Pařížská konference o extremismu, terorismu, migraci a integraci – deset let poté
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. Anotace V únoru 2006 se na předměstí Paříže konala mezinárodní konference, věnovaná konkrétním aspektům extremismu, terorismu, integrace a migrace v Evropě, s důrazem na islámský prvek. Některé příspěvky, které zde zazněly, ani po deseti letech neztratily nic ze své aktuálnosti. Klíčová slova Terorismus, extremismus, migrace, integrace, muslimové.
Summary In February 2006, on the outskirts of Paris took place international conference on particular aspects of extremism, terrorism, migration and integration in Europe, with an emphasis on the Islamic element. Some contributions that were heard here, even after a decade, lost none of their actuality. Keywords Terrorism, extremism, migration, integration, Muslims.
Úvod Dne 24. února 2006 se uskutečnilo jednodenní symposium „Kolektivní expertiza terorismu v Evropě“ k problematice boje proti terorismu. Místem konání bylo sídlo Institutu bezpečnostních studií (INHES)1 Les Borromées, 3 avenue du Stade de France, Saint-DenisLa-Plaine, na předměstí Paříže. Českou republiku na akci zastupoval Mgr. Oldřich Krulík, pracovník odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Symposium se skládalo ze čtyř plynule navazujících panelových debat, zaměřených na konkrétní aspekty boje proti terorismu. Pro aktivní zasahování do průběhu jednání nebyl vůbec prostor: dotazy panelistům v zásadě kladli pouze přítomní akreditovaní novináři respektive experti INHES. Výstupy z konference jsou v obecném duchu využitelné v souvislosti s problematikou boje proti radikalizaci a rekrutování členů uzavřených přistěhovaleckých komunit na území České republiky. Diskuse se odehrávala v relativně neformálním duchu. Panelisté seděli v klubovkách na úrovni posluchačů. Aktivní účast posluchačů přitom nebyla v zásadě možná (naprostou většinu dotazů vznesli akreditovaní novináři, respektive členové INHES; spíše než o dotazy se často jednalo o glosy, či spíše o samostatné výstupy k tématu, jejichž cílem nebylo se na cokoli ptát, ale zvýšit kredit dotazující se osoby). Ilustrace: Logo institutu a pohled do hlediště akce.2
A nyní podrobněji k jednotlivým vystoupením:
1
Collective Expertise on Terrorism in Europe: Proceedings and Summaries; in: Institut national des hautes études de la sécurité et de la justice. Paris 2006.
. Zahraniční pracovní cesta – účast na symposiu „Kolektivní expertiza terorismu v Evropě“, Paříž. 24. II. 2006 – zpráva z cesty. č. j.: OBP-1027/AK-2005, OBP-669/P-2005. 2 Institut national des hautes études de la sécurité et de la justice. .
