Patologické hráčství. v kontextu životních příběhů

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Patologické hráčství v kontextu životních příběhů Pathological gambling in the context of life stories

Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí práce: Mgr. Dušan Klapko, Ph.D

Autor práce: Alena Zákravská

Bibliografický záznam ZÁKRAVSKÁ, Alena. Patologické hráčství v kontextu životních příběhů: bakalářská práce, Brno: Masarykova Univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky, 2015. 56 s. Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Dušan Klapko Ph. D.

Anotace: Bakalářská práce „Patologické hráčství v kontextu životních příběhů“ pojednává o tom, jakým způsobem se člověk ke gamblerství dostane, jak mu pomalu nevědomě propadá, nechce si přiznat problém, jak zasahuje jeho problém do partnerských vztahů a jak se snaží se ze dna dostat opět k normálnímu životu bez hazardu. Bakalářská práce též pojednává o léčbě, prevenci, rizikových skupinách a typologii gamblera. Ve výzkumné části bylo využito polostrukturovaných rozhovorů se třemi patologickými hráči.

Annotation: Bachelor’s thesis. “Pathological gambling in the context of life stories”. This thesis deals with how a person gets to gamble, how he or she slowly and unknowingly forfeit to it, without admitting this problem. How their problem with gambling affects their relationships and how they try to rebound to normal life without gambling. Bachelor’s thesis also covers topics about treatment, prevention of gambling, risk groups and gambler’s typology. Research part is using semi-structured interviews with three pathological gamblers.

Klíčová slova: závislost, patologické hráčství, gambler, gambling, carving, prohra, výhra, chování, hra

Key words: addiction, pathological gambling, gambler, gambling, carving, loss, win, behavior, game

„Tímto čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s

využitím

pouze

citovaných

literárních

pramenů,

dalších

informací

a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne 30. března 2015

……………………………….. Alena Zákravská

Na tomto místě bych velice ráda poděkovala panu Mgr. Dušanovi Klapkovi, Ph.D. za cenné rady a přínosné odborné konzultace, které mi poskytl během práce na mojí bakalářské práci. Děkuji také všem účastníkům výzkumu, za jejich ochotu, spolupráci a otevřenost při rozhovorech, na tak choulostivé téma, jako je závislost na hracích automatech.

Obsah ÚVOD ..........................................................................................................................................8 I.

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 10

1

ZÁVISLOST NA HAZARDNÍCH HRÁCH ................................................................................ 12 1.1

PATOLOGICKÉ HRÁČSTVÍ ..................................................................................................... 14

1.1.1

2

3

Cesta do pekel..................................................................................................... 15

1.2

TYPOLOGIE GAMBLERŮ ....................................................................................................... 16

1.3

RIZIKOVÉ SKUPINY ............................................................................................................. 17

1.4

LÉČBA PATOLOGICKÉHO HRÁČSTVÍ ......................................................................................... 19

1.5

PREVENCE GAMBLINGU ...................................................................................................... 22

DOPAD GAMBLERSTVÍ NA PARTNERSKÉ VZTAHY A OKOLÍ ZÁVISLÉHO............................. 24 2.1

ŽIVOT S GAMBLEREM ......................................................................................................... 25

2.2

MŮJ TÁTA (MOJE MÁMA) JE GAMBLER ................................................................................... 26

2.3

OSOBNÍ NÁHLED NA PROBLEMATIKU GAMBLERSTVÍ Z DRUHÉ STRANY.............................................. 27

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A JEJÍ SPOJITOST S GAMBLERSTVÍM ........................................... 29 3.1

POJETÍ SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY A VZÁJEMNÉ VAZBY MEZI OBORY..................................................... 29

3.2

SOCIÁLNÍ PATOLOGIE ......................................................................................................... 30

3.3

SOCIÁLNÍ POMOC GAMBLERŮM ............................................................................................ 31

II.

EMPIRICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 33

4

METODOLOGIE VÝZKUMU ............................................................................................... 34

5

4.1

CÍLE VÝZKUMU ................................................................................................................. 34

4.2

VÝZKUMNÉ OTÁZKY ........................................................................................................... 34

4.3

METODY SBĚRU DAT .......................................................................................................... 35

4.4

METODA ANALÝZY DAT ....................................................................................................... 35

ANALÝZA ZJIŠTĚNÝCH DAT - OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ ......................................................... 37 5.1

KATEGORIE 1 - „ODREAGOVAČKA“ ANEB CESTA K ZÁVISLOSTI ....................................................... 37

5.2

KATEGORIE 2 - STOJÍ TO VÍC NEŽ JEN PENÍZE............................................................................. 38

5.3

KATEGORIE 3 - CESTA Z PEKLA PŘES OČISTEC ............................................................................ 40

5.4

KATEGORIE 4 - LÉČBA ........................................................................................................ 41

5.5

KATEGORIE 5 - ODOLÁVÁNÍ „BLIKAJÍCÍM POTVORÁM“ ................................................................ 42

5.6

KATEGORIE 6 - CO MÁM NEBO NEMÁM UDĚLAT – PREVENCE OČIMA ZÁVISLÝCH ................................ 43

5.7

KATEGORIE 7 - DALŠÍ ZÁVISLOSTI .......................................................................................... 44

5.8

KATEGORIE 8 - ZRUŠENÍ HEREN ANEB BEZ GAMBLINGU BUDE LÍP ................................................... 45

6

SHRNUTÍ ROZHOVORŮ..................................................................................................... 47

7

OVĚŘENÍ A ZHODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH OTÁZEK ............................................................ 49

ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 51 POUŽITÉ ZDROJE ....................................................................................................................... 53 8

PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 56

ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá aktuální a závažnou problematikou patologického hráčství a lidmi trpícími touto poruchou, kteří byli, jsou nebo mohou být závislí na jakékoliv formě hry a hazardu. Práci tvoří teoretická a praktická část. Teoretická část je vypracována na základě uvedené literatury a je věnována základním pojmům a teoretickým otázkám týkajících se problematiky závislostí, zejména pak hráčské závislosti, možným příčinám vzniku, fázím vývoje závislosti, problémům spojeným s patologickým hráčstvím a otázkám možné prevence. Praktická část obsahuje analýzu poznatků, získaných na základě rozhovorů se třemi respondenty, řešících problematiku hráčské závislosti. Cílem tohoto šetření a celé bakalářské práce je získat co nejvíce poznatků a informací týkajících se závislosti na hracích automatech, změny partnerských vztahů, životních hodnot a postojů, možnosti prevence a léčby a možnost nápravy. Téma gamblerství jsem si pro tuto bakalářskou práci zvolila proto, že se v tomto prostředí pohybuji a každý den mám možnost pozorovat změnu postojů a chování hazardních hráčů navštěvujících provozovny, pro které pracuji. Hlavním důvodem, proč jsem si toto téma zvolila, je má osobní zkušenost s gamblerem. Jedná se o blízkou osobu, která tomuto fenoménu podlehla a bylo velice těžké jí v této situaci pomoci a donutit ji si připustit, že se stala závislou na hracích automatech a že je potřeba, aby podstoupila léčbu, která ji může znovu vrátit do běžného života. Domnívám, že tato problematika je velmi citlivá a dotýká se mnoha lidí, kteří si svůj problém nechtějí přiznat a kteří vůbec netuší, že je nějaká možnost nápravy a léčby. Proto je také dosti často podceňována právě těmi, kterých se bezprostředně týká a o to je zákeřnější. Ve své podstatě se dá hovořit o podobně silné závislosti a

8

návykové poruše, jako například užívání drog či alkoholu. Gamblerství je velice závažný společenský problém, o kterém by nemělo mnoho lidí ani ponětí nebýt toho, že je hazard v dnešní době propírán v médiích. Proto mnoho lidí ani netuší, kolik závislých na hracích automatech se kolem nás pohybuje a že je potřeba podat jim pomocnou ruku nebo poradit s možností léčby. I když v současné době konkrétně město Brno zahájilo boj proti hazardu, a to tak, že vydalo plošný zákaz provozování hracích automatů a záleží jen na samotných městských částech, zda další provoz ve své působnosti povolí či ne. Tento složitý problém má bakalářská práce sice nevyřeší, ale pomůže nastínit, co to vlastně závislost na hracích automatech je a jak se proti ní může člověk bránit nebo ji předejít a jaké existují možnosti léčby. Součástí příloh jsou úplné, doslovně přepsané rozhovory se třemi informanty, adresy a instituce, kde hledat pomoc.

9

I.

TEORETICKÁ ČÁST

10

Jak hloupý člověče můžeš být vždyť sám dobře víš že nelze zvítězit nad strojem bez citu, jenž vzal Ti život Tvůj. Vždyť on Ti vzal práci domov i lásku je z Tebe loutka pouhá loutka na provázku Tak vzbuď se a rychle se vzpamatuj! Snad stokrát sis slíbil "Již nikdy víc" To křičel jsi kolem snad z plných plic. Však stejně jsi zklamal a je Ti to fuk Tvé sliby - jen prázdné fráze praskly jak bublifuk. Síly máš dost , jen postav se tomu přestaň už ničit a vrať se zas domů kde pomocnou ruku chtějí Ti dát začni zas žít a milovat lidi Né, stroje!

Zdroj: http://gambling.sweb.cz/main.htm Básnička Naděje od gamblera, který absolvoval léčebný pobyt v PL Opava

11

1 ZÁVISLOST NA HAZARDNÍCH HRÁCH „Každý, koho láká hrát nebo sázet o peníze by si měl uvědomit jednu zásadní věc. Vstupem do světa hazardu podstupujete riziko, předem se nedá spolehlivě zjistit, zda jste nositelem dispozice pro tuto závislost a není rozhodující, o jakou formu hraní či sázení se jedná. Pokud se navíc vaše zkušenost spojí s výhrou, podmíní to touhu po opakování takového zážitku, neboť osobní zkušenost s výhrou je velmi silný emocionální zážitek. Máte nakročeno k vytvoření patologické závislosti.“ (Stop závislosti 2015) Závislost! Co to vlastně je? Pocit touhy po něčem…. Pocit tak silný, že je těžké ho ovládnout. Toužit každou sekundu, až si píchne, narkoman, do žíly, svoji dávku, závislý na alkoholu, po hltu oblíbené pálenky sotva ráno otevře oči, a gambler - po vložení alespoň malé částky do svého oblíbeného hracího automatu. Alespoň jednu, poslední „stovečku“, jedno otočení hracího válce. Přichází uspokojení, ale ne na dlouho - chtějí víc. Závislost je skupina, která provází lidstvo po celou dobu jeho trvání. Současná společnost vnímá závislostní chování jako součást životního stylu. Jde ovšem o

značně nezdravý styl. Dříve vytvořená pravidla se mění a do popředí se

dostávají masmédia, jejichž přitažlivá reklama umožňuje svádění čím dál většího počtu konzumentů. Závislost je stav periodické nebo chronické otravy. Jde o patologický vztah mezi organismem a látkou, který vzniká opakovaným užitím látky. Toto užívání je spojeno se silnou touhou až nutkáním látku užít. Pod tímto vlivem může být snížena schopnost sebeovládání, přičemž mají závislí tendenci dávku zvyšovat. Droga organizuje pak celý život jedince. Zvýšené nebezpečí vzniku závislosti je u lidí hledajících stále nové zážitky. (Hartl 2000) Teorie vzniku závislostí se dělí z hlediska sociologického, psychologického, biologického a kulturně antropologického. Sociologické teorie chápou vznik závislosti jako sociální jev, který způsobuje pozitivní postoj společnosti.

