Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období Z Á P I S volebního výboru ze 4. schůze konané dne 18

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2010 6. volební období ZÁPIS

volebního výboru ze 4. schůze konané dne 18. listopadu 2010 _________________________________________________________________________

Přítomni:

posl. W. Bartoš, P. Gazdík, A. Hanáková, V. Kubata, I. Levá, V. Mencl, P. Skokan, P. Tluchoř a J.Vidím

Hosté:

viz prezenční listina hostů

Návrh programu: 1)

15.00 hodin Schválení programu 4. schůze

2)

15.05 hodin Informace o dokladech kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu a člena Rady České televize

3)

15.15 hodin Návrh postupu volebního výboru při výběru kandidátů pro volbu členů Rady Českého rozhlasu a člena Rady České televize

4)

15.25 hodin Představení kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu a člena Rady České televize

5)

18.00 hodin Schválení kandidátky na volbu členů Rady Českého rozhlasu a kandidátky na volbu člena Rady České televize

6)

19.00 hodin Informace předsedy a členů volebního výboru

7)

19.40 hodin Návrh termínu a programu příští schůze výboru

2

K bodu 1) Schválení programu 4. schůze výboru Předseda volebního výboru Ing. arch. V. Mencl přivítal hosty i všechny přítomné členy volebního výboru a navrhl program jednání dle pozvánky. Přítomní členové jednomyslně (hlasování: 8 – 0) schválili program 4. schůze výboru usnesením č. 19 následujícího znění: Volební výbor

schvaluje

následující program 4. schůze:

1)

15.00 hodin Schválení programu 4. schůze

2)

15.05 hodin Informace o dokladech kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu a člena Rady České televize Uvedou: zpravodajové výboru 15.15 hodin Návrh postupu volebního výboru při výběru kandidátů pro volbu členů Rady Českého rozhlasu a člena Rady České televize Uvede: předseda výboru 15.25 hodin Představení kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu a člena Rady České televize Uvede: předseda výboru 18.00 hodin Schválení kandidátky na volbu členů Rady Českého rozhlasu a kandidátky na volbu člena Rady České televize Uvede: předseda výboru 19.00 hodin Informace předsedy a členů volebního výboru

3)

4) 5)

6) 7)

19.40 hodin Návrh termínu a programu příští schůze výboru

Hlasování: posl. P. Gazdík, A. Hanáková, V. Kubata, I. Levá, V. Mencl, P. Skokan, P. Tluchoř a J. Vidím (tabulky s hlasováním tvoří přílohu zápisu).

3

K bodu 2) Informace o dokladech kandidátů na členy Rady ČR a Rady ČT Přítomní ověřovatelé potvrdili, ţe doklady jednotlivých kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu byly v pořádku, za nepřítomné přečetl jejich vyjádření předseda volebního výboru Ing. arch. V. Mencl. Konstatoval, ţe všechny doklady byly podány volebnímu výboru v pořádku. Volební výbor přijal (hlasování: 8 – 0) usnesení č. 20 k dokladům kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu v tomto znění: (Informace o dokladech kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu) Volební výbor po úvodním slově předsedy výboru V. Mencla, určených zpravodajů výboru a po rozpravě I.

bere na vědomí kandidátům;

informaci o ověření předloţených dokladů k jednotlivým

II.

k o n s t a t u j e , ţe poţadované doklady byly předloţeny u všech šestnácti kandidátů: BADAL Milan, BARTÍKOVÁ Katarína, BOBEK Miroslav. BÖHM Tomáš, FLORIAN Jiří, HAZUKA Pavel, HERZÁN Martin, HŮLOVÁ Zdeňka, JÍLKOVÁ Marie, KOPŘIVA Pavel, KUČÍK Vladislav, MAZUCHOVÁ Lenka, ORGONÍKOVÁ Lucie, REJCHRT Miloš, SPOUSTOVÁ Stanislava a ŠAFAŘÍK Petr.

Obdobně bylo konstatováno, ţe všechny doklady kandidátů na členy Rady České televize byly podány volebnímu výboru v pořádku. Volební výbor přijal (hlasování: 8 – 0) usnesení č. 21 k dokladům kandidátů na člena Rady České televize v tomto znění:

4

(Informace o dokladech kandidátů na členy Rady České televize) Volební výbor po úvodním slově předsedy výboru V. Mencla, určených zpravodajů výboru a po rozpravě I.

bere na vědomí kandidátům;

informaci o ověření předloţených dokladů k jednotlivým

III.

k o n s t a t u j e , ţe poţadované doklady byly předloţeny u všech čtyř kandidátů: DVOŘÁK Dobromil , LESZCZYNSKI Roman, NÁJEMNÍK Václav a SPOUSTOVÁ Stanislava.

Hlasování: posl. P. Gazdík, A. Hanáková, V. Kubata, I. Levá, V. Mencl, P. Skokan, P. Tluchoř a J. Vidím (tabulky s hlasováním tvoří přílohu zápisu).

K bodu 3) Návrh postupu volebního výboru při výběru kandidátů pro volby členů Rady Českého rozhlasu a člena Rady České televize Předseda volebního výboru informoval přítomné členy výboru i hosty, ţe výběr se koná na základě jednacího řádu a příslušná ustanovení ocitoval. Nejprve členové volebního výboru přijali (hlasování: 8 – 0) usnesení č. 22 k postupu při výběru kandidátů pro volby členů Rady Českého rozhlasu tohoto znění: Volební výbor po úvodním slově předsedy výboru Václava Mencla a po rozpravě s t a n o v í , ţe 1.

Pokud v prvém hlasování obdrţí nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů výboru 12 kandidátů – tj. trojnásobek 4 členů Rady Českého rozhlasu, kteří mají být zvoleni, nebo i více kandidátů, druhé hlasování se jiţ nekoná.

2.

Jinak platí, ţe do druhého kola pak postoupí nevybraní kandidáti z prvého kola, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, neţ je počet dosud nevybraných kandidátů (celkem 12). Kandidáti, kteří v druhém hlasování obdrţí nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů výboru, budou zařazeni na další místa kandidátky podle počtu obdrţených hlasů, a to do celkového počtu 12. Zbývající kandidáti nebudou na kandidátce uvedeni.

5

3.

Výběr kandidátů bude proveden tajným hlasováním a na jeho základě bude sestavena kandidátka pro volbu členů Rady Českého rozhlasu Poslaneckou sněmovnou, na které budou uvedena v abecedním pořadí jména 12 nejúspěšnějších kandidátů z výběru provedeného podle předchozích bodů.

4.

Volbu provádí volební komise zvolená voleb. výborem ve sloţení: V. Kubata (předseda), P. Skokan a J. Vidím.

Obdobně byl schválen (hlasování: 8 – 0) i postup pro výběr kandidátů pro volby člena Rady České televize usnesením č. 23 tohoto znění: Volební výbor po úvodním slově předsedy výboru Václava Mencla a po rozpravě s t a n o v í , ţe 3.

Pokud v prvém hlasování obdrţí nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů výboru 3 kandidáti – tj. trojnásobek 1 člena Rady České televize, který má být zvolen, nebo i více kandidátů, druhé hlasování se jiţ nekoná.

4.

Jinak platí, ţe do druhého kola pak postoupí nevybraní kandidáti z prvého kola, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, neţ je počet dosud nevybraných kandidátů (celkem 3). Kandidáti, kteří v druhém hlasování obdrţí nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů výboru, budou zařazeni na další místa kandidátky podle počtu obdrţených hlasů, a to do celkového počtu 3. Zbývající kandidát nebude na kandidátce uveden.

3.

Výběr kandidátů bude proveden tajným hlasováním a na jeho základě bude sestavena kandidátka pro volbu člena Rady České televize Poslaneckou sněmovnou, na které budou uvedena v abecedním pořadí jména 3 nejúspěšnějších kandidátů z výběru provedeného podle předchozích bodů.

4.

Volbu provádí volební komise zvolená voleb. výborem ve sloţení: V. Kubata (předseda), P. Skokan a J. Vidím.

Hlasování: posl. P. Gazdík, A. Hanáková, V. Kubata, I. Levá, V. Mencl, P. Skokan, P. Tluchoř a J. Vidím (tabulky s hlasováním tvoří přílohu zápisu). Následnou kontrolou volební výbor zjistil, ţe kandidát pan Dobromil Dvořák splňuje i podmínky pro volbu do Rady Českého rozhlasu, a proto členové výboru přijali (hlasování: 8 – 0) k jeho zařazení na volební listinu toto usnesení č. 36: Doplnění informace o dokladech kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu Volební výbor konstatuje, ţe pan Dobromil DVOŘÁK splňuje také podmínky pro volbu do Rady Českého rozhlasu a ţe bude zařazen na volební listinu.

6 Hlasování: posl. P. Gazdík, A. Hanáková, V. Kubata, I. Levá, V. Mencl, P. Skokan, P. Tluchoř a J. Vidím (tabulky s hlasováním tvoří přílohu zápisu). K bodu 4) Představení kandidátů na členy Rady ČR a člena Rady ČT Zápis bodu 4) je proveden formou stenografického záznamu a tvoří přílohu tohoto zápisu. K bodu 5) Schválení kandidátky na volbu členů Rady ČR a kandidátky na volbu člena Rady ČT Předsedou volební komise volebního výboru tohoto jednání byl zvolen Ing. V. Kubata, který se ujal řízení voleb. Informoval přítomné, ţe výběr jmen pro kandidátku na volbu členů Rady Českého rozhlasu a kandidátku na volbu člena Rady České televize proběhne tajným hlasováním. Připomenul způsob hlasování. Poslanec J. Vidím ještě znovu zdůraznil, ţe jde o tzv. výběr (nejvýše trojnásobku) kandidátů pro volbu do Rady ČR a Rady ČT. Tito vybraní kandidáti pak budou dále postupovat do vlastního hlasování v Poslanecké sněmovně. Proběhla tajná volba. Poslanec Václav Kubata seznámil s výsledky: výběr, 1. kolo nominací do Rady ČR: počet vydaných hlasovacích lístků 9, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 9, počet platných lístků 9. Přečetl jména kandidátů s uvedením počtu získaných hlasů – Milan Badal 8, katarina Bartíková 8, Tomáš Böhm 8, Jiří Florian 8, Pavel Hazuka 8, Martin Herzán 8, Marie Jílková 8, Pavel Kopřiva 8, Lenka Mazuchová 6, Lucie Orgoníková 9, Stanislava Spoustová 8, Petr Šafařík 7. Volba na nominace do Rady ČT. Výběr, 1. kolo nominací: počet vydaných hlasovacích lístků 9, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 9, počet platných lístků 9. Přečetl jména a počet získaných hlasů: Dobromil Dvořák 8, Roman Leszczynski 9, Václav Nájemník 9. Poté se ujal řízení předseda volebního výboru a navrhl schválit výběr následujícími usneseními:

7 Usnesení č. 24 (hlasování: 8 – 0): Volební výbor I.

s c h v a l u j e tuto kandidátku pro volbu čtyř členů Rady Českého rozhlasu: 1. Badal Milan 2. Bartíková Katarína 3. Böhm Tomáš 4. Florian Jiří 5. Hazuka Pavel 6. Herzán Martin 7. Jílková Marie 8. Kopřiva Pavel 9. Mazuchová Lenka 10. Orgoníková Lucie 11. Spoustová Stanislava 12. Šafařík Petr

II.

doporučuje volební komisi, aby pro volbu členů Rady Českého rozhlasu navrhla Poslanecké sněmovně volbu tajnou;

III.

p o v ě ř u j e předsedu volebního výboru Václava Mencla, aby 1. předloţil schválenou kandidátku pro volbu členů Rady Českého rozhlasu volební komisi Poslanecké sněmovny, 2. zaslal tuto kandidátku předsedkyni Poslanecké sněmovny.

Hlasování: posl. P. Gazdík, A. Hanáková, V. Kubata, I. Levá, V. Mencl, P. Skokan, P. Tluchoř a J. Vidím (tabulky s hlasováním tvoří přílohu zápisu). Usnesení č. 25 (hlasování: 8 – 0): Volební výbor I.

s c h v a l u j e tuto kandidátku pro volbu jednoho člena Rady České televize: 1. Dvořák Dobromil 2. Leszczynski Roman 3. Nájemník Václav

II.

d o p o r u č u j e volební komisi, aby pro volbu člena Rady České televize navrhla Poslanecké sněmovně volbu tajnou;

III.

p o v ě ř u j e předsedu volebního výboru Václava Mencla, aby 3. předloţil schválenou kandidátku pro volbu člena Rady České televize volební komisi Poslanecké sněmovny, 4. zaslal tuto kandidátku předsedkyni Poslanecké sněmovny.

