Participace mladých lidí v neziskové organizaci

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

Bakalářská práce

Participace mladých lidí v neziskové organizaci Kritéria participace aplikovaná v případové studii Lucie Juříková Katedra sociálně - pedagogická Vedoucí práce doc. Michal Kaplánek, Th.D. Studijní program Sociální práce Studijní obor Pastorační a sociální práce

Praha 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem Participace mladých lidí v neziskové organizaci napsala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia. V Jablonci nad Nisou dne 30. května 2013 Lucie Juříková

Bibliografická citace JUŘÍKOVÁ, Lucie. Participace mladých lidí v neziskové organizaci. Kritéria participace aplikovaná v případové studii. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Michal Kaplánek. Praha: Evangelická teologická fakulta UK, 2013, 61 s.

Anotace Úmluva o právech dítěte měla významný dopad na prosazení „participačního“ práva mladých lidí, tj. na jejich zapojování se do věcí, které se jich týkají. Od počátku 90. let, kdy vstoupila Úmluva v platnost i v České republice, se staly neziskové organizace významnými aktéry v převedení tohoto práva do praxe. Mladí lidé vedou své vlastní projekty i organizace, obhajují své zájmy i zájmy druhých, otevřeně vystupují na regionálních i zahraničních konferencích. Mohlo by se zdát, že se mladí stali plnohodnotnou součástí společnosti. Ale je tomu skutečně tak? Tato bakalářská práce čerpá z teorie Roger A. Harta, který svým modelem „žebříku participace“ reagoval na potřebu rozlišovat v participaci přístup založený na manipulaci a symbolické reprezentaci mladých lidí od „skutečné“ participace, které je založená na dostatečné informovanosti a na otevřenosti nabídnout mladým lidem prostor spolurozhodovat o věcech, které se jich týkají. Za účelem zkoumání procesu participace mladých lidí skrze stanovená kritéria informovanosti a (spolu)rozhodování jsem zvolila občanské sdružení INEX-Sdružení dobrovolných aktivit (INEX-SDA) s cílem podpořit participaci mládeže a případnou změnu v rámci práce s mládeží v organizaci.

Klíčová slova Mladí lidé, participace, nezisková organizace, informovanost, (spolu)rozhodování.

Summary Youth Participation in Non-governmental organization: Case Study of INEX – Association for Voluntary Activities From the beginning of 90s when the Declaration of the Rights of the Child got its relevance, many young people had taken part in different projects initiated by non-governmental organizations; they lead their own projects, advocate for their own interests and the others, speak publically at conferences, help running organizations and take decisions about what should happen in their own community. The question which remains is if it is meaningful participation. This work derives from theory of Roger A. Hart, who was the first in early in early 90s to trigger critical debate on youth participation by launching his model „Ladder of Participation“. This model draws attention to the importance of non-participatory approach and participatory approach in the framework of youth participation where shared information and adequate opportunities for young people to take decision must be supported for meaningful participation to take its place. The object of the case study is the youth participation at nongovernmental youth organization INEX – Association for Voluntary Activities by researching how defined criteria such as shared information and shared decision are fulfilled. The aim of the case study is to indentify space for change and support participatory cooperation with young people at INEX - SDA.

Key words Youth Participation, non-government organization, shared information, shared decision.

Poděkování Ráda bych poděkovala Michalu Kaplánkovi, Th.D. za podporu, vedení práce a pomoc s uchopením praktické části. Mé podělkování patří i občanskému sdružení INEX - Sdružení dobrovolných aktivit; jeho bývalým i současným zaměstnancům a dobrovolníkům za to, že od roku 1991 vytvořili a stále vytváří pro mladé lidi smysluplné příležitosti pro jejich zapojování do veřejného dění. Bez mé osobní zkušenosti zapojení se do jednoho z programů INEX – SDA by tato práce pravděpodobně nevznikla.

Obsah Úvod............................................................................................................... 9 1 Uvedení do tématu: Proč participace mladých lidí ......................... 12 1.1 Úloha participace v demokratické společnosti .............................. 13 1.2 Participace mladých lidí jako právo............................................... 13 1.3 Participace jako výchova mladých lidí k životu v demokratické společnosti ................................................................................................ 16 1.3.1 Mladý člověk jako sebevědomý a kompetentní spoluobčan ... 18 1.3.2 Rozvoj a posílení demokratické společnosti ........................... 19 2 Participace mladých lidí v neziskové organizaci ............................ 21 2.1 Nevládní nezisková organizace (NNO) ......................................... 21 2.2 Podoby participace v NNO pracující s mládeží ............................. 23 2.3 Jakými způsoby mohou mladí lidé participovat v rámci NNO? .... 28 2.4 Jak podporovat participaci v neziskové organizaci ....................... 30 2.5 Základní charakteristiky participace mladých lidí v NNO ............ 31 2.5.1 Kritérium informovanosti ........................................................ 32 2.5.2 Kritérium (spolu)rozhodování ................................................. 33 3 Případová studie INEX-SDA ............................................................ 35 3.1 Metodická část ............................................................................... 35 3.1.1 Předmět výzkumu a charakteristika o. s. INEX-SDA ............. 35 3.1.2 Výzkumná otázka a metoda výzkumu ..................................... 36 3.1.3 Sběr dokumentů ....................................................................... 37 3.1.4 Cílová skupina ......................................................................... 39 3.1.5 Postup při výzkumu ................................................................. 39 3.2 Analýza dokumentů ....................................................................... 39 3.2.1 Analýza kritéria informovanosti .............................................. 40 3.2.2. Analýza kritéria (spolu)rozhodování ...................................... 44 3.3. Závěrečná zjištění .......................................................................... 49 Reflexe práce ........................................................................................ 51 Seznam literatury ......................................................................................... 54 Přílohy.......................................................................................................... 57

Motto: Aby byl svět uchráněn své smrtelnosti svých tvůrců a obyvatel, je třeba ho stále znovu napravovat, i přesto, že nikdy nelze nápravu zabezpečit natrvalo. Naše naděje vždy závisí na tom, co je nové, co přinese každá generace. Budeme-li se snažit je kontrolovat, předepisovat světu, jak má vypadat, zničíme vše.

Hanah Arendtová

Úvod

Na úvod bych ráda přiblížila okolnosti, které mne přivedly k tématu participace mladých lidí. Jsem dlouholetým zaměstnancem neziskové organizace INEX - Sdružení dobrovolných aktivit. Mé propojení s touto organizací začalo rokem 2006, kdy jsem se přihlásila na výběrové řízení na roční mezinárodní stáž do neziskové indické organizace FSL India. Byla jsem přijata a vydala se, s očekáváním pomáhat, do „rozvojové“ země. Indie je stát, který má za sebou bohatý kulturní i historický vývoj a který se od 2. poloviny 40. let hlásí k demokratickým hodnotám. Pro střední Evropu, kde proces demokratizace od 2. světové války na několik let ustrnul a kde se teprve nyní, krok po kroku, učíme pohybovat v demokratickém prostoru, nabízí Indie nemalou inspiraci. Když se dnes vracím k oné zkušenosti a času strávenému ve společnosti zejména mladých Indů a Indek, vybaví se mi obraz sebevědomých mladých lidí, kteří se mimo školní a rodinné povinnosti zajímali o dění kolem sebe a byli do něj vtahováni. Vytrhlo mne to z mé zaběhlé představy o „chudém” globálním Jihu a mé vlastní dosavadní zkušenosti, jak mladí lidé tráví volný čas. Byla to pro mne nová žitá zkušenost, která mne dovedla k tématu participace mladých lidí. Nepřicházím s ničím originálním, když napíši, že průmyslově vyspělá společnost Západu sice našla odpověď na vymýcení absolutní chudoby a uspokojení materiálních potřeb, ale vzala si s sebou daň: proměňuje naše hodnoty a vztahy mezi lidmi. Místo toho, abychom si byli blíže, stáváme se navzájem vzdálenějšími. Ve své práci se budu zabývat tématem participace mladých lidí, protože věřím, že aktivní a smysluplné zapojování může být jedním z prostředků, jak obnovit zpřetrhané vazby ve společnosti a podpořit vztahy založené na vzájemné důvěře. 9

Pojmu participace pro účel této práce rozumím jako procesu, principu, právu i cestě aktivního zapojování lidí do společnosti, která otevírá možnost všem občanům včetně mladých lidí spolupodílet se na rozhodování o věcech, které se jich bezprostředně týkají, přičemž předpokládám, že demokratické prostřední neziskové organizace hraje vedle instituce rodiny a školy důležitou roli v poskytnutí prostoru v uskutečňování a naplňování participace mladých lidí. Cílem této práce je stanovit klíčová kritéria pro participaci mladých lidí a na základě vymezených kritérií zkoumat, jak dochází k jejich naplňování

v

neziskové

organizaci

mládeže

INEX

-

Sdružení

dobrovolných aktivit. Aplikačním cílem případové studie této práce je pak podpořit procesy vedoucí k případným změnám v rámci INEX-SDA ve spolupráci s mladými lidmi. Obsahem této práce je teoretická a praktická část. V teoretické části práce uvedu základní argumenty pro participaci mladých lidí, představím model „žebříku participace mládeže“ Rogera A. Harta a podoby participace, z nichž stanovím kritéria pro participaci mladých lidí v neziskové organizaci. V praktické části této práce budu pomocí vymezených kritérií zkoumat prostředí participace mladých lidí občanského sdružení INEX-SDA a pomocí analýzy dokumentů zkoumat jejich naplňování. Pro účely této práce považuji za mladé lidi v souladu s Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže Ministerstva školství a tělovýchovy věkovou skupinu dětí a mladých lidí do 26 let.1 Dle Úmluvy o právech dítěte jsou jako děti označovány osoby ve věku do 18 let, za mládež jsou považovány osoby ve

1

Srov. Bílá kniha mládeže. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: odbor pro mládež [online]. 2001. vyd. Komise Evropských společenství [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/bila-kniha-evropske-komise-omladezi.

10

věku od 18 do 26 let. Pojem mladí lidé a mládež pak v této práci zahrnuje obě věkové kategorie. Tato práce vychází především z textů Jitky Vidlákové a Michala Kaplánka. Ze zahraničních zdrojů jsem čerpala zejména studiem anglické literatury a odborných textů, z nichž za nejklíčovější považuji texty Rogera A. Harta a Harryho Shiera. V praktické části pak pracuji s dokumenty občanského sdružení INEX-SDA, které jsou veřejně přístupné nebo mi byly poskytnuty z archivu INEX-SDA.

11

1 Uvedení do tématu: Proč participace mladých lidí Ve veřejné diskuzi se objevují názory, že mladí lidé nejsou dostatečně kompetentní dělat důležitá rozhodnutí, že spoluúčast mladých lidí na rozvoji společnosti zbrzďuje společenský a ekonomický růst. Obáváme se, že přizvání mladých lidí k rozhodování odejme autoritu dospělým, nebo že zapojování mladých lidí do veřejného života jim sebere jejich „bezstarostné“ dětství, jako by mladí lidé neměli doposavad žádné starosti ve škole, konflikty s přáteli nebo se svými rodiči. Žijeme-li v demokraticky uspořádaném státu, je participace zásadní z hlediska svobodného rozvoje jak jednotlivce, tak společnosti. Podle Článku 12 Úmluvy o právech dítěte mají mladí lidé zároveň právo vyjádřit svůj názor, který by měl být brán vážně zbytkem společnosti. V této kapitole se budu věnovat několika základním argumentům, které napomohou vyvrátit nebo alespoň zmírnit výše zmíněné protiargumenty a obavy z participace mladých lidí. Uvedené důvody podporující participaci nejsou zcela vyčerpávající. Rajani a kol. například uvádějí, že participace rozvíjí občanskou společnost, dále že mladí lidé mohou významně přispívat k rozvoji společnosti zejména v těch oblastech, kde mají dospělí vstup velmi omezený. Silným argumentem pro participaci je i to, že samotní mladí lidé se vyjádřili, že se chtějí aktivně zapojovat do rozhodování o nich samotných.2 Těmto argumentům se budu věnovat pouze okrajově.

