....... PÁR SLOV ÚVODEM Naši milí farníci, od 16. února začínají na již známé internetové adrese www.boreticefarnost.cz fungovat naše nové farní stránky. Najdete na nich sice spoustu zajímavých a užitečných informací, ale chápeme, že ne každý z Vás má možnost dostat se na internet, popřípadě s ním nějak zacházet. Proto jsme se rozhodli, že společně s nově vytvořenými webovými stránkami pro Vás připravíme i stránky tištěné – bořetické Farní Listy. Máme v plánu vydávat je podle potřeby (měsíčně) a budeme Vám v nich přinášet aktuální informace z dění v naší farnosti tak, jak je budeme publikovat na našem webu. Těšit se můžete i na zajímavé články z dění v naší církvi, pozvánky na nejrůznější akce, rozhovory, rady, tipy, apod. Náklad jednoho výtisku je 10 Kč, dobrovolné příspěvky můžete vhazovat do kasičky uprostřed kostela. Zároveň tímto vyzýváme Vás všechny, kteří byste se rádi přidali k našemu nově vznikajícímu redakčnímu týmu, abyste se nebáli a určitě připojili ruku k dílu! Redakční rada se bude scházet pravidelně jednou do měsíce na faře v Bořeticích. Přesné termíny budou vždy včas zveřejněny v ohláškách. A nakonec vás všechny, milí farníci, vyzýváme pokud byste měli jakékoliv připomínky nebo náměty, abyste nás kontaktovali na emailové adrese
[email protected] nebo telefonicky na číslo 776 234 202 (Veronika Nováková). Uvítáme jakékoliv články, vaše vzpomínky, zážitky, prostě cokoliv, o co byste se možná rádi podělili a co by nemělo být zapomenuto. Za každý příspěvek budeme velmi vděční.
Přejeme Vám příjemné chvíle strávené u našich PRVNÍCH FARNÍCH LISTŮ! :-)
Téma měsíce: LÁSKA Láska vidí nedokonalosti a selhání a říká: „I přesto Tě chci milovat.“ Láska znamená dávat. „Brát“ přidáváme jen ze stachu. Bojíme se, že ten druhý nebude naši lásku opětovat nebo že ji zneužije. Bojíme se, že nám nic nezůstane. Na kříži, pro nás nejlepším příkladu skutečné lásky, není žádné „brát“. Zde se pouze dává. Svět nám říká: „Láska neroste na stromech“, ale láska vyrostla na stromu Kalvárie v ten den, kdy Ježíšova krev omyla tvář země. A proudí k nám dodnes skrze tajemství eucharistie... 1
....... CO SE DĚJE VRCHOLÍ PŘÍPRAVA NA BIŘMOVÁNÍ
V březnu 2009 jsme v našich farnostech začali s přípravou na přijetí svátosti biřmování pod vedením Ing. Františka Mrázka, za asistence Veroniky Novákové. Pravidelná setkávání mají biřmovanci vždy jednou za 14 dní na faře v každé farnosti. Probírají základní pojmy víry a náboženství, pracují s Písmem, vypracovávají pracovní listy a dostávají zvláštní úkoly, na kterých pracují do dalšího setkání. Každé setkání je vždy spojeno s modlitbou a chválami. Cílem setkávání je co nejlépe připravit zájemce na přijetí svátosti křesťanské dospělosti. Celkem se nahlásilo přes 30 biřmovanců z našich tří farností. Ty bořetické bychom vám nyní rádi představili: Monika Hiklová, Lenka Kuchyňková, Michaela Glozová, Michala Bystřická, Karolína Surmanová, Terezie Marečková, Hana Marečková, Marie Marečková, Jiří Kuchyňka, Libor Černý, Jan Machač, Barbora Mrázková, Jakub Vomáčka a Tomáš Bukovský. Datum biřmování se již kvapem blíží – otec biskup přijede udělit tuto svátost do naší farnosti v sobotu 22. 5. 2010 v 10:00 hodin v našem kostelíku v Bořeticích. Proto apelujeme na všechny biřmovance, aby zlepšili svoji docházku na přípravu, protože se může stát, že k biřmování nebudou pro neplnění povinností připuštěni. Termíny setkávání a více informací na www.boretice-farnost.cz.
