ESKOSLOVENSKO 1945 - 1992 1945
OTEV ENÍ VOJ. LETECKÉ OZDRAVOVNY Datum: 22. ervence Písmena: Barva: erná Odznak s. voj. letce používaný již od 30. let.
1945
LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 15.zá í Písmena: Barva: erná Bezmotorový kluzák. Letecký den 1945.
1945
DEN VÝSTAVBY S. LETECTVÍ Datum: 7. íjna Písmena: Barva: erná Pošty: PRAHA 1, LIBEREC 1 s. letectví: viz úvod str.1 a R ru ní 1998
1945
LETIŠT KLECANY Datum: 7. íjna Písmena: Barva: erná, ervená Letišt Klecany: P i povále ném zahájení byl výnosem z 15.12.1945 pov en vedením letišt Antonín Tušek. Letišt bylo využiváno Aeroklubem vysokoškolského studentstva. 21. 4.1946 se zde konaly jedny z prvních pilotních zkoušek pro bezmotorová letadla. Byl p í tomen i Ing. Bervida p ednosta leteckého odboru ministerstva dopravy.
1945
SMUTE NÍ TRYZNA ZA S. LETCE Datum: 21. íjna Písmena: Barva: erná s. letci: s. letci pat ili k nejangažovan jší skupin s. zahrani ních vojsk za II. sv. války. Rekrutovali se z ad vojenských letc , sportovních letc a pozd ji i z ad p íslušník ostatních druh vojsk v zahrani í. Do boj zasáhli sporadicky již v Polsku, významn ve Francii a v adách britské RAF pak vytrvali v aktivním nasazení až do r. 1945, stejn jako p íslušníci 1. s. stíhacího pluku v SSSR (pozd ji 1. s. smíšené letecké divize). Pro povále né eskoslovensko zajistili svými výkony dobré jméno, ale vysoké procento z nich se nedožilo návratu do republiky. Celkem jich zahynulo 546.
str. 19
Tryzna za s. letce: (Tryzna za padlé, popravené a zem elé s. letce.) Byla to první povále ná akce obnoveného Svazu letc R S. Konala se v Divadle 5. kv tna za úzké spolupráce s paní Hanou Benešovou. Hlavní projev pronesl ministr Jan Masaryk. 1946
ZNOVUODHALENÍ POMNÍKU M. R.ŠTEFÁNIKA Datum: 4.kv tna Text: ŠURANY
1934-1936
ZNOVUODHALENIE POMNÍKA GEN.M.R.ŠTEFÁNIKA Obraz: Písmena: Barva: modrá Štefánik M. R. : viz SR ru ní 1935. 1946
1. LET PRAHA - NEW YORK (PAA) Datum: 17. ervna Písmena: a,b,c Barva: erná Americký ty motorový letoun Lockheed Constellation L 149 nasazený spole ností PAA na tuto linku. Jedná se o ladný letoun s pístovými motory. Vznikl r. 1943 jako L-049 (voj. C-69). Po válce vznikla ada civilních verzí (L149, 649, 749, 1649) Rychlost 480 km/hod, pojal 44 až 54 cestujících (L-049). Zkušební p ílety do Prahy 10.4. a 30.4.
1946
ODHALENÍ DESKY A. VAŠÁTKA Datum: 23. ervna Písmena: Barva: erná Vašátko Alois : (*1908 elákovice - +1942 kanál La Manche) P vodn d lost elecký d stojník, pozd ji voj. stíhací pilot. V r. 1939 odchází do Polska, pak následuje Francie a nakonec Británie. Stal se velitelem 312. s. stíhací perut a pozd ji i s. stíhací skupiny. Zahynul v leteckém souboji nad kanálem.
1946
1. LET PRAHA - BUKURESTI ( SA) Datum: 1.listopadu Písmena: Barva: erná Dvoumotorový dopravní pístový letoun.
1946
1. LET PRAHA - OSLO ( SA) Datum: 6.listopadu Písmena: Barva: erná Dvoumotorový dopravní pístový letoun.
str. 20
1946
LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 15. zá í Písmena: Barva: erná Sportovní bezmotorový kluzák. Letecký den 1946: po ádal ho NA ( eský nár. aeroklub) a Svaz letc na letišti v Ruzyni. Zú astnilo se odhadem 300 000 návšt vník . P edvedeny byly nap .letadla GlosterMeteor, P-80 Shooting Star a B-29 Superfortrees. Z našich stroj p edveden L-290 Orel (Ju-290A)
1947
FR. NOVÁK - ODHALENÍ PAM TNÍ DESKY Datum: 27.dubna Písmena: Barva: erná Novák František : (1902 Sokol í - 27.4.1940 Francie) Vojenský stíhací pilot. Byl vynikajícím akrobatem. Létal a zvít zil na ad leteckých sout ží doma i v zahrani í. Vyhrál mezinárodní letecký mítink v Plzni (1931), mezinárodní leteckou sout ž ve Varšav (1933) a další.Vedl vynikající akrobatickou trojku (Novák, Hubáek a Široký), která rovn ž slavila úsp chy na evropských sout žích. V r.1939 odešel do Francie, kde umírá po t žké nemoci, aniž se do kal bojového nasazení. Odznak s. voj. pilota použivaný od 30. let.
