U n i v e r z i t a P a r d u b i c e Dopravní fakulta Jana Pernera
II. ročník (obor TŘD) KS Praha Liběna Večeřová
Přeprava nebezpečného zboží po železnici
Prohlášení: Prohlašuji, že předložená práce je moje původní autorské dílo, které jsem vypracovala samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsme při zpracování čerpala, v práci řádně cituji. Anotace: Tato semestrální práce se zabývá přepravou nebezpečného zboží po železnici. Semestrální práce je orientovaná na práci komerčních zaměstnanců, kteří jsou prvním a velmi nezbytným článkem v celém řetězci dopravy. Kvalitní přijetí zásilky k přepravě v jejím samotném počátku je základem k úspěšné přepravě veškerého zboží po železnici, zejména nebezpečného zboží. Klíčová slova: Dopravce - jmenovitě České dráhy - dále jen ČD (strana 5, 13, 14) Nebezpečné zboží (strana 3-6, 8, 13, 15, 17, 21) Přepravce - odesílatel nebo příjemce zásilky (strana 3, 14) Přepravní překážka (strana 5, 7) Přepravní smlouva (strana 5) Zavazadla (strana 5, 6)
1
Obsah
strana
1 Úvod....................................................................................................................................................3 2 Životní prostředí a nebezpečné zboží jako nezbytná součást přírody.................................................4 3 Přeprava nebezpečného zboží po železnici.........................................................................................5 3.1 Přeprava nebezpečných látek v osobní dopravě .................................................................................5 3.2 Přeprava nebezpečného zboží v nákladní dopravě .............................................................................6 4 Vnitrostátní a mezinárodní přeprava nebezpečného zboží .................................................................8 4.1 Klasifikace nebezpečných věcí podle tříd...........................................................................................8 4.1.1 Třída 1 Výbušné látky............................................................................................................................8 4.1.2 Třída 2 Plyny..........................................................................................................................................8 4.1.3 Třída 3 Zápalné kapalné látky................................................................................................................9 4.1.4 Třída 4.1 Zápalné pevné látky ...............................................................................................................9 4.1.5 Třída 4.2 Samozápalné (pyroforní) látky...............................................................................................9 4.1.6 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny ............................................................9 4.1.7 Třída 5.1 Látky podporující hoření......................................................................................................10 4.1.8 Třída 5.2 Organické peroxidy ..............................................................................................................10 4.1.9 Třída 6.1 Jedovaté látky.......................................................................................................................10 4.1.10 Třída 7 Radioaktivní látky ................................................................................................................10 4.1.11 Třída 8 Žíravé látky ..........................................................................................................................11 4.1.12 Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty ....................................................................................11 5 RID....................................................................................................................................................12 5.1 Přepravní podmínky platné pro každou třídu, s výjimkou podmínek pro třídu 7.............................12 5.2 Přepravní podmínky pro třídu 7........................................................................................................12 5.3 Přípojky RID....................................................................................................................................13 6 Povinnosti dopravce a přepravce ......................................................................................................14 6.1 Kontrola dopravce.............................................................................................................................14 6.2 Bezpečnostní poradce .......................................................................................................................16 7 Přehled předpisů související s přepravou nebezpečných látek a předmětů ......................................17 7.1 Obecně závazné právní předpisy: .....................................................................................................17 7.2 Související interní předpisy: .............................................................................................................17 7.3 Související České technické normy: .................................................................................................17 8 Specifické zásady při manipulaci a skladování nebezpečných látek ................................................18 8.1 Ekologická havárie a likvidace ekologické havárie..........................................................................18 8.1.1 Ekologická havárie...............................................................................................................................18 8.1.2 Likvidace ekologické havárie ..............................................................................................................18 8.1.3 Diagram "Postup při havarijním úniku nebezpečných látek" ..............................................................20 9 Závěr .................................................................................................................................................21 10 Použité informační zdroje .................................................................................................................21
2
1
Úvod
Semestrální práce je složena z několika autonomních součástí, z nichž je každá zaměřena na určitou problematiku, řešící otázku dopravy nebezpečných látek po železnici. První část poukazuje na to, kde se nebezpečné látky nacházejí a kde jsou uloženy. V následujících částech je řešeno, jak je ošetřena problematika dopravy nebezpečných látek po železnici, jejich rozdělení do tříd, charakteristické znaky jednotlivých tříd a problém třídy číslo 7. Semestrální práce seznamuje s povinnostmi přepravce vůči Českým drahám. Samostatná kapitola se zabývá otázkou bezpečnostního poradce, který je odborníkem na nebezpečné věci, přepravující se po železnici. Dále je zde uvedený přehled souvisejících právních norem a interních normativních aktů Ministerstva dopravy a spojů České republiky. Semestrální práce řeší otázku ekologické havárie a její následné likvidace. Je zde uvedený konkrétní přehled postupu zaměstnanců při úniku nebezpečným látek v železniční stanici Olomouc hlavní nádraží. Semestrální práce si neklade za cíl souhrnné ukazatele přepravy nebezpečných věcí po železnici, které je možno vyčíst z ročenek a zpráv Ministerstva dopravy a spojů. Nepoukazuje na způsob balení nebezpečného zboží a jeho označení, které je zpracováno v předchozích semestrálních pracích studentů Dopravní Fakulty Jana Pernera v Pardubicích. Semestrální práci je možno považovat za základní elementární teoretickou průpravu k přepravě nebezpečných věcích po železnici a všeobecně seznamuje, které nebezpečné věci jsou k přepravě po železnici připuštěny.