12

Psychologické teorie zohledňují působení osobnostních rysů na vznik závislosti (introverze, extroverze). Vliv možných vrozených predispozic zkoumá biologická teorie. Naopak antropologická teorie zohledňuje vliv znaků jedinců a kulturních a historických faktorů. (Mülpachr 2001) Mezi nejčastější závislostní chování patří drogová, nikotinová, alkoholová závislost a gamblerství. Na první pohled je zřejmé, že všechny uvedené problémové oblasti se mnohdy kombinují. (Velímová 2010) Gamblerství je chorobnou závislostí na hraní hazardních her. Gamblerství se považuje za patologickou psychickou závislost na představě rychlého zisku peněz či jiné hmotné výhry. I když pravidla her jsou z dlouhodobého hlediska pro hráče nevýhodné. Mnozí z hráčů získávají závislost na hře a rostoucí finanční problémy se snaží vyřešit svoji další účastí ve hře a vstupují tak do bludného kruhu. Závislé osoby jsou schopny prohrát obrovské částky. To má často za následek podstatné narušení mezilidských vztahů a existenční potíže nejen hráčů, ale ve velmi častých případech i jejich blízkých. Gamblerství bývá propojeno i s jinými druhy závislostí, a to například se závislostí drogách. Český zákon nepovoluje hru hazardních her osobám mladším osmnácti let a do heren s automaty mají úplně zakázaný vstup. Gambl pak tedy znamená hazardní hru. Gambler je pak hráč, pod tímto pojmem se však většinou myslí hazardní hráč. Pro hazardní hru je typické, že hráč má možnost zakoupit si výhru. Společné pro všechny hazardní hry je kredit, finanční vklad určité hodnoty, který musí hráč do hry vložit, aby se mohl účastnit. Faktický výsledek hazardní hry závisí na náhodě nebo souhře okolností. Pravidlem je, že zisk ze hry je na straně provozovatele. Hráč je v dlouhodobém horizontu ve ztrátě. Nejatraktivnější prvky, které lákají hráče, mohou být rychlý, bezpracný zisk a adrenalin při hře. Hazardní hráčství je potřeba odlišit od patologického hráčství - hazardní hráč je schopen svoji hru kontrolovat, jeho hlavním motivem je výhra. Gambler, jako patologický hráč, je hráč, který pociťuje velmi silné nutkání, které lze těžko ovládnout. Jeho motivem je hra. S gamblingem je spojen další výraz, a to anglické

13

slovo carving, které je do českého slovníku překládáno jako „dychtění“ nebo také velmi silná touha. (Hejmalíčková 2009)

1.1 Patologické hráčství Většina odborníků, kteří se zabývající patologickým hráčstvím, ve své literatuře pouze přepisují definici Světové zdravotnické organizace, která je uvedena v Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) v kapitole V. Duševní poruchy a poruchy chování pod diagnózou „F63.0 Patologické hráčství“. Tato klasifikace je výsledkem 10. revize, která má účinnost od 1. 1. 1993 a v České republice platí od roku 1994. Patologické hráčství je charakterizováno jako porucha, která spočívá v častých opakujících se epizodách hráčství. Ty převládají v životě jedince nad hodnotami a sociálními závazky vyplývajícími ze zaměstnání a rodiny. Patologické hráčství je dále charakterizováno třemi základními psychologickými aspekty: 

neschopnost odolat impulsu pokušení, přestože si je dotyčný vědom, že je jeho jednání nežádoucí - nedokáže odolat hře a není schopen v ní přestat;



uvědomované napětí, které předchází tomuto jednání, dotyčný nedokáže snížit jinak, nežli tím, že začne hrát („neklid, tlak, nepohoda, výbuch energie“);



hraní je spjato s pocitem uspokojení - gambler pociťuje příjemné vzrušení, jehož intenzita je v přímé úměře k výši hazardu a riziku ztráty (Patologické hráčství 2008)

Patologické hráčství by mělo být odlišeno od: 

hráčství a sázkařství (opakované hraní pro pocit vzrušení nebo jako pokus vyhrát peníze: lidé řadící se do této kategorie budou svůj zvyk pravděpodobně držet na uzdě, když budou nuceni čelit těžkým ztrátám nebo jiným, pro ně nepříznivým, důsledkům)

14



nadměrné hráčství u manických pacientů



hráčství u osobností sociopatických (u těchto lidí bývá širší trvalá porucha sociálního chování projevující se agresivními činy nebo jinými charakteristickými projevy nedostatku zájmu o blaho a city jiných lidí).“ (Machová, Kubátová a kol. 2006)

Cestu do záhuby, první tzv. hřebíček do rakve, pád na dno, a cestu zpět na výsluní popisuje dráha patologického hráče, do fází nemoci a uzdravování nazvaná „Cesta do pekel a zpátky“. Pochází ze Spojených států, které mají s touto problematikou dlouholeté a rozsáhlé zkušenosti. Pozn.: Cesta z pekel je popsána v kapitole 2.4 – Léčba patologického hráčství. 1.1.1 Cesta do pekel Stadium výher Stejně jako jiné problémy, tak i patologická hra začíná nenápadně. Náhodné hraní nejprve nepřináší větší problémy. Běžné jsou fantazie o velké výhře. Neštěstím urychlujícím celý průběh bývá velká výhra. Hráč touží po zopakování výhry nebo chce vyhrát ještě více. Má mylné představy a oplývá optimismem, pro což nejsou důvody. Hraje častěji a zvyšuje sázky. Pokud nejprve hrál ve společnosti, pak přechází k osamělé hře. Častokrát se chlubí svoji výhrou, i když to nemusí být pravda. Po téhle fázi nastává rozhodující chvíle. Buď gambler přestane hrát a přichází uzdravování, nebo pokračuje v hazardní hře, a nastává stádium prohrávání. Stadium prohrávání V tomto stádiu jde většinou už o patologické hráčství. Postižený nedokáže s hrou přestat, myslí jen na hraní. Dlouhá období, kdy hráč prohrává, mohou být střídána pokusy hru usměrňovat nebo s ní přestat. Hra bývá v této době financována z půjčených peněz. Své hraní tají před rodinou a blízkými. Začíná se k ostatním chovat bezohledně. Dluhy nesplácí a půjčuje si znovu větší obnosy

15

peněz. Trpí zaměstnání, hráč má pro svou práci čím dál méně času i energie. V rodině nastávají závažné problémy. V této fázi je rodinný život nešťastný. Člověk, který dospěl až do této fáze, se stává neklidným, podrážděným a uzavřeným. Zanedbává své zdraví. Není schopen splácet své dluhy, peníze se může snažit získat nezákonně. Jak tomu bylo i v předchozím případě, nastává zlomový okamžik - přestane hrát nebo přichází další fáze - zoufalství. Stadium zoufalství V tomto stádiu je pověst hráče poškozena. Dochází k soudním jednáním, kdy mohou být uděleny podmíněné nebo nepodmíněné tresty. Nastává osamělost, odcizení od rodiny i přátel. Hráč tráví čím dál tím více času hrou nebo fantazírováním o ní. Obviňuje z odpovědnosti za své neštěstí druhé. Utápí se v sebelítosti, propadá beznaději a depresi. Výčitky svědomí mu nijak nepomáhají ke změně. Spíše se jeho stav zhoršuje. Nastává panika. V tomto stádiu se hráč může dopustit i závažnějších trestných činů. Typické jsou zpronevěry, podvody a krádeže. Rodina se jim rozpadá, dochází k rozvodům. Někteří mají za sebou sebevražedné pokusy nebo o sebevraždě uvažují. Mnozí se uchylují k alkoholu nebo jiným návykovým látkám, což vede ještě ke zhoršení situace. V době abstinence hry se jejich neklid a podráždění stupňuje. Jsou stále více nešťastnější. Prim. Mudr. Karel Nešpor Csc., uvádí jako příklad patnáctiletého chlapce ve fázi prohrávání, kterého přivedl otec pro opakované krádeže peněz doma i sousedům: „Když jsem hrál po prvé, tak jsem vyhrál. Začalo se mi to líbit a tak jsem chodil hrát častěji. Ze začátku jen za malé částky a pak za velké. Někdy to vyšlo, ale většinou ne. Když už jsem prohrával dost peněz, hrál jsem dál a říkal jsem si teď už to musí vyjít a stejně to nevyšlo“. (Nešpor 1999)

1.2 Typologie gamblerů V podkapitole 1.2 Typologie gamblerů bude vysvětleno, jak se jednotlivý hráči dělí, a to na typ A, B a C, přičemž C je nejvážnější stav gamblerství. V závislosti na určitém druhu hráče se poté přistupuje k odlišnému způsobu terapie.

16

Ta by se měla mít za úkol předcházení rizikovému chování a o trénování abstinence hry v hráčově životě. Ze začátku by se také měly zvládnout předpoklady hráče ke hře. Typ A – Gambler má neustálou potřebu opět zažít pocity při hře, chce si ji zopakovat. Do hry investuje stále více finančních prostředků. Aby je získal, je schopen přikročit i k nezákonným činům. Jedná se tedy o člověka, který je společensky nepřizpůsobivý až dokonce sociálně narušený. Typ B – Velmi často utíká od reálného života ke hře. Hrou si nahrazuje svou úzkost, vinu nebo problémy, které nastaly ve vztazích. Gambler uvedeného typu je nejistý, reaguje neuroticky a spoléhá se na to, že za něj bude problém hazardního hráčství vyřešen někým blízkým. Neumí si přiznat, že se stává gamblerem, snaží se tuto svoji závislost před okolím skrýt. Typ C – Hra je pro gamblera nekontrolovatelná, je vždy podrážděný, když musí hraní ukončit. Hra se stává jeho nutnou potřebou, bez které nedokáže běžně fungovat. Není si vědom toho, že kvůli častějšímu hraní přichází o svoji sociální pozici, ztrácí kontakty s okolním prostředím, je izolován od dění ve společnosti. Má sklony k tomu jednat kompulzivně (má nutkavou potřebu opakovat své chování, této potřebě se nedokáže sám ubránit). (Mülpachr 2008)

1.3

Rizikové skupiny V letech 1992–1994 gamblerství stalo jedním z nejrozšířenějších závislostí

v České republice. Patologickým hráčstvím může být ohrožen každý z nás, přesto se mezi lidmi objevují skupiny, u kterých je závislost na hracích automatech objevena častěji než u jiných. (Navrátilová 2012) Častěji se patologické hráčství vyskytuje více u mužů než u žen (v poměru přibližně 2:1). Zatímco muži začínají s patologickým hráčstvím již většinou jako mladiství, u žen se rozvíjí až v pozdějším věku, často jako prostředek úniku z deprese. K rizikovým faktorům vzniku patologického hráčství patří rovněž nižší sociálně-ekonomický status jedince, příslušnost k minoritě, gamblerství u rodičů (až 25 % jedinců, jejich rodiče byli gamblery, se jimi také sami stávají), užívání

17

alkoholu a tabákových výrobků (až 50 % gamblerů). (Forward, Buck 1994) U dětí a mladistvých závislost vzniká nejrychleji, zpravidla během několika týdnů nebo měsíců. Je pravděpodobné, že děti, mladistvé a dospívající inspirují ke hře vlastní rodiče, kteří jsou sami závislí na hazardních hrách, nesplácí své závazky a vytváří tak pro dítě asociální prostředí. Ke vzniku závislosti dochází přibližně jeden až tři roky. Policisté z Jižního města v Praze označili na odborném semináři hazardní hru za častý důvod, proč se nezletilí pachatelé uchylují k vykrádání aut. U dětí a dospívajících vznikají mnohem rychleji nejen závislosti různých druhů, ale také patologické hráčství. Hyperaktivní děti, které trpí poruchou pozornosti, jsou ohroženy mnohem více. Je zvláštní, že přestože jim dělá velký problém klidně sedět jen jednu vyučovací hodinu, jsou schopni strávit u videohry nebo hazardu bez přerušení mnoho hodin. Nemůže se pak nikdo divit, že se tak vzdalují reálnému světu a trpí nejen jejich páteř, ale i pohybový systém. Dominantní skupinou, ve které dochází k patologickému hráčství, jsou zejména muži. V hodně provozovnách, jako jsou bary, hospody a restaurace se nachází alespoň jedno hrací zařízení. Tudíž lákadel a nástrah v běžném životě je mnoho a záleží jen na jednotlivci, jak se s touhle hrozbou vypořádá a zdali se nechá nalákat na snadný výdělek. Ale pozor: V padesátých letech byla žena alkoholička v České republice vzácností. Dnes je žen potýkajících se s tímto problémem mnohem více. Stejně tak existují ženy, které mají problém s patologickým hráčstvím. Na rodinu a výchovu dětí má skutečnost, že je žena závislá na hazardu, mnohem větší dopad než patologické hráčství mužů. Profesionální hráči znají mnoho podvodů a triků, jak při hře vítězit, ale neuvědomují si, že v momentě, kdy se jejich vášeň stane posedlostí, nebudou schopni už tyto své profesionální zkušenosti účinně používat. Číšníky i obsluhy heren řadíme do skupiny nebezpečných povolání. Jsou trvale vystaveni vlivům hracích automatů, a tak i riziko, že se stanou závislými, je u nich poměrně veliké.

