10
Deset let Nadace Naše dítě
Lásku a bezpečí všem dětem
Obsah
Úvodní slovo ředitelky a zakladatelky Nadace Naše dítě Ing. Zuzany Baudyšové 4 Desetiletí s dětmi a pro děti 6 „Rodokmen“ Nadace Naše dítě Rozhovor s prof. MUDr. Jiřím Dunovským, DrSc. English Summary Linka bezpečí 12 Den na Lince bezpečí Linka bezpečí je… Linka bezpečí z pohledu čísel Rozhovor s vedoucím Linky bezpečí Petrem Hanušem Linka bezpečí očima těch, kteří na ní pracují Příběhy z Linky bezpečí English Summary Rodičovská linka 22 Rozhovor s odborným garantem Rodičovské linky Mgr. Viktorem Bosákem English Summary Krizové centrum Linky bezpečí 26 Rozhovor s vedoucí Linky vzkaz domů Šárkou Laipoldovou English Summary Udělování grantů z výnosů Nadačního investičního fondu 30 Přehled grantů udělených v letech 2001 – 2003 English Summary Finanční dary individuálním žadatelům a dětským domovům 34 Přehled finančních darů poskytnutých Nadací Naše dítě v letech 1999 – 2003 Příběhy psané životem English Summary Vzdělávací a osvětové kampaně 40 Úryvky z letáků o fyzickém a psychickém týrání, rasismu, sexuálním zneužívání a šikaně English Summary Cena dětského bezpečí 44 Fotoreportáž English Summary Projekt Podpora dětských práv 48 Rozhovor s koordinátorkou projektu Jarmilou Knight English Summary Projekt Práva dětí v soudním řízení 52 Ukázky z publikace „Průvodce dětského svědka v trestním řízení“ English Summary Společenské aktivity 56 Fotoreporáž English Summary Mezinárodní aktivity 60 Rozhovor s ředitelkou nadace Ing. Zuzanou Baudyšovou English Summary Poděkování sponzorům 64 Příklady akcí pořádaných našimi partnery ve prospěch Nadace Naše dítě Přehled sponzorů English Summary Organizační struktura a kontakty 70 Poděkování pracovnímu týmu Organizační struktura Nadace Naše dítě Rozhovor s předsedkyní správní rady Ing. Martou Ptáčkovou a členem správní rady MUDr. Zdeňkem Bašným Organizační struktura Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže Rozhovor s místopředsedou představenstva Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže MUDr. Davidem Marxem Rozhovor s patronkou Nadace Naše dítě Helenou Vondráčkovou 76 Rozhovor s patronem Linky bezpečí Danielem Hůlkou 77
Summary
A word of introduction from the director and founder of the Our Child Foundation Zuzana Baudyšová 5 Ten years with children and for children 6 The “Family Tree“ of the Our Child Foundation Interview with prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc. English Summary The Safety Line for Children 12 A day in the life of the Safety Line for Children The Safety Line for Children is… The Safety Line for Children from a numbers perspective Interview with Petr Hanuš, Director of the Safety Line for Children The Safety Line for Children through the eyes of its employees Stories from the Safety Line for Children English Summary The Parent Line 22 Interview with Mgr. Viktor Bosák, the professional sponsor of the Parent Line English Summary The Crisis Centre of the Safety Line for Children 26 Interview with Šárka Laipoldová, Director of the “Send a Message Home“ telephone line English Summary The Awarding of Grants from the Proceeds of the Foundation Investment Fund 30 Overview of the grants provided from 2001 – 2003 English Summary Financial donations to individual applicants and children’s homes 34 Overview of the financial donations given by the Our Child Foundation from 1999 – 2003 Real life stories English Summary Educational and informative campaigns 40 Excerpts from the pamphlet on physical and psychological abuse, racism, sexual abuse and bullying English Summary The Prize for Child Safety 44 Photographic report English Summary The Children's Rights Support Project 48 Interview with Jarmila Knight, Project Co-ordinator English Summary The Rights of Children in Court Proceedings project 52 Samples from the publication titled “A Guide for Juvenile Witnesses in Criminal Trials“ English Summary Social activities 56 Photographic report English Summary International activities 60 Interview with Zuzana Baudyšová, Foundation Director English Summary An acknowledgement of sponsors 64 Some of the events organised by the sponsors for the benefit of the Our Child Foundation Overview of the sponsors of the Our Child Foundation English Summary Organisational structure and contact information 70 Thanks to the co-workers Organisational structure of the Our Child Foundation Interview with Ing. Marta Ptáčková, Chairman of the Board of Directors, and MUDr. Zdeněk Bašný, Member of the Board of Directors Organisational structure of the Safety Line for Children Association Interview with MUDr. David Marx, Vice-Chairman of the Board of Directors of the Safety Line for Children Association Interview with Helena Vondráčková, patron of the foundation 76 Interview with Daniel Hůlka, patron of the Safety Line for Children 77
2/3
10
Úvodní slovo ředitelky a zakladatelky Nadace Naše dítě Ing. Zuzany Baudyšové
Čas běží jako voda. Nám dospělým se zdá, jakoby stále nabíral své tempo, prchal a pádil... Vnímání času dětmi je zase opačné – ty by ho rády popohnaly, aby se jim co nejdřív otevřely dveře do komnat dospělosti. A jakpak je to s časem u institucí? Deset let, které uplynuly od založení Nadace Naše dítě v září 1993, je hodně, anebo málo? Asi tím, že táhneme káru dětských trápení s mými kolegy už celé desetiletí, připadá mi uplynulý čas jako docela dlouhá doba. A to nejen proto, že trápení, s nimiž se nám děti svěřují či se s ním potkáváme v dětských domovech a mezi dětmi vůbec, nás nemohou nechat nezasažené. Trápí nás i stále vysoké počty týraných a zneužívaných dětí, školáci experimentující s drogou, jsou zde mladí gambleři, narůstající agrese a šikana mezi dětmi. Z tohoto pohledu bych mohla hovořit o uplynulých deseti letech s nádechem pesimismu a smutku. Avšak je třeba vidět i přívětivější a optimističtější barvy. Za dobu deseti let práce v neziskovém sektoru jsem poznala řadu vzácných, nezištných lidí, kterým jde o společnou věc – ochranu dětí. Prvním osloveným člověkem, který slyšel na mé zprvu neučesané vize o práci pro děti, byla paní Jarmila Knight, která mě neobyčejně v práci pro projekty nadace podpořila a odvádí na naší klopotné cestě stále velký kus práce. Dalšími důležitými osobnostmi byl ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice MUDr. Zdeněk Bašný, který mi na samém počátku našeho konání nabídl nejen oponenturu celé strategie Linky bezpečí, ale i přívětivé prostory. Finanční podpora zprostředkovaná paní Ing. Martou Ptáčkovou, tehdy ekonomickou ředitelkou plynárenské společnosti, zase pomohla nadaci odlepit se od země. Moc si vážím, že všichni tři jmenovaní jsou stále velkou oporou správní rady Nadace Naše dítě. Při této příležitosti by bylo zapotřebí jmenovat desítky dalších kolegů, kteří odvedli a obětavě odvádějí velmi dobré výkony pro ochranu dětí. Nesmím zapomenout ani na pomoc paní Heleny Vondráčkové, patronky nadace, která vždy vyslechla mou prosbu a vysoko zvedla laťku našich společenských setkání. V té širší, obecnější rovině mohu na základě tisíců každoročních finančních příspěvků bezejmenných dárců potvrdit, že lhostejnost k osudům slabších a bezbranných, mezi něž patří právě děti, se daří pomalu z naší země vytlačovat. Rovněž donátorství ze strany velkých společností se i u nás stává dobrým mravem. Mezi řediteli renomovaných společností našla nadace celou řadu manažerů se srdcem na pravém místě. Nemohu je všechny jmenovat, ale alespoň na stránkách sponzorů můžeme číst jména těchto společností, které nás podporují. Za uplynulých deset let můžeme být spokojeni výčtem všech našich projektů určených jak dětem, tak i jejich rodičům. Z nich pak projekt celostátní Linky bezpečí se vyrovná kvantitou i kvalitou úrovni krizových linek pro děti v zahraničí. Cesta uplynulého desetiletí je lemovaná usilovnou prací náš všech, kteří jsme byli při tom. O tom, že je tomu skutečně tak a nejde jen o prázdná slova, by vás měly přesvědčit následující stránky této publikace, kde bilancujeme, co se v prvním desetiletí naší činnosti „urodilo“. Mně nezbývá než všem poděkovat za práci, pomoc a přízeň při ochraně našich dětí. Dětem bych popřála to, co považuje Nadace Naše dítě za své motto: Hodně lásky a bezpečí všem dětem. Dar poskytnout je má téměř každý z nás. Nebuďme na tento dar skoupí, mějme své děti rádi! Vaše
Zuzana Baudyšová
A word of introduction from the director and founder of the Our Child Foundation, Zuzana Baudyšová
Time flies. To us adults it seems as if it continues to gain speed, escapes and races away... Children perceive time in just the opposite way. They would like to speed up its passing, so that the doors leading into the chambers of adulthood can open to them as soon as possible. And how is it with time and institutions? Is the ten years, which have passed since the founding of the Our Child Foundation in September of 1993, a long or short period of time? Probably, since my colleagues and I have been carrying the burden of children's suffering already for a whole decade, the time that has passed seems like rather a long period. This is not only because the suffering, which children confide in us and which we encounter in children's homes and among children in general, cannot leave us untouched. We are also troubled by the large numbers of mistreated and abused children, school-age children experimenting with drugs, young gamblers, and the growing amount of aggression and bullying among children. From this standpoint, I could speak about the past ten years with a shade of pessimism and sadness. However, it is necessary to also see the more amiable and optimistic aspects. Over a period of ten years working in the non-profit sector, I have come to know a rare, selfless group of people, who have one common goal – the protection of children. The first person approached, who heard the call of my initially vaguely defined vision concerning work for the benefit of children, was Mrs. Jarmila Knight, who has given me exceptional support in working for foundation projects and continues to contribute a great deal of good work along our difficult way. Another important personality was the Director of the Psychiatric Hospital in Bohnice, Dr. Zdeněk Bašný, M.D., who at the very beginning of our work offered me not only his role as devil's advocate of the entire safety line strategy, but also suitable premises. Again, the financial support mediated by Mrs. Marta Ptáčková, then the commercial director of a natural gas company, helped the foundation to get off the ground. I very much appreciate the fact that all three people mentioned above remain great support to the Board of Directors of the Our Child Foundation. On this occasion, it would be necessary to mention dozens of other colleagues, who have contributed and devotedly continue to contribute their great work for the protection of children. Nor can I forget the help of Mrs. Helena Vondráčková, the patron of our foundation, who always answered my requests and raised the quality of our social events to a high level. On a broader, more general level, on the basis of the thousands of annual financial donations of nameless donors, I can confirm that indifference concerning the fates of the weak and defenceless, children included, is being successfully uprooted from our country. Sponsorship on the part of large companies is also becoming good practice in this country. Among the directors of well-known companies, our foundation has found a whole range of managers who have their hearts in the right place. I cannot name them all, but at least we can read the names of these companies that support us on the pages of the sponsors. We can be pleased with the list of all of our projects intended for both children as well as their parents over the past ten years. Of these projects, the nationwide Safety Line for Children meets the level of crisis lines for children abroad in terms of quantity and quality. The road that we have travelled over the last ten years is bordered by the work of all those of us who were involved. The following pages of this publication, in which we balance what has been the “fruit“ of our first decade of work, should convince you that this is really so and that these are not just empty words. I cannot but thank everyone for their work, help and goodwill for the protection of our children. I would like to wish children that which the Our Child Foundation considers as its motto: A lot of love and security for all children. Practically every one of us has the gift to provide these. Let us not be selfish in embracing this gift and caring for our children! Truly yours,
Zuzana Baudyšová
10
4/5
Desetiletí s dětmi a pro děti „Těžiště problému týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí spatřuji především v kvalitě rodičovství, v opravdovém a trvalém zájmu o dítě a v odpovědnosti za ně, v bezpečí a jistotě dětí a v dostatku účinné a opravdové lásky k nim. A to je také základem náležité prevence a ochrany dětí před tímto problémem, který považuji za jeden z nejzávažnějších společenských problémů dneška.“ prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc.
Nadaci Naše dítě založila Ing. Zuzana Baudyšová 1. října 1993. Jestliže v bibli bylo na počátku slovo, pak na počátku Nadace Naše dítě bylo nadšení, touha pomoci a silná vůle dvojice žen, paní Ing. Zuzany Baudyšové a Jarmily Knight, které chtěly pomáhat dětem. Zprvu ale určitý čas hledaly odpověď na otázku, jaká pomoc dětem by byla nejúčinnější. Odpověď jim před deseti lety pomohl najít pediatr prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc., který se zabýval problematikou týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí, přestože v té době se o tomto fenoménu příliš nehovořilo, neboť patřil ke společenskému tabu. Poradil jim, aby se nechaly inspirovat britskou ChildLine, která ve Velké Británii úspěšně fungovala již od roku 1986. Jde o bezplatnou telefonní linku, na kterou se mohou dovolávat děti a svěřovat se s tím, co je trápí. A tak se nadace po počátečném přešlapování, kdy nejprve uvažovala o pomoci hluchoslepým dětem, nakonec rozhodla vykročit tímto směrem. Útočiště našla v Praze 8 – Bohnicích, kde získala do pětadvacetiletého bezplatného pronájmu budovu, v níž sídlí dosud. Hlavním posláním Nadace Naše dítě bylo a je pomáhat ohroženým dětem. Statut nadace jí ze zákona nedovoluje tyto aktivity přímo provozovat, ale může na ně získávat finanční prostředky od svých sponzorů, které pak přerozděluje projektům, jež jsou v souladu s jejím posláním. Hlavním projektem, který naplňuje vizi nadace, je Linka bezpečí. Svou činnost zahájila necelý rok po založení nadace – 1. září 1994. Nadace Naše dítě jí „pomohla na svět“ i založením Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže, které Linku bezpečí provozuje. Nadace Naše dítě Linku bezpečí – díky Českému Telecomu a řadě dalších sponzorů – zatím plně financuje. Jak běžely následující měsíce a roky, přirozeně se řetězily aktivity, které byly vyvolány potřebou chránit děti. Linku bezpečí zanedlouho doplnilo Krizové centrum, na pomoc dospělým s výchovou jejich dětí vznikla Rodičovská linka. Ze strany nadace se upevňovala spolupráce s dětskými domovy, sílila podpora projektů, které si kladly za cíl pomoc ohroženým dětem, a mnohé se udělalo v oblasti legislativy. Slabikář dětských práv, který vydala nadace v roce 2001 pro nejmenší žáčky, znamenal doslova průlom v učení se dětským právům na našich školách. A to průlom v myšlení nejen dětí, ale i nás, dospělých. Na Slabikář navázal projekt „Podpora dětských práv v České republice“, který nadace realizuje ve spolupráci s Evropskou unií, stejně jako projekt „Práva dětí v soudním řízení“. Naše každodenní setkávání se s dětskými bolestmi a trápeními nás nemohou nechávat lhostejnými. Když dětem nepomůžeme my, kdo to udělá? My dospělí jsme toho dětem ještě hodně dlužní, a proto tu má nadace stále své místo a hodně práce před sebou.
Sídlo Nadace Naše dítě a Linky bezpečí
10
6/7
„Rodokmen“ Nadace Naše dítě
1. 10. 1993
>
Registrace Nadace Naše dítě.
1. 9. 1994
>
Zahájení činnosti Linky bezpečí a umožnění bezplatného volání pražským dětem.
1. 1. 1995
>
Zahájení provozu Krizového centra Linky bezpečí, které bylo určené především pro děti zneužívané, týrané a zanedbávané.
1996 – 1998
>
Realizace tříletého výukového projektu Kaskáda, který byl programem prevence násilí na dětech.
1996
>
Rekonstrukce budovy v areálu Psychiatrické léčebny Praha 8 – Bohnice, kde společně sídlí Nadace Naše dítě a Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže.
prosinec 1996
>
Přestěhování Linky bezpečí do nových půdních prostor.
1. 1. 1997
>
Zahájení bezplatného volání na Linku bezpečí pro všechny děti z celé ČR.
1997
>
Kampaň proti fyzickému týrání dětí.
20. 11. 1997
>
Přijetí miliontého volání na Linku bezpečí.
26. 3. 1999
>
Přijetí dvoumiliontého volání na Linku bezpečí.
11. 6. 2000
>
Přijetí třímiliontého volání na Linku bezpečí.
2001
>
Kampaň proti psychickému týrání dětí.
2. 4. 2001
>
Zahájení provozu Rodičovské linky.
červen 2001
>
Kampaň proti nepřiměřenému trestání dětí za vysvědčení.
4. 11. 2001
>
Přijetí čtyřmiliontého volání na Linku bezpečí.
prosinec 2001
>
Vydání „Slabikáře dětských práv“.
leden 2002
>
Rozeslání „Slabikáře dětských práv“ spolu s Metodikou ke Slabikáři dětských práv
květen 2002
>
Zahájení dvouletého projektu „Podpora dětských práv“, který vznikl za spolupráce
do všech základních škol v ČR.
s Evropskou unií a společností Johnson & Johnson. září 2002
>
Rozeslání pracovního sešitu ke „Slabikáři dětských práv“ nazvaného „Vím, co smím?“ do všech základních škol.
říjen 2002
>
Zahájení série třiceti seminářů pro pedagogické pracovníky základních škol ve všech regionech ČR.
červen 2002
>
Zahájení projektu „Práva dětí v soudním řízení“, který vznikl za spolupráce s Evropskou unií
prosinec 2002
>
Kampaň seznamující veřejnost s problémy, které dětí tíží.
28. 2. 2003
>
Ukončení činnosti Krizového centra Linky bezpečí.
23. 3. 2003
>
Přijetí pětimiliontého volání na Linku bezpečí.
květen 2003
>
Zahájení druhého roku projektu „Podpora dětských práv“, který vznikl za spolupráce
a společností Johnson & Johnson.
s Evropskou unií a společností Johnson & Johnson. září 2003
>
Zahájení provozu Linka vzkaz domů, která je určená pro pohřešované děti a děti na útěku.
The “Family Tree” of the Our Child Foundation
1. 10. 1993
>
The Our Child Foundation is set up.
1. 9. 1994
>
The Safety Line for Children starts operation and enables children from Prague to call for free.
1. 1. 1995
>
The Safety Line Crisis Centre starts work. The centre was intended mainly for children that have been abused, maltreated, and neglected.
1996 – 1998
>
The three-year ”Cascade“ (“Kaskáda“) programme is put into practice. The programme is aimed at preventing violence towards children.
1996
>
A building in the Psychiatric Hospital complex in Prague 8 – Bohnice is reconstructed. This becomes the joint headquarters of the Our Child Foundation and the Safety Line for Children Association.
December 1996
>
The Safety Line for Children is moved to new attic space.
1. 1. 1997
>
All children from throughout the Czech Republic can now call the Safety Line free of charge.
1997
>
A campaign against the physical maltreatment of children gets underway.
20. 11. 1997
>
The millionth call is received by the Safety Line for Children.
26. 3. 1999
>
The two-millionth call is received by the Safety Line for Children.
11. 6. 2000
>
The tree-millionth call is received by the Safety Line for Children.
2001
>
A campaign against the mental maltreatment of children is launched.
2. 4. 2001
>
The operation of the Parent Line gets underway.
June 2001
>
A campaign against the unreasonable punishment of children for school reports is launched.
4. 11. 2001
>
The four-millionth call is received by the Safety Line for Children.
December 2001
>
The ABC’s Book of Children’s Rights is published.
January 2002
>
The ABC’s Book of Children’s Rights is sent out to all primary schools along with the Teaching Method for the Children’s Book.
May 2002
>
The two-year Support of Children’s Rights project gets underway in cooperation with the European Union and the Johnson & Johnson company.
September 2002 >
An exercise book for ABC’s Book of Children’s Rights, entitled “Do I know what I am allowed?“, is sent out to all primary schools.
October 2002
>
Seminars concerning Children Rights are started for education workers at primary schools in all regions of the Czech Republic.
June 2002
>
The Child Witness in Criminal Proceedings project is launched in cooperation with the European Union.
December 2002
>
A campaign gets underway to inform the public about the problems affecting children.
28. 2. 2003
>
Operations at the Safety Line Crisis Centre come to a close.
23. 3. 2003
>
The five-millionth call is received by the Safety Line for Childern.
May 2003
>
The second year of the Support of Children’s Rights project gets underway in cooperation with the European Union and the Johnson & Johnson company.
September 2003 >
The Message Home Line begins operation. The line is intended for missing children and children who have run away from home.
10
8/9
Základem prevence je dostatek účinné a opravdové lásky, říká prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc.
