Památky zapsané v seznamu UNESCO nacházející se v kraji Vysočina a podpora jejich návštěvnosti z pohledu Krajského úřadu

Památky zapsané v seznamu UNESCO nacházející se v kraji Vysočina a podpora jejich návštěvnosti z pohledu Krajského úřadu Alena Nováková

Vysoká škola Polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Věra Nečadová

Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář

Jihlava 2009

1

Copyright © 2008 Alena Nováková

2

Abstrakt Text informuje čtenáře o památkách zapsaných v seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v kraji Vysočina. První část práce má za úkol seznámit se základními informacemi o těchto objektech a zároveň na tyto památky upozornit. Druhá část textu je věnována zejména analýze propagace daných lokalit, systému finanční podpory a také postoji

Krajského úřadu ke zvýšení návštěvnosti těchto

historických objektů.

Klíčová slova : UNESCO. Vysočina. Analýza propagace.

Abstract The text deals with historic sihgts in the Vysočina Region added to the UNESCO List of World Cultural Heritage. The first part of the thesis provide some basic information on these objects and olso draws attention to them. The second part of the text is devoted particularly to analysis of attendance promotion of these historic bulildings. Their system of financial support and also to attitude of the Regional Authority towards the afford to increase the attendance of these historic sights.

Key words: UNESCO. Vysočina Region. Analysis of promotion.

3

Poděkování:

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Věře Nečadové za užitečné rady a odborné vedení mé bakalářské práce. Touto cestou bych zároveň ráda poděkovala všem, kteří mi byli ochotni poskytnou užitečné rady a informace, zvláště pak organizaci Vysočina Tourism a paní Mahelové.

4

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě vlastních šetření a s použitím dále uvedené literatury.

V Jihlavě dne 14. listopadu 2008

………………………………

5

OBSAH OBSAH ..............................................................................................................1 1

ÚVOD A CÍLE .............................................................................................8

2

TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................9

2.1 Základní informace o organizaci UNESCO ............................................................................. 9 2.1.1 Konvence světového dědictví – WORLD HERITAGE UNESCO .......................................... 9 2.1.2 Orgány UNESCO .................................................................................................................. 10 2.1.3 UNESCO a ČR .......................................................................................................................11 2.1.4 Podmínky a kritéria zápisu mezi poklady světového dědictví UNESCO .............................. 12 2.1.4.1 Kritéria pro kulturní památky....................................................................................... 13 2.1.4.2 Definice kulturního a přírodního dědictví .................................................................... 14 2.1.5 Výhody a nevýhody zařazení památky na seznam UNESCO................................................ 15 2.2

Turistická oblast Vysočina ....................................................................................................... 16

2.3 Památky UNESCO v kraji Vysočina....................................................................................... 17 2.3.1 Telč ........................................................................................................................................ 17 2.3.1.1 Základní informace o městě ......................................................................................... 17 2.3.1.2 Důvod zápisu na seznam světového kulturního dědictví.............................................. 17 2.3.1.3 Historické jádro města a zámek.................................................................................... 18 2.3.2 Žďár nad Sázavou.................................................................................................................. 21 2.3.2.1 Základní informace o městě ......................................................................................... 21 2.3.2.2 Důvod zápisu na seznam světového kulturního dědictví.............................................. 21 2.3.2.3 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře................................................... 22 2.3.3 Třebíč..................................................................................................................................... 25 2.3.3.1 Základní informace o městě ......................................................................................... 25 2.3.3.2 Důvod zápisu na seznam světového kulturního dědictví.............................................. 25 2.3.3.3 Židovská čtvrť .............................................................................................................. 25 2.3.3.4 Přední synagoga ........................................................................................................... 27 2.3.3.5 Zadní synagoga ............................................................................................................ 28 2.3.3.6 Židovský hřbitov .......................................................................................................... 29 2.3.3.7 Bazilika sv. Prokopa..................................................................................................... 30 2.4

3

Celkový seznam památek UNESCO v České republice ........................................................ 31

PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................32

3.1 Analýza propagace památek UNESCO na Vysočině ............................................................. 32 3.1.1 Vysočina Tourism .................................................................................................................. 32 3.1.2 Veletrhy cestovního ruchu ..................................................................................................... 33 3.1.3 Propagační materiály ............................................................................................................. 36 3.1.4 Webová prezentace kraje ....................................................................................................... 37 3.1.5 Kancelář kraje Vysočina v Bruselu ........................................................................................ 37 3.2 Finanční podpora...................................................................................................................... 39 3.2.1 Finanční podpora z fondů EU ................................................................................................ 39 3.2.2 Grantové programy Kraje Vysočina....................................................................................... 41 3.2.3 Konkrétní příklady finanční podpory krajem......................................................................... 44 3.2.4 Rozdělení finančních prostředků v roce 2007........................................................................ 45 3.3

Strategie rozvoje cestovního ruchu na Vysočině .................................................................... 46

6

3.4

Zhodnocení propagace ............................................................................................................ 47

3.5

Analýza návštěvnosti – UNESCO Vysočina........................................................................... 49

4

ZÁVĚR......................................................................................................56

5

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ..............................................................59

PŘÍLOHY 1. Mapa památek UNESCO v České republice 2. Ukázka výzvy k předkládaní projektů týkajících se cestovního ruchu

7

1

ÚVOD A CÍLE

Tématem bakalářské práce jsou památky zapsané v seznamu UNESCO nacházející se v kraji Vysočina a podpora jejich návštěvnosti z pohledu Krajského úřadu. Toto téma jsem si vybrala zejména proto, že se domnívám, že se jedná o velice zajímavé lokality, které si zajisté zaslouží pozornost. Zároveň jsou to místa, která by mohla do kraje Vysočina přilákat větší množství turistů, a tím přispět k rozvoji služeb a doprovodné infrastruktury. Jelikož náš kraj patří zatím k méně navštěvovaným a vyhledávaným oblastem v cestovním ruchu, zajímal mě postoj Krajského úřadu k problematice propagace těchto historických objektů. Zároveň jsem také věnovala značnou pozornost systému dotací a finanční podpory těchto objektů. Důležité informace jsem se snažila získat zejména e-mailovou komunikací s Krajským úřadem a také veškerými informačními centry měst, ve kterých se památka nachází, a zároveň komunikací se správci objektů.

Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První z nich je věnována samotné organizaci UNESCO a nejdůležitějšími informacím o ní, dále jsou v teoretické části představeny všechny tři lokality zapsané na Seznamu (Seznam památek UNESCO) Jsou zde obsaženy informace o historii objektů, důvodu zapsání lokality na Seznam a také informace o stávající situaci památek. Praktická část je věnována zejména analýze propagace památek UNESCO, finanční podpoře a grantovým programům vypisovaným Krajským úřadem. Také jsou zde obsaženy informace o návštěvnosti těchto památek. V závěru je zhodnocená stávající situace propagace.

Hlavním cílem této bakalářské práce je upozornit na památky zapsané v seznamu UNESCO, které se nacházejí v kraji Vysočina. Důležitou součástí práce je také analýza propagace Krajským úřadem, která by měla vést ke zvýšení návštěvnosti těchto lokalit a tím přispět k rozvoji doprovodných služeb a infrastruktury v daných městech. Důležitým cílem je také zjistit systém finanční podpory těchto lokalit, a to jak z pozice EU, státu, tak i samotného kraje Vysočina.

8

2

TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Základní informace o organizaci UNESCO

Obr 1. Znak organizace

UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) – v překladu Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. UNESCO je mezinárodní vládní organizace přidružená k Organizaci spojených národů, která byla založená v roce 1945 v Londýně. Sídlem UNESCO je v současné době Paříž, organizace má za hlavní cíl přispívat k vzájemnému sbližování mezi jednotlivými národy na základě mezinárodního rozvoje výchovy, vzdělávání, vědecké a další kulturní činnosti.

2.1.1

Konvence světového dědictví – WORLD HERITAGE UNESCO

Úmluva o trvalém uchování světového dědictví přírody a lidstva (dále Konvence popř. Úmluva), známá pod názvem - „WORLD HERITAGE – PATRIMOINE MONDIAL“, byla přijata na konferenci v Paříži dne 16. 11. 1972. Tato Konvence se rázem stala převratnou v historii celé planety, byla jedinečnou a také první v dějinách. Unikátní dohoda řeší celosvětový problém zabezpečení, uchování a zároveň zpřístupnění nejvýznamnějších historických, přírodních a kulturních pamětihodností v rámci všech světadílů. Samotný vývoj zabezpečení nejdůležitějších památek na naší planetě nebyl jednoduchý. Jako první přijaly Konvenci Spojené státy americké v roce 1973. Následující fáze vývoje proběhla o rok později, kdy se k Úmluvě připojilo dalších 21 států.

Na základě Úmluvy byl konstituován Výbor pro světové dědictví (World

Heritage Committee) a Fond světového dědictví (World Heritage Fund), které začaly pracovat v roce 1976. O několik let později došlo v organizaci k velké krizi, kdy USA s Velkou Británií dočasně pozastavily svoji účast v Konvenci. K dalšímu rozvoji došlo až po 20 letech, kdy zájem o kulturní a přírodní dědictví velice rychle vzrůstal v zemích celého světa. V těchto letech se Úmluva ratifikovala také v České republice, která podepsala listinu společně se Slovenskou republikou a vstoupily do Konvence světového kulturního dědictví společně. V roce 1995 USA opět obnovily svou činnost, v té době úmluvu ratifikovalo již 152 států.

9

Historicky nejvyšší přírůstek památek proběhl v roce 2000, kdy bylo na seznam zapsáno 58 nových pokladů. Poté byla v UNESCO přijata nová pravidla, celkový nárůst nesmí ročně přesáhnout 30 lokalit. Nové poklady světového dědictví byly slavnostně vyhlašovány a zveřejňovány vždy v prosinci, na přelomu tisíciletí však došlo ke změně a výsledky jsou zveřejňovány již v polovině roku. Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO nyní zahrnuje 878 objektů ve 145 zemích, z toho je 679 kulturních památek, 174 přírodních a 25 smíšených. Výbor UNESCO, který se sešel letos (2OO8) v Quebeku, jej rozšířil o 27 památek.

2.1.2

Orgány UNESCO

Generální konference UNESCO

Generální konference UNESCO je nejvyšším orgánem této instituce.

Je tvořena

zástupci všech zúčastněných států. Generální konference zpravidla zasedá každé dva roky, většinou na konci října. Na jednání se schvalují programy a rozpočty na další dvouleté období. Tento orgán přijímá mezinárodní smlouvy (po ratifikaci jsou pro smluvní strany závazné), nezávazné deklarace a doporučení. Každý ze zúčastněných států má při zasedání vždy jeden hlas. Pro přijetí nejdůležitějších rozhodnutí, jako je například změna ústavy nebo volba generálního ředitele, je zapotřebí dvoutřetinové většiny shodných hlasů. Pro ostatní rozhodnutí je používán sytém prosté většiny hlasů.

Výkonná rada UNESCO

Výkonná rada byla vytvořena především za účelem dohlížení na realizaci plnění programu přijatého Generální konferencí. Projednává důležité otázky před tím, než jej předloží Generální konferenci, a zároveň se také podílí na přípravě budoucích programů. V současné době má výkonná rada 58 členů.

10

Sekretariát

Sekretariát je výkonnou a servisní složkou UNESCO. Je tvořen zhruba dvěma tisíci zaměstnanci ze 170 různých zemí a jeho kanceláře jsou rozmístěny po celém světě. 2.1.3

UNESCO a ČR

Česká republika přistoupila k Úmluvě společně se Slovenskou republikou jako ČSFR dne 15. 11 .1990 a závaznou se pro ni stala Konvence dnem 15 .2 .1991. Text Úmluvy a oznámení o přístupu byly publikovány ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb. Stát musí maximálně využít vlastních zdrojů, případně mezinárodních k zabezpečení označení, ochraně, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím.

Spolupráce České republiky a UNESCO v oblasti péče o kulturní dědictví je v kompetenci Ministerstva kultury. Největším dílem spolupráce je naplňování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Jedná se zde o mezinárodně právně závazný dokument, který spojuje princip ochrany kulturního dědictví s ochranou přírody. Podstatou Úmluvy je vytváření Seznamu světového dědictví (World Heritage List), do kterého jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami. V České republice je tento seznam známý pod názvem Seznam památek UNESCO (překlad však není přesný). O zápisu do Seznamu světového dědictví rozhoduje Výbor světového dědictví, který se skládá ze zástupců smluvních stran úmluvy. Ve svých rozhodnutích se Výbor opírá o odborná stanoviska poradních organizací. V oblasti kulturního dědictví je tímto orgánem ICOMOS (International Council of Monuments and Sites) - Mezinárodní rada pro památky a sídla. Jako poradní orgán vlády byla 1. června 1994 vytvořena Česká komise pro UNESCO v duchu Ústavy UNESCO rozhodnutím vlády České republiky. Hlavním úkolem této komise je zprostředkovávat styk národních institucí a odborníků s UNESCO. Komise dále studuje dokumenty UNESCO, rozšiřuje myšlenky organizace v ČR a spolupracuje se sekretariátem UNESCO v Paříži. Komise má 50 členů a je tvořena zástupci ministerstev, zástupci významných institucí – státních i nevládních (například Akademie věd ČR, Český helsinský výbor, Národní 11

dobrovolnické centrum atd.) a jednotlivé osobnosti vědy a kultury. Funkční období členů je čtyřleté a členství v komisi je čestné. Plnění rozhodnutí Komise zajišťuje Stálý sekretariát, jehož funkci plní od 1. července 1996 zvláštní referát v Odboru OSN na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Tento sekretariát spravuje i knihovnu publikací a dokumentů UNESCO. Národní památkový ústav (dále NPÚ) je pověřen z Ministerstva kultury zpracovávat podklady pro nominace lokalit české republiky na Seznam světového dědictví v oblasti kulturního dědictví. NPÚ také připravuje podklady pro monitorovací zprávy o těch památkách , které jsou již na seznamu zapsány.

