným množstvím lihu a nechá se 3 dny stát na temném místě, pak se procedí a může se hned užívat: vtírat do plotének, proti padoucnici a křečím při tiku. PODBĚL LÉČIVÝ /Tussilaqo farfara/ Nálev z květu se používá proti kašli a také při astma. Drcené listy se užívají jako obklad při zánětu žil. + PODRAŽEC KŘOVIŠTNÍ /Aristolochia clematitis/ Podražec je jedovatý a smí se užívat jen na obklady. Listy buď čerstvé nebo odvar z nich, hojí rychle zanedbané rány, vředy, bércové vředy, proleženiny. Mají protizánětlivý účinek. Dále se v obkladech používají při exémech, opruzeninách, zánětu plic, zánětu pohrudnice, kataru průdušek a při průduškovém astma. POHANKA /Polygonum faqopyrum/ Pohanka obsahuje důležitý rutin a hořčík. Nejvíce ho je ve kvetoucí nati, ze které se připravuje nálev. Ožívá se při chorobách srdečních, cévních, na snížení krevního tlaku, preventivně a dále pak i po infarktu. PŘESLIČKA ROLNÍ /Equisetum arvense/ Nezaměňovat přesličku rolní s přesličnou lesní. Lesní není léčivá! Nať se musí vařit 5 minut, pak se nechá louhovat a používá se: při chorobách plicních, ledvinových, ledvinových kamenech, proti rakovině, krvácení do moče, zastavuje krvácení z nosu, proti radioaktivnímu záření. Používá se jednou za měsíc k vyčištěni ledvin při pití chlorované vody. Čistí žaludek, odvádí

písek z těla, rozpouští, čistí, stahuje a sílí při chorobách ledvin a močového měchýře. Odvádí z organismu těžké kovy. Samotný odvar z přesličky se smí pít nejvýše 2x denně. Obsahuje příliš saponinů. Vnější použití k omývání vlasů, sedací koupele při zánětech ledvin a močových cest. PUŠKVOREC OBECNÝ /Acorus calamus/ Puškvorec posiluje, a proto se používá při všeobecné slabosti trávicích orgánů, nadýmání žaludku a střev, při kolikových záchvatech. Velmi dobře pomáhá při onemocnění žláz a při dně. Prospívá při odhlenění žaludku a střev, při lenivosti střev a poruchách látkové výměny, při chudokrevnosti a vodnatelnosti. Odstraňuje nechutenství, pomáhá při poškození ledvin. Mimořádně hubení lidé, kteří neztratili váhu z nedostatku potravy, měli by pít čaj z kořene puškvorce a občas by měli použít plnou koupel s přísadou kořene puškvorce. Slabé oči se posílí, když často potíráme zavřená oční víčka čerstvou šťávou z kořene puškvorce. Čaj pomáhá i dětem, které nesnášejí lepek z obilnin, což se v poslední době vyskytuje stále častěji. Probíhá akce proti kouření. Jestliže kuřák pomalu přežvykuje sušený kořen puškvorce, může se snáze odnaučit kouřit. při různých omrzlinách se dá rozkrájený kořen přes noc do studené vody. Ráno se ohřeje k bodu varu. V této horké vodě necháme kořen 5 minut vylouhovat. Potom koupeme nemocnou část těla 20 minut v ochlazeném, nepříliš horkém odvaru. Tento odvar můžeme až 4x denně ohřát a použít. Tato koupel pomáhá i při studených rukou a nohou, ale v tomto případě použijeme odvar co nejteplejší. Příprava čaje: čaj z kořene puškvorce se připravuje jenom studenou cestou! 1 zarovnaná lžička mletého kořene puškvorce se na noc zalije 1/4 litru vody. Ráno se trochu zahřeje a scedí. Před použitím se čaj ohřívá ve vodní lázni. Přísada do celkové koupele: 200 g strouhaného kořene puškvorce vyluhujeme přes noc v 5 1 studené vody. Další den zahřejeme až k varu, necháme 5 minut vylouhovat a vlijeme do koupele. RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ /Hippophae rhamnoides/

Rakytník patří k léčivým rostlinám s vysokou biologickou aktivitou. Rakytník je velice okrasný keř. Jeho plody mají krásnou, svítivě oranžovou barvu. Plodnost má vysokou, plodí záhy. Jeho plody obsahují velké množství látek, potřebných pro zdraví. Rozšíření rakytníku však bráni značná výška keřů s množstvím ostrých trnů a náročnost při sběru drobných bobulí. K opylení samičích keřů je nutno vysázet i keře samčí. Nejvíce aktivních látek je v plodech, méně v semenech a nejméně v listech. Plody keře obsahují vitamín C, B, B2, B3, PP, E, F, D a další důležité látky, které mají schopnost snižovat obsah tuků a cholesterolu a tak chránit organismus před sklerózou, podporuje regeneraci organismu a je i proti rakovině. Rakytníkový olej ze semen a bobulí má velkou biologickou hodnotu. Je vynikajícím lékem při popálení kůže rentgenovým a radiovým zářením. Používá se k léčbě rakoviny hrdla, zánětu dutiny hrdla, při zánětu pochvy, žaludečních a bércových vředech. Nálev z listů se používá jako posilující a krev čistící prostředek, při dně a revmatismu. Berou se 2 g sušených listů na 1 šálek nálevu 2-3x denně. Plody se zpracovávají za studena, podobně jako černý rybíz. Na 1 kg drtě se dává 1,5 kg cukru. ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ /Rosmarinus officinalis/ Používá se při depresivních stavech, při rekonvalescenci, močových kamenech, bušení srdce, nízkém tlaku a na posílení stařeckého srdce. Příprava nálevu: 1 čaj. lžička sušené drogy na 1/4 litru vody. Zalít horkou vodou a nechat 20 min. louhovat. ŘEBŘÍCEK OBECNÝ /Achillea millefolium/ Působí protikřečově a protizánětlivě, čistí krev a kostní dřeň. Při zhoubném onemocnění kostí, žaludečních potížích, zejména při překyselení žaludku, např. po svátcích. Jako podpůrný prostředek při angíně pectoris a leukémii. Řebříčková kúra se provádí 1x v roce, a to po dobu 1 týdně - denně pít 12 šálky nálevu. Podpoří chuť k jídlu, při žlučníkových potížích, jaterních nemocech, žaludečních potížích, poruchách látkové výměny, při revmatismu, dně, ke zlepšení krevního

obrazu, při menstruačních potížích a u mládeže v dospívání. Čajový nálev: 2 čaj. lžičky drogy na 1 šálek vody. Řebříček se osvědčuje při zánětu vaječníků ve formě koupelí: hrst řebříčku se zalije 2 litry studené vody. Nechat 8 hodin louhovat a uvést do varu. Pak se vlije do koupele 37°C teplé. Koupel se provádí 2x týdně, vždy po půl hodině. ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ /Aqrimonia eupatoria/ Jde o univerzální drogu, použitelnou jako čajový odvar při lehčích močových potížích, při ledvinových kolikách a potížích, při zánětech. Hojí řezné rány, rány po amputaci, exémy /obklady a koupele/. Dobrý prostředek proti únavě. Působí příznivě na játra, při vředech a zánětech žaludečních a dvanácterníkových. Jako kloktadlo při ústních a krčních potížích, zánětech a nepříjemnostech s hlasivkami, při angíně. Předpis na kloktadlo: 2 hrstě řepíku vařit v 1 litru vody tak dlouho, až se voda vyvaří na třetinu a kloktadlo je hotové . +

ŘEŠETLÁK POČISTIVÝ /Rhamnus cathartica/

Jedná se o polojedovatou rostlinu. Při aplikaci je nutné dodržovat předepsané dávky!. Těhotné ženy nesmějí pit čaj ani jiné přípravky z řešetláku! Při žloutence, jaterních chorobách a zácpě se z plodů připravuje nálev, kompot a marmelády. Smí se však během 1 dne požít pouze 1 čajová lžička kompotu nebo marmelády. Čaj proti zácpě: 2 vrchovaté lžíce plodů se zalijí 1/4 litrem studené vody, přivést k varu /nevařit/, nechat 5 minut přikryté vylouhovat, scedit a večer před spaním vypit 1 šálek. Anebo 1/2 hodiny před spaním žvýkat 10 bobulí. Při ochablosti, zavodnění organismu, při kaméncích, kožních chorobách, svěděni, žloutence a tvrdé stolici pít denně pomalu, po doušcích 2 malé odlivky vlna z řešetláku. Příprava vína: 150 g protřepávat.

sušených bobulí do 1 litru vína, denně

Při nechutenství a kožních chorobách pit řešetlákové medové mléko. Předpis: 10 sušených bobulí řešetláku se krátce povaří ve 1/4 litru mléka, odstaví a nechá zchladnout na teplotu k pití.

Přidá se 1 plná lžíce pravého medu, řádně promíchá. Pije se zvolna, denně max. 1 sklenka. +

SADEC KONOPÁČ, nesprávně KONOPĚNEC /Eupatorium cannabium/

Jedná se o polojedovatou rostlinu. Při aplikaci je nutné dodržovat předepsané dávky! U nás se běžně nepoužívá, ale je to dobrý adaptogen. Podporuje obranyschopnost organismu, čistí krev, žene na moč, užívá se proti zácpě, při onemocnění sleziny a jater, proti žloutence, vodnatelnosti a nepravidelnosti periody. Užívá se odvar, 1/2 sklenky ráno a 1/2 sklenky večer. SATUREJKA ZAHRADNÍ /Satureja hortensis/ Používá se nálev při nadýmání, proti dávení, na potenci, při bolestech břicha a závrati. SEDMIKRÁSKA CHUDOBKA /Bellis perennis/ Používá se jako nálev proti nemocem dýchacích cest, nemocem plicním a kašli. Rozpouští hleny, léčí zánět pohrudnice, užívá se při horečnatých nemocech ke snížení teploty, při chudokrevnosti a exémech. Pro plíce je vhodná šťáva, smíchaná s medem. Pomáhá též při průduškovém astmatu, při poruchách spánku, 1x denně před spaním 2 čaj. lžičky. Salát z lístečků mladých rostlin se jí soustavně. Upravuje látkovou výměnu a její poruchy, ovlivňuje i cukrovku. SMETANKA LÉKAŘSKÁ, PAMPELIŠKA /Taraxacum officinale/ Použití: kořen, list jako odvar. Odvar z kořene se používá proti nemocem jater, močového měchýře, zlaté žíle, žloutence, vodnatelnosti. Dále pak při močových lehkých potížích, ledvinových kolikách, proti zánětům, exémům, žaludečním a dvanácterníkovým vředům, revmatismu, proti obnově ledvinových kaménků, při špatné sekreci'' jater, slinivky břišní, jaterních kolikách. Preventivně před ledvinovými a žlučovými kaménky. Podpůrně proti cukrovce. Šťáva z čerstvé rostliny je nejlepší prostředek čistící krev, je močopudný a projímavý. Děti 1 čajovou lžičku, dospělí 1

polévkovou lžíci lx denně. Na jaře je vhodné jíst salát z mladých listů proti jarní únavě, povzbuzení a vyčištění organismu. SPORÝŠ LÉKAŘSKÝ /Verbena officinalis/ Na stres se bere polovina šťávy z listů a polovina vinného octa. Nechá se společně stát 14 dni na teplém místě. Pak se bere 3x denně po 7 kapkách na polévkovou lžíci vody, lze použít též při chorobách sleziny, ledvin a jater, tedy proti žloutence, zimnici, jaterním a měchýřovým kaménkům, hlavně proti neuralgii, při močení krve, obtížích při močení, při nepravidelné periodě. Nálev z natě je dobrým kloktadlem, při aftech, těžkém dechu a kašli. Tiší bolesti zubů. Zevně jako obklady sporýšové listí dobře účinkuje proti vyrážkám, vředům, chrapotu a bolestem hlavy. SRDEČNÍK, buřina srdečník /Leonurus cardiaca/ Používá se při chorobách srdce, žaludku, při vysokém krevním tlaku a při tzv. prostatismu mladších mužů /do 30 let/, při plynatosti a vynechávající menstruaci. Pije se 3x denně vždy 1 sklenice nálevu. SVÍZEL SYŘIŠŤOVÝ /Galium verum/ Odvar se pije při nemocech ledvin, při ledvinových kamenech, zánětu jazyka. Při štítné žláze se používá jako kloktadlo. ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ /Salvia officinalis/ Ničí zárodky nemocí, působí protizánětlivě, proti křečím, upravuje žaludeční potíže a menstruaci, je proti nadýmání, působí na žlučník i proti cukrovce. Používá se k desinfekci ústní dutiny, při zánětech dásní, krku, angíně jako odvar. Při kousnutí hmyzem 30 kapek tinktury, rozmíchat s vodou a přikládat obklady. V období přechodu u žen rozmíchat v 1 polévkové lžíci vody několik kapek esence. Starou unavenou pokožku potírat ředěnou esencí. ŠÍPEK /Rosa canina/ Čaj ze šípků žene na moč, čistí ledviny a močový měchýř, je proti písku v ledvinách a močovém měchýři. Plody šípku jsou

zdrojem vitamínu C a dalších důležitých látek. Příprava nálevu: louhovat ve studené vodě 8 hodin nakrájené šípky, následně přivést k bodu varu /ale nevařit/ a odstavit, nechat 20 minut louhovat. Přecedit a sladit medem. ŠŤOVÍK KOŇSKÝ /Rumex hydrolapathum/ Odvar kořene štovíku se používá proti lupům /vtírání/. TERČOVKA NACHOVÁ /Echinacea purpurea/ Posiluje obranyschopnost organismu. Používá se tinktura při zánětech, angínách, chřipkách apod. 5x denně 1 pol. lžíce tinktury. V čaji též proti revmatismu a na hojení ran 1 pol. lžíce na 1/4 litru vody. Nálev z listů se užívá jako kosmetikum /obklady/. TŘEZALKA TEČKOVANÁ /Hypericum perforatum/ Z listů a květů se vaří čaj proti chorobám jaterním, obtížím žaludku, zahleňování, napravuje nepravidelnosti krevního oběhu, rozptyluje sedlou krev v těle. Dále proti kaménkům, které rozpouští, proti závratím, při nervových chorobách, pomočování, zmírňuje bolesti v kyčlích. Olejové mazání je též na spáleniny. Vyrábí se macerací květů v dobrém slunečnicovém oleji po dobu 3 týdnů. TUŽEBNÍK JILMOVÝ /Filipendula ulmaria/ Pije se nálev při křečích nohou, bércových vředech, mokvavých exémech, překyselení a bolestech žaludku, revmatismu. Je to prostředek močopudný, který pomáhá při nachlazení, chřipce, angíně. Dále při střevních chorobách, revmatismu všeho druhu, studených nohou, má protirakovinové účinky. TYKEV /Cucurbita pepo/ Semeno tykví a dýní obsahuje zinek. Odvar ze semen nakrájených na malé plátečky, používá se úspěšně při nemocech ledvinových a při zduření prostaty z nedostatku zinku. I preventivně. /2 čaj. lžičky na 1/4 litru vody/ +

VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ /Chelidonium majus/

Celá rostlina má silný protirakovinový účinek, zejména proti

rakovině kůže /např. bradavice/. Proti kožní plísni a houbovitým chorobám pokožky. Používá se nálev. Též se přidává do jaterních čajů, účinnost ztrácí po 3 měsících skladování. VŘES OBECNÝ /Calluna vulqaris/ Při exémech odvar k zevnímu omývání. Odvar se pije při nemocech cévních, při infarktu, zúžení cév, ledvinových kaméncích, při močovém písku, nervových potížích. ZEMĚŽLUČ /Centaurium umbellatum/ Nálev ze zeměžluče posiluje žaludek, podporuje trávení, reguluje tvorbu žaludeční kyseliny a prospívá ledvinám, játrům, žlučníku. Užívá se též při vyrážce, bolestech hlavy, zlaté žíle a nepravidelné menstruaci. Je dobrý při zažívacích potížích, při poruchách látkové výměny, při revmatismu, dně, pálení žáhy, má vliv na dobrou pohodu. Příprava nálevu: 2 čaj. lžičky drogy na 1/4 litru vody. Toto množství se vypije během dne.

"Není na světě bylina, aby na něco nebyla..." Roste velký počet léčivých bylin, dodnes ale nejsou ještě prozkoumány zdaleka všechny tak, abychom znali jejich veškeré účinky. Bylo již napsáno mnoho knih o léčivé moci bylin, jsou psány stále nové a nové knihy o této problematice. Některé knihy jsou sice podobné, jsou však uváděny i nové objevy, nebo aspoň už zapomenuté údaje. Mathioli napsal již r. 1562 svůj slavný herbář. Uvádí se v něm mnoho dodnes uznávaných zásad bylinoléčby, jež tehdy mohl převzít z pouhých zkušeností s léčbou. Tenkrát ještě nebyly žádné laboratoře a přístroje, ani výzkumné ústavy. Tehdy již Mathioli napsal např., že na zduření prostaty u mužů dobře působí semeno dýně. Dodnes si tuto dobrou radu ověřuje řada postižených... V minulém století došlo prudkým rozvojem chemie též k rozvoji výroby syntetických léčiv. Mnohým se mohlo zdát, že je léčivým rostlinám odzvoněno, ale je tomu naopak. Léčivé rostliny se ukázaly být podstatně vhodnější než syntetická léčiva, která mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. A to ani nemluvím o ekonomické stránce. Rok od roku se zvyšuje spotřeba léčiv. Sběr léčivých rostlin však pokulhává za potřebou. Přitom naše příroda je velmi štědrá: stačí sbírat pouze to, co sama nabízí. Pro farmaceutický průmysl stále dovážíme suroviny, přitom bychom naopak mohli tyto suroviny vyvážet. U nás roste několik tisíc druhů léčivých rostlin. V lidovém lékařství se z tohoto množství používá jenom několik set druhů. Náš farmaceutický průmysl má zájem také jenom o několik set druhů. Přírodním léčivým prostředkům vděčíme za mnoho.

Bez bylinek se neobejde ani farmaceutický průmysl.

Dobře zvolené léčivé rostliny z luk, polí, lesů i zahrádek, které nebyly chemicky ošetřovány /a nejsou ani v bezprostřední blízkosti chemicky ošetřovaných polností/, mohou účinně pomáhat. V této druhé kapitole jsou uvedeny choroby a vhodně byliny, používané k jejich léčbě.