3
2
Životní prostředí a nebezpečné zboží jako nezbytná součást přírody
Životní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, půda, horniny, živé organismy a energie. Lidská činnost vnáší do životního prostředí takové fyzikální, chemické a biologické činitele, kteří svojí podstatou jej ovlivňují a dochází k narušení přirozených vazeb a životních podmínek. Mezi činnosti ohrožující životní prostředí zejména patří i doprava, z nichž železnice je oprávněně považována za ekologicky šetrný druh dopravy. I zde zůstává řada environmentálních problémů, týkajících se životního prostředí. Právo na uspokojivé životní prostředí a povinnost neohrožovat životní prostředí, přírodní zdroje a podobně je v České republice zakotveno v: Listině základní svobod a práv, která je součástí ústavy ČR, Občanském zákoníku, který upravuje odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení na úkor životního prostředí, Živnostenském zákonu, který mimo jiné upravuje povinnosti podnikatele při provozování živnosti co nejúčinněji chránit životní prostředí, přírodní zdroje a kulturní památky před škodlivými účinky jeho činnosti, Obchodním zákoníku, ve kterém podstatou nekalé soutěže je například ohrožování životního prostředí výrobky, které ohrožují životní prostředí, Trestním zákoně, kde je definován trestný čin "ohrožení životního prostředí" [6]. Nebezpečné látky a předměty, jak je známe jako hotové výrobky, užívané v náš prospěch, nejsou ve své primární podobě nebezpečné vůči životnímu prostředí. Jsou to převážně horniny, tvořící "kamenný" obal Země - litosféru. Místy vystupují přímo na zemský povrch, většinou jsou však přikryty půdou. Horniny jsou slouženy z nerostů. Podle vzniku se horniny dělí na vyvřelé, usazené a přeměnné. Například důležitý zdrojem energie a chemického průmyslu - ropa a zemní plyn, vznikly za nepřístupu vzduchu, působením bakterií, vlivem tlakových sil nadložních vrstev a vyšší teploty z mikroorganismů a zbytků těl drobných živočichů, které se ukládaly spolu s bahnem na dně moří.
4
3
Přeprava nebezpečného zboží po železnici
Chemickými a technologickým procesy vznikly nebezpečné látky, které ohrožují životní prostředí a pro jejich dopravu po železnici jsou přijata taková opatření, aby se snížilo riziko ekologické havárie na minimum. Železniční přeprava se rozděluje na osobní dopravu a nákladní dopravu. V rámci dopravních a komerčních předpisů je uskutečňována i doprava vojenská. Tato problematika je velice citlivá a zpravidla podléhá určitému stupni utajení ve smyslu zákona číslo 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností,ve změně posledních zákonů. Proto se v semestrální práci uvádí pouze obecně známá fakta. Ve vnitrostátní přepravě nebezpečných věcí na dráze celostátní a na drahách regionální se postupuje podle podmínek platných pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní železniční přepravě stanovených mezinárodní smlouvou. Při přepravě nebezpečného zboží po železnici není povolena změna přepravní smlouvy, nejedná-li se o přepravní překážku. Přepravní překážkou se rozumí závada na zásilce nebo poškození vozu, která z důvodů zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy a zajištění bezpečnosti osob a životního prostředí znemožňuje další přepravu zásilky; tím není dotčena odpovědnost za vzniklou škodu. Přepravní překážkou je též okolnost, pro kterou nelze v další přepravě pokračovat z důvodů nesjízdnosti dráhy, v důsledku živelné pohromy nebo nehody jiného nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhy. Potrvá-li přepravní překážka delší dobu, vyhlásí dopravce, je-li to možné pomocnou cestu. Přepravní smlouva je uskutečněna, když je zásilka přijatá k přepravě. Změna přepravní smlouvy - Zásilka, která byla přijata k přepravě a je ve stanici odesílací, ve stanici na cestě nebo ve stanici určení, může odesílatel navrhnout, aby zásilka byla: 1. zadržena cestě 2. vrácena do odesílací stanice 3. vydaná jiné osobě, než v příjemci v nákladním listě 4. vydána v jiné stanici, než ve stanici určení uvedené v nákladním listě Návrh na změnu nesmí způsobit rozdělení zásilky [1]. 3.1 Přeprava nebezpečných látek v osobní dopravě Osobní doprava se dělí na přepravu zavazadel a spěšnin. Zavazadlo a spěšnina jsou osobní věci cestujících, přepravované ve vlacích osobní dopravy. Přeprava zavazadel - zavazadla se přepravují společně s cestujícím ve vlaku a pod jeho dohledem jako ruční zavazadlo, nebo jako spoluzavazadlo, nebo se přepravují odděleně od cestujícího jako cestovní zavazadlo. Obsahem zavazadla nesmějí být věci, které svými vlastnostmi mohou způsobit poškození vozu, jakož újmu na životě a zdraví osob nebo na jejich majetku a věci neskladné, není-li dále uvedeno jinak. Takovými věcmi jsou zejména nabité zbraně, věci výbušné, jedovatě, radioaktivní, těkavé a žíravé, jakož i věci vzbuzující odpor, nebo věci, které mohou způsobit nákazu.Za porušení tohoto zákazu vybere pověření pracovník ČD stanovenou přirážku. Obsahem zavazadla, které s sebou si cestující bere do vozu, může být přenosná ocelová láhev s kapalným topným plynem pro domácnost o celkové hmotnosti obsahu nejvýše 10 kg. Bezpečně uzavřená nádoba s topnou naftou o celkovém obsahu nejvýše 20 l (cestující s 5