Velkou chloubou České republiky je, že představuje v poměru k ploše a počtu obyvatel jednu z nejbohatších zemí na památky zapsané v Seznamu kulturního dědictví UNESCO na světě. V současnosti (2008) se na seznamu nachází již 12 kulturních památek a 6 biosférických rezervací.

2.1.4

Podmínky a kritéria zápisu mezi poklady světového dědictví UNESCO

Jedním ze základních principů výběru památek do Seznamu světového dědictví je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost a autenticita. Z toho je patrné, že v Seznamu nemohou být zapsány všechny hodnotné památky. Seznam slouží jako reprezentativní, což znamená, že uvedené památky symbolicky zastupují určitý stavební typ daného období v určitém regionu. Výběr lokalit také podléhá geopolitickým hlediskům, jelikož Výbor pro světové dědictví usiluje o vyváženost členských států úmluvy a zároveň světadílů jako celků. Pro zápis do Seznamu světového dědictví je nezbytné v dokumentaci a v průběhu expertního posuzování prokázat, že nominovaná památka (lokalita) splňuje jednu či více z dále uvedených kritérií.

12

2.1.4.1

Kritéria pro kulturní památky1

Kritéria pro kulturní památky jsou uvedena v článku 24 prováděcích směrnic Úmluvy „Každá světová památka by měla: 1. představovat mistrovské dílo lidského tvůrčího génia; 2. vykazovat významnou vzájemnou výměnu lidských hodnot během určitého časového období nebo v určité kulturní oblasti světa, a to v oblasti rozvoje architektury nebo techniky, monumentálního umění, urbanismu nebo krajinářství; 3. být nositelem jedinečného nebo alespoň výjimečného svědectví o kulturních tradicích nebo civilizaci dosud existující nebo zaniklé; 4. být vynikajícím příkladem určitého typu budovy nebo architektonického či technologického souboru nebo krajiny, jež ilustruje určité významné období historie lidstva; 5. být vynikajícím příkladem tradičního lidského osídlení nebo využívání půdy, typického pro určitou kulturu či kultury, a to zvláště v případě, kdy by tyto prvky mohly být narušeny v důsledku vzniku nevratných změn; 6. být přímo či hmatatelně spojena s událostmi nebo živými tradicemi, myšlenkami či vírou, uměleckými a literárními výtvory výjimečného celosvětového významu (Výbor zastává názor, že toto kritérium by mělo být důvodem pro začlenění do Seznamu pouze za výjimečných okolností a ve spojení s dalšími kulturními nebo přírodními kritérii.)“

1

Zdroj: Dokumenty a publikace UNESCO,Úmluva o světovém dědictví UNESCO [online databáze], 2003, [cit. 8. října 2008] dostupné na internetu < http://www.npu.cz/pp/dokum/unesco/>

13

2.1.4.2

Definice kulturního a přírodního dědictví2

Definice kulturního a přírodního dědictví dle mezinárodní Úmluvy ochraně světového kulturního a přírodního dědictví „Pro účely Úmluvy budou za "kulturní dědictví" považovány: památníky: architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy; skupiny budov: skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy; lokality: výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska.

Pro účely této Úmluvy budou za "přírodní dědictví" považovány: přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska; geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody; přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.“

2

Zdroj: Dokumenty a publikace UNESCO, Úmluva o světovém dědictví UNESCO [online databáze], 2003, [cit. 8. října 2008] dostupné na internetu < http://www.npu.cz/pp/dokum/unesco/>

14

2.1.5

Výhody a nevýhody zařazení památky na seznam UNESCO

Výhody •

Seznam je nejvyšší ocenění, které je možné pro památky získat, jedná se tedy o velikou prestiž pro památku, obec i stát.

•

Národní programy zabývající se péčí o památky upřednostňují lokality s vyšším stupněm ochrany.

•

V případě, že je památka v ohrožení, je snažší pro ni získat finanční zdroje ze zahraničí.

•

Pro sponzory je památka na seznamu UNESCO mnohem atraktivnější, financování takového objektu jim pomáhá při reklamě.

•

V souvislosti se zařazením na Seznam se stává lokalita atraktivnější pro turisty, následuje nárůst příjmů do stravovacích, ubytovacích zařízení, a pod. Nevýhody

•

Ještě před zařazením památky na Seznam je nutné do památky investovat značnou dávku financí.

•

Památky zařazené na Seznamu jsou příkladem kulturní hodnoty. Z toho vyplývá, že musí být také i vzorem péče, musí bezpodmínečně respektovat zákon o památkové péči. Z tohoto důvodu dochází v dané lokalitě k mnoha stavebním omezením. Jakékoli stavební úpravy objektu nesmí narušovat parametry, pro něž byla památka zařazena na Seznam.

•

Zejména u přírodních památek hrozí negativní dopady turismu – znečištění (odpadky, hlukem,…), poškozování krajinného rázu a vegetace (sešlapování, trhání rostlin, chození po nevyznačených trasách).

Každá památka zapsaná na Seznam UNESCO podléhá neustálé kontrole nevládních i jiných organizací. Každých 5 let jsou památky přezkoumávány za spolupráce města, ve kterém se daná lokalita nachází. Posuzují se všechny aspekty území, nejen ty důležité pro památkářskou ochranu. Zařazení památky není na stálo – zapsaný objekt je možné vyřadit. Tento proces je mnohem jednodušší než zapsání na Seznam. Proto je nutné památky neustále sledovat a kontrolovat. 15

2.2

Turistická oblast Vysočina

Vysočina se rozprostírá v samém středu České republiky a je tvořena zvlněnou krajinou, podle které dostala

svůj název. Vrchovina, rozčleněná táhlými kopci a

údolími, byla původně pokryta neprostupným pralesem, ale mnohé generace lidí tuto část země proměnily v harmonickou kulturní krajinu. Kraj Vysočina se rozkládá na ploše 6 796 km2 a celkový počet obyvatel je 513 195. Vzhledem k přírodním podmínkám se zdejší obyvatelstvo rozptýlilo do tisíce malých sídel, pro tento kraj jsou charakteristické malé, nepříliš od sebe vzdálené vesnice. Pouze ve čtyřech městech žije více než dvacet tisíc obyvatel. Zdejší metropolí je Jihlava s 50 tisíci obyvateli. Toto město patřilo ve středověku k nejbohatším v českém království, a to zejména díky těžbě stříbra ve zdejším okolí. Kraj

je

tvořen

5

samostatně

správními

celky

(Žďársko,

Pelhřimovsko,

Havlíčkobrodsko, Třebíčsko a Jihlavsko). Oblast je vyhledávaná hlavně milovníky přírody, ale také turisty, které zajímá historie. Kraj Vysočina může návštěvníkům nabídnout dvě chráněné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Kromě přírody se turisté mohou těšit na mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. O této skutečnosti také vypovídá fakt, že tři z nich byly zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města a zámek Telč, Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, který je mistrovským barokně gotickým dílem Jana Blažeje Santiniho, a Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Výhodou Vysočiny je zachované čisté životní prostředí. Lze říci, že kraj je zdravým ostrovem mezi třemi aglomeracemi – pražskou, brněnskou a vídeňskou. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stal členem organizace zdravých měst a regionů.

16

2.3

Památky UNESCO v kraji Vysočina

2.3.1

Telč

2.3.1.1 Základní informace o městě

Město Telč se nachází v jihozápadním cípu Moravy, téměř v polovině cesty mezi Prahou a rakouskou Vídní. Traduje se, že město bylo založeno v roce 1099, když moravský kníže Otta II. vyhrál nad českým knížetem Břetislavem. Právě Otta II. se zasloužil o založení kaple, později osady dnešního Starého města. Největší rozmach zažilo město za panovníka Zachariáše z Hradce v 16. století. Během 19. století se Telč stala významným městem v jihozápadním regionu Moravy. Po zavedení železnice v roce 1898 se město začalo velmi rychle rozvíjet a růst, a získávalo tak stále větší význam, jak kulturní, tak hospodářský. 2.3.1.2 Důvod zápisu na seznam světového kulturního dědictví Telč se řadí k nejkrásnějším městům v České republice. Jako jedna z mála lokalit se může pochlubit svou celistvostí dochované kultury. Lze zde navštívit jedinečné středověké městečko s vodním opevněním, dominantním zámkem dochovaným v podobě pozdně gotických a renesančních přestaveb a s mimořádnou zástavbou městských renesančních a barokních domů kolem zdejšího náměstí. Tato zástavba je jednou z největších a také nejzachovalejších v celé České republice. Není proto divu, že bylo historické jádro města v roce 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

17

2.3.1.3 Historické jádro města a zámek Historické jádro Telče, které je uzavřené branami a rybníky, si po dlouhá staletí dokázalo udržet osobitou architekturu. Po velkém požáru bylo ve 14. století znovu vystaveno na původních starších základech. Jedním z nejdůležitějších objektů je původní královská vodní tvrz, která byla postavena ve 13. století. Podoba tohoto objektu se během několika staletí rapidně změnila a z hradu se tak postupem času stal luxusní zámecký palác. Jádro telčského hradu mělo obdélníkový půdorys, vybočující z hradeb městského opevnění na severní straně. K obvodové hradbě jádra přiléhal na východě dvoupatrový palác s gotickými arkádami, druhá budova se připojovala k hradbě na severu. Hradní palác prodlužoval na severu čtverhranný věžovitý přístavek, v jehož přízemí bývala kaple sv. Jiří prostupující do patra.

Patro tvořily dřevěné ochozy postavené na kamenných sloupech neboli krakorcích. Okolo původní podoby hradu je však mnoho nejasností, které nebyly dodnes odstraněny, nejasné je i vedení původní přístupové cesty předhradím a vstupní brány. Během pozdně gotické přestavby vznikla nová zástavba při severní hradbě, jež tvořila kuchyně a nový palác. V tomto období zde byl také vystavěn pivovar se sladovnou a hranolová věž při západní hradbě, ta měla zlepšit obranyschopnost hradu.

Další velké změny, které výrazně změnily ráz celého objektu, proběhly za dob Zachariáše z Hradce v 16. století. Během této renesanční přestavby nechal stavitel zbourat severní křídlo jádra a nahradil jej úzkým komunikačním traktem, který byl nesen přízemní lodžií. Zbylé budovy byly radikálně přestavěny, mimo jiné zde byla zabudována nová okna, portály a štíty a při této příležitosti došlo i k zazdění gotických arkád. Ještě většími změnami prošlo předhradí. Velký palác vedle kuchyně byl navýšen o jedno patro a jeho interiéry byly velmi luxusně zařízeny. Během let 1563 – 1566 byla jihozápadně od někdejšího hradního jádra postavena nová budova obdélníkového tvaru, která pravoúhle navazovala na jižní křídlo. Obě křídla tak vytvořila společně s kovaným plotem vstupní dvůr. K východnímu čelu budovy se přimyká pohřební kaple Všech svatých, jejíž půdorys vychází ze starších gotických zvyklostí. Celý tento komplex budov se vstupním dvorem propojily s bývalým jádrem dvě hradby, čímž před jádrem vzniklo nové nádvoří. Spojovací část tvoří otevřené ochozy, které se na východě otevírají do renesanční zahrady.

18

Předpokládá se, že autorem podstatné části těchto stavebních úprav někdejšího předhradí byl italský mistr Baltazar Maggi z Arogna a že renesanční etapa výstavby telčského zámku skončila roku 1580. Malé změny zde byly také provedeny během baroka, ty jsou patrné pouze na hospodářských budovách. Na objekt zámku navazuje zámecká zahrada s arkádami a kašnou s vodotryskem, také je možné zde navštívit zámecký park, ve kterém je umístěn klasicistní skleník s rozsáhlou sbírkou orchidejí. V parku se nachází mnoho vzácných i běžně známých dřevin, z nichž některé jsou starší více než sto let. Zvláště cenné jsou honosné interiéry, přízemí starého gotického paláce bylo znovu renesančně zaklenuto a dostalo výraznou štukovou výzdobu. Zvláště neobvyklá je sgrafitová výzdoba z roku 1553 v takzvané Velké hodovní síni (která však k těmto účelům nikdy nesloužila) a sousední klenotnici. Je zde také zastoupena ornamentální výzdoba, kde jsou uplatněny lovecké motivy a alegorie hříchů. V prvním patře paláce jsou vyhotoveny renesanční stropy se sklípkovou klenbou. Druhé patro zámku zaujímá velký společenský sál s malovaným kazetovým stropem. Sál v jižním křídle tzv. Zbrojnice je zdobený ornamentálními malbami a zaklenut hvězdicovou klenbou se štukovými žebry, která ukazuje na existující vliv gotiky. V patře se nachází místnost zvaná Africký sál, kde je shromážděná sbírka exotických trofejí z Afriky, jsou zde takové rarity, jako je sloní ucho nebo obří kel, také se zde nachází sbírka antilopích trofejí. Další velice významnou místností zámku je Zlatý sál, jde o umělecky nejkrásněji vyzdobený sál na celém zámku. V pěti polích galerie je vyobrazena alegorie lidských smyslů. Kráse alegorie konkuruje vyřezávaný strop, členěný do osmibokých kazet, pocházející z roku 1561. V každé z kazet je malba, zobrazující mytologický výjev, či výjev ze Starého zákona. Jsou zde také vyhotoveny velice propracované nástěnné malby, které vyobrazují podobizny pánů z rodu Lichtenštejnů, Adama z Hradce či císaře Leopolda I. Nejkrásnější je obraz neznámé dívky v renesančním šatu, který namaloval malíř ze dvora Rudolfa II. Svoji pozornost si zaslouží i Modrý sál, jež dostal název podle převažující barvy v interiéru. Na modrém stropě je vyobrazen erb pánů z Hradce, obklopený malbami přírodních živlů. V místnosti lze shlédnout tapiserii, zobrazující zásnuby Juno a Jupitera. Tapiserie byla do zámku přivezena v 17. století z Belgie. Za povšimnutí stojí také obraz, jenž zachycuje pražské události roku 1618, které vedly k vypuknutí třicetileté války. V prostorách zámku se nachází mnoho dalších

