CHRÁM SVATÝCH PETRA A PAVLA V LYSICÍCH

CHRÁM

SVATÝCH

PETRA A

PAVLA

V LYSICÍCH

CHRÁM SVATÝCH PETRA A PAVLA V LYSICÍCH 1 Z HISTORIE CHRÁMU

Chrám svatých Petra a Pavla patří mezi nejstarší a nejvýznamnější lysické památky. První písemná zmínka o lysickém kostele je z roku 1398. Patronátní právo náleželo patronovi 1 kostela, většinou tomu, kdo kostel postavil, později jeho dědicům nebo jiným nabyvatelům. V roce 1398 je patronátní právo kostela již rozděleno na čtyři díly jako ostatní majetek mezi čtyři bratry z Rychvaldu. Kostel postavil přinejmenším jejich otec Kuna, který zemřel v roce 1366. Fara se připomíná od roku 1390, matriky jsou vedeny od roku 1657. Třídílná farní kronika je vedena od roku 1400, první dva díly se bohužel nedochovaly, třetí je veden od roku 1817 německy a od roku 1884 česky. Od roku 1527 až do roku 1634 se lysické panství ocitlo v držení rodu Černčických z Kácova a Březnických z Náchoda. Je doloženo, že v Lysicích působili dva protestantští kněží, Ondřej Poříčský (asi 1590 - 1609) a Krištof Plorautius (asi 1609 - 1623). Tak se chrám dostal v državu protestantských českých bratří. Platilo pravidlo, jak věří vrchnost, tak věří lid, takže obyvatelé Lysic byli nuceni vyznávat evangelickou víru. A to až do rekatolizace, která započala v roce 1625, k dy Jiří Březnický přestoupil na katolickou víru a povolal do Lysic dva jezuity z brněnské koleje, kteří za několik týdnů přivedli téměř 200 jinověrců na katolickou víru. Vyčistili a vyzdobili kostel a zavedli zase katolické pobožnosti. Původní kostel byl kratší a nižší. Sahal asi po dnešní lavice. Délka starého kostela byla 24m. O stáří kostela svědčí i některé původní zachované části, které nesou prvky románsko - gotického slohu. Zvláště mohutná věž, která pochází ze 14. - 15. století a její zdi jsou v přízemí až 160cm silné, okna ve věži, a z cihel obzvláště čistě pracovaná jehlancová střecha vybíhající v osmihrannou špici, kolem které vede otevřený ochoz na

2

způsob cimbuří. S tarý kostel byl krytý šindelem a prodělal mnoho drobných úprav a oprav. V těsné blízkosti kostela byl hřbitov. Hlavní oltář stál asi uprostřed dnešní rotundy. Před oltářem byla mřížka s brankou. Na oltáři stál tabernákl 2 a kánon3. Oltář byl podle předpisu pokryt třemi ubrusy, z oltáře vpředu viselo antipendium4. Na oltáři ležely polštáře a na stupních zvonky a zvonečky. Mimo hlavní oltář byl v kostele vedlejší oltář sv. Barbory a roku 1698 byl postaven nový oltář Panny Marie. Pozdějším rozšířením kostela byly oba oltáře zrušeny. Kazatelna stála na straně epištoly u dveří sakristie, z níž se na ni vystupovalo. Byla zastřena závěsy a postříhaným suknem. Roku 1699 byla zhotovena kazatelna nová se sv. Duchem. S tará se roku 1702 prodala bedřichovskému kostelu za 1zl. Křtitelnice byla dřevěná, v níž byl cínový kotlík. Boží hrob byl krášlen papírovými ozdobami, hořely v něm v devíti skleněných lampách lojové svíčky. U hrobu stálo šest železných svícnů. Lampy a lampičky se plnily lojem a olejem. Lysický kostel měl také betlém a jesličky. Betlém a Boží hrob byl důkladně opraven roku 1735. Oratoř na „světničce“ byla někde při zákristii nebo nad ní, měla okno a zavírala se klíčem. Při kostele byl sklípek, uzavřený zámkem - snad úklidová místnost. Nepatrná sakristie stála hned u oltáře na straně epištolní jako malý přístavek s vlastní střechou. Uprostřed lodi byl vchod do kostelní hrobky opatřen kamenným rámem. Z přehledu kněží, kteří působili v lysickém kostele, jsou v hrobce pohřbení pravděpodobně Páter Matěj Arnošt Klimann, zemřel 10. 6. 1680, Pater Ludvík Leonhard Franz, zemřel 29. 5. 1700 a Páter Maxmiliám Eliáš Gröger, zemřel 4. 5. 1758. Protože počet obyvatel lysického panství neustále vzrůstal a kostel byl příliš malý, cítila se dlouho potřeba rozšířit farní kostel. Od královského gubernia5 bylo od komise nadace milodarů a od arcibiskupského konsistoria povoleno použít částku 3 335zl. 33kr. zajištěných u vrchnosti a z kostelní hotovosti 3500zl. Na stavbu přispěl drnovský kostel částkou 1 500zl. a kostel bedřichovský částkou 500zl. Oprav a přístavby kostela se ujali poslední Piatovci , bratři Jan a Emanuel. Roku 1771 nechali vyměnit všechna okna, 1774 dali kostelu novou šindelovou střechu a v roce 1776 se zabudovaly nové hlavní dveře. Nakonec se rozhodli pro celkovou přestavbu kostela. V rámci příprav roku 1781 zrušili hřbitov kolem kostela, nechali zřídit nový mimo obec a roku 1782 po vykoupení přilehlých domů č. 100 a 101 bylo započato s přestavbou.

3

Přístavba je slohu čistě vlašského. Byl od základu postaven celý presbytář6, rotunda7 s velkou kopulí, obě sakristie 8 a oratoře na jižní a severní straně. Rotunda mezi lodí a presbytářem je smělá kopulovitá stavba postavená z kruhu o průměru 10,75m, po obojím boku se sakristií. Užívá se jen jižní sakristie. Severní slouží jako boční vchod. Z rotundy vedou do sakristií dveře, nad nimiž byly zřízeny oratoře pro patrona a vrchnost. Vyčnívají do rotundy na způsob arkýře 9 a jsou zdobeny znaky rodiny Piati. Na oratoře 10 se vchází po schodech vedoucích zvenku vedle sakristií. Severní oratoř se užívala jako letní, jižní jako zimní, protože byla vytápěná. Rotunda má na stropě kopule ornamenty. Presbytář je polokruhovitá apsida11 s kulatým obloukem, po obou stranách s oknem nahoře s kulatým obloukem. Od lodě je oddělen železným zábradlím s brankou. V západní části byl postaven nový kůr12. Od přestavby chrámu je lysický kostel 35m dlouhý a v úrovni lavic 10m široký. Nová část byla již pokryta křidlicí, zatímco na původní stavbě zůstal šindel. Roku 1786 byl takto rozšířený kostel znovu vysvěcen, což připomíná pamětní deska nad vnitřními dveřmi bočního vchodu. Nese nápis:

Emanuel a Jan Piatiové z Drnovic , bratři, zbudovali tento kostel. Matyáš František hrabě Chorinský, 1.(první) biskup v Brně, jej vysvětil samotnému Bohu 24. září 1786.

Zbytek staré stavby byl roku 1806 značně zvýšen tak, aby dobře navazoval na novostavbu. Emanuel Piati nechal opravit celou věž. Věžní báň byla opravena a pozlacena nákladem hraběnky Antonie Piati.

4

2 PRŮVODCE KOSTELEM

Jako v každém chrámu, tak i v lysickém je nejdůležitějším a nejposvátnějším místem oltář se svatostánkem. Hlavní oltář je dílem sochaře Ondřeje S chweigla z roku 1771. Byl zhotoven jako náhrobní oltář z květnického mramoru pro královnu Konstancii, zakladatelku kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Po stranách bohatě vyřezávaného svatostánku, v němž je uloženo 36 ostatků mučedníků, jsou adorující 13 andělé. Lysické farnosti byl prodán 19. 3. 1782 po zrušení klášterů. Ve stejném roce byl získán i kovový kříž (3 staré centy těžký, 150kg) se sochou ukřižovaného Krista, který byl umístěn za hlavní oltář do výklenku místo obrazu. Na pozlacení se upotřebilo 84 kusů holandských dukátů. Okraje výklenku zdobí mramorové sloupy. Kříž byl zhotoven asi v polovině 18. století pro klášter kartuziánů v Brně - Králově Poli, a to jako kopie kříže v mohučské katedrále 14. Model Kristovy sochy pochází opět z dílny O. S chweigla. Po stranách kříže jsou sochy jáhnů v životní velikosti - vlevo sv. Š těpána, vpravo s v. Vavřince. Nad křížem jsou ztvárněny postavy s v. archanděla Michaela (uprostřed), s v. Vendelína (vpravo) a s v. Notburgy z Rottenbergu (vlevo).

5

- sv. Štěpán

Prvomučedník, jeden ze sedmi jáhnů zvolených apoštoly. Byl koncem roku 36 ukamenován. Je zobrazován jako mladý jáhen s atributy15 palmou, knihou a kameny.

- sv. Vavřinec

Byl ustanoven diákonem a stal se odpovědným za spravování chrámové pokladny. Římský prefekt jej požádal, aby vydal bohatství chrámu. On majetek rozdal mezi chudé a prefektovi jako největší bohatství dovedl za tři dny chudé, zmrzačené, slepé a trpící. Díky tomuto činu otevřeného odporu byl umučen na železném roštu nad žhavým uhlím. Jeho individuálním atributem je rožeň.

- sv. archanděl Michael Byl mu vytknut úkol, aby umírajícím v hodině smrti pomáhal, za co jej svatá církev vzývá. Konečně pomáhá i duším na soudu Božím a drží vážky, na nichž se spravedlivě váží a duše do nebe se přivést snaží. Zobrazován jako okřídlený rytíř ve zbroji s kopím nebo mečem a štítem, přemáhá ďábla v podobě draka. - sv. Vendelín

Byl opatem benediktinského kláštera ve městě Toleji, zemřel kolem roku 650. Zobrazován jako poustevník s pastýřskou holí, pásl ovce. Jeho občasným atributem je poutnická hůl jako v našem kostele.