2
Régis GUYOT, ředitel INHES V obecném duchu pohovořil o nutnosti spolupráce v oblasti bezpečnostního výzkumu. Důraz přitom kladl na výzkum v oblasti ideologického podhoubí terorismu, zejména islámského, který zasluhuje koordinovaný přístup na celounijní úrovni. Informoval přítomné, že se jedná o již pátý seminář na podobné téma, z toho potřetí financovaný z prostředků Evropské unie (AGIS)3 a vůbec poprvé tlumočený do jiné řeči než do francouzštiny (angličtina, španělština). Panel I: Terorismus: globální nebo lokální? Sebastian SCHEERER, Universita Hamburg Dnešek je ve znamení nové éry terorismu. Terorismus nyní většinou není teritoriálně omezen (jako tomu bylo či je v případě skupin jako Irská republikánská armáda, Frakce Rudé armády nebo baskické skupiny), ani se nevztahuje na časově omezenou tématiku (na nějakou přeci jenom splnitelnou podmínku, kterou by požadoval splnit), ale získal relevantní globální ambice. S moderním terorismem se nedá přísně vzato vyjednávat. Jeho cílem není kompromis nebo podíl na moci, ale moc celá – a tím pádem i naprosté zničení současného stavu věcí (západní kultury, demokratického pojetí světa, establishmentu). Ilustrace: Příklady publikací Sebastiana Scheerera.4
Konkrétně struktura typu Al-Qáida rozhodně není hierarchickou organizací v pravém smyslu slova. Není to vlastně vůbec nic, co by bylo možné nazvat organizací. Je to „spojení myslí“ (like minded group), jehož cíle jsou rámcově známé a jednotlivé akce, vykonané pod značkou (franchise) Al-Qáida nevyžadují zvláštní pokyny od ideových vůdců. Samo „členství“ ve struktuře Al-Qáida je protimluv. Členství nebo sympatizování s takovou abstraktní strukturou 3
Framework Programme Concerning Police and Judicial Cooperation In Criminal Matters (AGIS); in: EURLex. 8. IX. 2005. . 4 Prof. Dr. iur. Sebastian Scheerer; in: Universität Hamburg. . Sebastian Scheerer. Zukunft des Terrorismus und des Friedens; in: VSA Verlag. . Sebastian Scheerer. Die Zukunft des Terrorismus; in: JPC. .
3
není a nemůže být samo o sobě důvodem k trestní sankci. Ale k takové politizaci se nemůžeme nechat strhnout. Někdo v sobě dusí bezbřehou nenávist vůči Západu. Ten nyní získává možnost tvrdit, že nejedná za sebe sama, ale za globální strukturu, na níž se při svém odhalení odvolává. Pro západní vidění práva je ale rozhodující konkrétní trestný čin, resp. příprava k jeho spáchání. Někdejší angažmá v Afghánistánu je zcela v protikladu s dnešním masovým užitím moderních technologií ze strany stoupenců chalifátu. Podařilo se zorganizovat globální nepokoje v souvislosti s karikaturami. Svou roli hrají globální informační nástroje, jako stanice Al Jazeera, internet, atd. Propaganda je cílená globálně, neoperuje s tím, že je někdo Maročan, Mauretánec, ale poukazuje na to, že je muslim. Javier JORDAN, Universita Grenada5 Džihád ve Španělsku si rozhodně klade globální cíle. První nesmělé pokusy v 70. letech XX. století jsou již minulostí. Jeden den je aktivista (terorista) v Egyptě, druhý ve Španělsku, muslimové na severu Afriky jsou v tomto ohledu velmi flexibilní. Jedná se o jinou logiku, jiný žebříček hodnot. Útočníci si dovedou své skutky zdůvodnit. Louis CAPRIOLI, někdejší zástupce ředitele policejní kontrarozvědky6, Paříž Téma džihádu oslovilo i konvertity, kteří se chtějí o to víc zavděčit své nové víře. Donedávna žili civilní obyčejné životy, ale najednou do jejich nitra vstoupil systém, který o sobě nepochybuje, nenabízí nekonečné sebezpytování, ale naráz vyřeší všechny otázky. Ve Francii v poslední době existuje několik medializovaných a ještě více nemedializovaných případů záchytu osob jak přistěhovalců či jejich potomků, tak ryze „western origin“ osob, připravených k sebevražedným útokům nejen v Iráku, ale i přímo v srdci západní civilizace. Konkrétně Alžírsko se ukazuje být vcelku perspektivním místem pro nové tábory teroristů. Leží blízko Evropy, blízko Libye, jsou tam velké liduprázdné prostory, kde se pohybují Jemenci, Malijci, atd. Frekventanti zdejšího výcviku již nyní působí, v Německu i ve Francii; přímo se připravují na nasazení v Evropě! Je to jiné, než angažmá v Iráku: v Iráku se nejedná o sebevrahy v pravém smyslu slova, ale o bojovníky, kteří počítají s reálnou šancí na přežití. Evropa, nebo Západ jako takový, se nesmí domnívat, že když se bude chovat jinak, „lépe“, k muslimským zemím a muslimům na svém teritoriu, že v nich omezí přetlak a že se ubrání útokům. Džihád je průmysl, který funguje bez ohledu na konkrétní chování evropských zemí, na to, zda někdo něco udělá nebo neudělá, zda se omluví za karikatury, atd. Jednou tady jsou státy, kde není islám státním náboženstvím, země, které se neřídí právem šarí´a. Tak je třeba je zasáhnout, poškodit, zničit nebo obrátit na islám. Takovým teroristům se nemůžete zavděčit: buďto se obrátíte na islám, nebo s nimi budete donekonečna bojovat, nic mezi tím neexistuje. Oni chtějí bojovat, je to jejich práce, náplň dne i života.
