PALÁ T Milan, (Č R) - MACA Erich, (Č R)

ANALÝ ZA VÝ VOJE ZAHRANIČ NÍMIGRACE V Č ESKÉ REPUBLICE V OBDOBÍLET 1993 – 2000 ANALYSIS OF THE DEVELOPMENT OF EXTERNAL MIGRATION IN THE CZECH REPUBLIC IN THE PERIOD 1993-2000 PALÁ T Milan, (Č R) - MACA Erich, (Č R) ABSTRACT The paper is focused on assessing the development of basic indicators of external migration in the Czech Republic in the reference period 1993-2000. Average level, variability and structure of assessed phenomena including dynamics and developmental trends were quantified. Exact methodical approach is used also for the evaluation of immigration trends according to gender, age structure and the highest attained education. Findings are also presented in the study of the average level of rough migration, migration balance and their efficiency in the period 1991-2000. KEY WORDS External migration, immigration according to gender, age and education, average level, structure, variability, dynamics, trends, Č eská republika Ú VOD Statisticky prů kazný nepříznivý populační vývoj Č eské republiky v intervalu let 1994 až 2000 s prů měrným ročním úbytkem obyvatelstva přirozenou měnou ve výši 19,2 tis.osob, provázený prů měrným ročním migračním přírů stkem 9,564 tis.osob, nemohly kompenzovat pasivní bilanci obyvatelstva, která v posuzovaném referenčním období činila v prů měru 10 605 obyvatel. Vycházíme-li na straně druhé z dlouhodobého vývoje tohoto jevu, nelze opomenout jeho enormní pasivní saldo ve výši 2 761 tis. obyvatel v období let l938 - 1950 a jeho následné výrazné sníž ení na 19 tis. obyvatel v referenčním období let 1950 - 1991. Od počátku do konce devadesátých 1et minulého století se pak hodnocený územní celek zařadil z tradičně emigrační země mezi země s aktivním migračním saldem s prů měrnou hodnotou 8 717, 9 tis. obyvatel. Do jaké míry se zahraniční stěhování odrazilo při formování úrovně hrubé migrace, migračního salda a efektivnosti migrace, charakterizující její účelnost, lze usuzovat z hodnot: Index efektivnosti Rok Přistěhovalí Vystěhovalí Hrubá migrace Saldo migrace migrace 1991 14 096 11 220 25 316 2 876 0,1136 1992 19 072 7 291 26 363 11 871 0,4503 1993 12 900 7 424 20 324 5 476 0,2694 1994 10 207 265 10 324 9 942 0,9494 1995 10 540 541 11 081 9 999 0,9023 1996 10 857 728 11 585 10 129 0,8743 1997 12 880 805 13 685 12 085 0,8823 1998 10 729 1 241 11 970 9 488 0,7926 1999 9 910 1 136 11 046 8 774 0,7943 2000 7 802 1 263 9 065 6 539 0,7213 Prů měr 1991-2000 10 732 1 675 12 407 8 717 0,7026