těmito předměty se nesmí zdržovat v kuřáckém voze nebo oddíle) a akumulátor naplněný elektrolytem zajištěný proti zkratu a se zajištěnými odplynovacími otvory. ČD nejsou povinny uzavřít přepravní smlouvu o přepravě cestovního zavazadla, mají-li věrohodný důvod domnívat se, že obsahem jsou věci, které nesmějí být jeho obsahem, pokud cestující neprokáže opak. Zjistí-li ČD až v průběhu přepravy, že cestovní zavazadlo obsahuje věci, které nesmějí být obsahem zavazadla, vyloučí je z další přepravy a uloží v nejbližší vhodné stanici. Tato stanice vyrozumí o vyloučení cestovního zavazadla stanici určení, která o tom zpraví cestujícího při žádosti o výdej zavazadla. ČD jsou povinny vyhovět žádosti zástupců orgánů činných v trestním řízení o vydání cestovního zavazadla. O zabaveném cestovním zavazadle nebo jeho části jsou ČD povinny sepsat zprávu a informovat cestujícího. Stejné podmínky platí pro přepravu spěšnin po železnici. Vojáci jsou oprávněni při výkonu služby vzít s sebou do vlaku osobní dopravy bezplatně i nabité střelné zbraně a příruční střelivo jako ruční zavazadlo. Na vojenská cestovní zavazadla platí stejné ustanovení jako pro cestovní zavazadla ve veřejné dopravě.Při důvodném podezření, že vojenské cestovní zavazadlo obsahuje věci, které nesmějí být obsahem cestovní zavazadla a obsah nemůže být přezkoumán v přítomnosti cestujícího, musí zaměstnanec stanice přizvat k přezkoumání zástupce vojenské součásti A ČR nebo PČR [1]. 3.2 Přeprava nebezpečného zboží v nákladní dopravě Z hlediska zeměpisného rozlišujeme přepravu vnitrostátní a mezinárodní. Vnitrostátní přepravou se rozumí přeprava zásilek ze všech stanic odesílacích do všech stanic určení uvedených v TR 6 - "Seznam stanic" nebo i průvozem po tratích zahraničních železnic, jestliže se tak zúčastněné železnice dohodly (peážní doprava). Takové zásilky se podávají k přepravě "Nákladním listem pro vnitrostátní přepravu". Mezinárodní přepravou se rozumí přeprava zásilek podaných s "Mezinárodním nákladním listem CIM", tj. přeprava podle "Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží" (CIM) ze stanic a do stanic zúčastněných států na Úmluvě COTIF. Věci vyloučené z přepravy: Z přepravy jsou vyloučené věci nebo živá zvířata: a) jejichž přeprava je zakázána mezinárodní smlouvou nebo opatřením správních úřadů b) které svými rozměry, hmotností nebo úpravou nehodí k žádané přepravě s ohledem na zařízení dráhy nebo drážní vozidla nebo s ohledem na zajištění bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy c) které lze přepravovat při splnění zvláštních podmínek a tyto podmínky nejsou splněny d) které jsou z přepravy vyloučeny podle Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), Přípojku B - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM), Přílohy - Řád ro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Zjistí-li stanice odesílací ještě před přijetím zásilky k přepravě, že zásilka obsahuje věci vyloučené z přepravy, neuzavře přepravní smlouvu. Zjistí-li stanice odesílací po uzavření 6
přepravní smlouvy, že zásilka obsahuje věci vyloučené z přepravy, zásilku zadrží v odesílací stanici a vrátí ji ihned odesílateli. Nákladní list opatří záznamy dle příslušných předpisů. Zjistí-li nácestná stanice, že zásilka obsahuje věci vyloučené z přepravy, vozovou zásilku vyloučí z přepravy a této skutečnosti vyrozumí ihned odesílatele nebo příjemce. Odesílatel je povinen zaplatit všechny výdaje váznoucí na této zásilce [3]. Pro přepravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů musí být k nákladnímu listu odesílatelem přiloženo povolení k přepravě podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 18/1991 Sb., mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.). Pro nakládání s odpady spočívající v jejich přepravě platí ustanovení zvláštních právních předpisů (Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, vyhláška č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů),a vyhláška č. 338/1997 Sb., o podrobnostech s nakládání s odpady). Jako vozovou zásilku bez zvláštních opatření lze přepravovat pouze odpady, které nejsou nebezpečné životnímu prostředí nebo zdraví lidí a nevyžadují zvláštní režim nakládání s nimi. Při přepravě odpadů není povolena změna přepravní smlouvy, nejedná-li se o přepravní překážku [2].
7
4
Vnitrostátní a mezinárodní přeprava nebezpečného zboží
Věci, které při přepravě nebo uložení mohou svými vlastnostmi způsobit požár, výbuch, poškození vozů, drážních zařízení nebo jiných věcí, jakož i úraz, otravu, popálení nebo nemocnění osob. Látka, která vykazuje alespoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech a při nakládání s ní, je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů - to vše se považuje za nebezpečné zboží. Ve vnitrostátní přepravě nebezpečných věcí se postupuje podle podmínek platných pro mezinárodní přepravu nebezpečených věcí, které jsou uvedeny v Příloze I k CIM - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID). CIM - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží. Je součástí, tzv. Přípojek B k Úmluvě o mezinárodní přepravě (COTIF). K 15.2.2001 jsou členskými státy COTIF: Albánie, Alžírsko,Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irák, Irán, Itálie, Libanon, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Maroko, Monako, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakouskou, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko. 4.1
Klasifikace nebezpečných věcí podle tříd
4.1.1 Třída 1 Výbušné látky Tuhé nebo kapalné látky (nebo směsi látek), které mohou vyvinout chemickou reakci plyn takové teploty, takového tlaku a vysoké rychlosti, že tím mohou nastat škody v okolí. Pyrotechnické složky: Látky nebo směsi látek, kterým má být dosaženo účinku ve formě tepla, světla, zvuku, plynu, mlhy nebo dýmu nebo kombinace těchto účinků v důsledku nedetonativních samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí. K přepravě nepřipuštěné látky a předměty: Výbušné látky, které vykazují podle kritérií "Příručky zkoušky a kritéria" nepřípustně vysokou citlivost nebo u kterých může nastoupit spontánní reakce. 4.1.2 Třída 2 Plyny Zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují. Plyny jsou látky, které: při 50 ◦C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bar), nebo při 20 ◦C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné. K přepravě nepřipuštěné plyny: Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních přepravních podmínek,jako např. rozklad, přeměna nebo polymerizace. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby neobsahovaly látky, které tyto reakce podporují. Zcela z přepravy jsou zejména vyloučeny: chlorovodík hluboce zmrazený, kapalný; oxid dusitý; methylnitrid.
