PADIU. Několik slov úvodem

KPG / PADIU studijní materiál k projektu verze 2011

Několik slov úvodem Předmět s názvem „Psychopatologie a psychodiagnostika pro učitele“ byl do vašich učebních plánů zařazen z čistě pragmatických důvodů. Jako pedagogičtí pracovníci se dnes, bohužel, budete přímo ve svých třídách setkávat s žáky deprivovanými, úzkostnými, neurotickými, vykazujícími organické problémy a vzhledem k věku vašich svěřenců možná i s těmi, u kterých jsou patrné známky právě propukající duševní nemoci. Vaše role pak bude spočívat v tom, že i s těmito jedinci dokážete navázat funkční kontakt a že si budete uvědomovat, jakým způsobem jejich psychická porucha ovlivňuje celý proces učení a jejich výkonnost. Vaší zásadní povinností je však žáky chránit. V mnohých případech budete právě vy prvním záchytným bodem, který může pomoci tím, že na nepříznivý psychický stav žáka upozorní rodiče, třídního učitele či konzultuje svá zjištění s odborníkem. Vzpomínám si na jeden případ závažného úrazu při odborném výcviku. Žák, který právě pracoval na soustruhu, dostal epileptický záchvat. Byl to jeho první, tudíž dosud nebyl jako epileptik lékařsky sledován. Při pozdějším kontaktu s tímto žákem jsem zjistila, že zvláštnosti jeho motorických projevů vykazovaly jasné známky organicity a byly tak markantní, že poučený učitel by si jich jistě všiml. S dostatečným časovým předstihem by pak mohl

kontaktovat rodiče, doporučit jim návštěvu lékaře a zahájit polemiku na téma vhodnosti volby učebního zaměření jejich syna. Žáky bychom ale měli chránit i sami před sebou. Jen psychicky vyrovnaný učitel je dostatečným vzorem zdravé osobnosti. Náplň předmětu tudíž plní také funkci sebereflektivní. Předmět je propojením dvou vědních disciplín: psychopatologie a psychodiagnostiky. Vedle toho, že se tedy setkáte s elementárním popisem psychickým poruch, byste po absolvování tohoto předmětu měli být vybaveni i škálou metod a zjišťovacích postupů, které jsou zaměřeny na osobnost žáka a jeho sociální vazby. Polemika nad riziky a úskalí diagnostické činnosti a stanovení zásadních kriterií konstrukce zjišťovacích nástrojů zároveň zvýší objektivitu vašich stávajících diagnostických soudů. Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto jsou strukturovány jako pracovní sešit, do kterého si můžete volně zaznamenávat své postřehy z přednášek a četby odborné literatury. Doporučuji si je nejdříve orientačně prostudovat, vytisknout a přinést na kontaktní výuku. V průběhu studia materiálů se budete setkávat s následujícími značkami :

……Zapamatuj si !

…… Vyřeš !

……Pochop !

……Zeptej se vyučujícího!

PSYCHOPATOLOGIE

OBECNÁ SPECIÁLNÍ Normalita osobnosti Poruchy osobnosti Zdraví a zdravá osobnost Duševní poruchy a jejich příčiny

Mentální retardace Psychoreaktivní poruchy Neurotické poruchy

Poruchy psychických procesů a stavů

Afektivní poruchy Schizofrenie a poruchy s bludy Organicky podmíněné duševní poruchy

Speciální problémy dětské psychopatologie Pervazivní vývojové poruchy Deprese v dětském věku Psychická deprivace Sociálně patologické jevy dětí a mladistvých

OBECNÁ PSYCHOPATOLOGIE 1. NORMALITA OSOBNOSTI

Norma

Funkčnost

Diagnóza

Kriteria

Ideál

Statistika

1. Normativní hledisko jako kriterium normality osobnosti

Subjektivní uspokojení, pocit úspěšnosti a sebedůvěry, syntéza reálného a ideálního já

a) z hlediska hodnocení subjektu

Sociální adaptabilita

b) z hlediska sociálních kriterií

2. Psychiatrická diagnóza jako kriterium normality osobnosti Rozuměj : psychiatrická diagnóza jako kriterium abnormity osobnosti.

3. Statistická norma jako kriterium normality osobnosti Hledisko četnosti výskytu pozorovaných jevů

4. Optimální funkčnost jako kriterium normality osobnosti 5. Ideál jako kriterium normality osobnosti Optimální forma existence osobnosti v optimálních sociálních podmínkách.

Prostor pro poznámky :

Rovnováha mezi osobností a prostředím, rovnováha psychických procesů a činností, jednotný výběrový charakter potřeb a životně významného cíle, stálost struktury osobnosti, rovnováha mezi energetickým výdajem a příjmem.

2. ZDRAVÍ A ZDRAVÁ OSOBNOST

Duševní zdraví - v širším pojetí….optimální duševní zdraví, v užším pojetí…. nepřítomnost symptomů duševní nemoci, nerovnováhy a maladaptace (Míček, 1984), - stav organizmu, kdy struktury a funkce jednotlivých částí psychiky nejsou porušeny (Doležal, 1964), - stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody (WHO).

Termín „zdraví“ se v podstatě používá ve čtyřech významech (Křivohlavý, 1996) : Být zdráv znamená být fit.

1) Zdraví jako ideální stav člověka. 2) Zdraví jako optimální funkční stav 3) Zdraví jako projev osobní síly a možností. 4) Zdraví jako zboží. Reklama, komerční cíle potravinářského, zdravotnického a farmaceutického průmyslu .

Pro které vědní obory se v současné době kategorie zdraví stává středem zájmu ?

Aspekty zdraví : - somatické - psychické - duchovní

Charakteristiky zdravé osobnosti (Maslow podle Čápa, 1993) Dobré poznání skutečnosti, adekvátní vysvětlování událostí, odlišení skutečných poznatků od domněnek, rozlišování podstatného od nepodstatného. Kladné hodnocení sebe sama, druhých lidí i přírody. Živé vnímání skutečnosti, emoční prožívání a reagování, schopnost prožívat velkou radost. Dovednost a potřeba být sám, zamyslet se nad životem. Samostatnost, relativní nezávislost na vnějších vlivech. Altruismus, kladný vztah a přátelské vztahy k lidem, umění jim pomáhat. Tolerance, snášenlivost, demokratičnost k odlišným názorům a způsobu života. Tvořivost. Daleké životní cíle, přijetí obecně lidských hodnot.


3. DUŠEVNÍ PORUCHY A JEJICH PŘÍČINY

Podle MKN-10 ….Duševní porucha : „existence klinicky rozpoznatelného souboru příznaků nebo chování, který je ve většině případů spojený s pocitem tísně a narušením funkcí.“( in Zvolský,1997)

Příčiny duševních poruch lze klasifikovat podle : a) doby, v níž působily na prenatální, perinatální a postnatální, b) znalosti etiologického faktoru na endogenní a exogenní, c) determinujícího faktoru na biologické a sociální.

