Ostrava 2015 Kandidatura na titul Evropské hlavní město kultury ZPRÁVA O ČINNOSTI
úvod
„Ostrava je město, kde se kultura nejen ‚konzumuje‘, ale kde také vzniká. V Ostravě vyrůstají, studují, žijí a tvoří jak umělci interpretační, tak spisovatelé, básníci, malíři, výtvarníci, choreografové, režiséři, architekti a další. Ti všichni formulují autenticitu města, zpětně tím ovlivňují jeho život, podobu, životní styl, reflektují a pěstují jinakost Ostravy. Ostrava je známá tím, že ji umělci neopouštějí, ale naopak v ní zůstávají a výrazně se podílejí na jejím kulturním klimatu. Ostrava tak doplňuje pestrost měst v České republice, je nezaměnitelná, obohacuje a reprezentuje českou i evropskou kulturu.“ Čestmír Kopecký, ředitel projektu Ostrava 2015
Prvním krokem, který předcházel přípravě projektu, jímž Ostrava usiluje o titul Evropské hlavní město kultury 2015, bylo podrobné zmapování a analýza stavu kulturní nabídky. Analýzu provedla Univerzita Karlova v Praze a zapojilo se do ní více než 82 ostravských kulturních institucí a osobností. Následovalo zpracování Koncepce rozvoje kultury města Ostravy do roku 2020 jakožto strategického materiálu kulturní politiky celého města s aktivním zapojením širokého spektra kulturních profesionálů působících v Ostravě. Přípravný tým kandidátského projektu se na definování kulturní politiky města podílel a projekt Ostrava 2015 je s ní plně kompatibilní. Nejužší vedení týmu před začátkem práce na projektu oslovilo více než 90 kulturních, neziskových, církevních a vzdělávacích institucí ve městě a přizvalo je ke spolupráci. Se zástupci těchto institucí, s kulturními profesionály, ale též s aktivisty se tým Ostrava 2015 v prostorách nově vzniklé Staré Arény – Klubu pro kulturu a informace 2015 pravidelně potkával a hledal podobu kandidátského projektu pro výběrové kolo soutěže.
3
4
Klíčový projekt kandidatury v její investiční části – Klastr Černá louka – byl zahrnut do Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Klíčové stavby klastru – koncertní dům a městská galerie – pak byly identifikovány jako zásadní priority Strategického plánu rozvoje města Ostravy 2009-2015 a Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016. Další součásti klastru – kreativní inkubátor a veškeré aktivity zaměřené na podporu kreativních odvětví – se staly součástí Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2016. Zastupitelstvo města Ostravy schválilo částku 2 mld. Kč na realizaci Klastru Černá louka. Projekt Nové Vítkovice má zajištěnu 100% finanční podporu z Evropského fondu regionálního rozvoje a z národních veřejných zdrojů. Na zajištění externích zdrojů financování vznikla expertní skupina. Zdroje na realizaci dílčích částí projektu Ostrava – Evropské hlavní město kultury 2015 jsou alokovány v Regionálním operačním programu Moravskoslezsko 2007-2013 v rámci Integrovaného plánu rozvoje města – Magnet regionu a v rámci výzev zaměřených na podporu cestovního ruchu a občanskou vybavenost měst. Ostrava má možnost čerpat finanční prostředky i z holdingového fondu JESSICA, který se nyní jako první v České republice zavádí v Moravskoslezském regionu. Pro nové programovací období, jehož přípravy na úrovni regionu právě probíhají, je v jednání, aby se projekt Ostrava – Evropské hlavní město kultury 2015 a jeho klíčová část Klastr Černá louka staly jednou z prioritních oblastí nově vznikajícího Regionálního operačního programu Moravskoslezsko 2014-2020. Kandidatura města na titul Evropské hlavní město kultury 2015 a projekt Ostrava 2015 se staly zastřešující a sjednocující silou pro realizaci dlouhodobých plánů a ambic města. Ty byly formovány intenzivní a zevrubnou debatou mezi kulturní veřejností a reprezentací města, jak mimo jiné dokládá Analýza potřeb obyvatel města Ostravy, kterou pro Ostravu zpracovala společnost DATAMAR, marketing research & consulting v prosinci 2009. Projekt Ostrava 2015 je součástí následujících strategických materiálů, definujících rozvojovou a kulturní politiku města: Mapování a analýza stavu kulturní nabídky (zpracovala Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra kulturologie v letech 2007-2008) Koncepce rozvoje kultury města Ostravy do roku 2020 Strategický plán rozvoje města Ostravy 2009-2015 Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2016 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016
5
Založení nových kulturních akcí
„Hvězdy literární scény z Francie a Čech budou pendlovat mezi Brnem a Ostravou. Denně se v centru města vystřídají dvě osobnosti. Ostrava se tak na měsíc promění v oázu literárního čtení hvězd. Ostravu čekají opravdové svátky literatury a možného aspiranta na kulturní událost roku v Ostravě. Měsíc autorského čtení vypukne 1. července v samotném srdci Ostravy – ve Staré Aréně. Akce, která už má za sebou deset let úspěšného fungování v Brně, se bude letos díky kandidatuře Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015 vůbec poprvé odehrávat také v Ostravě.“ Martin Jiroušek, redaktor MF Dnes
Za poměrně krátkou dobu své existence podnítil projekt ostravské kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2015 vznik celé řady periodických kulturních akcí a trvalých děl. Stál také u zrodu významných jednorázových akcí a účastnil se událostí, které jsou na ostravské kulturní scéně již dlouhodobě zavedené. Mezi nově založené kulturní akce bezpochyby patří Mezinárodní filmový festival Ostrava Kamera Oko a ostravská část literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Díla podobně trvalého rázu, která vznikla díky ostravské kandidatuře, pak zahrnují zejména vydání dvou literárních publikací – Bílé knihy s podtitulem „17 příběhů z ostravské kulturní historie“ a leporela Tajemná Ostrava autorky Lucie Seifertové. V neposlední řadě se jedná o odhalení památníku filmovému režisérovi a producentovi Karlu Reiszovi. Na podporu kandidatury zorganizoval tým Ostrava 2015 mimořádné kulturní akce a happeningy. Za rok 2009 byla bezesporu nejvýznamnější událostí výstava OSTRAVA?, v roce následujícím 2010 pak multižánrový kulturní happening Akce!!! Černá louka, který nesl podtitul „Všechno, co nezažijete v obýváku“. Mimoto se tým Ostrava 2015 aktivně účastnil nezanedbatelného množství již existujících akcí, festivalů a událostí kulturního života. Jako příklady lze jmenovat Filmový festival Jeden svět (22. – 31. března 2010), účast na oslavách Mezinárodního dne tance (29. dubna 2010) a Mezinárodního dne dětí (1. června 2010), na Ostravské muzejní noci (25. května 2010) či mezinárodním hudebním festivalu Colours of Ostrava (15. – 18. července 2010).
Periodické akce Díky projektu kandidatury se může Ostrava pyšnit vlastním filmovým festivalem Ostrava Kamera Oko, jehož první ročník proběhl na přelomu září a října minulého roku (25. září – 4. října 2009). Přípravy letošního ročníku, který se uskuteční v obdobném termínu (23. září – 3. října 2010), jsou v současné době plném proudu. Svou celkovou koncepcí se festival zaměřuje primárně na kameramanskou tvorbu, stejně jako však reflektuje filmovou tvorbu spojenou s městem Ostrava. Filmová přehlídka je pojímána jako městský festival, který se otevírá všem skupinám
9
publika, a který využívá tradičních i těch méně tradičních promítacích kapacit Ostravy. Diváci tak mohou filmy zhlédnut nejen v projekčních sálech kin Vesmír, Luna, Art, Minikino a Stará Aréna, ale také v Dolní oblasti Vítkovic, na Dole Hlubina nebo na náplavce u Sýkorova mostu. V loňském roce se rovněž promítalo v areálu Dolu Michal nebo na fasádách domů na Hlavní třídě v OstravěPorubě. Loňský zahajovací ročník se mohl pochlubit hojnou účastí řady filmových profesionálů. Do Ostravy se mimo jiné sjeli kameraman Marek Jícha, herec Tomáš Matonoha, děkan FAMU Pavel Jech, herec a režisér Jan Kačer, režisérka Věra Chytilová či režisér dokumentárního cyklu oceněného Českým lvem Zapomenuté transporty Lukáš Přibyl. Letošní ročník festivalu byl ještě před svým oficiálním zahájením uveden filmovými ochutnávkami – sérií filmových projekcí pod širým nebem s názvem Kino za svitu měsíce, které proběhly v Porubě, Hlučíně, Mariánských Horách, na Prokešově náměstí a v Hrabůvce. Festival samotný bude slavnostně zahájen projekcí vítězného snímku z Cannes 2010 Strýček Búnmí. Ostravský filmový svátek nabízí po dobu svého trvání světovou soutěž s českými a mezinárodními premiérami, tradiční sekce jako Ostrava ve filmu, Works in Progress, filmový maraton se seriálem Sanitka, pocty kameramanům Juraji Šajmovičovi a letos zesnulému Williamu Lubtchanskému a mnoho dalšího. Oficiální sekce festivalu tvoří Mezinárodní soutěž celovečerních filmů o nejlepší kameru a Národní soutěž krátkometrážních filmů o nejlepší kameru. Soutěžní snímky bude hodnotit tříčlenná mezinárodní porota. Projekt ostravské kandidatury rozšířil kulturní život města nejen o filmový festival, ale také o festival literární. Jedenáctý ročník největšího literárního festivalu České republiky Měsíc autorského čtení se letos konal nejen v tradičním Brně v Divadle Husa na provázku, ale poprvé také v Ostravě v klubu Stará Aréna. Čestným hostem letošního ročníku byla Francie, celý Měsíc pak byl věnován památce nedávno zesnulého ostravského spisovatele Jana Balabána. Festival přivedl do Ostravy celkem 56 českých a francouzských spisovatelů – mezi jinými například Jacquese-Pierra Ametta, povídkářku Annie Saumont či Laurenta Bineta, z českých autorů Michala Viewegha, Arnošta Goldflama, Pavla Kohouta nebo Otu Filipa. Celá akce v Ostravě probíhala pod záštitou pařížského starosty Bertranda Delanoëa, ostravského primátora Petra Kajnara, brněnského primátora Romana Onderky a Českého centra Mezinárodního PEN klubu za osobní asistence a účasti jeho předsedy Jiřího Dědečka.
Realizace trvalých děl Bílá kniha – 17 příběhů z ostravské kulturní historie podává v tematických okruzích přehledný souhrn základních informací o historii kultury v Ostravě. Těmi okruhy jsou například spolkový život, literatura, dramatické umění, architektura, hudba, fotografie a film, média či sport. Témata jsou v knize prezentována na dvou rovinách – faktografické a subjektivní. Faktografická rovina se snaží podat obraz města objektivním způsobem, obvykle vyprávěním sledu historických událostí, druhá pak zachycuje město skrze osobní příběhy lidí, jimž Ostrava uvízla v duši a přirostla k srdci. Další publikací, jež vznikla za přispění projektu ostravské kandidatury, je leporelo Tajemná Ostrava Lucie Seifertové. V této vůbec první rodinné knize o ostravské historii se mohou dětští čtenáři zábavnou formou seznámit s historií města od pravěku až po 20. století. Knihu tvoří
11
prostorové obrázky s krátkými texty, které odlehčenou formou líčí ostravskou historii a její pověsti. Kniha byla poprvé představena veřejnosti v rámci výstavy OSTRAVA?, kde ji návštěvníci mohli vidět v obří výstavní verzi, která měla výšku přes dva metry, na délku pak dosahovala deset a půl metrů. Neméně trvalým uměleckým artefaktem, který v Ostravě vznikl z iniciativy týmu Ostrava 2015, je pamětní deska odhalená světově proslulému režisérovi a producentovi ostravského původu Karlu Reiszovi. Autorem desky ve tvaru objektivu filmové kamery je básník, malíř a sochař Marek Pražák. Slavnostní odhalení předcházelo zahájení prvního ročníku festivalu Ostrava Kamera Oko a proběhlo za osobní účasti filmové režisérky Věry Chytilové a bratra Karla Reisze – Pavla Reisze. Ten se stejně jako Karel zachránil před antisemitismem hitlerovského Německa útěkem do Anglie na jednom z tzv. dětských transportů organizovaných Sirem Nicolasem Wintonem. Z dalších můžeme jmenovat publikaci Viktora Koláře OSTRAVA vydanou u příležitosti autorových 70. narozenin, které tento světoznámý fotograf oslaví v příštím roce. Viktor Kolář je nejvýznamnějším „městským fotografem“ České republiky a kromě let 1969-1973, která strávil v Kanadě, se věnuje až na výjimky Ostravě – svému rodnému městu, jež zobrazuje s nenávistnou láskou. Kniha OSTRAVA má 204 stran a předmluvou ji opatřil Jan Balabán a text o Viktoru Kolářovi napsala Kate Bush. Kniha obsahuje kromě 146 černobílých fotografií z let 1959-2005 také rozhovor, který vedl s Viktorem Kolářem Petr Volf. Na samotném výběru fotografií se spolu s autorem podílel kurátor Tomáš Pospěch. Kniha je zároveň doprovodnou publikací k výstavám, které by měly v průběhu příštího roku proběhnout v Praze, Brně a Ostravě. Na mezinárodní půdě pak bude poprvé prezentována na Paris Photo 2010 v listopadu.
Mimořádné akce
12
Do této sekce činnosti týmu Ostrava 2015 dozajista patří uspořádání výstavy OSTRAVA? pod vedením kurátorky Lenky Lindaurové (18. září – 25. října 2009, Výstaviště Černá louka, pavilon A). Výstava představila v negalerijních prostorách zcela jedinečným způsobem artefakty související s regionem, s jeho minulostí a přítomností. Na návštěvníky čekal svérázný mix renomovaných děl (František Kupka, Oskar Kokoschka, Jan Zrzavý a další), dokumentů ostravské průmyslové historie a kuriozit z místních domácností. Počet vystavených děl, objektů a instalací byl 193, počet vystavujících autorů 156. Výstavu, která trvala 6 týdnů, přišlo navštívit bezmála deset tisíc lidí. Po celou dobu konání byli v jejích prostorách přítomni fotografové a kdo z návštěvníků měl zájem, mohl se nechat vyfotit s vybraným uměleckým dílem. Vznikla tak unikátní galerie 2619 snímků. Ty se tiskly hned dvakrát – jeden snímek si návštěvníci mohli odnést domů jako památku na tuto mimořádnou akci, druhý pak byl umístěn na jeden z mnoha panelů přímo na výstavě. V půli roku 2010 zorganizoval tým projektu Ostrava 2015 celodenní kulturní happening Akce!!! Černá louka, který měl místem svého konání přivést pozornost k hlavnímu investičnímu záměru celé ostravské kandidatury – k projektu kulturně-sociální čtvrti Klastr Černá louka. Akce byla přehlídkou uměleckých žánrů a forem – na návštěvníky čekalo vše od graffiti jamu a prezentace uměleckých škol až po workshopy, čajovny a večerní vystoupení hudebních skupin.
Podobně laděnou akcí byla umělecká oslava pod názvem PřihláškaFest, která proběhla v červnu v nově zrekonstruovaném Provozu Hlubina. Událost byla stejnou měrou uměleckou přehlídkou, jako formou poděkování všem, kteří se podíleli na přípravě Přihlášky Ostravy do výběrového kola soutěže o titul EHMK 2015. Ta byla totiž na festivalu pokřtěna a o pět dní později 30. června oficiálně odevzdána na Ministerstvu kultury. Projekt Ostrava 2015 však nezaměřuje svou pozornost pouze k uměleckým oblastem kultury. Dokladem šíře záběru je uspořádání běhu Štafeta 2015. Ten povede přes kulturní, industriální a přírodní památky města všemi jeho 23 městskými obvody a historickými obcemi. Každý úsek štafety bude měřit symbolických 2015 metrů, pro ty méně zdatné pak 2015 decimetrů. Štafety se zúčastní významné osobnosti ostravského kulturního života, stejně jako mají možnost se přihlásit široké vrstvy veřejnosti.