1947
SPORTOVNÍ LETECKÝ DEN Datum: 20. ervence Písmena: Barva: erná Letecký den 1947: konal se na letišti Ruzyn . Návšt va byla cca 200 000 divák . Program byl dopln n akrobatickou sout ží v tro a Národní leteckou sout ží o pohár NA 1947. Ú astnily se stroje U-2, Piper Cub, E-114M, M 1 a další.
1947
SLIA - LETISKO Datum: 29.srpna Text: SLIA /LETISKO-KÚPELE Obraz: ? Písmena: ? Barva: Letisko Slia : viz. SR ru ní 1949
1947
RADIOVÝ VYSÍLA M. R. ŠTEFÁNIKA Datum: 26. íjna Text: KOŠICE 1 ODOVZDANIE/ VYSIELA A GEN. M. R.ŠTEFÁNIKA / DO PREVÁDZKY
str. 21
Obraz: ? Písmena: ? Barva: Štefánik M. R.: viz. SR ru ní 1935. 1948
1. LET PRAHA - BOMBAY ( SA) Datum: 10.února Písmena: Barva: erná Dvoumotorový dopravní pístový letoun.
1948
1. LET PRAHA - BEYROUTH ( SA) Datum: 21. ervence Písmena: Barva: erná Dvoumotorový dopravní pístový letoun.
1949
LETIŠT TRI DUBY Datum: 29.srpna Text: HÁJNÍKY-AUTOPOŠTA TRI DUBY-LETISKO / SLOVENSKÉHO NÁR.POVSTANIA Obraz: ? Písmena: ? Barva: ervená Lerišt Tri Duby: letišt u Slia e.Za SNP zde bylo centrum povstaleckého letectva. Pozd ji odtud operoval i 1. s. samostatný stíhací letecký pluk se svými La-5FN..
1949
DEN S. LETECTVA Datum: 4.zá í Text: HAVLÍ K V BROD / I.DEN S. LETECTVA Obraz: ? Písmena: ? Barva: erná s. letectvo: viz. úvod str. 1 a R ru ní 1998
1950
5. NÁRODNÍ POU Datum: 20. a 21. kv tna Písmena: Barva: erná ?
str. 22
Padák: záchranný a sportovní prost edek , který umož uje letc m a výsadká m snést se k zemi, pop . shazovat náklad. Vyrábí se z tkaniny (bavlna, hedvábí, um lá vlákna) a podle ú elu má r zné tvary. V letectví se ješt používá tzv. brzdící padák (brzd ní letadel po dosednutí p i vysokých rychlostech). Jedním z pr kopník v oboru byl slovenský vynálezce Štefan Bani (viz. R ru ní 1990). 1950
LETECKÝ DEN - KOLÍN Datum: 27.srpna Písmena: Barva: erná Voj. letoun nejvíce p ipomínající Junkers Ju-88 (?). Letecký den 1950
1950
DEN S. ARMÁDY Datum: 5.až8. íjna Text: KOLÍN 1 DEN ESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY Obraz: ? Písmena: ? Barva: erná Tradice moderní s. armády se odvozuje už od s. legií.Už v této dob byly sou ástí legií letecké jednotky (Rusko). Jejich p íslušníci a vojáci letectva bývalého mocná ství stáli u zrodu letectva SR v r.1918. V letech 39-45 byli letci "nejviditeln jší" složkou našich zahrani ních jednotek. Po r.1945 pokra uje tradice s. letectva jako nedílné sou ásti armády.
1950
1. LET PRAHA - WIEN ( SA) Datum: 15.prosince Písmena: Barva: erná Dvoumotorový dopravní letoun
1952
1. NO NÍ LET PRAHA - BRATISLAVA Datum: 15.dubna Písmena: Barva: erná Dvoumotorový dopravní letoun. No ní let: vzhledem k rozvoji pošt. p epravy zásilek byly zavedenyspeciální no ní lety bez dopravy pasažér . Zpo átku obsluhovala linky 4 letadla Il-12B a DC3/Li.2. V polovin 70 let bylo 6 poštovních kurs . V r. 1982 už jen jeden. Po rozd lení státu pravidelná vnitrostátní let. doprava klesla na minimum a s ní zanikly tyto lety.
str. 23
1952
1. NO NÍ LET BRATISLAVA - PRAHA Datum: 15.dubna Písmena: Barva: erná Dvoumotorový dopravní letoun. No ní let: viz. p edchozí.
1952
LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 7.zá í Písmena: Barva: erná Pozn.: autopošta Stylizované bezmotorové letadlo.
1952
DEN S. ARMÁDY Datum: 5. íjna Text: HO OVICE / DEN S.ARMÁDY Obraz: ? Písmena: ? Barva: erná s. armáda: viz SR ru ní 1950.
