Otázka: Československo v meziválečném období. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Jana Semerádová. Československo

Studijni-svet.cz || Československo v meziválečném období - dějepis Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Československo v meziválečném období Předmět: Dějepis Přidal(a): Jana Semerádová

Československo října 1918 – zákon o zřízení samostatného československého státu Švehla, Soukup, Stříbrný, Šrobár, Rašín republika začíná fungovat od 14. listopadu 1918 – zasedání Národního shromáždění (= parlament) potvrdí vládní program, vznikne první revoluční vláda (všenárodní koalice), potvrzení Masaryka jako prezidenta

Spory březen 1919 – začátek Maďarské republiky rad – komunistická diktatura proletariátu intervence Malé dohody → Maďarsko přechází do protiútoku a obsazuje Slovensko červen 1919 – vyhlášení Slovenské republiky rad zbytky odporu proti Československé republice Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada – v čele s Antonínem Janouškem Červenec – osvobození českými vojsky Těšínsko – spor s Polskem Rozdělení na průmyslovou a historickou část města Oblasti s Němci – Němci se chtějí oddělit Vyhlášení 4 provincií: Liberec, Šumava, jižní Morava, severní Morava (Jeseníky) Prohlásili se za Rakouské provincie – blbost → ani s Rakouskem nesousedí Stěžují si na Československo – nemožnost sebeurčení → různá povstání Podpora Dohody → žádná odtrhávání území ČRS se zavázala respektovat menšiny → ty se nakonec uklidní a přejdou do aktivistického postoje (souhlasíme s ČSR a budeme jí respektovat) – dostali zastoupení ve vládě i v parlamentu

page 1 / 13


Vnitropolitické uspořádíní Československa PĚTKA – neformální uskupení Rudolf Bechyně – sociální demokracie Alois Rašín – národní demokracie Jan Šrámek – lidovci Antonín Švehla – agrárníci Jiří Stříbrný – národní socialisté

Politické strany Československá strana sociálně demokratická Soukup, Tusar, Bechyně Většina dělnictva Československá strana národně socialistická Klofáč, Beneš Živnostníci, řemeslníci, část dělnictva, inteligence Agrárníci Švehla, Hodža, Beran, Udržal, Malypetr Většina venkovského obyvatelstva Československá národní demokracie Kramář, Rašín Podnikatelé, vysoké úřednictvo Československá strana lidová Šrámek Nábožensky smýšlející občané, městské střední vrstvy, venkov

všenárodní koalice 1918 –1919 Předseda – Karel Kramář (Národní demokracie) Agrárníci, česká strana sociální demokracie, česká strana socialistická, národní demokracie, česká strana lidová Vznik Revolučního národního shromáždění Ústavodárné shromáždění → po vydání ústavy bylo rozpuštěno Revoluční → nevzešlo z voleb 1919 obecní volby → rozpuštění všenárodní koalice

rudozelená koalice 1919 - 1920

page 2 / 13


výsledkem prvních voleb do Poslanecké sněmovny Předseda – Vlastimil Tusar (Sociální demokracie) Agrárníci, česká strana sociální demokracie, česká strana socialistická Všeobecné volební právo Sociální reformy Osmihodinová pracovní doba Státní podpora v nezaměstnanosti Ochrana práce žen a dětí 1919 – Měnová reforma odluka od původní Rakousko-Uherské měny zastavení inflace 1919 – pozemková reforma cíl: zmenšit obrovské rozdíly mezi velkostatkáři a obyčejnými rolníky ustanoveno maximálně 150 ha zemědělské půdy a 250 ha veškeré půdy → nadbytek zabrán (vypláceny náhrady) přerozdělení zhruba poloviny půdy únor 1920 přijetí ústavy

Parlamentní volby – duben 1920 1. čs. sociální demokracie – 25,7% 2. německá sociální demokracie – 11,1% 3. agrárníci – 9,7%