5
Javier Jordán; in: Universidad de Granada. . JORDÁN, Javier. Radikální islamismus a laicistický fundamentalismus; in: Zenit, 31. V. 2004. . 6 Ředitelství pro územní činnost (Direction de la Surveillance du Territoire, DST). Složka byla zrušena roku 2007.
4
Alain GRIGNARD, Universita Brusel, policejní specialista pro boj s terorismem V Belgii došlo k několika realizacím – a děje se tak se vzestupnou tendencí. Téma je to zhruba 15 let: vidíme, jak se to vyvíjí, jak to rezonuje v souvislosti s mezinárodním vývojem (studená válka, vývoj na Balkáně – Bosna a Hercegovina, Kosovo, Afghánistán – přímá vazba na vraždu Shaha Massouda, Irák, Londýn). Mnohé skupiny nevidí žádnou hranici mezi Belgií a Francií, operují tu skupiny, které se chtějí realizovat ve Francii. Belgie je charakteristická jako země, kde probíhá bohatá publikační a propagační činnost (k dostání jsou tu běžně návody, jak vyrobit bombu, jak přímo docestovat do výcvikového tábora v Péšaváru, atd.). Funguje tu logistika řady skupin (Afghánci, Alžířané). Otevřeně musíme konstatovat, že se jedním slovem jedná o bezpečný přístav islámského terorismu v Evropě (safe haven). Je to rovněž ideální prostor pro proces da´wa (pozvolné prorůstání islámu do společnosti). Nemusí se rozhodně jednat o širší organizované skupiny, spíše o jednotlivé mecenáše (muslimy, déle usazené v Evropě, kterým se ekonomicky daří a kteří zároveň chtějí ustavit celosvětovou vládu islámu, případně jsou motivováni i jinak), kteří okolo sebe vytvoří skupinku „pěšáků“, kterým třeba zaplatí cestu do Iráku. Antoine SFEIR, ředitel Výzkumného stavu pro orientální otázky, Paříž Ilustrace: Antoine Sfeir a příklady jeho děl.7
Antoine Sfeir (ročník 1948, rodák z Bejrútu) připomenul, že salafismus (salaf = čistý, původní), je ideový směr uvnitř islámu, který se datuje od XVII. století. Trvalý odkaz na určité abstraktní ideální „kořeny“ tak funguje jako specifická „ideologie“, zdroj inspirace bin Ládina, Muslimského bratrstva i dalších skupin. Jaká je jejich myšlenková základna? Chtějí být dobrými muslimy v tom smyslu, jak to sami vidí, chtějí odstranit rušivé vlivy, které jim v tom brání (západní vojska, západní zboží, dekadentní trendy), a v konečném důsledku dojdou k závěru, že dokud neodstraní všechny jiné myšlenkové proudy na světě, tak svého cíle nedosáhnou; stále tu bude něco, co je bude rušit. Nedá se tedy nic dělat, je tedy třeba odstranit všechny, kdo smýšlejí jinak než „my“. Bude se jednat o postupný proces, který asi nejlépe definoval bin Ládinův pobočník Ajman Zawahri: v první řadě je třeba překlenout rozpory uvnitř muslimské společnosti věřících, 7
Le blog d'Antoine Sfeir. . Antoine Sfeir; in: Facebook. . Sfeir; in: Kelkoo Shopping. .