Bylinářský výběr A AFTY - netřesk střešní, sporýš, rdesno hadí, arnika, aloe, borůvka. AKNÉ - kopřiva, je nejlepší krev čistící a krev tvořící léčivá bylina, lopuch. ANGÍNA - šalvěj, řepík, tužebník jilmový, bez černý, bergenie, rudbeckie purpurová. ANGÍNA PECTORIS - řebříček, hloh, mochna husí, meduňka, třepatka purpurová, arnika. ASTMA - /záducha, dušnost/ - jitrocel, majoránka, yzop, bukvice lék., podběl. B BÉRCOVĚ VŘEDY - kopřiva, arnika, plavuň, rakytník řešetlákový, tužebník jilmový, kopřiva, podražec, lopuch větší, kostival, měsíček. BOLESTI HLAVY - kopřiva, řebříček, zeměžluč, sporýš. BOLESTI V BŘIŠE - heřmánek, třezalka

"*""

BOLESTI ŠÍJE - třezalka, bez černý, kostival. BRADAVICE - vlaštovičník, arnika, měsíček. C CÉVY /prokrvení/ - kostival, kopřiva. CÉVY /zúžení/ - vřes, ostropestřec, pohanka, kopřiva. CUKROVKA - arnika, kopřiva, listy borůvky, listy černého bezu,

kopřiva, kořen smetanky, nátržník, šalvěj, sedmikráska chudobka. D DNA - plavuň, puškvorec, bez černý, jehlice trnitá, jitrocel, jalovec, sedmikráska chudobka, zeměžluč, nátržník, bříza, smetanka, kostival, vlaštovničník. DVANÁCTERNÍK - ostropestřec, řepík. DVANÁCTERNÍK /vředy/ - kostival. DÝCHACÍ CESTY - jablečník, sedmikráska chudobka, rozrazil. E EPILEPSIE /padoucnice/ - Černobýl, kontryhel, jmelí - bez bobulí, kozlík, pivoňka, vlaštovičník. EXÉMY - smetanka, dubová kůra, lopuch, řepík, tužebník jilmový, pýr, vlaštovičník, přeslička rolní. H HLASIVKY - svízel, řepík. HEMEROIDY - plavuň, smetanka, zeměžluč, lnice, bříza, divizna, dubová kůra, ostropestřec, podražec, plicník, netřesk, jírovec. HOREČKA - tužebník jilmový, divizna, kontryhel, podběl. CH CHRAPOT - podběl, bez černý, divizna, sléz. CHŘIPKA - tužebník jilmový, bez černý, divizna, rudbeckia purpurea, lichořeřišnice, rozmarýna. CHUDOKREVNOST - kopřiva, sedmikráska chudobka. I IMPOTENCE - kontryhel, saturejka, sporýš lékařský. ISCHIAS - tužebník jilmový, jmelí - bez bobulí, dřištál, pískavice, třezalka, černý bez, kopřiva, křen. J JÁTRA - jablečník, měsíček, nátržník, řepík, řebříček, ostropestřec, zeměžluč, smetanka, sporýš, třezalka, čubet benedykt, kopřiva, plavuň, jitrocel, aloe. K KAMÉNKY /ledvinové,močové/ - bříza, jehlice, ostropestřec, přeslička rolní, rozmarýna, třezalka, sporýš, vřes, svízel, plavuň, kopřiva. KAŠEL - kopřiva, jitrocel, bez černý, divizna, fenykl, jablečník, nátržník, podběl, sporýš, sedmikráska chudobka.

KATAR DÝCHACÍCH CEST - plicník,podběl. KLOUBY - /onemocnění/ plavuň. KLOUBY - /opotřebení/ - list plavuně, kostival, list kapusty a bílého zelí. KLOUBY - /otok/ - kostival. KOSTI - TBC /kostižer,lupus/ - řebříček, přeslička rolní kostival. KOSTI /zhoubné onemocnění/- řebříček. KOUŘENÍ - puškvorec. KOŽNÍ NEMOCI - kopřiva, sléz. KOŽNÍ PLÍSEŇ - vlaštovičník. KOŽNÍ VYRÁŽKY - heřmánek. KREV /čištění/ - smetanka, řebříček, rakytník, černý bez, pýr, medvědice, kopřiva, česnek medvědí. KREV /chrlení/ - sedmikráska chudobka. KREV /chudokrevnost/ - kopřiva, kontryhel. KREV /leukémie/ - řebříček, puškvorec, vlaštovičník. KREVNÍ OBĚH - jmelí /bez bobulí/, rozmarýna, pastuší tobolka, měsíček, rakytník, třezalka. KREVNÍ TLAK NÍZKÝ - jmelí /bez bobulí/, rozmarýna, pastuší tobolka. KREVNÍ TLAK /úprava, vyrovnání/ - jmelí /bez bobulí/, maté, černý rybíz. KREVNÍ TLAK VYSOKÝ - srdečník, pohanka, hloh, plavuň, černý rybíz. KREV /tvorba/ - kopřiva, řebříček. KRK /bolesti/ - řepík, šalvěj. KRK /zánět/ - svízel, řepík, proskurník, sléz. KRVÁCENÍ- přeslička rolní, kokoška, starček Fuchsův, toten krkavec. KŘEČE /koliky/ - jmelí /bez bobulí/, anýz, fenykl, máta,

průtržník, arnika, smetanka, šalvěj, řepík, pivoňka, rozmarýna, heřmánek, puškvorec, řebříček, divizna, devětsil, mochna husí, ostropestřec, Černobýl, plavuň. KŘEČE V NOHOU - tužebník, podražec. KŮŽE /chronická onemocnění/ - kopřiva, rozrazil, česnek medvědí. L LÁTKOVÁ VÝMĚNA /choroba zažívání/ - puškvorec, jmelí /bez bobulí/. LEDVINY /onemocnění/ - zlatobýl, jehlice, svízel, hluchavka, rakytník, jalovec, sporýš, tykev, bazalka, přeslička rolní, řepík, smetanka, kerblík, puškvorec, zeměžluč, přeslička polní. LEDVINY /rakovina/ - kopřiva, jitrocel, vrbovka malokvětá. LEDVINOVÝ ZAMET - hluchavka, truskavec, svízel. LUPÉNKA - lnice. LUPY - kopřiva, přeslička, šťovík, lopuch. LYMFATICKÉ ŽLÁZY /onemocnění, otok/ - svízel, třezalka. LIŠEJ - bříza, nátržník. M MANDLE ZÁNĚT - sléz, bergénie, netřesk, šalvěj. MOČENÍ /obtíže/ - bazalka, řepík, sporýš, kopřiva. MOČOVÉ CESTY /zánět/ - smetanka, bříza, lichořeřišnice, plavuň, jitrocel. MOČOVÝ MĚCHÝŘ /onemocnění/ - zlatobýl, řepík, vrbovka málokvětá, přeslička rolní, bříza, mateřídouška. MOČOVÝ MĚCHÝŘ /katar/ - heřmánek. MOČOVÝ PÍSEK - plavuň. N NADÝMANÍ - heřmánek, šalvěj, řebříček, meduňka, saturejka, fenykl. NACHLAZENÍ - bez černý, tužebník. NÁDORY - bolševník. NERVY - třezalka, vřes, jmelí /bez bobulí/, rozmarýna, máta.

NEURALGIE - sporýš, bez černý. NOHY /křeče/ - plavuň. NOHY /studené/ - hořec žlutý, řebříček, zeměžluč, pelyněk. NOHY /oteklé/ - podběl. O OČI /bolest, slabost/ - světlík, arnika. OČI /poruchy/ - jmelí /bez bobulí/, puškvorec. OČI /slzení/

- světlík, sléz.

OMRZLINY - puškvorec, měsíček, třezalka. OPAŘENINY- třezalka. OBRANYSCHOPNOST ORGANISMU - rudbeckia purpurea, žen-šen, schizandra chinensis, eleutherococcus. OTOKY - bolševník, kostival. OTRAVY - rdesno hadí kořen. P PARADENTOSA - netřesk, kostival. PÁLENÍ ŽÁHY - měsíček, šťavel, zeměžluč, hořec žlutý, pelyněk, vachta, jalovec. PÍCHANÍ V BOKU - svízel. PLÍCE - puškvorec, petrklíč, řebříček, kopřiva, řepík, sléz, černý bez, plicník, mateřídouška, jitrocel, máta, nátržník, podběl, sedmikráska chudobka. PLÍCE /zánět/ - podražec.

'

PLÍSEŇ NA NOHOU - měsíček. PLOTĚNKY - pivoňka. POCENÍ NOHOU - list vlašského ořechu. POHMOŽDĚNINY - arnika. POHRUDNICE /zánět/ - podběl, kostival, sedmikráska. POPÁLENINY - třezalka. PROSTATA /zduření/ - vrbovka málokvětá, tykev semeno, květ

topolu, zlatobýl. PRŮDUŠKY - máta, mateřídouška, sléz maurský, podběl. PRŮJEM - puškvorec, mochna husí, bergenie, černý rybíz, borůvky, nátržník. R RAKOVINA - měsíček, přeslička rolní, bez černý, borůvky, aloe, lopuch, kopřiva, rakytník, tužebník, vlaštovičník, svízel, jmelí /bez bobulí/. RÁNY - řepík. REKONVALESCENCE - rozmarýna. REVMATISMUS - tužebník, podražec, plavuň, řebříček, černý bez, lopuch, meduňka, zeměžluč, rakytník, bříza, smetanka, pýr, jalovec, černý rybíz, kostival, vlaštovičník. REVMATISMUS KLOUBOVÝ - přeslička rolní, pískavice, oměj šalamounek, zlatobýl, bez černý, měsíček, jalovec. RÝMA - heřmánek, bazalka, majoránka. RÝMA SENNÁ - kopřiva, netřesk. RŮŽE - kopřiva, rozrazil. S SKLERÓZA - kopřiva SLEZINA - kopřiva, sporýš, ostropestřec. SLINIVKA - jablečník, měsíček, smetanka, kopřiva, lišejník islandský, benedykt, zeměžluč, pelyněk. SPÁNEK /poruchy/ - sedmikráska chudobka, meduňka, hloh. SRDCE - jmelí /bez bobulí/. SRDCE /infarkt/ - vřes, prha, kozlík, kopřiva, mochna husí, chmel, smetanka, meduňka, jmelí bílé /bez bobulí/, podražec, řebříček, hloh, cibule, česnek medvědí. SRDCE /arytmie/ - jablečník, janovec metlový. SRDCE /bušení/

- rozmarýna.

SRDCE /selhání-kolaps/ - arnika, dřištál, hořec žlutý, jehlice, kokoška, třezalka, smetanka, rozmarýna, pýr, routa,

jitrocel, hloh. SRDCE /stařecké/ - rozmarýna, hloh, arnika. STRES - sporýš. STŘEVA TBC - puškvorec. STŘEVA VŘED - kopřiva, měsíček, kostival. SVĚDĚNÍ STAŘECKÉ - heřmánek, kopřiva. T TBC - podběl, puškvorec, řebříček, truskavec, arnika, šalvěj, sedmikráska chudobka. TBC PLIC - jitrocel. TEPLOTA /snížení/ - sedmikráska tužebník.

chudobka, lipový květ,

TLUSTÉ STŘEVO /zánět/ - sléz. TROKLANNÝ NERV - bezinky, sporýš, třezalka. U UŠI /bolesti/ - podběl, netřesk. UŠI /hučení/

- jmelí /bez bobulí/.

UŠI /nedoslýchavost/ - heřmánek. UŠI /zánět/- bazalka, netřesk. ÚNAVA - smetanka, řepík. V VARLATA /otok, rakovina/ - plavuň. VLASY /vypadávání, vzrůst/ - přeslička rolní, lopuch, kopřiva, lichořeřišnice, zimostráz - buxus, arnika. VODNATELNOST - bez černý, bříza, kopřiva, smetanka, svízel, puškvorec, cibule. VŘEDY - sporýš, kontryhel, netřesk, VŘEDY /dvanácterníkové/ - smetanka, jitrocel. VŘEDY /rakovinové/ - svízel, přeslička. VŘEDY /žaludeční/ - heřmánek, jitrocel, lopuch, rakytník, smetanka, řepík, nátržník, kostival, rdesno. Z ZAŽÍVANÍ - máta, měsíček.

ZÁCPA - kopřiva, jablečník. ZÁNĚTY - heřmánek, šalvěj, smetanka, měsíček, řebříček, řepík, podražec. ZÁNĚT ŽIL - kostival, podběl. ZÁŘENÍ RENTGENOVÉ, RADIOAKTIVNÍ /ochrana/ - přeslička rolní , rakytník. ZAVRAŤ - rozrazil, jmelí /bez bobulí/, saturejka, třezalka. Ž ŽALUDEK - kopřiva, měsíček, řebříček, vachta, puškvorec. ŽALUDEK /vřed/ - kopřiva, sléz, měsíček, truskavec, puškvorec, máta. ŽENSKÉ CHOROBY a POTÍŽE: bolavé bradavky - bazalka, nepravidelná menstruace a potíže - bříza, jablečník, sporýš, kontryhel, řebříček, zeměžluč, šalvěj, majoránka, měsíček, pastuší tobolka, jmelí /bez bobulí/, hluchavka, podražec, rdesno ptačí, přechod - šalvěj, kontryhel, pastuší tobolka, řebříček, hloh, arnika, kozlík, podražec, routa, rozmarýn. ŽALUDEK /rakovina a zánět/ - měsíček, vlaštovičník. ŽÍLY /zánět/ - jírovec, podběl. ŽLOUTENKA - šťavel, měsíček, smetanka, čekanka, ostropestřec. ŽLUČNÍK - šalvěj, zeměžluč, mochna stříbrná,' ostropestřec, jitrocel.

RECEPTÁŘ osvědčené bylinné směsi známých bylinářů

"Před heřmánkem smekni, před bezem klekni..." Další část této kapitoly informuje o možnostech přírodní léčby. Jedná se o speciální část s recepty na směsi bylin, předpisy na zhotovení osvědčených mastí a mazání, koupelí, vodoléčbu a další prostředky na podporu léčebného procesu. K vyléčení nebo doléčení některých chorob či potíží jsou výhodné sestavy osvědčených směsí bylin, jež výrazně zvyšují účinek podaného čaje. Mastě a mazání zmírňují a odstraňují bolestivost, což pacientovi umožňuje lepší pohyblivost a klidnější spánek. Koupele a vodoléčba /zejména podle faráře Seb. Kneippa/, při správné aplikaci odstraňují jak samotné bolesti, tak i choroby. Jsou i další pomocné" prostředky, jako obklady a náplasti, které taktéž dobře slouží k odstraňování bolestí a léčení nemocí. Všechny uvedené návody přírodní léčby předávám v zájmu o pomoc potřebným i dalším zájemcům a očekávám, že budou čtenáři také takto přijaty.

ANGÍNA ■ Čajová směs: tužebník jilmový, květ bezu černého, lipový květ. 3x denně 1 šálek. ■ Kloktat: osolený odvar ze řepíku, příp. odvar z bergenie oddenek /několikrát denně/. PROTI KAŠLI ■ Šťáva z cibule: cibule se nakrájí na drobné kostičky a ve skleněných kompotových miskách se zasype pol. lžící práškového cukru. Nejpozději za hodinu pustí cibule šťávu. Ta se bere 3x denně po 1 čaj. lžičce. Místo cibule lze použít bulvu z černé ředkve. Kašel zmizí za den, v úspornějších případech léčby trvá 2-3 dny. SUCHÝ KAŠEL ■ Při dlouhodobém suchém kašli je zvláště účinný čaj, obsahují 2 drogy a obsahem kyseliny křemičité, v kombinaci s kořínky prvosenky jarní. Příprava: Přeslička rolní 120 g, prvosenka jarní - kořen 40 g, jitrocel kopinatý 40 g. Tuto směs uvaříme ze 6 pol. lžic na 6 šálků vody, vaříme 15 minut. Pijeme denně 3 šálky po dobu 1 měsíce. KAŠEL A NEMOCI PRŮDUŠEK ■ Směs bylin: sléz květ, proskurník květ, list a kořen, divizna květ, podběl květ a list, jitrocel list. 1-3 lžičky směsi spařit 15-20 minut ve 1/4 litru vody. Pít až 1 litr denně, nejlépe průběžně.

DOMÁCÍ BYLINNÁ PREVENCE V CHŘIPKOVÉM OBDOBÍ Jakmile pozorujeme první příznaky kataru horních cest dýchacích nebo i bez těchto příznaků jako prevenci si připravíme a pijeme denně vždy po dobu 14 dní uvedené čajové směsi /a pak uděláme právě tak dlouhou pauzu/: PRSNÍ ČAJ - květ nebo list podbělu, divizny, nať plicníku,

list jitrocele, nať mateřídoušky - vše ve stejném poměru /např. po 100 g/ smícháme. Pro přípravu čaje vezmeme 2 čaj. lžičky bylinné směsi, spaříme je 3 dl vroucí vody, necháme 1/4 hodiny stát a osladíme medem. Pijeme teplé, malými doušky. Chceme-li předejít kataru horních cest dýchacích, zejména u dětí, dáváme jim denně 1 lžíci jitrocelového sirupu, který se právě pro děti prodává v lékárnách s příměsí medu. ŠVÝCARSKÝ PRSNÍ ČAJ Velmi dobrý prsní čaj, oblíbený ve Švýcarsku, je sestaven podle švýcarského lékopisu a obsahuje : lékořice 25 g, kořen proskurníku 10 g, tymián 10 g, proskurník listy 10 g, podběl nať 10 g,vlčí mák květ 10 g, sléz květ 10 g, podběl květ 5 g, badyán 5 g, divizna květ 5 g. Čaj se připravuje jako odvar z pol. lžíce na jeden šálek čaje. Denně pijeme 2 - 4x 1 šálek. Badyán lze nahradit fenyklem, diviznu nahradí přidání 5 g ibišku. CIBULOVÝ ČAJ proti nachlazení dýchacích cest. Do studené vody nakrájet cibuli na větší kousky, přivést do varu a nechat 20 minut stát. Pít po event. přihřátí, bez přísad. PREVENTIVNÍ ČAJ proti nachlazení : 6 dílů drcených šípků, 1 díl listů černého rybízu, 1 díl kopřivy nebo heřmánku. Ve smaltovaném hrnku louhovat 10 - 12 hodin, přivést k varu, odstavit na 10 - 12 minut, zcedit přes hadřík. Pít 2-3x denně šálek. Z KVĚTU ČERNÉHO BEZU se proti nemocem doporučují horké koupele nohou nebo celkové koupele. Zejména když jsme promokli, pobývali jsme déle ve sněhu a větru, uděláme si ze 2 hrstí květu bezu nálev tak, že je přelijeme asi 2 1 vařící vody. Když nálev zchladne na tělesnou teplotu, přecedíme jej do vany s vodou v poměru 1:3. Pobudeme v ní 1/4 -hodiny, ale jakmile lázeň chladne, udržujeme její teplotu stálým přidáváním horké vody. Stranou ponecháme šálek nálevu, který během koupele horký vypijeme. Ihned poté se odebereme na lůžko. Druhý den ráno si dopřejeme větší dávku vit. C, např. z celého citronu v běžném čaji, doplněném medem. JAKO PREVENCE PROTI BOLENÍ V KRKU nebo když nás už v krku

začíná "škrábat", kloktáme 2 - 3x denně jednoduchým kloktadlem: Kloktadlo z hřebíčku: rozdrtíme najemno asi 10-15 hřebíčků /kuchyňské koření/. Můžeme je rozdrtit válečkem na těsto tak, že hřebíčky jím přejíždíme, dokud se nerozmělní nadrobno. Pak je vsypeme do 1/4 litrového hrnku a spaříme vařící vodou. Necháme louhovat - před prvním použitím dobrou půlhodinu. Pak část slijeme, doplníme teplou vodou a kloktáme. Zbylý nálev /hřebíčky v něm ponecháme/ používáme stejným způsobem při dalším kloktání. Je to velmi příjemná dezinfekce. Kloktadlo ze směsi bylin. Po 20 g šalvěje, divizny, květu akátu nebo heřmánku, 2 ks strouhaných plodů kaštanu lehce smícháme a z této směsi připravujeme kloktadlo tak, že 1 navršenou čaj. lžičku směsi vložíme do 2 dl chladné vody, přivedeme k varu, krátce povaříme, necháme ustát, scedíme a přidáme na špičku nože jedlou sodu. Kloktáme několikrát denně. PROTI CHRAPOTU působí příznivě odvar z řepíku. Buď jen ze samotného, nebo s přidáním okvětních lístků červené růže. 100 g řepíku se vaří v 1/2 litru vody, až se voda odpaří asi na 3 dl. Okvětní lístky z 1 červené růže se přelijí 1 dl vařící vody a nechají hodinu vyluhovat. Oba výluhy se pak spojí, přidá se 1/4 kg včelího medu, promíchá se a denně se několikrát užívá po 1 lžíci. OBKLAD NA KRK. Plátenko potřeme sádlem, posypeme stejnoměrně vrstvičkou strouhaného muškátového oříšku a přiložíme na krk. Ovineme pruhem dalšího plátna a teplejší šálou. Necháme působit několik hodin, nejraději přes noc. ALERGICKÁ /SENNÁ/ RÝMA ■ Heřmánek 50 g, proskurník 150 g, jitrocel 100 g, fenykl 100 g, řepík 150 g, truskavec 150 g, šípek drcený 150 g, ■ divizna 50 g, mateřídouška 70 g. 3 x denně pít šálek odvaru nebo 3 x denně čaj z kopřivy žahavky. ASTMA ■ Směs bylin : nať yzopu, nať popence břečťanolistého po 25 g, sléz maurský 50 g, podběl 30 g. Pít 3x denně nálev. ■ Směs bylin : kořen omanu, semeno fenyklu, lišejník islandský, list jitrocele, nať yzopu, květ petrklíče - vše po

