PARTNER časopis skupiny Skanska v ČR a SR, 4/2007, roč. 15
Cihla nebyla vždy hranatá Fürstenberská zahrada po letech rozkvete Baníci požehnali štoľňu Elizabeth
Editorial
Vážení čtenáři, vypadá to, že léto už definitivně skončilo a nás nyní čekají krátké a nepříliš vlídné podzimní dny. O to vlídnější je čtení, které vám v tomto čísle přinášíme.
dnes neumíme představit žádnou větší dopravní stavbu. Příjemné čtení doplní i rozhovor s Jiřím Čadkem, jedním z vrcholných manažerů společnosti Skanska, o tom, jak by věci a firma měly fungovat a co dělat, když tomu tak není. Mimochodem,
V chladných a studených dnech se rádi uchylujeme do bezpečí našich domovů. A není lepšího stavebního materiálu, nežli je cihla, která v sobě „má“ vlastně všechny přírodní živly — zemi, vodu, vzduch i oheň. To potvrzuje i Jiří Bárta, který se v tomto oboru pohybuje už přes třicet let a který na cihly jako materiál prostě nedá dopustit. A když už budete pohrouženi do toho, jak se cihly vyrábějí, nevynecháte ani článek o tom, jak to s cihlami bylo v dobách minulých.
i přes své náročné povolání se snaží sportovat a každoročně si jede vyzkoušet část trati na slavné Tour de France. Tomu se říká výdrž!
To plasty jsou narozdíl od cihel materiálem novodobým a přírodě příliš nesvědčícím. Ale i s nimi si umíme poradit — dají se z nich totiž dělat komponenty do protihlukových zdí, bez nichž si už
Tak hezké čtení!
A ještě jedna dobrá zpráva na konec — farmaceutická společnost hodlá pokrývat 35 procent celkové spotřeby energie ze zdrojů, které neprodukují emise. Její budova, kterou ve švédském Stockholmu postavila a energeticky ještě vylepšila právě společnost Skanska, získala titul Green Building.
Vaše Eva Vítková
PARTNER, časopis skupiny Skanska v ČR a SR Vydavatel: Skanska CZ a.s.; šéfredaktor: Ing. Eva Vítková; předseda redakční rady: Mgr. Oto Linhart; spolupracovníci tohoto čísla: Peter Maruniak, Kamila Havlínová, Mgr. Petr Adámek (Živé stavby); Ing. arch. Věra Kešnerová (Po stopách architektury), Marcela Mádrová (Skanska ve světě); Bohumila Weilová (jazyková úprava); obrazový materiál: není-li uveden jiný zdroj, pochází z archivu Skanska CZ a.s.; adresa redakce: Kubánské nám. 11, 100 05 Praha 10; tel.: 267 095 441, fax: 267 310 644, e-mail:
[email protected]; registrační značka: MK ČR E 12503; ISSN 1211-2186; design: Petr Štěpán /Studio Najbrt/; sazba: Miroslav Leixner; tisk: Tiskap, Na Louži 2a, 101 00 Praha 10-Vršovice, tel.: 267 216 800, 271 724 259, fax: 271 721 264. Foto na titulní straně: A. Jungmann, Administrativní centrum Hradec Králové; foto na této straně: Tomáš Kubeš Vychází 6x ročně. Toto číslo předáno do výroby: 1. října 2007
Událo se Z Dlouhé Loučky do Křenova s komfortem
Komfortnější a bezpečnější je nyní státní silnice II/368 v úseku mezi obcemi Dlouhá Loučka a Křenov, jejíž modernizaci v posledních srpnových dnech dokončila společnost Skanska DS. Během rekonstrukce byly na zhruba dvoukilometrovém úseku zpevněny krajnice a silnice dostala nový asfaltový povrch. Rovněž bylo obnoveno vodorovné a svislé dopravní značení a v obci Křenov pracovníci společnosti Skanska DS rozšířili vozovku místy až o 50 cm. Investorem projektu byl Pardubický kraj a přispěla na něj Evropská investiční banka. Další práce nyní probíhají přímo v obci Dlouhá Loučka, kde bude v listopadu letošního roku dokončen nový průtah obcí.
připojeno téměř sedm tisíc domácností. Stavba, jejímž investorem bylo město Beroun s přispěním Fondu soudržnosti Evropské unie, výrazně přispěje k čistotě Berounky a Litavky. Součástí modernizace byla také rekonstrukce čistírny odpadních vod, která nyní splňuje kritéria platná až od roku 2011. V současné době stále běží zkušební provoz, definitivně bude kanalizace předána zástupcům investora letos v prosinci.
objevila nová fasáda a kompletní rekonstrukcí prošel i zámecký park. Na návštěvníky nyní ve zrekonstruovaném zámku čeká 14 výstavních sálů, hotel a restaurace. Investorem projektu, který začal sloužit k individuální i kongresové turistice, byla společnost Loučeň a.s.
Kanalizace v Berouně už zkouší provoz Nová kanalizace byla v posledních srpnových dnech uvedena do provozu v Berouně a Králově Dvoře. V rámci projektu jejího rozšíření a modernizace, který realizovalo sdružení firem Energie – stavební a báňská a Skanska CZ, vzniklo 14 kilometrů hlavního řadu a přibližně tři kilometry přípojek. Ke kanalizaci tak mohlo být nově
Oprava kanalizácie v Bratislave
Silnice ve Starých Čívicích zrecyklována Kompletní modernizací prošla část silnice III/32228 mezi obcemi Staré Čívice a Nový Dvůr. Společnost Skanska DS, která byla dodavatelem stavby, provedla recyklaci vozovky a kompletně vyměnila dopravní značení. Křižovatku se silnicí III/32226 vystřídal kruhový objezd. Investorem stavby byl Pardubický kraj.
Z kláštera do moderního areálu
Rekonstruovaný zámek Loučeň otevírá V červenci 2007 skončila více než dvouletá rekonstrukce zámku Loučeň na Nymbursku. Společnost Skanska, která rekonstrukci uskutečnila, opravila kromě jiného okna a podlahy ve všech 56 místnostech. Na hlavní budově se také
vou. Stavbu vybudovala společnost Skanska CZ za necelý rok. Investor, kterým je obec Vrané nad Vltavou, hodlá v nejbližší době rekonstruovat původní školní budovu a časem zde vzniknou nové jídelny, hřiště a tělocvična.
V posledních srpnových dnech byla dokončena výstavba nového areálu sociálních služeb v Opočně. Domov v něm najdou ženy s mentálním či kombinovaným postižením, které původně obývaly kapucínský klášter v centru města. Vzhledem k moderním trendům v sociální péči nejde o jeden velký, uzavřený objekt, ale menší areál, doplněný dvojdomky pro chráněné bydlení v obcích České Meziříčí, Přepychy – Na Rousovské a Přepychy – U Lidušky. Generálním dodavatelem stavby byla společnost Skanska CZ. Investorem byl Královéhradecký kraj, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a holandské město Gieten, které je partnerským městem Opočna.
Ve Vraném nad Vltavou mají novou školu Zcela nová, moderně vybavená školní budova přivítala letos 1. září žáky ve Vraném nad Vlta-
Po roku a pol prác na výstavbe a rekonštrukcii je v bratislavskej mestskej časti Nové Mesto hotová nová, viac ako dvojkilometrová kanalizácia, ktorej časť sa budovala podzemným razením, klasickým banským spôsobom. Práce na stavbe a rekonštrukcii hlavného kanalizačného zberača „C“ kompletne zabezpečovala spoločnosť Skanska BS od apríla 2006 do augusta 2007. Investorom projektu bola Bratislavská vodárenská spoločnosť. „Samotný postup na výstavbe a rekonštrukcii zberača sme museli prispôsobiť čulému stavebnému ruchu. V prvej etape sme tak klasickým banským spôsobom razili 1300 metrov chodieb, a preto sme nemuseli obyvateľov obťažovať veľkými výkopmi na povrchu,“ doplnil stavbyvedúci Ján Lajtman zo spoločnosti Skanska. Pôvodná kanalizácia bola v nevyhovujúcom technickom stave a svojou kapacitou prestala postačovať potrebám, ktoré vyplývajú z výstavby viacerých nových polyfunkčných budov v lokalite Tomášikovej ulice. Projekt je súčasťou postupnej komplexnej rekonštrukcie mestského kanalizačného systému v Bratislave.
Ve Vyškově se rekonstruují silnice i chodníky Kompletní rekonstrukci ulic Gorkého a Puškinova na sídlišti Osvobození ve Vyškově provede do konce listopadu společnost Skanska DS. Investorem stavby je město Vyškov. Po dokončení zde bude vyhrazeno bezmála sto parkovacích míst. Projekt počítá také se zelení, bezbariérovými přechody a vjezdy na chodníky.
PARTNER 4/2007 03
Postavili jsme
Základní údaje o stavbě Název
Rychlostní silnice R48 Bělotín – obchvat ISPA Projekt 2000 CZ 16 P PT 001
Projektant
stupeň – DSP + DZPS – Dopravoprojekt Ostrava s.r.o. – Ing. Zdeněk Legerský stupeň – RDS – Dopravní stavby PROJEKCE s.r.o. – Ing. Jiří Vokřál
Zahájení
Červen 2004
Dokončení
Srpen 2007
Investor
Ředitelství silnic a dálnic ČR (stavba byla financována ISPA – 60 %, SF DI – 40 %)
Dodavatel
Sdružení Skanska DS a.s. a SSŽ a.s. Praha
Realizační tým
Ing. Jaroslav Hájek – manažer stavby, Ing. Pavel Beránek – hlavní stavbyvedoucí, Jaromír Pekař – mistr
Charakteristika stavby
Hlavním objektem je silniční komunikace kategorie R 22,5/100 délky 2,1 km s mimoúrovňovými napojeními na stávající silnice I/47 a I/48, z toho je 580 metrů dlouhá estakáda. Dále je zde přes 1,5 km dalších doprovodných komunikací. Součástí stavby jsou další dva silniční mosty. Estakáda o 14 polích, která je součástí hlavní trasy, převádí silniční provoz přes železniční koridor směr Ostrava – Olomouc, rybník Dolní Bělotín a říčku Luhu. Estakáda je tvořena dvěma samostatnými mosty (pro každý dopravní směr) a představuje novou koncepci spřaženého ocelového dvojtrámu. Mosty estakády leží na monolitických železobetonových podpěrách elipsovitého tvaru, všechny mosty jsou pak z důvodu neúnosného podloží založeny hlubinně na velkoprůměrových pilotách.
Zajímavost stavby
Pro vybudování mostů bylo spotřebováno přes 23 tis. m3 železobetonu, více než 2,3 tis. tun betonářské oceli, váha ocelové konstrukce I profilů estakády překročila hodnotu 2,3 tis. tun.
PARTNER 4/2007 04
Ing. Pavel Beránek Ve společnosti Skanska pracuje už 29 let. Vystudoval Stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně, obor konstrukce a dopravní stavby. Za dobu působnosti ve firmě zastával funkci stavbyvedoucího na stavbách autobusového nádraží Pardubice, rekonstrukce silnice I/35 Koclířov – Hřebeč, rekonstrukcí komunikací a mostu, včetně výstavby okružních křižovatek ve Vsetíně, rychlostní komunikace R3511 Staměřice – Skoky a horské komunikace Velká Vranča – pohoří Javorníků, která získala firemní cenu Výjimečný příspěvek ke zlepšení životního prostředí 2003. Od roku 2004 byl hlavním stavbyvedoucím na stavbě rychlostní komunikace R48 Bělotín – obchvat, kterou úspěšně dokončil letos v srpnu (2. 8. 2007). Pavel Beránek je ženatý a má tři děti. K jeho zálibám patří sport (lyžování a turistika) a včelaření.
