Otázka dobra a život věčný

Měsíčník farnosti sv. Bartoloměje

6 2012

Otázka dobra a život věčný. Otázka dobra zajímá každého člověka, dokonce i toho, kdo ji potlačuje. Otázka dobra patří - společně s hledáním pravdy - k lidské existenci od počátku až do dnešních dnů, tak jako otázka věčného života. Co je po smrti? A jak musí vypadat tento život, aby člověk neprohrál život věčný? Zdá se, že dnes už tento problém lidi tolik nezneklidňuje. Mnozí jako by spatřovali v pozemském životě „poslední příležitost“. Obě otázky byly vždy propojené. Jen dobrý život vede k životu věčnému. Všichni podvědomě tuší, že obojí se nemůže zdařit bez vynaložení jistého úsilí a že potřebujeme pomoc shůry, abychom mohli konat dobro a vyhnout se zlu. „Mistře co dobrého mám udělat, abych dosáhl věčného života?“ Ježíšova odpověď je jasná: „Zachovávej přikázání“ (Mt 19, 16-17). Od chvíle, kdy dozněl Mistrův hlas, kdy ukázal, jak má vypadat životní cesta, bezpočet lidí na vlastní kůži vyzkoušelo a zjistilo, že Ježíš Kristus je skutečně „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6). „Křesťanská morálka“ není abstraktní sbírkou pravidel, nýbrž cestou následování Krista. Jako velké mravní vzory se proto nabízejí světci. Pro lidskost a krásu křesťanské morálky hovoří nejzřetelněji životy svatých. Druhý vatikánský koncil konstatoval, že tyto vzory nejsou nedosažitelné, že svatost jako cesta a cíl je otevřená všem lidem. Tolik z úvodu knihy kardinál Christoph Schönborn, arcibiskup vídeňský. Knížku Rozhodni se pro život napsal autor jako povzbuzení, abychom „měli život a měli ho v hojnosti“ (Jan 10, 10). Je to komentář ke Katechismu katolické církve o křesťanské morálce. Připravil Jiří Höfer

INFO Z FARNOSTI

BUDE SE DÍT Červen ve farnosti V neděli 10. 6. 2012 - slavnost Božího Těla v kostele sv. Bartoloměje v 10 hod. V pátek 22. 6. 2012 - koncert křesťanské hudby v 19 hod. na farní zahradě. V neděli 23. 6. 2012 na farní zahradě: v 16 hod. pohádka pro děti ve 20 hod. divadlo pro dospělé.

FARNÍ CHARITA V sobotu 12. 5. 2012 proběhl již pátý ročník Staročeského jarmarku. I letos se těšil hojné návštěvnosti. Po ránu sice mnohé zaskočilo deštivé počasí, ale v dobré víře přijelo zhruba 35 stánkařů, jimž se kolem 11 hodiny objevil s odcházejícím deštěm radostný úsměv na tváři. Při slavnostním zahájení ve 13:30 hodin již byly prostory kolem kostela i farní zahrady zcela zaplněny nedočkavými návštěvníky. Kdo se námi nenechal přesvědčit, že opravdu bude odpoledne hezky, a zůstal raději doma, přišel o mnohé! Po úvodním slově se nám v průběhu odpoledne představili působiví tanečníci, milý flétnový soubor, zajímavé divadélko, nebojácní šermíři. Za zmínku také stojí poutavý výklad o našem kostelíku, či "potulní" muzikanti, nebo závěrečné ohnivé číslo. K vidění bylo mnoho řemesel, k ochutnání mnoho dobrot, k zakoupení neméně zajímavostí a krásných věcí. Když zazněla závěrečná slova moderátora, nikdo se nestačil divit, jak akce rychle uběhla. Děkujeme všem, kteří jste nám pomohli k tomu, aby to odpoledne, kdy jsme se mohli na chvilku zastavit upros-třed všedních dní, bylo tak krásné! Věříme, že příští rok se zase setkáme při této krásné tradiční akci. Díky: Renátě Polákové, Martě a Zdislavě Höferovým, Tomáši Velíkovi, Martinu Baitlerovi, Aničce Havránkové, Andělce Melicharové, Daniele Mayové a všem dalším. Lucie Zemanová foto: Denisa Dufková