ZPRÁVY Z HAITI – NÁŠ JOSÍFEK JE PRAVDĚPODOBNĚ V POŘÁDKU
Pokud sledujete dění v zemětřesením zničeném státě Haiti, možná jste si vzpomněli na to, že právě z této země si naše děti na dálku adoptovali v roce 2006 svého nového kamaráda Harose Josepha (11 let). Začali jsme proto pátrat po tom, jak vypadá situace ve farnosti Baie de Henne, kde „náš Josífek“ bydlí. Ve zprávách jste mohli několikrát slyšet hovořit P. Romana Musila, který od roku 2002 působí v zátoce Baie de Henne jako misionář. Podle nejnovějších informací byla farnost Baie de Henne ušetřena větších škod a všichni jsou v pořádku. „V Baie de Henne panuje smutná a stísněná atmosféra, protože mnoho lidí někoho pohřešuje, v hlavním městě mají spoustu příbuzných.“, napsal P. Musil. Při všem tom neštěstí se ale můžeme alespoň trochu utěšit tím, že je Josífek a jeho rodina v pořádku. Spousta z vás dala nemalé částky do celostátní sbírky na pomoc Haiti, ale kdyby jste ještě měli pocit, že jste nedali dost, tak můžete posílat DMS pomocí mobilních telefonů. Tvar zprávy je DMS HAITI, odešlete ji na číslo 87777. Poslání vás bude stát 30 Kč, z toho 27 Kč poputuje na účet pomoci Haiti. Více informací na www.acho.cz nebo www.boretice-farnost.cz. 2
MÁME NOVÉHO DĚKANA
Pravděpodobně jste již zaregistrovali, že od července 2009 má náš hustopečský děkanát nového pana děkana. Stal se jím nám ne zcela neznámý P. Pavel Kafka, který vystřídal P. Pavla Bublana. My jsme otce Pavla navštívili na jeho nové adrese v Hustopečích, a poprosili ho o menší rozhovor, abychom vám ho mohli lépe představit. Jedna tradiční otázka na úvod - mohl byste naším čtenářům prozradit pár osobních informací? Kdo vlastně je Pavel Kafka? Narodil jsem se 8. 5. 1974 v Náměšti nad Oslavou, mám jednoho bratra a synovce Jiříka. Vystudoval jsem střední školu, obor mechanik-elektronik. Na vysoké škole jsem zvláštním způsobem studoval pětiletý obor celých sedm let – rok jsem byl v Litoměřicích na teologickém konviktu, dva roky v Olomouci na CMTF UP, pak jsem byl znovu rok v Litoměřicích coby asistent rektora, a nakonec tři roky v Itálii na Papežské lateránské univerzitě. Tam jsem taky dokončil základní teologické vzdělání. Po návratu zpět do Čech jsem byl dne 21. 8. 1999 vysvěcený na jáhna. Rok jsem působil ve farnosti BrnoBystrc, dva roky v Blansku coby kaplan, a v letech 2002 – 2009 jsem byl farářem v Kunštátu a Sebranicích. A přes toto všechno jsem se v červenci 2009 dostal až sem k vám do Hustopeč. Už jste si u nás stačil zvyknout? Byla to pro vás velká změna? Já si zvykám velmi rychle, takže jsem neměl problém. S oblibou říkám, že jsem jako plevel. Kam zapadnu tam rostu. Je podle vás velký rozdíl mezi tím být farářem a být děkanem? Pro svou farnost jsem farářem. Službu faráře si asi dokáže každý představit. I já mám s farářskou službou asi desetiletou zkušenost. Za to děkanem se teprve učím být. Hlavní úkol děkana vidím v tom, že moderuje, oživuje a koordinuje život farností, které patří do jeho děkanátu. Děkan zasahuje do vlastního života farností, protože každý farář je vlastním pastýřem své farnosti, ale hledá prostředky a vytváří podmínky k tomu, aby farnosti fungovaly dobře. Symbolicky by šlo říct, že děkan je stavitel mostů, mezi farnostmi a také mezi farnostmi a biskupstvím. Po těchto mostech pak může proudit podpora, pomoc a vzájemné povzbuzení do jednotlivých farností. Myslíte, že by měl mít děkan nějaké nějaké důležité osobnostní rysy, vlastnosti? Osobně si myslím, že děkan by měl být především komunikativní člověk. Měl by umět rozpoznat charismata u druhých lidí a dokázat je využít pro společné dobro. Nemyslím tím jen obyčejné organizační schopnosti, ale ono „věci moudře řídit“, jak to vyžaduje sv. Pavel pro představené obce. Máte už nějaké plány, co byste v našem děkanství rád změnil, nebo zavedl? Moje práce rozhodně není jen o nějakých mých vizích, to bych nerad. Cestu vidím spíše v hledání nějaké společné vize ve spolupráci se všemi kněžími v děkanátu. Navíc každým dnem vydá brněnské biskupství stanovy děkanství, které počítají s „týmem“ lidí, jak z řady laiků, tak z řady kněží, kteří by se podíleli na „vytyčení“ cesty, kudy by se měl děkanát 3