PARTNER 4/2007 05
PARTNER 4/2007 06
Foto: K. Tomasch
Postavili jsme
Základní údaje o stavbě Název
Vila Grébovka – rekonstrukce
Projektant
Antonín Barvitius (původní stavba), Design Arcom, s.r.o. – Ing. arch. Hedvika Hronová, Ing. arch. Michal Hron, autorská spolupráce Ing. arch. Branka Čokorilo, Ing. arch. Stanislava Váchová
Zahájení
1. etapa – 2004, 2. etapa – 2005, Červen 2006 (3. etapa)
Dokončení
Červenec 2007
Investor
CEELI Institut, o.p.s.
Dodavatel
Skanska CZ a.s., divize Pozemní stavitelství
Subdodavatelé
restaurátorské práce – firma Doležel, kamenné dlažby – KI Hradec Králové, truhlářské výrobky – Dřevona Lovčice, f. Malina, vytápění, ZTI – STIS-PRO, vzduchotechnika – Joma, elektroinstalace - Brema, Elis
Realizační tým
PT 13, vedoucí František Mareš
Charakteristika stavby
Vila byla postavena v duchu italské architektury jako rodinné sídlo p. Moritze Gröbeho v 80. letech 19. století. Dnes je majetkem městské části Praha 2, nájemcem je CEELI Institut, který zde založil vzdělávací centrum pro právníky, soudce a právní reformátory z celého světa. Stavba je zařazena mezi kulturní památky s celou řadou uměleckých prvků, nad rekonstrukcí měl po celou dobu přísný dohled Národní památkový ústav.
Zajímavost stavby
Nádherná fasáda, fresky, zlacená zábradlí, kamenické prvky, bohatě zdobené interiéry, fládrové dřevěné prvky. V případě restaurování původních štukatérských prvků, fresek, umělých mramorů byly voleny materiály na základě laboratorních zkoušek – tudíž co nejvíce se blížící dobovým. Ostatní materiály v nejvyšší kvalitě, u domovní techniky na úrovni současných technologií.
František Mareš Narodil se v roce 1945 ve Světlé nad Sázavou. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Havlíčkově Brodě. Do společnosti Skanska – tehdy IPS – nastoupil na pozici mistra v roce 1970. Postupně se vypracoval a nyní působí jako projektový manažer. Během své pracovní kariéry prošel mnoha typy stavebních činností. Po roce 1990 se specializoval především na rekonstrukce historických objektů. Mezi jeho nejvýznamnější projekty patří například rekonstrukce Valdštejnského paláce, Muzea hudby či Grébovy vily. Mnohé ze staveb, na nichž se F. Mareš podílel, získaly řadu ocenění – např. Agrobanka v Hybernské ulici v Praze 1 (Stavba roku 1994), Šternberský palác a občanské domy (Stavba roku 1996) či rekonstrukce objektu Sněmovní 1, která získala ocenění Stavba roku 1998; rekonstrukce Valdštejnského paláce získala v r. 2000 diplom a plaketu organizace Europa Nostra. Je držitelem autorizace v oboru pozemního stavitelství. František Mareš je ženatý, má dvě děti. K jeho zálibám patří sport a cestování, rád také rybaří zejména v Norsku, kam jezdí s kamarády chytat pěkné úlovky.
PARTNER 4/2007 07
Postavili jsme
Základné údaje o stavbe Názov
Prevádzková budova kúpaliska a rekonštrukcia bazénu, Turčianské Teplice
Projektant
QArtAll ateliér Ing. arch. Dušan Vizár – hl. inžinier projektu Ing. arch. M. Bumbál – zodp. projektant
Zahájenie
Jún 2006
Ukončenie
Júl 2007
Investor
KTT – Invest, spol. s r.o.
Dodávateľ
Stamart Martin, s.r.o., člen skupiny Skanska v SR
Subdodávatelia
ZTI – AGS AQUA GLOBAL SYSTEM spol. s r. o., Nesluša; hliníkové konštrukcie – Tatraspol J, s.r.o., Svit; antikorové konštrukcie – AMI steelglass spol. s r.o., Kremnica
Realizačný tím
Ing. Rudolf Pekelský – projektový manažér; Ján Machálek – hlavný stavbyvedúci; Dušan Jelenčík – stavbyvedúci
Charakteristika stavby
Stavba prevádzkovej budovy kúpaliska a rekonštrukcia bazénu stavebne aj funkčne nadväzuje na 1. etapu výstavby, ktorou bolo liečebno-rehabilitačné centrum. Celý areál z hľadiska kvality stavebných prác, vypracovania jednotlivých detailov, použitými materiálmi a zariadeniami na vysokej technickej úrovni predstavuje v rámci slovenského kúpeľníctva unikátne dielo, o čom svedčí Certifikát kvality Zväzu európskych kúpeľov – EUROPESPA, ktorý Slovenské liečebné kúpele Turčianske Teplice získali ako jediné na Slovensku.
Zaujímavosť stavby
K hlavným zaujímavostiam stavby patria vodné atrakcie, ktoré v iných aquaparkoch na Slovensku ich návštevníci nenájdu. Je to predovšetkým „movie“ tobogán so svetelnými a laserovými efektmi s premietaním obrázkov vo vnútri tuby a bazén s letnou prevádzkou, ktorý ponúka efekt divokej rieky, hojdavého zálivu či vodného dela.
PARTNER 4/2007 08
Ing. Rudolf Pekelský V roku 1994 ukončil štúdium na STU v Bratislave, odbor ASR. Do roku 1996 vykonával v Martine civilnú vojenskú službu, po ktorej nastúpil do spoločnosti Stamart Martin na funkciu asistenta stavbyvedúceho. Už v roku 1999 sa významným spôsobom zaslúžil o získanie titulu Stavba roka pre dielo Tatrabanka, a.s., regionálna pobočka Banská Bystrica. V rokoch 2001–2005 už vo funkcii stavbyvedúceho pracoval na viacerých významných projektoch, z ktorých realizácia Ľudovej banky, a.s., v Košiciach získala v súťaži Stavba roka 2003 Cenu Ministerstva výstavby a regionálneho rozvoja SR za najlepšie remeselne zvládnutý stavebný detail. Od roku 2005 do roku 2007 pracoval na pozícii project manažéra. V súčasnosti pracuje v spoločnosti Stamart Martin vo funkcii výrobný riaditeľ.
PARTNER 4/2007 09
Změny děláme, protože věci přestaly fungovat správně PARTNER 4/2007 10
Foto: T. Kubeš
Představujeme
S Jiřím Čadkem o sportu, čištění hlavy, zlých a hodných manažerech, nutných změnách a budoucnosti Jiří Čadek patří k nejznámějším manažerům společnosti Skanska. Uvnitř firmy ho ale podřízení a kolegové znají i jinak – jako pravidelného medailistu na firemních hrách a zapáleného sportovce. Pochopitelně tedy bylo velmi lákavé zeptat se ho, co dává vrcholovému manažerovi sport… To je jednoznačné – sport mi umožňuje vyčistit hlavu, dojít až na konec sil a zapomenout na pracovní život. Je třeba se odreagovat a dosáhnout nějakého výkonu, který je poměřen s vlastním tělem, odolností, vytrvalostí… Tedy nikoliv přidanou hodnotou a ziskem jako moje pracovní výsledky. Při sportu se člověk nutně zahledí do sebe a zjistí o sobě řadu věcí, které je dobré vědět. Říká se, že po čtyřhodinové poradě je člověk unavenější než po fotbalovém zápase. Na to kývu a naprosto souhlasím. Já mám výhodu (byť to může být občas i nevýhoda) že jsem část života prožil ve výrobě na stavbě a část v kanceláři. Mám tedy možnost srovnání. Jednoznačně je lepší přijít domů jak se říká urvanej fyzicky než psychicky. Někomu se to možná zdá divné, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že fyzická námaha je stokrát lepší než psychická. Na vaši otázku je tedy opravdu jednoznačná odpověď – zlatá fyzická práce. To samozřejmě neznamená, že bych nyní chtěl měnit nebo nebyl spokojený, ale ten fyzický výkon mi nejvíc schází. Známé je, že tíhnete k vysokohorské turistice, což je časově náročné. Máte pravdu, chce to čas. Preferuji veškerou letní i zimní horskou turistiku. Ale také si rád
zajedu k moři na loď. Paradoxně jsem před revolucí a prvních deset let po revoluci jezdil do zahraničí pouze do hor, a bylo to krásné. V létě kolo, jak silniční, tak horské, a pěší turistika. V zimě ho vystřídaly běžky a sjezdové lyže. Ať se to týká lyží či kol, u mě platí – čím výše tím lépe. Proto také s bratrem každoročně jezdíme na dovolenou do cyklistické mekky, do Francie. Chcete říci, že se účastníte Tour de France? Potažmo jsme účastníci té velké show, ale samozřejmě nejsme tam jako závodníci. Před tím, než začne závod, si jako řada dalších diváků z trasy závodu vybereme ty nejatraktivnější horské etapy, končící v průsmycích plných sněhu, a zkusíme si je vyjet. Na vlastní kůži pak ozkoušíme, co zažívají závodníci slavné Tour de France. Manželka a děti s vámi také jezdí? Moje žena si trasu s námi projela „pouze“ dvakrát, odhaduji že to bylo před více než deseti lety. Od té doby s námi raději nejezdí. Synovi je teprve osm let a je na tyto výšlapy malý a šestnáctiletá dcera se zamilovala do sportovní gymnastiky. Dělá ji vrcholově, je už v ženské reprezentaci a dokonce přinesla svoji první medaili. Jak stíháte nějaký trénink, udržovat se v kondici? Převážně nestíhám. To je jediné, co bych si přál – kdybyste mi například nyní vy mohl splnit nějaké přání, pak by to bylo: zařiďte mi 14 dnů dovolené, nebo raději měsíc. Momentálně mám opravdu málo času.
