Pád Berlínské zdi začal v Praze!
Německé a české dějiny se ve 20. století protnuly mnohokrát. Velmi výrazně a osudově v letech druhé světové války. I tyto události si tento týden připomeneme.
+ Nyní se však budeme věnovat událostem, jež proběhly v Praze před 23 lety. Nikdy po druhé světové válce se neodehrával takový významný klíčový akt německých dějin bezprostředně přímo na území Československa, jako tomu bylo v několika týdnech pozdního léta a podzimu 1989.
Z Berlína je to do Prahy zhruba 360 kilometrů. Přesně tolik kilometrů dělilo před 23 lety tehdejší Berlíňany od svobody a demokracie. Museli však k ní doslova dojet a vzít to oklikou přes tehdy komunistickou Prahu… Paradox? Dějiny nejsou vždy přísně logické!
1945 Druhá světová válka končí. 2.května 1945 Berlín kapituloval. Vojáci Rudé armády vyvěšují na budově říšského sněmu sovětskou vlajku.
1945 Berlín – „nultá hodina“ Do Berlína se pomalu vrací život Město je v troskách Infrastruktura je zničena Lidé nemají kde bydlet Nefunguje zásobování Kvete černý trh
1945 17.7. – 2.8. Postupimská konference Na zámečku Cecilienhof nedaleko Berlína se sešli : H. Truman – prezident USA; J.V. Stalin – sovětský vůdce, W. S. Churchill (premiér Velké Británie) Hlavní téma : poválečné uspořádání Německa
1945 Vítězné mocnosti SSSR, USA, Velká Británie, Francie rozdělily po skončení války území Německa na 4 okupační zóny a hlavní město Berlín na 4 sektory.
Berlín – 4 sektory
1945 Spolupráci mezi vítězi ale záhy vystřídaly neshody a rivalita. Berlín se stal v tomto soupeření klíčovým místem. Problém Berlína byl v tom, že ležel uvnitř sovětské zóny a přítomnost amerických, britských a francouzských sil byla pro Sověty nežádoucí.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka
24.červen 1948 – 12.květen 1949
Blokáda Berlína V červnu 1948 zablokovali Rusové všechny přístupové cesty do Západního Berlína – železniční, silniční, vodní a odřízli město od dodávek elektřiny; 2 miliony Berlíňanů se ocitly v obležení.
Letecký most Američané a Britové 11 měsíců zásobovali Berlín letecky. Každé tři minuty přistálo v Berlíně jedno zásobovací letadlo (denně bylo do města dodáno cca 5 000 tun potravin, uhlí a dalších surovin)
12.května 1949 Rusové blokádu ukončili. Blokáda urychlila propojení západních zón v Německu i v Berlíně.
1949 7.9.1949 vznikla ze západních okupačních zón Spolková republika Německo (SRN) kancléřem se stal Konrad Adenauer SRN – demokratický vývoj, hospodářský vzestup, vyšší životní úroveň; spolupráce s USA
7.10.1949 vznikla ze sovětské okupační zóny Německá demokratická republika (NDR) prezidentem se stal Wilhelm Pieck NDR – tvrdší politický režim, zestátňování soukromého hospodářství, kolektivizace zemědělství, omezování lidských práv (nemožnost cestování), nižší životní úroveň než v SRN, silný vliv SSSR
http://cs.wikipedia.org/wiki/Berl%C3%ADn_%E2%80%93_rozd%C4%9Blen%C3%A9_m%C4%9Bsto
1949 – 1961 „Hlasování nohama“ Od roku 1949 do 13.8.1961 uprchlo z východního Německa na Západ skoro 3 miliony lidí (2 686 942 občanů NDR); většina těchto lidí opustila NDR přes Berlín, kde hranice probíhala středem města; ze Západního Berlína se pak letecky dostali pryč.
1961 Vláda NDR se po poradě se Sověty rozhodla uzavřít tuto poslední trhlinu ve východním bloku, protože jinak by východnímu Německu hrozilo „vylidnění“.