Pane profesore, vy osobně máte lví podíl na tom, že nadace před deseti lety vykročila cestou, kterou se ubírá nyní. Stačil jste ji v následujících letech alespoň koutkem oka sledovat? Pokud ano, do jaké míry podle vás splnila své poslání v oblasti ochrany dětí? Velmi mne těší, že mi přiznáváte „lví podíl“ na orientaci Nadace Naše dítě. Sám se však domnívám, že je to poněkud nadsazené. V rozhovoru s paní Zuzanou Baudyšovou a Jarmilou Knight o týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětech před více než deseti lety jsem vyslovil názor, že řešení musí být komplexní a systémové a že v něm musí být institucionální zabezpečení komunikace dětí, které se ocitají v jakékoliv nouzi a pocitu potřeby pomoci a které nemají či nevědí, kam se mají se svým problémem obrátit, byť si to jen myslí. Hovořil jsem tehdy o londýnské ChildLine a nadace v čele s paní ředitelkou Zuzanou Baudyšovou vybudovala v relativně krátké době obdivuhodné zařízení, jež začalo sloužit všem dětem v naší zemi bezplatnými telefonickými dotazy, rozhovory a žádostmi o pomoc. A tak se tato Linka bezpečí stala důležitým místem, kde děti začaly nalézat a nalézají kvalifikovanou radu, podporu a pomoc, často i zprostředkovanou. Neobyčejně významnou práci Nadace Naše dítě ocenil za všechny Výbor OSN pro práva dítěte v roce 1997, když ve svém hodnocení první zprávy České republiky o implementaci Úmluvy o právech dítěte uvedl mezi pouze čtyřmi pozitivními skutečnostmi právě Linku bezpečí.
Jste považován za zakladatele sociální pediatrie v České republice. Svůj pracovní život jste zasvětil týraným a zneužívaným dětem, přestože toto téma zůstávalo před veřejností dlouho skrývané. Kolik takových dětí u nás je a je jejich počet rostoucí, či klesající? To je těžká otázka. Záleží především na tom, od kdy jednání dospělých, především rodičů, pokládáme pro dítě za škodlivé či pro jeho příznivý vývoj nevhodné (například nyní tolik diskutovaná otázka tělesného trestu), jak umíme detekovat tyto skutečnosti a jak umíme s nimi zacházet. Závažná je i schopnost dětí rozumět nežádoucímu jednání a také umět se mu bránit. Nicméně se domnívám, že počet týraných dětí hlavně psychicky a emocionálně, a dětí sexuálně zneužívaných, zvláště komerčního charakteru, přibývá. Bohužel na obranu toho stále nejsme dostatečně připraveni a vybaveni. Zmíněné již systémové řešení celého problému není dosud vytvořeno a v některých regionech neexistuje ani kvalifikovaná pracovní skupina k řešení této problematiky. A právě zde sehrává Nadace Naše dítě další významnou roli, když předává různé závažné problémy dětí, jež se na Linku bezpečí obrátily, příslušným orgánům v místě bydliště dítěte.
Kde je zakopaný pes tohoto problému? Existuje nějaké jednoduché a účinné řešení, které by týrání a zneužívání dětí dokázalo minimalizovat? Těžiště celého problému spatřuji především v kvalitě rodičovství, v opravdovém a trvalém zájmu o dítě a v odpovědnosti za ně, v bezpečí a jistotě dětí a v dostatku účinné a opravdové lásky k nim. A to je také základem náležité prevence a ochrany dětí před tímto – dle mého soudu – problémem, který považuji za jeden z nejzávažnějších společenských problémů dneška.
Ten years with children and for children
English Summary The Our Child Foundation was set up by Zuzana Baudyšová on October 1st, 1993. After some initial testing of the waters in which the Foundation contemplated focusing its activities on helping deaf and blind children, it was finally decided to move towards helping all children who find themselves in oppressive situations. The foundation is located in Prague 8 – Bohnice. The main aim of the Our Child Foundation was, and still is, to offer help to threatened children. The regulations of the Foundation do not allow it to provide direct help (this is set out in law), but it can obtain financial resources from its sponsors to provide help. The Foundation can then redistribute these funds to different projects that fall within its scope of activity. The main project to make up the Foundation’s vision is the Safety Line for Chidren, the operation of which was launched less than a year after the Foundation was set up, on September 1st, 1994. The Our Child Foundation also “helped the world“ in that it provided the stimulus for the establishment of the Safety Line for Children Association, which operates the Safety Line itself. For the time being, the Foundation fully funds the Safety Line for Children with the assistance of Český Telecom and a number of other sponsors. Other projects operated by the Our Child Foundation are the Crisis Centre, The Parent Line, and the Support of Children’s Rights, an EU project. The Foundation has also strengthened its bonds with children’s homes and has been active in the field of legislation. The Message Home Line for children on the run ought to begin its activities in September 2003.
10
10/11
800 155 555 Linka bezpečí Za uplynulých devět let, tedy od vzniku Linky bezpečí v září 1994 do září 2003, bylo na Lince bezpečí přijato téměř 5,25 milionu telefonátů. Tři čtvrtě milionu z nich byla volání, kdy se děti cítily v krajní tísni a potřebovaly pomoc. zahájení činnosti Linky bezpečí
telefonát s pořadovým č. 1 000 000
telefonát s pořadovým č. 2 000 000
telefonát s pořadovým č. 3 000 000
telefonát s pořadovým č. 4 000 000
telefonát s pořadovým č. 5 000 000
>
>
>
>
>
>
1. 9. 1994
20. 11. 1997
26. 3. 1999
11. 6. 2000
4. 11. 2001
23. 3. 2003
Den na Lince bezpečí Je letní ráno, krátce po šesté hodině, obyvatelé bohnického sídliště se probouzejí do nového dne. Ve druhém patře vilky, kde sídlí pracoviště Linky bezpečí, sedí u telefonů dva konzultanti, jednadvacetiletý chlapec a třiadvacetiletá dívka. S nimi je ve službě ještě jejich starší kolega – tzv. supervizor, který zodpovídá za jejich noční směnu, jež bude za chvíli končit. Během noci zaznamenali celkem 685 telefonátů: v 51 případech si děti potřebovaly popovídat o určitém tématu, jako obvykle se objevily také žertovné, ale i agresivní telefonáty a několik desítek mlčících klientů. V jednom případě, kdy se zpočátku nikdo do sluchátka neozýval, se konzultantce podařilo v rozhovoru sejmout z volajícího sedmnáctiletého děvčete ostych či strach, takže dívka se nakonec rozhovořila: Utekla z domova kvůli škole. Otec jí řekl, že pokud si nedá věci ve škole do pořádku, může se sbalit a vypadnout. Tak šla. Nyní je již druhou noc na ulici a nemá kam jít. Konzultantka nechala dívku hovořit, pak spolu probíraly možná řešení. Ke kamarádům jít dívka nechtěla, k příbuzným také nemůže, protože by hned volali rodičům, a domů se vrátit už vůbec nechce. Konzultantka jí tedy dala kontakty na odbor sociálně-právní ochrany dětí, na azylový dům i na charitu a nabídla jí, že jí zprostředkuje potřebný kontakt, protože je noc a my máme k dispozici pohotovostní čísla na sociální pracovnici. Po domluvě tedy sociální pracovnici kontaktovala a ta přislíbila, že dívku vyzvedne na smluveném místě. O podobné příběhy není na Lince bezpečí nouze. Těšit nás na nich může jen to, že většina volajících se loučí s konzultantem již mnohem klidnější, protože našli potřebné řešení. A kvůli tomu tady Linka bezpečí je! V půl osmé přichází dopolední směna, opět ve třech lidech, která bude v deset hodin posílena dalšími dvěma kolegy. Mobilní telefony totiž dětem umožňují volat na Linku bezpečí i ze školy, takže telefonátů přibývá. Odpoledne již telefony vyzvánějí nepřetržitě. Obsluhuje je kolem deseti vyškolených konzultantů, kteří u složitějších případů přivolávají na pomoc supervizora, aby poradil či odsouhlasil správnost postupu. Tak to pokračuje až do osmé večerní, kdy nastupuje opět noční směna. Bilance celého dne: 2127 volání. V 15 % případů šlo o tematické hovory, to znamená, že děti potřebovaly řešit nějaký problém či získat informaci. V jednom případě byl volající, který měl vážný problém, ochoten vystoupit z anonymity a žádal intervenci zprostředkovat přes Linku bezpečí. Tuto intervenci prováděla sociální pracovnice – zkontaktovala příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí a předala tam všechny důležité informace. Ne všechny hovory však bývají takto závažné. Část telefonátů představují volání, kdy děti Linku jenom testují. Jedná se o žerty, o agresivní telefonáty, při nichž si děti chtějí pouze vybít svůj vztek, v řadě případů volající jenom mlčí.
Linka bezpečí je… Linka bezpečí je hlavním projektem Nadace Naše dítě. Byla uvedena do provozu 1. září 1994 podle vzoru britské ChildLine a po celou dobu její činnosti ji nadace plně finančně zajišťuje. Linka bezpečí poskytuje telefonickou krizovou intervenci dětem a dospívajícím. Na telefonní číslo 800 155 555 se mohou děti bezplatně dovolat z kteréhokoliv místa České republiky a díky nepřetržitému provozu mohou volat v kteroukoliv denní i noční hodinu. Obracejí se na ni nejen děvčata a chlapci, kteří se ocitnou ve více či méně krizové situaci a potřebují pomoc, ale i děti, jimž leží na srdci běžné starosti a potřebují si o nich popovídat. Na lince se objevují i hrubé a agresivní telefonáty, které však také vypovídají o stavu volajícího. Někdy se volající hovorem odreaguje a zklidní a je schopen spolu s konzultantem hledat východisko ze svého problému.
10
12/13
Na Lince bezpečí hovoří s volajícími dětmi tzv. školení laici neboli konzultanti, kteří slouží pod odbornou supervizí profesionálů. Konzultanti musí mít středoškolské vzdělání zakončené maturitou a jejich osobnostní předpoklady pro tuto práci jsou prověřeny psychologickým vyšetřením. Po tomto výběrovém řízení absolvují stohodinový výcvik, zahrnující jak teoretickou část (odborné přednášky a semináře vztahující se k dětské psychologii a krizové intervenci, modelaci telefonických hovorů a školení na počítači), tak i část praktickou (minimálně 20 hodin práce s dětskými klienty pod přímou supervizí a kontrolní náslech s psychologem). Během celého roku je zajišťováno další vzdělávání konzultantů prostřednictvím přednášek, seminářů a krátkodobých psychoterapeutických výcviků. Účast konzultantů na těchto aktivitách je povinná. Model telefonické intervence prostřednictvím školených laiků byl převzat z britské ChildLine, kde pomoc po telefonu spočívá, zjednodušeně řečeno, především ve schopnosti naslouchat, vcítit se do starostí a problémů volajícího, přijmout jeho vidění situace a respektovat ho. Právě na empatii a upřímném lidském zaujetí školených laiků, doplňujících někdy „chladnou“ odbornost profesionálů, je založena pomoc většiny obdobných zahraničních linek, a také Linky bezpečí.
Linka bezpečí z pohledu čísel
1996
2000
2001
2002
(kvalif. odhad)
1999
57 838
1998
61 165
1995
59 331
16 890
20 000
18 114
30 000
23 480
50 000
58 377
60 000
40 000
66 414
70 000 46 793
Průměrné měsíční počty telefonátů na Linku bezpečí v letech 1994 – 2003
63 594
Od vzniku Linky bezpečí do září 2003, tedy za uplynulých devět let, bylo na Lince bezpečí přijato téměř 5,25 milionu telefonátů. Tři čtvrtě milionu z nich byla volání, kdy se děti cítily v tísni a potřebovaly pomoc. Na Linku bezpečí volají z 60 % chlapci a jen ze 40 % dívky, ale u tematických hovorů, kde děti řeší nějaký problém či potřebují informace, převažují dívky (70 %) nad chlapci (30 %). Nejčastěji se objevujícími tématy, která děti tíží, jsou problémy s láskou a rodinné vztahy (obě skupiny mají četnost kolem 20 %). Varující je syndrom týraného dítěte, objevující se u 5 % tematických hovorů na Lince bezpečí. Z hlediska věku jsou nejpočetnější volající skupinou dvanáctileté až čtrnáctileté děti. Počet hovorů v průběhu dne kulminuje v odpoledních hodinách. V současné době zajišťuje provoz více než 130 pracovníků. Přestože v posledních třech – čtyřech letech bylo průměrně za jeden den na Lince bezpečí registrováno kolem 2000 telefonátů, denní statistiky vypovídají o dalších cca 12 000 vytočení čísla Linky bezpečí, která však kvůli obsazenosti Linky nemohla být přijata.
10 000 0 1994
1997
Typickým klientem Linky bezpečí je děvče ve věku třinácti let, které volá v odpoledních hodinách a má problémy v rodině, s láskou nebo s kamarády.
2003
Věkové zastoupení dětí volajících na Linku bezpečí
16 %
chlapci
dívky
14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2% 0% 1–5
Tematické skupiny problémů, s nimiž se děti obracely na Linku bezpečí v letech 1994 – 2003
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18+
Tématické skupiny 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003* Problémy s láskou, partnerství 24 23 24 22 21 26 25 21 21 21 Rodinné vztahy 17 18 18 21 23 25 23 20 20 18 Vrstevnické vztahy 17 8 10 8 11 10 9 10 10 12 Problémy sexuálního zrání a soužití 10 8 12 11 11 5 6 8 9 9 Školní problémy 14 9 6 7 9 10 10 9 8 8 Osobnostní a zdravotní problémy 12 16 6 5 6 5 6 7 7 7 Ostatní témata 0 10 14 12 6 6 5 6 7 6 CAN** 2 3 4 7 6 5 5 6 5 4 Závislosti 3 4 5 5 5 4 5 4 3 3 Šikana, etnické a rasové problémy 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 Nekategorizováno 2 4 6 7 9 * rok 2003 – odhad ** CAN – syndrom týraného a zneužívaného dítěte
Přehled případů v roce 2002, kdy pracovníci Linky bezpečí intervenovali ve prospěch klientů
18
Problém CAN – tělesné týrání CAN – tělesné týrání + alkohol CAN – psychické týrání CAN – psychické týrání + alkohol CAN – zanedbávání Sexuální zneužívání Šikana Rodinné problémy Útěk Vyhození z domova Spor o dítě Násilí mezi rodiči Ostatní
údaje v %
Počet telefonátů 71 8 6 3 32 11 13 27 45 15 2 2 23
10
14/15
Linka bezpečí má být náplastí na všechny dětské bolístky, říká vedoucí Linky bezpečí Mgr. Petr Hanuš
Co vás přivedlo k této práci? Proč se vůbec mladý člověk jako vy, který ještě sám děti nemá, rozhodne pomáhat dětem? Už na vysoké škole, na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, jsem studoval směr zaměřený na děti. A dětem jsem se již v té době hodně věnoval – zejména postiženým, se kterými jsem jezdil na dětské tábory. Potom jsem absolvoval stáž na Lince bezpečí a zde mně nabídli, abych sem po škole nastoupil jako sociální pracovník. Přemlouvat mě vůbec nemuseli, protože se mi tu líbilo. A tak jsem před pěti lety nastoupil jako sociální pracovník pro Linku bezpečí a zároveň pro Krizové centrum, které při lince pracovalo, a před třemi roky jsem se stal vedoucím Linky bezpečí.
Splnila tato práce vaše očekávání, anebo vás něco výrazně překvapilo? Díky mé předchozí stáži jsem věděl poměrně přesně, jaká práce mě tu čeká. Kromě toho jsem měl (a stále mám) výbornou kolegyni Šárku Laipoldovou, se kterou se nám výborně spolupracovalo, takže žádná nepříjemná překvapení se nekonala.
Pokud byste měl jmenovat, co se v uplynulých pěti letech změnilo na Lince bezpečí a vlastně v celé naší společnosti ve vztahu k dětem, co byste uvedl? Za tu dobu se toho změnilo poměrně dost. V prvé řadě legislativa – v účinnost vstoupil nový zákon o sociálněprávní ochraně dětí, který nastavil nová pravidla pro celou tuto oblast. Například zavedl povinné akreditace pro fyzické i právnické osoby, které chtějí poskytovat sociálně-právní ochranu dětí. Linka bezpečí byla jednou z prvních institucí, která tuto akreditaci získala. Změnily se ale také děti. Vezměte si jejich vybavenost k telefonování, která je dnes výrazně jiná než byla před pěti lety – tehdy volaly děti na Linku bezpečí především z telefonních budek, dnes je pro ně mobilní telefon naprosto běžnou záležitostí. To má dopad na strukturu přicházejících hovorů – nyní volají děti také během školních přestávek, což dříve bylo nemožné, některé dokonce vytáčejí číslo Linky bezpečí i v rámci vyučovacích hodin.
S jakými problémy se děti na Linku bezpečí obracejí? Tak to je naopak věc, která se ani plynutím času příliš nezměnila. Na prvních dvou místech zůstávají problémy s láskou a rodinné problémy. Problémy s láskou jsou fyziologickým znamením dospívání a četnost volání na toto téma je pro nás důkazem, že Linka bezpečí není specializovanou linkou jen pro týrané a zneužívané děti, ale že je dětmi vnímána jako náplast na všechny jejich bolístky. Hovory na téma rodinných problémů zase vypovídají o tom, že rodina je v posledních letech tak trochu nechaná na pospas osudu a ne všechny rodiny se s tím umí vyrovnat. Jako podtémata rodinných problémů mohu vedle rozvodů uvést i pocitové stavy dětí, které si stěžují, že rodiče na ně nemají čas a že vlastně vůbec nechápou dnešní dětský svět.
Jaké byste vyslovil přání ohledně budoucnosti Linky bezpečí? Jaká by podle vás měla linka být za pět, za deset let? Mým největším přáním by bylo, abychom linku mohli za pět let zavřít s tím, že ji už děti nepotřebují. To je ale bohužel přání neuskutečnitelné, takže mám-li uvažovat o reálných možnostech, pak bych si přál, aby se Linka bezpečí stala ještě více dostupnou. V odpoledních časech, kdy nám volá nejvíce dětí, připadá totiž na jeden přijatý telefonický hovor asi osm až deset telefonátů, kterým se po vytočení čísla Linky bezpečí ozve hláska, která oznamuje obsazenost Linky. A to se k nám může v jednu chvíli při plně obsazené směně dovolat až 15 dětí! Proto by bylo podle mého názoru vhodné vybudovat další detašované pracoviště, které by v době nejvyšší vytíženosti linky mohlo převzít část dětských hovorů. To je moje vize střednědobé budoucnosti!
Linka bezpečí očima těch, kteří na ní pracují
Otázka pro… … Kateřinu Šímovou, DiS., sociální pracovnici Linky bezpečí
Vy zodpovídáte za koordinaci práce Linky bezpečí s ostatními složkami sociálně-právní ochrany dětí. Co si pod tím můžeme konkrétně představit? Máte na svou práci zpětnou vazbu? Znamená to, že Linka bezpečí má k dispozici databázi nejrůznějších institucí po České republice, jejichž kontakty můžeme dětem, které to potřebují, nabídnout, případně jim pomoc přímo zprostředkovat. Například zavolá-li dítě, které je vyhozené z domova a potřebuje být někam umístěno přes noc, nalezneme mu konkrétní azylové zařízení, ve kterém by mohlo strávit noc. Zpravidla v takovém případě do zařízení zavoláme a zajistíme, aby o dítěti věděli, že tam jde, případně můžeme dítě přímo propojit přes telefon s daným zařízením, aby mu mohli vysvětlit cestu apod. Na svou práci získáváme zpětnou vazbu trojím způsobem: Jednak přímo od dítěte ještě během hovoru, kdy nám sdělí, že mu velmi pomohlo, že si o svém trápení mohlo s někým promluvit. Dále máme zpětnou vazbu od dítěte, které zavolá opakovaně. Někdy děti volají s tím, že chtějí pouze poděkovat, že vše dobře dopadlo. Volají ale také s tím, že se daný problém nevyřešil a že od nás potřebují další pomoc. A třetí forma zpětné vazby je získávána od institucí, na které dítě odkazujeme či kterým dítě přímo předáváme do péče. To znamená, že pokud dítě pošleme do azylového zařízení, volají nám zpět, zda tam skutečně přišlo a že se mu již věnují. Se sociálními pracovnicemi, kterým předáváme informace se žádostí, aby dítě někde navštívily (doma, ve škole apod.), se rovnou domlouváme o zpětné vazbě. Volají nám tedy zpátky a sdělují, jak se daný případ vyvíjí. Obecně lze říci, že v případech, kdy intervenujeme přímo my, máme téměř stoprocentní zpětnou vazbu. … pro PhDr. Ilonu Špaňhelovou, psycholožku Linky bezpečí
Jako odborný garant Linky bezpečí zodpovídáte za správnost pomoci volajícím dětem. Mezi vaše úkoly ale patří i pomoc přímo konzultantům, kteří jsou při své práci vystaveni nejednomu stresu a musí se vyrovnat s případy, které je určitě zasáhnou i osobně. Jak jim pomáháte a jak se tito převážně studenti vypořádávají s dětskými trápeními, o nichž řada jejich vrstevníků nemá ani ponětí? Konzultantům na Lince bezpečí se snažím pomáhat především svou otevřeností. Vědí, že mohou za mnou kdykoliv přijít a svěřit se s tím, co je v rámci hovorů s dětmi zasáhlo. Podle mého názoru tato otevřenost funguje. Velkou pomocí je pro konzultanty tzv. debriefing na konci jejich služby. To znamená, že je pro ně půl hodiny na konci služby vyhrazen prostor, kdy mohou mluvit o všem, co se jim během práce na Lince bezpečí stalo, a jaké mají pocity z jednotlivých hovorů. Důležité je, aby se tyto jejich emoce „odventilovaly“ a aby s nimi neodcházeli domů. Každou směnu na Lince bezpečí má na starosti kmenový supervizor, který je velkou pomocí pro všechny konzultanty, neboť jim pomáhá při náročných hovorech, a je to v první řadě on, kdo poskytuje konzultantům potřebnou emoční oporu. Konzultantům v práci pomáhají také přednášky a semináře, které jsou jim nabízeny v rámci následného vzdělávání.
