OSOBNÍ ZPRÁVY. Odkaz Václava Mencla Obr. 1. Doc. PhDr. Ing. arch. Václav Mencl, DrSc., (Fotoarchiv autorky)

O S O B N Í Z P R ÁV Y

ãilo se mu proto nad‰ené a unáhlené pfiisuzování celé skupiny kupolov˘ch kostelÛ v Karpatech byzantské kultufie. Jistû tu mûla vliv i tradice vídeÀské ‰koly, stojící pevnû v známém sporu Orient oder Rom na stanovisku habsbursky fiímském… A tak Wir th vyzval jednoho

O d k a z Vá c l a v a M e n c l a 16. 1. 1905 – 28. 7. 1978

z mlad‰ích Dvofiákov˘ch posluchaãÛ, dr. W. Romana Zalozieckého, kter˘ v té dobû pracoval v praÏském semináfii dûjin umûní, aby procestoval Karpaty… A aby

Letos v létû uplynulo jiÏ tfiicet let od tragické smrti

mûl nûkoho k ruce, kdo mu bude ty kostely zamûfiovat

mimofiádného historika umûní, architekta, pedagoga

a fotografovat, pfiidal mu Wirth na cestu mû, studenta

a památkáfie Václava Mencla. Osud ho zastihl v Ne-

tfietího roãníku architektur y.“ Hned na poãátku své

milkovû, odkud spoleãnû se svou Ïenou zajel pfied

vûdecké dráhy se Mencl dotkl základního problému

svátkem sv. Máfií Magdalény do Su‰ice. Je symbolic-

dûjin umûní, tedy v˘chodní, ãi západní orientace poan-

ké, Ïe MenclÛv poslední text zaznûl na podzim toho

tického umûní. Kupole i centralita karpatsk˘ch kostelÛ

roku pfii oslavách 600. v˘roãí úmrtí Karla IV.

1

6

byly tehdy vyloÏeny barokem, pozdûji v‰ak Mencl svÛj 7

Îivot a dílo doc. PhDr. Ing. arch. Václava Mencla,

názor korigoval ve prospûch Byzance. Kromû dfievû-

DrSc., jsou tûsnû spjaty s poznáním a záchranou na-

n˘ch kostelÛ nalezl Mencl na Slovensku pÛvodní lido-

‰eho architektonického dûdictví. Byl zakladatelskou

vou architekturu a kulturu, které rozhodly o smûru je-

osobností slovenského dûjepisu umûní a tamní pa-

ho pfií‰tího zájmu.

1

Obr. 1. Doc. PhDr. Ing. arch. Václav Mencl, DrSc., 1973. (Fotoarchiv autorky)

mátkové péãe, v roce 1946 stanul v ãele ãeskosloven-

V ãervnu 1928 sloÏil státní závûreãné zkou‰ky a na-

ské státní ochrany památek a v této funkci prosadil mi-

stoupil vojenskou sluÏbu v Bratislavû. V té dobû jiÏ pra-

mofiádn˘ projekt na záchranu válkou po‰kozen˘ch

coval pro ·tátny referát na ochranu pamiatok pfii Mi-

mûst – mûstské památkové rezervace. Bûhem svého

nisterstvu ‰kolství a národní osvûty v Bratislavû, kam

■ Poznámky

pedagogického pÛsobení vychoval v âechách a na Slo-

od 1. kvûtna 1930 trvale nastoupil. Památkov˘ úfiad

1 Václav MENCL: Architektura Karlovy doby a její smysl,

vensku dvû generace historikÛ umûní a pracovníkÛ pa-

ustaven˘ po rozpadu Rakouska-Uherska pod názvem

in: Mezinárodní vûdecká konference Doba Karla IV. v dûji-

mátkové péãe, k jejichÏ praktické potfiebû sepsal fiadu

Vládny komisariát na ochranu pamiatok na Slovensku

nách národÛ âSSR, pofiádaná Univerzitou Karlovou v Pra-

odborn˘ch dûl.

a poté pfiejmenovan˘ na ·tátny referát zpoãátku vedl

ze k 600. v˘roãí úmrtí Karla IV. ve dnech 29. 11. – 1. 12.

Ústfiední pracovi‰tû Národního památkového ústavu

znalec slovenského lidového umûní architekt Du‰an

1978, Univerzita Karlova, Praha 1982, s. 82–97.

v Praze vydává jiÏ nûkolik let vybrané stati v˘znamn˘ch

Jurkoviã. Mencl vzpomíná, Ïe „Jurkoviã… ‰el na vûc

2 Max DVO¤ÁK: Katechismus památkové péãe, 2. vydá-

architektÛ a historikÛ umûní, ktefií sv˘m dílem zasáhli

bezprostfiednû. Úfiad si pfiedstavoval jako architekto-

ní, Národní památkov˘ ústav, Praha 2004.

do teorie a koncepce památkové péãe. Po fundamen-

nick˘ ateliér, kter ˘ by navrhoval v‰echny pfiestavby

3 Alois RIEGL: Moderní památková péãe, ed. Ivo Hlobil

tálním díle teoretika vídeÀské ‰koly dûjin umûní Maxe

a úpravy památek…“ Roku 1922 pfievzal vedení úfia-

a Ivan Kruis, Národní památkov˘ ústav, Praha 2003.

Dvofiáka – Katechismu památkové péãe – vydalo v ro-

du MenclÛv star‰í kolega Jan Hofman, pfiesvûdãen˘ za-

4 Václav WAGNER: Umûlecké dílo minulosti a jeho ochra-

ce 2003 knihu Aloise Riegla Moderní památková pé-

stánce názorÛ vídeÀské ‰koly, jmenovitû A. Riegla.

na, Národní památkov˘ ústav, Praha 2005; Bfietislav

Podle Mencla „Hofman byl naopak pozitivista… Rozho-

·TORM: Základy péãe o stavební památky (prÛvodní slo-

ra a Bfietislava ·torma. V souãasné dobû se k vydání

dujícím kritériem byla, dûj se co dûj, hodnota stáfií, ve-

vo Vojtûch Láska, studie Petr ·toncner, Ïivotopis Vojtûch

pfiipravuje antologie z díla Václava Mencla. Autorovo

doucí metodou, která z ní vypl˘vala, bezpodmíneãná

Storm), Národní památkov˘ ústav, Praha 2007.

v˘roãí spojené s poãinem Národního památkového

konzervace dochovaného stavu.“ Mencl ãistû konzer-

5 Jeho otcem byl Ing. Václav Mencl, fieditel mûstského

ústavu je pfiíleÏitostí k tomu, abychom pfiipomnûli

vaãní metodu nikdy nepfiijal. Ve sv˘ch vzpomínkách po-

stavebního úfiadu v Plzni, matkou Anna, rozená Filipov-

MenclÛv Ïivot, okruhy jeho badatelského zájmu a od-

zdûji uvedl: „Ze star˘ch konzervaãních prací pfied první

ská. Mlad‰í bratfii Vojtûch a Jifií byli rovnûÏ stavební inÏe-

kaz v oblasti památkové péãe.

svûtovou válkou mi imponovala jen Luxova úprava hra-

n˘fii. Tématem se zab˘val Patrik GULDAN: Îivot a dielo

du v Banské ·tiavnici: provázel ji svûdomit˘ a skvûle

Václava Mencla, in: Kolokvium Îivot a dielo Václava

Václav dûdilo po generacích. Zde mûlo kofieny jeho

publikovan˘ umûlecko historick˘ rozbor. Umínil jsem

Mencla na Slovensku, Umeleckohistorická spoloãnosÈ

vrozené technické a v˘tvarné nadání, které dále rozví-

si, Ïe tuto metodu nikdy nezradím, protoÏe touto ces-

Slovenska, Bratislava 1999, s. 9–32. Naposledy Helena

jel vzdûláním. Po reálce v Plzni studoval v letech

tou si památka sama fiekne, co se s ní má dûlat… Stej-

SOUKUPOVÁ: Cena ministra kultury za památkovou péãi

1923–1928 na Vysoké ‰kole architektury a pozemní-

nû tak mi otevfiela oãi jeho náznaková rekonstrukce ka-

v roce 2004 Václavu Menclovi, in: Zprávy památkové

ho stavitelství âeského vysokého uãení technického

ple na hradû v Ostfiihomi, vedená s vynaloÏením takové

péãe 64, 2004, ã. 5, s. 449–453, kde je uvedena Menc-

v Praze u profesorÛ Rudolfa KfiíÏeneckého a Antonína

inteligence, Ïe se s jejím v˘sledkem v tehdej‰ích ães-

lova bibliografie.

Engela. Menclovu vûdeckou dráhu v‰ak ovlivnily hlav-

k˘ch pomûrech nedalo témûfi nic srovnat.“

Z rozdíl-

6 Václav MENCL: Ako sme zaãínali, in: Kapitoly z dejín

nû pfiedná‰ky ZdeÀka Wirtha a zejména Vojtûcha Birn-

ného stanoviska k ochranû památek pak vznikaly, jak

pamiatkovej starostlivosti v Slovenskej socialistickej re-

bauma a Josefa Cibulky. Z Wirthova podnûtu se Mencl

vzpomíná Mencl, i humorné situace, kdyÏ sochafi „na

publike, Pamiatky a príroda, 1976, ã. 2, s. 40. Citace

vydal na první studijní cestu na Slovensko. Pozdûji na

jednom z jiÏních portálÛ velkého kostela v Banské By-

textu jsou uvedeny v ãe‰tinû.

svého uãitele vzpomíná: „Na pr vní studijní cestu na

strici stfiídavû snímal a zase nalepoval na bronzové tr-

7 Václav MENCL: O pÛvodu byzantské architektur y, in:

Slovensko mû vyslal Wirth, kter˘ uÏ tehdy stál v ãele

ny plomby z umûlého kamene, kter˘mi doplÀoval bûÏ-

Umûní 23, 1975, s. 418–437.

pfiíslu‰ného odboru ministerstva. Bylo to v ãer venci

nou profilaci prutÛ v ostûní – podle toho, koho z nás

8 V. MENCL, cit. v pozn. 6.

1925. Studoval jsem architekturu na praÏské techni-

ãekal na kolaudaci.“

2

3

ãe a v roce 2005 a 2007 vy‰ly práce Václava Wagne4

Pocházel z rodiny, kde se stavební umûní i jméno 5

8

9

10

11

9 TamtéÏ.

ce, na filosofickou a teologickou fakultu jsme s archi-

Menclovou doménou byla od poãátku stfiedovûká

10 V. MENCL, cit. v pozn. 6, ã. 3, s. 40.

tektem J. Sokolem chodili na Cibulkovy strhující pfied-

architektura. Uvûdomil si, jakou pfiíleÏitost mu sk˘tá

11 V. MENCL, cit. v pozn. 6, ã. 2, s. 40.

ná‰ky a Birnbaumovy promy‰lené lekce, Wir th na

dosud neznámé umûní Slovenska i moÏnost vytvofiit

technice pfiedná‰el po Cibulkovi dûjiny architektury…

jeho první syntetick˘ obraz. Napnul proto v‰echny své

Wirth nemûl rád romantické nemetodické v˘klady, pfií-

síly. Vlakem ãi pû‰ky uskuteãnil bezpoãet cest,

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a

485

2

Obr. 2. BodruÏaº, Slovenská republika, rouben˘ kostel lemkovského typu. (Reprofoto z knihy V. Mencl, Lidová architektura v âeskoslovensku) Obr. 3. Praha, Hrad, sloupová síÀ. (Reprofoto z knihy V. Mencl, âeská architektura doby lucemburské)

3

né práce byla první vûdecká monografie o Bratislavû napsaná spoleãnû s jeho Ïenou (1936)

16

1933, s. 59–99, tabulka 10–18. Teprve nedávno se pfii

a syntetic-

novém archeologickém v˘zkumu podafiilo nalézt star‰í

ké dílo Stredoveká architektúra na Slovensku, s pod-

vrstvy, které potvrzují MenclÛv pfiedpoklad. Podrobnûji

titulem Stavebné umenie na Slovensku od najstar-

o tom viz Tatiana ·TEFANOVIâOVÁ: V˘sledky archeológie

17

‰ích ãias aÏ do konca doby románskej (1937).

·lo

vo vzÈahu k dielu a názorom Václava Mencla, in: Kolokvi-

o první ãást ‰ífie koncipované práce, jejíÏ druh˘ díl mûl

um, cit. v pozn. 5, s. 65–69; táÏ: Pocta Václavovi Menc-

bûhem nichÏ dokonale zmapoval známé i neznámé ob-

obsáhnout architekturu gotickou. V ní Mencl soustfie-

lovi, in: Zborník ‰túdií k otázkam interpretácie stredoeu-

jekty stfiedovûké architektury na Slovensku. Mistrnû

dil v‰echny tehdy známé ranû stfiedovûké památky

ropského umenia, Bratislava 2000, s. 19–30, kde je

ovládl terénní prÛzkum, mûl schopnost jeho jasného

Slovenska, které vãlenil do celkového v˘voje umûní

uvedena dal‰í literatura.

zhodnocení, znalost stavebních technik i dar problém

v Podunají. VÛbec poprvé tak zapojil Slovensko do ‰ir-

15 Václav MENCL: Tohoroãné úpravy devínskeho hradu,

logicky vysvûtlit. Vzdûlání architekta mu navíc dávalo ji-

‰ího kontextu evropského umûní. I kdyÏ ãasem nûkte-

in: Slovensk˘ staviteº V, 1935, ã. 11, s. 306–307; Václav

stotu ve volbû správn˘ch konstrukãních a technick˘ch

ré ze sv˘ch názorÛ korigoval, kniha dodnes platí za zá-

MENCL: ¤ímská stanice na Dûvínû, in: Jan EISNER, Vác-

fie‰ení. Pozdûji vzpomíná, Ïe „nebylo zedníkÛ, ktefií by

klad kaÏdého dal‰ího bádání.

18

lav MENCL, Vojtûch ONDROUCH: V˘zkum na hradû Dûví-

umûli udûlat pofiádnou vápennou maltu, v‰ude si vypo-

Badatelská práce byla jen ãástí ‰iroce koncipované

nû u Bratislavy roku 1935, Bratislava 1936, s. 6–8. Au-

máhali cementem, nedokázali omítku pfiipojit k nároÏ-

ochrany památek, kterou Mencl uplatÀoval ve státním

tofii odhalili obdélnou budovu s apsidou, o níÏ podle zdiva

nímu kameni, nebyli stavitelé, ktefií by nesli tradici ruã-

úfiadû. Ochranu vztáhl nejen na sakrální stavby, jak to-

pfiedpokládali, Ïe je fiímská. Teprve mnohem pozdûji byly

ních fiemesel a na jiÏním Slovensku nebylo ani ostrého

mu bylo dosud, ale i na mûstská opevnûní, hradní zfií-

odkryty dal‰í dvû apsidy, které dovolují stavbu interpreto-

fiíãního písku; z té jemné spra‰e se dobrá omítka udû-

ceniny, mû‰Èanské domy, lidovou architekturu i archeo-

vat jako sakrální a datovat ji do 9. století. O nov˘ch v˘zku-

lat nedala. A tak nás ãekala trpûlivá práce praktické-

logické v˘zkumy – byl iniciátorem jedné z pr vních

mech viz V. PLACHÁ, J. HLAVICOVÁ, I. KELLER: Slovansk˘

ho vy‰kolování od stavby ke stavbû, práce, které se

konzervací archeologick˘ch nálezÛ na Dûvínû. V˘voj pa-

Devín, Bratislava 1990; V. PLACHÁ, J. HLAVICOVÁ: Devín.

zedníci bránili, protoÏe omítky, které bûÏí po kameni

mátkové péãe na Slovensku i pfiehled oprav uskuteãnû-

Slávny svedok na‰ej minulosti, Bratislava 2003. K inter-

a ne podle vodováhy, pokládali za úpadek svého fie-

n˘ch v letech 1930–1938 pozdûji uvefiejnil v ãasopise

pretaci

12

V Bratislavû tehdy pÛsobila avantgardní

19

stavby

naposledy

Tereza

RODZINSKA-CHORAZY: Veºkomoravská trikoncha na De-

skupina funkcionalistick˘ch architektÛ, s nimiÏ se

vensku opravoval dvacet dva památkové objekty (ka-

víne: medzi antikou a stredovekom, in: Pocta Václavovi

Mencl st˘kal na pÛdû mûstské regulaãní komise. Vzpo-

menné a dfievûné kostely, mûstské hradby, nástûnné

Menclovi, cit. v pozn. 14, s. 33–58.

míná, Ïe nejradûji spolupracoval s F. Weinwurmem:

malby a oltáfie), o nichÏ referoval ve Zprávách památko-

16 Václav a Dobroslava MENCLOVI: Bratislava, stavební

„… byl to ãlovûk pfiím˘, vnitfinû svobodn˘, mûl svoje

vé péãe.

pevné zásady, sám Ïil funkãnû, stroze, bez pfiepychu

cet dfievûn˘ch kostelÛ zachovan˘ch v oblasti Karpat,

17 Václav MENCL: Stredoveká architektúra na Slovensku.

a malomûstsk˘ch ohledÛ. Byl pfiístupn˘ kaÏdému ro-

které kdysi procházel s W. R. Zalozieck˘m. Je‰tû po le-

Kniha prvá. Stavebné umenie na Slovensku od najstar‰ích

tech na to vzpomínal: „ A bylo na‰í p˘chou, Ïe jsme je

ãias aÏ do konca doby románskej, Praha–Pre‰ov 1937.

zumnû zdÛvodnûnému argumentu.“

13

A kde byla po-

tfiebná úãast citovû zaloÏeného architekta, utíkal se Mencl, jak uvádí, o pomoc k Emilu Belu‰ovi.

Pamiatky a múzeá (1956).

velkomoravské

Jen v roce 1937 na Slo-

mesla.“

20

Do roku 1938 kromû jiného zajistil na ãtyfii-

21

mûli na konci první republiky v‰echny v pofiádku.“

obraz mûsta a hradu, Praha 1936.

18 Prací o stfiedovûké architektufie se Mencl roku 1938

Menclem fiízené opravy památek dokazují, Ïe se od-

habilitoval na Komenského univerzitû v Bratislavû, zatím-

MenclÛv zájem o historicky nejstar‰í vrstvy archi-

klonil od r yze konzer vaãního pfiístupu ve prospûch

co knihou Stfiedovûká mûsta na Slovensku (1938) získal

tektury se pfiirozenû neobe‰el bez archeologick˘ch v˘-

syntetické metody, která umoÏÀovala restituci pÛvod-

hodnost doktora technick˘ch vûd.

zkumÛ. Zaãaly v kostele sv. Emmerama na hradû v Nit-

ního umûleckého v˘razu zachovan˘ch dûl. Jeho postoj

19 Václav MENCL: Sto rokov starostlivosti o stavebné

fie, kde spoleãnû s Jaroslavem Böhmem hledali

mûl oporu v názorech ãeského historika umûní Václava

pamiatky na Slovensku, in: Pamiatky a múzeá 5, 1956,

v letech 1930–1931 nejstar‰í kostel z doby velkomoravského kníÏete Pribiny.

14

s. 163–173.

Krátce nato Mencl spolu-

20 Václav MENCL: O opravách nûkter ˘ch památek na

pracoval s prof. Janem Eisnerem pfii archeologickém

■ Poznámky

Slovensku r. 1937, in: Zprávy památkové péãe 2, 1938,

v˘zkumu na Dûvínû (1933), kde rovnûÏ pfiedpokládal

12 V. MENCL, cit. v pozn. 6, s. 40.

s. 27–29. Erudice architekta Menclovi dovolila, aby

13 TamtéÏ, ã. 3, s. 39.

v âasté u Bratislavy dokonce pfieklenul naru‰enou gotic-

·tiavnici, v premonstrátském klá‰tefie v Bzovíku, pfii

14 Jaroslav BÖHM, Václav MENCL: V˘zkum na hradû nit-

kou klenbu. Srov. Václav MENCL: Konstruktivní povaha

hradi‰tní rotundû ve Skalici, v Bratislavû i jinde. KdyÏ

ranském 1930–1931, in: Památky archeologické, Nová

gotické síÈové klenby, in: Zprávy památkové péãe 2,

se v roce 1937 konala v Praze monumentální v˘stava

fiada I, díl 37, 1931, s. 64–79; Václav MENCL: Stredove-

1938, s. 53–56.

Staré umûní na Slovensku, mûl jiÏ Mencl fond stfiedo-

ká architektúra na nitrianskom hrade, in: Jan HOFMAN

21 Václav MENCL: Ako sme zaãínali, cit. v pozn. 6, ã. 2,

vûké architektury zmapovan˘. V˘sledkem této horeã-

a kol.: Nitra, dejiny a umenie nitrianského zámku, Trnava

s. 41.

vrstvy velkomoravské.

486

15

Kromû toho kopal v Banské

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a

Wagnera, jenÏ byl pracovníkem a poté pfiednostou Státního památkového ústavu v Praze a prvním lektorem v˘uky památkové péãe na Karlovû univerzitû.

22

Ze slovensk˘ch architektÛ byl Menclovi sv˘m postojem blízk˘ zejména Du‰an Jurkoviã: „ZpÛsob, jak˘m

Obr. 4. Praha, kostel sv. Martina ve zdi, rekonstrukce románského stavu. (Kresba V. Mencl) Obr. 5. Portály z doby poklasické gotiky. (Reprofoto z ãlánku V. Mencl, V˘voj stfiedovûkého portálu v ãesk˘ch zemích) Obr. 6. KruÏby oken klasické gotiky. (Kresba V. Mencl)

se Jurkoviã staví ke staré památce, je jin˘, neÏ jak ho má na zfieteli r yze vûdecká ochrana památek. Jeho pomûr k památce byl pomûrem tvofiivého umûlce.