8 Hlasování: posl. P. Gazdík, A. Hanáková, V. Kubata, I. Levá, V. Mencl, P. Skokan, P. Tluchoř a J. Vidím (tabulky s hlasováním tvoří přílohu zápisu). Předseda volebního výboru konstatoval, ţe výběr proběhl zcela podle regulí a obě nominace byly odsouhlaseny v platném počtu. Připomněl, ţe tento výběr musel proběhnout, neboť to ukládá zákon. K bodu 6) Informace předsedy a členů volebního výboru K bodu 7) Příští schůze volebního výboru Příští jednání výboru se uskuteční hned následující den (19. 11. 2010 od 9.00 hodin). Na toto jednání se tudíţ přesouvají případné podněty členů volebního výboru i informace předsedy výboru. Závěrem jednání ještě předseda Ing. arch. V. Mencl upozornil, ţe v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a v Radě České tiskové kanceláře chybí po jednom radním. Bylo by vhodné, kdyby tyto volby probíhaly souběţně. Volební výbor přijal (hlasování: 8 – 0) toto usnesení č. 35: Návrh na dovolbu v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a v Radě České tiskové kanceláře Volební výbor pověřuje předsedu volebního výboru, aby volební komisi podal návrh na dovolbu jednoho místa v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a jednoho místa v Radě České tiskové kanceláře. Hlasování: posl. P. Gazdík, A. Hanáková, V. Kubata, I. Levá, V. Mencl, P. Skokan, P. Tluchoř a J. Vidím (tabulky s hlasováním tvoří přílohu zápisu).

Ing. Václav KUBATA v.r. ověřovatel výboru

Ing. arch. Václav MENCL v.r. předseda výboru

9

Příloha Stenografický záznam bodu 4) jednání volebního výboru ze dne 18. 11. 2010 4. Představení kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu a člena Rady České televize Nicméně vzhledem k tomu, ţe představování kandidátů má začít ve 25, tak bych udělal krátkou přestávku. Poţádal bych volební komisi, aby si zvolila předsedu. Chci říci, ţe začneme Českým rozhlasem a budeme pokračovat televizí. Bude to podle abecedy, jak to zde máme před sebou. Navrhuji, aby představení trvalo pět minut plus samozřejmě otázky váţených kolegyň a kolegů. (Hlasy ze sálu.) Včetně otázek pět minut? Těţko můţeme stanovit hranici těm, kteří budou mluvit, protoţe oni neví, jak dlouho se budeme ptát. Doporučoval bych, ţe bychom se blíţili k pěti minutám v představení a otázky jsou navíc. Chtěl bych ještě konstatovat, ţe pořizujeme z této části úplný zápis, a to formou stena, a bude do týdne pro veřejnost na stránkách volebního výboru, samozřejmě nevíme, jak délku zvládneme, tak mi promiňte, ţe neříkám přesný den. Bude také samozřejmě k dispozici pro všechny poslance. Tím chceme říci, ţe kolegové, kteří zde dnes nejsou, a dovolte, abych je tedy všechny omluvil, protoţe sedí většinou na jiných výborech při projednávání státního rozpočtu, tak budou moci být informováni, budou si moci prostudovat, co zde kandidáti říkali. Takţe mi dovolte, abych do 25 vyhlásil krátkou přestávku a poprosím volební výbor o volbu předsedy. (Krátká přestávka.) (Po přestávce.) Dámy a pánové, dovolte, abychom pokračovali. Poprosil bych pana kandidáta Milana Badala, kdyby se ujal slova. Máte slovo. Pan Milan Badal: Dámy a pánové, přeji pěkné odpoledne. Budu velmi stručný. Někteří mě znáte z Rady České televize, kde jsem byl šest let. Podvakrát jsem byl zvolený jejím místopředsedou. Kdyţ to vezmu profesně mediálně zpětně, tak předtím jsem byl sedm let šéfredaktorem Katolického týdeníku, ředitelem nakladatelství Zvon a po revoluci jsem vlastně v Brně zakládal nakladatelství, které potom převzal Martin Pluháček, nakladatelství

10 Petrof. Vystudoval jsem filozofickou fakultu, tajně jsem vystudoval teologii, takţe netajím, ţe mě nominovala Česká biskupská konference. Myslím, ţe to je pro jakési základní představení všechno, abych byl co nejstručnější. Máte-li otázky, jsem vám k dispozici. Poslanec Václav Mencl: Děkuji vám. Otevírám rozpravu. Hlásí se někdo? Nikdo. Velmi vám děkuji za krátké představení. Protoţe bylo první, tak bych ho pokládal za vzorové. Poprosil bych paní Bartíkovou. Paní Katarína Bartíková: Paní poslankyně, páni poslanci, váţený pane předsedo, dostala jsem za úkol v dopise představit svou představu práce v Radě Českého rozhlasu. Neumím si představit, jak dodrţím benchmark svého předchůdce, mohu-li vyuţít minutu, budu vás zdrţovati. V první řadě dovolte poděkovat za tuto příleţitost osobně se představit a poděkovat také občanskému sdruţení Vlastimil Šik, které mě nominovalo. Aktuálně a bezprostředně čeká Radu Českého rozhlasu několik zásadních úkolů, které jsou stanoveny zákonem a ze kterých vyplývá, ţe jejím posláním a pověřením je stanovit a jmenovat generálního ředitele Českého rozhlasu. Z mého pohledu je to důleţitý úkol, protoţe osobnost ředitele Českého rozhlasu bude stát nejenom na jeho dosavadních zkušenostech, schopnostech a způsobu práce, ale měla by to být také osobnost, která své vize bude schopna uvést do praxe a realizovat je. Od splnění těchto náročných úkolů bude záviset víceméně osud celé veřejnoprávní instituce. Druhým úkolem Rady Českého rozhlasu bude definování minimálně střednědobého modelu a aktuálně reálných moţností udrţení efektivního hospodaření Českého rozhlasu. S tím velmi úzce souvisí diskuse nad návrhem programového rozvoje a skladbami rozhlasových stanic, jeţ pan Peter Duhan, pověřený prozatímní ředitel Českého rozhlasu, představil. Věřím, ţe osobně mohu přispět k naplnění těchto úkolů Rady Českého rozhlasu zejména svými zkušenostmi z dosavadního působení v orgánech institucí zajišťujících různé typy veřejné sluţby v České republice, které řešily či řeší obdobné situace, ať jiţ týkající se bezprostředně jejich ekonomické situace, zajištění chodu organizační restrukturalizace, modernizace či přechodu na vyuţívání moderních technologií. Zásadním předpokladem v těchto institucích vţdy bylo dostatečně předvídatelné, plánovatelné a strategicky řízené nakládání se svěřenými a disponibilními finančními prostředky. Úkolem Rady Českého rozhlasu kromě těchto zmíněných personálních a finančně stabilizujících bezprostředních úkolů je plnění veřejné sluţby. V této oblasti bych chtěla

11 zdůrazňovat úkol objektivního, všestranného a vyváţeného nabízení pořadů a působení na celém území České republiky, rozvíjení kulturní identity obyvatel a zvyšování právního povědomí. Mým cílem a představou je vyuţít své zkušenosti nejenom z působení, jak jsem zmínila, u jiných veřejnoprávních institucí, či státních institucí, ale také zkušenosti lékařky a dlouhodobé spolupráce s občanskými sdruţeními, zájmovými skupinami, institucemi, a to tak, aby při schvalování dlouhodobých plánů programového rozvoje Českého rozhlasu bylo zohledněno to, ţe zvýšení atraktivity rozhlasu jako informačního a komunikačního média je zaloţeno na oslovení nejenom široké veřejnosti, ale také jednotlivých dílčích skupin. To, ţe jako členka Rady rozhlasu nesmím a nechci zastupovat konkrétní subjekt samozřejmě nestanoví jenom zákon, ale s tím velmi osobně souhlasím, a to zejména proto, ţe takováto fokusace na určité zájmy by byla z mého pohledu pouhým zúţením platformy a potenciálu instituce, jako je Český rozhlas. Kontakt a otevřená diskuse se subjekty, které navíc reprezentují různá názorová spektra, nebo zastupují a reprezentují ve svých působeních nejrůznějších kulturní, vzdělávací i politické názory, je navíc domnívám se pro členy Rady nezbytnou a důleţitou zpětnou vazbou, jak reflektovat a jak vnímat plnění oné veřejné funkce, kterou Český rozhlas má a měl by zastávat. Mým cílem a představou o mém působení v Radě Českého rozhlasu je tedy přispět ke zvyšování kvality objektivního, nezávislého a profesionálně informujícího média, jeţ má kapacitu a potenciál reprezentovat se jako mediální lídr, být platformou k diskusi nových společenských, kulturních, názorových a politických témat, k čemuţ je flexibilně schopen vyuţívat nejmodernějších komunikačních technologií. Děkuji za pozornost. Poslanec Václav Mencl: Děkuji vám. Prosím zůstaňte ještě sedět. (Uţ jsem vyčerpala i dotazy?) To je výborné. Prosím, má někdo nějakou otázku? Pan kolega Skokan. Poslanec Petr Skokan: Chtěl bych se kandidátky zeptat, jak často zasedá Rada Českého rozhlasu. Paní Katarína Bartíková: Pravidelně dvakrát za měsíc a jsou samozřejmě mimořádná zasedání. Poslanec Petr Skokan: Budete na to mít čas, kdyţ jste taková angaţovaná? Děkuji.

12

Paní Katarína Bartíková: Samozřejmě. Děkuji. Jenom dvakrát za měsíc jsem chtěla říci. Pardon. Poslanec Václav Mencl: Další otázka? Není, velmi vám děkuji. Prosím pana Miroslava Bobka. Pan: Mohu mít maličkou prosbu? Bylo by moţné trochu přeorganizovat sezení, protoţe my tady z této strany vůbec nevidíme na kandidáty. Můţeme poprosit, děkuji pěkně. Poslanec Václav Mencl: Myslím, ţe takto to bude lepší. Děkuji vám. Pan Miroslav Bobek: Dobrý den. Dámy a pánové, dovolte, abych se vám nejprve ve stručnosti představil a potom řekl několik vět o Českém rozhlase. Pokusím se vejít do pěti minut, coţ jako bývalý rozhlasák bych měl zvládnout, nebo dokonce v optimálním případě, pokud jsem ještě všechno nezapomněl, se do těch pěti minut přesně vejít. Vystudoval jsem sice zoologii, ale v rozhlase jsem působil aţ do konce minulého roku téměř dvacet let, kdyţ budu počítat i externí spolupráci, a přivedl mě tam v roce 1990 doktor Josef Kleibl, autor Meteoru a rozhlasový guru. Pak jsem tam prošel různými funkcemi od redaktora přes dramaturga aţ po šéfredaktora Českého rozhlasu 2 - Praha a potom ředitele Českého rozhlasu on-line, zakladatele Českého rozhlasu Leonardo, a vlastně v jistém smyslu jsem se podílel i na zakládání Radia Wave, to znamená stanice pro mladé. Ve chvíli, kdy takhle úplně krátce říkám svůj profesní ţivotopis, tak v podtextu myslím je znát to, ţe si k této instituci za dvacet let člověk musí vytvořit nesmírně silný vztah, a v případě Českého rozhlasu to samozřejmě umocňuje fakt, ţe to je instituce, která má skutečně pevné místo v historii Československa, respektive České republiky, to v té budově na Vinohradské 12 člověk prostě cítí. Současně je rozhlas plný vynikajících profesionálů nejrůznějších rozhlasových oborů, ale přesto, nebo moţná právě proto, jsem přesvědčen, ţe je nutno zamyslet se nad restrukturalizací této instituce. Rozhlas by totiţ měl zcela jistě v mým očích jaksi přetrvat i do budoucnosti, neměl by zemřít se svým posledním posluchačem, ale měl by se přizpůsobit měnícímu se prostředí. Kdyţ mluvím o měnícím se prostředí, tím myslím společenské změny, myslím nové potřeby a hlavně nové návyky lidí, myslím tím ale i technologické změny