Národní shromáždění nejvyšší zákonodárný orgán ČSR poslanecká sněmovna – 300 členů – volená na 6 let senát – 150 členů – volený na 8 let volby senátorů až od 26 let, poslance do sněmovny od 21 let

neexistovala žádná klauzule pro obdržení mandátu → větší pestrost → širší vládní koalice než dnes vysoká volební účast – volby byly povinné neexistovali „přeběhlíci“ – mandát byl vázán na stranu – podepsány rezignační dopisy

radikalizace → vnitřní demonstrace ve straně většina je s radikální kominternou (Šmeral) nebo se socialistickou internacionálou

page 3 / 13


v úzkém vedení spíše umírněnější komunisté se ze strany odtrhly – rozpad strany obavy, že Šmeral převezme vládu → v září Tusarova vláda podává demisi 1921 vznik Komunistické strany Československa

první úřednická vláda Jana Černého a poloúřednická vláda E. Beneše 1920-1922 v důsledku rozštěpení vládnoucích sociálních demokratů na 2 strany

Všenárodní koalice 1922-1926 od 1925 doplněna o stranu živnostensko-křesťanskou 1925 čsl.-francouzská spojenecká smlouva = základ čsl. obranného systému

Leden 1923 Atentát na ministra financí Aloise Rašína – kvůli jeho reformám Anarchista J. Šoupal Rašín umírá

Volby 1925 1. agrárníci – 13,7% 2. komunisté – 13,1% 3. lidovci – 9,7% 4. sociální demokracie – 8,9%

Druhá úřednická vláda Jana Černého 1926 Panská kolice 1926-1929 předseda – Antonín Švehla agrárníci, lidovci, strana živnostensko-středostavovská, slovenská ĺudová strana, německá křesťansko-socialistická strana, německý svaz zemědělců pokus o koalici bez levicových stran přidává se Německo a Slováci

page 4 / 13


Volby 1929 1. agrárníci – 15% 2. sociální demokracie – 13% 3. socialistická strana – 10,4% - pokles hlesů souvisel s bolševizací

Široká koalice 1929-1938 národní demokracie, Čs. strana lidová, strana národně socialistická, sociálně demokratická strana, živnostensko-středostavovská, Národní sjednocení, Německá křesťansko-sociální strana lidová, Německá sociálně-demokratická strana, Německý svaz zemědělců, agrárníci celý republikánský proud 1929–1932 – František Udržal; 1932–1935 – Jan Malypetr; 1935–1938 – Milan Hodža

1929 proces bolševizace komunistické strany Proces připodobnění k Rusku a přimykání k Moskvě Gottwald, Slánský Ne všem se to líbí → vystoupí proti politice bolševizace → vyloučení po volbách koalice rozšířena o české a německé socialistické strany

Hospodářská krize nejdříve problémy s odbytem spotřebního průmyslu – keramika, sklo, bižuterie zvlášť v zaostalé Podkarpatské Rusi a na Slovensku 1931 prudký zlom – úvěrová a měnová krize → rozvrácení mezinárodního obchodu mezinárodní obchod klesá na 1/3 snížení průmyslové produkce o 40% centralizace a koncentrace kapitálu – „velká trojka“ měnová krize – devalvace národní měny nezaměstnanost – vrchol 1932/33 – 920 000 obyvatel zkrácení pracovní doby → menší mzdy jaro 1932 mostecká stávka – na protest proti propouštění 1937 hospodářství se vrací na úroveň konjuktury z roku 1929

Národnostní složení

page 5 / 13


2 sčítání lidu (únor 1921 a začátek 30. let) léta – 13,4 mil lidí; 30. léta – 14,4 mil lidí Češi 51% + Slováci 14,5% – 2/3 Němci 23,4% (3,2 mil) Maďaři 5,6%, Rusíni 3,4%, Poláci 0,6%, židé 1,3%

Čechoslovakismus Účelová idea, která vznikla za první světové války – aby Slováci nebyli menšina Uchytilo se více v Česku, než na Slovensku Představa 2 větví jednoho kmene Představa jednotného národa Představa rovnoprávnosti – bratři, sourozenci Dobré vztahy naráží na problém průmyslové vyspělosti a počtu Čechů

Čechy = ostrůvek demokracie Slovenský nacionalismus – Hlinkova ľudová strana – nedemokratická – proti Čechům Vojtěch Tuka slovenský fašista prosazuje autonomii Slovenska – ve skutečnosti rozpad republiky Tajné styky s Maďarskem → odsouzen za špionáž → Slováci získávají mučedníka 1929 odchod strany z vládní kolice 1928 – dodatková položka – pokud do 10 let nebudeme autonomní, odtrhneme se → přiostřování vztahů dokonce myšlenka na spojení s Polskem 1933 v Nitře oslavy založení 1. křesťanského chrámu kníže Pribiny → zvrhlo se to v protičeskou demonstraci