8
4.1.3 Třída 3 Zápalné kapalné látky Kapalná látka je látka, mající při 50 ◦C tlak nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 ◦C a tlaku 101,3 kPa, a která má bod tavení nebo počátek tavení při 20 ◦ C při tlaku 101,3 kPa nebo mají při 50 ◦C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bar) a při 20 ◦C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné a mají bod vzplanutí nejvýše 61 ◦C. Látky nepřipuštěné k přepravě: Látky, které lehce peroxidují (jako ether nebo určité kyslíkaté heterocyklické látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže nepřekročí obsah peroxidu 0,3 % přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2).Chemicky nestabilní látky je připuštěno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné reakce rozpadu nebo polymetrické trakce během přepravy. Za tímto účelem musí být také provedena opatření, aby nádoby neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat. 4.1.4 Třída 4.1 Zápalné pevné látky Jsou lehce hořlavé tuhé látky, které se mohou zapálit třením. Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže po krátkém styku se zápalným zdrojem jako např. s hořící zápalkou se mohou lehce zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet z ohně, nýbrž také z jedovatých zplodin produktů hoření. Mezi zápalné pevné látky patří dále samovolně rozkládající látky tepelně nestabilní, které se mohou také bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky samovolně rozkládající jejichž rozklad může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami) třením nebo úderem. Rozklad může, zvláště jestliže nedojde k zapálení, mít za následek vývin jedovatých plynů nebo par. U určitých látek samovolně se rozkládající musí být řízena teplota. Některé látky samovolně se rozkládající se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena po přidání ředidel nebo při použití vhodných obalů. Určité látky samovolně se rozkládající prudce hoří. Do této skupiny patří také znecitlivělé výbušné látky, které jsou vodou nebo alkoholem navlhčeny nebo jinou látkou zředěny, aby se jejich výbušné vlastnosti potlačily. K přepravě jsou připuštěny chemicky nestabilní látky pouze tehdy, pokud je provedena potřebná opatření zabraňující nebezpečné rozkladné nebo polymerizační reakci v průběhu přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tuto reakci podpořily. 4.1.5 Třída 4.2 Samozápalné (pyroforní) látky Jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již při malých množství vzplanou do 5 minut. Tyto látky třídy 4.2 jsou nejvíce náchylné k samovznícení a látky a předměty schopné samoohřevu jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které ve styku se vzduchem bez přívodu energie jsou schopny samozahřátí. Tyto látky se mohou zapálit jen ve větším množství (více kg) a po delším čase (hodiny, dny). K přepravě nejsou připuštěn terc-hypochloran butyl a látky tuhé schopné samoohřevu, podporující hoření, ledaže by odpovídaly ustanovení třídy 1. 4.1.6 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny Látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi, jakož i předměty, které takové látky obsahují. Takové směsi se budou lehce zapalovat všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, z nářadí 9
vycházející jiskrou nebo nechráněnou žárovkou. Přitom vytvořené tlakové vlny a plamen mohou ohrozit lidi a životní prostředí. K přepravě nejsou připuštěny tuhé látky reagující s vodou, hořlavé, schopné samovznícení, ledaže by odpovídaly ustanovení třídy 1. 4.1.7 Třída 5.1 Látky podporující hoření Látky, ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou ve všeobecnosti způsobit požár dodáním kyslíku nebo mohou podporovat hoření jiných látek, jakož i předmětů, které takové látky obsahují. K přepravě nepřipuštěné látky: - hořlavé látky podporující hoření (působící oxidačně), schopné samoohřevu, reagující s vodou - nestabilní peroxid vodíku nebo nestabilní vodní roztok peroxidu vodíku s více než 60 % peroxidu vodíku - tetranitromethan, nezbavený hořlavých nečistot - roztok kyseliny chloristé s více než 72 hm.% kyseliny chloristé s jinou kapalnou látkou než voda - roztok kyseliny chlorečné s více než 10 % kyseliny chlorečné nebo směsi kyseliny chlorečné s jinou látkou než voda - jiné halogenované sloučeniny fluoru jako fluorid bromičný, fluorid bromitý fluorid jodičný, fluorid chloritý a fluorid chlorečný, a další směsi vyjmenované v RID. 4.1.8 Třída 5.2 Organické peroxidy Jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O-, na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden atom vodíku nebo oba atomy vodíku organickými radikály. Látky nepřipuštěné k přepravě jsou jmenovitě vyjmenovány v RID. 4.1.9 Třída 6.1 Jedovaté látky Zahrnuje látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství dojít k poškození zdraví nebo smrti člověka. Látky připuštěné k přepravě jsou jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné nebo polymerizační reakce za přepravy. Za tímto účelem je nutné se rovněž postarat o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by mohly takovou reakci podporovat. Látky zcela vyloučené z přepravy jsou jmenovitě uvedeny v RID. 4.1.10 Třída 7 Radioaktivní látky Jsou radioaktivní látky obsahující radionuklidy, ve kterých koncentrace aktivity, jakož i celková aktivita převyšuje uvedené hodnoty v odstavcích RID. Látky připuštěné k přepravě jsou vymezeny v odstavcích RID.