ubírat. Jsem rád, že právě slova spolupráce a spoluzodpovědnost, která já pro život v církvi považuji za důležité, ve stanovách našli svoji ozvěnu. A teď trochu z jiného soudku – už jste se byl podívat u nás v Bořeticích? No jistě. Jednak jsem u vás zpovídal před Vánocemi, ale já jsem u vás hlavně byl před dvěma lety na AnnaFestu, to jsem ještě působil v Kunštátě. A těším se na to, že se tam letos vypravím znovu. Pořádáte tady v Hustopečích nějaké akce nebo aktivity, do kterých by se mohli zapojit i naši farníci z Bořetic? Určitě. Například děkanátní setkání mládeže, které proběhne 13. března. Víc informací vám jistě rád sdělí váš otec Andrzej. A pro ty starší připravujeme náboženství pro dospělé. Budou to čtyři setkání v postní době na téma Zpověď včera, dnes a zítra. Začátek vždy v 19:00 hodin. První setkání bude 10. března, tak jste samozřejmě všichni srdečně zváni. Na závěr by mě zajímalo, jestli můžou být farníci, třeba i ti z Bořetic, nějakým způsobem nápomocní panu děkanovi? To je úplně jednoduché. Každý z nás je povolán k tomu, aby svým osobním, jedinečným způsobem přidal ruku k Božímu dílu. Sice každý jinak, ale všichni nějak. Když toto osobní povolání ve svém životě každý z nás naplní, bude velice spokojený nejen dobrý Bůh, ale i pan děkan. I když na jeho spokojenosti tolik nezáleží. My Vám, otče děkane, děkujeme za milý rozhovor a přejeme Vám hodně síly, elánu a nadšení do Vaší služby v Hustopečích. Třeba se za Vámi naši farníci brzy vypraví... :-)
VARHANY NÁM HRAJÍ UŽ I V ÚTERÝ
Pokud se účastníte úterních mší svatých, určitě vám neuniklo, že se v našem farním společenství objevila nová tvář. A je to tvář velmi vítaná. Vypomáhá totiž našemu oblíbenému supervarhaníkovi Vaškovi Markovi z Vrbice a doprovází úterní mše svaté. Možná jste zvědaví, o koho se jedná, tak vám naši novou varhanici trošku představíme. Jmenuje se Andrea Blahová, je jí 33 let a hrát k nám jezdí v doprovodu své maminky až z dalekého Brna. Andrea dálkově studuje teologii, obor Křesťanská výchova, a jako součást své praxe si k nám jezdí pilovat své varhanické dovednosti. Jinak Andrea pracuje jako obchodní zástupkyně u nejmenovaných firem. :-) Je svobodná a ve volném čase ráda hraje na varhany, maluje olejovými barvami a ministruje v Brně-Lesné. A jak se jí zatím v naší farnosti líbí? „Vaše varhany jsou trochu jiné, než na kterých cvičím, ale nedělá mi to problém. Je tady u vás přátelské farní společenství a skvělý kněz. Moje maminka, která dlouhou dobu nechodila do kostela, protože jí to za komunistů zatrhli, se vždycky ptá, jestli se pojede do Bořetic, protože se jí tady taky moc líbí a těší se na otcovo kázání krásnou češtinou.“ My Andreji přejeme, ať se jí u nás i nadále krásně hraje a dlouho u nás vydrží! :-) 4
....... OHLÉDNUTÍ TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA
Jako každý rok, i letos se naše farnost přidala k celostátnímu projektu České katolické charity – Tříkrálová sbírka. Letos jsme datum našeho koledování stanovili na 10. leden, což se nám málem nevyplatilo. Jistě máte ještě v živé paměti nevlídné počasí, které ten víkend u nás panovalo. Štiplavý mráz přes 20°C, namrzající déšť a hromady sněhu nám vyhrožovali odložením sbírky. Modlitby našich babiček se ale znovu ukázali být zázračným lékem s raketovou účinností. Nedělní obloha se vyjasnila a my jsme v plné parádě mohli vyjít do ulic a uliček naší obce. Dá se říct, že téměř všude nás přijali s otevřenou náručí, teplým čajíkem, něčím dobrým k zakousnutí a především se štědrým příspěvkem do našich kasiček. A tak se stalo, že díky vám všem lidem dobré vůle se nám podařilo vykoledovat neuvěřitelných 41. 081 Kč, tedy o dva tisíce více, než v loňském roce. Ze srdce děkujeme vám všem, kteří jste přispěli na dobré dílo a pohostili i naše zmrzlé koledníčky. Pán Bůh zaplať! Fotky a video najdete na www.boretice-farnost.cz
III FARNÍ PLES NA VRBICI