814

Předkládaný příspěvek je zaměřen na interpretaci výsledků , získaných při studiu prů měrné úrovně, variability, dynamiky a trendu časových řad základních ukazatelů prostorového pohybu obyvatelstva v Č eské republice v časovém intervalu let 1993 až 2000. Kvantifikován je i vývoj přistěhovalých podle pohlaví, věku a vzdělání osob starších 15 let. MATERIÁ L A METODY Empirické údaje o zahraničním stěhování podle územních celků , jako báze vlastní konstrukce hrubé migrace, migračního salda a indexů efektivnosti migrace byly získány z databáze Č SÚ. Hrubá míra migrace vyjadřuje úhrn přistěhovalých a vystěhovalých, kteří v dané oblasti "i" nebo do dané oblasti (územní jednotky) přicházejí (Ii) nebo odcházejí (Ei). Součet obou charakteristik (Ii + Ei) lze považ ovat za obrat migrace oblasti (územní jednotky). Migrační saldo (přírů stek stěhováním, mechanický přírů stek vyjadřuje rozdíl mezi celkovým počtem přistěhovalých a odstěhovalých (Ii - Ei). O čistou imigraci jde v případě kladného salda, je-li záporné jde o emigraci čistou. Index efektivnosti migrace charakterizuje účelnost migrace. Je dán poměrem migračního I -E salda a obratu migrace, tj. i i . Ze shodných informačních zdrojů byly čerpány i údaje o Ii + E i přistěhovalých podle základních demografických charakteristik (pohlaví, věku a nejvyššího dosaž eného vzdělání) za časové období let 1993 - 2000. Při statistickém zpracování faktografických dat bylo využ ito jednorozměrných číselných charakteristik prů měrné úrovně a variability. Nástrojem deskripce dynamiky časových řad zkoumaných jevů jsou indexní řady se stálým a pohyblivým základem (bazické a řetězové indexy). Hodnocení vývojových tendencí posuzovaných časových řad vychází z trendových funkcí : y´ = ayt + byt . t (1) y´ = ayt + byt . t + cyt . t2

(2)

Vypovídací schopnost aplikovaných modelů vývojových tendencí byla ověřována prostřednictvím hodnot korelačních indexů var y´ Iyt = var y d Absolutnírů st F(t) = y a relativní rů st F(t): y pro funkci lineární (1) je adekvátní hodnotě dt b´yt byt, resp. ; a yt + b yt . t pro parabolický trend (2) odpovídá absolutní rů st výrazu: byt + 2cyt . t; b yt + 2c yt . t relativnírů st výrazu: a yt + b yt . t + c yt . t 2 VÝSLEDKY A DISKUSE Statistická analýza zahraniční migrace posuzovaného územního celku vychází z údajů za referenční období let 1993 - 2000 v dů sledku změny metodiky sledování počtu imigrantů což v podstatě znemož ňuje objektivní komparaci s jejím vývojem v předchozím období. Vykazované nebývalé záporné migrační saldo (8,551) v roce 2001, vysvětlované novým zákonem o pobytu cizinců platným od 1.1.2000 podle kterého je přistěhovalý zařazen do

815

databáze migrace až v okamž iku, kdy jeho délka pobytu přesáhla jeden rok, došlo k časovému nesouladu ve statistice imigrace a emigrace. Akceptovat počty přistěhovalých v roce 2001 (12 918) a v roce 2002 (44 679) by výrazně ovlivnilo výsledky analytické činnosti a to jak z hlediska prů měrné úrovně,tak i dynamiky a trendu zkoumaných jevů . V souladu s vytýčenými záměry a koncepcí zpracování empirických údajů posuzovaných indikátorů je interpretace první fáze zkoumání zaměřena na deskripci číselných charakteristik obecné úrovně a variability, prezentovanou v tab. 1. Tab. 1: Č íselné charakteristiky zahraniční migrace Č eské republiky v období let 1993 - 2000 Ukazatel Variační obor Prů měr % Vy (%) 1993-2000 ymin ymax Přistěhovalí 7 802 12 900 10 732,00 100 15,32 2000 1993 v tom Slovensko 2 826 7276 3839,25 35,77 37,97 2000 1993 ostatní země 4 976 9 792 6 892,75 64,23 21,60 2000 1997 Vystěhovalí 265 7 424 1 675,37 100 140,21 1994 1993 v tom Slovensko 56 7 232 1 125,75 67,19 219,42 1994 1993 ostatní země 192 850 549,62 32,81 50,15 1993 2000 Přírů stek stěhováním 5 476 12 075 9 052,75 100 23,38 1993 1997 v tom Slovensko 44 4 020 2 709,62 29,93 44,68 1993 1994 ostatní země 4 126 9 247 6 343,13 70,07 23,27 2000 1997 Vedle výrazných diferencí variability zkoumaných ukazatelů zahraniční migrace v posuzovaném referenčním období, prezentovaných v tomto tabelárním přehledu lze na tomto místě konstatovat i nezanedbatelné rozdíly procentuálních podílů hodnocených skupin zemí na imigraci a emigraci a v neposlední řadě i více než dvojnásobným (234,11 %) podílem ostatních zemí při formování aktivního salda migrace proti Slovensku. Deskripci dynamiky jevů umož ňují jejich řady se stálým a pohyblivým základem, prezentované v tab.2. Nástrojem popisu tendencí vývoje analyzovaných dynamických řad jsou analytické funkce u kterých je exogenní proměnnou čas. Parametry aplikovaných modelů vývojových tendencí jsou spolu s hodnotami korelačních indexů , vyjadřující obecnou intenzitu proměnných ve vztahu k použ itým regresním funkcím i jejich kvalitu, obsaž eny v tab. 3.

