Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 24. listopadu 2015 Č.j.: 2015 / 128519 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/353/573 Počet stran: 12 Nam Nguyen Hoai IČO 467 81 331 Peškova 510 403 31 Ústí nad Labem PŘÍKAZ Česká národní banka (dále též jen „správní orgán“) jako správní orgán příslušný k dohledu v oblasti provozování směnárenské činnosti podle § 1 odst. 3, § 44 odst. 1 písm. e) a § 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 17 odst. 1 a § 24 odst. 4 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), a ve vazbě na prováděcí vyhlášku č. 315/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „vyhláška 315/2013“), rozhodla dle § 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) o správních deliktech podnikající fyzické osoby Nam Nguyen Hoai, takto: I. Podnikající fyzická osoba Nam Nguyen Hoai, IČO 467 81 331, místem podnikání Peškova 510, 403 31 Ústí nad Labem, (i) v rámci kontrolních směn provedených ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a dvakrát dne 20.1.2015 v provozovně na adrese Velká Hradební 1260/3, 400 01 Ústí nad Labem, nesdělila zájemcům – kontrolním pracovníkům s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu v textové podobě informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce, když je nesdělila vůbec, (ii) při kontrolních směnách provedených ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a dvakrát dne 20.1.2015 v provozovně na adrese Velká Hradební 1260/3, 400 01 Ústí nad Labem, nevydala klientům - kontrolním pracovníkům doklady o provedení směnárenských obchodů ve smyslu § 14 zákona o směnárenské činnosti, když je nevydala vůbec, (iii) při kontrolních směnách provedených ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a 20.1.2015 a při kontrolní návštěvě dne 14.7.2015 v provozovně na adrese Velká Hradební 1260/3, 400 01 Ústí nad Labem, neuveřejnila na kurzovním lístku označení, že se jedná o kurzovní lístek, jméno a příjmení provozovatele a identifikační číslo osoby, (iv) ve lhůtách do 15 dnů, tedy do 15.10.2014, 15.1.2015 a 15.4.2015, nepředložila České národní bance informace o objemu směnárenských obchodů v jednotlivých měnách na výkazu DEV (ČNB) 26 – 04 za 3. a 4. čtvrtletí roku 2014 a za 1. čtvrtletí roku 2015, když tyto výkazy předložila až ve dnech 8.1.2015, 4.2.2015 a 4.5.2015, a dále poskytla ve dnech 4.2.2015 a 4.5.2015 výkazy DEV (ČNB) 26-04 za 4. čtvrtletí roku 2014
a 1. čtvrtletí roku 2015 s nepravdivými údaji, když do nich nebyly zahrnuty směnárenské obchody z provedených kontrolních směn, čímž porušila (i)
ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti,
(ii)
ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti,
(iii)
ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) a b) zákona o směnárenské činnosti a
(iv) ustanovení § 15 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ve vazbě na ustanovení § 8 odst. 1 a 2 vyhlášky 315/2013. A. Za výše ad i) až ad iv) uvedené opakované a závažné porušování povinností stanovených zákonem o směnárenské činnosti se podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) zákona o směnárenské činnosti podnikající fyzické osobě Nam Nguyen Hoai, IČO 467 81 331, místem podnikání Peškova 510, 403 31 Ústí nad Labem, odnímá povolení k činnosti směnárníka. B. Podnikající fyzická osoba Nam Nguyen Hoai, IČO 467 81 331, místem podnikání Peškova 510, 403 31 Ústí nad Labem, se výše uvedeným jednáním dopustila ad (i) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti, ad (ii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti, ad (iii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti a ad (iv) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. i) zákona o směnárenské činnosti za což se jí ukládá podle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši 60 000 Kč (slovy šedesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Podnikající fyzické osobě Nam Nguyen Hoai, IČO 467 81 331, místem podnikání Peškova 510, 403 31 Ústí nad Labem, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená podnikající fyzická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet České národní banky vedený u České
2
