PaedDr. Marie PAVLOVSKÁ, Ph.D.
Vypracoval: Miroslav Jindra Dramatická výchova 2. ročník 26. 12. 2009
„Dramatická výchova má obrovskou moc. Obrovskou moc proto, aby se dítě nebálo říct svůj názor, umělo pracovat s hlasem, s tělem, umělo vyjadřovat svoje emoce.“
Úsměv na tváři, plno energie a laskavosti. Takovou jsem poznal Marii Pavlovskou. Narodila se před pětapadesáti lety a do svých 18 let ţila v Ratíškovicích u Hodonína, kde studovala na základní škole, poté na gymnáziu v Hodníně. S divadlem, a tak trochu i dramatickou výchovou, se poprvé setkala jiţ v mateřské školce. Sama říká: „Řekla bych, že tenkrát učitelé dramatickou výchovu používali, ale neříkali tomu tak“. Pedagogem chtěla být uţ od dětských let. Proto po maturitě na gymnáziu v Hodoníně (1973) nastoupila na Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (v současnosti Masarykova univerzita), kde začala studovat český jazyk v kombinaci s občanskou výchovou. Po studiu na Pedagogické fakultě (1977) působila bezmála 20 let na prvním a druhém stupni několika základních škol v Brně. V roce 1984 vykonala rigorózní zkoušku, díky které jí byl udělen akademický titul PaedDr. a o 20 let později jí byl na základě vykonání státní doktorské zkoušky a obhájení disertační práce „Učitelovo pojetí výuky“ udělen akademicko-vědecký titul Ph.D. Dramatickou výchovu pouţívala při své práci na základních školách v hodinách literatury a občanské výchovy. Pomocí ní se snaţila dělat hodiny zajímavější, atraktivnější, a tak i pro studenty lákavější. Jelikoţ chtěla objevovat stále nové a nové metody a techniky dramatické výchovy, absolvovala na počátku 90. let dvouleté studium dramatické výchovy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současné době je jejím působištěm Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, kde působí jako odborný asistent. Je odborným lektorem recitačních přehlídek, je spoluautorem a spoluorganizátorem různých divadelních projektů, festivalů, lektorem mnoha dílen a přednášek nejen u nás, ale i v zahraničí. Významnou částí její práce je také publikační činnost. Je autorkou a spoluautorkou mnoha článků a publikací týkajících se dramatické výchovy a jejího vyuţití v praxi (viz Výběr z publikační činnosti, s. 5). 2
ŽIVOT V DATECH Vzdělání: 1960 - 1969
Základní škola v Ratíškovicích
1969 - 1973
Gymnázium v Hodoníně
1973 - 1977
PdF UJEP v Brně, obor ČJ-OV
1981 - 1983
Rozšiřující studium pro učitele 1. st. ZŠ
1984
Rigorózní zkouška, „Využití tvořivé dramatiky v hodinách slohu“, PdF UJEP v Brně
1989 - 1990
dvouletý kurs - specifická příprava dívek PÚmB
1992 - 1994
Specializační studium dramatické výchovy, FF MU v Brně
1993 - 1994
dvouletý kurz - Vývojové poruchy učení pro učitele základních škol, CDVU MU
1994 - 1995
roční kurz Průvodce cestovního ruchu, Ministerstvo hospodářství ČR
1995 - 2004
účast na workshopech vedených zahraničními lektory z VB, Francie, Kanady
2004
udělen titul Ph.D., „Učitelovo pojetí výuky“, PdF MU v Brně
Praxe: 1977 – 1978
ZŠ Merhautova, Brno; učitel 2. st.
1980 – 1981
ZŠ Chrlice, Brno; učitel 2. st.
1981 – 1984
ZŠ T. Novákové, Brno; učitel 1. st.
1984 – 1995
ZŠ Horácké náměstí, Brno, učitel 2. st.
1995 – po současnost PdF MU v Brně, asistent KČL 1999 – 2003
KPG; Cyrilometodějská pedagogická střední škola, Brno; středoškolský učitel Dv
3
Pobyty v zahraničí: spoluautor a spolurealizátor divadelního projektu Odyssa1, „Youth for
1998
Europe“, Mühlhausen, SNR spoluautor a spolurealizátor divadelního projektu Návrat staré dámy podle F.