19

poutavých míst, jedním z nich je bezesporu Mramorový sál, kde je podlaha zhotovena právě z napodobeniny tohoto materiálu. Tato podlaha patří mezi jedny z nejkrásnějších svého druhu. V sále je rovněž precizně vyhotovený kazetový strop, na němž jsou vymalovány obrazy ze života hrdiny Herakla. Ten je zde zobrazen jako aktivní bojovník plný síly a energie. Obytné místnosti sloužily až do roku 1945 posledním majitelům zámku, a to rodině Podstatsky-Lichtenstein. Zařízení těchto místností tedy podává svědectví o podobě šlechtických interiérů z té doby. Nejreprezentativnějším pokojem je bezpochyby Červený salón s portréty rodinných příslušníků. V pokojích je k vidění cínové nádobí, delfská fajáns a orientální keramika. Obr. 2 Historické jádro města v Telči

Obr. 3 Státní zámek Telč

Zdroj: http://www.telc.balon.cz

Obr. 4 Zlatý sál

Zdroj:http:// www.mesto-telc.cz

Zdroj: http://images.google.cz

Obr. 5 Červený salón

Zdroj: http:// www.castles.cz/

20

2.3.2

Žďár nad Sázavou

2.3.2.1 Základní informace o městě Původní tržní osada Žďár byla založená na staré zemské stezce a je ve svých počátcích úzce spjata se založením zdejšího kláštera cisterciáků v roce 1252. O Žďáře jako městečku se poprvé zmiňuje listina z roku 1293. Klášter se svým panstvím se stal vlastnictvím kardinála Františka z Ditrich, který v roce 1607 udělil Žďáru statut města. S ním mu přidělil nová privilegia a také městský znak. Ve druhé polovině 19. století se ve městě začal rychle rozvíjet národní život, zakládaly se národní podniky především obuvnické a bylo sem vybudováno železniční spojení. Město zasáhla také 2. světová válka, během níž byl Žďár velice poničen. Po válce zde došlo k prudkému nárůstu obyvatel, a to hlavně díky otevření nového strojírenského závodu. Vznikala nová sídliště a v sedmdesátých letech bylo takřka úplně přestavěno celé historické centrum města.

2.3.2.2 Důvod zápisu na seznam světového kulturního dědictví Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byl kostel zapsán v roce 1994. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého byl založen počátkem 18. století. Je jedním z nejlepších projektů významného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který žil v letech 1677 až 1723. Tato stavba je nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Kostel obklopuje velmi impozantní ambit, který je kompozičně propojen s centrální stavbou. Celkově nevelký centrální kostel se vymyká jakémukoliv popisu. Jeho tvary dané komplikovanými průniky šesti kružnic ve tvaru pěticípé hvězdy spolu s důkladně propracovanou hrou světel a stínů v interiéru, tvarová osobitost a čistota exteriéru, to vše bylo dostatečným důvodem k zápisu této unikátní památky na Seznam.

21

2.3.2.3 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Poutní kostel ve Žďáře nad Sázavou byl postaven na počest českého světce na počátku 18. století z podnětu opata zdejšího cisterciáckého kláštera. Založení kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého, poté, co byl v jeho hrobě v katedrále sv. Víta nalezen jeho domnělý zázračně neporušený jazyk. Jan Nepomucký (původně Jan z Pomuku) žil za vlády Václava IV. a díky svému vzdělání se stal zástupcem arcibiskupa. V té době však arcibiskupa z Jenštejna provázely vleklé spory s králem, který dal několik provinilců potrestat za to, že mu překazili plány na vytvoření nového biskupství. Mezi trestané patřil i Jan Nepomucký, který královo mučení nepřežil a byl svržen mrtvý do Vltavy. Legenda praví, že po Janově smrti lidé čím dál tím více začínali věřit v nadpřirozené schopnosti Jana a začínali jej považovat za mučedníka. Prý jako zpovědník královny nevyzradil její tajemství, a proto také musel zemřít. Víra v jeho schopnosti byla dovršena právě nálezem domnělého jazyka, když po téměř třech stoletích byl otevřen jeho hrob a z lebky vypadl kus načervenalé tkáně. (V roce 1973 vědci dokázali, že se nejednalo o jazyk, nýbrž o část mozku se sraženou krví.)

Mystické aspekty tedy doprovázely stavbu kostela již od jeho počátku. I půdorys této stavby ovlivnila údajně legenda. Základem je kompozice pěticípé hvězdy, protože právě pět hvězdiček se objevilo nad tělem Jana Nepomuckého po svržení do řeky. Základ tvoří pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a také pět andělů na hlavním oltáři. Jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově „TACUI“ (mlčel jsem).

Základní kámen této stavby byl položen 16. května 1720 na popud opata Václava Vejmluvy. Stavba trvala pouze dva roky, hotový kostel byl vysvěcen 27. září 1722. Jako místo pro stavbu byl vybrán kopec, který se tyčil nad městem, traduje se, že toto místo bylo vybráno právě proto, že se nad pahorkem objevila v pravé poledne hvězda. Typické pro Santiniho stavby je kladení tvaru na tvar a jejich ustupování, což je prvkem barokní gotiky. Hmota chrámu je ztvárněna důsledně na principu odnímaní, do zdí se vřezávají okna s nízkými štukovými šembránami. Právě okna jsou na této stavbě také velice impozantně vyřešena, v celém kostele není tmavý kout, a světlo tak dává

22

vyniknout sochařské výzdobě pojaté v barokním stylu. Setkáme se tu s třemi tvary oken, lomená okna a portály jsou součástí gotizující koncepce a jsou zároveň alegorií na jazyk – meč, duchovní zbraň světcovu. Okna, která jsou ve tvaru biskupské mitry se vztahují ke staviteli. Při pohledu od západu jsou patrná okna v podobě rovnostranného trojúhelníku symbolizující Nejsvětější Trojici. Jádro chrámu je tvořeno ústředním válcem na deseti pilířích, které se v úrovni druhého patra sjednocují do kupolové klenby. Ve vrcholu klenby je ztvárněn velký jazyk Jana Nepomuckého obklopený kruhem plamenů, z kterých vyšlehují paprsky. Na hlavním oltáři, který pochází z let 1725 – 1727 , je socha světce, stojícího na zeměkouli a opticky se vznášejícího vzhůru. Skladba oltáře vychází z kombinace čísel 5 a 3, tyto čísla dávají věk, ve kterém došel Jan Nepomucký mučednické smrti. Pentagram byl také chápan jako ochrana před zlou mocí a číslo tři mělo symbolizovat Svatou Trojici. Je zde zhotoveno pět osmicípých cisterciáckých hvězd, které představují pět kontinentů, na kterých bylo šířeno křesťanství. Zeměkouli nesou tři andělé, kteří jsou kompozičně rozmístěni do tvaru V. Dolní část oltáře zdobí tři cisterciácké osmicípé hvězdy, které ve spojení s cisterciáckým křížem odpovídají znaku Vejmluvy a zároveň erbu města Žďáru. Hvězdy se nesčetněkrát objevují na exteriéru i v interiéru celého objektu. Kromě osmicípých hvězd jsou v kostele i hvězdy šesticípé – svatojánské a deseti - a dvanácticípé – mariánské. Oltář je od hlavní chrámové lodi oddělen ručně kovanou trojbokou mříží. Jsou zde ztvárněné dvě bílé münsterberské orlice, které jako by nadnášejí pomocí svých křídel oltářní stůl, mezi nimi je umístěn znak zakladatele kláštera Bočka z Obřan. Boční oltáře kostela jsou zasvěceny čtyřem evangelistům (Matoušovi, Markovi, Lukáši, Janovi) a měly navodit postavení sv. Jana Nepomuckého jako pátého evangelisty. Spojení evangelistů se světcem vyjadřují velké koruny a výrazné plastické šesticípé hvězdy nad nimi, které oslavují evangelisty jako mučedníky – vítěze. Matouš je zde vyhotoven s knihou, Marek se lvem, Lukáš s býkem a Jan s orlem. Všechny oltáře jsou vyrobené z lipového dřeva s mramorovou imitací. Autorem sochařské výzdoby je Jan Pavel Čechpauer, po jeho smrti výzdobu dokončil Ignác Rohrbach.

Během několika staletí postihly kostel na Zelené hoře dva požáry, první v roce 1737 a druhý v roce 1784, v tento rok byl také císařem Josefem II. kostel zrušen. Vnitřní inventář byl přenesen do okolních farností. Za působení klášterního mnicha Procházky 23

byl objekt postupně opravován a předěláván, tato obnova trvala s přestávkami až do roku 1830. Znovuotevření kostela bylo dosaženo za Matěje Sychry, který zároveň založil hřbitov ve vnitřním areálu.

Obr. 6 Poutní kostel sv. J. Nepomuckého na Zelené Hoře

Zdroj : http://www.hledej-ubytovani.cz/zajimavosti/ Obr. 8 Barokní varhany

Zdroj: http://www.zamekzdar.cz

Obr. 7 Hlavní loď

Zdroj:http:// www.zamekzdar.cz Obr.9 Oltářní socha Řehoře Thenyho

Zdroj: http://www.zamekzdar.cz

24

2.3.3

Třebíč

2.3.3.1 Základní informace o městě Počátky města se datují na přelomu 11. a 12. století, kdy zde byl moravskými knížaty založen benediktinský klášter. Díky štědrosti zakladatelů a také výhodné poloze města se Třebíč stala významným střediskem náboženského života a vzdělanosti. V minulém století patřila Třebíč pouze k průměrným okresním městům, dnes je však významným centrem v regionu a může svým návštěvníkům nabídnout mnohé kulturní a náboženské památky.

2.3.3.2 Důvod zápisu na seznam světového kulturního dědictví Soubor památek v městské památkové zóně byl zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 2003. Jedná se o unikátní soubor 123 dochovaných domů v židovské čtvrti Zámostí, mezi které patří například dvě synagogy, budova židovské radnice, rabinátu, chudobince, nemocnice, školy a také židovský hřbitov. Hned po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO.

2.3.3.3 Židovská čtvrť Židovská čtvrť se rozprostírá v působivém prostředí mezi řekou a skalním masivem nacházejícím se severně od centra města. První zmínka o židovském obyvatelstvu se objevuje již v roce 1338, což je patrné z takzvaného norimberského martyrologia. V těchto letech zde žilo pouze několik rodin na různých místech města. O rozvoji židovské čtvrti se dá hovořit až na počátku 18. století, kdy byl vydán zákon o tom, že se židé musí zdržovat v ghettech. Je však nutné připomenout, že na území Třebíče vzniklo ghetto zcela bez problémů, a to z toho důvodu, že zdejší křesťané tolerovali židovské obyvatelstvo. Když tento zákon vstoupil v platnost, křesťané žijící na území ghetta si pouze vyměnili domy s židy, kteří v té době bydleli mimo čtvrť. V těchto letech byl zaznamenán největší počet obyvatel, a to téměř 1500 osob. Na jeden dům tedy

25

průměrně připadalo asi 15 lidí. Díky nárůstu obyvatel na stísněném území zde vznikla unikátní velice hustá zástavba s křivolakými úzkými uličkami, klenutými průchody, romantickými

náměstíčky,

temnými

zákoutími

a

mnoha

dalšími

prvky

charakteristickými pro židovskou kulturu. Zmíněná křesťanská tolerance byla také jedním z důvodů zapsání tohoto místa na seznam UNESCO. V důsledku reforem, které umožnily židům se volně stěhovat, začal po roce 1850 probíhat postupný odsun obyvatel. Zdejší židé odcházeli do větších měst za obchodem. Za 2. světové války došlo k jejich deportaci do Terezína a následně do koncentračních táborů. Válku přežilo pouze 11 židů, kteří se zde znovu na krátko usadili a založili novou židovskou obec. V současné době žádní židé v této čtvrti nežijí.

Obr. 10 Židovská čtvrť v Třebíči


Zdroj: http://www.primadovolena.cz/

Zdroj: http://www.cestykrajem.cz/

26

2.3.3.4 Přední synagoga Mezi největší skvosty této čtvrti patří dvě synagogy. Přední synagoga na Tichém náměstí byla postavena v letech 1639 až 1642. Jedná se o jednoduchou stavbu s valbovou střechou a gotizujícími okny s lomenými oblouky. Budova byla velice často upravována a dokonce se traduje, že v roce 1757 musela být snížena o jedno patro, jelikož bránila při výhledu ze zámku. Dnešní novogotickou podobu získala synagoga během přestavby v letech 1856 až 1857. Za 2. světové války byla používána jako skladiště, což budovu velice znehodnotilo a narušilo. V roce 1952 byla přední synagoga prodána Československé církvi husitské a dodnes slouží jako modlitebna. Poslední rekonstrukce proběhla během let 1994 a 1995.

