ROTUNDA SV. PETRA A PAVLA NA BUDČI. Raně středověká sakrální architektura a možnosti jejího studia.
Pavla Tomanová Přednáškový cyklus “Svět středověkých ar tefaktů“ Ú s t av p ro a r c h e o l o g i i F F U K v P r a z e 4 . 1 2 . 2 014
BUDEČ – LOKALIZACE
mapa středočeských raně středověkých hradišť (Sláma 1988)
BUDEČ - TOPOGRAFIE HRADIŠTĚ
1 – kostel P. Marie; 2 – rotunda sv. Petra a Pavla 3,4 - Kováry; 5 - Zákolany 6 - hromadný hrob v poloze „Na Týnici” 7 - Klatovka; 8 - Mozolín; 9 - mohyla 10-13 – stopy raně středověké osídlení (Šolle 1990)
BUDEČ VE SVATOVÁCLAVSKÝCH LEGENDÁCH • První a Druhá staroslověnská legenda (10./11. stol., Čechy) „Poslal pak jej Vratislav na Budeč i začal se pacholík učiti písmu latinskému a naučil se dobře.“
• Crescente fide (okolo 975, Bavorsko)
„Isque (Spytihněv) moenibus ecclesiam condidit sanctae dei genitricis Marieae et aliam quoque in honore sancti Petri principis apostolorum“ (FRB I. 182) „Cuius filius maior Uenceslaus dei instinctu ab ineunte aetate semper desderabat discere litteras, et optans pater eius deiderium animi ipsius perfi cere, misit eum in civitatem nuncupatam Budceam, ut ibi descenret psalterium a quodam presbytero nomine Uenno“ (FRB I. 183)
• Kristiánova legenda (konec 10. stol.?, Čechy)
„Filium vero suum etatis proeuntis Wendeslaum estuantis animi in lege divina titteris imbuendum tradiderat in civitatem, que Budec nuncupatur, ubi ab antecedente fratre suo Spytigneo in honore principis apostolorum beati Petri consecrata inerat et inest ecclesia. “ (J. Pekař WLL 1906, 96 )
• Gumpoldova legenda (závěr 10. stol., Mantova) „…, dum floridam iuventutis aetatem primum attigisset, patre adhuc vivo, ad litterarum disponi exercitia desiderans....eius transmissu in civitate Budec litteris addiscendis est positus.“ (FRB I. 149)
Zpráva o vzdělání sv. Václava na Budči Zprávy o založení kostela sv. Petra knížetem Spytihněvem Liber Depictus, 14 stol.
BUDEČSKÁ ROTUNDA V MLADŠÍCH PRAMENECH • od 1 3. stol. prameny právní, církevně-administrativní a hospodářské povahy • 1 2 6 2 – k r á l ov n a Ku n h u t a p ř e n e c h á v á p o d a c í p r á vo k b u d e č s k é m u ko s te l u v y š e h r a d s k é ka p i t u l e
• 15 41 Václav Hájek z Libočan: Kronika česká • p r v n í d o k l a d y o d vo j í m z a s v ě c e n í ko s te l a s v. Pe t r a a P av l a • p r v n í z m í n k y o ko s te l e P. M a r i e • m ý t u s o š ko l e z a l o ž e n é k n í ž e te m K r o ke m
• 1700 J. F. Beckovský: Poselkyně starých příběhův českých • p o p i s p o d o by B u d č e z ko n c e 17. s to l . , v č e t n ě p o d o by o b o u ko s te l ů
19. STOLETÍ: TRADICE BUDEČSKÉ ŠKOLY
19. STOLETÍ: BUDEČ V PRVNÍCH SOUPISECH ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK •
•
Václav Krolmus: 40. léta 19. stol.
Jan Erazim Vocel: Pravěk země české, 1 866
TISÍCILETÉ VÝROČÍ ROTUNDY 1905 obálka knihy Václava Dlouhého, zakladatele Společnosti přátel staroslavné Budče
Josef Holub: obraz vytvořený k oslavám 1905
INTERIÉR ROTUNDY NA PŘELOMU 19. A 20. STOL.
INTERIÉR ROTUNDY NA PŘELOMU 19. A 20. STOL.
s v. V á c l a v n a o b r a z e J o s e f a M a š k a z p o l . 1 9 . s t o l .