Spoluúčast na kulturních akcích Kromě samostatně organizovaných či spoluorganizovaných akcí se tým Ostrava 2015 výrazně zapojil do již existujícího kulturního dění. Snad nejvýznamnějším přispěním bylo vytvoření vlastní scény v rámci mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava – scény Inspirace 2015. Ta se nacházela v prostorách klubu Stará Aréna, která se na čtyři dny proměnila v místo setkávání, diskutování, poslechových seancí a mnohého dalšího, vše pod vedením hudebního publicisty Pavla Klusáka. Scéna Inspirace 2015 poskytla své prostory také časopisu Reflex, a tak se ve Staré Aréně konaly besedy a projekce s fotografem Janem Šibíkem či redaktorem Milanem Tesařem. V rámci festivalu mohli účastníci letos poprvé využívat k pohybu mezi scénami také kola, to když pro ně tým Ostrava 2015 připravil dva cyklostany. V těch si mohli zájemci půjčovat po celou dobu festivalu z osmdesáti kol. Jako mnohé jiné akce v režii Ostravy 2015 se i tato setkala s velmi pozitivním ohlasem. Prostory Staré Arény jsou také pravidelně využívány zaběhnutými festivaly a akcemi, čímž se propojuje činnost týmu Ostrava 2015 s již existujícím ostravským kulturně-uměleckým děním. Za všechny je možno jmenovat například spoluúčast projektu ostravské kandidatury na oslavách Mezinárodního dne dětí, kdy se Stará Aréna proměnila na nitro vysoké pece. V té si děti mohly na vlastní kůži interaktivním způsobem vyzkoušet cestu železa od jednotlivých surovin až po konečný produkt – železnou matku. V jiný večer se zase Stará Aréna změnila v muzeum, to když se projekt Ostrava 2015 zapojil do druhého ročníku Ostravské muzejní noci. Stará Aréna je od počátku koncipována jako prostor multižánrový – jeho smysl se právě takovýmto prolínáním s ostravskou kulturní sférou naplňuje.
13
Prezentace kultury města v České republice a zahraničí
„Jsem rád, že mohu Ostravu reprezentovat za jejími hranicemi a dokázat tak, že si titul Evropské hlavní město kultury 2015 zaslouží.“ Jaromír Nohavica, zpěvák, textař a skladatel
Díky kandidatuře města na titul EHMK 2015 se dostalo Ostravě a kulturním akcím pořádaným v jejím rámci mimořádné pozornosti v regionálních i celostátních médiích. Tým Ostrava 2015 se nikdy nesnažil propagovat pouze samotnou kandidaturu města. Komunikační strategií bylo o kandidatuře informovat vždy prostřednictvím kulturních událostí, které byly součástí kandidátského projektu. Tyto události byly pracovně rozděleny do dvou celků. Ostrava 2009 zahrnovala čtyři mimořádné kulturní akce: výstavu OSTRAVA?, Mezinárodní filmový festival Ostrava Kamera Oko, vydání leporela Tajemná Ostrava a vydání Bílé knihy. Letos na tento projekt tým Ostrava 2015 navázal Ostravou 2010, která opět zahrnula řadu výjimečných kulturních akcí. Tým Ostrava 2015 připravil například kulturní prezentace Ostrava v Bruselu (1. – 20. června 2010) a Ostrava v Praze (25. května – 10. září 2010), která se stala dosud největším a nejkomplexnějším představením výtvarné, hudební a divadelní tvorby města Ostravy v Praze. Partner projektu ostravské kandidatury, Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, se zase postaral o představení Ostravy a její klasické hudební scény v sousedních Katovicích. Na všech akcích organizovaných projektem Ostrava 2015, které se těšily velkému zájmu regionálních a národních médií, byla prezentována kandidatura Ostravy na titul EHMK 2015. Zájem médií za hranicemi Moravskoslezského kraje vzbudila zejména přehlídka Ostrava v Praze.
Ostrava v Praze Jedná se o kulturní přehlídku probíhající v hlavním městě České republiky, v jejímž rámci má pražské publikum možnost seznámit se s nejúspěšnějšími ostravskými divadly a jejich inscenacemi, zpěváky a kapelami, stejně jako s ostravskou tvorbou fotografickou, výtvarnou a architektonickou. Celá přehlídka byla zahájena 24. května v pražském kině Světozor promítáním snímku Tomáše Vorla Kouř, doplněného o středometrážní studentský film Ing. téhož režiséra. Zahájení bylo komponovaným hudebně-filmovým večerem, kterým provázela živá hudba a písničky Divadla Sklep a Pražské 5. Filmové zahájení přehlídky jednoznačně odkazovalo k její následné filmové sekci složené ze dvou částí. V té první, Ostrava ve filmu, město ukazovalo svou tvář fantasticko-realistickou, realistickou i fantastickou tak, jak ji zachytili režiséři Tomáš Vorel (Kouř), Martin Šulík (Sluneční stát aneb Hrdinové dělnické třídy) a Ludvík Ráža (Tajemství Ocelového města). Druhá část pod
17
názvem Karel Reisz: Retrospektiva pak představila slavného filmového režiséra, zakladatele britské nové filmové vlny Free Cinema a ostravského rodáka Karla Reisze. Ten byl prezentován jako producent (Ten sportovní život), režisér (V sobotu večer, v neděli ráno) a kurátor bloku krátkých dokumentů Free Cinema (Krajina snů, Maminka to nedovolí, Spolu). Stejně jako zahájení přehlídky se i ostatní filmové projekce odehrály v kině Světozor. Jednou z nejvýznamnějších linií Ostravy v Praze byla prezentace ostravských divadel. Všechny scény – Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo Petra Bezruče, Divadlo loutek Ostrava, Divadlo Aréna, soubor Janáčkovy konzervatoře, soubor Setkání (Občanské sdružení Bílá holubice podporující společenskou integraci občanů se zdravotním handicapem) a Bílé divadlo – s sebou do hlavního města přivezly inscenace, které z velké části zpodobňovaly zvláštnosti ostravské minulosti a přítomnosti. Ostravská divadla se představila na scénách Divadla Bez zábradlí a na piazzettě Nové scény Národního divadla. Přehlídka ostravské kultury v české metropoli by nebyla kompletní bez hudební produkce regionu. V Praze si tak zahráli Jaromír Nohavica a Buty, ale například také mladá třinecká kapela ověnčená třemi cenami Anděl Charlie Straight, progresivní ethno groove formace Evolution Dejavu či bubenické uskupení Pavla Nowaka Camara. Pražané si mohli na ostravské umělce zajít do Paláce Akropolis, Divadla Kalich, Klubu Roxy, Klubu Lucerna Music Bar nebo Divadla Archa, ve kterém vystoupilo mezinárodní uskupení Ostravská banda. To bylo v roce 2005 založeno jako rezidenční orchestr Ostravských dnů – Institutu a Festivalu nové hudby a soustřeďuje se na interpretaci nové a experimentální hudby. Ve výstavní síni Mánes probíhá až do 10. září výstava kaVárna OSTRAVA, která představuje průřez ostravskou minulostí a tak trochu i budoucností. Skládá se ze tří relativně samostatných celků – Ostrava sběratelská, Ostrava architektonická a Ostrava šumná – a jsou na ní k vidění klasická díla s mezinárodním přesahem jako například obrazy Oskara Kokoschky nebo Františka Kupky. Paralelně s kaVárnou OSTRAVA vystavovala v Praze na přelomu července a srpna také mladá nastupující generace ostravských umělců. Ti předvedli své práce v projektu nazvaném Ostravský polibek, jehož kurátorkou byla Lenka Lindaurová. Na ostravské umělecké scéně je velice významně zastoupena také fotografická tvorba, jejíž tradici dokládala výstava 15 z Fiducie (26. května – 19. června 2010) sdružující díla patnácti fotografů spojených se soukromou galerií Fiducia. Ke skupině 15 z Fiducie se mimo jiné hlásí Martin Popelář a Roman Polášek (oba společně vedou galerii Fiducia), Jiří David, Jiří Šigut, Dita Pepe, Petr Hrubeš a další.
18
Ostrava v Bruselu Ostravská kultura vyjela nejen za hranice kraje, ale ve stejné době také za hranice České republiky. V první půli června (1. – 17. června 2010) probíhala v Českém centru v Bruselu výstava z názvem Ostrava, město mé naděje, která byla stejně jako fotografická výstava v Praze společným projektem 15 z Fiducie. Vystavované fotografie rozhodně nevykazovaly formální jednotu – vedle sebe se sešly tak odlišné přístupy, jako metaforické reflexe výstavních skříní, ateliérové portréty bezdomovců či subjektivní momentky z ulic města. Jediné, co je spojovalo, bylo téma Ostravy. Tu výstava prezentovala jako město s vysoce charakteristickou a nezaměnitelnou atmosférou, které však už dávno nesetrvává na originalitě plynoucí pouze z její průmyslové
historie. Ostrava se ukázala jako město, které pokračuje v nastoupené přeměně od industriální minulosti k moderní evropské přítomnosti a budoucnosti. Nejen výstava samotná, ale i prezentace projektu Ostrava 2015, která výstavu v Českém centu v Bruselu doprovázela, měla velký úspěch. Vernisáže se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu, zástupci Evropské komise, stálá představitelka České republiky při Evropské unii Milena Vicenová, krajané, ale i zástupci bruselských kulturních institucí. Vernisáž oficiálně zahájila právě velvyslankyně Vicenová, která citovala text písně Jaromíra Nohavici „Ostravo“. Přinejmenším stejný ohlas jako výstava samotná sklidilo i vystoupení ostravské zpěvačky, textařky a skladatelky Vladivojny La Chii, která v současné době patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény.
Ostrava v Katovicích Město Ostrava bylo za dobu posledních několika měsíců prezentováno za svými hranicemi nejen samotným týmem Ostrava 2015, ale také jeho partnery. Jeden z nich, Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, v rámci svého letošního pětatřicátého ročníku uskutečnil poprvé koncert mimo území České republiky. Stalo se tak v polských Katovicích a koncert, kterého se zúčastnili primátoři Ostravy i Katovic, byl uspořádán v rámci partnerských vztahů obou měst a zároveň na podporu kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015. Volba padla na Katovice také z toho důvodu, že samy jsou jedním z jedenácti polských aspirantů na titul EHMK 2016. Posluchači si v krásném moderním sále katovické Hudební akademie vyslechli skladby Milana Slavického, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka v podání Komorního orchestru Quattro a pod taktovkou Marka Štilce. Vrcholem večera pak bylo provedení Concertina pro klavír a komorní soubor Leoše Janáčka, v němž klavírní part přednesl Igor Ardašev. Ředitel Janáčkova máje Jaromír Javůrek vysvětlil, že koncert, který byl symbolicky nazván Ostrava zdraví Katovice, si kladl za cíl kromě podpory kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015, založit také novou tradici společného hudebního Slezska.
19
Stará Aréna – Klub pro kulturu a informace 2015
„Je to nádherný prostor, který tady máte. Krásný a působivý. Téměř se nechce věřit, že se vám v tak krátké době podařilo vytvořit takové místo.“ Claude Mouchard, profesor literatury, básník, esejista a spisovatel
Z iniciativy týmu Ostrava 2015 byl obnoven tradiční kulturní prostor v samotném centru města – 3. března 2010 zde byla založena Stará Aréna – Klub pro kulturu a informace 2015. Tento prostor, který byl pět let opuštěný, oživil právě projekt Ostrava 2015 a vrátil jej zpět kultuře. Kromě informačních akcí, kampaní a vzdělávacích seminářů, konferencí a workshopů se zde téměř každý den organizují akce, které aktivně vtahují obyvatele do procesu kandidatury a projektu samotného. Stará Aréna prezentuje nejaktuálnější kulturní dění z České republiky i Evropy a svou aktivitou stimuluje a přispívá k evropské spolupráci. Současně podporuje vznik místních nezávislých projektů studentů, uměleckých iniciativ i amatérů. Vznik multižánrového klubu se setkal s obrovskou pozitivní odezvou obyvatel a médií. Prostor sám, ale i medializace jeho programu výrazným způsobem napomohla rozšířit a aktivizovat širší cílovou skupinu. Již po prvním měsíci svého fungování se klub stal zcela spontánně platformou sjednocující kulturní frontu Ostravy. Je to právě Stará Aréna, kde se potkávají nejvýznamnější kulturní síly ve městě a kde vzniká fungující networking při přípravě mnoha kulturních projektů (např. Dětí plná Ostrava, Ostrava dokořán!!!, TOVÁRNA – zahájení činnosti centra pro mladou generaci a další).
Od minulosti do současnosti Budova dnešní Staré Arény má bohatou kavárenskou i divadelní minulost. Od 60. let 19. století v ní sídlila kavárna s hostincem, kterou později noví vlastníci manželé Reiszovi (rodiče Karla Reisze) pojmenovali kavárnou Central. Od roku 1951 pak v prvním patře působilo Divadlo hudby.V prostorách Divadla hudby krátce fungovalo také legendární ostravské divadlo Waterloo (říjen 1968 – březen 1970). Soubor založil Tomáš Sláma a kromě autorských představení uskupení produkovalo nejrůznější jednorázové pořady – text-appealy, autorské večery či večery poezie s hudbou, recitály apod. Na ty byli často zváni hosté, jako například Eva Olmerová, Hana Hegerová, Miroslav Horníček, Eduard Pergner nebo Karel Kryl. V březnu 1970 byla však činnost divadla po udání spolupracovníkem StB ukončena. V roce 1994 vznikla z Divadla hudby Komorní scéna Aréna – nejmenší ostravské divadlo oblíbené především mezi středoškolskou a vysokoškolskou mládeží. O jedenáct let později se Komorní scéna Aréna přestěhovala do nové divadelní budovy v blízkosti Sýkorova mostu a prostory na Masarykově náměstí zůstaly prázdné. Budovu nasáklou tvůrčím uměleckým duchem znovuoživila až kancelář projektu Ostrava 2015, která dnes sídlí v druhém patře, a především kavárna, jež se nachází v prvním poschodí. Ta je pravidelně otevřena každý všední den od 9 do 22 hodin, o víkendech pak podle aktuálního programu.