13 naprosto zásadní a samozřejmě tím myslím i to, ţe tato instituce musí fungovat maximálně efektivně. Ve chvíli, kdy mluvím o změně návyků a o technologickém vývoji, tak všichni víme, ţe rozhlas nebo pohled na rozhlas se v průběhu času měnil a ţe rozhlas z doby, kdy vznikal ve 20. a 30. letech, byl úplně něco jiného neţ rozhlas v 60. a 90. letech a nyní. Rozhlas zcela jistě musí vyuţít nových technologických moţností, a to nemluvím jenom o digitalizaci, ale zkrátka o všech způsobech šíření programu tak, aby naplnil svůj smysl, to znamená poskytování veřejné sluţby. Ve chvíli, kdy jsem pouţil tato slova veřejná sluţba, tak samozřejmě to je věc, která pro mnohé je neuchopitelná, nicméně mě dnes na semináři, který se uskutečnil naproti, překvapilo, jak velký a rychlý vývoj v této oblasti proběhl, ţe je vlastně poměrně jasný konsensus na tom, co to veřejná sluţba je, co by měla naplňovat, a ţe na jedné straně to není bezbřehé se rozpínání na mediálním trhu, na druhé straně to není ani pouze umění nebo nějaká snaha o oslovení menšin. Dnešní rozhlas bohuţel, a zmínil to i pan Duhan dnes, má většinu publika ve vyšších věkových kategoriích, ale přitom veřejná sluţba by se vlastně měla vztahovat, měla by oslovovat veřejnost napříč věkovými kategoriemi. To také v souvislosti s restrukturalizací Českého rozhlasu chci zmínit a pokládám to za podstatné. Podobně jako to, ţe by se měl Český rozhlas orientovat na děti a ţe způsob jeho regionalizace by moţná zaslouţil hlubší diskusi. Nedíval jsem na hodinky, takţe nevím, jestli těch pět minut vyčerpávám nebo nevyčerpávám, ale na závěr bych ještě řekl to, ţe právě Rada by měla být v jistém smyslu garantem těchto změn, které se jistě promítnou i do mediální legislativy, ale současně by Rada nikdy neměla zasahovat do konkrétních programů, do konkrétních provozních věcí a podobně. To je asi pro tento okamţik všechno. Doufám, ţe na mě budou dotazy, které velmi rád zodpovím. Poslanec Václav Mencl: Děkuji vám a otevírám otázky. Kolega Bartoš. Poslanec Walter Bartoš: Moje první otázka. Říkal jste, ţe jste působil v Radiu Wave. Chtěl bych se zeptat, jak souvisí Radio Wave s takzvanou veřejnou sluţbou? Pan Miroslav Bobek: Já jsem neřekl, ţe jsem v Radiu Wave působil. Já jsem v rozhlase jako šéf Českého rozhlasu on-line vytvářel, nebo jsem byl garantem vytváření

14 webu, jehoţ snahou bylo poskytnout nějaký prostor mladým. Potom vlastně někteří z těch lidí, kteří se na vytváření webu podíleli, přešli do Radia Wave. Čili jaksi nevztahujme moje působení, nepřipisuji si zásluhu na tom, ţe bych Radio Wave jako takové budoval. Myslím si, ţe kdyţ se tady Radio Wave zmínilo, abych se k tomu rovnou postavil. Myslím si, ţe to, ţe Český rozhlas měl snahu vytvořit stanici pro mladé, je jeho velké plus. A veřejná sluţba? Ve vztahu konkrétně k Radiu Wave můţeme diskutovat o jeho programové náplni, o hudebních formátech, které se tam objevují, ale kdyţ to velmi zjednoduším, vůbec to, ţe tady je snaha oslovit řekněme mladší generaci, ono vymezení Radia Wave do nějakého rozpětí let je asi obtíţné, pokládám za skutečně potřebné a poskytovat relevantní informace přiměřeným způsobem všem věkovým skupinám veřejnosti je zásadní, a to, ţe stanice, konkrétně, kdyţ budeme mluvit o stanici pro mladé, poskytne prostor ţánrům, které se jinak do „éteru“ nedostanou, to je určitě plus. Pan poslanec Václav Mencl: Pan poslanec Kubata. Poslanec Václav Kubata: Děkuji. Dovolil bych se zeptat na dvě související otázky. První je tato. Vy jako člověk mající obrovské zkušenosti s Českým rozhlasem, protoţe jste tam působil, jak vy vidíte vztah Rady a vedení Českého rozhlasu? Potaţmo druhá otázka je, aţ kam se domníváte vy sám, ţe Rada Českého rozhlasu má být oprávněna zasahovat do řízení, nebo zdali vůbec nemá zasahovat do řízení rozhlasu a podobně? Děkuji. Pan Miroslav Bobek: Kdyţ se pokusím odpovědět co nejsrozumitelněji, tak Radu Českého rozhlasu vnímám jako svého druhu správní radu a neumím si představit správní radu, která říká, jaký stroj se má koupit, jak se má nějaký výrobek obrábět apod., čili z mého pohledu skutečně Rada by do standardního řízení podniku v ţádném případě zasahovat neměla, stejně tak by neměla zasahovat do programu. Domnívám se, ţe to je skutečně dohled nad naplňováním zákona, nad naplňováním toho, jakým způsobem je poskytována veřejná sluţba. Poslanec Václav Mencl: Pan poslanec Gazdík. Poslanec Petr Gazdík: Dobrý den, já bych se chtěl s dovolením zeptat, vás navrhlo Folklórní sdruţení České republiky, jaký je váš vztah k Folklórnímu sdruţení České republiky? Děkuji.

15

Pan Miroslav Bobek: Já jsem s folklórním sdruţením spolupracoval, právě kdyţ jsem vedl Český rozhlas Online spolu s nimi. Tohle sdruţení spolupracovalo s rozhlasem jako s celkem, ale spolu s nimi jsme vlastně připravili folklórní rádio, coţ dnes uţ je řekněme mrtvý produkt, ale byla to na internetu takový smyčka nebo set smyček, ve kterých se hrála produkce folklórních souborů v České republice a vlastně tím se otevřela řekněme nějaká cesta tomuhle sdruţení také do médií. Byl to určitý experiment nebo způsob, jak tuto produkci, která se váţe k naší historii, k našim tradicím, nabídnout naší veřejnosti, ale ono to potom mělo velký efekt ve vztahu k zahraničí, protoţe samozřejmě pro spoustu lidí to také nebylo zajímavé. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Pan kolega Skokan. Poslanec Petr Skokan: Vy jste tady naznačil některé z výzev, které dnešní doba přináší Českému rozhlasu. Myslíte si, ţe stávající vedení je schopno tyto výzvy přijmout a reagovat na ně? Pan Miroslav Bobek: Co myslíte stávajícím vedením? Český rozhlas uţ poměrně dlouhou dobu je bez ředitele, je tam jen prozatímní ředitel, který samozřejmě má řekněme omezený mandát, a to já vnímám jako problém. Čili pokud mám odpovědět na vaši otázku, tak stávající vedení je prozatímní a prostě nemůţe dělat to, co by mělo, ani to, jak jsem dnes slyšel, co by dělat chtělo. Poslanec Petr Skokan: Děkuji. Poslanec Václav Mencl: Hlásí se prosím ještě někdo? Není tomu tak, takţe já bych vám poděkoval a poprosil bych pana kandidáta Tomáše Böhma. Pan Tomáš Böhm: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce představil a krátce vám také přednesl svoji vizi nebo svoji představu, jak by měla fungovat Rada Českého rozhlasu. Jsem absolventem Vysoké školy ekonomické, potom jsem absolvoval postgraduál na University of London také v oblasti ekonomiky, takţe můj background je ekonomický. Pracoval jsem poměrně dlouhou dobu v oblasti ekonomiky, a to jak v pozici finančního

16 ředitele v investičním bankovnictvím, tak i v oblasti rychleobrátkového zboţí, nicméně od roku 1998 jsem působil v pozici postupně finančního ředitele, vydavatele a generálního ředitele společnosti Ringier, jednoho z největších vydavatelských domů v České republice, kde jsem skončil v roce 2006, a od roku 2006 resp. od začátku roku 2007 mám svoji vlastní firmičku v oblasti mediálního poradenství. Co se týká Rady Českého rozhlasu, myslím si, ţe Rada Českého rozhlasu při výkonu své činnosti musí vţdycky vycházet ze zákona o Českém rozhlasu, kde je její role definována. A tak, jak uţ tady zmiňovali mí předřečníci, základem je dohled nad dodrţováním výkonu veřejné sluţby, resp. já to vnímám jako dohled nad vyváţeností pořadů v rámci Českého rozhlasu, a to jak v oblasti zpravodajství, tak i v jiných oblastech. Nejedná se, jak říkám, jenom o zpravodajství, ale i o jiné oblasti, protoţe je spousta názorových skupin, které by měly být dejme tomu proporcionálně více v rámci vysílání Českého rozhlasu zastoupeny. Rada Českého rozhlasu je, tak jak ji vnímám já, kontrolní orgán Poslanecké sněmovny, který dohlíţí také na hospodaření Českého rozhlasu, coţ se projevuje např. schvalováním rozpočtu Českého rozhlasu, schvalováním závěrečného účtu, podílením se na tvorbě a schvalování strategických plánů a plánů středně a dlouhodobého rozvoje. Zdůraznil bych to, co tady říkal pan Bobek přede mnou, ţe Rada by v ţádném případě neměla zasahovat do tvorby a vysílání pořadů Českého rozhlasu. To je zhruba z mé strany všechno. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Prosím dotazy. Pan kolega Skokan. Poslanec Petr Skokan: Zdá se, ţe vy se zabýváte více ekonomikou. Chci se zeptat na váš názor na hospodaření Českého rozhlasu. Pan Tomáš Böhm: Děkuji za tu otázku. Co se týká hospodaření Českého rozhlasu, je těţké na to odpovědět bez toho, ţe by měl člověk k dispozici fakta. Já si v kaţdém případě myslím, ţe co se týče výdajů, co se týká investičních záleţitostí, je určitě spousta věcí, které by se daly dělat efektivněji. A to se týká i např. jednotlivých studií Českého rozhlasu, týká se to např. i počtu rozhlasových stanic. Ale doporučení, jak by to mělo vypadat, bych nechal na vedení Českého rozhlasu, protoţe, jak říkám, nemá Rada zasahovat do chodu Českého rozhlasu jako takového. Já očekávám od vedení Českého rozhlasu, ţe předloţí radě svoji vizi, svoji koncepci rozvoje Českého rozhlasu, kde toto bude také promítnuto.

17 Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Prosím další dotazy. Další dotazy nejsou. Dovolím si vám poděkovat. Pan Tomáš Böhm: Já děkuji také. Poslanec Václav Mencl: Poţádal bych pana Jiřího Floriana. Pan Jiří Florian: Dobrý den, pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, v médiích, konkrétně v České televizi, jsem činný 42 let. Nastoupil jsem v České televizi jako mladý inţenýr na přenosový vůz v roce 1968, pracoval jsem do roku 1990 v technice v různých funkcích, od roku 1990 jsem přešel do programu nejprve jako redaktor, potom jako dramaturg, později jako vedoucí tvůrčí skupiny, pak jako šéfdramaturg, nakonec jsem vedl program Televizního studia Brno a potom opět jako šéfdramaturg jedno z center České televize. S Českým rozhlasem jsem spolupracoval jako externista od roku 1990 do roku 2004, tj. 14 let, ukončil jsem spolupráci, jakmile jsem byl zvolen do Rady Českého rozhlasu. Tolik krátce můj profesní ţivotopis. Za tu dobu jsem prošel jak technickou stránku elektronického média, tak programovou, tak svým způsobem i ekonomickou, protoţe šéf programu se musí zabývat ekonomikou zcela jistě, ať se mu to líbí nebo ne. Tolik ze strany profesního ţivotopisu. V Radě Českého rozhlasu jsem působil jedno funkční období aţ do letošního února a za to funkční období jsem byl dvakrát zvolen předsedou. Co se týče činnosti rady. Rada, jakmile bude dovolena celá, bude asi muset jako první prioritní úkol vybrat a zvolit generálního ředitele, protoţe tenhle problém se tam táhne uţ od konce května, kdy byl zákonný termín volby a Rada nemohla tak učinit, protoţe není v kompletním sloţení. Pak bude muset někdy začátkem nebo v průběhu ledna zvolit novou dozorčí komisi, jejíţ mandát je dvouletý a končí. A pak samozřejmě je třeba říct, ţe Český rozhlas nepochybně čeká určitý proces restrukturalizace, který bude muset udělat nové vedení, a Rada je kompetentní k tomu, aby nejen schvalovala rozpočet a kontrolovala jeho plnění, ale také aby schvalovala dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje. Určitá opatření tam uţ byla provedena v průběhu roku 2009, kdy došlo k určitým úsporným opatřením, která se projevila velmi pozitivně v letošním roce, ale bude se muset v tomto procesu pokračovat. A v důsledku toho, ţe Rada schvaluje rozpočet, tak samozřejmě se také na tom bude podílet, protoţe tak, jak je rozvrţeno hospodaření Českého rozhlasu, tak uţ v roce 2013 je nebezpečí, ţe by se ocitl v červených číslech, a někdy