10
16/17
… pro Ing. Janu Papírkovou, datovou anylytičku Linky bezpečí
Jak se na Lince bezpečí pracuje s informacemi o telefonátech? Konzultanti po každém uskutečněném volání ukládají informace do databáze. U telefonátů, které končí na ústředně, je zaznamenáván pouze typ telefonátu a pohlaví klienta. U hovorů týkajících se konkrétních problémů se většinou dovídáme i další podrobnosti, jako např. věk klienta, druh bydliště, typ školy apod. Uložené informace jsou potom dále zpracovávány do měsíčních, čtvrtletních a ročních statistik. Kromě toho je možno získat z databáze výstupy dle specifických kritérií. A jaké údaje standardně sledujeme? Počty přijatých telefonátů, jejich strukturu, rozložení telefonátů dle denní doby, dle dnů v týdnu a dle dnů v měsíci, pohlaví klientů, věk klientů, zastoupení tematických skupin. Podrobně rozebíráme jednotlivá témata zejména v souvislosti s pohlavím a věkem volajících. Evidujeme, jaké případy byly předány k prošetření dalším institucím a jaké zpětné vazby jsme k daným případům získali. Rovněž zpracováváme výstupy z Rodičovské linky, na niž se obracejí dospělí klienti ve věci výchovy svých dětí. … pro Markétu Hájkovou, konzultantku na Lince bezpečí
Proč jste se rozhodla pracovat na Lince bezpečí jako konzultant? Co vám tato práce přináší a co naopak ubírá? Asi to byl vnitřní pocit či nějaké pnutí být užitečná, pomáhat a být tu pro někoho, kdo to potřebuje, co mě přivedlo k práci na Lince bezpečí. Je to také dobrá příležitost, jak při studiu spojit teoretické poznatky s konkrétními a reálnými zkušenostmi. Práce na Lince bezpečí mě těší. Když víte, že jste někomu pomohli nebo že se mu díky tomu, že s vámi mluvil, ulevilo, tak vás to vždycky pohladí po srdíčku a víte, že to, co děláte, má smysl. Někdy je velmi těžké nést s dětmi jejich smutné příběhy a trápení. Člověku to bere jeho ideály a představy, ať už o tom, že dětství by mělo být spíše pěkné a bezstarostné, nebo o tom, že je tu pomoc pro všechny problémy a všechna trápení. Tak to bohužel není. Pro mě jako studentku psychosociálních věd je to zase inspirací do budoucna a mám o čem přemýšlet. Práce s dětmi na Lince je někdy obtížná, někdy ale i veselá. Ne každý hovor je tak velice závažný, děti to někdy i zkoušejí nebo si dělají legraci. To je občas fajn, ale jindy to otevírá prostor, jak alespoň trochu výchovně zapůsobit. A tak je to práce velice rozmanitá a tvůrčí, kde se stále něco děje, kde je pořád co se učit.
Pohled na pracoviště Linky bezpečí, kde se denně zaznamenává kolem 2000 volání
Příběhy z Linky bezpečí
Rodinné problémy Záchrana rodiny Linku bezpečí kontaktovala dvanáctiletá dívka, říkejme jí Marta. Rozhovor odhalil, že manželství Martiných rodičů je od počátku konfliktní. Hádky vyvolává hlavně cholerický otec, který sice rodinu po finanční stránce dokáže zabezpečit, ale jinak se chová necitelně. Problémy měly vyvrcholit nástupem Marty na gymnázium, kdy se střety s otcem začaly stupňovat. Otec na dívku často křičel a den před rozhovorem dokonce jak Martu, tak její matku fyzicky napadl. To byla ona kapka, která rozhodla, že si Marta musí s někým o svých problémech promluvit a začít je řešit. Matka sice byla na její straně, trochu ji před otcem bránila, ale nebyla schopná rázně se otci postavit. Neustále manželovi jeho domácí výstupy odpouštěla. Marta se po hovoru s konzultantkou na Lince bezpečí uklidnila, byla vděčná za to, že ji někdo poslouchá a přitom ji neponižuje a nekritizuje. Na konci dlouhého rozhovoru konzultantka Linky bezpečí přepojila Martu na pracovnici Krizového centra, kde se domluvili o návštěvě. Další den přišla Marta do Krizového centra i s matkou, která byla velmi ráda, že její dcera našla odvahu a vyhledala odbornou pomoc. Když se Martin otec dozvěděl o tom, že se dcera s matkou obrátily na odborníky, začal se chovat o něco lépe. Snaží se ovládat, věnovat rodině více času a hlavně o věcech mluvit, aniž by někoho ponižoval nebo mu jinak ubližoval. Marta docházela do Krizového centra na pravidelné psychoterapie, konzultace proběhly i s její maminkou. Díky této pomoci snad Marta nebude už nikdy muset vytáčet číslo Linky bezpečí.
Syndrom týraného a zneužívaného dítěte Vždyť je to můj bratr! V odpoledních hodinách všedního dne se na Linku obrátila velmi rozrušená třináctiletá dívka. Po jistém váhání se svěřila s následujícím problémem. Žije s matkou a dvěma mladšími bratry v malé obci. Otec již zemřel. Protože na domku, v němž žijí, je spousta práce, jezdí jim pravidelně vypomáhat strýc, nevlastní bratr matky. Bez jeho pomoci by to nezvládli. V posledních týdnech si dívka všimla, že si ji strýc „tak zvláštně“ prohlíží. Z počátku tomu nevěnovala příliš mnoho pozornosti, když se však navíc k ní začal strýc chovat stále důvěrněji, začala mít „takovej divnej pocit, vlastně strach“. Když k nim strýc posledně přijel, bylo děvče doma samo. V momentě, kdy byla v kuchyni, k ní strýc nečekaně zezadu přistoupil a začal ji osahávat, stahovat tričko... Děvče se však nedalo. Protože strýc dívce vyhrožoval, že si to s ní vyřídí, pokud někomu řekne, co se stalo, nenašlo děvče toho dne odvahu svěřit se matce. Tuto odvahu našlo až následující den, matka jí však neuvěřila. To by přece její bratr nemohl udělat! Během telefonátu byla volající tak rozrušená proto, že ten den k nim měl opět přijet strýc, a to dříve než se maminka vrátí z práce. Po dlouhé rozmluvě o dané situaci jsme se s volající nakonec domluvili na tom, že než přijede maminka z práce, půjde ke své nejlepší kamarádce. A až maminka přijede, půjde jí s kamarádkou naproti a pak jí vše svěří. Pro případ, že by jí opět neuvěřila, jsme se dohodli, že matce zatelefonujeme do práce (domů telefon nemají). V podvečer nám dívka volala už klidnější. Dle naší domluvy šla mamince naproti k autobusu a vše jí podrobně vylíčila. Řekla jí i to, že volala na Linku bezpečí. Jak děvče uvedlo, již v okamžiku, kdy ji maminka uviděla na autobusové zastávce, byla velmi překvapená. Dcera jí totiž nepřišla naproti už hodně dlouho. I to byla dozajista jedna z příčin, proč maminka dívce nakonec uvěřila. Matka sdělila svému bratrovi, že se k jejím dětem už nesmí ani přiblížit. Děvčeti se omluvila, že ji předtím obvinila z vymýšlení.
10
18/19
Problémy s láskou Takový podraz! Ve večerních hodinách zavolala čtrnáctiletá Kamila z Chebu a prohlásila, že si vůbec neví rady, co má dělat, a že je kvůli tomu schopna spáchat sebevraždu. První, co jsem musel udělat, bylo, že jsem ji začal uklidňovat a vybízel jsem ji, aby se nejprve vypovídala. Pak že se uvidí, jak si se situací může poradit. „Máme dost času a nemusíme nikam pospíchat, Kamilo,“ ujišťoval jsem ji. Kamila se svěřila, že má moc ráda chlapce, se kterým dříve chodila, ale teď jsou jen dobří kamarádi. Naznačila ovšem, že je pro ni Tomáš stále ještě něco víc než „kamarád“. Problém spočívá v tom, že se její nejlepší kamarádka za jejími zády do Tomáše zamilovala a Kamila se to právě dnes dozvěděla. „Je to od ní podraz. Něco takového bych neudělala ani svému nejhoršímu nepříteli,“ tvrdila Kamila. „Co pro tebe znamenalo kamarádství s Tomášem?“ snažil jsem se zjistit, proč ji to tak vzalo. Kamila tvrdila, že s Tomášem už chodit nechce, ale nakonec přiznala, že to byl jediný chlapec, kterého se jí nepodařilo „dostat“. Navíc jí vadilo, že oba dva (Tomáš i kamarádka) jí nic neřekli a několik týdnů už spolu zřejmě chodili. Zeptal jsem se jí, jak se dozvěděla, že spolu chodí. Prý jí to sami přišli říci. „Myslíš, že ti tím chtěli ublížit, nebo že to s tebou spíš mysleli upřímně?“ zeptal jsem se Kamily a ona uznala, že spíš to druhé. Horší bylo, že se Kamila zničehonic začala zabývat otázkou, jestli „skočit, nebo ne“. „Tak mi poraďte, co bych měla dělat?“ ukončila svůj zoufalý monolog. Řekl jsem jí naprosto direktivně, že nikam skákat nemá a že se nám její situaci určitě podaří vyřešit. Zeptal jsem se Kamily, jestli by si chtěla o celé záležitosti popovídat s Tomášem a s kamarádkou zvlášť a ona překvapivě odpověděla, že by jí to vůbec nevadilo. Jediné, čeho se obávala, byla nejistota, jestli s ní kamarádka bude chtít mluvit, protože prý od jejího přiznání neznala než odsekávání a odmítání. Zkusil jsem ji navést na důvod, proč se tak kamarádka chovala. „Jak moc ti vadí, že chodí s Tomášem ona, a ne ty? Málo, středně, nebo moc?“ Kamila odpověděla, že jí to vlastně tak strašně nevadí, spíš středně. Řekl jsem jí, že má dvě možnosti, jak se ke své kamarádce postavit. Buďto ji začít nenávidět a dát jí to dostatečně najevo, nebo si s ní zkusit promluvit, říci jí o svých pocitech, ale dát jí naopak najevo, že jejich rozhodnutí respektuje. Kamila se přiklonila ke druhé možnosti, a navíc si uvědomila, že by s kamarádkou mohla promluvit již tento večer. Zeptal jsem se, jestli vidí v setkání ještě nějaký problém, ale Kamila už byla sama rozhodnutá a věděla, jak co udělá. Pak jsme se rozloučili. O týden později volala Kamila podruhé. Tentokrát to byl hovor o samých příjemných věcech. Nejprve poděkovala za pomoc. Prý se jí podařilo problém vyřešit s oběma. Teď už je s Tomášem i kamarádkou všechno v pořádku. Pak se ještě omluvila, že v prvním hovoru uvedla nesprávně, kolik je jí let (ve skutečnosti je jí šestnáct), protože prý nechtěla vypadat příliš trapně. Nakonec jsem se ji snažil ještě trochu přesvědčit, že všechny ty problémy vlastně stály za to. „Vlastně sis, Kamilo, vyzkoušela, že když se cítíš nejhůř, jak si dovedeš představit, vyplatí se nezmatkovat, s někým si popovídat a pokusit se věci řešit.“
Problémy se školou Za trojky výprask Na Linku bezpečí se obrátilo plačící devítileté děvče, které se od třídní učitelky dozvědělo, že bude mít na vysvědčení dvě trojky. Vůbec neví, jak to řekne rodičům. Ti jí totiž hrozili tím, že v případě, že dostane na vysvědčení trojky, tak si to s ní „vyřídí“. Dané hrozbě děvče porozumělo tak, že bude bita – jak se již vícekrát stalo. Jelikož byla dívka velmi rozrušená, trvalo delší dobu, než se ji podařilo zklidnit natolik, aby byla schopná s pomocí konzultanta pátrat po možném řešení problému. Navíc možnost, že by situaci „zvládla“ bez pomoci někoho jiného, se jevila nereálně. Po asi půlhodinovém rozhovoru se nakonec nalezlo řešení, se kterým děvče souhlasilo. Spočívalo v tom, že pracovník Linky bezpečí telefonicky kontaktoval babičku volajícího děvčete a vysvětlil jí situaci. Babička přislíbila, že zajde s vnučkou domů a jejím rodičům domluví. Z telefonátu daného děvčete následujícího dne jsme se dozvěděli, že babička svůj slib splnila a vše dobře dopadlo. Pozn.: Protože při práci s klienty Linky bezpečí a Krizového centra ctíme jejich anonymitu, byla jména a detaily výše uvedených příběhů pozměněny.
The Safety Line for Children
English Summary The Safety Line for Children is the main project of the Our Child Foundation. The foundation began its operation on September 1st of 1994, according to the model of the British ChildLine, and has fully financially supported its operation during the entire period of its existence. The Safety Line for Children provides crisis intervention by telephone to children and adolescents. Children can call the toll-free telephone number 800 155 555 from any location in the Czech Republic and thanks to continuous operation, they can call at any time, day or night. Not only girls and boys who find themselves in a crisis situation and need help, but also children who have everyday concerns on their minds and just need to talk to someone, turn to the Safety Line for Children. From the start of the Safety Line for Children in September of 1994 to September of 2003, over the past nine years, the Safety Line for Children has taken almost 5.25 million telephone calls. Three quarters of a million of these were calls from children who felt distressed and needed help. Of the calls to the Safety Line for Chilren, 60% are from boys and only 40% from girls, but among the thematic calls, which are those where children are attempting to resolve a certain problem or need information, girls (70%) predominate over boys (30%). The subjects that appear most often, which burden children, are problems with love and family relationships (both groups have a frequency of around 20%). Alarming is the syndrome of the mistreated child, which appears in 5% of thematic calls to the Safety Line for Children. From the standpoint of age, the largest number of callers is from the twelve to fourteen-years-of-age group. During the course of the day, the number of calls reaches its peak in the afternoon hours. To the question of how the operation of the Safety Line for Children should look in perhaps next five years, its head, Petr Hanuš answers: “I hope that the Safety Line for Children will become even more accessible. During the afternoon hours, when the greatest number of children call us, for every call taken, there are about eight to ten calls, which after dialling the Safety Line number are answered by a message, which announces that the line is busy. Even though at any moment in the course of a fully manned shift, up to 15 children can be on the line! Therefore, in my opinion, it would be appropriate to build other remote workplaces, which would be able to take on a portion of the children's calls, during the period of peak demand. This is my vision of the medium-term future!“
10
20/21
283 852 222 Rodičovská linka „Nejčastěji se rodiče obracejí na Rodičovskou linku v souvislosti se dvěmi výraznými obdobími života dětí – nejdříve mezi jejich druhým a třetím rokem, kdy nastává čas tzv. prvního vzdoru, a potom v období tzv. druhého vzdoru spadajícího do nástupu puberty. V této době se objevují těžkosti ve vzájemné komunikaci, objevují se různé obtíže spojené se školou včetně záškoláctví, někdy děti sáhnou po drogách a podobně.“ Mgr. Viktor Bosák, odborný garant Rodičovské linky
Rodičovská linka je určená rodičům, kteří se chtějí poradit ve věci výchovy svých dětí. Svůj provoz zahájila 2. dubna 2001 a funguje na telefonním čísle 283 852 222 dvakrát týdně v odpoledních hodinách (pondělí 13:00 – 16:00 hodin; středa 16:00 – 19:00 hodin). V roce 2002 byl stejně jako v roce 2003 zaveden provoz na Rodičovské lince mimořádně i v den vysvědčení koncem června. Na Rodičovské lince poskytuje poradenství dětský psycholog a psychoterapeut. Rodiče nejčastěji kontaktují linku v souvislosti se dvěmi obdobími života dětí – nejdříve mezi jejich druhým a třetím rokem, kdy nastává období tzv. prvního vzdoru a rodiče hledají míru či hranici, kam až dětem mohou ustoupit a odkdy již ustupovat nesmějí, a pak v období tzv. druhého vzdoru spadajícího do nástupu puberty. V této době bývá soužití dětí s rodiči nejvíce napjaté – vzájemná komunikace a porozumění bývají velmi obtížné, objevují se různé obtíže se školou, s příchody domů, někdy děti začnou experimentovat s drogami… Nejtypičtější jsou telefonáty rodičů, kteří žijí s dítětem sami, tedy v neúplné rodině. Pokud rodiče potřebují speciální poradenství přesahující možnosti Rodičovské linky, jsou odkazováni na příslušná pracoviště či instituce, jako například na bezplatné advokátní poradny, které organizuje Česká advokátní poradna. V případech, kdy nelze najít řešení problému bez toho, aniž by dítě vyšetřil či s ním pohovořil psycholog nebo lékař, dostávají rodiče kontakt na odborná zařízení, která jim mohou pomoci. Během dvou a půl roku fungování Rodičovské linky (od dubna 2001 do září 2003) bylo na ní zaregistrováno kolem 750 volání. Informace o typu problémů, které byly na lince řešeny, zachycuje následující graf. Tematické skupiny problémů řešených na Rodičovské lince v letech 2001 – 2003
11 10 1
9
8
3 5
7
2
4
6
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Rodinné vztahy 34,7 % Problémy s láskou 1,1 % Problémy sex. zrání 2,5 % Vrstevnické vztahy 3,2 % Šikana, etnické problémy 1,1 % Školní problémy 11,5 % CAN – syndrom týraného a zneužívaného dítěte 8,9 % Závislosti 4,0 % Osobnostní a zdravotní problémy 12,7 % Ostatní 19,6 % Neurčeno 0,6 %
Provozní doba: pondělí 13,00 – 16,00 hodin středa 16,00 – 19,00 hodin mimořádný provoz v den vysvědčení
10
22/23
Mám rád pestrost a kreativitu této práce, říká psycholog a odborný garant Rodičovské linky Mgr. Viktor Bosák
Rodičovská linka je nyní v provozu kulatých třicet měsíců. Jak se jí dařilo v uplynulých dvou a půl letech? Zabydlela se v povědomí rodičů stejně jako Linka bezpečí u dětí? Hodnotit, do jaké míry rodiče zaregistrovali, že je tu pro ně Rodičovská linka, je obtížné. Nicméně pravdou je, že volání rodičů na linku neustává, i když má různou intenzitu a je těžké odhadnout, čím jsou tyto výkyvy ve volání způsobeny. Během odpoledního tříhodinového provozu linky volá někdy až osm rodičů, kterým poskytuji různě dlouhé konzultace. To je asi také maximum, jež je možno ve vyhrazeném čase zvládnout.
Letos stejně jako v roce 2002 fungovala Rodičovská linka mimořádně i v den vysvědčení, a to během celého odpoledne. Jakou pomoc od vás rodiče nejčastěji žádají? Během šestihodinového bloku v den vysvědčení zvonil telefon Rodičovské linky téměř nepřetržitě. Tato vysoká poptávka nás vedla ke zvažování toho, zda by obdobná mimořádná služba neměla být do budoucna zavedena i v dalších případech, například před pololetním vysvědčením. Co se týče spektra problémů řešených v den vysvědčení, tak to bylo poměrně široké. Rodiče se ptali, jak mají zareagovat na známky, které jsou z jejich pohledu špatné (i když obecně nebývají nijak hrozné, spíše průměrné), hledali pomoc v nezáviděníhodných případech, kdy jejich děti nepřišly s vysvědčením domů, chtěli se poradit, mají-li dítě přeřadit na jinou školu či zda by bylo vhodné je nechat vyšetřit v pedagogicko-psychologické poradně, ptali se, zda mají potomka „cepovat“ a nutit ho k učení i během prázdnin atd.
Jak se vám daří na tak široký okruh otázek odpovídat? To musí být ve vztahu k rodičům, kteří bývají často rozzlobeni, dost obtížné… Upřímně řečeno, není to vždy jednoduché, ale za dobu své praxe – mimo jiné také na Lince bezpečí a v Krizovém centru Linky bezpečí – jsem získal jisté zkušenosti pomáhající mi v tom, abych se dokázal s rodiči dobrat řešení.
Jak byste porovnal práci na Lince bezpečí a na Rodičovské lince? Najdete mezi nimi nějaké paralely, anebo se hodně odlišují? Obě tyto linky se shodně týkají dětí – na první volají děti samy, na druhou jejich rodiče. Vedle toho však při jistém zjednodušení lze říci, že komunikace na Lince bezpečí je více o společném hledání toho, jak situaci řešit, neboť „nositel problému“ se na vás obrací sám. V tomto kontextu se hovoří o tzv. telefonické krizové intervenci. Naproti tomu rodiče volající na „svou linku“ očekávají a požadují především odborné poradenství, jak řešit problémy jejich dětí.
Této práci spojené s pomocí dětem se věnujete již plných devět let. Proč? Co vás při ní drží? Těch důvodů je asi řada... Jedním z nich je určitě příjemný pocit, který člověk má, když ví, že se mu podařilo pomoci někomu, kdo byl bezradný, kdo neviděl „světlo na konci tunelu“, kdo potřeboval pomoci. A u dětí to člověk cítí přeci jen o něco víc. A pak je to velmi kreativní práce – příběhy, s nimiž se setkávám, bývají mnohdy velmi „zašmodrchané“ a na počátku člověk vskutku neví, kde se nalézá jejich řešení. A hledání toho, jak s danou realitou nejlépe naložit, bývá ohromně tvořivé – a to mě rovněž přitahuje.