Česko-německý problém Němci ve 20. letech – aktivistický postoj – zástupci ve školství a kultuře – situace se zklidní Hitler prohlašuje, že jsou u nás Němci terorizováni – nebyla to pravda strana DNSAP – příznivci = velkoněmečtí Němci ve volbách necelá 3% převládají pročeské německé strany čím více se rozrůstala NSDAP v Německu, tím víc byla populární DNSAP u nás odpor proti DNSAP → zákon, který umožňuje rozpustit stranu → 1933 je aplikován a DNSAP je rozpuštěna 1933 vzniká Sudetoněmecká vlastenecká fronta = SdP od 1935 Sudetoněmecká strana

page 6 / 13


tváří se, že nemá s NSDAP a DNSAP nic společného v čele: Konrád Heinlain (učitel); Karl Hermann Frank (knihkupec) strana nebyla s NSDAP ještě úplně spojená chce omezit aktivistický postoj Němců a sjednotit všechny Němce→ vyhrává volby 1935 a aktivistické strany ztrácejí hlasy

Požadavky SdP vůči vládě rostou → nástroj německé politiky k vytvoření Mittel Evropy („pátá kolona“) Cíl: „domů do říše“ = připojit Sudety k říši

Národní demokracie – Kramář Většinou v opozici Posuny k pravici Nikdy se nedostala do první trojky Začala spolupracovat s fašisty 1934 opouští vládní koalici – nesouhlasila s devalvací měny 1935 – sjednocení s fašisty v blok (Národní sjednocení)

český fašismus 1926 vzniká česká obec fašistická (Gajda) – z dosavadních menších klubů (klub červenobílých) 1935 vzniká Národní sjednocení národní demokracie + fašistické strany + Stříbrný + Kramář orientace na Itálii teorie elit proti menšinám (včetně Němců) Stříbrný, R. Gajda (legie) Co chce český fašista: Vůdce, autoritářský stát Čechy Čechům – protiněmecký Nemají příliš velkou sílu Ohrožení demokracie zvenku, ale i zevnitř

Nutnost obrany demokracie → posíleno spojenectví Malé dohodě

16.5. 1935 Smlouva o vzájemné pomoci a spolupráci se SSS

page 7 / 13


v případě napadení ČSR je pomoc SSSR vázána na pomoc Francie problematické – Stalin nehodlal pomoct ČSR ČSR nakonec ponechána sama

Parlamentní volby 1935 1. Sudetoněmecká – 15,2% 2. Agrárníci – 14% 3. Sociální demokracie 12,5%

Supervolební rok 1935 – prezidentské volby Masaryk odstupuje – je mu 85 let († září1937) Doporučil za sebe Beneše Tři kandidáti: Beneš – pro: národní socialisté, sociální demokracie, lidovci Němec (botanik) – pro: fašisté, agrárníci, HLS Gottwald Hlinkovci jednali s Vatikánem, ten však doporučil Beneše → HLS taky pro Beneše → ostatní se přidávají → agrárníci ustupují → zvítězil Beneš (s větší převahou než Masaryk)

Březen 1936 likvidace demilitarizované zóny v Porýní ČSR stále více v izolaci – proti Hitlerovi pouze verbální protesty mocností – bojí se války, tak se s ním snaží být zadobře → appeasement (politika ústupků a usmiřování s Německem) Zákon na obran státu

1937 Fall Grün Plán útoku na ČSR

1938 Anšlus Rakouska března vede ho Arthur Seyß-Inquart Násilné obsazení Rakouska Německem – přijel Hitler a ohlásil připojení Rakouska k Třetí říši Lidové hlasování – 99% pro

page 8 / 13


Nový, opevněním nechráněný úsek, odkud mohli obklíčit ČSR

Karlovarský program Karlovarský sjezd SdP 23. a 24. dubna Uznání rovnoprávnosti sudetských Němců s Čechy Uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právnické osoby Stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení Vybudování sudetoněmecké samosprávy ve všech oblastech Zákonná ochrana pro ty sudetské Němce, kteří žijí mimo souvislé osídlení Napravení všeho bezpráví způsobeného Němcům od 1918 Uznání německých veřejných zaměstnanců Úplná svoboda přihlášení se k Německu → k nacismu