18 v roce 2015, pokud by se nic nedělo, uţ by mohl minus činit něco přes sto milionů, a to nelze připustit. Myslím si, ţe potenciál k tomu, aby rozhlas toto provedl, tam je. Je trochu problém v tom, ţe bude třeba udělat i určitou moţná programovou restrukturalizaci, protoţe stárne průměrný věk posluchačů Českého rozhlasu, takţe i v této oblasti bude potřeba vykročit nějakým novým směrem. To je asi vše, jinak jsem připraven na vaše otázky, protoţe nechci překračovat stopáţ. Poslanec Václav Mencl: Já vám děkuji. Prosím o dotazy. Pan kolega Skokan. Poslanec Petr Skokan: My jsme se tady od kandidátů dozvěděli řadu názorů na to, čím by se Rada Českého rozhlasu neměla zabývat. Čím si vy myslíte, ţe by se měla zabývat. Pan Jiří Florian: Ano, já bych to obrátil. Čím se Rada zabývat má, je dáno poměrně taxativně v zákoně o Českém rozhlase. Je to zákon 484 a konkrétně § 8. Tam v x-bodech přesně uvádí, čím se Rada zabývat má a naopak čím se zabývat nemá. Jeden z těch bodů, čím se zabývat nemá, je, ţe nesmí vstupovat do tvorby a vysílání programu, ale naopak schvaluje dlouhodobé programové záměry Českého rozhlasu. Jak víme, Český rozhlas má 22 stanic v současné době, takţe paleta je velmi široká. Pokud vám to takto stačí. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Paní poslankyně Levá. Poslankyně Ivana Levá: Já bych se chtěla zeptat, pokud budete zvolen a rozhodovalo by se o dlouhodobé strategii, jaký postoj byste zaujal k regionům, k regionálnímu vysílání Českého rozhlasu. Pan Jiří Florian: Regionální vysílání Českého rozhlasu vidím jako poměrně velmi důleţitou sloţku. Český rozhlas má studia ve všech krajských městech, ale myslím si, ţe bude třeba se nad vysíláními nějakým způsobem zamyslet a přehodnotit především z hlediska ekonomiky, protoţe tím, ţe je 22 stanic, které vysílají prakticky paralelně, tak bude otázka, ale to uţ bude záleţet na managementu Českého rozhlasu, jaké k tomu zaujme stanovisko a co radě předloţí. Ale samozřejmě bude určitě snaha vedení Českého rozhlasu, aby úsporná opatření, restrukturalizaci v negativním slova smyslu nepostřehl posluchač. To je určitě jasné. Ale přece jen si myslím, ţe pravděpodobně bych očekával, ţe vedení Českého rozhlasu

19 s nějakým návrhem na úpravu regionálního vysílání přijde. Ale teď nechci předjímat s jakým, takţe teď bychom vedli polemiku, co by bylo, kdyby bylo. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Prosím, hlásí se ještě někdo? Není tomu tak. Já vám velmi děkuji. Pan Jiří Florian: Děkuji i vám za to, ţe jste mě vyslechli. Poslanec Václav Mencl: Poţádal bych pana Pavla Hazuku. Pan Pavel Hazuka: Příjemné pozdní odpoledne, váţené paní poslankyně, páni poslanci, já se budu snaţit vystupovat skutečně velice krátce a konkrétně. Členem Rady Českého rozhlasu jsem byl dovolen v únoru 2008 a mandát mi skončil v únoru 2010. Za tu dobu člověk samozřejmě pozná práci Českého rozhlasu a ví, co obnáší činnost rady. O zákonu 484/1991 Sb., je zbytečné hovořit, ale myslím, ţe by mělo zaznít, ţe Rada musí sledovat další důleţité dokumenty, jako je statut Českého rozhlasu, jako je kodex Českého rozhlasu, a pochopitelně dokumenty, které vlastně vůbec řídí Radu Českého rozhlasu, tj. jednací, jehoţ součástí je volební řád. Tady zaznělo uţ hodně slov o restrukturalizaci. Určitě nutná je. Kdyţ se podíváme na to, ţe Český rozhlas má na trhu médií sledovanost necelých 20 % celkově a je skutečně 22 stanic, je nutné, aby se vedení Českého rozhlasu nad tímto zamyslelo. Další věcí je konečné dokončení rekonstrukce Vinohradská 12, které v podstatě uţ mělo být, a zdá se, ţe ten poslední termín, kdy by skutečně dokončení mělo být, je 30. dubna příštího roku. To je věc, která finančně velmi Rozhlas zatíţila, protoţe původní rozpočet byl navýšen, a je to částka, která se pochopitelně do hospodaření Českého rozhlasu musí nějakým způsobem promítnout. Proto uţ v roce 2009, kdyţ se připravoval rozpočet na letošní rok a bude se připravovat určitě nebo uţ se připravuje nebo je připraven na rok 2011, je nutno velmi šetřit, udělat rozpočet hospodárný. Vím, ţe prakticky ve všech strukturách Českého rozhlasu se o to vedení snaţí. Poslední, co bych chtěl říct, je právě to, ţe z devítičlenné Rady Českého rozhlasu, kdyţ jsme tři odešli v únoru, zbylo pět. A protoţe víte, ţe dvoutřetinová většina rozhoduje o důleţitých a zásadních věcech v Českém rozhlasu, tak nebylo moţné řešit vůbec ten vrcholný management Českého rozhlasu do té doby, dokud nebude dovolen. Proto jsem rád, ţe se tím vy, váš volební výbor a vůbec Poslanecká sněmovna zabývá a bude chtít tuto situaci nebo tento stav napravit. To je ode mě všechno. Děkuji.

20

Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Já jen k tomu bych si dovolil podotknout, ţe volební výbor k tomu skutečně přikročil v nejdříve moţném termínu, jak mohl, takţe opravdu jen chci říci, ţe sdílíme názor, ţe je to prioritní věc pro Poslaneckou sněmovnu a pro volební výbor samozřejmě. Děkuji. Kdo má prosím nějaké otázky? Pan kolega Skokan. Poslanec Petr Skokan: Kontrolní otázka – kolikrát se můţe opakovat členství nebo funkce ve výboru? Pan Pavel Hazuka: Dvakrát. Poslanec Petr Skokan: Děkuji. Poslanec Václav Mencl: V tomto výboru nepřetrţitě. (S úsměvem.) Kdo se prosím ještě hlásí o slovo? Nikdo. Já vám velmi děkuji. Pan Pavel Hazuka: Já také děkuji a na shledanou. Poslanec Václav Mencl: Poţádal bych pana Martina Herzána. Pan Martin Herzán: Přeji příjemné odpoledne. Abych se představil, jmenuji se Martin Herzán, jsem ţenatý, mám dvě děti. Středoškolským vzděláním jsem umělecký kovář a vysokoškolským vzděláním jsem doktor filozofie na Teologické fakultě. Povoláním jsem učitel nevidomých. Pokud se týká mimoprofesních aktivit, jsem spisovatel. Napsal jsem devět knih, zejména literatury faktu, ale i tři básnické sbírky. Co se týká dalších činností, jsem výtvarný umělec, malíř olejomalby, a právě se věnuji ještě dál uměleckému kovářství, jinak aktivista různých nevládních neziskových organizací a dobrovolník na oblastech. Tolik asi k představení. Máte-li otázky, klidně se ptejte. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Prosím o dotazy. Kolega Skokan. Poslanec Petr Skokan: Ano, já jsem dámu viděl později, takţe se dámě omlouvám, dáma má přednost.

21 Poslankyně Alena Hanáková : Dáma by klidně vydrţela. V kaţdém případě vy máte tak velmi široký záběr, ţe mě napadá pouze jedna otázka, jak toto všechno jste schopný zúročit právě v Radě Českého rozhlasu v případě, ţe byste byl zvolený. Pan Martin Herzán: Právě široký záběr je výhoda, neboť člověk má pak větší rozhled o společenských záleţitostech. A jelikoţ člen Rady Českého rozhlasu tam vlastně zastupuje veřejnost, tak o to je to důleţitější, kdyţ člověk má všeobecný rozhled. Poslanec Václav Mencl: Děkuji paní poslankyni. Paní poslankyně, ještě máte dotaz? Poslankyně Alena Hanáková: Já jsem se na to zeptala z toho důvodu, protoţe vaši předřečníci tady hodně mluvili o financích a o tom, jak je potřeba provést restrukturalizaci. A protoţe zřejmě ta šance moc vstupovat do programu, do náplně spíše není, tak právě proto se ptám, jak byste zúročil svůj všeobecný přehled nebo takový záběr. Pan Martin Herzán: Jedna věc je dívat se na to technicky z pohledu ekonomiky nebo z dalších takových těch technokratických věcí, další věc je dívat se na to z hlediska humanistického, coţ je spíše ta moje silnější stránka, neboť jsem doktor filozofie, takţe já bych se spíš zaměřoval na etickou stránku a na naplňování svobody slova tímto médiem, ale i naplňování toho, aby opravdu to médium bylo veřejnoprávní, aby skutečně mělo široký záběr, aby zde bylo opravdu pro všechny, pro mladé, pro střední generaci, i pro staré, pro obě pohlaví a vlastně i pro menšiny. To je právě výhoda veřejnoprávního média, ţe se zabývá i věcmi, kterými by se komerční rádia nikdy nezabývaly. Poslanec Václav Mencl: Paní poslankyně Hanáková nemá další otázku? Nemá. Paní poslankyně Levá – dávám dámám stále přednost, pane kolego Vidíme, jak vidíte. Poslankyně Ivana Levá: Děkuji. Já jsem tady viděla, ţe vás navrhuje Rada nevidomých a slabozrakých, a tak si myslím, ţe právě vy byste byl tou osobností, která by v Radě Českého rozhlasu tuto menšinu zastupovala, protoţe pro lidi, kteří nevidí, je rozhlas důleţitou součástí jejich běţného denního ţivota. Nevím, jestli mi to potvrdíte. Pan Martin Herzán: Je pravda, ţe rozhlas je jedním z mála médií, moţná asi tím nejlepším, které právě vyhovuje nevidomým a slabozrakým, protoţe samozřejmě další média

22 uţ vyţadují jiný a aktivnější přístup smyslů člověka. Takţe určitě máte pravdu, pro nevidomé je to velice podstatné a skutečně u rozhlasu tráví hodně svého času. Poslanec Václav Mencl: Pan poslanec Skokan. Poslanec Petr Skokan: Kterou ze svých dosavadních činností byste musel omezit, pokud byste se začal věnovat ještě Radě Českého rozhlasu? Pan Martin Herzán: Ze svých současných činností bych musel asi všechny omezit, protoţe členství nebo práce v Radě Českého rozhlasu je docela náročná, byť schůze nejsou tak časté. Ale pokud se tomu chce člověk opravdu věnovat a studovat materiály a přinášet nějaké podněty sám a nebýt jen do počtu, tak určitě bych musel omezit spoustu věcí, i bohuţel rodinu, ale počítá se s tím. Poslanec Václav Mencl: Hlásí se ještě někdo? Není tomu tak, já vám děkuji. Pan Martin Herzán: Prosím. Poslanec Václav Mencl: Nyní by promluvila paní Zdeňka Hůlová, která ale ze závaţných důvodů se omluvila a poţádala o představení pana kolegu Kubatu. Poslanec Václav Kubata: Dámy a pánové, paní dr. Hůlová opravdu dnes zde nemůţe být z velmi váţných důvodů a po dohodě s panem předsedou jsme souhlasili s touto formou. Dostal jsem její ţivotopis, takţe si dovolím odcitovat pár základních údajů pro povědomost našeho výboru. Paní dr. Hůlová je absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je to dlouholetá pracovnice v mediální oblasti. Za svoji profesní kariéru jako vědecký pracovník v Ústavu státu a práva ČSAV vlastně ihned po 90. roce nebo v 90. roce začala pracovat na mediální problematice nebo v oblasti médií, a to sice na Úřadu předsednictva vlády jako poradkyně ministra, vládní Rada, vedoucí oddělení hromadných sdělovacích prostředků, následně potom byla členka Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání, poradkyně předsedy, a následně externí členka komise pro sdělovací prostředky, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu ČNR jako právní a mediální expert. Od března 1993 do prosince 1994 byla v Radě ČTK jako předsedkyně. Od listopadu roku 1994 do listopadu 2000 pracovala

23 v Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání jako místopředsedkyně a tisková mluvčí. Ke konci mandátu pět měsíců jako předsedkyně. Dále pracovala od května 2001 do května 2007 v Radě České televize, byla místopředsedkyní a členkou. V letech 2008 aţ 2009 byla také poradkyní ministra vnitra, náměstka pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví. Od září 2009 pracuje doposud v Městské knihovně v Praze na právním odboru. Je zároveň členka arbitráţní komise Rady pro reklamu. Podílela se na vzniku nebo korekcích téměř veškeré mediální legislativy, která zde po roce 1990 byla schválena nebo projednávána. Působila jako konzultantka v mnoha mediálních kauzách i v legislativních kauzách a zároveň paní dr. Hůlová má i vědeckou a expertní činnost, je i autorka nebo spoluautorka několika publikací. Toto jsou informace, které jsem slíbil, ţe předloţím. Poslanec Václav Mencl: Já vám děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu, protoţe se do ní přihlásila paní poslankyně Levá, chce něco dodat. Poslankyně Ivana Levá: Ano. Protoţe tady paní Hůlová není, já bych také o ní chtěla říct alespoň jednu hezkou větu. Ona skutečně mediální právo umí a myslím si, ţe v této oblasti uţ odvedla obrovský kus práce. Vše. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Chce prosím ještě někdo něco dodat? Není tomu tak. Já děkuji paní kolegyni i panu kolegovi a poprosil bych paní Marii Jílkovou o slovo. Paní Marie Jílková: Dobré odpoledne, váţení členové volebního výboru, já se vám krátce představím. Jmenuji se Marie Jílková. Narodila jsem se v Olomouci a polovinu svého ţivota jsem proţila v Šumperku, teď další polovinu ţiji ve vesnici Dolní Studénka nedaleko Šumperka. V Šumperku jsem pracovala celý ţivot. Vystudovala jsem strojní průmyslovku v Šumperku, takovou malou poznámku – jsem spoluţačka Jana Zajíce, který se upálil v roce 1969. Potom jsem absolvovala vysokou školu, strojní fakultu na VUT v Brně. Mám čtyři dospělé syny. Během své mateřské dovolené, kdy se mi v říjnu 1989 narodil čtvrtý syn, rozhodla jsem se vystudovat obor, který jsem za totality tajně studovala, coţ byla teologie, takţe jsem od roku 1990 do roku 1995 vystudovala nejen teologii, ale i pedagogiku na Univerzitě Palackého v Olomouci, abych mohla učit, coţ mi nebylo umoţněno v době totality.