■ Poznámky

Ne‰lo mu ani tak o to, aby jen pietnû a úzkostlivû udr-

22 Ivo HLOBIL: Václav Wagner, in: Kapitoly z ãeského dû-

Ïel to, co je tfieba i zlomkovitû z minulosti zachovat,

jepisu umûní II, Praha 1987, s. 295–297; t˘Ï: Poãátek

a aby témûfi muzeální metodou konzervoval památku

samostatné v˘uky památkové péãe na Karlovû univerzitû,

v jejím originálním stavu. ·lo o to, aby památku napl-

in: Památky a pfiíroda 46, 1986, s. 407–408; t˘Ï: Alois

nil nov˘m aktivním Ïivotem… Sv˘mi projekty… v‰ude

Riegl a teorie moderní památkové péãe, in: Alois RIEGL:

evokuje ducha za‰l˘ch dob, av‰ak ãiní to svou vlastní

Moderní památková péãe, Praha 2003, s. 122. Obdobné

23

moderní formou.“

Ingrid Ciulisová upozornila na to,

názor y jako Mencl zastával i Vincenc Kramáfi v oblasti

Ïe dÛleÏitou roli v Menclovû pfiístupu sehrály také

restaurování obrazÛ. Naposledy se tematikou zab˘vali

podnûty ze souvûké umûnovûdné teorie, hlavnû struk-

Vladimír CZUMALO: Teoretická v˘chodiska a pfiedpoklady

turalismu, jak ho na poãátku 30. let v Bratislavû for-

památkové péãe, in: Péãe o architektonické dûdictví,

muloval Jan Mukafiovsk˘.

24

Strukturalistické chápání

Sborník prací, I. díl, Praha 2008, s. 11–26, a Petr

umûleckého díla zdÛrazÀovalo jeho estetickou hodno-

·TONCNER: Organizaãní v˘voj státní památkové péãe

tu a autonomní umûleckou sloÏku. Ovlivnûní struktu-

v letech 1918–1945, tamtéÏ, s. 45–93.

ralismem lze nalézt i v Menclov˘ch dal‰ích pracích,

23 Václav MENCL: O v˘stave Ïivotného diela Dr. h. c. Du-

tfiebaÏe to sám nezdÛrazÀoval.

‰ana Jurkoviãa, in: Slovensk˘ staviteº VIII, 1938, ã. 8,

Bûhem 30. let si Mencl získal váÏnost ve vûdeck˘ch

s. 170–171.

kruzích a stal se uznávan˘m odborníkem konkurujícím

24 Ingrid CIULISOVÁ: Tri pohºady na Václava Mencla (zo

evropsk˘m kapacitám (Donin, Bachmann, Gerevich).

slovenskej strany), in: Kolokvium, cit. v pozn. 5, s. 42;

25

Od

Jan MUKA¤OVSK¯: Osobnost v umûní (1944), cituje

léta 1938 krátce pfiedná‰el na Komenského univerzitû

Menclovu práci O dvojí povaze a funkci stfiedovûkého

v Bratislavû, po rozpadu âeskoslovenska se v dubnu

umûní, in: Îivot 19, 1943–1944, s. 43–46. Srov. Jan

Jeho práce mûly ohlas i mezi ãesk˘mi badateli.

1939 vrátil se Ïenou do Prahy. Nastoupil na památko-

MUKA¤OVSK¯: Studie z estetiky, Praha 1966, s. 237.

vém odboru Ministerstva ‰kolství a osvûty, kde mohl

25 Jaroslav Pe‰ina upozornil na MenclÛv objevn˘ text

uplatnit své zku‰enosti ze Slovenska, a zaãal vyuão-

o chrámu Panny Marie v Novém Mûstû nad Váhem (re-

vat na univerzitû. Na podzim 1939 v‰ak byly vysoké

cenze in: Demokratick˘ stfied, 17. 5. 1936). Zdenûk

‰koly zavfieny. Pokraãoval proto v systematickém v˘-

Wirth vysoce ocenil první vûdeckou monografii o Bratisla-

zkumu ãeské stfiedovûké architektury. Navázal na prá-

vû (recenze in: Umûní 11, 1938, ã. 3, s. 151–152).

ci svého uãitele V. Birnbauma (i svoji vlastní) a vydal

26 Viz pozn. 5, kde je odkaz na bibliografii Václava Mencla.

staÈ Románská architektura v âechách (1939). Dal‰í

27 Václav MENCL: Stfiedovûké v˘kopy v âechách v posled-

práce v‰ak smûfiovaly k architektufie 14. století (stu-

ních tfiech letech, in: Umûní 14, 1943–1944, s. 364–365.

die o chrámu sv. Ducha v Praze a poãátcích dvoulodí,

28 Václav MENCL: O methodice stfiedovûk˘ch v˘kopÛ, in:

o architektufie biskupa Jana IV. z DraÏic, o hradech

Zprávy památkové péãe 6, 1942, ã. 1, s. 6–8; tamtéÏ,

Václava IV.).

26

Zajímala ho zvlá‰tní povaha ãeské goti-

ã. 2, s. 17–23; tamtéÏ, ã. 3, s. 33–37.

ky a kladl si otázky, jak se váÏe k zemi, místu a náro-

29 TamtéÏ, s. 7. Podle Mencla kaÏdé jednotlivé období

du. Podobnû jako na Slovensku doplÀoval svá bádání

mûlo také odli‰n˘ vztah k archeologick˘m v˘zkumÛm.

vlastními archeologick˘mi v˘zkumy (klá‰tera v Nepo-

Mencl apeluje na kaÏdodenní záznam v‰ech nalezen˘ch

muku, hradu v DraÏicích, minoritského kostela v Be-

pfiedmûtÛ a nálezov˘ch okolností i jejich stálou interpre-

ne‰ovû).

27

Stál˘ zájem o archeologii vedl ke stati

taci: „¤ekl bych, Ïe v˘kop a jeho neustálá interpretace

O methodice stfiedovûk˘ch v˘kopÛ, z níÏ je zfiejmé, Ïe

tvofií jak˘si strukturální celek, v nûmÏ to, co je vykopáno,

se v té dobû podrobnûji zab˘val metodologick˘mi otáz-

má sice neustál˘ vliv na zpÛsob v˘kladu, ale naopak ten-

kami.

28

Ve studii kromû jiného rozeznává tfii v˘vojová

to v˘klad zase zpûtnû pÛsobí na zpÛsob a smûr dal‰ího

stadia na‰eho vztahu k památce a zdÛrazÀuje potfieb-

v˘kopu. Jedno tedy podmiÀuje druhé, v˘kop a interpreta-

nost v‰ech: „Stadium pragmatické nauãilo nás pa-

ce jsou ve stálém dotyku…“ TamtéÏ, s. 34.

mátku datovat, neboÈ jednotliv˘m památkám podloÏilo

30 Menclovou metodou se podrobnûji zab˘vala Klára

Ïebfiíãek letopoãtÛ; stadium positivní nauãilo nás ji po-

BENE·OVSKÁ: Petr Parléfi v interpretaci Václava Mencla,

znat, a to jako umûleckou formu, závislou na datech

in: Pocta Václavovi Menclovi, cit. v pozn. 14, s. 137–

ãasov˘ch, a stadium tfietí dalo nám moÏnost porozu-

152. Zrání Menclovy metody lze sledovat ve statích: Vác-

mût jejímu smyslu, kter˘ mûla pro souãasného ãlovû-

lav MENCL: K Birnbaumovu zákonu transgrese, in: Volné

ka…“

29

Od té doby se otázka smyslu umûleckého dí-

la jiÏ nikdy neztratí z Menclova slovníku. Ve 40. letech postupnû krystalizovala Menclova ba30

datelská metoda.

Vy‰el z vídeÀské ‰koly dûjin umû-

ní, z duchovûdné psychologie Wilhelma Diltheye

4

5

smûr y 37, 1942, ã. 7, s. 195–206; Václav MENCL: O dvojí povaze a funkci stfiedovûkého umûní, in: Îivot 19, 1943–1944, ã. 2, s. 43–46, a zejména v úvodu ke knize Václav MENCL: âeská architektura doby lucemburské, Praha 1948. 6

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a

487

krajsk˘m národním v˘borÛm, pfii nichÏ pÛsobily takzva-

vûké kultur y nachází dokonal˘ obraz v plastické gra-

né rezervaãní komise. Ty rozhodovaly o pofiadí domÛ,

daci mûstského reliéfu“.

jejich vyuÏití, realizaci oprav i jejich kolaudaci. Národní

dií V˘tvarn˘ v˘voj ãesk˘ch mûst

v˘bory mûly úlohu stavebníka, památkové úfiady fungo-

Krumlovû, na níÏ se podíleli i jeho Ïáci.

valy jako odborní poradci, Ministerstvo ‰kolství, vûd

cla se pomalu rodilo povûdomí, Ïe „v urbanistick˘ch

32

a umûní zaji‰Èovalo akci organizaãnû a finanãnû.

37

Na tuto práci navázal stu38

a knihou o âeském 39

Podle Men-

Po

otázkách je celek víc neÏ souãet ãástí a vûci skladby,

letech Mencl na tuto akci vzpomíná: „V kvûtnu 1949 si

tedy proporcionalita a harmonie Ïe dominují nad otáz-

mû zavolal dr. Spáãil, námûstek ministra financí, Ïe

kami slohov˘mi a akademick˘mi poÏadavky slohové

i jemu zÛstávají nevyuÏité pfiebytky¨… a Ïe bude v roz-

jednoty. Ov‰em Ïe Rieglova hodnota stáfií a z ní vypl˘-

poãtech svého ministerstva na památky pamatovat bo-

vající poÏadavek originality díla tvofiily nespornou a ne-

hat˘mi pfiíspûvky, kdyÏ mu pfiedloÏím nûjak˘ celkem

pochybnou základnu v‰ech tûchto nov˘ch úvah“.

konkrétní, ale velkorys˘ program. Mûl jsem za sebou

40

V roce 1949 vy‰la politicky zniãující kritika Menclo41

uÏ prvé pokusy s kolektivním zpracováním nûkter˘ch

va díla o ãeské architektufie doby lucemburské,

ãesk˘ch mûst, do kterého jsem zapojil své univerzitní

rá mûla za následek, Ïe musel opustit obû univerzity:

posluchaãe v âeském Krumlovû a ve Znojmû a vûdûl

praÏskou (1951) i bratislavskou (1953). Situace se

jsem i to, co v pováleãn˘ch dobách na‰im mûstÛm hro-

zmûnila i na památkovém úfiadû. Mencl vzpomíná, jak

zí. A tak jsem do t˘dne Spáãilovi pfiedloÏil plán rezer-

se potom zaãaly pomûry komplikovat, pfii‰ly reorgani-

vací: mûstsk˘ch i lidové architektur y… Dosud mám

zace, „malovali se organizaãní pavouci, v jejichÏ síti

doma ty tfii listy hrubého pováleãného papíru, popsané

jsem na dal‰í v˘voj toho v‰eho ztratil vliv. A tak byl za-

z obou stran strojem, které obsahují i seznam mûst

se ãas na vûdeckou práci…“

a vesnic, kter˘ch se akce budou t˘kat, i s vyãíslením

Èanského domu, jehoÏ typologie a prostorové uspofiá-

odhadnut˘ch nákladÛ na následujících deset let.

dání byly dosud neznámé.

a strukturalismu a postupnû dospûl k dualismu sen-

Dr. Spáãil nad‰enû souhlasil… A tak kdyÏ nikdo nebyl

o ochranû památkového fondu na Slovensku,

zuálního a racionálního, optického a abstraktního pólu

proti, vyhledal jsem architekta Lorence… Na nበná-

se pfiedstavil jako „suverénní znalec kulturního dûdic-

v umûní, v jejichÏ oscilaci spatfiuje cyklick˘ v˘voj. V na-

vrh pfiizval za spolupracovníky architekty Pelzbauera

tví Slovenska“. Letité zku‰enosti s obnovou památek

‰ich souvislostech je dÛleÏité, Ïe od té doby klade dÛ-

a Reicher ta, ktefií uÏ pfiedtím byli s námi v Krumlo-

zúroãil v nûkolika rozmûrn˘ch studiích o stfiedovûkém

raz na architektonickou skladbu, proporcionalitu, har-

vû…“

Je‰tû na podzim 1949 Mencl obe‰el národní

tvarosloví (románská a gotická hlavice, tvary kleneb-

monii a rytmus, tedy prostorové hodnoty, které budou

v˘bory, dohodl dal‰í postup a rozvezl univerzitní poslu-

ních Ïeber, v˘voj por tálu, okna, omítek, stfiedovûké

nadále urãující i pfii ochranû památek.

chaãe do terénu: „… co sepsali, LorencÛv ateliér zpra-

klenby), které dodnes poskytují oporu historikÛm umû-

První léta po osvobození pfiinesla Menclovi ‰iroké

coval technicky a rozpoãtovû. Do roka byly k dispozici

ní i pracovníkÛm památkov˘ch úfiadÛ.

uplatnûní. Hned po skonãení války zaãal pfiedná‰et na

první konzervaãní knihy, v roce 1950 se akce rozbûhla

katedfie dûjin umûní Univerzity Karlovy v Praze (1945–

naplno.“

Ve Zprávách památkové péãe, které Mencl

o neutû‰eném stavu památek. Po poãáteãních úspû-

1951) a krátce nato i na Komenského univerzitû v Bra-

po válce fiídil, postupnû vycházely jednotlivé monogra-

‰ích s obnovou Slavonic, Telãe a dal‰ích mûst, jeÏ by-

tislavû (1949–1953). V roce 1946 uspofiádal se Ïenou

fie mûst. Patrik Guldan pozdûji ocenil, Ïe Mencl doká-

la cenûna i v zahraniãí, se akce mûstsk˘ch rezervací

a univerzitními Ïáky monumentální v˘stavu o dûjinách

zal vidût problematiku ochrany památek v dlouhodobé

následkem mnoha politick˘ch a organizaãních zmûn

PraÏského hradu, které pfiedcházel dÛkladn˘ prÛzkum.

perspektivû i praktické rovinû, navíc s nadhledem filo-

ãasem zcela odch˘lila od pÛvodních pfiedstav. Mencl

V témÏ roce (25. listopadu 1946) byl v˘nosem Minis-

zofa a národohospodáfie.

ProtoÏe v té dobû patfiil

si byl vûdom mnohovrstevnosti problematiky i toho, Ïe

terstva ‰kolství a osvûty jmenován pfiednostou tamní-

slovensk˘ památkov˘ úfiad opût k Praze, povaÏoval

„práce s památkou pfiedpokládá sloÏité hodnotící sou-

ho oddûlení pravûk˘ch, historick˘ch a umûleck˘ch pa-

Mencl za svoji povinnost rozbûhnout obdobn˘m zpÛso-

dy … opfiené o mnohé speciální dovednosti, správn˘m

mátek. Tehdy se plnû uplatnily Menclovy organizaãní

bem i mûstské rezervace na Slovensku. Mûl dokonalé

datováním poãínajíc a urãením vzácnosti, ojedinûlosti,

schopnosti. Z jeho podnûtu zahájilo Ministerstvo ‰kol-

znalosti o specifickém historickém v˘voji Slovenska

typiãnosti a jin˘ch podobn˘ch hodnot konãíc“.

ství, vûd a umûní v roce 1948 rozsáhlou akci, která

a z nûho vypl˘vající struktufie památkového fondu.

dále zastával metodu náznakové rekonstrukce, která

v pováleãné Evropû nemûla obdobu – plánovanou ob-

V nûkolika statích nastínil nejdÛleÏitûj‰í okruhy nutné

v‰ak pfiedpokládá, Ïe dílo nejdfiív dokonale historicky

novu válkou zniãen˘ch mûst, pro niÏ se vÏil název mûst-

ochrany slovensk˘ch památek v oblastech Spi‰e, ·ari-

poznáme a „Ïe si pak konfrontací jeho hodnot s po-

ské památkové rezervace. V âechách a na Slovensku

‰e, báÀsk˘ch mûst a lidové architektury.

7

Obr. 7. Most, dûkansk˘ kostel Panny Marie, visut˘ svorník síÈové klemby v jiÏní boãní lodi, v dobû, kdy se V. Mencl podílel na transferu kostela. (Foto â. ·íla)

33

34

35

36

42

kte-

Vrhl se do studia mû‰-

43

Následovaly stati 44

v nichÏ

45

V 60. letech se Mencl úãastnil vefiejné diskuse

46

Na-

tfiebami dne‰ka vytvofiíme jasnou koncepci. K tomu je

bylo vybráno „tfiicet nejhodnotnûj‰ích mûstsk˘ch celkÛ,

Idea mûstsk˘ch rezer vací zrála pomûrnû dlouho.

ov‰em tfieba souhry kultivovaného umûleckého histo-

tedy tûch mûst, jeÏ sv˘mi domy, hradbami, uliãními pro-

Vycházela z historick˘ch a topografick˘ch prací (To-

rika s kultivovan˘m architektem…“ Ve shodû s Ma-

story, námûstími, kostely i celou svou skladbou a plas-

mek, Winter), ale i z nov˘ch prací o stfiedovûké ekono-

xem Dvofiákem byl toho názoru, Ïe nové funkce se

tikou vytváfiejí podstatu národního umûleckého bohat-

mice a sociální struktufie (Mendl, Vojtí‰ek). Po letech

i v památce vyjadfiují novou, moderní formou: „Nejsme

V tûchto mûstech byly pofiízeny seznamy

Mencl vzpomíná, Ïe prvním bezprostfiedním podnûtem

pfiesvûdãeni, Ïe existuje nûjaká zvlá‰tní památkáfiská

domovních objektÛ, jejich popis a umûlecko historické

byla Jurkoviãova obnova âiãman po poÏáru v roce

architektura – existuje jedna jediná nová soudobá ar-

zhodnocení i odhad zam˘‰len˘ch oprav a zmûn. V˘sled-

1923. Dal‰í krokem byla nepochybnû Wirthem inspi-

chitektura, která zcela a plnû vyjadfiuje ãlovûka nové

kem byly takzvané rezervaãní knihy, doplnûné stavební-

rovaná monografie manÏelÛ Menclov˘ch o Bratislavû

doby, a jen ta je na‰ím partnerem…“ V té dobû spo-

mi odhady. Pamatovalo se i na architekturu lidovou;

(1936) a zejména kniha o stfiedovûk˘ch mûstech na

lupracoval na transferu dûkanského kostela Panny

praÏsk˘ památkov˘ úfiad se ujal úlohy pofiídit podrobn˘

Slovensku. V ní se Mencl zab˘val v‰eobecn˘mi pfiíãi-

Marie v Mostû, kter ˘ je dodnes mezinárodnû uzná-

seznam lidov˘ch staveb jednotliv˘ch oblastí. Na pod-

nami vzniku mûsta, jeho pÛdorysn˘mi typy a základní-

van˘m poãinem.

zim 1949 byl program pfiedloÏen vládû a v roce 1950

mi prostorov˘mi a stavebními sloÏkami mûstského or-

MenclÛv v˘jimeãn˘ tvÛrãí pfiístup vedl ke spolupráci

se akce rozbûhla. Byla vytvofiena zvlá‰tní architekto-

ganismu (námûstí, ulice, hradby, mû‰Èansk˘ dÛm).

s architekty a filmov˘mi reÏiséry a pfiedev‰ím ke kon-

nická stfiediska, která ve spolupráci s pracovníky Mi-

Závûrem oceÀuje celek stfiedovûkého mûsta, které

taktu s mlad˘mi posluchaãi na Filmové a Divadelní fa-

nisterstva ‰kolství provádûla zamûfiení a projekãní ãin-

má tutéÏ duchovní náplÀ jako kaÏdé stfiedovûké v˘-

kultû Akademie múzick˘ch umûní, kde ho v 70. letech

nost. Realizace stavebních prací byla svûfiena

tvarné dílo. Podle nûj „transcendentní povaha stfiedo-

na‰li i posluchaãi z Filozofické fakulty Univerzity Karlo-

ství“.

31

488

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a

47

vy (Jaroslav Andûl, Klára Bene‰ovská, Helena Souku-

Dal‰í práce k této tematice jsou uvedeny v Menclovû bi-

pová, Arno Pafiík, Václav V‰eteãka, Vratislav Ry‰av˘,

bliografii, viz pozn. 5.

Blanka Jiráãková a dal‰í).

44 Václav MENCL: Sto rokov starostlivosti o stavebné pa-

Své celoÏivotní dílo zavr‰il monumentální prací o lidové architektufie

48

miatky na Slovensku, in: Pamiatky a múzeá 5, 1956,

a dosud nevydanou knihou inter-

s. 163–173; t˘Ï: K diskusi o ochrane pamiatok, in: Na‰a

pretující dûjiny a smysl evropské architektury. Pfiipra-

veda 4, 1957, s. 392–394; t˘Ï: Ochrana slovenskej ºudo-

vovaná antologie z díla Václava Mencla by mûla b˘t

vej architektúry, in: Pamiatky a múzeá 7, 1958, s. 55–61.

podnûtem k zamy‰lení, jak se dnes dafií chránit archi-

45 Viz pozn. 5, kde je odkaz na Menclovu bibliografii.

tektonická díla podle Menclova stále aktuálního od-

46 Václav MENCL: Památky a spoleãnost, in: Dûjiny

kazu.

a souãasnost 6, 1964, ã. 4, s. 4–9.

Helena SOUKUPOVÁ

47 TamtéÏ. 48 Václav MENCL: Lidová architektura v âeskoslovensku, Praha 1980.

■ Poznámky 31 Václav MENCL: Mûstská reservace znojemská, in: V˘roãní zpráva Musea královského mûsta Znojma za rok 1950, Znojmo 1951, s. 3. V âechách a na Moravû byla vybrána za mûstské rezer vace mûsta: âesk˘ Krumlov,

RÒZNÉ

1

Prachatice, JindfiichÛv Hradec, âeské Budûjovice, Tábor, TfieboÀ, DomaÏlice, Litomûfiice, Cheb, Loket, Nové Mûsto nad Metují, Litomy‰l, Jihlava, Telã, Slavonice, Znojmo, Mikulov, Olomouc, KromûfiíÏ, ·tramberk, Praha I, III a IV.

Sto let kamenn˘ch kopií soch a souso‰í Karlova mostu v Praze

Srov. Václav MENCL: Mûstské reser vace, in: âasopis spoleãnosti pfiátel staroÏitností 59, 1951, s. 131.

Autorem v‰ech fotografií je Václav Rybafiík. Obr. 1. Kopie souso‰í sv. Iva (M. B. Braun, 1711), Franti‰ek Hergesell, 1907–1908, doubravsk˘ pískovec.

Pfied sto lety, v polovinû prosince 1908, byla na jiÏ-

32 TamtéÏ, s. 132–135.

ní stranû pr vního pilífie Karlova mostu osazena ka-

33 V. MENCL: pozn. 6, ã. 2, s. 42.

menná kopie Braunova souso‰í sv. Iva z roku 1711.