1952
1. POŠTOVNÍ LET PLZE - PRAHA - BRNO Datum: 6. íjna Písmena: Barva: erná Pošty: PLZE 3 PRAHA 022 Iljušin Il-12: sov tské dopravní, dvoumotorové, pístové letadlo. Stroj vznikl v r. 1946. Rychlost byla 350 km/hod a po et míst pro cestující byl p vodn do 32. Pozd ji byl snížen na max. 18. SA dostaly první stroj v r.1949 a m li v užívání celkem 10 letadel Il-12 (pro 18 cestujících) a to až do r. 1960. Létaly jak na linkách do západní Evropy, tak na obno- vené lince do Moskvy (1954). I. poštovní let: viz SR ru ní 1952 (No ní let)
1 952
1. POŠTOVNÍ LET BRNO - PRAHA - PLZE Datum: 7. íjen Písmena: Barva: erná Pošty: BRNO 2, PRAHA022
str. 24
Iljušin Il-12: viz SR ru ní 1952 I. poštovní let: viz SR ru ní 1952 (No ní let) 1953
LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 6.zá í Písmena: Barva: erná Formace t í voj. proudových letadel (MiG 15 ?). Letecký den 1953
1954
DEN S. LETECTVA Datum: 5.zá í Písmena: Barva: erná s. letectvo: viz úvod str.1
1955
LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 4.zá í Písmena: Barva: erná Iljušin Il-28: sov tský, dvoumotorový proudový bombardér.Vznikl v r. 1948. Byl ve výzbroji s. letectva (ozna ení také B-228). Posádku tvo ili 3 letci. Maximální .rychlost byla 900 km/hod. nosnost až 3000 kg pum. Výzbroj: dva pevné kanóny v p ídi a dva pohyblivé v zadním st elišti.V SLA byl použit i pro n kolik rekordních parašutistických seskok (výsadek z pumovnice).
1956
ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA - BEOGRAD ( SA) Datum: 22.b ezna Písmena: Barva: erná Iljušin Il-12: viz. SR ru ní 1952
1956
1. LET PRAHA - BOMBAY (AIR INDIA) Datum: 6.dubna Písmena: Barva: erná Iljušin Il-12: viz. SR ru ní 1952.
1956
1. LET PRAHA - HONG KONG (AIR FRANCE) Datum: 26. ervna Písmena: Barva: erná
str. 25
1956
LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 2.zá í Písmena: Barva: erná Letecký den 1956 Iljušin Il-28: viz SR ru ní 1955
1956
ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA-BRUSEL ( SA) Datum: 3. íjna Písmena: Barva: erná Iljušin Il-12: viz. SR ru ní 1952
1956
ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA-ZURICH Datum: 6. íjna Písmena: Barva: erná Iljušin Il-12: viz. SR ru ní 1952.
1956
SVAZARM Datum: 8.a 9.prosince Text: TATRANSKÁ LOMNICA-VYSOKÉ TATRY ZVAZARM-SLOVENSKÁ KONFERENCIA Obraz: ? Písmena: ? Barva: erná Svazarm: Svaz pro spolupráci s armádou. Organizace sdružující od r.1951 branné sporty. V r.1952 se kolektivním lenem stává sportovní letectví (sdružené v DOSLET). Od r.1953 je sportovní letectví už jen jedna z odborností. Provozovalo se : -bezmotorové létání, -motorové létání, -parašutistická p íprava, -záv sné létání a balónové létání. Svazarm zanikl v roce 1990.
1957
1. LET PRAHA - SANTIAGO DE CHILE (SAS) Datum: 20.dubna Písmena: Barva: erná Douglas DC-7C: americké, ty motorové, pístové, dopravní letadlo. Stroj vznikl r.1956 a umožnil létat na rase New York - Londýn bez mezip istání. SAS jich koupila celkem 14 a celkem jich bylo vyrobeno 121 kus .. Letoun dosahoval cest. rychlosti 557km/hod a unesl 62 až 104 pasažér + 5 až 7 len posádky.
str. 26
1957
M.S. V LETECKÉM MODELÁ STVÍ Datum: 9.až11.srpna Písmena: Barva: erná M.S. FAI v let. modelá ství: historicky 1. v eskoslovensku. Bylo pro modely bezmotorové a upoutané rychlostní. V upoutaných naši závodníci obsadili 1. až 3. místo (Sladký, Zato il a Pasty ík) a 1. v družstvech. Na záv r byl uspo ádán letecký den za ú asti Krysty ( vít z Lockheed Trophy).
1957
LETECKÝ DEN - BRATISLAVA Datum: 1.zá í Písmena: Barva: erná Letecký den 1957
1957
OBNOVENÍ LET PRAHA - LONDON ( SA) Datum: 12. íjna Písmena: Barva: erná SA: vznikly v r. 1923 jako eskoslovenské státní aerolinie. 1.let se uskute nil 29. 10. 1923. Nejprve provozovali jen vnitrostátní dopravu. V r.1929 vstupují do IATA (Mezinárodní sdruženílet. dopravc ) a od r. 1930 provozují SA i první zahrani ní linky. innost trvala do r. 1939. Obnovena byla v r. 1946 již pod názvem eskoslovenské aerolinie. V r. 1951 vzniká odšt pný závod Agrolet, který se r.1969 m ní v samostatný podnik Slovair. Po r.1989 pak transformace na SA a.s. Po rozpadu eskoslovenska dochází k rozd lení majetku, ale jméno z stává v R. K p ejmenování na eské aerolinie dochází v r. 1995. Zna ka z stává stejná i pak. Po n kolik let m la majetkovou ú ast v SA letecká spole - nost Air France.