24 Co se týká mé následující činnosti, v roce 1997 jsem vstoupila do Sdruţení Opora a naděje ţenám, pomoc a poradenství pro ţeny a dívky, a tam jsem aţ doteď. Toto sdruţení zřídilo porady pro ţeny a dívky v tísni po celé republice a já jsem byla regionální ředitelkou pěti poraden na Moravě. Tyto poradny nejen vykonávají poradenskou činnost, ale velký díl práce je práce s mládeţí, a to přednášky rodinné a sexuální výchovy, se kterými jsem po těch 15 let kaţdoročně navštívila 24 škol našeho regionu, kde jsem měla moţnost s mladými lidmi diskutovat tyto závaţné otázky a také ze své praxe dávat příklady. Vloni jsem odešla do důchodu, ale pracuji v poradně zatím jako dobrovolnice. Co se týče mé práce v Radě Českého rozhlasu, i kdyţ jsem byla nominovaná, jsem od loňského roku členkou strany TOP 09 a v ní jsem doposud vykonávala funkci regionální místopředsedkyně a členky krajského výboru. Vzhledem k nominaci jsem tyto funkce pozastavila a pokud bych byla zvolená, tak bych je samozřejmě ukončila. Myslím si, ţe Český rozhlas má velkou zodpovědnost, co se týče i výchovy mládeţe i povědomí veřejnosti. Myslím si, ţe on jediný můţe zařazovat pořady vzdělávací, pořady, které se týkají činnosti právě neziskovek nebo pro podporu občanské společnosti. Já mám zkušenosti s charitou a s neziskovkami a vím, ţe je moc dobré, kdyţ se v rozhlase objeví pozitivní zprávy, ţe nejen negativní děje se dějí u nás, ale je mnoho lidí, kteří se zabývají právě pomocí těm, kteří se dostali do nouze. A zároveň mladí lidé potřebují mít vzory správného morálního a etického chování. Já to vím sama z přednášek, kdy těţko hledám nějaké pozitivní vzory. A naopak kdyţ potom slyším v rozhlase zprávu jako nedávno, ţe nějaká paní podnikatelka zřídila kavárnu v nemocnici Motol, kde zaměstnává na tři směny rodiče dětí nemocných, tak si myslím, ţe to je velice pozitivní. Chtěla bych být, pokud budu zvolená, platnou členkou, která by v radě podporovala tyto aktivity Českého rozhlasu a stanic, jsou některé jako třeba Radioţurnál, které se tím dosti zabývají, a na druhou stranu zase mám i negativní zkušenosti, kdy třeba nějaké váţné téma se znehodnotí tím, ţe hudební redaktor tam vloţí nějakou písničku, která se k tématu nehodí, nebo redaktor si plete informování s komentářem nebo kdyţ se komentuje nějaká událost v náboţenském ţivotě, tak je poznat, ţe on nezná terminologii a nevyjadřuje se správně, jak by měl. To by tak asi bylo k mému představení. Poslanec Václav Mencl: Děkuji a prosím dotazy. Pan kolega Skokan. Poslanec Petr Skokan: Radila byste se o problémech Českého rozhlasu s manţelem?

25 Paní Marie Jílková: Ano, určitě. (S úsměvem.) Já nejen s manţelem, ale uţ jen to, ţe jsem byla nominovaná, uţ mně známí a přátelé dávali podněty, co se jim líbí, nelíbí, takţe myslím si, ţe ano. Poslanec Václav Mencl: Pan kolega Kubata. Poslanec Václav Kubata: Já bych si dovolil malilinko oponovat – a teď to říkám opravdu velmi pokorně. Z titulu členky Rady nemáte moţnost zasahovat do programu. Paní Marie Jílková: Nemám, já vím. Poslanec Václav Kubata: Ale chápu to tedy tak, ţe určitou problematikou, které byste se chtěla věnovat, byste dokázala jaksi zastupovat posluchače, tzn. občany, a případně dávat podněty k upřesnění nebo k nápravě, ale nikoliv tak, ţe byste přímo intervenovala do programu. Paní Marie Jílková: Určitě. Já myslím, ţe to není úkol Rady Českého rozhlasu, ta má jasně stanovené své úkoly v zákoně 484, jak jsme o tom uţ mluvili. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Hlásí se prosím ještě někdo? Není tomu tak. Já vám děkuji. Paní Marie Jílková: Také děkuji. Poslanec Václav Mencl: Poţádal bych pana Pavla Kopřivu. Pan Pavel Kopřiva: Dobrý den, váţené paní poslankyně, váţení páni poslanci, já se jmenuji Pavel Kopřiva, jsem z Brna, moţná pár bodů z mého curriculum vitae. Po gymnáziu jsem vystudoval Lékařskou fakultu v Brně, kde jsem pak působil 12 let jako odborný asistent na katedře preventivního lékařství resp. dříve se to jmenovalo Hygiena a epidemiologie, kde jsem se zabýval především genetickými problémy, výzkumem genetiky, a posléze jsem přednášel i na ostatních fakultách, jako byla přírodovědecká, pedagogická, filozofická, učitelské obory jsem přednášel v biologii dítěte a hygienu školního vyučování. Po roce 1990 mně byl vzhledem k mému zdravotnímu stavu přidělen invalidní důchod. Začal

26 jsem tudíţ se rozhlíţet po tom, co bych dělal dál, protoţe na fakultě vzhledem k tomu, jaká tam vládla situace po revoluci, jsem jiţ nemínil zůstat. Tak jsem se rozhodl zaloţit vydavatelství a od té doby, vlastně je to jiţ 20 let, se zabývám vydáváním muziky, knih, a to především v minulých letech si myslím, ţe jsem udělal takovou docela zásluţnou práci, protoţe jsem zdigitalizoval veškeré archivní nahrávky, které se týkaly moravského a hlavně brněnského regionu z hlediska folkové a rockové hudby. Takţe nutno říci, ţe třeba se mi podařila věc, která si myslím, na kterou jsem hrdý, ţe jsem některé ty kapely, které uţ dávno měly pocit, ţe jsou v uměleckém důchodu, tak jsem je znovu oţivil a ony začaly některé poté, co jsem jim vydal nějaké nové cédéčko, tak začaly znovu hrát, z čehoţ mám radost, samozřejmě. Kromě téhle vydavatelské činnosti se zabývám více neţ skoro 25 let pořadatelskou činností. Byl jsem dlouhá léta – myslím, ţe to je 15 let – spolupořadatelem festivalu, který se jmenuje Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou, coţ je velice renomovaný folkový a dneska uţ alternativní festival. A posledních 11 let se k mému jménu vztahuje festival, který se jmenuje Festival Slunce, coţ je multiţánrový festival, který se odehrává ve stráţnickém zámeckém parku kaţdé léto. Kromě toho ještě z mých zkušeností s médii bych určitě řekl to, ţe jsem 12 let v Českém rozhlasu v Brně působil jako externí redaktor. Měl jsem tam svůj pořad, který se zabýval nonarteficiálními druhy hudby, samozřejmě především té, které jsem viděl a vidím, to znamená folkové a rockové. Celý svůj ţivot se věnuji aktivně muzice a myslím si, ţe to uţ vydrţím aţ do smrti s touto aktivitou. Vzhledem k mým pracovním aktivitám se samozřejmě pohybuji v mediálním prostředí a své zkušenosti z tohoto prostředí jsem vyuţil i pro práci v občanském sdruţení Náhradní rodinná péče, která mne nominovala do této rady, kde jsem v posledních letech působil jako odborný konzultant jak v oboru biologie dítěte, jak v oblasti PR. Jinak samozřejmě vţdycky, kdyţ jsem přednášel, tak jsem se snaţil svým studentům zpodobnit a vypodobnit téma, o kterém jsem přednášel, aby to lépe pochopili. Takţe pokud já jsem prostudoval všechny materiály, které se týkají Rady Českého rozhlasu, tak já ji trošku chápu jako orgán, který by měl – obrazně řečeno, samozřejmě – vytvářet pomyslný polštář mezi zákonodárným sborem, to znamená Poslaneckou sněmovnou, a vedením Českého rozhlasu. A na druhou stranu by samozřejmě tahle rada měla zprostředkovat i komunikaci s koncesionáři, tedy s poplatníky koncesionářských poplatků. Ve své práci v radě bych se asi chtěl především věnovat tomu, aby byly účelně vynakládány prostředky, které plynou do Českého rozhlasu od koncesionářů, čili především

27 kontrole hospodaření této veřejnoprávní instituce. Z toho samozřejmě vyplývá má podpora takovému vedení Českého rozhlasu, které by vedlo k urychlenému dokončení rekonstrukce budovy na Vinohradské a samozřejmě efektivita z hlediska nejpříznivějšího působení z hlediska plátců rozhlasových poplatků. A dále bych určitě podpořil takovou volbu nového vedení Českého rozhlasu, které bude mít ve svém programu prosazování takové struktury Českého rozhlasu, která povede k zefektivnění práce z hlediska právě současné ekonomické situace České republiky. A samozřejmě se zachováním všech úkolů, které má Český rozhlas ze zákona dán a jako médium veřejné sluţby má naplňovat. A moţná jako takový poslední bod, který bych řekl, ţe jedna z forem práce rady, která by mohla souviset s tím, co bych tam chtěl dělat, je moţná jakási tendence k většímu otevření rady především k ostatním mediálním expertům z celoevropského prostoru. To znamená, ţe by měla skutečně se podívat, jak se to dělá venku, a někdy moţná nevymýšlet sama to, co uţ je třeba někde lépe a radostněji vymyšlené. To je asi tak co bych chtěl říci. Poslanec Václav Mencl: Děkuji vám a prosím o dotazy. Nikdo se nehlásí. Významně se dívá, ale ne. Tak přece, pan kolega Skokan. Poslanec Petr Skokan: Vy jste se zmínil, ţe jste vytvářel jakýsi archiv rockové hudby. Myslíte si, ţe rocková hudba patří do Českého rozhlasu a ţe je tam přiměřeně zastoupena? Pan Pavel Kopřiva: Patří do Českého rozhlasu a je tam velmi málo zastoupena. A myslím si, ţe zvlášť v těch regionálních studiích, kde by se našla určitě v archivu spousta zlatého fondu, se bohuţel omílají pořád ty stejné písně a na tento zlatý fond se zapomíná. Mluvím třeba o situaci v Českém rozhlasu v Brně, docela dobře tu situaci tam znám. Takţe rozhodně více rockové hudby samozřejmě ve všech těch částech, které rocková hudba dneska má. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Hlásí se, prosím, ještě někdo? Není tomu tak. Já vám děkuji a prosím pana Vladislava Kučíka. Pan Vladislav Kučík: Váţení členové volebního výboru, jsem nominován do Rady Českého rozhlasu Nadačním fondem Ceny Jana Zajíce z Vítkova u Opavy, jehoţ jsem