25 g. Pít nálev 3 x denně. ■ Směs bylin : jablečník, kořen bedrníku, nať mateřídoušky, drcená semena anýzu, lišejník islandský, květ a list podbělu vše po 20 g, nať vlaštovičníku 10 g. Spařit 2 čaj. lžičky směsi. Pít 3x denně šálek. ■ Na odšťavovači se odstředí šťáva z podbělu. Denně 2-3 lžičky. ■ Bukvice lékařská - čaj. ■ Yzop lékařský - čaj jednou denně šálek, prohlubuje dech. ■Víno z medvědího česneku - rozpouští zahlenění. Hrst listů svařit ve 1/4 litru bílého vína, přisladit medem a po vychlazení popíjet během dne. Také možno pít andělikové víno. ■ Podběl: čaj a inhalace. 1 vrchovatá pol. lžíce květu a listu podbělu se spaří horkou vodou a vystupující pára se vdechuje pod plátnem několikrát denně. ZÁNĚTY HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH, PLICNÍ NEMOCI ■ Sedmikráska chudobka - sbírají se úbory na počátku rozkvětu, za suchého počasí. Zevně ji používáme též jako nálevu při kožních vyrážkách, vředech a hnisavých kožních zánětech. Pije se 3x denně odvar ze sedmikrásky - šálek. ■ Výborný lék při nemocech plicních a zánětech horních cest dýchacích získá se přípravou medu sedmikrásky /500 ks květů chudobky se přelije 3/4 litru vařící vody/. Přidáme na kolečka nakrájený, v horké vodě dobře omytý citron, z něhož odstraníme jadérka, aby med nehořkl. Vše necháme vyluhovat do druhého dne a pak vodu i s hmotou vylisujeme přes husté plátenko do dobře vysmaltované nebo kameninové nádoby, možno i skleněné. Přidáme 750 g krystalového cukru, promícháme a svaříme do hustoty ještě tekoucího sirupu. Horkým sirupem plníme menší skleničky, nemusí se sterilovat. Med vydrží uložený v suché místnosti i několik let a nezkazí se. REVMATISMUS - DNA ■ Dieta, omezit přísun masa a masných výrobků včetně polévek, omáček, paštik. Dále omezit kávu, pravý čaj, kakao. Luštěniny také škodí, vyjma naklíčených. Reveň a chřest obsahují kyselinu

šťavelovou, která je pro tyto nemoci nebezpečná. ■ Provádět při každé příležitosti dechová cvičení hlubokým jogínským dechem. DNA ■ Směs bylin: nálev nať kručinky, květ petrklíče, list kopřivy, list jasanu - vše po 25 g. Čaj pít několikrát denně. ■ Směs bylin: kořen chebdí, list břízy, Běžně uvařit čaj několikrát denně.

plod jalovce po 25 g.

■ Směs bylin: bršlice kozí noha 40 g, tužebník 50 g, list břízy 50 g, list seny 10 g, kůra vrby 50 g. Běžný odvar pít několikrát denně. ■ Směs bylin: jehlice trnitá 20 g, přeslička 20 g, list břízy 40 g, tužebník jilmový 60 g, oplodí ořechu, kůra jírovce 200 g, zlatobýl 60 g, semena mochyně 10 g, pít denně 2-3 šálky. ARTRITIS ■ Mazání z kořene kostivalu. ■ Listový obklad: obklady z rozdrcených listů zelí nebo kapusty. ■ Nebo rozžehlit listy mezi dvěma plátny. Teplé zabalit. Rozdrcení se provádí válečkem na nudle. ■ Pít čaj z přesličky, jednou měsíčně plná přesličková koupel: na 12 hodin namočit 100 g přesličky v 5 l vody, potom přecedit a vlít do teplé vody ve vaně. Možno použít měsíčkovou mast nebo třezalkový olej. REVMATISMUS ■ Směs bylin: zlatobýl, kořen chebdí, list břízy, nať tužebníku vše po 25 g. Pít čaj několikrát denně. ■ Směs bylin: nať vřesu, nať řebříčku, nať kopřivy po 25 g. Pít čaj několikrát denně. ■ Směs bylin: vrbová kůra, tužebník jilmový, list břízy, zlatobýl, kopřiva - vše po 30 g. Pít čaj několikrát denně. ■ Směs bylin: bukvice lékařská, oddenek pýru, tužebník jil-

mový, kořen smetanky - vše po 50 g, heřmánek 50 g, kůra krušiny 10 g. Pít čaj několikrát denně. ■ Drogy bohaté na obsah kyseliny salicylové,tedy se všeobecným antirevmatickým působením: prvosenka jarní -petrklíč kořen 20 g, měsíček květ 20 g, tužebník jilmový květ 30 g, violka vonná nať 30 g. ■ 1 pol. lžíce směsi se nechá ustát za studena s 1 šálkem vody 8 hodin, pak se krátce povaří, procedí se a čaj se pije teplý, 3 x denně po jídle. REVMATISMUS SE SOUČASNÝM ZÁNĚTEM MOČOVÉHO MĚCHÝŘE ■ Směs bylin: nať tužebníku, nať drchničky rolní, nať lnice, nať konopice, kořen jehlice, květ divizny. NÍZKÝ KREVNÍ TLAK ■ Hrst rozmarýny macerovat 14 dní v 1 litru červeného vína. Pít 2 x denně 1/2 dl. Kručinka barvířská - nálev. Pít 2 x denně šálek. VYSOKÉ KREVNÍ TLAK Nutno zjistit příčinu - velmi často od pravé ledviny. V tom případě působit na ledviny a přitom snižovat tlak léky a podpůrnými bylinnými čaji: jmelí bílé /bez bobulí/. Sbírá se březen - duben a říjen - listopad. Max. denní dávka 5 g, používá se studený nálev: 1 čaj. lžička se zalije 1/4 1 studené vody a nechá 8 hodin louhovat. Poté se jenom mírně přihřeje. ■ Čaj z květů hlohu nebo plodů hlohu běžně připravit a pít 12x denně šálek. ■ Užívat 1x denně 1 čaj. lžičku lněného oleje. ■ Kokoška pastuší tobolka v kombinaci se jmelím oboustranně reguluje krevní tlak. Kombinovaný způsob : jmelí studenou cestou, kokoška běžným způsobem přípravy. Pít 1-2 šálky denně. ■ Podpora srdeční činnosti: 1 čaj. lžičku semene kopru rozdělit na 3 části a přes den žvýkat. Zapíjí se dobrým čajem, např. zeleným čínským čajem. Posiluje srdce a brání preventivně rozvoji ischemické choroby srdeční.

■ Směs bylin: buřina srdečník, mochna husí, meduňka, hloh, kopřiva - vše stejným dílem. Pít denně 2-3 šálky. ■ Nakrájet 4 citrony /bez pecek/, nakrájet 4 velké cibule, nastrouhat 80 g česneku a 40 g křenu - vše dát do třílitrové sklenice. Svařit 3 1 vody a 1 kg cukru /může být méně/. Vlažné nalít na předem připravenou směs z citronů a cibule, občas míchat. Za 14 dní přecedit a dát do menších lahviček. Užívá se 3x denně 1 polévková lžíce. Měření krevního tlaku lékařem minimálně jednou měsíčně. ■ Hloh - list a květ 15,5 g, buřina srdečník 16,5 g, routa vonná 8 g. Z buřiny provést studený nálev. Po zcezení přidat k ostatním dvěma a připravit horký nálev. POSÍLENÍ SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU ■ Směs bylin: kopřiva, hloh, bříza, srdečník - stejným dílem. Pít 3x denně šálek odvaru. ANGINA PECTORIS ■ Směs bylin: řebříček, kozlík, meduňka, hloh, mochna husí vše stejným dílem. Pít denně 1-2 šálky. Omezit kouření, alkohol, kávu, koka-kolu apod. Jíst syrovou zeleninu, ovoce, klíčky pšeničné, celozrnné potraviny - vláknina. ■ Čaj ze semene mrkve: 1 čaj. lžičku na 1/4 1 vody, 8 hod. macerovat ve studené vodě, potom přivést k varu. Pít 2 x denně šálek. ■ Arnika extrakt /ke koupi v SRN/ - denně 2x po 7 kapkách. Při potížích lehce masírovat srdeční krajinu esencí z arniky rychle nastává uklidnění. Pít denně 2 šálky řebříčkového čaje. ■ Hloh nebo hlohový extrakt - pít denně 2 šálky čaje. ■ Srdeční víno: do 1 litru přírodního vína se přidá 10 stonků čerstvé petržele včetně listů, 2 lžíce vinného octa a na "malém ohni" povařit. Víno se zcedí a přidá se 300 g pravého včelího medu. Brát denně 2-3 polévkové lžíce. ARYTMIE /Extrasystoly/ ■ Srdečník, meduňka, mochna husí, kozlík - vše stejným dílem. Macerovat 8 hodin ve studené vodě, ráno nechat přejít varem a louhovat 20 minut.

■ 1x denně nálev z janovce metlatého - kvetoucí nač.. SRDEČNÍ NEURÓZY ■ Směs bylin: jablečník, květ hlohu, kořen kozlíku - vše stejným dílem. Běžně připravit a pít 3x denně sklenku. ■ Masáže: vmasírovat do srdeční krajiny meduňkový olej /macerací meduňky v olivovém oleji/. ČIŠTĚNÍ KRVE ■ Lehký, všemi dobře snášený přípravek k pročištění krve : Směs bylin : lipový květ, list meduňky, list máty peprné, kopřiva dvoudomá - vše po 25 g. Z 1-2 pol. lžic této směsi na 1 šálek čaje se připraví výluh. Pije se ráno a večer po šálku. ■ 200 g kopřivy žahavky, 100 g oddenku pýru, 100 g natě pampelišky s kořenem, 50 g řebříčku, 50 g natě tymiánu. Pít z termosky po doušcích asi 3/4 1 čaje denně. Hlavně na jaře a na podzim po dobu 2-3 týdnů. ■ Jarní čaj se užívá v předjaří po dobu, kdy mohou být uvedené byliny čerstvě trhány: 15 g listu kopřivy, 50 g mladých poupat bezu černého, 15 g kořene pampelišky a 50 g květu petrklíče. ■ Vrchovatá čaj. lžička směsi bylin na 1 šálek, spařit horkou vodou, nechat 2 minuty stát, zcedit a pít po doušcích denně 2 šálky. Možno přisladit medem. KREVNÍ OBĚH ■ Lehce narušený krevní oběh, způsobený nervozitou, lze dobře zmírnit i vyléčit pomocí čajové směsi : list meduňky 20 g, list rozmarýny 20 g, kořen kozlíku 30 g a třezalka tečkovaná 30 g. Z jedné polévkové lžíce směsi na 1 šálek vody připravíme odvar: 5 minut varu. Čaj pijeme během dne po doušcích. CHUDOKREVNOST ■ Pít čaje z kopřivy, zeměžluče, vachty třílisté a pukléřky islandské, případně šťávu z čerstvých kopřiv. 2-3x denně šálek nálevu. KORNATĚNÍ TEPEN ■ Esence z medvědího česneku : listy i cibulky se extrahují v lihu. Brát 10 - 12 kapek 3 x denně.

■ Rozrazil lékařský rozpouští cholesterol. Denně pít 2-3 šálky čaje i preventivně. ■ Jmelí bílé: 1 plnou čajovou lžičku drogy /bez bobulí/ macerovat 8 hodin ve studené vodě. Potom se studený čaj mírně ohřeje. Pít denně 2 šálky. ■Směs bylin: přeslička a rozrazil, stejným dílem. Pít denně 1 šálek. Možno pít celoročně. ■ Nálev z tužebníku jilmového. ■Pupálkový olej - lze koupit v SRN - Nachtkerzenol - kapseln. ZÁNĚT ŽIL ■ Lehčího rázu: obklady z naklepaných listů pivoňky lékařské, podbělu, slézu okrouhlolistého. ■ Těžšího rázu: obklady z rozdrceného kořene kostivalu. ■ Pít čaje z komonice lékařské a mařinky - ovšem opatrně. /1-2 šálky denně/. Konzultovat s lékařem. Osvědčuje se podupávat na místě. Krev se odráží a překonává stagnaci v žilách. Cvičení: nohy střídavě nahoru a dolů. ■ Podávat čaj z kůry mladých větviček jírovce /2 čaj. lžičky vařit 2 minuty, 20 minut vylouhovat/. Nebo tinkturu ze strouhaných kaštanů: 100 g strouhaných kaštanů se zalije 500 ml teplého lihu a nechá se 14 dní vyluhovat. Užívá se preventivně 50 kapek, kurativně 100 kapek. ■ Vynikající preventivní i kurativní směs: kůra z mladých, kaštanů, celík zlatobýl, vřes, kopřiva, nať pohanky /je možno použít i preventivně před infarktem/, obsahuje hodně hořčíku. GANGRÉNY ■ Tinktura z listů gingko biloba /jinan dvojlaločný/. Asi 100 g listů nakrájet, zalít 500 ml lihu, nechat 14 dní vyluhovat. Brát denně 30-40 kapek. Obklady z naklepaných zelných nebo kapustových listů. BÉRCOVÉ VŘEDY

■ Je třeba dietou vyčistit organismus, omezit maso, vůbec žádné masové vývary, protože obsahují velké množství purinů. Pít čaje, které čistí krev, nejlépe ze směsi: kopřiva,

zlatobýl, vřes, kůra kaštanů, kořen lopuchu, kořen pampeliška, kořen čekanky, oddenek pýru, senné lusky, truskavec, výhonky černého bezu, maceška. Vařit běžným způsobem 3 minuty a pít 2-3 šálky denně. Tento čaj působí i na cévy. ■ Obklady: jitrocelové listy, sléz okrouhlolistý. Omývat odvarem z podražce křovištního /vyvolává fagocytózu - schopnost buněk pohlcovat drobné částečky, např. prachu/, příp. aplikovat mast z propolisu. Ale nejdříve provést zkoušku na alergii. ■ Zevní aplikace provádět na bércový vřed až po 14 denní očistě organismu. 1 - 2 x týdně hladovku. Omezit mléčné výrobky kromě olomouckých syrečků. ■ U otevřených ran /bércových vředů/ můžeme užít bez nebezpečí zprvu léčbu a heřmánkové koupele. 100 g heřmánku a 1 šálek vody. Zhotovíme nálev, který po vystydnutí použijeme jako obklad. ■ Poté použijeme k léčení tuto směs : kostival kořen 60 g, měsíček 20 g a šalvěj 20 g. Z 1 pol. lžíce směsi a šálku vody připravíme odvar k obkladům a omývání. KOPŘIVOVÝ ČAJ NA CÉVY, FUNKCI LEDVIN, PROTI BOLESTEM HLAVY ■ Staří bylinkáři říkávali, že léčivou hodnotu má pouze ta kopřiva, která je nasbírána do sv. Žofie, tj. 15. května. Používá se list. Užívá se do čajů čistících krev, je antirevmatická, vylepšuje stav srdečně cévního systému a podporuje tvorbu krve. Příznivě ovlivňuje tvorbu žluče, funkci jater, je proti některým kožním chorobám. Čerstvé listy kopřivy se vmasírují do bolestivých kloubů. Kopřiva se používá samostatně nebo v různých směsích. Čaj připravujeme 3x denně 1 pol. lžíci drogy a 250 ml vody. Vaříme asi 3 minuty, potom necháme 20 minut ustát a přecedíme. ČAJ NA DOBROU POHODU ■ Kmín 30 g, fenykl 40 g, heřmánek 25 g, kozlík 20 g, řebříček 15 g, pelyněk 5 g. 2 čajové lžičky na 1/4 litru vody. Pít denně 2 šálky čaje: 1 šálek ráno a 1 šálek večer po 3 týdny. Potom jeden týden vynechat. UKLIDNĚNÍ NERVŮ ■ Jednoduchý čaj pro nervové uklidnění sestavíme takto: květy

levandule 20 g, list máty peprné 20 g, kozlík 20 g a list vachty 40 g. 1 pol. lžíce na 1 šálek čaje. Připravíme jako výluh, z něhož pijeme 3 x denně 1 teplý šálek. ■ Oblíbená směs pro uklidnění nervů : kořen kozlíku 30 g, třezalka 30 g, meduňka 20 g, chmel otáčivý 20 g. Z této směsi se bere 1 pol. lžíce na 1 šálek studené vody, nechá se 12 hodin louhovat. Pak připravíme odvar z druhé pol. lžíce směsi a spaříme 1 šálkem vroucí vody, necháme stát 10 minut. Spojíme horký a studený přípravek /zálivku a odvar/ dohromady a pijeme denně 2-3 šálky čaje. MIGRÉNA, NERVOVÉ CHOROBY, ZÁNĚTY MEZIŽEBERNÍHO NERVU ■ Čaj ze sporýše - 3x denně vypít šálek. NERVOVÝ SYSTÉM, MIGRÉNA, epilepsie ■ Směs bylin: kozlík /na kávomlýnku drcený kořen na prach/, bez černý květ, nať třezalky, nať dobromyslu. 1 čaj. lžička směsi na 1/4 litru vody, spařit, 15 minut louhovat. Pít 3x denně a na noc. BOLESTI HLAVY ■ Směs bylin: list máty, vachta třílistá po 15 g, kozlík lékařský 10 g. Pít 3x denně šálek. ■ Směs bylin: list vachty 30 g, list máty 15 g, řebříček 15 g. Pít šálek 3x denně. . MIGRÉNA pokud je od žlučníku a jater ■ Silný nálev z máty peprné. Nebo se směsi sporýš lékařský a máta peprná po 30 g. Pít 2-3x denně nálev. ■ 2x denně odvar z drcených semínek ostropestřece mariánského. SMĚS BYLIN PŘI NEPLODNOSTI U ŽEN ■ 150 g mařinka vonná, 50 g jalovec plody, 100 g proskurník listy, 50 g kozlíku, 100 g slézu okrouhlolistého, 150 g břízy, 150 g kopřivy dvoudomé, 50 g třezalky, 50 g jmelí /bez bobulí/, 50 g plodů fenyklu, 50 g meduňky a 50 g máty peprné. ■ Do 1 litru vody dát 2 lžíce bylin. Vařit 1 minutu, nechat stát 10 minut, pak zcedit. Denně ráno uvařit čaj z 1 litru, slít do termosky a vypít přes den na třikrát. Pít po dobu 1

