PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2014 VII. volební období ___________________________________________________________ Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 252/
1.
V Části jedenácté - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, Čl. XVII návrhu zákona novelizační bod 11 zní:
1
V § 20 odst. 1 se slovo „všeobecného“ nahrazuje slovem „veřejného“ a v § 20 odst. 6 se za slova „včetně oceňování“ vkládají slova: „ ,seznam specifických onemocnění podle § 21a odst. 2„
2. V Části jedenácté - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, Čl. XVII návrhu zákona se doplňuje novelizační bod 12, který zní: V § 21a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Nákladnými hrazenými službami se rozumí také veškeré hrazené služby poskytnuté pojištěncům se specifickými onemocněními.“ 3. V Části jedenácté - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, Čl. XVII návrhu zákona se doplňuje novelizační bod 13, který zní: § 21a odstavec 3 zní: „Pokud správci účtu vyúčtuje a řádně doloží případy nákladné péče, má příslušná zdravotní pojišťovna nárok na úhradu 80 % částky, o kterou nákladné hrazené služby překročí částku podle odstavce 2, věty první, v případě specifických onemocnění má pojišťovna nárok na úhradu 95 % nákladných hrazených služeb za tyto pojištěnce.“
Odůvodnění: Důvodová zpráva I. Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu Veřejné zdravotní pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Právní předpis o veřejném zdravotním pojištění obsahuje základní zásady veřejného zdravotního pojištění a práva a povinností zdravotních pojišťoven, upravuje taktéž oblast placení pojistného a zajišťování poskytování zdravotní péče a její úhrady. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění stanovuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, penále, způsob jejich placení, jeho kontrolu, princip přerozdělování pojistného a stanovuje povinnost Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR (dále i „VZP ČR“) zřídit pro tento účel zvláštní účet a další povinnosti spojené s jeho vedením. Jednou z příčin proč byl ustanoven systém přerozdělování pojistného, byl vznik více pojišťoven (dále i „ZP“)na trhu v České republice. Dalším důvodem zavedení systému přerozdělování pojistného byl ten, že jednotlivé zdravotní pojišťovny měly různé zastoupení státních pojištěnců ve svém pojistném kmeni a pojištěnce s různou výší nákladů na léčbu, což se projevovalo v jejich příjmech a výdajích z vybraného pojistného. V neposlední řadě bylo důvodem zavedení systému omezení motivace ZP k tzv. selektivnímu výběru pojištěnců přerozdělování pojistného tedy má za úkol i omezit motivaci pro zaujatý výběr pojištěnců, který se projevuje tak, že si jednotlivé zdravotní pojišťovny vybírají ziskové pojištěnce a omezují přítomnost ztrátových pojištěnců ve svém pojistném kmeni. Cílem přerozdělování veřejného zdravotního pojištění je tedy vyrovnat rozdíly, které vznikly mezi zdravotními pojišťovnami z důvodu odlišné solventnosti jednotlivých plátců a i z důvodu rozdílné výše nákladů na úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění u různých skupin pojištěnců. Úpravou systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2006 bylo zavedeno stoprocentní přerozdělování a nově i kritérium nákladovosti pojištěnců. V současné době je pojistné v každém měsíci rozděleno podle dvou hlavních klíčů. Jedním je přidělení prostředků na základě nákladových indexů podle věku a pohlaví. Druhým je kompenzace v případě zvláště nákladných hrazených služeb. Předložený návrh se týká výhradně změn a zpřesnění parametrů kompenzace v případě zvláště nákladných hrazených služeb. 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Spravedlnost přerozdělování je dána tím, jak dobře se daří zohlednit zdravotní rizikovost pojištěnců, aby odpovídalo nákladům, které jsou s jejich léčbou spojeny. Pro kvalitu a co možná největší míru rovnoprávnosti přerozdělování je třeba napravit dlouhodobě nevyvážené zohlednění zdravotního rizika pojištěnců, které je zatím stanoveno pouze na základě věku a