Příčiny psychických poruch Exogenní (Podmíněné z vně)

Somatogenní

Psychogenní

(tělesně podmíněné)

(zážitkově podmíněné)

Endogenní (Podmíněné zevnitř)

Vztahy mezi nimi : vrozené (mutace genů) endogenní

psychózy, por.os.

dědičné Třídy etiol.

prenatálně

poškození

faktorů

exogenní

perinatálně

LMD

postnatálně

funkční oslabení

neurózy

(psychické konflikty)

Zvolte jednoho z uvedených autorů a prostudujte jeho psychologický výklad vzniku duševních poruch (S.Freud, A.Adler, H.S.Sullivan, Palo Alto, J.Wolpe, H. J.Eysenck, V-Frankl, C.Rogers).

Vztah symptom-syndrom Symptom

Syndrom jako etiopatogenetický faktor

Syndrom jako suma symptomů

Poruchy pozornosti + bolesti hlavy + psychomot. + zvýšená unavitelnost instabil. ETO PA TO GE NE ZE

ORGANO GENEZE

PSYCHO GENEZE

EEG SIGN.

LMD /ADHD

NEURÓZA

DEPRIVAČNÍ SYNDROM

Na základě výše uvedených schémat se pokuste samostatně definovat termíny „symptom“ a „syndrom“.


4. PORUCHY PSYCHICKÝCH PROCESŮ A STAVŮ a) Poruchy kognitivních procesů

b)Poruchy motivačních a konativních stavů a procesů

a) PORUCHY KOGNITIVNÍCH PROCESŮ Na základě studia obecné psychologie definujte následující pojmy : - psychický jev - psychický proces - psychický stav - kognitivní procesy

PORUCHY VNÍMÁNÍ Z obecné psychologie si připomeňte proces vnímání a vlastnosti vnímání a druhy vjemů.

Na smyslové orgány působí předmět nebo jev.

Iluze Halucinace

Klasifikace poruch vnímání Neadvekvátní vnímání skutečnosti. - pseudoiliuze,- iluze pravé (zrakové, sluchové, tělové, komplexní) Chorobné vnímání neexistující skutečnosti. - pseudohalucinace, - pravé halucinace (- smyslové : zrakové, sluchové, čichové, chuťové, tělocitné, pohybové, inadekvátní, negativní, - psychické ) Porucha poznávání předmětů reálného světa.

Agnozie Psychosenzorické poruchy Kvantitativní změny vnímání


Na smyslové orgány žádný předmět nebo jev nepůsobí.

Anomálie senzorické syntézy a změna hodnocení vjemů. Periferní receptor je - depersonalizace, - déja vecu, sice zachován, ale došlo poruše korového - jamé vecu, - porucha vnímání analyzátoru. reálných proporcí. Silnější či slabější vnímání působících podnětů. – senzorická hyperstezie.

PORUCHY OBRAZOTVORNOSTI Z obecné psychologie si připomeňte proces obrazotvornosti, vlastnosti a druhy představ a asociační zákony.

Zvýšená obrazotvornost je jednou z charakteristických zvláštností dětské psychiky. Je totiž přirozeným vyústěním poznávací expanze a rozvoje emocionality.

Klasifikace poruch obrazotvornosti U dětí : neurotický projev, projev vnitřního Denní snění konfliktu, prožívaného trauma či náročné životní situace. U dospělých : znak nezralé či infantilní osobnosti. Přebujelá fantazie Znak hysteroidního vývoje osobnosti.

Chudá fantazie

Znak mentálně retardované osobnosti.

Jaké znáte náročné životní situace ?

Na základě studia odborné literatury objasněte jev „bovarysmus“. Zamyslete se nad tím, jak tento termín pravděpodobně vznikl.


PORUCHY MYŠLENÍ Z obecné psychologie si připomeňte charakteristiku a vlastnosti myšlení, formy myšlení a myšlenkové operace.

Příznak mentální retardace, při vyčerpání, nemoci, depresi.

Zpomalené myšlení Překotné myšlení

Klasifikace poruch myšlení Pomalé tempo, zploštělost, ochuzenost, povrchnost.

Zabíhavé myšlení Ulpívavé myšlení Myšlenkový záraz Inkoherentní myšlení Autistické myšlení Katathymní myšlení Paralogické myšlení Vtíravé myšlenky Magické myšlení Bludy

Radostný zážitek, úzkost, manická nálada.

Zvýšená dynamičnost myšlenkových pochodů na úkor kvality, Typické pro děti produkce horší a povrchní. předškol. věku, jinak Neschopnost odlišit podstatné snížení rozumových od nepodstatného. Reprodukce schop., neukázněnost. věrná, zdlouhavá bez vystižení smyslu a významu. Únava, ospalost, LMD. Neschopnost opustit jeden algoritmus řešení, setrvávání na jednom myšlenkovém postupu. Vyčerpání, tréma, duševní choroba. Náhlé zastavení správného myšlenkového pochodu. Obluzené vědomí, Porušení logického řádu.

organické poruchy mozku.

Vážné duševní Neschopnost zpracovávat onemocnění. reálné podněty a situace, Typické pro primitivní lidské obsahem jsou fantazijní představy. společnosti, dogmatický Neschopnost kritičnosti myšlení, světový názor, hypersenzitivní osobnosti, jedinci mentálně dominuje cit, předsudky apod.

Jako inkoherentní, ovšem při zachování logického řádu, soudy spojuje povrchně či nahodile. Objevují se proti vůli jedince, nelze je zaplašit. Operuje s tajemnými silami.

retardovaní.

Schizofrenie, hysterické osobnosti.

Neurotický, psychotický příznak.

Úsudkový sebeklam, chorobně vzniklé mylné přesvědčení.

Vážná duševní nemoc či v horečnatých stavech.

Členění bludů Makromanické Přehánění vlastního významu.

Extrapotenční Megalomanické Mikromanické Přesvědčení o vlastní Hypochondrické bezvýznamnosti, Autoakuzační provinění apod. Insuficienční Obavné Ruinační Paranoidní Přesvědčení o vlastním Perzekuční ohrožení či vnějším omezení Erotomanické osobních práv. Charakteristickým Emulgační rysem je vztahovačnost.


PORUCHY PAMĚTI Z obecné psychologie si připomeňte paměť, složky paměti a proces zapomínání.

Př. Korsakův syndrom, který se vyskytuje u senilních psychóz či při chronických otravách. (Jedinec si pamatuje staré zážitky,ale ne současné).

Deteriorizace paměti Amnézie Paramnézie

Klasifikace poruch paměti Patický úbytek paměťových schopností organického původu. Nejčastěji bývá poškozena vštípivost. Časově ohraničená ztráta paměti. Tzv. mezera ve vzpomínkách.