měsíce, pak 14 dní přestávku a znovu opakovat po dobu 1 měsíce. BOLESTI PŘI MENSTRUACI ■ U bolesti spojených s menstruací, neklidem, příp. předrážděností a při dlouhotrvající menstruaci se osvědčuje tato směs: heřmánek 10 g, list máty 10 g, kořen kozlíku 10 g a kokoška pastuší tobolka 20 g. ■ 3 pol. lžíce směsi spařit 1/2 1 vařící vody, nechat 20 minut louhovat, procedit. 3 x denně pít po 1 šálku horkého čaje. ČAJ PŘI IMPOTENCI A FRIGIDITĚ ■ K získání erotické harmonie pije se čaj ze 2 dílů máty a 1 dílu saturejky. SMĚS NA PROSTATU ■ Srdečník medvědice, bucco, heřmánek, jehlice, petržel, bříza, vše stejným dílem. Pít odvar 3 x denně 1 šálek. ZÁNĚTY LEDVIN A PROSTATY ■ Zlatobýl 20 g, heřmánek 7 g, přeslička rolní 10 g, třezalka 15 g, šípek drcený 20 g, truskavec 20 g, řebříček 20 g, máta 15 g, fenykl 15 g. Pít 3 x denně šálek odvaru. PROSTATA ■ 200 g cibule nakrájet a podusit v nekovové nádobě /smaltované s neotlučeným smaltem/. Přidat 2 pol. lžíce anýzu, 2 pol. lžíce fenyklu a 2 lžíce jakéhokoliv bylinkového čaje /např. heřmánkový/. ■ Směs dát na plínku a obklad přiložit mezi šourek a řiť. Navléknout plavky s gumou /aby se nepotřísnilo prádlo/ a ponechat teplé po 2 hodiny. Aplikovat po 5 dnů. ■ 2x denně nálev 1 šálek z vrbovky malokvěté. ■ 2x denně 1 šálek odvaru ze semínek dýně. ZÁNĚT LEDVIN A MOČ. MĚCHÝŘE ■ Březové listy 60 g, lékořice 20 g, celík zlatobýl 20 g. Pije

se 3x denně 1 šálek z polévkové lžíce směsi na 1 šálek vody jako nálev. DESINFEKCE MOČOVÝCH CEST ■ Směs bylin: list medvědice, list borůvky, nať zlatobýlu, list břízy, nať vrbovky malokvěté po 25 g. Spařit, nechat 15 minut vyluhovat. Pít několikrát denně. UROLOGICKÝ ČAJ ■ Osika 10 g, rdesno blešník 10 g, svízel syřištový 7 g, svízel přítula 10 g, bříza list 10 g, brusinka list 8 g, celík zlatobýl 15 g, vřes 8 g, medvědice 10 g. Odvar 2-3x denně šálek. CHOROBY JATER A ŽLUČNÍKU Na játra a střeva současně působí vhodně tato jednoduchá ■ směs: řešetlák krušina 40 g a kořen čekanky 60 g. 1 čajovou lžičku směsi spaříme 1 šálkem vroucí vody, necháme 15 minut louhovat, zcedíme a pijeme během dne po doušcích. ■ K prostředkům s mírnými účinky na játra, žlučník a žaludek řadíme tuto směs: meduňka 10 g, dobromysl 20 g, jablečník 20 g, pelyněk pravý 20 g, máta peprná 30 g. ■ Nálev připravíme z 1 pol. lžíce směsi na 1 šálek vody. Pije se 1 šálek 3x denně půl hodiny před jídlem. ČAJ PROTI KŘEČÍM OD ŽLUČOVÝCH KAMENŮ ■ 25 dílů řepíku, 25 dílu jablečníku, 15 dílů reveně a 15 dílů kořene omanu. Lžičku smíchaného čaje spařit na 1/4 1 vařící vody, nechat stát 6 minut /NEVAŘIT - jinak škodlivé/. Vlažný čaj se může trochu osladit medem. Pít půl hodiny před snídaní na lačný žaludek, večer před spaním. Vždy upravit čerstvé, ohřívané škodí! Při silných a častých záchvatech se pije celých 6 týdnů, potom se 3 týdny vynechají a čaj se pije opět 3 týdny. Potom se vynechá 14 dní. Tento systém: 3 týdny pít a 14 dní vynechat se opakuje až do úplného uzdravení. Tento uvedený čaj udržuje žluč v tekutém stavu a zabraňuje tvorbě kamenů. MUDr Šila, primář v nemocnici v Kolíně říká: "Celou řadu lidí jsem tímto čajem

uchránil před operací žlučníku, která je velmi nebezpečná. Proto doporučuji : Jakmile ucítíte tlak v žaludku - pít čaj po 3 týdny, potom 14 dní vynechat a tak pokračovat, až bolesti ustanou." ZÁNĚT JATER ■ Směs bylin: ostropestřec /drcené semeno/, benedykt nať, pampeliška list. Pít po každém jídle čaj z 1-2 čaj. lžiček směsi na 2 dl vody, spařit a louhovat 15-20 minut. BYLINNÁ SMĚS - na čištění jater a při chron. zánětu jater ■ Řepík 20 g, třezalka 20 g, zemědým 20 g, řebříček 8 g, zeměžluč 8 g, pelyněk pravý 3 g, fenykl semeno 3 g, dobromysl 15 g. PŘI JATERNÍCH POTÍŽÍCH /těžšího rázu/ ■ Vlaštovičník, řepík, ostropestřec semeno, kořen pampelišky vše po 20 g. Pít odvar 3-4x denně.

STŘEVNÍ CHOROBY - preventivně ■ Proti rakovinám tlustého střeva nutno omezit alkohol. Jíst celozrnné výrobky, např. Grahamův chléb, Knacke Brot, hojně čerstvé zeleniny, dále pak kapustu, brokolici, květák, řeřichu, křen aj., sušené ovoce. Čaj proti zácpě je z květu trnky, který působí pozvolně. ■ Směs bylin: kopřiva nať, květ černého bezu, květ trnky po 25 g, list břízy 40 g, smíchat. 1 čaj. lžičku směsi spařit 1/4 litrem vařící vody, 20 minut vylouhovat. ■ Další směs bylin: list jasanu 50 g, nať rozrazilu 25 g, nať sadce konopáče 25 g. Ráno a večer vypít z toho šálek čaje.

■ Směs bylin: list seny, kůra krušiny, nať pelyňku, hrst máty, květ heřmánku. Večer přelít 5 g této směsi 1/4 litru vody, nechat přes noc vylouhovat, ráno zcedit a vypít. ■ Sušené plody černého bezu 5-10 g přelít šálkem studené vody a nechat do rána vylouhovat. ■ List nebo lusky senesové z lékárny: 5 g drogy přelít šálkem studené vody a nechat 10 hodin vylouhovat. Denně pít 2-3 šálky. ■ V lékárnách se někdy prodávají preparované senesové listy, které působí bez křečí - velmi vhodné po operacích střev a konečníku. DESINFEKCE ŽALUDKU A STŘEV ■ Používá se česnek medvědí /list - jako salát/, jenž má antimikrobiální vlastnosti. Výtažkem z rostliny se léčí zvýšený krevní tlak, aterosklerosa, chřipka a je součástí jarních bylinných kúr. SPASTICKÁ ZÁCPA ■ Nať řebříčku, nať macešky, nať čubetu benedyktu, květ heřmánku, list seny, kůra krušiny olšové, list máty peprné vše po 30 g. Večer vypít horký odvar z této směsi. ■ Při střevních zánětech prospívá čaj z měsíčku, který působí i preventivně proti rakovině střev a ženských orgánů. ■ Sléz lesní, ale i ostatní druhy slézu působí dobře při střevních zánětech. CHRONICKÁ ZÁCPA ■ Velmi dobře pomáhá kúra z lněného semene. První 3 dny sníst 6 lžic semene - může být jemně namleté. Další dny po dobu až jednoho měsíce udržovací dávka 2 lžíce denně. Působí regenerativně na střevní sliznici. Kromě toho lněné semeno působí příznivě proti cukrovce, zvláště v kombinaci se smetankou lékařskou.

PRŮJMY V prvé řadě je nutné likvidovat zjištěnou příčinu - infekci nebo zánět. U dětí jsou vhodné sušené plody borůvky - 20 g plodů macerovat 12 hodin ve studené vodě, poté uvést k varu a

během dne vypít. ■ Směs bylin: kořen nátržníku, nať truskavce, nať jitrocele kopinatého po 20 g. Povařit ve 1/4 litru vody 10 g směsi a vypít. ■ Směs: kůra kaštanu koňského, kůra dubu, kořen kuklíku městského po 25 g. Vařit 10 g této směsi 5 minut ve ¼ litru vody. Brát během každých dvou hodin jednu pol. lžíci. 1 pol. lžíci dubové kůry vařit 5 minut ve 1/4 litru vody, 20 minut nechat louhovat. Pít po troškách během dne. Nať hadince - běžně připravit odvar a ráno a večer pít 1 šálek. HEMOROIDY ■ Vnější a vnitřní požití čaje z lnice, zhotoveného běžným způsobem. Pro vnitřní aplikaci vyrobit mast z lnice a vpravovat ji do konečníku. ■ Na vnější hemeroidy odvar: dubová kůra, bergenie, provádět koupele. Obklady z nastrouhané mrkve. Zevně aplikovat mast ze lnice. ÚNAVA, PŘEPĚTÍ, POMALÁ ČINNOST ŽALUDKU, ŽALUDEČNÍ KŘEČE A NADÝMÁNÍ ■ 3 díly semen anděliky, 2 díly sporýše, 1 díl fenyklu. 2 čaj. lžičky směsi na 1/4 1 vody. Sladit medem. Med posiluje nervy. Tato čajová směs postaví organismus na nohy při vysílení a rekonvalescenci. Čaj je též dobrý pro starší lidi. NADÝMANÍ ■ Fazolové lusky, zelí, hrušky, ohřívaná jídla, hltavý způsob jídla, sedavé zaměstnání a nedostatečně trávící sekrece způsobující nadýmání. Doporučení: při jídle nemluvit, přes den žvýkat několik zrníček kmínu, procházky s dechovým cvičením. ■ Čajová směs: oman, hořec, puškvorec nebo anýz a zeměžluč. Také studené obklady na břicho, 3-4x denně poloviční studené koupele a mezitím spodní střiky podle Kneippa. ■ Nejlepší Účinky má kmín s fenyklem. Fenykl je nejlepší pro malé děti: 1 kávovou lžičku rozdrcených semen fenyklu zalít 1/4 l vařící vody, přikrýt a nechat 5 minut vyluhovat. Dětem podávat po lžičkách.

■ Další čajová směs: kmín, fenykl, pelyněk pravý, řebříček vše stejným dílem. ■ Čajová směs na odvádění větrů: kmín, fenykl, heřmánek, meduňka, máta, čubet-benedykt, zeměžluč, andělíka, puškvorec vše stejným dílem. 1 pol. lžíce na 1/4 l vody zalít horkou vodou, 15 minut louhovat, pít teplé. ■ Čajová směs na zvýšení chuti k jídlu, která zároveň odstraňuje nadýmání: pomerančová kůra, kůra skořice, meduňka, fenykl - vše po 4 dílech, máta 7 dílů, condurango kůra 12 dílů, zeměžluč 15 dílů. 1 pol. lžíci směsi zalít 1/4 1 horké vody, nechat 15 minut louhovat, pít teplé před jídlem. NADÝMANÍ A KOLIKY ■ Směs bylin: 2 díly fenyklu, 3 díly kořene devětsilu, 1 díl máty, 2 díly heřmánku, 3 díly mochny husí. 1,5 čaj. lžičky směsi spařit 1/4 1 vody, nechat 15 min. vylouhovat, pít 3x denně 1 šálek před jídlem. Pít po 3 týdny, potom 1 týden vynechat a opakovat. ■ Víno proti nadýmání: /také žene silně na moč/. Ve víně vařit koprové semeno v poměru 1/4 l vína, 1/2 čaj. lžičky semen. Krátce povařit a nechat vychladnout. Potom vzít několik lžic horké vody a zcezená semena ještě propláchnout a tuto vodu smíchat s vínem. Pít denně několik odlivek tohoto vína. ■ Heřmánková kúra proti nadýmání: 2 čaj. lžičky heřmánku zalít 1/4 1 vařící vody a nechat 15 minut louhovat. Pít vlažné. Sladit medem nebo surovým cukrem. Ke snídani, k obědu a před spaním brát po několik dnů. Pak několik dnů vynechat a zase opakovat. Nadýmání může být také způsobeno špatnou činností jater nebo narušenou střevní mikroflorou. Nechat provést vyšetření stolice. ■ Opakující se nadýmání u řidičů: 5 dílů kontryhelu, 4 díly yzopu, 3 díly jablečníku, 2 díly máty, 1 díl světlíku, 3 díly saturejky, 2 díly mateřídoušky. 2 čaj. lžičky směsi na 1/4 1 vařící vody, nechat 15 minut louhovat. Před zalitím přidat ještě kousek citrónové kůry. Vypít 1 šálek po malých doušcích před odjezdem a 1 šálek po návratu. Kúra trvá 3 týdny, pak 1 týden vynechat a znovu opakovat. Při lehkém průjmu, při

potížích, při tvrdém břichu a pod. navštívit lékaře. ■ Pšeničné klíčky s kmínem: 1 čaj. lžička kmínových semen, rozdrtit s 1/2 lžíce pšeničných klíčků, promíchat s medem. Zapíjet po malých doušcích podmáslím. Nebo čisté pšeničné klíčky sníst v množství 1 pol. lžíce a zapít shora uvedenou čajovou směsí. ■ Sníst ráno na lačno ještě před vypitím šálku čaje 1 pol. lžíci kvasnic. ■ Nadýmání, aerofagie, je způsobeno vzduchem, který se dostal do břicha: 3 díly meduňky, 2 díly máty, 1 díl kmínu. 2 čaj. lžičky směsi louhovat. Pít ráno a večer 1 šálek. Tento čaj nepijí ženy v těhotenství. ■ Další směs bylin: 3 díly meduňky, 2 díly máty, 1 díl kmínu. 2 čaj. lžičky směsi louhovat 15 minut. Pít ráno a večer po šálku. ■ Další domácí prostředek proti nadýmání : meduňka, máta, heřmánek - vše stejným dílem. 1,5 čaj. lžičky směsi na 1/4 1 vody. Louhovat 15 minut. Pít ráno a večer po šálku. ■ Výborný je i sirup: 250 g listů kopřivy, 1,5 litru vody. Krátce povaříme, necháme pod pokličkou do rána vyluhovat, přecedíme, přidáme cukru dvakrát tolik, jaká je hmotnost odvaru, smícháme a vaříme do hustoty medu. Užívá se denně po 2 - 3 pol. lžících. VÝLUH NA ROZPUŠTĚNÍ HLENU PŘI ŽALUDEČNÍCH A STŘEVNÍCH POTÍŽÍCH, PŘI KŘEČÍCH V OBLASTI TRÁVÍCÍHO TRAKTU, PŘI PRŮDUŠKOVÝCH zánětech ■ 3 díly fenyklových semen, 2 díl kmínu. Krátce podrtit na mlýnku. Na lžičky směsi. Přelít vařící vodou a Pijí se přes den po malých doušcích

anýzového semene, 1 díl 1/4 litru vody 1,5 čaj. nechat 15 min. vyluhovat. 3-4 šálky.

GASTRITIS /žaludeční katar/ a NADÝMANÍ ■ Anýz 10 g, kmín 10 g, heřmánek květ 40 g, meduňka list 40 g. 1 pol. lžíce směsi do 1 šálku horké vody. Před každým jídlem vypijeme 1 šálek. KATAR ŽALUDKU A STŘEV

■ V případě jednoduchého žaludečního a střevního kataru pomůže tato směs: kozlík kořen, dubová kůra, kořen proskurníku, borůvka brusnice, heřmánek - vše po 20 g. Pije se 3x denně 1 šálek výluhu z 1 pol. lžíce směsi na 1 šálek vody. Současně se postit - nejíst ! PORUCHY TRÁVENÍ ■ Směs bylin: oddenek puškvorce 25 g, nať pelyňku 25 g. Denně pít 2-3 šálky čaje. ■ Směs bylin: 2 sáčky Stomaranu a 100 g zeměžluče smíchat. Pít denně 2-3x čaj. ■ Směs bylin: kořen libečku, nať meduňky po 25 g, list vachty, nať zeměžluče, šištice chmelu po 15 g. Čaj pít 3x denně. ■ Čaj z 1 pol. lžíce řebříčku - 3x denně. ■ Nálev z vachty trojlisté - 2x denně. CHRONICKÉ PORUCHY TRÁVENÍ ■ 10 g puškvorce přelít 1/4 1 studené vody, nechat stát 8 hodin. Výluh vypít po lžících. ZÁNĚT SLINIVKY BŘIŠNÍ ■ Čaj z čekanky, kořen pampelišky a měsíčku ve stejném poměru, odvar pít 3x denně jeden šálek. ZAŽÍVACÍ TRAKT - žaludek, střeva, slinivka ■ Velmi doporučovaná, jednoduchá a účinná směs podle rakouského lékopisu: majoránka nať 25 g, šalvěj list 25 g, máta peprná list 25 g a květ levandule 25 g. Pijeme 1-3x denně 1 šálek zálivky /výluhu/ z 1 pol. lžíce směsi na 1 šálek vody. NECHUTENSTVÍ, ŽALUDEČ. A TRÁVÍCÍ POTÍŽE, NEDOSTATEK ŽALUDEČNÍ KYSELINY ■ 3 díly dobromyslu, 2 díly třezalky, 1 díl macešky, 20 g drcené směsi na 1/4 1 vody. Odvaru vypít denně 3 šálky. Nejlépe uchovat v termosce. NECHUTENSTVÍ ■ Povzbuzení chuti k jídlu vykoná stomachikum z hořkých látek

jako čaj: vachta třílistá 20 g, zeměžluč 20 g, pelyněk 20 g a máta peprná 40 g. Před každým jídlem vypijeme doušek čaje, připraveného z uvedené směsi jako nálev z 1 čaj. lžičky směsi na 1 šálek vody. ZAŽÍVACÍ POTÍŽE NEURASTENIKŮ ■ Směs bylin: nať meduňky, květ levandule, nať čubetu benedyktu, list máty - vše po 25 g. Pít 3x denně šálek. ŽALUDEČNÍ NEURÓZA ■ Směs bylin: nať třezalky a řebříčku po 25 g. Čaj pít 3x denně. SMĚS NA ŽALUDEČNÍ VŘEDY ■ Kostival kořen, truskavec, měsíčník, řepík, tužebník, meduňka, třezalka a lnice - vše stejným dílem. Pít odvar 3 x denně šálek. ZÁPACH Z ÚST ■ Připravit směs ze stejných dílů kořene hořce, drcených jalovčinek, šalvěje a levandule. Půl sklenice na lačno vypít, druhou polovinu použít 3 x denně k vykloktání.