18

Jedná se zejména o chvíle, kdy v podniku nemají hosty a snaží se, aby jim čas lépe a rychleji utekl. Často se však stává, že sáhnou po finančních prostředcích jim svěřených, což se v hernách jedná o desetitisíce korun. Nezaměstnaní nebo neúspěšní studenti. Latinské přísloví říká: „Zahálka plodí neřest“. Patologické hráčství je u této skupiny patrné spíše jako důsledek nezaměstnanosti, najdeme v ní však i jednotlivce, kteří si takto kompenzují své profesní neúspěchy. (Nešpor 2012)

1.4 Léčba patologického hráčství Léčbu patologického hráčství je možné absolvovat nejen ambulantní nebo ústavní formou ve specializovaných psychiatrických zdravotnických zařízeních, ale také u ambulancích klinických psychologů či ambulancích adiktologů1. Patologičtí hráči se k léčbě uchylují jen v krajním případě; jsou to nejčastěji vážné výhrůžky věřitelů, zaměstnavatelů, že s hráčem ukončí pracovní poměr nebo také hrozba partnera, že pokud se hráč nezačne léčit, budou nuceni podat žádost o rozvod. K jednomu z další mnoha důvodů patří bezdomovectví, nařízení ústavní nebo ambulantní léčby rozhodnutím soudu, léčba jiné nemoci nebo závislosti, nátlak rodiny na závislé děti či dětí na závislé rodiče, apod. Velice nízký počet léčených patologických hráčů je dán jejich obavou ze stigmatizace a popírání problému. K úspěšné léčbě rizikových a problémových hráčů často stačí krátká intervence v ambulanci. Úspěšné vyléčení patologického hráčství je vždy dlouhodobý proces, který často vyžaduje opakující se léčbu. Musí se počítat s relapsy (návratu k hraní, či jednorázovou hráčskou epizodou v průběhu léčby nebo těsně po jejím úspěšném ukončení). Léčba je přibližně stejně efektivní a většinou není možné předpovědět,

1

adiktologie = věda zabývající se etiologií, prevencí, léčbou a výzkumem závislostí

19

jaký bude její finální výsledek. Na výsledku léčení se podílí řada faktorů, například jestli se hráč vrací do původního prostředí, které před léčením opustil, zda začal s úspěšným řešením sociálních dopadů, zda je schopen najít si stálou práci nebo jestli může v abstinenci od hraní počítat s podporou rodiny či blízkých apod. I v procesu při uzdravování jsou popisovaná tři stádia, aneb cesta z pekel: Stadium kritičnosti - Hráč vyhledává pomoc, postupně získává naději. Přijímá skutečnost a opouští svět fantazií. Přestává hrát. Začíná uvažovat jako zodpovědný člověk. Je schopen chladnokrevně provést svoji finanční inventuru a sestavit plán, jak zaplatit dluhy. Je schopný uvažovat jasněji. Je schopen uspokojovat své reálné potřeby, a to i včetně duchovních. Pouští se do řešení problémů a je připraven správně se rozhodovat. Vrací se opět do zaměstnání. Stadium znovuvytvoření – Dle svého finančního rozpočtu začíná se splácením dluhů. Vytváří si jasné a konkrétní plány pro náhradu škod, které sám způsobil. Je schopnější přijmout svoje silné i slabší stránky a i vztahy v rodině se výrazně zlepšují. Bývalý hráč přichází na nové zájmy a koníčky. Pomalu se mu vrací sebeúcta. Začíná si znovu důvěřovat s rodinou i přáteli. Stanovuje si kvalitní cíle pro svůj další život. Když je třeba, dokáže vyřešit spory nejen s úřady, ale i se soudy. Je mnohem více trpělivý. S rodinou tráví převážnou většinu svého volného času. A také se postupně stává klidnější. Fáze růstu - Bývalý hráč končí s myšlenkami na hru. Pohotově řeší životní problémy, chápe sám sebe a rozumí si. Začíná chápat i druhé. Projevuje ostatním lidem náklonnost a dokáže jim pomoci. Nachází zcela nový způsob života. Prim. Mudr. Karel Nešpor, Csc., uvádí příklad patologického hráče ve fázi kritičnosti: „Do teďka mě šatila babička. Já jsem si za dva roky nekoupil ze svého vůbec nic. Ještě k tomu jsem nějaké věci prodal. Ale to se teďko všechno změní… Budu si říkat, jak jsem byl naivní, když jsem si myslel, že někdy můžu nad tím strojem vyhrát. Prostě, co jsem dělal, byl celý nesmysl. Nechápu, jak jsem tomu

20

mohl takhle propadnout.“ (Nešpor 1999) Mimo léčbu jako takovou se nabízí i pomoc jednorázová, která je vyloženě podpůrného charakteru, ale také i pomoc dlouhodobějšího charakteru. Může to být pomoc jako např.: 

Telefonická pomoc Zahrnuje linky telefonické pomoci a podobná zařízení, které nabízí často

jednorázovou pomoc. Telefonický kontakt je možné vyhledat v telefonním seznamu nebo na internetu. Patří sem nejrůznější linky důvěry, ale také krizové linky apod. Jedná se o linky, které poskytují rady k řešení situací, poskytují pomoc a podporu k vyřešení akutní krize, stabilizují aktuální situaci. Je možné získat kontakty na ambulance, léčebny pobytového charakteru ve svém okolí. Jednou z hlavních výhod je dostupnost, která obvykle bývá 24 hodin denně. Telefonická pomoc je určena pro širokou populaci (blízkým osobám, jedincům potýkajících se s nějakými problémy, apod.) Výhody: Snadná dostupnost, anonymita, podpora k dalšímu řešení. Nevýhody: Často jednorázové poskytnutí služeb, chybí osobní kontakt. 

„Poústavní“ následná péče, doléčování Je směřována jako součást ústavní léčby i jako jeden z kroků následné

péče. Poskytuje se ambulantní formou. Potřeba této služby při léčení vyplývá z faktu, že definitivní stav, kdy se nehraje je proces na delší období, který vyžaduje zásadní a trvalé životní změny. Toto období, kdy se nehraje, může být pasivní, což znamená, že člověk zamítne své neduhy a bude se jim vyhýbat. Je možné, že ho toto v konečném důsledku povede k tomu, že bude nešťastný ve stavu, ve kterém se právě

nachází. Aktivně nehrát znamená, že člověk bude

pracovat na tom, aby došlo ke změnám v jeho životě (bude hledat nové možnosti, nové koníčky atd.) Doléčování může být nápomocno k tomu nacházet nové aspekty života ale také nabízí pomoc, v pokračování bez hraní tak, aby se tento stav stal co nejpřirozenějším. Výhody: Pomáhá klienta stabilizovat v prostředí po léčbě, udržet změnu

21

životního stylu. Vyrovnat se s rizikovými situacemi. Nevýhody: Klient má pocit, že doléčování nepotřebuje, doléčování podceňuje. Předčasné program ukončí, nebo vůbec nenastoupí. 

Svépomocné skupiny Jedná o skupinu hráčů, sdělujících si své zkušenosti s hraním a pracují na

tom, jak abstinovat. Jsou zřízeny nejen pro samotné hráče (Anonymní gambleři), ale také pro jejich příbuzné (Gam - Anon). Víceméně jsou obohacením léčby, nikoliv její náhradou. Existuje samozřejmé také mnoho svépomocných příruček, internetových stránek s formou svépomoci. Výhody: Je to levné, rychlé, dostupné. Nestigmatizující nikdo to nemusí vědět, když si na internetu otevřu svépomocnou příručku, nebo když někam zajdu. Je to anonymní, jedinec získá pocit přijetí. Nevýhody: Podceňování problémů, někdy povrchnost řešení. Sebepřeceňování svých možností a schopností. (Nešpor 2012)

1.5 Prevence gamblingu Pro prevenci a veřejné zdraví je velice důležité zaměření pozornosti nejen na jedince, skupiny, ale i na celou společnost. Prevence by měla probíhat na dvou státních úrovních. První z úrovní je snižování nabídky. U hráčství to znamená snížit počet míst, kde je možné si zahrát. Ta druhá úroveň je snižování poptávky. Zde se jedná o výše zmiňovaném postoji společnosti a tím i nižším zájmu o herní aktivity. Prevence se dělí podle svého zaměření na primární, sekundární a terciární. Všechny tři typy prevencí mají svoje cíle. Primární prevence je stěžejní. Snaží se zabránit nejen propuknutí nemoci, ale díky ní se vytváří negativní postoj k patologickým jevům. Prioritou je nejen povzbuzování lidí ke zdravému způsobu života, ale i zahrnutí prevence do nejrůznějších vzdělávacích programů. Sekundární a terciární prevence klade důraz na depistáž závislých rizikových skupin a snaží se minimalizovat škody, které jsou způsobené závislostí a jejich

22

léčbu. Značné finance z veřejných prostředků dnes ve vyspělých zemích putují do výzkumu patologického hráčství. Díky tomu mají odborníci možnost výběru z různých druhů léčby a mohou efektivněji zlepšovat život hráčů. (Velímová 2010)