Již potřetí se všichni farníci z našich tří farností mohli sejít na farním plese. Letos se hostování ujala Vrbice a musíme říct, že se ho ujala se ctí i grácií. Celý ples se nesl v duchu cíle, který sledoval – výtěžek z plesu totiž putoval na opravu střechy kostela na Vrbici, a tak jste po celý večer všude naráželi na všechno, co má má s opravou střechy něco společné. Od nádherné úvodní scénky vrbeckých dětí o třech prasátkách, přes křidlicové dekorace a křidlicové sólo, až po citáty z Bible s tématem “střecha“ na nevýherních losech tomboly. K poslechu i tanci nám hrála kapela Legrúti z Velkých Bílovic a předtančení měly na starost slečny tanenčí skupiny Balance taktéž z Velkých Bílovic. Tradičně nechyběli ani krátké programy farností – vrbecká farnost secvičila již zmíněnou pohádku Jak tři prasátka stavěla střechu, kobyláci si zahráli na andělíky a pokoušeli se zpívat u humorné scénky Jak se hledá NebeStar, a našinci předvedli to nejlepší ze svých odpadkových košů při módní přehlídce z odpadních materiálů s názvem Adam a Eva vyhoštěni z ráje. Kdo jste tam byli, budete s námi jistě souhlasit, že to byl kouzelný večer plný společenství, hudby a dobrého vína. Děkujeme našim vrbeckým sousedům, že ho pro nás tak pěkně připravili. Kdo jste nebyli, můžete jenom litovat, protože Vrbice ukončila tříletou éru farních plesů. Tak se teď můžeme jenom těšit na nové příležitosti k setkávání s našimi sousedními farníky. 5
....... CO DĚLAT, KDYŽ CHCI KŘEST DÍTĚTE
Hned na začátku je dobré ujasnit si důvody, proč vůbec chcete, aby vaše dítě bylo pokřtěno. Jestli očekáváte, že bude po křtu méně zlobit, lépe spát nebo méně plakat, měli byste ještě trošku oprášit svoje znalosti o křtu nebo se na význam křtu zeptat někoho zkušenějšího. Podobně tomu bude, pokud považujete křest pouze za hezký obřad nebo starobylou tradici, která se předává z generace na generaci. To pro křest nestačí. Křest více než každá jiná svátost zasahuje hluboko do lidského života. Snímá dědičnou vinu, působí odpuštění hříchů, činí z nás děti Boží, bratry nebo sestry Ježíše Krista, členy církve. Křest je Boží vklad do nás, ke kterému ale musíme přidat svou odpověď života z víry. Je to na jedné straně Boží dar, ale na druhé straně úkol. Přináší rodičům radost, ale také povinnost, že mají udělat vše pro to, aby z pokřtěného dítěte mohl vyrůst zralý a dospělý křesťan (tzn. naučit ho modlitby a modlit se s ním, chodit s ním na mše svaté, číst si příběhy z Bible apod.). A teď prakticky. Pokud uvažujete o křtu dítěte, zavolejte otci Ondřejovi na číslo, které je uvedeno na internetových stránkách nebo na ohláškách. Neposílejte za ním místo sebe svoji babičku ani nikoho jiného! O křest dítěte žádá rodič. Není na škodu zjistit si podmínky křtu ještě před narozením dítěte – např. na internetové adrese www.katolik.cz. Nový přírůstek v rodině si většinou vyžaduje mnoho pozornosti, a proto není času nazbyt. Křest je zvláštním způsobem spjat s vírou. Dospělý je pokřtěn, až když sám víru vyzná a o křest po zralé úvaze požádá. Ale ani křest dětí se neuděluje nezávisle na víře. Zárukou toho, že dítě bude vychováváno ve víře, je zde víra rodičů a kmotrů. Samotná víra nestačí, ani samotný křest nevede člověka k Bohu. Člověk musí za svým křtem stát a křestní akt potvrzovat slovem a skutkem. Kde nejsou předpoklady pro výchovu k víře, nesmí být ze strany církve křest udělen. Proto možná první otázkou otce Ondřeje bude – zvlášť, pokud vás nezná z aktivního zapojení do života farnosti – proč chcete pokřtít své dítě? Pro věřícího člověka je odpověď na tuto otázku jednoduchá. Podle církevního práva je ke křtu dětí potřeba souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich a dále opodstatněná naděje, že dítě bude vychováváno v katolickém náboženství; jinak se křest odloží. I v církevně uzavřeném manželství s nekatolíkem nebo nepokřtěným se katolická strana zavázala, že se bude snažit rozvíjet svou víru a žít podle ní, že udělá všechno, co bude moci, aby děti z tohoto manželství byly pokřtěny a křesťansky vychovány. Sňatek rodičů není přímo nutnou podmínkou křtu, i když i tahle životní okolnost částečně vypovídá o víře rodičů. Dítě by ale nemělo pykat za jejich chyby. Při domluvě s otcem Ondřejem se stanoví místo a forma přípravy na přijetí této svátosti, popř. přímo datum křtu. Také se dozvíte, jaké dokumenty je třeba přinést a jaké formality vyřídit (většinou se vyžaduje vyplnit formulář žádosti o křest, dále je třeba rodný list dítěte, 6
oddací list rodičů, popř. souhlas se křtem od faráře místa trvalého bydliště, pokud se křtí jinde). Samostatný odstavec si zaslouží osoba kmotra (musí být biřmovaný, praktikující křesťan), ale o tom a dalším souvisejícím už podrobněji na www.boretice-farnost.cz.