5
ummy (politické strany, rozdíly mezi sunnity a šíity, atd. – to vše je třeba dát stranou); sjednocenou ummu je třeba následně přeorganizovat. Nového presidenta Íránu – Ahmadinežáda – seslalo Al-Qáidě samo nebe. Pokud se šíitský Írán reálně ocitne v globální izolaci, jistě záhy propustí (sunnitské) islámské teroristy z věznic, protože spolupráci s nimi bude potřebovat. Někdy, jak se zdá, je ale v zájmu AlQáidy zasít mezi sunnity a šíity nesvár – jako je toho dokladem dnešní Irák. Například Palestina hraje jenom mobilizační roli, s ní se počítá jen v omezeném čase (dokud Izrael nezanikne). Je to argument k nezaplacení pro charitativní organizace. Ale i tak je to jen dílčí věc, to je jen malý kousek ummy. Národní spory, jako třeba Kurdistán, atd., to nehraje roli. Al-Qáida ale není jedinou strukturou s ambicemi ve více než jednom státě. Hizballáh také působí ve více zemích, totéž platí o Muslimském bratrstvu. Ostatně již strana Baas se snažila o všeislámský socialismus, Organizace islámské konference také vyvíjí určitou činnost. Po asi 400 let byl na Blízkém východě efektivní apartheid, skupiny a věrovyznání žily vedle sebe, nevěděly o sobě. Menšiny se viditelně neprojevovaly. Neexistovala média, která by zanesla do duší velkých skupin populace neklid. Teď je to jinak. Už o sobě vědí a vadí si. Panel II: Ideologie a sociální pozadí radikálního terorismu Jerome FERRET, Universita Toulouse8 Proč se lidé uchylují k násilí? K tomu je řada racionálních a iracionálních důvodů. Jsou tací, kteří chtějí chalifát, ale nic pro to aktivně nedělají. Existují ale emoce, které spustí proces radikalizace, stejně jako další, která z radikálů vyčlení radikály násilné, sebevrahy. Propaganda, včetně mainstreamového vysílání Al-Jazeera, je velmi sofistikovaná a ničeho se neštítí. Dozvíte se, že Západ prý schválně bombarduje děti v Afghánistánu, v Iráku, atd. Alan PETTY, Společné protiteroristické analytické centrum (Joint Terrorism Analysis Centre, JTAC), Londýn9 Proč a jak se lidé radikalizují? Co proti tomu děláme? Pomůže nám v boji proti terorismu profiling (tedy snaha o vytvoření obecné charakteristiky potenciálního pravděpodobného pachatele: potom zaměříme více pozornosti policie nebo zpravodajců na takto vyprofilované osoby a zbytek populace nesledujeme už tak bedlivě)? Ne vždy: Jeden z pachatelů útoků v Londýně byl pomocným učitelem. Ani občan Švédska, Reid, který chtěl v letadle použít výbušninu v botě, nijak příliš nevybočoval. Ale budiž: co nám profiling říká o muslimských teroristech, o muslimech v členských státech Evropské unie obecně? Jsou to osoby s podprůměrným příjmem i vzděláním. Velkou roli hraje radikalizace ve věznicích. Pokud se jedná o vzdělanější muslimy, pak studují technické obory, nezajímá je filosofie, nehodlají přejímat či analyzovat názory jiných, nevěřících filosofů.
8
Jérôme FERRET; in: University of Toulouse. . 9 Joint Terrorism Analysis Centre; in: Security Service MI5. .