10
4.1.11 Třída 8 Žíravé látky Zahrnuje látky i předměty s látkami této třídy, které chemickým účinkem napadají vlákna epitelu pokožky nebo sliznice, se kterým přicházejí do styku nebo které při uvolňování způsobují škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou poškodit, popřípadě mohou vyvolat jiná nebezpečí. Pod pojmem této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny nebo s přirozenou vlhkostí vzduchu žíravé páry nebo mlhy. K přepravě připuštěné jsou chemicky nestabilní látky jestliže jsou učiněna potřebná opatření, kterými se zabrání každé nebezpečné rozkladné nebo polymerizační reakce během přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly reakce podporovat. 4.1.12 Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty Pod pojem třídy 9 spadají látky a předměty, které během přepravy mohou vytvořit nebezpečí, které nespadá pod pojmy jiných tříd. Látky a předměty jsou rozděleny následovně: M1 Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví M2 Látky a přístroje, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny M3 Látky, které uvolňují hořlavé páry M4 Lithiové baterie M5 Záchranné prostředky M6 - M8 Látky ohrožující životní prostředí M6 Vodu znečišťující kapalné látky M7 Vodu znečišťující tuhé látky M8 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy M9 - M10 Zahřáté látky M9 Kapalné látky M10 Tuhé látky M11 Jiné látky, které během přepravy vytvářejí nebezpečné a nespadající do vyjmenovaných jiných tříd: - tuhá sloučenina amoniaku s bodem vzplanutí - pod 61 ◦C - méně nebezpečný dithioničnan - velmi lehce prchavá kapalná látka - látky vydávající škodlivé páry - látky obsahující alergeny - chemické testovací soupravy a výstroj první - pomoci K přepravě nejsou připuštěny tyto následující látky a předměty: 1. lithiové baterie, které neodpovídají podmínkám kapitol RID 2. nevyčištěné prázdné zadržovací jímky (zadržovací vany) pro přístroje jakož i transformátory, kondenzátory a hydraulické přístroje, které obsahují látky dle RIV [4]. 11
5
RID
RID obsahuje 11 přípojků, Dodatek k RID s doplňujícími a odchylnými ustanoveními pro mezinárodní přepravu. Látky a předměty, které patří pod pojem tříd 1 a 7 (třídy výlučné) jsou vyloučeny z přepravy s výjimkou látek, které jsou v jednotlivých třídách výslovně vyjmenované a k přepravě připuštěny za podmínek tam pro ně stanovených. 5.1 Přepravní podmínky platné pro každou třídu, s výjimkou podmínek pro třídu 7 jsou rozděleny do těchto oddílů: A. Kusy 1. Všeobecná ustanovení o balení 2. Zvláštní podmínky o balení 3. Společné balení 4. Nápisy a nálepky k označení nebezpečných kusech B. Způsob vypraven, omezení (vymezení) použití výpravního oprávnění. Výpravní oprávnění má stanice, která přijímá a vydává vozové zásilky. C. Údaje v nákladním listě D. Dopravní prostředky a technické pomůcky: 1. Předpisy o vozech a o nakládaní 2. Nápisy a nálepky k označení nebezpečí na vozech, na kotlových vozech a na malých kontejnerech. E. Zákazy společného nakládání F. Prázdné obaly G. Ostatní podmínky [3] 5.2 Přepravní podmínky pro třídu 7 Jsou uvedeny na volných listech, přičemž každý list je rozdělen do těchto oddílů: 1) Látky 2) Obal/kus 3) Nejvyšší přípustná hmotnost 4) Kontaminace na kusech, vozech kontejnerech, kotlových vozech, nádržkových kontejnerech a transportních obalových souborech 5) Dekontaminace a používání vozů, výstroje a jejich částí 6) Společné balení 7) Společné nakládání 8) Označení a nálepky k označení nebezpečí na kusech, kontejnerech, kotlových vozech, nádržkových kontejnerech a na transportních obalových souborech 9) Nálepky k označení nebezpečí na vozech vyjma kotlových vozů 10) Přepravní doklady 12
11) Skladování a odeslání 12) Přeprava kosů, kontejnerů a transportních obalových souborů 13) Ostatní podmínky[3]. 5.3 Přípojky RID obsahují Přípojek I: Podmínky stálosti a bezpečnosti pro výbušné látky předměty a pro nitrované směsi celulózy, jakož i glosář pojmenování. Přípojek II: Podmínky o vlastnostech nádob z hliníkových slitin pro některé plyny třídy 2; podmínky o materiálech a konstrukci nádob , určených pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny třídy 2; podmínky o materiálech a konstrukci nádob kotlových vozů a nádob nádržkových kontejnerů, pro které je předepsán zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 bar), pro nádoby kotlových vozů a nádoby nádržkových kontejnerů, které se používají pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2; podmínky o zkouškách obalů na aerosoly číslice2. třídy 2 dle RID. Přípojek III: Zkouška zápalných kapalných látek tříd 3, 6.1 a 8; zkouška ke stanovení tekutosti; zkoušky ke stanovení ekotoxicity, stálosti a bioakumulace látek ve vodě pro zařazení do třídy 9. Přípojek IV: (zůstává vyhrazen) Přípojek V: Všeobecná ustanovení o obalech, druhy, požadavky a podmínky o zkouškách obalů. Přípojek VI: Všeobecné podmínky pro použití IBC (velké nádoby pro volně ložené látky), Druhy IBC, požadavky na konstrukci IBC a podmínky o zkouškách IBC. Přípojek VII: Podmínky pro radioaktivní látky třídy 7. Přípojek VIII: Podmínky pro označování a seznam nebezpečného zboží. Přípojek IX: Ustanovení o nálepkách k označení nebezpečí, vysvětlení obrazců nálepek k označení nebezpečí a označení pro látky, které jsou přepravovány v zahřátém stavu. Přípojek X: Ustanovení o konstrukci, zkouškách a používání nádržkových kontejnerů. Přípojek XI: Ustanovení o konstrukci a používání kotlových vozů. Dodatek: Odchylky platné pro mezinárodní přepravu. Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu. Odesílatel odpovídá podle RID za správné pojmenování nebezpečných věcí, za jeho balení, za dodržení největší dovolené hmotnosti jednoho kusu, za správnost zápisů, nálepek na kusech i na vozech, za správnost předepsaných osvědčení. Uvede-li odesílatel při podeji zásilky v "Nákladním listu pro vnitrostátní přepravu" (dále jen nákladní list) nesprávné pojmenování nebo vlastnosti nebezpečných věcí nebo nesplnil-li podmínky pro přepravu nebezpečných věcích, což by mohlo způsobit bezpečnost železniční dopravy, osob nebo životního prostředí, dopravce zásilku odmítne převzít k přepravě do doby odstranění závad [3]. 13