The Parent Line
English Summary The Parent Line is intended for parents who want advice concerning the bringing up of their children. It began operation on April 2nd of 2001 and now operates twice a week at the telephone number 283 852 222 during afternoon hours (Monday from 1:00 to 4:00 p.m.; Wednesday from 4:00 – 7:00 p.m.). In 2003, just as in 2002, the Parent Line service was even specially provided on the day that children received their school report at the end of June. On the Parent Line, a child psychologist and psychotherapist provides consultations. In the event that parents need a specialized consultation, they are referred to the appropriate workplace or institution, such as for instance the free legal counselling service. In cases where it is not possible to resolve the problem without examination of the child or without a psychologist or doctor talking to the child, parents receive the contact information of specialized facilities that can help them. During the two and a half years of operation (from April of 2001 to September of 2003), the Parents' Line has registered about 750 calls. Viktor Bosák, a psychologist, is the expert guarantor of the Parent Line. To the question of what he enjoys most about this work, he answers, “It is definitely a good feeling when a person knows that he has succeeded in helping someone who was hopeless, who couldn't see “the light at the end of the tunnel“..., who simply needed help. And with children, a person feels this even more. It is also very creative work. The stories that we encounter often tend to be very “mixed up“ and at first one really doesn't know where to find their solution. The search for how to best handle the given situation tends to be enormously creative and this also attracts me.“
10
24/25
Krizové centrum Linky bezpečí Od ledna 1995 do února 2003 poskytli pracovníci Krizového centra Linky bezpečí odbornou pomoc více než 1 200 klientům prostřednictvím téměř 13 000 konzultací či odborných intervencí.
Krizové centrum Linky bezpečí začalo pracovat 1. ledna 1995 jako nestátní zdravotnické zařízení poskytující dětem a jejich rodinám odbornou pomoc v podobě krizové intervence, psychologické diagnostiky, psychologického poradenství, individuální a rodinné psychoterapie a sociálně právního poradenství. Při svém vzniku dostalo do vínku poslání, aby navazovalo na Linku bezpečí (později i na Rodičovskou linku) a sloužilo především těm jejím klientům, kteří se ocitnou v krizi či tíživé životní situaci. V prvé řadě šlo o děti týrané, zneužívané a zanedbávané. Zároveň do něho mohli přicházet i další klienti přímo z ulice či ti, kteří dostali na Krizové centrum kontakt od Policie ČR, školy, ošetřujícího lékaře, sociální pracovnice či ho získali z internetových stránek Nadace Naše dítě a Linky bezpečí. Pracovníci Krizového centra se věnovali nejen těmto klientům, ale díky získanému grantu se také podíleli na realizaci tříletého osvětového projektu Kaskáda. Šlo o jeden z nejúspěšnějších programů na ochranu dětí v České republice, který byl zaměřen na prevenci násilí na dětech. Projekt byl realizován v letech 1996 – 1998 a byl určen především pedagogům. Během tří let vyškolili pracovníci Krizového centra více než 400 učitelů, kteří pak své poznatky předávali dále formou přednášek či besed kolegům na svých kmenových školách a hlavně pak dětem a jejich rodičům. Vyškolení pedagogové byli v praxi schopni rozpoznat případy týrání, zneužívání a zanedbávání dětí a dokázali zprostředkovat postiženým dětem okamžitou pomoc. Po osmi letech činnosti Krizového centra se rozhodla Nadace Naše dítě a Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže jeho činnost k 28. únoru 2003 ukončit. Důvodem tohoto kroku byla skutečnost, že děti, kvůli kterým bylo Krizové centrum především zřízeno, tedy děti týrané a zneužívané, tvořily velmi malou část klientely z důvodu jejich obav z vystoupení z anonymity, a tak Krizové centrum časem začalo pracovat převážně jako normální součást sítě psychologických poraden v České republice. Tím ale nenaplňovalo své hlavní poslání, a proto byla jeho činnost ukončena. Místo toho zaměříme naše služby více na pohřešované děti a děti na útěku či vyhozené z domova. Jim by měla od září 2003 sloužit nově zřizovaná linka nazvaná „Linka vzkaz domů“, která již velice úspěšně funguje například ve Velké Británii a je tam pomocníkem dětem stejně jako okruhu jejich nejbližších. Od ledna 1995 do února 2003 poskytli pracovníci Krizového centra odbornou pomoc 1227 klientům prostřednictvím 12 827 konzultací či odborných intervencí. Věkové skupiny dětí, jejichž problémy byly řešeny v Krizovém centru v letech 1995 – 2003
6
1
5
2
4
1 2 3 4 5 6
do 6 let 13 % 7-10 let 24 % 11-14 let 20 % 15-18 let 20 % nad 18 let 13 % neurčeno 10 %
3
Problematika, s níž se klienti obraceli na Krizové centrum v letech 1995 – 2003
6
7 8 9
5 4
1
3
1 Rodinné problémy 41 % 2 CAN – syndrom týraného a zneužívaného dítěte 24 % 3 Psychické problémy 11 % 4 Školní a výchovné problémy. 9 % 5 Násilí v rodině 5 % 6 Problematika vývoje 4 % 7 Sociální problematika 3 % 8 Psychické trauma 2 % 9 Drogy 1 %
2
10
26/27
Od září spouštíme linku pro pohřešované děti a děti na útěku z domova, říká Šárka Laipoldová
Letos v září to bude již šest let, co pracujete na Lince bezpečí, od května 2002 jste vedla Krizové centrum. To pomáhalo zejména těm dětem, které volaly na Linku bezpečí a pak byly ochotné vystoupit z anonymity a přijít samy či s rodiči do Krizového centra, je to tak? V zásadě ano, ale řešili jsem tu v Krizovém centru i případy, kdy si dítě mohlo zachovat svou anonymitu, to znamená, že jsme nepotřebovali znát jeho osobní údaje. Pravdou ale je, že pokud chtěli svůj problém dlouhodobě řešit či pokud situace byla složitá a vyžadovala spojení s nějakou jinou institucí nebo řešení v trestněprávní rovině, museli jsme klienta požádat, aby z anonymity vyšel. A nevzpomínám si na jediný případ, kdy by to neudělal, neboť vždycky se nám podařilo navázat oboustranný, na důvěře postavený vztah.
Přiblížila byste nám práci Krizového centra na nějakém případu? Řeknu vám příběh desetileté dívenky, říkejme jí Jana, která se zoufalá obrátila na Linku bezpečí poté, co se vrátila ze školy a zjistila, že cestou ztratila hodinky. To velmi rozezlilo otce, který chtěl Janu potrestat. Volající věděla, že by následovala sprcha pohlavků a nadávek, proto nečekala, vyběhla z domova jen lehce oblečená a zavolala na Linku bezpečí. Přivítala nabídnutou možnost přijít do Krizového centra, kde ji již čekala psycholožka se sociální pracovnicí. Během rozhovoru vyšlo najevo, že Jana je ze tří sourozenců a oba starší sourozenci byli umístěni v ústavním zařízení. Ani jeden z rodičů totiž nepracoval, proto pronajímali svůj byt a sami se tísnili v jedné místnosti. Často se stávalo, že Jana musela místo matky spát s otcem v posteli, „aby se máma vyspala“. Dívenka popisuje časté fyzické ataky otce vůči matce, ale také vůči ní. Matka ji nebránila, většinou byla opilá nebo se otce bála. Jana vyslovila přání, že by byla ráda aspoň na přechodnou dobu v nějakém zařízení, domů se v žádném případě vrátit nechtěla. Zkontaktovali jsme příslušnou sociální pracovnici a vyrozuměli o případu soudkyni. Soudkyně za chvíli přijela společně se sociální pracovnicí a na základě psychologického pohovoru a výpovědi Jany vydala předběžné opatření, kterým umístila Janu do dětského domova. Dívenka byla spokojená, těšila se na děti a na postel. Sociální pracovnice ještě zkontaktovala rodiče a uvědomila je o rozhodnutí soudu. Otce sdělení nezajímalo, matka slíbila, že přijde Janu do dětského domova navštívit. Sociální pracovnice pak podala na oba rodiče trestní oznámení. Jana je dodnes v dětském domově, matka zpočátku jevila o dceru velký zájem, snažila se s ní být, navštěvovat ji, postupem času ale její návštěvy řídly. Od sociální pracovnice jsme dostali zpětnou informaci, že Jana se cítí v dětském domově spokojená.
Od září 2003 by měl být zahájen provoz Linky vzkaz domů, určené pro děti pohřešované, vyhozené z domova a na útěku. O jakou službu půjde? Jde o telefonickou pomoc dětem, které budou na útěku z domova či jsou pohřešované a bojí se vrátit domů kvůli špatné známce, hádce rodičů apod. Na této lince jednak mohou děti nechat vzkaz pro rodiče, jednak my budeme připraveni pomoci jim v návratu domů anebo odkázat je na některé azylové zařízení, kde by mohly po přechodnou dobu najít útočiště. Linka bude bezplatná a nepřetržitě fungující, děti se ale na ni budou moci dovolat jen z pevné linky. To je dáno tím, že děti na útěku již většinou nemají kredity na volání mobilem či jejich mobilní telefon je již vybitý. Navíc tím zabráníme zneužívání linky, což u podobných bezplatných linek bývá běžné – děti si volání jen tak „zkoušejí“ a tím blokují linku těm, kteří pomoc opravdu potřebují.
The Crisis Centre of the Safety Line for Children
English Summary The Safety Line Crisis Centre started work on January 1st 1995 as a non-governmental health facility to provide children, teenagers, and their parents with specialist assistance in the form of crisis intervention, psychological diagnostics, psychological counselling, individual and family psychotherapy, and social-legal advice. At its inception it was given the mission of building on the Safety Line for Children (and later the Parent Line) and it mainly served clients that were caught in critical or oppressive life situations and who were willing to come out from behind their anonymity. Most of all, these were children that suffered maltreatment, abuse, and neglect. At the same time, other clients came in off the streets or included people who had been put in contact with the Crisis Centre. The employees at the Crisis Centre not only dedicated themselves to these clients, but also managed to participate in the three-year informative project known as Cascade (Kaskáda), which was one of the most successful programmes directed at the protection of children in the Czech Republic. This grant-aided programme ran from 1996 to 1998 and was aimed at preventing violence to children. At the end of February 2003, the Our Child Foundation and the Safety Line for Children Association decided to end the activities of the Crisis Centre. The reason for this was the fact that maltreated and abused children made up a very small part of the clientele, and so over time the Crisis Centre had begun to function principally as a normal part of the network of psychological counselling centres in the Czech Republic. The Crisis Centre should be replaced at the end of 2003 with a newly established line for children that have been thrown out of their homes and for children on the run. Such a system has worked very successfully in places like Great Britain in assisting children in the same way as a circle of close relatives. Between January 1995 and February 2003, the employees of the Crisis Centre provided specialist assistance to a total of 1,227 clients during 12,827 counselling sessions or professional interventions.
10
28/29
Obrázek dědy od desetiletého Tomáše z Psychosociálního centra o.s. ACORUS, které získalo grant od Nadace Naše dítě
Udělování grantů z výnosů Nadačního investičního fondu V letech 2001 až 2003 rozdělila Nadace Naše dítě celkem 1,25 mil. korun mezi 33 projektů zabývajících se ochranou dětí a jejich práv. Tyto prostředky nadace získala jako výnos ze správy 23,1 mil. korun z Nadačního investičního fondu.
Cílem Nadace Naše dítě je podpora humanitárních projektů, které přispívají k účinné ochraně dětí v České republice a k zajišťování dětských práv v souladu s mezinárodní Úmluvou o právech dítěte. Tyto projekty, které jsou zaměřeny především na děti nalézající se v obtížné životní situaci, jsou financovány jednak ze sponzorských příspěvků a darů, jednak z výnosu té části Nadačního investičního fondu, který byl Nadaci Naše dítě svěřen do správy na základě rozhodnutí vlády České republiky. Z tohoto fondu byla v roce 2001 Nadaci Naše dítě svěřena částka 5,9 mil. korun; ve druhé vlně realizované v roce 2002 získala nadace 12,9 mil. korun a v rámci třetí vlny v květnu 2003 dostala do správy dalších 4,3 mil. korun. V polovině roku 2003 tedy nadace spravovala celkem 23,1 mil. korun z Nadačního investičního fondu. 80 % výnosů z těchto prostředků může Nadace Naše dítě udílet formou grantů právnickým osobám, jejichž projekty přímo souvisejí s ochranou dětí, s prevencí negativních jevů u dětí a mládeže, případně s prevencí před násilím na dětech, anebo s uváděním jednotlivých ustanovení Úmluvy o právech dítěte do života. Další podmínkou pro přidělení grantu je povinnost žadatele zrealizovat daný projekt během jednoho roku (podrobné podmínky pro získání grantu jsou obsaženy v Grantových pravidlech Nadace Naše dítě pro poskytování příspěvků z Nadačního investičního fondu, která najdete na internetu na www.nasedite.cz). Granty poskytnuté v letech 2001 – 2003 z výnosů Nadačního investičního fondu
668 349 Kč
700 000 600 000 500 000 400 000 300 000
295 909 Kč
287 684 Kč
2001
2002
200 000 100 000 0 2003
Grantový program nadace je vyhlašován vždy v polovině ledna s tím, že uzávěrka pro podání žádosti je do konce března. Potom jsou žádosti posuzovány ředitelkou a poradním sborem nadace. Poskytnutí grantů nakonec schvaluje s konečnou platností správní rada nadace, a to do konce května. Výsledky grantového řízení jsou ihned poté zveřejněny na internetu, se žadateli schválených projektů se uzavírají smlouvy a jsou jim převáděny přidělené finanční prostředky na účet. Nadace si přitom vyhrazuje právo na průběžnou kontrolu a pokud by příjemce grantu nesplnil cíl projektu, je povinen finanční prostředky vrátit. V průběhu let 2001 – 2003 udělila nadace 33 grantů z výnosu svěřené části Nadačního investičního fondu. Celková finanční hodnota udělených grantů představovala 1,25 milionu korun. Částky z Nadačního investičního fondu, které byly svěřeny Nadaci Naše dítě ke spravování
Rok 2001 2002 2003 Celkem
Označení částky NIF I. NIF II. NIF III.
Částka v Kč 5 917 000 12 872 000 4 319 000 23 108 000
NIF – Nadační investiční fond
10
30/31
Přehled grantů udělených Nadací Naše dítě z výnosů Nadačního investičního fondu v letech 2001 – 2003
Rok 2001 Žadatel o grant Charita Opava Centrum J. J. Pestalo 22140, o. p. s. Azylový dům pro děti Charita Ostrava Charita Šternberk P-centrum Olomouc JAHODA SPONDEA, o. p. s. Oblastní charita Blansko Občanské sdružení ACORUS Celkem Rok 2002 Žadatel o grant Pomocné tlapky Diecézní charita Brno INEX-SDA PONTIS Šumperk o. p. s. SPONDEA, o. p. s. Občanské sdružení pěstounských rodin Občanské sdružení ACORUS Charita Zlín Občanské sdružení Kolpingova rodina Občanské sdružení JAN 10 Celkem Rok 2003 Žadatel o grant Občanské sdružení – Sdružení pěstounských rodin Občanské sdružení Kolpingova rodina Malý princ, o. s. Občanské sdružení za trojku Občanské sdružení SOZE Občanské sdružení ACORUS SPONDEA při ČČK Brno, o. p. s. Občanské sdružení Unie Kompas Občanské sdružení Klub hurá kamarád Oblastní charita Liberec Klokánek Dolní Benešov Občanské sdružení Élektra Česká sekce DCI Celkem Celkem 2001 – 2003
Název projektu Ohrožené dítě na lince – a co dál? Dětské krizové centrum a klub Podpora provozu Azylového domu pro děti Chráněné pohotovostní zařízení pro mládež v krizové situaci Sociální stacionář pro děti z romských a sociálně slabých rodin Posilování sebevědomí, sebeuvědomování, sebedůvěry u dětí Klub Jahoda 2001 – osvětová činnost Centrum pro týrané, zneužívané a ohrožené děti – linka, lůžka Videotrénink interakcí pomáhá ženám s dětmi Cestou z kruhu – psychosociální centrum
Částka v Kč 20 000 30 000 23 000 50 000
Název projektu Pes asistent a canisterapeutické služby Domov pro matky v tísni Individuální preventivní program Pět P Pomoc dětem na Domě pro matky s dětmi Centrum pro týrané, zneužívané a ohrožené děti Dům na půli cesty Psychosociální centrum – specifické programy pro děti Videotrénink na pomoc ženám s dětmi v tísni Kolpingův dům – azyl pro matky s dětmi Krizová intervence v rómských rodinách
Částka v Kč 16 000 15 000 30 000 21 684 30 000 40 000 100 000
Název projektu
Částka v Kč
Dům na půli cesty – Velký Dvůr Kolpingův dům – azyl pro matky s dětmi Malý princ dětem – Neprošvihnout dětství Klub bez klíče Centra volného času pro děti v uprchlických táborech Psychosociální centrum Acorus Centrum pro týrané, zneužívané a ohrožené děti Logos – psychologická poradna pro děti a dospívající Dům na půli cesty Domov pro matky s dětmi v tísni Klokánek Dolní Benešov Preventivní program Nad Úmluvou o právech dítěte
20 909 15 000 4 000 33 000 30 000 70 000 295 909
dar kamera 25 000 10 000 287 684
22 349 85 000 37 500 17 500 20 000 200 000 30 000 21 000 105 000 70 000 30 000 20 000 10 000 668 349 1 251 942
The Awarding of Grants from the Proceeds of the Foundation Investment Fund
English Summary The goal of the Our Child Foundation is the support of humanitarian projects, which contribute to the effective protection of children in the Czech Republic and to the safeguarding of children's rights in accordance with the International Convention Concerning the Rights of the Child. These projects, which are primarily focused on children who find themselves in difficult life situations, are financed by both the donations and gifts of sponsors, as well as by the proceeds of part of the Foundation Investment Fund, which has been entrusted to the administration of the Our Child Foundation. The Our Child Foundation was entrusted with the amount of 5.9 million CZK in 2001. In the second wave, which was realized in 2002, the foundation obtained 12.9 million CZK, and in May of 2003 in the course of the third wave, it received another 4.3 million CZK to be administered. In the middle of 2003 the foundation was in charge of a total of 23.1 million CZK from the Foundation Investment Fund. 80% of the proceeds from these resources can be awarded by the Our Child Foundation in the form of grants to legal subjects, whose projects are directly related to the protection of children, the prevention of negative events among children and adolescents, potentially the prevention of violence against children, or the implementation of individual provisions of the Convention on the Rights of the Child. In the course of 2001 – 2003, the foundation awarded 33 grants from the proceeds of the entrusted part of the Foundation Investment Fund and the total financial value of the awarded grants amounted to 1.25 million CZK.
10
32/33
Finanční dary individuálním žadatelům a dětským domovům V posledních pěti letech věnovala Nadace Naše dítě na příspěvky individuálním žadatelům, dětským domovům a lidem postiženým katastrofálními záplavami v roce 2002 cca 1 350 000 korun.
Shromažďování finančních příspěvků a jejich přerozdělování potřebným patří mezi hlavní poslání každé nadace. Většina finančních zdrojů, které získává Nadace Naše dítě od sponzorů, dárců, přispěvatelů či které tvoří výnosy z Nadačního investičního fondu, jsou přiděleny nestátním neziskovým organizacím (občanskoprávním sdružením, diakoniím, obecně prospěšným společnostem), jejichž činnost či projekt je zaměřen na ochranu dětí v České republice. Vedle nich se však na nadaci v posledních letech obracejí s žádostí o podporu také jednotlivci či dětské domovy. Individuální žádosti do výše 5 000 korun je oprávněna vyřizovat ředitelka nadace, žádosti o vyšší příspěvek jsou postupovány správní radě nadace, která je projednává třikrát ročně. Při jejich projednávání je posuzováno, zda předmětem žádosti je pomoc dětem, které se ocitly v ohrožení či v krizi, a zda vyřízení žádosti věcně nespadá do kompetence odborů sociálně-právní ochrany dětí, které jsou ze zákona povinny zčásti krýt některé náklady – například příspěvky na osobní asistenty u handicapovaných dětí. Hranice posuzování naléhavosti potřeb bývá ale velice křehká, takže v některých případech byla žádost vyřízena kladně, přestože pomoc tělesně postiženému dítěti by měla být financována z jiných, k tomuto účelu určených zdrojů. Finanční prostředky přidělené individuálním žadatelům a dětským domovům v letech 1999 – 2003
700 000 600 000
624 710 Kč
500 000
420 350 Kč
400 000 300 000 200 000
151 245 Kč
101 200 Kč
47 040 Kč
100 000 0 1999
2000
2001
2002
1-6 2003
Děti z dětských domovů patří také do skupiny ohrožených dětí, a proto se Nadace Naše dítě snaží usnadňovat jejich situaci a pomáhat jim mimo jiné i finanční podporou. Řadě dětských domovů poskytla nadace jednorázový finanční příspěvek například na zájmovou činnost, sportovní turnaje, jarní tábory, prázdninové pobyty, vybavení dětských domovů nábytkem, počítači či videopřehrávačem. Vedle toho nadace již několik let finančně podporuje přehlídku uměleckých aktivit dětí z dětských domovů „Nejmilejší koncert“, kterou pořádá Federace dětských domovů ČR spolu s Nadací Terezy Maxové a Nadací Naše dítě. S některými dětskými domovy, jako jsou Dětský domov Domino v Plzni, Dětský domov Vrbno pod Pradědem, Dětský domov v Dolních Počernicích a Výchovný ústav Býchory, spolupracuje nadace řadu let. Například svěřenci dětského domova Domino – duo sourozenců Bartošových spolu s pěveckým sborem domova – pravidelně zpestřují společenské akce nadace, které jsou pořádány pro sponzory, podporovatele a partnery Nadace Naše dítě. Přehled finančních darů poskytnutých na základě individuálních žádostí včetně darů pro děti z dětských domovů najdete v tabulce na straně 36 – 37. Při přidělení příspěvku dodržuje nadace zásadu, že finanční prostředky jsou vždy účelově vázáné, to znamená, že žadatelům není posílána hotovost, ale jsou jim propláceny příslušné účty. Celková výše příspěvků poskytnutých nadací individuálním žadatelům a dětským domovům od ledna 1999 do června 2003 činila 804 545 korun. Jednorázovou mimořádnou pomoc poskytla Nadace Naše dítě i rodinám s dětmi, které byly v roce 2002 postiženy záplavami v obci Hořín na Mělnicku a jimž předala celkem 540 000 korun. Součástí daru byla pomoc patronky Nadace Naše dítě Heleny Vondráčkové, podpora společnosti Rothel a příspěvek od německého fanklubu Karla Gotta.