34 TamtéÏ.

Byla první z podobn˘ch dûl, která postupnû nahrazo-

1 DÛslednû vzato byla pr vní kamennou kopií socha

35 Patrik GULDAN, in: Kolokvium, cit. v pozn. 5, s. 28.

vala po‰kozené nebo chátrající originály barokních

Bruncvíka na jiÏním zhlaví 10. pilífie, kterou z hofiického

36 Václav MENCL: Mestské rezervácie na Slovensku, in:

soch a souso‰í z poãátku 18. století. Do souãasné

pískovce v roce 1884 zhotovil sochafi Ludvík ·imek (pod-

Pamiatky a múzeá 3, 1954, s. 4–11. Na Slovensku byla

doby je jich na mostû deset, tedy plná tfietina z celko-

stavec s figurálními motivy Josef Ví‰ek). Jde v‰ak jen

za mûstské rezervace vybrána mûsta: Banská ·tiavnica,

vého poãtu v‰ech tfiiceti soch a souso‰í, jeÏ zdobí pilí-

o volnou kopii díla z poãátku 16. století, prakticky zniãe-

Kremnica, Levoãa, KeÏmarok, Spi‰ská Sobota, Spi‰ská

fie mostu vÏdy ve dvojicích naproti sobû. Pfies tento v˘-

ného v roce 1648 ·védy, jeÏ má odli‰n˘ charakter neÏ

Kapitula, Pre‰ov a Bardejov. Dále se poãítalo s Bratisla-

znamn˘ podíl nebyla zatím tûmto dílÛm v bohaté

soubor tfiiceti soch a souso‰í svat˘ch a svûtic na mostû.

vou, Ko‰icemi, Spi‰skou Belou a dal‰ími.

literatufie o Karlovû mostû a jeho sochafiské v˘zdobû

2 V˘jimkou je staÈ Milo‰e Suchomela v monografii

37 Václav MENCL: Stfiedovûká mûsta na Slovensku, Bra-

vûnována patfiiãná pozornost. O kopiích v ní nachází-

K. NEUBERT, I. KO¤ÁN, M. SUCHOMEL: KarlÛv most, Pra-

tislava 1938, zejména závûreãná staÈ Stavební rozbor

me vût‰inou jen zmínky (a nûkdy ani ty ne), navíc ãas-

ha 1991, s. 140, 144, 166, a nûkteré jeho ãlánky: O ka-

stfiedovûk˘ch mûst na Slovensku, s. 166–205.

to nepfiesné i co se t˘ãe takov˘ch základních údajÛ, ja-

menosochafisk˘ch kopiích, in: Zprávy památkové péãe

38 Václav MENCL: V˘tvarn˘ v˘voj ãesk˘ch mûst, in: Zprá-

ko je napfiíklad jejich datování. Prakticky zcela schází

41, 1981, s. 258–270, 288; tamtéÏ: âtyfii metody zabez-

vy památkové péãe 8, 1948, ã. 2, s. 25–42.

specifikace, z jakého druhu kamene byla která kopie

peãování a záchrany kamenosochafisk˘ch kulturních pa-

39 Václav MENCL a kol.: âesk˘ Krumlov, jeho Ïivot

provedena, i kdyÏ je to pro její pfiípadnou opravu v bu-

a umûleck˘ rÛst, Praha 1948.

doucnu údaj nepostradateln˘. Tento pfiíspûvek se

konkrétních soch a souso‰í.

40 Václav MENCL: V˘voj studia stfiedovûkého mû‰Èanské-

proto snaÏí shrnout dostupné údaje o v‰ech kamen-

3 BûÏnû je v literatufie napfiíklad kopie souso‰í sv. Iva da-

ho domu, in: Monumentorum tutela 7, 1971, s. 5–28.

n˘ch kopiích soch a souso‰í, které na Karlovû mostû

tována rokem 1909 a kopie souso‰í sv. Franti‰ka Xaver-

Otázkou mûstsk˘ch rezervací se pozdûji zab˘val Ivo Hlo-

v posledních sto letech nahradily barokní originály.

1

2

3

4

5

6

■ Poznámky

mátek 48, 1988, s. 147–256, a dal‰í citované u kopií

ského 1913, aãkoliv na jejich podstavcích jsou zfietelnû

bil. Srov. Ivo HLOBIL: Problémy ochrany v˘tvarn˘ch pamá-

Barokní sochy a souso‰í, postavené na Karlovû

tek. K teorii památkové péãe v âeské socialistické repub-

mostû koncem 17. a poãátkem 18. století, byly pro-

ho tisku.

lice, Olomouc 1980; t˘Ï: Teorie mûstsk˘ch památkov˘ch

vedeny v kameni, pouze nejstar‰í z nich a jediná ze

4 Materiál kopie je obvykle charakterizován obecnû jen

rezervací (1900–1975), Ústav teorie a dûjin umûní âSAV

17. století, socha sv. Jana Nepomuckého (1693), byla

jako pískovec (a nûkdy ani tak ne), jen v˘jimeãnû je uve-

v Praze, Praha 1985; Ivo HLOBIL, Petr KRATOCHVÍL, Ale‰

odlita v bronzu. Z kamenn˘ch dûl je socha sv. Filipa

den i druh (Ïehrovick˘, m‰ensk˘, hofiick˘, boÏanovsk˘

VO·AHLÍK: Památky va‰eho mûsta jsou vበkapitál, pa-

Benitia ze salcburského mramoru, v‰echny ostatní

a podobnû). Emanuel POCHE: Prahou krok za krokem,

mátkové aspekty regenerace historick˘ch ãástí mûst, Pra-

z ãesk˘ch pískovcÛ rÛzného geologického stáfií, pÛvo-

1984, s. 57, dokonce kopii souso‰í Panny Marie se

ha 1993. Srov. téÏ Patrik GULDAN, in: Kolokvium, cit.

du a kvality. Tyto pískovce sice byly a jsou oblíben˘m

sv. Bernardem (z m‰enského pískovce) charakterizuje

v pozn. 5, s. 12 a 27–28.

sochafisk˘m materiálem, ale díla z nich provedená

jako „v˘tlaãek“.

41 Milena JAGROVÁ, Jaromír NEUMANN: Reakãní ideologie

mají omezenou Ïivotnost, která záleÏí na vlastnostech

5 Podrobnû jsem se této problematice vûnoval v roce

v dûjepisu umûní, in: Kulturní politika IV, 1949, ã. 26, s. 4.

samotného pískovce, na vnûj‰ích vlivech, jeÏ na dílo

1996, viz Kámen v tfiistaleté historii sochafiské v˘zdoby

42 Viz pozn. 6, ã. 6, s. 42. V roce 1956 se v Praze kona-

pÛsobí, a také na péãi o nû. Je samozfiejmé, Ïe kvalit-

Karlova mostu, in: Zprávy památkové péãe 56, 1996,

la konference o úkolech památkové péãe, na níÏ jiÏ

nûj‰í pískovce, napfiíklad karbonská arkóza od Kamen-

s. 112–119.

Mencl nevystoupil.

n˘ch Îehrovic, byly tvrd‰í, a tedy hÛfie opracovatelné

6 Pro dvû nejstar‰í kopie byly tyto údaje ãerpány hlavnû

43 Václav MENCL: Mû‰Èansk˘ dÛm ãeského stfiedovûku,

neÏ mûkãí kfiídové pískovce, napfiíklad z Petfiína. Zále-

ze spisÛ Magistrátu hlavního mûsta Prahy (bohuÏel neú-

in: Zprávy památkové péãe 13, 1953, ã. 6, s. 161– 192.

Ïelo pak na solidnosti sochafie, zda zvolil mûkãí

pln˘ch) a Komise pro soupis stavebních, umûleck˘ch

vytesány letopoãty 1908 a 1912, vypl˘vající i z tehdej‰í-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a | R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í soch a souso‰í Karlova mostu v Praze

489

a snadnûji opracovateln˘, ale ménû tr vanliv˘ písko-

naãeÏ komise 19. 12. 1908 kopii vyhodnotila jako

ku 22 specifikován druh a jakost kamene tak, Ïe kopie

vec, nebo naopak pískovec tvrd˘, hÛfie opracovateln˘,

zdafiilou a mûstské radû doporuãila, aby ji obec pfiija-

má b˘t zhotovena z pískovce, a to buì doubravského

ale trvanlivûj‰í. Av‰ak i v druhém pfiípadû záleÏelo na

la. Stalo se tak na schÛzi mûstské rady 15. 1. 1909.

(z b˘valého lomu Jifiíãkova), nebo hofiického, pfiiãemÏ

‰tûstí, zda se v prÛbûhu práce v kamenném bloku ne-

Franti‰ek Hergesell za zhotovení sádrového odlitku

právo rozhodnout, kter˘ bude vybrán, náleÏí mûstské

objeví zpoãátku skr ytá nehomogenita. Nepfiíznivé

souso‰í, zhotovení jeho kamenné kopie a sejmutí ori-

radû po návrhu umûlecké ankety. Tato anketa nebo ko-

vlastnosti nûkter˘ch pouÏit˘ch pískovcÛ se zaãaly pro-

ginálu, pfievezení do lapidária Zemského muzea na V˘-

mise se se‰la v ohradû pfii Vald‰tejnském paláci napfií-

jevovat jiÏ v 18. století, kdyÏ napfiíklad souso‰í

stavi‰ti a postavení zde obdrÏel celkem 14 940 K. Za

sv. Norberta (J. Brokoff, 1708) muselo b˘t pro chatr-

dílo ruãil po dobu 12 mûsícÛ, tedy do rekolaudace,

n˘ stav z mostu odstranûno a roku 1764 nahrazeno

která se konala 30. 12. 1909.

9

■ Poznámky

dílem Ignáce Platzera, zasvûcen˘m témuÏ svûtci. Na

SloÏitûj‰í byla historie kopie dal‰ího souso‰í,

a historick˘ch památek královského hlavního mûsta Pra-

neuspokojiv˘ stav nûkter ˘ch soch a souso‰í, jejichÏ

sv. Franti‰ka Xaverského od F. M. Brokoffa z roku

hy v Archivu hlavního mûsta Prahy (dále jen AHMP), ze

kámen se (v dÛsledku otevfiení spár, do kter˘ch vniká

1711 na jiÏní stranû pátého pilífie, jeÏ zapoãala pfii po-

spisÛ Památkového úfiadu VídeÀ (dále jen PÚ/R) v Národ-

vlhkost) postupnû drolí, upozorÀoval uÏ v pfiípise ães-

vodni 4. 9. 1890, kdy se toto souso‰í i protûj‰í souso-

ním archivu (dále jen NA) v Praze, z Vûstníku a administ-

kému guberniu z 21. 7. 1787 Franti‰ek Leonard Her-

‰í sv. Ignáce z Loyoly i s pilífiem pod náporem vody, ale

raãních zpráv královského hlavního mûsta Prahy a dal‰í-

get, kter˘ fiídil opravu mostu po povodni v roce 1784.

hlavnû utrÏen˘ch vorÛ nebo jejich ãástí zfiítilo. Spadlo

ho dobového tisku. U kopií ze 60.–70. let minulého

Od té doby zaãala b˘t degradaci pískovcov˘ch barok-

pfiitom ne do Vltavy, jak se obvykle uvádí, ale na jeden

století byly zdrojem hlavnû spisy b˘valého âeského fondu

ních soch a souso‰í na Karlovû mostû vûnována vût‰í

z mnoha pod mostem nahromadûn˘ch vorÛ. Odtud se

v˘tvarn˘ch umûní – díla v 6. oddûlení NA Praha, u kopií

pozornost a díla v nepravideln˘ch intervalech s vût‰ími

podafiilo celkem snadno je‰tû v záfií 1890 vyzdvihnout

ze 60.–70. let minulého století restaurátorské zprávy

ãi men‰ími úspûchy o‰etfiována a opravována. Degra-

horní ãást souso‰í se sochou sv. Franti‰ka, ale jeho

v Galerii hlavního mûsta Prahy (dále jen GHMP) a v obou

dace nûkter˘ch dûl v‰ak i pfies tuto snahu pokraãova-

spodní a podstatnû vût‰í ãást spadla na dno Vltavy.

pfiípadech také dobov˘ odborn˘ i denní tisk a osobní sdû-

la, proto praÏsk˘ magistrát zaãal uvaÏovat o náhradû

Vyzdvihnout ji odtud bez náleÏité techniky, která tehdy

lení nûkter˘ch autorÛ kopií.

nûkter ˘ch nejpostiÏenûj‰ích originálÛ kopiemi. Sta-

nebyla k dispozici, bylo nemoÏné. Torzo pak leÏelo na

7 Pavel ZAHRADNÍK: Oprava soch na Karlovû mostû

vební úfiad uÏ v roce 1902 sestavil návrh podmínek na

dnû fieky mnoho let, pfiiãemÏ bylo dále po‰kozeno pfii

v Praze po povodni z roku 1784, in: Zprávy památkové

zhotovení kopií Braunov˘ch souso‰í sv. Luitgardy

opravû mostu (zejména pilotáÏí pfii v˘stavbû dfievûného

péãe 66, 2006, s. 333–337.

a sv. Iva a 2. 3. 1906 podal mûstské radû návrh na je-

mostního provizoria) a také omíláno a zaná‰eno náno-

8 Vûstník obecní královského hlavního mûsta Prahy

jich realizaci. Rada je‰tû téhoÏ dne rozhodla podat

sy fieky. Tak se ãasem ani pfiesnû nevûdûlo, kde se na-

1906, s. 31, 48, 73, 81, 104, 110, 139; Administraãní

Sboru obecních star‰ích návrh na zhotovení kopií

lézá. ZáleÏitost se zaãala fie‰it aÏ v polovinû roku

zpráva královského hlavního mûsta Prahy za léta 1905,

a ten ho na schÛzi 2. 4. 1906 pfiijal s podmínkou, Ïe

1903, kdy se mûstskému inÏen˘rovi a podnikateli Jo-

1906, 1907, s. 1135.

mají b˘t vyhotoveny v hofiickém pískovci. Vzápûtí ale

sefu Kindlovi podafiilo s pouÏitím skafandru torzo na-

9 AHMP, fond Magistrát 1901–1910, sign. B 30/3, k. ã.

odborná komise (prof. Maudr, sochafi Amort, konzer-

lézt a místo zakreslit do plánku. K vyzdviÏení ale kvÛli

H 114; Vûstník obecní královského hlavního mûsta Prahy

vátor Herain, Ing. Zvûfiina) navrhla, aby byl pouÏit niko-

vysok˘m cenám, které oslovené firmy poÏadovaly, ani

1907, s. 7, 35, 85, a 1908, s. 146, 159; Administraãní

liv pískovec, ale bronz. Mûstská rada se tímto návr-

tentokrát nedo‰lo. Stalo se tak aÏ v fiíjnu 1904 pomocí

zpráva královského hlavního mûsta Prahy za léta 1905,

hem zab˘vala na schÛzi 25. 5. 1906 a znovu 8. 6.

kesonu, zapÛjãeného budape‰Èskou firmou Greger-

1906, 1907, s. 1135–1137; Administraãní zpráva hlav-

1906, kdy jej zamítla. Dne 27. 7. 1906 pak vypsala

sen. VytaÏen˘ fragment o objemu asi 8,5 m byl 30.

ního mûsta Prahy za léta 1908, 1909 a 1910,

vefiejné ofer tní fiízení na zhotovení kamenné kopie

10. 1904 pfievezen do obecní ohrady pfii Vald‰tejn-

s. 637–638; âesk˘ svût 14. 8. 1908.

souso‰í sv. Iva a 26. 10. 1906 z celkem devíti ofert

ském paláci a obalen pískem, aby – nasákl˘ vodou –

10 O hledání a vyzdviÏení zfiíceného souso‰í hlavnû NA

7

8

3

10

neutrpûl dal‰í ‰kodu následkem mrazÛ.

Dne 17. 5.

Praha, fond PÚ/R, k. ã. 72; Administraãní zpráva králov-

Z obavy pfied po‰kozením originálu souso‰í pfii sná-

1905 pak anketa znalcÛ torzo na místû ohledala a do-

ského hlavního mûsta za léta 1902 a 1903, s. 436, a za

‰ení z mostu a dopravû do ateliéru mûstská rada Her-

poruãila ho postavit do svislé polohy na podezdívku.

rok 1904, s. 279–281; âesk˘ svût, 1904, ã. 1, s. 56,

gesellovi nejprve 11. 1. 1907 zadala zhotovení sádro-

Následnû mûstská rada zadala akad. soch. âeÀku

61, 62, 104; Národní listy 25. 12. 1912.

vého odlitku a sochafi ho dokonãil 22. 2. 1907.

(Vincenci) Vosmíkovi sestavení zbytkÛ souso‰í dohro-

11 V literatufie nûkdy uvádûné tvrzení, Ïe Vosmík pfii tom

Mûstská rada mu pak smlouvou z 24. 5. 1907 zadala

mady. Dne 21. 10. 1905 pak komise dílo prohlédla

vymodeloval BrokoffÛv portrét podle odlitku zapÛjãeného

vyhotovení samotné kopie, a to z hofiického pískovce.

a doporuãila zhotovit odlitek nejvíce po‰kozené pravé

J. V. Myslbekem, není pravdivé, neboÈ Myslbek odlitek

Ten si sochafi spolu se zástupci mûstského stavební-

ãásti souso‰í a jeho domodelování v sádfie.

Anketa

odmítl zapÛjãit (viz Administraãní zpráva královského

ho úfiadu a také s fieditelem hofiické kamenicko-so-

znalcÛ 6. 11. 1906 vyslovila s v˘sledkem Vosmíkovy

hlavního mûsta Prahy za léta 1905, 1906, 1907,

chafiské ‰koly arch. Weinzettlem a na jeho doporuãení

práce (pro kterou mûl kromû star˘ch rytin z ãelního po-

s. 1134). Je moÏné, Ïe se Vosmík v tomto pfiípadû inspi-

vybral pfii prohlídce pískovcov˘ch lomÛ v okolí Hofiic

hledu k dispozici jen dvû nekvalitní amatérské fotogra-

roval údajn˘m dal‰ím Brokoffov˘m portrétem na souso‰í

4.–5. 6. 1907 v opu‰tûném takzvaném Jifiíãkovû lomu

fie originálu) spokojenost.

v Doubravû. O svûdomitém pfiístupu zadavatele svûdãí

na most postavit takto rekonstruovan˘ originál, nebo je-

i fakt, Ïe dodané kvádry posoudila a pfievzala komise

ho kopii.

vybrala nabídku akad. soch. Franti‰ka Hergesella.

11

12

13

Následovaly polemiky, zda

sv. Jana Kfititele na Maltézském námûstí z roku 1715. 12 O rekonstrukci originálu souso‰í hlavnû AHMP, fond

Nakonec zvítûzil jak˘si kompromis, a sice Ïe

Magistrát 1901–1910, sign. B 30/3, k. ã. H 114; Admi-

znalcÛ 10. 12. 1907 (6 balvanÛ o objemu 14,655 m )

pro most bude pofiízena kopie spodní ãásti souso‰í

nistraãní zpráva královského hlavního mûsta Prahy za

a pak 3. 1. 1908 (celkem 7 kvádrÛ). Vût‰inu z nich

a na ni umístûn opraven˘ originál. Stavební úfiad v tom-

léta 1905, 1906, 1907, s. 1133–1134; âesk˘ svût

pfiitom komise posuzovala v Hergesellovû ateliéru

to smyslu sestavil a 3. 2. 1909 pfiedloÏil návrh podmí-

24. 9. 1909 a 27. 12. 1912; V˘stava prací mistra âeÀka

v Podskalí, zb˘vající u sochafie Alexandra Zelinky na

nek, za nichÏ obec PraÏská zadá znovuzfiízení kamenné-

Vosmíka, akademického sochafie (katalog), Praha 1924.

Královsk˘ch Vinohradech; ten zfiejmû s Hergesellem

ho souso‰í sv. Franti‰ka Xaverského na mostû Karlovû,

13 NA Praha, fond PÚ/R, k. ã. 56; Vûstník obecní králov-

na kopii (samotné sochy sv. Iva a sochy vdovy s dûc-

kter˘ mûstská rada schválila 4. 2. 1910 a souãasnû

ského hlavního mûsta Prahy 1909, s. 59, 71, 103; Vûra

kem?) spolupracoval. Komise se pak se‰la je‰tû nû-

vypsala na toto dílo v˘bûrové fiízení. Z do‰l˘ch nabídek

NEJEDLÁ: Péãe o plastickou v˘zdobu Karlova mostu

kolikrát, aby vznikající dílo (a také smluven˘ termín je-

vybrala 1. 4. 1910 ofertu akad. soch. âeÀka Vosmíka

v prÛbûhu století, in: Památková péãe 35, 1975,

ho dokonãení) prÛbûÏnû posuzovala a kontrolovala, aÏ

z 3. 3. 1910, s nímÏ uzavfiela 25. 5. 1910 pfiíslu‰nou

s. 77–108, 116–117; Vratislav NEJEDL¯: K v˘voji péãe

ho 13. 11. 1908 uznala jako zpÛsobilé k osazení na

smlouvu, ke které byla pfiipojena jednak oferta, jednak

o sochy na Karlovû mostû v Praze, in: Zprávy památkové

most, jeÏ bylo dokonãeno v polovinû prosince 1908,

v˘‰e uvedené podmínky ze 4. 2. 1910. V nich je v ãlán-

péãe 68, 2008, s. 44–51.

3

490

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í s o c h a s o u s o ‰ í K a r l o v a m o s t u v P r a z e

2

3

Obr. 2. Kopie souso‰í sv. Franti‰ka Xaverského (F. M. Brokoff, 1711). Podle rekonstruovaného originálu, po‰kozeného povodní v roce 1890, vytvofiil z doubravského a vojického pískovce âenûk Vosmík, 1912. Obr. 3. Kopie souso‰í Panny Marie se sv. Bernardem (M. W. Jäckel, 1709), Miroslav Vajchr a dal‰í, 1966–1979, m‰ensk˘ pískovec. Obr. 4. Kopie sochy sv. Vojtûcha (M. J. Brokoff, 1709), Vojtûch a Karel Hofiínkovi, 1967–1973, boÏanovsk˘ pískovec.