6
Profiling je důležitý aspekt. Klademe si otázky v tom směru, zda je to odůvodněné, zda je to efektivní, zda je to vůbec technicky možné. Spíše nás zajímá, zda je to efektivní, než zda je to v souladu s lidskými právy. Je to rozhodně lepší než nedělat vůbec nic. Trvá ovšem otázka, jak systém nastavit. Lidé okolo 11. září 2001 a Madridu kupovali pornografii a pili alkohol. Nesmí to být tedy záležitost jednorázová, konjukturální. Profiling musí probíhat trvale, dynamicky, od základní školy, od narození, sledovat trendy v populaci i výkyvy v jednání jednotlivců. Frustrace útočníků je jejich motorem, bezvýchodnost a k tomu i krize identity. S tím souvisí pojem „delokalizace“: od narození žijete ve Francii, ale loajální jste k Alžírsku, či ještě spíše k abstraktnímu chalifátu. Provádíme tedy profiling, přistupujeme k presumpci viny. Bruno LAFFARGUE, ředitel Kriminální policie Paříž Pro metropoli, jako je Paříž, je problémem delikvence obecně – fenomén vykořeněných mladíků bez práce, disponujících spoustou volného času, tzv. youngsters. Pokud se jedná o potomky přistěhovalců, jejich strategií je ne-integrace, jejich prvotním zdrojem obživy drogová kriminalita. Zároveň se ale snaží tvrdit, že jsou eticky na výši. Západní civilizace je zvrhlá, protože se v ní se svým nulovým vzděláním a bez znalosti úřední řeči neuchytí. To je ale vedlejší, protože islám vyřeší všechny jejich otázky. Takový mladý muslim v druhé či třetí generaci odmítne práci kamelota, aby nemusel distribuovat „pornografii“ (tj. fotografie žen v plavkách, ale i snímky osob – žen i mužů, jež jsou podle měřítek Západu plně oblečení, ale nikoli podle měřítek práva šarí‘a). Když chcete – a to chcete – v každé profesi najdete něco, co je v rozporu s pravidly islámu. Tudíž výsledkem je to, že pobíráte dávky a „nadáváte na poměry“. Ve Spojených státech amerických je přinejmenším 6 milionů muslimů, ale neexistuje tam sociální síť (welfare state) evropského typu. Takové osoby nedostávají přemrštěné sociální dávky, musí pracovat a tak „nemají čas ani roupy na neplechu“. Fernando MARLASKA, soudce, Madrid Proces radikalizace u ne-islámských skupin může být podobný, jako u skupin islámských: Toho je důkazem vize baskických teroristických skupin, hovořící o kolonizaci Baskicka Španěly (a Francouzi). Některé irské a baskické skupiny, jsou nejen „teritoriálně zaměřené“, ale rovněž (alespoň v některých proudech) silně marxistické. Nezřídka při jejich činnosti vzniká paralelní společnost – baskická Vlast a Svoboda (ETA) i Kosovská osvobozenecká armáda v Kosovu například vybírají vlastní daně. Pravidelnou součástí ideologické nadstavby teroristů je paralelní výklad historie (konkrétní skupina je definována jako trvalá oběť; křížové výpravy se vyloží jako začátek západního útlaku, nikoli jako jediný reálný oddych po staletích islámské expanze do srdce Evropy, atd.). Dominique TOMAS, Vyšší škola sociálních studií, Paříž10 Globální solidarita jihadismu je skutečností, se kterou se musí bezpečnostní složky Západu smířit a vypořádat. Islámští teroristé jsou v pravém smyslu světoběžníci, jeden den jsou aktivní na Kavkaze, druhý den budují Londonistán, třetí den provádějí džihád on-line (toho je nejlepším důkazem platforma „Global Islamic Media Front“). 10
Enseignements de Dominique Thomas, doctorant EHESS, en 2007-2008; in: École des hautes études en sciences sociales. .