23

2 DOPAD

GAMBLERSTVÍ

NA

PARTNERSKÉ

VZTAHY A OKOLÍ ZÁVISLÉHO Gamblerství velmi výrazně ovlivňuje vztahy mezi partnery. Pokud se nepodaří ho včas odhalit a pokusit se řešit, má negativní vliv na partnery hazardních hráčů, a to nejen po materiální, ale také po psychické stránce. Gambler hraje více rolí a je to pro něho náročné. Nasazuje masku, často lže, vymlouvá se a odůvodňuje „tunelování“ vlastní rodiny. Vymýšlí si alibi, kde tráví čas, opakovaně vybírá peníze na účtech. Hráči, kteří skrývají svůj stav- nikdy nezvedají mobil v kasinu či herně, ale jen v přilehlých místnostech jakými jsou například toalety. Je pro ně typické napětí, nervozita, únava, deprese, špatný spánek, ztráta chuti na sex, společné zájmy, uzavírání se. Naproti tomu v případě, když se podaří gamblerovi „vyhrát“ je charakteristická nepřirozená euforie a gesta v podobě dárku, které mají uklidnit gamblerovo špatné svědomí. Rodina chudne a nemůže si dovolit to, co bylo dříve standardem. Partneři většinou vycítí, že něco není v pořádku, ale často před tím zavírají oči. Nechtějí si připustit., že jejich drahá polovička může být gamblerem. Je to pro ně velmi těžká situace, ze které ovšem není cesty, pokud nepřijmou tento fakt a nezačnou jednat a nevyhledají pomoc. Z dlouhodobého aspektu je gamblerství s partnerstvím téměř neslučitelné. Většina gamblerů, kteří neabstinují, jsou rozvedení, střídají vztahy, nebo jsou sami. To jim často vyhovuje. Pokud se problém v partnerství začne řešit až tehdy, když jsou následky gamblerství silně rozvinuty, partneři i po odchodu z tohoto vztahu mohou trpět psychickými problémy a potřebují sami vhodnou pomoc. Mnohdy je provází obava před exekutory nebo splácením dluhů, do kterých se dostali ne vlastní vinnou. Velkým problémem je, že gambleři i tehdy, kdy jsou odhaleni, mají stále tendence nesdělit celou pravdu. Buď se stydí, nebo mají

24

strach, že to druhá strana neunese. Skryté hříchy se pak bohužel opětovně stávají příčinou recidiv, proto je nutné, aby pravda vyšla ven. Na základě toho se začne s komplexním řešením, nejen v oblasti léčení a prevence recidiv, ale také splácením dluhů. Osoby blízké jsou řádně poučeny, jak se mají chovat a také dochází k jejich vlastní léčbě. Životní partneři gamblerů často žádají o radu různá krizová centra, zda ze vztahu co nejrychleji utéci, rozvést se nebo jestli jim mají dát ještě šanci. Všeobecná doporučení, která jsou ovlivněna úspěchem v abstinenci, se přiklání k názoru, že každý gambler má dostat šanci a pomocnou ruku svého partnera. To ovšem za předpokladu, že je jeho rozhodnutí opravdové a myslí vážně a upřímně opuštění hazardního světa. To lze poznat podle toho, s jakou poctivostí a ochotou přistupuje k následujícím potřebným krokům. V opačném případě „spoluzávislý“ musí uvažovat o radikálnějším řešení. Začít chránit sebe sama před možnými negativními důsledky gamblingu na poli psychickém i právním. Nikdo nemůže požadovat, aby pod záminkou udržení manželství, byl nucen sdílet život s gamblerem, který odmítá opustit svět hazardu, nechce pracovat na změnách a ohrožuje tím tak své vlastní zdraví, případně děti a svůj majetek. (Gambling a partnerské vztahy 2015)

2.1 Život s gamblerem Soužití s hazardním hráčem se rázem změní v noční můru. V hlavě se neustále honí myšlenky: Kdy přijde domů? Jakou bude mít náladu? Kolik peněz zase prohrál? Lze najít cestu ze začarovaného kruhu a takto postiženému člověku nějak pomoci? Život partnerky nebo manželky patologického hráče je velmi těžký a prochází svými stádii. 1. Stádium popírání. Manželka hru partnera omlouvá a tají. I když zjistí finanční situaci, příjme partnerovu omluvu.

25

2. Stadium stresu můžeme nazvat také obdobím velkých hádek. Žena se cítí osamocena a manželem odmítána. Přesto se snaží manželovy dluhy platit. Vyhýbá se nejen lidem z okolí, ale také i vlastním dětem. 3. Stádium vyčerpání je poslední fází. Žena již nemůže aktivně jednat, ztrácí sílu. Střídají se u ní beznaděj s pocity vzteku. Mohou se u ní objevit také zdravotní potíže. V tomto momentě se dostavují sebevražedné myšlenky, propadání alkoholu, ve kterém alespoň na chvíli uniká beznadějné situaci nebo žádost o rozvod. V rodinách poznamenaných patologickým hráčstvím, se více vyskytují rodinné dysfunkce a domácí násilí. Situací jsou poznamenány především děti. Ke zlepšení situace dochází ve chvíli, kdy manželka přestává platit manželovy dluhy a začne mu věřit. Přestanou u ní zdravotní potíže a také se lepší citová stránka v rodině.

2.2 Můj táta (moje máma) je gambler Děti nedokážou problém přesně pojmenovat, ale většinou vycítí, že v rodině není všechno v pořádku. Vidí a vědí, že táta nebo máma nebývají doma, chybí peníze na letní tábor, vidí a slyší rodiče při slovních hádkách a mnohdy i při fyzických potyčkách. Chorobné hráčství působí v rodině nepříznivě a má velmi negativní vliv na duševní vývoj dětí a jejich výchovu. Mladší děti přeceňují důsledky svého chování a dokonce i myšlení. Napětí v rodině dítě může spojovat se svým špatným školním prospěchem, nebo s tím, že neuklidilo. Trýzní se pocity viny. Největší chybou, kterou rodič může udělat, je, že si dítě vezme jako rukojmí proti závislému rodiči – většinou otci. Dítě na tento střet s otcem není připraveno a velmi se tak naruší vztahy v rodině. Tato situace může směřovat k pozdějším problémům s respektováním mužské autority, protože otec je v rodině mužský vzor sociálního a emočního chování.

26

Jediným východiskem je dočasné nahrazení otce (v případě otce gamblera) jiným mužem z rodiny. Ve většině případů přijímá tuto úlohu strýc nebo dědeček. (Nešpor 1996)

2.3 Osobní náhled na problematiku gamblerství z druhé strany Je napsáno mnoho knih a časopisů o tom, jaké jsou nástrahy hazardu, čeho by se měl člověk vyvarovat, co by naopak měl dělat. Dokonce i do jaké kategorie gamblerství by se měl řadit. Nejlepší pro celkové rozpoznání je ovšem osobní zkušenost. Jelikož se pohybuji v tomto prostředí a s těmito lidmi se setkávám téměř každý den, získala jsem náhled z té druhé strany. Pohybuji se v tomto prostředí, a přesto nejsem zainteresovaná do hry. Spíše mohu sledovat různé příběhy a konce lidí, kteří tomuhle nešvaru propadají. A jsou to bohužel někdy hodně smutné příběhy. Nikdo si nedokáže představit, pokud se v tomto prostředí nepohybuje, co tento „zlozvyk“ dokáže z člověka udělat. A je úplně jedno, jestli je to osoba vzdělaná a má různé tituly, před i za jménem, anebo je to obyčejný, někdy i nevzdělaný člověk. Při hře se dostávají všichni na stejnou rovinu. Jsou si víceméně rovni. Mnohokrát jsem zažila, co to s člověkem dokáže udělat, když prohraje všechny peníze a ocitne se úplně na dně. Jako např. pan R., se kterým jsem si prožila pád úplně až na to nejhorší dno. Byl to z počátku člověk vyrovnaný a veselý. Poté, co se stal závislým na automatech, se z něj stal člověk, který byl neustále nervózní, potil se a byl roztěkaný. Z počátku si hrál jen tak pro radost a pro zkrácení volného času. Tato zábava ovšem přerostla v takovou závislost, že tento člověk ztratil úplnou soudnost a hrdost. Byl schopen se plazit po kolenou a prosit o peníze, byl schopný udělat cokoli proto, aby mu barmanka půjčila pár drobných. A to byl člověk, který dokázal prohrát statisíce. Tohle ovšem tabulky nepopisují. Tu zoufalost, co lidé prožívají, tu beznaděj, když jim život uniká mezi prsty. Tu bolest při ztrátě rodiny. Vyvrcholilo to v takovou bezmoci, že se tento muž pokusil o sebevraždu.

27

Pohled z té druhé strany, kdy tyto hráče pozorujete a je Vám úzko z toho, co dokážou kvůli hře obětovat. Kam až dokážou zajít jen proto, aby mohli hodit peníze do těch blikajících mašinek. Je to opravdu až zarážející a pro lidi, kteří se v tomto prostředí nepohybují, až nemožné, co může závislost s lidmi provést. Jak se člověk změní k nepoznání. Jak je schopný proto, aby mu někdo půjčil peníze na hru udělat to, co by pro něj dříve bylo nepřijatelné. Bohužel je těchto případů nespočet, a pokud budou mít tito lidé přístup k těmto automatům, budou hrát pořád. Bez ohledu na to, zda jim to zničí celý život či nikoliv. Mnoho zaměstnanců pohybujících se v této sféře (pozn. barmani/barmanky, ostraha heren) má tyto hráče rozškatulkované do různých kategorií. Od víkendových hráčů až po „závislácký gambloše“, kteří hrají každý den. Jsou dokonce i takový hráči, kteří jsou schopni u automatu strávit i tři dny v kuse. A to bez jídla a spánku. Stačí jim povzbuzující nápoje a dostatek peněz či štěstí ve hře.

28

3 SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A JEJÍ SPOJITOST S GAMBLERSTVÍM Sociální pedagogika je považována za multidisciplinární obor, který se orientuje na celou populaci. Sociální pedagogiku tak můžeme chápat jako pomoc lidem všech věkových kategorií a jedincům v různých životních situacích.

3.1 Pojetí sociální pedagogiky a vzájemné vazby mezi obory Z historického hlediska je zřejmé, že pojetí sociální pedagogiky se v průběhu vývoje měnilo. Především to souviselo s výkladem pojmu sociální. Jedno pojetí tento pojem chápalo jako pomoc těm, kteří se dostali do složité životní situace, druhé vidělo tento pojem ve vztahu k celé společnosti, tedy ve smyslu výchovy všech společenských kategorií. Ani v tomto století není pojetí sociální pedagogiky jednoznačné. Liší se jednak v jednotlivých zemích, jednak i v pohledu jednotlivých autorů. Rozsáhleji ji vymezuje např. K. Mollenhauer říká, že sociální pedagogika pojmově označuje skupinu nových pedagogických opatření a institucí, které vznikly jako odpověď na typické problémy moderní společnosti. Sociální pedagogika v pojetí J. Schillinga chápe výchovu jako pomoc všem věkovým kategoriím v různých životních situacích a to včetně využívání volného času. (Kraus 2008) Nejde tedy jen o odstraňování negativních společenských i individuálních projevů chování, ale zejména o posilování pozitivních složek životního způsobu, a to především prostřednictvím výchovy a vzdělávání. (Procházka 2012) Pokud jde o definici předmětu zájmu, tedy obsahu oboru, někteří autoři zdůrazňují zejména otázku životní pomoci. Pomoc, kterou lidé potřebují, nejsou - li schopni samostatně spravovat své životní záležitosti, v případě, kdy se musejí vypořádat s životními úkoly, problémy a ohroženími v různých prostředích.