23
Stará Aréna je žánrově velmi pestrým klubem. Za půl roku její existence se zde pravidelně konala setkání se středoškolskou mládeží, prezentace pro zahraniční skupiny, porady týmu Ostrava 2015, oblíbené besedy Večery ostravských příchodů, ale i mezinárodní konference Měkké faktory v regionálním rozvoji, sympozium s názvem Umění, kulturní rozmanitost a sociální inkluze nebo první ročník ostravské části největšího českého literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Stejně tak se zde odehrávala část programu mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava. Stará Aréna je mimo to také otevřeným prostorem, ve kterém mohou různé partnerské instituce pořádat své akce (v srpnu a září se tak klub stal dočasným zázemím architektonického studia Projektstudio), zkoušejí zde amatérská divadla i kapely a začínající umělci si zde mohou téměř kdykoliv vyzkoušet svá první veřejná vystoupení. Komorní divadelní a filmový sál a nově zavedená nekuřácká kavárna dávají prostor desítkám produkcí mladých i zavedených divadel, hudebníků, filmařů i výtvarníků. Dramaturgie se snaží oživit jindy ospalé centrum města a kromě klasického programu se pokouší interaktivně spolupracovat s občany Ostravy a blízkého okolí. Jednou z hlavních forem tohoto spoluvytváření kultury ve městě jsou nedělní v(ý)úlety, na kterých skupiny lidí vyrážejí do ulic, aby vysazovali rostliny, ulice zdobili či upozorňovali netradiční formou na nešvary i pozitiva města, v němž žijí. Stará Aréna se také stala platformou pro vznik nových uměleckých artefaktů. Ostrava je městem, kde sídlí Janáčkova konzervatoř i Fakulta umění Ostravské univerzity, tamní studenti však dosud neměli prostor, ve kterém by mohli svou tvorbu prezentovat a dále rozvíjet, kde by se mohli navzájem setkávat a vytvářet nové profesionální vazby. To dramaturgové Staré Arény velmi rychle pochopili a mladí lidé získali v centru města svůj klub, který se již teď může pyšnit několika premiérovými projekty vlastní produkce. Zároveň se však Stará Aréna neuzavírá ani konzervativnímu publiku a nabízí představení klasičtějších repertoárových divadel a umělců, kteří by jinak, ke škodě zdejších diváků, do Ostravy pozvání nedostali.
24
Budoucí koncepce programu klubu Stará Aréna vychází z několika základních linií, které dramaturgové tohoto prostoru pro kulturu a informace nastínili již během prvních šesti měsíců jeho fungování. Stará Aréna je klubem, který měsíčně nabízí širokou škálu různorodých kulturních akcí. Jde o pravidelné filmové úterky, divadelní představení, akční víkendy, konzervativní pondělky, kdy se zde mají možnost širšímu publiku představit studenti konzervatoře, výstavy, akce pro rodiče s dětmi, koncerty a mnohé jiné. V uplynulých šesti měsících mohli návštěvníci klubu Stará Aréna zhlédnout okolo 35 divadelních a 11 filmových představení, vidět 20 koncertů, účastnit se zhruba 12 outdoorových a guerillových akcí, 12 akcí určených pro rodiče s dětmi, 10 přednášek spojených s diskuzí, 2 konferencí, více než 65 autorských čtení nebo zhruba 5 amatérských vystoupení. V následujících letech se počítá s laboratoří pro novou tvorbu zaměřenou na netradiční propojování žánrů, stylů a druhů umění. Plánuje se studio Janáčkovy konzervatoře čili prostor pro autorskou tvorbu, stejně jako studio Ostravské univerzity; mělo by být oživeno centrum města guerillovými akcemi a performancemi; počítá se s workshopy i akcentací evropského rozměru (spolupráce s evropskými umělci a uměleckými skupinami, zapojování do mezinárodních projektů) a v neposlední řadě s funkcí komunitního projektu či dětskými sobotami coby pravidelným programem pro rodiny s dětmi.
Hlavním cílem uměleckých sil kolem Staré Arény je zaplnit bílé místo na mapě ostravského kulturního života – vytvářet nemainstreamový, ale atraktivní program pro široké publikum, které se touží dále kulturně vzdělávat. Vybudovat příjemné místo setkávání, které inspiruje a motivuje, dát prostor místním talentovaným lidem pro prezentaci jejich umění. Zkusit oživit centrum města bez bombastických show a známých tváří z obrazovky. Zapojit občany města a dát jim možnost podílet se na jeho životě. Zcela nedílnou součástí Staré Arény při jejím stávajícím fungování i budoucím směřování jsou dobrovolníci, bez nichž by klub nemohl plně existovat v takové podobě, v jaké je.
25
Vzdělávání
„Ostrava má velmi zajímavou strukturu a budovy. Během dne je na ulicích život a člověk se zde cítí dobře. Ostrava je mladá, je troufalá a je jiná než Praha, což vnímám jako pozitivum… Když jsem viděl přípravný tým, mluvil s primátorem, viděl město a slyšel debaty, které během sympozia zazněly, tak bych Ostravu doporučil na titul EHMK 2015“. Colin Mercer, profesor kulturní politiky, specialista na analýzu strategického kreativního odvětví
Konference, vzdělávání, kulturní politika Jedním z klíčových předpokladů udržitelnosti projektu Ostrava 2015 je posilování manažerských schopností řídicích pracov níků kulturních institucí. Klíčový projekt v této oblasti, kreativní inkubátor kombinovaný se školou v oblasti managementu umění, byl zahrnut do Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2016. Tým projektu Ostrava 2015 inicioval jednání, jejichž výsledkem je příprava akreditace nového studijního programu pro Fakultu umění Ostravské univerzity, Teorie a praxe kreativních průmyslů. Pilotní předměty budou zavedeny do výuky v akademickém roce 2010/2011. Se zahájením vlastní výuky se počítá v akademickém roce 2011/2012. Již v letošním roce jsme odstartovali sérii vzdělávacích seminářů pro stávající pracovníky v managementu kulturních institucí a kulturních akcí. První ze seminářů s tématem Europrojekty, proběhl 5. května 2010 ve Staré Aréně – Klubu pro kulturu a informace 2015. Spoluorganizován byl s českou kanceláří programu EU Culture – Institut umění. Seminář byl zaměřen na vzdělávání kulturních profesionálů v oblasti využití evropských fondů a grantových schémat. Následovalo mezinárodní sympozium Umění, kulturní rozmanitost a sociální inkluze – předpoklady rozvoje kreativity (13. – 14. května 2010), které se konalo ve spolupráci týmu Ostrava 2015 s British Council a ProCulture / Otevřená společnost, o.p.s. (Praha). Hlavními přednášejícími byli britští experti Lia Ghilardi a Colin Mercer, kteří představili v České republice dosud neznámé metody práce, jež přispívají k efektivnějšímu kulturnímu plánování. Sympozium bylo prvním krokem zamýšleného projektu kulturního mapování, jehož supervizory budou právě výše zmínění britští odborníci. Na základě mapování bude pro město Ostrava vytvořen kulturní plán v oblasti umění, kultury a sociální inkluze, který naváže na stávající Koncepci rozvoje kultury města Ostravy do roku 2020. Vlastní kulturní mapování a následné vytvoření kulturního plánu pro město Ostrava bude probíhat v letech 2011-2013.
29
Společně s Ostravskou univerzitou připravil projekt Ostrava 2015 mezinárodní konferenci Měkké faktory v regionálním rozvoji regionů s důrazem na kulturu, kreativitu a inovace (24. – 25. června 2010) s cílem mj. seznámit pracovníky veřejné správy v oblasti regionálního rozvoje a kultury s rolí kultury v regeneraci urbánních prostor. Účast na konferenci přijali Zora Jaurová (ředitelka projektu Košice 2013), Ralf Ebert (STADTart, Dortmund, Německo), Brigitte Zierhut-Bösch (Linz 2009), Susanne Skipiol (Essen 2010), Peter Trowles (Glasgow School of Art, Skotsko), David Rylander (Jönköping Business School, Švédsko) a další. Jedním ze strategických cílů města Ostravy je podpora vysokoškolského vzdělávání a s tím související zajištění kvalifikovaných a tvůrčích odborníků (Strategický plán rozvoje města Ostravy 2009-2015). V souladu s Koncepcí rozvoje kultury Ostravy 2009-2020 se ukazuje, že v Ostravě a celém regionu je nedostatek vyškolených odborníků v managementu umění a v neziskovém sektoru obecně, čímž je např. snížena konkurenceschopnost v získávání prostředků EU. Zavedení nového vysokoškolského komplexního oboru, který spojuje teorii a praxi pro úspěšné řízení a kontrolu jednotlivých akcí, projektů uměleckých skupin či dílčích programů, bude mít velký pozitivní dopad pro město a region, neboť bude koncepčně řešit otázku nedostatku kvalifikovaných odborníků ve veřejném, soukromém a neziskovém sektoru v oblasti managementu kultury nejen v našem regionu.
31
Stavby
Kancelářské prostory pro kreativní profese Music Pavilion
Městská galerie
Rezidenční byty pro umělce Divadlo loutek
Koncertní dům
Výstaviště Pavilon A
Pavilon G Kreativní inkubátor
Školy
„Tento návrh zaujal naprostou většinu poroty, protože vyzařuje nepřehlédnutelné kouzlo. Jde o vysoce zajímavé pojetí specifického, originálního městského prostoru, jímž Černá louka opravdu je, i když se to na první pohled nezdá. Vítězný návrh dokázal z toho zapomenutého místa, které leží mezi městem a přírodou, vyhmátnout to podstatné. Dokázal připojit přírodu k městu a město k přírodě. Vítězný návrh je pozoruhodný v architektonicko-urbanistickém zacházení s prostorem, které neklade důraz na jednotlivé budovy, ale především na celek.“ Ing.arch. Josef Pleskot, předseda poroty urbanistické soutěže o návrh revitalizace území Černá louka
Klastr Černá louka – hlavní investiční záměr projektu Klíčovou investiční akcí projektu Ostrava 2015 je vybudování Klastru Černá louka. Všechny plánované budovy, které budou jeho součástí, vycházejí z reálných potřeb a potenciálu místní umělecké scény a představují svým způsobem vyústění jejích aktivit v posledních letech. Dne 1. února 2010 vyhlásilo město Ostrava mezinárodní veřejnou, kombinovanou urbanistickou soutěž na revitalizaci území Černá louka. Jejím cílem bylo nalézt nejlepší ideový návrh pro vznik nové kulturně-sociální čtvrti na území bývalého brownfieldu Černé louky, jehož součástí bude koncertní dům, městská galerie, kreativní inkubátor kombinovaný se školou managementu umění, Music Pavilion, školy, bydlení a zeleň. Do soutěže se přihlásilo celkem 70 architektonických ateliérů. Ze zahraničních účastníků to byly FOA Foreign Office Architects (Velká Británie), Maxwan (Nizozemí), NL Architects (Nizozemí) a Lacaton & Vassal Architectes (Francie). Jedenáctičlenná porota složená z renomovaných urbanistů, architektů a zástupců města Ostravy v čele s architektem Josefem Pleskotem dne 18. června 2010 rozhodla drtivou většinou hlasů o vítězi, kterým se stal návrh nizozemského ateliéru Maxwan. Koncepce rozvoje a managementu projektu Klastr Černá louka byly konzultovány se zahraničními poradci (STADTart) a experty. Na realizaci klastru schválilo Zastupitelstvo města Ostravy částku 2 mld. Kč, stejně jako vznikla finanční skupina expertů, kteří zajišťují externí zdroje financování. Zdroje na realizaci dílčích částí projektu Ostrava – Evropské hlavní město kultury 2015 jsou alokovány v Integrovaném plánu rozvoje města – Magnet regionu (Regionální operační program Moravskoslezsko 2007-2013). Ostrava má také možnost čerpat finanční prostředky z holdingového fondu JESSICA, který se nyní jako první v České republice zavádí v Moravskoslezském regionu.
37
Pro nové programovací období, jehož přípravy na úrovni regionu právě probíhají, je v jednání, aby se projekt Ostrava – Evropské hlavní město kultury 2015 a jeho klíčová část Klastr Černá louka staly jednou z prioritních oblastí nově vznikajícího Regionálního operačního programu Moravskoslezsko 2014-2020. Projekt Ostrava 2015 a Klastr Černá louka jsou také integrální součástí Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje pro období 2010-2016. První stavbou klastru bude koncertní dům, jehož přípravou byl v září 2009 městem pověřen Petr Kotík (New York), skladatel, dirigent a ředitel Ostravských dnů – Festivalu a Institutu nové hudby, a Ing.arch. Ivo Koukol. Členy přípravného týmu jsou konzultanti architekt John Eisler, Wolfgang Schaufler, ředitel pro mezinárodní vztahy Universal Edition Vídeň, Karsten Witt, ředitel jedné z největších hudebních agentur v Německu Karsten Witt Music Management, bývalý ředitel Konzerthaus Vídeň, nyní konzultant pro nový koncertní sál v Bonnu, a ředitel South Bank Center v Londýně zahrnující mimo jiné Royal Festival Hall a Queen Elisabeth Hall, a František Laudát, člen Poslanecké sněmovny ČR, který dříve působil jako ředitel Obecního domu v Praze a v polovině 90. let minulého století řídil rekonstrukci sídla této instituce. Architektonická soutěž na koncertní dům bude vyhlášena na konci roku 2010. Druhou stavbou klastru bude městská galerie (Kunsthalle). Díky kandidatuře Ostravy se poprvé v historii města propojili výtvarníci, univerzitní učitelé, teoretikové a zástupci profesních organizací a založili občanské sdružení Kunsthalle Ostrava, jehož členové se podíleli na vytvoření zadání urbanistické soutěže na Klastr Černá louka. Mobilizaci a přínosnou spolupráci kulturních profesionálů považujeme za logické vyústění kulturních aktivit vyvolaných kandidaturou Ostravy na titul EHMK 2015. Obě stavby souvisí s širšími potřebami metropole Moravskoslezského kraje, kde působí mimo jiné Janáčkova filharmonie Ostrava, Fakulta umění Ostravské univerzity, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě, střední umělecké školy a další instituce. Letos v červnu byla zahájena přístavba alternativní scény Divadla loutek Ostrava (dokončení je plánováno na jaro 2011), která je součástí ideové koncepce klastru. Ve stavebním plánu pro rok 2010 jsou dále zahrnuty vybrané investiční akce projektu Humanizace řeky Ostravice, a to visuté galerie na nábřeží řeky a zvolené úseky cyklostezek podél Ostravice.
38
Nové Vítkovice / Reaktivace Dolní oblasti Vítkovic Projekt revitalizace industriálního areálu města v rámci tzv. Dolní oblasti Vítkovic o rozloze 47,5 hektaru, jemuž byl v roce 2008 udělen titul Evropské dědictví (European Heritage Label), je první svého druhu v ČR. Získal 100% podporu Strukturálních fondů EU, Integrovaného operačního programu IOP, Prioritní osy 5 – Národní podpora územního rozvoje, oblast intervence; 5.1 – Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví, podporovaná aktivita; 5.1b – Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR. To vše ve výši 500 mil. Kč (k 13. říjnu 2009). Revitalizované území Nových Vítkovic v roce 2015 uvítá návštěvníky Ostravy novým programovým obsahem. Klíčovými atraktivitami Nových Vítkovic budou expozice s názvem „Svět techniky“ a virtuální ztvárnění technologie výroby železa, koksu a těžby. Hlavním lákadlem Světa techniky bude Science Center s interaktivními modely a exponáty. Přípravné a průzkumné práce budoucího kongresového a společenského centra z bývalého plynojemu byly započaty v říjnu 2009.
39
Nová budova krajské galerie Kandidatura města urychlila přípravu stavby nové budovy krajské galerie. Zastupitelstvo kraje schválilo letos v dubnu ve své nové Strategii rozvoje na léta 2009-2016 projekt Ostrava 2015, včetně nové budovy galerie. V tomtéž měsíci dalo zastupitelstvo souhlas k přípravě projektové dokumentace. Následně byly krajskou galerií osloveny tři prestižní české architektonické kanceláře – prof. Ing.arch. Emila Přikryla, prof. Ing.arch. Ivana Kroupy a Ing.arch. Josefa Pleskota – k vytvoření architektonické studie. V červnu byl vybrán vítězný návrh, jehož autorem je Ing.arch. Josef Pleskot. Tento architekt byl galerií vyzván k rozpracování studie a k dalším pracím. Následný harmonogram příprav nové budovy odpovídá popisu v přihlášce do předvýběrového kola. Náklady ve výši 500 mil. Kč budou hrazeny Moravskoslezským krajem.