6
Povinnosti dopravce a přepravce
6.1 Kontrola dopravce Dopravce při převzetí nebezpečných věcí k přepravě kontroluje zejména: 1) Zda je zboží připuštěno k přepravě podle RID nebo podle zvláštního ujednání dle článku 5 § 2 CIM a nebo článku 6, odstavec 12 Směrnice 96/49 ES. Za tímto účelem se musí porovnat údaje v nákladním listu - Číslo k označení nebezpečí, pokud je předepsáno označení podle Přípojku VIII, - číslo označení látky a pojmenování zboží, - údaj třídy, u zboží třídy 1 se uvede klasifikační kód, - číslice a případně skupina; u zboží třídy 7 se místo číslice uvede list, - čistá (netto) hmotnost výbušniny u zboží třídy 1 s údaji vyjmenovaných látek v jednotlivých třídách RID, případně, zvláštním ujednání. Při přepravě podle zvláštního ujednání dle článku 5 § 2 CIM a nebo článku 6, odstavec 12 Směrnice 96/49 ES musí být uvedena odpovídající poznámka například: "Článek 5 § 2 CIM, SNCF 4/94" nebo "Přeprava podle zvláštního ujednání (RID 2/98),článek 5 § 2 CIM". 2) Zda je v nákladním listu za pojmenování zboží uvedena zkratka "RID" a zda je sloupec RID označen křížkem. 3) Zda u látek a předmětů, které jsou zařazeny k označení j.n. nebo k souhrnnému označení, je vedle tohoto označení doplňkově uvedeno chemické nebo technické pojmenování zboží. 4) Zda jsou připojeny k nákladnímu listu přílohy, které RID předepisuje (souhlas příslušného úřadu s přepravními podmínkami pro určité látky a předměty tříd 1 a 5.2; odkazy pro železnici pro látky ve třídě 7). 5) Zda je při přepravách v kotlových vozech, bateriových vozech, vozech s odnímatelnými cisternami nebo nádržkových kontejnerech, jakož i ve vozech, velkých nebo malých kontejnerech pro zboží ve volně loženém stavu uvedeno číslo k označení nebezpečí a číslo k označení látky. 6) Zda je při přepravě nebezpečných věcích silnice/železnice (systém kombinované dopravy "ROLA") uveden záznam "PŘEPRAVA PODLE BODU 15 RID". Při kontrole správného zápisu v nákladním listu je třeba dbát, aby pojmenování odpovídalo předepsaným pojmenováním v RID. Pokud věci nejsou jmenovitě uvedeny, musí se označit věcí v nákladním listu skládat z pojmenování položky jiný název nebo souhrnného označení, kterému následuje chemické nebo technické pojmenování. Obchodní názvy se k tomuto účely nesmí používat.V případě podeje zásilky s věcmi vyloučenými z přepravy v odesílací stanici nebo při nabídnutí takovéto zásilky v pohraniční přechodové stanici k převzetí sousední železniční správou musí být taková zásilka odmítnuta. 7) Zda je u nevyčištěných prázdných kotlových vozů, bateriových vozů, vozů s odnímatelnými cisternami, nádržkových kontejnerů, ale i prázdných vozů, prázdných velkých a malých kontejnerů po zboží ve volně loženém stavu záznam (například:"Prázdný kotlový vůz, 2, číslice 8 RID") doplněn údajem "Posledně naložené zboží", jakož i číslem k označení nebezpečí a číslem k označení látky, 14
pojmenováním, číslicí (pro třídu 7 listem) a popřípadě skupinou vyjmenování látek posledně naloženého zboží (například:"Posledně naložené zboží 33 1203 Benzin, číslice 3B"). 8) Zda je u hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2, číslice 3 v kotlových vozech, nádržkových kontejnerech uvedeno předepsané prohlášení o pojistných ventilech "Nádrž je izolována tak, že se pojistné ventily nemohou otevřít před …….(datum, s nímž železnice souhlasí); plánovaný příjezd k příjemci musí být dříve, než je údaj o otevření ventilů. 9) Zda jsou vůz i náklad prosty viditelných závad. Aby k tomuto zjištění kontrolující zaměstnanec dospěl, musí jít podél obou stran vozu. U kotlových vozů je zvláště třeba dbát na netěsnosti, trhliny, chybějící součásti a nedostatky ve funkci součástí výstroje; sklopné tabule musí být zajištěny proti neúmyslnému překlopení nebo ztrátě. U kotlových vozů nesmí být překročeno na nádobě uvedené datum příští zkoušky. 10) Zda jsou na obou stranách vozů, kontejnerů, výměnných nástaveb nebo silničních cisternových vozidel předepsané nálepky k označení nebezpečí a při přepravě zkapalněných plynů třídy 2, číslice 2 a 3 je-li na kotlovém voze oranžový pruh. Vyobrazení nálepek k označení nebezpečí je uvedeno v Přípojku IX RID. Nálepky k označení nebezpečí musí být nalepeny nebo upevněny takovým vhodným způsobe a umístěny tak, aby byly během celé přepravy zřetelně viditelné. (vložení do schránky na vozové nálepky je nepřípustné). Prázdné nevyčištěné kotlové vozy, bateriové vozy, vozy s odnímatelnými cisternami, nádržkové kontejnery, prázdné vozy, velké kontejnery po nebezpečných věcech ve volně loženém stavu musí být opatřeny stejnými nálepkami k označení nebezpečného zboží jako by byly ložené. Při zjištění, že ložený nebo prázdný nevyčištěný kotlový vůz na plyny třídy 2, číslic 2 a 3 není opatřen oranžovým pruhem na nádobě, musí do odesílací stanice odmítnout k přepravě, případně vstupní pohraniční přechodová stanice jej odmítne převzít od sousedního železničního podniku. 11) Zda jsou na ložených a nevyčištěných prázdných kotlových vozech, bateriových vozech, vozech s odnímatelnými cisternami, nádržkových kontejnerech, ale i na ložených a nevyčištěných prázdných vozech, velkých kontejnerech po zboží ve volně loženém stavu oranžová označení dle Přípojku VIII RID a zda odpovídají údajům o zboží uvedených v nákladním listu. Bez oranžového označení smí být jen kotlové vozy, bateriové vozy, vozy s odnímatelnými cisternami a nádržkové kontejnery, které obsahují zboží nepodléhající RID nebo tyto byly od nebezpečného zboží zcela vyčištěny a odplyněny. V případě, že oranžové označení chybí, neodpovídá RID nebo není zřetelně viditelné: - V odesílací stanici požádá stanice odesílatele o doplnění chybějícího oranžového označení nebo o odstranění chybného anebo o doplnění správného označení. V případě, že odesílatel toto odmítne, nesmí být tato zásilka přijata k přepravě - V pohraniční přechodové stanici odmítnou zásilku převzít - Ve stanici na cestě se zásilka zadrží a doplní o příslušné oranžové označení, případně se uvede do stavu dle RID. Teprve potom může zásilka pokračovat v další přepravě [3].