29

Sociální pedagogika je hraniční disciplínou, která čerpá z mnoha oborů, jako je např. právo, psychologie, pedagogika, sociologie, antropologie, filozofie. V první řadě jde samozřejmě o vazbu na sociologii, která sociální pedagogice poskytuje široké poznání o fungování společnosti, její struktuře a o procesech, jež probíhají. Na tomto základě je pak možné uvažovat o společenských cílech a strategiích v oblasti výchovy a vzdělání a zohledňovat podmínky na úrovni makroprostředí. Nejblíže ze všech speciálních sociologických disciplín má sociální pedagogika k sociologii výchovy. Dalšími blízkými sociologickými disciplínami jsou sociologie města a venkova, sociologie rodiny, sociologie životního způsobu, případně sociální patologie. (Kraus 2008)

3.2 Sociální patologie Sociální patologie označuje jevy a druhy chování, které jsou v rozporu s morálními, sociálními nebo právními normami. Toto konkrétní chování představuje určitý typ deviací nebo úchylek a je společností považováno za pohoršující, špatné, nemorální, provokující, a nebezpečné. V sociologii bývá též užíváno označení sociální deviace či sociální dezorganizace. (Velký sociologický slovník 1996) Chování, které je souhrnně označováno jako deviantní, vzniká porušením či odchýlením od norem. Odchylkou se rozumí každé porušení dané normy či nerespektování požadavků skupiny nebo jedince. Deviace se běžně vyskytuje ve všech společnostech, společnost bez deviací, tedy naprosto „zdravá“ společnost, neexistuje. (Giddens 1999)

30

Dělení sociálních deviací: I.

Negativní sociální jevy - objevují se v každé společnosti a jsou závažné, dojde li

k překročení únosné

hranice,

např.

nezaměstnanost,

homosexualita,

rozvodovost II.

Asociální jednání - je závažnější, narušuje zájmy politické, morální základy společnosti, např. pornografie, šikana, extrémistické hnutí

III.

Sociální patologické jevy - jsou nejproblematičtější, nejnebezpečnější a mají největší důsledky, např. kriminalita, toxikomanie a gamblerství (Sociální pedagogika 2010)

3.3 Sociální pomoc gamblerům Dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Dále dle toho stejného zákona tyto služby poskytují (dle oboru činnosti) sociální pracovníci za podmínek stanovených v § 109 a 110, pracovníci v sociálních službách, zdravotničtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci, manželští a rodinný poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby a v neposlední řadě dobrovolníci. (MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2013) Mezi zařízení intervenujících přímo nebo nepřímo vůči gamblerům patří domovy se zvláštním režimem, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terapeutické komunity, sociální poradny, intervenční centra, zařízení následné péče a psychiatrické léčebny. Sociální pedagogika si klade za cíl co nejefektivněji pomoci lidem, kteří jsou patologičtí hráči a snaží se s touto závislostí skoncovat jednou pro vždy. Používá k tomu mnoho nástrojů, jež jsou jí blízké, a sama je jakýmsi klíčem ke zjištění, kde se stala chyba a návodem jak pomoci lidem se závislostí na patologickém hráčství. Sociální pedagog pozitivně působí na rozvoj osobnosti dětí, mládeže i dospělých. Ovlivňuje je jednak po stránce hodnotové, tak se podílí i na utváření a výchově sociálních vztahů a postojů, jako motivačních zdrojů pro zdravý životní styl, a tvorbě smyslu života. 31

Podstatným prostředkem pro vlastní edukační činnost je škála volnočasových edukativně stimulačních aktivit. Cílovou skupinou mohou být klienti ze sociálně znevýhodněného prostředí, příslušníci etnických minorit, lidé sociálně handicapovaní, ale i děti z „normální“ populace. (Sociální pedagogika a volný čas 2015). Sociální pedagog, jako takový, může pomoci tím, že naučí člověka, který veškerý svůj volný čas trávil u automatů, prožívat svůj volný čas jinak. Může mu pomoci zaplnit svůj volný čas něčím užitečným, něčím, v čem měl zálibu v době před závislostí, a to může být čas strávený s rodinou na matějské pouti, nebo zcela nová činnost, jako je např. nezištná pomoc v centrech pro bezdomovce, které mu určitě otevře oči ještě víc a řekne si: „Ne, tak takhle opravdu nechci skončit.“

32

II.

EMPIRICKÁ ČÁST

33

4 METODOLOGIE VÝZKUMU Gamblerství je v dnešní době velice aktuální téma, které se týká čím dál více obyvatel. O této závislosti bylo napsáno mnoho knih, ale také mnoho příspěvků v novinách i na internetu. Tato bakalářská práce poukazuje na závislost na výherních automatech hlavně z pohledů osob na nich závislých. Jak u nich vznikla závislost, jaký vliv to mělo na jejich vztahy s rodinou a přáteli, jak probíhala léčba této závislosti a jejich návrat zpět k normálnímu životu bez hraní.

4.1 Cíle výzkumu Hlavní cíl: Zmapovat životní názory informantů se závislostí na hracích automatech Dílčí cíle: 

Popsat celý proces závislosti, počínaje od vzniku závislosti až po samotnou léčbu a poté návrat zpět do společnosti s tzv. čistým štítem



Objasnit rizika možného návratu zpět k závislosti po léčbě v centrech tomu určených



Popsat dopad hazardu na sociální vztahy v rodině a okolí a jejich reakci na zjištění, že jejich blízký je gambler



Zmapovat informovanost respondentů s prevencí proti hazardu

4.2 Výzkumné otázky Jak dotazovaní hodnotí svou závislost na výherních automatech? Jak dotazovaní popsali zlom, kdy se z hraní stala závislost? Jaké byly reakce rodiny na zjištění, že je dotazovaný/a závislý/á na hazardu? Kdo nebo jaká situace přinutila informanty se léčit? Jak je závislost na automatech spjata s jinými závislostmi či trestnou činností?

34

4.3 Metody sběru dat Výběr respondentů Interwiev pro naše účely bylo vytvořeno se třemi informanty, kteří propadli patologickému hráčství. Cílem tohoto rozhovoru bylo zjistit dopad gamblerství na rodinné a sociální vztahy, význam a účinnost léčby ze závislosti na gamblerství, negativní či pozitivní dopad léčby na respondenta, návrat k hazardu po procesu léčby. Rozhovory byly realizovány v září a říjnu 2014. Zaměřila jsem se na osoby, které chodili na provozovny hrát pravidelně již delší dobu. Oslovila jsem je a seznámila je s výzkumem, který se chystám provést. S muži bylo interwiev provedeno v místě mého pracoviště v nejmenované nonstop herně v Brně a s ženou v místě jejího bydliště. Průběh rozhovorů K analýze jsem využila tři rozhovory s návštěvníky brněnských heren. Dva ze tří rozhovorů se odehrály přímo v zázemí jedné brněnské herny a třetí rozhovor se uskutečnil přímo u slečny doma. Pro rozhovory uskutečněné přímo v herně jsem zvolila dobu, kdy je návštěvnost nejmenší a v tomto čase jsem rozhovory uskutečnila. Než jsem začala rozhovor nahrávat, představila jsem se respondentům, vysvětlila jim, co bych se chtěla od nich dozvědět a obeznámila je s tím, že budu rozhovor nahrávat a později publikovat ve své bakalářské práci. Všechny rozhovory byly vedeny metodou polostrukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Snažila jsem se respondenty nechat říci vše, co je k danému tématu napadlo. Dle potřeby jsem pokládala doplňující otázky. Hlavně když byla odpověď velice strohá. Rozhovory trvaly každý v průměru 45 minut. První dva rozhovory byly velice svižné, respondenti hovořili plynule a měli neustále k tématu co říci. U třetího rozhovoru jsem musela informanta vybízet dalšími otázkami, hodně se při mluvě zasekával nebo chvílemi nemluvil vůbec. I přesto jsem se snažila do rozhovoru zasahovat co nejméně.

4.4 Metoda analýzy dat Pro analýzu získaných dat byla zvolena první fáze zakotvené teorie, tedy metoda otevřeného kódování. Je to část analýzy zabývající se označováním a kategorizací pojmů pomocí podrobného studia údajů. V tomto procesu jsou data důsledně prostudována a porovnáváním následně rozpoznávána jejich podobnost či rozdílnost. 35

Jedná se tedy o analytický nástroj, prostřednictvím kterého jsou pojmy identifikovány a rozvíjeny, ve významu jejich vlastností a dimenzí. Podobné případy a události jsou pojmenovány a seřazeny do kategorií. (Strauss 1999) Rozhovory byly přepisovány technikou doslovné transkripce. Celé rozhovory jsem si několikrát přečetla a dávala dohromady pojmy a slovní spojení, ve kterých se dotazovaní shodují a naopak odlišují. Poté vznikaly - velmi postupně - kategorie. Analýza je doplněná úryvky z rozhovorů pro lepší přiblížení situace. Celé rozhovory jsou uvedeny v přílohách.

36

5 ANALÝZA

ZJIŠTĚNÝCH

DAT

-

OTEVŘENÉ

KÓDOVÁNÍ Bylo vytvořeno několik kategorií, vyplývajících z rozhovorů se třemi respondenty, slečnou Martinou, a pány - Petrem a Romanem. Ke každé kategorii jsou přiřazeny vlastnosti a k nim dimenze. Ke každé kategorii je vložen krátký text a pro úplnost a lepší představivost i úryvky z rozhovorů, které jsou vybrány adekvátně ke všem kategoriím, aby celistvě doplňovali „příběh“.

5.1 Kategorie 1 - „Odreagovačka“ aneb cesta k závislosti Klíčové pojmy: hezká bednička, zábavička, doma to nešlo, bylo to v pohodě Vlastnosti kategorie

Dimenze

Vliv pracovního prostředí

Podstatný - nepodstatný

Uvědomění si začátku závislosti

Jasné - nejasné

Ta chvíle, kdy sednete poprvé k hracímu přístroji, to přece není začátek gamblerství. Ale čeho je to začátek? Začátek konce? Ustojím to, nebo to neustojím? Všichni tři dotazování se shodují na tom, že neví, kdy přesně hazardu propadli. Uvědomují si, že k automatům začali chodit pro pobavení, relax, odreagování se - „se stovečkou, nebo dvěma….“. A ještě v jedné věci se shodují - mě se přece nemůže stát, abych se stal závislým. Důležité je, si uvědomit nebezpečí práce v prostředí, kde se vyskytují hrací přístroje. Obsluha barů, hospod a ochranka jsou tomuto nebezpečí vystaveni vždy, když přijdou do práce. A musí odolat i ve chvílích, kdy se v noci nudí. Petr: „Byla to prostě taková zábava. Chtěl jsem si to prostě vyzkoušet, neměl jsem žádný důvod pro hraní automatů. Byla to hezká bednička, která neustále blikala a vydávala různé zvuky.“ Pan Petr chodíval léta na pivo s kamarády do své oblíbené hospůdky. Občas hodil pár stovek do automatu, ale nikdy by ho nenapadlo do jakého kolotoče se dostane. Roman: „Tím, že jsem většinou dělal po diskotékách, a nebo přímo na hernách, tak jsem to měl přímo u nosu.“ 37

„Tak jsem si říkal, proč to taky nezkusit, že jo. Oni všichni taky vyhrávali, tak proč bych nemohl já. A tak jsem to zkusil. A pak zase a zase. A bylo to super. Uteklo mi to v práci, protože kolikrát tam byla fakt nuda.“ Roman měl tyhle zábavné bedničky přímo v práci. Pracovníci v prostředí, kde jsou každou pracovní směnu vystaveni nebezpečí propadnutí gamblingu patří mezi ohroženou skupinu lidí. Vidí a vědí, kolik kdo z jakého automatu vybral nebo naopak naházel zpět. Martina: “Seděla jsem na baru a byla úplně zoufalá. No a pak mě to napadlo. Zkusím si zahrát automat, třeba budu mít štěstí a peníze vyhraju. Tak jsem si vzala dvoustovku šla si zahrát. A ono opravdu. Padla mi výhra, vyhrála jsem dvacet tisíc. Nemohla jsem tomu uvěřit, zvlášť potom, když jsem viděla, jaký peníze tam lidi prohrávají. Ale byla jsem šťastná. No a tím to tak nějak začalo. Pokaždé když jsem na herně ani na baru nikoho neměla, tak jsem si vzala peníze a šla zkusit štěstí. Ale byla to sem tam nějaká dvoustovka, maximálně pětistovka.“ Martina je stejný případ jako Roman, též se k automatům dostala v práci, v pracovní době, kdy jí chyběli peníze. Tak zkusila štěstí a ono to naštěstí vyšlo. Naštěstí nebo neštěstí? Co kdyby tenkrát nevyhrála?