7
Panel III: Organizování protiteroristického boje na úrovni jednotlivých států Tania PUSCHNERAT, Spolkový úřad na ochranu ústavy, Německo11 Byly popsány kompetence Spolkového úřadu na ochranu ústavy z hlediska boje proti terorismu a aktuální legislativní změny v Německu. Sledujeme sice určité mešity a „provoz“ na Internetu, ale rozhodně nespojujeme islám s terorismem – 3.8 milionů osob v zemi nejsou teroristé, jen zlomek z nich jsou „radikálové“ a z nich opět zlomek je nebezpečný. Jejich ideologii můžeme definovat tak, že islám je jediný systém či způsob života, který je vůbec myslitelný, jiné musí být zničeny, a to násilím. Další tradiční činností je využívání Německa jako země pro odpočinek, pro provádění „drenáže“ tedy vybírání charitativních dávek, zneužitých (ale často takto použitých s vědomím dárce) vzápětí pro financování terorismu. Palčivou realitou je fenomén da´wa, plíživé sociální i ekonomické prorůstání muslimů do společnosti, na něž vzápětí navazuje požadování nadpráví, tolerance a zvláštního přístupu pro stoupence islámu – spojené s vlastní netolerancí vůči tomu, co je označeno za „neislámské“. Oscar JAIME, poradce generálního ředitele policie, Madrid Útok v Madridu překlenul rivalitu mezi bezpečnostními složkami, ty nyní již mnohem účinnější spolupracují při odrážení ohrožení země. Personální posílení a materiální zkvalitnění v oblasti bezpečnosti na sebe nedalo dlouho čekat – bylo to podobné jako ve Spojených státech amerických po 11. září 2001: Co se zdálo být nemožné, se stalo skutkem, zničehonic se objevily zdroje. Tento Pearl Harbor byl zřejmě nutný. Teprve po něm je dostatek tlumočníků, antropologů, zaznamenali jsme díky němu obrovský technický pokrok. Almaury de HAUTECLOCQUE, zástupce ředitele Útvaru pro boj s terorismem (Unité de coordination de la lutte anti-terroriste, UCLAT), Paříž Francie, Paříž speciálně, rozhodně není místem, které by strádalo nedostatkem teroristů a vysoce nebezpečných extremistů všeho druhu. Na jakoukoli skupinu či ideologii pomyslíte, v Paříži najdete její aktivní či spící buňky. Proto není překvapením, že ve Francii existuje speciální protiteroristická justiční struktura. Funguje relativně specificky, s ohledem na závažnost řešených případů (organizovaná trestná činnost a terorismus). Mechanismu se nejedná ani tak o rozsudek, jako o zmírnění nebezpečí pro společnost. Preventivní složkou naší činnosti je tzv. early detection, respektive zajištění efektivních vyšetřovacích nástrojů pro policii již v časné fázi rozpracování případu, či, ještě lépe, již ve chvíli určitého více či méně důvodného podezření, že by mohlo dojít k závažnému teroristickému či extremistickému incidentu. Soukromí operátoři se našim požadavkům vzpírali, ale přístup k jejich údajům je pro zpravodajské služby více než nezbytný, proto bylo naší prioritou jeho prosazení. Novou výzvou jsou wi-fi, internetové kavárny, snímání a využívání údajů dopravní policie, stejně jako údaje z databází civilních letových dopravců.
11
Wie junge Muslime zu Terroristen werden; in: Die Welt, 25. X. 2007. .