To skoro zní, jako by vám pan Burda odmítal podepsat dovolenou? Ale vůbec ne. Čestně musím přiznat, že za posledních 15 let, co mám toho samého šéfa, mi ani jednou jedinkrát neřekl, abych si zrovna teď nebral dovolenou, a už vůbec nebyla řeč o nějakém zákazu nebo tak. To, že si ji každoročně nevyberu celou, je pouze můj problém. Zčásti to může být i moje neumění. Sportovat se samozřejmě dá i tak, ale ne na takové úrovni, jak bych chtěl. S přibývajícím věkem také jasně vidím, že je potřeba soustavný trénink, aby se člověk lépe udržoval. Každý rok je to více cítit, když se vypadne z rytmu, hůře se do něj dostává, víc to bolí. Čím se sportovně zabýváte v Praze? Sednu na kolo a vyjedu mimo město. Naštěstí bydlím na kraji metropole, takže je to docela jednoduché. Hodně manažerů, kteří mají sportovní ambice, patří mezi ty demokratičtější. Nebývají to absolutisté a více ctí týmového ducha. K jaké skupině patříte vy? Asi je o mě známo že jsem spíše ten týmovější hráč, nebo by se dalo říci, že jsem spíše měkčí typ manažera. Kolikrát mi to bylo vyčítáno, že jsem možná až na nějaké racionální hranici měkkosti. To ale musejí posoudit jiní. Rozhodně tedy patřím k těm týmovějším – i když vyznávám takové hlavně individuální sporty. V čem myslíte, že je ta výhoda? Jako všechno, i tento přístup má svoje výhody a nevýhody. Jsem prostě zvyklý pracovat týmově,
PARTNER 4/2007 11
Představujeme
lém trhu pozemního stavitelství. Také musíme jasně definovat firmu vůči klientům. Když se podíváte na situaci v posledních letech, tak vlastně všechny větší problémy vznikaly v oblasti pozemního stavitelství. Tam potřebujeme novou dynamiku. Takže tam cítíte klíčový problém firmy? Do značné míry se zde soustředily problémy, které přerostly mimo jiné i v onu nečitelnost společnosti pro některé klienty, a ukázaly se zde naše chyby v přístupu k zákazníkům. Nám se několikrát v posledních letech stalo, že jsme sami sebe poráželi v nabídkách, ale protože se takto soupeřilo „domácí s domácími“, neuměli jsme dobře analyzovat konkurenci a ta nás na některých místech překvapila. to je věc povahy. Kdybych měl říci jeden důvod, tak firmy nebo jejich části vedené tímto způsobem se nehroutí, když na té šéfovské židli náhle nikdo nesedí nebo se tam stane změna. Všechno funguje dál a práce pokračuje. To by měla být
Tento proces již započal a bude ještě pokračovat. Jeho výsledkem každopádně bude silnější a akceschopnější Skanska. Došli jsme prostě k tomu, že v minulosti na některých místech řízení uvnitř firmy nad plněním podnikatelských záměrů a po-
Hodně se hovoří o oblastech jako azbest, chemie a energetika nebo výroba různých plastových komponent jako o oborech, které nespadají pod hlavní byznys Skanska a kterých se bude firma zbavovat. Jak jsou tyto úvahy da-
ambice manažera – vytvořit takový systém, který se bez něj dokáže obejít a funguje samostatně. Jednotky, které jsou závislé pouze na dominanci jedné osoby, mohou mít častěji problém, přinejmenším z dlouhodobé perspektivy. I u nás ve firmě se to na některých místech ukázalo.
třebným cítěním celku převládlo poněkud dílčí přemýšlení. To v důsledku snížilo schopnost určité části skupiny uplatnit se na trhu. Nutnost změn je hlavně reakcí na to, že věci nefungovaly a nefungují tak, jak je potřebné.
leko? V tomto jsou smíchány dohromady naprosto různé věci. Ano, je pravda, že plasty se nám nedaří, tak tu záležitost uzavíráme. Umíme tuto službu dobře koupit. Azbest je naopak mladý byznys, především naše laboratoř na identifikaci azbestu. Minulý rok jsme se do této oblasti pořádně pustili a jednoznačně ji chceme dál dělat. Technologické zakázky pro chemii a energetiku jsme založili před třemi roky a dnes je to naše chlouba. Takže pokud někdo míchá tyto oblasti dohromady, pak musím říci, že k sobě prostě nepatří.
Tím jsme se dostali k otázkám kolem vývoje ve společnosti Skanska – v poslední době bylo oznámeno několik klíčových personálních změn. Například vy jste ke své funkci výkonného ředitele divize Technologie připojil ještě další post, tentokráte obchodního ředitele divize Pozemní stavitelství. Jaký je z vašeho pohledu cíl těchto změn? V posledním roce jsme velice pečlivě analyzovali vývoj trhu a vnitřní procesy ve společnosti Skanska. Výsledkem je určitý plán opatření a změn.
PARTNER 4/2007 12
Mohl byste to nějak upřesnit? Mezi některými divizemi vzniklo jakési umělé konkurenční prostředí. To snižovalo čitelnost společnosti v očích našich zákazníků a mělo i dopad na celkové výsledky firmy, které kvůli tomu nebyly tak dobré, jak dobré být mohly. Všichni vědí, že i přes to, co jsme analyzovali a zjistili, jsme vždy vytvářeli velmi dobrý zisk. Poněkud frustrující ale je, že to mohlo být ještě lepší, že jsme mohli získat více zakázek, kdybychom lépe přistoupili k zákazníkům. Pro mne je tedy cílem změn působit lépe především na ce-
Má se ale Skanska soustředit vysloveně na ten core byznys a říct si: Ano, je to dobrý obchod, ale dá se díky tomu také dobře prodat a dáme to pryč, anebo Nedaří se nám to a tím spíš to
dáme pryč, a soustředit se jenom opravdu na klíčové oblasti?
Předpokládáte tedy, že stát a obce začnou více investovat?
Já sice vnímám tuto otázku, ale odmítám ji chápat jako blok, jako nějaké celkové rozhodnutí. Naše chemie se nám daří, to jsme celé vymysleli, vložili do toho velké úsilí a nyní nám tato oblast opravdu skvěle prosperuje. Díky tomu jsme také přivedli nové klíčové zákazníky do skupiny Skanska. Jako každé podnikání má i toto pochopitelně svá rizika. Pravdou třeba je, že někdy jsou ty zakázky obyčejné pozemní stavitelství, které se liší jen tím, že jsou v chemickém průmyslu. My tam přitom vlastně děláme klasickou pozemařinu. Postavit stavbu na zelené louce je něco zcela jiného než ji postavit v chemickém areálu, protože i k naprosto obyčejným pozemním pracím v chemickém areálu potřebujete řadu oprávnění navíc. Abyste totiž vůbec mohl do té fabriky vstoupit, potřebujete řadu propustek a školení... Takže někdy děláme opravdu technologické věci jako spalování biopaliva v Litvínově – originální projekt, který snad nemá ve střední Evropě obdoby. Ale hned vedle tam děláme klasickou stavební
Určitě. Je třeba například vložit hodně peněz do školství. To je do značné míry zanedbaná oblast, kde bude nutné investovat, a není přitom tak podstatné, zda to bude formou přímých výdajů státu, krajů nebo obcí, či zda se zde prosadí moderní metody financování jako především PPP. Takže vidíme dobrou budoucnost ve státních investicích do těchto resortů, mimo jiné proto, že jsou naprosto nevyhnutné pro další rozvoj země.
zakázku, která je ve stejném areálu. Tento byznys nás vysoce zajímá a chceme v něm jít dál, protože nové privátní či státně dotované projekty budou dnes hlavně v oblasti energetiky a chemie.
máme co nabídnout.
Co je podle vás ta nejperspektivnější část pozemního stavitelství, ta, která bude mít největší akceleraci? V pozemním stavitelství je potřeba oddělit veřejný sektor a státní peníze od privátních projektů. Praha je takové lákadlo, kde – ač se to možná někomu nezdá – budou na vzestupu ty klasické velké skleněné betonové a doufám i hezké budovy. Urbanizace se postupně rozlévá i do dalších měst, a města jako Ostrava, Bratislava i Košice jsou toho jasným důkazem. Pak tu je přetrvávající velká produkce bytů, které se budou doslova chrlit – to je z větší části ten privátní sektor.
Bude na to Skanska lépe připravena než nyní? Bude. Nepochybuji o tom, protože kdybych pochyboval, nemohl bych přijmout druhou funkci. Všechny změny směřují k tomu, abychom vytvořili inovovanou strukturu společnosti Skanska a mohli nabízet ojedinělý mix služeb a dovedností, který ostatní společnosti nedokážou v takové šíři poskytnout. Skanska v sobě například spojuje dovednosti z pozemního stavitelství a dodávek technologií. To je třeba rozvíjet a postavit na tom naši zásadní konkurenční výhodu. My
Jde tedy o eliminaci vnitřní konkurence uvnitř společnosti Skanska. Čím ji tedy nahradit? Konkurence přece také tlačí firmu vpřed… My pracujeme na tom, aby uvnitř celé skupiny byly jasně profilované firmy a úplně černobíle nastavené jejich oblasti. To je jasné a zamezí to případům, kdy Skanska soupeřila se Skanskou a třetí se smál. Proto musí být naší alfou a omegou dokázat, abychom se na trhu pohybovali transparentně, aby firmu mohli zavazovat pouze kompetentní lidé, aby jich nebylo moc a aby tento obchod měl jasný a čitelný výraz navenek. A zároveň také aby uvnitř té části společnosti, která se zabývá pozemním stavitelstvím, panovala zdravá konkurence v rovině týmů, která nás bude tlačit k lepším výkonům.
Jiří Čadek Narodil se v roce 1962. Vystudoval střední průmyslovou školu strojní. Ve společnosti IPS, následně Skanska, pracuje od roku 1980. Začínal jako mistr, dnes je ředitelem divize Technologie a zároveň pověřen řízením obchodního úseku divize Pozemní stavitelství. Jiří Čadek je ženatý a má dvě děti. Bydlí v Praze.
PARTNER 4/2007 13
Živé stavby Rekonstrukce Palackého náměstí jde do finále Od půlky července probíhá v Praze 2 rekonstrukce křižovatky na Palackého náměstí. Pracovníci Skanska tu obnovují tramvajovou trať a přilehlé komunikace. Nyní probíhá druhá etapa prací a motoristé již jezdí po nové části vozovky. Práce probíhají i na Palackého mostě, kde se kompletně rekonstruuje tramvajová trať a most je zde zcela uzavřen. Vzhledem k tomu, že původní dlažbu křižovatky vystřídá nový asfaltový povrch a že se pod koleje budou instalovat speciální tlumicí prvky a antivibrační rohože v podloží, dojde v této lokalitě ke snížení hluku. Stávající tramvajové zastávky pak budou prodlouženy a upraveny pro bezbariérový přístup. Obnovení tramvajového provozu je plánováno na 25. říjen letošního roku. Uleví se jak Pražanům, tak i motoristům, protože v místě skončí veškeré dopravní uzavírky a současné dopravní zácpy.
Základní údaje o stavbě Název stavby
Rekonstrukce tramvajové trati Na Moráni – Palackého náměstí – Lidická
Lokalita
Praha 2
Investor
Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., zastoupený společností Inženýring dopravních staveb a.s. (IDS)
Zhotovitel
Skanska DS a.s.
Projektant
Metroprojekt Praha a.s.
Projektový tým
Ing. Jan Zemánek, Bohuslav Šitler, Jiří Talaš, Tomáš Zvára, Ing. Tomáš Krupka – závod ŽS, středisko 0100
Doba realizace
červenec 2007–říjen 2007
Tatra City ozdobí bratislavskú Petržalku Spoločnosť Tatra Residence, ktorá patrí do skupiny Tatrabanky, je investorom výstavby polyfunkčného objektu na Černyševského ulici v bratislavskej Petržalke, teda v lokalite blízko centra mesta s vynikajúcim napojením na diaľničné ťahy do Rakúska a Českej republiky. Objekt bude mať dve časti; administratívnu, ktorá bude slúžiť pre prevádzku Tatrabanky, a bytový dom s garážami a prenajímateľnými priestormi. Administratívny objekt má 19 nadzemných podlaží a bude dominantou komplexu. V bytovom dome s 15 nadzemnými podlažiami bude v dvoch bytových vežiach a jednom pavlačovom bloku spolu 96 bytov s výmerami od 75 m2 do 135 m2. Pre obidve časti objektu je v garážovom dome k dispozícii 271 parkovacích miest. Celková zastavaná plocha bude 3 884 m2. „So stavbou sme začali v júni, teraz realizujeme konštrukcie základového roštu pod administratívnou vežou a železobetónový skelet na I. podzemnom podlaží bytovej časti,“ uviedol Daniel Cvečko zo spoločnosti Stamart Martin.