Porucha paměti projevující se nepřesností či nesprávností reprodukce. Setkáváme se s ní i u

Kvantitativní poruchy paměti Jednostranně zesílená paměť Hypermnézie Hypomnézie

Po úrazu, otřesu mozku, elektrickém šoku, traumatu (retrográdní, anterográdní)

zdravých jedinců : např. vzpomínkový klam či kryptomnézie.

v některé oblasti. Vývojově podmíněné trvalé snížení paměťových schopností. Celkové či částečné.

Např. zázrační počtáři. Může být ale i příznakem duš.nemocí.

Často u mentálně petard. jedinců nebo při únavě, úzkosti a trémě.

Pokuste se objasnit termíny „konfabulace“ a „bájivá lhavost“ (pseudologia phantastica). Své náměty a názory ověřte na základě studia odborné literatury.


PORUCHY POZORNOSTI Z obecné psychologie si připomeňte charakteristiku a vlastnosti pozornosti.

Paraprosexie Hypoprosexie

Např. sportovec očekávající signál ke startu.

Klasifikace poruch pozornosti V napjatém očekávání jedinec nevnímá předměty, osoby a děje ve svém okolí. Snížená schopnost koncentrace pozornosti na určitou činnost.

Při únavě, ospalosti, LMD.

Aprosexie

Totální neschopnost koncentrace pozornosti.

Hyperprosexie

Zvýšená pozornost zaměřená na nějaký předmět na úkor jejího rozdělení.

V mezích normy se vyskytují ještě roztržitost a rozptýlenost.

Neurotické por. a organické por. mozku (např. mozková mrtvice.

Neurotické poruchy (např.hypochondrické tendence)

Odhadněte, který z uvedených jevů znamená spíše porušení koncentrace pozornosti a který nedostatečné rozdělování pozornosti.


PORUCHY MOTIVAČNÍCH A KONATIVNÍCH PROCESŮ PORUCHY PUDŮ A INSTINKTŮ Z obecné psychologie si připomeňte vymezení pudů a instinktů, jejich vlastnosti, fyziologické mechanismy a vývoj.

Obecně se patické změny instinktů mohou vyskytovat ve formě oslabení či úplného utlumení, abnormního zesílení nebo zvrácenosti.

Klasifikace poruch pudů a instinktů

1. Za účelem zachování individua Poruchy pudu obživného -1

Bulimie (vlčí žravost) Anorexie

Většinou Chybí pocit sytosti. neurotický přízn. Chybí pocit hladu.

(nechutenství)

Sitofobie Pica

Úplné odmítání jídla. Pojídání nestravitelných látek.

- Patické zesílení ? - Patické utlumení Poruchy pudu sebezáchovného - Sebezmrzačení a sebepoškozování - Sebevražda a sebevražedný pokus. Abnormní oslabení Nezájem o vnější svět. Poruchy

orientačního instinktu

Abnormní zesílení

Neklid, těkání od předmětu k předmětu.

Paranoidní psychosa, deprese Schizofrenie, organické poruchy.

Autismus, deprese, únava Schizofrenie, oligofenie

2. Za účelem zachování rodu Poruchy Kvantitativní poruchy sexuálního Nadměrné zvýšení. Erotomanie pudu Sexuální dysfunkce Nedostatečný rozvoj sexuality.

Kvalitativní poruchy V pohlavní identifikaci V preferenci sexuálních objektů V sexuální aktivitě

Poruchy rodičovského pudu

Transsexualismus. Pedofile, nekrofilie, zoofilie. Sadomasochismus, exhibicionismus.

- Zanedbávání dítěte - Týrání dítěte až jeho usmrcení - Přehnaná opičí láska k dítěti

-1

V zátěži se u mnohých jedinců chuť k jídlu zeslabuje či zesiluje. Může kompenzovat i emocionální frustraci a redukovat strach či úzkost.

-? Poruchy pudu sebezáchovného mohou být spojeny s mnohými syndromy, ale mohou mít zcela racionální podklad, např. ve formě bilanční sebevraždy. Dokážete si představit důvody, které mohou člověka k tomuto rozhodnutí a jednání vést ?


PORUCHY EMOTIVITY

Na základě studia obecné psychologie charakterizujte emoce, jejich druhy a vlastnosti.

Klasifikace poruch emotivity

U dětí citová deprivace, u dospělých porucha osobnosti.

1. Globální poruchy emotivity Neschopnost udržet citový vztah, tendence Citová labilita Citová apatie

emočně reagovat na stále nové podněty. U dětí je mírně zvýšená labilita v normě. Dlouhotrvající snížení citové reagence.

Citová ambivalence Protichůdný emoční vztah k jednomu Hyperemocionalita

Intelektový defekt, nemoc, únava, vnitřní konflikt.

podnětu. Zvýšená intenzita emočního prožívání.

Somatizace, emoční zisky z nepříjemných Účelové emoční tělesných pocitů a vegetativních projevů. reakce 2. Poruchy afektů V normě Vyšší stupeň obavy z něčeho, co je Strach

Fobie

Zpravidla neurotický příznak.

Úzkost Patický afekt

subjektivně vnímáno jako ohrožující. Zpravidla Nesmyslný a neodklonitelný strach, který neurotický příznak. má předmět (agorafobie, zoofobie, klaustrofobie, nosofobie, hydrofobie). Bezpředmětná nezdůvodnitelná obava. Demence, epilepsie. Nadměrně silný afekt.

3. Poruchy nálad Manická nálada

-1

Vyšší stupeň euforie, veselá nálada.

Depresivní nálada Dráždivá nálada Expanzivní nálada

Patické nálady - jsou intenzivní, - mají delší trvání, - jsou nezávislé na psychogenních faktorech, - jsou neodklonitelné, - určují chování.

Výrazně smutná nálada. -2 Zvýšená pohotovost ke vzteku a agresivním reakcím. Vysoká aktivita, chuť zapojovat se do nových věcí. Snížená schopnost prožitku. Nálada neodpovídající situaci a podnětu.

Apatická nálada Paradoxní nálada 4. Poruchy vyšších citů

Nedostatečně rozvinuté poznávací emoce, nevyvinutý soucit, altruismus apod. U dospělých porucha osobnosti.

- 1 … Změny nálad v dětském věku nemají takovou patologickou hodnotu jako u dospělých.

- 2 … S atakou depresivní nálady se v průběhu života může setkat každý člověk, neboť je přirozenou časově ohraničenou součástí traumatizujících zážitků. Často provází i různá infekční onemocnění, po jejichž vyléčení odezní. Endogenní deprese (příznak vážné duševní nemoci) však zjevný spouštěč nemá. Jaký je rozdíl mezi afektem a náladou ?


PORUCHY VŮLE Z obecné psychologie definujte volní proces. Jaký je rozdíl mezi laickým a odborným chápáním vůle ?

Klasifikace poruch vůle

Při depresivní náladě, nemoci, vyčerpání

Abulie a hypobulie Chorobná nerozhodnost nebo Hyperbulie


snížená rozhodnost. Nadměrná rozhodnost, překotnost rozhodování.

Příznak manické nálady, reakce na radostnou zprávu.