EXÉMY Kožní neduhy, alergie atd. mají souvislost s vnitřními orgány, důsledky životosprávy a potom teprve s vnějšími vlivy. K některým exémům dochází překyselením organismu. ■ V každém případě je nutno zavést zásadotvornou dietu, tzn. omezit masné výrobky, vývary apod. Jíst co nejvíce syrové zeleniny. Pak můžeme přistoupit k čištění organismu pomocí bylin. ■ Směs bylin: oddenek pýru, nať zemědýmu, nať popence, kořen omanu, květ černého bezu, nať kopřivy, nať tužebníku po 25 g a 10 g drcených plodů jalovce. 1 čaj. lžička směsi do 1/4 1 vody, vypít 2x denně čtvrtlitr. ■ Směs bylin: kořen pampelišky, kořen lopuchu, nať macešky, nať kopřivy, červený jetel - hlávky, nať pýru rolního, nať rozrazilu. Běžně připravit čaj a pít. 2x denně. ■ Vnější aplikace: mokvavé exémy - koncentrovaný odvar z dubové kůry /asi hrst dubové kůry vařit 1/2 hodiny v 1 litru vody/. Omývat a dávat obklady. ■ Tužebník jilmový - připravit běžným způsobem, dávat obklady a omývat. ■ Směs bylin: levandule, rozmarýn, dvojzubec, tužebník, vlaštovičník, rozrazil, nať přesličky, kakost smrdutý,

starček Fuchsův - obklady a omývání. ■ Případně též aplikovat propolisovou mast, pokud na ni není alergie. Na mokvavé exémy se dá použít napráškovaný kořen puškvorce, který působí silně desinfekčně. ■ Při každém exému je třeba ovlivnit látkovou výměnu pitím čaje z kopřivy dvoudomé a ze smetanky lékařské /kořen, list/. ■ Příp. lze brát denně 1 čaj. lžičku šťávy z kořene a natě smetanky lékařské. Zvláště dobře působí u dětí. ■ Na vnější aplikaci dobře slouží nálev z vlaštovičníku většího /příp. extrakt/. Vlaštovičník působí na exémy charakteru plísňového. HNISAVÉ PROCESY NA RUKOU A VŮBEC VŠECHNY ZÁNĚTY ■ Koupele nebo obklady z podražce křovištního. Bylinu 15 minut louhovat. Provádět obklady a omývání. ■ Kašovité obklady z nastrouhaného kořene kostivalu. CUKROVKA /podpůrné čaje/ Příprava čajů: 1 polévková lžíce směsi, krátce povařit, 20 minut nechat louhovat. Pít 2-3x denně šálek. ■ Směs bylin: plod jalovce 10 g, třezalka 10 g, smetanka 15 g, oplodí fazole 20 g, list korůvky 50 g. ■ Směs: list borůvky 40 g, oplodí fazole 60 g. ■ Směs bylin: semeno řeckého sena, nať jestřebiny, semeno ostropestřece, list borůvky - vše stejným dílem. ■ Směs bylin: list borůvky, kořen smetanky, list brusinky, kořen nátržníku, plody jalovce po 20 g. ■ Směs: list kopřivy, plod fenyklu, kořen lékořice po 10 g, nať macešky 20 g, oplodí /lusky bez semen/ fazole 10 g. ■ Čaj z natě - krvavec toten. PADÁNÍ VLASŮ ■ Stejným dílem naložit listy buxusu, plody lichořeřišnice, větší kořeny kopřivy, kořene lopuchu a přidáním rozmarýny. Louhovat 1 měsíc v 1 litru 40% kořalky. Po zředění vodou

používat na masáž vlasové pokožky. HOREČKA ■ Několikrát denně pít čaj z tužebníku jilmového, brát výtažek z rudbeckie růžové, 5 lžic denně. ■ 2x denně čaj z pelyňku pravého - zvyšuje obranyschopnost. ■ Směs bylin: kůra vrby 50 g, vachta třílistá, kořen hořce, květ černého bezu, lipový květ - po 10 g. 2 minuty vařit a pít čaj několikrát denně. RAKOVINA ■ Šťáva z červené řepy, čaj z květů měsíčníků, žen-šen, cibule, česnek, propolis /včelí tmel/, ten v mnoha případech dokáže obklopit nádory, tím je izoluje a uzavře. Dochází k zapouzdření nádoru.

UNIVERZÁLNÍ ČAJ - tonizující, protizánětlivý, močopudný, žlučopudný, zlepšuje činnost zažívacích orgánů, jater, čistí krev, stimuluje imunitní systém a hormonální činnost. Listy kopřivy, břízy, řepíku, vše stejným dílem. Přidáním další bylinky 1:1 nebo 2:1 vznikne čaj na: dýchání a kašel podběl,

- sléz, proskurník, divizna nebo

ženské orgány

- kontryhel, chmel,

srdeč. choroby a tlak

- květ hlohu,

cévy zažívání

- list černého rybízu, - zeměžluč,

moč. systém a prostata - zlatobýl, cukrovka zácpa průjem

- lusk fazole, list borůvky, - senes, - dubová kůra,

játra infekční choroby

- ostropestřec, - heřmánek,

nachlazení

- šípek,

pro pocení

- lípa,

proti pocení

- šalvěj, yzop.

*

1 + 1

DALŠÍ UNIVERSÁLNÍ ČAJOVÁ SMĚS Zlepšuje spánek, stimuluje imunitní a hormonální systém, obranyschopnost organismu, zpomaluje procesy stárnutí, snižuje cukr, čistí krev i moč, je močopudný, zlepšuje zažívací procesy i poruchy, čistí játra, podporuje krvetvorbu, snižuje bolesti hlavy a migrény, čistí plet, tlumí stresy, je pro prevenci angíny a kašle, oddaluje revmatismus a dnu a je vhodný i pro starší lidi : 3 díly listu kopřivy a 1 díl listu pampelišky. Vodu nechat několik minut vařit bez pokličky, vhodit hrst směsi, znovu uvést do varu pod pokličkou na 20 - 30 minut a odstavíme k záparu. Čaj přecedíme, nefoukáme, nepřeléváme. Ochladíme ledem nebo studenou vodou. Po přípravě urychleně vypijeme do 1/4 hodiny. ČAJ PRO ZLEPŠENÍ PAMĚTI 2 lžíce jasanových větviček a 1 lžíce šípkových větviček /mladé výhonky/ do 3-4 litrů vody. Vařit 6 minut, scedit, pít po jídle asi po 3 týdny. Kúru možno opakovat. Na následující straně na Vás čeká předpis na čaj výrobně náročnější, ale lidskému organismu velmi prospěšný.

CELOROČNÍ ČAJ

Sběr potřebných bylin začíná brzy na jaře. Nejprve je to květ podbělu, nakonec lístky růže, které se sbírají na podzim. Uvedené byliny se sbírají a suší podle uvedeného pořadí a utvoří na podzim zdravotní čaj, krásně vonící a chutný, který se pije přeš zimu denně 1 šálek k večeři. Na 1 šálek vrchovatou čaj. lžičku dobře promíchaně směsi, spařit horkou vodou, půl minuty nechat táhnout, scedit a pít po doušcích. Směs na celoroční čaj sestává ze stejných dílů : - květ podbělu, - květ petrklíče, - listy fialek a jejich květy, - květy a list plicníku, - květy šťavelu, - kvetoucí nať popence /ale jen málo, k okořenění/, - výhonky kopřiv, - kontryhel - listy a květy, - rozrazil - listy, květy, - jahodník - listy /pokud možno lesní/, - ostružinové výhonky, - malinové výhonky /pokud možno lesní/, poupata černého bezu, později květy černého bezu, - sedmikráska - květy, - lipový květ /pokud možno trhaný na slunci/, - heřmánek trhaný na slunci, - tužebník - květy,

- měsíček - květy, - mařinka vonná - listy, květy, - řebříček na slunci trhaný /ale pouze poloviční množství/, - tymián - nať, meduňka - listy, - máta peprná - listy, - divizna - květy na slunci sbírané, - třezalka - kvetoucí nať, - majoránka - listy a květy /nebo dobromysl/, - vrbovka malokvětá - nať, - smrkové špičky, - svízel - nať, - růže - lístečky všech barev, jen biologicky hnojené.

VODOLÉČBA Léčení revmatismu podle Seb. Kneippa 1.den TEPLÁ KOUPEL NOHOU Voda teplá 31°C, do vody hrst soli. Doba koupele 15 minut. Teplé koupele jsou hlavně pro ženy a působí zdárně při porušení oběhu krve, při bolestech hlavy, poněvadž svádí krev do nohou. 2.den ŠÁL Užívá se zejména pro prsa a hořejší část zad. Vlněný šátek rozměrů 1x1 m a větší se složí z rohu do rohu. Získá se trojúhelník. Ten se přehodí přes ramena, takže 1 cíp přiléhá na záda a 2 menší cípy na prsa. Šál namočíme do studené vody, vyždímáme jej, přiložíme na holé tělo a suchým plátnem nebo vlněným šátkem jej zahalíme, aby neměl přístup vzduch. Brzy pocítíme, jak se vyvíjí příjemné teplo a jak se mokrý šátek stává teplým, znenáhla až horkým.

šál se bere na 1 hodinu. Nesmíme zapomenout šál znovu namočit do studené vody a vyždímat, obyčejně po 1/4-1/2 hodině. Tento zábal rozpouští a podporuje vyměšování škodlivých látek. 3.den PARNÍ LÁZEŇ NA NOHY Přes židli položíme po délce na sedadlo vlněnou, dosti širokou přikrývku, na kterou se nemocný posadí oblečený v horní části těla a nohy až po kyčle má obnažené. Před něj na zem postavíme nádobu naplněnou přes polovinu vařící vodou a přes hořejší okraj této nádoby položíme úzké prkénko tak, aby si o ně nemocný mohl pohodlně opřít nohy /pozor, aby se nemocný neopařil uklouznutím do vařící vody!/. Když se nemocný posadil na židli, otočí kolem sebe vlněnou přikrývku tak, aby utvořila "vlněnou rouru", kterou pára vystupuje k nohám. Do vody lze dát odvar ze senných strusek /čerstvé horské seno/. Doba lázně : poprvé 15 - 20 minut, později podle stavu pacienta až 30 minut. Po každých 5-10 minutách nutno přidávati do nádoby trochu vařící vody, aby teplota neklesala. Vystupující páry budí novou činnost, přinášejí svěžest do těla a jsou přípravou na další aplikace. Silnější naparování aplikujeme, chceme-li víceméně působit na celé tělo, při bolestech hlavy apod. Po parní lázni následuje vždy ochlazení - rychlé studené omytí. Ochlazením se uzavřou póry. 4.den PARNÍ LÁZEŇ NA HLAVU Je zapotřebí malá, nejlépe dřevěná nádoba s přiléhajícím víkem, spíše hluboká než široká, s uchy, abychom se o ně mohli oběma rukama opřít, židle, stolička pod nádobu a vlněná přikrývka. Když je vše připraveno, naplní se na stoličce stojící dřevěná nádoba do 3/4 vařící vodou, víkem a vlněnou přikrývkou ji dobře přikryjeme, aby pára neucházela. Léčený si obnaží horní část těla až ke kalhotám, kolem nichž si ováže suchý šátek, aby na něm zadržel stékající pot. Potom se léčený posadí na židli, dlaněmi se podepře o ucha nádoby a tělem se nahne nad nádobu. Horní část těla a nádobu přikryjeme zvolna vlněnou přikrývkou, a to tak, aby nikde nemohla unikat pára. Nyní teprve odkryjeme víko nádoby.

V prvním okamžiku se některý člověk zhrozí vysoké teploty, avšak brzy přivykne. Nejprve se pozdvihne hlava, otáčí se s ní postupně na všechny strany. Když však horkost poněkud povolí, skloní se hlava dopředu co možná nejvíce. Není se třeba při tom strachovat, není znám případ, kdy by napařování hlavy uškodilo. První lázeň trvá 20-24 minut. Po celou tu dobu musí pacient držet hlavu nad párou a podle možností též mít oči, nos a ústa otevřená a páru vdechovat, jak jen snese. Když uplyne předepsaná doba, odstraníme vlněnou přikrývku a omyjeme horní část těla silně studenou vodou. Pak se pacient pohybuje v bytě bez otření /osuší se pouze vlasy/, až oschne a kůže nabude své normální teploty /minimálně 1/2 hodiny/. V zimě provádíme uvedenou lázeň v teplé místnosti. Při nedodržení je možno si způsobit katar nebo jinou nebezpečnou chorobu. Do vařící vody je možno přimíchat byliny. Nejvíce se doporučuje 1 lžíci roztlučeného fenyklu. Dobře také poslouží šalvěj, řebříček, máta, bez, jitrocel, lipový květ. Stačí i hrst senných strusek. U většiny lidí účinkuje pára brzy. Již za 5 minut řine se pot z čela a za 8-10 minut potí se hlava všemi póry. U některých lidí - většinou chudokrevných, s nízkou teplotou těla, je účinek páry až později a doporučuje se po 10 minutách přidat do vody zcela rozpálenou cihlu. Voda syčí a pára je hustější a mocně vystupuje vzhůru. Účinky této lázně jsou značné: dobře působí na kůži horní části těla, jejíž póry otevírá, pak na vnitřek těla : rozpouští a odstraňuje škodlivé látky, ale účinkuje také znamenitě i při bolestech hlavy, znění v uších, revmatických a křečovitých bolestech v šíji a v ramenou, při svírání na prsou atd. /Pozn.: při návalech a mrtvici užil jsem napařování hlavy s dobrým výsledkem/., Tato lázeň silně rozpouští a vylučuje mnoho potu, a proto ji lze užít maximálně 2x za týden, aby nenastalo zeslábnutí organismu. 5.den ŠÁL Viz 2.den - shodné. Těchto 5 vodních prostředků provádět v předepsaném pořadí po

dobu 3 týdnů. Pokud by se snad objevily potíže /což je nepravděpodobné/, pak přerušit. V každém případě sledovat činnost srdce.

ŠŤÁVY A SIRUPY ŠŤÁVA ZE SYROVÝCH BRAMBOR Čerstvá šťáva ze syrových brambor se užívá pro léčbu zánětu žaludku, vředové choroby žaludku a dvanácterníku. Denně brát 3x po 2-3 pol. lžících šťávy. ŠŤÁVA Z ČERNÉHO JEŘÁBU Šťáva z černého jeřábu se užívá při arterioskleróze, k úpravě metabolismu a zánětu žaludku. Užívá se 1/2 hodiny před jídlem 3x denně 2-3 lžíce šťávy. SIRUP Z ČERNÉHO BEZU 25 květů černého bezu se po omytí přelije 2 litry převařené, vychladlé vody a nechá se 24 hodiny vyluhovat. Potom výluh scedit, přidat 2 kg krystalového cukru a podle chuti až 70 g kyseliny citrónové. /Pokud chceme sirup bez chemického konzervačního prostředku, pak je nutno přidat do 1 litru výluhu aspoň 1,5 kg cukru k rozpuštění. Až se cukr za studena mícháním zcela rozpustí, přidat na špičku nože Petol a slít sirup do lahví.

VÍNA

ROZMARÝNOVÉ VÍNO 50 g drogy rozmarýny do 3-4 l dobrého přírodního vína. Nechat 3 dny louhovat. Použití: na osvěžení stařeckého srdce, které ještě není nemocné, ale už není tak výkonné. 2x denně po 1 dl. VÍNO PROTI HOREČCE 2 velké kořeny smetanky se nakrájejí a nechají se 3 dny louhovat v 1/2 l bílého vína. Při horečce brát každou hodinu 1 malou skleničku. VÍNO NA SRDCE Do 1 litru čistého přírodního vína se dá 10 stonků petržele i s listy, k tomu se přidá 1-2 pol. lžíce vinného octa. Celé se 10 minut povaří na slabém plameni /pozor - pění!/. Potom se přidá 300 g pravého včelího medu a opět se nechá 4 minuty slabě vařit. Sklenici vypláchneme silným alkoholem a horké víno na srdce se do ní nalije. Důkladně uzavřít. Na dně se utvoří usazenina, která není škodlivá a můžeme ji vypít. Toto víno pro nemoci srdce se velmi osvědčilo při slabostech srdce, při angině pectoris. Když jednou ucítíš své srdce /při změně počasí nebo při rozčílení/, užívej dvě, tři nebo i více polévkových lžic vína denně a každé píchnutí u srdce jakoby odfouklo. VÍNO ČUBETOVÉ PROTI JATERNÍM NEMOCEM Svařte v poměru 10 g čubetové natě na 100 g dobrého přírodního silného vína. Zfiltrujte a uložte do menších lahví. Denně na lačný žaludek jednu větší odlivku likérovou. MÁTOVÉ VÍNO NA OBKLADY Hrst máty se povaří v litru vína. Používá se na obklady při žaludečních potížích nebo na plíce. Po přefiltrování se může pít - denně 1 dl. VÍNO Z NÁDUTĚ /BRYOPHYLLUM/ PŘI ŽALUDEČNÍCH VŘEDECH Při léčbě žaludečních vředů se užívá ráno na lačno 1 malá lžička. 4-5 listů nádutě se nadrobno poseká a vloží do 1 litru bílého vína. Uloží se na 1 měsíc do chladna a temna.

BYLINNÉ A MEDICINÁLNÍ LIKÉRY LIKÉR BŘÍZOVÝ PROTI VODNATELNOSTI Do 1 litru březové šťávy /přefiltrované/ naložte 100 g cukru, 50 g medu, 4 g kyseliny vinné a 2 g mandlového mléka. Nechte několik dní táhnout, zfiltrujte. Brát denně odlivku na lačný žaludek. Mandlové mléko se získá louhováním rozmixovaných mandlí v mléce. LIKÉR PROTI PŘEKYSELENí ŽALUDKU Do 15 dílů červeného vína vložte a nechte táhnout po celý týden na slunci: po 2 dílech jemně sekané pomerančové kůry /řádně omyté/ a heřmánkových květů a po 1 díle hořkého jetele /vachty/, pelyňku a natě zeměžluče. Zfiltrujte. Likér je nepostradatelný pro starší muže, trpící na překrvení. LIKÉR HEŘMÁNKOVÝ PROTI CHRONICKÉMU REVMATISMU 75 g kořínků pravého heřmánku rozemelte na prášek, prošijte a namíchejte do 1 litru dobré žitné kořalky. Nechte 14 dní táhnout, zfiltrujte. 3 x denně po 10 kapkách. Ne více, pokazili byste si jinak žaludek. LIKÉR JEHLICOVÝ PROTI DNĚ, REVMATISMU A VODNATELNOSTI Svařte hrst čerstvých nebo lehce spařených sušených kořínků jehlice trnité v 1 litru dobrého červeného vína a zfiltrujte. Denně ráno na lačný žaludek a večer před spaním po jedné odlivce. LIKÉR BEZINKOVÝ PROTI NEURALGIÍM 2 litry omytých plodů černého bezu, tzv. bezinek, svařit s 1 litrem vody, přecedit /možno vymačkat nebo vylisovat/, přidat 3-4 kg cukru a 5 minut povařit, přidat 2 vanilkové cukry a 3 minuty povařit, přidat 1 čaj. lžičku mleté nebo rozpustné kávy a 2 minuty povařit. Nechat vychladnout a přidat půl litru rumu. Používá se na všechny bolesti neuralgického původu. Večer před

spaním jednu odlivku.