- sv. Notburga z Rottenbergu v Tyrolích Narozena 1268, pracovala jako služebná na zámku nebo u sedláka. Mnozí poutníci si u ní vyprošují Boží pomoc, zvláště v morové ráně a moru dobytka. Kde se rotunda naklání k presbytáři, stojí proti sobě dva boční oltáře. Vlevo od obětního stolu je boční oltář, zasvěcený Nejčistšímu srdci Panny Marie. S ocha byla darována 29. 9. 1907 zdejšímu kostelu p. Marií Suchánkovou. Nad oltářem je obraz sv. Petra, se znázorněním Božího zjevení sv. Petra v Joppe, s ním se můžeme seznámit v Písmu sv. (S k 10,9 - 16). „Když byli druhého dne na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr kolem šesté hodiny na terasu, aby se pomodlil. Dostal hlad a chtěl něco pojíst. A zatím co mu chystali jídlo, upadl do vytržení: Vidí, jak se z otevřeného nebe cosi snáší k zemi, podobalo se to ubrusu, svázaného za čtyři cípy a uvnitř byli všichni čtyřnožci, plazi a všichni nebeští ptáci. Tu mu jakýsi hlas řekl, „Vzhůru Petře, pobíjej a jez.“ Ale Petr odpověděl: „O ne, Pane! Vždyť jsem nikdy

6

nesnědl nic neposkvrněného nebo nečistého!“ Ten hlas k němu promlouvá po druhé: „O tom, co Bůh očistil, neříkej Ty, že je poskvrněné.“ To se opakovalo po třikrát a pak to vše bylo zase vyneseno do nebe.“ Podle překladu Jeruzalémské bible 2009. S vatý Petr byl ustanoven prvním papežem. Zemřel mučednickou smrtí - ukřižován hlavou dolů. Bývá zobrazován s klíči. Na protější straně je oltář Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Nad ním je obraz s v. Pavla apoštola národů. Je zobrazován s holou hlavou a plnovousem. Jeho atributem je meč, protože jím byl sťat, někdy také kniha. Ten je, stejně jako obraz sv. Petra, dílem brněnského malíře Josefa S vítila. Obrazy připomínají patrony našeho kostela. Na horních rámech obrazů sv. Petra a Pavla jsou sochy starozákonních patriarchů, asi Abraháma a Jákoba. Oba boční oltáře zhotovil Ondřej S chweigl. Je zajímavostí, že v lysickém chrámu Páně nemáme sochy sv. patronů, ale jen jejich obrazy, vitráže vedle oltáře, zvon na věži s jejich nápisem „S vatý Petře a Pavle, ochraňujte naši farnost“ a novou mozaiku nad bočním vchodem do kostela z roku 2013 od Ing. arch. Jiřího Š ťasty. Pod hlavním oltářem je klenutá hrobka (v současné době je nepřístupná). Má zabudovaná větrací zamřížovaná okénka. Vchod byl z vnější apsidy z jižní strany, (nyní je zazděn), kde se po několika stupních sestoupilo do hrobky. Do ní se ukládaly tělesné ostatky členů rodu Piati a Dubských: 16. 5. 1805 Jan Piatti 8. 11. 1807 Emanuel Piatt 25. 8. 1812 František hrabě Dubský 1828 Antonie Piatti roz. Hanerová 3. 5. 1834 Oldřich Bohuslav, prvorozený syn Emanuela Dubského 1843 Antonie hraběnka Dubská, poslední z rodiny Piatti 14. 2. 1848 Hermína Dubská, dcera Emanuela Dubského 2. 1. 1851 Serafína Dubská 28. 6. 1867 Alfons Dubský, padl r. 1866 v bitvě u Náchoda V roce 1881 byla postavena nová kaple s hrobkou na lysickém hřbitově. Tam byly z kostelní hrobky 6. 12. 1881 ve čtyři hodiny ráno převezeny pozůstatky zemřelých. Křtitelnice, pocházející z roku 1785 je darem rytíře Jana Nepomuka Piati. Na památku dostalo první křtěné dítě jméno Nepomucena. Na ní stojí soška sv. Jana Křtitele. V její blízkosti je na zdi upevněno sousoší Boha Otce a dvou andělů. Jejich protějškem je na pravé straně kostela starobylá socha Panny Marie s Ježíškem. S távala na tomto místě do roku 1920, kdy si ji do zámecké kaple vyžádal hrabě Albrecht Dubský. Tato vzácná dřevěná socha byla do lysického kostela navrácena až po 60. letech, 6. června 1980 po důkladné renovaci a umístěna na původní místo. S ocha Panny Marie Lurdské i s naznačenou jeskyní byla 7

přemístěna v roce 1986 do venkovního prostoru u hlavního vchodu, dar hraběte Albrechta Dubského z roku 1920. Hovoříme - li o sochách Panny Marie v našem chrámu, pak je pozoruhodný jejich počet i rozmístění. Málo který chrám se může pochlubit hned třemi sochami Kristovy Matky, které jakoby přiváděly lysické farníky do náruče S yna ze strany severní, západní i jižní. Nepřehlédnutelným zdobným prvkem chrámu jsou vitráže 16.

Citace z farní kroniky: str. 81. Nová okna v presbytáři v chrámu Lysickém r. 1896. Členové zbožného spolku „Živého růžence“ v Lysicích - hlavně přičiněním horlitele a kostelního hospodáře Jana Všianského z Lysic - konali mezi sebou sbírku, jejíž výsledek byl

tak skvělým, že mohli na zbudování jednoho uměle malovaného okna kostelního pomýšleti. Za obnos docílený 275zl. objednáno u firmy Benedikta Škardy v Brně okno takové s obrazem sv. Petra, kteréž v měsíci červnu 1896 v presbytáři po straně epištolní zasazeno bylo.

Stejný obnos tj. 275zl. věnovali zbožní manželé Karel a Anna Michelovi z Lysic č. 119, za který zbudováno bylo druhé okno v presbytáři po straně evangelní s obrazem sv. Pavla. 8

Nová okna v lodi chrámové 1897. By všecka okna v kostele stejná byla, dal vysoce urozený pán patron P. T. Qido, hrabě Dubský v dílně Benedikta Škardy v Brně zhotoviti dvě uměle malovaná okna se znaky hraběcího rodu Dubských v lodi chrámové,

a vysoce urozená jeho choť Alžběta hraběnka Dubských roz. h raběnka Kinských jedno okno takové s obrazem bl. P. Marie Pomocnice naproti síni chrámové. Okna byla v dubnu r. 1897 zasazena.

9

V současné době je však vedle kazatelny okno jiné. Jeden farník si vzpomněl, že když ještě ministroval (narodil se v roce 1924), nechal pan hrabě Dubský asi v letech 1934 - 1938 instalovat vedle kazatelny nové okno, které vyrobila firma S klomalba O. Vačkáře z Brna. Přesné datum a důvod výměny okna není znám. Na okně je pravděpodobně znázorněna postava sv. Alberta Jeruzalémského. Ve spodní části okna je nápis: „KE CTI SVÉHO PATRONA věnuje ALBERT HR. DUBSKÝ

Albert Jeruzalémský (1149, Parma, Itálie - 1214, Akko, Izrael) - je světec katolické církve a biskup. Roku 1184 byl vys věcen na biskupa. S tal se rádcem papeže i panovníka a pro jeho radu se chodilo při různých světských i církevních sporech. V roce 1205 na žádost papeže převzal úřad latinského patriarchy Jeruzaléma. Albert v úřadě patriarchy se ukázal jako výborný diplomat a nakonec si ho vážili i muslimové, kteří na něm obdivovali svatost života a inteligenci. S vou statečností a rozvahou přispěl k tomu, že nebyla S aracény obsazena celá S vatá země a vyjednal se sultánem výměnu zajatců a v Damašku jednal o uzavření míru. Albert záhy přesídlil do Acry na severu. Nedaleko v jeskyních na hoře Karmel žila skupina poustevníků, kteří jej požádali, aby pro ně sestavil řeholní pravidla. Albert jim vyhověl, nicméně jím vypracovaná pravidla posléze papež zmírnil, protože se mu zdála být příliš tvrdá. Tato pravidla představovala vznik společenství dnes známého po celém světě jako karmelitáni. 14. září 1214 byl zavražděn člověkem, kterého dříve napomínal za velmi špatný život. Jeho svátek se slaví v katolické církvi slaví 14. září. Atributy jsou palma, kříž nebo nůž.

Druhý zápis z lysické farní kroniky str. 151. Páter Jan Horálek, tehdejší lysický farář v roce 1972 napsal: „Mozaikové okno u kazatelny bylo rozbito ještě z let válečných a provizorně otvory zalepeny lepící páskou. Umělecká řemesla - Sklomalba z Brna - dali okno do původního stavu (7500Kč)“.

Kazatelna vyčnívá z rohu stěny mezi lodí a rotundou. Vychází se na ni ze severní sakristie. Její tvar je čistě renesanční. Nad kazatelnou je umístěna socha sv. Dominika - zakladatele kazatelského řádu. Korpus17 kazatelny je zdoben reliéfy18 světců stejného řádu - sv. Alberta Velikého a sv. Tomáše Akvinského.

10

O čtrnácti obrazech křížové cesty víme jen to, že naposledy byly důkladně restaurovány v roce 1971.

Po obou stranách hlavního vchodu jsou zpovědní místnosti. Před levou zpovědní místností je socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí. S vatý Josef je patronem církve a spolu patronem české země. Je zobrazován nejčastěji s malým Ježíškem v náručí s lilií, symbolem čistoty.