1999
Dürenmatta, Ilmenau, „Youth for Europe“, SNR Universita v Rennes, studijní pobyt, vedení workshopů Drama in Education v
1999
R, F spoluautor a spolurealizátor divadelního projektu Svět kolem nás, „Youth
2000
for
Europe“, Wroclaw 1998 – 2001
hostující učitel dramatické výchovy na PdF TU v Trnavě, SR
2001 – 2003
přednáškový cyklus „Směry Dv“ na PdF KU v Bratislavě, SR
2002
přednáškový cyklus „Uplatnění metod Dv v práci učitele ZŠ“ na PdF P.J. Šafárika v Prešově, SR
2003
spoluautor a spolurealizátor divadelního projektu Poseidón a ti druzí, „Youth for Europe“, Jestřebí Hora, Polsko
2003
přednáškový cyklus „Divadlo ve výchově“ na PdF TU v Trnavě, SR
Výběr z publikační činnosti: PAVLOVSKÁ, Marie: Kompetence absolventa specializace DRAMATICKÁ VÝCHOVA. In Die Qualitat von Lehre und Unterricht vor neuen Herausforderungen. 1. vyd. Erlagen: PdF MU, 2007. od s. 140-147, 294 s. ISBN 978-3-8340-0285-3. PAVLOVSKÁ, Marie: Využití dramatické výchovy při přechodu dítěte z MŠ do ZŠ. In Školská pripravenosť detí v kontinuite predškolskej elementárnej edukácie. 1. vyd. Banská Bystrica : PdF UMB, 2007. od s. 206-214, 451 s. ISBN 978-80-8083-359-6. PAVLOVSKÁ, Marie; REMSOVÁ, Lenka: Jak na divadlo fórum. 1. vyd. Brno : PdF MU, 2006,. 120 s. pedagogika. ISBN 80-86633-56-XSRPAVLOVSKÁ,M.; BENEŠOVÁ, M. Dieťa a biblia. Trnava : Dobrá kniha, 2006,. 110 s. ISBN 80-7141-510-3.3.
1
Tento název je uveden v osobních údajích Marie Pavlovské, které jsou zpřístupněny veřejnosti na internetových adresách: http://www.muni.cz/people/651/cv http://www.akademiealternativa.cz/index.php?seo_url=paeddr-pavlovska-marie-phd
4
PAVLOVSKÁ, Marie: Divadlo ve výchově při řešení problémových situací ve škole. In Edukace ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno : PdF MU, 2005. s. 169176. ISBN 80-86633-38-1. GA406/03/1349 PAVLOVSKÁ, Marie; REMSOVÁ, Lenka: Divadlo ve výchově při řešení problémových situací ve škole. In Příprava učitelů primárního vzdělávání. Brno : PdF MU, 2005. s. 167-175, ISBN 80-86633-38-1. GA 406/03/1349 PAVLOVSKÁ, Marie: Praxe studentů specializace DV a intervence rozvíjející jejich dovednosti. In Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno : PdF MU, 2005. s. 169-175. ISBN 80-210-3884-5. GA406/03/1349, PAVLOVSKÁ, Marie: Dramatická výchova a Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Komenský, Brno : PdF MU, 128, 4, s. 37-38, 48 s. ISSN 0323-0449. 2003. PAVLOVSKÁ, Marie: Dva směry tvořivé dramatiky. Komenský, Brno : PdF MU, 128, 3, Brno : PdF MU, 2004, s. 32-37. ISBN 0323-0449. PAVLOVSKÁ, Marie: Komunikace a řešení problémových situací ve škole pomocí metod tvořivé dramatiky. Brno : PdF MU, 2004. MSD. ISBN 80-86633-24-1. GA406/03/1349 PAVLOVSKÁ, Marie: Divadlo ve výchově. Brno : PdF MU, 2003. 82 s. MSD. ISBN 8086633-10-1. PAVLOVSKÁ, Marie: Dramatická výchova ve škole. Brno : MSD, 2003. 122 s. ISBN 8086633-03-3. PAVLOVSKÁ, Marie: Cesta současné školy ke škole tvořivé. 1.vyd. Brno : MSD, 2002. ISBN 80-86633-02-0.