1957
NASAZENÍ TU 104 PRAHA - MOSKVA Datum: 9.prosince Písmena: Barva: erná SA: viz SR ru ní 1957. Tupolev Tu-104: Sov tský,proudový,dopravní letoun z kancelá e Tupoleva.Vznikl v r.1956 a po letadlech de Havilland Comet to byl 2. proudový dopravní letoun na sv t . SA 15. 12. 1957 nasadily verzi Tu-104A s rychlostí 900km/hod a 70 až 80 místy pro cestující.Celkem vlastnily SA šest stroj se jmény "Praha" (OK-LDA), "Bratislava" (OK-LDB), "Brno" (OK-LDC), "Plze " (OK-NDD), "Ostrava" (OK-MDE?) a " eské Bud jovice" (OKNDF). Sloužily do r. 1974.
str. 27
1958
1. LET TU - 104 PRAHA - BRUSEL ( SA) Datum: 3.dubna Písmena: Barva: erná Tupolev Tu-104A: viz SR ru ní 1957.
1958
IV. M.S. V SESKOKU PADÁKEM Datum: 9.srpna Písmena: a,b,c,d Barva: erná Parašutismus: viz SR ru ní 1991 Letišt Bratislava - Vajnory: P vodní bratislavské letišt . Už v r.1923 na n j vedly první lety SA. V r. 1919 nedaleko zahynul M. R.. Štefánik. Po válce jeho travnatá plocha p estala vyhovovat a v r. 1946 se za alo budovat nové letišt v Ivance.
1958
1. LET TU -104 PRAHA - CAIRO ( SA) Datum: 26.srpna Písmena: Barva: erná Tupolev Tu-104: viz SR ru ní 1957.
1958
OBNOVENÍ LET PRAHA - AMSTERODAM ( SA) Datum: 15.zá í Písmena: Barva: erná SA: viz. SR ru ní 1957. Iljušin Il-12: viz SR ru ní 1952.
1958
1. LET TU - 104 PRAHA - PARIS ( SA) Datum: 29.zá í Písmena: Barva: erná Tupolev Tu-104: viz SR ru ní 1957.
1958
35. VÝRO Í POŠTOVNÍ LETECKÉ DOPRAVY Datum: 29. íjna Písmena: Barva: erná Pošty: BRATISLAVA 2, PRAHA 120 Iljušin Il-12: viz SR ru ní 1952. Pošt. let. doprava SA: viz. SR ru ní 1957 SA
str. 28
1959
ZAHÁJENÍ PRAVIDELNÉ LET. DOPRAVY PRAHA - BOMBAY ( SA) Datum: 22.srpna Písmena: Barva: erná Tupolev Tu-104A: viz SR ru ní 1957. SA: viz SR ru ní 1957.
1959
CELOSTÁTNÍ PLACHTA SKÉ ZÁVODY-VRCHLABÍ Datum: 24. ervna-3. ervence Písmena: Barva: erná Svazarm: viz SR ru ní 1956. Výkonný sportovní v tro . Celostátní plachta ské závody 1959
1960
1. LET PRAHA - WIEN -ROMA ( SA) Datum: 1. dubna Písmena: Barva: erná Iljušin Il-12: viz SR ru ní 1952. SA: viz SR ru ní 1957.
str. 29
1960
1. LET PRAHA - CONAKRY ( SA) Datum: 19. ervence (let se uskute nil 27.7.) Písmena: Barva: erná Iljušin Il-12: viz SR ru ní 1952. SA: viz SR ru ní 1957.
1960
1. LET PRAHA - DJAKARTA ( SA) Datum: 14. srpna Písmena: Barva: erná Tupolev Tu-104A: viz SR ru ní 1957.
1960
KONFERENCE LETECKÝCH SPOLE NOSTÍ Datum: 20. až 26. íjna Text: PRAHA 014 KONFERENCE LETECKÝCH SPOLE NOSTÍ DLH-LOT-MALEV-TABSO-TAROM- SA Obraz: ? Písmena: ? Barva: erná DLH - v tomto p ípad se z ejm jedná o spole nost Deutsche Lufthansa der DDR. Vznikla v r. 1954 jako národní dopravce NDR. V r. 1955 p evzala od sov tské armády letišt Berlín Schönefeld. Mezinár. dopravu zahájila 4.2.1956. První let do Prahy se konal 16.5.1956. V r. 1958 DLH založila spole nost Interflug jako spol. pro zahrani ní dopravu a v r. 1963 byly ob slou eny do Interflugu. LOT - polská letecká spole nost p sobící od 1. 1. 1929. Vznikla slou ením dosavadních polských leteckých dopravc (Aero-Targ, Aerolloyd, Aerolot, Aero). Prvním pro LOT nov dodaným letounem byl britský HP-0/400. MALEV - ma arská letecká spole nost. P ed válkou zajiš ovaly let. dopravu spole nosti Aero - Express a Malert. V kv tnu 1946 byla založena ma arsko-sov tská spole nost Maszovlet.Linku do Prahy zahájil Li-2 dne 16.6.1947. V r. 1954 byla spole nost p evzata ma arskou vládou a p ejmenována na Malév. TABSO - 29. 6.1947 vznikly Bulharské aerolinie, státní podnik. Od 9.2.1948 létaly p es B lehrad a Budapeš do Prahy. V r. 1949 byly p em n ny na spole ný bulharsko-sov tský podnik TABSO a tento stav p etrval až do r. 1954. Název TABSO se zm nil až v r. 1968, kdy zaala spole nost používat název Balkan. TAROM - V p edvále ném Rumunsku vyvíjela od r. 1932 innost státní spole nost LARES. (mimo ni pracovala i spol. SARTA). Po válce na její innost navázala TARS, v r. 1950 reorganizovaná na TAROM. Do Prahy za ala létat již TARS v r. 1946 s letadly Li-2. SA - viz SR ru ní 1957.