2

ROZHOVOR

PRVOKOMUNIKANTI ZÁŘILI ŠTĚSTÍM Na slavnost Seslání Ducha svatého, která se v naší farnosti slavila o 7. neděli velikonoční, přistoupilo při mši svaté u sv. Bartoloměje k prvnímu svatému přijímání pět dětí. Mše svatá byla velmi slavnostní, což podtrhovala hezká výzdoba, zpěvy farního sboru, i samotná liturgie. Do ní se zapojily samy děti čtením z Písma svatého a přednesením přímluv. Nicméně, velmi dojemné bylo, když si je P. Edward pozval k homilii k sobě a ptal se jich, co pro ně Pán Ježíš znamená a co se dnes stane. To děti věděly. „A jak se to stane?“ Jedna z holčiček, Anička, zvedla ihned ruku, pak ji rychle stáhla, jako by hledala vhodná slova - a vydechla: „Zázrakem.“ Po kázání jim pan farář dal kartičky s modlitbami, se kterými se – na rozdíl od kreditek - do nebe dostanou (jak připomněl jim, a tím i nám ostatním). Největší okamžik ale samozřejmě nastal při samotném přijímání Pána Ježíše . Na závěr mše svaté děti i maminky P. Edwardovi poděkovaly.Slavnostní bohoslužbu uzavřel průvod na farní zahradu k soše Panny Marie, kde jí děti daly růže.

Položili jsme dětem k této velké události tři otázky: 1. Jak ses připravoval/a na tento den? 2. Co pro Tebe znamená moci přijímat Pána Ježíše v Eucharistii? 3. Jaká věta z kartičky s modlitbami, kterou Vám pan farář dal, Tě nejvíce oslovila? Jakub Konrád , 8 let, 2.třída 1. Na tento den jsem se připravoval s panem farářem a s maminkou. S panem farářem v hodinách náboženství a s maminkou společnými modlitbami a povídáním si o Bohu.

3

2. Moci přijímat Pána Ježíše v Eucharistii pro mě znamená sílu, která mi pomáhá v každodenním životě. 3. Nejvíce se mi líbí věta: „Vím, že se na mne díváš s láskou.“ Anička a František Fialovi, oba 8 let, 2.A 1. Anička i František: Na pravidelných středečních hodinách náboženství jsme si připravovali, co je potřeba před Svatým přijímáním vědět. V sobotu jsme byli u zpovědi, kde jsme se vyznávali ze svých hříchů a potom jsme si s panem farářem prošli plán nedělní sváteční bohoslužby. Maminka nám také připravila slavnostní oblečení a na následnou oslavu nechala udělat speciální dorty. V neděli ráno, dvě hodiny před mší, jsme nic nejedli ani nepili. 2. Anička i František: Že budou moci jít do nebe a být se svými blízkými. 3. Anička: „Pomáhej také tatínkovi a mamince, bratřím a sestrám, kamarádům i ostatním lidem, aby tě měli také rádi.“ František: „Vezmi nás jednou všechny k tobě do nebe.“ Sára Marie Mayová, 8 let, 2. třída 1. S dědou Honzou a tím, že nám pan farář řekl, co máme dělat. 2. Moci chodit konečně ke sv. příjímání jako mamka. 3. „Vidíš, co je dobré v mém životě." Martina Weigrichtová, 8 let, 2. třída 1. Připravila jsem si krásné šatičky, jen jsem měla trochu strach, jak to bude u svátosti smíření. Ale to bylo už v sobotu, pan farář byl hodný a nemusela jsem se bát. A pak už jsem se jen těšila. 2. Neumím to říct. 3. To vím úplně určitě: „Pomáhej také tatínkovi a mamince, bratřím a sestrám , kamarádům i ostatním lidem, aby Tě měli také rádi. Marta Höferová foto: Ondra May