5
ROZHOVOR I. O PRÁCI S DĚTMI A MLADÝMI LIDMI Práce s mladými lidmi a dětmi je někdy velmi náročná. Co Vám na práci s nimi přijde zajímavé a co naopak unavující? Hezké je, ţe nikdy nevíš, jak to vyjde. To je vţdycky to překvapení, na které se těším. Člověk se musí snaţit, aby nic nebylo unavující. Vţdycky hledám něco, co by obohatilo nejen děti, ale i mě. Myslím, ţe se teď pro děti musí hledat čím dál větší motivace k učení. Ne unavující, ale velmi nepříjemné je dělat něco, co třída, kterou učíš, v ţivotě nedělala a nechce se jí do toho. Na druhou stranu mě nabije, kdyţ mé snaţení chytne alespoň pár dětí ze třídy. Ostatní jsou sice otrávení, ale člověk se nesmí nechat. Baví Vás práce pouze s vysokoškoláky, nebo se nebráníte i práci s malými dětmi? Určitě se práci s malými dětmi nebráním. Jsem ve věku, kdy uţ mohu zpytovat, co mi má práce dala, a tak si myslím, ţe učit jsem se naučila právě v době, kdy jsem pracovala s malými dětmi. Práce s nimi mi dala úplně nejvíc. Nemám vystudovaný první stupeň, ale tenkrát jsem nemohla získat místo. Začala jsem tedy na prvním stupni, kde jsem učila několik let. Tam jsem se naučila metodiku a didaktiku. Abys zaujal malé děti a získal od nich to, co chceš, musíš volit nejrůznější metody, vhodnou motivaci. Na druhém nebo třetím stupni je učení mnohem snazší. Samozřejmě motivace musí být vţdycky. Musíš dětem, studentům, posluchačům ukázat, ţe tě to baví, jinak je pro to, co chceš dělat, nezapálíš. A právě u malých dětí se tohle všechno člověk naučí. Kaţdý učitel by měl alespoň na chvilku pracovat s malými dětmi, protoţe sám musí hledat metody. Malé dítě učiteli řekne: „Já tomu nerozumím, já nevím, proč to mám dělat?“. Starší děti nebo středoškoláci se uţ stydí, uţ to tak bezprostředně neřeknou. Malí jsou upřímní a u nich se člověk nejvíce naučí. Poslední dobou se hodně diskutuje o tom, že dnešní mládež je hodně problémová, nevychovaná. Sdílíte stejný názor? Oni jsou jiní. Ţijí v jiné době, jsou mladí a jsou bezvadní. Mají ty stejné starosti, co jsem měla já, co měly generace před nimi, ale ţijí v jiné době. Dovolí si víc, ale dovolí si jen to, co jim dovolíme my sami. Řekla bych, ţe časy a mravy jsou pořád dokola stejné, uţ od období 6
před naším letopočtem. Vţdycky se nám zdá, ţe ti mladí jsou takoví a onací. Vzpomínám si na svého spoluţáka, který se plazil paní učitelce pod stolem podívat se, jestli uţ je moderní a má sehnaný punčocháče nebo má ještě punčochy. Byl to normální sígr. A teď jsou taky takoví kluci, ale dělají to trochu jinak. Jsou jiní, ale je jiná doba. Myslíte si, že je správné, když člověk vystuduje vysokou školu a hned na ní začne působit jako pedagog? Ne, zakázala bych to. Musí do praxe. A dala bych ani ne 5, ale alespoň 7 let praxe a teprve potom nech se vrátí na vysokou školu a předává zkušenosti studentům. Nestačí mít 2 hodiny krouţek, opravdu ne. Měl by projít tím, ţe dennodenně zaţije práci s dětmi, pracuje s nimi krok po kroku, to je důleţité.
II. O DRAMATICKÉ VÝCHOVĚ Jaká byla Vaše první zkušenost s dramatickou výchovou? Budu rozlišovat divadlo a dramatickou výchovu. Divadlo jsme hráli uţ ve školce. Řekla bych, ţe tenkrát učitelé dramatickou výchovu pouţívali, ale neříkali tomu tak. Metody, které pro hry vyuţívali, jsem přebrala potom i do své praxe. S dramatickou výchovou jako oborem jsem se setkala u paní Delongové. Co pro Vás pojem dramatická výchova znamená? Beru ji opravdu jako výchovu. U nás jsou výchovy uţ vţité, proto se tomu slovu nebráním. Ve škole bych nechala výchova, protoţe si myslím, ţe tam dramatická výchova opravdu vychovává a ukazuje dítěti, jaké má moţnosti, jak se můţe rozvíjet, ukazuje mu třeba právě to divadlo, ale ukazuje mu i hudbu, výtvarno. Všechno se v ní propojuje. Jaký význam dramatické výchově přikládáte? Kdyţ jsem začala pracovat s třídou dyslektiků a dysgrafiků, bylo největším problémem, ţe si nevěřili. A právě dramatická výchova jim hodně pomohla. Hodně jsem s nimi dělala osobnostní rozvoj, aby si uvědomili, co mohou, a aby se snaţili řešit problémy, které mají. Velmi jim to pomohlo v osobnostním růstu. Na nich mně to dokázalo, ţe má dramatická výchova obrovskou moc. Obrovskou moc proto, aby se dítě nebálo říct svůj názor, umělo