národní banky, č. 43-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ A. Identifikace účastníka řízení 1. Podnikající fyzická osoba Nam Nguyen Hoai, IČO 467 81 331, místem podnikání Peškova 510, 403 31 Ústí nad Labem (dále jen „účastník řízení“), podniká na základě živnostenského oprávnění. Účastník řízení byl zapsán do živnostenského rejstříku vedeného Magistrátem města Ústí nad Labem ke dni 1.4.1997. Dle výpisu z živnostenského rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto příkazu zapsán jako předměty podnikání výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je s účinností ode dne 25.2.2009 pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti, č.j. 2009/947/765.300. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení § 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. 3. Účastník řízení má provozovnu evidovanou ke směnárenské činnosti na adrese Velká Hradební 1260/3, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „provozovna“). Provozovna byla pro výkon směnárenské činnosti evidována Českou národní bankou dne 25.2.2009. B. K části I. výroku příkazu – skutková zjištění a jejich právní kvalifikace 4. U účastníka řízení byla dne 14.7.2015 v jeho provozovně provedena kontrolními pracovníky České národní banky státní kontrola (na místě) zaměřená na kontrolu dodržování povinností stanovených směnárenskými předpisy, na kontrolu dodržování povinností stanovených ustanovením § 33 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, na kontrolu dodržování povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů a na kontrolu dodržování povinností stanovených zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství ve smyslu § 2 písm. c) zákona č. 69/2006 Sb. 5. Před provedením kontroly na místě byly v provozovně účastníka řízení kontrolními pracovníky České národní banky provedeny ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a dvakrát dne 20.1.2015 celkem 4 kontrolní směny ve smyslu § 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), zaměřené zejména na dodržování povinností stanovených v § 13 zákona o směnárenské činnosti (dále jen „kontrolní směny“). O provedených kontrolních směnách byly pořízeny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu Sp/2015/353/573 (spis – příloha, č.l. 11 - 18). 6. O provedené státní kontrole byl dne 6.8.2015 pořízen kontrolní protokol, č.j. 2015/085974/CNB/589 (dále jen „kontrolní protokol“) (spis – příloha, č.l. 1 - 10), s jehož úplným zněním byl účastník řízení seznámen, přičemž dne 6.8.2015 zároveň převzal jeden výtisk kontrolního protokolu. Správní orgán kontrolní zjištění uvedená v kontrolním protokolu vyhodnotil a rozhodl se vydat příkaz podle § 150 správního řádu.
3
7. Správní orgán konstatuje, že příkaz byl vydán včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za výše uvedené skutky. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro pokračování ve správním deliktu zároveň platí, že prekluzivní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. V případě spáchaných správních deliktu ad (i) až ad (iv) se jedná o pokračování ve správním deliktu, přičemž poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu byl u deliktů ad (i) a ad (ii) shledán dne 20.1.2015, u deliktu ad (iii) dne 14.7.2015 a u deliktu ad (iv) pak 4.5.2015, přičemž k jeho zjištění došlo až dne 14.7.2015. Nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro vydání příkazu u žádného z uvedených skutků. ad (i) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 8. Ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a dvakrát dne 20.1.2015 byly v provozovně účastníka řízení provedeny celkem 4 kontrolní směny. V případě kontrolních směn byly shledány níže popsané nedostatky. 9. Průběh kontrolní směny ze dne 3.12.2014, provozovna účastníka řízení, 10:25 hod. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 100 EUR (z pohledu účastníka řízení, i dále v textu jsou směnárenské obchody popisovány z jeho pohledu). Obsluha provozovny, mladá žena asijského vzhledu, která za prodejním pultem obsluhovala nakupující zákazníky, se kontrolujícího zeptala na jeho požadavek. Kontrolující sdělil, že chce koupit 100 EUR. Žena kontrolujícího vyzvala, aby od směnárenské přepážky přešel k pokladně umístěné na prodejním pultu a sama odešla za směnárenskou přepážku, kde vyzvedla balíček bankovek EUR. Poté u prodejního pultu vyndala z doneseného balíčku 2 kusy 50 eurových bankovek a položila je na prodejní pult. Do pokladny namarkovala částku 2 765 Kč. Kontrolující položil na prodejní pult částku 2 800 Kč, obsluha směnárny peníze převzala a kontrolujícímu vrátila rozdíl ve výši 35 Kč. Obsluha směnárny nesdělila kontrolujícímu v textové podobě informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti (dále jen „předsmluvní informace), ani mu nevydala doklad o provedení směnárenského obchodu ve smyslu § 14 zákona o směnárenské činnosti (dále jen „doklad“) (spis – příloha, č.l. 4, 5 a 11). 