KAPKY, MASTI A MAZÁNÍ PUPÁLKOVÝ OLEJ JAKO KAPKY Vylisováním semen pupalky dvouleté /Oenothera biennis/ získá se olej k použití při nezhoubném onemocnění prsu, poruchách srdeční činnosti, cévních chorobách a vysokém krevním tlaku, obezitě, exémech, astmatu, alergiích, roztroušené skleróze /sclerosa multiplex/, alkoholismu a jím způsobených poškozeních tělesných tkání. Používá se denně 2x20 kapek. "DVANÁCTERNÍKOVÉ" KAPKY V jemném 80% konzumním lihu se 30 dní macerují tyto byliny: kozlík - kořen 6 dílů, andělika - kořen nebo plod 10 dílů, šištice chmelu 3 díly, list vachty 1 díl, hořec žlutý - kořen 2 díly, jalovec - plod 5 dílů, zeměžluč - nať 8 dílů, kořen puškvorce 5 dílů a 150 dílů lihu. Přefiltrovat a uložit v chladnu. Kapky zředit 1 - 2 dl vlažné vody. Používá se 3-20 kapek /vyzkoušet/ do 1 dl vody 20 - 30 minut před každým jídlem tlumí hlad. Když použijeme 1/2 - 1 čaj. lžičku kapek do 1 dl vlažné vody a také 20 - 30 minut před jídlem, dostaví se pravý opak stimulují se trávící procesy, dobře nám chutná a kapky jsou lékem pro chronické trávící potíže. Při křečích nejasného původu, bolestech žaludku, plynatosti, nutkání ke zvracení, zvláště po těžkém jídle, při křeči žlučníku a žlučovodu 2-3 lžičky kapek do 1-2 dl vlažné vody, po vypití nelehat! Potíže přejdou do 1/4 hodiny. MAST PROTI RÝMĚ, TZV. "TESAŘOVA" Perboritan sodný 1 g, čistá vazelína bílá nebo žlutá 20 g, eukalyptový olej 12 kapek. Připravují lékárny. Vtírat do nosu. MĚSÍČKOVÁ MAST PROTI BOLESTEM KL0UB8 A V ZÁDECH 500 g sádla, 2 dvouhrstě květu měsíčku zahradního, 1 kulička borové pryskyřice, 2 lžičky kafru, 100 g včelího vosku, 1 hrst

květu heřmánku. Ve vodním lázni rozpustit sádlo, vložit rozsekané květy měsíčku a květy heřmánku. Vařit na mírném ohni po 3 hodiny, ponechat stát do druhého dne. Znovu nechat rozpustit na mírném ohni, přecedit a zbytky z květů měsíčku a heřmánku vylisovat /nebo rozmixovat/ a znovu vlít do masti a rozmíchat. Vše procedit přes gázu do zavařovací sklenice a opět ve vodní lázni mírně vařit. K tomu přidat borovou pryskyřici, zabalenou v gáze, zavěšenou na pevné niti /mírně s ní pohybovat/, kafr, včelí vosk. Vařit do rozpuštění. Po vychladnutí dát do lednice. /Pryskyřice se rozpouští pouze v lihu. Je zdání, že z pryskyřice nic neubylo, ale rozpustí se terpentýnové silice a zbude kalafuna, jež se vyhodí/. Použití : při bolestech v zádech masírovat mastí 10-15 minut. Potom přikrýt gázou. MAST PŘI ZÁNĚTU ŽIL A KŘEČOVÝCH ŽILÁCH 200 g měsíčkové masti a 10 g propolisové tinktury. Do měsíčkové masti podle předcházejícího předpisu po rozpuštění ve vodní lázni přidat propolisovou tinkturu a dobře promíchat. Zanícené místo potřít mastí na sílu nože, na to přiložit papírový ubrousek, přeš to mikrotenový sáček a navrch zavázat pružným obinadlem. Nechat působit přes noc. Denně opakovat. Vyléčené během týdne. KOSTIVALOVÉ MAZÁNÍ Do 1 litru vroucí slivovice max. 50% postupně vmíchejte 30 g na prach nadrceného kořene kostivalu lékařského a 1/2 hodiny míchejte a vařte. Potom dolijte, co jste vyvařili a ve vhodném pytlíku vymačkejte a vyždímejte do lahve. Tím je hotové základní mazáni na obklady při pohmožděninách, modřinách, namožení, bolestech vazů, kostí a kloubů - k masírování. Když dáte jen polovici slivovice, můžete v druhé polovině macerovat : květ černého bezu - na snižování přecitlivělosti nervových zakončení masírované oblasti, proti zánětům nervů a proti revmatismu,

šalvěj

- protizánětlivé, omezuje potivost,

řepík

- mírně stahující,

třezalka

- snižuje citlivost pokožky,

měsíček

- změkčuje pokožku a působí protizánětlivě,

levandule

- potlačuje plísně, houby a mikroorganismy,

jírovec

- zlepšuje stavy cév.

Po vylisování slijte oba extrakty. Mazání /nikoliv obklady!/ na všechny kloubní potíže, páteř, otoky, svalový a kloubní revmatismus, artrózu, dnu - pro většinu potíží starších lidí za podmínky, že mají v pořádku pokožku. Končetiny se mažou směrem k srdci! Maže se až 3x denně, řídí se stavem pokožky. Masíruje se do mírného zarudnutí zdravé pokožky nad klouby, svaly, vazy. Na konci mazání a masírování, kdy se již projevuje mírná lepivost slizů, se dává suchý obklad k zateplení. Na záda např. staré tričko. MĚSÍČKOVÝ OLEJ Do 1/4 litru 120°C teplého oleje přidáme asi 20 - 30 g měsíčkového květu a půl hodiny při této teplotě mícháme. Odstavíme a druhý den v hadříku vylisujeme do lahve. Z měsíčku jsou nejlepší květy za studena sušené ve tmě, sytě oranžové okvětní lístky, olej olivový nebo slunečnicový. Do hotového měsíčkového oleje lze přidat vitamín E a AD v kapkách /po 10 ml/. /Měsíček lze nahradit třezalkou, heřmánkem, šalvěji, lopuchem aj., ale to je pouze náhrada s menší účinností/. Použití: na exémy, lupénku, při zánětlivých procesech do oblasti oněch zánětů. Na angínu a kašel se maže hrudník a krk. Ledviny mažeme na střední oblasti zad. Měchýř, prostatu a ženské orgány mažeme na vnitřní stranu stehen - třísla a podbřišek mimo ochlupení. Křečové žíly: mažeme na nohy sami směrem k srdci, obráceně bychom si poškodili žilní chlopně. Nenechávejte se masírovat obráceně! Měsíčkový olej se používá i při spálení od žehličky, slunce i při terapeutickém ozařování. KOSTIVALOVÉ MAZÁNÍ PROTI BOLESTEM KL0UBŮ, PÁTEŘE A K REGENERACI TKÁNĚ Do 1 litru 40% kořalky naložíme po 35 g třezalky, 35 g květu

jírovce, 35 g kokošky pastuší tobolky, 35 g květu bezu černého. Nakládá se postupně, jak rostliny nakvétají. Dají se použít i sušené byliny. Po 2 měsících naložení vezmeme 40 g sušeného, jemně napráškovaného kořene kostivalu /použije se tříštivý kávomlýnek/ a 1 litr 40% kořalky. Kořen je nutno vařit půl hodiny. Potom odvar necháme 3 dny vyluhovat, scedíme a vymačkáme přes silonovou punčochu a spojíme s extraktem z ostatních bylin. V troše lihu rozpustíme 15 g kafru a vmícháme do směsi. Uložíme v chladu a temnu. Vtíráme do bolestivých partií. S přidáním měsíčku zahradního se dá použít i na křečové žíly. REGENERAČNÍ MAZÁNÍ Vaříme 40 g kostivalového prášku v 1 litru 40 % kořalky. Dá se potom využít při různých zhmožděninách u dětí, při poranění šlachy apod. V kombinaci s Herbadentem /z lékárny/ a arnikovým výtažkem /z lékárny/ na ošetřování zánětlivých dásní /paradentóza/ nebo se dá aplikovat i samostatný nastrouhaný kořen, který se přikládá na gáze na dáseň. OLEJ NA ZANÍCENĚ KŘEČOVĚ ŽÍLY 1 litr slunečnicového oleje se zahřeje na 130°C a vhodí se do něho 200 g měsíčkových květů a 100 g nastrouhaných kaštanů /jírovec maďal - plody/. Vaří se 15 minut. Za 2 dny se zcedí. Používá se k lehkým masážím zanícených křečových žil, vždy směrem k srdci! VÝTAŽEK Z TŘAPATKY NACHOVĚ Louhováním kořenů nebo okvětních lístků třapatky nachové /Echinacea purpurea/ v čistém lihu v poměru 1:4 dílům lihu připraví se výtažek. Doba louhování 3 týdny na teplém, slunném místě. Tato tinktura se používá jako tzv. adaptogen /zvyšuje obranyschopnost organismu/. Při chřipkových epidemiích, při angínách, zánětlivých onemocněních ledvin a při všech zánětech. Preventivně se užívá asi 1 pol. lžíce, léčebně asi 5 pol. lžic denně. V kombinaci s čajem z tužebníku jilmového je nejlepším prostředkem proti chřipkovým onemocněním.

OLEJOVÁ EMULZE Z ALOE Emulze léčí velmi dobře popáleniny 2. a 3. stupně a je také dobrým léčivem při spáleninách po rentgenovém záření, příp. slouží jako výborné profylaktikum takovýchto popálenin. Taktéž je vhodné k léčbě zánětů ženských rodidel a některých exémů. Složení: 78 g šťávy z listů aloe, 11 g ricinového oleje, 10,9 g lanolinu a příp. 0,1 g eucalyptového oleje. Dobře promíchat v mixéru a uložit v lahvičkách v lednici. VÝTAŽEK NA LÉČBU KOŽNÍ PLÍSNĚ V 1 litru francovky Alpy naložit 200 g šalvěje, 200 g tymiánu a 200 g vlaštovičníku. Nechat louhovat 3 týdny, pak smíchat 1 díl tohoto výtažku s 3 díly obyčejného 8 % octa. Pečlivě omyté nohy se ošetřují touto směsí několikrát denně. Zde působí fytoncidy těchto rostlin s kyselým působením octa. Kůži je nutno občas promastit lanolinovou mastí. MAJORÁNKOVÁ MAST PŘI RÝMĚ

1 pol. lžíce červeného vína se vaří 1 minutu s čajovou lžičkou majoránky, přidá se 1 pol. lžíce másla, roztaví se, přecedí, nechá vychladnout a uloží se do chladničky. Mast se vtírá do nosu a na jeho okolí. MAST NA KONEČNÍK PŘI HEMOROIDECH 3 lžíce cibule, 3 lžíce mrkve, 3 lžíce olšových větviček /mladých výhonků/ nebo 15 olšových listů rozmixovat na jemno, zamíchat do 200 g sádla. Při potížích mazat podle potřeby. MAZÁNÍ PŘI BOLESTECH TROJKLANNÉHO NERVU, ZUBŮ I NERVŮ Bolestivá místa potírat směsí : 1/3 třezalky, 2/3 slivovice, nechat vyluhovat 4 dny. Pak potírat každou chvíli bolestivé místo. MAZÁNÍ NA PÁTEŘ 4 mladé výhonky větvičky thuje, 1 lžíce kmínu, 3 stroužky česneku do 1,5 litru vody, vařit 10 minut, nechat zchladnout, scedit a smíchat se 1/4 litru slivovice. Natírat denně páteř i klouby při bolestech. Vydrží 2-3 měsíce, kúru možno opakovat. NA VYROVNANÍ FUNKCE LEDVIN

Čaj: 1 polévková lžíce nakrájených mladých lipových větviček /ne květ/ na 1/2 litru vody, 7 minut vařit. Pít po 3 týdny. Po vypití čaje natírat slivovicí kůži v oblasti ledvin.

KOUPELE

KOUPELE NOHOU - při pocení 1 hrst dubové kůry, 1 hrst přesličky, 100 g nakrájené cibule, 3 lžíce pelyňku, 2 lžíce soli. Do 4 litru vody, vařit 10 minut, vlít do kbelíku. Koupat 20 minut v přiměřené teplé vodě. CELKOVĚ KOUPELE - při potížích látkové výměny Odvar z 1 hrsti dubové kůry, 200 g nakrájené cibule, 1 hrst přesličky, 5 stroužků česneku, 3 lžíce fenyklu, hrst bezinkových větviček /mladé výhonky/, vše do 4 litrů vody. Vařit 10 minut, slít do vany, dotočit vodu. Koupel trvá 20 minut. CELKOVÁ KOUPEL PRO ODOLNOST PROTI NASTUZENÍ NA ZIMU Koupel: na 5 1 vody 3 hrsti jeřabin /i planých, listy, větve, bobule/, 10 minut vařit, scedit. Koupel trvá 20 minut. Vody až po krk. Aspoň 3 x před zimou. Současně se pije tento čaj : 1 lžíce bobulí jeřabin na půl litru vody. Vařit 7 minut. KOUPEL, JESTLIŽE ZEBOU NOHY Odvar : 3 lžíce mladé dubové kůry /koncové tenké větvičky/, 2 lžíce soli, 2 lžíce octa na 2,5 litru vody. Vařit 8-10 minut. Koupel nohou večer po dobu 20 minut.

VYBRANÉ PŘEDPISY EXÉM - na omývání maceška rolní, nať

60 g

pampeliška, list

40 g

vlaštovičník, stonek,list 60 g blatouch luční

20 g

levandule, květ

20 g

šalvěj, list

20 g

zeměžluč, kvetoucí vršky

20 g

HEMOROIDY - čaj i koupele kaštan jírovec

70 g

ostropestřec, semeno

30 g

přeslička a hloh, celé

60 g

CHUDOKREVNOST - čaj ořešák vlašský, list

70 g

oman pravý, kořen

30 g

levandule

30 g

rozmarýna

50 g

hluchavka bílá

70 g

LIŠEJE - omývání mydlice, celá rostlina

20 g

potměchuť, stonek

60 g

maceška rolní, květ

20 g

ořešák vlašský, list

40 g

JATERNÍ CHOROBY - čaj řepík, list

60 g

artyčok, list

60 g

kerblík zahradní

20 g

vlaštovičník větší,stonky 20 g potočnice,celá rostlina

40 g

pampeliška, list

20 g

KLOUBNÍ ZÁNĚTY ARTRITMICKÉ - čaj šalvěj, list

20 g

artyčok, list

60 g

tužebník jilmový, kořen

20 g

lopuch, kořen

20 g

jalovec, bobule

20 g

pampeliška, kořen

40 g

ostružiník, list

40 g

kopřiva dvoudomá,kořen

120 g

POPÁLENINY - obklady cukrová řepa

40 g

růže stolistá, květ. lístky 120 g cibule

40 g

chebdí, kořen

40 g

DNA - koupele rmen římský, celá rostlina

40 g

kručinka, květ

20 g

ocún, květ

20 g

vlaštovničník, stonek

120 g

TRUDOVITOST PLETI -obklady i čaj maceška rolní, nať

50 g

bez černý, květ

40 g

kopřiva dvoudomá, list

30 g

též užívat jako čaj. REVMATISMUS - koupele kapusta, list

120 g

kozlík, kořen

40 g

černý rybíz, list

120 g

vřes, květ

40 g

kopřiva dvoudomá,kořen

40 g

RÝMA - koupele, předloktí ibišek, kořen mák vlčí, květ. lístky

120 g 60 g

čajová směs na pití culírová řepa, šťáva,list

40 g

OBKLADY OBKLAD NA ZDUŘENINY A ZÁNĚTY 200 g syrové cibule pokrájet, zabalit do gázy a přiložit na 2 hodiny přes den nebo na noc nebo 200 g cibule pokrájet, 2 lžíce anýzu, 2 lžíce fenyklu, podusit se 2 lžícemi vody asi 4 minuty. Zabalit do gázy a příjemně teplé přiložit na 2 hodiny nebo na noc.

OBKLAD NA KŘEČOVÉ ŽÍLY Po dobu 5 dní se denně přikládají vždy na 1 hodinu obklady z kyselého zelí. Při této chorobě se kyselé zelí nesmí jíst, ani upravené, protože zelí rozšiřuje cévy! OBKLADY PŘI PORUCHÁCH OČÍ - záněty 1-2 čaj. lžičky světlíku lékařského, spařit ve 2 dl vody, přefiltrovat přes tkaninu, zchladit a přikládat vlažné obklady po dobu 15-20 minut 3-4x denně zevně na zavřená víčka, nejlépe na vatičce. KŘENOVÉ PLACKY Nastrouhat 200 g syrových brambor, vymačkat a do drtě přidat 4 lžíce nastrouhaného křenu, dát do gázy, udělat placku a přiložit na bolestivé místo páteře, kloubů, kolen apod. na 30 minut. Předtím kůži namazat sádlem. Opakovat až po zblednutí kůže, tj. za 3 dny.