....... UČÍCÍ SE CÍRKEV MEŠNÍ ŘÁD
Každé úterý a neděli slavíme v naší farnosti mši svatou. Obzvláště při nedělní bohoslužbě bývá náš kostelík poměrně zaplněný, ale ruku na srdce – kdo z nás vlastně rozumí tomu, co se při mši svaté odehrává? Kdo chápe význam všech slov a gest, které při mši svaté užíváme? Možná známe všechny mešní texty a gesta zpaměti a víme, kdy a kam se postavit, kdy klečet, co odpovídat při modlitbách, ale dotýká se nás to nějak? Pokud jste se trochu zarazili při položení těchto otázek, určitě pokračujte ve čtení! :-) Mše svatá je velice náročné téma, které nejde rozebrat najednou. Proto vám v každém čísle našich Farních Listů nabídneme vysvětlení jednotlivých částí tak, abychom vás nepřehltili informacemi, ale abychom se všichni trochu poučili a obohatili vším, co se nám při mši svaté nabízí. V dnešním čísle se podíváme na zoubek úvodním obřadům. OBECNĚ: První a druhé církevní přikázání zavazuje každého pokřtěného, schopného používat svůj rozum, k účasti na celé mši svaté o nedělích a zasvěcených svátcích. Kdo toto přikázání bez vážné příčiny dobrovolně porušuje, přestupuje Boží přikázání. Je dobré si v této souvislosti uvědomit, že mše svatá začíná vstupním zpěvem, když kněz (otec Ondřej) přichází k oltáři, a končí závěrečným požehnáním, (tzn. slovy „Jděte ve jménu Páně!“), bez kterého není účast na mši úplná. Závěrečné požehnání patří ke každé mši svaté a každý z nás ho osobně potřebuje. Snažme se tedy chodit na mši svatou včas, i když je docela brzy a občas je těžké vylézt z teplé postýlky... :-) A vydržme až do konce. Účast na mši svaté však neznamená pouhou fyzickou přítomnost. Máme se aktivně zapojit do všeho, co se při mši děje – zpěvy, modlitba. Tři čtvrtě hodiny, které týdně věnujeme pouze Pánu Bohu, to přece není moc... Není vhodné se během mše svaté "něčím zabavovat", byť by to byla třeba soukromá modlitba růžence, nebo zpěv náboženských písní, zatímco "pan farář si slouží svou mši". O klábosení, žvýkání, a cvakání mobilních telefonů na našem kůru a za varhanami ani nemluvě. Každý se zamysleme sám nad sebou, jak se snažíme soustředit, protože není žádná nedůležitá část mše svaté. ÚVODNÍ OBŘADY zpěv – znamení kříže – úkon kajícnosti – Pane smiluj se – Sláva na výsostech Bohu – úvodní modlitba (kolekta) Mše svatá začíná příchodem kněze k oltáři. Mezitím věřící zpívají vstupní zpěv, nebo se recituje vstupní antifona. To má věřícím pomoci k soustředění. Vstupní zpěv zároveň uvádí svátek, který se ten den slaví, nebo vyjadřuje hlavní aspekt liturgické doby. Kněz políbením uctivě pozdraví oltář, symbol Krista a centrum slavení eucharistie. Všichni věřící se 7
znamenají křížem. Tak dávají najevo, že čas, jenž chtějí společně prožít, patří Bohu, a že to, co chtějí konat, je dílem celé Nejsvětější Trojice. Úkonem kajícnosti, který nyní následuje, nám církev připomíná, že slavení Kristovy oběti působí odpuštění všech lehkých hříchů. Upozorňuje nás však také na to, že do Boží blízkosti "nepřijde nic nečistého". Naše vědomí hříšnosti a nedostatečnosti otvírá dveře Kristovu milosrdenství, kterého se nám v eucharistii bohatě dostává. Každé slavení jeho památky je dobrodiním pro celý svět. Za sebe i za svět voláme "Kyrie eleison" - Pane, smiluj se - protože bez jeho smilování nejsme nic. V kontrastu s tímto zvoláním vyslovujeme Boží velikost a svatost v hymnu Sláva na výsostech Bohu, který zpíváme především o nedělích mimo dobu adventní a postní, a o slavnostech a svátcích. Úvodní obřady vrcholí ve vstupní modlitbě. Po výzvě "Modleme se" následuje nejprve chvíle pro vnitřní ztišení, a potom kněz pronáší hlasitě modlitbu, která vyjadřuje povahu právě slavené bohoslužby. Tato modlitba se nazývá kolekta, protože shrnuje úmysly našeho shromáždění. Ve chvíli ticha před touto modlitbou do ní máme každý z nás vložit svůj vlastní úmysl, který máme ve svém srdci, a se kterým na mši svatou jdeme (prosba, dík, chvála, apod.). Kolekta nám pomáhá usebrat naše roztroušené myšlenky. Proto na ni odpovídáme hlasitým "Amen" (= Ať se tak stane).