2

Srov. Rajani a kol., 2001.

12

1.1 Úloha participace v demokratické společnosti Slovo „participace“ je latinského původu (pars=část, podíl; capere=vzít) a nese v sobě význam slov jako je podíl, účast, účastenství.3 Skryté však stále zůstává: účast v čem, podíl na čem. V různém kontextu ponese pojem participace jiné významy. V moderní době se o participaci hovoří zejména v kontextu demokracie jako o podílu všech občanů na formování státu. Rakušanová a Řeháková hovoří zejména o „participaci politické, která má podobu účasti ve volbách, tj. právo volit. Dále o participaci občanské, která je chápána jako odpovědná účast zainteresovaných osob na pravomoci rozhodovat o své přítomnosti a budoucnosti.“4 Sherry Arnstein podporuje občanskou participaci a upozorňuje na to, že v demokratickém uspořádání státu je „participace zároveň výrazem přerozdělení moci a posiluje (empower) ty občany, kteří jsou z politických nebo ekonomických procesů vyloučeni, aby se do nich v budoucnu mohli zapojit.“5 Pokud chápeme společenské uspořádání demokracie nejen jako soubor pravidel a práv, podle kterých se ve společnosti řídíme a orientujeme, ale nacházíme v ní i svobodný prostor, který reaguje na potřeby všech občanů, pak se participace stává základním předpokladem pro funkční demokratické uspořádání společnosti. 1.2 Participace mladých lidí jako právo Důležitým rámcem pro uskutečňování demokratické společnosti se stala Všeobecná deklarace lidských práv (1948), která „zaručuje lidem svobodu, rovnost v důstojnosti i v právech a nabízí všem lidem bez rozdílu věku, etnické příslušnosti, náboženství, pohlaví možnost podílet se na realizaci těchto práv

3

Kraus, 2000. Rakušanová, Řeháková, 2006. 5 Citace podle Hart, A. R.: Childeren participation: From tokenism to citzenship: Innocenti Essayes No. 4. Florence: UNICEF, 1992. 4

13

a principů v každodenním životě společnosti.“6 I když i v Deklaraci nalezneme právo mladých lidí participovat na jejich životě a zmínku o nediskriminačním přístupu k věku, prvním významným impulsem pro prosazení práv dětí a mládeže se stala Úmluva o právech dítěte z roku 1989. V České republice se o participaci mladých lidí začalo hovořit po pádu komunistického režimu po roce 1989 a Úmluva o právech dítěte tak vstoupila v platnost pro Českou republiku v roce 1991. Dnes je součástí právního řádu pod číslem zákona 104/1991 Sb. Podle několika zahraničních autorů (Hart, 1992; Landsdown, 2001) přinesla Úmluva zásadní impuls ke změně vnímání mladých lidí. Mladí lidé už nejsou chápáni především jako objekty ochrany, které jsou závislé na dospělých, ale spíše jako subjekty, které mají své právo se k věcem vyjadřovat stejně jako každý občan. Nově se v Úmluvě totiž objevují tzv. „participativní práva“, která oproti právům, která se vztahují k ochraně mladých lidí, zdůrazňují nutnost dávat mladým lidem prostor, aby se mohli svobodně vyjadřovat k procesům, které ovlivňují jejich život.7 Úmluva naléhá nejen na to, aby mladí lidé byli ve společnosti vidět, ale i slyšet. Landsdown a Hart považují za klíčové právo ve vztahu k participaci Článek 12 a 13, které říkají: „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni.“8

6

Všeobecná deklarace lidských práv [online]. 1948. OSN. [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pdf. 7 Srov. Hart, 1992; Landsdown, 2001. 8 Deklarace práv dítěte [online]. 1989. Český helsinský výbor 2002 – 2008. [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-opravech-ditete.pdf.

14

„Dítě má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictví umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle volby dítěte“ 9

Články jsou všeobecné a nabízejí pravděpodobně několik výkladů. Podle Lansdowna je důležité si ve spojení s převedením těchto práv do praxe uvědomit, že: 1. Každé dítě je schopno vyjádřit svůj názor, tudíž neexistuje žádná nejnižší věková hranice, která by zabraňovala dítěti uplatňovat právo vyjádřit svůj názor. Pokud mají děti problém vyjádřit svůj názor slovy, je třeba hledat jiné komunikační prostředky jim blízké. 2. Aby mladí lidé mohli vyjádřit svůj názor svobodně, je k tomu zapotřebí náležitá podpora ve formě informací a příležitostí, které jim musí poskytnout dospělí. 3. Mladí lidé mají právo být vyslechnuti ve všech věcech, které se jich dotýkají. Toto právo se týká tedy všech aktiv nebo rozhodování, která mají dopad na jejich život, to jest nejen prostředí rodiny a školy, ale v tomto ohledu jde i o místo jejich bydliště nebo o tvorbu legislativy, jejíž aplikace bude mít dopad na jejich život. 4. Názorům mladých lidí musí být věnována patřičná pozornost. Je třeba, aby se jejich názor nestal jen symbolickým gestem, ale aby dospělí lidé vzali jejich názor na vědomí a postoupili ho popřípadě dalším instancím. 5. Vliv názorů mladých lidí musí odpovídat jejich věku a úrovni. Dospělí musí reflektovat porozumění záležitosti mladých lidí v souladu s jejich věkem a vývojovou zralostí. Je třeba také brát ohled na sociokulturní kontext, ve kterém mladí lidé žijí, na jejich vlastní zkušenost, možnosti podpory, které jim nabízí rodina; určitou roli hraje i samotná povaha rozhodnutí a jeho dopady.10 Článek 12 a 13 sehrál významnou roli napříč společností a umožnil mladým lidem, aby se stali aktivními hráči v svém vlastním životě a zároveň i spolutvůrci společnosti. Nedává však na druhé straně mladým lidem moc ani 9

Tamtéž. Srov. Lansdown, 2001, s. 1- 4.

10

15

kontrolu nad veškerým rozhodováním, jehož se tak často obáváme. Jejich právo svobodného projevu končí tam, kde začínají práva druhých. U Článku 13 v druhém odstavci se dočteme, že „výkon tohoto práva podléhá omezením, která jsou nutná k respektování práv nebo pověsti jiných.“11 Zásadní roli v celém procesu přenesení participace do praxe hrají dospělý lidé, kteří pomohou mladým lidem tomuto právu správně porozumnět a naplnit ho. Úmluva přinesla nepochybný význam pro aktivní začleňování mladých lidí do společnosti. Bývá však částečně kritizována za to, že odpovědnost mladých lidí stojí v pozadí. Podle některých autorů by se „děti měly nejdříve naučit odpovědnosti, až potom by měly mít možnost uplatnit svá práva.“12

1.3 Participace jako výchova mladých lidí k životu v demokratické společnosti Přestože uplynulo přes dvacet let od pádu komunismu, a máme pro participaci dětí a mládeže legislativní ukotvení a podporu ze strany státu, nedaří se nám toto právo přenést do praxe. Z posledního výzkumu Národního institutu dětí a mládeže „Účast mladých lidí na společenském a politickém životě” založeném na srovnávání v dlouhých časových řadách vyplývá, že od roku 1998 dramaticky stoupl počet mladých lidí, kteří se nezajímají o politické dění – na více než trojnásobek. Za posledních osm let přibylo 8% mladých lidí, kteří demokracii považují za nefunkční systém. Jen necelá 4% mladých vytváří vlastní projekty a aktivity, do kterých se zapojují ostatní. Necelá polovina se zapojuje, ale jejich iniciátorem musí být někdo jiný a skoro polovina zůstává v pasivitě. Autoři

11

12

Deklarace práv dítěte [online]. 1989. Český helsinský výbor 2002 – 2008. [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-opravech-ditete.pdf. Hodgkin, 1998, cit. in Vidláková Proč naslouchat žákům a podporovat jejich participaci.

16

uvádějí, že tato tendence, způsobená politickým vývojem v posledních osmi letech, je varující.13 Základ Bílé knihy mládeže z roku 2001 tvořily konzultace, kterých se účastnili mladí lidé z nejrůznějšího prostředí. Mladí lidé zde jasně formulovali požadavek, že se chtějí aktivně účastnit života společnosti. Názor, že mládež je sama málo zainteresovaná a angažovaná, je podle mladých lidí nesprávný a neodůvodněný. „Mladí lidé si přejí aktivně se podílet na demokracii a spoluvytvářet ji, avšak podle nich jsou stávající mechanizmy participace nedostatečné. Jsou toho názoru, že jim nejsou poskytovány dostatečné finanční prostředky ani informace a vzdělání, které jsou nutné pro jejich přijetí aktivnější úlohy.“14 Předpokládat, že se mladý člověk ve svých 19 letech probudí, začne se zajímat o své okolí, podílet se na rozvoji dané komunity, jednat odpovědně a solidárně vůči druhým, aniž by prošel podobnou zkušeností, a tudíž věděl JAK se zapojit, by bylo neuvážené. Rajani a kol. upozorňuje na to, že „kompetence, tj. umět znalosti používat, mohou mladí lidé získat pouze zkušenostmi, k nimž lze dospět pouze a jenom skrze participaci.“15

Proto se také ve shodě

s Kaplánkem a Kočerovou domnívám, že se jedním z nejsilnějších argumentů pro participaci mladých lidí stává výchova mladých lidí k životu v demokracii již od raného věku, která si klade za cíl připravit mladé lidi na to, aby byli schopni fungovat jako samostatní a nezávislí členové společnosti.16 Co participace mladých lidí přináší? Rozvíjí nejen samotného mladého člověka, ale posiluje i společnost. Některé přínosy jsou viditelné po ukončení 13

14

15 16

Srov. Houška, Účast mladých lidí na politickém a společenském životě - 2006. [online]. 2006, s. 105 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.vyzkummladz.cz/zprava/1221126172.pdf. Bílá kniha mládeže. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: odbor pro mládež [online]. 2001. vyd. Komise Evropských společenství [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/bila-kniha-evropske-komise-o-mladezi. Rajani, 2001 s. 2. Srov. Kaplánek, Kočerová, 2011.

17

konkrétního projektu nebo aktivit, jiné mají dlouhodobější charakter a výsledek se ukáže třeba i za několik generací. Je mnoho autorů, kteří se zabývají přínosy participace. Pro svou práci využiji Hartovo rozdělení přínosů a doplním a porovnám s texty jiných autorů. Hart rozděluje přínosy participace do dvou hlavních kategorií. Tu první tvoří souhrn schopností a dovednosti, které umožní mladému člověku stát se kompetentním a sebevědomým členem společnosti. Druhá kategorie pak v sobě zahrnuje přínosy, které rozvijí uspořádání a fungování určité komunity potažmo demokratické společnosti jako celku.17 Obě kategorie jsou však těsně propojené a vstupují navzájem do interakce, neboť každý jednotlivec má vliv i na celek, stejně tak celek na život jednotlivce. 1.3.1 Mladý člověk jako sebevědomý a kompetentní spoluobčan Mladí lidé skrze participaci získávají, posilují a rozvíjí dovednosti a schopnosti v širokém spektru společenských oblastí, jako je například kultura, politika, vzdělávání, hospodářství, životní prostředí, architektura a jiné. Účast v participativních projektech a programech jim tak umožňuje propojit teorii s praxí a získat tak kompetence, které jim napomáhají k jejich vlastnímu osobnímu nebo profesnímu rozvoji. Skrze spoluúčast, spolupráci s druhými a nabytí vlastní zkušenosti si mladí lidé uvědomují také svou vlastní hodnotu ve společnosti a získávají potřebné sebevědomí k jejich dalšímu zapojování18, což vede nepochybně k integraci mladého člověka do společnosti. Evropská Charta participace mládeže právě vyzdvihuje významný přinos participace v sociální integraci

17

Hart, 1992.