5.2 Kategorie 2 - Stojí to víc než jen peníze Klíčové pojmy: přítel byl pryč, rodiče se z toho zhroutili, byli v šoku, kolotoč, rodinný rozpočet Vlastnosti kategorie

Dimenze

Ztráta kamarádů, přátel

Časté - ojedinělé

Dluhy

Časté - ojedinělé

Peníze! Kde je jen sehnat? Člověk je zoufalý. Jednu půjčku „zaplácne“ druhou. Dostane se do kolotoče, z kterého není úniku. Vzdaluje se rodině. Začínají výmluvy, lži, nepohoda v rodině, hádky, a dochází finance. Petr: „Nejhorší pro mě byly situace, když jsem musel s rodinou na nějako oslavu nebo tak. Jen se mi v hlavě honily myšlenky, že nebudu moct sedět u automatu, ale budu muset být na nějaké oslavě. Nějaké oslavě chápete? Dříve bych se na tu oslavu těšil, protože se vždy sešla celá rodina a já je vždy všechny rád viděl. Seděl jsem tam a vůbec 38

nikoho nevnímal, co mi kdo říkal, na co se mě ptali. Jen se mi v hlavě honily myšlenky, kde vzít peníze na hru, co si zase vymyslet za výmluvu, abych mohl odejít hrát.“ Petr neustále myslel na hru. Jestli mu někdo nesedí u jeho oblíbeného automatu - i ve chvíli, kdy MUSEL trávit čas s rodinou. Byl nervózní a odtažitý. Neustále si musel vymýšlet nějaké výmluvy a nebylo pro něj nic důležitějšího než hra. Roman: „Nejhorší pro mě ale bylo, když sem podělal kamaráda. To mě fakt dostalo. Byl jsem u něho v herně, on tam dělal provozního. Chtěl jsem si zahrát a když už jsem prohrál všecko, co jsem měl, tak jsem začal tahat prachy z něho. No protože mi věřil, že mu to druhej den přinesu, tak mi pučil asi 160 litrů. Jenže sem je samozřejmě druhej den neměl a musel sem mu to pak splácet skoro rok. Tohodle mojeho nejlepšího kámoše sem ztratil. Byl to fakt dobrej kámoš.“ Roman si sáhl na úplné dno ve chvíli, kdy zjistil, že ho závislost na hracích automatech připravila o nejlepšího přítele, který mu půjčil velký obnos finančních prostředků, které mu Roman nesplácel. Tedy on to nenazývá závislostí. Do dnešní doby si závislost nepřiznal. Martina: „Takže jsem je začala brát doma, z rodinného rozpočtu. Zezačátku přítel nic netušil. Myslel si, že prostě chodím s kámoškama ven a užíváme si života. Jenže když začalo mizet peněz víc a víc a já byla neustále někdy mimo domov, tak už začal mít podezření. Pak když už jsem viděla, že začíná mít podezření, tak jsem si začala pro peníze chodit k rodičům.“ Když se z Martiny stala gamblerka, začala brát peníze doma, příteli, z rodinného rozpočtu. Aby to nebylo nápadné, začala si půjčovat od kamarádů, známých a v poslední řadě i u rodičů. Dostala se do kolotoče dluhů a lží. V neposlední řadě i o přítele, který jí dal na výběr - buď já, nebo hraní. Martina si vybrala…

39

5.3 Kategorie 3 - Cesta z pekla přes očistec Klíčové pojmy: rodinné zázemí, pomocná ruka, léčba, úleva, pevná vůle Vlastnosti kategorie

Dimenze

Podpora rodiny

Stěžejní - nepodstatná

Snaha spáchat sebevraždu

Impulzivní - promyšlená

Nutnost přiznat se blízkým

Potřebná - nepotřebná

Absolutní ztráta víry v sebe sama

Častá - ojedinělá

Je nutné si přiznat, že léčba závislosti, jak u alkoholu, drog a i oněch automatů, či závislosti na hazardu, znamená doživotní abstinenci. Ještě větší váhu má, si přiznat, že jsem závislý, a uznat, že bez odborné pomoci, podpory rodiny a přátel to člověk nezvládne. Ale naopak záleží jen a jen na něm, jak se k tomuto problému postaví a jestli má silnou vůli si říct - UŽ NIKDY VÍC! JÁ TO ZVLÁDNU. Martina: „No ze začátku byli všichni opravdu v šoku. Rodiče tomu nemohli vůbec uvěřit. Jejich malá holčička propadla hazardu. I přítel z toho byl opravdu v šoku. Hlavně nechápali, jak jsem to mohla tak dlouho skrývat.“ Poté, co Martina musela s pravdou ven a znovu několikrát propadla hazardu, se z toho její rodiče zhroutili, ale nikdy nad ní nezlomili pomyslnou hůl. Podali jí pomocnou ruku, dluhy zaplatili a byli jí oporou v době ambulantní léčby, kterou na po třetí úspěšně absolvovala. Alespoň prozatím úspěšnou… Petr: „To bylo poprvé, co jsem musel s pravdou ven před všemi mými přáteli a rodinou. Bylo to pro mě hrozně potupné se takhle zpovídat z toho, že jsem prostě gambler. Závislák, který není schopný se od těch automatů odrhnout. Že místo toho, abych přemýšlel, kam pojedu s rodinou na výlet, tak přemýšlím, jaký si zahraju automat a co mi asi padne za výhru a tak. Všichni tři na mě koukali, jako kdybych jim právě sdělil, že je konec světa. Byl jsem před nimi tak strašně ponížený. Ale bylo to prostě tak. Ale opravdu se mi ulevilo, že jsem to mohl ze sebe tak dostat ven. Že jsem se už nemusel vymlouvat a vymýšlet si různé výmluvy, kam mizí naše peníze a proč si půjčuji od kamarádů. Tady ten rozhovor trval opravdu dlouho. „ Petr se začal léčit na popud svých kamarádu a manželky, kteří na něj udeřili aby jim řekl pravdu. Pozorně si vyslechli jeho příběh a byli tady pro něho při léčbě, která mu otevřela oči a absolvoval ji zcela dobrovolně a úspěšně hned napoprvé. Nejvíce mu 40

pomohli příběhy jiných lidí při terapiích. Roman: „Tak mě nechali odvézt do psychárny tady v Černovicích. Nějak se mi to všecko pomotalo v hlavě a už sem nevěděl z které do které. Tak jsem se prostě jeden den zhoupl. Chvílu sem si pobyl v té psychárně a pak sem z tama stejně utekl. Nejsem žádný psycho, abych tam musel trčet.“ I Roman absolvoval léčbu na popud svých kamarádů. Ale až poté, co se dostal do takové finanční situace, že chtěl spáchat sebevraždu. Ale jen proto, aby si zajistil práci. Nejednal tak zcela ze své vůle a nikdy si nepřiznal, že by byl závislý, proto jakákoli léčba nemohla být úspěšná.

5.4 Kategorie 4 - Léčba Klíčové pojmy: já nejsem závislej, vděčný, zamyslet nad svým životem, nikdy nezačnu, Vlastnosti kategorie

Dimenze

Nutnost uvědomění si závislosti

Podstatná - nepodstatná

Pomoc skupiny

Zásadní - nedůležitá

„Ahoj, jmenuji se XY a jsem závislý na hraní automatů.“ - takhle nějak začínají sezení podpůrných skupin v amerických filmech. Pro někoho možná úsměvné, pro ty, kterých se to týká věc, kterou si opravdu musí přiznat - JSEM ZÁVISLÝ. Nutnost uvědomit si, že to člověk dělá sám pro sebe, a proto, aby se ze dna odrazil zpět do života. V případě Martiny a Petra léčba probíhala zcela dobrovolně se snahou skoncovat s problémem hraní. Roman k léčbě byl donucen od svých kamarádů a hlavně si do dnešního dne nepřiznal závislost na hracích automatech. Martina: „Napřed jsem z toho byla taková nešťastná, že musím někam k takovému doktorovi. Bylo mi to hlavně trapné před známýma. Ale slíbila jsem to rodičům a hlavně jsem s tím chtěla konečně udělat i něco já sama. Překvapivě sezení s doktorem probíhala v soukromí. Vždy jsem si myslela, že to probíhá tak, že mě zavřou do léčebny a budou mi tam vtloukat do hlavy - nehraj, nehraj, nehraj…. „ Petr: „No tak léčbu jsem absolvovat ambulantně, protože bych si opravdu nedokázal představit, že bych musel být zavřený v psychiatrické léčebně. Ale samozřejmě, že kdyby to jinak nešlo, tak bych to také podstoupil. Později jsem také navštěvoval hromadná sezení, kde jsem se setkával s ostatními, kteří měli stejný problém jako já. A když jsem to 41

tam tak všechno poslouchal, tak jsem zjistil, že na tom nejsem ještě tak špatně. Že je mnohem více lidí, které to postihlo mnohem více. Kteří neměli to štěstí jako já. Neměli totiž takové rodinné zázemí a tak dobré přátelé, kteří by jim podali tu pomocnou ruku, kteří by je podpořili v léčbě a následující nápravě.“ Martina i Petr se v rozhovorech shodují v jedné věci, sezení skupiny jim otevřela oči spousta lidí, mladí straší i staří, kteří propadli hazardu, skončili mnohem hůř než oni a jsou opravdu vděční svým rodinám, že je přiměli se léčit. Roman: „Ale byla to tam pakárna. Pořád jen kecy a kecy. Byly tam samí závisláci a já tam mezi nima neměl co dělat. Vydržel sem tam 14 dní a pak sem zase zdrhnul. Co bych tam dělala. Nepotřebuju pomoct vod cizích lidí. A hlavně žádnou pomoc ani nepotřebuju. Taková pakárna mi nemůže nijak pomoct.“ Roman je nepřiznaný gambler se sklony k drogám a kriminalitě a žádnou pomoc od cizích lidí nepotřebuje. Vůbec si neuvědomuje, jaké to může mít důsledky pro jeho budoucí život a že to může mít fatální důsledky na možnost trávení času se svoji dcerou, kterou dle jeho slov miluje.