....... ROZHOVOR KAREL SATORIA BYL DISIDENT A REBELANTSKÝ KNĚZ
Na portálu www.idnes.cz jsme pro vás našli velice zajímavý rozhovor s naším bývalým panem farářem, P. Karlem Satorie, který u nás působil v letech 1985 – 1990. Kněz, generální vikář, trapistický mnich. Chlap, který "padal" na jednom z prvních rogal u nás, disident, čestný a mravně nekompromisní člověk. Při tomto výčtu nejde o různé osoby, to všechno skrývá osud Karla Satorii, dnes řádového bratra Martina příslušejícího ke křesťanskému kontemplativnímu řádu trapistů. "Pocházím z Křižanova, rodiště svaté Zdislavy, kde jsem 26. dubna 1953 jako nejmladší ze čtyř sourozenců spatřil světlo světa," začíná svůj příběh Karel Satoria z "klasicky věřící" katolické rodiny. "Víra byla pro mne něco velmi přirozeného, měl jsem ji totiž odkoukanou od dobrých lidí, kterým pomáhala v tom, aby byli takoví, jací jsou. A já se jim chtěl podobat," vzpomíná bratr Martin, jehož rodiče postihl v roce 1948 komunistický puč. "Můj tatínek po válce odkoupil polovinu železářské firmy Košťál-Sláma, kterou komunisti znárodnili. Navíc v roce 1946 před naším domem v Křižanově mého nejstaršího bratra zajelo auto, což maminku velmi těžce zasáhlo," pokračuje ve vzpomínkách Karel Satoria. "Za komunisty zabranou živnost zůstaly rodičům dluhy, které museli splácet. Tatínek potom pracoval ve Žďasu jako tavič. Měl dělat dokonce mistra, ale protože odmítl vstoupit do strany, byl okamžitě 8
přeřazen na místo vazače s daleko nižším platem, z místa úřednice vyhodili také mou maminku, která pak pracovala jako lesní dělnice, a mou sestru, co právě nastoupila na matematicko-fyzikální fakultu, z vysoké vyloučili. Navíc vzali naší rodině polovinu bytu," popisuje důkladnou pomstu režimu bratr Martin, který však ve své rodině nepamatuje žádnou zahořklost. "Rodiče otevřeně mluvili o tom, co jsou komunisti zač, ale třeba svého tatínka jsem nikdy v životě neslyšel říct sprosté slovo, a to nejen na jejich adresu," vzpomíná Karel Satoria. Na gymnázium ve Velkém Meziříčí Karla Satoriu přijali v roce 1968, jediném čase "odměku", kdy se na posudky nebral zřetel. Pro kněžskou cestu se Karel Satoria rozhodl bez nejmenšího nátlaku demokraticky smýšlejících rodičů. Původně se sice hlásil na medicínu, ale kvůli prvním politickým procesům počínající normalizace zvolil nakonec školu, která se podle jeho mínění jediná mohla otevřeně stavět proti zvrácené ideologii tuhnoucího režimu. Během vojny přijel za Satoriou spolužák z teologie, chartista Václav Malý. Přivezl mu výtisk s prohlášením Charty 77, s nímž Satoria seznámil své kamarády na vojně. "Okamžitě mi vybrakovali skříňku a udělali osobní prohlídku," vzpomíná "nepřítel režimu". "Jenže prohlášení Charty jsem měl složené ve vojenské knížce, kterou jsem při vyprazdňování kapes pevně svíral v ruce. Od té chvíle jsem musel počítat s bonzáky i v okruhu kamarádů," dodává Satoria, který při hromadném cvičení na Doupově jako jediný nezvedl ruku, když celá tamější armáda odsuzovala "zrádce a samozvance" z Charty 77. Po návratu z vojny Satoria teologii díky nedůslednosti režimu kupodivu dostudoval a v roce 1978 byl vysvěcen na kněze, i když, jak říká, "socialistický pes by po přečtení posudků ode mě kůrku chleba nevzal". "Stejnou nedůslednost jsem po listopadu 1989 objevil i v archivech Státní bezpečnosti," vybavuje si Karel Satoria. "Dočetl jsem se, že mi byl ke 30. listopadu 1986 odebrán státní souhlas k výkonu kněžského povolání - ale přitom mi to nikdo neřekl a já jsem byl knězem ve Vrbici u Břeclavi stále. Možná čekali, že se ožením," usmívá se. Bratr