18

Bílá kniha mládeže. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: odbor pro mládež [online]. 2001. vyd. Komise Evropských společenství [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/bila-kniha-evropske-komise-o-mladezi.

18

mladých lidí do společnosti. Dočteme se zde, že „aktivní zapojení zprostředkovává mladým lidem nutné kontakty, pomáhá jim vypořádat se s nesnázemi dospívání a s výzvami moderní společnosti.“19 Participace napomáhá mladým lidem orientovat se ve společnosti a najít si své vlastní místo ve společnosti, rozvíjí jejich osobní i profesní život, spoluvytváří jejich hodnotový systém a obohacuje jejich emocionální život. Rajani a kol. k tomu říkají: „Čím více mladí lidé smysluplně participují, tím se sami stávají zkušenějšími, kompetentnějšími a sebevědomějšími. To umožňuje efektivnější a kvalitnější participaci v celé společnosti.“20 1.3.2 Rozvoj a posílení demokratické společnosti Často je tomu tak, že dospělí svou jinou žitou zkušeností nemohou zcela podchytit potřeby skupiny mladých lidí, která je sama o sobě svým složením velmi pestrá a potýká se s jimými problémy než je tomu u dospělých lidí. Head zdůrazňuje, že účast mladých lidí by neměla být prvoplánově o tom, jak vychovávat aktivní občany nebo vytvářet demokracii pro budoucnost, ale participace by „zejména měla umožnit mladým lidem iniciovat pozitivní změnu v jejich vlastním životě a to zejména tam, kde se jim samotným děje bezpráví. Participativní projekty, které vtahují mladé lidi do procesu, se tak stávají úspěšné jak z hlediska nalezení uspokojivého řešení, podle Heada jsou však také finančně efektivní pro stát nebo pro místní komunitu.21 Participace je proces nikdy nekončícího zdroje růstu a obohacování mladého člověka, ale nejen jich. Například Henrry Shier ze své několikaleté praxe pedagoga uvádí příklad ze školního prostředí, kdy „participace žáků na

19

20 21

Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě. In: Česká rada dětí a mládeže [online]. 2003. [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.adam.cz/zahranici/doc/revidovana_charta_participace.pdf. Rajani a kol., 2001, s. 2. Srov. Head, 2010, s. 543.

19

školách přinesla neočekávaně nejen zvýšené sebevědomí žákům ale i učitelům, obohatily se učební osnovy a zlepšila se celková atmosféra ve škole.“22 Jedná se o příklad, který se dá lehce aplikovat do prostředí rodiny, místního zastupitelstva, organizace mládeže, spolku nebo neformálního uskupení lidí. Z hlediska rozvoje demokratické společnosti nabízí participace posilování vztahů a rozvoj osobností nejen uvnitř skupiny mladých lidí, ale napříč generacemi a celou společností. Proto je třeba participaci mladých lidí nebrat odděleně od zbytku společnosti.

22

Shier, 2006, s. 15-16.

20

2 Participace mladých lidí v neziskové organizaci V předešlé kapitole jsem se zabývala argumenty, proč je třeba participaci mládeže podporovat. Od počátku 90. let, kdy vstoupila v platnost Úmluva o právech dítěte, se mnoho mladých lidí zapojuje do různých projektů skrze neziskové organizace, vedou své vlastní projekty, kampaňují za své zájmy, otevřeně vystupují před dospělými na konferencích, spolupodílí se na chodu organizace nebo spolurozhodují o tom, co se bude dít v místě jejich bydliště. Jedná se skutečně o participaci? Jak vlastně funguje participace mladých lidí v prostředí neziskové organizace? Jaké principy a faktory ovlivňují a podporují její smysluplný průběh? V této kapitole se budu zabývat podobami, způsoby a charakteristikou prostředí participace mladých lidí v neziskové organizaci. K tomuto účelu mi poslouží model Rogera A. Harta „žebřík participace“. Na závěr této kapitoly vymezím kritéria participace v nevládní neziskové organizaci (NNO) pracující s mládeží, podle kterých budu v praktické části sledovat naplňování a uplatňování participace mladých lidí v dané neziskové organizaci. 2.1 Nevládní nezisková organizace (NNO) Na rozdíl od totalitních států demokratické státy budují své systémy na principu subsidiarity; demokratický stát předpokládá existenci různých skupin zájmů občanů, které si umí a chtějí občané vyřešit sami. Jednou z forem, jež napomáhá naplňovat zájmy občanů, jsou nevládní neziskové organizace, také nazývané třetí sektor nebo občanský či neziskový sektor. Neziskový sektor plní dvě hlavní úlohy – servisní a aktivizační. Jednak poskytuje služby pro cílové

21

skupiny a veřejnost, jednak aktivizuje jedince, upozorňuje na problémy, vyjadřuje se k politickým rozhodnutím a hledá jejich řešení.23 Prostředí neziskové organizace se tak stává cenným prostorem pro participaci mladých lidí.24 Organizace mládeže hraje významnou úlohu v uskutečňování a naplňování práv mladých lidí, umožňuje jim přístup ke zdrojům a nabízí jim možnosti spolurozhodovat o otázkách, které jsou pro mladé lidi relevantní, nebo které se jich bezprostředně týkají. Podle statistických údajů působilo v roce 2011 v ČR zhruba 115 000 neziskových organizací, největší podíl na tomto množství mají občanská sdružení, kterých bylo evidováno 73 000.25 V současné době působí na území České republiky neziskové organizace těchto forem: občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti. Tyto soukromoprávní – občanské – organizace vznikly na základě dohody nebo smlouvy občanů, kteří se sdružili za účelem plnění určitého cíle. Řada sdružení je ustanovena podle Zákona o sdružování osob 83/1990 Sb. V České republice existuje platforma Česká rada dětí a mládeží (ČRDM), která sdružuje valnou většinu neziskových regionálních a místních sdružení dětí a mládeže a zároveň hájí jejich zájmy vůči domácím i zahraničním institucím. Jedním z dokumentů, ke kterým se ČRDM hlásí, je Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním i regionálním životě. Jedná se o dokument, který zdůrazňuje důležitou roli NNO a vyzdvihuje úlohu organizací dětí a mládeže v poskytování prostoru pro participaci mladých lidí. 23

Srov. Šiklová, 2009, s. 125-137. Německý pastorální teolog M. Lechner považuje prostor, který bude přirozeně patřit mladým lidem, v němž najdou místo pro vlastní aktivitu neurčovanou zvenčí, za základní předpoklad k normálnímu dospívání. Ten se však stává v tržně orientované společnosti, kde v logice trhu vše někomu patří, čím dál tím cennějším. 25 Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2012. [online]. [cit. 2013-04-04]. DOI: NEZISKOVKY. CZ. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/data/stat_NNO_tabulka_1990_2012txt12780.pdf.

24

22

Charta je „nástroj mladých lidí a občanských sdružení, jenž jim dává do rukou možnost vyzvat místní a regionální samosprávu k tomu, aby došlo ke smysluplnému naplňování participace mladých lidí na místní i regionální úrovni.“26 2.2 Podoby participace v NNO pracující s mládeží Opakem pojmu participace je neúčast, pasivita, nezapojení. Participace není povinnost, ale právo. Každý, tedy i mladý člověk, má právo se rozhodnout, neparticipovat. Velmi často jsou však za participaci pokládané činnosti, které s participací nemají mnoho společného. Odkrýt rozdíly mi pomůže osm stupňů participace, tzv. model „žebříku participace“ (the Ladder of Participation), který poprvé představila Sherry Arnstein v roce 1969 za účelem podpory participace občanů v procesech veřejného plánování. Roger A. Hart v roce 1992 přizpůsobil jednotlivé stupně „žebříku participace“ pro práci s dětmi a mládeží. Jednotlivé úrovně jsou seřazeny podle míry informovanosti a míry zapojení mladých lidí do rozhodování. Při aplikaci na prostředí NNO pracující s mládeží půjde o těchto osm stupňů27:

1.

Manipulace (manipulation) – mladí lidé jsou pasivními příjemci

rozhodnutí vedoucích pracovníků organizace. Jsou o věcech jen částečně informováni, často nerozumějí kontextu, ve kterém se vyskytují, a tudíž nemohou plně porozumět ani činnosti, které se účastní. Jde spíše o uplatnění zájmu vedoucích pracovníků než zájmu plynoucího od mladých lidí. Ilustrativní přiklad: 26

27

Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě. In: Česká rada dětí a mládeže [online]. 2003. [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.adam.cz/zahranici/doc/revidovana_charta_participace.pdf. Srov. Hart, A. R.: Childeren participation: From tokenism to citzenship: Innocenti Essayes No. 4. Florence: UNICEF, 1992, cit. Dle Vidlákové, Kaplanek.

23

Mladí lidé z ekologické organizace jsou zapojeni na žádost vedoucího pracovníka do demonstrace proti jaderné elektrárně. Nevědí, proč tam jsou, co z jejich účasti plyne a k čemu se hlásí. Po ukončení demonstrace jsou mladí lidé z organizace prezentováni vedoucím pracovníkem jako hlavní síla demonstrace. 2. Dekorace (decoration) – mladí lidé se podílejí na aktivitách, jimž plně nerozumějí a do nichž zpravidla nezasahují. Jinými slovy, není zde vytvořen prostor pro jejich vlastní agendu. Motivace mladých lidí k účasti bývá zapříčiněna jinými důvody, jako například občerstvení nebo zajímavé kulturní představení. Vedoucí pracovníci však oproti stupni manipulace nepředstírají, že akce je inspirována mladými lidmi. Ilustrativní příklad: Mladí lidé jsou pozváni vedoucími pracovníky na zasedání členské rady organizace. Nerozumí věcem projednávaným na setkání a v programu není zahrnuto jejich vlastní téma. Hlavní motivací jejich účasti a setrvání na akci je následný večírek. 3. Tokenismus – formální participace (tokenism) – mladí lidé nebo jejich zvolení zástupci mají prostor k tomu, aby byl jejich hlas slyšet, ale ve skutečnosti jim není dána téměř žádná možnost volby tématu, stylu komunikace a příležitosti formulovat svůj vlastní názor. Vědomě se tedy účastní projektu, ten je však ve skutečnosti v režii vedoucích pracovníků. Ilustrativní přiklad: Jeden z nejvíce aktivních členů organizace je vybrán vedoucími pracovníky jako zástupce mladých lidí dané organizace ke kulatému stolu na téma Mladí lidé a volný čas v obci Lvová, jež pořádá místní zastupitelstvo.

24

O smyslu akce je informován, je mu však předpřipravena osnova a témata vedoucími pracovníky. 4. Informovaná účast (assigned but informed) – mladým lidem jsou poskytnuty potřebné informace ze strany vedoucích pracovníků, plně tak rozumějí aktivitám a jejich záměru, vědí, proč by se jich měli účastnit a kdo stojí za rozhodnutím o jejich účasti. Aktivity jsou jim vlastní (feel ownership of the issue), jejich role je smysluplná a jejich zapojení založeno na dobrovolné bázi. Participace je však ukládaná a vymezená shora a dospělí sami o věcech rozhodují. Ilustrativní příklad: Vedoucí pracovníci reagují na problém zvyšující se agresivity vůči menšinám v regionu kampaní, do které chtějí zapojit mladé lidi z organizace jako školitele a ambasadory za nenásilí. Zorganizují schůzku, kde srozumitelně informují mladé lidi o kampani, dají prostor na otázky a nabídnou jim možnost se do kampaně zapojit. 5. Konzultace (consulted and informed) – aktivity jsou navrhovány a řízeny dospělými a současně konzultovány s mladými lidmi. Jejich názor je nejen vyslechnut, ale také zohledněn. Ilustrativní přiklad: Mladí lidé jsou přizváni vedoucími pracovníky k setkání, kde se plánuje týdenní hudebně - divadelní festival. Vědí, co se od nich na schůzce očekává, a v určité fázi programu mají možnost se vyjádřit k navrženému plánu, navrhnout změny a zlepšení. Jejich návrhy jsou zaznamenány a mladí lidé jsou informováni, jak se s jejich informacemi naložilo.