K dalším pozoruhodnostem lysického chrámu patří: Nejstarší dcera Jana Jiřího Piati - Marie Anna Piati, která zemřela 27.4 1754 ve věku 27 let, odporučila lysickému kostelu ostatky sv. Kříže. Na boku stojánku je nápis „Laur. Přikryl Renov 1914“. S tříbrný „pacifikal“19 se značnou částkou ostatků svatého Kříže z roku 1730. Podle zápisu ve farní kronice jej dne 1. 11. 1891 daroval kněz arcibiskupské kurie u sv. Š těpána ve Vídni P. Msgr. Vilém Michele, lysický rodák. Ostatky jsou opatřeny předepsanou autentikou20. Pražské Jezulátko - spočívá na stojanu vedle oltáře Panny Marie.

11

Na jižní oratoři jsou dva rozměrné obrazy malované hrabětem Ervínem Dubským.

Na pravém obraze je znázorněn křest Ježíše v Jordánu, levý představuje studii pro obraz, který je v lysickém zámku a je na něm namalován lysický kostel se zámkem a svatým Floriánem. Obrazy jsou asi z roku 1900.

Za zmínku stojí i betlém, který je dílem kutnohorského řezbáře Bohumila Beka. V roce 1920 jej kostelu darovali manželé Julie a Albrecht Dubských. S kládá se z 36 sošek, jesliček, stáje a hvězdy. Opravy betléma byly provedeny v letech 1984 a 2005.

Celý interiér21 chrámu sv. Petra a Pavla v Lysicích je zapsán v seznamu národních kulturních památek. Je však zapsán i v srdcích mnoha jeho návštěvníků, těch pravidelných i zcela nahodilých, jako jeden z nejhezčích v kraji. 12

3 KŮR – VARHANY Nad jižním vchodem do kostela je starý kůr. Vchod na kůr byl ze zadní části kostela, nyní zazděný. Na kůru jsou čtyři úzká okénka, kruhové okno, směřující k sakristii bylo zazděno. Na pavláčce směřující do kostela stály na stolečku malé varhany „pozitiv“ (nástroj bez samotného pedálu. Dal se přenášet a měl šest hlasů). Měchy k nim se dělaly a opravovaly z ovčích kůží. Roku 1750 byly pořízeny nové varhany. S oučástí vybavení kůru byly také zádušní nástroje - housle, kotlík, basa, bubny, polní trouby, lesní roh a trumpety. 1821 František Pursche opravil varhany. Celý stroj rozebral, vyčistil, zjištěné vady opravil a scházející cínové píšťaly nahradil novými. Varhany zvedl tak, aby při hře bylo vidět na oltář. Skříň na varhany a všechny stolařské práce s tím spojené i se zábradlím zhotovil lysický stolařský mistr Antonín Fiala. To už byl přistavěn nový kůr. 1885 I když byly staré varhany v roce 1821 důkladně opraveny, ale zřejmě další opravy už nebyly vhodné, byly proto zhotoveny v dílně bratří Riegrů z Krnova varhany nové a 6. prosince požehnány. Zaplatil je společně patron hrabě Quido Dubský a lysický konkurenční výbor.

19. - 24. listopadu 1917 František Fabiánek varhanář ze Sloupu, varhany úplně rozdělal, vyčistil, opravil pedálové píšťaly a měchy. Do takto opravených varhan zasáhla bezohledná válka. 5. března 1918 rekvírovala vojenská správa 27 cínových píšťal. Za píšťaly zaplatila 595,5K. Těchto peněz bylo použito k pořízení nových píšťal zinkových. Dodal je a varhany opravil František Fabiánek za 750K. Doplatek byl zajištěn milodary. 1923 Byla provedena důkladná oprava varhan varhanářem Čapkem, rodákem z Letovic. 1974 Mnoho píšťal chybělo, některé rejstříky se nedaly použít, jiné byly rozladěny, proto provedl generální opravu varhan pan Hlaváček z Brna. V letech 1997 a 1999 pan Bačovský z Křetína prováděl opravu a výměnu některých částí na varhanách. 2012 Varhany byly opraveny varhanářem Karlem Zadákem z Veselky u Brna. Byly vyměněny některé rejstříky a především štoky pod píšťalami. Oprava byla částečná.

13

3.1 VARHANÍCI, KTEŘÍ PŮSOBILI V LYSICKÉM KOSTELE V dřívějších dobách bylo obvyklé, že funkci varhaníka - regenschoriho22 zastával kantor nebo řídící učitel. Známá jsou jen některá jména varhaníků. Vašíček Jan Fiala Konrád uváděl nové varhany, osvědčený a snaživý nadučitel Škorpil Adolf nadučitel vypověděl varhanictví Hába Emil povolán na vojnu Burian Josef z Drnovic zastupoval Doležal Vojtěch Nový Josef zastupoval Grünwald Bedřich řídil sbor, zastupoval Doležalová Růžena provdaná Blažková Kotouček Václav z Bořitova Janíček S tanislav z Bořitova Macků Petr Tesař Vincenc z Bedřichova zastupoval Pavlíček František z Kozárova řídil sbor, zastupoval Brodecká Věra zastupovala Brodecký Jiří zastupuje S olár Jiří zastupuje

14

1878 1885 k 31. 8. 1919 od 31. 8. 1919 - 15. 9. 1920 od 15. 9. 1920 1935 - 18. 8. 1955 1945 - 1952 18. 8. 1955 - 1. 8. 1965 asi 1965 - 1968 asi 1968 - 1970 1970 až dosud do 31. 12. 1995

4 ZVONY Podle vizitační 23 zprávy z roku 1672 měly Lysice v těch nejbídnějších časech celkem šest žehnaných zvonů, pořízených snad z doby, kdy vlastnil Lysice rod pánů z Náchoda. Z nařízení biskupského úřadu v roce 1691 byly tři zvony přiděleny kostelu v Dubňanech. Dle záznamů ve farní kronice z r. 1918 byly na začátku války ve farním kostele tyto zvony: První zvon - velký (hrubý) Průměr 108cm, hmotnost 790kg, zvuk zvonu je jasný, ladění do F. Na zvonu je nápis v latině „Regina Celi Letare a……..resurexit sicut ….“. Latinský nápis je asi částí zvláštního chvalozpěvu Regina caeli laetare, který zpívá církev o Velikonocích k Panně Marii. Latinsky: Překlad do češtiny: Regina cæli, lætare, alleluia! Raduj se, královno nebeská, aleluja! Quia quem meruisti portare, alleluia! Protože splnil Pán slova svá, aleluja! Resurrexit, sicut dixit, alleluia! Z mrtvých vstal, matko, Ježíš tvůj, aleluja, Ora pro nobis Deum, alleluia! u něho za nás oroduj (přimluv se), aleluja. Na východní straně zvonu je reliéf Páně, umělecky proveden. Na kříži je Kristus, pod ním Panna Maria a svatý Jan. Výška reliéfu 20cm. Jedinou jeho ozdobou jsou dva pásy, jeden v horní třetině 5cm široký, v něm je nápis, druhý ve spodní třetině je 12cm široký. Jednoduché, příliš masivní zpracování svědčí o starobylosti. Zvon pochází z roku 1510.

Celkový pohled na zvon z podhledu. Detail latinského nápisu. Reliéf ukřížovaného Krista a pod křížem stojící Panna M aria a sv. Jan. Druhý zvon (poledňák) o průměru 74cm, hmotnosti 192kg. Zvuk je jasný, ladění je do C.

Celkový pohled na zvon. Detail nápisu provedeno gotickým písmem (pravděpodobně latinsky).

15

Zvon pochází z roku 1453 (ANNO nu je proveden gotickým písmem. Latinsky: Regina cæli, lætare, alleluia! Quia quem meruisti portare, alleluia! Resurrexit, sicut dixit, alleluia! Ora pro nobis Deum, alleluia!

+ DVI + M + CCCC + LIII), nápis na zvoPřeklad do češtiny: Raduj se, královno nebeská, aleluja! Protože splnil Pán slova svá, aleluja! Z mrtvých vstal, matko, Ježíš tvůj, aleluja, u něho za nás oroduj (přimluv se), aleluja.

Zas věcen Panně Marii. V roce 1968 byly oba z vony na věži přestavěny na el. pohon, jsou ovládány ze sakristie. Třetí zvon měl v průměru 65cm, vážil 154kg, letopočet 1876, ulit byl u Emila Vebera v Brně. Tento zvon byl odebrán vojenskou správou a poukázán za něj filiálkou živnobanky ve Vídni obnos 528K, tedy jeden kilogram zvonoviny stál 3,40K. Z malé věžičky zvoníval „umíráček“ z roku 1882 o hmotnosti 50,7kg. Zvon dodala zvonařská firma Hilterová - vdova a syn. V roce 1899 dostal vlivem špatného zavěšení trhlinu, byl ve firmě přelit a 9. 9. 1899 zavěšen. Na boku zvonu je latinský nápis „Anno Domini 1899 de novo confecta est haec campana in Laudem et gloriam s.s. Petri et Pauli, patronorum ecclesiae lysiciensis“.(Léta Páně 1899 po novém potvrzení je zde zvon ke chvále a slávě svatých Petra a Pavla, patronů církve lysické). V roce 1992 byl přemístěn na věž a přestavěn též na elektrický pohon. Na horním pásu zvonu je nápis odkazující na zvonařskou firmu a pod ním ozdobný reliéfní pás.

Detail latinského nápisu na zvonu.

Celkový pohled na zvon. Reliéf na boku zvonu.

4. Větší o hmotnosti 420kg, laděn Ais 1, nese nápis „S vatý Petře a Pavle, ochraňujte naši farnost“ a reliéf sv. Petra a Pavla, sv. Petr nese kříž.

Celkový pohled na zvon. Detail jednoho z reliéfů.

16

5. Menší zvon má hmotnost 146kg, má ladění Dis 2, nápis „Panno Maria, zůstaň matkou lidu svého“ a reliéf Panny Marie - pieta.

Celkový pohled na zvon.

Detail reliéfu – pieta.

Oba zvony byly odlity v dílně pana Tkadlece v Halenkově v roce 1992 a byly požehnány 27. 9. 1992 brněnským biskupem Mons. ThLic. Vojtěchem Cikrlem.