Jaro a léto 1938 Po anšlusu Rakouska chce Hitler zničit ČSR – dává takové požadavky, o kterých ví, že je ČSR nebude moct splnit → pro mocnosti bude vypadat jako chudáček, který se chce dohodnout, ale ČSR mu to kazí Anglie + Francie – apelují na ČSR, aby přijala Karlovarský program, jinak jí nepomůžou Květen 1938 – zpravodajská služba zjistili přesuny německých vojáků v ČSR hranicím (léčka) → Května vyhlášena částečná mobilizace (pouze omezená část záložníků) Hitler věděl, že takhle ČSR zareaguje → prohlašuje jí agresorem Obecní volby – SdP získává v Sudetech 90% hlasů Obavy → stavba pohraničního opevnění → ŘOPíky (ředitelství opevňovacích prací)

května – Manifest na obranu demokracie a republiky – VĚRNI ZŮSTANEME Později významná odbojová organizace Všesokolský slet Bojová nálada proti nepříteli Hitler dopracovává Fall Grün → chce zničit ČSR Beneš spoléhá na spojení s Francií (diplomatické vztahy) – s Anglií ne

Britská delegace Srpen 1939 – Británie (prostředník mezi Němci a ČSR) posílá delegaci, aby zprostředkovala dohodu se sudetskými Němci – Lord Runciman – měl posoudit situaci německé menšiny Nátlak na českou vládu, aby splnila požadavky henleinovců

page 9 / 13


„čtvrtý plán“ – Beneš souhlasí, že víceméně splní Karlovarský program → složitá situace pro henleinovce – obávají se, že tím skončí taktika „nedohodnout se“ SdP pod záminkou řekne, že se s Benešem nejde dohodnout → Runciman odjíždí září – sjezd NSDAP v Norimberku snaha o politický převrat v pohraničí – pokus o připojení Sudet k Německu Henlein – „soužití s Čechy je nemožné, bůh žehnej čestnému boji“ Vznik Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru – terorizovali pohraniční oblasti → 16. září zákaz SdP Západ zpanikaří, že bude kvůli ČSR válka

15. 9. 1938 – jednání v Berchtesgadenu Chamberlain s Hitlerem Snaha o dohodu → Německo má stále územní požadavky na ČSR Ultimativní nóta – Británie s Francií vyzívají ČSR, aby odevzdala území s nadpoloviční většinou Němců Výhrůžka ukončení smlouvy s Francií, když nepřijmou Francie nechce pomoct; SSSR je vázána na pomoc Francie, takže taky nepomůže Francouzsko-britský nátlak → přijměte opatření, nebo budete označeni za agresora → září Beneš přijímá ultimativní nótu Odstupuje Milan Hodža → Beneš jmenuje úřednickou „vládu národní obrany“ Jana Syrového (generál) Má to uklidnit situaci „novodobý Žižka“ – jednooký pád vlády vyvolá demonstrace před budovou parlamentu (dnešní Rudolfinum) a generální stávka – požadují zajištění obrany

22. 9. 1938 jednání v Godesbergu Chamberlain a Hitler Hitler má nové požadavky – všechna opevnění a Polské a Maďarské nároky Hitler na 28. 9. ohlašuje vojenský útok na ČSR Francie doporučuje udělat vojenské přípravy → září 1938 ÚPLNÁ MOBILIZACE září ČSR odmítá Hitlerovo požadavky

Mnichovská konference 29.-30. září 1938 Hitler, Mussolini, Chamberlain, Daladier Základem je Gonesberg Dohoda o odtržení pohraničí ve prospěch Německa

page 10 / 13


Češi nepozváni – celou dobu byli v hotelovém pokoji (Masný) – byli tam jen proto, aby urychlili předání zprávy do Čech 9. – Beneš nucen souhlasit (ve prospěch světového míru – aby nebyla ČSR označena za viníka světového napětí) Francie je zradila Porážka bez boje – vojska z pohraničí stažena