Obr. 12 Přední synagoga v Třebíči

Zdroj : http://www.trebic.cz/unesco/images

Obr. 13 Přední synagoga v Třebíči - interiér

Zdroj : http://photo.czechtourism.com/

27

2.3.3.5 Zadní synagoga Zadní synagoga byla postavena v roce 1669 v renesančním slohu. Během let 1705 – 1707 byla barokně přestavěna. Interiéry jsou vyzdobené štukovanou malovanou výzdobou s použitím ornamentálních a rostlinných motivů. Na zdejší výmalbě je také vyobrazena obloha posetá hvězdami a zapadajícím sluncem. Na stěnách se zachovaly liturgické texty doplněné fluorescentními motivy. V dnešní době slouží synagoga jako výstavní sál, je zde umístěna rozsáhlá expozice o historii židovského města, vystavené předměty zobrazují běžný život tehdejších obyvatel. Nachází se zde také model židovského ghetta vyhotovený v měřítku 1: 100, který zachycuje podobu v roce 1850.

Obr. 14 Zadní synagoga v Třebíči

Zdroj : http://regionbulletin.czechtourism.cz

Obr. 15 Zadní synagoga v Třebíči - interiér

Zdroj : http://www.jewishmuseum.cz

28

2.3.3.6 Židovský hřbitov V návaznosti na židovské ghetto vznikl v Třebíči také židovský hřbitov. Ten byl původně umístěn poblíž hradební zdi kostela, ale v roce 1468 byl zničen a zbytky náhrobků byly na příkaz vrchnosti o několik desítek let později odstraněny. Nové pohřebiště vzniklo dle tradic na kopci za městem, aby nebylo na očích měšťanům ani vrchnosti. Svojí rozlohou se řadí k největším v České republice. Na celém hřbitově se nachází kolem 11 tisíc hrobů a téměř 3 tisíce rozličných náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1625. Na tomto pohřebišti je patrný vývoj židovského náhrobního kamene od renesance přes baroko až po klasicismus. Nachází se zde obřadní síň, pocházející z roku 1903 s originálním zdobeným porcelánovým rituálním umyvadlem sloužícím k symbolickému omytí rukou po obřadu. Je to zároveň jediná samostatně památkově chráněná obřadní síň židovského hřbitova na celé Moravě. Dodnes je možné provádět zde pohřební obřady podle starých židovských tradic. Je zde pohřbeno mnoho významných obyvatel třebíčské Židovské obce v čele s rabíny nebo zakladatelem nemocnice. V roce 1992 zde byl postaven památník obětem 1. světové války a od roku 1957 stojí na hřbitově také pomník obětem rasové genocidy za 2. světové války.

Obr.16 Náhrobek na židovském hřbitově


Obr. 17 Vchod do židovského hřbitova


29

2.3.3.7 Bazilika sv. Prokopa Jedná se o opatský chrám, který byl původně zasvěcený Panně Marii, původně byl postaven při benediktinském klášteře kolem roku 1250 a patří ke skvostům středověkého stavitelství evropského významu. Stavba byla zhotovena v přechodném románsko – gotickém slohu a také se zde uplatnila pozdně románsky orientovaná stavební huť, která k nám přišla z jihozápadní Francie. V roce 1468 musela bazilika čelit nátlakům vojsk Matyáše Korvína a více než dvě následující století byla používána výhradně ke světským účelům jako konírna, obilní sýpka a dokonce jako várna piva. První renovace začala v roce 1704, kdy dal Jan Karel z Valdštejna upravit nejméně poškozenou část baziliky. Další obnova proběhla v letech 1725 – 1733 za Jana Josefa z Valdštejna a bazilika byla zasvěcena sv. Prokopu a znovu využívána k sakrálním účelům. Renovace proběhla pod vedením architekta Františka Maxmiliána Kaňky, který zchátralou klenbu nahradil barokní síťovou štukovou klenbou, v této době byly také zároveň vystavěné obě lodě ve stylu barokní gotiky. Konečná restaurace proběhla v letech 1924 až 1935 podle návrhů architekta Kamila Hilberta a v roce 1956 byla dokončena stavba zničené jižní kaple. Jednou z nejcennějších částí třebíčské baziliky je vstupní portál, který pochází ze 13. století a byl znovu objeven až v roce 1862, dále rozsáhlá sloupová trojlodní krypta a kněžiště zaklenuté dvojitou osmidílnou kamennou klenbou. Svou pozornost si bezesporu zaslouží dochované nástěnné malby pocházející z poloviny 13. století, které jsou druhé nejstarší na Moravě.

Obr. 18 Bazilika sv. Prokopa

Obr. 19 Bazilika sv. Prokopa - interiér



30

2.4

Celkový seznam památek UNESCO v České republice

Kulturní památky rok zařazení

název památky

1992

Praha – Historické centrum

1992

Český Krumlov – Historické centrum

1992

Telč – Historické centrum

1994

Žďár nad Sázavou – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

1995

Kutná hora – Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí P. Marie v Sedlci

1996

Lednice a Valtice – Lednicko – Valtický areál

1998

Holašovice – Vesnická rezervace

1998

Kroměříž – Zahrady a zámek

1999

Litomyšl – Zámek a zámecký areál

2000

Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice

2002

Brno – Vila Tugendhat

2003

Třebíč – Židovská čtvrť a Bazilika sv. Prokopa

Biosférické rezervace

Třeboňsko Dolní Morava Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava Krkonošský národní park ( KRNAP) Křivoklátsko Bílé Karpaty

31

3

PRAKTICKÁ ČÁST

3.1

Analýza propagace památek UNESCO na Vysočině

3.1.1

Vysočina Tourism

O propagaci celého kraje Vysočina se stará příspěvková organizace Vysočina Tourism. Tato organizace byla zřízena zastupitelstvem kraje Vysočina v listopadu 2007, svoji činnost zahájila 2. ledna 2008. Cílem příspěvkové organizace je vytvoření dostatečně silné konkurenční pozice kraje Vysočina na trhu cestovního ruchu. Hlavním účelem této organizace je koordinace dlouhodobě udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Tento účel byl doplněn vedlejšími činnostmi, kterými jsou například provozování obchodní činnosti v oblasti CR (například reklamní činnost). Předmětem činnosti je koordinace spolupráce subjektů cestovního ruchu, komunikace s obchodními partnery a turisty. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou se organizace zabývá je propagace a prezentace regionu na státních i mezinárodních veletrzích, shromažďování informací o turistickém potenciálu regionu, zajišťování jejich aktualizace a zpracování pro jednotlivé cílové skupiny turistů. Organizace zároveň spolupracuje s partnery v oblasti cestovního ruchu a je oprávněna uzavírat s nimi smlouvy o spolupráci a partnerství.

Hlavní priority organizace3 •

„vyhodnocování statistických dat

•

sestavování a pravidelná aktualizace databází CR

•

koordinace činnosti turistických informačních center

•

kompletní správa webového turistického portálu

•

zřízení nových webových stránek příspěvkové organizace s nabídkami ke spolupráci

3

Zdroj: Vysočina Tourism příspěvková organizace, O společnosti [online databáze], 2008, [cit. 15. října 2008] dostupné na internetu < http://www.npu.cz/pp/dokum/unesco/>

32

•

poradenství pro subjekty v CR

•

koordinace vzdělávání pro subjekty v CR

•

řízení vlastních projektů

•

spolupráce na celorepublikových projektech agentury CzechTourism

•

prezentace a propagace turistické nabídky (produkce propagačních materiálů, inzerce, veletrhy, workshopy, specializované akce)

•

spolupráce se zřizovatelem“

3.1.2

Veletrhy cestovního ruchu

Každým rokem se kraj Vysočina již tradičně účastní mnoha veletrhů cestovního ruchu, a to jak v České Republice, tak v zahraničí. V letošním roce (2OO8) to byly například tyto veletrhy : MADI Travel Market v Praze (27. 10. 2008) Jednalo se o již 15. Mezinárodní veletrh pro profesionály cestovního ruchu a hotelnictví. Vysočina se zde prezentovala jako celek a jejím největším cílem bylo návštěvníkům nabídnou co nejvíce turistických atraktivit v regionu, mezi které bezesporu patří památky UNESCO.

ITEP v Plzni (26. 10. 2008) V Domě kultury INWEST-K v Plzni se po tři dny prezentovala příspěvková organizace Vysočina Tourism region Vysočina se svojí turistickou nabídku v rámci 4. ročníku Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP 2008. Vysočina propagovala své atraktivity a služby v cestovním ruchu. Návštěvníci projevili zejména zájem o brožuru „Cesta piva", která provádí všemi sedmi pivovary z Vysočiny a jejich nabídkou exkurzí, stravování a ubytování.

33

FITUR v Madridu ( 30. 1. – 3. 2. ) Během těchto dnů se v Madridu uskutečnil mezinárodní veletrh cestovního ruchu FITUR. Jedná se o největší a nejvýznamnější veletrh cestovního ruchu ve Španělsku, který se může pyšnit vysokou návštěvností přesahující 150 000 zájemců o cestování. Vysočina se veletrhu zúčastnila v rámci společné expozice České republiky, kterou pořádala agentura CzechTourism. Návštěvníci projevovali největší zájem o poznávací turistiku, a zejména pak o historické objekty a památky regionu.

Kraj se aktivně zúčastňuje různých workshopů v cestovním ruchu. Při těchto setkáních se vzdělávají pracovníci v cestovním ruchu, zejména v oblasti marketingu. Cílem těchto seminářů je naučit již pracující lidi v oboru zkvalitnit svoji činnost a zároveň je to možnost, jak se dozvědět nové informace, které lze použít v praxi pro přilákání nových turistů. Workshopy bývají většinou připravovány tematicky (lázeňství, vinařství, apod.).

Další propagace je zajištěna inzercí v tisku, organizací presstripů a famtripů. Existuje řada významných kulturních akcí, které jsou každoročně finančně podporovány krajem. Velmi důležitou součástí dobrého fungování propagace jsou bezproblémově fungující informační turistická centra v daných oblastech. Je velice důležité, aby právě zde pracoval vzdělaný a řádně vyškolený personál, který dokáže turistům nabídnout skutečně to nejlepší z regionu a také jim umí dobře poradit a pomoci.

.

34

Během roku se již připravuje harmonogram prezentací na rok nastávající, v roce 2009 se bude kraj prezentovat na těchto veletrzích.

tabulka 1 : Připravovaný harmonogram veletrhů CR 2009

Název veletrhu

Místo konání

Datum konání

VAKANTIE

Utrecht

13. 1. – 18. 1. 2009

FERIEN MESSE

Vídeň

15. 1. – 18. 1. 2009

REGIONTOUR

Brno

15. 1. – 18. 1. 2009

ITF SLOVAKIATOUR

Bratislava

22. 1. – 25. 1. 2009

TOURISM EXPO

Olomouc

23. 1. – 25. 1. 2009

FITUR

Madrid

28. 1. – 1. 2. 2009

VACANCES

Brusel

5. 2. – 9. 2. 2009

HOLIDAY WORLD

Praha

5. 2. – 8. 2. 2009

REGIONY ČR

Lysá nad Labem

13. 2. – 15. 2. 2009

BIT

Miláno

19. 2. – 22. 2. 2009

CBR

Mnichov

26. 2. – 2. 3. 2009

ITB

Berlín

11. 3. – 15. 3. 2009

INFOTOUR

Hradec Králové

13. 3. – 14. 3. 2009

DOVOLENÁ

Ostrava

13. 3. – 15. 3. 2009

MITT

Moskva

18. 3. – 21. 3. 2009

TT

Varšava

září 2009

MADI

Praha

listopad 2009

TUC

Lipsko

listopad 2009

VTM

Londýn

9. 11. - 12. 11. 2009 Zdroj: http://www.vysocinatourism.cz/

35

3.1.3

Propagační materiály

Kraj Vysočina pravidelně zařizuje vydávání propagačních materiálů. Tyto materiály jsou většinou dostupné pro turisty v informačních centrech nebo na veletrzích cestovního ruchu. V současnosti se k tématu UNESCO na Vysočině vztahují dvě brožury: Dědictví minulosti a Památky UNESCO.

Brožura Dědictví minulosti (vydána: leden 2007) představuje bohatou nabídku pamětihodností kraje Vysočina, které jsou pozůstatkem minulosti a tvoří na něj vzpomínku. Je možné se dočíst mnoho zajímavých informací o muzejních expozicích a také o mnoha zámcích a hradech.

Brožura Památky UNESCO podává mnoho cenných i formací o třech objektech zapsaných na Seznamu. Prospekt obsahuje informace o historii památek a zároveň jsou zde potřebné údaje týkající se ubytovacích zařízení, důležitých kontaktů a otevíracích dob.

Zdroj: http://www.region-vysocina.cz

Je nutné zmínit, že památky UNESCO jsou většinou prezentovány v brožurách jako celek pro celou Českou republiku a tyto prospekty jsou vydávány i ve světových jazycích ( angličtina, němčina, francouzština). Publikace těchto materiálů má na starosti organizace České dědictví UNESCO (dobrovolný svazek obcí a měst České republiky na jejichž území se nachází památka zapsaná na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví). Organizace se zasloužila o propagaci České republiky v rámci cestovního ruchu, za kterou obdržela zvláštní ocenění. Spolek má vlastní marketingovou strategii s názvem: „Zviditelnění a propagace památek UNESCO v ČR, posílení jejich vlivu na cestovní ruch a příjmy z něj“. Za účelem podpory návštěvnosti byl také natočen krátký spot, který upoutává na lokality UNESCO, na rok 2009 byl připraven nový kalendář s fotografiemi všech dvanácti objektů. Na propagaci bylo vynaloženo od roku 2005 do roku 2008 11,4 milionu korun. Většina dotací pocházela z fondů EU a státu.