816

Tab. 2: Dynamika zahraničního stěhování Č eské 2000 (rok 1993=100) Ukazatel i 1994 1995 1996 Přistěhovalí b 72,1 81,7 84,2 ř 103,3 103,0 v tom Slovensko b 56,0 52,8 47,4 ř 94,3 89,7 ostatní země b 109,0 119,0 131,7 ř 109,2 110,6 Vystěhovalí b 3,6 7,3 9,8 ř 204,1 134,6 v tom Slovensko b 0,8 1,9 2,9 ř 250,0 152,1 ostatní země b 108,8 208,8 267,2 ř 191,9 128,4 Přírů stek stěhováním b 181,1 182,6 185,0 ř 100,6 101,3 v tom Slovensko b x 92,2 80,5 ř 89,3 ostatní země b 109,0 115,9 126,9 ř 106,3 109,5 (i) indexy (b)-bazické, (ř)-řetězové

republiky podle zemí v období let 1993 1997 99,8 118,6 42,4 89,5 174,1 132,2 10,8 110,6 3,6 122,1 283,8 105,8 220,5 119,2 70,3 87,4 170,2 134,2

1998 83,2 83,3 39,7 93,5 131,9 80,1 16,7 154,2 4,9 136,9 460,9 162,4 173,3 78,6 63,0 89,5 128,1 75,2

1999 76,8 92,4 44,5 112,2 118,7 85,1 15,3 91,5 4,6 94,4 416,7 90,4 160,2 92,5 72,1 114,5 108,1 84,4

2000 60,5 78,1 38,8 87,4 88,5 74,5 17,0 111,2 5,7 122,9 442,8 106,2 119,4 74,5 60,0 83,2 75,9 70,2

Tab. 3: Vývojové tendence zahraniční migrace Č eské republiky podle zemí v období let 1993 - 2000 Parametry modelu vývojových tendencí Ukazatel 100.I2yt (%) b´yt (%) y´ = ayt + byt . t y´ = ayt + byt . t + cyt . t2 ayt byt cyt Přistěhovalí 12 580,68 -411,68 -4,43 37,65 v tom Slovensko 5 902,75 -459,42 -20,26 51,55+ ostatní země 6 677,93 47,74 0,67 0,62 Vystěhovalí 8 028,59 -3 071,31 292,85 7,33 58,00+ v tom Slovensko 8 039,75 -3 224,77 297,94 9,48 63,86+ ostatní země 65,18 107,65 11,62 91,40++ Přirozený přírů stek 2 993,07 3 595,05 -396,78 -4,01 38,89 v tom Slovensko 107,55 1 418,62 -148,30 -4,85 38,92 ostatní země 2 885,52 2 176,42 -248,48 -4,09 68,99++ Index determinace Iyt prů kazný na hladině významnosti P=0,05 (+), P=0,01 (++) Bázi pro exaktní hodnocení vývoje struktury přistěhovalých podle základních demografických charakteristik poskytují údaje obsaž ené v tab. 4. Názornou představu za celé referenčníobdobí dává její grafické znázornění na obr. l.