PORUCHY JEDNÁNÍ Na základě studia obecné psychologie definujte jednání. Jaký je rozdíl mezi jednáním a chováním ?

Za poruchy jednání považujeme všechny formy pohybových a jiných reakcí, které jsou způsobeny psychickými příčinami.

Klasifikace poruch jednání

Hypoagilnost Hyperagilnost Agitovanost Negativismus

Při únavě či depresivní náladě.

Snížení pohybových a psychických Manická nálada, projevů. radost, úzkost Tělesná i psychická čilost, účelná i planá. Podráždění, úzkost, Opakované neúčelné pohyby duševní nemoc a úkony. Záměrná či nezáměrná produkce chování, které je opačné očekávanému.

Anomální či psychopatický vývoj osobnosti, příp. při organické poruše mozku.

-1

Bezcílné nerozmyšlené jednání Psychopatický (kleptomanie, pyromanie, vývoj osobnosti. dipsománie, oniomámie apod.). Zkratkovité jednání Cílené, ale neuvážené Např. v obtížně řešitelných situacích. jednání. Náhlé agresivní jednání. Úzkost Raptus

Impulsivní jednání

Abúzus

Zneužívání určité látky.

Chorobný pohybový zlozvyk.

Tik

Obsedantní jednání Neodbytné protivolní aktivity. Psychomotorické poruchy : Kvantitativní

Hypokinéza, akinéza

Pověrčivá povaha, neurotická porucha.

Absence psychomotorických projevů.

Zvýšení psychomotorických projevů. Nesoulad mezi Katatonní psychomotorickými poruchy a ostatními projevy psychiky (stupor, produktivní forma). Chorobná okamžitá poslušnost na povely.

Hyperkinéza Kvalitativní Vážná Schizofrenie, duševní organ. poškození nemoc. mozku

Povelová automacie Stereotypie Echomatismus Ganserův syndrom Simulace a agravace

Mnohonásobné opakování určitého projevu. Schizofrenie, Chorobné napodobování (echopraxie, organ. poškození echomimie, echolálie). mozku, účelová Porucha jednání působící formálně reakce na trauma v normě, ale kvalitativně nikoli. Vědomé předstírání chorobných příznaků.

-1

V určitých ontogenetických stádiích považujeme negativistické chování za normální, neboť má funkci tvorby selfkonceptu. Dokážete odhadnout ve kterých ? Uveďte příklad zkratkovitého jednání.

Zamyslete se nad tím, které z poruch jednání jsou v náročných životních situacích (stres, frustrace, konflikt) typické pro vás ?


PORUCHY VĚDOMÍ Pokuste se definovat vědomí v širším i v užším smyslu.

Po úrazu hlavy, při intoxikaci apod.

Klasifikace poruch vědomí

Zastřené vědomí

Somnolence

(stejnoměrné snížení všech psychických projevů)

Sopor

Nelze vzbudit.

Obluzené vědomí (porucha časové, prostorové a příčinné orientace) Při chronickém onemocnění či krajním vyčerpání.

Mrákotné stavy

Koma Deliciózní stav

Jedince lze lehce vzbudit.

Pokles bdělosti a pohotovosti. Jedince lze Hlubší zastření vzbudit, ale nelze s ním komunikovat vědomí. Těžký stav bezvědomí. U dětí při

Halucinace, iluze, vysokých motorický neklid, horečkách. agresivní chování. Amentní stav Poruchy vnímání, dezorientace, trvá déle. Náhle začínají a končí a zpravidla je na ně úplná amnézie. U dětí vzácně, jinak součástí klinického obrazu epilepsie.


SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy

1. AFEKTIVNÍ PORUCHY

Jedná se o závažné psychotické onemocnění, které řadíme mezi endogenní poruchy.

Psychotická onemocnění jsou charakterizovaná zkreslením hodnocení vnějšího světa a sebe sama, maladaptivním chováním, absencí náhledu choroby a narušením integrity osobnosti. Afektivní poruchy byly dříve označovány termíny „maniodepresivní psychóza“ či „cyklofrenie“. Vybavíte si jednu z konstitučních typologií osobnosti, která právě s pojmem „cyklofrenie“ operuje ?

Afektivní poruchy se vyznačují periodickým střídáním emotivity. Registrujeme tedy fáze relativního zdraví, které se střídají s obdobím „nemoci“. U bipolárních poruch dochází ke střídání mánie a deprese, formy unipolární mají jen depresivní či manické ladění. Začátek onemocnění se nejčastěji projeví mezi 20. a 30. rokem života. Klinický obraz afektivních poruch tedy tvoří depresivní a manický syndrom.

DEPRESIVNÍ SYNDROM

Depresivní symptomatická triáda - snížená dynamogenie - zpomalené myšlení - velký smutek

Psychické příznaky

Somatické příznaky Behaviorální příznaky

Patická depresivní nálada, neschopnost koncentrace záporný poměr k životu, beznaděj, úzkost, snížení zájmu, tichá pomalá řeč až mutismus, emoční neodklonitelnost, zpomalené myšlení, hypochondrické bludy, suicidální tendence, ranní pesimum. Ztráta chuti k jídlu, ubývání na váze, poruchy menstruace. bolesti hlavy, zácpa, poruchy spánku, úbytek sexuální apetence. Pláč bez zjevné příčiny, utlumení pohybové aktivity, výrazná nerozhodnost, neverbální i verbální projevy smutku, averze k pobytu ve společnosti, zanedbávání svého zevnějšku, tichý hlas.

Tendence k sebevraždě.

Druhy DS Hlasy

Simplexní Anxiozní Agitovaný Delirantní Stuporózní Vegetativní

Převažující příznaky Velký smutek, snížená dynamogenie. Neklid, neúčelné pohyby Převažující symptomy – strach a úzkost. Silná úzkost ústí do agitovaného chování. Křik a agresivita. Výskyt mikromanických bludů a halucinací. Totální útlum tělesných i duševních funkcí. Strnulost, Psychické příznaky jsou nahrazeny somatickými, odmítání jídla. tzv. larvovaná deprese. Žaludeční, kardiovaskulární, urogenitální příznaky.

V průběhu života se však setkáváme s depresivními obdobími vyvolanými generačními faktory : menstruační deprese, poporodní deprese, klimakterická deprese.

MANICKÝ SYNDROM

Manická symptomatická triáda - zvýšená euforie až manická nálada - zrychlené tempo myšlení - zvýšená dynamogenie

Psychické příznaky

Nadměrně euforická nálada bez příčiny, zrychlený tok asociací, překotné myšlení, chorobně zvýšené sebevědomí, pocit nezranitelnosti, bezmezný optimismus, zvýšená chuť k práci,

Somatické příznaky Behaviorální příznaky

zvýšené libido, někdy megalomanické bludy. Zvýšená chuť k jídlu, malá potřeba spánku, neubývání na váze, rozšířené zornice, lesklé oči, zrychlený puls a dýchání. Chování bez zábran, velká agilnost, tendence do všeho zasahovat, reformovat, sklon nereálně plánovat, alkoholová a erotická excese.