František a Anička Martina Fialovi Weigrichtová

4

Sára Marie Mayová

Jakub Konrád

NA CO MYSLÍ FARÁŘ, KDYŽ NEMŮŽE SPÁT? Pane faráři, na co jste myslel během uplynulých květnových nocí? Na leccos, ovšem minulou noc jsem strávil na lehátku ve vlaku z Krakova, kde studuji na univerzitě. Hezká cesta. Po dubnových nocích jste zmínil radost z ožívání farní zahrady. Pokračovalo i v květnu? Ano, a život na zahradě se rozbíhá opravdu rychle. Například: 1. června od 14 do 17 hodin bude dětský den pro romské i ostatní děti, hned tentýž den Noc kostelů od 18 do 23 hodin. 2. června od 18 hodin zahradní jazzový večer. 22. června koncert, 23. června divadelní večer – jedno předsta-vení pro děti a další pro dospělé. To jen pro začátek. Smím vám položit otázku, kterou jsem zaslechl v éteru naší farnosti? Týká se zpovídání. Mnoho farníků se asi zpovídá jinde než tady. Vyhovuje vám to – například proto, že máte mnoho jiných povinností – nebo ne? Tak především - mě tento stav nepřekvapuje. Zpověď je pro každého velmi intimní věc. Nemá smysl očekávat, že všichni okamžitě přijdou k relativně novému knězi. Pravidelně ke mně chodí jen někteří, kteří se tak rozhodli. A potom samozřejmě například děti, které jsem připravoval k první zpovědi, ty si to zatím ani neumí představit jinak. Je pravda, že si nedělám reklamu, neříkám „přijďte za mnou, já úžasně zpovídám a dávám mírné pokání“. Máte tedy zpovědí mnoho nebo málo – vzhledem k vašemu času? Například v Polsku před velkými svátky

zpovídají kněží třeba osm, devět hodin denně, mají jen přestávky na jídlo – opravdu nepřeháním. Takový problém tady rozhodně nemáme. A jak jsem řekl, považuji to za přirozené. Před Vánocemi a Velikonocemi dávám lidem i příležitost k výběru – ve spojení s duchovní obnovou se mohou ve farnosti zpovídat také u jiných kněží, které si sem zveme. Myslíte si tedy, že je zpovídání v naší farnosti v uspokojivém stavu? Z pohledu toho, kam lidé chodí, ano. Ale jinak mám obavu, že dost lidí, kteří pravidelně nechodí sem, nechodí pravidelně nikam. Bojím se, že jsme v duchovní oblasti ještě nedospěli k docenění některých věcí. Platí to pro samotnou zpověď i pro duchovní vedení. Bojím se, že se mnozí lidé zpovídají jen sporadicky a duchovní vedení knězem skoro nemají. Můžete rozvést zmínku o duchovním vedení? Jedna věc je samotné zpovídání se z hříchů a prosba o rozhřešení. To je ta jasná a jednodušší část. Ale svátost smíření není jen aktem, při kterém vyříkáme své hříchy. Má nás vést k hlubokému zamyšlení a změně života. To souvisí s využíváním duchovního vedení, které nám může poskytnout jen kněz nebo jiný člověk, jehož navštěvujeme pravidelně, který nás dlouhodobě zná a má prostor pro hlubší i širší rozhovory.

5

Jsem rád, když si někdo už vybudoval svou cestu, kterou nemusí měnit. Znamená to, že se duchovně rozvíjí s pomocí člověka, který mu může opravdu pomáhat.

chodili právě za mnou, na druhou stranu mají vždycky tu přirozenou možnost přijít.

A teď ta těžká otázka. Když člověk cítí, že to s jeho zpovídáním není ono, co dělat?

Ke konci školního roku myslím například na to, že možná nevychováváme dobře své děti. My faráři, rodiče... Že to možná nebereme za správný konec, možná nejsme dost odpovědní, možná to neděláme nejvhodněji. Že děti možná učíme, ale nevychováváme.

Samozřejmě může přijít za mnou, bude vítán. Nebo může upevnit a zpravidelnit vztah s knězem, ke kterému už chodí. V žádném případě netlačím na to, aby lidé

Dnes jsem zanedbal titulní otázku: na co myslíte, když nemůžete spát?