28 zakladatel, jsem jeho čestným ředitelem. Fond nese jméno moravského studenta Jana Zajíce, nositele Masarykova řádu in memoriam, který v roce 1969 přinesl stejnou oběť proti zvůli a násilí jako Jan Palach. Náš regionální nadační fond uděluje svoje ceny mladým lidem za jejich studijní, pracovní i další úspěchy a činy. Měl jsem tu čest cenu fondu předat i za záchranu lidského ţivota. Jsem absolventem Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění. Problematiku médií jsem přednášel na vysoké škole. Před 15 lety jsem byl také jmenován, nebo zvolen členem Rady České televize. Jsem autorem řady knih a scénářů. Získal jsem hlavní cenu na světovém televizním festivalu v Japonsku, byl jsem také nominován k udělení Státní ceny za literaturu. Domnívám se, ţe by v Radě Českého rozhlasu měl pracovat i zástupce uměleckého světa, protoţe toto médium není jen zpravodajské, ale prezentuje i mnohé umělecké ţánry. Pokud se týká mojí případné práce v Radě Českého rozhlasu, její zaměření je prosté: dodrţování příslušného zákona. A to tu uţ v mnoha variantách zaznělo, jaké povinnosti radního jsou. V této chvíli je hlavním úkolem Rady Českého rozhlasu zvolit generálního ředitele. Provizorium tohoto média trvá uţ řadu měsíců a neprospívá jeho stabilitě. Český rozhlas potřebuje mít svého generálního ředitele s jasným mandátem, ředitele, který bude obnovenou Radou Českého rozhlasu vybrán na základě kvalitního projektu s výraznou vizí veřejné sluţby i v tomto nelehkém čase úspor a hledání nových či jiných variant. Nad zákon je tu ale ještě jedna věc, kterou chci zmínit: rady veřejnoprávních médií byly zřízeny i proto, aby se staly jakýmsi svorníkem mezi oním médiem a Poslaneckou sněmovnou. Čili já za sebe mohu slíbit kvalitní komunikaci se Sněmovnou, se všemi jejími poslaneckými kluby a jsem připraven jako případný zástupce široké veřejnosti v Radě Českého rozhlasu řešit s poslanci případné problémy a nuance práce tohoto média veřejné sluţby. Děkuji. Poslanec Václav Mencl: Já vám děkuji a prosím váţené kolegy o otázky. Nikdo se nehlásí, takţe vám velmi děkuji. Pan Vladislav Kučík: Také děkuji. Poslanec Václav Mencl: Poţádal bych paní Lenku Mazuchovou.

29 Paní Lenka Mazuchová: Dobré odpoledne, váţení členové volební komise, váţený pane předsedo. Já jsem byla oslovena několika neziskovými organizacemi, abych se ucházela o členství v Radě Českého rozhlasu. Dospěla jsem k závěru, ţe to přijmu z toho důvodu, ţe těch neziskových organizací bylo kolem osmi a jsou to neziskové organizace, které se starají vesměs o naše handicapované spoluobčany. A v jedné neziskové organizaci jsem 15 let střídavě předsedkyně správní rady a předsedkyně nadačního fondu. A myslím si tedy, ţe zastupovat v Radě Českého rozhlasu nemalou část našich handicapovaných spoluobčanů by také nebylo špatné, i kdyţ spousta mých předřečníků je nominována také podobnými ne-li stejnými organizacemi. Co se týče, kdyţ jsem tady poslouchala všechny projevy nebo představování mých předřečníků, tak já o sobě mohu říci s čistým svědomím, ţe ţádnou zkušenost nemám typu ekonomického vzdělání nebo nějaké činnosti v nějakém médiu. Ale zase na druhou stranu mohu nabídnout komunikativnost, mohu nabídnout otevřenost, mohu nabídnout ohromný styk s občany a mohu nabídnout své vzdělání humanitního směru, vystudovala jsem český jazyk a myslím si, ţe i členové Rady Českého rozhlasu by se měli zaměřovat nejenom na ten chod, na ekonomiku a tak dále, ale i na čistotu českého jazyka, coţ si myslím, ţe zvláště pak na některých novějších stanicích je poměrně zanedbáváno. Takţe to by byl můj přínos, stala-li bych se členkou Rady Českého rozhlasu. Jinak v mých propozicích, v podkladech, které jsem dávala, kdyţ jsem si kandidaturu podávala, máte napsáno, ţe mám humanitní vzdělání a věnuji se v současné době politice, a toto by, práce v Radě Českého rozhlasu by mne zajímala. Děkuji. Poslanec Václav Mencl: Já vám děkuji a prosím o dotazy. Pan kolega Skokan. Poslanec Petr Skokan: Vy jste se zmínila, ţe spolupracujete s celou řadou občanských sdruţení. Proč si vás právě toto vybralo jako kandidátku a se kterými dalšími ještě spolupracujete? Paní Lenka Mazuchová: Jsem předsedkyně Nadačního fondu Slunce, potom spolupracuji ve Středočeském kraji v Příbrami s Permoníčkem, kde se starají, jestli to chcete vyjmenovávat, tak se tato nadace stará o děti, jejichţ rodiče, resp. jejichţ otcové byli nějak zraněni při práci v tamějších strojírnách. Pak je to v Poděbradech, je to Srdce, kde také mám určité kontakty a i jimi jsem byla oslovena. To jsou tři, co jsem říkala. Další je v Berouně, obecně prospěšná společnost, která se jmenuje téměř stejně jako ta první, která mne

30 nanominovala, to je Slunce, a tady se to jmenuje Slunce všem, takţe jsou to tyto obecně prospěšné společnosti, neziskové organizace, nadační fondy. Poslanec Václav Mencl: Děkuji vám. Má, prosím, ještě někdo nějaký další dotaz? Nevidím, takţe vám děkuji. Poţádal bych paní Lucii Orgoníkovou. Paní Lucie Orgoníková: Pěkné odpoledne, děkuji za pozvání a moţnost představit se. Moje zkušenost s médii je spíše z druhé strany, a to, ţe jsem byla dříve mluvčí Úřadu vlády, moţná si mne někteří z této pozice pamatujete. Byla jsem mluvčí sociální demokracie a o členství v Radě Českého rozhlasu se ucházím čistě z profesních důvodů, protoţe mne to zajímá, obor média mne zajímá uţ několik let. Z tohoto důvodu bych byla ráda členkou Rady Českého rozhlasu. Rada Českého rozhlasu, jak uţ tady bylo několikrát řečeno, kontroluje dodrţování zákona, zda Český rozhlas se drţí svých pravidel stanovených zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání a o Českém rozhlasu. Jinak nevím, co dál bych k tomu dodala, protoţe tady všichni předřečníci uţ řekli všechno. Poslanec Václav Mencl: Děkuji vám a prosím o otázky. Pan kolega Skokan: Poslanec Petr Skokan: Čím se zabývají České doteky hudby? Paní Lucie Orgoníková: Hudbou. Kulturou a hudbou. Poslanec Petr Skokan: To jsem vytušil z názvu. Paní Lucie Orgoníková: To je kvartet, který hraje, vystupuje v různých i kostelech a dalších institucích. Poslanec Václav Mencl: Prosím další dotazy. Paní poslankyně… Poslankyně Alena Hanáková: Ráda bych se zeptala, jestli máte představu, z jaké strany provádět a podporovat jakési finanční okrájení v rámci celého velkého obsahu, čím se Český rozhlas zabývá.

31 Paní Lucie Orgoníková: Hospodaření nebo to, jaké je rozdělování financí v Českém rozhlasu, je záleţitost především managementu Českého rozhlasu. A Rada Českého rozhlasu pouze kontroluje, zda tyto prostředky jsou rozdělovány tak, jak mají být, a zda je dodrţován rozpočet. Poslankyně Alena Hanáková: Ptám se z toho důvodu, jestli Rada Českého rozhlasu samozřejmě nemůţe do toho zasahovat, ale můţe ovlivňovat, tak se vás ptám, jestli byste vy konkrétně měla jakousi vlastní představu, kde by bylo lepší třeba peníze přesunout a podporovat zvýšené výdaje a naopak, kde by bylo lepší je trošku utlumit. Paní Lucie Orgoníková: Myslím si, ţe tam je řada věcí, které se dají zlepšit v Českém rozhlase. Je tam i řada nemovitostí, které nejsou nijak vyuţity a je k nim potřeba se nějak postavit, buď je prodat nebo pronajmout, ale rozhodně neplatit pouze náklady na jejich údrţbu. Vím, ţe tam některé takové nemovitosti mají, kde se pouze platí elektrika, ochrana, údrţba. Další je, ţe samozřejmě má Český rozhlas několik stanic. Myslím, ţe i tam se dá šetřit na různé duplicitě činností.Takţe můţou si navzájem vypomáhat a nemusí mít několik redaktorů v jedné stanici a ten samý počet redaktorů v jiné. Poslanec Václav Mencl: Děkuji paní poslankyni Hanákové a je ještě, prosím, nějaký dotaz? Není tomu tak, takţe vám děkuji. A poţádal bych pana Miloše Rejchrta. Pan Miloš Rejchrt: Váţený pane předsedo, dámy a pánové, děkuji za čest, kterou jsme mi prokázali pozváním na půdu Poslanecké sněmovny, a za příleţitost sdělit vám své představy o práci v Radě Českého rozhlasu, do které kandiduji a kam mne nominovala Ekumenická rada církví v České republice. Jmenuji se Miloš Rejchrt, jsem evangelický farář, pracující důchodce. Touto aktivitou poněkud doháním jakýsi profesní skluz; 17 let do roku 89 jsem pracoval jako topič parních kotlů III. třídy. Rozhlas jsem tam ovšem poslouchal, někdy i Československý, a pak jsem působil v Českém rozhlase od roku 94 do roku 2000 ve funkci redaktora náboţenské redakce. Cílem mého eventuálního působení v této radě je Český rozhlas jako instituce, kterou veřejnost bude uznávat jako setrvalou součást národní identity. Vzácný veřejný statek, prameniště hodnot estetických, kulturních i mravních a téţ jako vlídného pomocníka při hledání orientace v proudech a vírech současného světa.

32 Jsem rád, ţe k dosaţení těchto cílů není třeba v Českém rozhlase provádět revoluci. Jednak jsou tyto cíle dobře definovány v Kodexu Českého rozhlasu a jednak v Českém rozhlase pracuje větší neţ malé mnoţství lidí, kterým se tyto cíle kryjí se smyslem jejich ţivota. Co se Kodexu Českého rozhlasu týče, je to dokument převelice závaţný – vţdyť úkolem Rady Českého rozhlasu je předkládat jej Poslanecké sněmovně, a také pro pracovníky Českého rozhlasu je i právně závazný. Vyţaduje proto pečlivou údrţbu a aktualizaci. Té bych se rád věnoval a také bych chtěl dohlíţet na jeho dodrţování. Spolu se svým souvěrcem Janem Ámosem Komenským vyznávám, ţe svoboda je nejcennější statek člověka spolu s ním stvořený. A chtěl bych především, aby byla pravda to, co Kodex Českého rozhlasu postuluje, totiţ, ţe ČRo přispívá k vytváření prostoru pro svobodu slova, myšlení a tvorby, v němţ můţe vyrůst demokracie. Za druhé bych rád napomohl tomu, aby Český rozhlas plnil, cituji z Kodexu: „Úlohu jedné z nejvýznamnějších kulturních institucí v České republice.“ Aby poskytoval, cituji: „Nabídku programových sluţeb, jeţ provozovatelé vysílání s licencí běţně neposkytují.“ Jeví se mi důleţité, aby Český rozhlas nikdy nepovýšil kritérium sledovanosti pořadů nad jejich kvalitu. Však posluchač není jen pasivní konzument, ale spolupracovník. On totiţ svým poslechem dotváří konečné vyznění rozhlasového produktu. Bude-li se rozhlas posluchači podbízet a předpokládat jeho špatný vkus, posluchač se mu špatným vkusem odvděčí. Rozhlas také vychovává. I tehdy, kdyţ si toho není vědom a kdyţ to ani nechce. Rád bych napomohl tomu, aby do ţivota vstoupila krásná zásada v kodexu zakotvená, ţe, cituji: „Vyjadřování ve vysílání musí působit jako vzor správného uţívání jazyka. Slovní formulace uţité hlasateli, moderátory a redaktory by se měly vyhýbat frázím, klišé nebo jinému zplošťování obsahu jazyka.“ A teď, jak těchto cílů dosáhnout? Prakticky nemůţe rada působit na Český rozhlas jinak neţ přes generálního ředitele, skrze něj a s ním. A jakého ředitele či ředitelku by měla rada zvolit? Ivan Hlinka kdysi pronesl výrok, který by měl být krédem i budoucího ředitele Českého rozhlasu. Kdyţ se ho ptali na recept, jak dovést muţstvo ke zlaté olympijské medaili, odpověděl: Dát hráčům svobodu a umět poradit. Ředitelem Českého rozhlasu musí být osobnost, která se nebojí svobody druhých, umí si vybrat ty správné hráče a svobodu jim pak dává nikoli z bezradnosti. Musí se vyznat, musí umět poradit, musí to být člověk, který má autoritu a je pracovníky rozhlasu váţen, protoţe v oblasti médií, nejlépe rozhlasu, uţ také něco odpracoval a výsledky jeho práce jsou známy. S takovým ředitelem můţe pak rada dosáhnout i dobrých výsledků. Přitom nepotřebuje mít s ředitelem vztahy přátelské. Je přece jenom

33 orgánem kontrolním a přátelé se kontrolují těţko. Stačí, kdyţ bude s ředitelem komunikovat vstřícně a dělně a kdyţ je bude spojovat přátelský, moţná aţ láskyplný vztah k instituci s krásným jménem Český rozhlas. Děkuji vám za pozornost. Poslanec Václav Mencl: I já vám děkuji a prosím o dotazy. Pan kolega Kubata. Poslanec Václav Kubata: Já bych se přece jenom vás chtěl zeptat, cítím směr, kterým hlavně zaměřujete jakoby svoji případnou budoucnost člena rady, ale – souhlasím s tím, ţe ředitel nemusí být tzv. kamarád nebo není kamarádem, ale jest pravdou, ţe ředitel zodpovídá za obrovský majetek mu svěřený a zodpovídá za naplňování zákonů. A jestli se mohu zeptat, jak byste se choval, protoţe z určitých náznaků, které tady byly zmíněny, cítíme, ţe finanční stabilita Českého rozhlasu není bůhvíjaká. Ne, ţe by byla špatná, to jsem tím neřekl, ale prostě byly doby zlé, byly doby dobré, teď se zdá, ţe jsou spíš před námi trošku diskuse o dobách zlých. Jak vy byste v tomhle viděl roli rady ve vztahu versus ředitel? Pan Miloš Rejchrt: Přiznám se vám, ţe o těchto věcech jistě poslanci vědí více neţ já, protoţe dostávají také kaţdoroční zprávu Českého rozhlasu. Dovedu si představit, ţe bych se s tím problémem nějak seznamoval, pronikal do něj, asi i pracně a dlouho, aţ by ten problém nastal. Teď vám na tuto otázku odpovědět neumím.