-10. října – obsazení pohraničí – připojeno k Německé říši října Beneš abdikuje → odlétá do Londýna listopadu – Vídeňská arbitráž – Maďarsko získává jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi

Důsledky Mnichova zánik 1. republiky ztráta 30% území, ⅓ obyvatel, pohraničního opevnění a přirozených hranic nový stát – 100 000km2 (necelých 10 milionů obyvatel) Německo – 3,6 mil obyvatel, 300 000km2 (z toho 1,5 mil Čechů) hospodářské ztráty – významná ložiska uhlí; 33% lehkého průmyslu, úrodná půda na Slovensku narušení železniční dopravy

Žilinská dohoda října – Slovensko podává požadavek na autonomii splynutí stran do HLS – kdo odmítnul, byl rozpuštěn října – začíná autonomní vláda Josefa Tiso listopadu – přijetí zákona o autonomii parlamentem

Druhá republika od 29. září 1938 (Mnichovská dohoda) do 15. března 1939 (Protektorát) „Česko-Slovensko“ listopadu zvolen prezident Emil Hácha (umírá 1945), vláda Rudolfa Berana pouze dvě strany pravicová Strana národní jednoty (v čele Beran) opozice – Národní strana práce (sociální demokraté a část národní demokracie) konec parlamentní demokracie, fašizace (vzor v Itálii), totální moc a podřízenost Berlínu, zákaz KSČ – rozpuštěna

page 11 / 13


března 1939 – Hitler zve Tisa do Berlína a nutí jej prosadit samostatný stát (vyhrožuje vpádem maďarských vojsk) března 1939 – vznik samostatného Slovenského státu prezident – J. Tiso; vláda – V. Tuka 3. 1939 připojení podkarpatské Rusy k Maďarsku

Protektorát Čechy a Morava března 1930 – Hácha odjíždí vlakem do Berlína doprovází ho František Chvalovský – ministr zahraničních věcí Hácha donucen podepsat dohodu, že Čechy žádají Německo o ochranu března 1939 – výnos o vytvoření Protektorátu Němci na území Čech se stávají občany říše Drancování českých zemí, prodloužení pracovní doby, kurs 10:1 (koruna ku marce), přídělové lístky „Protektorát je samostatný a spravuje se sám“ – fikce např. protektorátního prezidenta musí schválit Vůdce německá správa: von Neurath – 1. říšský protektor V září po něm nastupuje R. Heydrich Po Heydrichovi – K.H. Frank Srpnové memorandum H. Frank – tajemník Předseda druhé protektorátní vlády (od 27. dubna) – A. Eliáš (popraven během heydrichiády) Cílem okupace bylo, aby Čechy úplně zanikly a pogermanizovaly se Jedinou povolenou stranou – Národní souručenství března – Výbor Národního souručenství – měl nahrazovat parlament

Ilegální odboj – jaro 1939 Obrana národa – ON (v čele – Josef Bílý) Petiční výbor Věrni zůstaneme – PVVZ (v čele – Josef Fischer) Politické ústředí – PÚ (v čele Šámal – Mafie) KSČ Odbojové časopisy V boj!, Český kurýr Zahraniční odboj – 15. března – Protest Eduarda Beneše proti německému zničení ČSR zahraniční vysílání

page 12 / 13


Jaro – podzim 1939 březen – Hitler chce polský koridor koridor – Fall Weiß (plán invaze do Polska) května – pakt mezi Itálií a Německem o přímé vojenské spolupráci duben – Německo – vypovězení smluv s Francií a GB srpna německo-sovětská smlouva o neútočení – pakt Ribbentrop-Molotov srpna 1939 pakt o neútočení Spojeného království a Francie smlouva s Polskem o vzájemné pomoci v případě napadení srpna 1939 – přepadení německé vysílačky v Gliwicích příslušníci SS v polských uniformách záminka k německému útoku na Polsko Heydrich a H. Müller (velitel gestapa) září 1939 (4:45) Německo uskutečnilo vojenský vpád do Polska září 1939 vyhlášení války Německu

page 13 / 13 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Otázka: Československo v meziválečném období. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Jana Semerádová. Československo

Recommend Documents