„Jestliže dobře rozumím vaší otázce, v Západním Německu jsou lidé, kteří by chtěli, abychom zmobilizovali zedníky Německé demokratické republiky k postavení zdi. Já o žádných takových plánech nevím. Naši stavbaři jsou zaměstnáni stavbou nových domů. Nikdo nechce zeď.“
Byla to však lež!
13.srpen 1961 Stavba berlínské zdi
Operace „Čínská zeď“ – v noci z 12.na 13.srpna 1961 dostalo 100 000 východoněmeckých vojáků rozkaz rozmístit se na hraniční čáře mezi Západním Berlínem a NDR
Během několika hodin bylo zablokováno 193 ulic a kolem celého Západního Berlína byl vybudován 164km dlouhý plot z ostnatého drátu.
http://www.die-berliner-mauer.de/
13.srpen 1961 Stavba zdi pokračuje Plot byl záhy nahrazen betonovou zdí Lidé byli šokováni Řada rodin byla rozdělena Na 28 let se berlínská zeď stala nepřekonatelnou bariérou. www.dailysoft.com/berlinwall/photographs
1961 - 1989 Berlínská zeď – symbol rozděleného světa Západní mocnosti (USA, Velká Británie, Francie) se s existencí zdi uprostřed Berlína smířily, obávaly se totiž, aby kvůli ní nedošlo k vojenskému střetu s Rusy a tím k třetí světové válce. Přesto atmosféra u zdi byla krajně napjatá.
1961 - 1989 Útěky z BerlínaV roce 1961 se ještě stovkám uprchlíků podařilo za velmi dramatických okolností uprchnout přes zeď do Západního Berlína. Mnozí při pokusu o útěk zahynuli.
Jak uprchnout? Přestříhat ostnatý drát Přelézt zeď v místech, kde nebyla příliš vysoká Přeplavat řeku Sprévu Projít podzemní kanalizací Vyskočit z okna domů, který stál přímo u zdi Přeletět zeď, přeručkovat po laně Vykopat tunel pod zdí Prorazit hraniční závory automobilem
Conrad Schumann, východoněmecký pohraničník prchá na západ
1961 - 1989 Pásmo smrti Východoněmecká vláda však zeď neustále vylepšovala, aby se zabránilo jakýmkoliv dalším útěkům.
Hlavní zeď se skládala z panelů vysokých 3,6 metru, před ní byly další překážky – ostnaté dráty, zátarasy, minová pole, strážní věže a bunkry …
Hranici hlídali pohraničníci vyzbrojení samopaly; měli rozkaz zastřelit jakéhokoliv uprchlíka. http://germanhistorydocs.ghi-dc.org/map.cfm?map_id=329&language=german
Zeď měla celkovou délku 155 kilometrů (43,1 kilometrů s hranicí Západního Berlína, 111,9 kilometrů byla hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem). Zeď hlídalo na 30 000 vojáků, bylo na ní 302 strážních věží; průměrná šířka zdi byla 1,2 metru.
http://special.novinky.cz/ctk/berlinska_zed/
1961 – 1989 Tragická bilance Během 28 let existence berlínské zdi zahynulo při pokusu o útěk nejméně 238 lidí; většinou byli zastřeleni východoněmeckými pohraničníky.
Na fotografii z 18. srpna 1962 odnáší německý pohraničník tělo zastřeleného osmnáctiletého Petera Fechtera, který se pokusil překonat zeď a utéct do Západního Berlína.
Památník obětem Berlínské zdi Během osmadvacetileté existence Berlínské zdi při pokusu o útěk zemřel dosud přesně nezjištěný počet občanů (Berlínská prokuratura roku 2000 uváděla jen 86 prokazatelně usmrcených). Počtem usmrcených se zabývá mj. pracovní skupina 13. srpen. Zdařilých útěků prý bylo 5 075. Podle odhadů bylo za nepovolené opuštění republiky nebo pokus o něj (podle § 213 trestního zákoníka NDR) odsouzeno asi 75 000 občanů s tresty odnětí svobody do dvou let (v těžších případech až do pěti let).
1961 - 1989 Zeď se postupně stala každodenní realitou v životech obyvatel Berlína.