RŮZNÉ INHALOVÁNÍ Při zánětlivém stavu všech dutin: vincentka, 1 pol. lžíce máty, 1 pol. lžíce dobromyslu a 1 pol. lžíce šalvěje. Inhalovat nad párou po dobu 20 minut. Potom pacient nesmí prochladnout. Možno použít i při bronchitidách. LÉČENÍ OLEJEM Bolesti zubů, trombóza, zánět žil, chronické choroby krve, ochrnutí, choroby nervových kořenů, exémy, otoky, novotvary, nemoci žaludku, raná stadia zhoubných novotvarů a infarktu. Dát do úst 1 pol. lžíci rostlinného oleje /slunečnicového nebo arašídového - Vegetol, Zlatý olej/. Nyní vykonat pohyb jako při cucání dudlíku nebo cukroví. Dbáme však na to, abychom olej v žádném případě nepolkli. Proces přemílání je třeba vykonávat zlehka, nenásilně, asi 15 minut. Olej v první chvíli zhoustne, potom zřídne a je jako voda a tehdy je proces přemílání dokončen a olej se musí vyplivnout. Vyplivnutá tekutina je bílá jako mléko. Stane-li se, že je žlutá, pak proces přemílání trval krátce a byl nedostatečný. Vyplivnutá tekutina je závadná - nachází se v ní množství zhoubných chorob i zhoubných novotvarů /spláchnout ji do klozetu!/ Ústa je nutno vypláchnout pečlivě teplou vodou /jen teplá voda rozpouští tuk/. Léčba se provádí ráno před snídaní, potom před spaním a přes den vícekrát. OVSOVKA Snídaně: 4 pol. lžíce ovesných vloček, 6 lžic převařené, ale studené vody, nechat přes noc nabobtnat. Ráno přidat 1 čaj. lžičku medu, 10 rozdrcených vlašských ořechů nebo mandlí, 6 pol. lžic mléka nebo smetany, kousek strouhaného jablka a 1 čaj. lžičku rozinek. Vše dobře rozmíchat a podávat. Po několikatýdenním pravidelném podávání ovsa v jakékoliv formě se zlepší stav pleti, vlasů, nehtů a člověk se všeobecně cítí lépe, i po rekonvalescenci, po zeslabení organismu

dlouhými a těžkými chorobami, při horečnatých nemocech. Nejlépe je sbírat oves v období mléčné zralosti, tj. 2 - 3 týdny před konzumní zralostí /sklizní/. Ovesný odvar posilňuje, působí sedativně /uklidňuje/, je vhodný i při odvykání kouření. Též je dobrý pro diabetiky, protože snižuje hladinu krevního cukru. Jeho slizový charakter se osvědčuje při zánětech žaludku a střev, při průjmech. PROSLULÁ OVSOVKA 1 litr ovsa dokonale vyprat v několika vodách, zalít 1,5 1 vody a vařit na mírném ohni tak dlouho, až se vyvaří na 1 litr odvaru. Procedit a do vychladlého odvaru přidat 2 pol. lžíce medu, 2 pol. lžíce čerstvé jitrocelové šťávy a 2 pol. lžíce čerstvé šalvějové šťávy /příp. 3 lžíce koncentrovaného odvaru z uvedených sušených bylin/. Dobře promíchat. Podávat 2x denně po 150 ml mírně teplého nápoje. Uchovávat v ledničce a co nejrychleji spotřebovat. KOUPELE Z OVESNÉ SLÁMY Odvar z 1 kg ovesné slámy /na dílčí koupele úměrně menší množství slámy/, přecedit do vany. Teplá koupel trvá až půl hodiny. Celková koupel je vhodná při nemocech ledvin, močových kaméncích, revmatismu a dně, při nemocech jater a při svalové únavě. Sedací koupele se provádějí v gynekologii, při břišních kolikách, chorobách močového měchýře a při nežádoucím nočním močení. Dlouhodobé koupele nohou prospívají při studených nohou a lidem, kteří denně dlouho stojí nebo chodí. Obklady při kožních defektech mají hojivý a protizánětlivý účinek. ODVAR ZE SLÁMY PŘI VNITŘNÍM UŽITÍ Při oxalátové urolitiáze /kaménky ze soli kyseliny štavelové/ podporuje vylučování dusíku ledvinami. Podává se denně asi půl litru. INHALACE PŘI POTÍŽÍCH HLASU Česnek, kmín, mladé bezinkové větvičky stejným dílem. Vše dát do 1 litru vody a vařit. Vdechovat pod plachtou po několik minut, inhalovat nosem i ústy. Odvar opakovat 1x denně.

Na závěr prvních kapitol, které spolu přímo souvisí, bych chtěl jako autor říci, že seznámení se všemi bylinami a s celou problematikou přírodní léčby zdaleka nelze obsáhnout v této malé knížce. Tato záležitost vyžaduje také delší dobu studia. Však také i jednotlivé herbáře, knihy o bylinách a o léčení bylinami jsou obvykle velice obsažné knihy. Dříve, dokud ještě nebyla dostupná jakákoliv literatura o bylinách, předávaly se zkušenosti o bylinoléčbě z pokolení na pokolení. Doba, kdy bylo "tajemství bylin" záležitostí kořenářek, nenávratně minula. Dnes si už každý může opatřit nebo v knihovně vypůjčit odborné knihy od uznávaných autorů. Zkušenosti potvrzují, že leckdy pomůže bylinka, po které v přírodě šlapeme, kterou považujeme za vytrvalý plevel, a ona pomůže lépe a bez nežádoucích účinků, než třeba drahý lék z dovozu. Byliny nemají další, nežádoucí účinek. Nesmíme se však domnívat, že všechna přírodní léčiva jsou zcela prostá jedu. Mnohé léčivé byliny obsahují velmi silné látky, jež mohou při nesprávném dávkování nebo nesprávné aplikaci nadělat více škody nebo dokonce vést k vážnému poškození organismu, namísto žádoucího vyléčení. POZOR NA JEDOVATÉ ROSTLINY! Tato knížka o přírodní léčbě bylinami může zájemcům posloužit mj. i jako mezičlánek před studiem další, podrobnější literatury.

Když se v nezasvěcené společnosti zmíním o životním magnetismu, pak jde většině lidí o tajemnou záležitost, protože ani v okultních kruzích nebylo dlouho jasno, jakou sílu vyzařuje lidské tělo i jiné předměty, proč tato síla působí léčivě skoro proti všem nemocem. Studiem indických, hlavně jogických spisů jsme dospěli k závěru o podstatě magnetické síly. Ve výkladu vycházím tedy od indické prany. Prana je souhrn kosmické, vesmírné síly a je to i životní síla v těle. Prana je v celém vesmíru, je to dech života nebo také "duchovní vzduch". Je to životní síla, která se projevuje mnoha způsoby v celé přírodě od bakterie až ke stromu, od nálevníka až k člověku. Ale prana proniká také všechny věci neživé a z některých nerostných látek /např. z magnetovce/ vyzařuje tak mocným způsobem, že citliví lidé ji mohou pozorovat zrakem /ve tmě/, hmatem a jinými smysly. Hlavní nádrží prany je Slunce, alespoň pro naši planetární soustavu. Slunce k nám veškerou pranu, tedy životní sílu vysílá, ze Slunce bereme všechnu energii k udržování svých těl. Prana působí také na vzrůst rostlin, na jejich vývoj i tvoření semen a plodů, vstupuje do našich těl i prostřednictvím potravy, v níž jsou vitamíny, látky přímo nabité pranou, v našem těle se proměňuje na jiné síly, vstupuje do kostní dřeně, do krve, do všech orgánů a do nervů, které jsou hlavními vodiči životní síly. Takže naše nervová soustava je naplněna pranou jako složitá elektrická baterie. Také vzduch kolem nás je nabit sluneční pranou. Vdechováním fyzického vzduchu vdechujeme i duchovní dech, tj. pranu, která v plicích přichází do styku s krví a pak vniká do celého těla. Takže jsme u prvního problému a to je správné dýchání. Kdo chce nabít své tělo větším množstvím prany, musí správné dýchání cvičit a za několik měsíců pak dokáže během několika minut načerpat takové množství životní síly, která mu poskytne nejen uzdravení všech chorob, ale také tělesnou sílu, svěžest a hlavně omládnutí. Takovým cvičením, které se indicky jmenuje pranajama, docílíme očisty celé nervové soustavy a pevného zdraví. Kdo chce tedy upevnit své zdraví a nabít své tělo pranou, aby

její část mohl zase vydávat k léčení jiných lidí, musí aspoň dvakrát denně provádět dýchací cvičení, vždy po čtvrthodině. Cvičení je to snadné a stane-li se naším pravidelným zvykem, náš organismus se úžasně změní. A jak na to? Můžeme vzpřímeně stát nebo sedět, případně ulehnout na záda a pravidelně asi 8 vteřin vdechovat /pomalu/, 4 vteřiny dech zadržet a pak zase volně 8 vteřin vydechovat. Rozumí se nosem, nikoliv ústy. Po krátké době si každý na toto rytmické dýchání zvykne. Ovšem je nutno dýchat hluboce. Není to jednoduché, musíme to cvičit dosti dlouho, než dosáhneme cíle. Hlavně nevynechat ani jeden den a pak bude toto cvičení tak nutné, jako je pro nás jídlo, pití a spánek. A zde k většímu úspěchu pomůže naše imaginace, čili obraznost. Musíme si představit, že vdechujeme pranu přímo ze Slunce jako světelný proud, jenž zároveň se vzduchem vniká do našeho těla a splývá až do nervové /solarus plexus/ uzliny, která leží v míše proti pupku. Odtamtud se potom prana roztéká do mozku, nervů a všech tělesných orgánů. Když jsme tímto způsobem po desátém nadechnutí nahromadili pranu, zamyslíme se a vedeme ji v sobě k některému orgánu, kde cítíme vznikající chorobu. My tímto způsobem nejen odstraníme bolesti, ale i vyléčíme chorobu. Jsme-li delším pochodem unaveni, stačí se zastavit, hluboce dýchat a načerpanou pranu pak vést do nohou. Únava nás ihned přejde a my nabudeme nové síly a svěžesti. A ten, kdo už dovede dobře hluboce dýchat pranu, může též magnetizovat nemocného člověka s nejlepším výsledkem. Nahromaděnou pranu pak vysíláme místo do vlastního těla pažemi nebo vlastním dechem do těla nemocného člověka. Při léčení dechem je lépe dýchati na obnažené tělo nemocného, protože prana pak do jeho těla může vstupovat bezprostředně. A kdo v sobě vyvinul větší množství prany, může ji pak svou myšlenkou posílat jako léčivou sílu k nemocnému na jakoukoliv dálku. Záleží pak jen na magnetizérovi, aby se dostavily nejlepší léčivé účinky i na vzdálenost mnoha kilometrů. V indické literatuře jsou někde uváděny 2 prany, jinde je jich až 14. Základní dělení říká: V srdci je výdech /prana/, v konečníku vdech /apana/, v pupku je dech všeobecný /sanama/, v

hrdle nádech /udana/, v celém těle mezidech /vyana/. Prana a magnetismus je jedno a totéž, jenomže životní magnetismus, kterým léčíme, je nejnižším druhem prany. Protože prana je životní silou, uzdravuje skoro všechny nemoci, obnovuje činnost každé buňky v nemocném těle a cestou nervové soustavy působí na pacienta tak harmonicky, že kromě léčebných účinků zvedá jeho náladu, dodává mu síly i víry. A kdo má víru ve vyléčení, ten je již na prahu obnoveného zdraví. Musí však nemocný věřit v tuto sílu? Víra nemocného posiluje mnohonásobně léčivé účinky magnetismu, ale vždy není nutná. Jsou známy případy, že magnetismem, vysílaným na nemocného bez jeho vědomí, byly vyléčeny těžké choroby. Něco jiného však je, když se nemocný vzpírá tomuto léčení nebo si myslí, že mu magnetismus nepomůže. Když máme zacházet s neviditelnými silami, poznáme, že víra je nutnou podmínkou zdaru. Samotný magnetizér musí být nezvratně přesvědčen o své síle a moci. V těle prana vniká nejsnáze do nervů a z toho vyplývá, že pranou nejlépe a nejrychleji vyléčíme všechny choroby nervové. Záleží také na síle a vytrvalosti magnetizéra. Kdo třeba po šest měsíců pravidelně den co den provádí pranické dýchání, začne pranu ovládat. Dokonalé ovládnutí prany je vítězství nad všemi životními silami, je to přemožení smrti. Ve starých spisech alchymických čteme o tajemném kameni mudrců, ve kterém zřejmě bylo nahromaděno nesmírné množství božské prany, a proto tento kámen léčil všechny nemoci. Německý přírodozpytec a chemik Karel z Reichenbachu udělal v minulém století mnoho významných vynálezů. Hlavní však je, že objevil přírodní sílu a nazval ji "ÓD". To však není nic jiného než prana, tedy životní magnetismus. Autor vyšel z předpokladu, že v celém vesmíru je jakási velmi jemná látka, kterou však svými smysly nedovedeme postřehnout. Tato látka vyzařuje ze všech organických i neorganických věcí, proniká jimi a vznikají při tom světelné výboje, které však mohou vnímat jen citlivé, čili senzitivní osoby. Je zajímavé, že pro ód jsou nejcitlivější lidé nervově nemocní. Reichenbach na svých citlivých osobách poznal, že vnímají ód zrakem, chutí a hmatem. Ód v lidském a zvířecím těle je dvojího

druhu: na pravé straně těla pozitivní, na levé straně negativní. Při dlouhotrvajících pokusech v úplné tmě jeho senzitivní subjekty poznaly, že z konců prstů každého člověka na pravé ruce vyzařuje světlo modravé a na levé ruce načervenalé. Tito lidé z pravé ruky pociťovali příjemný chlad, ale z levé ruky nepříjemné teplo. <5dové paprsky také vycházejí ze zvířat a rostlin, z nádob, z obou pólů magnetu i z krystalů různých nerostů. Reichenbach také zjistil, že člověk je ódicky polárním, že osa prochází středem těla nebo svisle páteří. Dále pak to jsou ještě dvě slabší osy: příčná osa má póly na hlavě a na nohou. Kolmo k ní je druhá osa, která má póly v žaludku a v zádech. Protože ód způsobuje u citlivých lidí stejné pocity jako magnetismus, můžeme jej s magnetismem ztotožnit. Trvalo však více než 100 let, kdy byly Reichenbachovy pokusy potvrzeny vědou. Reichenbach uvádí také léčení světelných úkazů, které vnímali senzitivní lidé při spiritistické seanci. Také u nás v Praze i v jiných místech se konaly podobné pokusy. Reichenbach stanovil také zákon polarity. Dvě hmoty, které mají stejnou polárnost, se odpuzují, ale opačné polárnosti se přitahují. Při magnetizování přechází velké množství ódu z prstů magnetizéra do magnetizované osoby. Reichenbach rozlišoval také zářící ód a nečinný ód. U magnetizéra při léčivém záření jde o zářící ód, kdežto u aury, o které se také stručně zmíním, jde o nečinný ód. Ódické záření vychází ze všech částí lidského těla, takže se senzitivním lidem zdá, jako by člověk byl obklopen modravou a žlutavou září. Tato záře má šířku asi 15 cm, ale nad hlavou a pod nohama je trochu delší. Také z prstů rozpřažených rukou vyzařuje na větší vzdálenosti. Okultisté nazývají toto tělesné záření aurou. Někteří si myslí, že je to aura, kterou kdysi lidé pozorovali u světců jako tak zvanou svatozáři. Ale jde o velký omyl. Záření světců a indických jogínů má mnohem vyšší původ než paprsky ódické. <5dické záření má každý člověk, ale je neviditelné. Ód je rozšířen po celém vesmíru a za jistých okolností se soustřeďuje. <3dické záření je u každého člověka a v každou dobu. Síla tohoto záření kolísá a mění se.

Ódické působení člověka na druhého nazýváme magnetizováním. Magnetizér musí mít jistý stupeň ódu, musí se umět na výron ódu soustřeďovat nebo si ho představovat. Co jsem již řekl o praně, platí také o ódu čili magnetismu. V této souvislosti se musím zmínit o tak zvaném siderickém kyvadle. Siderické kyvadlo si každý může zhotovit sám. Siderické kyvadlo je nejprostším a nejbezpečnějším důkazem pranického, ódického či magnetického záření. Siderické kyvadlo, virguli či pružinu používáme ke zjištování diagnóz, hledání vody, patogenních zón, skrytých věcí apod. Jedná se vlastně o dorozumívání se svým astrálním dvojníkem pomocí kódu předem určeného. To již záleží na diagnostikovi, jaký si vytvoří. Výsledky jsou velmi dobré, např. u nemocí objevujeme i ty, které již dávno proběhly, nebo ty, které jsou v úplném začátku. Rovněž tímto způsobem můžeme zjistit, která potravina je pro toho či onoho člověka vhodná či nikoliv. Psychodiagnostiku pokládám ve spojení s lékařstvím za jednu z perspektivních alternativních metod, která dokáže zmírnit utrpení lidí. První zmínka o siderickém kyvadle je již z let 365-379 po Kristu. Pak se znovu začalo používat až v 18. století. O jednom takovém pokusu s Otylií a Charlottou píše Goethe v knize Wahlverwandschaften. Velmi podrobně o pokusech se siderickém kyvadlem píše také Reichenbach. Ve všech dobách a u všech národů bylo známo, že člověk má ve svém těle jistou sílu, kterou může léčit nemocné. Lékaři jsou většinou proti magnetickému léčení proto, že magnetismem mohou léčit i lidé, kteří nezískali doktorský diplom. Udržujme si zdraví, abychom zvýšili svůj osobní magnetismus, kterým potom můžeme léčit sebe i druhé. Základním prvkem našeho zdraví je dokonalé dýchání. Člověk by měl dýchat tak, jako by měl určen ne počet roků a dní, ale počet dechů. Znamená to: dýchat co nejpomaleji. Všimněte si, jak povrchně a rychle dýchají nervózní lidé, podráždění nebo nešťastní. Často jejich dech je pouze udržuje při životě, ale už tak nedovedou dokonale okysličit krev, kterou tak potřebujeme pro duševní i fyzickou rovnováhu, aby se

pročistilo, posílilo a ozdravilo celé tělo. Již v úvodu této kapitoly jsem se zmínil o pomalém dýchání, abychom přijímali co nejvíce prany. Mějme na paměti, že dokonale okysličená krev pomáhá zvyšovat životnost našich buněk, ale rychlé, povrchní a neúplné dýchání je pro náš zdravotní stav velmi nebezpečné. Když dýcháte na bránici, že se vám při vdechu nafukuje břicho, pak je vaše dýchání celkem dobré. Když však se vám při vdechu rozestupují pouze žebra a zvětšuje se pouze koš, pak vdechem získáváte méně vzduchu. Ale když se vám při vdechu zdvíhají pouze klíční kosti, pak dýcháte opravdu povrchně, jen abyste se neudusili. Správné dýchání zahrnuje v sobě 3 etapy, prováděné plynule a návazně. Takový způsob dechu si musíme nacvičit, aby to bylo přirozené dýchání a abychom se později již na ně nemuseli soustřeďovat. Na počátku se toto dýchání nejlépe nacvičuje v poloze na zádech, ale později je můžeme konat při chůzi i mezi lidmi, ale toto dýchání musí být tiché. Nejprve se musíme snažit úplně vyprázdnit plíce. Pak soustředíme myšlenky a pomalu snižujeme bránici tak, že vzduchem naplňujeme spodní část plic, potom plynule rozpínáme žebra a konečně vedeme vzduch do nejhořejší části plic a tím se nám nadzvedají klíční kosti. TO navazuje na sebe pomalu a bez přestávek a stejně tak pomalu v obráceném pořadí vydechujeme. Na počátku nácviku nebudeme toto cvičení dělat příliš dlouho, ale využijeme k němu každou volnou chvilku, např. při odpočinku, chůzi, při práci, neboť jsme si dali cíl, že se nám toto dýchání stane samozřejmým, již na ně pak nemusíme myslet a neuměli bychom bez něho žít. Pak poznáme, jak jsme vyrovnaní, schopní v klidu řešit nečekané problémy, v jaké jsme pohodě a jak se nám vyhýbají nemoci. Právě tímto ideálním dýcháním dokonale okysličujeme krev a tím se preventivně zbavujeme různých organických poruch, jež by mohly vyvolat choroby. Ještě k tomu potřebujeme pročištovat krev, aby v ní bylo co nejméně škodlivin. Tím se nám zlepší pokožka, zmizí drobné vrásky, vlasy budou mít přirozený lesk a likvidujeme i různé bolesti, hlavně v okolí konečníku, ledvin,

močového měchýře. Které byliny slouží k čištění krve, je uvedeno v předcházejících kapitolách. STRAVOU KE ZDRAVÍ Také zelenina a ovoce je ochranou lidského zdraví. Hlavně věnujte pozornost červeným plodů, neboť jsou přírodními akumulátory sluneční energie /červ. řepa, mrkev, syrové jahody, maliny, ostružiny apod./ Měli bychom se záměrně vyhýbat bílému pečivu a dávat přednost celozrnnému chlebu. On sice vzhledově není příliš lákavý, ale je zdravější. Dáváme také přednost tmavé mouce, hrubým kroupám, neleštěné rýži a ječným trhaným krupkám. Nezapomínejte na velmi cenný výrobek - ovesné vločky. Mají cenné látky a vitamíny, hodně bílkovin, vápníku, fosforu a železa atd. Při nervové slabosti, vyčerpanosti, nespavosti a nechutenství se v léčitelství používá nálevu z ovesných vloček. Kromě toho pro značný obsah buničiny jsou mírně projímavé. Jinou naší velkou chybou je značná spotřeba masa. Konzumaci masa, hlavně vepřového, hovězího i skopového bychom měli omezit, chceme-li zůstat zdraví, svěží a mít větší duševní klid. Cestou na jatka i zvíře vycítí, že má před sebou smrt. Proto v tom strachu vylučuje látky, které se dostávají do masa jatečního zvířete, a my je pak jíme i s těmi nezdravými zplodinami. Cenově výhodnější vepřový bůček vedl k přejídání masem, ale také k nemilým povahovým změnám, agresivitě, zlosti apod. Těmito myšlenkami z vás nechci udělat vegetariány, ale dávejte přednost rybám, drůbeži, mléčným výrobkům a luštěninám. Jste-li příliš zvyklí na vepřové a hovězí maso, pak by vám měly stačit jen maličké porce maximálně 2x týdně. Při takto redukované stravě vylučte ze svého života zbytečné honičky. Když večer hodnotíte svůj uplynulý den, zjistíte, že mnohá činnost mohla odpadnout a že jste si spíše mohli odpočinout.