1961
1. LET PRAHA - BAMAKO ( SA) Datum: 21. - 25. února Písmena: Barva: erná
str. 30
Iljušin Il-18 : sov tský,dopravní, ty motorový,turbovrtulový letoun. Stroj vznikl v r. 1957. Il-18 m l cestovní rychlost 600 km/hod a kapacitu 90-110 cestujících. Byl použiván zejména pro delší trat . SA ho nasadily na linky 29.1.1960 a to na lince Praha-Bratislava. První zahrani ní let se uskute nil 31.1. 1960 na lince Praha - Konakry. U SA sloužilo v letech 1960 až 1990 celkem 12 Iljušin Il-18 ve verzích B, V, D a E. V tšina nesla jména m st ("Ostrava", "Pieš any", "Košice", "Slia ", "Karlovy Vary", "Vysoké Tatry", "Mariánské Lázn ", "Pod brady"). 1961
1. LET PRAHA - WIEN (AUA) Datum: 2. kv tna Písmena: Barva: erná AUA: Austrian Airlines, rakouská letecká spole nost. Vznikla spojením Air Austria a Austrian Airways. innost zahájila spole nost v zá í 1957 a v b eznu 1958 se uskute nil první let na lince Víde - Londýn. innost zahajovala s turbovrtulovým strojem Vickers 779 Viscount. Strojem Viscount (v té dob m la v pronájmu již stroje t í verzí) zahajovala i linku do Prahy.
1961
1. LET PRAHA - DUSSELDORF (AUA) Datum: 2. kv tna Písmena: Barva: erná AUA: viz p edchozí.
1961
5. CELOSTÁTNÍ PLACHTA SKÉ ZÁVODY Datum: 13. - 28. kv tna, 22. ervence,7. srpna Text: VRCHLABÍ 5. CELOSTÁTNÍ PLACHTA SKÉ ZÁVODY Obraz: ? Písmena: ? Barva: erná Celostátní plachta ské závody 1961
1961
SVAZARM Datum: 16. -18. ervna Text: PRAHA II.SJEZD SVAZU PRO SPOLUPRÁCI S ARMÁDOU Obraz a písmena: ? Barva: erná Svazarm: viz SR ru ní 1956.
str. 31
1962
FEDERACE AEROFILATELISTICKÝCH SPOLK Datum: 29.srpna Písmena: b Barva: erná Aerofilatelie: samostatný obor filatelie, zabývající se studiem a vytvá ením sbírek z filatelistického materiálu dokladujícího vzdušnou dopravu poštovních zásilek.
1963
V. V. T REŠKOVOVÁ V PRAZE Datum: 15. srpna Písmena: Barva: erná T reškovová Valentina Vladimirovna : (* 6.3.1937) P vodním povoláním tkadlena. V novala se sportovnímu parašutismu. Prod lala kosmonautický výcvik. Jako první žena na sv t let la kosmickou lodí (VOSTOK 6). Pozd ji vystudovala Vojenskou akademii N. Žukovského.
1963
40. VÝRO Í SA Datum: 29. íjna Písmena: Barva: erná SA: viz SR ru ní 1957.
1963
1. LET PRAHA - BERLIN (INTERFLUG) Datum: 2. listopadu Písmena: Barva: erná Iljušin Il-18: viz SR ru ní 1961. INTERFLUG: letecká spole nost bývalé NDR. Byla založena r. 1954.
1963
1. LET TU 104A PRAHA - ZURICH Datum: 2. listopadu Písmena: Barva: erná Tupolev Tu-104A: viz SR ru ní 1957.
1964
KOSMONAUTIKA Datum: 13. íjna Písmena: Barva: erná
str. 32
Komarov Vladimír Michajlovi : (16.3.1927- 24.4.1967). Kosmonaut, vojenský letec. Zahynul p i p istání kosmické lodi Sojuz 1. Jegorov, Feoktistov: v de tí pracovníci. 1 964
150 LET PRVNÍ BRN NSKÉ STROJÍRNY Datum: 1. prosince Písmena: Barva: erná První brn nská strojírna (PBS): strojírenský podnik založený r. 1814. V povále ném období zde byl vyvíjen velký letecký proudový motor (ing. Martínek, 1950), ale v r. 1952 byly práce zastaveny. V r. 1987 byly v oslavanském závodu zahájeny p ípravy na výrobu malých leteckých motor M-10 a M-30. Série se však nestav la. Po vzniku R se leteckou výrobou zabývá závod ve Velké Bíteši (pomocné agregáty startovacích systém a motor TE.50B).
1964
1. LET TU 124 PRAHA - FRANKFURT a. MAIN ( SA) Datum: 15. prosince Písmena: Barva: erná Tupolev Tu-124: sov tský, dvoumotorový, proudový, dopravní letoun. Vznikl v r.1960. Stroj m l cestovní rychlost 800 km/hod a 44 - 56 míst pro cestující. SA m ly ve svém parku t i letadla pro 56 cestujících (verze Tu-124V). Jednalo se o letadla : "M lník" (OK-TEA), "Centrotex Praha" (OK-TEB), "Mladá Boleslav" (OK-UEC). U SA létaly do r. 1972.