4

sv. Luitgardy, k ãemuÏ byl vypracován jiÏ 21. 12. 1906

rie a sv. Bernarda a podle nich zaãali zhotovovat ka-

návrh podmínek, ale z rÛzn˘ch, pfiedev‰ím finanãních

menné kopie (kolaudované 5. 7. 1974). Zb˘vající

dÛvodÛ od nûj bylo upu‰tûno a souso‰í jen opraveno

spodní ãást souso‰í byla opravena, v roce 1973 zho-

(â. Vosmíkem v roce 1923 a R. Vlachem v roce

toven její sádrov˘ odlitek a 26. 6. 1974 byla z mostu

15

My‰lenka náhrady chátrajících barokních

sejmuta a pfievezena do lapidária v Trojském zámku.

pískovcov˘ch originálÛ kamenn˘mi kopiemi oÏila aÏ

V letech 1975–1977 byla podle odlitku zhotovena je-

koncem 50. let minulého století. Jako pr vní bylo vy-

ho kopie a o rok pozdûji kopie celého souso‰í, sestá-

1937).

bráno souso‰í Panny Marie se sv. Dominikem a sv. To-

vající z patnácti dílÛ z m‰enského pískovce, v ateliéru

má‰em Akvinsk˘m (M. W. Jäckel, 1708). Zhotovení ko-

sestavena a 14. 11. 1978 komisionálnû prohlédnuta.

pie, konzervace a pfienesení originálu do lapidária bylo

Na mostû pak byla kopie osazena 6. 7. 1979. Na je-

smlouvou z 31. 10. 1957 zadáno akad. soch. Vladimí-

jím dokonãení se kromû jiÏ jmenovan˘ch Miroslava

ru BartÛÀkovi z Modfian. Ten v letech 1958–1959 po-

Vajchra, Josefa Vitvara a Václava Hlavatého podíleli

klad 5. (a znovu 13.) 2. 1912, aby posoudila a pfievza-

dle sádrového odlitku z roku 1946 (nepfiíli‰ kvalitního)

i Petr Vitvar, Aloisie Vi‰kovská-Altmanová, Miroslav

la ãtyfii kusy doubravského pískovce na kopii ‰títu se

provedl pût ãástí souso‰í: sochu Panny Marie, její pod-

Machala, Michal Tom‰ej, Vlado Valach a Jifií Volf.

ãtyfimi figurami, pak 17. 7. 1912 k pfievzetí kopie, 10.

stavec, sochy sv. Dominika a sv. Tomá‰e Akvinského,

Realizace kamenné kopie tohoto souso‰í tedy trvala

2. 1912 k posouzení dokonãení dvou soch vrchní sku-

putti s úlem a kostelík amtiara. Profilované práce na

tfiináct let a podílelo se na ní devût sochafiÛ (!).

piny a 1. 10. 1912 k hodnocení pfiimodelování doplÀkÛ

hlavním podstavci provedl Povltavsk˘ prÛmysl kame-

V ãer vnu 1967 objednala Galerie hlavního mûsta

na originálu a k posouzení do‰lého kamene na prove-

ne, kter˘ také dodal m‰ensk˘ pískovec. Ornamentální

Prahy u âeského fondu v˘tvarn˘ch umûní kamennou

dení kopie. Na doporuãení komise z 19. 6. 1912 pak

ãásti podstavce, sesazení kopie souso‰í na pracovi‰-

mûstská rada zadala Vosmíkovi i zhotovení kopie sa-

ti, rozebrání a pfievezení originálu do lapidária a osa-

motné sochy sv. Franti‰ka Xaverského, a to z pískovce

zení kopie na jeho místo mûla provést Umûlecká fie-

■ Poznámky

vojického. Tu komise pfievzala 6. 12. 1912, naãeÏ byla

mesla. Vladimír Bar tÛnûk v‰ak v roce 1960 zemfiel

14 O kopii souso‰í hlavnû AHMP; fond Komise pro sou-

kopie celého souso‰í pfienesena na most. Práce byla

a dílo musel dokonãit akad. soch. Stanislav Hanzl

pis stavebních, umûleck˘ch a historick˘ch památek krá-

dokonãena a le‰ení odstranûno a dílo kolaudováno

(kter˘ na nûm uÏ v tomto roce spolupracoval) se socha-

lovského hlavního mûsta Prahy, k. ã. 13; pozÛstalost

âenûk Vosmík pracoval na nesnadné

fiem Antonínem Îemliãkou. Se znaãn˘mi problémy práci

akad. soch. âeÀka Vosmíka v archivu Národní galerie

rekonstrukci originálu souso‰í sv. Franti‰ka Xaverské-

dokonãili v létû 1961 a kopie mohla b˘t 14. 8. 1961

v Praze; Vûstník obecní královského hlavního mûsta Pra-

ho a zhotovení jeho kopie v letech 1905–1912, tedy

zkolaudována.

Z neznám˘ch, nejspí‰ úsporn˘ch dÛ-

hy 1909, s. 199, a 1912, s. 318, 347 a 604; Administ-

s pfiestávkami po osm let, a odvedl pfii tom svûdomitû

vodÛ bylo bohuÏel pût nápisov˘ch kartu‰í na podstavci

raãní zpráva hlavního mûsta Prahy za léta 1908, 1909

a kvalitnû provedené dílo. Sestavil rovnûÏ fragmenty

provedeno jen v pískovci, a nikoliv v ãerveném (slivene-

a 1910, s. 638, a za rok 1911, s. 283; Zprávy Komise

originálu dal‰ího souso‰í F. M. Brokoffa, které se 4. 9.

ckém?) mramoru, jako tomu bylo u originálu.

pro soupis stavebních, umûleck˘ch a historick˘ch pamá-

14

17. 12. 1912.

16

17

1890 také zfiítilo z mostu, souso‰í sv. Ignáce z Loyoly

S je‰tû vût‰ími problémy byla spojena restaurace

tek královského hlavního mûsta Prahy, 1913, ã. 5, s. 33;

z roku 1711. To v‰ak nebylo doplnûno ani nebyla zho-

a kamenná reprodukce sousedního souso‰í Panny

Národní listy (veãerní vydání) 18. a 19. 12. 1912; âesk˘

tovena kopie. Jeho prostorovû rozestavené neúplné

Marie se sv. Bernardem (M. W. Jäckel, 1709). Práci

svût 13. 12. 1912 a 7. 1. 1913.

zbytky zÛstaly v Lapidáriu Národního muzea a jeho mís-

objednala Galerie hlavního mûsta Prahy u âeského

15 AHMP; fond Komise pro soupis stavebních, umûlec-

to na Karlovû mostû zaujalo v roce 1938 souso‰í sv.

fondu v˘tvarn˘ch umûní 4. 4. 1966 a ten ji zadal

k˘ch a historick˘ch památek královského hlavního mûsta

Cyrila a sv. Metodûje od Karla Dvofiáka, vysekané z bo-

14. 4. 1966 akad. soch. Miroslavu Vajchrovi a Josefu

Prahy, k. ã. 13.

háÀského pískovce.

Vitvarovi. Záhy se ale ukázalo, Ïe souso‰í je v tak

16 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 24, 97; Veãerní Pra-

Kopie souso‰í sv. Iva a sv. Franti‰ka Xaverského

‰patném stavu, Ïe jeho celkov˘ odlitek není moÏné

ha 3. 8. 1961.

byly na dlouhá léta jediné z pÛvodnû zam˘‰len˘ch ko-

zhotovit, proto z nûj je‰tû téhoÏ roku oba jmenovaní

17 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 530; Svobodné slovo

pií. UvaÏovalo se napfiíklad o zhotovení kopie souso‰í

a akad. soch. Václav Hlavat˘ sejmuli sochy Panny Ma-

13. 1. 1973 a 29. 6. 1979; Mladá fronta 7. 7. 1979.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í s o c h a s o u s o ‰ í K a r l o v a m o s t u v P r a z e

491

5

Obr. 5. Dokonãovaná kopie souso‰í sv. Luitgardy (M. B. Braun, 1710), Jifií Novák (a Bofiivoj Rak), 1993–1995, hofiick˘ pískovec. Obr. 6. Kopie souso‰í sv. Ludmily (M. B. Braun, kolem 1730), Jifií a Marcela Kaãerovi, 1997–1999, hofiick˘ pískovec, podstavec boÏanovsk˘ a medailon kocbefisk˘ pískovec. Obr. 7. Kopie souso‰í sv. Anny (M. W. Jäckel, 1707), Vojtûch Adamec a Martin Pokorn˘ (a Milan Matou‰ek), 1997–1999, boÏanovsk˘ pískovec.

6

7

Dal‰í tfii a zatím poslední kamenné kopie barokních

a 14. 5. 1999 na jeho místo na jiÏní stranû osmého

soch a souso‰í z Karlova mostu vznikly v 90. letech

pilífie osazena kopie. Originál souso‰í restaurovali,

minulého století. První z nich byla kopie Braunova sou-

pfievezli do Gorlice na Vy‰ehradû a zde v dubnu 1999

so‰í sv. Luitgardy (Vidûní nebo Sen sv. Luitgardy) z roku

instalovali akad. soch. Jifií Kaãer a akad. mal. Zdenûk

1710, pro jejíÏ realizaci byli vybráni akad. soch. Jifií No-

Fuãík.

vák z Prahy a Bofiivoj Rak z Mostu. Kopie mûla b˘t, stej-

severní stranû ãtvrtého pilífie osazena kopie souso‰í

nû jako originál, z jediného kusu pískovce, coÏ pfii v˘‰-

sv. Anny (M. W. Jäckel, 1707), jiÏ (celková v˘‰ka

ce 434 cm znamenalo získat mimofiádnû velk˘ blok.

414 cm, z toho samotné souso‰í 224 cm) zhotovili

Ten se podafiilo vylomit ve spodní ãásti stûny lomu b˘-

v letech 1997–1999 podle sádrového odlitku z roku

valého s. p. KÁMEN Ostromûfi, pfiiãemÏ po ohranûní

1946 a pozdûji podle samotného originálu akad. soch.

3

22

23

Ve stejném roce, údajnû v kvûtnu,

24

byla na

mûl rozmûr y 435 x 200 x 155 cm, tedy 13,485 m ,

Vojtûch Adamec a Mar tin Pokorn˘.

a hmotnost asi 26,5 tun. Blok hofiického pískovce byl

boÏanovsk˘ pískovec, kter˘ z na‰ich dostupn˘ch pís-

reprodukci soch sv. Mikulá‰e Tolentinského (J. B. Kohl,

dopraven v ãervenci 1993 do ateliéru akad. soch. Jifií-

kovcÛ nejvíce odpovídal hrubozrnnému Ïehrovickému

1708), sv. Augustina (J. B. Kohl, 1708) a sv. Vojtûcha

ho Nováka v Doubravici pod Hrubou Skálou, kde byla

pískovci originálu. Jmenovaní také originál z mostu

(M. J. Brokoff, 1709). Rekonstrukce první sochy (270

kopie podle sádrového odlitku z roku 1910 z majetku

x 130 x 125 cm) byla zadána 21. 6. 1967 akad. soch.

Národní galerie realizována. Po úvodní zhruba tfietinû

Janu Jifiíkovskému s tím, Ïe kopie bude zhotovena

práce koncem roku 1994 akad. soch. Bofiivoj Rak od

■ Poznámky

v hofiickém pískovci. Kopie byla kolaudována v ateliéru

smlouvy odstoupil, a tak dílo v roce 1995 dokonãil Jifií

18 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 503; Veãerní Praha

31. 10. 1969 a na most osazena údajnû v listopadu

Novák se spolupracovníky. Kopii podstavce zhotovilo

10. 11. 1969; Svobodné slovo 13. 1. 1973; Vratislav

téhoÏ roku na sokl, kter˘ v roce 1968 provedlo Ústfie-

v letech 1994–1995 Kamenocentrum, s. r. o., Hofiice

NEJEDL¯: Sv. MikulበTolentinsk˘ na Karlovû mostû, in:

dí umûleck˘ch fiemesel. Autor kopii pozdûji patinoval

z boÏanovského pískovce, pfiiãemÏ na tfii kartu‰e byl

StaroÏitnosti a uÏité umûní, 1997, ã. 12, s. 18–19.

(nepfiíli‰ ‰Èastnû) a v této úpravû byla kolaudována

pouÏit naãervenal˘ sliveneck˘ mramor. Originál souso-

19 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 504; Veãerní Praha

Zhotovení kopie sochy sv. Augustina

‰í vãetnû podstavce (celkové rozmûr y 689 x 214

10. 11. 1969; Svobodné slovo 13. 1. 1973; osobní sdû-

bylo zadáno 26. 6. 1967 akad. soch. Aloisi Soprovi

x 142 cm) z mostu sÀali 7. 9. 1995 akad. soch. Jifií

lení akad. soch. J. Du‰ka a pana H. Povolného.

a Jifiímu Du‰kovi, ktefií ji podle sádrového odlitku pro-

Novotn˘ a Jan Bradna, ktefií ho pfievezli do Lapidária

20 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 300, 301; Svobodné

vedli v letech 1968–1970 v hofiickém pískovci z lomu

Národního muzea a zde osadili a restaurovali (dokon-

slovo 13. 1. 1973; Lidová demokracie 25. 10. 1973;

âMPK v Podhorním Újezdû. Originál sochy byl z mostu

ãeno 28. 3. 1996). Na uvolnûné místo na mostû byla

osobní sdûlení akad. soch. V. Hofiínka.

sejmut 15. 3. 1971, ale kopie byla na sokl, zhotove-

18. 9. 1995 osazena kopie podstavce a 9. 10. 1995

21 Jifií NOVÁK, Bofiivoj RAK: Zpráva o postupu prací na ko-

n˘ opût Ústfiedím umûleck˘ch fiemesel, osazena aÏ

kopie samotného souso‰í (z Brand˘sa nad Labem ve-

pii souso‰í „Vidûní sv. Luitgardy“ pro KarlÛv most v Praze

zena po Labi a Vltavû lodí aÏ k mostu) a 20. 10. 1995

(8. 8. 1993, archiv GHMP); Jifií NOVÁK: Zpráva ke zhoto-

27. 9. 1971.

18

19

23. 11. 1973.

Poslední kopie z této trojice – sochy

sv. Vojtûcha (275 x 160 x 120 cm) s podstavcem

21

celé dílo kolaudováno.

PouÏili k tomu

vení kamenné kopie sv. Luitgardy (13. 11. 1995, archiv

(200 x 170 x 120 cm) – byla zadána v polovinû roku

Na jafie 1997 zaãali akad. soch. Jifií Kaãer s man-

GHMP); Jifií NOVOTN¯, Jan BRADNA: PrÛzkumová zpráva

1967 akad. soch. Vojtûchu Hofiínkovi z Olomouce. Ten

Ïelkou Marcelou z Hostivic práce na kopii souso‰í

„Vidûní sv. Luitgardy“ (1996, archiv GHMP); Milo‰

ji mûl pÛvodnû na základû smlouvy z 27. 4. 1966 jen

sv. Ludmily (dílna M. B. Brauna, asi 1730) podle upra-

SUCHOMEL: O reprodukãních sochách Braunovy sv. Luit-

restaurovat, ale po podrobné prohlídce sochy bylo roz-

veného sádrového odlitku z roku 1946. Pro kopii sa-

gardy, in: Zprávy památkové péãe 56, 1996, s. 105–111;

hodnuto nahradit ji kopií, a to z boÏanovského pískov-

motného souso‰í sv. Ludmily se sv. Václavem zvolili

Václav RYBA¤ÍK, cit. v pozn. 5, s. 117–118; Jifií NOVÁK:

ce. Kopii sochy osadili na most za dozoru Vojtûcha

hofiick˘ pískovec z Podhorního Újezdu, pro podstavec

O kamenné kopii Vidûní sv. Luitgardy, in: Zprávy památko-

Hofiínka a jeho syna Karla pracovníci Ústfiedí umûlec-

boÏanovsk˘ pískovec a pro medailon, znázorÀující za-

vé péãe 56, 1996, s. 120; Franti‰ek PA·EK: Je‰tû k sou-

k˘ch fiemesel 24. 10. 1973 a dílo bylo kolaudováno

vraÏdûní sv. Václava, ‰edobíl˘ pískovec kocbefisk˘. Ori-

so‰í sv. Luitgardy, in: Zprávy památkové péãe 56, 1996,

ginál souso‰í byl z mostu sejmut v dubnu 1999

s. 144; osobní sdûlení akad. soch. J. Nováka a jin˘ch.

20

7. 11. 1973.

492

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í s o c h a s o u s o ‰ í K a r l o v a m o s t u v P r a z e

9. 12. 1998 sejmuli, restaurovali, pfievezli do Gorlice

archiv GHMP); Milo‰ SUCHOMEL, cit. v pozn. 22; Mladá

a v˘tvarná forma Georga Raphaela Donnera, získaná

fronta Dnes 10. 12. 1998; osobní sdûlení akad. soch.

studiem antického umûní. Na Platzerovy inspiraãní v˘-

V. Adamce.

tvarné domény upozornila jiÏ pfied padesáti lety ZdeÀ-

a jejich podstavcÛ byly v minulém století provedeny

26 Osobní sdûlení akad. soch. M. Tom‰eje.

ka Skofiepová. Díky tomuto spojení tfií vzájemnû si

kamenné kopie nûkter˘ch jejich po‰kozen˘ch nebo za-

27 V souãasné dobû jsou v Lapidáriu Národního muzea

odporujících nesourod˘ch v˘tvarn˘ch tendencí se so-

nikl˘ch ãástí. Byly to napfiíklad kopie horní ãásti sou-

originály souso‰í sv. Iva, Panny Marie se sv. Dominikem

chafiské tvorbû praÏsk˘ch PlatzerÛ podafiilo vyhnout

so‰í sv. Luitgardy (â. Vosmík 1923, R. Vlach 1937)

a sv. Tomá‰em Akvinsk˘m, sv. Luitgardy a rekonstruova-

postupnému úpadku a v˘tvarnému, modelaãnímu

nebo vázy po obou stranách souso‰í sv. Antonína Pa-

né souso‰í sv. Franti‰ka Xaverského; v Gorlici originály

a rukopisnému rozostfiování, degresi v˘tvarn˘ch hod-

duánského (levá 1924, obû 1982). Nejv˘znamnûj‰í

souso‰í Panny Marie se sv. Bernardem, sv. Ludmily

not, v âechách pomûrnû roz‰ífien˘ch dynamick˘ch

a poslední byla v tomto smûru kopie podstavce sochy

a sv. Anny a soch sv. Mikulá‰e Tolentinského, sv. Augus-

braunovsk˘ch (berniniovsk˘ch) sochafisk˘ch tendencí

sv. Filipa Benitia, kterou v rámci restaurace samotné

tina a sv. Vojtûcha.

a celkem plynule se pfieklenout pfies v˘tvarné formy

sochy (Michal Tom‰ej, Jifií Kaifosz, 1999–2000) pro-

28 Tomu bohuÏel neodpovídá kvalita nûkter˘ch restaurá-

empíru a dosáhnout sv˘mi sochafisk˘mi pracemi aÏ

vedl z boÏanovského pískovce Jifií Divi‰ z Mûchenic.

torsk˘ch zpráv, nûkdy neúmûrnû struãn˘ch (napfiíklad pro

k historick˘m slohÛm novogotiky a novobaroka. Ani

Deset pískovcov˘ch kopií, které na Karlovû mostû

kopii Vidûní sv. Luitgardy jen pÛldruhé stránky), neobsa-

platzerovská dílna v‰ak neunikla nezadrÏitelné, i kdyÏ

v posledních sto letech postupnû nahradily originály

hujících ãasto ani základní údaje (ãasové urãení zahájení

v tomto pfiípadû pfiece jen pomaleji sestupující degra-

barokních soch a souso‰í z poãátku 18. století (pfie-

a ukonãení práce, sejmutí originálu a osazení kopie, roz-

daãní kvalitativní kfiivce.

váÏnû z let 1707–1711), splnilo a plní svÛj úãel. Kopie

mûry originálu a podobnû).

25

a zde instalovali.

Kromû kamenn˘ch kopií cel˘ch soch nebo souso‰í

26

umoÏnily z mostu sejmout chátrající vzácné originály a pfiemístit je do Lapidária Národního muzea nebo Gorlice na Vy‰ehradû, kde jsou chránûny proti dal‰ím ne27

Souãasnû pfievzaly jejich

místo a úlohu na mostû a zajistily úplnost a charakter

Inspirace Ignáce Franti‰ka Platzera klasicistním v˘tvarn˘m projevem Georga Raphaela Donnera se zcela

Neznámá sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.

pfiízniv˘m vlivÛm ovzdu‰í a po dÛkladné restauraci zachovány pro budoucnost.