36

3.1.4

Webová prezentace kraje

V současné době probíhá jedna z nejdůležitějších částí propagace právě pomocí webových stránek a internetu. Památky UNESCO jsou prezentovány na mnoha webových stránkách. Jednou z nejdůležitějších pro tuto oblast jsou oficiální stránky http://www.region-vysocina.cz/ , kde se nalézá turistický portál. Zde jsou prezentovány veškeré aktuality týkající se cestovního ruchu, je možné si zde také prohlédnout všechny publikované brožury a nalézt mnoho zajímavých informací jak o celém regionu, tak o všech památkách UNESCO. Souhrnné informace o těchto místech si lze také přečíst na portálu http://www.kr-vysocina.cz/.

Objekty jsou také prezentovány na oficiálních i neoficiálních portálech měst, kde se tyto památky nacházejí . Pro potenciální zahraniční klienty je vytvořeno mnoho stránek v cizích jazycích, jako příklad je možné uvést tyto : •

http://www.czech-paradise.cz/en/czech_unesco.htm

•

http://www.unesco-czech.cz

•

http://www.czech.cz/

3.1.5

Kancelář kraje Vysočina v Bruselu

Nová kancelář kraje Vysočina byla založena v Bruselu v říjnu roku 2007. Svoji činnost zahájila v lednu 2008, kdy zde začala působit první zástupkyně regionu Vysočina (Markéta Heřmanová). Samotnému otevření této kanceláře předcházely stáže několika zaměstnanců krajského úřadu v Bruselu.

Hlavním důvodem založení kanceláře bylo, aby region byl přímo u zdroje informací z EU. Aby kraj byl lépe informován o finančních možnostech, které jsou nabízeny Evropskou Unií, ale také hlavně kvůli propagaci celého kraje Vysočina. Kancelář by měla sloužit jako základna pro podporu subjektů regionu Vysočina a jejich zájmů. Za začátek propagace regionu by mohl být považován 22. leden 2008, kdy byl pořádán novoroční přípitek, kterého se zúčastnila více jako stovka významných hostů z Evropského parlamentu a dalších významných evropských institucí. 26. ledna 2008

37

byl kraj oficiálně představen na setkání stážistů Evropské komise tematicky zaměřeném na členské státy EU z východní a střední Evropy a speciality jejich regionů, kterého se zúčastnilo více než 800 osob z různých zemí. Na obou těchto akcích byly prezentovány turistické lokality a krásy kraje Vysočina pomocí propagačních materiálů. Dokonce zde bylo možné ochutnat i tradiční jídlo a pití pocházející z našeho regionu. V průběhu času se připravují i další podobné akce, na kterých se bude aktivně propagovat celý turistický region. Hlavní aktivity bruselské kanceláře kraje Vysočina lze rozdělit do pěti tematických oblastí: Informace: -

zajištění sběru informací v Bruselu z oblasti činností EU

-

vyhodnocování informací o aktuálních vypisovaných projektech a výzvách a ostatních programech finanční podpory

Prezentace spolupráce při pořádání prezentačních akcí s hlavním cílem představit kraj Vysočina jako : -

atraktivní region pro cestovní ruch s přírodními a historickými památkami

-

dynamický region s inovačním potenciálem

Vzdělávání -

napomáhá při vzdělávání pracovníků kraje v oblasti fungování EU

-

rozvoj spolupráce kraje Vysočina s dalšími evropskými regiony, a to jak

Spolupráce

na partnerské bázi, tak na bázi projektové -

monitoring a vyhledávání partnerů pro předkládání celoevropských projektů v rámci jednotlivých výzev

-

navazování

kontaktů

a spolupráce s českými a dalšími regiony

při prosazování společných zájmů (především v oblasti regionální politiky EU) a je prostředníkem pro výměnu zkušeností.

38

Logistický servis -

kancelář poskytuje servis politikům a pracovníkům kraje Vysočina při jejich jednáních v Bruselu včetně zázemí pro jednání a zajišťuje technickou a administrativní pomoc

-

poskytuje zázemí jednacích místností krajským subjektům, pokud mají zájem uspořádat v Bruselu schůzku

3.2 Finanční podpora 3.2.1

Finanční podpora z fondů EU

Regionální operační programy

V rámci cíle Konvergence bylo pro období 2007-2013

připraveno celkem 7

regionálních operačních programům (ROP) určených pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy. Tyto programy pokrývají několik tematických oblastí, s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionu. Na regionální programy cíle Konvergence je z fondů EU vyčleněno 4,6 mld. €. Z těchto regionálních programů lze také financovat rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Pro kraj Vysočina a Jihomoravský kraj je Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, který je určen pro region soudržnosti sestávající se z těchto krajů. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu a také modernizaci prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu. Zároveň je také zaměřen na přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je součástí regionálních operačních programů v cíli Konvergence a bylo pro něj vyčleněno 704,45 mil. €, což činí přibližně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku.

39

Obr. 20 Celkové rozdělení finančních prostředků z fondů EU v České republice pro ROP v cíli Konvergence v období 2007 -2013

Zdroj: http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2

Regionální operační program Jihovýchod obsahuje čtyři prioritní osy, které rozdělují operační program na logické celky. Ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím takzvaných oblastí podpory. Tyto oblasti vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné osy podpořeny. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne 3. 12. 2007.

Hlavní osy pro region NUTS II. -

Dostupnost dopravy

-

Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

-

Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel

-

Technická pomoc

Na rozvoj udržitelného cestovního ruchu bylo z fondů EU vyčleněno 133,8 mil. €, tj. 19,0 % ROP JV.

40

Z tohoto fondu se financuje například : •

modernizace ubytovacích zařízení

•

výstavba či modernizace kongresových a konferenčních center

•

lázeňské infrastruktury

•

sportovně rekreačních zařízení

•

rekonstrukce a obnova kulturních památek s využitím pro cestovní ruch

•

značení, opravy a úpravy cyklotras, tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, naučných stezek

•

rekonstrukce či výstavba přístupových komunikací včetně souvisejících parkovišť a chodníků

•

tvorba marketingových strategií cestovního ruchu

•

rozvoj informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem

•

marketingové a informační kampaně zaměřené na propagaci regionu

Na zkvalitnění propagace kraje Vysočina byla přiznána podpora ve výši 6 848 100,- Kč.

3.2.2

Grantové programy Kraje Vysočina

Pro podporu památek a historických objektů je zapotřebí velké množství finančních prostředků. Z tohoto důvodu byl zastupitelstvem kraje zřízen rozvojový účelový fond FOND VYSOČINY, zároveň byl také zřízen monitorovací orgán Fondu – Rada Fondu. Od zřízení tohoto fondu jsou zastupitelstvem kraje průběžně vyhlašovány grantové programy, pomocí kterých jsou cíleně financovány nejrůznější rozvojové aktivity ze strany kraje Vysočina. Návrhy grantových programů se připravují ve spolupráci s odbornými komisemi, výbory zastupitelstev a odborů krajského úřadu. Všechny vyhlášené programy vycházejí z cílů programu rozvoje kraje Vysočina. V roce 2007 bylo vyhlášeno celkem 27 programů v souhrnném objemu 60 235 000 Kč. Pro propagaci jednotlivých projektů je využívána smlouva o poskytnutí podpory, kde se příjemce této podpory musí zavázat, že v případě informování vlastních či nezávislých sdělovacích prostředků o projektu uvede ten fakt, že projekt byl podpořen krajem 41

Vysočina. Na projektech typu publikací nebo internetových stránek či podobných nosičů informací je příjemce podpory povinen uvést sponzorský vzkaz kraje Vysočina v přesném grafickém provedení. V případě, že výstupem projektu je investiční akce, musí příjemce na ní nebo v její bezprostřední blízkosti umístit tabulku s výše uvedeným sponzorským vzkazem. Na podporu kulturních či sportovních akcí je zapůjčován transparent s logem kraje Vysočina. V roce 2007 byly vyhlášeny následující grantové programy týkající se cestovního ruchu: Grantový program č. 169. Diagnóza památek Program byl zaměřen na podporu zpracování předprojektové dokumentace obnovy movitých a nemovitých kulturních památek kraje Vysočina. Jedná se o nový grantový program, který uspokojil celkem 60% všech žadatelů. GP splnil dle očekávání svůj cíl – oslovil vlastníky kulturních památek, většina žádostí o přidělení grantu byla zaměřena na stavebně historické, restaurátorské, statické, mykologické a další průzkumy objektů, které mají sloužit jako podklady k zajištění kvality a hospodárnosti

následných

projektových a prováděcích prací a zároveň k úspěšnému získání finančních prostředků na následnou realizaci obnovy památek.

Grantový program č. 174. Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2007 – program na podporu budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Jednalo se o již opakovaný program, většina projektů byla zaměřena na rozvoj a úpravu běžeckých tratí a sjezdových areálů v kraji, dále také na budování a modernizaci pěších turistických tras a naučných stezek. (Za tímto účelem byly nainstalovány informační a mapové tabule.) Dále byl GP zaměřen na budování cykloturistických tras, podmínkou žádostí byl vznik nových aktivit a služeb, které by umožnily zvýšení atraktivity turistické nabídky v regionu.

42

Grantový program č. 175. Modernizace ubytovacích zařízení 2007 – program na podporu rozšíření a regenerace skladby lůžek a vybavenosti pokojů ubytovacích zařízení cestovního ruchu Tento opakovaný grantový program měl podpořit projekty směřované především na modernizaci a rozšíření lůžkové kapacity v penzionech, turistických ubytovnách a kempech, dále byl program zaměřen na rekonstrukci prostorů pro stravování. Výstupem projektů je certifikace ubytovacích zařízení pro zajištění lepší srovnatelnosti kvality.

Grantový program č. 188. Modernizace ubytovacích zařízení 2007 – II. – program na podporu rozšíření a regenerace skladby lůžek a vybavenosti pokojů ubytovacích zařízení cestovního ruchu Vzhledem k tomu, že se nepodařilo rozdělit velké množství finančních prostředků z prvního kola (GP č. 175), bylo na základě doporučení ještě v témž roce vyhlášeno další kolo grantového programu. Z tohoto kola byly podpořeny především projekty na dovybavení a rozšíření ubytovacích kapacit. Dále také existuje několik dalších programů, které je možno využít na propagaci kulturních památek například Klenotnice Vysočiny podporuje ochranu sbírkových předmětů nebo zkvalitnění muzejních sbírek. Edice Vysočiny je program na podporu vydávání specializovaných publikací společensko-vědního a kulturně-historického charakteru. Dále existují programy na IT, z kterých jsou financovány webové stránky. Kraj Vysočina spolufinancuje projekty na obnovu objektů, které uspěly v rámci programu Kulturní dědictví Vysočiny z finančního mechanismu EHP Norsko. Stejně tak kofinancuje investiční projekty v cestovním ruchu, které uspěly v rámci Grantového schématu Společného regionálního operačního programu, v plánovacím období EU 2004-2006. Kraj Vysočina poskytuje každoročně dotaci všem třem městům s UNESCO památkami na Vysočině, a to každému ve výši jednoho milionu korun. Města z toho financují např. úpravu chodníku k památce, osvětlení, případné stavební úpravy či opravy, tištěné propagační materiály.

43

3.2.3

Konkrétní příklady finanční podpory krajem

Židovský hřbitov Třebíč (rekonstrukce spolufinancována krajem) Rok

výše příspěvku od kraje v Kč

2004

240 000

2005

180 000

2006

126 960

2007

133 291

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči Rok

výše příspěvku od kraje v Kč

2007

18 128 (rekonstrukce střechy)

2007

22 975 (osazení vitráží)

Kraj Vysočina investoval za poslední čtyři roky do cestovního ruchu 45 milionů korun, přesto se ve statistikách s návštěvností a přenocováním turistů spolu s Pardubickým a Ústeckým krajem drží stále na konci tabulek. A to i přes ten fakt, že má na svém území nejvíce památek zapsaných na seznamu UNESCO a patří k oblastem s nejlepší kvalitou životního prostředí.

44

3.2.4

Rozdělení finančních prostředků v roce 2007

45

3.3 Strategie rozvoje cestovního ruchu na Vysočině Za účelem propagace a také zkvalitnění cestovního ruchu na Vysočině si nechal kraj zpracovat SWOT analýzu, kterou měla sestavit Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta. Práce na tomto projektu začaly v roce 2007, kdy byl sestaven pracovní tým a postupně vypracována analýza SWOT, hlavní vize a priority cestovního ruchu. Vize cestovního ruchu v kraji Vysočina v roce 2020 Kraj Vysočina by měl být místem pro vybrané skupiny turistů, kam se rádi vracejí a mohou trávit čas v klidném a čistém prostředí. Cestovní ruch by měl být odvětvím zaměstnávajícím významnou část pracovních sil kraje ve všech vzdělanostních úrovních a tvořit důležitou součást ekonomiky kraje. Cestovní ruch by neměl narušovat chod a život občanům, kteří zde žijí a měl by být ohleduplný k přírodnímu a kulturnímu dědictví. V tomto by měla být jedinečnost cestovního ruchu v kraji. Některé části projektu byly již postupem tohoto roku realizovány. Náklady na realizaci tvoří 4,5 mil Kč je podpořen ze 75% ze zdrojů EU, hlavním cílem je dobudovat některé prvky informačního systému. Do konce června 2008 byly osazeny silnice „hnědými tabulemi“, které mají za úkol upozornit na 39 nejatraktivnějších turistických cílů. Dále byly instalovány zvukové informační tabule, které jsou od poloviny dubna v provozu v Jihlavě a Třebíči. Navigace turistů v regionu při příjezdu a pobytu v regionu by měla vést ke zvyšování spokojenosti návštěvníků a vytvářet podmínky pro opakovanou návštěvu a pozitivní reference.