1965
KOSMONAUTIKA Datum: 19. - 21. b ezna Písmena: Barva: erná B ljajev Pavel Ivanovi : (26.6.1925 -10.1.1970), kosmonaut (Voschod 2), vojenský stíhací pilot. Jako letec bojoval ve II.sv. válce. Leonov Alexej Archipovi : (* 30.5.1934) kosmonaut (Voschod 2,Sojuz Apollo), vojenský letec.
1965
ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA - NEW YORK (PAA) Datum: 17. a 24. ervence Písmena: Barva: erná PAA: americká letecká spole nost. Plný název Pan American World Airways. Vznikla v r. 1927 jako mezinárodní dopravce. 19.10.1927 zahájila linkou do Havany, což byla sou asn první mezinárodní poštovní linka z USA (let l Fokker F.VIIa-3m. V dalších letech pohltila celou adu dalších let. spole ností. Do Prahy p ilet la poprvé 10.4.1946 (L-049 Constellation - zkušební let) a od ervna létala pravideln . Po p erušení v r. 1949 byly lety obnoveny od 17.7.1965. ( DC-8-32. ) V r. 1991 spole nost zbankrotovala a zastavila innost.
str. 33
1966
1. LET PRAHA - FRANKFURT a. MAIN (LUFTHANSA) Datum: 2. dubna Písmena: Barva: erná Lufthansa: spole nost Deutsche Luft Hansa byla ustavena 6.1.1926. Vznikla slou ením spole ností Deutscher Aero Lloyd a Junkers Luftverkehr. Hojn využívala nap . Junkers F.13, kterých vlastnila 55. Do SR létala od r. 1927. Po válce byla 6.1.1953 založena v západním N mecku spole nost Luftag. Již od srpna 1954 nesla op t název Deutsche Lufthansa. Zahajovací let Lufthansy na lince Praha - Frankfurt uskute nil2.4. 1966 Boeing B 727-100.
1966
kurs. - LET PRAHA - FRANKFURT A. MAIN (LUFTH) Datum: 2. dubna Písmena: Barva: erná Lufthansa: viz p edchozí.
1966
1. LET PRAHA - TUNIS ( SA) Datum: 24. ervence Písmena: Barva: erná Tupolev Tu 104A:viz SR ru ní 1957.
1966
DEN AEROFILATELIE Datum: 12. zá í Písmena: Barva: erná Aerofilatelie: viz SR ru ní 1962.
1966
CVI ENÍ ARMÁD VARŠAVSKÉ SMLOUVY - VLTAVA Datum: 24. a 25. zá í Text:
ESKÉ BUD JOVICE VLTAVA - VOJENSKÁ P EHLÍDKA SSR-MNK-DDR-CCCP
Obraz: ? Písmena: ? Barva: erná Cvi ení Vltava: velké vojenské cvi ení s širokým využitím letectva.
str. 34
1966
XV. MEZINÁRODNÍ KONGRES LETECKÉHO A KOSMICKÉHO LÉKA STVÍ Datum: 23. - 30. zá í Písmena: Barva: erná XV.Mezinár. kongres leteckého a kosmického léka ství: byl to 1. kongres v socialistickém stát . P edsedou byl MUDr. Jan Vanýsek. Mezi delegáty byli dr. Barry, leka US kosmonaut , J. P. Stapp a leka kosmonaut B. B. Jegorov.
1967
JUBILEJNÍ LET BERLIN - PRAHA - WIEN ( SA) Datum: 21. b ezna Písmena: Barva: erná
1967
AEROFILATELISTICKÁ VÝSTAVA BRATISLAVA 67 Datum: 25. ervna Písmena: Barva: erná Aerofilatelie: viz SR ru ní 1962.
1967
VÝSTAVA POŠTOVNÍCH ZNÁMEK PLZE Datum: 3. až 13. ervna Písmena: Barva: erná Škoda Plze : Letadlové odd lení bylo v Plzni založeno v r. 1925.Prvním letadlem byl licen ní Dewoitine D-21-C (Škoda D-1). Škoda vyráb la i letecké motory a m la i pobo ku v Polsku.V r. 1929 se letecká výroba st jovala do Avie v Let anech (pat ila Škodovce). V Plzni se mimo jiné vyráb ly i letecké bomby. Za okupace se Škoda podílela na experimentálních letadlech Rakušana Kauby (firma Skoda-Kauba). Vyráb la také vyráb la protiletadlová d la a sou ásti pro letadla. Byla také mnohokrát bombardována. Po osvobození nebyla letecká výroba obnovena.V letech 1947-49 probíhal vývoj proudového motoru R-2. Práce nebyly dokon eny. Od r. 1979 provozovala Škoda pro svoji závodní dopravu spole nost Škoda Air. (Letadla Let L-200, Zlín Z-142 a Let L-410.)