25

6. Iniciovaná dospělými - rozhodování sdílené s dětmi a mládeží (adultinitiated, shared decisions with children) – aktivity jsou iniciovány vedoucími pracovníky, mladí lidé se podílejí na rozhodování v předem vymezených oblastech. Ilustrativní přiklad: Organizace vyhlásila výběrové řízení na vedoucího pracovníka. Mladým lidem jsou v závěrečné fázi výběrového řízení poskytnuty kompletní informace o třech finálních kandidátech. Mladí lidé jsou sezváni dohromady a mají možnost si zvolit jednoho ze tří závěrečných kandidátů jako svého vedoucího. 7. Samosprávné vedení (children-initiated and directed) - iniciátory a organizátory aktivit v organizaci jsou mladí lidé. Na této úrovni vytvářejí vedoucí pracovníci podpůrné podmínky pro participaci mladých lidí. Ilustrativní příklad: Mladí lidé přijdou s myšlenkou, že si chtějí začít vydávat vlastní časopis. Vedoucí pracovník jim poskytuje potřebné informace a připravuje podpůrné zázemí tak, aby se jim podařilo svůj záměr zrealizovat. 8. Spolupráce – (pupil-initiated, shared decisions with adults) – fungující participace mladých lidí, v jejímž rámci je vedoucím pracovníkům organizace nabídnuta možnost spoluúčasti a spolurozhodování. Ilustrativní přiklad: V denním tisku se objeví článek, který negativně hodnotí dobrovolnou práci mladých lidí v rozvojových zemích. Mladí lidé se k tomu chtějí nějak vyjádřit. Zorganizují pracovní schůzku a k setkání přizvou zástupce organizace a vedoucího pracovníka, který se takovýmto projektům věnuje, neboť si jsou vědomi toho, že i oni mají k tomuto tématu, co říci.

26

Participace mladých lidí podle Hartova modelu začíná od čtvrtého stupně, zatímco v prvních třech převládá spíše pasivní účast, neinformovanost a neúčast mladých lidí na rozhodování o věcech, které se jich týkají. V dalších pěti úrovních se míra informovanosti a spolurozhodování zvyšuje. V konečném stupni pak hrají dospělí roli partnerů, které mladí lidé s důvěrou dokáží přizvat ke svým vlastním projektům, pokud se jich to týká. Harry Shier navázal na Hartův model a rozpracoval jej do podrobnějšího schématu „Cesty k participaci“ (Pathways to Participation). Tento model (viz příloha 1) vznikl za „účelem vytvoření praktického nástroje plánování a evaluace participace mladých lidí.“28 Tento model tak může dobře posloužit jako praktický nástroj evaluace činnosti organizace. Shier pracuje pouze se stupni 4 - 8, tj. vynechává ty, které Hart nepovažuje za participaci. Jako hlavní indikátor participace se zde ukazuje schopnost dospělých naslouchat názorům mladých lidí a přístupnost mladých lidí k rozhodovacím procesům. Toto schéma je doplněno mimo stupně participace o tři další stádia, která je třeba na cestě k participaci nutně zvažovat. Zaprvé je potřeba zmapovat zájem a vůli ze strany vedoucích pracovníků – Otevření tématu (Oppenings), dále připravenost organizace a vedoucích pracovníků do určitého stupně vstoupit (zdroje, dovednosti, znalosti, metody) – Příležitosti (Opportunities) a v neposlední řadě, pokud dojde ke shodě, je třeba, aby se určitý závazek stal součástí strategie organizace (policy of organization) - Závazek (Obligations). Celkem se v tabulce objevuje patnáct otázek, které mohou pomoci organizacím pracujícím s mladými lidmi identifikovat místo, kde se ohledně participace mladých lidí nacházejí, kam chtějí dál jít a jaké kroky k tomu vedou. V průběhu procesu autor doporučuje zamyslet se nad otázkami: Jsme ve správné výši pro daný úkol? Pro koho to 28

Shier, 2006, s. 58.

27

bude přínosem, pokud začneme šplhat výše? Jaká jsou potencionální rizika a přínosy, pokud jdeme směrem vzhůru?29 Znát a umět tento model, který rozlišuje stupně participace, aplikovat do praxe může být přínosem jak pro organizaci a vedoucí pracovníky, tak i pro samotné mladé lidi. Pokud jsou s ním ve srozumitelné verzi seznámeni mladí lidé, stane se pro ně transparentní, odkud kam mohou směřovat, co si mohou dovolit a jak se mohou zapojovat v průběhu působení v organizaci. Ve shodě s Hartem se domnívám, že by „mladí lidé měli vědět, že ne vždy musí následovat něčí nápady nebo že to musí vždy být oni, kdo se ujmou vedení. Mladí lidé by však měli vědět, že tuto příležitost mají a že v případě, že se pro ni rozhodnou, mají k tomu potřebné kompetence a důvěru ze strany vedoucích pracovníků.“30 2.3 Jakými způsoby mohou mladí lidé participovat v rámci NNO? Jakými konkrétními způsoby mohou mladí lidé participovat v rámci NNO? Na základě srovnávacích studií se na podobně položenou otázku pokusil odpovědět Dürr (2005), jenž identifikoval celkem pět forem žákovské participace, které se uplatňují v evropských zemích. Pro účely této práce tedy využiji Dürrovo rozlišení forem, které přizpůsobím prostředí organizace pracující s mládeží:31 

Formální struktury - formální tělesa, ve většině případů založená na volbě jednoho či více zástupců, kteří jsou mluvčími dané skupiny (členská základna, rada). V prostředí občanského sdružení se jedná zejména o volby radních, členů a předsedy sdružení.

29

Srov. Shier, 2006. Tamtéž, s. 24. 31 Srov. Vidláková, J. Podoby žákovské participace. [online]. 2007 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1675/PODOBY-ZAKOVSKEPARTICIPACE.html/. 30

28



Otevřená participace - představuje více či méně formální seskupení, která vznikají často spontánně v souvislosti s řešením aktuálních záležitostí v každodenní činnosti organizace. Jejich vzniku zpravidla předchází identifikace existujícího problému, po němž následuje sběr informací o problému a vyjádření způsobů jeho řešení.



Participace za účelem vyřešení konkrétního problému - např. medializace problému na veřejnosti nebo uvnitř organizace prostřednictvím zvolených mluvčích.



Participace za účelem realizace konkrétního projektu, programu a aktivit organizace - je zaměřena pouze na určitý projekt, program nebo aktivitu, často v kontextu poslání organizace.



Simulovaná participace - prostřednictvím her si mladí lidé mohou vyzkoušet demokratické prvky rozhodování, např. simulace zasedání na místním zastupitelstvu.

Z Dürrovy typologie je patrné, že participace se odehrává v rámci jedné organizace v několika rovinách. Velmi často bývá v rámci organizací do popředí umísťována participace projektová nebo aktivní účast mladých lidí na programu. To je však jen jedna část z celku. Vidláková upozorňuje na to, že „chceme-li svoji pozornost zaměřit na participaci mladých lidí, měli bychom na ni nahlédnout komplexněji a neomezovat se pouze na participaci za účelem realizace konkrétního projektu nebo programu.“32 Z toho také vyplývá, že se současně rozšíří i spektrum jednotlivých oblastí, do nichž mohou být mladí lidé zapojeni a spolupodílet se na nich. Pro prostředí NNO se může jednat konkrétně o participaci mladých lidí v těchto situacích: 32

Vidláková, Podoby žákovské participace. Praha. Výzkumný ústav pedagogický v Praze [online]. 2007 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1675/PODOBY-ZAKOVSKE-PARTICIPACE.html/.

29



spolupráce na úrovni organizační struktury NNO (např. účast na poradách, tvorba interních směrnic a opatření, smluv, pravidel řešení problémů s vedoucími pracovníky, tvorba vize, účast na generálním shromáždění, na strategickém plánování aj.)



spolupráce na výběru obsahu a metod práce v organizaci (tj. výběr témat, způsob práce, druh projektů, programů, aktivit)



účast na aktivitách mimo prostředí organizace (tj. vztahů organizace s jejími partnery od místní po mezinárodní úroveň, s místní správou, s ostatními organizacemi, spolupráce se školami, prezentace organizace navenek aj.).

2.4 Jak podporovat participaci v neziskové organizaci V současné době podle Vidlákové „neexistuje všeobecně přijímaný model participace mladých lidí, ani shoda na tom, do jaké míry podporovat participaci mladých lidí.“33 Pokud však budeme mít před očima participaci jako cestu, je třeba mladými lidem zajistit takové podmínky a podporu, které jim umožní smysluplně participovat v rámci prostředí neziskové organizace. Rajani a kol. vidí hlavním úkolem neziskové organizace zajistit to, aby mladí lidé měli „příležitosti,

kapacitu

a

bezpečné

prostředí

k efektivní

a smysluplné

participaci.“34 Nezisková organizace může podnítit participaci dvěma způsoby: 35  Participace mladých lidí podporovaná shora, tedy směrem od vedoucích pracovníků.

33

Srov. Vidlákova, J. Jak podporovat participaci žáků. 2007 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1676/JAK-PODPOROVATPARTICIPACI- ZAKU.html/. 34 Rajani, 2001, s. 18. 35 Srov. Vidláková, J. Jak podporovat participaci žáků. 2007 [cit. 2013-02-10].

30

 Participace mladých lidí podporovaná zdola, tedy směrem od mladých lidí. V prvním případě je třeba, aby nezisková organizace zajistila podmínky pro participaci mladých lidí. Jedná se zejména o vytvoření formálních struktur a nastavení procesů a programů, které zabezpečí demokratický způsob rozhodování. V druhém případě je v popředí zájmu naslouchání mladým lidem a teprve poté se vytvářejí podmínky pro jejich aktivní zapojování. Ve prospěch participace shora mluví transparentnost naplňování práv a povinností a snazší možnost monitoringu a hodnocení činnosti organizace. Argumenty uváděné ve prospěch participace zdola jsou podle Vidlákové zejména „pružnější komunikace, prohlubování vztahů mezi mladými lidmi a vedoucími pracovníky a změna mladých lidí ve vnímání síly svých hlasů.“36 Ve shodě s autorkou se domnívám, že oba přístupy se mohou vzájemně doplňovat, neboť sledují stejný cíl. Nezisková organizace tak může dosáhnout většího a aktivnějšího zapojení mladých lidí a reagovat pružně na potřeby a kapacitu mladých lidí. Co se tedy stává klíčovým pro participaci mladých lidí v prostředí neziskové organizace? 2.5 Základní charakteristiky participace mladých lidí v NNO Mertita Irby upozorňuje na to, že „největší výzvou v kontextu participace mladých lidí není najít jednotnou definici, ale vytvořit jasný rámec, který spojí a promyslí různé přístupy tak, aby ti, co chtějí implementovat participaci do praxe, mohli činit smysluplně.“37 V následujících kritériích se pokusím sloučit poznatky z předešlých dvou kapitol do kritérií, podle kterých lze posuzovat otevřenost neziskové organizace směrem k podpoře participace mladých lidí. Nelze však vzít takto kritéria jako úplná ani konečná, každá organizace by 36 37

Tamtéž. Irby, 1997, s. 28.