7
pracovat s hlasem, s tělem, umělo vyjadřovat svoje emoce. Nechci ale dramatickou výchovu zaměňovat za osobnostní výchovu. Dalším velkým problémem bylo, ţe se cítili zašlapaní. Říkali, ţe to dělat nebudou, ţe jsou blbí, protoţe jim to všichni říkají. Při dramatické výchově uţ ale nikdo blbý nebyl. Simulovali jsme různé situace a oni tak měli moţnost vyzkoušet si nanečisto různé věci, kterých se přestali bát. Dramatická výchova má pro tyto děti velký význam. A je škoda, ţe v praxi buď není, nebo velmi málo. Rád bych na Vaši poslední větu hned navázal další otázkou. Hodně se teď diskutuje o tom, že je dramatická výchova společně s dalšími doplňujícími předměty z RVP vyškrtnuta. Jak se k tomu stavíte? To ještě není úplně tak jisté. Řekla bych, ţe se o to ještě popereme. Myslím, ţe je dost reálná šance, ţe v RVP ZŠ zůstane. Podle mě o tom jen tak před volbami koketují, ale rozhodnutí ještě není. Učitelé na školách, kam chodím, říkají, ţe by se do toho obuli, protoţe jsou rádi, ţe DV vůbec mohou mít. Jste pro to, aby se dramatická výchova zavedla v rámci vzdělávání povinně? Řekla bych, aby DV na prvním stupni prostupovala veškerým vyučováním a učitelka se sama rozhodne, jestli chce nebo nechce mít ještě hodinu dramatické výchovy navíc. Na druhém stupni bych ji uţ dala samostatně a povinně. Myslím si, ţe stejně jako hudební výchova, výtvarná výchova, tak i dramatická výchova by tam měla být. Třeba v osmé, deváté třídě bych řekla, ať si zvolí ţáci sami mezi dvěma z těchto tří předmětů. Ať si zvolí výtvarku a dramaťák nebo hudebku a dramaťák. A kdo ho nebude chtít, ať si zvolí hudebku a výtvarku. Ale v osmé a deváté třídě bych to asi dala jako volitelný předmět – z těchto tří předmětů by si museli vybrat dva. Už podle názvu má JAMU v Brně (Ateliér Divadlo a výchova) a DAMU v Praze (Katedra výchovné dramatiky) trochu odlišné pojetí dramatické výchovy. Přikláníte se k některé z nich více? Já jsem proto, aby to na školách byla spíše výchova a na základních uměleckých školách, ať je to divadlo. Divadlo na základkách některé děti nechtějí hrát, proto je na učiteli, udělá-li to podle toho, jaký bude mít kolektiv. Kdyţ tam bude výchova, tak se dá divadlo jako
8
nadstavba kdykoliv přidat, ale pokud tam bude jen divadlo, tak mohou někteří rodiče říkat: „Na co takový předmět?“. Proto jsem říkala, ţe u nás je vţitý termín výchova a jaksi se s ním počítá. Já se nepřikláním ani k jednomu pojetí. Podle mě to není podstatné. Podstatné je fakt to, co chceme. Myslím si, ţe obě katedry chtějí zhruba stejné věci a jde pouze o slovíčkaření. Kdy Vás napadlo dramatickou výchovu učit? Učit dramatickou výchovu jsem ani nechtěla, chtěla jsem umět metody. Ty jsem vyuţívala při výuce literatury. Mimo literatury jsem také učila občanskou výchovu a dějepis. Učit za socialismu občanku byla hrůza. Proto jsem při její výuce vyuţívala třeba hru v roli, kdy jsme si hráli na prezidenta - co všechno můţe a nemůţe dělat,… Chtěla jsem především objevit metody dramatické výchovy, abych je mohla vyuţívat ve vyučování. Jsem zastáncem toho, aby se při výuce vyuţívaly. Pro ţáky tak bude vyučování určitě zajímavější. Kdyţ jsem začala učit obor dramatická výchova na základce, učila jsem ho nejprve ve třídě dyslektiků a dysgrafiků. Myslím si, ţe to pro ně mělo obrovský význam. Byla to třída, která vznikla ze tří tříd, aby škola nemusela rušit jednu třídu a propustit tak učitele. Škola je tedy spojila do jedné třídy jako propadající ţáky a poslala na vyšetření do pedagogickopsychologické poradny. Někteří byli dyslektici, jiní dysgrafici. Všichni ale nejvíce trpěli tím, ţe jsou hloupí, nic neumí a nikdo z nich si nevěřil. DV jim dodala odvahu se s tím poprat.