10. Průběh kontrolní směny ze dne 4.12.2014, provozovna účastníka řízení, 10:44 hod. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 50 EUR. V prostorách za směnárenskou přepážkou obsluhoval muž asijského vzhledu, při kontrolní návštěvě dne 14.7.2015 následně identifikován jako účastník řízení, kterého kontrolující požádali o prodej cizí měny 50 EUR. Směnárník přikývl, zadal požadovanou částku do kalkulátoru, poté položil kalkulátor na přepážku, ukázal hodnotu 1 382, 50 na displeji a sdělil kontrolující ústně částku 1 382 Kč. Kontrolující položila na pult přepážky požadovanou částku v české měně a obsluha směnárny předala kontrolující bankovky v celkové hodnotě 50 EUR. Obsluha směnárny nesdělila kontrolující v textové podobě předsmluvní informace, ani jí nevydala doklad (spis – příloha, č.l. 4, 5 a 13). 11. Průběh kontrolní směny ze dne 20.1.2015, provozovna účastníka řízení, 12:45 hod. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 100 EUR. Kontrolující sdělila,
4
že chce nakoupit 100 EUR. Obsluha směnárny, mladá žena asijského vzhledu, kontrolující vyzvala, aby od směnárenské přepážky přešli k prodejnímu pultu s pokladnou u vchodu do provozovny. Poté z místa pod prodejním pultem vyndala 5 kusů 20 eurových bankovek a položila je na prodejní pult. Obsluha směnárny ústně sdělila výši protihodnoty v Kč odpovídající zveřejněnému kurzu (tj. 2 790 Kč) a převzala od kontrolující 3 000 Kč. Otevřela pokladnu a vrátila kontrolující částku 210 Kč. Kontrolující požádala o vystavení dokladu. Obsluha provozovny sdělila, že směnárník není přítomen a že doklad může být vstaven později. Obsluha směnárny nesdělila kontrolující v textové podobě předsmluvní informace, ani jí nevydala doklad (spis – příloha, č.l. 4, 5 a 15). 12. Průběh kontrolní směny ze dne 20.1.2015, provozovna účastníka řízení, 12:47 hod. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 100 EUR. Kontrolující sdělil, že chce nakoupit 100 EUR a požádal o provedení směny v bankovkách menších nominálních hodnot. Obsluha směnárny, mladá žena asijského vzhledu, kontrolující vyzvala, aby od směnárenské přepážky přešli k prodejnímu pultu s pokladnou u vchodu do provozovny. Poté z místa pod prodejním pultem vyndala 5 kusů 20 eurových bankovek a položila je na prodejní pult. Obsluha směnárny ústně sdělila výši protihodnoty v Kč odpovídající zveřejněnému kurzu (tj. 2 790 Kč) a převzala od kontrolujícího 2 800 Kč. Otevřela pokladnu a vrátila kontrolujícímu částku 10 Kč. Obsluha směnárny nesdělila kontrolujícímu v textové podobě předsmluvní informace, ani mu nevydala doklad (spis – příloha, č.l. 4, 5 a 17). 13. Skutková zjištění lze shrnout tak, že účastník řízení v rámci čtyř provedených kontrolních směn v případě ani jedné ze směn nesdělil před uzavřením směnárenského obchodu v textové podobě předsmluvní informace. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 14. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odstavci 2, tedy o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 15. Účastník řízení v případě kontrolních směn ze dne 3.12.2014, 4.12.2014 a 20.1.2015 nedostál povinnosti uvedené ve větě první § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když ve své provozovně nesdělil zájemcům – kontrolním pracovníkům předsmluvní informace vůbec. Správní orgán má tedy za prokázané, že účastník řízení nesdělil předsmluvní informace před uzavřením směnárenského obchodu. 16. Důvodová zpráva k návrhu zákona o směnárenské činnosti výslovně stanoví, že, cit: „Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoli zobrazit.“ Je tedy nepochybné, že textová podoba je zachována, může-li informace uchovat a opakovaně zobrazovat nejen provozovatel směnárenské činnosti (kterého k tomu navíc povinuje § 16 odst. 1 a 2 zákona o směnárenské činnosti), ale i zákazník, kterému mu však byly tyto možnosti účastníkem řízení odepřeny. 17. Účastník řízení tím, že v rámci kontrolních směn ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a dvakrát dne 20.1.2015 ve své provozovně nesdělil zájemcům – kontrolním pracovníkům předsmluvní informace v textové podobě, porušil ustanovení