5.5 Kategorie 5 - Odolávání „blikajícím potvorám“ Klíčové pojmy: nová práce, zklamání, zkouška ohněm, dát život do pořádku, chvilku v pohodě Vlastnosti kategorie

Dimenze

Opětovné podlehnutí

Časté - výjimečné

Vyhýbání se míst s automaty

Nutné - nepodstatné

Jsem vyléčen/a, jsem zdravý/á! Návrat do normálního, běžného života - před závislostí. Je to opravdu tak? Měla by se barmanka Martina nebo Petr vracet do prostředí, které je stáhlo na dno? Měl by opravdu Petr začít chodit bez problému do své oblíbené hospůdky na pivo, kde málem přišel o vše? Je dobré to pokoušet? A jak to vlastně bylo u nich… Petr: „Měl jsem takovou zkoušku ohněm. Byli jsme s přáteli posedět, a když jsme se vraceli domů, zabrousili jsme do jednoho nonstopu kousek od našeho domu. Bohužel tam byly i hrací automaty. Úplně se mi sevřelo v krku, když jsem uviděl ty blikací 42

potvory. Ale odolal jsem. I když to bylo opravdu stresující, ale zase se mi vybavili lidé ze sezení. „ Martina:„Opět jsem přišla o práci a jediné, co jsem sehnala, byla práce barmanky v herně. Ale jelikož jsem byla přesvědčená o tom, že už jsem definitivně vyléčená, tak jsem bez nějakých obav práci vzala. Nezačala jsem hrát hned, jak jsem nastoupila, to ne. Ale za nějaký čas, kdy už jsem z těch lidí byla úplně vyčerpaná, jsem k tomu sedla zas. Zase jsem si sedla na ten blbej automat a hrála.“ Roman:„Snažil sem se vyhýbat hernám, abych dokázal kámošům a své staré, že závislej prostě nejsem a že sem udělal dobře, že sem z té psychárny vypadl. Jako ze začátku to bylo bez nějakých problémů, sem přece chlap. Ale potom, jak sem se zase začal hádat se starou, a měl problémy v práci, sem si šel zahrát.“ Petr je jediný z trojice tázaných, který odolal nástrahám běžného života. Prošel si zkouškou ohněm a obstál. Při pohledu na automaty se mu vybaví výpovědi lidí, ze skupiny při léčbě závislosti. Martina do toho spadla 3krát a snad naposledy. Oba se prozatím drží. Roman, vzhledem k tomu, že si nikdy nepřiznal, že je závislý a potřebuje pomoc, se ke gamblerství vrátil.

5.6 Kategorie 6 - Co mám nebo nemám udělat – prevence očima závislých Klíčové pojmy: neberete vážně, nepřipouštíte, vyvarovat, osvěta, plakát, nepotřebujeme Vlastnosti kategorie

Dimenze

Informace o prevenci

Jasné - nejasné

Prevence podle názoru závislých

Dostačující - nedostačující

Prevence, všichni o ní vědí, ale málokdo se jí zaobírá nebo se zajímá. Těžko se zajímat o něco, co se mě přece netýká. Proč bych si měl/a dělat test z letáčku, který leží někde stranou v herně, jestli jsem či nejsem závislý, jestli nejsem gambler, když se mě to vůbec netýká. Tohle je asi nejvážnější důkaz, proč prevence nefunguje. Nikoho se to přece netýká. Petr:„V dnešní době, si můžete vše najít i na internetu. Ale když si ani nepřipustíte, že se Vás to týká, tak to neberete vůbec vážně. Je to jen takové psaní, které člověk přeskočí 43

a hotovo. I na některých těch hernách, kam jsem chodil, bylo plno letáků. „ Martina: „Paradoxně má jedna dobrá známá se touho sférou zabývá. Tak že jsem věděla, čeho se mám vyvarovat, co by mi mohlo hrozit nebo kam se můžu obrátit, když se něco takového stane. I ona mi také v té špatné době hodně pomáhala a radila. Ale víte co, když si to nepřipouštíte, že jste závislí, tak si říkáte, že ani nepotřebujete žádnou osvětu o tom, jak se vyvarovat automatům.“ Roman: „Jen sem viděl tady na herně nějakej plakát o tom, jak předejít tomu, aby sme se stali závislákama. Musel sem se tomu smát. V herně a daj sem takový plakáty a letáky. Oni si asi myslijou, že si to budeme nějak číst nebo co? „ Gamblerství a jeho prevence - tázaní všichni shodně popisují, že v momentě když se stáváte závislým, si to hlavně neuvědomujete a říkáte si, že mě se to přece nemůže stát, proto vás jakákoliv prevence nezajímá, protože se vás to netýká.

5.7 Kategorie 7 - Další závislosti Klíčové pojmy: lajnu, pár panáků, fetovat, dealeři Vlastnosti kategorie

Dimenze

Užívání drog

Časté - ojedinělé

Popíjení alkoholu

Pravidelné - příležitostné

V rozhovorech bylo zjišťováno, zdali respondenti propadli i další závislosti, kromě hazardu. Vzhledem k životním situacím, do kterých se dostali, se to samo nabízí, jestli řešili problémy alkoholem nebo si dopomohli nějakými jinými prostředky - jako jsou drogy. Nabízí se to i z jiného důvodu, prostředí, ve kterém hráli, je k takovým příležitostem, jako stvořené. Petr: „No abych pravdu řekl tak s tím alkoholem jsem měl také trochu problémy, ale že bych byl přímo závislý, to ne. Většinou když jsem chodil hrávat, tak jsem si dal pár panáků, protože jsem nad tím nemusel tak uvažovat, jak kdybych byl střízlivý. Ale že bych byl alkoholik, to ne.“ Martina: „Jako jestli myslíte alkohol nebo dokonce drogy, tak to určitě ne. Nikdy jsem neměla sklony k alkoholismu a drogy se mi vždycky protivili. A ani tady tato hrozná situaci mě nedonutila k tomu, abych začala pít nebo dokonce brát nějaké drogy. A měla 44

jsem možnost, né že né. V těch hernách se pohybuje tolik feťáků a dealerů, že to si ani nedokážete představit.“ Roman: „Ze začátku ne, ale pak jak se to na mě všecko valilo, tak jsem si sem tam dal nějakou tu lajnu. Ani nevím jak sem se k tomu dostal a kdo mi to prvně dal. Ale vždycky sem se cítil nějak líp, když sem si dal. Napřed mi stačil chlast. Dal sem si pár panáků a hned to šlo líp to hraní. Ale pak sem začal fetovat. No a to bylo pak zas na prachy horší.“ Petr i Martina odmítají jakékoli jiné závislosti, ať už na drogách nebo alkoholu. Petr připouští, že si při hraní automatů pár panáčků dal, aby nemusel tak přemýšlet. Roman se od nich opět odlišuje. Přiznává, že si dal „lajničku“ a měl problém i s kriminalitou.

Kategorie 8 - Zrušení heren aneb bez gamblingu bude líp Klíčové pojmy: internet, nelegální herny, nesmysl Vlastnosti kategorie

Dimenze

Konec hraní

Možné - nemožné

Jedna z mnoha otázek v rozhovorech byla směřována na názor respondentů na uzavírání heren v městě Brně a zda - li si myslí, že to pomůže k minimalizování možnosti, stát se gamblerem. Všichni respondenti se shodují v tom, že i přes jejich zkušenosti jsou proti zavírání heren, protože pokud jste opravdu závislý, budete hrát přes internet, nebo dojíždět do heren mimo Brno. Petr: „Asi Vás svou odpovědí překvapím, ale já nezastávám názor, že by se měly herny rušit. I když jsem si prožil, to co jsem si prožil. Podle mě je to holý nesmysl. Je mnoho lidí, kteří si jdou zahrát jen tak, pro radost.“ Roman: „Nemyslím si, že někdy zavřou všecky herny. Ty lidi, co potřebujou hrát, si vždycky nějakou tu hernu najdou. A nebo začnou hrát po internetu. Oni si všichni myslijou, že když zavřou herny, tak lidi přestanou hrát. To je pěkná blbost. Tak se bude hrát někdo načerno. „ Martina: „Mnoho lidí se přiklání k názoru zrušit herny. Ale vy si myslíte, že ty lidi přestanou hrát? Nepřestanou!. Beru to i podle sebe. Našla bych si něco jiného. Když jste v takovým tom víru, kdy prostě musíte hrát, tak je Vám úplně jedno, jestli hrajete v 45

herně, nebo budete hrát na internetu. Nebo si půjdete zahrát do nějaké nelegálně otevřené herny.“ Vzácný moment, kdy se všichni shodují. I po jejich zkušenostech jsou proti. Gambler si způsob, jak a kde hrát najde. Možností je stále dost, například nějaká nelegálně otevřená herna nebo gambling po internetu. Martina se i pozastavuje nad vzrůstající nezaměstnaností v případě zavření heren.

46

6 SHRNUTÍ ROZHOVORŮ Všechny tři rozhovory byly vedeny polostrukturovanou formou. Záměrně jsem zvolila odlišné osoby, to znamená, že jsem si zvolila jednu ženu svobodnou, jednoho muže z celistvé rodiny a jednoho muže z problémové rodiny, abych mohla srovnat tři různé typy lidí. U všech třech dotazujících mě překvapila volnost, s jakou se dokázali svěřit se svými problémy. Nečekala jsem, že budou mluvit tak otevřeně. Pan Petr na mě působil velice vyrovnaně, byl odhodlaný dodržet své vítězství nad hracími automaty. Při rozhovoru mluvil plynule, více méně jsem ho vůbec nemusela pobízet ke sdělení dalších potřebných informací. Ocitl se v situaci, kdy mohl ztratit rodinu, zázemí, přátelé, ale také svoje zaměstnání. To vše způsobila závislost na již zmiňovaných výherních automatech. V jeho případě je zřejmé, jak důležitá je opora rodiny a blízkých. Kdyby tyto osoby neměl, nemusel by skončit tak dobře, jak se tomu stalo. Z rozhovoru vyplynulo, že jeho rodina a sociální zázemí je pro něj na prvním místě. I to potlačilo jeho závislost do pozadí. Bylo pro něj velice těžké si toto vše přiznat. Z rozhovoru dále vyplynulo, že ani tato závislost dotazujícího nepřinutila k užívání drog či alkoholu nebo dokonce k páchání nějaké trestné činnosti. Slečna Martina měla také dobré rodinné zázemí. Mohla se opřít o svoje rodiče, kteří ji podali tu pomocnou ruku, ale také kamarádku, která pracuje ve sdružení, které se zabývá pomocí závislých občanů nejen na hazardních hrách. U slečny se také projevila i porucha příjmu potravy. Při rozhovoru mluvila velice klidně, bylo zřejmé, že nejhorší ve svém životě má za sebou, že z ní spadl takový ten tíživý kámen. Byla velice ráda, že neztratila svůj sociální status a nestal se z ní třeba bezdomovec, což se v těchhle případech může také stát. Ani v tomto případě se neprokázala souvislost hraní a užívání drog či alkoholu nebo dokonce páchání trestné činnosti. Pan Roman to je případ, který se vymyká. Je to člověk, který nemá dobré sociální zázemí. Zde se toto velice projevilo v boji proti závislosti na hazardu. Je to člověk, který nemá pevnou vůli, je to příklad roztěkaného člověka, který se nebojí uchýlit k násilí. Z rozhovoru s ním vyšlo najevo mnoho patologických jevů. Je nejen závislý na hazardních hrách, ale také na alkoholu a drogách. Není mu cizí ani násilí a s ním spjatá i trestná činnost. Oproti dvěma ostatním rozhovorům je zde zřejmé popírání závislosti. Respondent si vůbec nepřipouští, že by mohl být závislý, ani to, že by hraní automatů nějak ovlivnilo jeho rodinné soužití. Je přesvědčen, že by se takto choval, i kdyby 47

automaty nehrál. Při rozhovoru na mě působil dojmem „frajera“, který se nad všechno povznese. V situaci, kdy popisoval svoje pokusy o sebevraždu, se tvářil, jakoby to byla kdoví jaká senzace. Hodně si ve svých výpovědích protiřečil jako například v tom, jestli je závislý na automatech nebo ne. Působil na mě dojmem, jako by si užíval to, že s ním hovořím o jeho problémech. Nepřipouští si, že by potřeboval pomoc. Což je v těchto případech velice zásadní, přiznat si, že je člověk závislý a potřebuje pomoc od odborníka. Ani v jediném případě bohužel nezapůsobila prevence, díky které by se dalo všem těmto situacím vyhnout. Respondenti sice něco málo slyšeli nebo četli, aniž by si toho byli kolikrát vědomi. Žádný z nich tomuto ovšem nepřikládal nějakou váhu. I když není možné ze tří rozhovorů dělat nějaké všeobecné závěry, je zřejmé, že nezáleží na tom, jaký sociální status daný člověk má. Závislost na výherních automatech se může dotknout každé sociální skupiny.