pohlaví pojištěnce. Tento krok je žádoucí provést co nejpřesněji, a v podmínkách ČR se ukazuje, že stávající systém nákladových indexů a nákladných pojištěnců je nedostačující. Pojištenci trpící některými specifickými onemocněními, která jsou spojena s dlouhodobou léčbou přesahující náklady na jednoho pojištěnce o statisíce korun ročně, jsou mezi jednotlivými pojišťovny z různých (historických) důvodů rozděleni velmi nerovnoměrně. Předkládaná úprava doplňuje současný systém přerozdělování i nyní připravovaný systém PCG, a to tak, že poskytuje nástroj na další zpřesnění vstupních parametrů do ex-post kompenzace v přerozdělování (na rozdíl od systému PCG, což je systém ex ante kompenzace u nákladů, které lze predikovat) a umožňuje Ministerstvu zdravotnictví vyhláškou přesně stanovit, která onemocnění považuje na tolik závažná, a jejichž léčba je natolik nákladná, že bude třeba je zohlednit při přerozdělování. V pracovní verzi vycházíme z toho, že se bude jednat skutečně pouze o jasně definovaný výčet - definice tzv. specifických onemocnění, které implikují prokazatelně mimořádné nároky na úhradu (lze identifikovat pomocí ATC skupin nebo i DRG):
dědičná metabolická onemocnění, poruchy hemokoagulace (hemofilie), cystická fibróza, plicní arteriální hypertenze, vybraná onkologická onemocnění (na biologické léčbě), klinicky významné anémie vyžadující terapii erytropoetinem, transplantace, poruchy funkce hypofýzy, poruchy homeostázy vápníku, makulární degenerace, vzácná onemocnění.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy V zájmu zachování rovnováhy ve financování zdravotních pojišťoven je žádoucí, aby příděl pojistného na jednotlivé zdravotní pojišťovny odpovídal skutečné nákladovosti jejich pojištěnců a nedocházelo tak k diskriminaci nemocných a nákladných pojištěnců. V rámci upřesnění predikce nákladů zpracovává aktuálně Ministerstvo zdravotnictví (dále i „MZ ČR“) nový model přerozdělování, který počítá se zohledněním chroničnosti pojištěnců na základě spotřeby léků – tzv. PCG model. Ani tento model však nepostihne všechny případy zvýšených nákladů na pojištěnce. Možností zpřesnění modelu bez ohledu na fázi implementace PCG modelu je rozšíření ex-post kompenzací zaměřenou na konkrétní skupiny onemocnění. Tyto skupiny můžeme nazvat specifická onemocnění. Jde o onemocnění, která jsou statisticky nehomogenní nebo méně četná a přitom lze očekávat zvýšené náklady na tyto pojištěnce. MZ ČR dlouhodobě pracuje na rozšíření přerozdělování o tzv. PCG systém, který by znamenal zásadní zlepšení systému přerozdělování a který je potřebný pro narovnání největší části výše uvedených disproporcí. Některé skupiny nákladných chronických onemocnění však nejsou pro zařazení do PCG systému zcela vhodné (malé četnosti takových skupin a malá homogenita jednotlivých případů v rámci skupiny). Takových skupin onemocnění se týká tento návrh. Je nezávislý na zavedení PCG systému, jeho zavedení je technicky podstatně méně náročné, rychle proveditelné a přispěje k narovnání nespravedlivého postavení zdravotních pojišťoven. Princip podobného zvláštního režimu mimo hlavní jádro přerozdělování je uplatněn mj. v Holandsku (zde typicky pro psychická onemocnění), zemi s nejpropracovanějším a nejdéle fungujícím systémem přerozdělování v Evropě.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Předložený návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Předložený návrh nezapracovává právo EU a není proto v rozporu s právem Evropské unie. 5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Návrh nepřináší vyšší administrativní náročnost a správní náklady, neboť tito pojištěnci stejně podléhají vyúčtování záloh za zvláště nákladné hrazené služby. Napravuje se jím však nerovnoměrnost mezi VZP ČR a ostatními zdravotními pojišťovnami. V případě VZP ČR se podle předběžného šetření na datech r. 2013 týká cca 10 tis. pojištěnců, kteří pro VZP ČR znamenají náklady cca 10 mld. Kč, z nichž pouze cca 50 % je kompenzováno mechanismem nákladných hrazených služeb. Nově navrhujeme kompenzaci ve výši 95 %; jde o stejnou procentní výši, která je navrhována u nejvyššího pásma zajištění v připravovaném PCG modelu, stoprocentní kompenzace není vhodná kvůli zachování motivace k tomu, aby náklady nerostly nad optimální mez. Tímto krokem bude také z velké části eliminována potřeba řešení nedostatku finančních prostředků v systému v.z.p., kterou v posledních letech řešil stát předsunutou platbou za státní pojištěnce či návratnou finanční výpomocí. 6.