Poslanec Václav Mencl: Není ţádný další dotaz? Děkuji vám a poţádal bych paní Stanislavu Spoustovou. Paní Stanislava Spoustová: Pane předsedo, dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Přicházím s nominací, kterou jsem získala od vzdělávací instituce, která se zabývá marketingem zejména, kromě marketingu také působí v oblasti mediální komunikace, copyrightingu a podobně. Moje spolupráce s touto organizací byla na bázi lektorování v oblasti rétoriky, tedy mluveného slova, a také etiky. V současné době ale působím ve vedení jedné střední školy. A mimo jiné je mojí povinností a mými úkoly působit i jako hodnotitel, organizátor, ale také jako člověk, který umí komunikovat a působí na pozitivní vytváření prostředí v dané instituci. Všechny tyto vlastnosti a schopnosti bych ráda vyuţila v Radě Českého rozhlasu a přinesla další pozitiva.

34

Poslanec Václav Mencl: Otevírám, prosím, rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Moţná jsem to nepostřehl, ta instituce Central European Social Art Institute je… Paní Stanislava Spoustová: Ano, je to Central European Advertising Art Institut a tato vzdělávací instituce se zabývá marketingem, copyrightingem, působí v oblasti jako vysoká škola. Poslanec Václav Mencl: A má tedy statut vysoké školy? Paní Stanislava Spoustová: Má statut vysoké školy a já jsem tam působila jako lektorka v oblasti etické a rétoriky. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Kdo se, prosím, dále hlásí? Poslankyně Alena Hanáková: Takţe dá se říci, ţe vy byste napínala síly spíše na tu vzdělávací část programu, případně, v rámci Českého rozhlasu? Paní Stanislava Spoustová: Určitě mohu říci, ţe na tom, aby Český rozhlas dál zůstal institucí, která je velmi pozitivně hodnocena, mi velmi záleţí. Chtěla bych, aby byl institucí, která bude nejenom vzdělávat, vychovávat, ale dál i stmelovat. Která bude namířena ke všem menšinám, ke všem v této společnosti. A skutečně bude i nadále působit jako organizace, která je po kulturní stránce na vrcholu. Poslanec Václav Mencl: Má ještě někdo, prosím, další dotaz? Ne. Tak teď vám děkuji. A poprosil bych pana Petra Šafaříka. Pan Petr Šafařík: Váţené paní poslankyně, váţení páni poslanci, váţené dámy a pánové, děkuji volebnímu výboru Poslanecké sněmovny za moţnost se zde představit. Krátce k mé osobě – vyučuji na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a jsem také nezávislým publicistou. Mediální problematikou se zabývám odborně i publicisticky poměrně dlouhou dobu a část témat, jimiţ jsem se zabýval, pojednávala o situaci veřejnoprávních médií také v zahraničí, takţe myslím, ţe mám určité srovnání.

35 Pokud jsem řekl, ţe se tématy mediálními zabývám delší dobu, tak by to u 37letého člověka mohlo znít zvláštně, takţe jsem s sebou vzal jako doklad čestné uznání o vítězství v jedné soutěţi vypsané generálním ředitelem Českého rozhlasu v roce 1993. Nevím, jestli je přípustné, ţe bych to dal kolovat členům výboru… Poslanec Václav Mencl: Je to vaše představení, takţe... Pan Petr Šafařík: K mému vztahu k Českému rozhlasu a představě o médiích veřejné sluţby – já si vůbec konceptu veřejnoprávních médií velice cením. Myslím, ţe to je nesmírně důleţitá součást vyspělých demokratických společností a jsem si jist tím, ţe zvláště v zemi, která je malá nebo v rámci Evropy střední velikosti, média veřejné sluţby plní takové úkoly, které za ně nemohou komerční média vykonávat. Několikrát zde byl jiţ zmíněn zákon o Českém rozhlase nebo etický kodex. Tam jsou velmi dobře znějící formulace o úkolech média veřejné sluţby. A já bych rád přispěl k tomu, aby hlavně teze o potřebě plurality, programové kvality a všech dalších poloţek včetně přispívání k právnímu vědomí obyvatelstva atd., aby byly skutečně Českým rozhlasem naplňovány. V poslední době je známo, ţe podíl Českého rozhlasu na poslechovosti klesá, v současné době je kolem 22 % a někdy v té souvislosti se objevují určité postoje, které jsou trochu aţ jako by byly projevem určité paniky. Týká se to hlavně Českého rozhlasu 1 Radioţurnálu, který se v současné době pohybuje v poslechovosti na čtvrtém místě. Domnívám se, ţe je dobré vnímat ty signály také týkající se podílu na trhu, ale myslím, ţe není třeba propadat panice, protoţe zadání médií veřejné sluţby je jiné neţ u médií komerčních. A myslím, ţe zrovna příklad Českého rozhlasu 1 ukazuje, ţe pokles můţe být způsoben ne tím, ţe by stanice málo soutěţila s komerčními médii, ale pokles je způsoben tím, ţe ta stanice nastolenou cestou zvolenou vlastně pokleslou hudební dramaturgií, určitou ţoviálností třeba v projevu moderátorů, ţe sama odrazuje určitou část posluchačů. A to by se určitě dalo zlepšit. Jinak je známo, ţe tak jak ve stávající době jsou stanice Českého rozhlasu, tak ţe mezi nimi existuje určitý programový překryv, myslím si, ţe to je moţno řešit a ţe z toho by pocházely také potřebné úspory. Překryv je třeba mezi stanicemi Český rozhlas 6 a Rádio Česko, obě zpravodajsko publicistické. Na druhou stranu, je-li pokles zaznamenáván také meziročně u stanic, jako je Český rozhlas 3 Vltava nebo zpravodajsko publicistické rádio Rádio Česko, tak si myslím, ţe tam

36 nelze automaticky vinit tvůrce programu z toho, ţe by něco dělali špatně v širším společenském kontextu. Můţe být problém v tom, ţe i pod vlivem určitých kulturních trendů moţná trochu poklesá pozornost, kterou je řada lidí schopna věnovat mluvenému slovu. Jistě jste zaznamenali, ţe proběhly určité petice třeba v roce 2007, kdy řada vysokoškolských učitelů, vědců a dalších osobností veřejného ţivota včetně třeba členů Akademie věd Jiřího Grygara nebo Rudolfa Zahradníka nebo spisovatele Josefa Škvoreckého poukazovala na určitý pokles vzdělanosti. A to je vlastně to, kde leţí mimo jiné také úkol médií veřejné sluţby, kterou za ně v mediálním trhu sotva udělá jiná instituce v zemi takové velikosti, jako je Česká republika.

Myslím, ţe tady dosud nezaznělo to, jak kandidáti hodnotí dosavadní

práci Rady Českého rozhlasu. Myslím si, ţe její dosavadní práce má řadu problémů. Jmenuji alespoň některé z nich. Způsob, kterým bylo vyhlášeno výběrové řízení, to poslední, na generálního ředitele, tam neproběhl otevřený konkurs. Rada sama oslovila tuším šest kandidátů a myslím si, ţe takový postup není správný. Ţe taková instituce, jako je Rada Českého rozhlasu, by měla být vzorem v tom, jak se podobné konkurzy pořádají. Také co se týče otevřenosti a transparentnosti takového postupu. Druhá věc: jednání Rady Českého rozhlasu, část jeho agendy se přesouvá do jednání předsednictva tohoto grémia, které ale není veřejně dostupné, nepořizují se z něho audionahrávky, které by byly pak dostupné veřejně, tak jako to je u běţných jednání Rady Českého rozhlasu. To znamená práce na lepší kvalitě jednání Rady Českého rozhlasu je něco, čemu bych se já sám v případě zvolení do tohoto orgánu rád věnoval. Další takový deficit je – podle mého soudu – malá spolupráce s expertními pracovišti, ať to jsou vědecké ústavy nebo univerzitní pracoviště. Konkrétní příklad. V roce 2003 – jedna z mála výjimek. Centrum pro mediální studia Univerzity Karlovy dostalo jako zadání udělat analýzu programu Českého rozhlasu 6. Analýza vyzněla poměrně kriticky, shledala řadu nedostatků v naplňování kýţeného zadání této stanice. A bohuţel se ani po šesti, sedmi letech nic výrazného nezměnilo. Ke své kandidatuře jsem připojil také ţivotopis a stručné teze a – řekněme – svůj pracovní profil, takţe nebudu déle své vystoupení prodluţovat. Děkuji vám za pozornost. Rád zodpovím případné dotazy. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Prosím o dotazy. Pan kolega Kubata. Poslanec Václav Kubata: Mohu jenom poţádat o vysvětlení, kdo vás nominoval?

37 Pan Petr Šafařík: Ano, ano. Já jsem byl nominován občanským sdruţením Roxy Ensemble. Jeho hlavním úkolem je, ţe je nositelem komorního orchestru Pavla Haase, coţ je mladý soubor absolventů Hudební akademie múzických umění. Poslanec Václav Mencl: Prosím další dotazy. Nejsou, takţe vám děkuji. Chci se váţených kolegyň a kolegů zeptat, jestli můţeme pokračovat kandidáty do Rady České televize. Děkuji. Můţeme. Poprosil bych tedy pana Dobromila Dvořáka. Pan Dobromil Dvořák: Dobrý den! Přemýšlel jsem o tom, jak oslovit toto shromáţdění, protoţe by se mně líbilo Ctěná Sněmovno. Je to ale jenom ctěný volební výbor. Děkuji za pozvání. V Radě České televize jsem působil od roku 2003 do roku 2009 a jsem znovu navrhován na místo, které je uvolněné po panu profesoru Jařabovi, který opustil Radu vzhledem k tomu, ţe odešel do Spojených států na delší dobu. Pokud jde o to, abych tady řekl nějaké vyznání, myslím si, ţe po panu Rejchrtovi tady uţ lépe promluviti na toto téma nelze, protoţe bych to v podstatě opakoval. Vidím Českou televizi jako záleţitost, která vzhledem k tomu, jaký je současný rozvoj sdělovacích technologií, je zatím nezastupitelná na tomto poli. I kdyţ moţná za deset, za dvacet let uţ nebude veřejnoprávní poslání tak důleţité, protoţe se technologie pozmění do té míry, ţe uţ nebude třeba takovou instituci udrţovat a ţe bude nahrazena něčím jiným, v současné době ale je televize veřejné sluţby nepostradatelná. Je nepostradatelná proto, protoţe se neprovozuje za účelem zisku, za kterýmţto účelem se provozují soukromé televizní stanice. Nic proti tomu. Ty tomu také podřizují svůj program, kdeţto televize veřejné sluţby by měla sledovat společenský zájem. A to jsou i zájmy, které jsou takzvaně menšinové. Jsou to zájmy, které slouţí vzdělávání a výchově občanů. Nemyslím takové té bezprostřední, ale takové té obecné. Je tam otázka pořadů, které televize zajišťuje ve vysílání pro děti a mládeţ. Ty jsou nesmírně důleţité. Myslím si, ţe komerční televize toto nesledují jako svůj hlavní cíl. A pokud jde o současný stav České televize, myslím si, ţe je docela dobrý. Moţná se to nebude ctěným poslancům a poslankyním zdát, ale já si přesto myslím, ţe je docela dobrý za tu dobu, kdy televize zřídila čtyři programy, které fungují, kdy vytvořila program ČT 24, který – podle mého soudu – dosahuje poměrně vysoké kvality, a ţe je na docela dobré cestě.