Základné údaje o stavbe
PARTNER 4/2007 14
Názov stavby
Výstavba polyfunkčného objektu TATRA CITY
Lokalita
Bratislava, Petržalka, Černyševského ulica
Investor
Tatra Residence, s.r.o., Bratislava
Zhotoviteľ
Združenie Stamart Martin, s.r.o., člen skupiny Skanska v SR a ZIPP Bratislava spol. s r.o.
Projektant
Architektonická kancelária Ing. arch. Ľubomír Závodný
Projektový tím
Daniel Cvečko (projektový manažér), Peter Volaj a Kamil Hurajt (stavbyvedúci)
Doba realizácie
jún 2007–apríl 2009
První hala logistického centra je na světě První objekt budoucího logistického centra, halu nacházející se v katastru obce Úherce, na 93. km přímo u výjezdu z dálnice D5, staví společnost Skanska. Investor zde hodlá postavit zhruba 20 hal různých velikostí. Konstrukce haly má tvar obdélníku s půdorysnými rozměry 240 x 96 metrů a je rozdělena do osmi dilatačních celků. Nosná konstrukce střechy bude vaznicová, vytvořená z 68 kusů železobetonových vazníků tvaru I o rozpětí 24 m, výšce 1,7 m se zalomeným dolním pasem. Vnitřní sloupy pod vazníky mají průřez 0,60 x 0,60 m. Sloupy jsou vetknuté do kalichů vytvořených v hlavicích pilot. V současné době probíhají práce na „uzavírání“ střechy a poté přijdou na řadu práce spojené s osazením sendvičových parapetních panelů, nakládacích můstků a jejich zmonolitněním. „Jedná se o zajímavou stavbu, která je pro nás dobrou zkušeností. I přes značnou stavební nepřipravenost ze strany objednatele (nedořešené izolace) se budeme snažit stihnout termín předání díla,“ uvedl Stanislav Lipták ze Skanska Prefa, která tuto část výstavby provádí. Základní údaje o stavbě Název stavby
MAYFIELD Plzeň – Logistická hala A
Lokalita
Úherce, Plzeňský kraj
Investor
Mayfield Plzeň s.r.o.
Zhotovitel
Skanska Prefa a.s.
Projektant
generální – Tebodin s.r.o., statika a výrobní výkresy – projekce Skanska Prefa a.s.
Projektový tým
středisko realizace 5114, Ing. Stanislav Lipták
Doba realizace
1. srpna 2007–30. září 2007
Práce na Novém spojení pokračují Již čtvrtý rok probíhají práce na výstavbě Nového spojení v Praze. Významný železniční uzel bude zprovozněn oproti původnímu plánu o dva roky dříve a vlaky by zde měly jezdit již od prosince 2008. Zhotovitelem tohoto náročného díla je sdružení Pražské spojení, vedené společností Skanska DS. Na východní části stavby v současné době vyrůstá nosná konstrukce její dominantní části, estakády Sluncová. Do finále spěje také výstavba navazujícího tunelového mostu. Již letos v prosinci by měla být uvedena do provozu nová kolej mezi Masarykovým nádražím a železniční stanicí Praha-Libeň. Rovněž práce na západní části stavby jsou v plném proudu. Momentálně zde vzniká nosná konstrukce estakády Masarykovo nádraží a kompletní rekonstrukcí prochází historická provozní budova Křenovka. Do ní se zakrátko nastěhuje nové pracoviště dispečinku. Základní údaje o stavbě Název stavby
Nové spojení Praha hl. n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice
Lokalita
Praha
Investor
Správa železniční dopravní cesty, s.o.; Stavební správa Praha
Zhotovitel
Sdružení Pražské spojení – Skanska DS a.s. (vedoucí sdružení); Stavby silnic a železnic, a.s., Metrostav a.s., Subterra a.s.
Projektant
SUDOP PRAHA a.s.
Projektový tým (manažer)
SPŘS 1512, Ing. Karel Štěrba (projektový manažer)
Doba realizace
červenec 2004–červen 2009
PARTNER 4/2007 15
Fürstenberská zahrada po letech rozkvete
PARTNER 4/2007 16
Foto: T. Kubeš
Významné projekty
Pražany i návštěvníky hlavního města čeká další příjemné místo, kde se mohou při procházkách Prahou zastavit. V těchto dnech totiž prochází kompletní rekonstrukcí desítky let neudržovaná Fürstenberská zahrada pod Pražským hradem. Rozsáhlou obnovu této atraktivní a cenné památky, jejíž historie sahá až do 13. století, kdy se zde rozkládaly vinice, zahájila vloni v září společnost Skanska. Rekonstrukce zahrnuje nejen úplnou obnovu zeleně, ale také výstavbu nových opěrných zdí, opravu vyhlídkového altánu a výstavbu dvou oranžérií a zahradních domků. V příštím roce se tak otevře poslední a největší z palácových zahrad, která dosud nebyla zpřístupněna veřejnosti. Na financování stavby spojily síly pražský magistrát, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR prostřednictvím Centra pro regionální rozvoj ČR a Evropská unie. Pozdně rokoková Fürstenberská zahrada leží v příkrém svahu a na navazující rovince mezi Starými zámeckými schody a Valdštejnskou ulicí. Její spodní část využívá velvyslanectví Polska. Zahrada vznikla již v první polovině 18. století, současnou podobu získala v 80. letech téhož století a název nese od roku 1822, kdy ji vlastnil i se sousedním palácem rod Fürstenberků. „Fürstenberská zahrada byla pro veřejnost řadu let nepřístupná. Celý její prostor připomínal džungli plnou náletových dřevin, které bylo před zahájením rekonstrukce nutné vykácet,“ uvádí stavbyvedoucí Martin Michálek. Poté začali pracovníci Skanska rekonstruovat opěrné zídky, které ve svažitém terénu vytvářejí četné terasy. Modernizace se dotýká nejen samotné zahrady, ale i menších staveb, jež se zde nacházejí. „Projekt probíhá ve velmi úzké spolupráci s památkáři. Společně vybíráme vhodné materiály, které budou respektovat historickou hodnotu zahrady, například ručně pálené cihly v původním, dnes neobvyklém formátu. Vedle stavebních profesí zde najdou uplatnění také restaurátoři, tesaři nebo kameníci,“ říká Martin Michálek.
V současné době Skanska dokončuje rekonstrukci glorietu, vyhlídkového pavilonu přiléhajícího ke Starým zámeckým schodům. „Ze Starých zámeckých schodů povede do Fürstenberské zahrady vstupní branka vedle trojosého pavilonu s břidlicovou střechou. Vyhlídka na Prahu je odtud skutečně neopakovatelná,“ dodává stavbyvedoucí. Středem zahrady vede schodiště s litinovými stupni, které nechali zhotovit Fürstenberkové, majitelé Poldiny hutě v Kladně. Nyní je nově zrekonstruováno a v jeho středové části se po obou stranách dokončují dvě oranžérie, jež budou návštěvníkům Pražského hradu rovněž přístupné. Oranžérie původně tvořily součást zahrady, ale postupem času zchátraly a byly odstraněny. V současnosti se obnovují dle původních plánů.
Při patě svahu vybudovala Skanska dva nové hospodářské objekty. Vzhledem k tomu, že celá rekonstrukce probíhá pod drobnohledem památkářů, i nově navržené zděné přízemní domky odpovídají historickému charakteru místa: mají střechy z pálené krytiny a dřevěné okenice. Jeden bude sloužit sousední polské ambasádě, druhý bude využíván pro údržbu zahrady. V zimním období jsou palácové zahrady pro veřejnost uzavřeny, nicméně na jaře příštího roku se již představí ve své nové podobě. Projekt počítá s výsadbou vinné révy, která bude odkazovat na historické využití tohoto svahu, s mnoha druhy květin nebo s růžovými keři. Fürstenberská zahrada se tak přidá k zářícím klenotům hlavního města, které obdivují tisíce lidí z celého světa.
PARTNER 4/2007 17
Cihly, to je země, voda, oheň, vzduch
PARTNER 4/2007 18
Foto: T. Kubeš
Rozhovor
Cihly doprovázejí lidstvo už tisíce let – dodnes používaná cihla plná je prakticky stejným výrobkem jako před 6000 lety! Není tedy divu, že na návštěvu cihelny jsem byla velmi zvědavá. Cihelnou v Hodoníně, dnes jedinou ryze českou velkou cihelnou, mě provedl pan Jiří Bárta, firemní pamětník, jenž v oboru pracuje už 37 let. Dříve byl jejím zaměstnancem, dnes je jedním ze spolumajitelů. Procházíme provozem. Ve velké hale je příjemné teplo. Cihly se totiž vypalují při teplotách okolo 900° C, přičemž celý proces včetně chladnutí trvá 36–48 hodin. Pece jsou vytápěny plynem a „jedou“ nepřetržitě. Vzniklé teplo se druhotně využívá k sušení cihel. V sušárnách se udržuje teplota 60° C, sušení trvá více než 24 hodin. Cihly provázejí náš život po generace. Je jich dnes na trhu dostatek? Kdepak, je jich naprostý nedostatek! Je to jednak tím, že dnes se hodně staví, je stavební boom, jednak se cihly ve větší míře exportují. Proč se cihel tedy nevyrábí více? To není tak jednoduché. Denně prodáme 15–20 plně naložených kamionů. Kdybychom měli, prodáme jich víc, ale kapacita cihelny je v podstatě závislá na kapacitě její sušárny. Pokud chce jakákoliv cihelna zvýšit svoji výrobu, obecně musí zmodernizovat sušárnu, protože ten technologický postup, tedy doba vysoušení, je limitujícím prvkem. Běžně proces sušení cihel trvá 24–36 hodin, současné moderní technologie už dokážou cihly vysušit za čtyři hodiny, ale je to velká investice a ne každý si ji může dovolit. O jaké výrobky je největší zájem, které jdou nejvíce na odbyt? Zájem je o všechno – stropy, překlady, příčky, cihly… Jak jsem řekl, poptávka je vyšší než možnosti výrobců.
Složitě jsem pátrala po někom, kdo se cihlářskému řemeslu věnuje z generace na generaci. Vy ale jste pamětníkem v oboru. Do jaké míry poznamenala technika výrobu cihel, třeba za posledních 30 až 40 let? Zajímavé je, že proces výroby je v zásadě pořád stejný, jen se zdokonalily stroje. Dříve se cihly dělaly ručně, sušily venku a vypalovaly se v kruhových pecích vytápěných koksem (uhlím). Tím byla dána i kapacita cihelny. Manipulace s cihlami byla více ruční než strojová a cihly se rozvážely povozy taženými koňmi. Na druhé straně je pravda, že před takovými sto lety se nevyrábělo v objemech jako dnes. Co možná opravdu mizí, je ta znalost řemesla, která díky
Tomáš Baťa, donedávna fungovala v původní podobě. Tak to bylo vymyšlené, dokonalé, funkční.
technice ustupuje do pozadí. Naši předchůdci cihlářskému řemeslu opravdu rozuměli, nepotřebovali ty drahé přístroje tolik. Podívali se, jakou má cihla v sušárně či v peci barvu, a věděli, zda už je hotovo nebo je třeba ještě vypalovat. Výroba je dnes více o tom, jak moderní a účinné technologie máte, kolik do ní investujete.