LÉČENÍ MAGNETICKÝMI TAHY Tento způsob léčení mohou provádět lidé, kteří jsou obdařeni velkou magnetickou silou, takže jsou schopni pouhými tahy rukou nad pacientem odstranit jeho chorobu. Tomuto léčení se také říká biomasáž. Těchto léčitelů je zatím velmi málo a hlavní příčina je patrně v tom, že mnozí jedinci nevědí o své magnetické síle nebo nemají zájem ji zvýšit nebo posílit. Hodně lidí také vůbec neví, že taková magnetická síla vůbec existuje. Sára na sobě člověk svou magnetickou sílu těžko pozná. Jedinec, který má větší množství magnetické síly, se o tom doví, když ho na to upozorní někdo jiný. Ale takový člověk s velkou magnetickou silou často dostává náhlé elektrické rány od kovových i nekovových předmětů, které jsou velmi vzdáleny elektrickému zdroji. Takový schopný člověk se může dát do léčení pomocí biomasáží, když se poučí jak se to dělá. Pak předává přebytky magnetismu pacientovi. Intenzitu vlastní magnetické energie můžeme zjistit tímto způsobem: namícháme zeminu a při tom pracujeme v rukavicích, abychom půdu nemagnetizovali. Pak zem rozdělíme do dvou květináčů, ty postavíme blízko vedle sebe a do každého květináče dáme 2 zrnka naklíčených fazolí nebo hrachu. Zatím je to v obou květináčích stejné, i stejné množství vody na zalévání. Ale rostliny v prvním květináči budeme zalévat magnetizovanou vodou, v druhém stejnou vodou, ale nemagnetizovanou. Vodu v první nádobě budeme promíchávat, přejíždět nad ní vlhkými prsty, dýchat na ni, opět promíchávat, to vše asi 2 minuty. Pro zvýšení intenzity budeme tuto proceduru opakovat ještě jednou před zaléváním, které budeme dělat obden. Až se objeví rostliny, budeme nad těmi v prvním květináči kroužit prsty, později dělat tahy od vrcholku ke kořenům. Rostlinkám ve druhém květináči to neděláme, nesaháme a nedýcháme na ně, neboť magnetická síla jde hlavně z prstů a z dechu. Pak zjistíme, že

v prvním květináči jsou rostliny větší, silnější a více kvetou. My pak máme důkaz o svém magnetismu. Tím jsme zároveň objevili intenzitu své magnetické síly a mohli bychom nyní někomu pomoci léčením. Nechoďme hned za velmi těžce nemocným, ale začněme tím, kdo si stěžuje, že ho bolí hlava, koleno, loket nebo namožený sval. Opláchneme si ruce ve studené vodě /pod tekoucí vodou z vodovodu, z potoka nebo rybníku/. Kapky setřeme a vodu pak roztíráme po rukou. Pacient sedí tak, že má ruce položeny na kolenou a dlaně otočeny nahoru. Ještě mokrými prsty kroužíme asi 3-5 cm asi 20 sekund nad bolavým místem na hlavě, pak bolest vedeme pryč přes jeho ramena, paže a lokty k jeho prstům. Potom špičky prstů držíme proti prstům pacienta asi 20 sekund, až pacient ucítí v prstech brnění nebo bodáni. Někomu se začnou prsty chvět a kroutit. To je dobré znamení, že pacientův organismus na léčení reaguje a nutně potřeboval doplnit magnetismus. My se potom vrátíme s rozpaženýma rukama /ale ne nad pacientem/ k bolavé hlavě a celou akci opakujeme, až nemocný sám řekne, že ho hlava přestala bolet. Po skončení procedury si musíme tam, kde nikdo nestojí, oklepat ruce a opět si je opláchnout studenou vodou. Když to neuděláme, můžeme mít příští den podobné bolesti, jako měl pacient. Oklepáváním odhazujeme opotřebovaný magnetismus, který jsme sebrali při magnetizování s pacientem. Proto i během léčení udržujeme ruce stále vlhké častým oplachováním. Čím je nemoc starší, tím dříve nám ruce osychají. Při léčení musíme vždycky postupovat od hlavy dolů, ke končetinám a přes jejich prsty odvádíme opotřebovaný magnetismus do svých prstů. Tedy nikdy obráceným směrem! Když se vracíme k další biomasáži, nesmíme mít ruce nad nemocným, neboť bychom provedli tzv. zpětný tah a pacient by měl nával bolesti. V takovém případě přiložíme ruce asi na 20 sekund na jeho spánky. Pak teprve můžeme znovu dělat tahy nad pacientem od hlavy ke špičkám prstů u nohou. Někdy se může stát, že po několika hodinách /často až v noci/ pacient zvrací, má křeče nebo náhlou bolest léčeného místa. To může trvat třeba půl hodiny a tím pacientova nemoc skončí.

Kdyby se někdy později příznaky choroby opakovaly, pak bude nutno biomagnetickou léčbu opakovat, až tyto příznaky zmizí. I když se pacient již cítí zdráv, pro jistotu si ho ještě jednou pozveme. Poučíme ho o správném dýchání, o bylinkové léčbě a o životosprávě. Má-li pacient bolest v rameni, lokti, pak ji svýma rukama odvádíme přes prsty postižené paže, ne té druhé paže. Když má pacient problémy s krční páteří, pak stojí zády k nám a my máme při biomasáži zkřížené ruce nad krkem nebo zátylkem. Avšak při těchto procedurách je nutné, aby se i léčitel cítil svěží a zdráv. Na překážku je i malá bolest zubu. Když muž léčí svou ženu, pak je úspěch pomalejší, neboť žena stykem se svým chotěm si již na jeho magnetismus zvykla. Tímto způsobem léčit znamená přijímat magnetismus z jiného organismu. Proto již dávno si nemocní na postižená místa dávali menší zvířátka, např. holuby, kočky atd. Když šlo o nemoci v končetinách, podbřišku nebo v zádech, tyto živé obklady pomohly opravdu rychle. Pacient se chvíli potil, vyspal a pak mu bylo již dobře. Dnes jsou nejúčinnějším obkladem morčata, která udržují zdravý chov králíků tím, že jim předávají nadbytek vlastního magnetismu. Poznali jsme, že magnetismus saje i voda - studená. A tu je známý starý způsob lidového léčitelství: venkovští lidé při horečnatých chorobách kladou pod lůžko nemocného nádoby se studenou vodou. Kdo chce léčit, musí mnoho znát o duševním životě. Ale kde je lékařská věda? K našim léčitelům se lidé obracejí obvykle až tehdy, kdy jim obvyklé léčení nepomáhá. Pro jistotu ještě znovu připomínám, jak je nutné důkladně setřást negativní magnetismus, který biomasér přejímá při provádění tahů od pacienta, a po ukončení procedury důkladně opláchnout ruce pod studenou vodou. Tím totiž se vyhneme magnetické nákaze. Není sice dlouhá, ale není příjemná. Léčitel sám tu chorobu nedostane, pouze její příznaky, které často bývají bolestivé a léčitel zbytečně ztrácí vlastní magnetickou sílu. Proto také nemá mít léčitel mnoho pacientů. Zpravidla jen jednoho za den a 5 pacientů za týden.

Ale ještě pozor! Magnetická síla slábne i po vykouření jedné jediné cigarety. Proto před léčením a v jeho průběhu by léčitel kouřit neměl. Ono vůbec pro léčitele platí, že by neměli kouřit vůbec a vyhýbat se alkoholu. Ztráty magnetických sil si může biomasér po celý rok doplňovat pranickým dýcháním. Jak již víme, prana neboli životní síla je vlastně dechem života a přichází k nám hlavně slunečním zářením. V těle se pak obnovuje dýcháním, stravou a nápoji. Již přece víme o červených plodech a kořenech, které uznáváme jako přirozené akumulátory sluneční energie. Léčitel by měl denně konzumovat červenou řepu, mrkev, jahody, ostružiny a další červené plody. Na jeden den stačí si vybrat jeden až dva druhy těchto plodin. Kdo chce získat magnetickou sílu, bude pít tzv. magnetizovanou vodu. Ona je podsycená a lépe rozpouští, než obyčejná voda. V zimě si můžeme asi na 8 hodin namočit do vody celerové nebo jablečné slupky, případně zbytek citrónové kůry bez tenké žluté vrstvy. Výborná magnetizovaná voda je z roztlučených slunečnicových jader /i se slupkami/. Asi lžíci dáme na 2 dl vody a necháme asi 8 hodin máčet. Scedíme a asi na 3x během dne vodu vypijeme. Také kedlubnové slupky obsahují dost magnetismu. Též z nich uděláme magnetizovanou vodu podobným způsobem. Podobně nám poslouží macerace květů a listů pampelišky, květu černého bezu, kontryhelu, listů ostružníku křovitého, břízy a jahodníku. Léčitel by měl doma mít aspoň jedno malé zvířátko /psa, kočku, morče/. Kdo nemá možnost chovat zvířátko v bytě, měl by aspoň jednou měsíčně navštívit zoo a stát u nezasklených. klecí a přijímat velkou část živočišného magnetismu. V lese nebo v parku bychom měli pobývat častěji, tam na nás blahodárně působí magnetismus stromů a kvetoucích keřů . Nejvíce magnetismu má dub a lípa, potom buk, topol, jasan, borovice, kaštan, smrk. Ovocné stromy mají magnetismu velice málo. Proto naši předkové s oblibou sedávali pod lipami a pod duby. Jeden z dávných autorů pro získání velkého množstí magnetické síly radí: Postavte se asi na 2-3 kroky od kmene

dubu a představte si, že magnetická síla proudí od kořene stromu povrchem kůry do vašich prstů a vy ji do sebe nasáváte. Citliví lidé dokonce to proudění cítí. Někdo tomu však nevěří. I ostatní rostliny jsou nositeli magnetické síly. I obyčejná orosená tráva. Proto je velmi užitečné, když asi 5 minut prochodíte v orosené trávě po ránu. To stačí ke zlepšení vašeho výkonu. Ranní rosa je i proti bolestem hlavy. Je to silným výronem magnetismu z rosy, která se drží na rostlinách. Rosa však přejímá magnetismus od rostlin. Ten se pak odpařováním zesiluje, v létě a teplém jaru je třeba vyhledávat vodu a slunce. Koupáním do 10 minut je odnímán negativní /mrtvý/ magnetismus, koupáním nad 10 minut se zbavujeme magnetismu pozitivního. Takže nám stačí zaplavat si 5-10 minut, z vody pak vystoupit, neotírat se, ale vystavit se sluníčku, které nám vodu z kůže odpaří. V zimě pak je třeba aspoň jednou za 14 dní zajít do parních lázní nebo si aspoň napařovat obličej. Po napaření obličej ponoříme do velmi chladné vody, máme oči otevřené a prohlížíme vodu. Při zadrženém dechu budeme očima točit zleva doprava, nahoru a dolů. Tuto proceduru, ale bez napařování, dělají mnozí léčitelé denně každé ráno. Po osušení si obličej musíme natřít polomastným krémem, protože voda odnímá z pokožky její přirozený tuk. Nejméně 2x týdně by měl léčitel šlapat vodu. Potom se ještě jedná o studenou proceduru jednou za 14 dní. Ráno se natočí skoro plná vana studené vody. Dvěma ostrými kartáči jezdíme po pokožce od nohou výše, tím odstraníme odumřelé buňky a pokožka se prokrví. Když ucítíme příjemné teplo, vzniklé kartáčováním, postavíme se do vody a asi na 7 vteřin se ponoříme. Pak se neosušujeme, ale vezmeme si ručník nebo prostěradla, zabalíme se, lehneme do postele, tam zůstaneme asi půl hodiny, než se voda z pokožky vypaří. Pak se teprve oblékneme. Touto procedurou se osvěžíme, zbavíme se mrtvého magnetismu a nabijeme se novým. Každý léčitel by se měl denně aspoň krátce osprchovat studenou vodou. Půlhodinová procházka nabíjí magnetizéra velmi silně a zesílí se procházkou k potoku, rybníku nebo řece. Po pracovním dnu potřebuje člověk pro obnovu sil procházku v

lese nebo parku o 60% méně času, než v obydlených čtvrtích bez zeleně. V zelených oblastech se odolnost lidí zvyšuje o 15%. Velkou magnetickou sílu mají lidé, kteří žijí blízko magnetických anomálií. V souvislosti s tím je známý tzv. filipínský fenomén. Tam jsou totiž někteří lidé schopni vykonávat psychochirurgické operace. Filipinský healer, prostý obyčejný, nevzdělaný člověk se věnuje pacientovi asi 1 minutu. Za hodinu přijme asi 40-60 lidí. Healer ponoří pravou ruku do těla pacienta /ruka tam vniká lehce/, v okamžiku vybere tkáň, postiženou nemocí, hodí ji do misky a levou rukou ránu zavře. Na kůži nezůstane ani nejmenší stopa. Pacient necítí žádnou bolest, neztratí ani kapičku krve a operace proběhne bez sterilizace. Haeler si neumývá ruce ani před operací, ani po ní. Některý haeler otvírá ránu ze vzdálenosti 1-2 metrů od pacienta. Dívá se na něho, udělá pohyb rukou a rána se otevře jako pod účinkem neviditelných paprsků a healer pak manipuluje jako obvykle. Healer disponuje tedy s jakousi energií, kterou my však neznáme. Je to patrně tím, že Filipíny mají silné magnetické anomálie, zvýšený příliv kosmické energie. Je to především energie sluneční, které je na rovníku více, než jinde. Dá se tedy předpokládat, že na podobných energetických místech jsou lidé s určitými vlastnostmi, které ostatní lidé nemají. Po jejich operacích bez nože nejsou žádné komplikace, infekce, hnisání ani zvýšená teplota. Tyto léčitelské zásahy se nedají zatím vědecky vysvětlit. Ale vraťme se k nám. Léčitel musí pacienta nejprve vyslechnout a vzbudit jeho sympatie. Místnost, kde pacienty přijímá, by měla být střízlivá, bez křiklavých barev a osvětleni tlumené. Pacient musí mít důvěru v léčitelův zákrok. Když však tuto důvěru nemá, bude lépe, jestliže ho léčitel odmítne. K pacientovi by se léčitel měl vždy chovat optimisticky. Pokud tedy budete chtít být léčiteli, mějte především radost z toho, že dovedete nemocným pomáhat, a ještě větši radost mějte ze zdárných výsledků.

Literatura Dr.J. Gratzinger - Das Magnetische Heilverfahren/ Magnetické léčení, Vídeň J.V. Helmont - O silách magnetu, Belgie Mistr Kerning - Cesta k nesmrtelnosti, Praha 1926 S. Kneipp - Léčení vodou, Kempten 1906 F.A. Mesmer - De influxu planetarum in corpus humanum/ O vlivu planet na lidské tělo, 1766 F.A. Mesmer - Dopis lékaře o léčbě magnety, 1775 Mességué - Bylinné koupele, Paříž 1975 B. Nový - Léčitel bylinkář, Pardubice 1989 Jogin Ramačaraka - Indických jogínů vědy o dechu, Praha 1923 Reichenbach - Die Odische Lohe /Odické záření Dr.E. Schneider - Využijte léčivou sílu rostlin SRN 1963 H.R.P. Schroeder - Geschichte des Lebensmagnetismus und des Hypnotismus, Lipsko M. Treben - Léčivé byliny z boží zahrady, Steyer 1986 M. Treben - Zdraví z přírody, Steyer 1980 MUDr. K.Weber - Působení umělého magnetu na zvláštní oční vadu, Hannover K. Weinfurter - Odhalená magie, Praha 1926 K. Weinfurter Ohnivý keř, Praha 1925 K. Weinfurter - Tajné síly přírody a člověka, Praha 1927 K. Weinfurter - Životní magnetismus. Praktická příručka ke studiu a léčbě životním magnetismem, Praha 1927 Dr.R.F.Weiss - Moderní léčení bylinami, Ljubljana 1977 Časopis - Naše léčivé rostliny, ročník 1985, 1986, 1987

Obsah: Oslovení nakladatele ...................................

5

Několik slov autora na začátek .........................

6

PRVNÍ KAPITOLA Léčivé byliny ..........................................

8

Sběr, úprava a použití bylin ...........................

10

Beseda o léčivkách......................................

16

Kterou bylinku na jaký neduh ...........................

18

DRUHÁ KAPITOLA Jak léčíme bylinami ....................................

38

Bylinářský výběr .......................................

41

Receptář /osvědčené bylinné směsi známých bylinářů/ ....

50

Vodoléčba...............................................

81

Šťávy a sirupy .........................................

85

Vína ...................................................

85

Bylinné a medicinální likéry ...........................

87

Kapky, masti a mazání ..................................

88

Koupele ................................................

95

Vybrané předpisy .......................................

96

Obklady ................................................

97

Různé ..................................................

98

TŘETÍ KAPITOLA

Životní magnetismus ....................

103

Stravou ke zdraví ......................................

110

Léčení magnetickými tahy ...............................

112

Použitá literatura Obsah

RADY BYLINÁŘE PAVLA PRAHA 1992 VYDÁNI PRVNÍ — 11. DOTISK NÁKLAD TOHOTO DOTISKU 10 000 Počet stran 128