III. O DIVADLE FÓRUM Teď bych se rád zabýval jednou konkrétní částí Divadla ve výchově. Co se Vám vybaví, když se řekne divadlo fórum2? Vybaví se mi divadlo utlačovaných. Napsali jsme o tom publikaci, takţe všechnu historii znám. Řekla bych, ţe pouţití divadla fórum ve škole je fakt bezvadná věc. Co máme zkušenosti z toho, co jsme dělali pro školy, tak byli učitelé nadšení. Za tu dobu, co jsem to zhruba 5 let dělala (teď to dělá Lenka Remsová), tak jsem zjistila, ţe je potřeba ještě s tou třídou pracovat. Kdyţ tam není učitel, který by s tím dál pracoval, tak je to jenom takové přehrání. Jakmile jsme s tím ale pracovali dál, tak se to v té třídě pohnulo, děcka potom opravdu jinak reagovala. Taky jsme zjistili, ţe to opravdu nemohou dělat mladší děti neţ pátá třída. Zkoušeli jsme, jestli něco takového jsou schopni i třeťáci, ale nejsou. Jsou ještě tak 2
V roce 2008 byla v rámci Festivalu divadla fórum stanovena jednotná terminologie včetně psaní velkým a malých písmen, viz. http://fedifo.jamu.cz/terminologie.htm
9
fixovaní na paní učitelku, ţe říkají: „A naše paní učitelka, ona by to tak neudělala“. Říkala jsem si, ţe to opravdu nejde. Dělali jsme i neviditelné divadlo, legislativní, různé druhy divadla fórum.
Určitě tedy nejste zastáncem toho, že divadlo fórum nemá být určeno pro mládež, ale dospělým. Jsou totiž i takové názory, které říkají, že by divadlo fórum nemělo pracovat se středoškolskou mládeží nebo dokonce s dětmi ze základní školy, protože by je to mohlo nějak špatně ovlivnit. Ne, ne, ne, já jsem zastáncem toho, ať se to dělá. Opravdu je to úţasná forma. Jednou jsme DF dělali speciálně pro jednu třídu. Tam kolektiv odmítal jednu holku. Zahrálo se divadlo fórum, a kdyţ to skončilo, tak jedna holka šla, sice ne k té holce, kterou oni tak odmítali, ale k herečce, objala ji a řekla jí: „Já jsem tak blbá, promiň“. Pak jsme s tou třídou dál pracovali. Po čase nám učitelka řekla, ţe se to ve třídě změnilo. I ta holka si při představení uvědomila, ţe se musí chovat jinak. Půl roku tam studenti chodili, vţdycky tak jednou za 14 dnů a dělali cvičení. Kdyţ jsem se za rok byla ptát, byla holka úplně bez problému začleněná.
Snažíte se tedy při vytváření divadla fórum pracovat dlouhodobě? Ano. Uţ třetím rokem divadlo fórum nedělám, protoţe to má Lenka Remsová jako disertaci. Dělala jsem to tak, ţe nám buď učitelka zavolala a řekla, jaký má třída problém, nebo šli studenti a ptali se sami na problémy. Některá třída měla třeba problémy s krádeţemi, tak jsme udělali divadlo fórum na krádeţe. Nebo jsme tam měli jasný problém s opíjením děcek na horách, tak jsem dělali téma alkohol. Kdyţ pak ta děcka jela na výlet, tak nám potom učitel říkal, ţe všechno bylo téměř bez problémů, ţádný alkohol, nic. Bylo tenkrát úţasné, jak problém vyřešili. Řekla bych, ţe divadlo fórum je pro starší děti bezvadná věc. U těch mladších spíše vyuţívat participační divadlo, ale v ţádném případě divadlo fórum.
10
IV. O PLÁNECH DO BUDOUCNA Plánujete v nejbližší době na Pedagogické fakultě nějaký projekt, festival nebo něco jiného? Tady plánujeme pořád něco, pořád se tady něco děje. Teď nám skončil festival tvůrčího psaní a storytellingu a před Vánocemi bude večer poezie a přednesu. Na jaře bude, jako kaţdoročně, divadelní festival Drápek. Projekt nám teď jeden končí, takţe si musíme chviličku vydechnout.
POUŽITÉ ZDROJE:
- Osobní rozhovor - Internet: - http://www.akademiealternativa.cz/index.php?seo_url=paeddr-pavlovska-marie-phd, 28. 12. 2009 - http://www.muni.cz/people/651/cv 28. 12. 2009 - http://fedifo.jamu.cz/terminologie.htm 10. 1. 2010 - http://www.youthforeurope.eu/ 10. 1. 2010 11