V létě 1963 přijel do Berlína prezident Kennedy a pronesl jeden ze svých nezapomenutelných projevů: "...Všichni svobodní lidé, ať žijí kdekoli, jsou obyvatelé Berlína. Proto i já, jako svobodný člověk, s hrdostí prohlašuji: Já jsem také Berlíňan! ... Na světě je stále mnoho těch, kdo dobře nechápou, nebo nechtějí pochopit, rozdíl mezi demokratickým a komunistickým světem. Ať se přijdou podívat do Berlína, ať přijdou..." http://www.americanrhetoric.com/s peeches/jfkberliner.html
V dávné minulosti se stavěly hradby a zdi proto, aby nemohl nikdo dovnitř, v socialismu ve druhé polovině 20. století se stavěly proto, aby nemohl nikdo ven. Dne 13. srpna 2011 uplynulo půl století od postavení zdi mezi Západním a Východním Berlínem, nejznámějšího symbolu tzv. studené války.
LEDY SE ZAČÍNAJÍ HÝBAT…
Alois Mock
Gyula Horn
Ve zdánlivě neotřesitelné "železné oponě" se však na jaře 1989 objevila vážná trhlina. O její vznik se zasloužilo Maďarsko, které 2. května 1989 začalo s demontáží technického signalizačního systému na hranici s Rakouskem. Uvolnění výjezdů v Maďarsku odstartovalo exodus tisíců východoněmeckých turistů (viz léto, dovolená, Balaton…) přes Maďarsko do Spolkové republiky Německo. Rozhodnutí maďarských politiků se tak stalo jednou z předzvěstí brzkého pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě.
PŘES PRAHU NA SVOBODU !
Nikdy po druhé světové válce se neodehrával takový významný klíčový akt německých dějin bezprostředně přímo na území Československa, jako tomu bylo v několika týdnech pozdního léta a podzimu 1989. Od 30. září do 30. listopadu 1989 vycestovalo z čs. území do SRN na 80 000 občanů NDR. .
Podle tehdy přísně tajné zprávy ústřední koordinační skupiny ministerstva státní bezpečnosti NDR, vycestovalo anebo z NDR bez povolení opustilo republiku celkem 202 895 osob do 6. listopadu 1989. Ve stejném období (od 1. ledna 1989) se nazpět do NDR vrátilo pouze 1511 osob. Do pohybu se daly kolony trabantů, wartburgů, v lepším případě žigulíků…
V Německu i Evropě je to jedna z nejznámějších fotografií, které zachycují éru pádu Berlínské zdi a konce komunismu na starém kontinentu. Občan NDR (Michael Fleischmann), který prchá z tehdejší komunistické země na Západ, přelézá 2. října 1989 plot západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Československý policista se ho marně snaží stáhnout zpátky.
Ministr zahraničí SRN Hans Dietrich Genscher, 30.9.1989: „Milí krajané, přišel jsem dnes k vám, abych vám sdělil, že vás dnes čeká vycestování do Spolkové republiky Německo.“" Jásot těch asi čtyř tisíc lidí v parku nelze popsat. Genscher později začne své memoáry větou: „Hodiny na německém velvyslanectví v Praze 30. září 1989 patří k těm nejpohnutějším v mém životě.“ To ještě ministr Genscher netušil, že budou následovat další dvě vlny vystěhovalců z NDR …
Z dobových dokumentů: 3. října ve 4 hodiny ráno je před velvyslanectvím SRN 4500 občanů NDR, z toho tisíc dětí! Hlavní vchod musel být uzavřen. V 16 hodin byl velvyslanec H. Huber přijat na čs. ministerstvu zahraničních věcí, kde mu byla předána protestní nóta o zneužívání velvyslanectví SRN v Praze pro uprchlé občany z NDR. V té době se již v okolí velvyslanectví nacházelo dalších 6000 občanů a další tři tisíce byly rozptýleny po Praze.
4. října předseda vlády Ladislav Adamec informuje předsedu Rady ministrů NDR Williho Stopha, že situace před velvyslanectvím se nadále přiostřuje. V areálu na Malé Straně se nalézá až 12 000 osob z NDR, dalších dva tisíce v nejbližším okolí. Do Prahy přijíždějí další a další stovky občanů NDR, opouštějí své osobní automobily a ponechávají je svému osudu. Tentýž den velvyslanec SRN sděluje, že mu volal člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ Jozef Lenárt a z pověření Miloše Jakeše žádá o rychlou informaci, proč byly zastaveny ohlášené vlaky a autobusy.