48

7 OVĚŘENÍ A ZHODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH OTÁZEK Jaké jsou zkušenosti dotazovaných s výherními automaty? Všichni tři dotazovaní respondenti si už nepamatují, kdy se poprvé rozhodli sednout si k hracímu automatu, ale všichni se shodují na tom, že s touto činností začínali s tím, že si to jen jednou zkusí a poté už nikdy hrát nebudou. Natož aby se stali závislými. Takovou zkušenost má mnoho lidí, kteří si jdou jen tak zahrát, aniž by předpokládali, že by se to mohlo vyhrotit. Dle mých zkušeností (pracuji v tomto odvětví) hrací automat vyzkoušel každý druhý člověk, který s nimi přišel do styku.

Kdy přišel ten zlom, kdy se z hraní stala závislost? Opět si respondenti až zpětně uvědomují dobu, kdy se tato zábava zvrhla v závislost. V době, kdy se opravdu stali závislými, si toto nepřipouštěli. Dokonce jeden z respondentů si to nepřipouští dodnes. Stále trvá na tom, že závislý není, nebyl a dokonce ani nikdy nebude. Je si jistý, že má vše pod kontrolou. K určení závislosti je možné si udělat test, kde daný odpoví na otázky a podle nich zjistí, zda má opravdu problém se závislostí. Bohužel toto mnoho z těchto závislých neví.

Jaké jsou reakce rodiny na zjištění, že je dotazovaný/á závislý/á na hazardu? Ve dvou ze třech případů byla rodina překvapená. Něco tušili, ale že by se mohlo jednat o závislost na hracích automatech, to opravdu ne. V dané situaci dotazované podpořili, poskytli jim potřebnou podporu a sílu s tímto problémem bojovat. Ve třetím případě jsou rodinné vztahy na bodě mrazu. Respondent nemá dobré rodinné zázemí a ani v minulosti se nesetkal s rodinným porozuměním, natož s pomocí či oporou. Tudíž zde nebylo možné očekávat podporu od svých rodinných příslušníků. Zde se spíše projevil nezájem o osobu jako takovou.

Kdo nebo jaká situace přinutila respondenty k léčbě ze závislosti? Léčba ze závislosti je pro respondenty velice zásadní krok k tomu, aby se vrátili zpět do běžného dění života s vědomím, že udělali něco proto, aby se závislosti zbavili. Velice zásadní byla v těchto situacích rodina, která přiměla respondenty k tomu, aby nastoupili léčbu proti závislosti na hazardu. Jen u pana R. byla situace jiná s ohledem na to, že nemá dobré rodinné vztahy. Toho k nástupu na léčební přemluvili kamarádi. Bez 49

podpory rodiny či kamarádů by dotazovaní na léčení určitě nenastoupili, už jen z toho důvodu, že sami nebyli schopni si tuto závislost přiznat - já přece nejsem závislý a zvládnu to sám. Jak je závislost na automatech spjata s jinými závislostmi či trestnou činností? Co se týče další závislosti či trestné činnosti, tak zde se respondenti také v odpovědích rozcházejí. Slečna M. nepije vůbec a trestnou činnost zcela odmítá, i když posléze i ona sama připouští, že peníze na hraní vzala z fleku za barem, kde pracovala. Ani jednou z těchto věcí nepřipouští, má však problém s příjmem potravy. Což se dá také považovat za problém spjatý s touto závislostí. Pan P. přiznává, že si sem tam nějaké to pivko dá, ale určitě není závislý na alkoholu. Trestnou činnost nikdy nepáchal, a když byl v úzkých a peníze potřeboval, tak by ho ani nenapadlo někde peníze získat takovýmto způsobem. Ovšem pan R. přiznává pití alkoholu a dokonce užívání drog. I trestná činnost u něho byla prokázána, když přepadl hernu, aby získal finance na další hraní a vyrovnání dluhů, které si nadělal. Není tedy pravděpodobné, že je závislost na automatech nutně spjata s jinou trestnou činností či závislostí na alkoholu či jiných návykových látkách.

50

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat a následně analyzovat názory a zkušenosti informantů se závislostí na hracích automatech, přičemž informanti byli vybráni tak, aby se zároveň jednalo o ženy i muže, i osoby s různým rodinným zázemím. Přestože mnoho lidí nemá s tímto typem závislosti vůbec žádné zkušenosti, najde se i mnoho takových, kteří tomuto nešvaru propadli a museli si projít peklem. Z provedeného výzkumu vyplynulo několik skutečností, které úzce souvisí s touto závislostí. Nejvíce mě z výzkumu zaujalo zjištění, jak málo lidé, kteří jsou závislý na hracích automatech, vědí o prevenci. V dnešní době je prevence považována za jeden z nejdůležitějších bodů všech možných oborů. V tomto případě je prevence absolutně neúčinná, protože si informanti nepřipouští, že zrovna jich se to týká. Dále z mého výzkumu vyplývá, jak důležité je zázemí rodiny a přátel. Bez této skutečnosti by žádný z dotazovaných nepodstoupil odvykací léčbu v sanatoriích k tomu určených. Výlučná spjatost gamblerství a dalších závislostí se ale nepotvrdila. Jen jeden ze tří dotazovaných měl závislost hraní spjatou se závislostí na alkoholu a na drogách. Proto si dovoluji konstatovat, že tato závislost není nutně spojena s dalšími závislostmi. A totéž se týká i trestné činnosti. Vzhledem k tomu je zřejmé, že je velice důležité sociální zázemí dotazovaných. A i zde je prokazatelná nutnost dobrého rodinného zázemí a výchovy. Za další důležité zjištění považuji to, že velkou váhu při možné závislosti hraje prostředí, ve kterém se dotazovaní pohybují, ale i pracují. Lidé, kteří nenavštěvují prostory s hracími automaty, mají nulovou šanci, že se mohou stát závislými, kdežto u lidí, kteří se právě v tomto prostředí pohybují nebo dokonce pracují, je tato skutečnost velice reálná. A i toto se v mém výzkumu potvrdilo. Velice důležité zjištění je ale to, že závislost na výherních automatech lidem úplně převrátila život naruby, při neúspěchu léčby a rodinného zázemí je velmi reálná změna sociálního statutu těchto závislých. Tyto okolnosti by mohli dospět až dokonce k bezdomovectví, ztrátě rodiny i přátel, práce a všeho, co si člověk celý život buduje. A pak by se velice těžko vracelo osobám vyvrženým na okraj společnosti, zpět do běžného 51

život. V neposlední řadě bych chtěla podotknout, že na osoby, které propadli gamblerství, je opravdu nutné, nahlížet jako na nemocné. Potřebují pomoc. Sami si neuvědomí, že jsou závislí. A hlavně sami ten problém nevyřeší. Pokud nějakého gamblera znáte, nebojte se, a pokuste se pomoci. Běžte si pro radu do odborného pracoviště, zkontaktujte neziskové organizace, a informujte se, jak pomoci. Nebuďte k téhle nemoci slepí. Zavíráním heren to neskončí. Pomozte! Čekají na to.

52

POUŽITÉ ZDROJE Bibliografické zdroje 1. Forward, S., Buck, C. Compulsive Gambling. New York and Toronto: Bantam Books, 1994 2. GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 595 s. ISBN 807203-124-4. 3. HARTL, Pavel. Psychologický slovník. 1. vydání. Praha: Portál, 2000. 776 stran. ISBN 80-7178-303. 4. HEJMALÍČKOVÁ, Alena. Sociální aspekty gamblerství [online]. 2009 [cit. 2015-01-28]. Bakalářská práce. Tomas Bata University in Zlín, Faculty of Humanities. Vedoucí práce Anna Lunerová. Dostupné z: . 5. KRAUS, Blahoslav. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-7367-383-3 6. MACHOVÁ, Jitka, Kubátová, Dagmar a kol. Výchova ke zdraví pro učitele. 1. vydání. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Turkyně v Ústí nad Labem, 2006. 250 stran. IBSN 80-7044-768-0. 7. MÜHLPACHR, Pavel. Sociální patologie. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 104 stran. ISBN 80-210-2511-5. 8. MÜHLPACHR, P., Sociopatologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 194 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, ISBN 978-802104550-7 9. NEŠPOR, Karel. Jak poznat a překonat problém s hazardní hrou [online]. Druhé rozšířené vydání. Praha: Sportpropag, 1999 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.zkola.cz/rodice/socpatologjevy/zavislosti/Stranky/Patologick%C3% A9-hr%C3%A1%C4%8Dstv%C3%AD-%28gambling%29---Ne%C5%A1por,Karel-Jak-poznat-a-p%C5%99ekonat-probl%C3%A9m-s-hazardn%C3%ADhrou.aspx 10. NEŠPOR, Karel. Už jsem prohrál dost [online]. 2012 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.drnespor.eu/addictcz.html 11. NEŠPOR, Karel. Jak překonat problém s hazardní hrou. 1. vydání. Praha: Sportpropag, 1996 . 107 stran. 12. PETRÁK, Milan. Gamblerství - hráčská závislost. Drahelčice, 2010. Bakalářská práce. UTB ve Zlíně. Vedoucí práce Phdr. Geraldina Palovčíková, Csc.

53

13. PROCHÁZKA, Miroslav. Sociální pedagogika. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3470-5. 14. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Aktuální informace č. 54/2012 ze dne 29.10.2012, Praha 15. STRAUSS, Anselm. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie, 1. vydání, Boskovice: Albert, 1999, 196 s., ISBN 80858-3460-X 16. VELÍMOVÁ, Š.: Patologické hráčství a osobnost gamblera: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví, 2010, 87 l. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Alice Prokopová, PhD. 17. Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, S. 749-1627. ISBN 80-7184-310-5.

54

Internetové zdroje 1

Gamblerství. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gamblerstv%C3%AD

2

Gambling a partnerské vztahy. Stop závislosti [online]. 2015, - [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://stopzavislosti.cz/gambling-a-partnerske-vztahy/

3

NAVRÁTILOVÁ, Monika. Gamblerství: Teď prohrávám ale příště už se to změní. In:

Zapni

mozek

[online].

2012

[cit.

2015-01-28].

Dostupné

z:

http://www.zapnimozek.cz/gamblerstvi-ted-prohravam-ale-priste-uz-se-to-zmeni/ 4

Patologické hráčství. Gambler Help [online]. 2008 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://gamblerhelp.webnode.cz/f63-0-patologicke-hracstvi/

5

Sociální pedagogika a volný čas. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity [online].

[cit.

2015-03-28].

Dostupné

z:

http://www.ped.muni.cz/katedry-a-

instituty/socialni-pedagogika/studium/oborova-profilace/socialni-pedagogika-avolny-cas 6

Sociální pedagogika, Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách, Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130, České Budějovice,

2010.

Dostupné

z:

http://granty.vsers.cz/socialnisluzby/wp-

content/uploads/2010/11/Soci%C3%A1ln%C3%AD-pedagogika.pdf 7

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR zveřejnil skutečné počty pacientů s diagnózou "patologické hráčství. In: SYNOT [online]. 2012 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.synot.cz/doc/-1

55

8 PŘÍLOHY Příloha 1 - Rozhovor č. 1 Příloha 2 - Rozhovor č. 2 Příloha 3 - Rozhovor č. 3 Příloha 4 - Kde hledat pomoc? Příloha 5 - Statistické údaje

56