TOVÁRNA – kulturní centrum pro mladou generaci Kandidatura Ostravy podnítila nejmladší generaci k vlastní a samostatné iniciativě v podobě vzniku projektu TOVÁRNA vytvářejícího podmínky pro percepci a reflexi umění i vlastní tvorbu mladých lidí. TOVÁRNA nabízí prostor pro experiment, pohyb, multimedialitu, progresivitu, participaci a integraci. Ve spolupráci s přípravným týmem Ostrava 2015, společností Vítkovice, a.s. a nositeli vize projektu TOVÁRNA získala tato iniciativa vlastní prostor v objektu tzv. Starých koupelen (1 800 m2) v areálu národní kulturní památky Dolu Hlubina. Ten se nachází ve strategicky výhodné poloze v těsné návaznosti na Dolní oblast Vítkovic a Klastr Černá louka. Projekt považujeme za jeden z největších úspěchů kandidatury města, neboť díky síle značky EHMK vznikl první nonkonformní prostor pro alternativní scénu v Ostravě a celém Moravskoslezském kraji za výrazné spolupráce soukromého, veřejného a neziskového sektoru. Činnost TOVÁRNY byla slavnostně zahájena 1. května 2010. Všechny ateliéry a hudební zkušebny již našly využití, divadla i taneční soubory začaly v prostoru zkoušet. Připraven je plán konkrétních kulturních projektů.
41
Tři nové související projekty jako dějiště kulturních akcí Ostravy 2015 Revitalizace největšího hornického muzea v ČR podpořená Strukturálními fondy EU Největší muzejní areál České republiky, Hornické muzeum Landek, rozkládající se na území o rozloze 10 hektarů, patří ke klíčovým turistickým destinacím města. Pro své široké spektrum doplňkových aktivit je nejvyhledávanější lokalitou obyvatel města. Revitalizace muzea byla podpořena 51,2 mil. Kč ze Strukturálních fondů EU. Po jejím dokončení bude Ostrava disponovat moderním muzeem, projekt současně položí základ pro vznik prvního tematického muzejního parku v České republice. Národní přírodní památka Landek, v jejíž lokalitě se muzeum nachází, zároveň získala na revitalizaci 4,5 mil. Kč z fondů Ministerstva životního prostředí.
Nová budova krajské vědecké knihovny v Ostravě Novou součástí kandidátského projektu je stavba budovy Moravskoslezské vědecké knihovny, tzv. Černé kostky, dle vítězného návrhu autorů akad.arch. Ladislava Kuby a Ing.arch. Tomáše Pilaře, M.A. se spoluautory Lukrécií Lachmanovou a Janem Kratochvílem, který vzešel z veřejné soutěže o návrh dle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Předpokládaným termínem ukončení realizace stavby je rok 2013. Rozpočet ve výši 1,1 mld. Kč vč. DPH bude hrazen z rozpočtu kraje (55 %) a státu (45 %).
Přeměna památkově chráněného Dvojhalí a Jednohalí za účelem kulturního a společenského využití podpořená Strukturálními fondy EU Historické budovy památkově chráněného Dvojhalí (Elektrocentrály) a Jednohalí (Ústředny) se nacházejí na území bývalého brownfieldu po areálu koksovny Karolina v bezprostřední blízkosti městského centra, Dolní oblasti Vítkovic a Klastru Černá louka. Obě budovy budou díky Strukturálním fondům EU přeměněny za účelem kulturního a společenského využití. Přestavba se uskuteční v období let 2011 a 2012. Projekt si vyžádá 315 mil. Kč, z nichž až 92,5 % bude hrazeno z Regionálního operačního programu EU (zbytek, minimálně 7,5 % nákladů, uhradí město Ostrava).
43
Mobilizace různých profesních skupin
„Je skvělé, že se město chopilo idey, kam by Ostrava měla kráčet. Cesta k Evropskému hlavnímu městu kultury bude buď snazší – v případě vítězství, nebo složitější – v případě prohry. Ale je pouze na nás, jestli se tato myšlenka bude rozvíjet, jestli tou cestou půjdeme dál.“ Jan Světlík, generální ředitel společnosti Vítkovice Holding
Kandidatura Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015 získala obrovskou podporu ostravské veřejnosti, a to jak u jednotlivců, tak u nejrůznějších profesních skupin. Ať už šlo o umělce, pedagogy, sportovce, ekology, podnikatele, pracovníky v sociální sféře aj.
Umělecká sféra Otevřenou podporu projektu Ostrava 2015 vyjádřila celá řada předních osobností ostravského kulturního a společenského života. Písničkář Jaromír Nohavica například věnoval městu svou píseň Ostravo, která se stala svého druhu znělkou kandidatury, objevovala se například v rozhlasových spotech, její úryvek tvoří znělku rozhlasového cyklu Ostravské příchody. Výtvarník Jiří David zase daroval projektu Ostrava 2015 svoji fotografii Daniel, která byla jedním z exponátů na výstavě OSTRAVA?, uspořádané na podporu kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015. Zde se Daniel setkal s velkým ohlasem návštěvníků a následně se stal logem kandidatury. Zpěvačka Věra Špinarová zasvětila celé své turné po České republice a Slovensku podpoře projektu Ostrava 2015. Mnozí významní představitelé ostravské kultury napsali své vyznání Ostravě, s níž spojili svůj život a profesní růst, aby tak podpořili její kandidaturu. Jsou mezi nimi např. operní pěvkyně Eva Dřízgová-Jirušová, nedávno zesnulý spisovatel Jan Balabán, básník Petr Hruška, ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová, divadelní režisér Radovan Lipus, skladatel a dirigent Petr Kotík a řada dalších. Do kulturní přehlídky Ostrava v Praze, organizované na podporu kandidatury, se zapojila všechna ostravská divadla – Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna, Divadlo loutek Ostrava, ale i amatérské sdružení Bílé divadlo či soubor Setkání, který pracuje s handicapovanými dětmi. V rámci této přehlídky vystoupily rovněž přední ostravské kapely včetně mezinárodního uskupení Ostravská banda, které se zaměřuje na prezentaci nové a experimentální hudby. Další umělci – fotografové i hudebníci – zastupovali Ostravu při prezentaci projektu kandidatury v Bruselu. Do akcí organizovaných na podporu projektu Ostrava 2015 se zapojila také řada ostravských kulturních institucí. Kina Art, Vesmír, Minikino a Luna se účastnily (a i letos budou účastnit) Mezinárodního filmového festivalu Ostrava Kamera Oko. Bez podpory a spolupráce s Galerií
47
výtvarného umění v Ostravě by nikdy nevznikla výstava OSTRAVA? (září – říjen 2009), stejně jako v současné době probíhající výstava kaVárna Ostrava v Praze (červenec – září 2010). Antikvariát a klub Fiducia poskytuje své prostory k debatám a diskusím o kandidatuře a projektech s ní spojených. Knihovna města Ostravy svým čtenářům na všech pobočkách poskytuje Přihlášku, s níž Ostrava kandidovala do prvního, předvýběrového kola v soutěži o titul EHMK 2015, a mezi čtenáři pomáhala s propagací Měsíce autorského čtení. Mezi další instituce, které jsou našimi významnými partnery, patří muzea (Ostravské muzeum, Hornické muzeum Landek, Důl Michal aj.), Národní památkový ústav, Janáčkova filharmonie Ostrava, Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě, galerie, kluby, kulturní domy a řada dalších. Ti všichni nám pomáhali připravit kulturní program pro rok 2015, jehož součástí je kromě slavnostních programů i projekt Perpetuum mobile, propojující činnost ostravských kulturních institucí s Evropou. Výzvu Perpetuum mobile přijalo na sedmdesát kulturních subjektů Ostravy (rozpočtové organizace, média veřejné služby, soukromé televize, kulturní domy, organizátoři festivalů a akcí, tvůrci a další). Každý z nich se zavázal vytvořit pro projekt Ostrava 2015 mimořádnou produkci, která bude mít evropský rozměr a současně umožní tvůrcům, aby se reprezentativně představili. Série událostí Perpetuum mobile, probíhající už od přípravné fáze projektu Ostrava 2015, pomůže kulturním aktérům získat přesah do současného evropského kontextu.
Kulturní organizátoři, manažeři, architekti, urbanisté Nesmíme zapomenout ani na důležitou roli ostravských kulturních organizátorů, manažerů či pracovníků místní správy, kteří se účastnili vzdělávacích seminářů a konferencí (Europrojekty, Future City Game, sympozium Umění, kulturní rozmanitost a sociální inkluze, konference Měkké faktory v regionálním rozvoji), organizovaných týmem Ostrava 2015. Nedocenitelnou úlohu sehráli architekti a urbanisté, kteří pomáhali městu a týmu Ostrava 2015 s přípravou a organizací kombinované urbanistické soutěže o ideový návrh revitalizace území Černá louka – stěžejního projektu ostravské kandidatury. Pozoruhodný projekt na podporu Ostravy 2015 připravili architekti z Projektstudia, když nad městem rozzářili repliku Cheopsovy pyramidy. Pyramida je vztyčena pomocí čtyř reflektorů o výkonu 2000 wattů, které jsou ukotveny ve čtyřech bodech představujících paty gigantického jehlanu. Jeho základna má délku jedné strany 230 m, jeho výška je 147 metrů. Egyptská Cheopsova pyramida je tedy v Ostravě rekonstruována v měřítku 1:1 a nabízí vzájemnou konfrontaci mezi měřítkem lidským, měřítkem monumentální starověké architektury a měřítkem městské zástavby. Kromě této „light architektury“ připravili architekti David Kotek a Oldřich Bajger zajímavý doprovodný program. Vedle výstav a workshopů týkajících se architektonických témat, probíhá v září ve Staré Aréně – Klubu pro kulturu a informace 2015 série přednášek z oborů architektura a egyptologie. Světelná pyramida zářící nad Ostravou (27. srpna – 25. září, denně od 21 do 24 hodin) je tak další z řady akcí, které vznikly na podporu kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015 zcela samovolně a nezištně, a to s jediným cílem – vyjádřit sympatie projektu, který se týká budoucího rozvoje města.
49
Politická sféra, Magistrát, Krajský úřad Projekt Ostrava 2015 má podporu napříč celým politickým spektrem, jak v zastupitelstvu města, tak i kraje. Už 17. září 2009 při zahájení výstavy OSTRAVA?, organizované na podporu kandidatury, primátor města Ostravy Petr Kajnar a hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas podepsali Memorandum o vzájemné spolupráci a koordinaci při přípravě a realizaci projektu Ostrava – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Následně Moravskoslezský kraj inicioval uzavření memorand o spolupráci na projektu Ostrava 2015 a na podporu kandidatury města s Žilinským samosprávným krajem, Slezským vojvodstvím a Opolským vojvodstvím, s nimiž spolupráce trvá již několik let.
Podnikatelská sféra V soukromé sféře patří k nejvýznamnějším partnerům Ostravy 2015 společnost Vítkovice, a.s. a její generální ředitel Jan Světlík, který inicioval projekt na využití klíčových budov a technologických celků bývalé výrobní zóny v Dolní oblasti Vítkovic pro kulturní, společenské a vzdělávací účely. Tento projekt, známý jako Nové Vítkovice, je součástí kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015. Jan Světlík se jako štědrý mecenáš a vášnivý sběratel umění podílel významnou měrou také na podobě výstav OSTRAVA? (září – říjen 2009, Ostrava) a kaVárna Ostrava (červenec – září 2010, Praha), jimž poskytl cenné exponáty ze svých sbírek. K dalším významným partnerům kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015 patří Ostravsko-karvinské doly (zastoupené Klausem-Dieterem Beckem, Petrou Mašínovou a Zdeňkem Bakalou), s nimiž bylo podepsáno memorandum o vzájemné spolupráci.
Hoteliéři a restauratéři V nemenší míře se na podpoře kandidatury na titul EHMK 2015 podílejí ostravští hoteliéři a provozovatelé gastronomických zařízení. Právě jim byla dne 26. dubna 2010 určena prezentace projektu Ostrava 2015 v prostorách Magistrátu města Ostravy. Akce, podpořená Oddělením marketingu investičních příležitostí a turismu ostravského Magistrátu, se těšila zájmu nejvýznamnějších aktérů v této oblasti. Všichni zúčastnění přislíbili podporu projektu Ostrava 2015 a ochotu se intenzivně do kandidatury města Ostravy zapojit. Mezi účastníky byli například Mamaison Business & Conference Hotel Imperial, Clarion Congress Hotel Ostrava, hotel Isora, hotel Veronika, Park Inn, hotel Na Kafkové, Ruby Blue, hotel Nikolas, hotel Garni, Agentura Stodolní zastupující přes 60 zábavních a gastronomických zařízení a provozující vlastní internetové rádio (Rádio Stodolní – rádio, které nikdy nespí) a mnozí další. Na základě této první schůzky a následně uzavřených partnerství spolupracují jmenovaní aktéři s projektem Ostrava 2015 především v oblasti marketingu a propagace projektu a sdílejí mezi sebou systémy různých slev a speciálních nabídek.
51
Ostrava 2015 dále spolupracuje s iniciativou Global Networks, kterou 10. ledna 2010 založil místní podnikatel irského původu Jason Fitzgerald. Cílem jeho uskupení je úžeji propojit ostravský veřejný a soukromý sektor.
Sportovní sféra Kromě umělců, kulturních činitelů, politiků či podnikatelů se do projektu Ostrava 2015 významnou měrou zapojili i představitelé sportovní sféry – jak profesionální, tak amatérské sportovní kluby, jejich příznivci a fanoušci. 2. a 3. září 2010 se na podporu kandidatury uskutečnila běžecká Štafeta 2015, která propojila všech 23 ostravských čtvrtí - její jednotlivé úseky měřily symbolických 2015 metrů. Štafety se zúčastnily přední osobnosti sportovního, kulturního a společenského života, stejně tak široká veřejnost. Jednou ze zásadních sportovních událostí roku 2015 se stane Mistrovství světa v ledním hokeji, které se na základě rozhodnutí kongresu Mezinárodní hokejové federace uskuteční v Praze a Ostravě. Moravskoslezská metropole tak bude už podruhé (před tím to bylo v roce 2004) spolupořádat významnou světovou akci v jednom z nejoblíbenějších kolektivních sportů. V průběhu šampionátu se bude prezentovat projekt Ostrava 2015 (velkoplošné panely, obrazovky, plakáty aj.) a uskuteční se několik akcí přímo ve spolupráci s týmem Ostrava 2015 (mezinárodní konference, opera Nagano v ostravské opeře, kulturní program pro návštěvníky mistrovství přímo před halou mezi jednotlivými utkáními, kreativní workshopy pro fanoušky aj.). V roce 2015 se rovněž uskuteční mistrovství Evropy v krasobruslení a Ostrava je jedním z možných kandidátů na pořádání této vrcholové sportovní soutěže. Partnerem projektu Ostrava 2015 ve sportovní oblasti je i mezinárodní atletický mítink Zlatá tretra, v jehož rámci padlo již několik světových rekordů.
53
Kandidatura jako impuls Iniciativa TOVÁRNA pro vznik nezávislého centra progresivního umění – díky spolupráci projektu Ostrava 2015 a společnosti Vítkovice, a.s. získali představitelé TOVÁRNY prostory tzv. Starých koupelen na Dole Hlubina k bezplatnému užívání. V těchto prostorách již proběhla divadelní přehlídka Dream Factory či kulturní akce PřihláškaFest. Občanské sdružení pro vznik městské galerie Kunsthalle Ostrava, jehož členy jsou výtvarníci, pedagogové a další odborníci, organizuje ve spolupráci s týmem Ostrava 2015 v prostorách Staré Arény přednášky, besedy a diskuze zaměřené na otázky spojené s pojetím a funkcí budoucí ostravské Kunsthalle. Iniciativa několika architektonických kanceláří Oživená Ostrava ve spolupráci s Magistrátem města Ostravy pomáhá formulovat rozvojové urbanistické vize města. Tato iniciativa spolu se studenty Katedry architektury a prostřednictvím workshopů se studenty architektury ze Slovenska a Polska navrhla změny urbanistického řešení centrálního obvodu města. Tento návrh vedení obvodu v čele s jeho starostou akceptovalo.