10
34/35
Přehled finančních darů poskytnutých Nadací Naše dítě v letech 1999 – 2003
Žadatel Rok 1999 Azylový dům pro děti v Praze
Dětský výchovný ústav Býchory Dětský domov Domino
Účel projektu, na který byla částka vynaložena
Výše příspěvku v Kč
Příspěvek na zkvalitnění prychterapeutického a psychodiagnostického pobytu ohrožených dětí a poskytování rodinné terapie Příspěvek na nákup bundy pro Markétu Lošťákovou Příspěvek na zájmovou činnost dětí z dětského domova v pěveckém sboru (nákup krojů, stojanu pod varhany atd.)
Celkem Rok 2000 Dětský klub 8 Občanské sdružení Duha – Psohlavci Manželé Novotní Manželé Lepičovi Dětský domov Býchory Fond ohrožených dětí Dětský domov Domino Manželé Kazíkovi Ivana Schindlerová Manželé Kluckovi Sourozenci Blažkovi
Fakultní nemocnice v Motole
Drobné dárky, hračky a sladkosti pro mikuláškou besídku dětí ze sociálně slabších rodin Příspěvek na vánoční akci „Šílená olympiáda“ pořádanou pro děti z dětských domovů a výchovných ústavů Příspěvek na digitální sluchadla pro sedmiletého syna Příspěvek na zakoupení rehabilitačního lehátka pro dvouletou dceru Příspěvek na dopravu dětí z dětského domova na prázdninový pobyt ve Španělsku 10 počítačů a jeden kopírovací stroj Příspěvek na vybavení pokojů psacími stoly Příspěvek na pobyt desetiletého postiženého syna v Dětské léčebně pohybových poruch v Boskovicích Příspěvek na pobyt dvou dcer v dětském letním táboře Příspěvek na rehabilitační kurz dvou zdravotně postižených dětí Uhrazení nezaplaceného nájemného, které sourozencům umožnilo vyměnit byt za dva menší a „začít nový život bez dluhů“ Nákup přístroje na jícnovou pHmetrii (prostředky na zakoupení daru získala nadace od paní Lucie Bílé a od Hany Hotové z ART PRODUCTION K, s. r. o.)
Celkem Rok 2001 Dětský domov Domino Bára Galandáková Manželé Hudských Dětský sbor Klíček při ZŠ Mikulandská ul. Praha Manželé Červených Dětský domov Nové Strašecí Ivana Pavlíčková Občanské sdružení Duha – Psohlavci Dětský domov v Plzni Dětský domov ve Vrbnu pod Pradědem Federace dětských domovů Dětský domov Domino Celkem
50 000
1 200 50 000 101 200
věcný dar 3 000 5 000 10 000 10 000 věcný dar 45 000 5 000 2 350 2 000 21 000
320 000
420 350
CD přehrávač jako vánoční dárek dětem Speciální obuv pro dívku Příspěvek na zakoupení sluchadla pro šestiletého syna Příspěvek na cestu do Argentiny, kde se sbor jako jediný evropský reprezentant účastnil světového festivalu ve sborovém zpěvu Letní tábor pro dvojčata, která byla v péči Krizového centra Linky bezpečí Příspěvek na společenské oblečení Natálie Nemétyové Příspěvek na rehabilitační zařízení tříletých dvojčat s diagnózou dětské obrny Příspěvek na jarní tábor pro děti z dětských domovů Kopací míč pro mezinárodní turnaj dětských domovů v sólové kopané Čtyři počítače a barevný televizor Přehlídka uměleckých aktivit dětí z dětských domovů nazvaná „Nejmilejší koncert“ Lednice
5 200 4 000 9 750 13 000
5 920 2 000 8 375 3 000 věcný dar věcný dar 100 000 věcný dar 151 245
Žadatel Rok 2002 Soukromý dětský domov Markéta Dětský domov Domino Dita Barochová Pavel Bíba Federace dětských domovů Rodiny v Hoříně Celkem leden – červen 2003 Ivana Kabátová Jarmila Jelínková Dětský domov Domino Eva Sagulová Marcel Wohlgemuth, Středoevropský čas Dětský domov Dolní Počernice
Dětský domov Domino Federace dětských domovů Celkem C e l k e m 1999 – 2003
Účel projektu, na který byla částka vynaložena
Výše příspěvku v Kč
Letní rekreace pro 10 dětí ze Soukromého dětského domova Markéta Příspěvek na společenské oblečení pro koncertní vystoupení dua sourozenců Bartošových (operní zpěv) Příspěvek na invalidní vozík Příspěvek na gelovou baterii do elektrického invalidního vozíku Přehlídka uměleckých aktivit dětí z dětských domovů nazvaná „Nejmilejší koncert“ Pomoc lidem postiženým záplavami
Příspěvek na určení rodičovství Příspěvek na knihu „Koně nelžou“ o hypoterapii dětí Vybavení a výzdoba dětského domova Příspěvek na doplacení digitálních sluchadel pro dvouletého syna Příspěvek na pobyt dětí ve výtvarném kurzu Příspěvek na dopravu dětí z dětských domovů na 5. ročník memoriálu Lucie Hanušové, pořádaného Dětským domovem v Dolních Počernicích Příspěvek na ceny 9. ročníku turnaje dětských domovů v sálové kopané Přehlídka uměleckých aktivit dětí z dětských domovů nazvaná „Nejmilejší koncert“
14 910 10 000 5 000 4 800 50 000 540 000 624 710
10 000 10 000 5 000 7 040 5 000 5 000
5 000 věcný dar 47 040 1 344 545
Hezký svátek dětí oslavily začátkem června 2003 děti v Dětském domově v Dolních Počernicích. Nadace Naše dítě ve spolupráci s ČSOB, pobočkou Praha 1, a se společností Julius Meinl pro ně připravila spoustu her, soutěží, stepařské a pěvecké vystoupení dětského souboru Vltavín či žongl show v podání studentů Gymnázia Jana Keplera. Velikou radost udělali dětem také huculští koníci, na nichž se mohly projet a ověřit si, zda svět z koňského hřbetu vypadá opravdu nejlépe. Večerní táborák s opékáním buřtů a kytarou byl báječným zakončením letního dne, že se dětem z dětského domova ani nechtělo na kutě.
10
36/37
Příběhy psané životem
„Děti v našem zařízení mají stejně jako děti celého světa svá nepopřeníhodná práva. Jistě si však své místo na světě představovaly někde ve spokojené rodině, ve spokojeném zaměstnání či po boku jiného, milujícího člověka – partnera. Proto je velmi nutné, aby i mnohé instituce začaly chápat naše svěřence nikoliv jako chovance (hrůzostrašné označení), ale jako lidi, kteří jsou budoucností tohoto světa, ač jim připravil notnou dávku léček a neskutečného strádání. Ale i tak chápou tyto děti svět jako jediné místo, kde mohou po boku ostatních lidí žít a na svá prožitá strádání zapomenout. Proto se domníváme, že je důležité přistupovat k těmto svěřencům jako k lidem a partnerům, kterým se pokusíme pobyt v našem zařízení zpříjemnit a vytvořit pro ně harmonické prostředí, které by bylo nejblíže klasické rodině.“ (z dopisu Mgr. Jana Vavříka, vedoucího vychovatele Dětského domova ve Vrbnu pod Pradědem, který v roce 2001 žádal Nadaci Naše dítě o vybavení domova počítači a barevným televizorem) „Pozvání na světový festival v Argentině na podzim 1991 bylo pro soubor Klíček velikou poctou, ale z finančního hlediska i velikou starostí. Ve sboru jsou i děti ze sociálně slabých rodin, které jsou velmi nadané. Některé z nich se soutěže z finančních důvodů musely vzdát – jedná dívka má maminku na invalidním vozíku, žije v rodině bez otce a stará se spolu s mladší sestrou ještě o bratra, u něhož se začaly projevovat dědičné dispozice po matce. Sbor je pro ni velkou oporou, pevným zázemím a jednou z mála šancí poznat život z hezčí stránky. Další dvě dvojice sourozenců dvojnásobnou cenu rovněž nezvládají…“ (výňatek z dopisu sbormistryně Hany Vašátkové, která vede Dětský pěvecký sbor Klíček při Základní škole Mikulandská v Praze 1 a která v roce 2001 požádala Nadaci Naše dítě o příspěvek na cestu do Argentiny, kde se měl Klíček jako jediný evropský reprezentant účastnit světového festivalu ve sborovém zpěvu) „Brzy po porodu mi lékaři řekli, že u dvojčat Vítka a Veroniky došlo při předčasném a komplikovaném porodu ke krvácení do mozku a že je pro ně nezbytná reflexní rehabilitace metodou pana prof. Vojty. Později stanovená diagnóza zněla: dětská obrna. S oběma dětmi cvičím čtyřikrát denně již od narození. Dokud byly malé, stačil nám jídelní stůl. Jak ale rostou a přibývají na váze, je cvičení na jídelním stole stále obtížnější a těžko zvladatelné. Protože diagnóza našich dětí předpovídá, že cvičit budeme stále, nutí nás tato svízelná situace přemýšlet o koupi kvalitního rehabilitačního lůžka, které však stojí 26 495 korun. Částku 18 120 korun nám přislíbil okresní úřad, zbývající část však musíme uhradit sami, což pro naši pětičlennou rodinu s jedním platem není snadné…“ (z dopisu Ivany Pavlíčkové ze Stěžer, která požádala Nadaci Naše dítě o příspěvek na pořízení rehabilitačního lůžka v roce 2001) „Cesta dětí z dětského domova do vlastního života, který již postrádá onu výjimečnost nucené pospolitosti, je dlouhá: v počátcích je pro každého jednotlivce obehnaná zdí – jak opravdovou, tak vyrostlou z hořkého osudu. Věříme, že se nám i Vaší pomocí podaří vybarvit tenhle dětskej svět…“ (z dopisu Mgr. Aleše Bureše, ředitele Výchovného ústavu v Býchorech, který v roce 2000 žádal Nadaci Naše dítě o příspěvek na prázdninový pobyt dětí)
Financial donations to individual applicants and children’s homes
English Summary Every year, the Our Child Foundation deals with a number of individual demands for help. The Director of the Foundation is authorised to deal with sums of up to 5,000 CZK with respect to individual demands, and applications for higher donations are discussed by the administrative council 3 times a year. When evaluating applications it is always taken into consideration whether the aim of the request for assistance is to help children that find themselves in danger or in crisis. We also have to make sure that the applications do not come under the jurisdiction of the departments for the social-legal protection of children, which are partilly obliged by law to cover certain costs, for example, contributions for the personal assistants of handicapped children. It goes without saying that children from children’s homes make up part of the group of threatened children and for this reason the Our Child Foundation endeavours to make their situation easier and to help them with financial support, etc. The foundation has provided a number of children’s homes with one-off financial donations, for example, for interest-related activities, sports tournaments, spring camps, holiday residence camps, the furnishing of children’s homes, and the provision of computers or VCRs. Apart from this, the Foundation has also financially supported a display of the artistic activities of the children from children’s homes for several years now. This show is known as “The Most Cherished Concert“ and is organised by the Federation of Children’s Homes in the Czech Republic in cooperation with the Tereza Maxová Foundation and the Our Child Foundation. The Our Child Foundation also provided one-off assistance to parents and children affected by floods in the Hořín in 2002 by giving them 540,000 crowns. Part of this sum was made up of a donation from patron of the Our Child Foundation, a donation made by the Rothel company, and a contribution of the Foundation received from the Karel Gott Fan-club in Germany. In total, the Our Child Foundation managed to provide donations to individual applicants, children’s homes, and people affected by the catastrophic floods in 2002 amounting to 1,344,545 crowns between January 1999 and June 2003.
10
38/39
Vzdělávací a osvětové kampaně „Nadace Naše dítě je tady, aby pomáhala dětem v krizových situacích. Prostřednictvím mediálních kampaní oslovujeme celou veřejnost a upozorňujeme ji na některé nebezpečné skutečnosti ohrožující děti.“ Zuzana Baudyšová na konferenci Dítě a reklama 15. května 2002
Nadace Naše dítě realizovala během uplynulých deseti let řadu mediálních kampaní, jejichž prostřednictvím oslovovala širokou veřejnost a upozorňovala ji na některé negativní jevy, které ohrožují naše děti a mládež. V roce 1997 se konala ve spolupráci s reklamní agenturou Mark BBDO kampaň zaměřená proti fyzickému týrání dětí. Na letácích, v inzerátech a na citylights se objevily čtyři různé motivy poukazující na to, co je to syndrom týraného a zneužívaného dítěte. O čtyři roky později, v roce 2001, připravila Nadace Naše dítě kampaň proti psychickému týrání dětí a mládeže. Jejím prostřednictvím byla veřejnost vybídnuta, aby se zamyslela nad tím, co to je psychické týrání dětí a jaké jsou jeho formy. Šlo o vůbec první kampaň seznamující českou veřejnost s problémem psychického týrání u nás a na její adresu říká ředitelka nadace Ing. Zuzana Baudyšová: „Kampaň se povedla, mám z ní radost a jsem přesvědčená, že pomohla i dětem.“ Byla připravena ve spolupráci s reklamní agenturou DDB a inzeráty s šesti různými motivy se objevily inzertních plochách v pražském metru, v tisku a také na letácích. Kampaň byla zakončena tzv. Desaterem rodičů, které říká: Dítě, které je nadměrně kritizováno, se naučí odsuzovat. Dítě, které je bito, se naučí prát. Dítě, které je vystavováno posměchu, se začne stydět. Dítě, které je ponižováno, ztrácí sebedůvěru. Dítě, které se setkává s tolerancí, se snáze naučí trpělivosti. Dítě, které je chváleno, získá sebedůvěru. Dítě, s nímž se hraje rovná hra, se naučí spravedlnosti. Dítě, které je obklopeno přátelstvím, se naučí laskavosti. Dítě, které prožívá pocit bezpečí, se naučí důvěřovat. Dítě, které je milováno, je schopno lásky. Ve stejném roce v červnu se snažila nadace varovat rodiče proti jejich neadekvátní reakci na vysvědčení formou kampaně „Silná slova slabé známky nezlepší“. Motiv vytvořený ve spolupráci s agenturou Leo Burnett Advertising se objevil na billboardech a apeloval na rodiče, aby netrestali nepřiměřeně své děti za známky, které donesou na vysvědčeních. Koncem roku 2001 vydala Nadace Naše dítě Slabikář dětských práv, který v lednu 2002 zdarma rozeslala po dvaceti kusech do všech základních škol v České republice. Slabikář přibližuje dětem veselými obrázky akademického malíře Jana Brychty jednotlivé články Úmluvy o právech dítěte tak, aby je pochopily i ty nejmenší, jimž je slabikář určen a které se teprve učí číst. Slabikář vyšel v nákladu 100 000 kusů a nadace ho vydala ve spolupráci se společností Johnson & Johnson. Do škol byl rozeslán společně s metodikou PhDr. Lenky Šulové, CSc., z katedry psychologie UK, která se stala pro učitele vodítkem, jak mají se Slabikářem pracovat. Před Vánocemi 2002 se v novinách, časopisech a na citylights objevil inzerát s motivem vánočního stromku, jehož větve znázorňovaly jednotlivé problémy, s nimiž se děti obracejí na Linku bezpečí. Tato kampaň nazvaná „Ne každé dítě má šťastné Vánoce“ vznikla ve spolupráci s reklamní agenturou Ark Thompson a jejím cílem bylo seznámit veřejnost s dětskými problémy. Rok 2003 byl ve znamení kampaně na podporu dětských práv. Inzeráty s obrázky znázorňujícími dětská práva, které vytvořil akademický malíř Jan Brychta, se opakovaně objevovaly v pražském metru, na plakátech a v tisku. Kampaň byla doprovodnou složkou projektu Podpora dětských práv, který měl za úkol zvýšit povědomí o dětských právech u celé veřejnosti a navíc formou odborných seminářů oslovil více než tisíc pedagogů základních škol napříč celou republikou. Jako součást projektu vydala nadace 10 000 brožurek zabývajících se tématy sexuálního zneužívání dětí, týrání dětí, šikanou, rasismem a dětskými právy obecně. První dvě brožurky vyšly ve dvojí verzi – jednak pro rodiče, jednak pro děti, druhé dvě byly určené společně dětem i dospělým, poslední se obracela pouze na dospělé.
10
40/41
Úryvky z letáků o fyzickém a psychickém týrání, rasismu, sexuálním zneužívání a šikaně
Co bychom měli vědět o fyzickém a psychickém týrání dětí? Týrání je opakované a úmyslné ubližování dítěti dospělým. Fyzické týrání zahrnuje strkání, třesení, fackování, bití rukou nebo předměty (vařečkou, páskem atd.), kopání, rány pěstí, pálení, řezání, opaření, škrcení, dušení, kousání, přivazování k něčemu, svazování, nepodávání jídla. Psychické týrání zahrnuje nadávky, vyhrožování, vyčítání, ignorování dítěte, jeho odmítání, násilnou izolaci, nepřiměřené kontroly, nucení k rozhodování ve věcech, kterým plně nerozumí (což pak může vyvolat pocit viny), využívání dítěte ve vlastní prospěch nebo proti druhému rodiči, učení názorům a chování odporujícím zákonům, náhlou separaci od jednoho z rodičů, vystavování starostem o rodiče při domácím násilí probíhajícím mezi rodiči. (úryvek z vydaného letáku)
Rasismus Možná patříš k těm dětem nebo dospívajícím, kteří musejí snášet ubližování jenom proto, že vypadají trošku jinak než většina. Pokud je tomu tak, měl by sis pamatovat tyto zásady: > Hodnota člověka se neměří tím, jak vypadá, ale tím, co dělá. > To, že jsi jiný než ostatní, znamená, že jsi oproti nim výjimečný. > Dej o sobě vědět, ukaž, že jsi stejně dobrý jako ostatní! > Pokud se ti někdo vysmívá či jinak ti ubližuje z důvodu tvé národnosti i nebo původu, ihned to řekni dospělému, kterému důvěřuješ. (úryvek z vydaného letáku)
Co by měly děti vědět o sexuálním zneužívání? Pokusím se ti vysvětlit, co je sexuální zneužívání: Dospělý, kterého většinou dobře znáš, tě bude chtít objímat a líbat způsobem, který tě uvádí do rozpaků. Cítíš, že je to jiná pusa než od maminky na dobrou noc. Také mazlení a vzájemné dotýkání je jiné. Nerozumíš chování dospělého, stydíš se, že ti sahá na místa, na která by sahat neměl. Dospělý ví, že by se tě tímto způsobem dotýkat neměl. Snaží se proto, aby vás nikdo v této situaci neviděl. Říká, že o tom nesmíš nikomu říkat, že je to vaše tajemství. Kupuje si tě pozornostmi a dárky, anebo tě naopak straší a nutí násilím. Pokud s tebou dospělý dělá věci, které v tobě vyvolávají strach nebo stud, neboj se to říci mamince nebo dospělým, kterým důvěřuješ! (úryvek z vydaného letáku)
Šikana Šikana je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašit jiného člověka, případně skupinu lidí. Zahrnuje fyzický útok, jako je například bití nebo poškozování věcí jiného člověka, ale i útok slovní – od nadávek a ponižování až po pomluvy. Existuje i šikana nepřímá: šikanující se chová například tak, jako by druhý neexistoval… (úryvek z vydaného letáku)
Educational and informative campaigns
English Summary The Our Child Foundation has carried out a number of media campaigns in the course of the past ten years with the intent of informing the general public of certain negative phenomena that threaten our children and young people. A campaign took place in 1997 that was directed at the physical maltreatment of children. Four years later in 2001, the Our Child Foundation prepared a campaign against the mental maltreatment of children and young people, and in June of the same year, the Foundation attempted to warn parents against unreasonable reactions to school reports in the “Strong Words Don’t Improve Poor Grades“ campaign. The Our Child Foundation then published the ABC’s Book of Children’s Rights at the end of 2001, and sent twenty copies to all primary schools in the Czech Republic in January 2002. Using the amusing pictures of academic painter Jan Brychta, this children’s book brings children into contact with the individual articles of the Convention on The Rights of the Child in such a way that even the youngest of readers can understand. These children are just learning to read and it is precisely for them that the book is intended. Some 100,000 copies of this children’s book were published by the Foundation in association with Johnson & Johnson. An advertisement appeared in newspapers, magazines, and on neon city signboards just before Christmas 2002 that featured the image of a Christmas tree whose branches depicted the particular problems with which children turn to the Safety Line for Children. The aim of this campaign was to familiarise the general public with children’s problems. In 2003, the Foundation has moved on to campaign for the promotion of children’s rights. Advertisements with pictures that depict children’s rights (designed by academic painter Jan Brychta) have begun appearing on a regular basis on the Prague Metro, on posters, and in the press. The campaign has been accompanied by an element of the Support Children’s Rights project, whose task it is to increase the public’s awareness of children’s rights and to address more than 1,000 educationalists in primary schools throughout the Czech Republic through professional seminars.