5
§ 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. g) téhož zákona. 18. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nesdělování předsmluvních informací s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu v textové podobě naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu a bylo spojeno stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve své provozovně minimálně ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a 20.1.2015. Úprava pokračování ve správním deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji dovozovat analogicky z trestního práva. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. ad (ii) Doklad o provedení směnárenského obchodu Skutková zjištění 19. Jak již bylo výše uvedeno, při kontrolních směnách ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a dvakrát dne 20.1.2015 nevydal účastník řízení ve své provozovně kontrolním pracovníkům jako těm, s kterými provedl směnárenské obchody, bez zbytečného odkladu po provedení směnárenských obchodů doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele (spis – příloha, č.l. 5, 11, 13, 15 a 17). Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 20. Ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 21. K interpretaci neurčitého právního pojmu bez zbytečného odkladu užitému v ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti odkazuje správní orgán například na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2005 pod sp. zn. IV. ÚS 314/05 judikoval, cit: „Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily“. Ačkoli se Ústavní soud vyjadřoval k ustanovení občanského zákoníku, lze jeho odůvodnění vztáhnout i na výklad tohoto pojmu v zákoně o směnárenské činnosti. Lze uzavřít, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu neexistuje skutečnost, pro kterou by bylo omluvitelné, že účastník řízení nejenže nevydal kontrolnímu pracovníkovi doklad ihned po provedení směnárenského obchodu, ale nevydal ho vůbec. 22. Účastník řízení při kontrolním pohovoru dne 14.7.2015 popsal postup provádění směnárenských obchodů a sdělil, že při výkonu směnárenské činnosti postupoval do dne kontrolní návštěvy, tj. do 14.7.2015, tak, že po zjištění požadavku zájemce nejdříve ukázal vypočítanou výši protihodnoty na displeji kapesního kalkulátoru, poté převzal od zájemce hotovost a vypořádal směnárenskou transakci a nakonec vytiskl doklad o provedeném nákupu/prodeji cizí měny. Ke kontrolním směnám pak uvedl, že směny provedla manželka, a to u prodejního pultu potravin. Z důvodu pracovní vytíženosti nebyly směnárenské obchody zadány do PC, a proto nebylo možné provést tisk dokumentu.
6
23. Správní orgán shledává tvrzení účastníka řízení za nevěrohodné a účelové. V prvé řadě je třeba uvést, že doklad nebyl vydán ani při kontrolní směně ze dne 4.12.2014, kdy ji fyzicky prováděl sám účastník řízení. Za druhé pak je účastník řízení povinen instruovat své zaměstnance, potažmo rodinné příslušníky, aby při provádění směnárenské činnosti dodržovali ustanovení zákona o směnárenské činnosti. 24. Dále správní orgán konstatuje, že není podstatné, zda kontrolní směny provedla jako obsluha směnárny manželka účastníka řízení, sám účastník řízení či jeho zaměstnanec, když odpovědnost je vždy přímo přičitatelná účastníku řízení. Účastníka řízení totiž zavazuje jednání osob v jeho provozovně. Tato právní úprava vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který ve svém § 430 odst. 1 stanoví, že pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází, a ustanovení § 430 odst. 2 téhož zákona pak konstatuje, že podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. 25. Na základě skutkových zjištění má správní orgán za prokázané, že se účastník řízení ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a dvakrát dne 20.1.2015 dopustil porušení zmíněného § 14 zákona o směnárenské činnosti, když nevydal klientům – kontrolním pracovníkům bez zbytečného odkladu pro provedení směnárenských obchodů doklad o provedení směnárenského obchodu, a tak se svým jednáním dopustil správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti. 26. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nevydávání dokladů o provedení směnárenských obchodů naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu a bylo spojeno stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve své provozovně minimálně ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a 20.1.2015. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. ad (iii) Kurzovní lístek Skutková zjištění 27. Účastník řízení měl uveřejněn ve své provozovně ve dnech kontrolních směn, tj. dne 3.12.2014, 4.12.2014 a 20.1.2015 a dále při kontrolní návštěvě dne 14.7.2015, kurzovní lístek, který neobsahoval veškeré náležitosti požadované v § 11 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, konkrétně pak absentovalo označení, že se jedná o kurzovní lístek, jméno a příjmení provozovatele a identifikační číslo osoby (spis – příloha, č.l. 5, 6, 12, 16 a 18). Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 28. Ustanovení § 11 odst. 1 uvádí, že provozovatel uveřejňuje v provozovnách, v nichž provádí směnárenské obchody, kurzovní lístek. Ustanovení § 11 odst. 2 pak stanoví obsahové náležitosti takového kurzovního lístku, mezi které podle písm. a) a b) zmíněného ustanovení patří: označení, že se jedná o kurzovní lístek, obchodní firma nebo název anebo jméno, popřípadě jména, a příjmení provozovatele a identifikační číslo osoby.
7
29. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že v rámci kontrolních směn provedených ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014 a 20.1.2015 a při kontrolní návštěvě dne 14.7.2015 ve své provozovně neuveřejnil na kurzovním lístku označení, že se jedná o kurzovní lístek, jméno a příjmení provozovatele a identifikační číslo osoby, porušil ustanovení § 11 zákona o směnárenské činnosti, a tak se svým jednáním dopustil správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti. 30. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu, neboť všechna protiprávní jednání byla spojena stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014, 20.1.2015 a 14.7.2015. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. ad (iv) Informační povinnost Skutková zjištění 31. Účastník řízení zaslal správnímu orgánu údaje o objemu směnárenských obchodů na výkazu DEV (ČNB) 26 – 04 za 3. čtvrtletí roku 2014 dne 8.1.2014, tj. 95 dní po uplynutí lhůty stanovené pro splnění této povinnosti, výkaz DEV (ČNB) 26 – 04 za 4. čtvrtletí roku 2014 zaslal dne 4.2.2015, tj. 20 dní po uplynutí zmíněné lhůty, a výkaz DEV (ČNB) 26 – 04 za 1. čtvrtletí roku 2015 pak zaslal dne 4.5.2015, tj. 19 dní po uplynutí lhůty (spis – příloha, č.l. 6 a 7). 32. V průběhu kontrolní návštěvy dne 14.7.2015 bylo zjištěno, že v evidenci směnárenských obchodů zadaných do směnárenského softwaru používaného účastníkem řízení nebyla zapsána žádná z kontrolních směn provedených ve dnech 3.12.2014, 4.12.2014, ani 20.1.2015. Jiná evidence směnárenských obchodů nebyla předložena. Výkazy DEV (ČNB) 26 – 04 zasílané správnímu orgánu byly účastníkem řízení sestavovány dle evidence směnárenských obchodů zaznamenaných do jeho směnárenského softwaru. Vzhledem k nezaznamenaným kontrolním směnám v evidenci, tak byly následně i údaje ve výkazech DEV (ČNB) 26 – 04 za 4. čtvrtletí roku 2014 a 1. čtvrtletí roku 2015 neúplné, a tudíž mylné a v rozporu se skutečností. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 33. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel poskytuje České národní bance informace o objemu směnárenských obchodů provedených v jednotlivých měnách. Odstavec 2 zmíněného paragrafu pak odkazuje k prováděcí právní úpravě ve vyhlášce 315/2013, ta v ustanovení § 8 odst. 1 uvádí, že provozovatel, který v uplynulém kalendářním roce nakoupil nebo prodal cizí měnu v objemu alespoň 20 000 000 Kč, ke konci každého kalendářního čtvrtletí sestavuje výkaz DEV (ČNB) 26 - 04 „Nákup a prodej cizí měny“ vyplněním elektronického formuláře, kde uvede za všechny své provozovny souhrnné údaje o objemu směnárenských obchodů provedených v jednotlivých měnách za vykazované kalendářní čtvrtletí. Ustanovení § 8 odst. 2 vyhlášky 315/2013 pak konstatuje, že výkaz provozovatel předkládá České národní bance vždy do 15 kalendářních dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, a to prostřednictvím internetové aplikace České národní banky pro sběr informačních povinností. 34. Účastník řízení opožděným předložením výkazu DEV (ČNB) 26 – 04 za 3. a 4. čtvrtletí roku 2014 a za 1. čtvrtletí roku 2015 a dále uvedením neúplných