Máme tedy téma na příště. A uvítal bych k němu názory a náměty čtenářů. Ptal se Petr Macháček; pošlete-li svou reakci (například názor či otázku) na [email protected], rádi ji uveřejníme v příštím čísle

REFLEXE „JAK BÝT DOBRÝ I BEZ PÁNABOHA“ Článek autora T. Hříbka v příloze Víkend mf DNES 5. 5. 2012 – pojednání „filozofa“ o morálce a veřejné morálce. Autor píše, že „církev nemůže udělat víc proti morálnímu subjektivismu a relativismu, než my ostatní“ (nevěřící). Militantní ateisté a liberálové věří na racionální rozhodování člověka. Zatím si nedali dost práce, aby porovnali vliv víry v Boha na společnost. Proč mnoho lidí, kteří nevěří, nebo víru nepraktikují, dávají své děti do katolických škol? Pokud je mi známo, tak je to proto, že je tam bezpečnější prostor, je tam mnohem méně agrese mezi dětmi a studenty, je tam více klidu, který potřebuje ke studiu každý. V mnoha katolických školách je tak víc dětí a studentů z nevěřících rodin, ale sdílení a respektování křesťanských hodnot má rozhodující význam a to se projevuje i v tom, že mezi deseti nejúspěšnějšími středními školami v ČR bývá 4 – 5 škol katolických. Člověk potřebuje totiž kromě informací také formaci, tj. vrůstání do kultivovaného prostředí, kde se základní hodnoty pěstují v každodenním životě. Na formaci má hlavní vliv rodina, a školy v tomto směru mnoho dluží. Zaměření na informaci je v nich naprosto rozhodující. Ani desítky aktivit dětí a mládeže nemohou potřebnou formaci nahradit, když jde jen o výkon, nebo zábavu. Platí to, co Mojžíš sdělil Izraelitům při předání Desatera: „Bůh řekl. Do srdce ti vložím zákon“. Nový zákon, který nám předal Ježíš Kristus, je zákonem lásky a odpuštění. Bez lásky a

6

odpuštění se dostáváme do bludného kruhu nezvládnutelných vášní a nenávisti, které pak z života dělají peklo na zemi. K článku, citovanému v úvodu, odkazuji na webové stránky Státního statistického úřadu a Policie ČR, kde jsou mapy kriminálních činů a religiozity podle okresů. Z nich vyplývá, že v okresech, kde je vysoká religiozita, je nejmenší kriminalita. Co víc k tomu dodat. Kéž si v modlitbách vyprošujeme sílu Ducha svatého, abychom Zákon ve svém srdci neopouštěli, abychom svědčili, tak jako apoštolové o Letnicích, že být Božími dětmi je dar pro naše mezilidské vztahy i pro celou společnost. Jiří Höfer Pominu skutečnost, že autorovi článku vadí především možnost navrácení církevního majetku. Zjednodušeně: Morální subjektivismus = každý jednotlivec si určuje, co je morální a co ne. Morální relativismus = člověk vyhodnotí rozumem, co je morální a co ne.

K DĚNÍ V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI. Od sametové revoluce se v naší demokratické zemi udál bezpočet nepotrestaných lumpáren a křivd. Ale až do letošního roku alespoň nikdo nebyl posílán do vězení za své nonkonformní projevy. Už to neplatí. Výtvarník Roman Týc strávil měsíc za mřížemi proto, že svými alternativními panáčky na semaforech pobavil pražské chodce. I když o to nejspíš nestál, celá kauza aspoň napomohla jeho uměleckému věhlasu. To Roman Smetana není provokující umělec, nýbrž donedávna obyčejný řidič autobusu v Olomouci. Aniž se snížil k vulgárnostem, opatřil v předloňské předvolební kampani vyumělkované portréty politiků roztomilými tykadly a připsal pár slůvek, která, upřímně řečeno – „sedí“. Podobně jako Týc „škodu“ uhradil, další sankce odmítl. Nakonec byl odsouzen k více jak třem měsícům odnětí svobody. (Toho času je prozatím z kriminálu venku, ale celá kauza se ještě dlouho potáhne.) Člověk cítí, že toto už je prostě „za hranou“. A hodně přemýšlí – o přirozeném a tzv. pozitivním právu, o obsahu pojmu občanská společnost či o tom, jaké by asi bylo vyjádření Václava Havla. Zdá se mu divné, že R. Smetanu potrestala manželka Ivana Langera, kdysi vlivného politika ODS, jehož sami voliči této strany „vykroužkovali“ z Poslanecké sněmovny a myslí i na to, že ODS jako jediná z postižených stran počínání pana Smetany „neskousla“. V myšlenkách se pak snadno zatoulá před rok 1989. Roman Smetana ví, co a proč dělá, je statečný, podle svých slov však introvert, kterého náhlá popularita psychicky zmáhá. Odmítá být spasitelem, rád by ovšem inspiroval. Jeho zápas, soudě podle reakcí veřejnosti, lze už teď označit za úspěšný. Buď na nás budou před příštími volbami odevšad vykukovat bizarní broučci či mimozemšťané s tykadýlky, anebo to obrovské množství nesmyslných plakátů a bilbordů (kdo se dnes podle nich skutečně rozhoduje?!) významně poklesne. Víme, jak nehorázné sumy se na ty otravné kampaně vynakládají a že jsou placeny ze státních peněz či pofidérních stranických fondů. Pokud by se tedy politické strany v tomto smyslu napříště omezily, šlo by o nezanedbatelné „občanské“ vítězství. Petr Střešňák