Asi také záleží na kvalitě cihlářského jílu, že? Jaké musí mít vlastnosti? Především plasticitu. Podle plastičnosti jílu se přidávají příměsi, aby se materiál nechal dále zpracovat. Cihlářský jíl je jako plastelína – čím je více plastický, tím více příměsi se musí přidat, jinak vzniká obrovský problém při sušení. Vlastnosti cihly jsou dány primárně kvalitou cihlářského jílu. Stále platí, že aby cihla byla kvalitní a splňovala všechna kritéria, je třeba dobře namíchat surovinu. To naši předci uměli perfektně.
Vidím, že tu máte katalog výrobků hodonínské cihelny už z roku 1924… Ten je úžasný, že? Tato cihelna, která měla vlastní důl a elektrárnu, byla počátkem 20. století nejmodernějším provozem v Evropě. V roce 1908 se v této cihelně už vyráběly hurdisky! To bylo něco nevídaného. Máme tendenci si myslet, že my to dnes umíme nejlépe. Ale třeba nedaleká cihelna v Malenovicích, kterou vybudoval
Pojďme se podívat, jak se vyrábí taková obyčejná cihla. Je to jednoduché: natěžená hlína neboli cihlářský jíl se zpracuje, vytvaruje, vysuší a vypálí v peci. Základem je správně namíchat surovinu. Jíl tedy nejprve přejde přes kolové mlýny, kde se zpracuje, čili se do něj přidají příměsi – popílek, škvára, odpady z papíren, piliny, písek, aby se materiál takzvaně umrtvil. Tímto způsobem se i likviduje odpad. Každá cihelna přidává něco jiného, má na výrobu svoji recepturu.
Dokážete říci, jak dlouho trvá výroba jedné cihly? Myslíte proces od natěžení po vypálení? Celé je to dva až čtyři dny, podle váhy a velikosti výrobku. Pak samozřejmě následuje kontrola, kterou výrobky procházejí, balení a expedice.
PARTNER 4/2007 1/2005 19 15
Foto: T. Kubeš
Rozhovor
roby – od špatně namísené suroviny přes nesprávně seřízené ústí lisu, z něhož se vytlačují polotovary, až po nesprávné usušení. Obecně je velkým uměním cihlu usušit. V malých cihelničkách dodnes ještě fungují venkovní přírodní sušárny, kde správné usušení závisí na zkušenosti cihláře. Při automaticky řízeném sušení cihel se parametry sušení (doba a teplota) nastavují podle výrobku. Teoreticky se ani v peci při vypalování a následném chladnutí cihlám nemůže nic stát, prakticky ano – pokud se nedodrží technologické podmínky. Vy jste sem nastoupil v roce 1969. Jak to tehdy fungovalo? Dodnes si pamatuji, že jediným měřítkem a cílem byla „hrubá výroba, výroba zboží“ – to byly za éry socialismu hlavní ukazatele úspěšnosti, to bylo to jediné, co se po cihelně chtělo. Dodnes nechápu, jak to mohlo fungovat, ale tak to
Kolik asi tak váží jedna cihla? Když si představím, že někde se ještě expeduje ručně – to asi nebude lehká práce... Klasická cihla váží okolo 4,5 kilogramu, tvárnice mají mezi 10 a 20 kily. V malých cihelnách, kde se s výrobky při expedici ještě pracuje ručně, můžeme skutečně hovořit o dřině. Své o tom vědí i zedníci na stavbách.... Ve většině cihelen je ale manipulace už strojová. Jen pro představu – plně naložená paleta váží 800–1500 kg.
Kromě toho výrobky samotné, tepelný odpor, protipožární a zvukovou odolnost výrobků kontroluje zkušební ústav TAZUS, který má i celoroční dohled.
Které parametry se u cihelných výrobků kontrolují? Obecně jsou to rozměry, pevnost v tlaku, nasákavost – to kontrolujeme v naší zkušebně.
S jakými úskalími ve výrobě se cihláři nejvíce setkávají? Cihly, to je technologicky náročná výroba. Ty problémy mohou vzniknout v jakékoliv fázi vý-
PARTNER 4/2007 20
Liší se nějak materiál na výrobu klasické cihly a střešní krytiny? Ano, materiál je dán tím, k čemu, pro jaký účel je cihelný výrobek určen. Třeba na střešní krytinu musí být surovina po vypálení mrazuvzdorná.
bylo. Byla období, tehdy se jim říkalo pětiletky, která byla lepší, jiná byla horší. Nic se neřešilo, prostě se vyrábělo a cihly se dávaly do skladu, bez ohledu na ekonomiku podniku a podnikání. Ten systém hospodaření byl z dnešního pohledu nepochopitelný. Éra socialismu jistě měla svá z dnešního pohledu kuriózní specifika. Restituce po roce 1989 to ale dost změnily, ne? Státní podnik Hodonínské cihelny se kompletně rozpadl na několik malých podniků. Obdobná situace nastala u většiny československých státních podniků či cihelen. Ovšem tyto státní podniky sdružovaly několik, často i desítky malých cihelen. Například Hodonínské cihelny měly 22 menších cihelen, z nichž pět bylo velkých a moderních. Rozpadem stát-
Které postupně zanikly… Ano. Restituenti, to byli většinou děti majitelů, k řemeslu už neměli takový vztah a hlavně to neuměli. Do dvou let většina z těchto cihelen zkrachovala, skončila. Dnes je na trhu asi jen 10 procent z počtu v roce 1990. Dalším faktorem je, že na trh vstoupil zahraniční kapitál a tyto cihelny skoupil. Proto najít v současné době malou soukromou cihelnu je velmi obtížné. Hodonínské cihelny se ale také rozpadly, přesto jste úspěšní. Ano, snažíme se. Po revoluci sem vstoupil zahraniční kapitál. Abychom udrželi krok a byli konkurenceschopní, museli jsme cihelnu zrekonstruovat, koupit nové stroje a rozšířit sortiment. Vraťme se ještě k cihlám. Jaké vlastnosti by měly mít kvalitní výrobky? Cihly, to je příroda, která tvoří, to je země – oheň – voda – vzduch. Jde o ekologický, přírodní a zdravotně nezávadný materiál, který se navíc dá i recyklovat rozdrcením na cihelný prášek. Mají dobré izolační schopnosti, a to jak tepelné, tak zvukové, jsou nenasákavé – dobrá cihla má mít nasákavost do 20 %, a dokážou vyschnout, aniž by se poničily. Díky tomu, že jsou vypalovány při teplotách nad 800 °C, jsou i velice odolné proti ohni. Vypálená hlína je prakticky nezničitelná. Cihly mají budoucnost, je to nejlepší materiál, co se týče hygieny bydlení. Někde, třeba ve starých staveních, můžeme ještě vidět nevypálené cihly. Jak se poznají od
vypálených? A která z nich je lepší, co se vlastností týče? Vepřovice, či kotovice se pozná podle barvy – je šedá! Tyto cihly více dýchají a neberou vzdušnou vlhkost v místnosti, ale jejich nevýhodou je větší nasákavost, je tedy potřeba, aby byly v suchu. Což může někdy být problém. U nás už se nevyrábějí ani se z nich nestaví, ale ve Francii jsou prý pokusy stavět z těchto cihel.
Foto: T. Kubeš
ních podniků tedy vzniklo množství malých cihelniček.
Cihelny vždy stály tam, kde byla hliniště. Je možné, že by se ty zdroje vyčerpaly? Ne, hliniště je prakticky nevyčerpatelné. Tato Vídeňská pánev sahá od Vídně až po Brno, je pod velkou částí Moravy a Rakouska, v této oblasti by mohla být cihelna na každém kroku. V jakých hloubkách se těží a co se dělá s vytěženými doly? To je různé, nejprve se udělá skrývka, někdy je v hloubce metr až dva už jíl. My třeba těžíme až do hloubky přes 20 metrů. Kdybychom šli ještě o sedm metrů hlouběji, máme tu uhlí (lignit). Vytěžené lokality se musejí rekultivovat. Do některých se vozí komunální odpad, jiné se zasypou neškodným odpadem nebo se zavodňují. Být téměř 40 let v oboru, navíc de facto v jednom podniku, dnes není moc běžné. Co vás drželo v jednom sedle? Stavění mě vždycky bavilo, navíc mě ten obor živí… Začal jsem jako mistr, pak jsem byl plánovačem a naučil jsem se, jak funguje ekonomika, a nakonec jsem se 16 let zabýval i obchodem. Jsem rád, že jsem prošel všemi těmito oblastmi. Když máte svoji firmu, musíte rozumět jak řemeslu, tak té ekonomice, a také je dobré, když výrobky umíte prodat.
Společnost Cihelna Hodonín, s.r.o., vznikla v roce 1992 privatizací základního závodu s.p. Hodonínské cihelny. Tento závod byl založen v roce 1860 a po rozsáhlé rekonstrukci ukončené v roce 1912 se stal největším cihlářským závodem ve střední Evropě, který vyráběl veškeré cihlářské výrobky, které byly v té době na trhu. V současné době společnost Cihelna Hodonín, s.r.o., vyrábí a dodává výrobky, které svými rozměry a provedením navazují na všechny cihlové systémy vyráběné v České republice. Důležitým faktorem pro vynikající kvalitu cihlářského zboží je v této lokalitě velmi kvalitní cihlářská surovina.
PARTNER 4/2007 21
Ekologie
Protihlukové stěny z obalů od šamponů
PARTNER 4/2007 22
Pro dnešní dobu je typický nejen vysoký životní standard, moderní materiály a výkonné technologie, ale i znečištěné životní prostředí a množství odpadů, které produkujeme. Na zlepšení okolního prostředí vynakládáme nemalé částky, kam ale s odpadky? Bezpečně zlikvidovat jdou jen některé, další cestou je vhodná recyklace. Napadlo vás někdy, že například z plastového odpadu, přesněji jeho recyklátu, se dají vyrábět i prvky pro protihlukové stěny? Hluk je obecně vnímán jako něco nepříjemného, něco, co nás obtěžuje. Jsou to právě protihlukové stěny, které nás před obtěžujícím hlukem chrání v okolí dálnic, železnic, výrobních areálů a provozů. Jaký druh stěny použít? Obecně se protihlukové stěny rozdělují na pohltivé a odrazivé. Zásadou je, že pokud chceme hluk z místa zdroje skutečně zlikvidovat (utlumit, pohltit), použijeme panely pohltivé – absorpční, pokud nám postačí jej jen odsunout do jiného než chráněného prostoru, použijeme panely odrazivé – reflexní. „Záleží vždy na konkrétním terénu, proto o tom, jaký druh protihlukové stěny se v daném místě použije, rozhoduje na základě provedeného měření specialista – hlukař,“ vysvětluje Bohuslav Slánský, ředitel závodu Uherské Hradiště společnosti Skanska DS, a dodává, že okolo dálnic se stavějí obvykle stěny pohltivé. Dřevo, beton, plast nebo jiný materiál? Navržený materiál PHS musí splňovat určité parametry dané předepsanými technickými podmínkami. Laicky vzato jdou požadavky tak trochu proti sobě; pohltivost zajišťuje hmota, která je hodně lehká – čím měkčí, tím je pohl-
tivost větší; neprůzvučnost naopak materiál, který je velmi hutný a hmotný, který zvukové vibrace dokáže důkladněji zadržet. „Plastové stěny vznikly jako alternativa dřevěných. Jejich výhodou je, že se oproti dřevěným stěnám nemusejí tak často a náročně ošetřovat a mají vysokou životnost. K tomu přistupuje fakt, že tím plastový odpad druhotně a smysluplně využijeme, neboť s plasty si příroda prostě poradit
se může Skanska pochlubit jako s nejlepším produktem co do hodnoty naměřeného útlumu hluku na našem trhu. Celkově se zpracuje asi 70 procent plastového odpadu,“ popisuje výrobu B. Slánský. Laici prý tyto zdi na první pohled nerozeznají od dřevěných.
nedokáže, šetrně zlikvidovat je musíme sami,“ míní ředitel Slánský.
plastu se v podstatě mohou použít ihned – osadí se do předem připravených nosných prvků protihlukové stěny a je hotovo. Dřevěné panely se musejí předem i během své životnosti povrchově ošetřovat, betonové se barevně ztvárňují dle požadavku či vkusu investora, obojí však není levná záležitost. „Co se ekonomiky týká, jsou stále nejlevnější dřevěné panely, mají ale životnost jen 10 až 15 let. U plastových stěn se předpokládá životnost 30 let a u betonových až 50 let. Obdobný poměr platí i pro ceny,“ upozorňuje ředitel závodu, který dodávku těchto staveb nabízí takzvaně „na klíč“.