Tzv. prostá mánie.

Druhy MS Simplexní Resonans Inventoris Acitissnima

Převažující příznaky

Nadávají, útočí na druhé.

Povznesená, nepřiměřená nálada. Projevy nespokojenosti a panovačnosti. Naivní vynalézavost. Obtěžují patentní Zuřivost, neklid, agresivita. úřady.

Výskyt bipolárních afektivních poruch je u dětí a mladistvých poměrně vzácný. Jejich projev se příliš neliší od dospělých pacientů. Vykazují však nižší intenzitu a jednotlivé fáze jsou také kratší. Zamyslete se nad tím, jak by se projevoval žák s manickým (dále MS) či spíše hypomanickým syndromem a podle může učitel usuzovat, že se jedná o MS.

2. SCHIZOFRENIE A SCHIZOFRENNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY SCHIZOFRENIE

Schizofrenie je závažné psychotické onemocnění, kterým trpí asi 1% populace. Termín „schizofrenie“ doslova znamená rozštěpení mysli. Jedná se o fázickou chorobu, při níž se střídají období ataky nemoci s obdobím relativního zdraví.

Ono rozštěpení mysli je nejjednodušší si vyložit jako disonanci mezi kognitivními, emočními a behaviorálními psychickými funkcemi. Laická představa několika osob v jedné tomu tedy odpovídá pouze částečně.

Klinický obraz schizofrenie : •

Emoční porucha způsobující narušený kontakt s realitou.

•

Autismus

•

Neadekvátní afekty

•

Bizarní chování

•

Bludy a halucinace

•

Citová ambivalence

•

Emoční zploštělost

•

Neklid, nejistota, úzkost

•

Časté neologismy v řečovém projevu.

Formy Sch.

Převažující příznaky

Simplexní Paranoidní

Plíživá, časný vznik, typický rys : autismus. Nejčastější, chybí náhled choroby, Nejsou bludy ani halucinace. výskyt bludů a halucinací. Hebefrenická Začátek v dospívání, klackovité chování, hypersexualita, inkoherentní řeč, Forma produktivní depersonalizace. i stuporózní. Katatonická Výskyt motorických defektů. Neurastenicko- Počáteční fáze jiných forem sch. -hypochondrická Představa, že jednotlivé části těla jsou změněny. Nediferencovaná Symptomy neodpovídají žádné z forem. Postschizofrenní Depresivní ataka po odeznění schizofrenie. deprese Reziduální Chronické stádium ve vývoji schizofrenie.

Prognóza choroby souvisí s průběhem jejího nástupu a dobou, v níž propukla. Horší prognózu mívají plíživé a pomalé nástupy a brzký nástup.

DUŠEVNÍ PORUCHY S BLUDY (PARANOIDNÍ PORUCHY)

Paranoidní poruchy a) Parafrenie b) Paranoia

Parafrenie Chronické psychotické onemocnění. Propuká mezi 40.a 50. rokem. Jsou přítomny bludy a halucinace. Není přítomen artismus a afektivní ambivalence.

Paranoia Chronické onemocnění s plíživým průběhem. Vzniká kolem 40.roku. Častěji postihuje muže. Vyskytují se paranoidní bludy v bludném systému. Nevyskytují se halucinace ani pravé iluze.

3. NEUROTICKÉ PORUCHY

Přestože v současné (platné) 10. revizi Mezinárodní klasifikace duševních poruch je jako název nosologické jednotky uvedeno „neurotické poruchy“, v odborné psychologické a psychiatrické literatuře se častěji setkáváme s dřívějším označením „neurózy“. Obsahově se oba pojmy překrývají.

„Neuróza je funkční, reverzibilní porucha vyšší nervové činnosti, která se projevuje poruchou adaptace na vnější prostředí a má řadu příznaků duševních a tělesných “ (Vondráček, 1972, s.34).

„Neuróza je prožitkově podmíněná porucha ve vztahu mezi člověkem a jeho okolím, která má psychické nebo tělesné příznaky nemoci “ (Hock, Honig in Matoušek, 1086, s.14).

Definic neuróz nalezneme v odborné literatuře bezpočet a jednotliví autoři se podrobnostmi liší. Všichni se však shodují na několika charakteristikách: - Neuróza je funkční porucha, (tzn. porucha funkce původně zdravé CNS.) - Neuróza je porucha reverzibilní. (Včasnou a cílenou terapií ji tudíž lze napravit.) - Neuróza se projevuje poruchou adaptace jedince k vnějšímu prostředí. (Jedinec má např.problémy vyrovnat se s náročnými životními situacemi.) - Neuróza má řadu tělesných a psychických příznaků. (Má mnoho podob i v tělesné rovině.)

- Neuróza je pro jedince zátěží. (Je na ni náhled, protože je nepříjemně pociťovaná.)

Jaké znáte náročné životné situace ?

PŘÍČINY VZNIKU NEUROTICKÝCH PORUCH

Na vzniku neurotické poruchy se podílejí jak faktory biologické, tak sociální, tzn. vnitřní dispozice jedince i neurotizující vlivy prostředí. Vondráček (1972) dokonce rozlišoval pojmy „neurotik“ a „neuropat“. Neurotik je člověk, který trpí neurózou. Neuropat je k ní však pouze predisponován (oslabená CNS apod.) a neuróza u něho propukne až po setkání s intenzivní či dlouhotrvající frustrační situací.

Kratochvíl (1981) příčiny vzniku neuróz sumarizuje : - Celkové oslabení organizmu, méně odolná nervová soustava, nesprávná životospráva, nedostatek spánku apod. - Zážitky duševního rázu (traumata apod.) - Méně silné, ale dlouhodoběji působící konfliktové situace a problémy.

KLINICKÝ OBRAZ NEUROTICKÝCH PORUCH Nejčastější symptomy neuróz Bolesti hlavy, poruchy denní životosprávy, tiky, enuresis nocturna, psychomotorický neklid a nesoustředěnost, řečové poruchy, autostimulační a sebepoškozovací návyky, úzkosti, fóbie, deprese…

KLASIFIKACE NEUROTICKÝCH PORUCH

Neurotické poruchy Převažující příznaky Úzkost je neadekvátní vzhledem k podnětu, Fobicko úzkostné je nepřiměřeně intenzivní, vyskytuje se poruchy

Neurotická deprese Obsedantně kompulsivní porucha

Disociační poruchy Dříve se tato porucha nazývala „hysterická neuróza“.

Somatoformní poruchy

v situacích, které většina lidí zvládá, je spojena s maladaptivním chováním a trvá i po odstranění podnětu. Pacient se cítí Depresivní nálada, lehce snížená nejhůře večer. dynamogenie, poruchy koncentrace pozornosti, poruchy spánku… Opakující se střídání obsesí a kompulsí. Např. mnohokrát opakující se mytí rukou, zamykání bytu apod.