7

NABÍZÍM, HLEDÁM, ZVU Ve středu 6.června. Církevní majetek: Nebát se a nemást! Přednáška s besedou K. Štíchy, ekonoma pražského arcibiskupství, dlouholetého účastníka jednání mezi vládou a církvemi a náboženskými společnostmi, od 19 hodin v Divadle MIRIAM v Praze 10-Strašnicích, Ke Strašnické 10. Vstup volný. web: http://www.i17-11.cz Témata: Starost o majetek a duchovní poslání církve, Demokratické alternativy k tzv. restitucím, Je a bude církev řádnou hospodářkou? Nebo by měla být i nadále financována státem?, Rizika nejen pro církev: peníze dobrým nástrojem, ale špatným pánem, Hledání optimálního zajištění církví: porovnání se zahraničím Ve čtvrtek 7. června, o slavnosti Těla a Krve Páně, zve arcibiskup pražský, kard. Dominik Duka, všechny věřící pražských farností ke společnému slavení Eucharistie od 17.00 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha a následnému Eucharistickému průvodu do Strahovského kláštera. Je to příležitost, jak můžeme veřejně uctít Krista a přiznat svou víru. V Pražských farnostech bude většinou oslava „Božího Těla“ v neděli 10. 6. 2012 Slavnost Těla a krve Páně (dříve nazývaná „Božího těla“) se v katolické církvi slaví ve čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice. Svátek zavedl v roce 1264 papež Urban IV. Roku 1314 byl potvrzen Klementem V. Zvyk putovat v procesí s Nejsvětější svátostí se v celé církvi rozšířil od 15. století. V Praze se poprvé konalo procesí Božího těla v roce 1355. Tradice eucharistického průvodu v Praze byla obnovena v roce 2004.

SKAMfest - VII. ročník SETKÁNÍ KŘESŤANSKÉ AKTIVNÍ MLÁDEŽE=SKAM. V pátek 22. 6. hudební minifestival (Čanaky a další) na faře v Kyjích. V sobotu 23. 6. pokračuje SKAM na hřišti vedle fary v Dolních Počernicích, Národních hrdinů 71. Program: bohoslužby, muzika, florbal, fotbal, ringo, volejbal, atletika, grilování. Podrobnosti najdete na www.farnostkyje.cz , rubrika: Pozvánky naší farnosti. V sobotu 23. 6. přijmou v pražské katedrále při mši svaté od 9.30 kněžské svěcení adepti z pražské diecéze na tuto službu. Celostátní setkání mládeže, Žďár nad Sázavou, 14. – 19.8. 2012. Více info: https://zdar2012.signaly.cz/ www.apha.cz, signály.cz, http://www.res.claritatis.cz Natanael vychází vždy první neděli v měsíci. Náklad 60ks. Za příspěvek na pokrytí nákladů děkujeme. Své příspěvky do příštího čísla posílejte na e-mail [email protected] do 24.6.2012. Technicky zajišťují: P.Fiala a M.Höferová. ● Další informace o farnosti na www.farnostkyje.cz.