817

Tab. 4: Vývoj struktury přistěhovalých demografických charakteristik Ukazatel 1993 1994 Muž i 52,25 50,78 Ženy 47,75 49,22 0 - 14 14,5 9,4 Věk 15 - 59 75,9 80,6 60 a více 9,6 10,0 základní 19,7 18,7 Vzdělání střední bez maturity 27,5 27,2 střední s maturitou 30,9 30,9 vysokoškolské 21,9 23,2 Pohlaví

Č eské republiky podle základních

do 1995 54,85 45,15 8,7 81,3 10,0 20,0 28,7 28,8 22,5

1996 56,57 43,43 10,5 81,8 7,7 22,3 29,5 28,0 22,2

1997 55,01 44,99 10,6 82,4 7,0 19,3 28,4 29,0 23,2

Vě ková skupina

100%

8,46

44,77

1999 2000 51,02 50,72 48,98 49,28 13,1 9,1 78,8 81,8 8,1 9,1 19,5 12,2 29,8 27,8 28,1 30,8 22,6 24,2

Vzdě lá ní osob starších 15 let

60 +

90% 80%

1998 53,49 46,51 13,8 79,8 6,4 19,9 30,7 27,8 21,6

22,61

vysokoškolské

ž eny

70%

29,28

60%

80,20

15-59

střední s maturitou

50% 40% 30%

53,23

28,70

střední bez maturity

19,41

zá kladní

muž i

20% 10%

11,34

0%

0-14

Obr. 1: Struktura přistěhovalých do Č eské republiky podle základních demografických charakteristik v období let 1993-2000 Exaktní hodnocení prů měrných ročních absolutních a procentuálních změn umož ňují z trendových funkcí odvozené hodnoty: Věk Muž i

Ženy

0-14

15-59

60+

Ar -0,1804 0,180 -0,0464 0,3381 -0,2917 Rr -0,34 0,38 -0,42 0,41 -3,91 Ar - absolutní rů st (%) , Rr - relativní rů st (%)

Vzdělání střední základní Vysokobez s maturity maturitou školské -0,1762 0,2381 -0,1988 0,1377 -0,94 0,81 -0,69 0,59

Na celkovém počtu přistěhovalých (85 825 obyvatel) v letech 1993 - 2000 do Č eské republiky se podílelo 53,23 % muž ů (45 685 osob), zatímco koncem roku 2000 činil jejich podíl pouze 48,7 %. V produktivním věku l5-59 let bylo mezi přistěhovalými 80,2 % obyvatel proti 65,3 % v obyvatelstvu republiky a jen 8,45% starších 60 let při 18,5