1967
VÝSTAVA POŠTOVNÍCH ZNÁMEK LIBEREC Datum: 23. ervence Písmena: Barva: erná
str. 35
Balón plynový : je jím mín n balón pln ný plynem leh ím než vzduch. Oproti horkovzdušnému balónu má obvykle vyšší nosnost a odpadají ho áky. Plynový balón vznikl zanedlouho po vzletu Montgolfiéry. Již 26. 8. 1783 vypustil profesor Charles s bratry Robertsovými balón pln ný vodíkem. Po období vlády prost edk leh ích než vzduch jeho použití klesalo, protože provoz je finan n náro n jší a pln ní t žkopádn jší. V dnešním sportovním letectví se p evážn použivají balóny horkovzdušné. Vzducholo : vyvinula se z balónu. Jedná se o iditelný prost edek leh í vzduchu. První vzducholo sestrojil r. 1852 H. Giffard. Nejznám jším jejich konstruktérem se stal Ferdinand Zeppelin (*1938, +1917). Jednalo se o vzducholodi ztužené s pevnou kontrukcí a odd lenými balonety obsahujícími plyn. Pln ny byly obvykle vodíkem nebo héliem. Po ad nešt stí se p ešlo výhradn na bezpe né hélium. V sou asné dob se vzducholodi využívají ve velmi omezené mí e. 1967
1. LET PRAHA - TEHERÁN ( SA) Datum: 16. a 17. srpna Písmena: Barva: erná
1967
M. S. LETECKÝCH MODELÁ Datum: 13. -20. srpna Písmena: Barva: erná Pošty: SUCHDOL U PRAHY VELVARY Mistrovství sv ta leteckých modelá : konalo se na letišti v Sázené u Velvar. Ú astnilo se 32 stát . Létaly v tron ,motorové modely a modely na gumu. s. družstvo obsadilo 1. místo. Pro návrat volných v tro byly využivány t i vrtulníky.
1967
P ÍLEŽITOSTNÝ LET AEROFILA 67 (LUFTHANSA) Datum: 25. srpna Písmena: Barva: erná Lufthansa: viz SR ru ní 1960.
1 967
MISTROVSTVÍ SSR V DZBZ Datum: 27. srpna Písmena: Barva: erná Svazarm: viz. SR ru ní 1956.
str. 36
1967
1. LET PRAHA - SINGAPORE ( SA) Datum: 20. zá í Písmena: Barva: erná
1 967
TECHNICKÉ MUZEUM BRNO - VÝSTAVA POHLEDNIC Datum: 3. íjna Písmena: Barva: erná Technické muzeum Brno (TMB): Jako samostatný subjekt existuje muzeum od 1. 1. 1961. Sbírkotvorná innost však probíhala už od r. 1953. V r. 1992 m lo TMB na 30 000 sbírkových p edm t . Obor letectví a kosmonautika se na tom podílel více než deseti procenty. Jedná se o trojrozm rné exponáty, dokumenty, fotografie a j. Nap . z poz stalosti ing. Krumbacha vlastní TMB 87 knih typ . Z letadel je ve sbírkách L-29R, MiG-19S, MiG-21F, Z-226, vrtulník HC-102 aj.V sou asné dob je p ístupnost fond omezena vlivem ztráty výstavních prostor, ale probíhá rekonstrukce objektu v Brn Králov Poli.(2/2000)
1967
1. LET PRAHA - ISTANBUL ( SA) Datum: 12. listopadu Písmena: Barva: erná Tupolev Tu-124: viz SR ru ní 1964.
1968
1. LET PRAHA - NIKOSIA - KUWAIT - BOMBAY ( SA) Datum: 1. duben Písmena: Barva: erná
1968
49. VÝRO Í SMRTI M. R. ŠTEFÁNIKA Datum: 4. a 5. kv tna Text: BREZOVÁ POD BRADLOM 49.VÝRO IE TRAGICKEJ SMRTI GENERÁLA Dr.M.R.ŠTEFÁNIKA Obraz: ? Písmena: ? Barva: erná Štefánik M. R.: viz. SR ru ní 1935.
str. 37
1968
1. BALÓNOVÝ LET PRAGA 68 Datum: 9. kv tna Písmena: Barva: erná 1. balónový let Praga 68: let l balón "D-Bernina".
1968
2. BALÓNOVÝ LET PRAGA 68 Datum: 11. kv tna Písmena: Barva: erná 2. balónový let Praga 68: let l balon "D-Bernina". Balón: vzduchoplavecký prost edek leh í vzduchu. Bývá pln n bu lehkým plynem (nap . heliem nebo vodíkem), nebo vztlak zajiš uje oh ev vzduchu v balónu. V dnešní dob jsou balóny používány p edevším ve sportu a propagaci.(viz. balón plynový)
1968
1. LET PRAHA - LENINGRAD ( SA) Datum: 1. ervna Písmena: Barva: erná
1968
ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA - MARSEILLE ( SA) Datum: 1. erven Písmena: Barva: erná
1968
1. LET BRATISLAVA - TITOGRAD ( SA) Datum: 1. erven Písmena: Barva: erná
1968
1. LET PRAHA - LJUBLJANA ( SA) Datum: 3. erven Písmena: Barva: erná
str. 38
1968
3. BALONOVÝ LET PRAGA 68 Datum: 23. ervna Písmena: Barva: erná 3. balónový let Praga 68: let l balón " Praga 68" Balón: viz SR ru ní 1968
1968
4. BALÓNOVÝ LET PRAGA 68 Datum: 30. ervna íslice: 1 a 2 Barva: erná 4. balónový let Praga 68: let ly 4 balóny 1) "Graf Zeppelin", 2) "Gazelle Austria", 3) " Praga 68", 4) " Nimbus" Balón: viz SR ru ní 1968
1968
SYMPOSIUM AEROFILATELIE Datum: 3. ervence Písmena: Barva: erná Aerofilatelie: viz. SR ru ní 1962. Balón: viz SR ru ní 1968
1968
1. LET BRNO - DUBROVNIK ( SA) Datum: 5. ervence Písmena: Barva: erná
1968
1. LET BRATISLAVA - SPLIT ( SA) Datum: 5. ervence Písmena: Barva: erná
1968
50 LET S. LETECTVÍ - V TRO OVÁ POŠTA Datum: 11. a 12. íjna Písmena: Barva: erná s. letectví: viz. úvod str.1 L 13 Blaník: s. celokovový školní v tro . Prototyp vzlétl r.1956. Má dv místa. Stal se na adu let základním cvi ným v tron m a byl exportován do mnoha zemí sv ta v etn zámo í. Má rozp tí 16.2m a prázdnou hmotnost 299 kg.