17

5 PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH UDÁLOSTÍ VE FARNOSTI Roku 1695 byl kostel vydlážděn novými dlaždicemi z Drnovic a celý vybílen. Roku 1707 byly zhotoveny nové schody na věž a na věži umístěny věžní hodiny, v roce 1719 však byly odstraněny. V roce 1716 - 1717 byla znovu opravena střecha a kostel důkladně opraven. 1846 Z předsíně bočního vchodu byly vestavěny nové schody na kůr, tak jak je dodnes užíváme. 1902 Vymalován vnitřek kostela malířem pokojů Edvardem Vrbickým z Boskovic. 1903 Oprava fasády kostela zednickým mistrem p. Koláčkem ze Žerůtek. 1905 Pozlacení monstrance 24, darovaná antipendia a věnce na kříž. 26. června 1906 daroval Msgr. Vilém Michele do kostela velum25. 1913 Na Š tědrý den byl do kostela na kamennou dlažbu položen nový kokosový koberec, pořízený ze sbírek farníků. 1917 Bylo instalováno první elektrické osvětlení. Šlo o středový lustr a věčné světlo. Elektrický proud dodal zdarma pan Ladislav Jaroš, majitel válcového mlýna a zemědělské elektrárny ve Zboňku. 1919 Byla důkladně opravena střecha kostela. 1921 Oprava venkovní omítky a nalíčení kostela stavitelem Š těpánem z Letovic. Vzhledem k velmi nepříznivým povětrnostním podmínkám se již na jaře 1922 začala na věži loupat barva. S ocha sv. Jana Nepomuckého z 17. až 18. století (instalovaná krátce po jeho svatořečení - 1729) stála původně v parku před kostelem vedle kašny. Nejprve byla 25. 2. 1920 rozebrána a přemístěna do rohu ke kašně, ale na žádost občanů bydlících v Horním náměstí (dříve v horním konci) byla přemístěna nad rybník. Bylo v Blansku opraveno zábradlí, kameny podstavce odvezeny z fary, socha natřena malířem z Černé Hory a 14. k větna 1923 byla prof. Adámkem a Msgr. Krchňákem posvěcena. Pěkný průvod za hojné účasti i drnovských s hudbou za zpěvu písně „Bože cos ráčil“ odebral se na místo, kde Otec Krchňák měl promluvu o sv. Janu Nepomuckém. Dlouho nebyl po Lysicích tak pěkný církevní průvod. Protože socha byla velmi poškozena (poškozený obličej, chybějící část pravé ruky), lysický rodák akademický sochař pan Jaroslav Vaněk ji opravil v roce 1975 a a následně v roce 1990. Byl proveden nátěr podstavce, upraveno okolí a vysázeny růže. Bohužel zábradlí se již neobnovilo, bylo zničeno po havárii traktoru. 2. 6. 1990 byla socha požehnána P. Janem Horálkem za velké účasti farníků a doprovodu hudby. 18

1930 - 31 Bylo provedeno vymalování kostela a pozlacení všech soch. 1934 Oprava venkovní fasády a výměna zčernalé dlažby okolo oltáře za dlažbu z umělého kamene. 1959 Byla vyměněna nová krytina na kostele. 1961 - 1962 Provedena nová fasáda kostela a vymalování vnitřku kostela. 1971 Při důkladné prohlídce byl vnitřek kostela shledán ve velmi špatném stavu. Oltáře, všechny sochy a částečně i lavice v kostele byly silně poškozeny červotočem. Některé části soch úplně chyběly. Obrazy rovněž bylo třeba renovovat. Po dohodě se zástupci Krajského střediska památkové péče v Brně byla oprava zadána restaurátorovi Ladislavu Josefu Kozány z Jihlavy. V červnu byl odvezen hlavní oltář a některé sochy do jeho dílny. Oprava oltáře trvala půl roku. Potom pokračovaly opravy bočních oltářů s obrazy patronů našeho kostela, oratoře a křížové cesty, která byla nově instalována na stěny kostela. Lešení bylo stavěno podle potřeby restaurátorů, kteří prováděli opravy na oratoři a byli ubytováni na faře. El. instalace neodpovídala bezpečnostním předpisům a místy byly el.vodiče vedeny na povrchu omítky. Proto musela být celá el. instalace přebudována. Bylo pořízeno pět akumulačních kamen. Všechna okna včetně vitrážových byla zdvojena. Zateplení kostela prospělo i vnitřnímu interiéru. 1972 bylo pokračováno na dokončení vnitřku kostela. Byla opravena kazatelna (mnoho ozdob chybělo, byly zhotoveny nové), křtitelnice a sochy nad ní (Bůh Otec a dva andělé). Na půdě byly nalezeny závěsné svícny, které byly původně v kostele. Bylo jich dvanáct a byly zavěšeny na střed pozlacených apoštolských křížů, na místech, kde biskup při konsekraci 26 pomazal stěny posvátným olejem - křižmem27. Po opravě byly zavěšeny na své původní místo na stěnách kostela. Do kostela byla pořízena nová osvětlovací tělesa, aby lépe vystihla krásu tohoto památného kostela. Lustr, který byl před oltářem a bránil pohledu na svatostánek, byl po důkladné opravě umístěn v lodi kostela. V předsíni kostela byla nevhodná sádrová velká socha sv. Jana Nepomuckého a sádrová soška sv. Antonína Paduánského. Tyto sochy byly odstraněny a do předsíně byl umístěn opravený starobylý kříž, který ležel na půdě. Věž nad kopulí byla nově natřena, aby se zabránilo korozi. Pod kůr byly nově umístěny čtyři lavice. 1973 Novým vchodem byla spojena sakristie s jižní oratoří. V zadní části kostela jsou umístěny původní insignie 28 cechů - cechovnice na postavnících. Ze symbolů na nich uvedených můžeme zjistit, o které cechy se jednalo. Těsně před kůrem je dvojice postavníků cechu ševcovského z roku 1808. Před ní je dvojice postavníků cechu krejčovského z roku 1810. Třetí dvojici tvoří postavník cechu soukenického a tkalcovského z roku 1789. Před ní vlevo je postavník cechu řadového, který sdružoval kováře, 19

bednáře a stolaře bez udání data pořízení. Na pravé straně je také postavník cechu řadového, který sdružoval koláře a zámečníky, také bez data pořízení. Všechny dvojice se od sebe odlišují výškou a tvarem. První dvojice má osazení na čtyři svíce, ostatní na jednu. Více postavníků se znázorněnými cechy se nezachovalo. Původně se nosívaly o slavnostech a pohřbech řemeslníků. 1974 Před hlavním vchodem do kostela byla jen malá ulička široká 1,5m. Zdivo n a této straně bylo vlhké a podmáčené. Proto se souhlasem kapitulní konsistoře v Brně, S tátní památkové péče v Brně, církevního oddělení v Blansku a MNV v Lysicích byla nejprve zbourána část farních hospodářských budov a zasypány stávající sklepy. Tím bylo získáno před hlavním vchodem kostela prostranství 7m široké. Od farní zahrady byla postavena nová opěrná zeď. Od května se prováděla oprava fasády kostela, vyměnily se plechy na římsách, natřely se okapy a svody, opravila se krytina na kostele, izolovala se a natřela věž, opravila báň na věži a kostel byl opatřen hromosvody. Terén na severní části kostela byl snížen o 1,5m, aby zdivo mohlo lépe větrat. Cihlový kanál prosakoval, byl nahrazen novým potrubím. Před hlavní vchod byla položena nová dlažba. Byl pořízen nový ambon29 a vymalována sakristie a předsíň. 1976 Pod kůrem byl zazděn starý vchod na kůr a na jeho místo zavěšen kříž. Aby kostel v létě mohl větrat a byl chráněn před zcizením vzácných památek, byla k hlavnímu vchodu instalována kovová brána (zhotovil pan Ru dolf Kubíček). Pro vytápění kostela pořízeno šest kusů akumulačních kamen o větší výhřevnosti a stávající kamna se instalovala ve filiálním kostele v Drnovicích. 1980 Dlažba v celém kostele i v sakristii byla velmi špatná a vyšlapaná, pod lavicemi vůbec nebyla, proto bylo přikročeno k výměně za novou. Při této příležitosti bylo rozhodnuto provést úpravu liturgického prostoru dle směrnic II. vatikánského koncilu. Návrh na úpravu vypracoval Ludvík Kolek z Brna (byl schválen státní památkovou péčí v Brně), ale kapitulní vikář Ludvík Horký rozhodl jinak. S tará dlažba byla vytrhána, terén v kostele po kůrem snížen o 35cm, kolem zdi byla zhotovena větrací šachta, položeny trubky pro nově instalované el. rozvody a provedena důkladná izolace. V květnu bylo postaveno v celém kostele lešení, oškrabala se špatná omítka a provedena nová výmalba kostela. Restaurátoři očistili oltáře, sochy a ozdoby. 6. června 1980, po náročném vyjednávání P. Horálka se státní památkovou péčí v Brně se vrátila do kostela původní socha Panny Marie s Ježíškem, která byla od roku 1920 na zámku. S távala na tomto místě do roku 1920, kdy si ji do zámecké kaple vyžádal hrabě Albrecht Dubský. Po důkladné renovaci a pozlacení (svatozář musela být nově zhotovena) byla postavena na své původní místo, kde stojí dodnes. Do sakristie byla zavedena vodovodní přípojka s průtokovým ohřívačem a umyvadlem. Do kostela bylo instalováno rozhlasové zařízení, aby bylo možno slyšet boží slovo od ambonu po celém kostele. 1981 Do kostela, sakristie a boční chodby byla položena dlažba. Lavice byly opraveny a zabudovány v kostele na nové deskové podium a s klekátky přišroubovány.

20

Do rozšířeného presbytáře byl 6. 7.1981 instalován středový oltář. Bylo použito některých částí ze zrušeného oltáře u křtitelnice, který zhotovil lysický rodák akademický sochař pan Jaroslav Vaněk v roce 1955. Do tohoto oltáře byly vloženy ostatky svatých mučedníků, Inocentii, Caelestiet, Columboni, které pocházejí ze zničeného oltáře v h řbitovní (kapli 1962).