8
Tulha UYAR, Protiteroristické oddělení ředitelství policie, Istanbul Situace se zlepšuje, už jsou i do Turecka ze členských států Evropské unie vydávány dožádané osoby. V Unii už pochopili, že jejich svoboda není v zájmu demokracie. Turecko je spojenec Západu, stabilní a vypočitatelný aktér. Někomu se může zdát, že jsme příliš „paranoidní“, že příliš „tlačíme na pilu“. Ale nebýt pevného postoje Turecka, nebýt toho, že sehrává roli ochranné hráze pro Evropu, byla by bezpečnostní situace v Evropě o poznání komplikovanější. Buďme realisté, jsme terčem zavilého nepřítele, musíme se bránit a jsme povinni bránit své občany. Panel IV: Spolupráce v boji proti terorismu na unijní úrovni Jean-Paul HANSON, Středisko pro výzkum vzdělávání, Paříž – Saint Cyr Incident z 11. září 2001 znamená zlom, zakládá novou éru mezinárodní spolupráce vůbec. Dospěli jsme k ještě nedávno nemyslitelným a neobhajitelným investicím v oblasti ochrany bezpečnosti civilního letectví, ostrahy masové dopravy vůbec, ochrany kritické infrastruktury, kyberprostoru, ochrany před chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami. Mnoho organizací ve 25 členských státech Evropské unie se zamyslelo nad skutečností, že jejich vnitřní databáze (jednotlivých složek) nejsou kompatibilní, o propojenosti s kolegy v jiných zemích ani nemluvě. I pokud bychom překlenuli technické potíže, spojené se sdílením dat, ale i všesměrným překládáním a tlumočením, stále ještě zbývá otázka důvěry, resp. nedůvěry, mezi orgány zemí EU-25. Samuel Vuelta SIMON, justiční vyslankyně Francie ve Španělsku Tradice spolupráce Francie a Španělska trvá více než 20 let, již z doby tažení proti baskickým skupinám. Rok 2001 dal spolupráci nový impuls a dnes se okolo 80 % toku spolupráce více či méně vztahuje k oblasti boje proti terorismu. Existuje efektivní pracovní skupina, v jejímž rámci existují i dobré neformální vazby. I proto může dle potřeby proběhnout konkrétní rychlá akce, provádíme „sharing“ jako v rugby, půjčíme vězně k vytěžení. Olivier BARDIN, člen zastoupení Francie v Bruselu (Spravedlnost a vnitřní věci) Sdílení bezpečnostních (zpravodajských) informací se v rámci členských států Evropské unie věnuje několik dílčích platforem, jako Bernský klub12 nebo G-5. Že je téma prioritou, dokazují i důrazné požadavky, zakotvené v textu unijních dokumentů, jako jsou Haagský program, Akční plán Rady Evropské unie proti terorismu, Rámcové rozhodnutí o výměně informací, Akční plán k boji proto radikalizaci a rekrutování, atd. Peter GRIDLING, Europol, ředitel sekce pro boj s terorismem Jednalo se o pro praktický rozměr boje proti terorismu nejpřínosnější příspěvek. Na adresu zemí střední a východní Evropy v něm bylo doslova podotknuto: „Naše dnešní problémy budou zítra i vašimi problémy“ (tedy dnešní situace v zemích EU-15 bude záhy platit i pro postsocialistické členské státy Evropské unie).
12
“Club de Berne” Meeting in Switzerland; in: Federal Department of Justice and Police. 28. IV. 2004. .
9
Europol a jeho současná role v oblasti boje proti terorismu vyplývá z celkového rámce unijních aktivit v uvedené oblasti. I proto je Europol výslovně zmiňován v dokumentech typu Evropské protiteroristické strategie, Akčního plánu Rady Evropské unie proti terorismu a Haagského programu. Poznámka: Od roku 2008 je Peter Gridling ředitelem Spolkového úřadu pro ochranu Ústavy a boj s terorismem Spolkové republiky Rakousko. Během akce ve Francii přitom vystupoval v neformální květované košili, protože jeho kufr se cestou kdesi ztratil. Ilustrace: Peter Gridling v rámci své aktuální funkce.13
Co se nových trendů v oblasti hrozeb ze strany terorismu týče, již nyní je zřejmé, že aktuálním fenoménem jsou a budou navrátilci z Iráku. Někdejší nijak zvláštní hoši (ale i děvčata) budou novými glorifikovanými ideovými vůdci. Budou jistě v řadě případů putovat ze země do země a „dělit se o své know how“. I z tohoto důvodu je více než namístě dále prosazovat užší spolupráci zemí EU-25 v oblasti sdílení informací a dalších aspektů boje proti terorismu.
13
STÖGER, Klaus. BVT-Chef Gridling: „Schlecht recherchiert“; in: Die Presse. 25. VII. 2011. .
10