10
42/43
První držitelé Ceny dětského bezpečí 2000 s ředitelkou nadace (zleva): prof. PhDr. Zdeněk Matějček, DrSc., Ing. Zuzana Baudyšová, JUDr. Marie Vodičková a prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc.
Cena dětského bezpečí Cenu dětského bezpečí uděluje Nadace Naše dítě osobnostem, které se věnují práci ve prospěch dětí a jejich ochrany a které dosáhly v této oblasti mimořádných výsledků.
Cenu dětského bezpečí udílí Nadace Naše dítě osobnostem, které se profesně věnují ochraně dětí a v této oblasti dosáhly mimořádných výsledků. Poprvé byla Cena dětského bezpečí udělena v roce 2000, kdy ji získali: > prof. PhDr. Zdeněk Matějček, DrSc., dětský psycholog, který uveřejnil více než 200 publikací doma i v zahraničí a je autorem řady monografií a vysokoškolských učebnic o specifických poruchách učení a o psychické deprivaci v dětství; > prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc., primář a vedoucí katedry pediatrie, kde založil výzkumnou laboratoř sociální pediatrie. Je zakladatelem Společnosti sociální pediatrie a Dětského krizového centra v Praze 4, je členem řady mezinárodních společností a publikoval více než 250 prací včetně několika knih; > JUDr. Marie Vodičková, zakladatelka Fondu ohrožených dětí, který má více než 20 mimopražských poboček a tři azylové domy. Fondu se podařilo najít náhradní domov pro téměř 400 dětí včetně dětí handicapovaných a romských. JUDr. Marie Vodičková je velkým obhájcem dětských práv a konstruktivním kritikem platné legislativy týkající se ochrany dětí. O dva roky později byla cena udělována podruhé a tentokrát si ji odnesli: > Mgr. Eva Dvořáková, ředitelka Dětského domova Domino, která od roku 1995 pracuje na projektech Rodinné
bydlení a Ochranné bydlení pro děti s nařízenou ústavní výchovou a která dbá při výchově svých svěřenců na rozvoj individuálního talentu dítěte; > PhDr. Věra Mišurcová, CSc., zakládající členka a od roku 1991 předsedkyně České sekce Defence Children International, jejímž úkolem je uvádět do života Úmluvu o právech dítěte a sledovat její plnění v ČR. Celý svůj profesní život nezištně pracovala pro ochranu dítěte a dětských práv; > PhDr. Marie Formáčková, která v roli šéfredaktorky Vlasty pomáhala zveřejňovat osudy a fotografie opuštěných dětí, pro něž se hledali náhradní rodiče, a témata týkající se ochrany dětí a dětských práv. Všechny tyto osobnosti získali ocenění, která pro Nadaci Naše dítě namalovala bez nároku na honorář Iva Hüttnerová, spolu s cenou vyrobenou a věnovanou společností Bohemian Jewelry. Děkujeme, že pomáháte našim dětem!
10
44/45
Fotoreportáž
PhDr. Marie Formáčková (vpravo) převzala Cenu dětského bezpečí v roce 2002...
... stejně jako Mgr. Eva Dvořáková (vpravo) ...
... a PhDr. Věra Mišurcová, CSc. (vpravo)
The Prize for Child Safety
English Summary The Our Child Foundation awards the Prize for Child Safety to personalities who devote themselves professionally to the protection of children and who have achieved outstanding results in this field. The prize was awarded for the first time in 2000, when it was taken by the doyen of Czech child clinical psychology, Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, DrSc., the founder of social paediatrics in the Czech Republic, Prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrCs, and the Chairwoman of the Fund for Endangered Children, JUDr. Marie Vodičková. The Prize for Child Safety was awarded again two years later, this time to Mgr. Eva Dvořáková, Director of the Domino Children’s Home, PhDr. Věra Mišurcová, CSc., founding member and Chairwoman of the Czech division of Defence for Children International since 1991, and PhDr. Marie Formáčková, who as the editor-in-chief of “Vlasta“ magazine helped publicise the fates and photographs of abandoned children for whom parents were being sought and themes concerning the protection of children and children’s rights.
10
46/47
Projekt Podpora dětských práv „Dítě jako každá lidská bytost má svou hodnotu, důstojnost a základní práva. Vzhledem ke svému tělesnému i duševnímu vývoji, bezbrannosti a zranitelnosti potřebují děti zvláštní péči, pomoc, ochranu, porozumění a lásku.“ (Úmluva o právech dítěte, kterou je Česká republika vázána od 1. ledna 1993)
Dvouletý projekt Nadace Naše dítě, Evropské unie a společnosti Johnson & Johnson „Podpora dětských práv“ byl zahájen v květnu 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o dětských právech v České republice. Ve svém prvním roce, který skončil v dubnu 2003, se projekt zaměřil na zvýšení povědomí o dětských právech mezi dětmi základních škol. Ve druhém roce projektu má být oslovována středoškolská mládež. V rámci projektu byl vydán pracovní sešit pro žáky prvního stupně „Dětská práva – Vím, co smím?“. Tento pracovní sešit navazuje na „Slabikář dětských práv“, který vydala Nadace Naše dítě již koncem roku 2001 a který přibližuje dětem veselými obrázky akademického malíře Jana Brychty některé články Úmluvy o právech dítěte. Pracovní sešit „Dětská práva – Vím, co smím?“ je oproti Slabikáři rozšířen o pracovní stranu ke každému právu. Obsahuje volně ložené listy, na nichž jsou z jedné strany znázorněna dětská práva a na druhé straně děti najdou instrukce, jak mají s listem pracovat. Nadace Naše dítě ho vydala v nákladu 166 000 kusů a byl rozeslán do všech základních škol ČR. Putoval tam společně s 6000 kusy metodiky pro učitele, kterou zpracovala PhDr. Lenka Šulová, CSc., z katedry psychologie Univerzity Karlovy, s 20 000 plakáty o dětských právech a s 20 000 letáky zabývajícími se tématy sexuálního zneužívání dětí, týrání dětí, šikanou, rasismem a dětskými právy obecně. Další součástí projektu Podpora dětských práv byly metodické semináře pro pedagogické pracovníky základních škol. Na jejich pořádání získala Nadace Naše dítě akreditaci od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, takže semináře tvořily součást dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. První semináře se rozeběhly v říjnu 2002 a do dubna 2003 je absolvovalo kolem tisíce pedagogů základních škol ve všech regionech ČR. Celodenní seminář byl rozdělen do tří bloků. V první části se posluchači seznámili s obsahem Úmluvy o právech dítěte, ve druhém bloku hovořili lektoři o uplatňování práv dětí v prevenci sociálně-patologických jevů, kam patří šikana, gamblerství, rasismus či tělesné a psychické týrání; závěrečná část seminářů se zabývala multidisciplinárním přístupem k problematice dětských práv a ochrany dětí. Na semináře pak navázalo dvacet besed se žáky pražských i mimopražských základních škol. V rámci projektu byly vytvořeny také internetové stránky www.detskaprava.cz. Jejich návštěvníci si mohou vybrat mezi stránkami pro děti, dospělé a pedagogy. V druhém roce projektu vznikne ještě část věnovaná dospívající mládeži. Jednotlivé stránky jsou připravovány s ohledem na uživatele, kterým jsou určeny. Děti si mohou např. prohlédnout pracovní sešit „Dětská práva – Vím, co smím?“ nebo zahrát pexeso s obrázky akademického malíře Jana Brychty. Pedagogové využijí stránky k registraci na semináře, seznámí se tu s metodickými pokyny ke Slabikáři či mohou zjistit, v jakých dokumentech zmiňuje dětská práva Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. A všichni zájemci bez rozdílu zde mají k nahlédnutí seznam publikací s touto tematikou, které v ČR již vyšly, včetně informace, kde je možné je zakoupit nebo si je zapůjčit. Obrázek ze slabikáře: Máš právo žít se svými rodiči, žít v rodině
10
48/49
Rozhodující je prevence, ne napravování důsledků chyb, říká koordinátorka projektu EU Jarmila Knight
Jak vůbec vznikla myšlenka spustit projekt na zvyšování povědomí o dětských právech a spojit přitom síly, respektive finanční zdroje s Evropskou unií? Prosazování dětských práv má Nadace Naše dítě zakotveno již ve svém statutu. Když v roce 1997 skládala Česká republika své účty u Výboru OSN pro práva dítěte z toho, jak jsou u nás naplňovány jednotlivé články Úmluvy o právech dítěte, byli jsme kritizováni právě za nízké povědomí o dětských právech. Odtud nebylo daleko k rozhodnutí udělat na tomto poli kus potřebné a užitečné práce. Nadace Naše dítě se pustila za finanční podpory společnosti Johnson & Johnson do přípravy „Slabikáře dětských práv“, který vyšel koncem roku 2001 a děti na základních školách ho dostaly do rukou začátkem příštího roku. Tím započala v České republice systematická osvěta týkající se dětských práv. Ve stejné době vypsala Evropská unie grant nazvaný „Demokracie“, v jehož rámci jsme požádali o finanční krytí projektu na podporu dětských práv.
Jak to v praxi vypadá, když se žádá Evropská unie o přidělení grantu? To je opravdu dost složitý proces. Musíte vypracovat projekt, který sleduje priority, jež jsou předmětem vypsaného grantu, projekt musí splňovat přesně stanovené cíle, musí být rozvržen do určitého časového období a hlavně musí mít dobře vypracovaný rozpočet. Pak projekt pošlete Evropské unii a musíte dlouho čekat, zda vám grant bude, či nebude přidělen. My jsme ho téměř po roce opravdu dostali. V té době již byl „Slabikář dětských práv“ vydán a tak jsme na něj plynule navázali dvouletým projektem, který měl za cíl zvyšovat dětská práva u školáků základních škol, středoškolské a učňovské mládeže a pochopitelně i u celé společnosti.
Jak je to s ochranou dětských práv v zahraničí? Můžeme odtud čerpat nějaké zkušenosti? Ve světě se nyní razí nový trend, kde prioritou v oblasti ochrany dětí je prevence. To znamená, že dětská práva by měly znát nejen děti, ale měli by je znát i dospělí, aby ani z jejich strany nedocházelo k porušování dětských práv. Je-li tento krok bezpečně zvládnut, nemusí docházet – alespoň ne v tak časté míře jako dříve – k nutnosti napravovat důsledky porušování dětských práv. A na napravování již udělaných chyb byl zaměřen celý předchozí systém ochrany práv dítěte jak v zahraničí, tak i u nás. My se nyní snažíme jít také cestou prevence a projekt na podporu dětských práv je toho konkrétním důkazem. Stejně jako v zahraničí i my si uvědomujeme, že nejúčinnější bariérou porušování dětských práv je funkční rodina. Udržení prvotní rodiny je prioritou, aby se následně nemusely napravovat chybné kroky, které vyplývají z rozbití rodiny či z umístění dítěte do ústavní péče.
Vedle projektu Podpora dětských práv spolupracujete s Evropskou unií ještě na dalším projektu nazvaném „Práva dětí v soudním řízení“. Počítáte s tím, že po vstupu České republiky do Evropské unie výrazně vzroste i počet projektů s finanční podporou EU? Pokud ano, máte už nějaké konkrétní plány? Nyní bychom v prvé řadě chtěli pokračovat v obou zmíněných projektech, které již byly s Evropskou unií započaty. Nejde ale jen o dětská práva jako taková, ale také o proškolování všech pracovníků, kteří se nějakým způsobem podílejí na péči o děti, ať to jsou učitelé, sociální pracovníci nebo Policie ČR. Mojí vizí do budoucnosti je vytvoření školicího střediska ochrany dětí, kde bychom pokračovali v prevenci, to znamená ve vzdělávacích programech určených pro všechny, kdo se starají o děti a dostávají se s nimi do kontaktu.
The Children's Rights Support Project
English Summary This two-year project of the Our Child Foundation, the European Union and the Johnson & Johnson Company, “Support of Children's Rights,“ was launched in May of 2002. Its goal is to increase the awareness of children's rights in the Czech Republic. In its first year, which ended in April of 2003, the project focused on increasing awareness of children's rights among primary school children. In the second year of the project, young people in secondary schools are being addressed. Within the framework of the project, a workbook for primary school students entitled “Children's Rights – Do I know, what I am allowed?“ which built upon the ABC’s Book of Children’s Rights published by the Our Child Foundation at the end of 2001, was published. The workbook contains enclosed loose pages, which on one side illustrate children's rights and on the other children can find instructions about how to work with the page. It was published with a print run of 166,000 copies and the Our Child Foundation sent it to all primary schools in the Czech Republic free of charge. Another part of the Children's Rights Support Project were methodological seminars for primary school teachers, which were held in all regions of the Czech Republic and at which around 1,000 teachers were trained. Twenty workshops with primary school children from Prague and outside of Prague then built upon the seminars. Within the scope of the project, an Internet web site was also created www.detskaprava.cz.
10
50/51
Uvnitř jednací síně
Ukázka z publikace Průvodce dětského svědka
Projekt Práva dětí v soudním řízení „Při kontaktu dítěte, které se ocitlo v roli dětského svědka, s pracovníky českých soudů, sociálních služeb, policie apod. může docházet k porušování dětských práv, která v řadě případů dokonce nejsou známa ani autoritám, jež s dítětem přicházejí do styku. Tato neznalost může způsobovat sekundární viktimizaci dítěte během policejního vyšetřování či soudního řízení.“ (úryvek ze zadání projektu)
Projekt „Práva dětí v soudním řízení“ byl jednoletým projektem (od srpna 2002 do července 2003), který vznikl ve spolupráci s Evropskou unií a jehož koordinátorkou byla paní Jarmila Knight. Projekt byl zaměřen na vážný a dlouhodobý problém, který vzniká v průběhu kontaktu dítěte coby dětského svědka s autoritami z oblasti českých soudů, sociálních služeb, policie apod. Může při něm docházet k porušování dětských práv, která v řadě případů dokonce nejsou známa ani autoritám (sociálním pracovníkům, policejním vyšetřovatelům a dalším), jež s dítětem přicházejí do styku. Tato neznalost může způsobovat sekundární viktimizaci dítěte během policejního vyšetřování či soudního řízení. Cílem projektu bylo zmapovat procedury probíhající u českých soudů, sociálních služeb a policie, identifikovat oblasti, kde se dítě může stát obětí sekundární viktimizace, a zpracovat zprávu adresovanou příslušným autoritám, v níž budou navrženy opravné prostředky a připomínky k současným procedurám. Dalším úkolem projektu bylo vydat složku tří publikací nazvanou „Průvodce dětského svědka v trestním řízení“, ve kterém jsou přiměřeným způsobem popsány procedury, jimiž může dítě procházet. První z publikací má název „Připrav se na roli svědka“ a je určená dětem ve věku 5 – 9 let, druhá nazvaná „Řekni mi více o policii a o soudu“ je pro děti od 10 do 15 let, třetí publikace „Vaše dítě jde svědčit“ se obrací na rodiče dětských svědků a na osoby zodpovědné za výchovu dítěte. Součástí souboru je také arch samolepek, na kterém jsou znázorněni lidé přítomní v soudní síni a které si dítě může nalepit na příslušná místa v publikaci. Soubor brožur vydaný v nákladu 500 kusů byl inspirovaný anglickým sborníkem „Child Witness Pack“ s tím, že česká verze byla přizpůsobena českým podmínkám a doplněna o část týkající se výslechu dětského svědka na policii. Výtisky byly rozeslány na oddělení státní správy, magistráty, soudy, policejní oddělení, dětské domovy a další instituce. V elektronické podobě jsou všechny tři vydané brožury k dispozici na internetových stránkách: www.detskaprava.cz. Součástí složky byl také dotazník, jehož cílem bylo zjistit ohlas na publikace a návrhy profesionálů z různých oborů na potřebné změny české legislativy. Na základě odpovědí a komentářů byla zpracována závěrečná zpráva projektu s doporučením změn, které by bylo vhodné v této oblasti realizovat.
10
52/53
Ukázky z publikace „Průvodce dětského svědka v trestním řízení“
The Rights of Children in Court Proceedings project
English Summary The project entitled the “Rights of Children in Court Proceedings“ was aimed at a serious and long-standing problem that arises during a child witness’ contact with the authorities in the guise of the Czech courts, social services, police, and so on. A breach of children’s rights can sometimes occur under these circumstances and these rights are often unknown to the authorities with which the children come into contact (social workers, police investigators, and others). This lack of knowledge can lead to indirect victimisation of the child during police investigations or court proceedings. The aim of the project was to map out the procedures that operate in Czech courts, social services, and the police, to identify the areas in which a child can become the victim of indirect victimisation, and to compile a report addressed to the relevant authorities. This report included proposed corrective action and comments regarding the procedures in operation at that time. Another aim of the project was to issue a publication package entitled “Guide to the Child Witness in Criminal Proceedings“, in which the procedures that the child is to undergo are adequately described. The first publication is intended for children in the 5 – 9-year old bracket, the second for 10 – 15-year olds, and the third addresses the parents of child witnesses and the people responsible for the education of children. Five hundred copies of the set were published and the individual publications were sent out to the departments of public administration, municipal authorities, the courts, police departments, children’s homes, and other institutions. All three of the brochures that were published are available in electronic format by going to www.detskaprava.cz.
10
54/55
Setkání se sponzory, partnery a přáteli Nadace Naše dítě na britské ambasádě
Společenské aktivity „Naše práce a pomoc dětem závisí na tom, jak se nám podaří získat finanční prostředky od sponzorů. Proto jsme jim velmi vděčni a hledáme vhodné způsoby, jak jim poděkovat. Jedním z nich jsou společenské akce, během nichž se jednou, dvakrát do roka s našimi partnery, přispěvateli a příznivci setkáváme, máme příležitost připravit jim příjemné odpoledne či podvečer, pohovořit s nimi a říci jim ono kouzelné a zasloužené slovíčko: Děkujeme.“ Zuzana Baudyšová
Představitelé Nadace Naše dítě a Linky bezpečí se jednou či dvakrát do roka setkávají se svými sponzory a partnery. Jednu z těchto příležitostí představují podzimní setkání, na nichž si společně připomínají založení Nadace Naše dítě k 1. říjnu 1993 a vznik Linky bezpečí k 1. září 1994. Tato „narozeninová“ setkání se konala na různých místech – například v hotelu Holiday Inn Prague, v hotelu Jalta Praha či v Top hotelu. Svým způsobem výjimečné bylo setkání v prostorách Státní opery Praha v roce 2001, kde byl pro přítomné připraven koncert hvězd. Během těchto večerů dostává Nadace Naše dítě a Linka bezpečí od některých sponzorů šeky s finančními dary, jiní sponzoři podporují tyto akce věcnými dary – květinářství Klimešových, cukrárna Marcipánka manželů Semeckých a jiní. Umělci zde vystupují bez nároku na honorář. Také jarní setkání se sponzory a partnery Nadace Naše dítě a Linky bezpečí na britské ambasádě se postupem let stalo tradicí. Hostitelkou večera byla v posledních dvou letech britská velvyslankyně Anne Pringle, která tímto způsobem vyjadřuje svou podporu aktivitám nadace a Linky bezpečí a má velký osobní podíl na milé atmosféře, která tato odpolední setkání provází. Mezi další příjemná nadační setkání patřily i zahradní slavnosti v Ledeburských zahradách pod Pražským hradem v letech 2000 a 2001. Následující stránka se vám pokusí některá z těchto setkání alespoň zprostředkovaně fotografiemi přiblížit.