31

měla, z mého pohledu, věci přizpůsobovat potřebám svého poslání, potřebám cílové skupiny a celkovému kontextu, ve kterém se nacházejí mladí lidé. 2.5.1 Kritérium informovanosti Z Hartova modelu je patrné, že informace jsou klíčem k tomu, aby mladí lidé mohli participovat; jsou základem, k tomu, aby mladí lidé mohli zaujmout svůj postoj, učinit rozhodnutí a zapojit se do jimi zvolené akce. Pokud se k nám informace nedostávají, jsou vyselektované, podřízené „líbivosti“ namísto věcnosti, vracíme se k neparticipačním stupňům Hartova žebříku, kde se odehrává manipulace, nepartnerský přístup, vládne apatie a zmatek. Proto je třeba, aby potřeba informovat byla zanesena v klíčových dokumentech NNO. To však nestačí. Václav Bělohradský poukazuje na to, když informace mají vysokou kvalitu, mají i cenu. Lidé jimi nebudou plýtvat, ale vyhledávat je a zařazovat do svých životních plánů, které pak mění podle získaných informací.38 Kvalitní informace a přístup k nim jsou základní předpoklady pro participaci. Jinými slovy: bez informace není možná participace. Co je obsahem kvalitní informace? Převzato z kybernetiky, „obsah informací by měl odpovídat skutečnosti, tj. informace by měly být úplné, včasné a správné“39, takové informace se podle Bajgara dají označovat za „informace“. Pro prostředí NNO podporující participaci mladých lidí by to pak znamenalo zabezpečit:  Úplné informace, které v sobě zahrnují odpovědi na otázku proč, co a jak. Mladí lidé by měli vědět při vstupu do organizace, čeho se stávají součástí: proč tam jsou, co jim organizace nabízí a jak se sami mohou zapojit.

38 39

Bělohradský, 2013, s. 11. Bajgar, 2012, s. 9.

32

 Včasné poskytnutí informací je v praxi spojené zejména s možností mladých lidí spolupodílet se a dotvářet organizaci. Včasnost nabízí prostor pro dotazy, jejich reakci, a zpětnou vazbu a její následné zapracování.  Správné informace pak poukazují na koherentnost informací, tj. že informace se shodují s ostatními dokumenty a jednotlivé kanály, kterými organizace informace šíří, si vzájemně neodporují. Organizace se tak chová transparentně a jednotlivé informace nezamlčuje. Dále obsah šířených informací musí být aktuální a odrážet realitu organizace a její vývoj. Závěrem je důležité neopomenout hledisko přístupnosti informací a s nimi spojené metody šíření informací. Informace musí být lehce přístupné, uživatelsky jednoduché a musí být k dispozici tam, kde se mladí lidé skutečně zdržují.40 2.5.2 Kritérium (spolu)rozhodování Zapojování mladých lidí do rozhodovacích procesů o věcech, které se jich týkají, jsou jedním z dalších důležitých předpokladů smyslupné participace. Jak dochází k rozhodování v prostředí neziskové organizace pracující s mládeží, kdo rozhoduje a o čem? V jaké míře se počítá v rozhodování s mladými lidmi? Vztah mezi mírou (spolu)rozhodování mladých lidí a obsahem rozhodování je úzce spojena podle Shiera s organizační strukturou NNO, nabídkou aktivit a s pojetím role pracovníků. Pro potřeby NNO, které je

40

Bílá kniha mládeže. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: odbor pro mládež [online]. 2001. vyd. Komise Evropských společenství [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/bila-kniha-evropske-komise-omladezi.

33

rozhodnuté, že chce mladé lidi zapojovat do rozhodování, je smysluplné se zaměřit pozornost zejména do těchto oblastí (upraveno podle Shiera):41  Formální nastavení neziskové organizace, které nabízí mladým lidem prostor spolurozhodovat o věcech, které se jich týkají a kde nemá své místo autoritativní vedení.  Dále má organizace nastavené a zavedené procesy a postupy, které nabízejí mladým lidem příležitostí vyjádřit svůj názor. Jinými slovy, organizace disponuje dostatečnou paletou různorodých myšlenek a aktivit pro zapojení mladých lidí na různých stupních Hartova žebříčků. A zároveň nabízí mladým lidem dostačující podporu pro rozvoj potřebných kompetencí pro participaci v kontextu modelu participace podle Harta.  V neposlední řadě hrají důležitou roli vedoucí pracovníci a jejich připravenost na roli v poskytování služby mladým lidem jako rovnoprávným partnerům a dále schopnost pracovníků vytvářet bezpečné a přátelské prostředí, umožňující všem aktérům neziskové organizace vyjádřit svůj názor.

41

Srov. Shier, 2006.

34

3 Případová studie INEX-SDA Na základě analýzy dokumentů se pokusím odpovědět na výzkumnou otázku, Jak dochází k naplňování participace mládeže na základě předem vymezených kritérií informovanosti a spolurozhodování v neziskové organizaci INEX - Sdružení dobrovolných aktivit? Aplikačním cílem této studie je podpořit procesy participace mladých lidí a případnou změnu v rámci praxe INEX-SDA. Tato kapitola je rozdělena na metodickou část, která osvětluje postup mé studie, a empirickou část, kde získaná data interpretuji.

3.1 Metodická část 3.1.1 Předmět výzkumu a charakteristika o. s. INEX-SDA Předmětem výzkumu byla participace, zejména jsem se soustředila na to, jak organizace pracuje s principem informovanosti a spolurozhodování v kontextu participace mladých lidí v NNO. Pro svou studii jsem si vybrala INEX Sdružení dobrovolných aktivit. Sdružení bylo založeno 10.4 1991 podle zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, jako sdružení mládeže se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 24. Podle Výroční zprávy 2011 NNO byl stav členů k roku 2011 46 členů. Sdružení je členem platformy České rady dětí a mládeže, která sdružuje regionální a místní NNO pracující s dětmi a mládeží ve volném čase. INEX-SDA je organizace, která má za sebou více než dvacetiletou zkušenost s prací s mládeží; z výročních zpráv lze prokázat, že se neustále rozvíjí.

„Posláním organizace INEX-SDA je podporovat rozvoj

tolerantní, otevřené společnosti, jakož i aktivní a zodpovědný přístup k okolnímu světu jak na místní, tak na globální úrovni, a to skrze mezinárodní dobrovolnické projekty, vzdělávací programy a kampaně.“42 42

INEX - Sdružení dobrovolných aktivit [online]. 2009 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.inexsda.cz.

35

3.1.2 Výzkumná otázka a metoda výzkumu Na základě poznatků z předchozí kapitoly se pokusím odpovědět na otázku: Jak dochází k naplňování participace mládeže na základě předem vymezených kritérií informovanosti a spolurozhodování v neziskové organizaci INEX Sdružení dobrovolných aktivit? Pro svou práci jsem se rozhodla hledat odpověď na výzkumnou otázku metodou analýzy dokumentů. Dokumenty NNO tvoří základní strukturu organizace, jsou zdrojem dalšího rozhodování, reflektují její vývoj a procesy, jak organizace spolupracuje s mladými lidmi. Tato metoda výzkumu patří ke standardní aktivitě v kvalitativním výzkumu. Za dokumenty považuji ve shodě s Hendlem „všechno napsané nebo zaznamenané, v němž se projevují osobní nebo skupinové, vědomé nebo nevědomé postoje, hodnoty a ideje. Silnou stránkou vybrané metody je rozmanitost dokumentů, otevírá přístup k informacím, které by bylo těžké získat, a sebraná data nejsou vystavena zkreslení, kterým jsou vystaveny v přítomnosti výzkumníka. Za slabinu analýzy dokumentů pak považuje autor to, že ne vždy reflektuje současný vývoj a nedochází k přímému styku s realitou, jako se tomu děje například u pozorování, rozhovorů a jiných metod.“43 Této slabé stránce čelím konzultací této práce se zástupcem statutárního orgánu a vedoucím pracovníkem NNO. V

obsahové

analýze

dokumentu

budu

s kritériem

pracovat

informovanosti (viz podkapitola 2.5.1) tak, že budu vyhledávat a porovnávat v předem

stanovených

vymezených dílčích

dokumentech

kritériích:

1.

obsahy důraz

na

a

klíčové

pojmy

informovanost

a

ve míra

informovanosti, 2. kvalita informací a 3. přístupnost mladých lidí k informacím. Z hlediska kritéria spolurozhodování (viz podkapitola 2.5.2) pak budu hledat v dokumentech INEX-SDA, jak toto kritérium naplňuje organizace

43

Hendl, 2005, s. 132.

36

pomocí vymezených dílčích kritérií: 1. formální struktura organizace, 2. příležitosti pro mladé lidi a 3. připravenost vedoucích pracovníků.

3.1.3 Sběr dokumentů Za zdroj dokumentů pro svou práci považuji dokumenty, které mně byly pro účel této práce zapůjčeny organizací nebo jsou veřejně dostupné na webových stránkách www.inexsda.cz. Tabulka č. 1: Seznam zkoumaných dokumentů INEX-SDA Název dokumentu: Vize

a

poslání

Popis dokumentu: Charakter formulace hledí do daleké budoucnosti a usiluje o změnu. Její definice je krátká, srozumitelná, neměnná a může ji sdílet několik organizací.

INEX-SDA

Poslání má oproti vizi konkrétní charakter. Ve formulaci jde o krok, který vede k naplnění vize a určuje, do jakých projektů se organizace zapojuje. Poslání zahrnuje cíl, osoby nebo instituce, které mají s činností organizace co do činění (stakeholder), a jakými způsoby bude cíle dosaženo. Poslání u NNO vychází ze základní filozofie NNO uspokojovat potřeby občanů, které nemůže zajistit tržní sektor a neziskový veřejný sektor.44 Stanovy

INEX-

SDA 2006

Stanovy jsou organizačním řádem organizace i zároveň jejím základním vnitřním právním předpisem. Stanovy registruje Ministerstvo vnitra podle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů. Mimo názvu a sídla obsahují stanovy cíl činnosti, orgány sdružení a jejich ustanovení a zásady hospodaření.45 Stanovy INEX-SDA byly naposledy revidované u MV v roce 2006.

Výroční zpráva

Občanská sdružení sestavují a zveřejňují výroční zprávy, které informují o

INEX-SDA 2011

činnosti organizace, jejím řízení a rozhodování a zároveň poukazují (obhajují) na význam o. s. a jeho vývoj. Jedná se o vlivný nástroj komunikace vůči třetím

44 45

Srov. Rektořík, 2012, s. 34-36. Srov. Tamtéž, s. 48.

37

subjektům. Do výroční zprávy patří zejména informace o 46: •

činnostech a poslání organizace,

•

historii organizace, zejména dosažených úspěchů,

•

lidech

zajišťujících

chod

organizace

–

o

statutárních

orgánech,

zaměstnancích, atd., •

činnostech a jejich výsledcích v uplynulém roce,

•

plnění plánu, rozpočtu,

•

majetku a závazcích,

•

výnosech a nákladech.

Organizační manuál

Vnitřní dokument organizace, jenž podrobně popisuje chod, strukturu organizace,

INEX-SDA 2013

kompetence pracovníků a pracovní řád. Slouží jako vnitřní řád organizace.

Střednědobý

Jedná se o koncepční a rozvojový dokument, který rozpracovává to, jak chce

strategický plán

organizace dosáhnout svého poslání v určitém časovém horizontu. Na tvorbě se

INEX-SDA 2011 –

podílejí zaměstnanci a schvaluje ho statutární orgán.