Obsese : myšlenky a představy, které se vtírají do mysli a jsou obtěžující. Kompulze : opakující se stereotypní úkony, jejichž cílem je ukončit obsedantní myšlenku. Podstatou je disociace s amnézií, která je nahrazena konverzí. Disociace : dočasné vytěsnění zátěžové situace z vědomí. Konverze : psychický komplex pocitů je nahrazen tělesným příznakem. Pacient trpí různými somatickými a vegetativními Poruchami bez organického nálezu.

Psychogenní kašel, srdeční neuróza apod.

Fobicko úzkostná neurotická porucha se může vyskytovat také jako specifická úzkostná porucha, a to buď ve formě epizodické panické úzkosti nebo generalizované úzkostné poruchy. Epizodická panická úzkost se projevuje jako nepředvídatelné záchvaty masivní úzkosti. Mají náhlý začátek, pacient pociťuje bolest na hrudi, dušnost a závrať. Generalizovanou úzkostnou poruchu je možné chápat jako trvalou úzkost, kterou nevyvolává žádný podnět. Pacient má nereálné obavy z hrozícího neštěstí, poruchy koncentrace, spánku, rozhodovacího procesu, je zvýšeně unavitelný a není schopen se uvolnit apod.

4. PORUCHY OSOBNOSTI

S poruchami osobnosti se v odborné literatuře setkáte také pod pojmem „psychopatie“. Psychopatická osobnost se v různých ohledech vymyká běžnému průměru, projevuje se nadměrně zvýrazněnými povahovými rysy a trpí tím sama i její sociální okolí.

Etiologie poruch osobnosti není zcela známá, přesto se přepokládá, že na vzniku poruch osobnosti se podílejí jak faktory biologické tak psychosociální (Kafka, 1998).

Porucha osobnosti se vyznačuje nevyváženou skladbou osobnosti, specifickým charakterem sebepojetí, porušeným sebevědomím a chováním, které způsobují poruchy komunikace s druhými lidmi (Kafka, 1998).

Porucha osobnosti se pokládá za chybu psychosociálního vývoje (socializace), která vzniká v dětství a trvá po celý život (Kafka, 1998).

Zamyslete se nad tím, zda poruchy osobnosti lze řadit mezi duševní nemoci. Jaké typy nápravné intervence byste volili a jak odhadujete jejich účinnost ?

KLASIFIKACE PORUCH OSOBNOSTI (PODLE MKN-10)

Poruchy osobnosti Paranoidní osobnost Schizoidní osobnost Dissociální osobnost Emočně nestálá osobnost Histrionská osobnost

Hysterie

Charakteristické rysy Podezřívavost a vztahovačnost.

Kverulanti, fanatici, žárlivci.

Výrazná introverze, zahleděnost do sebe, neschopnost Toxikomani, navázat kontakt s druhými, plachost apod. prostitutky, pachatelé, Částečné nebo úplné odmítání společenských norem, násilných nezájem o druhé, neschopnost empatie, trestných činů absence pocitu viny a svědomí. Velká proměnlivost nálady, impulsivita v jednání, nespolehlivost. Často mění povolání, střídají partnery apod. Sklony ke zkreslování skutečnosti, teatrálnost a přehnaně expresivní chování, sklony k manipulaci okolím, neustále nenasycená touha po obdivu a uznání. Výrazná nerozhodnost, nejistota, nedostatek sebedůvěry, sklon k perfekcionalismu a pedanterii.

Anankastická osobnost Úzkostná osobnost Intenzivní pocity napětí, nejistoty a strachu, zvýšená Narcistická osobnost Smíšené poruchy osobnosti

potřeba kladné emoční odezvy a zvýšená citlivost na kritiku. Pocity velikášství, přesvědčení o vlastní dokonalosti, důležitosti a neomylnosti. Symptomy typické pro více poruch.

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

Mentální retardace – celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie má biologický podklad a k poškození mozku došlo v raném vývoji prenatálním, perinatálním či raně postnatáílním. Demence je obvykle chápána jako proces zastavení nebo rozpadu rozumových schopností.

Klasifikace mentální retardace MR lehká

IQ 50-69

MR střední

IQ 35-49

MR těžká

IQ 20-34

MR hluboká

IQ 0-19

Jedinec s lehkou MR je nezávislý v hygienických návycích, schopen vykonávat domácí práce, zvládne jednoduchá manuální zaměstnání, je emočně a sociálně nezralý.

Člověk se středně těžkou MR má velmi chudý řečový projev, někdy není řeč rozvinuta vůbec, samostatnost v obsluze je částečná, pracovat může pod dohledem v chráněném prostředí, sociální a právní normy obvykle není schopen pochopit. U těžké MR je psychomotorický vývoj opožděn natolik, že možnost sebeobsluhy je výrazně omezena. Problémy mohou být i se samostatným přijímáním potravy. Tito jedinci vydávají skřeky, řeč je nerozvinuta, jsou celoživotně závislí na péči jiných. Hluboká MR vypadá tak, že jedinci zcela nejsou schopni sebeosbluhy, potřebují péči v základních životních úkonech. Leží na lůžku, jsou uměle živeni, jsou inkontinetní – vegetativní idiotie.

6. ORGANICKY PODMÍNĚNÉ DUŠEVNÍ PORUCHY

Organicky podmíněné psychické poruchy jsou v příčinné souvislosti s primárním či sekundárním poškozením mozku. U primárních organických psychosyndromů došlo k přímému poškození mozku, např.vlivem nádoru, úrazu nebo zánětu. Sekundární psychosyndromy vznikají jako následný projev nějakého jiného somatického onemocnění nebo při intoxikaci apod.

Druhy organických psychosyndromů Psychické poruchy při encefalitidách a meningitidách Primární Psychické poruchy při úrazech hlavy organické Psychosyndromy Psychické poruchy při mozkových nádorech Atroficko degenerativní poruchy (demence) Psychické poruchy při infekčních somatických Sekundární onemocněních organické psychosyndromy Psychické poruchy při neinfekčních somatických onemocněních Psychické poruchy při metabolických a endokrinních poruchách Psychické poruchy při intoxikacích

PRIMÁRNÍ PSYCHOSYNDROMY Psychické poruchy při encefalitidách a meningitidách Do této kategorie zařazujeme např. vzteklinu (Lyssa) či klíšťovou encefalitidu.

Obecný klinický obraz encefalitid tvoří únava, stavy zmatenosti, deprese, bolesti hlavy a u nejtěžší forem postupující demence. Konkrétně Lyssa se projevuje nespavostí, úzkostmi a depresí. U pokročilejších stadií se objevují i deliriózní stavy, neklid agresivita. Končí letálně. Při některých dětských nemocích (příušnice, spalničky, spála apod.) hovoříme o tzv. „sekundárních encefalitidách“.

Objasněte pojmy „encefalitida“ a „meningitida“.