46

3.4 Zhodnocení propagace Krajský úřad se snaží propagovat památky UNESCO nejen v České republice, ale především v zahraničí. Je mnoho způsobů propagace, které byly k dnešnímu dni již realizovány a další úspěšné programy se připravují. Je nutné podotknout, že propagace je téměř vždy zaměřena na celý region a ne pouze na památky zapsané na seznamu UNESCO. Jeden z nejlepších kroků, který má přispět k přilákání turistů do regionu a tím zvýšit i návštěvnost lokalit UNESCO, je zřízení agentury Vysočina Tourism. Vždy je dobré, když se o propagaci starají kvalifikovaní pracovníci, kteří přesně vědí, jaké kroky je třeba podniknout a co je potřeba k jejich přípravě a následné realizaci. Tímto způsobem lze opravdu dosáhnou dobré koordinace mezi všemi podniknutými programy. Jednou z nejdůležitější součástí propagace historických památek, nacházejících se v našem kraji, a také celého regionu, je účast na veletrzích cestovního ruchu. V tomto případě se kraj opravdu snaží využít každé příležitosti. Důležitá je účast na velkých mezinárodních veletrzích, které navštěvuje mnoho zájemců o cestování. Plán připravený na následující rok 2009 je poměrně bohatý, kraj se zúčastní devatenácti veletrhů, z nichž právě jedenáct je pořádáno mimo Českou republiku. Další důležitou součástí přilákání návštěvníků do regionu je publikace brožur, které mají být dostupné turistům a návštěvníkům na již zmíněných veletrzích a také ve všech informačních centrech, je možné si je také prohlédnout na oficiálním krajském portálu. I v tomto případě se kraj zasloužil o vydání mnoha zajímavých publikací, které jsou velmi dobře připravené, a to jak po stránce obsahové, tak i po stránce vzhledové. Pro představení památek UNESCO byla vydána speciální brožura zabývající se právě tímto tématem. Dalším způsobem, kterým se snaží krajský úřad zvýšit návštěvnost je zřizování informační internetových portálů. Za tímto účelem byly zřízeny webové stránky kraje Vysočina, na kterých je možné dozvědět se veškeré aktuality týkající se cestovního ruchu a také potřebné informace o oblasti. Stránky jsou dostupné také v angličtině a němčině. Jedním z nejdůležitějších kroků, které kraj podnikl, je zřízení kanceláře Vysočiny přímo v Bruselu, tímto způsobem se krajský úřad snaží dlouhodobě propagovat turistickou oblast přímo v zahraničí. Zřízení této kanceláře je také velice dobré, pro snadnější komunikaci s orgány EU a tím také získávání finanční podpory, která by zvýšila

47

atraktivitu regionu. Pro správné řízení a fungování propagace byl vytvořen marketingový koncept, který stanovil určité cíle, kterých by chtěl kraj v budoucnu dosáhnout. Nedílnou součástí fungování veškeré propagace je finanční podpora historických objektů a samotných turistických lokalit. Pro zkvalitnění cestovního ruchu v oblasti Vysočina jsou každoročně krajem vypisované grantové programy, z kterých je možné financovat rekonstrukce objektů a tím přispět k jejich atraktivitě. Krajský úřad na Vysočině je zároveň jediný v celé České republice, který systematicky každý rok podporuje památky UNESCO, tím, že jim přispívá dotací ve výši jednoho milionu korun. Celkově by se propagace kraje Vysočina dala hodnotit kladně, bylo vynaloženo již mnoho finančních prostředků na zkvalitnění cestovního ruchu v této oblasti. Bohužel i přes tato všechna opatření region stále nepaří mezi hodně navštěvované.

48

3.5 Analýza návštěvnosti – UNESCO Vysočina Obr. 21 Návštěvnost státního zámku v Telči v období 1992 -2007

20

07

85524

90221

95419

20

06

71090

05 20

20

04

87563

93751

03 20

96000

20

01 20

02

90000

89197

00 20

19

99

73489

90161

98 19

90087

97 19

96110

19

96

89511

95 19

85692

85221

93

94 19

19

92

100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

19

počet návštěvníků

Návštěvnost Státního zámku v Telčí v období 1992- 2007

rok Zdroj dat : Informační centrum v Telči

Na tomto grafu je možno sledovat návštěvnost od doby, kdy byl objekt zapsán na seznam památek UNESCO. Největší návštěvnost zaznamenal objekt v roce 1995, kdy tento zámek navštívilo 96 110 turistů. Z grafu je také patrné, že od roku 2005 dochází postupně ke snižování návštěvnosti. Rozdíl mezi rokem 2005 a 2007 činí deset tisíc turistů.

49

Obr. 22 Návštěvnost Poutního kostela sv. J. Nepomuckého na Zelené hoře

Návštěvnost Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře v období 2003 -2008


30000 24643

25000 20000

22475 17039

17871

18554

2003

2004

2005

17301

15000 10000 5000 0 2006

2007

2008

rok

Zdroj dat: Kastelán kostela sv. J. Nepomuckého

Z grafu je možné vyčíst, že návštěvnost kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře se v letech 2003 až 2006 držela na úrovni osmnácti tisíc, v roce 2007 pak nastal nárůst o sedm tisíc turistů. Za letošní sezónu (2008) jsou data ještě neúplná, takže není možné s přesností říci, jestli bude návštěvnost větší nebo alespoň stejná jako v roce 2007. Bohužel nejsou známy statistiky týkající se podílu zahraničních a domácích turis

50

Obr. 23 Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči – turisté ČR


Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči v období 2005 -2007 (turisté ČR) 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

14598 12529

7415

2004

2005

2006

rok

Zdroj dat: Informační centrum Zadní Synagogy v Třebíči

Na tomto grafu můžeme pozorovat vývoj návštěvnosti Baziliky sv. Prokopa za období 2004 – 2006, respektive návštěvnost českých turistů. Vzhledem k tomu, že jsou data jen za tři roky, není možné dělat závěry ve vývoji. Z grafu je pouze patrné , že velký zlom v počtu turistů nastal mezi lety 2004 a 2005, kdy se návštěvnost téměř zdvojnásobila. Je nutné podotknout, že statistiky návštěvnosti mohou být velice nepřesné, jelikož v informačním centru nemají přesné údaje, protože zodpovědná osoba za vedení a analýzu těchto dat nevykonávala svoji práci svědomitě. Za některá období data chybí úplně a za jiná jsou neúplná. Toto lze hodnotit jako hrubý nedostatek.

51

Obr. 24 Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči – zahraniční turisté

Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči v období 2005 -2007 (zahraniční turisté)


5000 4028

3825

2005

2006

4000 3000 2000

1737

1000 0 2004

rok


Z grafu, na kterém je vyobrazena návštěvnost zahraničních turistů Baziliky sv. Prokopa je možné vypozorovat, že největšímu zájmu turistů se objekt těšil v roce 2005, kdy návštěvnost byla dvakrát větší než rok předešlý.

Obr. 25 Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči – neplatící hosté

Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči v období 2007 (neplatící hosté)

2005 -


3000 2429

2500 1733

2000 1500

1453

1000 500 0 2004

2005

2006

rok


V kategorii neplatících hostů (umělci, vzácní hosté, aj.) lze pozorovat pozvolný nárůst v počtu hostů. Ovšem tyto údaje nejsou příliš důležité pro tuto analýzu návštěvnosti.

52

Obr.26 Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči – celkový počet turistů

Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči v období 2005 -2007 (celkový počet)


25000 20359

18783

20000 15000 10605 10000 5000 0 2004

2005

2006

rok


Z grafu celkového počtu návštěvníků je možné vypozorovat velký nárůst počtu turistů za rok 2005, kdy byla návštěvnost rekordní. V následující sezoně návštěvnost poklesla zhruba o dva tisíce turistů. Bohužel nejsou známy statistické údaje z roku 2007, takže není možné říci, jak se návštěvnost vyvíjela dále.

Obr.27 Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči – turisté ČR


Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči v období 2000- 2007 (turisté ČR) 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

12452 10998

10469

9644

7712 3317

2976

2000

2001

4201

2002

2003

2004

2005

2006

2007

rok


Z grafu návštěvnosti Zadní synagogy v Třebíči je patrné, že došlo k velkému nárůstu návštěvníků v roce 2003, kdy byl objekt zapsán do seznamu UNESCO. V roce 2OO4 byl počet domácích turistů vyšší téměř o pět tisíc. Z toho je tedy možné usoudit, že

53

atraktivita památky stoupla právě díky zapsání do seznamu. Od roku 2005 však popularita u tuzemských turistů mírně klesá.

Obr.28 Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči – zahraniční turisté

Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči v období 2000- 2007 (zahraniční turisté)


3500

2995

3000 2500

2429

2005

2006

1903

2000 1187

1500 1000

2333

710

614

554

2000

2001

2002

500 0 2003

2004

2007

rok


U zahraničních turistů můžeme pozorovat opět velký skok v návštěvnosti v roce 2004. Zájem návštěvníků z ostatních zemí o tuto památku je stále na mírném vzrůstu, což je z grafu patrné na první pohled. Tento vzrůstající trend je také odrazem propagace památek UNESCO v zahraničí, o kterou se zasloužila společnost České dědictví UNESCO.

Obr. 29 Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči – neplatící hosté

Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči v období 2000- 2007 (neplatící hosté) 5511


6000 5000 4000

3249 2737

3000

2211 1556

2000 1000

786

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

rok


54

Z předešlého grafu je na první pohled jasné, že chybí data z některých období. Zároveň je každý rok návštěvnost velmi rozdílná, tudíž výsledky celkového počtu návštěvnosti ve statistikách se mohou odlišovat od skutečného množství turistů.

Obr. 30 Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči – celkový počet návštěvníků

Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči v období 2000- 2007 (celkový počet návštěvníků) 18409


20000 15000

15911

16068

2004

2005

14856

12148

10000 4813 5000

3 590

4755

0 2000

2001

2002

2003

2006

2007

rok


Návštěvnost zadní synagogy začala narůstat poté, co byl objekt v roce 2003 zapsán do seznamu UNESCO. Během tohoto roku byl počet turistů téměř třikrát větší než za uplynulý rok 2002. Od doby zapsání do seznamu návštěvnost postupně narůstala až do roku 2006, kdy byla rekordní za celé období. V roce 2007 pak nastal pokles téměř o čtyři tisíce hostů.

55

4

ZÁVĚR

Práce se zabývá památkami zapsanými na seznamu UNESCO nacházející se v kraji Vysočina. Text je rozčleněn do několika logicky navazujících kapitol. V první části jsou představeny lokality zapsané v tomto Seznamu, jedná se o historické jádro Telče a Telčský zámek, dále pak o Židovskou čtvrť a baziliku sv. Prokopa v Třebíči a také o Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Nacházejí se zde nejdůležitější informace o těchto památkách, jejich historii a také současném stavu.

Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit postoj Krajského úřadu ke zvýšení návštěvnosti památek a tím také přispět k rozvoji doprovodné infrastruktury. Ze strany kraje je připraveno mnoho programů a aktivit, které se zabývají právě touto problematikou. Jedním z nejdůležitějších kroků, které kraj podnikl, bylo zřízení agentury Vysočina Tourism, která koordinuje veškerou propagační činnost. Soustřeďuje se na spolupráci s obchodními partnery a také zajišťuje prezentaci na veletrzích cestovního ruchu. Z tohoto pohledu se propagace jeví jako velice kvalitní. Vysočina Tourism má v plánu zajistit účast na devatenácti veletrzích, z nichž jedenáct bude pořádáno v zahraničí. Toto je jedna z nejlepších možností jak představit turistickou oblast potenciálním zahraničním návštěvníkům.

Další formou propagace zajímavých lokalit a turistických zajímavostí je vydávání brožur, ve kterých je možné zjistit nejdůležitější informace. Jednou z velkých výhod je, že jsou v současné době tiskoviny vydávány v několika světových jazycích (angličtině, němčině, francouzštině).

Nedílnou součást bezesporu tvoří také propagace daných lokalit na webových portálech. V tomto případě se jedná o oficiální krajské webové stránky, kde jsou k dispozici veškeré aktuální informace týkající se celého kraje a také cestovního ruchu. Památky UNESCO jsou většinou prezentovány pro celou Českou republiku společně. Jedná se například o webovou prezentaci organizace České dědictví UNESCO, kde je představeno velice zajímavým způsobem všech dvanáct lokalit zapsaných na tomto Seznamu, a to v několika jazycích. Právě tato organizace dostala zvláštní ocenění za marketingový program zvaný „Zviditelnění a propagace památek UNESCO v ČR, posílení jejich vlivu na cestovní ruch a příjmy z něj“.

56

Dále bylo také jedním ze zásadních kroků zajištění fungování kanceláře Vysočina v Bruselu. Právě tato kancelář má přispět k výrazně lepší propagaci celého regionu a také památek UNESCO. Důležitou funkcí této organizace je navázání komunikace s orgány Evropské unie a tím získat potřebné informace ke získávání finančních prostředků.