2014 Propagační

Materiál slouží k účelům komunikace organizace navenek, k oslovování nových

a vzdělávací

zájemců a účastníků v dobrovolnických programech, projektech.

materiály INEX-

zejména o tištěný časopis Cesta Světem - Zpravodaj občanského sdružení INEX-

SDA

SDA, který vychází jednou ročně. Dále příručka pro vedoucí mezinárodních

Jedná se

dobrovolnických projektů INEX-SDA, která slouží jako podpora vedoucích dobrovolnických mezinárodních projektů. V neposlední řadě do této kategorie spadají letáky, které propagují akce, programy a projekty INEX-SDA na rok 2013. Webová stránka

Webový portál organizace hraje důležitou roli z hlediska šíření informací

organizace INEX-

navenek. Současná podoba webové stránky organizace vznikla v roce 2009 a

SDA

informuje o činnosti sdružení a možnostech zapojení se do aktuálního dění.

www.inexsda.cz

46

Šplíchar, Občanské sdružení: Jak je založit, jak je provozovat a čeho se vyvarovat [online]. Ministerstvo vnitra, nedatováno[cit. 2013-05-27].

38

3.1.4 Cílová skupina Organizace INEX-SDA má ve svých stanovách zakotvené, že je občanské sdružení mládeže. Svou nabídkou služeb se zaměřuje zejména na mladé lidi do třiceti let z celé České republiky. Ze statistik, které jsou uvedené ve Výroční zprávě INEX-SDA 2011 se lze dozvědět, že v roce 2011, se zapojilo do činnosti NNO 718 dobrovolníků, z toho bylo 652 mladých lidí do 30 let, z toho převážnou část činili vysokoškolští studenti.47 U ostatních programů nejsou uvedené statistiky spojené s počty a věkem mladých lidí. 3.1.5 Postup při výzkumu První fáze výzkumu spočívala v oslovení neziskové organizace a seznámení vedoucích pracovníků se záměrem výzkumu. V druhé fázi došlo ke sběru klíčových dokumentů, k jejich pročítání a ke stanovení okruhů a témat pro obsahovou analýzu. Ve třetí fázi jsem se zabývala již zmíněnou obsahovou analýzou popsanou v metodě výzkumu. V poslední fázi došlo ke konzultaci výsledků případové studie se statutárním zástupcem organizace a s vedením organizace INEX-SDA. 3.2 Analýza dokumentů V následující

části

budu

shromážděných dokumentů

interpretovat podle

data,

stanových

která kritérií

jsem

získala

ze

informovanosti,

spolurozhodování a podle jednotlivých dílčích kritérií.

47

Výroční zpráva INEX-SDA 2011.

39

3.2.1 Analýza kritéria informovanosti Dílčí kritérium: Důraz na informovanost a míra informovanosti Vymezení: V klíčových dokumentech organizace je zanesena potřeba informovat mladé lidi a zakotvena míra informovanosti. Typ a obsah dokumentu Analýza dokumentu Stanovy V rámci informovanosti se objevuje Článek 4 o formách činností organizace

v dokumentech důraz na tato témata: o čem

zavazuje poskytovat informace o školení

informuje NNO (dobrovolnictví, školení,

v oblasti

Ve

veřejně prospěšná činnost a aktuální dění ve

stanovách je jako činnost identifikována

společnosti) a jaké kanály a prostředky

osvěta o dobrovolnictví a vzdělávání o

k šíření

informací

aktuálních problémech společnosti.

schůzky,

školení,

Strategii INEX-SDA 2010 - 2014

kampaně, PR pracovník).

práce

s dobrovolníky.

využívá

(pracovní

smlouvy,

semináře,

Jeden z cílů organizace je propagace a komunikace navenek, jednotná a čitelná tvář organizace.

Za

považováno

požadovaný sjednocené

výstup

je

názvosloví,

sjednocená interní komunikace a používání terminologie adekvátní cílové skupině. Organizační manuál Organizace

má

vytvořenou

pozici

PR

pracovníka, který připravuje roční PR plán a dbá na provázanost komunikačních kanálů. Dále má organizace nastavenou strukturu, formáty pracovních schůzek zaměstnanců a jejich pravidla. V pravidlech se objevuje nutnost sdílet informace v týmu (archivace a posílání zápisů do týmu nepřítomným členům).

40

Dílčí kritérium: Kvalita informací Vymezení: Informace jsou ve shodě s dokumenty organizace. Informace jsou fakticky správné a úplné. Typ a obsah dokumentu Vize a poslání organizace

Analýza dokumentu Poslání a jeho nejednoznačné znění

Organizace disponuje svou vizí, posláním a

Obsahově

formulací hodnot, ke kterým se hlásí:

v některých částech překrývají (opakuje se

Vizí INEX-SDA je tolerantní a otevřená

podpora otevřené a tolerantní společnosti,

společnost,

aktivní

která

respektuje

kulturní

a

se

vize

a

zodpovědný

poslání

přístup

NNO

občanů).

odlišnosti a ctí zásady udržitelného rozvoje;

Rozdílné

aktivní a zodpovědní občané, kteří se zajímají

obsahově a hodnotově nejsou vzájemně

o dění v okolním světě a věnují se obecně

v rozporu. Je možné, že svou nejednotností

prospěšným činnostem bez ohledu na přímý

formulací poslání může NNO nejen ztrácet

finanční benefit; mezinárodní a mezikulturní

na své schopnosti oslovovat svojí činností

spolupráce, založená na principech rovného

druhé, může i způsobovat zmatek uvnitř

přístupu, vzájemného respektu a porozumění.

vlastní organizace. Pro organizaci to může

Posláním INEX-SDA je skrze mezinárodní

znamenat nejasnosti ohledně toho, jak rada,

dobrovolnické projekty, vzdělávací programy

členové, zaměstnanci i dobrovolníci rozumí

a

tolerantní,

své účasti na činnosti NNO, do jakých

otevřené společnosti a aktivní, zodpovědný

projektů a programů se organizace zapojuje,

přístup k okolnímu světu na místní i globální

jaké lidí zaměstnává a koho svou činností

úrovni. Svou činností vytváříme prostor, v

oslovuje.

němž mohou zejména (ale nejen) mladí lidé

Komplexní obraz NNO

čerpat

své

Ve Výroční zprávě 2011 nebylo možné

schopnosti a dotvářet si vlastní pohled na

vyhledat, jak se organizaci daří naplňovat

svět.

strategický plán a poslání organizace. Jsou

Existují tři verze poslání organizace, které se

zde sice uvedeny konkrétní projekty, ale není

objevují v různých dokumentech organizace

jasné, jak projekty odrážejí a naplňují poslání.

(Stanovy,

Chybí zde informace o činnosti statutárního

kampaně

podpora

nové

rozvoje

zkušenosti,

webová

stránka,

rozvíjet

Organizační

verze

poslání

manuál).

orgánu.

Stanovy a Strategický plán INEX-SDA

Možný rozpor mezi informacemi

Ve

Stanovách

jasně

Vizí NNO je také to, že se občané „věnují

specifikované poslání, cíl, činnosti, práva a

obecně prospěšným činnostem bez ohledu na

povinnosti

má

statutárních

organizace

organizace

orgánů

a

další

přímý finanční benefit“. Organizace pobírá

41

podmínky související se vznikem a zánikem

účastnické

poplatky

za

dobrovolnické

sdružení. Skrze cíle ve strategickém plánu má

projekty, což může vyvolat určité pochyby a

NNO stanoveno, jak a jakými činnostmi bude

rozpor s tím, co organizace sama hlásá. Na

naplňovat své poslání do roku 2014.

webových stránkách NNO a ve Výroční zprávě organizace komunikuje, jak je zisk z

Propagační materiály Ve

všech

poplatků přerozdělen a jaké náklady spojené s

klíčových

vzdělávacích

propagačních

mezinárodním dobrovolnictvím se z něj

organizace

pokrývají, aby organizace tyto programy

materiálech

deklaruje svou vizi a poslání. Propagační

mohla nadále zajišťovat. 48

materiály odpovídají činnostem určeným ve

Druhý rozpor je možné vidět v tom, jak

stanovách a podávají informace o konkrétních

organizace

projektech a programech, do kterých se

mezinárodní

mohou zejména mladí lidé zapojit (některé

propagačních materiálech (letácích) NNO

programy jsou věkově ohraničeny min.

odkazuje na poplatky za programy, ale

věkovou

neuvádí

hranicí

18

lety).

Je

zde

komunikuje

mladým

dobrovolnické

konkrétní

částku

lidem

projekty.

(poplatek)

Na

a

specifikováno, co se od mladých lidí očekává,

odkazuje na webové stránky, kde jsou

co jim jejich účast přinese a jaké jsou

uvedené informace o poplatcích. Částka se

podmínky účasti. Z hlediska úplnosti a

pohybuje od 1100,-Kč a více, což je pro

správnosti informací letáky odkazují na

některé mladé lidi informace velmi klíčová

úhradu účastnického poplatku, ale neudávají

pro další rozhodování. V případě programu

částku. V případě programu globálního

globálního

rozvojového

informace rozcházejí.

vzdělávání

je

u

podmínek

rozvojového

vzdělávání

se

uvedeno “náklady na účast hrazeny” z

Neúplnost informací

webové stránky se však dozvídáme, že pokud

Organizace na svých webových stránkách

mladý člověk ve výběrovém řízení uspěje,

deklaruje: “věříme, že všichni by měli mít

platí organizaci poplatek 3.000 Kč.

stejnou možnost účastnit se dobrovolnických projektů, poznávat a učit se na nich”, a nabízí

Výroční zpráva

podporu pro znevýhodněné mladé lidi. Není

Ve zprávě ředitel organizace hodnotí její

však specifikováno, kdo je považován za

48

INEX - Sdružení dobrovolných aktivit [online]. 2009 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.inexsda.cz.

42

celoroční činnost, je zde popsán průběh a

znevýhodněného a jakou pomoc organizace

výsledky jednotlivých projektu a programů za

nabízí.49

rok 2011. Zpráva zahrnuje i jmenné seznamy

s poplatkem za poskytovanou službu, jsou

zaměstnanců

neúplné a v jednom případě nesprávné.

organizace,

dobrovolníků,

Informace,

které

se

pojí

školitelů a členů INEX – SDA. Součástí je i

Hodnoty INEX – SDA v praxi

přehled hospodaření za rok 2011 a potvrzení

Organizace se hlásí k hodnotám, jako je

auditora.

vlastní iniciativa, přímá zkušenost, kritické myšlení,

porozumění

a

respekt

k rozmanitostem, které se z mého pohledu měly zrcadlit v tom, jak organizace pracuje Tato

s informacemi.

studie

by

však

vyžadovala svou vlastní analýzu.

Dílčí kritérium: Přístup k informacím Vymezení: Organizace používá mladým lidem srozumitelný jazyk. Organizace disponuje širokou paletou přístupnosti k informacím. 

Typ a obsah dokumentu Stanovy INEX-SDA a strategický plán: Jsou

Analýza dokumentu Hojnost informací a kanálů

přístupné na vyžádání u Ministerstva vnitra

Organizace

nebo v archivu organizace. Nejsou dostupné

prostředků k šíření informací adekvátních pro

na webu organizace.

mladé lidi. Je však také možné, že organizace

Webové

stránky

organizace:

používá

webové

stránky,

Organizace

má

příliš

disponuje

mnoho

širokou

kanálů

a

škálou

navenek

se

komunikuje mnoho informací, které se

organizaci,

rychle v (online) prostoru ztratí. Je možné,

dobrovolnických a vzdělávacích programech

že webové stránky se stávají svou výraznou

a projektech, o akcích a školeních, které

členitostí, jež opět nabízí hojnost informací,

pořádá. Stránky jsou velmi členité a odkazují

nepřehledné

na jiné weby projektů a programů. K webu je

prvouživatele, který neví, jakou informaci

připojen blog (poslední vložený příspěvek

konkrétně hledá.

nacházení

01/12),

informace

který

facebookový

píší profil

na o

sami

nichž

mladí

organizace

přehlcující,

zejména

pro

Z webových stránek není

lidé,

jasné, jaké informace by měl uživatel

a

považovat za klíčové pro své zapojení a jaké

dobrovolnický slovník. Noví zájemci o 49

a

jsou klíčové z pohledu NNO.