Martin sice mužnost pokládal za povinné vybavení kněze, ale hlavně v tom smyslu, že by i v církvi měl existovat alespoň základně organizovaný odpor proti totalitní svévoli. Když se tedy konal celostátní sjezd kolaborantské církevní organizace Pacem in terris, sepsal Satoria otevřený dopis, kde přítomné duchovní vyzval, aby svoji kolaborantskou činnost nenazývali bojem za mír. Byl též na většině akcí brněnského disentu. Šířil také Informace o Chartě a o církvi, za což byl až do listopadu 1989 trestně stíhán. V květnu 1990 se Karel Satoria stal brněnským generálním vikářem, byť chtěl hned po převratu odejít do kláštera, protože cítil, že role církve jako významného opozičního prvku skončila. "Za dva roky svého vikářování jsem získal opravdu hodně nepřátel, měl jsem totiž na starosti přesuny kněží. Na mnoha živých farnostech v centrech byli za normalizace pochopitelně ti nejloajálnější. A naopak. Došlo asi ke 140 přesunům, takže nejmíň sedmdesát lidí mě od té doby moc nemuselo," usmívá se bratr Martin, který v roce 1992 na deset let odešel do francouzského trapistického kláštera, kde "se toho moc nenamluví, modlí se tam a pracuje". V roce 2002 se vrátil a v lesích u Dobré Vody na Karlovarsku vedl stavbu prvního trapistického kláštera u nás. Ze 9
zdevastovaného barokního statku vzniklo i architektonicky zdařilé dílo předního světového minimalisty Johna Pawsona. Pak se Satoria ujal další ruiny a s několika sobě podobnými opravuje, modlí se a pracuje na pronajaté faře z 18. století nedaleko Telče. "Současné pojetí mnišské služby, jak jsem ji vnímal ve Francii a přestěhovalo se i do Čech, má podle mého rezervy, především co se týká odvahy chtít vidět Boha hic et nunc, tedy zde a nyní," podotýká bratr Martin ke svému současnému pobytu mimo klášter.
....... NĚCO MOUDRÉHO AŽ SE TI JEDNOU BUDE ZDÁT Až příště budeš mít pocit, že s tebou Bůh nic nesvede, vzpomeň si, že: Noe se občas opil do němoty. Abrahám byl příliš starý. Sára byla neplodná. Izák byl přehnaně důvěřivý. Jákob byl úskočný. Lea byla ošklivá. Josef Egyptský prožil těžkou šikanu a pokušení. Mojžíš měl zranění z dětství a byl agresivní. Gedeon měl strach a chtěl utéci. Rachab byla prostitutka. Jeremiáš a Timotej byli příliš mladí. David měl na kontě cizoložství a úkladnou vraždu. Jonáš utekl před Hospodinem. Noemi byla vdova. Jób přišel o rodinu, o majetek, a propadl depresi. Jan Křtitel byl bezdomovec a pojídal hmyz. Svatý Josef chtěl nejprve Marii poslat pryč. Panna Maria místy nechápala, jak to Bůh myslel. Ježíš v pubertě utekl rodičům a ještě se divil, co mají za problém. Učedníci usínali při modlitbě. Petr se vytahoval a pak zapřel Krista. Marta byla tak trochu workoholička. Její sestra Marie nebyla zase zrovna akční. Marie Magdaléna byla prostitutka. Samařská žena byla několikrát rozvedená a žila „na hromádce“. Zacheus byl malý, zakomplexovaný a živil se daňovými podvody. Pavel byl cholerik a občas si neviděl do úst. A tak až příště budeš mít pocit, že tebou Bůh nic nesvede, vzpomeň si … A nelekni se, kdyby Pán počítal i s tebou !!! :-)
10
....... POZVÁNKY NÁBOŽENSTVÍ PRO DOSPĚLÉ (HUSTOPEČE)
Náš nový pan děkan P. Pavel Kafka srdečně zve všechny dospělé na čtyřtýdenní „náboženství pro dospělé“ na téma Zpověď včera, dnes a zítra. Setkání budou probíhat každou středu v postní době, to znamená ve dnech 10. 3., 17. 3., 24. 3. a 31. 3., vždy v 19:00 hodin na faře v Hustopečích. Před každým setkáním je v 18:00 hodin mše svatá v kostele. Využijme tuto vzácnou příležitost a poučme se o svátosti smíření! Podrobnosti na www.boretice-farnost.cz.
DĚKANÁTNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE (HUSTOPEČE)
V sobotu 13. března jsou srdečně zvaní všichni mládežníci na další ročník Děkanátního setkání v Hustopečích. Program začne v 9:00 hodin ráno a těšit se můžete na velice zajímavé dopolední skupinky (Jak se stát krásnou ženou a bohatým mužem, Islám, Od víry k víře), mši svatou, výborný oběd (poplatek 50 Kč) a odpolední mezifarní soutěžení v sále pod kostelem. Takže všechny mláďata – sbalte si caky paky a vyrážíme! V případě většího zájmu bude vypraven autobus. Podrobnosti sledujte v ohláškách a na www.boretice-farnost.cz.
NEDĚLNÍ KŘÍŽOVÉ CESTY V NAŠÍ FARNOSTI 21.2.2010
ZA DUŠE V OČISTCI
28.2.2010
ZA RODINY
7.3.2010
ZA KNĚZE
14.3.2010
ZA FARNOST
21.3.2010
ZA MÍR VE SVĚTĚ
povede Růžencové společenství povedou rodiče s dětmi povedou dámy, ženy a dívky povedou pánové, muži a chlapci povedou děti a mládež
Začátek vždy v 15:00 hodin, sraz vedoucích vždy v 14:30 v sakristii. Prosíme všechny věkové skupiny, aby se podívali, kdy povedou křížovou cestu a upravili si podle toho svůj program. O podrobnostech budete všichni včas informováni.
11
....... NOVÉ FARNÍ STRÁNKY
OBSAH Pár slov úvodem..........................1 Téma měsíce: Láska …............... 1 CO SE DĚJE: Vrcholí příprava na biřmování.....2 Zprávy z Haiti – náš Josífek je pravděpodobně v pořádku.........2 Máme nového děkana................3 Varhany nám hrají už i v úterý ...4 OHLÉDNUTÍ: Tříkrálová sbírka 2010..................5 III. Farní ples na Vrbici.................5 CO DĚLAT, KDYŽ CHCI: Křest.............................................6 UČÍCÍ SE CÍRKEV: Mše svatá – úvodní obřady.........7 ROZHOVOR: P. Karel Satoria............................8 NĚCO MOUDRÉHO: Až se ti jednou bude zdát..........10 POZVÁNKY ….............................11 Nocování na faře pro děti Náboženství pro dospělé Děkanátní setkání mládeže Obsah .........................................12 Nové farní stránky......................12 Postní doba …............................12
V listopadu 2009 jsme se rozhodli, že naše farní webové stránky potřebují nutnou rekonstrukci. Pod dohledem našeho skvělého letitého webmastera Honzi Michala tak na staré známé adrese vznikla za pomoci odborníků nová verze našich stránek. Kromě krásné grafiky a originálních efektů vás jistě zaujme velké množství informací, které naše stránky nyní poskytují. Od výčtu všech možných společenství, které v naší farnosti fungují, přes zmapování historie farnosti a historických fotografií, přes přehlednou foto a video galerii, až po pravidelně aktualizované ohlášky, pozvánky a události u nás i v okolí. Zaujmout Vás může také možnost registrace, díky níž Vám budeme moci posílat aktuální informace o dění na stránkách i na Váš osobní e-mail. Povídat by se dalo do zbláznění, ale nejlepší bude, když se na naše nové farní stránky podíváte osobně a posoudíte sami: WWW.BORETICE-FARNOST.CZ.
POSTNÍ DOBA ✗ Měsíc únor je přelomem mezi liturgickým mezidobím a postní dobou, která v letošním roce začíná 17. února popeleční středou. ✗ Na popeleční středu a Velký pátek dodržujeme přísný půst od masa, který je zavazující pro všechny věřící od 14 do 60 let věku (vyjma vážně nemocných), další omezení v jídle je dobrovolné. ✗ Pět postních neděl nás vybízí k soustředění, sebeovládávání a přípravě na velikonoční svátky. Doporučuje se dát si v postní době nějaké osobní předsevzetí pro zlepšení svého vztahu s Pánem Bohem, (např. konat dobré skutky atd.). ✗ V liturgii se vynechává veškerá “Aleluja“ a radostná zvolání, z oltáře mizí i květinová výzdoba. Podrobnosti o postní době na www.vira.cz. 12