5. října na státních hranicích s NDR se prudce zvýšil tlak mimo hraniční přechody. V noci zadržely útvary Správy ochrany státních hranic v Ústí nad Labem více než 130 občanů, kteří vnikli do ČSSR. Tento stav trvá po celý den. Tentýž den byl zorganizován již druhý výjezd z pražského velvyslanectví SRN; do vlaků nastoupilo 7600 Němců z NDR. Začalo vyklízení ulic kolem velvyslanectví SRN v Praze, ke spolupráci s Čs. Červeným křížem (jeho obětaví členové poskytovali uprchlíkům polévku, čaj a jiné potraviny, stejně tak i samotní čs. občané pomáhali v této dobročinné velkolepé akci). Celkem bylo téhož dne zorganizováno osm zvláštních vlaků, které doprovázeli pracovníci velvyslanectví SRN v Praze nebo úředníci bonnského ministerstva zahraničních věcí.
Socha „Quo vadis“ Davida Černého v zahradě německého velvyslanectví v Praze
Bourání Berlínské zdi Úsilí německého lidu o svobodu a demokracii s podporou ostatních sousedních zemí vedlo 9. listopadu 1989 k dramatickému zbourání tzv. „berlínské zdi”, obě vlády NDR a SRN byly vystaveny sílícím tlakům dalšího odlivu z NDR a přílivu emigrantů do SRN. V sázce byla politická, hospodářská i sociální stabilita obou zemí.
Historický okamžik: 9. listopadu 1989 člen politbyra Günter Schabowski oznámil na tiskové konferenci ústředního výboru SED, "okamžitý" volný pohyb pro občany NDR. …Na vlastní oči jsem tak viděl tiskovou konferenci, na které ve čtvrtek 9.listopadu večer člen nového politbyra (to předešlé rezignovalo den před tím) Günther Schabowski oznámil, že se bude moci volně cestovat do západního Německa. Podle svědků se tak stalo v 18.53, tedy sedm minut před sedmou. Když se ho jeden novinář v televizním přímém přenosu zeptal, od kdy to ustanovení bude platit ("Wann tritt das in Kraft?") odpověděl Schabowski: Podle toho, co vím, tak hned teď ("Nach meiner Kenntnis ist das sofort, unverzüglich."), což si občané východního Berlína vyložili po svém a tentýž večer oblehli přechody do západního Berlína v takovém množství, že to hrozilo katastrofou. Byli to prý dva podplukovníci hraniční policie NDR, žádní ministři či generálové, kteří ten večer 9.listopadu pod tlakem davů hromadících se před závorami vydali pokyn: "Pusťte je!", čímž se berlínská zeď začala hroutit. http://1989.dra.de/no_cache/themendossiers/politik/mauer/mauerfall.html?tx_weeaardra_pi1%5Bfhas h%5D=60106881b0a06f0727d56c9beceb6b02&tx_weeaardra_pi1%5Buseuid%5D=18
http://www.msnbc.msn.com/id/33590933/ns/world_newsfall_of_the_berlin_wall_20_years_later/
1989 Dochází k rozkladu komunistických režimů ve východní Evropě, také v NDR se konají demonstrace za demokracii. 9.listopadu 1989 večer vysílal berlínský rozhlas popletenou zprávu, že hranice do Západního Berlína budou otevřeny. Na obou stranách zdi se shromáždily tisíce lidí. Po 28 letech byla zeď otevřena…
3.10.1990 Sjednocení Německa Po více než 40 letech se oba německé státy opět sjednotily. Začíná nová etapa vývoje.
1990 - 2006 Zeď byla rozebrána, ve městě zůstaly jen její pozůstatky, které dodnes připomínají tragédii rozděleného města.
Na místě zdi a pásma smrti se dnes nachází jedno z nejmodernějších center Evropy
Berlínskou zeď stále připomíná drobná linie, která se táhne celým městem … …a kříže, které jsou připomínkou těch, kteří při překonávání této překážky zahynuli…