1

nezakr ytû projevuje v typice mnoha tváfií jeho Ïensk˘ch postav, napfiíklad ve fyziognomiích nereidek na ka‰nû s v˘jevem Napájení Heliov˘ch koní z 50.–60. let

Socha sv. Jana Nepomuckého z kostela V‰ech svat˘ch v Malíkovicích

18. století v zámeckém parku v Dobfií‰i, pfiípadnû sv. Notburgy z roku 1748 z Hofiína (v souãasnosti vy-

zdej‰ího souboru v‰ech tfiiceti sochafisk˘ch dûl. Je sa-

Nelze pochybovat o tom, Ïe ãeskému sochafiství

stavené v lapidáriu v Mnichovû Hradi‰ti) nebo v tvá-

mozfiejmé, Ïe kopie v tomto ani v podobn˘ch pfiípa-

18. století se podafiilo vytvofiit nadãasová umûlecká

fiích sv. Barbor y a sv. Markéty z let 1775–1785 na

dech nemohou plnû nahradit originál. Jsou ale zfiejmû

díla, která dodnes patfií k tomu umûlecky nejhodnot-

hlavním oltáfii kostela sv. Katefiiny v Pavlíkovû (okres

lep‰ím fie‰ením neÏ náhrada chátrajících nebo poniãe-

nûj‰ímu, co kdy u nás v oblasti umûní vzniklo. PoloÏí-

Rakovník); dále pak v mnoha sochafisk˘ch dílech

n˘ch originálÛ nov˘mi díly (jako se to napfiíklad napo-

me-li si v‰ak pfii studiu tohoto dobového slohového v˘-

pfieváÏnû andûlsk˘ch postav zdobících oltáfie praÏ-

sledy stalo v pfiípadû náhrady poniãeného Brokoffova

tvarného projevu otázku, ve kterém ãasovém období

sk˘ch i provinãních kostelÛ. Naproti tomu v poãetné,

souso‰í sv. Ignáce z Loyoly z roku 1709 Dvofiákov˘m

sochafisk˘ch dílen jejich vrcholné v˘kony, jednotlivé

kompoziãnû rÛznorodé skupinû platzerovsk˘ch postav

souso‰ím sv. Cyrila a Metodûje z roku 1938). Kamen-

chef d´oeuvr y vznikaly, nejãastûji zjistíme, Ïe se tak

sv. Jana Nepomuckého donnerovsk˘ klasicistní v˘-

né kopie se prÛbûhem ãasu staly a stávají samozfiej-

nestávalo v závûru ãinnosti dílny a Ïe doÏívající atelié-

tvarn˘ prvek zaniká v domácí inspiraci, v níÏ viditelnû

mou souãástí sochafiské v˘zdoby Karlova mostu, a te-

ry uÏ nebyly schopny dosaÏené optimální umûlecké v˘-

pfievládá vliv sochafisk˘ch prací praÏsk˘ch BrokoffÛ

dy i nedílnou souãástí této prvofiadé národní kulturní

sledky pfiedstihnout. Tento nepfiízniv˘, degradaãní kva-

a kupodivu i Matyá‰e Bernarda Brauna a jeho umû-

litativní v˘voj smûfiující k závûru ãinnosti není bohuÏel

leckého okruhu. Stalo se tak navzdory tomu, Ïe Plat-

a proto by jim mûla b˘t v odborné literatufie vûnována

pfiíznaãn˘ pouze pro provinãní dílny, jakou tfieba mûli

zer si v pfiípadû postavy sv. Jana Nepomuckého mohl

napfií‰tû pozornost vût‰í, neÏ tomu – alespoÀ v pfiípa-

kosmonos‰tí Jelínkové. Projevuje se do jisté míry také

vzít právû za vzor Donnerovo sochafiské dílo – klasi-

dû Karlova mostu – bylo doposud.

u umûlecké sochafiské produkce renomovan˘ch praÏ-

cistnû chladnou, strohou, lineární svatojánskou statui

sk˘ch ateliérÛ, jak˘mi byly vûhlasné rodinné dílny Ma-

v Linzi, jejíÏ vznik E. Tietze-Conrad datuje do let

tyá‰e Bernarda Brauna a jeho synovce Antonína, Jana

1725–1727. Pfiesto tak neuãinil a v˘tvarná pouãení

Brokoffa a jeho synÛ Michala Jana Josefa a Ferdinan-

na‰el spí‰e v domácím mistrovském prostfiedí, v boufi-

da Maxmiliána a koneckoncÛ i Ignáce Franti‰ka Plat-

livû zvlnûn˘ch draperiích braunovsk˘ch skulptur

zera a jeho syna Ignáce Michala, vnuka Ignáce Karla

a v protikladn˘ch, klidn˘ch, nevzru‰en˘ch pózách bro-

■ Poznámky

a pravnuka Roberta. Jin˘mi slovy, kvalitativní kfiivka v˘-

koffovsk˘ch postav.

22 Jan KAâER, Marcela KAâEROVÁ, Zdenûk FUâÍK: Re-

tvarné produkce sochafisk˘ch dílen smûrem ke konci

Podobnû jako Brokoffové i Platzer vytvofiil fiadu iko-

staurování originálu a zhotovení kamenné kopie souso‰í

18. a k poãátku 19. století byla spí‰e sestupná.

nografick˘ch svatojánsk˘ch typÛ, z nichÏ ov‰em vût‰i-

sv. Ludmily z Karlova mostu v Praze 1999 (14. 7. 1999,

Mnohdy tedy musíme konstatovat, Ïe tu neplatí antic-

na také ãerpá z minulosti a vychází ze základní kom-

archiv GHMP); Vratislav NEJEDL¯: Socha sv. Ludmily na

ké finis coronat opus.

pozice stanovené jiÏ na konci 17. století (konkrétnû

památky. Jsou to obecnû díla pracná a nákladná,

28

Václav RYBA¤ÍK

2

3

v roce 1681) bozzettem Matthiase Rauchmillera. O ur-

Karlovû mostû, in: StaroÏitnosti a uÏité umûní, 1997,

Z ãesk˘ch mistrÛ postbarokního sochafiství je to

ã. 7–8, s. 20–22; Milo‰ SUCHOMEL: Dvû barokní souso-

právû zakladatel praÏské platzerovské dílny Ignác

‰í obohatí lapidárium ve vy‰ehradské Gorlici, in: Kámen

Franti‰ek Platzer, jehoÏ díla od poloviny 18. století

6, 2000, ã. 1, s. 50–55; Mladá fronta Dnes 15. 5.

(kdy jako ãerstv˘ sochafisk˘ mistr zaãíná po absolvo-

■ Poznámky

1999; osobní sdûlení akad. soch. J. Kaãera.

vání vídeÀského studijního pobytu pracovat v Praze)

1 ZdeÀka SKO¤EPOVÁ: O sochafiském díle rodiny Platze-

23 Podle sdûlení akad. soch. V. Adamce, spí‰e ale poz-

nejvíce vynikají v âechách do té doby neb˘val˘m, zce-

rÛ, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umû-

dûji (konkrétní datum se v Galerii HMP, na Magistrátu

la svérázn˘m umûleck˘m projevem. Podafiilo se mu

ní, Praha 1957, s. 55.

HMP ani jinde nepodafiilo zjistit).

totiÏ ve vlastních sochafisk˘ch pracích vzájemnû spojit

2 Milo‰ SUCHOMEL: K restaurování platzerovsk˘ch soch

24 Na podstavci souso‰í je ale vytesáno i jméno M. Ma-

a stmelit v esteticky harmonick˘ celek nespojitelné –

z Pavlíkova, in: Zprávy památkové péãe 55, 1995, ã. 9,

tou‰ek, jinde neuvádûné.

kontrastní a protichÛdné – v˘tvarné formy a modelaã-

s. 333–340.

25 Vojtûch ADAMEC, Mar tin POKORN¯, Ladislav KRYL:

ní prvky, jak˘mi byly excitaãní, dynamick˘ projev Maty-

3 E. TIETZE-CONRAD: Österreichische Barockplastik,

Souso‰í sv. Anny – KarlÛv most Praha. Restaurování

á‰e Bernarda Brauna, spl˘vavá, oblá modelace, kon-

Kunstverlag Anton Schroll, Wien 1920, s. 17, 75 a 139,

a provedení kopie v kameni. 1997–1999. (4. 11. 1999,

templativní vyjádfiení Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa

obr. 39.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í s o c h a s o u s o ‰ í K a r l o v a m o s t u v P r a z e | M i l o ‰ S U C H O M E L / N e z n á m á sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.

493

1

ãení a v˘ãet tûchto platzerovsk˘ch kompozic se ostat4

nû pokusila jiÏ star‰í staÈ z roku 1993.

2

r˘ sv. Jan Nepomuck˘ drÏel v levé ruce. Pravdûpodobnû ‰lo o krucifix nebo palladium zemû ãeské. Kromû

K tomuto poãetnému svatojánskému souboru

toho postrádáme v ãelní ãásti i ‰tolu poloÏenou pfies

z Platzerovy dílny lze dnes novû pfiifiadit dal‰í, dosud

‰íji, která b˘vala ãásteãnû fiezána v bloku, nûkdy v‰ak

jako platzerovskou práci nepublikovanou sochu sv. Ja-

vyfiezána v samostatném kusu lipového dfieva a do

na Nepomuckého z interiéru kostela V‰ech svat˘ch

bloku pak jen dodateãnû zakotvena. Jak vypl˘vá z po-

v Malíkovicích (okres Kladno). Na malíkovickou svato-

znatkÛ získan˘ch restaurátorsk˘m prÛzkumem (sou-

jánskou skulpturu upozornila v˘stava Ze starého umû-

ãasná odkrytá polychromní vrstva není pÛvodním ma-

ní na Slánsku, kterou v roce 2006 uspofiádalo Vlasti-

lífisk˘m vybavením povrchu fiezby), ani v tomto pfiípadû

vûdné muzeum ve Slaném. V katalogu je so‰e

se tedy s autentickou podobou sochafiského díla, ja-

vûnován následující odstavec: „Z malíkovického kos-

kou mûlo bezprostfiednû po opu‰tûní sochafiského

tela pochází pozdnû barokní socha sv. Jana Nepomuc-

ateliéru, jiÏ nikdy exaktnû neseznámíme.

kého (kolem roku 1750), jeÏ pÛvodnû stála na kaza-

Nicménû i na základû toho, co dnes o dfievofiezbû

telnû. Patfií patrnû do souboru fiezeb pro smeãensk˘

z kostela V‰ech svat˘ch víme, se mÛÏeme pokusit

kostel, neboÈ v té dobû byly Malíkovice jeho filiál-

o stanovení vlastností a znakÛ, které ji od ostatních

5

kou.“ O pfiíslu‰nosti filiálního kostela v Malíkovicích

svatojánsk˘ch platzerovsk˘ch postav vzdalují a které ji

ke Smeãnu se zmiÀuje jiÏ Ferdinand Velc a dodává, Ïe

naopak k sochám sv. Jana Nepomuckého z dílny Igná-

6

v roce 1787 tu byla zfiízena lokalie. Sochu sv. Jana

ce Franti‰ka Platzera a k platzerovské sochafiské tvor-

Nepomuckého v textu vûnovaném interiéru kostela

bû pfiifiazují. PouÏijeme k tomu komparace malíkovické

7

3

Obr. 1. Malíkovice (okres Kladno), kostel V‰ech svat˘ch, Ignác Franti‰ek Platzer (?), fiezba sv. Jana Nepomuckého, 1745 (?). (Foto M. Suchomel, 2008) Obr. 2. Úter˘ (okres PlzeÀ-sever), kostel sv. Václava, boãní oltáfi, Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1752. (Fotoarchiv NPÚ–ÚP) Obr. 3. Praha 9-Vinofi, Ignác Franti‰ek Platzer, souso‰í sv. Jana Nepomuckého, 1755. (Foto M. Suchomel, 1991) Obr. 4. Praha 1-Malá Strana, Vojanovy sady, Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1755–1765. V souãasnosti je socha uloÏena v lapidáriu Galerie hlavního mûsta Prahy v kostele sv. Katefiiny v Pavlíkovû (okres Rakovník). (Foto M. Suchomel, 1988) Obr. 5. Praha 1, Národní tfiída, Ignác Franti‰ek Platzer, souso‰í sv. Jana Nepomuckého, 1746–1747. (Fotoarchiv NPÚ–ÚP)

sochy se znám˘mi Platzerov˘mi kompoziãními skulp-

■ Poznámky

v soupise umûleck˘ch památek z roku 1957. Teprve

turálními variantami tohoto ãeského svûtce (nûkdej‰í-

4 Milo‰ SUCHOMEL: Sochafiské repliky Ignáce Franti‰ka

soupis âeskoslovenské akademie vûd z roku 1978

ho generálního vikáfie praÏského arcibiskupství Václa-

Platzera – 2, in: Zprávy památkové péãe 53, 1993, ã. 1,

o dílu lapidárnû konstatuje: „… Rokok. socha sv. Jana

vovy doby, právníka Johánka z Pomuku), jeÏ postupem

s. 8–13.

Nep…“ Nikde se v‰ak neuvádí jméno autora. Vzhle-

ãasu vznikaly v praÏské pohofielecké dílnû. Svûtec

5 BoÏena FRANKOVÁ, Magda PETRINCOVÁ, Vladimír

dem k absenci konkrétní, faktické zprávy ãerpané z ar-

v malíkovické kompoziãní promûnû je zpodoben v rou-

P¤IBYL: Ze starého umûní na Slánsku, prÛvodce stejno-

chivních pramenÛ nezb˘vá neÏ pokusit se aspoÀ

chu knûze-preláta v sutanû, rochetû a almuciu s bire-

jmennou v˘stavou, Vlastivûdné muzeum ve Slaném, Sla-

o umûleckohistorick˘ rozbor na základû prÛzkumu do-

tem poloÏen˘m na knize, jiÏ tfiímá v pravé ruce, zatím-

n˘ 2006, s. 6.

chovaného fragmentu originálu.

co levá, v lokti téÏ pokrãená, av‰ak pfiedsunutá paÏe

6 Ferdinand VELC: Soupis památek historick˘ch a umû-

Svatojánská fiezba z Malíkovic byla v roce 1996

pravdûpodobnû drÏela pfied svûtcovou tváfií jiÏ zmínû-

leck˘ch v politickém okresu Slánském, nákladem Archae-

restaurována akademickou malífikou Hanou Slavíko-

n˘ atribut, na nûjÏ upíral prosebn˘, extatick˘ po-

ologické kommisse pfii âeské akademii císafie Franti‰ka

vou, která odstranila z povrchu polychromované skulp-

hled.

tury nejmlad‰í nepÛvodní malífiské úpravy pocházející

nografick˘ch typÛ, sochafisk˘ch dílensk˘ch kompozic

s. 126.

z historick˘ch oprav díla a ponechala na originální fiez-

vytvofiila dílna bûhem své existence nemal˘ poãet,

7 TamtéÏ, s. 125–127.

báfiské práci „… nejstar‰í souvisle dochovanou olejo-

svûdãí pfiehled uveden˘ v citované stati z roku

8 Zdenûk WIRTH a kolektiv: Umûlecké památky âech,

vou barevnou vrstvu spolu se zlatou a lakovanou

1993,

stfiíbrnou folií na ãer veném polimentu“. ZároveÀ na-

pomuckého opírajícího se o klekátko (1765–1775),

1957, s. 460.

hradila staré nepÛvodní fiezbáfiské doplÀky nov˘mi re-

kterou vûnoval Národní galerii v Praze pan Dr. h. c. Rainer

9 Emanuel POCHE a kolektiv: Umûlecké památky âech 2

konstrukcemi. ·lo o dodatky prstÛ levé a záprstí pra-

Kreissl z Mnichova.

v‰ak neuvádí. Ostatnû zmínku o ní nenajdeme ani 8

9

vé svûtcovy ruky.

10

11

O tom, Ïe platzerovsk˘ch svatojánsk˘ch iko-

12

doplnûn˘ pozdûji je‰tû o sochu sv. Jana Ne-

13

Shodou okolností právû malíko-

Josefa pro vûdy, slovesnost a umûní, Praha 1904,

Nakladatelství âeskoslovenské akademie vûd, Praha

(K-O), Academia, Praha 1978, s. 344.

K tomu je tfieba je‰tû dodat ad

vická fiezba podobnû jako zmínûná socha s klekátkem

10 Hana SLAVÍKOVÁ: Restaurátorská zpráva, Praha dne

informandum, Ïe so‰e dnes chybí zfiejmû atribut, kte-

nenachází v poãetném platzerovském svatojánském

5. 12. 1996.

494

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Milo‰ SUCHOMEL / Neznámá sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.

sochafiském souboru, pokud je nám známo, Ïádn˘ obdobn˘ ikonografick˘ pandán. Pro autorství Ignáce Franti‰ka Platzera svûdãí do jisté mír y rozvrh svûtcovy postavy, pfiedev‰ím postoj s pravou nohou vysunutou vpfied s botou vyãnívající z okraje sutany, funkce pravé ruky pfiidrÏující knihu, na níÏ je poloÏen biret, a koneãnû i charakteristické zvlnûní krajkového okraje rochety v imaginárním vichru, jak to pozorujeme u fiady ostatních platzerovsk˘ch zpodobení sv. Jana Nepomuckého. Uveìme napfiíklad pís14

kovcové statue z let 1755–1765 ve Vinofii, 15

ní zahradû na Zbraslavi 16

v Praze 1.

v klá‰ter-

a také ve Vojanov˘ch sadech

Dále dfievofiezby z boãního oltáfie kostela 17

sv. Václava v Úter˘ (okres PlzeÀ-sever) z roku 1752,

ze sbírek Národní galerie v Praze, inv. ã. P 2866 z let 18

1750–1760

19

a inv. ã. 2884 z let 1760–1770.

K to-

mu je ov‰em tfieba poznamenat, Ïe ve v‰ech uveden˘ch komparaãních pfiíkladech drÏí svûtec knihu s biretem v levé ruce, zatímco v malíkovickém díle tuto

■ Poznámky 11 Ignác Franti‰ek Platzer (?), socha sv. Jana Nepomuckého, 1745 (?), lipové dfievo, nejstar‰í souvisle dochovaná polychromie, v˘‰ka = 115,0 cm. 12 Viz pozn. 4, s. 8–13. 13 Milo‰ SUCHOMEL: Je‰tû k ikonografickému typu sochy sv. Jana Nepomuckého z dílny Ignáce Franti‰ka Platzera, in: Zprávy památkové péãe 58, 1998, ã. 10, s. 305–307.

4

14 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1755, pískovec, v˘‰ka postavy 209 cm. Pomník je datovan˘ chronogramem na ãelní stûnû postamentu: DIVo IoannI nepoMVCeno posVIt etereXIt totIVs paroChIae WInarzensIs ferVenspIetas. 15 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1755–1765, pískovec, v˘‰ka postavy 178 cm. 16 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1755–1765, pískovec, v˘‰ka postavy 173 cm. 17 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1752, lipové dfievo, polychromie, podÏivotní velikost. „… Rokajová kartu‰ pod sochou svûtcovou nese signaturu Platzerovu a datum 1752.“ Viz Oldfiich J. BLAÎÍâEK: Sochafiství baroku v âechách, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umûní, Praha 1958, s. 238. 18 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1750–1760, lipové dfievo s povrchov˘m zlacením, v˘‰ka postavy 37,5 cm, v˘‰ka podstavce 23,5 cm. Viz Oldfiich J. BLAÎÍâEK a kolektiv: Barok v âechách, katalog v˘stavy Národní galerie v Praze na zámku v Chlumci nad Cidlinou, Praha 1973, s. 124. 19 Ignác Franti‰ek Platzer – dílensk˘ spolupracovník, socha sv. Jana Nepomuckého, 1760–1770, lipové dfievo, le‰tûná kfiída, dekorativní zlacení, v˘‰ka postavy 141 cm. Oldfiich BlaÏíãek fiadí tuto dfievofiezbu k Platzerov˘m dílÛm z let 1750–1760, viz Oldfiich J. BLAÎÍâEK a kolektiv, cit. v pozn. 18, s. 123–124. Mám v‰ak za to, Ïe socha sv. Jana Nepomuckého i její oltáfiní pandán, dfievofiezba sv. Tekly, se spí‰e svou modelací a rukopisem fiadí více po bok pozdûj‰ím sochafisk˘m pracím z klá‰terního kostela v Teplé (okres Karlovy Vary), které vznikly aÏ po roce 1760.

5

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Milo‰ SUCHOMEL / Neznámá sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.

495

6

7

Obr. 6. Hofiín (okres Mûlník), zámecká kaple, hlavní oltáfi, Ignác Franti‰ek Platzer, fiezby sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Ludmily, 1746. (Foto B. Zemánek) Obr. 7. Ignác Franti‰ek Platzer – dílensk˘ spolupracovník (?), fiezba sv. Jana Nepomuckého, 1760–1770 (?), Národní galerie v Praze, inv. ã. P-2884. (Foto NG) Obr. 8. Praha 5-Zbraslav, Ignác Franti‰ek Platzer, statue sv. Jana Nepomuckého, 1755–1765. (Foto M. Suchomel, 1991)

8

1993) spatfiujeme pfiedev‰ím v absenci v‰udypfiítom24

ného vrapování, r ˘hování draperií (v na‰em pfiípadû

jiÏ ZdeÀka Skofiepová.

svûtcovy rochety), které patfií téÏ k neodmysliteln˘m

skuteãnosti, Ïe postava sv. Jana Nepomuckého na ol-

dekorativním v˘tvarn˘m prvkÛm umûleckého projevu

táfii hofiínské zámecké kaple také viditelnû postrádá

Ignáce Franti‰ka Platzera. A pfiece, navzdory tomuto

charakteristickou podobu pozdûj‰ích platzerovsk˘ch

individuálnímu formálnímu nedostatku, nelze malíko-

svatojánsk˘ch zpodobení z 50.–70. let 18. století. To

vickou dfievofiezbu zcela zbavit autorství Platzera a je-

se t˘ká jak sochafiského rozvrhu a kompozice, tak i mo-

ho dílny. Ostatnû na so‰e z Malíkovic také najdeme

delace a rukopisu autora a platí to do jisté míry také

vrapování, i kdyÏ v ménû v˘razné podobû, totiÏ na lu-

o nejvût‰í skulptufie sv. Jana Nepomuckého z Platzerovy

netkách krajkového okraje svûtcovy rochety. PfiestoÏe

dílny, statui na Národní tfiídû v Praze 1. V tomto díle

je to na Platzera a jeho zpÛsob umûleckého vyjádfiení

jsou v‰ak jiÏ zárodky pfií‰tí platzerovské stabilní, ne-

funkci vykonává pravá paÏe. K originálnímu autorské-

katastrofálnû málo, v˘tvarn˘ projev celku je do jisté mí-

mûnné v˘tvarné formy obsaÏeny v podstatnû vût‰í mífie

mu dílu Ignáce Franti‰ka Platzera se skulptura z Malí-

r y pfiece jen poplatn˘ platzerovské v˘tvarné formû

neÏ u hofiínské dfievofiezby.

kovic hlásí také charakteristick˘m pramínkem zvlnû-

a s umûleckou ãinností pohofieleckého ateliéru nepo-

n˘ch vlasÛ na skráni, coÏ je atribut spolehlivû signující

chybnû souvisí.

sochafiská díla tohoto praÏského mistra od samého poãátku jeho tvÛrãí ãinnosti. Svatojánská dfievofiezba z Malíkovic v‰ak rozhodnû

Nelze si totiÏ nepov‰imnout

Zmínûné vlastnosti ãasn˘ch sochafisk˘ch prací Ignáce Franti‰ka Platzera, které pozorujeme i u svato-

Pokud jde o autorství samotného Ignáce Franti‰ka

jánské fiezby z kostela V‰ech svat˘ch v Malíkovicích,

Platzera, nabízejí se koneckoncÛ je‰tû dvû moÏná vy-

nám dovolují pfiedpokládat i v tomto pfiípadû jeho au-

svûtlení. Socha na pr vní pohled prozrazuje inspiraci

torství a domnívat se, Ïe také malíkovické sochafiské

20

není dílem, u nûhoÏ se autorství Ignáce Franti‰ka Plat-

v oblasti ãeského sochafiského pozdního baroku,

ro-

zera zdá na první pohled zcela nepochybné a absolut-

koka.

dílo vzniklo s nejvût‰í pravdûpodobností jiÏ v prvních

A tato charakteristická podoba obrací na‰i po-

t˘dnech umûlcova domácího pobytu, je‰tû pfied so-

nû nesporné. Nacházíme zde totiÏ v˘tvarné prvky, s ni-

zornost k Platzerov˘m ran˘m sochafisk˘m dílÛm –

chami z hofiínské svatojánské zámecké kaple i pfied

miÏ se u ostatních platzerovsk˘ch svatojánsk˘ch

k smeãenskému trojiãnímu souso‰í z roku 1744, k ol-

charismatick˘m souso‰ím sv. Jana Nepomuckého

zpodobení nesetkáváme. K nim patfií zmínûná, u Plat-

táfii sv. Jana Nepomuckého v zámecké kapli v Hofiínû

pfied kostelem sv. Vor‰ily. Tedy uÏ v roce 1745, nej-

zera nezvyklá kompoziãní varianta detailu postavy zvo-

(okres Mûlník) z roku 1746

a koneãnû i ke svatoján-

spí‰ pod dojmem, jak˘m na mladého mistra zapÛsobi-

lená kvÛli uplatnûní svatojánsk˘ch atributÛ, krucifixu

ské statui z let 1746–1747 na Národní tfiídû v Praze,

la po vídeÀském klasicistním donnerovském ‰kolení

nebo palladia zemû ãeské. Krucifix zde nebyl propono-

pfied kostelem sv. Vor‰ily.