Fotografování s Danielem Podporu, kterou se jednotlivé profesní či zájmové skupiny rozhodly vyjádřit kandidatuře Ostravy na titul EHMK 2015, jsme průběžně dokumentovali. Díky tomu vznikla velice působivá fotogalerie, na níž jsou s logem kandidatury – Danielem – zachyceni hasiči, policisté, sportovci, vědci, hudebníci, studenti, umělci, kuchaři, havíři..., zkrátka představitelé nejrůznějších oborů a činností, kteří mají jedno společné –osud Ostravy jim není lhostejný.
55
Mobilizace obyvatel
„Mezi dobrovolníky byli lidé všech věkových kategorií i profesí – od studentů, přes zaměstnané, až po penzisty. Co tyto lidi spojovalo byla láska k francouzskému jazyku, ochota podílet se na takto výjimečné akci, která v Ostravě zatím nemá obdoby, ale především naprostá profesionalita přístupu a odvedené práce. Vůle dobrovolníků věnovat se spisovatelům v době léta a dovolených, navíc ve vlastním volném čase, byla jednoduše obdivuhodná.“ Zuzana Mildeová, produkční festivalu Měsíc autorského čtení
Zapojení obyvatel do projektu Projekt ostravské kandidatury na titul EHMK 2015 zaměřil svou pozornost nejen k různým profesním skupinám, ale primárně ke všem obyvatelům Ostravy. Začlenění Ostravanů do akcí organizovaných projektem Ostrava 2015, stejně jako postupem času vyvíjení iniciativy na podporu kandidatury – iniciativy, která vycházela od Ostravanů samotných – se staly v nejednom případě pro kandidátský projekt zcela neodmyslitelnými a nepostradatelnými. Forma propojení činnosti obyvatel s prací týmu Ostrava 2015 na sebe nabrala několik různých podob. Na prvním místě to byly akce, při jejichž konání oslovoval tým ostravské kandidatury obyvatele, a ti měli možnost svým zapojením vyjádřit kandidatuře podporu. Tady nelze nezmínit sérii téměř tří tisíc fotografií, které tímto způsobem vznikly v průběhu výstavy OSTRAVA? (18. září – 25. října 2009, Výstaviště Černá louka, pavilon A), či fotografie zachycující logo kandidatury Daniela s Ostravany snad všech věkových skupin a profesních zaměření. Výzvy k obyvatelům Ostravy vycházející z týmu Ostrava 2015 se však netýkaly pouze fotografického zachycení jejich podpory. Velice zdařilým se stal například projekt Ostravské příchody mapující kořeny dnešních Ostravanů a jejich vztah k městu na základě přímých výpovědí. Další sféra spolupráce týmu Ostrava 2015 a obyvatel města probíhala na bázi dobrovolnické. Akce pořádané v průběhu ostravské kandidatury by se často jen stěží obešly bez pomoci, které se jim dostalo právě z řad dobrovolníků. Zejména se jedná o literární festival Měsíc autorského čtení, ale také o zcela běžné zajišťování každodenního chodu Staré Arény – Klubu pro kulturu a informace 2015. Obyvatelé města se stále více zapojovali také čistě ze své vlastní iniciativy. Ať se již jednalo o fanoušky FC Baník, herce Michala Kavalčíka alias Rudu z Ostravy a jeho videoklip Ostrava !!! nebo o iniciativu Jiřího Hrušky, který na společenské síti Facebook založil skupinu I ty přijď 8. září 2010 podpořit Ostravu!
59
Fotografování na výstavě Výstava OSTRAVA? kurátorky Lenky Lindaurové představila v negalerijních prostorách zcela jedinečným způsobem artefakty související s regionem, s jeho minulostí a přítomností. Na návštěvníky tak čekal svérázný mix renomovaných děl (František Kupka, Oskar Kokoschka, Jan Zrzavý a další), dokumentů ostravské průmyslové historie a kuriozit z místních domácností. Právě tyto se do vystavovacích prostor dostaly na základě veřejných výzev určených obyvatelům města. Dále pak byli na výstavě po celou dobu jejího trvání přítomni fotografové a kdo z návštěvníků měl zájem, mohl se nechat s vybraným artefaktem vyfotografovat. Snímků vzniklo celkem 2619, lidí které tato možnost oslovila, bylo samozřejmě více – některé fotografie zachycovaly dva, často však i více návštěvníků. Fotografie se tiskly ve dvou kopiích – návštěvník si mohl jednu odnést okamžitě domů, druhá pak byla umístěna na jeden z desítky panelů přímo v prostorách výstavy, kde fotografie dotvářely samotnou výstavu a rozšiřovaly ji o lidský rozměr. Všechny snímky jsou vystaveny na webových stránkách projektu Ostrava 2015.
Fotografování s Danielem Podobné množství fotografií jako z výstavy OSTRAVA? vzniklo také s logem kandidatury –Danielem (jedná se o fotografii předního českého výtvarníka Jiřího Davida, na níž je jako horník začerněný jeho syn Daniel). Na výzvu takto vyjádřit svou podporu kandidatuře města na titul EHMK 2015 zareagovalo nejen velké množství profesních skupin a organizací – například hasiči, záchranná služba, policisté, lékaři, divadelníci a jiní – ale také jednotlivci. Fotografie tak vznikaly se studenty středních škol, návštěvníky Zoologické zahrady, stejně jako s účastníky akcí pořádaných týmem Ostrava 2015. U jiných naopak logo Daniela probudilo kreativní tendence a sami vytvářeli výtvarné variace na jeho téma. Všechny fotografie takto pořízené byly průběžně umisťovány na naše webové stránky a staly se neodmyslitelnou součástí jejich grafického pojetí. Toto využití dokládá velice úzké propojení mezi obyvateli města a týmem kandidatury, propojení které je plně funkční v obou směrech.
Ostravské příchody Dalším příkladem zapojení obyvatel do kandidatury je projekt Ostravské příchody, který probíhá již více než rok a jehož autorem je divadelní a televizní režisér Radovan Lipus. Cílem Ostravských příchodů je mapovat rodinné kořeny dnešních Ostravanů. Ostrava je totiž snad jediným městem České republiky, které může vzhledem ke svému novodobému vývoji toto činit stále ještě na základě přímých ústních svědectví. V rámci projektu Příchodů se podle výpovědí pamětníků zjišťuje, kdy, odkud a z jakých důvodů se do Ostravy přistěhovali, jak se jim v Ostravě tehdy žilo a jak se jim zde žije dnes. Do projektu se kromě jednotlivých Ostravanů zapojily i celé školy, kdy žáci a studenti například zpovídají své blízké. Seriál Ostravské příchody vycházel od července do září 2009 na pokračování v MF Dnes, od září 2009 je stejnojmenný cyklus součástí vysílání Českého rozhlasu Ostrava (pořad se vysílá každé úterý od 16:15 hod.). Od února 2010 se v prostorách Staré Arény – Klubu pro kulturu a informace 2015 pořádají vždy jednou měsíčně
61
také Večery ostravských příchodů, jejichž moderátorem je Radovan Lipus, hosty pak samotní Ostravané vyprávějící své osobní příběhy. Ve Staré Aréně již proběhly večery příchodů uměleckých, řeckých a bulharských, lékařů, příchodů z politických důvodů a příchodů sportovců. Dále se chystají příchody zahraničních učitelů a příchody maďarské.
Zapojení dobrovolníků Určitě nelze opomenout práci dobrovolníků, jejichž činnost je naprosto nezastupitelná při akcích organizovaných týmem Ostrava 2015. Jednou z významných událostí tohoto typu byla spoluorganizace největšího literárního festivalu České republiky Měsíc autorského čtení, jehož čestným hostem byla v letošním roce Francie, a který se letos poprvé odehrával kromě Brna i v Ostravě. Na hladkém průběhu festivalové ostravské části se podílelo na čtyřicet dobrovolníků – frankofilů ve většině případů spojených s kulturně-vzdělávací institucí Alliance française Ostrava. Také aktivní chod Staré Arény by byl bez přispění dobrovolníků doslova nepředstavitelný. Obětaví jedinci z řad veřejnosti – převážně mladí lidé ve věku okolo dvaceti let – se zapojují do všech úrovní kulturní produkce klubu, od prodeje vstupenek, po technické zázemí jako zvuk a osvětlení, až po úklid za skončenými akcemi. I když je Stará Aréna v současné době již plně zavedeným klubem s celou řadou stálých spolupracovníků, role dobrovolníků je při pořádaných akcí nadále nenahraditelnou. Mnozí z nich pojali Starou Arénu za svou, své působení v ní pak za plnohodnotnou náplň volného času.
Vlastní iniciativa Ostravanů Zvláště v poslední době vyjadřují podporu ostravské kandidatuře, a napojují se tak na činnost projektu Ostrava 2015, obyvatelé města ze své vlastní iniciativy. Zcela spontánní podporu kandidatuře takto například vyjádřili fanoušci FC Baník, kteří během březnového fotbalového utkání jejich klubu s Plzní rozvinuli choreo s obrovským logem Ostravy 2015. Nechyběl ani nepřehlédnutelný transparent Evropské hlavní město kultury, to vše za zpěvu sloganu „Ostrava – město kultury“. Další neméně spontánní akcí je iniciativa Jiřího Hrušky, středoškolského učitele dějepisu a českého jazyka, jednatele agentury Educa24 a organizátora kulturně-vzdělávacího života Ostravy, který na Facebooku veřejně vyzývá: „I ty přijď 8. září 2010 podpořit Ostravu!“ Jedná se o název skupiny, v současné době čítající přes dva tisíce členů, která podle slov svého zakladatele vznikla jako malá událost několika jednotlivců a postupem času se rozrostla do stávajících rozměrů. Cílem skupiny je zorganizovat kulturní happening u příležitosti konečného vyhlášení výsledku soutěže o titul EHMK 2015 dne 8. září 2010. Podobným výrazem spontánní podpory jednotlivce je píseň a videoklip Ostrava!!!, za níž stojí herec a moderátor Michal Kavalčík (alias Ruda z Ostravy). Píseň vznikla ve spolupráci s Martinou Pártlovou a přímo odkazuje ke skladbě Empire State of Mind rappera Jay-Z. O popularitě Rudovy variace svědčí zejména počet zhlédnutí klipu, který si na internetu po prvních deseti dnech prohlédlo víc než milion dvě stě tisíc uživatelů.
63
Zcela názorným příkladem nezištné iniciativy obyvatel je zpřístupnění funkcionalistické perly Ostravy a jedné ze čtyř národních kulturních památek města – Šlapetovy vily ze 30. let minulého století (též uváděna jako Liskova vila nebo vila JUDr. E. Lisky). K tomuto kroku na podporu ostravské kandidatury se rozhodli samotní majitelé domu, díky nimž si po dvě srpnové soboty mohla široká veřejnost prohlédnut tento architektonický skvost včetně jeho interiéru s unikátně dochovaným vnitřním vybavením. Příkladem z jiné oblasti – avšak o nic méně působivým – je zcela nečekaný zájem, jakému se těší reklamní trička kandidatury s logem Daniela, která na sebe každý večer navlékají barmanky na Stodolní ulici. Tímto příkladem se inspirovali i v jiných podnicích a v současné době jejich zaměstnanci sami od sebe oslovují tým Ostrava 2015, zda by mohli jeho činnost takovým tričkem také podpořit. Sympatickou akcí byl i happening dvou mladíků, kteří v noci na Masarykově náměstí položili vedle sebe na zem tři tisíce kusů bílých papírů velikosti A4 tak, že nad ránem byla část náměstí schovaná pod obrovským papírovým obdélníkem. Kdo vydržel do konce, dočkal se i smyslu jejich na první pohled bizarního počínání. Krátce poté, co kluci začali některé papíry oddělávat, začal na náměstí vznikat velký nápis Ostrava 2015.
65
Průzkumy veřejného mínění
Ostrava 2015 – Evropské hlavní město kultury Zpracoval DATAMAR, marketing research & consulting Období: květen 2010 Semi-kvantitativní výzkum mezi 502 občany trvale žijícími v Ostravě
Cíle Ostrava se uchází o titul EHMK 2015. V rámci projektu Ostrava 2015 vzniknou nové stavby, oživí se Černá louka a bude pokračovat rekonstrukce objektů v Dolní oblasti Vítkovic. Dále bude pořádána celá řada kulturních aktivit. Hlavním cílem výzkumu je zjištění důležitosti kandidatury města na titul EHMK 2015 pro občany žijící v Ostravě a také to, do jaké míry občané tento projekt osobně podporují.
Shrnutí Občané Ostravy zaujímají ke svému městu neutrální postoj. Mají město spojené s těžkým průmyslem a hornictvím navazující na historický vývoj města, z kterého vychází i vnímání špatného životního prostředí (smog, prach). Pro 56,2% respondentů je opravdu důležité, aby město Ostrava kandidovalo na titul EHMK 2015. Vyšší význam má tato kandidatura pro občany s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou a VŠ). Celkově kandidaturu města v tomto projektu podporuje 60,2% občanů.
68
Všem občanům v Ostravě nejvíce chybí místa pro aktivní trávení volného času všemi způsoby – zejména venku, v přírodě, uvítali by více zeleně, parky, lesy.
71
Zpráva z výzkumu názorů obyvatel ČR Evropské hlavní město kultury 2015 Zpracovala agentura Mr. Think Červen 2010
Shrnutí Výsledky výzkumu jasně ukazují, že Ostrava je českou veřejností chápána jako kulturnější oblast (také zde působí známější umělci), která má navíc přesah do sousedních zemí, slouží jako centrum pro větší oblast. Plzeň je považována, díky pivu, za světově známější město. Lidé by investice do dalšího rozvoje kultury směřovali spíše do Ostravy než do Plzně, i když jsou nejvíce pro to podporovat kulturu v obou městech.
1. Města z hlediska kulturního rozvoje – srovnání 1.1 Otázka: Domníváte se, že kulturní sféra je více rozvinutá v Ostravě nebo Plzni? Názory obyvatel ČR, data v procentech, n = 750
72
35 30 25 20 15 10 5 0
33 23 16
15
9 4 Rozhodně v Ostravě
Spíše v Ostravě
Stejně
Spíše v Plzni
Rozhodně v Plzni
Nevím
Oproti původní hypotéze, vzniklé ve spolupráci s Magistrátem města Ostravy, jsou obyvatelé toho názoru, že větší rozvoj kultury je v současné době v Ostravě – 42 % než v Plzni – 27 %.
1. Města z hlediska kulturního rozvoje – srovnání 1.2 Rozdíly v názorech -
Názory mužů a žen se podstatně neliší. S věkem mírně klesá podíl názoru, že více kultury je v Ostravě, je možné, že u starší generace přežívá negativní stereo typ „černé“ Ostravy. Vysokoškolsky vzdělaní lidé se vyjadřují ve prospěch Ostravy (51 : 20 %). Podobně je tomu ve velkých městech.