818

procentním podílu za Č eskou republiku jako celku. Mezi imigranty bylo za celé referenční obdobíjen 11,0 % mladších 15 let (9 474 dětí) proti 16,2 % v obyvatelstvu Č eska. Za příznivou lze považ ovat vzdělanostní strukturu přistěhovalých. Ta v hodnoceném časovém intervalu dosáhla u základního vzdělání 19,41 %, u středního vzdělání bez maturity 28,70 %, u středního vzdělání s maturitou 29,28 % s u vysokoškolského vzdělání 22,61 %. Podle sčítání lidu v roce 2001 dosahovala struktura obyvatelstvu v posuzovaném územním celku podle shora uvedených stupňů : 23,4%, 37, 9 %, 28,4 %, 8,9 %; (1,4 % nezjištěno). Exaktní analýzu vývoje počtu přistěhovalých podle základních demografických charakteristik v definovaném časovém období a územním celku umož ňují parametry modelů vývojových tendencí a na jejich podkladě odvozené hodnoty prů měrných ročních změn zkoumaných jevů : Parametry modelu Ukazatel ryt Relativní rů st y´ = ayt + byt . t (%) ayt byt Přistěhovalí 12 580,68 -411,67 -0,6136 -4,45 V tom muž i 6 744,61 -229,77 -0,5658 -4,68 ž eny 5 836,07 181,90 -0,6329 -4,15 0 - 14 1 459,43 -53,84 -0,3600 -5,23 Věk 15 - 59 9 899,71 -287,96 -0,5563 -3,79 60 a více 1 121,53 -69,86 -0,9091++ -10,54 základní 2 214,50 81,92 -0,6346 -5,25 Vzdělání střední bez maturity 3 078,07 -77,49 -0,4857 -3,15 střední s maturitou 3 558,89 -127,56 -0,7396 -5,45 vysokoškolské 2 523,36 -74,44 -0,5819 -2,26 Při interpretaci hodnot prů měrných ročních úbytků v procentuálním vyjádření lze za pozitivní jev považ ovat výrazný pokles imigrantů věkové kategorie nad 60 let a přistěhovalých v předproduktivním věku. Nezanedbatelný je i prů měrný procentuální pokles přistěhovalých se základním vzděláním. Souhrnné hodnocení vývoje časových řad demografických charakteristik umož ňují aplikovaný metodický postup výpočtu individuálních indexů extenzitních veličin i2000/1993 a _

na jejich podkladě odvozené hodnoty tempa úbytku " t p ". Z odvozené hodnoty individuálního indexu pro úhrnný počet přistěhovalých i=0,6048 _

a t p = 0,9306 (prů měrného tempa přírů stku) lze usuzovat na pokles hodnocené demografické charakteristiky ve finálním roce proti roku 1993 o 39,52 % a jejího poklesu ročně prů měrně o 6,94 %. Shodný způ sob interpretace lze uplatnit u ostatních demografických charakteristik: _

_

přistěhovalí muž i i=0,5871; t p =0,9267, přistěhovalé ž eny i=0,6242; t p =0,9349 , přistěhovalí _

_

ve věku 0-14 let i=0,3805; t p =0,8711, 15-59

let

i=0,6518; t p =0,9407, 60 a více let

_

_

i=0,5718; t p =0,9232, u přistěhovalých se základním vzděláním i=0,5627; t p =0,9211, se _

vzděláním středním bez maturity i=0,6503; t p =0,9404 , se středním vzděláním s maturitou _

_

i=0,6413; t p =0,9385 a se vzděláním vysokoškolským i=0,7076; t p =0,9518.