Těsně před svátky vánočními byly umístěny nové sedes, jedna vyřezávaná pro kněze a šest pro ministranty. 1983 Instalovány nové dubové dveře k hlavnímu a vedlejšímu vchodu a na věž. Dveře zhotovili stolaři v Olešnici, kování pánové Holcner a Kubíček. 1984 Zbu dována plynová přípojka pro topidla na severní oratoři. Z jižní strany kostela byla vybudována nová přístupová cesta z obalované drtě. 10. května 1985 se započalo s generální opravou venkovní fasády kostela. Postavilo se svépomocí lešení, jedna třetina zdiva se osekala, nahradila se novou vápennou omítkou a po vyzrání zdiva nalíčena vápennou barvou. Všechny žlaby, svody a většina paží je nová. Věž kostela byla opatřena dvojitým nátěrem izokrytu. Ochoz kolem věže byl izolován několika vrstvami lepenky s hliníkovou vložkou, svařen a natřen asfaltem. 1986 Před hlavním vchodem do kostela byla vybu dována jeskyně pro sochu Panny Marie z terakoty30, kterou zhotovil akademický sochař Vincenc Vosmík z Prahy. S ocha stávala od roku 1920 ve výklenku v kostele vpravo u zákristie. Před jeskyni byla instalována železná mřížka s brankou, která se nacházela před vnitřní úpravou presbytáře v roce 1981 před hlavním oltářem. Prostranství před hlavním vchodem bylo upraveno, oseto trávou, vysázeny růže a okrasné dřeviny. Obnovu nátěru sochy provedli nejprve v roce 1986 pan Julius Gebrian a v roce 2002 pan Michal Fojt. 1991 K zajištění větší bezpečnosti kostela byla zajištěna okna z farské zahrady rámy s pletivem. Všechny dveře mimo od bočního vchodu byly zajištěny zástrčemi, protože 10. 3. 1991 byl vykraden filiální 31 kostel v Drnovicích. 1992 Protože mělo být na podzim biřmování a svěcení nových zvonů, byla provedena úprava okolí kostela a farní budovy. Byly osazeny parkové obru bníky, upraveny travnaté plochy, velmi vzrostlé tuje byly odstraněny a vysázeny nové okrasné keře a květiny. Byly zabudovány dvě nové vývěsní skříňky, které informují o důležitých událostech, týkajících se duchovního života. 1995 Pro lepší větrání božího hrobu bylo obnoveno okno, které zhotovil pan Pavelka. 21

1997 Protože stávající elektrické topení nestačilo kostel vytopit, bylo nahrazeno ústředním vytápěním s plynovým kotlem. Aby se nemusela poškodit dlažba v kostele, byla v božím hrobě, kde se umístil závěsný kotel, odstraněna část dlažby, vykopala se drážka, která vedla pod základy kostela přes park až do presbytáře, kde se provedlo provrtání zdi. Teplovodní potrubí bylo uloženo do betonové armatury, zaděláno víkem a zasypáno. Dlažba byla uložena zpět na původní místo. Topení instaloval pan Krška s kolegou. 1998 Montáž nového rozhlasu do kostela. 1999 Dřevěné zpovědnice pod kůrem již dosloužily a byly nahrazeny zděnými zpovědními místnostmi. Zárubně a dveře zhotovil pan Pavelka a vnitřní vybavení místností pan Tenora ze Lhoty u Lysic. Před zpovědní místnosti se umístily dvě lavice, dovezené z bedřichovského kostela. Zastupitelstvo městyse Lysice vyhovělo žádosti lysické farnosti a zajistilo osvícení kostela dvěma reflektory. Obraz v levé zpovědnici - Uzdravení slepého. Obraz v pravé zpovědnici - ikona „Marnotratného syna“ od Rubense.

2000 Provedena instalace světelné tabule s čísly písní, které se při mši svaté zpívají. Dále bylo zbudováno telefonní spojení mezi sakristií a varhaníkem na kůr a instalován čtvrtý mikrofon do první lavice u kazatelny. 2001 Začala se provádět generální oprava fasády kostela. Osekala se od zákostelí až k WC vlhká omítka do výše 1,7m, postavilo se lešení k severní části kostela a špatná omítka se odstranila (bylo jí většina). Kamenná zeď se musela natáhnout rabicovým pletivem a nahodit. S oučasně se provádělo odvlhčení zdí vykopáním sanační drážky před kostelní zdí, položení novodurového potrubí a vykopání dvou odvodňovacích šachet s víky. Do drážky byla položena textilní folie a zasypána štěrkem. Při té příležitosti bylo v rohu chodby na jižní oratoř zbudováno WC, přístupné ze sakristie. 2002 Pokračovalo se v generální opravě fasády kostela. Po postavení lešení se prováděla oprava omítky. Většina omítky nad bočním vchodem se musela odstranit, včetně jednotlivých říms a zhotovit nová. Ostatní omítka se opravila a nalíčila. Protože bylo málo lešení, muselo se postupně svépomocí přestavovat. Na ochozu věže byla špatná izolace, musela se vyměnit. Vyměnily se plechy na ochozu a římse pod ní. Bylo zhotoveno osm nových obloukových oken na věži kostela. Vyměnily se venkovní dveře na obě oratoře a zárubeň ke dveřím na věž.

22

2003 S tůl v sakristii byl pořízen jako obětní stůl při primiční mši sv. P. Mgr. Tomáše Holcnera v Bedřichově 5. 7. 2003.

V sakristii nad stolem je umístěn obraz Ježíš s učedníky v Emauzích. 2005 Provedla se celková výměna elektrické instalace v kostele a na věži, moderní nasvícení kostela a vymalování. Lustr, který byl umístěn v lodi kostela, byl opraven a instalován na jiném místě. V témže roce zastupitelstvo městyse Lysice do svého rozpočtu zařadilo a zajistilo úpravu náměstí před kostelem, včetně vydláždění, osvícení kostela i parku, osazení funkční fontánky, laviček a parkovou úpravu.

Farnost přesunula vývěsní skříňky a za přispění S polečenství živého růžence financovala opravu kříže před kostelem, který byl přesunut blíže ke kostelu a opraven včetně litinového okrasného plůtku panem Františkem Brodeckým.

23

Kříž byl zbudován v roce 1863 na počest tisíciletého výročí příchodu s v. Cyrila a Metoděje na Moravu. Byl dříve několikrát opravován (viz tabulka). 2006 Byly opraveny lavice, nainstalováno nové čalounění. 2012 Byly natřeny všechny venkovní dveře. 2013 Byla restaurována čtyři vitrážová okna. Opravu provedla firma pana Miloše Mitaga z Brna - Slatiny. Okno u kazatelny se neopravovalo, protože bylo opravováno v roce 1972.

Pro potřeby Mateřského centra „Jablíčko“ byly rozšířeny vývěsní skříňky o jednu prosklenou nástěnku s rámem (použita nevyužitá nástěnka z Drnovic).

Lysický občan Ing. arch. Jiří Š ťasta zhotovil do výklenku nad bočním vchodem mozaiku svatých Petra Pavla, patronů lysického kostela. Po mši svaté, v neděli 29. září, sloužené k 227. výročí posvěcení kostela, mozaiku požehnal lysický farář P. Mgr. S lavomír Bedřich.

2014 Na náměstí před kostelem byly zhotoveny nové vývěsní skříňky a vsazeny do původních rámů. Zhotovil pan Jiří Hanzl ze Žerůtek.

24

5.1 VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA V roce 1886 bylo ve farnosti slavnostně vzpomínáno stého výročí posvěcení rozšířeného kostela. Konal se velký průvod obcí za účasti všech tehdejších spolků a cechů, jejichž představitelé nesli své znaky a prapory. Bylo zde zastoupeno i tehdejší bratrstvo Živého růžence, na jehož tradice bylo po více jak sto letech opět navázáno. 26. a 27. září 1936 byla konána oslava 150. letého výročí posvěcení chrámu Páně v Lysicích. V sobotu 26. září v 7. hod. měl P. prof. Adámek kázání o dějinách kostela, potom měl svátostné požehnání. V neděli dopoledne byly slavné bohoslužby za účasti katolických spolků a odpoledne po svátostném požehnání akademie v Lidovém domě. 1986 Na připomínku 200. letého výročí pos věcení kostela již od jarních měsíců každou neděli v kostele probíhala duchovní příprava k tomuto výročí a zároveň i poučování o základních pravdách víry jako příprava na svátost biřmování. Vyvrcholení oslav bylo v neděli odpoledne 28. září, kdy administrátor32 diecéze 33 prelát Ludvík Horký uděloval 85. ti mladým lidem svátost biřmování. Byla to slavnost velmi pěkná, především po stránce duchovní. Bylo nádherné počasí, sešlo se mnoho farníků i z okolí, aby oslavili toto výročí. Dechová hudba před kostelem ještě zvýšila slavnostní náladu. Při udělování svátosti biřmování bylo přítomno 18 kněží z okolí. Od roku 2006 se každoročně na konci září slaví výročí posvěcení kostela. Po odpolední mši svaté je ve farním dvoře kulturní program s občerstvením.

5.2 SLAVNOST BOŽÍHO TĚLA Naposledy v době komunistického režimu se v Lysicích konal po obci prů vod božího Těla 13. června 1971. Byly postaveny čtyři oltáře, první u Macků, nyní zde je nákupní středisko COOP, druhý u sloupu Panny Marie v parku na spodním náměstí, třetí u Němcových ve vratech - viz. horní foto (dříve ve vchodu do radnice) a čtvrtý u Opluštilových ve vratech. Obnovení průvodu oživil P. František Provazník v roce 1993, kdy byly venku dva oltáře, u Š neiderových - viz. spodní foto a v parku u sloupu Panny Marie. Další dva roky se stavěly oltáře okolo kostela. V jubilejním roce 2000 byla slavnost božího Těla slavena v Oboře pod tenisovými kurty. Od té doby se slaví tato slavnost ve farním kostele.