15
6.2 Bezpečnostní poradce Každý podnik, jehož činnosti zahrnují přepravu nebezpečných věcí po železnici a další navazující výkony jako balení, nakládka, plnění nebo vykládka nebezpečných věcí pro železniční přepravu, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců. Tento poradce je odpovědný zabránit rizikům, která mohou s výkony s výše uvedenými činnostmi nastat. Musí brát zřetel na osoby, majetek a životní prostředí. Bezpečnostní poradce se neustanovuje v podnicích: - které patří ozbrojeným silám nebo podléhají jejich odpovědnosti - kde celkový objem přepravovaných nebezpečných věcí nepřesahuje 50 tun za kalendářní rok - kde přeprava nebezpečných věcí není jejich hlavní ani vedlejší činností, ale jen se pouze zabývají příležitostně vnitrostátní dopravou, které představují malé nebezpečí nebo riziko znečištění Hlavní úkoly bezpečnostního poradce pro nebezpečné věci je sledovat soulad s požadavky na přepravu nebezpečných věcí, radit podniku při této přepravě a připravovat výroční zprávy. Kdykoliv během přepravy, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osobu, majetek nebo životní prostředí, bezpečnostní poradce vypracuje, po shromáždění všech informací, pro vedení podniku zprávu o nehodě. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vedení podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo národními předpisy. Bezpečnostní poradce je fyzická osoba odborně způsobilá pro zajišťování podmínek nakládky, vykládky a přepravy nebezpečných věcí. Musí mít úplné středoškolské vzdělání, pracovat v oblasti nakládání s nebezpečnými věcmi alespoň v délce pěti let a prokázat znalost podmínek pro přepravu nebezpečných věcí na dráze celostátní a na drahách regionálních. Zkouška se vykoná před zkušební komisí, složenou z odborníků z oblasti přepravy nebezpečných věcí, ustanovenou Ministerstvem dopravy a spojů.
16
7
Přehled předpisů související s přepravou nebezpečných látek a předmětů
7.1
Obecně závazné právní předpisy: Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách ovzduší před znečišťujícími látkami ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 26/1999 Sb., o způsobu provedení a označení obalů nebezpečných chemických látek a přípravku Vyhláška č. 27/1999 Sb., o formě a obsahu bezpečnostního listu k nebezpeční chemické látce a přípravku Příloha 1 k Železničnímu přepravnímu řádu (přeprava nebezpečného zboží)/ Příloha I k CIM (RID) - zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečeného zboží/Mezinárodní řád pro přepravu nebezpečného zboží po železnicích (RID) Směrnice MZ ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 64/4984 sborníku Hygienické předpisy, o hygienických zásadách pro práci s chemickými karcinogeny, registrované v částce 1/1984 Sb., ve znění výnosu MZ ČSR (uveřejněného též pod č. 76/1991 ve Sborníku Hygienické předpisy) Nařízení vlády ČR č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví přípustný stupeň znečištění vod
7.2
Související interní předpisy: ČD D 17 Předpis pro hlášení a šetření nehodových událostí ČD Op 16 Pravidla o bezpečnosti a ochraně při zdraví ČD KN 1 Služební předpis pro přepravu vozových zásilek Ekonomická pravidla Českých drah
7.3
Související České technické normy: ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny. Provozní paliva ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení. Výdejní čerpací stanice ČSN 75 3415 Ochrana vod před ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování [5]
17
8
Specifické zásady při manipulaci a skladování nebezpečných látek
Každý, kdo zachází s látkami, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod, je povinen dbát zvláštních předpisů. Ty stanoví, za jakých podmínek lze s takovými látkami zacházet z hlediska ochrany jakosti těchto vod. Na pozemcích a v objektech Českých drah pro manipulaci a skladování kapalných nebezpečných látek platí výše uvedené normy. S pevnými nebezpečnými látkami lze manipulovat a provádět vykládku a nakládku z vagónu na manipulačních plochách, které musí být zpevněné, nepropustné, sklonově upravené a odolné proti chemickým účinkům látek, se kterými je manipulováno. Musí být v takové vzdálenosti od vpustě do dešťové nebo jiné kanalizace, toku nebo studny, aby bylo možno zamezit vniknutí závadných látek do vod. Při manipulaci s nebezpečnými odpady je nutno dodržovat podmínky, které pro nakládání s odpadem jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 338/1991 Sb. V souladu se zákonem č. 125/1997 Sb. Musí k nakládání s nebezpečným odpadem vyslovit souhlas místně příslušný orgán státní správy. Aplikace pesticidů je zakázána v 1.pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů, určených k hromadnému zásobování pitnou vodou. Pro aplikaci v ostatních pásmech jsou přípravky rozděleny do skupin a jejich použití je upraveno v "Seznamu registrovaných prostředků ne ochranu rostlin", vydávaných každoročně Ministerstvem zemědělství České republiky [6]. 8.1
Ekologická havárie a likvidace ekologické havárie