Nejlepší je obal od šamponu Při výrobě komponentů do protihlukových stěn se musí dodržovat určitý technologický postup a předem daná, pečlivě sestavená receptura. Nejlepší jsou prý silnější plasty, například obaly šamponů. „Výrobna má recyklační linku, která veškerý plastový odpad z kontejnerů přetřídí a vybere vhodné materiály. Ty se nadrtí a pod tlakem se při teplotě 170 °C vtlačují šnekovým strojem do forem. Finálním výrobkem je pak panel, který má jak nosnou část, tak obě pohledové plochy (přední i zadní stěnu) tvořeny z plastu v případě odrazivého panelu, v případě pohltivého je do jeho konstrukce vložen zvukově pohltivý materiál. S tímto výrobkem
Ekonomika na závěr Výhodou je, že panely vyrobené z recyklovaného
Spokojeni tedy mohou být všichni – tímto způsobem nejen šikovně likvidujeme náš plastový odpad, navíc činíme naše prostředí klidnějším, čistším a příjemnějším.
PARTNER 4/2007 23
Cihla nebyla vždy hranatá
PARTNER 4/2007 24
foto: A. Jungmann
Po stopách architektury
Naducané jako buchty byly nezvykle vysoké cihly, ze kterých se spolu s kamenem a dřevem stavělo v období gotiky. Naopak přítomnost nápadně plochých cihel v konstrukci signalizuje, že jde s největší pravděpodobností o stavbu už raně barokní. Cihla je však mnohem starší a cihlářství patří hned po hrnčířství k oborům, které si lidstvo velmi dobře osvojilo už v dobách Babylonské říše, což dokládá i Babylonská věž, postavená z cihelných kvádrů ve druhém tisíciletí před naším letopočtem. Nejstarší nalezené cihelné památky, jejichž stáří se odhaduje na 15 tisíc let, pocházejí z okolí řek Eufratu a Tigridu. Výroba cihel nepálených nebo pálených nízkou teplotou se vyvíjela v různých oblastech světa nezávisle na sobě. V Mezopotámii to byly hlavně cihly sušené, výroba pálených cihel se rozvíjela v Egyptě,
zakládáním a rozvojem měst od počátku 13. století. Použití cihel znamenalo přelom ve stavebnictví. Zprvu bylo cihlami prokládáno kamenné zdivo, později nový materiál z větší části nahradil dosud používaný kámen a dřevo. Cihly a cihelné zboží se vyráběly nejen v cihelnách, ale i v některých klášterech. O tehdejší cihlářské výrobě a surovinách se zachovalo v dokumentech jen velmi málo údajů. Umění a dovednost našich předků naštěstí dokládají dodnes patrné a zachované hmotné důkazy. Za jednu z nejstarších cihelných památek v Praze se pokládá klášter sv. Anežky
Karla IV. při výstavbě Nového Města, ale stavělo se ve velkém stylu i mimo Prahu. Cihelny a vápenice např. pracovaly při Vltavě, v prostoru okolí dnešního Národního divadla a Malé Strany… Praha vůbec disponovala množstvím kvalitní cihlářské hlíny a také cihelen bylo na desítky (dnešní Kotlářka, Juliska, Libeň, Střešovice, Podbaba…). Ke stagnaci došlo, jako u mnoha jiných řemesel, za třicetileté války. Koncem 16. století začíná na stavbách převládat cihelné zdivo nad kamenným. Kromě plných cihel se vyráběla střešní krytina, podlahové
Číně a v Indii, kde se už 3400–3300 let př. n. l. stavěly z tohoto materiálu chrámy a paláce. Peršané používali i cihly glazované. Dnes patří k novodobým divům světa gigantické dílo – Velká čínská zeď (první etapa 214 až 194 př. n. l.) – také díky pevným cihelným obezdívkám. Ve výrobě cihel a krásných tašek vynikali Řekové a později Římané. Zvláště oni kolem r. 500 př. n. l. ovládli výrobu pálené krytiny v tak dokonalých tvarech, že jich dodnes užíváme jen s malými obměnami. Římané „uměli“ i cihly duté a roury ke stavbě vodovodů.
na Františku (založen r. 1233) s cihelným průčelím a monumentálním cihelným štítem. Opukové zdivo kláštera bylo dostavěno s použitím cihel. Řada klášterů té doby byla vydlážděna krásnými cihlovými, často dovedně reliéfovanými dlaždicemi. Vedle cihel (buchet vysokých 9 až 11 cm), které zůstávají neomítnuté (někdy i glazované), se vyskytují tvarovky několika základních typů – klínové klenební, sešikmené a dlažební. Cihly vytvářejí různé vazby a jejich spáry se podřezávají, na ostění stěn a portálků se používají keramické ornamentální dílce. V této době se také objevují hrázděné stavby s cihelnou vyzdívkou. Ve městech se stavějí zděné měšťanské domy a radnice (rathausy), později zemanské tvrze. Starokřesťanská architektura pracovala s pálenou lícovou cihlou, ale k jejich mistrovskému používání dospěla gotika. Rozvoj výroby staviv nastal za vlády
dlaždice a kachle umělecké úrovně. Výroba byla ruční, na základě zkušeností, rozměry a tvary podle potřeby různé, kvalita kolísala. O století později se do výroby začaly zavádět stroje. Z tehdejších stavebních materiálů poslouží jako relativní datovací pomůcka raně barokní stavby cihly, které jsou oproti nynějším a tím spíše gotickým „buchtám“ nápadně ploché. Koncem 17. století zahajují rozsáhlou stavební činnost spojenou s výrobou i kláštery. Z tohoto období jsou i jezuitské koleje. Tvářnost Prahy pak výrazně poznamenala i stavba opěrných zdí terasových zahrad v 17. a 18. století. Do skutečně řemeslné úrovně se výroba cihel rozvinula právě v 18. století, cihlářské výrobky se zdokonalovaly – cihly se už lisovaly a byly páleny v roštových pecích. Jejich rozměry se již přibližovaly těm dnešním. Kromě cihel se pálením zhotovovaly také dlaž-
Cihla a čas – v průběhu staletí Znalost cihly jako stavebního materiálu rozšířily do našich krajin zřejmě římské legie a má se za to, že přibližně od 9. století se na území Čech uměly i vyrábět. Cihlářství se u nás rozvíjelo se
PARTNER 4/2007 25
Po stopách architektury
dice, prejzy, potrubí pro vodovod a četné prefabrikované prvky pro stavby. Velký odbyt nastal v době Josefa II. (1765–1790), kdy byla Praha obehnána novými cihelnými opevněními (např. Vyšehrad, Strahov). Na řadu přišla i řada nových druhů světských staveb. Jmenujme alespoň Panteon vybudovaný průmyslníkem Römischem r. 1814 na místě starého hradu Vranova na Malé Skále, z evropských historických objektů stojí za pozornost mohutné cihelné stavby kryté kvalitní pálenou krytinou – katedrála ve Štrasburku, radnice v Rotterdamu, palác Roverella ve Ferraře, u nás pak kostely sv. Jiljí v Nymburce a sv. Ducha v Hradci Králové, Staronová synagoga v Praze, klášter ve Zlaté Koruně u Třeboně… Průmyslová výroba
cihelen! K významnému posunu došlo na přelomu 18. a 19. století – vynález kruhové pece zrychlil a zlevnil výrobu cihel. Jejich stavbou a zavedením cihlářských strojů nabývá cihlářská výroba průmyslové povahy a také cihelných staveb přibývá – jsou to továrny s prvními vysokými komíny, výtopny, vodárny, nádražní budovy, vyzdívané požární štíty, ale i lázeňská města, nová předměstí, domy; s nimi přichází i zdravotní keramika a na začátku 20. století objevují architekti režné, neomítnuté, vyspárované zdivo. Připomeňme si, že hlavním předpokladem a podmínkou vzniku keramických výrobků jsou vhodné keramické suroviny (jíly, spraše, kaoliny, příp. jílovité břidlice nebo lupky). Tvarují se za studena a potom zpevňují pálením (pálená keramika), popř. odléváním taveniny (odlévaná keramika).
a 12 % – podle pórovitosti a výpalu), jsou buď mrazuvzdorné, nebo ne. Dle ČSN jsou cihlářské výrobky děleny podle svého určení – pro svislé konstrukce (cihla plná 290 × 140 × 65 mm nebo tzv. malý formát 250 × 120 × 65 mm, cihly děrované příčné, cihelné kvádry a tvarovky pro jednovrstvé, dvouvrstvé i vícevrstvé zděné konstrukce, cihly lícové – dělivky, příčkovky, cihelné komínové kvádry a komínovky…), cihelné výrobky pro vodorovné konstrukce – hurdisky a další druhy pro stropní konstrukce, pálenou krytinu – tašky obyčejné, bobrovky, drážkové ražené nebo tažené, vlnovky, tašky zvláštní s drážkami, bez drážek, glazované, prejzy, hřebenáče a cihlářské výrobky pro zvláštní účely (trativodky – drenážní trubky, dlaždice, obkládačky, plotovky, stájové dlaždice, půdovky, kanalizační cihly a klíny,
V Růžodole u Liberce byla v roce 1874 uvedena do provozu první strojní cihelna na našem území a další na sebe nenechaly dlouho čekat. Známý pražský podnikatel, zakladatel novodobého cihlářství a profesor stavovské inženýrské školy František Herget koupil cihelnu založenou v r. 1783 v místech, kde se spojuje rameno Čertovky s Vltavou, a přilehlou Bažantnici za Královskou oborou v Bubenči. Z ní se zachovala hlavní barokní budova, přestavěná v polovině 19. století k obytným účelům. Další cihelna, založená v r. 1803 v Bubenči (v dnešní Dejvické ulici), náležela dvornímu staviteli Josefu Zobelovi, v r. 1910 ustoupila stavebnímu ruchu a výroba cihel byla přesunuta jinam. Rozvoj cihelen v 18. a 19. století byl podmíněn čilým stavebním ruchem. Dle údajů F. Hausla (1899) bylo ve druhé polovině 19. století v Praze v provozu 56
Ve starých, převážně venkovských stavbách však najdeme i cihly zvané vepřovice, vyráběné pouhým sušením bez vypalování. Podle druhu a použití se výrobky stavební keramiky dělí na cihlářské výrobky, obkladačky a dlaždice, keramiku, zdravotní keramiku, žáruvzdorné výrobky a ostatní. Jejich charakteristickým znakem je keramický střep. Bez ohledu na tvar dělíme střep podle barvy, podle hutnosti (pórovitý s nasákavostí vyšší než 12 %, polotuhý 8–12 %, hutný méně než 8 % a slinutý méně než 2 %), podle transparence a podle zpracování (syrový, pálený, přežhavovaný). Cihlářské výrobky jsou výrobky s barevným střepem, většinou neglazované, plné nebo vylehčené otvory, dutinami nebo zvyšováním pórovitosti. Podle pevnosti v tlaku jsou děleny na třídy P2, P4 až P35 a P40 (číslo značí mez pevnosti v MPa s nasákavostí min. 8, 10
studnovky aj.). Následují keramické obklady a dlaždice, ale to už je jiná kapitola keramických výrobků. Ať už se bude další rozvoj stavebnictví a materiálové základny ubírat jakýmkoliv směrem, jisté je, že v něm cihlářské výrobky a stavební keramika vůbec budou mít dál své nezastupitelné místo.