25

5.3 BIŘMOVÁNÍ Podle dostupných (pramenů) se uskutečnilo v lysické farnosti biřmování: 5. 12. 1777 byla založena brněnská diecéze. Brzy na to bylo v Lysicích biřmování. Asi už dlouho nebylo, protože biřmovanců bylo velké množství z celého okolí. Lysický kostel ještě nebyl rozšířený na dnešní velikost, a proto nestačil pojmout tolik věřících. Biřmování se konalo v aleji u Beraníka, která již v té době byla vysázená. Biřmoval první brněnský biskup Matyáš František hrabě Chorinský. 21. 5. 1883 odpoledne brněnský biskup Dr. František S aleský Bauer uděloval svátost biřmování 616 biřmovancům z lysické farnosti a 22. května 1883 po tiché ranní mši sv. 192 biřmovancům z Bořitova, 217 z Černé Hory, 207 z Dlouhé Lhoty a 243 biřmovancům z Bedřichova. 1889 S oučasně s generální vizitací uděloval brněnský biskup Dr. František S aleský Bauer svátost biřmování 386 biřmovancům, z toho 237 z Lysic, 92 z Drnovic, 17 ze Žerůtek, 19 z Lačnova a 21 ze Š těchova. 1895 Brněnský biskup Dr. František Saleský Bauer uděloval svátost biřmování 354 biřmovancům, mezi nimiž byla i komtesa Felicitas z Dubských. 14. a 15. června 1903 znovu zavítal do Lysic biskup brněnský Dr. František S aleský Bauer, aby vykonal generální vizitaci a udílel svátost biřmování. S vátost biřmování přijalo 474 biřmovanců. Dopoledne byli biřmováni přespolní a odpoledne domácí. 26. října 1910 biskup ThDr. PhDr. JUDr. Pavel hrabě Huyn po slavnostním kázání udělil svátost biřmování chlapcům farnosti lysické. Druhý den v úterý po mši svaté udělil sv. biřmování biřmovankám z lysické farnosti a odpoledne biřmovancům z farnosti bedřichovské. 10. května 1925 udílel Otec biskup PhDr. ThDr. Josef Kupka svátost biřmování biřmovancům a biřmovankám z lysické a bedřichovské farnosti. Bylo jich celkem 600. Při příjezdu byl u fary u vítán zástupci lidové strany, kostelními hospodáři, zástupci spolků a zástupcem patrona. Druhý den byli všichni pozváni na oběd do zámku. Z Lysic odejel Otec biskup do Kunštátu. 5. června 1934 současně s generální vizitací udělil brněnský biskup PhDr. ThDr. Josef Kupka svátost biřmování ve tři hodiny odpoledne chlapcům a ve čtyři hod. dí vkám, 6. června odpoledne uděloval svátost biřmování v Bedřichově. V roce 1943 uděloval svátost biřmování olomoucký světící biskup Thdr. S tanislav Zela s P. Michálkem. Vítání Otce biskupa se zúčastnil také Albrecht hrabě Dubský, Páter Š urý, lysický kaplan Páter Procházka, a lysický farář P. František Kaňa. V létě 1947, jednu neděli odpoledne uděloval svátost biřmování brněnský biskup Prof. Msgre. Thdr. Karel S koupý. 1972 Poněvadž v některých farnostech diecéze nebylo udělováno již několik desítek let biřmování, rozhodl Otec biskup Prof. Msgre. ThDr. Karel Skoupý ještě za svého života, že se bude udělovat v roce 1972 tato s vátost věřícím starším 18 let, vždy na dvou až třech místech v děkanství. Po jeho smrti začal podle stanoveného plánu udělovat tuto svátost kapitulní vikář prelát Ludvík Horký. V Lysicích přijalo svátost křesťanské dospělosti 379 biřmovanců v neděli 8. října po mši svaté, kterou sloužil sám prelát Ludvík Horký. Z lysické farnosti bylo u biřmování více než 200 biřmovanců, ostatní byli z farností Bedřichov, Černovice, Dlouhá Lhota a Černá Hora. V sobotu 10. září 1977 uděloval Jeho Milost prelát Ludvík Horký, kapitulní vikář brněnský 90 biřmovancům z naší farnosti svátost „posilnění ve víře“.

26

1986 V tomto roce si farnost připomínala výročí 200 let posvěcení kostela. Již od jarních měsíců každou neděli probíhala v kostele duchovní příprava k tomuto výročí a zároveň i poučování o základních pravdách víry jako příprava na svátost biřmování. Vyvrcholení oslav bylo v neděli odpoledne 28. září, kdy administrátor diecéze prelát Ludvík Horký u děloval 85. ti mladým lidem svátost biřmování. Byla to slavnost velmi pěkná, především po stránce duchovní. Bylo nádherné počasí, sešlo se mnoho farníků i z okolí, aby oslavili výročí posvěcení kostela. Dechová hudba před kostelem ještě zvýšila tuto slavnostní náladu. Při udělování svátosti biřmování bylo přítomno 18 kněží. 27. září 1992 udělil Otec biskup Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle 100 věřícím (67 farníků a 33 z jiných farností) svátost biřmování. Při udělování svátosti byly přítomny tři desítky kněží. Po mši svaté vedl Otec biskup s farníky neformální besedu.

18. červen 2006 Přípravu na biřmování prováděli pozvaní kněží formou přednášek a besed. Na biřmování přislíbil přijet biřmovat Otec biskup Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle, ale z důvodů nemoci ho musel zastoupit kanovník Mons. ThLic. Václav S louk. Bylo biřmováno 32 věřících.

5.4 MISIE Od 5. do 15. června 1913 provedli Redemptoristé z Brna první misie 34 v lysické farnosti. Přes počáteční nedůvěru se misií zúčastnilo přes 2000 farníků. Na upomínku prvních misií byl před kostel umístěn dřevěný kříž. Od 15. do 16. března 1924 se konaly druhé misie, které vykonali členové Tovaryšstva Ježíšova na povznesení ducha života. Byl zhotoven nový kříž, náhradou za poškozený z roku 1913. Od 22. do 30. března 1931 Klement Žůrek, premonstrát z Nové říše, vykonal svaté misie za dosti hojné účasti - asi 1200 účastníků. S vaté přijímání přijalo asi 1800 farníků. P. Žůrek velmi horlivě pracoval po celý týden a v časových přednáškách snažil se probudit zájem o vyšší statky. Od 16. do 24. prosince 1940 byla v Lysicích svatá misie, kterou vedli P. Vojtěch Metelka a P. Jan Trneček. Účast na misiích byla veliká. Bylo vykonáno 3500 sv. zpovědí a 4000 sv. přijímání. Misie byly zakončeny svěcením misijního kříže, průvodem s hudbou po Lysicích za neobyčejné účasti.

5.5 NOC KOSTELŮ MOTTO:

Nechť jsou světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den a noc. Budou na znamení časů, dnů a let.

27

23. května 2014 se uskutečnila v lysickém kostele za velké pomoci obětavých farníků Noc kostelů. Byl připraven bohatý kulturní program.           

Program započal v 18.00hod. komentovanou bohoslužbou. Následovala duchovní poezie. Komentované prohlídky kostela. Setkání s autorem mozaiky vytvořené před bočním vchodem do kostela. Hudební vystoupení farní mládeže. Výstava bohoslužebných předmětů, liturgických35 rouch pro kněze. Vystaveno pražské Jezulátko. Byly vystaveny fotografie zvonů a nástěnka o historii kostela. Návštěvníci kostela mohli navštívit místa, která jsou běžně nepřístupná. Odvážnější si mohli s průvodcem prohlédnout kostelní věž s pěti zvony. Po prohlídce bylo možné se ve farním sále zastavit na malém občerstvení.

Ve 22.15hod. byla noc kostelů zakončena svátostným požehnáním. Noci kostelů se zúčastnilo 220 návštěvníků. 28

6 FARA Jak je uvedeno v ú vodu, fara se připomíná od roku 1390. Ze záznamů ve farní kronice můžeme vyčíst, že o farní budovu, hospodářské objekty, dvůr a zahradu bylo vždy starostlivě pečováno. Podle potřeby se opravovaly nebo budovaly jednotlivé objekty, udržovaly se střechy, vzhled budov a občanské vybavení farní budovy. Za posledních deset let bylo na lysické faře mimo jiné opraveno nebo zbudováno: V letech 2003 - 4 byla opravena venkovní fasáda. Na jaře 2006 se na dvoře postavila letní pergola36 pro různá letní setkávání. 2007 Byla dokončena přestavba bývalých hospodářských budov na víceúčelový areál. Z bývalých chlévů a konírny vznikl stylový prostor pro setkávání věřících, ale i ostatních obyvatel lysické farnosti. S tavebními úpravami vznikl prostorný sál, kuchyňka a sociální zařízení. S ál se zachovalým klenutým stropem má kapacitu 50 osob. V sále jsou stylové stoly a lavice, osvětlení, ozvučení, přípojka na satelit a internet, ústřední topení, krbová kamna a zázemí pro podávání občerstvení. Byl též stylově upraven prostor pod bývalou kolnou a vydlážděn vjezd na faru. 2008 Pokračovaly práce na úpravě farního dvora. Do středu dvora byl instalován dětský koutek, osazen pískovištěm a houpačkami. Do prostoru dvora se vchází bočním vchodem po schodech se zábradlím vyústěným za hlavní vchod do kostela. Tyto venkovní prostory se sálem byly na lysickou pouť požehnány boskovickým děkanem P. Mgr. Miroslavem Š udomou. 2009 Při venkovní zdi bylo zbudováno WC. Nový sál začaly využívat matky s dětmi. Jejich časové požadavky ale nebylo možné plně uspokojit, protože sál byl určen především pro jiné akce, spojené s občerstvením, například „Poděkování za úrodu“, soutěž „Veselé harmoniky“, „Slavnost posvícení kostela“ a další. Proto byl zahájen nový projekt v prostorách staré sýpky nad sálem, kde vznikne sál pro děti a jejich volno časové programy. Zednických prací se ujala firma Rudolfa S pohnera. Kovové schody do poschodí vyrobil pan Vladimír Fojt z Bedřichova. 2010 Rok byl zahájen slavnostním otevřením horního sálu s příslušenstvím. Po bohoslužbě a za přítomnosti poslance Jana Husáka, který se zasloužil o finanční pomoc z nadace ČEZ, byl sál předán do užívání Mateřskému centru „Jablíčko“, které má na využívání objektu uzavřenou prozatímní nájemní smlouvu. V prvním patře farní budovy se provedlo zateplení všech místností. 2011 Bylo započato s vybudováním bu dovy technického zázemí pro garážování vozidla, malé mechanizace k údržbě parkové plochy a k výdeji občerstvení při jednotlivých venkovních kulturních akcí. 2012 Byla dokončena a zkolaudována budova technického zázemí a provedena generální oprava kanceláře. 2014 Postaven přístřešek na dřevo. Podle potřeby se pokračuje v drobných opravách farního kostela i fary za hojného finančního přispění a brigádnické výpomoci ochotných farníků. 29