8.1.1 Ekologická havárie Je ve smyslu zákona č.17/1992 Sb. a vyhlášky č. 6/1997 a souladu s §26 zákona č.138/1973 Sb. se rozumí takové znečištění a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem závadné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. 8.1.2 Likvidace ekologické havárie Sestává z oznámení o havarijním úniku a pokračuje zásahem k havarijnímu úniku. Končí sanací místa havárie a vyhodnocením provedených opatření na místě, závěrečnou zprávou. Pro rychlý průběh likvidace je ustanovena havarijní komise. Vedoucím havarijní komise je až do lokalizace havarijního úniku velitel zásahu hasičské záchranné služby českých drah. Po jejím ukončení je vedoucí havarijní komise pověřený ekolog. Zaměstnanec Českých drah, který zjistil jakýkoliv únik látky z kolejových vozidel v železniční stanici či na trati, respektive v prostoru nakládky a vykládky nebezpečných látek, nebo je na tuto skutečnost upozorněn civilní osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti výpravčího stanice, nebo vedoucího směny. Ten ihned postupuje podle níže uvedeného diagramu "Postup při havarijním úniku nebezpečných látek". Součástí oznámení při úniku látky na tratích nebo v železniční stanici je uvedení, zda se jedná o únik z hnacího vozidla, nákladního vozu, z obalů uložených na nákladním voze nebo ze silničního vozidla. Dle možnosti uvést obě čísla na oranžové výstražné identifikační tabuli a druh výstražné značky pro označení nebezpečí, případně odhadnuté množství uniklé látky. Do příjezdu zásahové jednotky útvaru Hasičské záchranné služby Českých drah, respektive 18
Hasičské záchranné služby územního celku je nutné, aby zaměstnanci dotčených výkonných jednotek zajistili: 1. splnění podmínek podle železničních předpisů zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti na místě havárie 2. aby před příchodem úředního vyšetřujícího orgánu - tedy Policie ČR, nedošlo k jakékoliv manipulaci s výpustními zařízeními a armaturou kotlových vozů k přepravě kapalných látek, s výjimkou nutné manipulace s výpustními zařízeními pro zamezení dalšího úniku. Dále zajistí, aby nedocházelo k manipulaci s obaly uloženými na nákladním vozu 3. v případě úniku "obecně známé nebezpečné látky") motorová nafta, motorové oleje, benzín, a podobně), zajistili provedení "okamžitých prvých opatření" při dodržení zásad protipožární bezpečnosti. V ostatních případech se vyčká příjezdu zásahové jednotky útvaru Hasičské záchranné služby 4. seznámení vyšetřovatele se skutečností na podezření na špatně uzavřené uzavírací zařízení, nebo vadnou armaturu a pokud se podezření ukáže jako správné, aby tato skutečnost byla správně technicky formulována do protokolu. Obecně je nutné, aby technický stav cisternového vozu, stav a poloha uzavíracího zařízení a stav plomb byl v protokole vyšetřujícího orgánu detailně popsán. Po ukončení zásahu předá velitel zásahu písemnou formou informace o stavu událostí (místě zásahu) odpovědnému pracovníkovi a pověřenému ekologovi. Písemná zpráva popisuje výchozí situaci, provedená opatření, rozsah provedených prací a situaci v době předání. Za odstraňování následků ekologické havárie po ukončení prvotního zásahu odpovídá po odborné stránce pověřený ekolog českých drah. Pověření ekologové jsou pracovníci samostatného oddělení ekologie Generálního ředitelství Českých drah. V případech drobných úniků , kdy není nutná přítomnost pověřeného ekologa, zajišťuje sanační práce, následující po zásahu Hasičskou záchrannou službou, ekolog příslušné výkonné jednotky. O provedených pracích jej informuje [5].
19
8.1.3 Diagram "Postup při havarijním úniku nebezpečných látek" Telefonní spojení pro oznámení úniku nebezpečné látky [7]: Zaměstnanec železniční stanice - pracovišť vyrozumí o úniku
Dozorčího provozu železniční stanice
Obsah hlášení dozorčí provozu zapíše do telefonického zápisníku a ihned vyrozumí o vzniklé situaci:
Provozního dispečera
Hasičský záchranný sbor
Přednostu stanice, nebo pracovníka mající dozor
Operační středisko zásahového útvaru Hasičské záchranné služby vyrozumí:
Pověřeného ekologa Českých drah Orgány Policie České republice Odesílatele a příjemce přepravované látky Okresní úřad, referát životního prostředí Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí Okrasní hygienickou službu Provozovatele vodního zdroje Lékařskou záchrannou službu Správce ohroženého povrchového toku nebo kanalizace Správu ochranu rostlin Veterinární služby Rybářský svaz 20
9
Závěr
Semestrální práce respektuje současnou platnost právních norem a interních normativních aktů, proto je nutné, aby každý, kdo se seznámí s touto statí, zkontroloval, zda jsou aktuálně v platnosti. Dnem 31.prosince 2002 končí platnost Řádu pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí (RID) - vydání platné ve své poslední změně od 1. ledna 1999. Dnem 1. ledna 2003 lze pro přepravu nebezpečných věcí požívat pouze restrukturalizovaný Řád RID, který platí od 1. července 2001.
10 Použité informační zdroje [1] ČD SPPO - Smluvní přepravní podmínky českých drah pro veřejnou osobní přepravu; schváleno rozhodnutím vrchního ředitele divize obchodně přepravní dne 6. června 2000, č.j. 57837/2000, účinnost od 1.7.2000 [2] ČD SPP - Smluvní přepravní podmínky pro veřejnou drážní nákladní dopravu českých drah; schváleno rozhodnutím vrchního ředitele divize obchodně přepravní dne 26. května 2000, č.j. 57 434/2000, účinnost od 1.7.2000 [3] ČD KN 1 - Předpis pro přepravu vozových zásilek; schváleno rozhodnutím vrchního ředitele divize obchodně přepravní dne 10. května 2001, č.j. 56 670/2001-021, účinnost od 1.7.2001 [4] RID - Réglement concernant le transport international ferroviaire marchandises dangereuses = Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží - doslovné znění zveřejněné Ministerstvem dopravy a spojů ČR, Odborem drah a železniční dopravy ve Sbírce mezinárodních smluv jako Sdělení Ministerstva zahraničních věcí české republiky č. 9/2000 Sb. M. s. z 28. února 2002 [5] ČD M 32 - Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami; schváleno generálním ředitelem Českých drah s.o. dne 27. prosince 1995, účinnost od 1.1.1996 [6] Věstník přednosty železniční stanice Olomouc hlavní nádraží; pořadové číslo 1/2002 [7] Havarijní plán železniční stanice Olomouc hlavní nádraží - příloha 47 B Staničního řádu železniční stanice Olomouc hlavní nádraží, č. j. 3631/1997, účinnost od 1.7.2002
21