1. Města z hlediska kulturního rozvoje – srovnání 1.3 Rozdíly v názorech – regionální hledisko
Liberecký Ústecký Královéhradecký Karlovarský Praha Moravskoslezský
Pardubický Plzeň
Středočeský Olomoucký
Ostrava
Plzeňský Vysočina Zlínský Jihočeský
Jihomoravský
Pro Ostravu: Praha, Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský Pro Plzeň: Středočeský, Plzeňský, Ústecký
73
2. Města z hlediska povědomí o tvůrcích – srovnání Otázka: Které znáte tvůrce, kteří dnes žijí a tvoří ve městě? 54,7
60
41,9
45 30
28,1 17,0
15
5,9
4,5 0
zná jednoho z Top 3
zná nejznámějšího
zná alespoň jednoho
Ostravští tvůrci jsou daleko známější – většina obyvatel republiky si na nějakého spontánně vzpomene, u Plzně někoho zná necelá pětina dotázaných. Ostrava
Plzeň
3. Města z hlediska směřování investic – srovnání 3.1 Otázka: Měl by být podle vás rozvoj kulturní sféry z evropských a státních peněz více podpořen v Ostravě nebo Plzni? Názory obyvatel ČR, data v procentech, n = 750 60 50 40 30 20 10 0
48
17
Rozhodně v Ostravě
74
13
9
4 Spíše v Ostravě
Stejně
Spíše v Plzni
Rozhodně v Plzni
Nejčastější odpovědí je, že by kultura měla být podporována v obou městech. Ostrava získává více hlasů – 26 %, Plzeň – 17 %.
10 Nevím
3. Města z hlediska směřování investic – srovnání 3.2 Rozdíly v názorech - Rozdíly podle věku, vzdělání, i mezi muži a ženami jsou velmi malé. - Regionální hledisko (mapa)
Liberecký Ústecký Královéhradecký Karlovarský Praha Moravskoslezský
Pardubický Plzeň
Středočeský Olomoucký
Ostrava
Plzeňský Vysočina Zlínský Jihomoravský
Jihočeský
Rozhodně pro Ostravu: Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský Spíše pro Ostravu: Praha Rozhodně pro Plzeň: Plzeňský, Vysočina Spíše pro Plzeň: Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Ústecký 4. Města z hlediska budoucího rozvoje kultury – srovnání Otázka: Kde zisk titulu EHMK 2015 více podpoří rozvoj kultury? Názory obyvatel ČR, data v procentech, n = 750
100% 75% 50%
75
37 %
32 %
26 %
25%
5% 0%
Ostrava
Plzeň Ostrava
Plzeň
Stejně Stejně
Ani jedno město Ani jedno město
5. Města z hlediska budoucího návštěvnosti – srovnání Otázka: Kam přijede více lidí? Názory obyvatel ČR, data v procentech, n = 750 100% 75% 50%
37 %
34 %
26 %
25%
3% 0%
Ostrava
Plzeň
Ostrava
Plzeň
Stejně
Stejně
Ani jedno město Ani jedno město
6. Města z hlediska důvodů udělení titulu EHMK 2015 – srovnání Otázka: Kdybyste měl/a volit mezi Plzní a Ostravou, souhlasil/a byste spíše s tím, že Evropské hlavní město kultury 2015 by měla být spíše Názory obyvatel ČR, data v procentech, n = 750 100 % 80 %
63
62
60 %
38
37
40 % 20 % 0%
ANO 63% Ostrava, protože za kulturou se sem jezdí i ze Slovenska a Polska
ANO 62 % Plzeň, protože díky pivu ji zná celý svět
76 NE 37 %
NE 38 %
Hlavní význam Ostravy spočívá ve faktu, že představuje kulturní centrum nejen pro Severní Moravu, ale i Slovensko a Polsko. Plzeň se těší zájmu veřejnosti především díky pivu.
Metodika výzkumu - Data byla získána společností Datacollect, s.r.o. - Telefonicky bylo dotázáno 750 obyvatel (n), vybraných pomocí kvótního výběru tak, aby výsledný výběrový soubor byl reprezentativní pro obyvatele ČR starší 18 let. - Tuto zprávu zpracoval Dr. Ivan Tomek a tým agentury Mr.Think. - Mr. Think je nezávislá poradenská a výzkumná agentura. Její odbornou kvalitu dokládá i skutečnost, že společně s Vysokou školou ekonomickou a asociací výzkumných agentur SIMAR pořádá již druhým rokem renomovaný kurs Market Research Academy. Struktura souboru Kraj
Pohlaví muž
364
žena
386
Věk
Praha
89
Středočeský kraj
83
Jihočeský kraj
46
18-29
154
Plzeňský kraj
41
30-44
212
Karlovarský kraj
22
45-59
189
Ústecký kraj
59
60+
195
Liberecký kraj
31
Královéhradecký kraj
40
Vzdělání 459
Pardubický kraj
37
střední s maturitou
221
Kraj Vysočina
37
vysokoškolské
70
Jihomoravský kraj
83
Olomoucký kraj
47
Zlínský kraj
43
Moravskoslezský kraj
92
bez maturity
Velikost obce do 499
66
500 - 1999
134
2000 - 4999
90
5000 - 19 999
131
zaměstnanec s převahou manuální činnosti
108
20 000 - 99 999
176
zaměstnanec s převahou duševní činnosti
316
přes 100 000
153
podnikatel
55
student
113
nezaměstnaný, v domácnosti, v důchodu
152
Profesní skupiny
svobodná povolání (lékař, právník...)
6
77
Ostrava 2015 v médiích
Tým Ostrava 2015 přišel v rámci své mediální strategie s originálním prvkem týkajícím se prezentace kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015. Kromě běžných nástrojů ATL komunikace a redakční podpory dílčích akcí souvisejících s projektem Ostrava 2015 připravuje tým pro média speciální komunikační projekty spojené s tématem Evropské hlavní město kultury nebo s jednotlivými kulturními programy – Příběhy z výstavy (Deník), Ostravské příchody (MF Dnes a Český rozhlas Ostrava), Zprávy z Měsíce: postřehy z literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MF Dnes), série talk show s ambasadory projektu a významnými aktéry kulturních akcí kandidatury (Česká televize, Český rozhlas). V průběhu kandidatury navázal tým Ostrava 2015 mediální partnerství se všemi významnými regionálními médii (regionální mutace MF Dnes, Moravskoslezský deník, regionální mutace týdeníku Sedmička, Český rozhlas Ostrava, Hit rádio Orion, Česká televize – Televizní studio Ostrava, TV Fabex, TV Noe a další). Níže nabízený monitoring report uvádí přehledy mediálních výstupů, které jsme zaznamenali od vyhlášení kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015 (25. březen 2009 – 24. srpen 2010).
Monitoring report: Ostrava 2015 (období květen 2010 – 24. 8. 2010) Za lomítkem jsou vždy uváděna celková data (tzn. od počátku kandidatury, resp. od 1. 3. 2009; data za období 1. 3. 2009 – 30. 4. 2010 zpracovala společnost Media Tenor).
I. Mediální pokrytí Výstupy v elektronických médiích (televize, rádia): televize: 18 / 145 rádia: 12 / 150 Výstupy v tištěných médiích (deníky, časopisy): deníky (národní): 35 / 622 deníky (regionální): 143 / 728 časopisy: 27 / 71
80
Internetové servery: 87 / 513 Agentury (ČTK, Mediafax): 14 / 131 Celkově: 334 / 2397
II. Google – Key Words analýza (data jsou přibližná) „ostrava 2015“ – 480 (vyhledávání vzrostlo nejvíce ve druhé třetině května 2010; poznámka: jedná se o průměr, tzn. 480 uživatelů Googlu hledá za jeden kalendářní měsíc roku „ostrava 2015“) „plzeň 2015“ – 140 - při zadání do Googlu se nabídne tento poměr stránek (nejedná se Search Engine Optimization, ale o vyhledávání stránek podle míry jejich relevance): „ostrava 2015“ – 7 510 stránek „plzeň 2015“ – 2 020 stránek
III. Statistiky webu Ostrava 2015 (www.ostrava2015.cz) - počet návštěv: 28 077 (1. 5. 2010 – 24. 8. 2010) - počet unikátních návštěv: 49 895 (1. 5. 2010 – 24. 8. 2010) - počet návštěv za rok 2010: 48 974 - počet unikátních návštěv za rok 2010: 87 384
81
IV. Statistiky týkající se Facebooku Ostrava 2015 - graf definující celkový počet fanoušků stránky Ostrava 2015 na sociální sítí Facebook - celkový počet fanoušků: 5 887 (Plzeň má 1691 fanoušků své profilové stránky + 4 395 ve skupině Podporuji Plzeň jako kandidáta na Evropské hlavní město kultury 2015!)
- graf definující aktivitu fanoušků na stránce Ostrava 2015
82
Prezentace ostravské kultury v hlavním městě Ostrava v Praze se ukázala mimořádně úspěšnou z pohledu počtu a validity mediálních zásahů.
Monitoring report: Ostrava v Praze (období květen 2010 – 24. 8. 2010)
I. Mediální pokrytí Výstupy v elektronických médiích (televize, rádia): televize: 5 (ČT, také pořad Kultura.cz) rádia: 5 (Český rozhlas, Radio Wave) Výstupy v tištěných médiích (deníky, časopisy): deníky (národní): 18 (Literární noviny, Právo, A2, Lidové noviny, MF Dnes, Deník, Metro) deníky (regionální): 28 (Právo, Lidové noviny, MF Dnes, Moravskoslezský deník, Sedmička) časopisy: 5 (Reflex, Respekt, Lidé země, Elle) Internetové servery: 26 (Houser.cz, Tyden.cz, Elle.cz, Vychytane.cz) Agentury: 4 (ČTK, Mediafax) Celkově: 91
II. Google – Key Words analýza (data jsou přibližná) „ostrava v praze“ – 91 (poznámka: zprůměrováno za 12 měsíců roku 2010) „kavárna ostrava“ – 51 („kavárna ostrava výstava“ – 10) „ostravský polibek“ – méně než 10 (poznámka: vzhledem k ročnímu průměrování na Googlu nejsou tato data relevantní, jelikož výstava Ostravský polibek probíhala pouze od 20. 7. – 7. 8. 2010) „ostrava v praze“ se přirozeně nejvýrazněji vyhledávala na Googlu v druhé třetině měsíce května
83
III. Statistiky webu Ostrava v Praze (www.ostravavpraze.cz) - počet návštěv: 9765 - počet unikátních návštěv: 6928
84
IV. Statistiky Facebooku Ostrava v Praze - graf definující celkový počet fanoušků stránky Ostrava v Praze na sociální sítí Facebook - celkový počet fanoušků: 382 - fanouškovství stránky Ostrava v Praze stoupá s každou další kulturní akcí (např. vernisáž Ostravského polibku 19. 8. 2010 výrazně zvýšila poměr aktivních uživatelů na tomto profilu)
- graf definující aktivitu fanoušků na stránce Ostrava v Praze
85
Pro srovnání úspěšnosti prezentace značky EHMK mezi Ostravou a jejím soupeřem Plzní byla provedena Analýza mediální prezentace značky EHMK v souvislosti s kandidaturou Ostravy a Plzně.
Analýza mediální prezentace značky EHMK v souvislosti s kandidaturou Ostravy a Plzně Časové období 1. 3. 2009 – 30. 4. 2010 Zpracovala agentura Media Tenor 4342 výpovědí v 1396 příspěvcích sledovaných médií Kvalitativní aspekty mediálního profilu vyznívají pro kandidaturu Ostravy, publicita měla častěji podobu delších zmínek a prostřednictvím bonitnějších médií zasáhla vyšší počet příjemců i mimo region, došlo k zapojení širšího spektra komunikačních aktérů (výraznější zapojení aktérů kulturní sféry) a k intenzivnějšímu a příznivějšímu spojení komunikátu s osobou primátora, celkové zázemí prezentace kultury města je realizováno i bez spojitosti se značkou EHMK. Ostrava získala ve srovnání s Plzní o 20 % více prostoru v celostátních titulech. V profilu ostravské kandidatury tak podíl celostátních médií dosáhl 25 %, v případě Plzně o 7 procentních bodů méně. V případě Ostravy lze usuzovat na intenzivnější prezentaci kandidatury zasahující i mimo vlastní region. Na prezentaci Ostravy v souvislosti se značkou EHMK se o 6 procentních bodů častěji než v případě Plzně podílely osoby stojící mimo instituce samosprávy a státní správy města. Zjištění prokazuje širší zapojení různých skupin komunikátorů, v tomto případě nejčastěji představitelů ostravské kulturní sféry. Ke kandidatuře Ostravy na titul EHMK 2015 se v médiích nejčastěji vyjadřovali lidé z realizačního týmu, zejména ředitel projektu Čestmír Kopecký a dramaturgyně Kateřina Ondřejková. Významný prostor v médiích zaujaly i výroky primátora Petra Kajnara, který se o EHMK vyjadřoval téměř třikrát intenzivněji než primátor Plzně Pavel Rödl. Doplňující výstup z kontinuálních dat Media Tenor, sledujících tematickou agendu a variabilitu českého televizního zpravodajství, prokazuje, že podstatně intenzivněji se na obrazovkách objevují informace o kulturním dění v Ostravě. Plzeň v této oblasti dosahuje několikanásobně nižší medializace, a to ve většině kulturních žánrů v celostátním i regionálním dosahu zpravodajských relací.
86
Kandidatura na EHMK 2015v jednotlivých typech médií (počet výpovědí) 426
internet
853 585 562
regionální tisk
587
deníky
501 138
rozhlas
226 117 121
agentury televize časopisy
127 21 44 34
Ostrava
Plzeň
Počty příspěvků zmiňujících Ostravu a Plzeň v souvislosti s klíčovým slovem kultura v deníku MF Dnes Ostrava Plzeň
513 228
Počty zaindexovaných stránek ve vyhledávači Google zmiňujících Ostravu a Plzeň v souvislosti s klíčovým slovem kultura Ostrava Plzeň
1 090 000 949 000
87
7. září návštěva komisařů v Ostravě
Program návštěvy zástupců panelu porotců v Ostravě dne 7. 9. 2010 V případě nepřízně počasí si dovolujeme program upravit.
9:00 – 9:10
Petr Kajnar, primátor Ostravy, Čestmír Kopecký, ředitel projektu Ostrava 2015, a Kateřina Ondřejková, členka dramaturgické rady a project developer, přivítají hosty ve foyer hotelu Imperial a doprovodí je do Staré Arény – informačního a kulturního centra kandidatury na hlavním ostravském náměstí (pěšky)
9:15 – 10:30 Stará Aréna centrum pro informace a kulturu Ostrava 2015 Představení přípravného týmu. Představení Staré Arény. Představení dvou pilířů projektu: - Vzdělávání v oblasti managementu umění - Program na zlepšení životního prostředí. Prostor pro dotazy hostů.
10:30 – 10:45
Přesun do industriální části města – Dolní oblasti Vítkovic (European Heritage Label)
10:45 – 12:15 Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovic Rekapitulace klíčových architektonických projektů kandidatury. Za účasti primátora Petra Kajnara, ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové, ředitele společnosti Vítkovice, a.s. Jana Světlíka a architektů Josefa Pleskota, Rients Dijkstry, Hiroki Matsuury a Zdeňka Fránka Moderuje Adam Gebrian, architekt, člen týmu Ostrava 2015. Prostor pro dotazy hostů.
12:30 – 14:00 Restaurace Legend – hotel Imperial Společný oběd s představiteli vedení města Ostravy, představiteli kultury a průmyslu.
14:00 – 14:30
Přesun do Hornického muzea Landek (kulturní památka)
14:30 – 16:30 Hornické muzeum Landek – místnost Kompresorovna Setkání se zástupci kulturního a společenského života města. Představení vybraných kulturních programů pro rok 2015. Debata s hosty.