7 KAPLE SOCHY A KŘÍŽE VE FARNOSTI Seznam kaplí, soch, Božích muk a křížů nacházejících se ve farnosti Lysické r. 1897 V obvodu Lysic: Č. Předmět 1. Kaple v zámku P. Marii Pomocnici zasvěcená s mešním indultem. 2. Kaple nad hraběcí kryptou vedle hřbitova, zasvěcená Pozdvižení sv. Kříže s mešním induktem, postavená nákladem Emanuela hr. Dubského 1881. 3. Kříž železný na kostelním náměstí, blíže faře, s nápisem: „Na památku tisícileté slavnosti příchodu sv. apoštolů Cyrilla Metoda do Moravy a pokřestění našich slovanských praotců. Dne 5. července 1863“. Kříž ten postaven nákladem občanů Lysických. 4. Kříž železný u „ kamene neb „u lípy“ u okresní silnice z Lysic směr k Pohodlí vedoucí, postaven nákladem Emanuela hr. Dubského a jeho choti Mathildy, roz. hraběnky Žerotínové r.1833. 5. Kříž železný u silnice z Lysic k Černé Hoře na hranici Lysic - Bořitovských, nákladem Antonie hraběnky z Dubských zbudován r. 1822. 6. Kříž železný u silnice z Lysic k Černé Hoře (u cesty do Žerůtek) vedoucí, postaven nákladem manželů Emanuela a Josefy Jaškových z Lysic č. 32 roku 1873. 7. Kříž železný, starý, bez všeho nápisu v údolí ke střelnici vedoucí (pod samou střelnicí). 8. Kříž kamenný u sýpky v Lysicích (u Kubíčkových č. 283) vedle cesty do Žerůtek vedoucí, postaven místo starého, již sešlého kříže dřevěného nákladem Marie a Jana Markových v roce 1895. 9. Kříž dřevěný, s obrazem sv. Marka evangelisty na cestě k Žerůtkám. Do 25. dubna 1800 stál kříž ten na vrcholu kopce takzvaného „Marek“, kteréhož dne byl přenesen pod kopec na nynější stanoviště. 30

Poznámka

S věcena biskupem Dr. Františkem S aleským Bauerem 28. října 1884.

V červnu 1899 nákladem nejmenovaného dobrodince a dodatkem z kostelního jmění (5zl.) pozlacen a důkladné obnoven od zdejšího Josefa Volfa a dále několikrát opravován, naposledy 2005 Fr. Brodeckým, kdy byl při opravě náměstí přesunut blíže ke kostelu.

Nápis na kříži: Iz 29,13: „Tento lid mě ctí rty, ale jejich srdce je ode mne daleko“. Opravován 1966, 2011.

Došlo prý zde k tragické události.

Kříž byl posvěcen Msgr. Vilémem Michele dne 29. září 1895. Kříž ten pochází z dílny p. Cihláře z Černé Hory.

Protože byl kříž sešlý, darovala rodina Markových z Lysic 142 nový dřevěný. Za hojné účasti věřících byl 31. 7. 1927 posvěcen Msgr. Krchňákem a prof. Adámkem. Opraven byl v roce 1994.

10. Kříž dřevěný, poblíž hospodě na Perné na kraji pole, zbudován od manželů Františka a Anny Klímových, výměníků na Perné r. 1893. S věcen farářem lysickým Rudolfem Reitterem 24. 9. 1893. 11. S ocha bl. P. Marie na náměstí lysickém. Zde stála od pradávna socha kamenná, která v r. 1807 byla obnovena. Roku 1853 byla stará již sešlá socha odstraněna a postavena nynější nová socha nákladem jmění obecního. 12. S ocha Jana Nepomuckého z opuky na kostelním náměstí, (u kašny) bez nápisu. Z první poloviny 18. stol., krátce po svatořečení (1729).

13. S ocha sv. Jana Nepomuckého, kamená na kopci u cesty do Drnovic vedoucí, dle nápisu na zadní straně podstavce vyrytého, pochází z r. 1594, byla opravena správou velkostatku lysického v letech 1832 a 1883. 14. S ocha sv. Víta, kamenná na cestě z Lysic k Pohodlí, postavena manželi Františkem a Františkou Hlaváčkovými z Lysic r. 1871.

5. září 1937 byl sešlý kříž nahrazen novým kamenným, který darovali manželé Novotní z Perné a posvěcen děkanem Mazalem z Bořitova.

Byla několikrát opravovaná, naposledy v roce 2012, nákladem městyse Lysice.

Nejprve byla 25. 2. 1920 rozebrána a přemístěna do rohu ke kašně a roku 1923 postavena nad rybníkem na Horním náměstí. Opravena v letech 1975 a 1990 lysickým rodákem panem Jaroslavem Vaňkem a požehnána 2. 6. 1990 P. Janem Horálkem. Protože byla poškozena, je uložena ve výkopu vedle postavce a nahrazena sochou litinovou, vyrobenou ve slévárnách v Blansku.

Opravena v letech 1938 a 1990. Neznámými vandaly byla poškozena tak, že se již nedala opravit. Byla nahrazena litinovým křížem, který byl požehnán P. Slavomírem Bedřichem. 15. S ocha sv. Antonína Paduánského, ka- Opravena v r. 1930. menná blíž k Lysicím, na cestě k Černé Hoře, dle nápisu na podstavci vyrytého obnovena nákladem obce lysické r. 1870. Úřad městyse Lysice nechal všechny kovové kříže v katastru Lysic opravit panem Vladimírem Ondrou v roce 2011.

31

7.1 POHŘEBNÍ KAPLE S HROBKOU Na hřbitově je kaple, pod níž se nachází hrobka rodiny Dubských. Byla postavena nákladem hraběte Emanuela Dubského v roce 1881. Do hrobky byly 6. 12. 1881 ve čtyři hodiny ráno převezeny pozůstatky zemřelých členů rodiny Piatti a rodiny Dubských, kteří zemřeli do roku 1881. Kaple byla požehnána 29. října 1884 brněnským biskupem Františkem Bauerem. Pan biskup sloužil rekviem37 za zemřelé z obou hraběcích rodin. Je zasvěcena Povýšení svatého Kříže. Dne 10. listopadu 1884 byla na základě mešní licence 38, udělená biskupskou konsistoří, místním farářem za přítomnosti hraběcí rodiny sloužena mše svatá. Mše svatá mohla být sloužena i při jiných příležitostech. V roce 1962 byla kaple rozhodnutím MNV Lysice přebudována na obřadní síň, která však nenašla uplatnění. Kaple s hrobkou byly nákladem farnosti a s přispěním památkové péče opraveny v letech 2000 2002, ale vnitřek kaple již obnoven nebyl. Objekt je ve správě lysické farnosti.

7.2 HROBKA HRABĚNKY KAROLINY NIMPSCHOVÉ CHARAKTERISTIKA STAVBY Jedná se o zapsanou kulturní památku, novogoticky upravenou, která je součástí areálu hřbitova v Lysicích. Je ve správě lysické farnosti. Předmětná hrobka je přízemní zděná budova o půdorysných rozměrech 3,8 x 5,7m. Hřeben střechy je ve výšce 6,4m nad úrovní terénu. Fasáda je z režného zdiva, prolomena pravoúhlým vchodem s profilovaným ostěním a s vybranými rohy. Nad vchodem je kruhová roseta s profilovaným ostěním. Štít stupňovitě zalamován. Ve vrcholu jednoramenný kříž. Vnitřek hrobky je omítnut. V roce 2008 byla navržena obnova hrobky, konkrétně statického zajištění a souvisejících oprav (střešní plášť, statické zajištění základů a obvodová drenáž, opravy nosného zdiva a klenby). Projekt pro dotaci JmK - havarijní fond zpracoval ing. R. Veselý. Tyto opravy byly provedeny v roce 2010, v roce 2011 bylo provedeno restaurování vstupního portálu, terakotového okna ve štítu a osazení kamenných prvků - opukové stříšky na ozubení štítu.

32

OSOBNOST KAROLINY NIMPSCHOVÉ Hrobka byla postavena v roce 1870 pro tetu hraběnky Matyldy Dubské, rozené ze Žerotína, manželky Emanuela Dubského. S vobodná paní Karolina Nimpschová zemřela 13. května 1861. Do hrobky byly její pozůstatky přeneseny až po dobudování hrobky. Uvedená dáma, nemaje žádných bližších příbuzných, věnovala Dubským velmi solidní finanční obnos. Je nasnadě, že nejen rodinná vazba a příbuzenský vztah vedly majitele panství k výstavbě hrobky pro jednu osobu.