38 Důleţité ale je, aby byla i ekonomicky dostatečná. A to je hlavní úkol pro to, aby Rada sledovala, aby se generální ředitel nedostal do takzvaných červených čísel, protoţe jakmile by se do nich dostal, tak to všechno padá poněkud pod stůl. A to je úkolem Rady České televize. Pokud jde o nějakou programovou vizi, tam je také úkol Rady České televize velice důleţitý a tam by její členové měli na to dbát. Jinak, pokud jde o – nechci uţ dlouho zdrţovat – moji profesi, jsem profesí novinář a působil jsem téměř dvacet let v jednom brněnském deníku jako šéf zpravodajství a potom jako komentátor. Nyní jsem uţ jenom publicista na volné noze. Teď bych podstoupil vaše otázky, pokud toto stačí. Poslanec Václav Mencl: Děkuji a prosím o dotazy. Nemá nikdo ţádný dotaz? Ujišťuji se. Pan Dobromil Dvořák: Ani Suchá Loz se nezeptá? (Z míst mimo mikrofon: … ptal jsem se na tiskovce.) To je milé. Poslanec Václav Mencl: Tak to bylo mimo záznam. Já vám děkuji. A poprosil bych pana Romana Leszczynského. Pan Roman Leszczynski: Váţené dámy a páni poslanci, omezím se na několik hlavních – podle mého názoru – myšlenek, které souvisejí s mojí kandidaturou, kterou jsem přijal. Za prvé si myslím, ţe Česká televize má velmi náročné a velmi specifické postavení v oblasti mediální a společenské, které je dáno jednak tím, ţe je vlastně – podle mého názoru – reprezentantem právě veřejnosti a veřejného přístupu k těmto otázkám, a za druhé tím, ţe je partnerem také v oblasti komerční, která v mediální sféře v různých prostorách je velmi silná, tudíţ tam konkurence je také velmi náročná. S tím souvisí jedna věc – ţe je to otázka kvality, ekonomiky, přístupu a samozřejmě řízení. Kdyţ jsem byl vyzván, zda bych přijal tuto kandidaturu, pokládal jsem si otázku, zda mám co nabídnout, zda mám co předeslat případnému členství, aby mělo nějaký smysl. Domnívám se, ţe odpověď by mohla být asi tato: Mám za sebou velmi dlouholetou – coţ je vidět z mých šedin – činnost v oblasti finančnictví, protoţe jsem pracoval přes čtyřicet let ve státní bance a v České národní bance, mám za sebou řadu let ve sféře státní správy, mám za

39 sebou řadu let působení v zahraničí, kde jsem byl v řídících a vedoucích funkcích. Říkám to proto, ţe oblast ekonomiky je mi jaksi velmi blízká. Myslím si, ţe ekonomika nakonec hraje i velmi důleţitou roli ve všech činnostech, které Česká televize realizuje, a ţe problém s ekonomickým, hospodárným vynakládáním prostředků bude čím dál tím náročnější, protoţe se zvyšuje kvalita, zvyšují se nároky, zvyšuje se technika. A to všechno vyţaduje samozřejmě investice a finanční prostředky. Druhá oblast, která je mi blízká, je oblast, kterou bych nazval řídící, a sice proto, ţe jsem za svého působení vţdycky razil zásadu, ţe dobré vztahy, přímé jednání a náročnost mezi spolupracovníky jsou dobré podhoubí pro to, aby se práce dařila. Proto se domnívám, ţe má-li Česká televize tak náročné úkoly, tím pádem je moţno říci, ţe tyto náročné úkoly má také Rada České televize, která je vaší prodlouţenou rukou právě pro tu operativní činnost a pro operativu v řízení, které tam probíhá. Proto se domnívám, ţe bych mohl pomoci v těchto sférách. A myslím si, ţe o činnosti Rady se mnoho neví. Bohuţel. A na veřejnosti se neprezentuje tak často, jak by moţná mohla. Ale to není kritika. To je konstatování, ţe tady je velký prostor pro to, aby se v sepětí vedení a Rady České televize našel dobrý prostor pro prezentování nároků, pro to, aby veřejnost také znala daleko víc a měla moţnost si udělat představu o tom, v jakých situacích Česká televize pracuje. To je můj pohled na věc, jsem k dispozici vašim dotazům. Poslanec Václav Mencl: Děkuji vám a prosím o otázky. Nikdo se nehlásí. Pan kolega Bartoš. Poslanec Walter Bartoš: Mám takovou trošku otázku, která nesouvisí s médii, ale – abychom alespoň věděli, koho volíme a koho nevolíme. Vy máte nějaké předky v polské královské rodině, nebo nemáte? (Smích.) A to byla váţně myšlená otázka. Pan Roman Leszczynski: Odpovím podle pravdy, protoţe asi jsem četl Sienkiewicze a mnozí z vás zcela určitě taky a na něco si třeba pamatují. Tak – nějací lidé tohoto jména se vyskytovali v polské šlechtě a říká se, ţe Marie Antoinetta atd. v Paříţi také vlastně je původem z Polska. Jinak – já jsem Čech rozený Vltavou, takţe mám sice polské jméno, ale v Polsku jsem byl pouze několikrát na návštěvě.

40 Poslanec Walter Bartoš: Ona to nebyla Marie Antoinetta, ale manţelka Ludvíka XV., Marie Leszcynská. To je věcná poznámka pod čarou. Dobré. Pan Roman Leszczynski: Dobře. Děkuji. Poslanec Václav Mencl: Já děkuji kolegovi Bartošovi, ţe předvádí, jak jsou poslankyně a poslanci vzdělaní (ozývá se se smíchem reakce z místa) a poţádal bych kolegu Skokana. Pan Roman Leszczynski: Děkuji. Mohu odejít? (Ne.) Pardon. Poslanec Petr Skokan: Já mám na vás ještě takovou drobnou otázku. Co si myslíte o tom, jestli do České televize patří reklama nebo ne? A jak by podle vás měly být výtěţky z této reklamy – pokud by tam podle vás patřila – rozděleny? Pan Roman Leszczynski: Byl byste tak laskav, ještě jednou. Poslanec Petr Skokan: Ano. První otázka: Patří do České televize reklama, či nikoliv? Pan Roman Leszczynski: Ano. Mohu odpovědět? Má-li televize soutěţit a jsou-li takové nástroje, které jí do jisté míry z jedné strany sice přisouvají peníze, ale ten přísun je limitován, domnívám se, ţe v této situaci do určité míry reklama do České televize můţe být připuštěna. Samozřejmě ale ne v rozsahu, řekl bych, neúměrném. Pokud by došlo k jinému způsobu financování a k tomu, ţe by se Česká televize, řekl bych, daleko víc svým postavením v právních a finančních předpisech, které s tím souvisejí, přimknula k tomu, ţe by byla financována z veřejných zdrojů, pak je otázka, ţe by neměla televize soutěţit v reklamní činnosti s ostatními komerčními televizemi. To je můj názor. Poslanec Petr Skokan: Pokud bude reklama v České televizi a vy budete v Radě České televize, jak byste navrhoval vyuţít takto získané prostředky? Pan Roman Leszczynski: Za prvé si myslím, ţe reklama vţdycky pramení z nějakého okruhu vysílání a také je pro nějaký okruh diváků určena. Čili, spojit tyto dvě věci by mělo

41 být vţdycky snahou vedení. Tím chci říci, ţe by neměla být reklama nebo zdroje připisovány automaticky do té oblasti, kde vzniká, nýbrţ by tam měla být moţnost nebo musí být moţnost, aby vedení rozhodovalo o jejím rozumném vyuţití ve prospěch televize jako celku. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Prosím, má ještě někdo nějakou otázku? Já vám velmi děkuji. Pan Roman Leszczynski: Já děkuji. Poslanec Václav Mencl: A poprosil bych pana Václava Nájemníka. Předposlední. Pan Václav Nájemník: Já se tady téměř nemusím představovat, protoţe nebudu zastírat, ţe jsem 14 let působil v Parlamentu jako poslanec a 6 let jsem byl v mediální komisi. Spíše to, co není známo. Mně je 66 a prošel jsem docela sloţitý ţivot. Vykonával jsem různá povolání, kopáče jsem dělal v 70. letech, ale absolvoval jsem Přírodovědeckou fakultu – biologii a podobně jako Baumruk, který teď šéfuje myslím Radě České televize, jsem vystudoval FTVS a jako málokdo z ODS – byl jsem členem ODS – jsem vystudoval také ekologii. Pokud se týče mých vztahů k mediálním záleţitostem. Kromě toho, ţe jsem 6 let byl členem mediální komise se všemi peripetiemi, které okolo toho tehdy byly … Z těch nejvýznamnějších si pamatuji dialog, který jsme vedli jako delegace naší komise, která kupodivu najednou byla velice úzká, s televizními odbory v těch slavných garáţích, kde jsme dlouho debatovali a z původního nepřátelského – řekl bych – konfliktu to nakonec skončilo velice přátelským pohovorem. Vůbec takový dojem z mediální scény mám, ţe chybí dialog, ţe by Rada přenášela mínění veřejnosti nebo povědomí, které ve veřejnosti je. Hovořil jsem tady o své politické angaţovanosti. Pozastavil jsem své členství uţ před půl rokem a nevykonávám ţádnou … Nemohu ale samozřejmě zastřít to, ţe mám nějaký názor liberálně konzervativní. V Parlamentu jsem se dostal velmi často do situací, kdy jsem řešil nějaké mediální problémy, například autorský zákon, díky kterému jsem se dostal do debaty s celou řadou lidí, kteří nějakým způsobem, tvůrčím způsobem, zasahují do dění České televize. Těch lidí je celá řada. Dále jsem si vybíral v petičním výboru věci, které se týkaly médií. Řešil jsem moţná asi nejrozsáhlejší petici, která tam byla. Byla to petice o zachování – bylo to docela legrační, lidi

42 se tomu smáli – o zachování české dechovky v České televizi. Bylo to velice zajímavé a trvalo to téměř dva roky. A zajímavé bylo i to konečné řešení. Jinak mám samozřejmě za tu dlouhou dobu nějaký názor na televizi. Myslím si, ţe Česká televize na tom není špatně. Byl jsem deset let v zahraničním výboru a procestoval jsem mnoho zemí a vţdycky mě zajímalo, jak tam vypadá mediální politika a jak tam vypadá vysílání. Myslím si, ţe ve srovnání s tím Česká televize je opravdu důstojnou součástí České kultury. A myslím si, ţe je schopná a ţe i systém, který se vytvořil okolo médií, všech institucí, které jsou dány zákonem o České televizi, ukazuje nakonec ten děj, který probíhá nebo proběhl – ţe celý systém je ţivotaschopný a ţe je schopný reagovat na proměnlivé situace, které jsou. Myslím si, ţe na tom nejsme nijak špatně. Jediné, co se mi poslední dobou snad nelíbí, je – já řeknu přímo, co to bylo – bylo to zrušení televizních hlasatelů, protoţe televizní hlasatelé, kteří prováděli programem, byli jakýmsi ideálním vzorem kvality jazyka. A toho se bohuţel televizi nedostává v současné době. Nevím, jestli by se to dalo obnovit, ale kaţdopádně něco alternativního, nějaký vzor, by v televizi měl být. U současných hlasatelů zpráv atd. se dá poznat, z které části Prahy pocházejí. To je asi všechno. Poslanec Václav Mencl: Děkuji a prosím o otázky. Otázky nevidím, takţe děkuji. A poţádal bych ještě paní Stanislavu Spoustovou, kterou ale teď nevidím. (Reakce přítomných.) No, byla zde, ale samozřejmě je navrţena i sem, takţe – pokud zde není – bereme to tak, ţe se jiţ představila v minulém kole. Chci se tedy poradit. Volbu jsem vyhlásil na 18. hodinu, nicméně – protoţe jsme tady všichni, jak jsem si teď ověřil, kteří budou volit, protoţe ostatní jsou omluveni nebo nepřijdou ani v 18 hodin – domnívám se, ţe jsme připraveni volit. Přesto bych ale … Kolik je hodin? Čtvrt a pět minut. Udělal bych 10minutovou přestávku, pokud s tím kolegové souhlasí, a poţádal bych volební komisi, jestli si zvolila předsedu, aby se v půl ujal volby. Dělám tedy přestávku do půl šesté. Děkuji. (Přestávka.)