819

ZÁ VĚ R Výsledky studia úrovně, variability a vývoje indikátorů zahraniční migrace v Č eské republice prokázaly výrazné prů měrné roční úbytky obyvatelstva přirozenou měnou po roce 1994, které nebyly kompenzovány prů měrným migračním přírů stkem v tomto období. Předmětná analýza jevů je zaměřena na referenční období let 1993 až 2000 v dů sledku změny metodiky sledování imigrantů od 1.1.2000, znemož ňující objektivní komparaci s jejich vývojem s předcházejícím období. Exaktními metodickými postupy byla hodnocena prů měrná úroveň, variabilita a struktura přistěhovalých, vystěhovalých a saldo migrace podle zemí, jejich dynamika a vývojové tendence. Vedle výrazných diferencí variability indikátorů zahraniční migrace byly prokázány rozdíly podílu hodnocených skupin zemí (Slovenska a ostatních zemí) na imigraci a emigraci a aktivním saldu zahraniční migrace. Z prů měrné úrovně těchto indikátorů konstruované indexy efektivnosti migrace za Slovensko (0,5457), ostatní země (0,9202) a země celkem (0,7296) prokazují jejich diferencovaný význam při formování populačního vývoje posuzovaného územního celku. Z indexních řad odvozené hodnoty procentuálních změn úrovně indikátorů migrace podle zemí dokládají výrazný pokles přistěhovalých (o -61,2 %) ve finálním roce proti bazickému období ze Slovenska na straně jedné a enormní nárů st vystěhovalých (o 342,6 %) do ostatních zemí na straně druhé. Nejvyššího meziročního poklesu jak přistěhovalých (-44,0 %), tak vystěhovalých (-99,2 %) bylo dosaž eno v roce 1994 mezi Č eskou republikou a Slovenskem. S uvedenou argumentací korespondují poznatky získané při studiu vývojových tendencí zahraniční migrace. Zjištěný prů měrný roční pokles přistěhovalých ze Slovenska (-20,26 %) za posuzovaný časový interval ze Slovenska a nárů st vystěhovalých do ostatních zemí (11,62 %) se odrazil v prů měrném relativním poklesu přirozeného přírů stku obyvatelstva u obou komparovaných územních celků . Na Slovensku o 4,85 %, v ostatních zemích o -4,09 %. Na celkovém počtu přistěhovalých (85,825 tis.) se v posuzovaném období podílelo 53,23 % muž ů a 46,7 % ž en. V produktivním věku bylo mezi přistěhovalými 80,2 % obyvatel proti 65,3 % celkového obyvatelstva Č eska a 8,45% osob starších 60 let při jejich 18,5 procentním podílu za celé území. Za příznivou lze považ ovat i vzdělanostní strukturu přistěhovalých, která za hodnocený časový interval dosáhla u základního vzdělání 19,41 %, u středního vzdělání bez maturity 28,70 %,u středního vzdělání s maturitou 29,28 % a u vysokoškolského vzdělání 22,61 %, zatímco podle sčítání lidu v roce 2001 dosahovala v Č eské republice ve shodném pořadí stupňů vzdělání 23,4 %, 37,9 %, 28,4 % a 8,9 % (při 1,4 % údajů nezjištěných). ANOTACE Příspěvek se zabývá vývojem základních ukazatelů zahraničního stěhování v Č eské republice za referenční období let 1993-2000. Kvantifikována je vedle jejich prů měrné úrovně a variability i struktura zkoumaných jevů včetně dynamiky a vývojových tendencí. Exaktními metodickými postupy byly vyhodnocovány i trendy přistěhovalých podle pohlaví,věkové struktury a nejvyššího dosaž eného vzdělání. Prezentovány jsou i poznatky získané při studiu prů měrné úrovně hrubé migrace, migračního salda a její efektivnosti za časový úsek let 1991 2000. KLÍČ OVÁ SLOVA zahraniční migrace, přistěhovalí podle pohlaví, věku a vzdělání, prů měrná úroveň, struktura, variabilita, dynamika, trend, Č eská republika LITERATURA 1. CYHELSKÝ , L., KAŇ OKOVÁ, J., NOVÁK, I.: Základy teorie statistiky pro ekonomy. Praha: SNTL/ALFA, l979, 365 s.

820

2. MALYPETR, A.: K analýze časových řad v ekonomice. Praha: Academia, 1973. 114 s. 3. ROUBÍČ EK,V.: Základní problémy obecné a sociální demografie.VŠ E Praha, l996. 271 s. ISBN 80-7079-188-8. 4. SRB,V., HRUŠ KOVÁ, V.: Jakou migrační politiku Č eské republiky do roků 2050? Demografie, 2003, roč. 45, č. 1, s 42-46. ISSN 0011-8265. 5. Statistická ročenka Č eské republiky 2003. Č SÚ, Scientia, Praha 2003, ISBN 80-250-1954 KONTAKTNÍ ADRESA Prof. Ing. Milan Palát, CSc., Ústav statistiky a operačního výzkumu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 5, 613 00 Brno, e-mail: [email protected], Doc.Ing. Erich Maca, CSc., Kotlářská 44, 602 00 Brno Oponent: prof. Ing. Ondrej Hronec, DrSc.

821