90
16:35 – 17:15 17:33
Přesun na nádraží Ostrava-Svinov Odjezd do Prahy vlakem 512 SC Pendolino
Na návštěvu Ostravy nepřijelo všech třináct členů panelu porotců – komisaři byli pouze čtyři. Ze zahraničních jimi byli předseda poroty Sir Robert Scott a Danuta Glondys, z českých pak místopředseda poroty Roman Bělor a Olga Poivre ďArvor. Komisaře dále doprovázely koordinátorka projektu EHMK z Evropské komise Jacqueline Pacaud a zástupkyně Ministerstva kultury Kristína Magdolenová. Komisaři dorazili i s doprovodem do Ostravy sice již 6. září ve 22:30, se zástupci týmu se ale podle regulí soutěže mohli setkat až následujícího dne. V úterý 7. září v 9 hodin ráno je v lobby hotelu Imperial čekal primátor města Ostravy Petr Kajnar, šéf týmu Ostrava 2015 Čestmír Kopecký a členka dramaturgické rady projektu Kateřina Ondřejková. Dva posledně jmenovaní se stali průvodci komisařů Ostravou. První kroky porotců vedly přes centrum města k Masarykovu náměstí a do Staré Arény – Klubu pro kulturu a informace 2015, kde na ně již venku čekali novináři, fotoreportéři a televizní štáby. Ve Staré Aréně byl pak připraven zbytek týmu Ostrava 2015. Po neformálním představení a prohlídce kanceláří seznámily Dita Eibenová a Markéta Ubíková, spolu s přizvanými odborníky Miroslavem Zelinským a Petrem Jančíkem, porotce se dvěma ze čtyř hlavních pilířů projektu Ostrava 2015. Jednalo se o vzdělávání v oblasti kulturního managementu a o životní prostředí. Dramaturgové Staré Arény Zuzana Mildeová a David Mírek poté komisařům představili koncept tohoto nově obnoveného kulturního prostoru, jenž se stal centrem kandidatury města na titul EHMK 2015. Dopolední program pokračoval v Dolní oblasti Vítkovic, kde komisaře přivítal Jan Světlík, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Vítkovice Machinery Group. Spolu
91
s architektem Josefem Pleskotem komisařům ukázal bývalý plynojem, v němž všechny překvapil andělský hlas sólistky curyšské opery a absolventky Janáčkovy konzervatoře Ostrava Martiny Jankové. Jan Světlík zde komisařům představil své plány na proměnu Dolní oblasti Vítkovic – projektu souvisejícího s kandidaturou Ostravy na titul EHMK 2015. V ohromujícím prostoru této „ocelové části města“ pak špičkoví architekti Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Adam Gebrian a Hiroki Matsuura a Rients Dijkstra z nizozemského architektonického ateliéru Maxwan, který se stal vítězem mezinárodní kombinované urbanistické soutěže na revitalizaci území Černá louka, porotce obeznámili s částí kandidátského projektu věnované stavbám a investičním záměrům. V době, kdy komisaři ještě nadšeně diskutovali s architekty, na ně již v restauraci Legend hotelu Imperial čekali reprezentanti politického, podnikatelského, společenského a kulturního života Ostravy. Všichni pak spolu absolvovali pracovní oběd. Na něm nechyběli primátor Petr Kajnar, hejtman Moravskoslezského kraje Jan Palas, náměstek primátora Lubomír Pospíšil, průmyslník Jan Světlík a finančník Zdeněk Bakala, rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák, ředitel projektu Ostrava 2015 Čestmír Kopecký, skladatel, dirigent a poradce primátora pro kulturu Petr Kotík, ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, architekti Adam Gebrian, Rients Dijkstra a Hiroki Matsuura, operní pěvkyně Martina Janková a členka týmu Ostrava 2015 Kateřina Ondřejková. Oběd se nesl v nesmírně pozitivním duchu. Hovořilo se především o politické jednotě v podpoře kandidatury Ostravy na titul EHMK 2015 a o spolupráci města, kraje a velkého regionu zahrnujícího Žilinský samosprávný kraj na Slovensku a Opolské a Slezské vojvodství v Polsku. Dalším z témat pak bylo zapojení soukromých investorů do projektu, jejich motivace a zejména proč
92
o takovéto propojení vůbec usilují. Setkání s politickou a podnikatelskou elitou města udělalo na komisaře mimořádný dojem a svou dosavadní návštěvu Ostravy se nezdráhali komentovat slovy: „Jsme pozitivně překvapeni, něco takového jsme nečekali,“ nebo „Váš projekt se nám zdál příliš ambiciózní, po dnešku ale… Bude to pro nás zítra mimořádně těžké rozhodování.“ Program návštěvy pokračoval v kompresorovně hornického muzea na Landeku, kde se komisaři setkali s asi šesti desítkami osobností kulturního a společenského života města. V hojné míře zde byli zastoupeni ti, kteří se podíleli na přípravách ostravského kandidátského projektu. Komisaři strávili na Landeku necelé dvě hodiny, během nichž jim autoři či zástupci autorských týmů představili některé z velkého množství kulturních programů pro rok 2015. Prostor tak dostaly projekty komunitní a rozvojové, stejně jako projekty velké umělecké, mezinárodní, i ty lokální. Na prezentace navazovala volná debata. Ta probíhala u čtyř velkých kulatých stolů, z nichž byl každý věnován jednomu z porotců. Mezi diskutovanými tématy byly stavba nové koncertní síně spolu s jejími předpokládanými parametry, multikulturní prostředí Ostravy, evropský rozměr nabízených projektů, zapojení obyvatel do procesu kandidatury a řada dalších. Prostor na Landeku dostali také zástupci médií, kteří se porotců ptali zejména na jejich dojmy z návštěvy Ostravy. Celou návštěvu části panelu porotců provázela příjemná a vstřícná atmosféra. Tu ještě podtrhla Danuta Glondys, která se před samotným odjezdem svěřila s dojmem, že s tak mimořádným lidským potenciálem, jaký viděla v Ostravě, se setkala pouze jednou, a to ve francouzském Marseille. Ze svinovského nádraží pak komisaři odjeli do Prahy, kde si 8.září měli vyslechnout prezentace zástupců obou měst kandidujících za Českou republiku a rozhodnout, které z nich získá prestižní titul Evropské hlavní město kultury 2015.
93
„Musím říct, že se mi tady moc líbilo a také na moje kolegy to udělalo dojem. Dokonce mohu říct, že jsme byli i překvapeni,“ uvedl předseda poroty Sir Robert Scott, který mimo jiné v minulosti přivedl k titulu Evropské hlavní město kultury 2008 britský Liverpool. Shodně jako jeho kolegové označoval za jednu z nejsilnějších stránek Ostravy místní lidi, kteří se nadchli pro projekt. Zdroj: Mladá fronta Dnes / Datum vydání: 8. 9. 2010
„Zjistili jsme, že v Ostravě je skvělá kombinace jednak politického vedení, které vystupuje naprosto jednohlasně, ale také velká síla hlasu podnikatelské komunity, která se ke kandidátskému projektu připojuje, a samozřejmě představitelů kultury. Ti všichni, řekl bych, zpívají ze stejných not,“ hodnotil Sir Robert Scott, který stejně jako jeho kolegové včera nebyl rozhodnutý, zda dá dnes svůj hlas Ostravě, či Plzni. „Moje dojmy jsou jen ty nejlepší. Všichni jsme v Ostravě objevili věci, které jsme nikdy neviděli. Rozhodování to ale bude nesmírně těžké,“ řekla novinářům komisařka Olga Poivre ďArvorKubelková. Její kolega sir Robert Scott dodal, že v Ostravě na něj největší dojem udělali lidé. „U představitelů kultury, místní politiky, ale i byznysu, se kterými jsme se setkali, jsme viděli velké odhodlání. Všichni mají kulturu vysoko ve svých prioritách. Hrají ze stejných not a do kandidatury vsadili vše,“ řekl Scott. Zdroj: Právo / Datum vydání: 8. 9. 2010
94
„Mám z Ostravy velmi pozitivní dojmy. Návštěva ukázala, že člověk nemůže spoléhat jen na informace v knížkách a na fotografiích, ale že si musí město osahat na vlastní kůži,“ konstatoval Robert Scott. Rozhodnout o vítězi ale bude podle něj těžké. „Nejvíce mě zaujalo nadšení lidí ze všech uměleckých oblastí, kteří ze sebe dávají pro Ostravu skutečně všechno. Ať Ostrava vyhraje, nebo ne, tak už tak udělala z procesu kandidatury na evropský kulturní titul svou výhodu,“ dodal ještě Scott. „Ti lidé tady mají tolik energie, že by rozsvítili půlku České republiky,“ zhodnotila Danuta Glondys s tím, že ani pro ni ale nebude otázka toho, komu přiřknout kulturní titul, jednoduchá záležitost. „Cítím velkou zodpovědnost před finálním rozhodnutím. Bude to těžké. Oba týmy jsou pro své projekty zapálené. Mám z Ostravy ten nejlepší dojem, ale to není teď důležité. Budeme se při rozhodování muset držet hodnocení daných kritérií, jinak bychom to nevyřešili,“ vyjádřila se Olga Poivre ďArvor. „Ostrava prochází velkým rozvojem a čeká ji zásadní proměna několika míst, která jsme dnes viděli, jako třeba Dolní oblasti Vítkovic, Černé louky nebo Hornického muzea. Podobné projekty má ale i Plzeň. Obě města jsou silní kandidáti a nás čeká práce, kterou nám nemůže nikdo závidět,“ řekl Bělor. Zdroj: Moravskoslezský deník / Datum vydání: 8. 9. 2010
95
8. září den rozhodnutí
Ve středu 8. září v 11 hodin dopoledne byl na řadě poslední krok k titulu Evropské hlavní město kultury 2015. V Praze na Ministerstvu kultury musel tým Ostrava 2015 absolvovat prezentací kandidátského projektu města. Dle regulí soutěže bylo na prezentaci vyhrazeno třicet minut, po kterých následovalo šedesát minut, během nichž mohli členové poroty klást své dotazy. Ostravský tým tvořili primátor města Ostravy Petr Kajnar, náměstek primátora Lubomír Pospíšil, ředitel projektu Ostrava 2015 Čestmír Kopecký, project developer Dita Eibenová, expert v oblasti městského marketingu Ondřej Slach, socioložka a expertka na interkulturalitu Kateřina Janků, konzultanti rozpočtu projektu ze společnosti PricewaterhouseCoopers Nick C. Allen a Karel Kolář, architekt, autor ideové koncepce Klastru Černá louka Adam Gebrian a poradce pro evropské záležitosti Pavel Telička. Na úvod prezentace zhlédli komisaři dvacetiminutový film režisérky Petry Všelichové, ve kterém se mohli stručně seznámit s historií, současností i budoucími vizemi Ostravy. Ve filmu se střídají dobové záběry „černé, hornické Ostravy“ se záběry ze současnosti, o svém vztahu k městu zde hovoří jak osobnosti ostravského kulturního života (mj. i světoznámý fotograf Viktor Kolář), tak i běžní Ostravané. Přání, aby se Ostrava stala Evropským hlavním městem kultury 2015, ve filmu vyslovují například bývalý prezident Václav Havel či tenista Ivan Lendl. Po uvedení filmu hovořili zástupci týmu Ostrava 2015 spolu s odborníky ze společnosti PricewaterhouseCoopers o rozpočtu na kulturní akce a stavby plánované pro rok 2015. Porotu také informovali o tom, čeho již bylo v Ostravě v rámci procesu kandidatury dosaženo. Výběrová komise oproti prvnímu kolu prošla změnami. Zůstali v ní Sir Robert Scott (Velká Británie), Manfred Gaulhofer (Rakousko), Andreas Wiesand (Německo), Danuta Glondys (Polsko), za Českou republiku pak Roman Bělor, Jaroslav Kořán, Olga Poivre ďArvor, Eliška Fučíková, Pavla Petrová a Michal Lukeš. Tři její zahraniční členové – Mary McCarthy (Irsko), Mary Michailidou (Řecko) a Jyrki Myllyvirta (Finsko) – byli nahrazeni komisaři novými. Z těch se ale dostavil pouze Constantin Chiriac z Rumunska. Další dva zahraniční komisaři, Elisabeth Vitouch (Rakousko) a Erna Hennicot Schoepges (Lucembursko), se z výběrového řízení omluvili. Komisi tak tvořilo pouze 11 členů – 5 zahraničních a 6 z České republiky. Hlasování skončilo 6:5 ve prospěch Plzně.
98
Skončilo tak více než dvouleté klání, během kterého Ostrava ve spolupráci s Vítkovicemi, a.s. a Moravskoslezským krajem připravila projekt kandidatury, jehož těžištěm bylo zlepšení kulturní infrastruktury, slavnostní programy pro rok 2015, změny životního prostředí a rozšíření možností vzdělávání. Další kandidatura města Ostravy nepřichází v úvahu dříve než za patnáct let. Primátor Ostravy Petr Kajnar výsledek výběrového řízení komentoval slovy: „Mrzí mě to. Komise vybrala projekt, který se jí jevil lepší. Jsem přesvědčen, že Ostrava bude v projektu Klastr Černá louka pokračovat, protože díky němu se může stát výkladní skříní Evropy.“
99
Ostrava město kultury
102
I přes smutek, který po vyhlášení nevyhnutelně zavládl, je potřeba, aby tvůrčí energie a lidský potenciál nezapadly, ale aby naopak i nadále přispívaly k postupnému zlepšování života v Ostravě. Proto se už v pondělí 13. září uskutečnilo pracovní setkání členů týmu Ostrava 2015 s ostravskou kulturní veřejností. Probíraly se možnosti dalšího postupu a debatovalo se o budoucím směřování města a jeho kultury. Zcela nečekaně se setkání zúčastnil i Jaromír Nohavica, který svá slova podpory doplnil písní „Ostravo“. V současné době se intenzivně pracuje na konkrétních krocích, kterými bude možno projekt nastíněný v přihlášce alespoň zčásti realizovat. Tým Ostrava 2015 by tímto rád z celého srdce poděkoval všem partnerům a spolupracovníkům, firmám, školám a fanouškům, kteří se zapojili do našeho společného projektu. Těm, kteří pomáhali ve Staré Aréně, na happeningu Akce!!! Černá louka nebo na čtyřměsíční kulturní přehlídce Ostrava v Praze i těm, kteří se fotili s Danielem, zúčastnili se Štafety 2015, jsou fanoušky našeho facebookového profilu a také oněm třem tisícům Ostraváků, kteří nás 8. září přišli podpořit na Masarykovo náměstí. Podařilo se nám probudit město, které na chvíli uvěřilo, že dostane šanci ukázat zbytku České republiky a Evropě, jaké bohatství je v něm ukryto. Město, které má Buty, Jaromíra Nohavicu, Věru Špinarovou, Marii Rottrovou nebo kapelu Kryštof, jedny z nejlepších divadel, mladé talenty na Konzervatoři a Fakultě umění Ostravské univerzity, město, které letos spoluorganizovalo největší literární festival České republiky Měsíc autorského čtení, město, které má Šlapetovu vilu, mezinárodní literární festival Protimluv a mezinárodní filmový festival Jeden svět, město, které spolupořádá Mezinárodní festival outdoorových filmů, hostí divadelní festivaly Dream Factory, OST-RA-VAR a Pouť bez bariér a dále mezinárodní hudební festivaly Janáčkův máj, Harfové dny, festival soudobé hudby Ostravské dny, Svatováclavský festival a hlavně Colours of Ostrava, město, které pořádá mezinárodní přehlídku Folklor bez hranic, město, ve kterém se pravidelně koná Mezinárodní sochařské sympozium a od loňského roku i Mezinárodní filmový festival Ostrava Kamera Oko. To je OSTRAVA!!! Ostrava poetická, Ostrava inspirativní, Ostrava jedinečná, Ostrava kulturní.