Z komparace tûchto ra-

domácí sochafiská tvorba Matyá‰e Bernarda Brauna,

ván jako nedílná souãást sochafiského bloku, ale jako

n˘ch prací Ignáce Franti‰ka Platzera s jeho pozdûj‰í so-

Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a snad i Matyá‰e

oddûlen˘ fiezbáfisk˘ detail vloÏen˘ do levé, pfiedsunu-

chafiskou tvorbou vypl˘vá skuteãnost, Ïe zaãínající

Schönherra.

té, v lokti pokrãené a mírnû pozvednuté ruky. K nûmu

praÏsk˘ sochafisk˘ mistr tu dosud nena‰el charakteris-

pak obrací svûtec pohled, nicménû v jiném, u Platzera

tickou v˘tvarnou formu, onen znám˘ osobit˘ rukopis,

opût nevídaném otoãení hlavy, neÏ jaké pozorujeme

kter˘ je tak pfiíznaãn˘ pro jeho pozdûj‰í díla z let 50.

u ostatních platzerovsk˘ch ikonografick˘ch typÛ

a dal‰ích desetiletí 18. století. A také v pfiípadû malí-

a kompozic svatojánsk˘ch zpodobení. Ani fyziognomie

kovické svatojánské sochy nemÛÏeme vylouãit ani urãi-

■ Poznámky

svûtce zde nepÛsobí pfiesvûdãivû platzerovsky, jenom-

t˘ vliv, kter˘ na autora mûlo fiezbáfiské umûní Matyá‰e

20 Viz pozn. 5, s. 6.

Ïe tuto odchylku mÛÏe zpÛsobovat (jak víme z restau-

Schönherra, po nûmÏ pfievzal po svém pfiíchodu do Pra-

21 Viz pozn. 9, s. 344.

rátorského prÛzkumu) i souãasná nepÛvodní polychro-

hy zavedenou sochafiskou dílnu, kdyÏ se 6. fiíjna 1744

22 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomucké-

mie. Av‰ak nejvût‰í modelaãní, rukopisnou odli‰nost

oÏenil s vdovou po tomto pfiedãasnû zemfielém, neoby-

ho, 1746, lipové dfievo, le‰tûná kfiída, dekorativní zlacení

a zároveÀ svéráznost malíkovické fiezby v porovnání

ãejnû nadaném, citlivém fiezbáfii majícím smysl pro klid-

(?), Ïivotní nebo mírnû podÏivotní velikost.

s ostatními v‰eobecnû znám˘mi a rukopisnû vzácnû

nou, nevzru‰enou sochafiskou v˘tvarnou formu. Ostat-

23 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomucké-

jednotn˘mi platzerovsk˘mi zpodobeními sv. Jana Ne-

nû o tom, Ïe Ignáci Franti‰ku Platzerovi nezÛstala zcela

ho, 1746–1747, pískovec, v˘‰ka postavy 237 cm.

pomuckého (zmiÀovan˘mi v citované stati z roku

lhostejná Schönherrova fiezbáfiská tvorba, se zmiÀuje

24 Viz pozn. 1, s. 44–45.

496

21

22

23

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Milo‰ SUCHOMEL / Neznámá sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.

Milo‰ SUCHOMEL

Vstupní vûÏ Hanu‰e Zikmunda z Petfivaldu na hradû Buchlov

ru. Stavba je korunována jednoduchou fiímsou, nesoucí cihlami krytou atikovou stfií‰ku sedlového sklonu. JiÏní prÛãelí, kter ˘m se vûÏ obrací do pr vního nádvofií, je prosté, ãlenûné pouze pÛlkruhem zavr‰en˘m

Moravsk˘ hrad Buchlov pfiedstavuje bezesporu jed-

v˘fiezem prÛjezdu (obr. 2). Ten je lemován v kameni

nu z nejpozoruhodnûj‰ích staveb svého druhu na na-

sekan˘m hladk˘m ostûním, sestaven˘m z mohutn˘ch

‰em území. I pfies tuto skuteãnost nebyla doposud je-

blokÛ, se zv˘raznûn˘mi patami oblouku a klenákem

ho stavebnímu organismu, jehoÏ nejstar‰í ãásti mají

zdoben˘m maskaronem. Západní zeì vûÏe je zároveÀ

témûfi 800 let, vûnována náleÏitá pozornost. Hradu

souãástí interiéru pfiízemní stráÏnice s vûÏí, v pÛdním

chybí komplexní stavebnû historick˘ prÛzkum a nûkte-

prostoru nad stráÏnicí je v neomítaném zdivu vûÏe

ré jeho ãásti unikají zájmu odborníkÛ dodnes. Rádi by-

u severního nároÏí patrná úzká obdélná nika, jejíÏ pfie-

chom tedy vyuÏili moÏnosti k publikování nov˘ch po-

klad je tvofien trámkem podloÏen˘m prknem (zadní

znatkÛ, které mohou alespoÀ dílãím zpÛsobem

stûna niky je pravdûpodobnû vloÏena dodateãnû), na-

obohatit vûdomosti o této v˘znamné památce. Pod-

pravo od niky je patrn˘ drobn˘ otvor obdélného okén-

kladem pro tuto studii jsou informace získané dendro-

ka s lomov˘mi ‰paletami a dfievûn˘m pfiekladem za-

chronologickou expertízou nûkter˘ch pr vkÛ provede-

slepen˘ ciheln˘m zdivem; nad úrovní stfiechy stráÏnice

nou v roce 2004; pozdûji, v letech 2006–2007, zde

se nachází otvor pro odvod vody ze stfiechy. Protûj‰í

probûhl povrchov˘ prÛzkum objektu.

v˘chodní prÛãelí, respektive jeho ãást nacházející se

Vstupní vûÏ (obr. 2) je souãástí fortifikaãního systé1

1

nad úrovní terénu terasy sousedního bastionu, je pro-

mu, kter ˘ ke star‰ímu areálu, tvofienému hradním

lomeno obdéln˘m vstupem do druhého podlaÏí, opat-

jádrem a pfiedhradím, poloÏen˘m pfii jeho jiÏním boku,

fien˘m opût prost˘m v kameni sekan˘m ostûním bez

pfiihradil prostor dne‰ního prvního nádvofií. V˘stavba

profilace. PrÛjezd v pfiízemí vûÏe je ‰irok˘ cca 410 cm

tohoto systému probûhla v druhé polovinû 17. století

a jeho vysok˘ prostor je zaklenut valenou klenbou

a pfiedstavovala pomûrnû sloÏit˘ proces, v rámci nû-

s kruhov˘m otvorem, umístûn˘m pfiibliÏnû ve stfiedu

hoÏ do‰lo k nûkolika dÛleÏit˘m zmûnám. Zajímavá pro-

vrcholnice. Kamenná dlaÏba prÛjezdu mírnû stoupá

blematika této pozdní fortifikace jako celku v‰ak není

smûrem do nádvofií. Vnûj‰í portál je vybaven mohutn˘-

pfiedmûtem pfiedkládané studie a bude publikována

mi dvoukfiídl˘mi vraty s dvífiky pro pû‰í, v horní ãásti

na jiném místû (VRLA – NOVOTN¯ 2008, v tisku).

vrat je zvenãí vyfiezán letopoãet 1736. Postranní sloupky vrat jsou na koncích uloÏeny do loÏisek, nahofie v prÛbûÏném horizontálním trámu, dole v kamen-

Popis Vstupní vûÏ je hranolová, dvoupodlaÏní, subtilní

n˘ch prvcích. Nad trámem s loÏisky je voln˘ prostor,

stavba se stfiechou skrytou za prÛbûÏnou atikou. Její

ukonãen˘ nahofie dal‰ím trámem, na kterém jiÏ spoãí-

pÛdorysné rozmûry jsou cca 5 x 6 m, ãelní zeì a boã-

vá zdivo. Po stranách prÛjezdu jsou zevnitfi patrné dvû

ní zdi dosahují ‰ífie cca 90 cm, zadní, jiÏní stûna je

dvojice mûlk˘ch otvorÛ pro vloÏení závor. V západní

o málo tenãí (cca 70 cm). Na západní stranû z vûÏe vy-

stûnû prÛjezdu je osazeno okénko opatfiené rovnûÏ

bíhá hradební zeì, která je s ní svázána, hlavní prÛãe-

jednoduch˘m v kameni sekan˘m ostûním s mfiíÏí, kte-

lí vûÏe pfied linii této hradby nepfiedstupuje. Koruna zdi-

ré vizuálnû propojovalo prostor prÛjezdu se sousední

va vûÏe jen mírnû vystupuje nad úroveÀ hradby. Za

stráÏnicí. Na západní stranû prÛjezdu nedoléhá valená

zmínûnou hradbou je ukryt pfiízemní objekt stráÏnice,

klenba aÏ ke zdi s por tálem. Mezi uveden˘mi kon-

která je rovnûÏ svázána s vûÏí. Na v˘chodní stranû

strukcemi je ponechán úzk˘ v˘fiez obdélného pÛdory-

k vûÏi pfiiléhá v˘razná hmota bastionu, jehoÏ konstruk-

su, otevfien˘ do druhého podlaÏí vûÏe, kter ˘ proniká

ce jsou s vûÏí rovnûÏ svázány. Hlavnímu prÛãelí vûÏe

svisl˘mi nikami i do boãních stûn prÛjezdu. Tento v˘-

dominuje mohutná architektura v kameni sekaného

fiez je souãástí pÛvodního fie‰ení a slouÏil k vertikální-

por tálu, ãlenûného pásovou bosáÏí, pfietahovanou

mu pohybu spou‰tûcího dfievûného hfiebene, kter˘ je

pfies pilastr y po bocích otvoru vjezdu (obr. 3). Jeho

zde dodnes zachován.

pÛlkruhem zavr‰en˘ v˘fiez s mírnû zv˘raznûn˘mi patka-

Druhé podlaÏí vûÏe je pfiístupné dvefimi z prostoru

mi a klenákem oblouku je v trnoÏi opatfien dvojicí ka-

v˘chodního bastionu a je prosvûtlené jedin˘m okén-

menn˘ch odrazníkÛ. Dílo je zavr‰eno prÛbûÏnou fiímsou

kem od severov˘chodu. Podlaha je dláÏdûná cihlami,

s rozeklan˘m trojúhelníkov˘m frontonem a plamenn˘mi

uprostfied ní zeje kruhov˘ otvor o prÛmûru cca 40 cm,

polokoulemi, nasazen˘mi v osách pilastrÛ. Uprostfied

ústící do prostoru prÛjezdu. Místnost je pfiekryta pûti-

nad prÛjezdem je na prÛbûÏnou fiímsu nasazena ka-

cí rovnobûÏn˘ch trámÛ, které podpírají jednoduch˘

menná deska se sekan˘m nápisem v jednoduché kar-

krov. V západní ãásti jiÏní stûny je nad úrovní trámÛ

tu‰i: „ANNO.DOMINI.1.6.6.3.“ Nad kartu‰í je do zdiva

patrn˘ drobn˘ zazdûn˘ otvor. Vyústûní otvorÛ v pÛdním

vûÏe vsazena kamenná deska s alianãními erby Hanu-

prostoru za západní stûnou vûÏe je vzhledem k tomu,

‰e Zikmunda z Petfivaldu a jeho Ïeny Anny Marie ·eréni. Kompozice je pohledovû zavr‰ena stroh˘m v˘fiezem zamfiíÏovaného okénka s prost˘m v kameni sekan˘m

■ Poznámky

ostûním bez profilace. Zbylé ãásti fasády vûÏe jsou

1 Je celkem pravdûpodobné, Ïe i v prostoru dne‰ního

opatfieny hladkou omítkou z roku 1994, pfii jejímÏ pro-

prvního nádvofií se nacházely star‰í, pfiedbarokní zdûné

vádûní byly na nároÏních partiích star‰í vrstvy omítek

konstrukce. Uspokojivé zodpovûzení této otázky je v‰ak

nalezeny ryté pásové lisény, imitující nároÏní armatu-

nutné pfienechat budoucímu prÛzkumu.

2

3

Pokud není uvedeno jinak, je autorem v‰ech kreseb a fotografíí Radim Vrla. Obr. 1. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, nahofie pÛdorys druhého nadzemního podlaÏí vstupní vûÏe, na jiÏní stranû interiéru se nachází spou‰tûcí hfieben se zvedacím mechanismem; dole pÛdorysné schéma hradu, ãernû je vyznaãena poloha vstupní vûÏe. Obr. 2. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, vstupní vûÏ, pohled od jihozápadu z prÛjezdu dne‰ní druhé brány. Obr. 3. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, hlavní prÛãelí vstupní vûÏe s navazujícím bokem bastionu nalevo a hradební zdí na pravé stranû.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | To m á ‰ K Y N C L , R a d i m V R L A / V s t u p n í v û Ï H a n u ‰ e Z i k m u n d a z P e t fi v a l d u n a h r a d û B u c h l o v

497

4

7

8

5

Obr. 4. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, detail koleãka v levém krajním svislém prvku hfiebene. Obr. 5. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, detail jednoho z dvojice hákÛ, kter˘mi byly uchyceny volné konce fietûzÛ ke konstrukci hfiebene. Obr. 6. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, detail navíjecího bubnu s otvory pro zasunutí páky. Obr. 7. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, pohled na vstupní vûÏ od severov˘chodu z terasy bastionu. V omítané fasádû vûÏe je vstup do druhého nadzemního podlaÏí. V pozadí vûÏ Andûlka s objektem druhé brány (nalevo), nahofie vpravo hmota hradního jádra. Obr. 8 Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, prÛjezd v pfiízemí vstupní vûÏe, pohled na hroty spou‰tûcího hfiebene. Obr. 9. Relativní synchronizace letokruhov˘ch kfiivek získan˘ch z odebran˘ch konstrukãních prvkÛ. (T. Kyncl 2007) Obr. 10. Porovnání prÛmûrné chronologie dubov˘ch trámÛ brány (P65buchlov-branaQU) se standardní chronologií dubu pro âeskou republiku. (T. Kyncl 2008)

6

mají prÛmûr hlaviãky 2–3 cm. Jak lze z dochované situace vyvodit, okovány byly nejprve svislé prvky, podle pfiekrytí okrajÛ Ïelezn˘ch plátÛ bylo postupováno shora dolÛ. Následnû do‰lo k okování prvkÛ vodorovn˘ch, na které byly Ïelezné pláty kladeny vût‰inou zprava. Dnes je hfieben provizornû fixován, takÏe jeho ãást nacházející se pod podlahou je prozatím z vût‰í ãásti nepfiístupná. S mal˘m odstupem pfied ãelem hfiebene je v interiéru druhého podlaÏí dochován rumpál, umoÏÀující zvedání hfiebene. Jeho hlavní souãást tvofií cca 415 cm dlouh˘ dubov˘ válec o prÛmûru cca 20 cm, jehoÏ ãela jsou sepnuta Ïelezn˘mi obruãemi. âepy válce jsou vloÏeny do loÏisek, umístûn˘ch v boãních stûnách interiéru; loÏiska se nacházejí cca 140 cm nad podlahou druhého nadzemního podlaÏí vûÏe. V západní stûnû je loÏisko vydlabáno v dfievûném prvku, na opaãné stranû je to prvek kamenn˘. Tûlem válce, kolmo k jeho ose, procházejí dvû dvojice navzájem kolm˘ch otvorÛ o prÛmûru cca 7 cm, slouÏících pro zasunutí manipulaãních pák (obr. 6). Nedaleko ãel válce (60 a 45 cm) jsou v jeho tûle upevnûna kovaná oka pro pevné uchycení koncÛ dvou kovan˘ch fietûzÛ, navinut˘ch na válec

Ïe velká ãást stûny je pokryta omítkou, velmi ‰patnû

(obr. 13). ¤etûzy jsou zakonãeny hranat˘mi háky kova-

ãitelné. Nejzajímavûj‰ím prvkem interiéru je bezespo-

n˘mi z pásoviny, které bylo moÏné uchytit za nûkter˘

ru hfieben, kompletnû dochovan˘ vãetnû spou‰tûcího

z vodorovn˘ch prvkÛ hfiebene (obr. 5).

mechanismu (obr. 8). Hfieben je tvofien jedenácti vodorovn˘mi a patnácti svisl˘mi dubov˘mi trámky (pfiibliÏnû

9

10

498

Dendrochronologické datování

ãtvercov˘ prÛfiez o stranû 6–10 cm), které jsou ve své

Vzorky pro dendrochronologickou anal˘zu byly po-

dolní ãásti jehlanovitû zaostfieny. Oba krajní svislé prv-

mocí Presslerova nebozezu odebrány z konstrukãních

ky jsou v horních ãástech opatfieny obdéln˘mi v˘fiezy,

pr vkÛ spou‰tûcí mfiíÏe, rumpálu a stropního trámu

v nichÏ jsou na dfievûn˘ch osách osazena koleãka ze

horního patra brány (tab. 1). Vlastní dendrochronolo-

stejného materiálu, umoÏÀující pohyb hfiebene v pro-

gické vyhodnocení probûhlo pomocí standardní meto-

storu boãních nik (obr. 4). PrÛmûr koleãek ãiní cca 12

diky (KYNCL 2005).

cm, ‰ífika 4 cm; osa má prÛmûr cca 2 cm. âelní, tedy

V‰echny vyhodnocené prvky byly zhotoveny z dubo-

k pfiíchozímu obrácené plochy prvkÛ hfiebene jsou peã-

vého dfieva. Získané letokruhové kfiivky byly relativnû

livû okovány úzk˘mi Ïelezn˘mi pláty, uchycen˘mi k dfie-

synchronizovány a sumarizovány do jediné prÛmûrné

vûn˘m pr vkÛm kovan˘mi hfieby. Îelezné pláty rÛzné

chronologie (obr. 9). Ta byla následnû porovnána se

délky jsou na sv˘ch koncích zaobleny a opatfieny ãtver-

standardní chronologií dubu pro âeskou republiku

cov˘mi otvory (cca 1 x 1 cm) pro hfieby. Kované hfieby

(RYBNÍâEK 2007) s jednoznaãn˘m v˘sledkem datují-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | To m á ‰ K Y N C L , R a d i m V R L A / V s t u p n í v û Ï H a n u ‰ e Z i k m u n d a z P e t fi v a l d u n a h r a d û B u c h l o v

Tabulka 1. Seznam dendrochronologicky vyhodnocen˘ch konstrukãních prvkÛ. Ve sloupci poãet letokruhÛ je uvedena délka letokruhové fiady a rozsah bûlové ãásti vzorku. popis prvku spou‰tûcí mfiíÏ – rumpál spou‰tûcí mfiíÏ – svisl˘ trámek – 7. zprava spou‰tûcí mfiíÏ – svisl˘ trámek – 4. zleva stropní trám – prostfiední

vzorek P5621 P5622 P5623 P5624

Obr. 11. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, nákres spou‰tûcího hfiebene s ãástí zvedacího mechanismu: Nahofie pohled na zafiízení z interiéru druhého nadzemního podlaÏí vûÏe, v popfiedí navíjecí buben s okovan˘mi ãely, oky pro uchycení fietûzÛ a otvory pro zasunutí páky, v pozadí obrys hfiebene. Dole pohled na hfieben z téÏe strany; na pfiístupn˘ch partiích nad podlahou druhého nadzemního podlaÏí vûÏe je vyznaãeno kování. Obr. 12. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, vstupní vûÏ, axonometrick˘ fiez objektem veden˘ v ose prÛjezdu; pohled od severov˘chodu.

dfievina dub dub dub dub

poãet letokruhÛ 76/1 58/0 60/13 113/18

datace 1660/77 1663/80 1663/64 1690/91

tûnou nad bodem nejvy‰‰ího zdvihu jeho horní hrany, ale probíhalo pomocí dvojice fietûzÛ, navíjen˘ch pfiímo na válcové vfieteno rumpálu. Zatímco k vfietenu byly fietûzy ukotveny napevno, jejich druh˘ konec byl opatfien háky, na které byl hfieben volnû zavû‰en. Hlavní prÛãelí vstupní vûÏe bylo koncipováno s ohledem spí‰e na v˘tvarné neÏ na fortifikaãní vlastnosti objektu. Tíha obrany byla pfienesena na stfieleck˘ ochoz korunující hradbu na západní stranû, ze kterého bylo moÏno lehk˘mi zbranûmi kr˘t pfiístupovou cestu, a pfiedev‰ím na zmínûn˘ bastion, pfiiléhající k bránû na v˘chodní stranû. Rozmûrná stfiílna na jeho západním

11

boku umoÏÀovala palbu z tûωích kusÛ do prostoru cím poslední letokruh fiady do roku 1690 (obr. 10).