Na náhrobku je vytesán nápis:

Ihre Excelenz Caroline Graefin Nimptsch Geborne Graefin und Herrin von Zierokin Freyin von Lilgenau Sternkreuzordens und Pallaft Dame Geb. am 21. Mai 1777 Gestorb. am 13. Mai 1861

Její excelence Karolina hraběnka Nimptschová Rozená Hraběnka a paní Žerotínová Svobodná paní z Lilgenau Nositelka řádu Hvězdového kříže a Dvorní Dáma Narozená 21. 5 1777 Zemřela 13. 5 1861

33

8 PŘEHLED LYSICKÝCH DUCHOVNÍCH SPRÁVCŮ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.

1400 1590 1609 1627 1633 1653 1658 1659 1662 1668 1670 1672 1674 1677 1680 1684 1689 1690 1700 1733 1740 1746 1750 1758 1767 1788 1818 1849 1880 1904 1911 1915 1916 1917 1939 1943 1970 1992 1996 2014 -

1410 1609 1623 1633 1653 1658 1659 1662 1667 1670 1672 1674 1677 1680 1684 1689 1690 1700 1733 1740 1746 1750 1758 1767 1788 1817 1849 1880 1904 1910 1915 1916

Ondřej z Tišnova Ondřej Poříčský ctihodný kněz bratrský Krištof Plorautius ctihodný kněz bratrský Bartoloměj Jakobides - premonstrát z kláštera Hradisko František Wroblikowsky Václav František Hrabovský Martin Roschovský Kazimír Sigmund skulský minorita z Polska Jan Nepomuk Verner Matěj Arnošt Klymann Tomáš Bernard Jelínek Tomáš František Erinatius Petr František Krňásek Matěj Arnošt Klymann Karel Leopold Svoboda Jan Jakub Krigsman Tomáš Pinkava Ludvík Leonhard Franz Ondřej Augustin Herman František Albert Jan František Krátký Severin Josef Habinger František Maxmilián Gröger František Antonín Schich Jan Teodor Beer Václav Maxmilián Dorazil děkan letovický František Veselý děkan letovický František Polívka Rudolf Reitter Eduard Vichta Josef Kocián Josef Bláha František Žaluda 1939 Msgr. František Krchňák 1942 Klement Lahodný 1970 František Kaňa děkan letovický 1992 Jan Horálek 1996 František Provazník 2014 Mgr. Slavomír Bedřich dosud Vít Martin Červenka OPraem - premonstrát z Nové Říše 34

V lysické farnosti působilo celkem 57 kaplanů, z nichž František Schich, Severin Habinger, Václav Dorazil, František Polívka, Rudolf Reitter a Eduard Vichta byli později investováni jako faráři lysičtí.

9 VÝZNAM CHRÁMU PÁNĚ Jak to dosvědčují i další výroky svatých a moudrých lidí, je každý chrám: místem setkávání se s Bohem, který sestupuje z nebe a přichází naproti člověku v posvátných způsobech. Je to místo setkávání nejen s Bohem, ale i s knězem a se všemi, kteří jsou Duchem svatým sjednoceni v Kristově Církvi, aby se zúčastnili velikonoční oběti Pána, která se zpřítomňuje při každém slavení mše svaté. místem, kam věřící chodí nasytit své du še Chlebem věčného života. Zde se člověk nechává obejmout Kristem, aby načerpal duchovní i fyzickou sílu ke službě bližnímu, obětem a k odpouštění pro každodenní obyčejný život. místem, kde při slavení posvátné liturgie, jako předobrazu budoucí, věčné a dokonalé liturgie nebeské, můžeme být svědky i účastníky největšího Božího zázraku – vtělení Krista do posvátných způsobů Chleba a Vína. V nich se člověk setkává se svým Bohem tváří v tvář, i když ta Boží je ještě zahalena závojem tajemství. místem, kde se nebe dotýká země, protože se zde eucharistický Kristus bytostně a přímo hmatatelně dotýká člověka, aby s ním sdílel svou lásku, aby ho obdaroval svou milostí a tak jej proměňoval ke svému obrazu.

Středem a živým srdcem každého chrámu je svatostánek s Nejsvětější svátostí oltářní. To je nejposvátnější místo, ke kterému se věřící nejdříve obrací, které prvně hledá nejen svýma očima, ale i svým srdcem, aby se svému Bohu mohli klanět, děkovat i prosit, vzdát Mu chválu, čest i slávu.

35

Ale skutečná, pravá hodnota každého chrámu nespočívá v je ho starobylosti nebo vzácnosti soch či relikvií. I kdyby byly všechny předměty v chrámu z ryzího zlata, ale ten byl liduprázdný, pak by chrám byl pouhým vězením Boha, přebývajícího ve svatostánku. 10 POUŽITÁ LITERATURA Bránský J. Drnovice v minulosti dávné a nedávné Obecní úřad 2010 Burýšek Z. Lysice a okolí ZŠ 1999 Kronika farnosti Lysice Poláková A. Historie kostela v Lysicích 1998 - výtah z historie S polečenství Živého růžence v Lysicích Chrám sv. Petra a Pavla v Lysicích 2002 - výtah z historie Zřídkaveselý František Phdr. a kol. LYS ICE 1308 – 2008 Lysice Klimeš L. Slovník cizích slov SNP Praha 1981 www.pozorice.cz - cechovníky

11 AUTOŘI FOTOGRAFIÍ V textu byly použity fotografie: Archiv rodiny Němcovy Fiala Jaromír - foto z noci kostelů Skřička Petr Ing. - foto zvonů na věži Zřídkaveselý František Phdr. a kol. - LYSICE 1308 - 2008

12 VYSVĚTLIVKY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Patron - kdo vykonává patronát, správce Tabernákl - svatostánek, zdobená skříňka spojená s oltářem, kde jsou uchovávány konsekrované hostie Kánon - soubor liturgických textů SZ a NZ uznaných církví za inspirované a závazné Antipendium - ozdobný závěs na přední straně oltáře Gubernium - ve starém Rakousku 1763 – 1848 zemská vláda - místodržitelství Presbytář - kněžiště Rotunda - stavba okrouhlého půdorysu S akristie - vedlejší chrámová místnost, kde se uchovávají bohoslužebné předměty a v níž se kněz a přisluhující oblékají do bohoslužebných rouch Arkýř - krytý výstupek s okny, vystupující ze zdiva stavby Oratoř - oddělené místo v kostele, dříve určené pro panstvo nebo řeholníky, obvykle se samostatným přístupem Apsida - zaklenuté ukončení hlavní lodi Kůr - vyvýšená prostora pro varhany, zpěváky a hudebníky v chrámu Adorace - forma projevu božské úcty, klanění Katedrála - hlavní kostel biskupství v sídle biskupa, dóm 36

15. 16. 17. 18. 19.

20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37.

38.

Atribut - charakteristický znak, nezbytná vlastnost nebo činnost Vitráže - uměle malovaná okna Korpus - tělo Reliéf - plastická výzdoba, vystupující z plochy Pacifikál - relikviář v podobě menšího zdobeného kříže, obsahující v zasklené schránce malou částečku svatých. Podle Ottova naučného slovníku znamená „kříž s ostatky, zvaný odtud, že kněz, dávaje jej líbati, říká pax tecum - pokoj s tebou (k políbení pokoje)“. Podáváno až do liturgické reformy po II. vatikánském koncilu. Autentika - původní, hodnověrný, pravý Interiér - vnitřek budovy Regenschori - ředitel kůru Vizitace - prohlídka farností a jiných církevních zařízení, prováděná ordinářem (biskupem), vikářem Monstrance - zdobená zlatá (pozlacená) schránka na vystavení hostie Velum - dlouhý obdélníkový pruh zdobené látky, jímž má kněz zahalena ramena i ruce, drží - li monstranci Konsekrace - slavnostní svěcení kostela, oltáře, kalicha, zvonů aj. prováděné biskupem Křižmo - smíšenina olivového oleje a balzámu, kterou světí biskup na Zelený čtvrtek a které se používá při křtu, biřmování, kon sekraci Insignie - odznaky moci nebo nějaké vysoké hodnosti Ambon - pult, umístěný vlevo od oltáře, odkud se čtou čtení a evangelium a přednáší homílie Terakota - pórovina z pálené hlíny, barvy cihlové, hnědé, užívaná k ozdobným účelům, k tvorbě drobných plastik Filiální - další kostel ve velké farnosti Administrátor - prozatímní správce farnosti Diecéze - správní obvod biskupa, biskupství Misie - krátkodobá akce směřující k udržení a oživení víry a zbožnosti Liturgie - bohoslužba Pergola - loubí lehké konstrukce, vytvořené břevnovím na lehkých podporách Rekviem - (lat. Missa pro defunctis nebo Missa defunctorum), česky zádušní mše nebo mše za zemřelé, je v katolické liturgii mše sloužená jako součást pohřebních obřadů či při příležitosti zvláštní vzpomínky na zemřelého Licence - povolení k určité činnosti

37

13 OBSAH 1 2 3

Z HISTORIE CHRÁM U.................................................................................................... 2 PRŮVODCE KOSTELEM ................................................................................................ 5 KŮR – VARHANY.......................................................................................................... 13 3.1 VARHANÍCI, KTEŘÍ PŮSOBILI V LYSICKÉM KOSTELE ................................ 14 4 ZVONY............................................................................................................................ 15 5 PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH UDÁLOSTÍ VE FARNOSTI .................................. 18 5.1 VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA .......................................................................... 25 5.2 SLAVNOST BOŽÍHO TĚLA ................................................................................... 25 5.3 BIŘMOVÁNÍ ............................................................................................................ 26 5.4 M ISIE ........................................................................................................................ 27 5.5 NOC KOSTELŮ........................................................................................................ 27 6 FARA ............................................................................................................................... 29 7 KAPLE SOCHY A KŘÍŽE VE FARNOSTI................................................................... 30 7.1 POHŘEBNÍ KAPLE S HROBKOU ......................................................................... 32 7.2 HROBKA HRABĚNKY KAROLINY NIM PSCHOVÉ .......................................... 32 8 PŘEHLED LYSICKÝCH DUCHOVNÍCH SPRÁVCŮ................................................. 34 9 VÝZNAM CHRÁMU PÁNĚ .......................................................................................... 35 10 POUŽITÁ LITERATURA............................................................................................... 36 11 AUTOŘI FOTOGRAFIÍ.................................................................................................. 36 12 VYSVĚTLIVK Y.............................................................................................................. 36 13 OBSAH ............................................................................................................................ 38

Sestaveno k 31. 8. 2014 38