Druhým důležitým cílem bakalářské práce bylo zjistit právě systém dotací a finanční podpory, a to jak samotným krajem, státem, tak i EU. Co se finanční podpory týče, je připravováno mnoho programů, které mají prospět k rozvoji cestovního ruchu na Vysočině. Peněžní podporu krajského úřadu tvoří především vypisované grantové programy, z kterých je možné realizovat rekonstrukce památek či modernizaci ubytovacích zařízení a jiné. Kraj Vysočina je zároveň jediným v našem státě, který systematicky a pravidelně podporuje památky UNESCO, a to finančními prostředky ve výši jednoho milionu korun. Velké množství financí je také poslední dobou získáváno z regionálních operačních programů Evropské unie. Kraj je v rámci EU společně s Jihomoravským krajem známý jako region Jihovýchod a bylo pro něj v období 2007 - 2013 vyčleněno 704,45 mil. €, což činí přibližně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku, tyto finance jsou poté využívány i na zvýšení atraktivity oblasti pro turisty. Na zkvalitnění propagace kraje Vysočina v tomto období byla přiznána podpora ve výši 6 848 100,- Kč.

Poslední část textu se zabývá analýzou návštěvnosti lokalit UNESCO, cílem byla snaha zhodnotit, zdali měl zápis na Seznam vliv na vývoj návštěvnosti daného objektu. V tomto případě se to však částečně nepodařilo, a to hlavně kvůli špatné spolupráci s některými turistickými centry či správci objektů. Jedním z hlavních nedostatků je vedeni statistických dat návštěvnosti u třebíčských památek. Bohužel zde chybí velice důležitá data z minulých období, a to dokonce za celé roky. Tento problém by měl být vyřešen zaměstnáním kvalifikovanějšího a zodpovědného personálu nebo případnými kontrolami.

Během posledních let se Krajský úřad velice zodpovědně staví ke zvýšení návštěvnosti turistického regionu Vysočina. Za poslední čtyři roky bylo krajem do cestovního ruchu investováno 45 milionů korun, přesto se ve statistikách návštěvností stále drží na konci

57

tabulek. A to bohužel i přes ten fakt, že má na svém území právě nejvíce památek zapsaných na seznamu UNESCO a patří k oblastem s nejlepší kvalitou životního prostředí. Stálo by tedy za zamyšlení, jaké kroky lze ještě podniknout k přilákání turistů na Vysočinu. Zjistit, co turistům v této lokalitě schází a za čím by sem začali cestovat. V dnešní době je například velice populární agroturistika a ekoagroturistika, v našem kraji se nachází již pár farem (statků), které tento druh turistiky podporují, ale bohužel turisté o nich nejsou příliš informováni. Také by bylo dobré využít velice dobrou kvalitu životního prostředí, například pořádání různých ozdravných pobytů, nebo pobytů spojených s hypoturistikou. Jedním z nejnavštěvovanějších míst v kraji Vysočina je ZOO Jihlava, proč tedy nelákat turisty na podobná místa. Bylo by možné připravit a vybudovat různé zoo parky nebo zoo koutky. Další možností by bylo například vybudování nových sportovních areálů nebo velkého kvalitního aquaparku. Vysočina je také ideálním místem pro cyklistiku a je zde v dnešní době vybudováno již mnoho cyklostezek, ale zatím je využívají spíše domácí obyvatelé. Z tohoto vyplývá, že by bylo možné podniknou ještě mnoho kroků a to jak ke zvýšení propagace, tak také ke zvýšení atraktivity regionu. Myslím, že v práci bylo dosaženo všech hlavních cílů, které byly na počátku stanoveny. Tento text by mohl být použit například pro získání ucelených informací o památkách UNESCO v regionu Vysočina a také k získání povědomí o finanční podpoře. V budoucnu by moha být provedena další studie, která by měla za úlohu zjistit, zdali bylo vynaložené úsilí a finanční prostředky na propagaci skutečně k dobru věci.

58

5

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ

1. DAVID, Petr. SOUKUP, Vladimír. Velká cestovní kniha\ Hrady, Zámky a kláštery Česká republika. Nakladatelství Soukup a David s.r.o. ve spolupráci s firmou Marco Polo, s.r.o., 2003. 383s. ISBN 80-86050-75-0 2. SEDLÁK, Jan. Jan Blažej Santini setkání baroku s gotikou. 1. vydání. Vyšehrad, 1987. 256s. ISBN 33-768-87 3. TKÁČ, Vladimír. Průvodce poklady UNESCO. 1. vydání. Fontána, 2006. 336 s. ISBN 80-7336-307-0

Informační brožury

4. Dědictví minulosti. Vydal kraj Vysočina, 2006 5. Památky UNESCO. Vydal kraj Vysočina, 2006

Internetové stránky

6. Regionální informace, Kraj Vysočina [online databáze], 6.2.2008, [cit. 20. listopadu 2008] dostupné na internetu http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/krajvysocina/kancelar-kr-vysocina-zahajeni-cin-brusel/1000927/47500/¨/ 7. Strategie rozvoje cestovního ruchu [online databáze], 25.4.2008, [cit. 21. října 2008] dostupné na internetu http://portal.unesco.org/en/ev.phpURL_ID=43067&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html 8. Biosférické rezervace UNESCO [online databáze], [cit. 15. září], dostupné na internetu http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-azajimavosti/pamatky-unesco/biosfericke-rezervace-unesco/ 9. Dokumenty a publikace UNESCO, Úmluva o světovém dědictví UNESCO [online databáze], 2003, [cit. 8. října 2008] dostupné na internetu http://www.npu.cz/pp/dokum/unesco/ 10. UNESCO památky, [online databáze], [cit. 8. října 2008] dostupné na internetu http://www.unesco-czech.cz/zdar-nad-sazavou/predstaveni/ 11. UNESCO památky, [online databáze], [cit. 8. října 2008] dostupné na internetu

59

http://www.unesco-czech.cz/telc/predstaveni/ 12. UNESCO památky, [online databáze], [cit. 8. října 2008] dostupné na internetu http://www.unesco-czech.cz/trebic/predstaveni/ 13. Vítejte na Vysočině, Turistický průvodce UNESCO, [online databáze], [cit. 10. října 2008] dostupné na internetu http://www.region-vysocina.cz/index.php?objekt=1004 14. Vítejte na Vysočině, Turistický průvodce, Turistické cíle, [online databáze], [cit. 10. října 2008] dostupné na internetu http://www.regionvysocina.cz/index.php?objekt=1004 15. Žďár nad Sázavou, Zelená hora, [online databáze], [cit. 10. října 2008] dostupné na internetu http://www.zdarns.cz/o-meste/zelena-hora.asp 16. České dědictví UNESCO, [online databáze], [cit. 10. listopadu 2008] dostupné na internetu http://ftp.czechtourism.com/unesco/index_cz.html 17. Památky UNESCO v Třebíči, [online databáze], [cit. 15. listopadu 2008] dostupné na internetu http://www.trebic.cz/unesco/ 18. Městské kulturní středisko Třebíč, Židovská čtvrť, [online databáze], [cit. 15. října 2008] dostupné na internetu http://www.mkstrebic.cz/zidovska-ctvrt-trebic.html 19. Telč, renesanční perla mezi městy, Historie zámku, [online databáze], [cit. 19. října 2008] dostupné na internetu http://www.mesto-telc.cz/historie-zamku.php 20. Zámek Telč, Exteriér, stavební vývoj, [online databáze], [cit. 19. října 2008] dostupné na internetu http://www.castles.cz/zamek-telc/popis.html 21. Kraj Vysočina, Závěrečná zpráva o čerpání prostředků Fondu Vysočiny v roce 2007, [online databáze], [cit. 19. listopadu 2008] dostupné na internetu http://www.fondvysociny.cz 22. Kraj Vysočina, dokumenty, [online databáze], [cit. 20. listopadu 2008] dostupné na internetu http://www.kr-vysocina.cz/vismo/ 23. Vysočina Tourism, Plán prezentací na veletrzích cestovního ruchu pro rok 2009, [online databáze], [cit. 20. listopadu 2008] dostupné na internetu http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=clanek&id_clanek=51 24. Vysočina Tourism, Rozvoj kvality turistické nabídky na Vysočině- zápis z jednání, [online databáze], [cit. 19. listopadu 2008] http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=clanek&id_clanek=31

60

Diplomové práce 25. BALCAR, Jan. Průvodce městy UNESCO. 1. vydání. VOŠ Jihlava, 2005. 60 s. 26. MURÁNSKÝ, Michal. Připravenost měst s památkami UNESCO na Vysočině na turisty. 1. vydání. VOŠ Jihlava, 2007. 41 s.

61

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr 1. znak organizace

str. 9

Obr. 2 Historické jádro města v Telči

str. 21

Obr. 3 Státní zámek Telč

str. 21

Obr. 4 Zlatý sál

str. 21

Obr. 5 Červený salón

str. 21

Obr. 6 Poutní kostel sv. J. Nepomuckého na Zelené Hoře

str. 25

Obr. 7 Hlavní loď

str. 25

Obr. 8 Barokní varhany

str. 25

Obr.9 Oltářní socha Řehoře Thenyho

str. 25


str. 26


str. 26

Obr. 12 Přední synagoga v Třebíči

str. 28

Obr. 13 Přední synagoga v Třebíči – interiér

str. 28

Obr. 14 Zadní synagoga v Třebíči

str. 29

Obr. 15 Zadní synagoga v Třebíči – interiér

str. 29

Obr.16 Náhrobek na židovském hřbitově

str. 30

Obr. 17 Vchod do židovského hřbitova

str. 30

Obr. 18 Bazilika sv. Prokopa

str. 31

Obr. 19 Bazilika sv. Prokopa – interiér

str. 31

Obr. 20 Celkové rozdělení finančních prostředků z fondů EU v České republice pro ROP v cíli Konvergence v období 2007 -2013

str. 41

Obr. 21 Návštěvnost státního zámku v Telči v období 1992 -2007

str. 50

Obr. 22 Návštěvnost Poutního kostela sv. J. Nepomuckého na Zelené hoře

str. 51

Obr. 23 Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči – turisté ČR

str. 52

Obr. 24 Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči – zahraniční turisté

str. 53

Obr. 25 Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči – neplatící hosté

str. 53

Obr.26 Návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v Třebíči – celkový počet turistů

str. 54

Obr.27 Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči – turisté ČR

str. 54

Obr.28 Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči – zahraniční turisté

str. 55

Obr. 29 Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči – neplatící hosté

str. 55

Obr. 30 Návštěvnost Zadní synagogy v Třebíči – celkový počet návštěvníků

str. 56

62

SEZNAM ZKRATEK

aj. – a jiné atd. – a tak dále CR – cestovní ruch ČR – České republika EU – Evropská Unie GP – grantový program ICOMOS – International Council of Monuments and Sites mld. – miliarda NPÚ – Národní památkový ústav OSN – Organizace Spojených Národů ROP – Regionální operační program ROP JV – Regionální operační program Jihovýchod UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

63

Přílohy Příloha č. 1

Zdroj: http://www.czech-paradise.cz/unwsco/mapa_big.jpg

64

Příloha č. 2

FOND VYSOČINY Výzva k předkládání projektů vyhlášená v souladu se Statutem účelového Fondu Vysočiny 1) Název programu:

DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU 2008 Grantový program na podporu budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu 2) Celkový objem finančních prostředků:

5 000 000,- Kč

V rámci podprogramu A: 3 000 000,- Kč V rámci podprogramu B: 2 000 000,- Kč V případě že budou podpořeny všechny doporučené projekty v rámci jednoho podprogramu a nebude vyčerpána celá částka daného podprogramu, může být tato částka převedena do druhého podprogramu. 3) Cíl, dílčí cíl a opatření Programu rozvoje kraje Vysočina: Cíl 1:

Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky

Dílčí cíl 1.4:

Rozvoj cestovního ruchu

Opatření 1.4.4: cestovního ruchu

Budování a zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury

65

4) Cíl programu: Program je určen na rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu na území kraje Vysočina využitelné pro pobytově -rekreační turistiku. Zkvalitnění úrovně vybavení pro možnosti aktivního trávení volného času rozšíří nabídku cestovního ruchu a zvýší její konkurenceschopnost. 5) Popis a rozsah programu: Účelem poskytované finanční podpory je zajistit spolufinancování výstavby a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro pobytově -rekreační turistiku v letní sezóně (podprogram A) a zimní sezóně (podprogram B). Podprogram A 1. budování, obnova a zkvalitnění pěších turistických tras, cykloturistických tras, naučných stezek, hippostezek •

doplňkovým vybavením pro zvýšení komfortu uživatelů (odpočinková stanoviště, pikniková místa, přístřešky, koňská úvaziště, lavičky, odpadkové koše, informační a mapové tabule)

•

realizací nezbytných opatření pro dosažení dostatečného bezpečnostního a technického standardu tras (značení popř. přeznačení tras v souladu s platnými předpisy, rozšíření či zpevnění povrchu trasy, bezpečné křížení tras, zábradlí, přemostění, přechody pro překonání přírodních překážek, apod.) 2. budování infrastrukturního zázemí na záchytných parkovištích popř. u výchozích zařízení pro pěší trasy, cykloturistické trasy, naučné stezky, hippostezky a u turistických atraktivit (sociální zařízení, úschovny kol, mapové a informační tabule, informační boxy, apod.) 3. výstavba a modernizace zařízení pro aktivní trávení volného času •

adrenalinových center, center vodních sportů, bowlingových a squashových hal, hřišť pro minigolf a tenis, wellness center, rozhleden, apod.,

•

budování infrastrukturního zázemí u provozovatelů služeb spojených s hippoturistikou (koňské boxy, úvaziště, místa k ustájení koní, venkovní jízdárny, kryté jezdecké haly, jezdecké areály apod.)

66

Program B 1

budování, úprava, obnova a zkvalitnění lyžařských běžeckých tratí •

vybavením pro zvýšení komfortu uživatelů (osvětlení tratí, informační a mapové tabule, nákup zařízení na údržbu tratí, apod.)