Tamtéž.

43

činnosti NNO mají možnost se na webu

Srozumitelnost

zaregistrovat a nechat si posílat měsíční

Dokumenty a informace, které jsou přístupné

informační

e-zpravodaj,

ve

kterém

organizace informuje o aktuálních nabídkách.

mladým lidem, dotváří dojem neformální a otevřené atmosféry.

Tištěný propagační materiál INEX-SDA (Viz Příloha 3) má jednotný vizuální styl. Letáky jsou pestré a výrazné a na fotografiích figurují mladí

lidé

(pracující,

usměvaví

a

v

mezikulturním prostředí).

3.2.2. Analýza kritéria (spolu)rozhodování Dílčí kritérium: Struktura organizace Vymezení: Organizace má vytvořenou demokratickou strukturu, která nabízí mladým lidem možnost spolupodílet se na rozhodování o činnosti NNO. Typ a obsah dokumentu Stanovy

Analýza dokumentu Organizace má demokraticky nastavenou

Organizaci tvoří členská základna. Členové

strukturu

ze

demokratické

svého

středu

volí

5-člennou

Radu

její

nastavení řízení

umožňuje organizace.

sdružení a 3-členný Kontrolní výbor na

Z Organizačního manuálu však není úplně

dobu dvou let. Rada sdružení pak volí

čitelné, jak je organizace a její činnost

předsedu sdružení, který je zároveň jediným

propojena s činností statutárního orgánu.

statutárním zástupcem organizace. Členství je

Členství je omezeno věkově, a to nad 18 let,

otevřeno fyzickým, tj. starším 18 let, a

tím stanovuje dolní limit pro vstoupení

právnickým osobám, které sympatizují s cíli

mladých

NNO a chtějí se na jejich realizaci aktivně

spolurozhodování. Zároveň organizace nabízí

podílet. Člen má právo účastnit se jednání

i jinou možnost účasti v jiné roli než je člen.

orgánů sdružení, vyjadřovat se k otázkám

Sdružení má ve svém čele předsedu, pokud by

činnosti, volit a být zvolen do Rady.

však v jeho čele stál kolektivní statutární

V případě zájmu, musí zájemce vyplnit

orgán “výbor”. Výhodou se stává větší počet

přihlášku a dotazník, kde odůvodní, proč se

oprávněných

chce stát členem a na jaké aktivity se chce

demokratičtější způsob přijímání operativních

zaměřit. Rada schvaluje na základě získaných

rozhodnutí.

lidí

a

podílení

statutárních

se

na

zástupců,

44

informací nové členy. Stanovy INEX-SDA

Z hlediska zapojování

nabízejí i jiné formy účasti, např. členství v

činnosti NNO v jiných rolích než jako

čestném poradním sboru, který se muže

zaměstnanec

účastnit Generálního shromáždění, nebo roli

z dokumentů zřejmé, jak se oni sami

sympatizujícího příznivce, který má právo

mohou do rozhodování zapojit a jak je

vyjádřit svůj názor, ale nemá právo volit.

s jejich hlasem (zpětnou vazbou na činnost

Organizační manuál

NNO)

Organizační

struktura

je

popsána

jako

nebo

mladých člen

nakládáno

lidí do

NNO,

mimo

není

nastavené

struktury.

třístupňová, tj. vedení (ředitel, finanční manažer, vedoucí dvou oddělení) a pod nimi jsou jednotlivá oddělení, pod která spadají různé

projekty

a

programy

se

svými

pracovními mini týmy. Podněty a připomínky mohou zaměstnanci přinést prostřednictvím vedoucích sekcí na porady vedení, a dále v zastoupení ředitele na setkávání Rady. V rámci pracovních smluv mají zaměstnanci stanovenou

náplň

práce,

individuální

odpovědnost

za a

co

nesou

v čem

mají

rozhodovací pravomoc.

Dílčí kritérium: Příležitosti Vymezení: Organizace disponuje širokou škálou aktivit a myšlenek, které podporují mladé lidi k vyjádření jejich názoru. Organizace posiluje kompetence mladých lidí pro participaci. Analýza dokumentu Organizace disponuje

Typ a obsah dokumentu Výroční zpráva a Organizační manuál Mladí

lidé

možnost

různorodých myšlenek a aktivit, které

krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých

mladé lidi zapojují anebo napomáhají

dobrovolnických projektů u nás i ve světě.

mladým vyjádřit svůj názor. Není však

Dobrovolnické

veřejně

řečeno, jak se s jejich názorem pracuje, jak

se

sociálním,

jim organizace kromě možného členství

kulturně

historickým

projekty charakter

ekologickým

nebo

zaměřením.

Mladí

lidé

se

paletou

účastnit

prospěšný

mají

širokou

mají

mají

v rámci

umožňuje

vstupovat

do

rozhodovacích

procesů. Jedná se spíše o participaci za

45

organizace možnost dále se zapojit jako

účelem účasti na projektu. Chybí zde celkový

dobrovolníci do činnosti dobrovolnického

obraz toho, v čem organizace mladé lidi

klubu

kulturní,

vzdělává a jaké kompetence posiluje. Není

vzdělávací i osvětové akce, pomoci s chodem

vždy úplně jasné, co by mladý člověk měl

organizace jako stážisté, účastnit se seminářů,

udělat,

vést semináře nebo dobrovolnický projekt.

iniciovat, co to obnáší a na koho je možno se

V neposlední řadě se mladí lidé také mohou

obracet.

DoK,

spoluorganizovat

kdyby

sám chtěl

např.

projekt

stát členy nebo příznivci organizace, stážisty, případně jejími zaměstnanci. Strategický plán a webové stránky INEX-SDA Ve strategickém plánu organizace je zakotven cíl: Podpora vlastních iniciativ dobrovolníků. Organizace nabízí možnost iniciovat vlastní projekt. Důležitou roli hraje dobrovolnický klub

INEX-SDA

který

(DoK),

vytváří

prostor pro setkání, sdílení a podporu aktivních mladých lidí v jejich vlastních projektech. V rámci DoKu existují neformální pracovní skupiny, ze kterých se generují projekty

jednotlivých

pracovních

skupin

(Prožitkový kurz: Na jedné lodi, Výstava Dobrovolníkem roku). Během celého roku mají mladí lidé možnost účastnit se vzdělávacích kurzů a seminářů. Semináře jsou nabízené přednostně členům NNO, dále pak aktivním dobrovolníkům. Organizace

disponuje

příručkami

a

brožurami, které jsou navázané k jednotlivým programům

a

projektům

a

jsou

volně

přístupné. Podnětná je Příručka pro vedoucí mezinárodních

dobrovolnických

projektů,

která podrobně provádí mladého člověka jeho rolí

vedoucího

dobrovolnické

skupiny.

46

Organizace má k dispozici společný prostor, kde se mohou mladí lidé scházet, a menší knihovnu, ve které je možno si zapůjčit literaturu. Dobrovolníkům organizace nabízí také finanční podporu, a to zejména formou proplácení

jízdného,

popř.

kapesné,

v závislosti na typu programu nebo projektu.

Dílčí kritérium: Připravenost vedoucích pracovníků Vymezení: Zaměstnanci jsou podporováni v přijetí své role jakožto služby mladým lidem, přístupu partnerství a spolupráce a zapojování mladých lidí do rozhodování. Typ a obsah dokumentu Webové stránky

Analýza dokumentu Organizace disponuje nástroji (supervize,

Na webových stránkách jsou umístěné profily

individuální

zaměstnanců a rady INEX-SDA, které

aktivity), které podporují zdravé pracovní

představují, z jakého prostředí lidé pocházejí,

prostředí. Z dokumetnů není jasné, jakou

jaké jsou jejich zájmy a na čem pracují.

roli

Organizace čítá celkem 16 zaměstnanců a

zaměstnanců na práci s mladými lidmi, což

několik desítek aktivních dobrovolníků, kteří

je pro vytváření důvěryhodného prostředí pro

se

participaci

zapojují

do

činnosti

organizace.

hraje

konzultace,

týmbuildingové

(pedagogická)

mladých

připravenost

lidí

důležité.

Zaměstnanci, kteří sami prošli nějakým

V dokumentech se neuvádí žádné požadavky

programem INEX-SDA (13 z 16), jsou často

na kvalifikaci a odbornost zaměstnanců.

mladí lidé do 30 let (12 z 16), kteří čerstvě

Nebylo možné dohledat, jaký pedagogický

ukončili

přístup nebo výchovné postupy zaměstnanci

nebo

ukončují

vysokoškolské

vzdělání (10 z 16) převážně humanitního

ve vztahu k práci s mládými lidmi praktikují.

zaměření. Organizační manuál V rámci pracovních smluv mají projektoví koordinátoři stanovenou náplň práce, za co nesou individuální odpovědnost a v čem mají rozhodovací pravomoc. Organizace a vedení využívá jednou za dva měsíce nástroje supervize a individuální konzultace k reflexi

47

vlastních pocitů a situací, k řešení problémů a profesních výzev.

V oblasti osobního

a

profesního rozvoje nabízí zaměstnancům možnost

dalšího

vzdělávání

a

možnost

dobrovolných teambuildingových výjezdů.

48

3.3. Závěrečná zjištění Z hlediska omezeného výběru dokumentů, dat a v kontextu mého prvního pokusu o komplexnější pohled na participaci mladých lidí, doporučuji tato zjištění nebrat jako ucelené závěry, ale spíše jako možné hypotézy, s kterými je možno dále pracovat. Zaprvé, pro uplatňování participace mladých lidí v NNO má INEX-SDA nastavený formální demokratické struktury pro uplatňování participace shora. Organizace také nabízí mladým lidem pestrou podporu pro participaci zdola, přes finanční výpomoc, materiální podporu, vzdělávací semináře, iniciování vlastních projektů až po osobní konzultace. Avšak zůstává otázkou, jak jsou tyto dvě úrovně propojené a jak mohou mladí lidé v rámci participace zdola ovlivňovat rozhodovací procesy ve formálně nastavených strukturách a orgánech, pokud nejsou jeho součástí. Za klíčové druhé zjištění považuji slabší důraz INEX-SDA na práci s informacemi podporující participaci a aktivní zapojování mladých lidí mimo nabízené projekty a dobrovolnické programy. V kličových dokumentech (Stanovy, Organizační manuál, Strategický plán) není zanesena povinnost mladé lidi informovat, míra jejich informovanosti, kvalita a obsah informací mimo vymezenou tématickou oblast dobrovolnictví. PR strategie NNO částečně pokrývá jak komunikovat navenek, ale stranou zůstává adresát, obsah a kvalita informací. Třetí zjištění může velmi úzce souviset s předešlými dvěmi. Podle mé analýzy organizace nemá jasně vymezené, co se od mladých lidí očekává a jakou roli v NNO hrají (poslání NNO, míra rozhodování a spoluodpovědnosti za činnost NNO). Široké poslání organizace nedává z mého pohledu jasnou odpověď, proč by se měl mladý člověk stát součástí NNO, na čem se bude spolupodílet a jak on sám může k naplnění poslání příspět. Organizaci chybí

49

ucelený obraz toho, odkud kam se může mladý člověk pohybovat uvnitř samotné organizace. Jasné vyjasnění role mladých jako spoluvlastníků a spolutvůrců NNO by mohlo pomoci posílit myšlenku organizace mládeže (ne organizace pracující s mládeží). V neposlední řadě participaci mladých lidí v NNO může znesnadňovat neprovázanost jednotlivých dokumentů, členité webové stránky, hojnost komunikačních kanálů a v některých případech i neúplné nebo rozporuplné informace ohledně poplatků. Pro možné posílení principu participace mladých lidí v pojetí R. A. Harta do praxe NNO doporučuji neziskové organizaci INEX-SDA zamyslet se nad těmito otázkami:  Otázka role organizace mládeže: Co je organizace mládeže? Jaké je její poslání? Jakou roli v ní hrají různé skupiny mladých lidí, které se v NNO vyskytují (zaměstanci, členové, rada, příznivci, dobrovolníci)? Jak jsou tyto skupiny vzájemně propojené v organizační struktuře NNO? Jak si vzájemně naslouchají? V čem?  Otázka závazku NNO vůči mladým lidem: Jaké informace organizace komunikuje mladým lidem? Jaké informace jsou klíčové? Jak a k čemu se mohou mladí lidé vyjadřovat? Kde je povinnost kvalitně a včasně informovat mladé lidi zanesena? Kdo by se tím měl řídit? Jakou roli a přístup zaujímají k mladým lidem vedoucí pracovníci NNO přímo pracující s mladými lidmi?