STAVEBNĚ-HISTORICKÝ VÝZKUM JANA HEREINA 1898-1899
SVATOVÁCLAVSKÉ MILLENIUM 1929
K a r e l Š k r é t a : V ý u k a s v. V á c l a v a n a B u d č i
Mikoláš Aleš: Svatý Václav pěstuje vinnou révu
SVATOVÁCLAVSKÉ MILLENIUM 1929: VÝZDOBA INTERIÉRU
1929-1931 ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTELA P. MARIE
1975-1980 VÝZKUM ROTUNDY SV. PETRA A PAVLA otázky výzkumu: • datování stavby rotundy • původní podoba • stavební vývoj
VÝZKUM V ZÁPADNÍM SOUSEDST VÍ ROTUNDY (1975-1977)
VÝZKUM V ZÁPADNÍM SOUSEDST VÍ ROTUNDY (1975-1977)
VÝZKUM V ZÁPADNÍM SOUSEDST VÍ ROTUNDY (1975-1977)
severní apsida – pohřební kaple, 11. stol.
půdorys rotundy s rekonstruovanými stavebními fázemi (podle M. Šolla): 1-3 – fáze opevnění z 9. a 10. stol.; 4 – pohřební kaple, 11. stol.; 5 – románská věž, 12. stol.; 6 – presbytář a sakristie, 17. stol. kruhový příkop, 12. stol.
VÝZKUM V INTERIÉRU KOSTELA (19791980)
presbytář: kůlové jamky v maltové podlaze
negativ základové příložky u patky vítězného oblouku
VÝZKUM V INTERIÉRU KOSTELA (1979-1980) NOVOVĚKÉ POHŘBY pohřeb kněze: vlevo: pohřební výbava vpravo: fragment gombíku nalezený v zásypu
medailony, křížky, růžence z hrobů 17.-18. stol.
GEODETICKÝ A STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM 1973, 1978-1979 kvádříkové zdivo románské věže (vlevo) původní lomové zdivo lodi rotundy (vpravo)
klenba lodi
zazděný románský vchod na tribunu
STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM 1992
současná podoba interiéru
S-J řez lodí
V-Z řez lodí
STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM 1992
dokumentace vítězného oblouku s rozlišením jednotlivých vrstev a stavebních fází
SOUČASNÝ STAV BÁDÁNÍ: ROTUNDA SV. PETRA V 10. STOL.
Mapa jádra budečského hradiště v 10. stol. 1 – dvorec; 2 - rotunda sv. Petra; 3 - kostel P. Marie A – stavby s kamennou podezdívkou; B – stavby s roubenou konstrukcí (Bartošková 2011).
rotunda sv. Petra, 9./10. stol. (Šolle 1984)
kostel P. Marie, 2. pol. 10. stol. tribuna a západní přístavek z 13. stol. (Šolle 1984)
STAVEBNÍ VÝVOJ ROTUNDY (PODLE M. ŠOLLA)
• 9./10. stol
• 2 . p o l . 11 . s t o l .
• doba rozkvětu hradiště • rotunda součástí dvorce
• zánik hradby • pokles centrálního významu Budče
• 12. stol. • vnější vstup na tribunu • kruhový příkop • kostel sv. Petra součástí majetků českých královen
•
17.-18. stol.
• •
obnovení hřbitova kolem rotundy zrušení kostela P. Marie
STOPY PROMĚN ROTUNDY V MLADŠÍM STŘEDOVĚKU A NOVOVĚKU
gotický vítězný oblouk renesanční kazatelna s vročením 1585 rozsáhlá barokní přestavba po 1660 1775 – úprava interiéru lodi 1837 – zvýšení krovu
ROTUNDA SV. PETRA A PAVLA NA BUDČI. MOŽNOSTI DALŠÍHO STUDIA • uvědomit si dobové souvislosti a společenský kontext, ve kterém probíhal výzkum a byly vytvářeny interpretace • snažit se přistupovat k pramenům věcně a kriticky • zkoumat rotundu komlexně, v kontextu vývoje celé lokality a jejích areálů • vývoj pohřebních aktivit • vývoj funkce rotundy v raném středověku a po zániku centrální úlohy hradiště • vztah ke kostelu P. Marie
SHRNUTÍ: ZPŮSOBY STUDIA SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURY sakrální architektura = forma /podoba + obsah /funkce obory studia Historie hagiografie, životopisy úřední, majetkové, právní listiny… kroniky, matriky, vizitační knihy…
Dějiny umění podoba stavby, použité stavební materiály a technologie architektonické detaily, ikonografie
Archeologie terény pod stavbou, přilehlý hřbitov sídelní kontext
VYPOVÍDACÍ MOŽNOSTI SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURY
christianizace pohřební ritus architektonická a umělecká forma stavební materiály a technologie sídelní struktura církevní organizace patrocinium, liturgie hospodářské a majetkové vztahy společenské a politické sítě
aktuální stav x vývoj
EXKURZ: OTÁZKA PŮVODU ARCHITEKTONICKÝCH TRADIC NEJSTARŠÍCH ČESKÝCH ROTUND původ architektonických tradic a jejich přenos odráží mezinárodní sítě a sféry vlivů (kulturního, politického, církevního), do kterých raně středověké Čechy patřily
politicky citlivé téma aktuální zejména v době hledání národní identity a snahy tuto identitu demonstrovat interpretační schémata bývají ovlivňována aktuální společenskou situací doby, ve které vznikaly
ZÁKLADNÍ HISTORICKÝ RÁMEC 845 - křest 14 českých knížat v Řezně
o ko l o 8 8 3 – k ř e s t p ř e my s l ov s k é h o k n í ž e te B o ř i vo j e b i s ku p e m M e to d ě j e m n a Ve l k é M o r av ě
8 9 5 – S py t i h n ě v I . n a s n ě m u v Ř e z n ě , u z n á v á A r n u l f ov u s v r c h ova n o s t n a d Čechami
Velislavova bible
B o ř i vo j n á s l e d n ě p o s v é m k ř t u z a k l á d á ko s te l s v. K l i m e n t a n a L ev é m H r a d c i t ý ž p o z d ě j i s t av í ko s te l P a n ny M a r i e n a Pražském hradě S py t i h n ě v z a k l á d á r o t u n d u s v. Pe t r a n a Budči
p o 9 2 0 - Vr a t i s l av I . z a k l á d á b a s i l i ku s v. Jiří na Pražském Hradě
Dalimilova kronika
P ř e d 9 3 5 - V á c l av I . s t av í r o t u n d u s v. Víta na Pražském hradě
DISKUSE O PŮVODU ČESKÝCH ROTUND 2. POL. 19. STOLETÍ Josef Neuwir th: předobraz pro svatovítskou rotundu v Cášské korunovační kapli Karla Velikého
Karel B. Mádl odmítá vliv z „Německa“ předobrazy v Byzanci přenesené Velkomoravskou misií do Čech české rotundy jsou zjednodušením chrámu sv. Jiří v Soluni
1. TŘETINA 20. STOL.
Karel Guth nejstarší české kostely s centrálním půdorysem navazují na „italské“/římské tradice, ale měly svébytný vývoj, nezávislý na vývoji v sousedních německých a rakouských zemích Vojtěch Birnbaum nejstarší vrstva centrál v Čechách = knížecí kaple na hradech s analogiemi ve západoevropských dvorských kaplích Václav Richter nejstarší kostely v Čechách = soukromé kaple, nikoli misijní dřevěné kostely odmítá vliv misií na podobu architektury neexistuje doklad styků Velké Moravy s Byzantskou architekturou
výzkum svatovítské rotundy na Pražském hradě
→ Josef Cibulka
rotunda sv. Víta je zjednodušením předobrazu cášské korunovační kaple (Cibulkova rekonstrukce svatovítské rotundy je dnes již neplatná!!!) většina ostatních soudobých kostelů v Čechách byla původně dřevěná – vznikla jako misijní provizoria Budeč = centrum latinské kultur y v Čechách (patrocinium, latinská výuka kněžice Václava)
dvorské kaple Karla Velikého v Cáchách
rekonstrukce rotundy sv. Víta podle J. Cibulky
2. POL. 20. STOL. Odr ytí kostelů v Mikulčicích- z toho tři s centrálním půdor ysem Josef Poulík
stavební tradice z balkánsko-adriatické oblasti zprostředkovány biskupem Metodějem pr vní české rotundy inspirovány velkomoravskými stavbami s Bořivojem a knězem Kaichem odešli do Čech i stavitelé
Anežka Merhautová
křesťanství a architektonické inspirace proudily do Čech z Ve l k é M o r a v y i z Fr a n s k é ř í š e , p ř i č e m ž p r v n í s m ě r z ř e j m ě převládal (blízkost tvarová, funkční, chronologická i geografická) n a Ve l k é M o r a v ě v l i v y z b a l k á n s k o - a d r i a t i c k é o b l a s t i
DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ DISKUSE??? Srovnání lokalit v zájmové chronologické a geografické oblasti Forma: podoba a tvar stavby Stavební technologie a materiály
Obsah: funkce, účel stavby sídelní a společenský kontext liturgie, patrocinium
DĚKUJI ZA POZORNOST!