Identifikace dotčených subjektů
Zdravotní pojišťovny VZP ČR coby správce zvláštního účtu přerozdělování Dozorčí orgán Ministerstvo zdravotnictví 7. Popis cílového stavu Cílem je upravit podmínky přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zpřesnění vstupních parametrů přerozdělování tak, aby lépe reflektovaly rozdílnou nákladovost pojištěnců a skladbu pojistného kmene jednotlivých pojišťoven. V zájmu zachování rovnováhy ve financování zdravotních pojišťoven je žádoucí, aby příděl pojistného na jednotlivé zdravotní pojišťovny odpovídal skutečné nákladovosti jejich pojištěnců a nedocházelo tak k diskriminaci nemocných a nákladných pojištěnců. 8. Zhodnocení rizika Pokud zůstane stav nezměněn: - zůstane zachován současný neudržitelný stav, kdy není dostatečným způsobem zohledňována faktická výše nákladů na zdravotní služby poskytnuté jednotlivým pojištěncům. 9.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst. 10. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem diskriminace. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na podnikatelské a životní prostředí Navrhovaná úprava nebude mít žádný vliv na podnikatelské prostředí. II. Zvláštní část K bodu 1 Novou úpravou bude rozšířeno stávající zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví vydat podzákonným předpisem úpravu podrobností o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem pro přerozdělování (vyhláška č. 644/2004 Sb.) o oprávnění vydat seznam specifických onemocnění a upravit jeho zohlednění při přerozdělování. K bodu 2 Bodem 2 se nově do §21a odstavce 2 zavádí rozšíření legální definice pojmu „Nákladné hrazené služby“. Nově se pod tímto termínem budou rozumět i hrazené služby poskytnuté pojištěncům se zvlášť závažnými chorobami, které budou mít označení „specifická onemocnění“. K bodu 3 Bod 3 nově upravuje § 21a odstavec 3 a stanovuje odlišnou hranici nároku na zpětnou úhradu prostředků z přerozdělování pro zdravotní pojišťovny. Vzhledem k tomu, že se u specifických onemocnění má jednat o jednoznačně nejzávažnější nemoci, které budou zároveň vyžadovat nejlepší, nejnáročnější a finančně nejnákladnější péči, stanovuje se u nich zvýšená hranice kompenzace na 95 % nákladných hrazených služeb za tyto pojištěnce.
Původní znění návrhu s vyznačenými změnami: Vládní návrh ZÁKON
ze dne…………2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony …
ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. XVII Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 109/2014 Sb., se mění takto: 2
V § 1 se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“ a slovo „všeobecného“ se nahrazuje slovem „veřejného“.
1.
V § 3 odstavce 1 až 5 znějí:
(1) „(1) Vyměřovacím základem zaměstnance2) je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. (2)
(2)
Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o
a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry, b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů, c) věrnostní přídavek horník5),
d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. (3) (3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. (4) (4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. (5) (5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.“. Poznámka pod čarou č. 53 se zrušuje.
2.
V § 3 odst. 6 se věta první zrušuje.
3.
V § 3 se dosavadní odstavce 13 až 18 označují jako odstavce 12 až 17.
4.
V § 3 odst. 12 se slova „písm. e) a f)“ zrušují.
5.
V § 3 se odstavce 13 až 17 zrušují.
6.
V § 3a odst. 2 se slova „, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu“ zrušují a slova „maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy“ se nahrazují slovy „za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu16b) s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru“.
7.
V § 3a se odstavec 5 zrušuje.
8.
§ 3d se zrušuje.
9.
V § 14 odst. 2 se věty čtvrtá až sedmá a poslední zrušují.
10.
V § 20 odst. 1 se slovo „všeobecného“ nahrazuje slovem „veřejného“ a v § 20 odst. 6 se za slova „včetně oceňování“ vkládají slova: „seznam specifických onemocnění podle § 21a odst. 2„.
11.
V § 21a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Nákladnými hrazenými službami se rozumí také veškeré hrazené služby poskytnuté pojištěncům se specifickými onemocněními.“
12.
§ 21a odstavec 3 zní: „Pokud správci účtu vyúčtuje a řádně doloží případy nákladné péče, má příslušná zdravotní pojišťovna nárok na úhradu 80 % částky, o kterou nákladné hrazené služby překročí částku podle odstavce 2, věty první, v případě specifických onemocnění má pojišťovna nárok na úhradu 95 % nákladných hrazených služeb za tyto pojištěnce.“
3