str. 39
V tro ová pošta: p eprava poštovních zásilek pomocí v tron . V tšinou se jednalo o propaga ní filatelistické akce. 1968
45 LET SA Datum: 29. íjna Písmena: Barva: erná SA: viz SR ru ní 1957.
1968
VÝSTAVA 50 LET S. LETECTVÍ Datum: 11. až 29. íjna Písmena: Barva: erná Avia B-534: s. stíhací dvojplošník. Tvo il páte p edvále ného stíhacího letectva. Výzbroj tvo ily 4 kulomety a existovala i kanónová verze Bk-534 . Letoun vznikl v r. 1933 a byl dodán v n kolika provedeních. Motor byl adový HS 12Ydrs vyráb ný v Avii nebo v KD. Dosahoval max. rychl.380 km/hod.Do boj proti okupant m se B-534 dostala až za SNP. Sest el F. Cypricha (sest elil Ju 52) je pravd podobn posledním sest elem provedeným jednomístným dvouplošníkem s pevným podvozkem za II. sv. války. Výstava 50 let s. letectví: p vodn do asná letecká výstava,z níž vznikla dnešní stálá Expozice letectví a kosmonautiky vojenského muzea umíst ná ve Kbelích.
1969
1. LET BRATISLAVA - (PRAHA) - PARIS ( SA) Datum: 4. dubna Písmena: Barva: erná SA: viz SR ru ní 1957. Tupolev Tu-124: viz SR ru ní 1964.
1969
1. LET BRATISL. - PRAHA - FRANKFURT/MAIN ( SA) Datum: 4. dubna Písmena: Barva: erná SA: viz SR ru ní 1957. Tupolev Tu-124: viz SR ru ní 1964.
1969
1. LET PRAHA - LUXEMBOURG ( SA) Datum: 5. dubna Písmena: Barva: erná SA: viz SR ru ní 1957. Tupolev Tu-124: viz SR ru ní 1964.
str. 40
1969
50. VÝRO Í SMRTI M. R. ŠTEFÁNIKA Datum: 3. kv tna Písmena: Barva: erná Štefánik M. R.: viz SR ru ní 1935. Štefánikova mohyla na Bradle: viz ru ní SR 1994.
1969
V TRO OVÁ POŠTA O OVÁ Datum: 17. kv tna Písmena: Barva: erná, ervená V tro ová pošta: viz SR ru ní 1968
1969
TECHNICKÉ MUZEUM BRNO - VÝSTAVA HISTORIE ŽELEZNIC Datum: 3. až 15. íjna Písmena: Barva: erná Technické muzeum Brno: viz. SR ru ní 1967
1969
1. LET IL-62 NA LINCE PRAHA - PARIS ( SA) Datum: 3. listopadu Písmena: Barva: erná SA: viz SR ru ní 1957. Iljušin Il-62: sov tský, ty motorový, dopravní, proudový letoun. Cestovní rychlost Il-62M byla 935km/hod a m l kapacitu až 204 cestujících. Zalétán byl v r.1963. SA koupily první stroj v r.1969. Celkem vlastnily SA 9 Il-62 a 6 zdokonalené Il-62M (všechny v provedení pro 174 cestujících). Stroje nesly názvy m st a podnik ("Praha"," Bratislava","Vítkovice", "VSŽ Košice","Brno", "Brno, Trade fair", "Bánská Bystrica", "Ústí n. Labem", "Plze ","Hradec Králové", " eské Bud jovice", "Ostrava"). OK 766: ozna ení letecké trat Praha-Paris provozované SA.
1969
1. LET IL-62 NA LINCE PRAHA - DJAKARTA ( SA) Datum: 7. listopadu Písmena: Barva: erná SA: viz SR ru ní 1957. Iljušin Il-62: viz p edchozí. OK-510: ozna ení let. trat Praha-Djakarta provozované SA.
str. 41
1969
1. LET IL-62 NA LINCE PRAHA - HAVANA ( SA) Datum: 15. listopadu Písmena: Barva: erná SA: viz SR ru ní 1957 Iljušin Il-62: viz p edchozí. OK-626: ozna ení let. trat Praha-Havana provozované SA.
Poznámky-dopl ky:
str. 42