Zahradní slavnosti v Ledeburských zahradách v letech 2000 a 2001 patřily mezi jedinečná setkání
10
56/57
Fotoreportáž
Mezosoprán Dagmar Peckové rozezněl Ledeburské zahrady během letního setkání sponzorů a přátel Nadace Naše dítě (paní Dagmar Pecková vystoupila stejně jako ostatní umělci bez nároku na honorář)
Zlatý slavík Karel Gott podpořil Nadaci Naše dítě nejenom zpěvem, ale i prostřednictvím svého německého fanklubu, který věnoval 40 000 korun rodinám postiženým povodněmi v létě 2002
Paní Helena Vondráčková věrně doprovází a podporuje Nadaci Naše dítě jako její patronka už dlouhou řadu let
Social activities
English Summary The representatives of the Our Child Foundation and the Safety Line for Children meet up with sponsors and partners once or twice a year. One of these occasions is the autumn meeting, at which they jointly remember the setting up of the Our Child Foundation on October 1st 1993 and the establishment of the Safety Line for Children on September 1st 1994. This “birthday“ meeting has been held in a variety of places until now, for example the Holiday Inn in Prague, the Hotel Jalta in Prague, and the Top Hotel. The meeting in the surroundings of the State Opera House in Prague in 2001 was also exceptional in its own way and featured a concert for those who attended. The spring meeting with the sponsors and partners of the Our Child Foundation and the Safety Line for Children at the British Embassy has become something of a tradition in the course of time. The host of the event is the British Ambassador (from 2002, Mrs. Anne Pringle), who uses this occasion to express her support for the activities of the Foundation and the Safety Line and who plays a major part in creating the pleasant atmosphere that accompanies this afternoon meeting. The garden parties held in the Ledeburský gardens beneath Prague Castle in 2000 and 2001 were also extremely pleasant gatherings.
10
58/59
Návštěva britské velvyslankyně paní Anne Pringle na Lince bezpečí a v Nadaci Naše dítě v dubnu 2002
Mezinárodní aktivity „V zemích EU můžeme obdivovat, s jakým akcentem přistupují k ochraně dětí, i to, jak vysokou prioritu přiřazují problematice ochrany dětí. S trochou závisti musíme hledět i na to, jak je tam vyřešena spolupráce mezi státními a nestátními neziskovými organizacemi, kdy je mezi nimi nastolen opravdu rovnoprávný vztah a jde o skutečné partnerství při ochraně dítěte.“ Zuzana Baudyšová
Nadace Naše dítě spolupracovala od samého počátku své činnosti se zahraničními organizacemi, které se zabývají ochranou dětí. První institucí, která byla nadací kontaktována, byla britská ChildLine. Tato renomovaná organizace byla velice vstřícná a poskytla Nadaci Naše dítě řadu informací a potřebné know-how krizové telefonní intervence. Rovněž prestižní britská organizace na ochranu dětí NSPCC (National Sociaty for the Prevention of Cruelty to Childern) byla nadaci velkou inspirací a oporou při hledání správného systému ochrany dětí. Britští odborníci NSPCC byli i lektory semináře o ochraně dětí nazvaného „Pracujeme společně“, který byl určen pracovníkům státních a neziskových organizací a uskutečnil se pod záštitou a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 1996. Na druhé straně tato organizace s dlouholetou tradicí v ochraně dětí ocenila aktivity Nadace Naše dítě. Ředitelka nadace paní Ing. Zuzana Baudyšová se spolu s místopředsedkyní správní rady paní Jarmilou Knight staly čestnými členkami této prestižní organizace jako výraz uznání jejich práce. Diplom čestného člena převzaly na výročním zasedání NSPCC v červnu 1995. Dalším inspirativním mezníkem pro činnost Nadace Naše dítě bylo pozvání ředitelky nadace na konferenci organizovanou WFCW (World Forum Child Wefware) v Sydney v srpnu 2000. Ing. Zuzana Baudyšová zde na mezinárodním poli prezentovala činnost nadace, zároveň však vyslechla i velice inspirativní vystoupení představitelky americké instituce, která hovořila o výuce k dětským právům. Tím byl položen základní kámen k rozhodnutí sestavit a vydat Slabikář dětských práv v České republice, který se stal základem výuky této, do té doby příliš nerozšířené tematiky, učící děti mimo jiné také toleranci. V roce 2001 byla Ing. Zuzana Baudyšová zvolena členkou představenstva Evropské Federace pro pohřešované a komerčně zneužívané děti v Bruselu. Cílem této federace je mezinárodní spolupráce na pomoc pohřešovaným a komerčně zneužívaným dětem. Po skončení funkčního období, v květnu 2003, byla opět nominována a poté zvolena za členku představenstva této federace na další dva roky. V říjnu 2002 se Ing. Zuzana Baudyšová a Jarmila Knight zúčastnily výročního zasedání NSPCC v Londýně, kde se seznámily s novými projekty této instituce a s novými směry koncepce ochrany dětí ve Velké Británii. Navštívily zde také pracoviště Missing Persons Helpline, jehož důležitým článkem je celostátní bezplatná linka pro pohřešované děti a mládež „Message Home“. Zde získaly základní informace o službách této linky pro pohřešované děti a mládež, jejíž zavedení v České republice plánuje Nadace Naše dítě na konec roku 2003.
Zuzana Baudyšová (v druhé řadě vpravo) spolu se zástupci Národní linky pro pohřešované osoby ve Velké Británii a se zástupci European Federation for Missing and Sexualty Exploited Children na setkání v Londýně v říjnu 2002
10
60/61
Na zemích EU je obdivuhodné, jakou prioritu přiřazují ochraně dětí, říká Zuzana Baudyšová
Pokud byste měla jmenovat, v čem spatřujete hlavní přínosy mezinárodní spolupráce, co byste uvedla? Předávání informací a zkušeností nejen na poli ochrany dětí, ale obecně, má svoji neocenitelnou roli. My jsme měli navíc to štěstí, že jsme se jak ze strany britské ChildLine, tak i National Society for the Prevention of Cruelty to Childern a dalších zahraničních partnerů setkali vždy s velkou otevřeností a nezištností, se kterou nám poskytli svoje know-how, například při krizové telefonické intervenci, fundraisingu či public relations. Jako druhý přínos bych uvedla inspiraci, kterou na těchto setkání získávám a díky níž se pak i u nás mohly rozeběhnout takové projekty, jako bylo zvyšování povědomí o dětských právech či v současné době dokončovaný projekt Linky pro pohřešované děti. Schopnost citlivě vnímat náměty, které jinde realizují, a přizpůsobit je našim podmínkám je také potřebná. Kdybych například v Sydney v srpnu 2002 neměla možnost slyšet hovořit americkou zástupkyni o výuce dětských práv, pravděpodobně by u nás nevznikl Slabikář dětských práv. A do třetice – setkávání s lidmi stejně zapálenými a nabitými energií mi pochopitelně dodává novou sílu táhnout káru dětských bolístek stále dál.
Z titulu své funkce ředitelky Nadace Naše dítě se jistě setkáváte i s řadou zahraničních celebrit, které přijely do České republiky a měli zájem o problematiku ochrany dětí… Ano, to mohu potvrdit. V průběhu uplynulých deseti let přivítala Nadace Naše dítě řadu významných zahraničních hostů, kteří projevili zájem o projekty nadace. Mezi nimi mohu uvést ženy některých diplomatů, které se setkaly v prostorách Nadace Naše dítě, návštěvu velvyslankyň působících v České republice, ale i manželek prezidentů a premiérů. Velmi ráda například vzpomínám na návštěvu velvyslankyně Velké Británie paní Anne Pringle, která si v dubnu 2002 přišla prohlédnout prostory Linky bezpečí. Projevila přitom výrazný zájem o činnost této celostátní linky a o ochranu dětí u nás. Její zájem nebyl předstíraný, o čemž svědčí například fakt, že již dvakrát nám umožnila setkání s našimi sponzory a partnery přímo v prostorách britské ambasády. Naše partnerství má příchuť přátelství a to je velmi příjemné.
Vaše práce na poli ochrany dětí byla oceněna prestižní britskou organizací na ochranu dětí NSPCC (National Sociaty for the Prevention of Cruelty to Childern), která vás spolu s paní Jarmilou Knight zvolila za čestné členky představenstva této organizace. Jmenovací dekret jste přebírala z rukou anglické princezny Margarety. Jaký to byl pocit? V Anglii má práce v oblasti dobročinných organizací velký respekt, což se zdaleka nedá srovnat se situací u nás. A pokud vás tato práce přivede k tomu, že vám pogratuluje anglická princezna a podáte si ruku, je to jedinečná chvíle. Pocit to byl určitě krásný, zároveň ale i svazující.
Čemu dalšímu – vedle respektu k dobročinným organizacím – bychom se podle vás mohli od zahraničních států přiučit? V zemích EU můžeme obdivovat, s jakým akcentem přistupují k ochraně dětí, i to, jak vysokou prioritu přiřazují problematice ochrany dětí. S trochou závisti musíme hledět i na to, jak je tam vyřešena spolupráce mezi státními a nestátními neziskovými organizacemi, kdy je mezi nimi nastolen opravdu rovnoprávný vztah a jde o skutečné „partnerství“ při ochraně dětí.
International activities
English Summary The Our Child Foundation has cooperated with foreign organisations that are engaged in the protection of children since its operations began. The first institution to be contacted by the foundation was the British ChildLine and another prestigious British organisation, the NSPCC (National Society for the Prevention of Cruelty to Children), offered the foundation immense inspiration and support when it was finding its feet in the sphere of the protection of children. British experts at the NSPCC were also the lecturers in seminars on child protection entitled “We’re Working Together“ that were intended for the employees of state and non-profit making organisations and which were held under the patronage of and in cooperation with the Ministry of Work and Social Affairs in 1996. The Director of the Our Child Foundation, Mrs. Zuzana Baudyšová, and Vice-Chairwoman of the Board, Mrs. Jarmila Knight, became honorary members of this prestigious organisation as a statement of recognition of their work. In 2001, Zuzana Baudyšová was elected Member of the Board of the European Federation for Missing and Commercially-Abused Children in Brussels. The aim of this Federation is international cooperation in assisting missing and commercially-abused children. In October 2002, Zuzana Baudyšová and Jarmila Knight attended the annual convention of the NSPCC in London, where they became acquainted with this institution’s new projects and with new concepts for protecting children in Great Britain. Here they also visited the Missing Persons Helpline, a vital part of which consists of a free nationwide line for missing children and young people known as “Message Home“. It was also here that they obtained fundamental information about the services of this particular line for missing children and young people, which the Our Child Foundation plans to introduce in the Czech Republic at the end of 2003.
10
62/63
Poděkování sponzorům Za deset let činnosti získala Nadace Naše dítě od firemních sponzorů a jednotlivců finanční prostředky převyšující částku 125 milionů korun. Dalších 25 milionů korun získala Nadace Naše dítě společně se Sdružením Linka bezpečí dětí a mládeže jako účelové prostředky od jednotlivých ministerstev, Magistrátu hlavního města Prahy či jako granty na jednotlivé projekty.
Nadace Naše dítě financuje své aktivity konané ve prospěch dětí, které se ocitnou ve složité životní situaci, především ze sponzorských příspěvků. Přibližně dvě třetiny těchto příspěvků pocházejí v posledních letech od společností, z nichž mnohé jsou partnery nadace již řadu let a vystupují v roli jejích generálních či hlavních sponzorů. Za pozornost ale stojí i třetina příspěvků, které nadace pravidelně získává od stovek anonymních dárců. Objemy těchto prostředků shromážděných Nadací Naše dítě přesáhly v uplynulých deseti letech částku 125 milionů korun. K nim by se mělo připočítat více než 25 mil. korun, které získaly Nadace Naše dítě a Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže v podobě darů z Magistrátu hlavního města Prahy, ze státního rozpočtu či v podobě grantů na jednotlivé projekty. Jistě bude zajímavé také zmínit, že takto značný objem prostředků, jejichž získání představovalo ohromný kus každodenní mravenčí práce, se podařilo shromáždit týmu pracovníků nadace tvořenému čtyřmi – pěti lidmi. I jim, stejně jako všem dárcům a podporovatelům nadace, patří velké poděkování. Forma příspěvků bývá různorodá – někteří sponzoři věnují Nadaci Naše dítě přímo finanční částku, jiní pořádají sbírky (Poštovní spořitelna, Citroen) ¨ či různé akce, jejichž výtěžek pak poukazují na konto Nadace Naše dítě (ČSA, Volvo, British Airways). Mezi našimi sponzory je i řada těch, kteří podporují nadaci věcnými dary (počítače, kopírka, ledničky) anebo svými výrobky (Fujitsu Siemens Computers, Bohemia Sekt, Karlovarské minerální vody, Cukrárna Marcipánka či Květinářství Klimešových). Mnohým sponzorům (BigBoard, Ark Thompson, Fabrika DDB) včetně médií vděčíme za to, že jsme mohli zrealizovat různé osvětové, vzdělávací či imageové kampaně, a to buď zcela bezplatně, anebo při minimálních nákladech.
Příspěvky od organizací
Celkem
10 000 5 000
7 739
15 000
6 399
22 948
15 729
20 000
12 061
25 000
15 431
30 000
18 342
Příspěvky od soukromých osob
23 877
tis. Kč 35 000
2 698
Objem sponzorských darů získaných Nadací Naše dítě v letech 1993 – 2002
0 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
10
64/65
Příklady akcí pořádaných našimi partnery ve prospěch Nadace Naše dítě
> ČSA dětem Tým palubních průvodčích na palubách letadel této společnosti upozorňuje již několik let cestující na možnost věnovat mince či bankovky, které jim z cesty zbyly, Nadaci Naše dítě. Cestující vkládají valuty do obálek, které pak tým palubních průvodčích předává nadaci. ČSOB se zapojuje do této sbírky tím, že bezplatně všechny mince a bankovky přepočítá a konvertuje na české koruny, které pak připisuje na účet Nadace Naše dítě. > Volvo dětem Společnost Volvo Auto Czech přispívá Nadaci Naše dítě již několik let částkou 500 korun z každého prodaného vozu Volvo v České republice. > Prodej klaunských nosů Kampaň Den červených nosů uspořádala britská letecká společnost British Airways ve prospěch Nadace Naše dítě opakovaně v letech 1998 a 1999. Každý, kdo si koupil klaunský nos, vyjadřoval tím svůj nesouhlas s tím, aby bylo dětem ubližováno. Pokračováním této kampaně byl prodej klaunských nosů v červnu 2003 u prodejen Sparu po celé České republice, kde ve spolupráci s tímto obchodním řetezcem probíhala dětská odpoledne. > Vánoční sbírka Poštovní spořitelny Poštovní spořitelna, která je součástí ČSOB, spolupracuje s Nadací Naše dítě již dlouhou řadu let. Při rozesílání výpisů z účtů koncem každého roku umožňuje nadaci oslovit klienty Poštovní spořitelny a uspořádat mezi nimi celostátní vánoční sbírku. > Veřejná sbírka na premiéře filmu Harry Potter II Na premiéře filmu Harry Potter II v prosinci 2002 v Praze uspořádala společnost Volvo finanční sbírku pod záštitou jejího ředitele Desmonda Mullena s chotí, jejíž výtěžek pak putoval na konto nadace.
Květinářství Klimešových (pan Klimeš s partnerkou vlevo) podporuje Nadaci Naše dítě již dlouhou řadu let
Ing. Milan Koza ze společnosti Volvo předává finanční dar ředitelce nadace Zuzaně Baudyšové
Generální ředitel společnosti Český cement Luděk Bogdan s šekem pro Nadaci Naše dítě
K podpoře prodeje klaunských nosů se připojila i paní Sisa Sklovská (vlevo) a paní Eva Špačková (uprostřed)
Přehled sponzorů
Sponzoři, kteří poskytli nadaci opakovaně věcný dar či částku převyšující 100 000 korun AAA – AUTO Praha spol. s r. o. AB AUTO Brno, spol. s r. o. Abbott Laboratories, s.r.o. ABN AMRO Bank N. V. AGENTURA HELAS, s.r.o. ALBI v.o.s. Allianz pojištovna, a. s. Allied Domecq s. r. o. Allphoto images ALWIL Trade, spol. s r. o. Andersen Consulting Anglian Water Europe, s.r.o. Anthea, s.r.o. Ark Thompson, a.s. ART PRODUCTION K./2, spol. s r.o. Arthur Andersen Česká republika k. s. AstraZeneca Czech Republic s.r.o. Ateliér Spektrum Auto Adam a.s. AUTO HASE spol. s r.o. Autocentrum Bohnice, a.s. AV MEDIA, s.r.o. AVON Cosmetics, spol. s r.o. B.I.G. Prague s.r.o. BARTH – media, a.s. BARUM Continental spol. s r.o. berolina CZ s.r.o. BigMedia spol. s r.o. Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost Bohemian Jewelry spol. s r. o. Bonton a. s. Botanicus spol. s r.o. BP ČR, s.r.o. BRAMAC střešní systémy spol. s r.o. Bristol-Myers Squibb spol. s r.o. BRITISH AIRWAYS Plc. British Council CAC LEASING, a.s. CCS Česká společnost pro platební karty a.s. Centrum Českého videa, a. s. Centrum Praha – Štěrboholy a.s. Citibank a.s. ¨ ČESKÁ REPUBLIKA s. r. o. CITROEN Comfor, s. r. o. COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Cosmopolitan Cosmetics s.r.o. Cukrárna Marcipánka Česká spořitelna, a. s. České aerolinie a. s.
Českomoravský cement, a. s., nástupnická společnost Československá obchodní banka, a. s. ČESKÝ TELECOM, a. s. ČSOB, a. s. divize Poštovní spořitelna ČTK repro, a.s. DEKOM SYSTEM, s.r.o. Dr. Trapl & Partners DURABO spol. s r.o. eBanka, a.s. Ernst & Young ČR s. r. o. Ethno, spol. s r.o. Eurest, spol. s r.o. EUROPAPIER – BOHEMIA, spol. s r. o. Eurotel Praha, spol. s r. o. Fabrika DDB, a. s. FAnn a. s. FORD MOTOR COMPANY, s. r. o. Fujitsu Siemens Computers s.r.o. Generali Pojišťovna a.s. Global Express, a.s. HEWLETT-PACKARD s. r. o. Holiday Inn Prague Hotel Jalta Praha, a.s. INPRESS a.s. JABLONEX, akciová společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a.s. JCDecaux, Městský mobiliář, s.r.o. JITEX Písek a.s. Johnson & Johnson, s. r. o. Karlovarské minerální vody, a. s. Karlovarský porcelán a.s. Kooperativa, Pojišťovna, a.s. KOTVA, a. s. LANIKO Praha s. r. o. Léčiva a. s. LEGO Trading s.r.o. Lexel – Electric a. s. LINDE TECHNOPLYN a.s. MACEK COACH SERVICE s.r.o. MAJOR OAK CZ, spol. s r.o. M E D I A T E L, spol. s r.o. Mezinárodní bazar – IWC MICROSOFT s.r.o. Móda plus, s. r. o. MOSER, akciová společnost Nestlé Čokoládovny, a. s. NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. Nokia Telecommunications s. r. o. Obecní dům
Océ – Česká republika, s.r.o. OCT International s.r.o. OP TIGER, spol. s r.o. PALÁC KNIH LUXOR PAPIRIUS s.r.o. PEPSI-COLA CR, s. r. o. Philip Morris ČR a.s. Philips Česká republika s.r.o. Pražská energetika, a.s. Pražská plynárenská, a.s. Pražská teplárenská a.s. Pražské pivovary, a.s. Procter & Gamble – Rakona, s.r.o. Překladatelský servis skřivánek, s.r.o. REDA s.r.o. RENCAR a.s. Rodinné květinářství Klimešových Royal Netherlands Embassy SAZKA, a.s. Severočeské doly a.s. Shell Czech Republic a.s. Schönwälder – Harmonie, s.r.o. SCHUSS PRAHA spol. s r.o. Siemens komunikační systémy s. r. o. Siemens s.r.o. Skřivánek – překladatelské služby, s.r.o. Software602 a.s. Sokolovská uhelná, a. s. SONY Czech, spol. s r.o. SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. Spořitelní investiční společnost, a. s. SPX-CAR s.r.o. Stavby silnic a železnic, a.s. Středočeská energetická a.s. Středočeská plynárenská, a. s. Sven Car, s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. ŠkoFIN s.r.o. TELE DATA SYSTEM, spol. s r.o. Tesco Stores ČR a.s. TCHIBO PRAHA Cafe service k.s. Transgas, a.s. UNITEC CS a.s. Venkow Records, a.s. Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky Volvo Auto Czech s.r.o. Weinhold Legal, v.o.s. Whirlpool ČR, spol. s r.o. XEROX CzECH REPUBLIC, s.r.o.