2

pfied severní stranou opevnûní, jehoÏ souãástí byla

Podkorní letokruhy datující pfiesn˘ rok kácení stromu

i první brána. Z kvalitního pÛdorysného schématu hra-

se podafiilo odebrat pouze u dvou prvkÛ. V obou pfiípa-

du z poãátku 18. století navíc vypl˘vá, Ïe severní stra-

dech byl tento letokruh zcela vytvofien, coÏ znamená,

nu hradu v té dobû navíc obíhal pás opevnûní lehãí

Ïe pouÏité stromy byly káceny v období vegetaãního kli-

konstrukce, s jednoduchou bránou v trase pfiístupové

du. Zbylé dva prvky mûly bûlovou ãást dfieva silnû po-

cesty (srov. PLAâEK 2001, s. 141, obr. 256).

‰kozenu. Zde bylo proto moÏné dobu kácení pouze od-

PfiedloÏené v˘sledky dendrochronologického prÛ-

hadnout na základû pfiedpokládaného rozsahu bûlové

zkumu nûkter˘ch dfievûn˘ch prvkÛ vûÏe prokazují, Ïe

ãásti kmene (RYBNÍâEK a kol. 2006). Podkorní leto-

válec rumpálu i pr vky hfiebene byly vyrobeny z dubo-

kruh na spou‰tûcí mfiíÏi pfiirostl v roce 1663 a také od-

v˘ch prvkÛ zhotoven˘ch ze stromÛ, jeÏ byly pokáceny

hady dal‰ích dvou konstrukãních prvkÛ odpovídají této

v roce 1663. Ponûkud mlad‰í datace stropního trámu

dataci (tab. 1). Dub pouÏit˘ ke zhotovení stropního trá-

(1691/1692) odpovídá postupné v˘stavbû brány i ce-

mu je datován letokruhem z roku 1690.

lého systému.

Závûr

hov˘chodní ãásti hradu Buchlov byla pozoruhodná

Stavebníkem vûÏe a rovnûÏ barokního opevnûní jiJedním z podnûtÛ k modernizaci starého hradního

osobnost, zastávající kromû jin˘ch v˘znamn˘ch funkcí

opevnûní byly jistû soudobé vojenské akce, které se

i post hejtmana hradi‰Èského kraje, stavitel architek-

dotkly pfiedev‰ím nedalekého Uherského Hradi‰tû (na-

tonicky mimofiádnû kvalitní kaple sv. Barbory na pro-

pfiíklad 1663 ãi 1683, Kol. autorÛ 1992). V tomto krá-

tûj‰ím návr‰í – Hanu‰ Zikmund z Petfi valdu. Po jeho

lovském mûstû bylo zfiejmû kolem poloviny 17. století

smrti roku 1688 v díle pokraãoval jeho syn Jan Dût-

zapoãato s budováním mohutného bastionového

fiich, spojovan˘ zejména s v˘stavbou zámku v nedale-

opevnûní, jeÏ postupnû obklopilo stfiedovûké jádro

k˘ch Buchlovicích; na Buchlovû inicioval pfiedev‰ím v˘-

i se star‰ími hradbami (JÒZOVI 1958, s. 24–25,

stavbu mohutného objektu dne‰ní druhé brány.

RA·âICOVÁ – âOUPEK 2007, s. 101–118). V˘stavba

Jak z v˘‰e uveden˘ch zji‰tûní vypl˘vá, vstupní vûÏ

buchlovského bastionu, a tedy i celé fortifikace, jejíÏ

hradu Buchlov pfiedstavuje vzácnû dochovanou sou-

souãástí je i námi sledovaná vstupní vûÏ, b˘vá s tímto

ãást fortifikaãního systému z druhé poloviny 17. sto-

nákladn˘m pevnostním dílem spojována (J. PETRÒ

letí. Hodnotu tohoto objektu zvy‰uje dochovaná kon-

1982, nestránkováno).

strukce spou‰tûcího hfiebene i se zvedacím

Z v˘bavy brány je zfiejmé, Ïe pfii jejím budování ne-

mechanismem, k jehoÏ kompletnosti scházejí pouze

bylo poãítáno se zfiízením pfiíkopu (obr. 12). Její vnûj‰í

otáãecí páky. Urãité anomálie v západní zdi vûÏe (za-

otvor byl uzavírán dvoukfiídl˘mi dovnitfi otvírav˘mi vraty, zaji‰Èovan˘mi zevnitfi dvojicí závor. Prostor prÛjezdu byl stfieÏen z pfiilehlé stráÏnice, k jeho hájení slouÏil

■ Poznámky

i kruhov˘ otvor ve vrcholu klenby. Spou‰tûcí hfieben

2 Parametry synchronní pozice jsou statisticky prÛkazné.

uzavíral západní portál brány, byl tedy mínûn jako po-

Hodnota studentova rozdûlení (t-test) po standardizaci

slední pfiekáÏka bránící nepfiíteli v proniknutí do areá-

dle Hollsteina je 7,64 a 6,56 po standardizaci dle Bailli-

lu. Zvedání hfiebene se zde nedálo pfies kladku, umís-

ho a Pilchera.

12

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | To m á ‰ K Y N C L , R a d i m V R L A / V s t u p n í v û Ï H a n u ‰ e Z i k m u n d a z P e t fi v a l d u n a h r a d û B u c h l o v

499

Hrady v˘ukové a experimentální Francouzské pfiíklady vzdûlávání a budování vztahu k minulosti a památkám

takov˘ch památek v zahraniãí mohou zdát marginální. Nûkteré, z na‰eho pohledu negativní aÏ kacífiské úpravy zde mohou mít opodstatnûní zdÛvodnitelné místním kulturním ãi odborn˘m kontextem (napfiíklad cílen˘m, spoleãensky prospû‰n˘m zpÛsobem vyuÏití torza ob-

13

Obr. 13. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, detail kovaného oka v navíjecím bubnu pro uchycení fietûzu.

Ojedinûlá a autentická architektura hradu Beãov

jektu). Na rozdíl od na‰eho prostfiedí se v zahraniãí ta-

(okres Karlovy Vary) vyvolává v souãasné dobû odbor-

ké ãastûji objevují realizace nároãn˘ch, zajímav˘ch

nou diskusi, za jak˘ch podmínek a jakou formou má b˘t

projektÛ, umoÏnûn˘ch odli‰n˘mi sociálními, ekono-

tato památka v budoucnu zpfiístupnûna vefiejnosti. JiÏ

mick˘mi a kulturními podmínkami. Pfiíkladem spole-

nyní, ve fázi pfiípravy stavební a památkové obnovy, je

ãensky prospû‰ného vyuÏití památky je hradní zfiíceni-

zámûrem dÛkladnû zpracovat kvalitní zpÛsob prezenta-

na ve mûstû Brie-Comte-Robert v Ile-de-France, v níÏ

ce celého areálu – cílem je pfiedstavit národní kulturní

jsou pofiádány kurzy pro ‰koly v rámci celostátnû pod-

památku Beãov prostfiednictvím vzdûlávacích a didak-

porovaného budování vztahu k historii, za pfiíklad rea-

tick˘ch programÛ pro specifické skupiny náv‰tûvníkÛ.

lizace moderního a z mnoha hledisek velmi nároãného

Poznatky uvádûné v tomto ãlánku byly získány bû-

projektu mÛÏe slouÏit zcela novû, leã na základû zna-

hem pracovní cesty, jiÏ jsme absolvovali v roce 2007

lostí stfiedovûk˘ch postupÛ a technik stavûn˘ hrad Gu-

v souvislosti s plnûním v˘zkumného zámûru Minister-

édelon v lokalitû Collines de Puisaye v severozápad-

zdûné otvory patrné v pÛdním prostoru) je moÏné vní-

stva kultury V˘zkum metod prezentace a zprostfiedko-

ním Burgundsku. Jeho v˘znam spoãívá v uplatÀování

mat jako následky zmûn v prÛbûhu v˘stavby, ãi „mon-

vání kulturních hodnot památkového fondu vefiejnosti

historick˘ch postupÛ stavby hradu a v prezentaci vzni-

táÏní otvory“, které byly v závûru prací zaslepeny. Za

jako nástroj identifikace spoleãnosti s kulturním dûdic-

ku stavby a souvisejících ãinností vefiejnosti.

tohoto pfiedpokladu je nejv˘raznûj‰í pozdûj‰í úpravou

tvím – Prezentace NKP Beãov formou vzdûlávacích pro-

vûÏe v˘mûna vstupních vrat v roce 1736. Na základû

gramÛ (více informací k projektu lze získat na www.

v˘‰e uveden˘ch skuteãností je nutné ocenit, Ïe po pro-

castlebecov.eu). Zku‰enosti z této cesty mûly pfiispût

Jde o pfiíklad praktického vzdûlávání vefiejnosti ve

vedeném prÛzkumu plánuje vlastník (Národní památ-

ke zmapování rÛzn˘ch moÏností prezentace hradní ar-

vztahu k minulosti, archeologii a památkám. B˘val˘

kov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v KromûfiíÏi)

chitektury vefiejnosti a jejich následnému vyuÏití pro v˘-

vodní hrad leÏící v centru mûsta, zaloÏen˘ na ãtverco-

provedení citlivé konzervace vnitfiního zafiízení vûÏe.

chovu náv‰tûvníkÛ ke vztahu k minulosti i památkám

vém pÛdorysu s nároÏními vûÏicemi (jedna z nich se

obecnû. Nejen pro projekt t˘kající se beãovského hra-

systémem latrín a pfiilehl˘m odpadním objektem), dvû-

du, ale i pro dal‰í podobné zámûry mohou b˘t poznatky

ma dal‰ími vûÏemi uprostfied protilehl˘ch stran a dvû-

a zku‰enosti z jinde realizovan˘ch (a u nás ménû tra-

ma protilehl˘mi vûÏovit˘mi branami ve zbyl˘ch stra-

Literatura:

diãních) zpÛsobÛ prezentace a vyuÏití památky inspira-

nách (jedna smûfiuje k jádru mûsta, druhá opaãnû)

1. JÒZOVI, A. a V.: Uherské Hradi‰tû, monografie o sta-

cí, nebo naopak i varováním. Jde zejména o sledování

a navazujícími mosty pfies pfiíkop, byl situován v terén-

vebním a umûleckém v˘voji mûsta, Gottwaldov 1958.

celkové náplnû (vyuÏití) památky, zpÛsobÛ prezentace

ní sníÏeninû a obehnán vodním pfiíkopem. Je‰tû

2. Kol.: Uherskohradi‰Èsko, Vlastivûda Moravská, Brno

expozic (co a jak je ukazováno, práce s náv‰tûvníky),

v 19. století byly nûkteré jeho ãásti znaãnû zachovalé,

1992.

dÛrazu na urãitá témata, ale také doplÀkov˘ch expozic,

v prÛbûhu následující doby v‰ak vzaly nûkteré úseky

3. KYNCL, J.: Dendrochronologické datování dfieva, in: Vi-

vyuÏití moderních poznatkÛ vûdních oborÛ, vlivu formy

hradeb a ãást objektÛ za své a v 80. letech minulého

nafi a kol.: Historické krovy II., Praha 2005, s. 156–170.

prezentace na stav (autenticitu) památky, zásahÛ

století zÛstaly z objektu jiÏ jen zãásti vegetací zarostlé

4. PETRÒ, J.: Státní hrad Buchlov, dûjiny, stavební a umû-

a úprav proveden˘ch na památce v souvislosti se zpÛ-

a zpustlé zbytky, vyuÏívané pfiedev‰ím jako parãík

leck˘ v˘voj a v˘znam hradního areálu, Brno 1982.

sobem vyuÏití a v neposlední fiadû provozních záleÏi-

v centru mûsta. V posledních desetiletích v‰ak byla ru-

5. PLAâEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravsk˘ch hra-

tostí odvíjejících se od typu prezentace.

ina podle v˘sledkÛ archeologického v˘zkumu, obrazo-

TomበKYNCL, Radim VRLA

Brie-Comte-Robert – hrad v˘ukov˘

Námi získané podnûty byly vyhodnocovány ve vazbû

vé dokumentace a obecn˘ch poznatkÛ o daném typu

6. RA·âICOVÁ, B., âOUPEK, J.: Pevnost Uherské Hradi‰-

na specifika projektu t˘kajícího se hradu Beãov a pfií-

hradÛ dostavûna do podoby lépe zachované zfiíceniny.

tû, in: Uherské Hradi‰tû, královské mûsto na fiece Mora-

padnû je s nimi dále pracováno. V dal‰ím textu jsou

Tato dostavba se t˘kala obvodové hradby, nároÏních

vû, Uherské Hradi‰tû 2007.

zprostfiedkovány poznatky o vyuÏití a prezentaci dvou

vûÏic a bran, neboÈ vnitfiní, k hradbû pfiilehlá zástavba

7. RYBNÍâEK, M., VAVRâÍK, H., HUBEN¯, R.: Determinati-

hradních, pfiesto v‰ak v mnoha ohledech odli‰n˘ch

byla kompletnû zniãena na úroveÀ terénu, a byla tudíÏ

on of the number of sapwood annual rings in oak in the

francouzsk˘ch objektÛ.

velmi tûÏko obnovitelná. V˘jimkou byl mlad‰í, zfiejmû

dÛ, hrádkÛ a tvrzí, Praha 2001.

klasicistní dÛm stojící v místech pÛvodních objektÛ

region of southern Moravia, in: Journal of Forest Science

Je celkem známou skuteãností, Ïe k památkám tor-

vedle jedné z bran, ten byl v‰ak pfii zmiÀovan˘ch úpra-

8. VRLA, R., NOVOTN¯, J.: Jihov˘chodní ãást opevnûní

zální hradní architektury se v odli‰n˘ch ãástech Evro-

vách zbofien. Vodní pfiíkop byl a je stále funkãní. V˘raz-

hradu Buchlov, in: Castellologia Bohemica, 2008, v tisku.

py pfiistupuje velmi rÛznû. Ne v‰ude je bûÏn˘ nበães-

nû doplnûná zfiícenina (z pohledu na‰í tradiãní památ-

k˘ konzer vaãní ãi pietní zpÛsob jejich obnovy

kové péãe jde o problematickou záleÏitost), jejíÏ

(z památkového hlediska nepochybnû mnohdy opti-

nûkteré ãásti byly kompletnû novû vystavûny (jedna

mální), ctûní autentiãnosti a vá‰nivé debaty nad jed-

z bran a navazující úseky hradby), je následnû dále vy-

notliv˘mi zásahy. I kdyÏ ani u nás nejde zdaleka o stav

uÏívána.

52, 2006, ã. 3, s. 141–146.

500

ideální a na fiadû památek se mÛÏeme setkat s rÛzn˘-

V prostoru hradu bylo zbudováno kromû nutného

mi negativními pr vky, aÈ uÏ jde o následky vandal-

technického zázemí muzeum zamûfiené na v˘zkum to-

sk˘ch ãinÛ, neodborné „estetizující“ úpravy nebo do-

hoto hradu, pracovny sdruÏení, které objekt a v˘ukové

pady dobfie mínûn˘ch oprav.

kurzy provozuje, a uãebna. Stfiídmá pfiízemní stavba

Více ãi ménû vûcné spor y i o dílãí detaily zfiícenin

ze dfieva a skla, situovaná pfii obvodové hradbû uvnitfi

ãesk˘ch a moravsk˘ch hradÛ se v‰ak ve srovnání s nû-

areálu, pohledovû nenaru‰uje siluetu hradu a vytváfií

kter˘mi pfiíklady rozdílného chápání hodnot a v˘znamu

s kamenn˘m zdivem zfiíceniny zajímav˘ kontrast i sou-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | To m á ‰ K Y N C L , R a d i m V R L A / V s t u p n í v û Ï H a n u ‰ e Z i k m u n d a z P e t fi v a l d u n a h r a d û B u c h l o v | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í

hru. Pozornost si zaslouÏí pfiedev‰ím nevelké muzeum, které bylo zfiízeno vlastními silami sdruÏení (vãetnû v˘roby funkãních a vkusn˘ch stojánkÛ pro exponáty – tyto stojánky z prÛhledného plastu v fiadû pfiípadÛ nenápadn˘m zpÛsobem naznaãují základní tvar a velikost pfiedmûtu, z nûhoÏ se dochovala jen vystavená ãást, a tím pfiispívají k lep‰í pfiedstavivosti a názornosti expozice). K aktivitám sdruÏení je objekt hradu vyuÏíván jiÏ dvacet ãtyfii roky, pfiiãemÏ dvacet let v nûm probíhají

1

2

3

4

kurzy pro dûti, nejãastûji ve vûku 8–13 let. Tyto kurzy jsou zamûfieny na v˘chovu ke vztahu ke kulturnímu dûdictví, památkám a historii. Úãastníky kurzÛ jsou pfiedev‰ím ‰koly z regionu, které o nû projeví zájem. Kurzy, jeÏ si ‰koly hradí, jsou vedeny lektor y z fiad sdruÏení ãi s ním spolupracujícími a zahrnují seznámení se s památkou a v˘klad obecn˘ch informací, které jsou konkretizovány na pfiíkladech z objektu. Dûti jsou zapojovány do v˘uky, je rozvíjeno jejich samostatné uvaÏování na základû toho, co se právû dozvûdûly, vãetnû usuzování na úãel jednotliv˘ch prvkÛ hradu. DÛraz je kladen na provázanost v‰ech pfiedávan˘ch informací a na moÏnost ovûfiit si sdûlená fakta vlastní zku‰eností, osahat si pfiedmûty, zkusit si v˘robu jejich

bert je alternativou k více roz‰ífienému systému tak-

replik, pfiípadnû jejich uÏití. Dûti tak napfiíklad vyrábûjí

zvan˘ch animátorÛ. Ti jsou souãástí programÛ fran-

v jednoduch˘ch formách repliky stfiedovûk˘ch, engo-

couzského sdruÏení Mûsta a regiony umûní a historie.

bou zdoben˘ch dlaÏdic, kreslí vlastní motivy vitráÏí, po

Pro úãast obcí v tomto sdruÏení, za‰tiÈovaném, zãásti

seznámení se se základními pravidly heraldiky kreslí

financovaném a informaãnû podporovaném Minister-

vlastní erby, uãí se jednoduché poãetní úlohy s fiímsk˘-

stvem kultur y a informací, je rozhodující pfiedev‰ím

mi ãíslicemi, díky prost˘m pomÛckám si vytváfiejí pfied-

schopnost aktivní prezentace památkov˘ch, historic-

stavu o základních star˘ch délkov˘ch mírách, v arche-

k˘ch a kulturních hodnot. Podmínkou tedy není jen pro-

ologické ãásti kurzu je jim mimo jiné vysvûtlen vznik

sté zachovávání neÏiv˘ch památek ãi jejich v˘znam.

archeologick˘ch vrstev a základy stratigrafie.

Jedním z cílÛ projektu mÛÏe b˘t i fie‰ení imigrantské

1

Pokud není uvedeno jinak, je autorem v‰ech fotografií P. Sokol. Obr. 1. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, stav kolem roku 1980, pohled od severu. (Fotoarchiv autora) Obr. 2. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, stav v souãasnosti, pohled od jihu. V porovnání s pfiedchozí fotografií vynikne zejména dostavba nûkter˘ch úsekÛ hradby, ba‰t a severov˘chodní brány. (Fotoarchiv autora) Obr. 3. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, pohled na severní ba‰tu a severov˘chodní stranu hradu. (Foto 2007) Obr. 4. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, budova expozice a pracovního zázemí sdruÏení pfii severozápadní stranû hradu. (Foto 2007)

Jednou z fází kurzu je i samostatná práce dûtí

problematiky pomocí vytvofiení vztahu k historii místa.

s pracovními se‰ity v prostorách muzea, kde na zákla-

V obcích úãastnících se programÛ je vytvofiena funkce

dû aktuálnû získan˘ch informací a s vyuÏitím názorné

takzvaného animátora, kter˘ zaji‰Èuje koncepci i reali-

doprovodné expozice zodpovídají nejrÛznûj‰í otázky.

zaci programu ve vztahu k vefiejnosti. Jde pfiedev‰ím

Dûtem i ostatním náv‰tûvníkÛm je v muzeu k dispozi-

o specializované prohlídky, kurzy a v˘ukové programy

logie a nûkteré kroky související s uveden˘m progra-

ci digitální animace, s jejíÏ pomocí se zajímavou a hra-

pro dûti, a to s vyuÏitím místních památek a kulturních

mem (v˘razná dostavba hradní zfiíceniny) by v na‰ich

vou formou seznamují s dal‰ími tématy historie a dû-

institucí.

podmínkách mûly z odborného hlediska jen malou

jin umûní (napfiíklad figurální plastikou ãi ‰lechtick˘mi

Projekty v˘chovy a budování vztahu k památkám

‰anci na úspûch a prosazovaly by se znaãnû proble-

rody). Souãástí kurzÛ je i moÏnost vyzkou‰et si archeo-

a historii zamûfiené na dûti spoãívají nejen v pfiípadû

maticky. JelikoÏ v celkovém kontextu lze takovéto

logick˘ v˘zkum na v˘ukovém terénu v prostoru hradu

Brie-Comte-Robert v kontaktu dûtí s pfiedmûty, památ-

vzdûlávání povaÏovat za souãást ‰ir‰í preventivní péãe

(jímÏ jsou destrukãní vrstvy z 20. století po objektu

kami a konkrétním místem. Prostfiednictvím vhodnû

o kulturní dûdictví, bylo by ideální, pokud by i úpravy

zbofieném v 80. letech). âást tohoto v˘ukového terénu

podan˘ch informací, her, modelÛ, vlastní tvÛrãí ãinnos-

objektu, ve kterém toto vzdûlávání probíhá, byly v sou-

je urãena k vlastní praxi (vzorkování vrstev a vyhledá-

ti (napfiíklad v˘roba dlaÏdic, kresba, stavba architekto-

ladu s odborn˘mi památkov˘mi hledisky. Takovéto kri-

vání nálezÛ), dal‰í prostor – se star‰ími komponenta-

nick˘ch modelÛ, nápodoba vitráÏí, erbÛ, modelování

térium je v‰ak záleÏitostí místních odborn˘ch tradic

mi – je vypreparován a názornû upraven (upravení pro-

urbanistického v˘voje mûsta a podobnû) i objasnûní

a postupÛ. Ov‰em i tak získávají v˘‰e uvedené a pro

filÛ/fiezÛ a oznaãení jednotliv˘ch vrstev).

archeologické práce a vyzkou‰ení si této ãinnosti na

nás „nepamátkové“ postupy alespoÀ zãásti opodstat-

Kurzy mají rÛzn˘ charakter, mohou b˘t prÛfiezové,

v˘ukovém terénu si dûti vytváfiejí vztah k minulosti

nûní právû díky úãelu, kterému slouÏí. Z hlediska vyu-

tvÛrãí, archeologické a podobnû; koncipovány jsou

a k pfiedmûtÛm, ke kter˘m by se jinak zfiejmû nedosta-

Ïití a zamûfiení památky je podstatn˘ pfiedev‰ím v˘-

i podle vûku dûtí. Hrad je v pracovních dnech vyuÏíván

ly, nemûly by tu‰ení o jejich existenci a v˘znamu. I kdyÏ

znam pedagogického pfiístupu, pestrost obsahu

v˘luãnû pro nû, o víkendech se stává objektem pfií-

se v budoucnu nezamûfií na vûdní disciplíny spojené

programÛ ãi dÛraz na fiízenou samostatnou ãinnost

stupn˘m vefiejnosti.

s historií, získají k této oblasti vztah a památky pro nû

V˘ukové kurzy realizované na hradu Brie-Comte-Ro-

nebudou neznámé a bezv˘znamné. Nabyté zku‰enosti

ber t jsou pfiíkladem ‰ir‰í snahy o budování vztahu

pomÛÏou formovat jejich vztah k minulosti nejen na

■ Poznámky

obãanÛ k minulosti místa, kde Ïijí, a k historii obecnû.