PARTNER 4/2007 26
Foto: Archiv architektury NTM v Praze,
Jan Kotěra: Vodárna města Vršovic v Praze na Pankráci, 1906–1907 Jan Kotěra: Dům nakladatele Urbánka / Mozarteum v Jungmannově ulici v Praze, 1911–13 Jan Kotěra: Dělnická kolonie v Králově Dvoře, 1920 – detail nad vstupem Typový rodinný domek firmy Baťa ve Zlíně 20. léta Ambrožův sbor v Hradci Králové, 1926–1927 Josef Janda, Karel Kalvoda, Karel Řepa: Vlakové nádraží v Pardubicích, 1947–48
PARTNER 4/2007 27
Pfizer Silverdal: program zeleného stavění PARTNER 4/2007 28
Pfizer, Foto. H. Staffansson
Skanska ve světě
Stejně jako stále více klientů celosvětové skupiny Skanska, i společnost Pfizer má velké ekologické cíle. V roce 2010 chce pokrývat 35 procent celkové spotřeby energie ze zdrojů, které neprodukují emise, a už letos hodlá snížit emise CO2 oproti roku 2000 o 35 procent. Příspěvkem k dosažení tohoto cíle je i nová budova největšího farmaceutického koncernu na světě: nízkoenergetická budova v Silverdalu v městě Sollentuna severně od Stockholmu, kterou postavila Skanska, byla zařazena do programu Green Building (zelené stavění) EU. Předpokladem pro zařazení do tohoto programu je, že spotřeba energie budovy musí být o 25 procent nižší, než je švédská norma. Pfizer Silverdal je 50 procent pod normou pro novostavby, což je podle Bengta Mattsona, ředitele pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost Pfizer Health AB, důležité jak pro zaměstnance, tak pro značku. Silverdal je koncipován jako vědecké městečko s hospodárným využíváním zdrojů, kde jsou byty i kancelářské prostory. Cílem bylo vytvořit ekologický prostor pro práci i pro volný čas. Společnost Pfizer si zvolila Silverdal mimo jiné proto, že jeho celková koncepce velmi dobře odpovídá jejím globálním snahám o energeticky úsporný provoz. Kromě toho Silverdal nabízí dobré možnosti veřejné dopravy a má krásnou polohu. V kancelářské budově v Sollentuně, kde sídlí marketing a prodej společnosti Pfizer Švédsko, jsou na ploše 31 436 metrů čtverečních v sedmi podlažích pracoviště pro cca 400 zaměstnanců. Budova, která byla předána do užívání v prosinci 2005, patří k energeticky nejúspornějším ve Švédsku a možná i na světě. „Bez technického know-how a konstruktivních návrhů Skanska by výsledek nebyl tak dobrý,“ říká Bengt Mattson.
„Vklad Skanska byl velmi cenný. Je dobré, když město vznáší požadavky a určuje směrnice, ale možná ještě důležitější je vyslechnout názory expertů v oboru.“ Původním požadavkem městského zastupitelstva Sollentuny bylo, aby všechny stavby v dané oblasti dosahovaly spotřeby energie ve výši 65 % švédské normy. Skanska pod vedením Jonase Graslunda tuto výzvu přijala s tím, že by 65 procent měla být průměrná hodnota. Graslund argumentoval tím, že díky využití přímého vytápění a chlazení vodou z jezera by bylo možné snížit průměrnou spotřebu v kancelářských budovách
a v provozovnách podstatně více než v bytových domech. Městské zastupitelstvo návrh Skanska přijalo. Zásadní požadavky na design zněly: otevřenost, komunikace a inovace. Zaměstnanci koncernu Pfizer se na práci podíleli prostřednictvím různých pracovních skupin. „Zapojil se každý,“ říká Kenneth Hulden, který jako vedoucí správy objektu s pomocí počítačově řízeného kontrolního a regulačního systému dohlíží na spotřebu energie. Je také v neustálém kontaktu se svými spolupracovníky, kteří se těší z nových kanceláří a jsou na ně právem hrdí.
PARTNER 4/2007 29
Zajímavosti
Kotvené svodidlo vydrželo nárazovou zkoušku
na 2007 Technický a zkušební ústav stavební Praha (TAZUS) na bývalém letišti u obce Kámen u Pelhřimova.
Nový typ mostního kotveného svodidla s ocelovým madlem MKS 07, vyvinutý společností Skanska Prefa, byl úspěšně prověřen nárazovými zkouškami, které proběhly v posledních srpnových dnech na zkušebním polygonu společnosti TAZUS Praha u obce Kámen.
Aby bylo vůbec možné tuto zkoušku uskutečnit, bylo nutné vybudovat mostní římsu, na kterou se svodidlo ukotvilo. Samotná zkouška proběhla tak, že do svodidla nejprve narazilo stokilometrovou rychlostí osobní vozidlo pod úhlem nájezdu 20 stupňů. Po něm následoval náraz nákladního vozu, který najel do svodidla pod stejným úhlem rychlostí 80 kilometrů v hodině. Automobily pro tuto zkoušku speciálně upravila a dálkovým řízením vybavila společnost TAZUS Praha. Obě zkoušky proběhly úspěšně a naměřené údaje nepřekročily mezní hodnoty pro ochranu přepravovaných osob.
Při nárazové zkoušce svodidla určeného pro dálniční a silniční mosty a mimoúrovňové křižovatky do něj nejprve narazilo rychlostí sto kilometrů v hodině osobní vozidlo a po něm následoval náraz nákladního vozu v rychlosti 80 km/h. Oba dálkově řízené automobily najížděly pod úhlem 20 stupňů, který věrně odpovídá nájezdovému úhlu při skutečné nehodě. Svodidlo obě zkoušky
PARTNER 4/2007 4/2006 30 28
úspěšně absolvovalo a prokázalo svoji bezpečnost v silničním provozu. Během vývoje svodidla muselo být provedeno mnoho výpočtů a zkoušek prototypů, které upřesnily například způsob a únosnost kotvení a další nezbytné technické parametry. Poslední zkouškou byl nárazový test, který provedl 29. srp-
Prvotním impulsem k vývoji tohoto svodidla byl požadavek Ředitelství silnic a dálnic ČR vyvinout kotvené betonové svodidlo, které by splňovalo požadavky dnešní legislativy a navázalo na původní konstrukce, použité roku 2002 na Pražské radiále u Pisáreckého tunelu v Brně. Dalším neoddiskutovatelným faktem byla absence tohoto typu svodidla na českém stavebním trhu. Nový typ betonové konstrukce vyvinula během necelého roku společnost Skanska Prefa ve spolupráci se Skanska DS a vybranými odborníky zabývajícími se problematikou silničních svodidel. Svodidlo MSK 07 čeká ještě schvalovací proces na Ministerstvu dopravy ČR, po jehož ukončení může být používáno na pozemních komunikacích.
Dva slovinské tunely sú prerazené
Za šesť mesiacov prerazili prievidzskí tunelári slovinské tunely Tabor a Barnica, ktoré sa nachádzajú približne 70 km od Ljubljany a sú súčasťou diaľnice Razdrto – Vipava, Rebrnice na trase do Talianska. Práce na tuneloch plánuje spoločnosť Skanska BS stavebne dokončiť na prelome mesiacov február a marec 2008. Projekt výstavby oboch tunelov spolu s riadiacim centrom je technicky i technologicky náročný, nakoľko Tabor aj Barnica sú priamo napojené na viadukty. „Spolu sme vyrazili takmer dva kilometre tunela na novom diaľničnom úseku, ktorý po uvedení do prevádzky výrazne zvýši plynulosť a bezpečnosť dopravy, komfort cestovania, ale hlavne odbremení okolitú prírodu od ťažkej dopravy, hluku a množstva výfukových plynov,“ uviedol Marián Oravec, stavbyvedúci zo spoločnosti Skanska BS. Tunel Tabor bude dlhý približne 2 x 600 metrov a tunel Barnica 2 x 300 metrov. Oba tunely budú dvojrúrové s priečnym prierezom 76,2 m2. Budovaný, približne 9 km dlhý úsek vedie úbočím horského hrebeňa a napája sa na
existujúcu diaľnicu v údolí. Na úseku sa buduje 9 viaduktov, 2 razené tunely a 5 tunelov budovaných otvoreným výkopom, 5 pilotných stien a 10 oporných múrov. Od začiatku prác bolo vyrazených cca 1900 metrov v kalote tunela, čo je jeho vrchná stropná časť. Práce pokračujú razením zostávajúcich dvoch častí – stredného ústupku a spodnej protiklenby tunelov ako aj druhej z dvoch spojovacích chodieb medzi oboma rúrami tunela Tabor. Súbežne s raziacimi prácami prebieha aj betonáž základových pásov a protiklenby.
Baníci požehnali štôlňu Elizabeth
Slávnostným požehnaním štôlne Elizabeth, svätej Barbory a banskej techniky sa začala druhá etapa raziacich prác budúcej bane na ťažbu mastenca. Po vyrazení prvých tristo metrov zo štvorkilometrovej štôlne Elisabeth, vedúcej k významnému ložisku mastenca, nasadili pracovníci Skanska do ďalšej etapy prác koľajovú mechanizáciu. Štôlňa bude hotová do dvoch rokov, v novej modernej bani, ktorá by mala za-
čať ťažiť o tri roky, nájde zamestnanie niekoľko desiatok ľudí. Investorom je spoločnosť VSK Mining z Košíc. Kolesová mechanizácia, ktorou boli razené úvodné metre, umožnil a v prvej fáze razenia prekonať ťažšie podmienky, pri ktorých je potrebné flexibilne sa prispôsobovať meniacim sa geologickým vlastnostiam. Do ďalšej časti razenia štôlne bude potrebné nasadiť koľajovú mechanizáciu, teda dvojlafetový vrtný voz spoločnosti Atlas Copco, nakladač Häggloader 8HR2, vozy Shuttletrain HRST 115CE a lokomotívy DHD 20 a DHD 15 od švédskej spoločnosti GIA Industri AB. Nasadená mechanizácia je úplne nová a v takom komplexnom rozsahu sa na Slovensku v baníctve ešte doteraz nikdy nepoužila. Rozpojenú horninu bude koľajový klepetový nakladač Häggloader 8HR2 s výkonom 3 m3 za minútu nakladať pomocou vynášacieho hrabľového dopravníka. Odťažba sa bude zabezpečovať veľkoobjemovými samovyklápacími koľajovými vozmi Shuttletrain HRST 115CE zapojenými za lokomotívou DHD 20 s hmotnosťou 20 ton. Tento typ lokomotívy umožní do súpravy zapojiť až štyri vozy s celkovým objemom 46 m3, čo je množstvo postačujúce na odťažbu celého záberu s dĺžkou 3 m. Mastenec z Gemerskej Polomy je príznačný vysokou čistotou, odborníci považujú gemerské ložisko za jedno z najvýznamnejších na svete. Výsledky geologického prieskumu predpokladajú, že sa v ložisku nachádza niekoľko miliónov ton mastenca – suroviny, ktorá sa využíva vo farmaceutickom, chemickom, kozmetickom a papierenskom priemysle.