•

realizací nezbytných opatření pro dosažení dostatečného bezpečnostního a technického standardu tras (přechody pro překonání přírodních překážek, bezpečné křížení tras, značení popř. přeznačení tras v souladu s platnými předpisy, apod.) 1. výstavba a modernizace lyžařských sjezdových areálů (sociální zařízení, úschovny lyží, zařízení na výrobu technického sněhu, večerní osvětlení, odbavovací zařízení, apod.) 2. budování infrastrukturního zázemí na záchytných parkovištích popř. u výchozích zařízení pro běžecké trasy a pro lyžařské sjezdové areály (sociální zařízení, úschovny lyží, mapové a informační tabule, informační boxy, apod.) Předmětem podpory u obou podprogramů není drobná údržba sportovních a tělovýchovných zařízení ani výstavba, případně modernizace těch zařízení, u nichž nelze prokázat využitelnost pro místní a regionální turistickou nabídku. Pojmem „projekt“ se pro potřeby tohoto programu rozumí akce s charakterem stavební investice (pořízení, rekonstrukce nebo modernizace dlouhodobého hmotného majetku investiční výstavbou). Neoznačuje projektovou dokumentaci potřebnou k této výstavbě. Pod pojmem „investiční výdaj“ se pro účely tohoto programu rozumí pořízení samostatných movitých věcí popř. souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením a dobou použitelnosti delší než 1 rok a v ocenění jedné položky převyšující částku 40 tis. Kč (dlouhodobý hmotný majetek) a technické zhodnocení movitého a nemovitého majetku. Dále pořízení inventáře, kterým se rozumí hmotný majetek jehož pořizovací náklady nepřevyšují 40 tis. Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok (mapové a informační tabule, zvukové informační zařízení apod.) Pod pojmem „neinvestiční výdaj“ se pro účely tohoto programu rozumí výdaje za materiál včetně drobného hmotného majetku a služby související s realizací projektu. Při realizaci projektu musí žadatel postupovat v souladu s příslušnými zákony a obecně závaznými předpisy. Po realizaci podpořeného projektu musí žadatel prezentovat podporu projektu Fondem Vysočiny. Způsob této prezentace bude uveden ve smlouvě o poskytnutí podpory. Věcná kontrola realizace projektu a plnění podmínek pro poskytnutí podpory bude zajištěna vyhlašovatelem programu. 6) Příjemci podpory: • Právnické a fyzické osoby (veřejný i podnikatelský sektor) V rámci tohoto programu bude příjemcům, kteří mohou být příjemci veřejné podpory ve smyslu čl. 87 a násl. Smlouvy o ES, poskytována pouze podpora malého rozsahu (de minimis) ve smyslu Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. 12. 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. 7) Lokalizace projektů: Kraj Vysočina 8) Přijatelné a nepřijatelné výdaje: •

Vynaložené výdaje (náklady) musí být nezbytné pro uskutečnění projektu a musí odpovídat zásadám zdravého finančního řízení, zvláště efektivnosti a hospodárnosti.

•

Výdaje (náklady) musí být prokazatelně vynaloženy během provádění projektu, zaneseny v účetnictví žadatele a musí být doloženy prvotními doklady.

67

•

Mezi nepřijatelné výdaje (náklady) patří: náklady na vlastní daně a daň z přidané hodnoty (platí pro plátce DPH), honoráře za odborné odhady, posudky nebo studie, projektová dokumentace, dokumentace pro stavební řízení, inženýrské činnosti, mzdové náklady pracovníků žadatele, náklady charakteru neplacených dobrovolných prací, nákup pozemků a budov, náklady za energie a telefon.

•

Do přijatelných výdajů projektu budou zahrnuty výdaje (náklady) vynaložené v době od data podání žádosti do data ukončení realizace projektu. Celkové výdaje (náklady) projektu nesmí přesáhnout 2 000 000 Kč. 9) Základní a specifická kritéria pro posuzování projektů: Základní kritéria: a) soulad projektu s Programem rozvoje kraje, popř. s dalšími rozvojovými plány a programy b) soulad projektu s vyhlášeným grantovým programem c) soulad projektu s obecně platnými právními předpisy d) připravenost a realizovatelnost projektu e) prokazatelné využití poskytnutých prostředků ve prospěch rozvoje kraje Vysočina f) reálný a průhledný rozpočet nákladů g) důvěryhodnost předkladatele a jeho schopnost akci spolufinancovat a realizovat Specifická kritéria (platí pro oba podprogramy): a) analýza trhu a konkurence, stanovení hlavních skupin uživatelů (bodové rozpětí 0 – 3) b) vazba projektu na další aktivity cestovního ruchu v dané lokalitě (bodové rozpětí 0 – 3) c) kvalitativně vyšší standard nabídky služeb po realizaci projektu (bodové rozpětí 0 – 3) d) vznik nových aktivit a služeb umožňujících zvýšit atraktivitu turistické nabídky řešeného území (bodové rozpětí 0 – 4) e) přiměřenost požadovaných finančních prostředků a účelnost jejich využití (bodové rozpětí 0 – 2) f) udržitelnost předkládaného projektu, zajištění stabilních zdrojů pro provoz a údržbu realizované infrastruktury (bodové rozpětí 0 – 2) g) účelnost projektu ve vztahu ke zkvalitňování turistické infrastruktury v oblasti, v níž je lokalizován – soulad projektu s příslušným strategickým dokumentem obce či svazku obcí, vyjádření regionálního zastoupení KČT, vyjádření správy CHKO (bodové rozpětí 0 – 3) 10) Minimální a maximální výše příspěvku: Minimální výše finančních prostředků poskytnutých na jeden projekt je 20.000,- Kč, maximální výše příspěvku je 200.000,- Kč. V rámci každého podprogramu tohoto grantového programu může žadatel předložit pouze jeden projekt.

68

11) Minimální podíl příjemce podpory: 60 % celkových nákladů projektu 12) Časový harmonogram realizace projektu: Projekt bude zahájen nejdříve dnem předložení žádosti o poskytnutí podpory a ukončen nejpozději do 12 měsíců od podpisu smlouvy o poskytnutí podpory. 13) Platební podmínky: Finanční příspěvek bude poskytnut na základě smlouvy o poskytnutí podpory, v níž budou stanoveny podmínky čerpání finančních prostředků, termíny uvolňování finančních prostředků v návaznosti na rozpracovanost projektu, způsob a termín závěrečného vyúčtování, sankce za nedodržení parametrů projektu a za neoprávněné využití finančních prostředků. Podpora bude poskytnuta formou bezhotovostního převodu příspěvku na účet příjemce po ukončení realizace projektu. Podmínkou převodu finančních prostředků na účet příjemce je předložení dokladů o výši celkových nákladů projektu a jejich úhradě (podle výpisů z bankovních účtů nebo pokladních dokladů). Vyúčtování bude předloženo na adresu garanta grantového programu do 30 dnů po skončení doby vymezené pro realizaci projektu a bude zahrnovat tyto doklady: • Závěrečná zpráva a vyúčtování (formulář na www.fondvysociny.cz) • Kopie prvotních účetních dokladů dokládajících výši celkových nákladů projektu s doloženým účelem fakturovaných částek a přesnou specifikací jednotlivých nákladů • Kopie dokladů o úhradě celkových nákladů projektu (výpisy z běžného účtu, pokladní výdajové doklady) • Kopie kolaudačního rozhodnutí v případě, že se jedná o projekt, na který bylo vydáno stavební povolení popř. doklad o uvedení zařízení do trvalého provozu • Elektronická fotodokumentace výstupů projektu a fotodokumentace prokazující označení projektu logem, které bude specifikováno ve smlouvě Pokud nebude bez závažného důvodu podepsána smlouva žadatelem do 30 dnů od jejího obdržení, ztrácí žadatel automaticky nárok na poskytnutí finančního příspěvku. Finanční příspěvek nemůže být v průběhu realizace převeden na jiný subjekt. Souběh podpory z Fondu Vysočiny s dotacemi z dotačních titulů státního rozpočtu nebo jiných fondů se nevylučuje. Souběh podpory z několika grantových programů Fondu Vysočiny na realizaci jednoho projektu není možný. 14) Termíny a podmínky podání projektů: Žadatelé o podporu projektů musí předložit kompletně vyplněnou Žádost o poskytnutí podpory na předepsaném formuláři. Povinné přílohy žádosti: 1. Podrobný a věcný popis naplnění specifických kritérií (při popisu používejte stejné písmenné označení jako je použito v této výzvě). 2.

Technicko-technologická charakteristika projektu v rozsahu úměrném výši požadované dotace a složitosti podnikatelského záměru (situace zájmového území ve vhodném měřítku, fotodokumentace, základní technické výkresy,…).

3.

Podrobný položkový rozpis nákladů projektu (možno řešit formou cenové nabídky od dodavatele; nelze okopírovat tabulku z bodu 9B žádosti). Doklad o oprávnění k podnikatelské činnosti vztahující se k předmětu projektu (u žádostí předkládaných podnikatelskými subjekty) – fyzická osoba živnostenský list,

4.

69

právnická osoba živnostenský list a výpis z obchodního rejstříku, ne starší 90ti dnů k datu podání žádosti. Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník) předloží osvědčení stanovené v tomto zvláštním předpisu. Svazky obcí – smlouvu o vytvoření svazku obcí, doklad o registraci vydaný příslušným orgánem a doklad o přidělení IČ; příspěvkové organizace zřízené obcí, krajem, nebo státem – zřizovací listinu a doklad o přidělení IČ; nestátní neziskové organizace - zakladatelskou smlouvu nebo zakládací listinu, smlouvu či zřizovací listinu podle druhu organizace (tento doklad se netýká občanských sdružení); výpis z příslušného rejstříku; stanovy s označením dne registrace na Ministerstvu vnitra ČR (týká se pouze občanských sdružení); všechny NNO - doklad o přidělení IČ. Z předložených dokladů musí být zřejmé, že podepisující osoba je k tomu oprávněna (netýká se žadatelů – fyzických osob). U všech dokladů se předkládá originál nebo ověřená kopie. 5. Kopie dokladu o vlastnictví nebo spoluvlastnictví nemovitostí – výpis z katastru nemovitostí ne starší 90ti dnů od podání žádosti a snímek pozemkové mapy s vyznačením pozemků a objektů, kterých se projekt týká. V případě, že žadatel není majitel nemovitosti doloží také doklad o řešení vlastnických vztahů (smlouva o trvalém užívání, smlouva o dlouhodobém pronájmu minimálně na období 3 let od roku udělení dotace) a souhlas vlastníka popř. spoluvlastníka s realizací projektu. Souhlas není vyžadován v případě společného vlastnictví manželů. 6. Vyjádření obce, na jejímž katastru má být projekt realizován, že charakter projektu je v souladu se záměry rozvoje obce. V případě, že příloha 2 a 5 je vzhledem k povaze projektu irelevantní, bude tato skutečnost uvedena v seznamu příloh ve formuláři žádosti a žadatel není povinen je předložit. U projektů, kde budou realizovány stavební investice, doloží žadatel v případě přiznání příspěvku nejpozději do 30-ti dnů od oznámení o poskytnutí podpory (před podpisem smlouvy o poskytnutí podpory) kopii příslušného povolení k realizaci stavby dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo dle zákona č. 50/1976Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a to včetně dokladu o nabytí právní moci takového povolení. Pokud nebude tento doklad předložen v termínu stanoveného výzvou tohoto grantového programu, žadatel automaticky ztrácí nárok na poskytnutí finančního příspěvku. Formulář žádosti je umístěn na internetové adrese www.fondvysociny.cz, případně www.krvysocina.cz a je k vyzvednutí na adrese: kraj Vysočina, krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, oddělení strategického plánování, Žižkova16, 587 33 Jihlava. Na stejné webové stránce je vyvěšen Statut účelového Fondu Vysočiny, který obsahuje kompletní informace k podmínkám poskytnutí podpory. Žádosti zpracované ve dvou vyhotoveních včetně příloh (originál + kopie) se přijímají osobně prostřednictvím podatelny Krajského úřadu kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava nebo poštou v termínu do 30. 4. 2008 (rozhodující je datum poštovního razítka). Žádosti budou předloženy v zalepené obálce označené: Fond Vysočiny, Grantový program „DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU 2008 – PODPROGRAM A / B“, Neotvírat! 15) Odpovědnost za realizaci podpory (garant programu): Garantem programu je odbor regionálního rozvoje, Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 16, Jihlava, 587 33. Průběžné informace ke zpracování projektů bude poskytovat odbor regionálního rozvoje, oddělení strategického plánování, Ing. Zdeňka Kasalová, tel. 564 602 544, e-mail: [email protected].

70

Jednotlivé projekty budou posouzeny garantem a řídícím výborem grantového programu, který po ukončení procesu hodnocení rozhodne o přiznání podpory konkrétním žadatelům. V případě přiznání podpory může řídicí výbor výjimečně navrhnout nižší částku, než je požadována. S výsledkem tohoto procesu budou žadatelé seznámeni písemně do 10. 6. 2008. Žádost, která nesplňuje všechny formální náležitosti nebo bude zaslána po termínu, bude řídícím výborem z hodnocení vyřazena. Žadatelé nebudou vyzýváni k doplnění chybějících údajů. Dokládání chybějících náležitostí po uzávěrce programu není možné. Podpora z Fondu Vysočiny nepředstavuje nárokový příspěvek, nejde ani o správní řízení, a tudíž proti rozhodnutí řídícího výboru není odvolání.

71

Památky zapsané v seznamu UNESCO nacházející se v kraji Vysočina a podpora jejich návštěvnosti z pohledu Krajského úřadu

Recommend Documents