10
66/67
Sdělovací prostředky Televize Prima Česká televize Televize NOVA Český rozhlas Rádio Frekvence 1 Blesk Česká tisková kancelář Děti a my DONNA ELLE EXTRA ELIXÍR Haló noviny Hospodářské noviny Lidové noviny Magazín Dáma Maminka Marianne Metro Česká republika Mladá fronta Dnes Mladý svět Moderní byt Naše rodina Podnikatel Praktická žena Právo Překvapení RING Rodiče Rodičovství Rodina a škola Rytmus života Říše divů STORY Strategie Svět ženy Šťastný Jim TINA Týden Týdeník Květy Týdeník TELEVIZE Učitelské noviny Večerník Praha Vlasta XANTYPA Zdraví Zdravotnické noviny Zemské noviny
Sponzoři – osobnosti Absolonová Monika Bachmanová Katarína Bajer Patrik Bašný Zdeněk MUDr. Benešová Libuše PhDr. Bílá Lucie Bilynská Kvita Born Adolf Čechomor Čenský Jan Čermák Kamil DD Domino Dejdar Martin Dvorský Jaroslav Dvořák Daniel Eben Marek Fiala Karel Fric Zbyněk Gott Karel Gross Stanislav JUDr. Hájek Jiří Ing. Hála Josef Hein Milan Herčíková Hana Horký Petr Mgr. Houdová Helena Hudba Hradní stráže Hůlka Daniel – patron Linky bezpečí Hüttnerová Iva Chadima Ivan Jandová Zora a Merta Zdeněk Janeček Marek A. Jiskra Jan Knight Jarmila Koranteng Reynolds Korn Jiří Krekule Petr MUDr. Kubelíkovo trio Kubišová Marta Kučerová Jarmila Langer Richard Lažanský Ing. Jiří Lembas Jan Ing.. Litoš Jakub Lukavský Radovan Machálková Leona Malásek Petr manželé Bártovi manželé Brychtovi
manželé Eva a Ladislav Špačkovi Margita Štefan Marx David MUDr. Mejdrová Hana PhDr. Motejl Otakar JUDr. Muk Petr Norisová Zuzana Oharková Libuše Pecková Dagmar Ptáčková Marta Ing. Rak Štěpán Retková Marie rodina Tomanova Sedláček Alexandr Sidovský Janis Skalický Ivo JUDr. Sklovska Sisa Slezáková Barbora Sluková Daniela Ing. Smitková Lucie soubor Lučinka Suk Josef Sulženko Jiří Svěcený Jaroslav Svobodová Ivana Šaroun Jaroslav Šetlík Jadran Šicho Robert Šimek Miloslav Šípek Bořek Šporcl Pavel Švejnohová Hana Urbanová Eva Vlček Milan Vojtko Marián Vonášek Václav Vondráčková Helena – patronka Nadace Naše dítě Vránová Alena Výborný Miloslav JUDr. Wagenhofer Hana Wetlinská Anna Zamastil Kristine Zapletal Miloslav Zoubek Olbram Žbirka Miroslav
ČESKÝ TELECOM je moderní, přátelskou a především komunikující společností, která se aktivně hlásí ke spoluúčasti na celospolečenském a sociálním dění, včetně sponzorské podpory humanitárních a charitativních projektů. Jedním z takových projektů je již devět let zdárně pokračující partnerství s Linkou bezpečí. Jsme rádi, že formou naší spolupráce umožňujeme naplnit smysl také naší vlastní činnosti: spolufinancováním linky 800 1 55555 se mohou k odborníkům kdykoli dovolat, komunikovat a sdělit jim své problémy všechny potřebné děti. Aktivity Linky bezpečí však už dávno přesahují rámec pouhého naslouchání problémům dětí. Linka bezpečí dnes mj. apeluje na rodiče, napomáhá prosazovat práva dětí a jejich ochranu v celé společnosti. Proto považujeme Linku bezpečí za významnou instituci a vážíme si rozsáhlých aktivit Nadace Naše dítě ve prospěch nejvíce bezbranných členů naší společnosti, k nimž se ČESKÝ TELECOM mohl připojit. Ing. Ondřej Felix, CSc. předseda dozorčí rady správy společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s.
An acknowledgement of sponsors
English Summary The Our Child Foundation finances its own activities in the sphere of helping children that find themselves in difficult life situations mainly through the contributions of our sponsors. In recent years, approximately two-thirds of these donations have come from companies that have been partners of the Our Child Foundation for a number of years and that have taken on the role of its general or main sponsors. However, we should not forget the other third of donations that the Foundation regularly receives from hundreds of anonymous contributors. The volume of resources gathered by the Our Child Foundation and the Safety Line for Children Association in the course of the past ten years exceeds 150 million crowns. It is undoubtedly worthy of note to mention that the foundation’s team of four or five people has managed to amass this considerable volume of resources on its own, which represents a huge amount of everyday work. We owe a huge debt of gratitude to these people, as well as to all sponsors, partners, supporters, and anonymous contributors. The forms of the donations made are also quite diverse, in that some sponsors donate a sum of money to the Our Child Foundation, whilst others set up collections (Post Office Savings Bank, Citroen) or organise a variety of events whose proceeds are then transferred to the Our Child Foundation account (Czech Airlines, Volvo, British Airways). There are also a number of sponsors who offer their support by donating items such as computers, photocopiers, and refrigerators, or indeed their own products (Fujitsu Siemens Computers, Bohemia Sekt, Karlovy Vary Mineral Waters, the Cukrárna Marcipánka confectioners, and the Klimeš florists).
10
68/69
Organizační struktura a kontakty Motto Nadace Naše dítě:
Lásku a bezpečí všem dětem
Poděkování pracovnímu týmu Za deset let, které má Nadace Naše dítě za sebou, prošla jejím pracovním týmem řádka spolupracovníků. Někteří provázeli nadaci na její cestě řadu let a zanechali zde po sobě nesmazatelný otisk, jiní – jak už to život přináší – došli na křižovatku, kde se cesty míjejí, dříve. Zapomenout bychom neměli ani na ty, kteří sice nebyli přímo zaměstnanci nadace, ale přesto jí nebo některému z jejích projektů velmi účinně pomáhali. Všichni tito lidé měli jedno společné – pomoc druhým stála u nich na vysoké příčce žebříčku hodnot. Své úsilí, um a energii věnovali tomu, aby Nadace Naše dítě dokázala jít stále vpřed a aby ulehčovala dětským trápením, která nejsou ve srovnání s těmi dospělými o nic menší, ba někdy přímo naopak. Všem těmto zapáleným lidem, schopným rozsvěcovat další a další světélka lidské solidarity, děkujeme. Zuzana Baudyšová
Někteří současní a bývalí zaměstnanci Nadace Naše dítě. Zleva: Petra Kácovská, Michaela Maxová, Anna Žebrová, Jarmila Knight, Veronika Kroutilová, Ladislava Soukupová a Zuzana Baudyšová
10
70/71
Složení orgánů Nadace Naše dítě
Ředitelka nadace
Ing. Zuzana Baudyšová – zakladatelka Nadace Naše dítě a Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže předsedkyně představenstva Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže členka představenstva Evropské federace pro pohřešované a komerčně zneužívané děti se sídlem v Bruselu členka Sekce pro práva dítěte Rady vlády ČR pro lidská práva čestná členka NSPCC (National Society for the Prevention of Cruelty to Children)
Správní rada nadace Ing. Marta Ptáčková – předsedkyně správní rady tajemnice Plynárenské Unie od založení Nadace Naše dítě poskytuje nadaci finanční a ekonomické poradenství Jarmila Knight – místopředsedkyně správní rady překladatelka a ekonomka spoluzakladatelka Nadace Naše dítě v současné době externě spolupracuje v oblasti mezinárodních vztahů a grantů čestná členka NSPCC (National Society for the Prevention of Cruelty to Children) MUDr. Zdeněk Bašný – člen správní rady od roku 1990 ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích předseda správní rady nadace Bona člen zastupitelstva hlavního města Prahy – předseda zdravotnického výboru člen zastupitelstva Prahy 8 místopředseda Výboru psychiatrické společnosti ČLS J.E. Purkyně Dozorčí rada
Ing. Daniela Sluková – předsedkyně dozorčí rady soukromá podnikatelka majitelka společnosti pro daňové poradenství Kamil Čermák – člen dozorčí rady výkonný ředitel pro korporátní segment ČESKÝ TELECOM, a. s. člen vedení Czech Institute of Directors
Patronka nadace
Helena Vondráčková
Kontakt: Nadace Naše dítě Ústavní 91/95 181 21 Praha 8 – Bohnice Tel.: +420 266 727 933, fax: +420 266 727 911 E-mail:
[email protected], www.nasedite.cz
Tři otázky pro…
… Ing. Martu Ptáčkovou, předsedkyni správní rady Nadace Naše dítě, a MUDr. Zdeňka Bašného, ředitele Psychiatrické léčebny v Bohnicích a člena správní rady Nadace Naše dítě
Již řadu let působíte ve správní radě Nadace Naše dítě. Co vám osobně tato práce přináší? M. Ptáčková: Snažím se alespoň podle svých možností přispět ke zlepšení světa. Mám tak pocit, že stihnu myslet nejen na svoji rodinu a práci, ale i trochu pomoci tam, kde je to potřeba. Z. Bašný: Práce ve Správní radě Nadace Naše dítě mi dává možnost spolupracovat se sympatickými a pracovitými lidmi zapálenými pro ochranu dětí před týráním a dalšími negativními jevy ohrožujícími jejich zdravý vývoj. Mohu se tak podílet na činnosti, která je mi vnitřně blízká a vytváří jeden z řady prvků dávajících smysl mému životu.
Když byste se ohlédli nazpátek, co se podle vás nadaci v uplynulém desetiletí nejvíce povedlo? M. Ptáčková: Povedlo se zbudovat článek systému péče o děti, který u nás nikdy dřív nebyl. Chyběl tu vždycky, protože ne každé dítě mělo a má kolem sebe milující rodinu, v současné době je ale třeba čím dál tím více… Z. Bašný: Především díky zakladatelce Nadace Naše dítě Ing. Zuzaně Baudyšové se nadaci podařilo prosadit svůj program a vybudovat mu prestižní místo v systému ochrany dětí v naší společnosti. Nadace vytváří transparentní prostor pro silné sponzory i menší, sympatizující dárce. Vybudovala Linku bezpečí v České republice s ojedinělým systémem statistického zpracování a analýzy její činnosti. Stala se tak pružnou institucí schopnou odpovídajícím způsobem reagovat na aktuální potřeby uživatelů její pomoci. Svoje aktivity dokázala navázat na programy vytvářené na úrovni EU.
Narozeniny bývají příležitostí k přáním a gratulacím. Co byste popřál/a vy osobně nikoliv „oslavenci“, tedy nadaci, která tu je již plných deset let, ale dětem a dospívajícím, kvůli kterým tady nadace je? M. Ptáčková: Dětem a dospívajícím přeji, aby Nadaci Naše dítě ani Linku bezpečí nepotřebovali. Aby měli vždy kolem sebe rodinu a přátele, kterým na nich záleží. Ale protože vím, že mnoho mladých to štěstí nemá, tak přeji nadaci, aby stále nacházela příznivce a přispěvatele, díky nimž by pak mohla naplňovat své poslání co nejlépe. A aby mohla pomáhat nejen týraným a trpícím dětem, ale aby svou osvětou přispívala k tomu, že nešťastných dětí bude co nejméně. Z. Bašný: Nadaci Naše dítě s gratulací k 10. narozeninám přeji, aby si udržela svoji mladistvou svěžest, pružnost a důvěryhodnost pro děti, stále nadšené a kvalifikované pracovníky vytvářející pocit konstruktivní pracovní atmosféry a pohody, to vše zalité nevysychajícím pramenem finančních prostředků.
10
72/73
Složení orgánů Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže
Představenstvo Sdružení Linka bezpečí a mládeže Ing. Zuzana Baudyšová – předsedkyně představenstva zakladatelka Nadace Naše dítě a Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže ředitelka Nadace Naše dítě členka představenstva Evropské federace pro pohřešované a komerčně zneužívané děti se sídlem v Bruselu. členka Sekce pro práva dítěte Rady vlády ČR pro lidská práva čestná členka NSPCC (National Society for the Prevention of Cruelty to Children) MUDr. David Marx – místopředseda představenstva předseda akademického senátu a odborný asistent 3. lékařské fakulty UK poradce ředitele Ústřední vojenské nemocnice Praha poradce předsedkyně Výboru pro zdravotní a sociální péči Senátu České republiky Jarmila Knight – členka představenstva překladatelka a ekonomka spoluzakladatelka Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže v současné době spolupracuje se Sdružením Linka bezpečí dětí a mládeže v oblasti mezinárodních vztahů čestná členka NSPCC (National Society for the Prevention of Cruelty to Children) pplk. PhDr. Alena Plšková – členka představenstva doktorka v oboru pedagogiky-psychologie, forenzní psychologie se specializací na trestnou činnost mládeže a trestnou činnost páchanou na mládeži, mravnostní trestnou činnost a drogovou problematiku policejní rada na Policejním prezidiu ČR zaměřená na problematiku mládeže s celorepublikovou působností Ing. Irena Šatavová – členka představenstva ekonomka a novinářka zástupkyně ředitelky a tisková mluvčí Nadace Naše dítě Dozorčí rada
MUDr. Petr Krekule – předseda dozorčí rady psychiatr aktivně se podílel na založení Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže Mgr. Michaela Maxová – místopředsedkyně dozorčí rady manažerka Nadace Naše dítě zodpovědná za vztahy se sponzory a společenské akce Mgr. Eva Špačková – členka dozorčí rady zástupkyně ředitele školy pro I. stupeň členka Komise pro výchovu a vzdělávání při Městské části Prahy 1
Vedoucí Linky bezpečí Mgr. Petr Hanuš Odborný garant Rodičovské linky Mgr. Viktor Bosák Patron Linky bezpečí Daniel Hůlka Kontakt: Sdružení linka bezpečí dětí a mládeže Ústavní 91/05 181 21 Praha 8 – Bohnice Tel.: +420 266 727 970, fax: +420 266 727 911 E-mail:
[email protected], www.linkabezpeci.cz
Tři otázky pro…
… MUDr. Davida Marxe, místopředsedu představenstva Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže
Již řadu let působíte v představenstvu Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže. Co vám osobně tato práce přináší? Proč svůj volný čas věnujete právě této práci a ne jiným aktivitám? Počátkem 90. let jsem dlouhodobě pracovně pobýval v Birminghamu (UK), kde jsem se seznámil s propracovaným systémem péče o děti týrané, zneužívané a zanedbávané. Problematiku násilí páchaného na dětech pokládám za nesmírně závažnou, zejména proto, že děti mají výrazně omezenou schopnost obrany. Navíc česká společnost je v míře odmítání zejména fyzického násilí páchaného na dětech nesmírně konzervativní. Uvítal jsem aktivity spojené se zahájením činnosti Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže a domnívám se, že tak mám možnost alespoň malým dílem přispět k pomoci dětem.
Když byste se ohlédl nazpátek, co se podle vás v uplynulém desetiletí nejvíce povedlo? Samo založení bezplatně nonstop dostupné pomoci bylo revolučním počinem. Fakt, že své aktivity Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže udrželo a rozvíjí, že přispívá k edukaci laické i odborné veřejnosti, to jsou, podle mého názoru, velké úspěchy.
Narozeniny bývají příležitostí k přáním a gratulacím. Co byste popřál vy osobně nikoliv „oslavenci“, tedy nadaci, která tu je již plných deset let, ale dětem a dospívajícím, kvůli kterým tady nadace je? Jedno židovské přísloví říká: Bůh nemůže být všude, proto stvořil matky. Přeji všem dětem a dospívajícím, aby jejich matky, otcové, jejich rodina i jejich okolí byli chápaví, laskaví, milující, trpěliví a odpouštějící.
10
74/75
Rozhovor s patronkou Nadace Naše dítě Helenou Vondráčkovou
Nadaci Naše dítě provázíte věrně coby její patronka již řadu let. Co vám osobně toto partnerství přináší? Jsem ráda, že mi nadace dala příležitost být užitečná a pomáhat těm, kteří pomoc hodně potřebují, a to jsou určitě děti. Měly by vyrůstat obklopeny láskou a jejich dětství by se pro ně mělo stát krásným údobím života. Některé děti toto štěstí mají, jiné bohužel z mnoha různých důvodů ne. Pokud svým „patronstvím“ mohu těm méně šťastným dětem trochu pomoci, jsem velmi ráda, a nadaci jsem vděčná za to, že mi tento pocit naplnění umožňuje prožívat.
Děti určitě potřebují hodně lásky, aby v nich mohla bezpečně zakořenit a v dospělosti pak nesla své plody v tom, že ji budou schopny kolem sebe dále rozdávat. Myslíte si, že jim jí dáváme dost, anebo máme na svém účtě spíše dluh? Dneska kolem sebe můžeme vidět spoustu dětí moderně oblečených, s mobilními telefony či se sluchátky od diskmanů na uších. Nejsem si ale jistá, zda tyto materiální statky nezakrývají někdy pocit dětské opuštěnosti, citového strádání a nedostatku lásky, zda to nejsou odpustky nás dospělých za to, že na svoje děti nemáme čas. Nemáme čas si s nimi pohovořit, naslouchat jim a podělit se s nimi o jejich prožitky. Určitě to neplatí vždycky, ale obecně, myslím si, máme dětem ještě hodně co dávat.
Jak se podle vás změnil za poslední léta vztah naší společnosti k humanitě a potřebě pomáhat slabším a ohroženým? Činí nás dravost dnešní doby méně citlivými k našemu okolí, anebo podle vašeho názoru dokážeme podat pomocnou ruku, když je to potřeba? Díky tomu, že stojím nadaci po boku už hezkou řádku let a sžily jsme se za tu dobu natolik, že se necítím být pouze „patronkou“ nadace, ale přímo jejím členem, vím, že pomoc obyčejných lidí, kteří posílají na konto Nadace Naše dítě anonymně finanční příspěvek, je stálá a neslábnoucí. Usuzuji z toho, že pocit soucítění a touha pomoci potřebným nám není cizí a že srdce nám zůstalo na správném místě bez ohledu na dravost, se kterou k nám vtrhla tržní ekonomika.
Kdyby vám kouzelná rybka slíbila, že vám splní tři (anebo alespoň jedno) přání týkající se právě těch nejmenších, jak by zněla? Přála bych si, aby každé dítě mělo svoji mámu a svého tátu a společně s nimi domov, který je proteplený láskou, smíchem a pocitem bezpečí. Za druhé bych z dětského světa zcela vymýtila ubližování, šikanu, citové i fyzické týrání, drogy. A třetí přáníčko bych si schovala pro sebe, kdyby to bylo možné…
Když už jsme u těch přání, Nadace Naše dítě slaví své desáté narozeniny. Co byste jí popřála do dalších let? Přeji jí, aby měla štěstí na své sponzory a podporovatele, díky jejichž přispění může pomáhat dětem, aby měla štěstí při výběru projektů, jejichž prostřednictvím bude moci ohroženým dětem účinně pomáhat, a aby měla štěstí i na své spolupracovníky, kteří plány pomoci dětem dokáží naplňovat.
Rozhovor s patronem Linky bezpečí Danielem Hůlkou
Kdy a kde se protnula vaše cesta s cestami Nadace Naše dítě a její Linkou bezpečí? Pro Nadaci Naše dítě jsem zpíval několikrát, a to i před tím, než mě paní Zuzana Baudyšová nabídla, abych se stal patronem Linky bezpečí. To se stalo v roce 2000 a já jsem její nabídku přijal.
Proč jste se v dnešním světě, kde existuje celá řada těch, kteří by potřebovali podat pomocnou ruku, rozhodl podporovat zrovna děti? Protože jsou bezbranné a zastání mohou dostat jen od nás, dospělých. Většina z nás našla v dětství zázemí a pocit bezpečí u rodičů. Ne všechny děti ale mají to štěstí a jistotu domova, a právě těm, kteří je nemají, bychom měli pomáhat.
Byl váš postoj k dětem nějak ovlivněn vaším pozitivním vztahem k Tibetu a filozofií dalajlámy, který je ztělesněním kultury založené na nenásilí a duchovní vzdělanosti? Spíš podvědomě než přímo. Pomoc druhým považuji za slušnost bez ohledu na příslušnost k jakékoliv víře.
Myslíte si, že naše společnost dostatečně pomáhá slabším a ohroženým skupinám, mezi které děti bezpochyby patří? Myslím si, že je to několikanásobně lepší než za minulého režimu, který se tvářil, jako kdyby slabší a ohrožené skupiny neexistovaly.
Neměla by pomoc přicházet spíše od jednotlivců než od společnosti? Jednotlivci mohou pomoci morálně nebo fyzicky, například při budování nějakého ústavu nebo sázení stromu. Ale je především úkolem společnosti, aby finančně a právně pomáhala jak těm slabším, tak organizacím, které pomoc vytvářejí. V tom má podle mého názoru stát ještě velké rezervy, věřím však, že naším vstupem do Evropské unie se tento stav zlepší.
Máte do budoucna nějaké plány, které by se týkaly právě dětí? Pokud máte na mysli mé soukromí, tak ne (úsměv).
Jak se vám spolupracuje s Nadací Naše dítě a s její Linkou bezpečí? O mé pocity, myslím, ani tak nejde. Jde spíše o děti, kterým se snažíme zlepšit dětství. Akce, jichž jsem se mohl zúčastnit, dopadly vždycky dobře a doufám, že se dětem líbily a že jim také něco přinesly.
A co byste popřál nadaci k jejím desátým narozeninám? Hodně štěstí, trpělivosti a podpory jak ze strany dobrovolníků, tak i státu. A paní Zuzaně Baudyšové a všem zaměstnancům nadace a Linky bezpečí přeji hodně zdraví a úspěchů!
10
76/77
Děkujeme níže uvedeným společnostem, které se sponzorsky podílely na vzniku této publikace: Allphoto images ČTK repro, a.s. EUROPAPIER – BOHEMIA, spol. s r.o. Stavby silnic a železnic, a.s. Středočeská energetická a.s.
partner Nadace Naše dítě
mediální partneři Nadace Naše dítě
Deset let Nadace Naše dítě Redakčně zpracovala Ing. Irena Šatavová Vydala: Nadace Naše dítě Ústavní 91/95, 181 21 Praha 8 Tel.: +420 266 727 933 Fax: +420 266 727 911 E-mail:
[email protected] www.nasedite.cz Design, produkce a výroba: © B.I.G. Prague /Business Information Group/ 2003