PARTNER 4/2007 31
Ze společnosti
Bělka Sixteen vyhrála
PARTNER 4/2007 32
Sedmiletá bělka Sixteen v sedle s žokejem Josefem Bartošem vyhrála třetí kvalifikační dostih pro 117. Velkou pardubickou, který se běžel v sobotu 25. srpna 2007 na pardubickém závodišti jako Velká cena Skanska.
Bílým míčkům zima nevadila
Na start steeplechase cross country na 5 800 metrů nastoupilo deset koní. Vedle vítězky a čtvrtého Juventuse, kteří měli jistý start už dříve, se do Velké kvalifikovali Cieszymir, Hastaven, Brambusch a dvojnásobný vítěz slavného dostihu Maskul. Po třetí kvalifikaci je tak ve 117. Velké pardubické oprávněno startovat dvaadvacet českých koní a čtyři zahraniční, kteří doma také splnili kvalifikační podmínky. Společnost Skanska DS je již několik let partnerem Dostihového spolku Pardubice. V rámci této spolupráce se každoročně koná Velká cena Skanska, což je jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů pro účast ve velmi populárním a tradičním dostihu, Velké pardubické.
Druhá zářijová sobota byla sice ve znamení chladného počasí, účastníci šestého ročníku Skanska Golf Cup však měli téměř ideální podmínky ke hře. Do Kořence na golfový turnaj Skanska letos přijelo více než 50 hráčů. Ti si své dovednosti vyzkoušeli na osmnáctijamkovém hřišti. Pro začátečníky byla k dispozici tzv. golfová klinika, kde profesionální trenér John Carroll pomáhal všem zvládnout krušné začátky. Mezi
přítomnými byl velký zájem i o miniturnaj v puttování a o turnaj Texas Scramble, kde mohli ti, kdo nehrají profesionálně, hrát po boku profesionálů. Příjemný den doplňoval bohatý raut, ochutnávka vín a míchaných nápojů a taneční vystoupení taneční školy Hubený. Pro ženy, a nejen pro ně, byl připraven speciální koutek krásy, kde bylo možné využít služeb kosmetického a kadeřnického studia či šikovných rukou maséra a manikérky.
PARTNER 4/2007 33
Kaleidoskop Nové developerské projekty Společnost Skanska zahájila tři velké developerské projekty: v červnu začaly zemní práce na projektu Bytové domy Chodovec City v Praze 11, o měsíc později přijela těžká technika na místo budoucího Obytného souboru Milíčovský háj ve stejné městské části. V září pak začala vznikat infrastruktura a základy Bytových domů Romance II v Praze 22-Uhříněvsi. Všechny tři projekty spojuje především zajímavá architektura a dostatek zeleně. Bytové domy Chodovec City vznikající mezi ulicemi Klíčova a Mírového hnutí nabídnou celkem 136 moderních bytů různých dispozic a suterénní garáže. Nedaleko Milíčovského lesa pak vznikne celkem 163 bytů v kategorii 1+kk až 4+kk. Obytný soubor Romance II bude mít 133 bytů v dispozicích 2+kk až 4+kk, přičemž i zde vznikne dostatečný počet suterénních garážových stání. Okolí všech tří areálů má veškerou občanskou vybavenost a velice dobrou dostupnost z centra metropole. Chodovec, Milíčov i Romance II budou dokončeny v zimě 2008 a první obyvatele přivítají na jaře následujícího roku.
Byty areálu Jahodnice v prodeji
a plnou občanskou vybaveností. Navazuje přitom na velice úspěšnou první etapu, která je v současné době prakticky vyprodána. Moderní byty v dispozicích 1+kk až 4+kk jsou určeny hlavně mladým rodinám s dětmi. Byty i jejich okolí jsou přitom bezbariérově řešené. Pro okolí je charakteristický dostatek zeleně. V těchto dnech byl již zahájen prodej 137 bytů tohoto projektu.
PARTNER 4/2007 34
Nové nádraží jako vánoční dárek
Skanska nabízí byty v Bratislavě Společnost Skanska Development SK se přihlásila o své místo na slovenském realitním trhu. Může se opřít jak o světové renomé Skanska, tak i o zkušenosti svých českých kolegů. V nabídce bratislavské Realitní kanceláře Skanska se jako první objevuje zajímavý projekt – Bytové domy Rača Vineyards. Ty vzniknou v atraktivním prostoru bývalých vinohradů a jejich obyvatelé uvidí ze svých oken siluetu slovenské metropole a jihozápadní hřbet Malých Karpat. Lokalita je výborně dostupná z centra Bratislavy i z dálnice D1. V krátkodobém horizontu chce Skanska Development SK stavět v Bratislavě i okolí; obyvatelé slovenské metropole mají samozřejmě největší kupní sílu a lze předpokládat, že v Bratislavě bude poptávka po kvalitním bydlení stoupat. V dlouhodobém horizontu by společnost Skanska Development SK ráda prováděla developerské projekty na celém území Slovenska, a to v souladu s vizí „Chceme být zákazníkovou první volbou“.
Skanska zaznamenala meziroční růst
Moderní bydlení blízko přírody, které je zároveň výborně dostupné z centra Prahy, to nabídne Bytový areál Jahodnice v Praze 14-Hostavicích. Areál navazuje na individuální rodinnou zástavbu ze 30. let minulého století, v jeho okolí se nachází několik cest pro pěší a cyklostezka, údolí potoka Rokytka je vzdáleno několik minut chůze. Projekt kombinující kvalitní architekturu se zdravým životním prostředím zahrnuje dva bytové domy s dostatkem garážových stání
R48, Hotel St. Thomas Praha, Lakeside park Bratislava, Bytové domy Slatinka v Praze-Záběhlicích nebo Metro 4C-II.
Skupina Skanska v ČR a SR dosáhla za letošní první pololetí tržeb v celkové výši 15,5 miliardy korun. To představuje osmiprocentní nárůst oproti stejnému období loňského roku. Provozní zisk EBIT stoupl o desetinu na 599 milionů korun. Objem nových zakázek dosáhl 10,3 miliardy korun. Mezi zakázky, které Skanska získala v prvním pololetí letošního roku, patří mimo jiné stavba tunelů Tabor a Barnica ve Slovinsku, bytový komplex Arboreum v Košířích, vyražení čtyřkilometrové štoly v dole na mastek v Gemerské Polomě na Slovensku a rekonstrukce a elektrifikace železniční trati z Lichkova do polského Mezilesí. V současné době staví Skanska například úseky dálnic a rychlostních silnic D1, D47, R1, R35,
Obyvatelé Havlíčkova Brodu se již zakrátko dočkají nového autobusového nádraží i opravených komunikací. V těchto týdnech totiž společnost Skanska DS dokončuje výstavbu moderního autobusového terminálu, který především přispěje k pohodlí cestujících. Město pak nový terminál zprovozní letos v prosinci. V současné době probíhají závěrečné terénní úpravy. Na výstavbu terminálu plynule navazuje oprava ulic Bělohradské a 5. května, což jsou hlavní dopravní tepny vedoucí k nádraží. Ty mají být hotovy v prvních prosincových dnech letošního roku. Obyvatelé východočeského města tak symbolicky dostanou pěkný dárek pod stromeček.
Svařovací zařízení se líbilo Dvoucestné vozidlo DAF XF WELDERLINER, které umožňuje pulsní odtavovací stykové svařování kolejnic tvaru S 49, R 65, UIC 60, získalo na výstavě Žel Rail, pořádané ve dnech 18.–21. 9. 2007 ve Vrútkách, zlatou medaili. Jedná se o první stroj tohoto typu, který je nasazen ve střední Evropě; a vyrobila jej společnost SaZ Sázava na základě zadání investora – Skanska DS. Do silničního vozidla typu DAF XF 95 byl instalován kontejner se svařovacím agregátem a svařovací hlavicí K922.1 nové koncepce, která umožňuje svařování dlouhých kolejnicových pasů bez omezení jejich délky v koleji i na roštu.
Summary Summer is a blessed period for the construction industry – due to nice weather the construction activities are reaching their climax. And this is attested to by the number of completed projects. Read more in “the Events” section (page 3) and “We have built...” section (pages 4 – 9). An interview with Mr. Jiří Čadek, one of the top managers of the Skanska Group, is an interesting read on how the business should function, what to do when things go wrong and how rewarding sports can be for a busy manager. Find out more on page 10. Renovation of natural sights is always an interesting experience for the builders. Especially, if it is such an interesting location as the Fürstenberská garden beneath the Prague castle. Read more in the “Interesting projects” section on page 14. Bricks are indispensably linked to the history of humankind. Already the old Babylonians had been using them. In this issue we devote two articles to this very subject. In an interview with Mr. Jiří Bárta, a building industry veteran, you can find out many interesting issues about the bricks industry (page 16) and in the “Following the footsteps of architecture” section you can read about the history of this field (page 22). Have you ever thought that plastic wrappings do not necessarily have to end up in an incineration furnace? They can be, for instance, used to produce components for noise barriers, which are then placed around highways, roads and places exposed to high levels of noise. It has a double environmental effect – we both liquidate waste and protect our health. Read about the details on page 20 in the “Ecology” section. A new low energy consumption building of a pharmaceutical company (Silverdal) in the Swedish town Solletuna built by Skanska has been included into the EU Green Building program (green buildings). Isn’t it a pleasant piece of good news? Read more on page 26 in the “Skanska in the world” section. Another highlight of this issue is an article on crash barriers and on how they are tested before they get certified. This and other unusual articles may be found in the “Interesting information” section on page 30. The kaleidoscope of events on page 34 brings you various pieces of information from the Skanska world in the Czech and Slovak Republics.
Skanska stojí i o Tebe.
Staò se profesionálem! Skanska v ÈR a SR hledá motivované a dynamické absolventky èi absolventy stavebních fakult a prùmyslových škol se stavebním zamìøením pro zajímavou práci. Požadujeme: • ukonèené vzdìlání (SŠ nebo VŠ) • ochotu a chu� dále se vzdìlávat • odpovìdnost a samostatnost • schopnost týmové práce • komunikativnost • flexibilitu a kreativitu • znalost anglického jazyka • znalost práce s PC
Nabízíme: • stabilní zamìstnání v mezinárodní spoleènosti • možnost dalšího osobního a profesního rùstu • motivující systém odmìòování a benefitù Lokality: • Èechy, Morava a Slovensko
V pøípadì, že máte zájem pracovat pro naši spoleènost a splòujete kvalikaèní požadavky, zašlete svùj motivaèní dopis a strukturovaný životopis vèetnì písemného souhlasu se zpracováním Vašich osobních dat dle zákona è. 101/2000 Sb. na adresu: Skanska CZ a.s., øeditelství spoleènosti, personální odbor Kubánské námìstí 1391/11, Praha 10-Vršovice, 100 05 tel.: +420 267 095 381, fax: +420 267 310 644 e-mail:
[email protected]
www.skanska.cz