Psychické poruchy při úrazech hlavy

Klinický obraz : Ztráta vědomí s amnézií, v těžších případech koma. Tělesné symptomy :

Neurologické symptomy :

Psychické symptomy :

- poruchy spánku,

- poruchy pohyblivosti,

- deliriózní stav,

- poruchy rovnováhy,

- obrny končetin,

- amnestický syndrom

- kolísání krevního

- poruchy citlivosti.

- halucinační poruchy,

tlaku,

- posttraumatická

- zpomalení srdeční činnosti.

epilepsie či demence.

Jaký je rozdíl mezi „komocí mozku“ a „kontuzí mozku“ ?

Psychické poruchy při mozkových nádorech Příznaky souvisí zejména s typem a lokací nádoru a věkem pacienta. U mladších jedinců převažují spíše poruchy vědomí, u starších psychózy. Příklady : Frontální lalok – apatie, psychomotorické poruchy, euforie. Temporální lalok – poruchy paměti, percepční afázie, depersonalizace, halucinace, iluze dejavu. Parientální lalok – apraxie, amnézie. Okcipitální lalok - zrakové halucinace, korová slepota. Podkorová centra – Pickovy vize, Lhermiterovy halucinace apod. Atroficko degenerativní poruchy (demence)

Mezi atroficko degenerativní poruchy řadíme Alzheimerovu, Pickovu, Parkinsonovu a Huntingtonovu choroby.

Vždy se jedná o postupující

intelektovou deteriorizaci. Etiologie Alzheimerovy choroby je není ještě zcela objasněna. V klinickém obrazu se objevuje zejména deteriorizace pamětních funkcí na staré i nové zážitky, ztráta dosavadních zájmů, dezorientace, poruchy zrakověprostorové orientace a ztráta sebeobsluhy. Pacienti postupně zapomínají i tváře a

jména svých nejbližších, přestávají komunikovat a jsou inkontinetní. Toto onemocnění končí letálně. Pickova choroba se zprvu vyznačuje chorobnou apatií či nepřiměřenou eufórií. Pacienti vtipkují bez sociálních zábran. Postupně se přidružují poruchy paměti a defekty řeči. Onemocnění propuká mezi 60. a 70. rokem a je poměrně vzácné. Parkinsonova demence začíná v 7. decéniu. Typická je zapomnětlivost, kdy si pacient není schopen vybavovat, ale vštípivost je zachována. Vždy je postiženo abstraktní myšlení a k výrazné intelektové deteriorizaci dochází až v pozdních stádiích choroby. U Huntingtonovy choroby jsou nápadné mimovolní pohyby, poruchy

paměti a myšlení. Propuká mezi 40. a 50. rokem věku a pacienti obvykle umírají do 10-15 let.

SEKUNDÁRNÍ PSYCHOSYNDROMY (SYMTOMATICKÉ PSYCHICKÉ PORUCHY) Psychické poruchy při infekčních somatických onemocněních Při každém infekčním onemocnění registrujeme celkovou vyčerpanost organismu, což vede k oslabení CNS, projevující se dráždivostí, poruchami koncentrace, nezájmem, nechutenstvím, nespavostí, skleslostí, někdy i depresemi a úzkostí. Psychické poruchy při neinfekčních somatických onemocněních

Na každé somatické onemocnění je i odezva psychická, která může mít podobu „pouhých“ poruch emocí, ale i psychotickou.

Např. u těžších jaterních poruch se vyskytují deliriózní stavy, u plicních

onemocnění - depresivní a depresivně anxiózní stavy a krevní choroby se často projevují komplexními depresivními syndromy. Somatická onemocnění mají návaznost i na poruchy osobnosti. Jednou z nejznámějších je tzv. tuberkulózní charakterologie, při které registrujeme zvýšenou egocentričnost, zvýšená sexuální vzrušivost, sklony vyvolávat konflikty, hypománii a euforii. Psychické poruchy při metabolických a endokrinních poruchách V zásadě platí to, co je uvedeno v předcházejících odstavcích, jen průběh je dlouhodobější. Např. při cukrovce jsou typické neurastenické syndromy a u Addisonovy choroby (porucha nadledvinek) je pacient duševně skleslý, slabý, snadno unavitelný, má sníženou aktivitu, deprese, je nerozhodný a apatický. Psychické poruchy při intoxikacích

Rozlišujeme intoxikace návykové, intoxikace při suicidální aktivitě. Při lehčích otravách se vyskytují deliriózní stavy, při těžších kóma. Konkrétní klinický obraz je však vždy vázán na chemické složení látky.

Speciální problémy dětské psychopatologie - Pervazivní vývojové poruchy - Deprese v dětském věku - Psychická deprivace

I. Pervazivní vývojové poruchy Závažné psychotické poruchy. Obvykle se projevují od útlého věku dítěte a přetrvávají až do dospělosti. Na základě přehladu slova „pervasive“ z angličtiny objasněte termín „pervazivní“ poruchy.

Infantilní autismus Rettův syndrom Hellerův syndrom Aspergerův syndrom

DĚTSKÝ INFANTILNÍ AUTISMUS (Kannerův časný dětský autismus) "Když se Martin narodil, byla jsem ta nejpyšnější a nejšťastnější matka na světě. Byl krásné a zdravé dítě. Začal mluvit jednotlivá slova, prohlížel si knížky, smál se. Ve dvou a půl letech nastal zlom - slova vystřídaly zvuky, smích křik a pláč, knížky, které si dříve prohlížel, ležely na zemi roztrhané. Byli jsme zoufalí."

Identifikoval jej L.Kanner v roce 1943 a H. Asperger o rok později. Jedná se o organické onemocnění mozku, které způsobuje neschopnost vytvořit obvyklý, biologicky podmíněný afektivní kontakt s lidmi. Počátky změn začínají již v prenatálním období a pokračují do 2.-3. roku. Tato porucha se vyskytuje 3 x více u chlapců.

Klinický obraz Poruchy sociálních vztahů Poruchy intelektu

Poruchy myšlení Poruchy komunikace

Poruchy prožívání Poruchy chování Dokážete odhadnout, proč se tato poruchy vyskytuje spíše u chlapců…

Poruchy sociálních vztahů se projevují jako poruchy sociální interakce. Autistické dítě není schopno reagovat na lidi (např. na jejich výraz tváře), považuje lidi spíše za předměty, často nerozlišuje rodiče a příbuzné, má odpor vůči emočním kontaktům s lidmi, nechápe normy a pravidla sociálního chování. Poruchy myšlení Myšlení autistického dítěte je rigidní, často ulpívá. Poruchy intelektu Část dětí je mentálně retardovaných. Poruchy komunikace se projevují v řeči i v neverbálních projevech. Chybí předřečové vývojové fáze (broukání, žvatlání). Řeč obvykle nastupuje náhle (např. až v deseti letech), část dětí si ji neosloví vůbec. Z důvodu nezralosti ega autistické dítě většinou nepoužívá „Ich-formu“. Občas se vyskytuje echolálie. Dalším komunikačním znakem je absence neverbálních projevů (včetně mimiky). Poruchy prožívání Autistické dítě má odpor ke změně okolí, úzkost a strach vněm mnohdy vyvolávají i běžné předměty. Časté jsou prudké emoční reakce. Nedochází ke sdílení projevů emocí (citová apatie ve vztahu k lidem). Poruchy chování Generalizovaným rysem je neschopnost adaptability. Úzkost ze změny je redukována opakováním rituálů (např. stále stejné hry či stereotypie) a obsedantním jednáním.