8
a nepravdivých údajů ve výkazech DEV (ČNB) 26 – 04 za 4. čtvrtletí roku 2014 a 1. čtvrtletí roku 2015 porušil ustanovení § 15 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 a 2 vyhlášky 315/2013, a tak se dopustil správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. i) zákona o směnárenské činnosti. 35. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu, neboť všechna protiprávní jednání byla spojena stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech 16.10.2014, 16.1.2015 a 16.4.2015, kdy se dostal do prodlení s předložením výkazů, a dále ve dnech 4.2.2015 a 4.5.2015, kdy provozovatel předložil výkazy s neúplnými, resp. nesprávnými údaji. C. Odnětí povolení k činnosti směnárníka 36. Účastník řízení je profesionálním subjektem působícím v oblasti provozování směnárenské činnosti již více než 6 a půl roku, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty celkem čtyř různých správních deliktů. Účastník řízení by měl znát předpisy upravující směnárenskou činnost a dodržovat povinnosti z těchto předpisů vyplývající. 37. Ustanovení § 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Současně zákon o směnárenské činnosti zmocňuje ve svém § 9 odst. 3 správní orgán k tomu, že může za určitých okolností odejmout směnárníkovi povolení k činnosti směnárníka. 38. Ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) zákona o směnárenské činnosti stanoví, že Česká národní banka může povolení k činnosti směnárníka odejmout, jestliže směnárník opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování směnárenské činnosti. 39. Účastník řízení naplnil obě výše uvedené okolnosti podle § 9 odst. 3 písm. a) zákona o směnárenské činnosti, přičemž při naplnění už jen jedné z nich je správní orgán oprávněn přistoupit k odnětí povolení k činnosti směnárníka. 40. Účastník řízení především v současném případě porušil povinnosti stanovené zákonem o směnárenské činnosti závažným způsobem. Povinnosti, jež porušil účastník řízení při naplnění správních deliktů ad (i) až ad (iii), shledává správní orgán jako vysoce závažné a povinnost porušenou při naplnění správního deliktu ad (iv) jako středně závažnou. 41. Jako druhou rozhodující okolnost, která navíc dále zvyšuje závažnost shledaných porušení zákonných povinností a jejich společenskou škodlivost, hodnotil správní orgán to, že u účastníka řízení došlo k opakovanému porušení povinností, a to dokonce ve dvou případech. Účastníku řízení totiž byla nejprve příkazem ze dne 29.12.2010 uložena pokuta 15 000 Kč za to, že neinformoval klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu a prodeje cizí měny, používaných nákupních a prodejních kurzech a cenách poskytovaných služeb. Dále pak byla účastníku řízení uložena příkazem ze dne 29.10.2012 pokuta 30 000 Kč za to, že neinformoval klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu a prodeje cizí měny, používaných nákupních a prodejních kurzech a cenách poskytovaných služeb, nezajistil, aby směnárenská činnost byla vykonávána pouze osobami, které jsou držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu
9
o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování, vydaného Českou národní bankou a nesplnil řádně vykazovací povinnost - DEV (ČNB) 26-04. 42. Je zřejmé, že předchozí uložené sankce zjevně nesplnily svoji preventivní funkci, když nevedly účastníka řízení k tomu, aby se vyvaroval opakovaného protiprávního jednání pro futuro. Účastník řízení ani po více než šestiletém působení v oblasti poskytování směnárenské činnosti nebyl v zásadě schopen přizpůsobit své konání fundamentálním povinnostem zákona o směnárenské činnosti, které tento klade na osobu oprávněnou provozovat směnárenskou činnost. 43. Správní orgán tak dospěl k závěru, že činnost účastníka řízení v oblasti poskytování směnárenské činnosti jako osoby, u které nelze, a to ani cestou opakovaného ukládání pokut, zajistit, že její poskytování směnárenské činnosti bude souladné s požadavky zákonné regulace, je nežádoucí. Je tak zcela na místě přistoupit jako ultima ratio k odnětí povolení k činnosti směnárníka. D. Pokuta 44. V popsaném případě se jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění generálně preventivního i represivního účelu sankce kombinace odnětí povolení k činnosti směnárníka a uložení pokuty dle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti. Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 45. K možné liberaci účastníka řízení dle § 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinností stanovených mu tímto zákonem. 46. Pokud se týká způsobu spáchání správního deliktu, shledává správní orgán individuální závažnost správního deliktu ad (iii) spočívajícího v neuveřejnění všech povinných náležitostí na kurzovním lístku za vysokou, když ohrozil zájem klientů na informovanosti o podmínkách směnárenských obchodů. Společenskou škodlivost reflektuje i zákon o směnárenské činnosti, když umožňuje za tento delikt uložit peněžitou pokutu až do výše 5 000 000 Kč (§ 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti). Delikt ad (i) spočívající v nesdělování předsmluvních informací ohrozil zájem na informovanosti o podmínkách směnárenských obchodů v rozhodující předsmluvní fázi. Delikt ad (ii) týkající se nevydání dokladu ohrozil především zájem klientů na možnost pozdější reklamace poskytnutých služeb. Lze konstatovat, že správní delikty ad (i) až ad (iii) společně synergicky působily negativním způsobem na celkovou informovanost o podmínkách provádění směnárenské činnosti účastníkem řízení. Správní delikt ad (iv) lze označit jako dílčí nedostatek systémového charakteru, který znemožňuje náležitou informovanost správního orgánu o činnosti účastníka řízení a ztěžuje výkon účinného dohledu nad ním. 47. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí za nejpřísnější postižitelný správní delikt. V konkrétním případě za nejtěžší správní delikt, za který bude ukládána sankce, shledal správní delikt
10
ad (iii) – neuveřejnění všech povinných náležitostí na kurzovním lístku. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalších správních deliktů, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). 48. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v případě správního deliktu ad (iii) o pokračování ve správním deliktu. Tato skutečnost zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. 49. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto správních deliktů. 50. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka hodnotil správní orgán pouze skutečnost, že účastník řízení vyvinul alespoň jakési formální úsilí o nápravu. Jiné polehčující okolnosti vzhledem k jejich neexistenci hledal správní orgán marně. 51. Správní orgán se také zabýval majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán však nemohl vycházet při hodnocení majetkových poměrů z rozvahy a výkazu zisku a ztrát účastníka řízení, neboť je tento neuveřejnil ve sbírce listin obchodního rejstříku. Správní orgán se tak zabýval zejména vykázanými informacemi o objemu směnárenských obchodů provedených v jednotlivých měnách. Celkově lze konstatovat, že průměrný čtvrtletní obrat účastníka řízení v objemu nakoupené a prodané cizí měny se pohyboval v roce 2014 ve výši 34 837 037 Kč a v 1. až 3. čtvrtletí roku 2015 pak ve výši 15 863 295 Kč. 52. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky se správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši 60 000 Kč (slovy šedesát tisíc korun českých), a to podle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti. Takto uložená pokuta je výrazně při dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze 1,2 % maximální výše pokuty. 53. Ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu umožňuje správnímu orgánu v řízení z moci úřední uložit povinnost formou písemného příkazu. Správní orgán přistoupil k vydání příkazu, neboť v tomto případě považuje skutková zjištění za dostatečná, a ze všech výše uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. E. K části II. výroku příkazu - náhrada nákladů řízení 54. Správní orgán v příkazu ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec.
11
55. Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podat odpor dle ustanovení § 150 odst. 3 správního řádu u sekce licenčních a sankčních řízení České národní banky, se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to do 8 dnů ode dne doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a v řízení se pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
__________________ _________________ ___________________________________
_______________________________ _________________________________
12