50

Reflexe práce Tato bakalářská práce měla vymezit klíčová kritéria pro participaci mladých lidí v neziskové organizaci za pomoci analýzy dokumentů si odpovědět, jak dochází k jejich naplňování v rámci občanském sdružení INEX – Sdružení dobrovolných aktivit. K tomuto účelu mi posloužil Hartův model „žebříku participace“, který klade důraz na potřebu kvalitně mladé lidi informovat o tom, čeho se stávají součástí a dále zapojovat do rozhodovacích procesů a aktivit, které se jich týkají. Nebylo pro mne jednoduché si stanovit kličová kritéria a vymezit k nim dílčí kritéria pro participaci mladých lidí v NNO, což bylo dáno nedostupností domácí literatury a mou první zkušeností s propojováním terorie a praxe. U kritéria informovanosti jsem bojovala se širokým vymezením. Po konzultaci této práce se zástupcem INEX-SDA jsem si uvědomila, že vzdělávací a osvětová činnost NNO hraje v informovanosti mladých lidí také svou roli, ale nebylo již v mých kapacitách toto téma zahrnout. Dále jsem se potýkala s uzkým propojením informovanosti a spolurozhodování, kdy jedno nemůže smysluplně fungovat bez druhého, a domnívám se, že se to odráží i v dílčích kritériích, které se v některých částech překrývají. Nastavená kritéria se tedy částečně osvědčila jako nástroj k empirické analýze participace v NNO. Za slabou stránku této práce považuji výběr metody výzkumu. Nově bych analýzu dokumentů z hlediska nastaveného cíle této práce zvolila pouze jako metodu doplňkovou. Pro zjišťování, jak je naplňována participace mladých lidí v NNO, mne přijde nezbytné slyšet hlasy a názory mladých lidí pracující v NNO a zapojujících se do její činnosti. Proto bych příště volila kvalitativní rozhovory nebo fokusní skupinu jako hlavní metodu výzkumu. Necítila jsem se však na ni dostatečně připravena.

51

Přesto považuji stanovený cíl této práce za naplněný. Jako přidanou hodnotu vidím v tom, že studie textů, jejich porovnávání a propojování s praxí mne obohatilo o hlubší proniknutí do tématu participace a nabídlo mi cenný vhled do celkového fungování neziskové organizace mládeže. Roger A. Hart uvedl svým modelem „žebříku participace“ participaci mladých lidí do praxe napříč kontinenty. Zároveň vyvolal u odborné veřejnosti kritickou debatu, například nad hierarchičností jednotlivých stupňů, kdy vyšší stupeň participace byl interpretován jako hodnotově nadřazen tomu nižšímu. Roger A. Hart po dvaceti letech od zavedení „žebříku“ reaguje ve svém textu Stepping back from „The Ladder“ na podněty, které jeho model vyvolal a přiznává jeho určité omezení. Svůj model nebrání, naopak otevřeně uznává nové modely a vyzývá dál k hledání. Avšak záměrem modelu podle Harta bylo umožnit vstup mladým lidem do procesu participace.50 Herry Shier výstižně reaguje na kritiku Harta analogii funkce žebříku a obhajuje jeho model: „Někdy člověk využije horní příčku žebříku, aby se mohl dostat někam dál, ale velmi často používáme žebřík k tomu, abychom mohli pracovat ve správné výšce pro určitý druh práce, například u natírání okenic. Může to být jen na půli cesty, ale jestliže tohle je ta správná výška pro splnění úkolu, bylo by nesmyslné a neproduktivní vyšplhat se až na vrchol. Nicméně bez žebříku by bylo nemožné se dostat do odpovídající výšky pro určitý druh práce. Sada příček (přeložené slovo rungs nese i význam slova stupeň), řezbářsky vyšperkovaných, je k ničemu bez konstrukce, která je drží pohromadě.“51

Stejně jako Hart, ani já se nevzdávám myšlenky, že je tu něco jako nejvyšší možný stupeň občanské participace, který však nespočívá v tom, že mladý člověk stojí na vrcholu sám a lidi kolem jsou vyřazeni na vedlejší kolej. Naopak, mladí lidé na tomto stupni chápou, že ve společnosti nežijí sami, že 50 51

Srov. Hart, 2008. Shier, H. Pathways to Participation Revisited. [online]. 2006 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.harryshier.comxa.com/docs/ShierPathways_to_Participation_Revisited_NZ2006.pdf.

52

k některým změnám, které chtějí iniciovat, potřebují přizvat druhé, protože i oni mají práva a protože se jich to dotýká jako spoluobčanů.52 Nevládní neziskové organizace mládeže jsou podstatným prvkem v demokratické společnosti, jedinečné tím, že poskytují mladým lidem prostor, kde se mohou učit i začít na vlastní kůži, o čem je občanská participace.

52

Hart, 2008, s. 23-24.

53

Seznam literatury Primární zdroje: Bílá kniha mládeže. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: odbor pro mládež [online]. 2001. Komise Evropských společenství. Deklarace práv dítěte [online]. 1989. Český helsinský výbor 2002 – 2008. HART, Roger A. Children's Participation: From tokenism to citzenship. Innocenti Esseys.1992, č. 4, s. 39. ISSN 1014-7829. HART, Roger A. Stepping back from ‘The Ladder‘: Reflections on a Model of Participatory Work with Children. Participation and Learning. 2008, 19 – 31. INEX - Sdružení dobrovolných aktivit [online]. 2009. KAPLÁNEK, Michal, KOČEROVÁ, Martina. Participace - Nejlepší způsob výchovy k demokracii. E-Pedagogium. 2011, roč. 1. LANSDOWN, Gerison. Promoting Childrens's Participation in Democratic Decision-Making. In: Florence, Italy: UNICEF Innocetni Insight, 2001. ISBN 88-85401-73-2. VIDLÁKOVÁ, Jitka. In Metodický portál RVP - Modul články: Podoby žákovské participace. Praha. Výzkumný ústav pedagogický v Praze 2007[online]. RAJANI, Rakes R. The Participation Rights of Adolescents: A strategic approach [online]. New York: United Nations Children's Fund, 2001. REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-545. Revidovaná Evropská charta participace mladých lidí na místním a regionálním životě. In: Česká rada dětí a mládeže [online]. 2003.vyd. Evropská rada.

54

SHIER, Herry. Pathways to Participation Revisited. [online]. 2006. Sekundární zdroje: ARENDTOVÁ, Hannah. Mezi minulostí a budoucností: Osm cvičení v politickém myšlení. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002. ISBN 80-85959-92-5. BAJGAR, Aleš. Hledáme budoucnost. Pražský institut pro globální politiku – Glopolis. Nedatováno. CHECKOWAY, Barry a kol. Young people as a competent citizens. Community Development Journal [online]. 2004, roč. 38, č. 4, 298 – 309. BĚLOHRADKÝ, Václav, Mezi světy & mezisvěty: Reloaded 2013. Praha: Novela bohemika, 2013. ISBN 978-80-87683-04-0. HEAD, Brian W. Why not ask them?: Mapping and promoting youth participation. Children and Youth Services Review. Roč. 2011, č. 33, 541 547. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. 408 s. HOUŠKA, Tomáš. Účast mladých lidí na politickém a společenském životě 2006. [online]. KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. LONCLE, Patrcia a kol. Youth Participation in Europe: Beyond Discourses, pracitices and realities. Bristol: University of Bristol, 2012. ISBN 978-144730-018-2. PURKRÁBEK, Miroslav. Základy společenských věd: Občan a demokracie. Praha: EUROLEX BOHEMIA s. r. o., 2004, 333 - 378. ISBN 80-86432-661. RAKUŠANOVÁ, P., ŘEHÁKJOVÁ, B., Participace, demokracie a občanství. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2006. 55

Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2012. [online]. TOŠNER, Jiří, SOZANSKÁ, Olga. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích. [s. l.] : [s. n.], 2002. 149 s. ŠIKLOVÁ, Jiřina. Sociální správa: Nestátní organizace a jejich význam v sociální správě. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-483-0. ŠPLÍCHAR, Josef. Občanské sdružení: Jak je založit, jak je provozovat a čeho se vyvarovat [online]. Všeobecná deklarace lidských práv [online]. 1948. OSN.

56

Přílohy Příloha 1: Schéma Cesty k participaci Harryho Shiera (2001) Příloha 2: CD s dokumenty INEX-SDA

57

Příloha č. 1: Schéma Cesty k participaci Harryho Shiera (2001) Stupně participace

Zahájení (opennings)

Příležitosti

Závazek

(opportunities)

(obligations)

Jsou vedoucí pracovníci připraveni sdílet moc s mladými lidmi?

Má organizace postupy, které umožňují mladým lidem a vedoucím pracovníkům sdílet moc a odpovědnost za společné rozhodování?

Je to, že mladí lidé sdílení moc a odpovědnost za rozhodování, součástí strategie (poslání) organizace?

Jsou vedoucí pracovníci připraveni zařadit mladé lidi do rozhodovacích procesů?

Má organizace postupy, které umožňují mladým lidem vstupovat do rozhodovacích procesů?

Je to, že mladí lidé jsou zahrnování do rozhodovacích procesů, součástí poslání a strategie organizace?

Jsou vedoucí pracovníci připraveni zohlednit názor mladých lidí?

Umožňují rozhodovací procesy brát v úvahu názory mladých lidí?

Je to, že názor mladých lidí musí být zohledněn, součástí poslání a strategie organizace?

Jsou vedoucí pracovníci připraveni podporovat mladé lidi ve vyjadřování jejich názorů?

Disponuje organizace dostatečnou paletou různorodých myšlenek a aktivit, které napomáhají mladým lidem vyjádřit svůj názor?

Je to, že mladí lidé jsou podporováni ve vyjadřování svých názorů, součásti poslání a strategie organizace?

Jsou vedoucí pracovníci připraveni naslouchat mladým lidem?

Funguje organizace tak, že umožňuje naslouchat hlasům mladých lidí?

Je to, že mladým lidem je nasloucháno, součásti poslání a strategie organizace?

(levels of participation) 5 Mladí lidé sdílení moc a odpovědnost za rozhodování

4 Mladí lidé jsou zahrnováni do procesů rozhodování

3 Názor mladých lidi je zohledněn

2 Mladí lidé jsou podporováni ve vyjadřování svých názorů

1 Mladým lidem je nasloucháno

58