Typické je patologické zabývání se zvláštními

předměty, které může mít až manický charakter (např. fetišismus). Častý je také

výskyt autostimulace (např. masturbace) a agresivního či autoagresivního chování (např. ve formě raptu).

U některých jedinců se setkáváme se zvláštními schopnostmi. Př.: Fenomenální zraková a prostorová paměť, dobrá orientace v prostoru, výjimečné intelektuální schopnosti, mimořádné hudební či výtvarné schopnosti (většinou reproduktivní), senzorická citlivost (např. absolutní sluch) a výjimečná pohybová obratnost.

Proč zralost ega souvisí s používáním „Ich-formy“ ?


RETTŮV SYNDROM

Rettův syndrom je vývojová porucha, která propuká mezi 7. a

24.

měsícem, přičemž předchozí vývoj se jeví v normě.Vyskytuje se pouze u dívek.

Klinický obraz : Prohlubující se mentální retardace (těžká MR). ´

Postupná ztráta verbálních a motorických dovedností (apraxie). Výskyt záchvatů (kroutivé pohyby rukou). Sociální projevy jsou zachovány.


HELLERŮV SYNDROM (Infantilní demence) Objasněte pojem „demence“. Znáte nějaký typ demence ?

Nastupuje mezi 2. a 4. rokem u normálně vyvíjejícího se dítěte. Podle Zvolského (1997) je tato porucha komunikace a interakce autistického typu, ale není přítomno organické onemocnění mozku. Spouštěčem bývá často trauma v podobě odloučení od matky či nemoci.

Klinický obraz (zároveň postup nemoci) : 1. Změny v řeči až rozpad řečových schopností.

2. Poruchy emocí a inteligence.

3. Těžká mentální retardace.

Po ztrátě dovedností může dojít k částečné obnově.


ASPERGERŮV SYNDROM (Autistický vývoj osobnosti)

Je podobný autismu, ale vývoj dětí s Aspergerovým syndromem má příznivější prognózu než ostatní autistické poruchy. V dospělosti přerůstá ve schizoidní poruchu osobnosti. Vyskytuje se 8 x častěji u chlapců než u dívek.

Klinický obraz (srovnání s Dětským infantilním artismem): Shodné znaky - Neschopnost navazovat přátelské vztahy, - chybí sociální empatie, - nerozumí humoru, - nepružné myšlení, - úzké stereotypní zájmy, - pohybová neobratnost.

Rozdílné znaky - Řeč není výrazně opožděna. - Inteligence je obvykle v normě.

Zamyslete se nad tím, zda je možné dítě s pervazivní vývojovou poruchou integrovat v základní škole běžného typu ? Existuje za tímto účelem nějaká legislativní podpora ?


II. Deprese v dětském a adolescentním věku

Ještě v 70. letech 20. století mnozí odborníci popírali depresi u dětí. Nebývá vždy odhalena, protože ji překrývají jiné poruchy (chování, učení, somatické). Do 12 let jsou deprese frekventovanější u chlapců, mezi 12. a 17. rokem se však vyskytují 3 x častěji u dívek.

Zvláštnosti depresí v dětském věku : Děti více somatizují (typické jsou poruchy usínání). Chybí pokles hmotnosti. Vyskytují se regresivní poruchy (např. návrat pomočování) a psychomotorická retardace. Dětské deprese jsou často maskovány, což vede k problémům s identifikací.

Deprese u dětí se promítají do oblastí emočních, motivačních i kognitivních. Oblast emocí : sklíčená nálada, smutek, fóbie, zoufalost, pocit beznaděje, úzkostnost, pláč, křik. Nevím, co mám dělat.

Je mi smutno. Všude je tolik nebezpečných věcí.

Oblast motivace : slabá motivace, pasivita, ztráta energie, ztráta zájmů, „koníčků“, nuda.

Nic mě nebaví.

Kognitivní oblast : negativní myšlenky, vnímání zaměřené na negativní jevy, změny pozornosti (zaměření na sebe).

To je nuda.

Určitě to dopadne špatně.

Somatické projevy : poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, anhedonie, celkové oslabení organismu, únava.

Objasněte pojem „anhedonie“.

Jak rozumíte tomu, že ……deprese jsou maskovány ?


Psychická deprivace

Deprivací rozumíme strádání nedostatkem nějaké důležité potřeby. Psychická deprivace je stav vzniklý následkem životních situací, kdy subjektu není dána příležitost k ukojení některé jeho základní psychické potřeby v dostatečné míře a po dostatečně dlouhou dobu (Matějček, 1978).

Psychická

deprivace má složku citovou a smyslovou.

Příčiny psychické deprivace

Situace, za nichž dochází k deprivaci Děti, které utekly do divočiny Extrémní sociální izolace Ústavní výchova Separační prožitky Deprivace v rodině

Děti, které přestály pomocí zvířat Děti, které vyrůstaly v sociální izolaci Kojenecký ústav, dětský domov, diagnostický ústav, výchovný ústav Odchod matky z kojeneckého ústavu Umístění dítěte v nemocnici Odchod matky a otce z domova apod. Neúplná rodina Rodina s narušenými interpersonálními vztahy Vnitřní psychologické bariéry rodičů

Vnitřní faktory deprivace Poruchy smyslové Poruchy motorické Poruchy v integraci psychických funkcí

Slepé dítě, hluché dítě Tělesná postižení omezující hybnost Mentální retardace

Znáte nějaký příběh o dětech, které přestály v divočině ?

Dopady psychické deprivace

Typy deprivací postižených jedinců : 1) Relativně kladně přizpůsobený typ nalezl sociálně přijatelné náhradní ukojení svých potřeb. 2) Typ s přímým zvýšením intenzity nenasycených potřeb upoutává pozornost a projevuje se vtíravostí. 3) Typ se substitučním zvýšením intenzity jiných tendencí je agresivní a nepociťuje vinu. Často také zvýšeně lže a dopouští se krádeží apod. 4) Typ pasivní, útlumový, apatický je zamlklý, obtížně navazující kontakt, projevuje se regresí.

Co se týká prognózy, obecně oplatí pravidlo, že čím dříve a déle k deprivaci docházelo, tím horší a trvalejší jsou následky.

U kterého z výše uvedených typů je pro pedagoga nejvíce obtížné identifikovat deprivaci ? Deprese i deprivace jsou shodně vyvolávají negativní emoční stav a v některých projevech se mohou podobat. Může je od sebe učitel nějak odlišit ?


PADIU. Několik slov úvodem

Recommend Documents