103
Projektový tým Ostrava 2015
Přípravný tým projektu Ostrava 2015 Čestmír Kopecký, ředitel Dita Eibenová, manažerka přihlášky Jarmila Hoznauerová, vedoucí kanceláře projektu Kateřina Ondřejková, project developer Markéta Ubíková, project developer Blanka Marková, project developer Adam Gebrian, architekt Ondřej Slach, expert v oblasti městského marketingu, Klastr Černá louka Tomáš Boruta, expert v oblasti městského marketingu, Klastr Černá louka Michaela Hofmanová, manažerka PR a komunikace Marina Feltlová, redaktorka webových stránek (k 30. 6. 2010) Lucie Křížková, redaktorka webových stránek Ondřej Vávra, PR a komunikace (k 31. 3. 2010) Michaela Hečková, asistentka PR a produkce Jana Heczková, redaktorka webových stránek Jarmila Černá, produkce Jiří Prokš, produkce Eva Grünbergerová, produkce Barbora Rzymanová, sekretariát, produkce Marta Hostinská, produkce (k 31. 10. 2009) Pavla Herzánová, účetní Zdenek Pecháček, finanční koordinátor (k 31. 3. 2009) Martin Kaiser, grafický design Martin Popelář, fotograf Lubomír Noga, ISSA CZECH s. r. o., webmaster Lukáš Pastva, ISSA CZECH s. r. o., technická podpora webu
Pracovní skupina pro přípravu projektu Ostrava 2015 Pracovní skupina pro přípravu a realizaci Klastru Černá louka Ing. Petr Kajnar, primátor města Ostravy Ing. Zdeněk Trejbal, Ph.D., náměstek primátora města Ostravy Mgr. Lubomír Pospíšil, náměstek primátora města Ostravy RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D. – náměstek primátora města Ostravy Bc. Radana Zapletalová, předsedkyně komise kultury rady města Ing. Michal Hrotík, vedoucí odboru kanceláře primátora Magistrátu města Ostravy Mgr. Čestmír Kopecký, vedoucí projektu, člen dramaturgické rady projektu Ostrava 2015 Bc. Dita Eibenová, manažerka, členka dramaturgické rady projektu Ostrava 2015 Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Ostravy Ing. arch. Adam Gebrian, architekt, pedagog Liberecké univerzity Ing. arch. Jan Sedlák, architekt, pedagog Českého vysokého učení technického, Mgr. Yvetta Ellerová, ředitelka Alternativní mateřské školy Mgr. Ondřej Slach, expert v oblasti městského marketingu, pedagog Ostravské univerzity Mgr. Bohuslava Dostálová, vedoucí odboru kultury, sportu a volnočasových aktivit Magistrátu města Ostravy (do 10. 11. 2009) Tajemnice: Bc. Naděžda Brožková, odbor školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit Magistrátu města Ostravy
Pracovní skupina pro přípravu urbanistické soutěže na revitalizaci území Černé louky
106
Ing. arch. Cyril Vltavský, Útvar hlavního architekta, Magistrát města Ostravy Mgr. Jiří Hudec, Odbor ekonomického rozvoje, Magistrát města Ostravy, manažer soutěže PhDr. Allan Gintel, Ing. Jiří Kubát, Společnost Petra Parléře Ing. arch. Adam Gebrian, architekt Ing. arch. Jan Sedlák JUDr. Petr Pyšný, AKVOS - Advokátní kancelář Pyšný, Weber & Partneři, v.o.s.
Další spolupracovníci na Magistrátu města Ostravy (MMO) Andrea Vojkovská, tisková mluvčí, odbor kancelář primátora MMO Mgr. Michal Bayer, vedoucí oddělení vztahů k veřejnosti, odbor kancelář primátora MMO Mgr. Pavla Bittnerová, vedoucí oddělení prezentace a vztahů k veřejnosti, odbor kancelář primátora MMO (k 31. 7. 2009) PhDr. Zdeněk Sladovník, vedoucí oddělení vnějších a zahraničních vztahů, odbor kancelář primátora MMO Bc. Naděžda Brožková, vedoucí oddělení kultury, sportu a volnočasových aktivit, odbor školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit MMO Ivana Stankušová, referentka na úseku kultury, odbor školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit MMO Mgr. Bohuslava Dostálová, vedoucí odboru kultury, sportu a volnočasových aktivit (31. 7. 2010) Ing. Marta Szücsová, vedoucí oddělení školství, odbor školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit MMO Ing. Václav Palička, vedoucí odboru ekonomického rozvoje MMO Mgr. Jiří Hudec, oddělení externího financování, odbor ekonomického rozvoje MMO Ing. Jakub Švrček, Ph.D., vedoucí oddělení strategických projektů, odbor ekonomického rozvoje MMO Ing. Karel Malík, oddělení strategických projektů města, odbor ekonomického rozvoje MMO Mgr. Pavla Gelnarová, oddělení externího financování, odbor ekonomického rozvoje MMO Ing. Bc. Helena Ochmanská, vedoucí oddělení marketingu investičních příležitostí a turismu, odbor ekonomického rozvoje MMO Mgr. Jana Krajčová, oddělení marketingu investičních příležitostí a turismu, odbor ekonomického rozvoje MMO Mgr. Aneta Novotná, oddělení marketingu investičních příležitostí a turismu, odbor ekonomického rozvoje MMO PhDr. Blažena Przybylová, ředitelka Archivu města Ostravy Mgr. Jozef Šerka, vedoucí oddělení služeb, Archiv města Ostravy Mgr. Martin Juřica, kronikář města, Archiv města Ostravy Mgr. Radoslav Daněk, odborný archivář, Archiv města Ostravy Ing. Renata Gembíková, vedoucí odboru, odbor interního auditu a kontroly MMO Mgr. Renata Kolková, vedoucí odboru, odbor legislativní a právní MMO
Spolupracovníci na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje (KÚ MSK) Mgr. Pavel Olšovský, vedoucí oddělení vztahů k veřejnosti odboru kancelář hejtmana KÚ MSK JUDr. Marta Wroblowská, vedoucí odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury KÚ MSK Ing. Petra Papoušková, vedoucí oddělení cestovního ruchu, odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu KÚ MSK Bc. Šárka Vlčková, tisková mluvčí, odbor kancelář hejtmana kraje KÚ MSK Mgr. Lucie Hrachová, referentka oddělení mezinárodních vztahů odboru kancelář hejtmana KÚ MSK Bc. Iva Molnárová, referent oddělení mezinárodních vztahů odboru kancelář hejtmana KÚ MSK Ing. Milan Novotný, vedoucí odboru investičního a majetkového Ing. Ivo Muras, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství KÚ MSK
Zájmové sdružení právnických osob „Dolní oblast VÍTKOVICE“ Ing. Jan Světlík, předseda správní rady „Dolní oblast VÍTKOVICE“, zájmové sdružení právnických osob Ing. Petr Koudela, výkonný ředitel „Dolní oblast VÍTKOVICE“, zájmové sdružení právnických osob
Tým expertních konzultantů Ralf Ebert, kreativní průmysly a klastry / Stadtart Mgr. Yvetta Ellerová, vzdělávání / ředitelka Alternativní školy v Ostravě Lia Ghilardi, kulturní plánování a kulturní politika / Noema Research and Planning JUDr. Lenka Deverová, organizační řízení / právnička Doc. Ing. Petr Jančík, Ph.D., životní prostředí / Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Mgr. Kateřina Sidiropulu Janků, Ph.D., interkulturalita / socioložka, zaměřující se na migraci a etnické vztahy / Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Zora Jaurová, ředitelka Košice 2013, n. o., Slovensko Prof. PhDr. Jan Keller, CSc., sociologie / profesor Ostravské univerzity Prof. Colin Mercer, kulturní plánování a kulturní politika PhDr. Lenka Mynářová, marketing / DATAMAR, marketing research & consulting Ing. David Pešek, projektový manažer / Ostravská univerzita Marta Smolíková, management umění / ředitelka ProCulture/Otevřená společnost o.p.s. Ing. Jan Světlík, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Vítkovice, a.s. Mgr. Eva Žáková, vzdělávání aktérů v oblasti umění / vedoucí české kanceláře programu EU Culture PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Programoví poradci
107
Mgr. Yvetta Ellerová, ředitelka Alternativní mateřské školy v Ostravě Mgr. Jakub Felcman, programový ředitel Filmového festivalu Ostrava Kamera Oko Ing. Andrej Harmečko, PaS de Theatre s.r.o. Mgr. Zlata Holušová, ředitelka festivalu Colours of Ostrava Mgr. Jiří Hruška, Educa24 agency, s.r.o. Mgr. Ivo Kaleta, vydavatel, grafický designér Mgr. Jiří Kirchner, volnočasové sportovní aktivity Petr Kotík, skladatel, dirigent, umělecký ředitel Ostravských dnů – Institutu a Festivalu nové a experimentální hudby, umělecký ředitel The Orchestra of S.E.M. Ensemble, New York Mgr. Lenka Lindaurová, kurátorka Eliška Lindovská, sociální pracovnice, tanečnice Mgr. Radovan Lipus, Ph.D, režisér Doc. Mgr. Petr Lysáček, výtvarník, pedagog, Fakulta umění Ostravské univerzity Mgr. Jiří Jůza, Ph.D, ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě Bc. Ivan Krejčí, člen komise kultury rady města, umělecký šéf Komorní scény Aréna, p. o. Bc. Zuzana Mildeová, dramaturgyně, Stará Aréna Petr Minařík, Větrné mlýny, Brno David Mírek, dramaturg Staré Arény, projekt „TOVÁRNA“, student produkce Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze Jiří Nekvasil, režisér, ředitel Národního divadla moravskoslezského, p.o. Věra Racková, členka komise pro handicapované děti a mládež rady města Mgr. Miroslava Sabelová, ředitelka Knihovny města Ostravy, p.o. Duong Nguyen Thi Thuy, studentka Metropolitní univerzity v Praze, obor mezinárodní vztahy a evropská studia ZahradaKC / Kulturní Jižní město o. p. s.: MgA. David Kašpar, MgA. Eliška Vinařová, MgA. Jiří Sulženko Doc. PhDr. Miroslav Zelinský, CSc., proděkan pro umění, vědu a zahraniční vztahy, Fakulta umění, Ostravská univerzita
Další spolupracovníci
108
Ing. Jiří Adamovský, katedra regionální a environmentální ekonomiky, Ekonomická fakulta, VŠB – Technická univerzita Ostrava Jan Balabán, spisovatel Bc. Natalie Bernard, Schůdky o.s. Mgr. Vladimír Drábek, člen dramaturgické rady projektu Praha 2000 Ing. Pavel Duží, člen Koordinační rady seniorů a zdravotně postižených, Ostrava JUDr. Jarmila Hájková, ředitelka Divadla loutek Ostrava, p. o. PhDr. Pavel Hamza, člen komise kultury rady města Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. - PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. RNDr. Jiřina Kábrtová, ředitelka Ostravského muzea, p. o. Mgr. Pavlína Kalandrová, producentka, scenáristka JUDr. Pavel Kosatík, spisovatel literatury faktu, literární historik Vladimír Kotek, grafický designér Ing. arch. Ivo Koukol Bc. Ivan Krejčí, člen komise kultury rady města, umělecký šéf Komorní scény Aréna, p. o. Ing. Markéta Kubáňová, Nadační fond Via Vitae Ing. arch. Zdeněk Lukeš, architekt a historik architektury PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita Mgr. Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera Jaromír Nohavica, písničkář, básník, hudebník PaeDr. Radana Parmová, Biskupské gymnázium v Ostravě Marta Pilařová, projekt „TOVÁRNA“ / herečka improvizačního divadla Mgr. Andrea Pokludová, Ph.D., Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, katedra historie MgA. Marek Pražák, grafický designér Mgr. Ilona Rozehnalová, majitelka Antikvariátu a klubu Fiducia Mgr. Martin Strakoš, historik umění a odborný pracovník památkové péče doc. Ing. Jan Sucháček, Ph.D., pedagog, katedra regionální a environmentální ekonomiky, Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava PhDr. Jan Svačina, kritik Ivana Svítková, PR, „Ostrava v Praze“ ThLic. Vladimír Šiler, Dr., Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, katedra filozofie Vladimír Šmehlík, dramaturg, Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava Mgr. Sri Kumar Vishwanathan, expert v oblasti menšin, ředitel a předseda sdružení Vzájemné soužití Petra Všelichová, režisérka Gábina Zajícová, PR, „Ostrava v Praze“
Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava Agentura STODOLNI.CZ s.r.o. Fresh Film Fest Fotografická galerie FIDUCIA Global Networks, Ostrava Iniciativa Hlásím se k Továrně Knihkupectví Artforum Konektor, a.s. Kunsthalle Ostrava o.s. Mons – Evropské hlavní město kultury 2015 Ostravský informační servis, s. r. o. Oživená Ostrava PP Production s.r.o. ProCulture o. p. s. Stavovská unie studentů Ostravské univerzity UPGRADE CZ s.r.o. Úřad Regionální rady, Ostrava
Stará Aréna – klub pro kulturu a informace 2015 David Mírek, hlavní dramaturg Petr Sedláček, zástupce hlavního dramaturga Zuzana Mildeová, divadelní dramaturgie Radim Václavík, filmová dramaturgie Petra Hradilová, hudební dramaturgie Lukáš Hradil, hudební dramaturgie Jiří Prokš, produkce Pavla Malinová, Martin Froulík, Jakub Jansa, Jan Výtiska, vizuální stránka Staré Arény
Další pomocníci a dobrovolníci, kteří se podílejí na chodu Staré Arény: Jakub Labour Bára Obozněnko Veronika Olšovská Kateřina Minářová Jeník Bubal Marta a Marie Pilařovy (iniciativa Hlasím se k Továrně) Lenka Foltová (OVArt) Chris Gilliland (Alba) Sarah Mason Saša Rychecký (Dividlo) Jakub Labour (Dividlo)
Projekty „Ostrava 2009“ doprovázející podání přihlášky do předvýběrového kola Výstava OSTRAVA? Lenka Lindaurová, kurátorka Andrea Węglarzyová, asistentka kurátorky Jiří Příhoda, architekt Přemysl Pražský, produkce Pavel Břach, realizace Marcela Gajdová, „Příběhy výstavy“ David Mírek, produkce Barbora Rycková, webové stránky Ve spolupráci s Ostravským muzeem, p. o., Galerií výtvarného umění v Ostravě, p. o., Ostravské výstavy a. s.
Filmový festival Ostrava Kamera Oko Jakub Felcman, programový ředitel Tomáš Rychecký, výkonný ředitel Martina Stránská, produkce Anna Kopecká, hlavní dramaturgyně Gabriela Zajícová, PR a komunikace
109
Programová rada Martin Jiroušek Martin Novosad Marta Pilařová Pavel Klusák Petr Marek Jiří Flígl Ve spolupráci s Centrem kultury a vzdělávání Moravská Ostrava, p. o., Kulturní zařízení Ostrava – Jih, p. o., Český rozhlas Ostrava, Česká televize - Televizní studio Ostrava, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Bílá kniha ostravské kultury Mgr. Ivo Kaleta, vedoucí Redakční rada: Mgr. Ivo Kaleta, Mgr. Ing. Petr Hruška Ph. D. , Mgr. Pavel Hruška Mgr. Monika Horsáková, Mgr. Jakub Chrobák, Ph. D., doc. Mgr. Jan Malura, Ph.D. 42 autorů jednotlivých kapitol
Leporelo Tajemná Ostrava Lucie Seifertová, autorka Petr Prchal, produkce Ve spolupráci s Ostravským muzeem, o. p.
Ostravské příchody Radovan Lipus, autor Marina Feltlová, hlavní koordinátorka Jiří Hruška, redaktor Ve spolupráci s Českým rozhlasem Ostrava
110