úrovni bydli‰tû, ale i v obecnûj‰í rovinû.

1 K tomuto sdruÏení, animátorÛm a realizovan˘m progra-

Programy s tímto zamûfiením propojují nevládní sub-

V pfiípadû Brie-Comte-Robert jde z na‰eho ãeského

mÛm podrobnûji viz Katefiina CICHROVÁ: Villes et Pays

jekty, ministerstva kultur y a ‰kolství a samosprávy.

pohledu o pfiíklad z jiného kulturního prostfiedí s odli‰-

d´Art et d´Histoire – Mûsta a regiony umûní a historie,

âinnost sdruÏení pÛsobícího na hradû Brie-Comte-Ro-

n˘mi tradicemi i systémem památkové péãe a archeo-

in: Zprávy památkové péãe 68, 2008, ã. 1, s. 72–73.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í

501

5

6

Obr. 5. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, dûti s pracovními se‰ity v expozici. (Foto 2007) Obr. 6. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, práce v archeologickém terénu v recentních destrukãních vrstvách. (Foto 2007)

státní Správy historick˘ch památek Jacques Moulin,

ba z nádvofií u paláce do zadního pfiíkopu, zatím v‰ak

ov‰em spolupracovali na nûm i stavební historici, ar-

bez systému masivních dvefií. Z ostatních vût‰ích

cheologové, kastelologové a odborníci na stfiedovûká

objektÛ stojí dfievûn˘ most vedoucí k bránû, kter˘ by

fiemesla. Základní podmínkou kromû volby vhodného

mûl b˘t v budoucnu zãásti mostem padacím (na jeho

místa pro stavbu bylo zaji‰tûní dostateãn˘ch financí,

stavbu trvající tfiem tesafiÛm pfies jeden rok padlo pa-

minimálnû pro poãáteãní období. Mezi sponzory pro-

desát ‰est dubÛ), a 6 m hluboká studna na nádvofií.

jektu se tak objevili napfiíklad burgundská regionální

Na základû podrobného studia nûkolika obdobn˘ch

rada, regionální rada departementu Yonne, nadace te-

staveb jsou peãlivû napodobovány historické postupy

levizního kanálu Plus francouzské televize a mnoho

a konstrukce od zdiva, kleneb a kr ytiny, tesafisk˘ch

soukromníkÛ.

a kováfisk˘ch pr vkÛ aÏ po stavební le‰ení, pracovní

Zvolenému typu hradu odpovídá dispozice nepravi-

postupy a pfiípravu materiálu. Témûfi v‰echen potfiebn˘

delného lichobûÏníku s nároÏními válcov˘mi vûÏemi,

materiál poskytuje pÛvodnû opu‰tûn˘, lesem zarÛs-

bránou mezi dvûma vûÏemi s poloválcov˘mi ãely, pa-

tající lom: písek, hlínu (vãetnû hrnãífiské), kámen, dfie-

lácem pfii protûj‰í stranû a pfiíkopem obklopujícím ce-

vo i vodu. V˘jimkou je jemn˘ pískovec, z nûjÏ jsou se-

lou stavbu. Hlavní vûÏ, vy‰‰í neÏ ostatní, je situována

kána profilovaná ostûní okenních otvorÛ, a vápno. Pro

do severov˘chodního nároÏí a projektována do v˘‰ky

stavbu hradu se pouÏívá Ïelezit˘ pískovec o rozdíln˘ch

30 m. Ve spodní ãásti vûÏe, zaklenuté Ïebrovou klen-

stupních tvrdosti. Z nejtvrd‰ích kusÛ jsou stavûny

bou z roku 2003, je cisterna. Denní svûtlo k ní proni-

hlavní zdivo a líce, z ménû pevn˘ch kamenÛ pak v˘plÀ

ká stfiílnami pro luãi‰tníky. Tlou‰Èka zdiva pfii patû vû-

zdí. Kámen se láme klasick˘m zpÛsobem, pomocí li-

Ïe dosahuje 6 m. Na opaãném konci severní hradby

nie dûr a následného odlamování. Roz‰ifiováním lomu

je umístûna kaplová vûÏ s plánovanou v˘‰kou 25 m.

v bezprostfiední blízkosti hradu vzniká souãasnû po-

Ve spodní ãásti, postavené v roce 2000, je opût cis-

tfiebn˘ obvodov˘ pfiíkop. Za dobu stavby jiÏ bylo vylá-

terna. VûÏ má tfii luãi‰tnické stfiílny a klenbu (z roku

máno více neÏ 3000 m kamene.

3

2002), tvofienou ‰esti Ïebry (kaÏdé bylo sloÏeno z de-

Kvádr y jsou nahrubo opracovány pfiímo v lomu

víti dílÛ). V prvním patfie bude obytná místnost ãi ko-

a pak dopraveny do dílny kameníkÛm. Za jeden den

mora, nad ní pak hradní kaple. Palác o rozmûrech 18

kameník upraví prÛmûrnû ãtyfii obkladové kameny pro

x 6,8 m, umístûn˘ pfii hradbû mezi tûmito vûÏemi, bu-

vnûj‰í plá‰È zdiva. U sloÏitûj‰ích kamenÛ v‰ak mÛÏe

de patrov˘. Pfiízemí bude mít hospodáfiskou funkci

opracování jediného zabrat i nûkolik dnÛ. K hlavním

(skladi‰tû, kuchynû, topeni‰tû a podobnû). Vnûj‰í

nástrojÛm patfií perlík, sedlík a dláto, dÛleÏitou po-

schodi‰tû vede do rozestavûného sálu v patfie. NároÏ-

mÛckou jsou ze dfieva vyrobené ploché ‰ablony, udá-

náv‰tûvníkÛ (v tomto pfiípadû dûtí) v prostoru památ-

ní vûÏe na vstupní stranû hradu mají plánovanou v˘‰ku

vající profily opracovávanému ãlánku. Do opracova-

ky. Vlastní objekt je pak vyuÏíván spí‰e jako zázemí

12 m, pÛlválcové vûÏe pfii stranách brány pak 15 m.

n˘ch kamenÛ jsou sekány dvû kamenické znaãky:

a prostfiedí, v nûmÏ se programy odehrávají, neÏ aby

Jednotlivé hradební úseky mezi nároÏními vûÏemi mají

jednak osobní konkrétního kameníka a jednak urãující

byl jejich stûÏejní sloÏkou. Takové pojetí jde ruku v ru-

délku na jihu 46 m, na severu 38 m, na v˘chodû 36 m

umístûní kamene. Pro zmírnûní ‰okov˘ch vln z úderÛ

ce se zpÛsobem úprav a prezentace daného objektu.

a na západû 30 m. Stfiechy hradních budov budou po-

a ochranu hran pokládají kameníci kámen na tlusté

V tomto bodû se programy v Brie-Comte-Robert od-

kryty pálenou krytinou na rozdíl od ‰indelov˘ch ãi do‰-

pletence ze slámy ãi konopí, vyrábûné provazníkem

kov˘ch stfiech prost˘ch obydlí a dílen v okolí.

v blízké dílnû. Opracované kameny pfiebírají zedníci

li‰ují od zam˘‰lené koncepce vyuÏití a prezentace hradu Beãov, jehoÏ hodnota spoãívá pfiedev‰ím ve vysoké

Hrady doby Filipa II. Augusta disponovaly ãetn˘mi

mífie autenticity historick˘ch konstrukcí a prvkÛ a kte-

obrann˘mi prvky typick˘mi pro období 12. a 13. stole-

r ˘ by mûl b˘t prezentován jako exponát sám o sobû

tí. Nabízela se zejména moÏnost flankování z nároÏ-

Pfii zdûní se uplatÀuje i prokládání lícového zdiva

a slouÏit nejen jako objekt, kde je realizována v˘chova

ních vûÏí a vûÏí brány nebo uplatnûní úzk˘ch pravoto-

z hrubû tesan˘ch kamenÛ rÛzné velikosti horizontální-

k památkám a historii, ale i jako její pfiedmût.

ãiv˘ch schodi‰È znemoÏÀujících dobyvatelÛm úãinn˘

mi pásy kvalitnûji opracovan˘ch pravideln˘ch kvádrÛ.

boj pfii jejich zdolávání, uÏití zábran v prostoru vstup-

Zatímco první technika zdûní je relativnû rychlá a lev-

ních otvorÛ, které útoãníky zpomalovaly a ztûÏovaly

ná, druhá zdivu poskytuje vût‰í pevnost; pásy z pravi-

V severozápadním Burgundsku, v lokalitû Collines

jim prÛchod s dlouh˘mi zbranûmi, nebo instalace dve-

deln˘ch kvádrÛ pÛsobí ve zdivu jako ztuÏovací vûnce.

de Puisaye jihozápadnû od mûsta Auxerre se od roku

fií otevírateln˘ch pouze tlaãením doprava a navíc se

Jde o techniku, kterou lze pozorovat na skuteãn˘ch

1997 zcela novû buduje hrad jménem Guédelon. Stav-

zv˘‰en˘m prahem a sníÏen˘m pfiekladem. Samostat-

stfiedovûk˘ch hradech zfiejmû nejen v tomto regionu.

ba probíhá stfiedovûk˘mi postupy a na základû poznat-

n˘m obrann˘m prvkem je úniková chodba vedoucí po-

Pojivem je vápenná malta tvrdnoucí aÏ nûkolik desítek

kÛ získan˘ch studiem stfiedovûk˘ch hradÛ. Iniciátorem

dél paláce skrz zesílen˘ úsek severní hradby do pfiíko-

let, coÏ je u stavby takového rozsahu spí‰e v˘hodou

tohoto projektu byl Michel Guyot, vlastník nedalekého

pu. Tato chodba je zalomená, úzká, tmavá a se

(narÛstající hmotnost zdiva se mÛÏe lépe rozloÏit a ne-

zámku v Saint-Fargeau. Zámek koupil v 80. letech

schodi‰tûm. K vnûj‰ímu vstupu smûfiuje stfiílna pro lu-

zpÛsobuje neÏádoucí pnutí).

20. století, poté ho nechal obnovit (ãásteãnû z financí

ãi‰tníka a prÛnik z vnûj‰ku je ztíÏen i systémem dvou

V blízkém okolí staveni‰tû zpracovávají dfievorubci

získan˘ch pofiádáním historick˘ch slavností s náv‰tûv-

masivních dfievûn˘ch dvefií, z nichÏ pr vní se otevírají

poraÏené kmeny stromÛ (pfiedev‰ím dubÛ), tesafii ma-

ností aÏ 5000 divákÛ dennû) a následnû, inspirován

tlakem na pravou stranu a druhé tahem na stranu

jí na starosti stavební le‰ení, bednûní a v˘dfievu po-

restaurátorsk˘mi pracemi, zaãal realizovat svÛj nápad,

opaãnou.

tfiebnou pfii stavbû kleneb, pevn˘ch mostÛ a bran, dá-

Guédelon – hrad experimentální

pracující s kopiemi pÛvodních pomÛcek (napfiíklad archipendulum).

postavit hrad zpÛsobem, jak˘ byl bûÏn˘ ve stfiedovûku.

V souãasné dobû jsou hotovy obvodové zdi areálu

le krovy a zhotovují také ve‰keré násady k nástrojÛm.

Jako vzor byl zvolen typ hradu z doby vlády Filipa II. Au-

hradu do v˘‰ky pfiibliÏnû 4 m, jedna z nároÏních vûÏí

V areálu je i ko‰íkáfiství (velk˘ ãtyfiuch˘ ko‰ unese aÏ

gusta, z poãátku 13. století (1180–1223). Staveni‰-

skoro do 10 m a hlavní vûÏ je‰tû v˘‰. V budoucím pa-

80 kg; tyto ko‰e se pouÏívají napfiíklad na transport

tûm se stal GuyotÛv pozemek s men‰ím opu‰tûn˘m

láci se pracuje na úrovni prvního patra, pfiízemí je zce-

stavebního materiálu), kovárna k v˘robû a opravám

kamenolomem. Projekt vytvofiil b˘val˘ hlavní architekt

la dokonãeno. V provozu je i jiÏ zmínûná úniková chod-

nástrojÛ pouÏívan˘ch na stavbû (kameník za den prá-

502

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í

ce opotfiebuje ãi rozbije dvû sady náfiadí) a kovov˘ch souãástí vozÛ. Do budoucna kováfie ãeká i v˘roba mfiíÏí, pantÛ a kování. PÛvodnû se poãítalo s v˘robou Ïeleza pfiímo na stavbû z kamene bohatého na Ïelezo, nicménû dosud stojí pouze pec a Ïelezo se prozatím vytavit nepodafiilo. Nedaleká keramická dílna získala Guédelonu statut stavby vyuÏívající experimentální archeologii (zejména s ohledem na sledování tvaru, velikosti, v˘zdoby a uÏití nádob). V roce 2003 zde bylo zhotoveno kolem pûti set keramick˘ch pfiedmûtÛ. Pfiíprava v˘robku (zpraco-

7

8

9

10

vání a vyãi‰tûní surové hlíny, vytoãení nádoby na kruhu, zdobení a su‰ení) tr vá tfii mûsíce, následuje sedmnácti- aÏ osmnáctihodinov˘ v˘pal pfii teplotû 1000–1050 °C. K tomu je v rámci uplatnûní pÛvodních technik vyuÏívána rekonstrukce stfiedovûké pece, v níÏ se vypalují i referenãní vzorky ke keramick˘m zlomkÛm získan˘m pfii archeologick˘ch v˘zkumech. Kromû hrnãífiské dílny je zde i dílna cihláfiská na v˘robu stfie‰ní a podlahové krytiny. Pfii práci s ohnûm pouÏívají fiemeslníci dfievûné uhlí, které na místû uhlífii pálí z ménû kvalitního dfieva. Tûωí materiál pfieváÏí koÀsk˘ potah, k vertikálnímu transpor tu je pouÏíván jefiáb pohánûn˘ ‰lapacím kolem, sestrojen˘ podle stfiedovûkého vzoru. V roce

v roce 2004 jiÏ více neÏ 220 000 a v roce 2006 pak

2004 byly zhotoveny dvû „veverãí klece“. Demontova-

245 000 náv‰tûvníkÛ. Sezona tr vá kaÏdoroãnû od

teln˘ zdvihací mechanismus, kter ˘ musel odpovídat

20. bfiezna do 7. listopadu. Guédelon je dnes jednou

bezpeãnostním normám Evropské unie, zdvihne bfie-

z atraktivních turistick˘ch destinací Burgundska.

meno do váhy 0,5 t.

Bûhem nûkolika let se tak pomûrnû neznámá lokalita

Staveni‰tû je hojnû nav‰tûvováno odborníky i zá-

dostala na první místo mezi zpoplatnûn˘mi turistick˘-

stupy turistÛ. Hrad je budován jako svého druhu expe-

mi atrakcemi depar tementu fieky Yonne a na druhé

riment a jiÏ velmi brzy po zahájení prací se stal turis-

v celém Burgundsku. âast˘mi náv‰tûvníky jsou pfiitom

tickou atrakcí. Základní kámen byl poloÏen v létû

‰kolní v˘pravy.

1997, v dal‰ím roce byla stavba zpfiístupnûna vefiej-

Vysoká náv‰tûvnost údajnû dovoluje kr ˘t v‰echny

nosti a od té doby zájem o Guédelon neustále roste.

náklady ze vstupného a z prodeje suven˘rÛ. Majitel

V roce 1999 stavbu nav‰tívilo 90 000 lidí, v roce

a zakladatel tohoto projektu zde zamûstnává 35–45

2003 to bylo 183 000 (témûfi polovinu tvofiily dûti),

stál˘ch pracovníkÛ, úãast na pracích je umoÏÀována

Obr. 7. Guédelon, Francie, hrad, pohled od jihov˘chodu. (Foto 2007) Obr. 8. Guédelon, Francie, hrad, kameníci pfii práci. Vpravo nahofie jsou zavû‰eny dfievûné ‰ablony na tvary kamenick˘ch prvkÛ. (Foto 2007) Obr. 9. Guédelon, Francie, hrad, makety pouÏité ke stavbû kleneb. (Foto 2007) Obr. 10. Guédelon, Francie, hrad, sklad vyroben˘ch keramick˘ch nádob. (Foto 2007) Obr. 11. Guédelon, Francie, hrad, pÛdorys. Obr. 12. Guédelon, Francie, skica budoucího vzhledu hradu.

i dobrovolníkÛm. Napfiíklad v roce 2004 na stavbû

11

12

pracovalo ãtyfiicet pût lidí na pln˘ úvazek a zhruba pa-

hradu obvykle staãilo nûkolik let, Guédelon by mûl b˘t

desát dobrovolníkÛ. Tûch v hlavní sezonû b˘vá i kolem

dokonãen aÏ v roce 2025. Je to zpÛsobeno pfiedev‰ím

dvou set vãetnû zahraniãních. Zamûstnanci se na

dvûma dÛvody. Prvním je v˘raznû men‰í poãet pracov-

stavbû pohybují v odûvech navozujících dojem odûvÛ

ních sil i jejich krat‰í pracovní doba a také zkou‰ení

stfiedovûk˘ch, obvykle jde o reÏné kytlice pfiepásané

postupÛ kdysi bûÏn˘ch. Druh˘m dÛvodem je pojetí ce-

provazem a klobouky na hlavách, nûktefií v‰ak mají

lého projektu. Atrakcí a hodnotou je totiÏ právû proces

i témûfi plnohodnotné historické kost˘my. Kameníci si

stavby a moÏnost náv‰tûvníkÛ do tohoto procesu na-

chrání oãi br ˘lemi, obuv nosí nûktefií z nich souãas-

hlédnout, pfiípadnû ho dlouhodobûji sledovat. Ani do-

nou, pracovní. Ostatní pracovní podmínky se samo-

konãení hradu s expozicí vûnovanou jeho v˘stavbû

zfiejmû od stfiedovûk˘ch znaãnû li‰í: pracovní doba je

v‰ak nemusí znamenat konec projektu; jiÏ nyní se uva-

osmihodinová. Z dÛvodÛ bezpeãnosti se vápno nehasí

Ïuje o následné v˘stavbû „podhradí“, tedy doplnûní

na stavbû, ale pouÏívá se jiÏ vyha‰ené (vápenné jámy

souãasn˘ch hospodáfisk˘ch a v˘robních objektÛ o dal-

jsou v‰ak k vidûní). Kvalifikovaní fiemeslníci pracují za

‰í, a o vzniku celého sídelního a hospodáfiského orga-

stejnou mzdu, jakou by mûli u bûÏn˘ch stavebních fi-

nismu s hradem jako pfiirozen˘m centrem.

rem. Vzhledem k tomu, Ïe bûhem sezony obvykle pfie-

V souãasnosti areál zahrnuje kromû samotného ro-

kraãují standardní pracovní dobu, vybírají si pak ve

zestavûného hradu i v˘robní objekty, napfiíklad pece ãi

zbylém období regulérní dovolenou, pfiípadnû si dopl-

dílny, a malou vesnici, ve které probíhají dal‰í ãinnosti

Àují vzdûlání. K jejich povinnostem totiÏ patfií i vysvût-

pro zaji‰tûní chodu projektu. Pracovní postupy i pro-

lit na Ïádost náv‰tûvníkÛ nejen své stavební postupy,

stfiedí odpovídají stfiedovûk˘m podmínkám. Náv‰tûvní-

ale také historické souvislosti.

ci tak mohou pozorovat jednotlivé fiemeslníky pfiímo pfii

Stavební práce rovnûÏ neprobíhají rychlostí srovna-

práci, prohlédnout si proces vzniku hradu, seznámit

telnou se stfiedovûkou realitou. Zatímco na stavbu

se s tím, jak mohlo hradní staveni‰tû v minulosti vypa-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í

503

vytoãit mísu na hrnãífiském kruhu ãi stvofiit gotickou klenbu. Ostatním bûÏn˘m náv‰tûvníkÛm je k dispozici

Kde hledat záhadn˘ Sichtenstein

ti‰tûn˘ text. Pedagogick˘ smysl bude naplnûn i tím, Ïe

13

Obr. 13. Guédelon, Francie, hrad, hlavní dopravní prostfiedek. (Foto 2007)

zdokumentované získané poznatky budou vystaveny

¤ada památkovû chránûn˘ch objektÛ zvlá‰tû ve v˘-

v hradní expozici ãi zahrnuty do hradní knihovny pfií-

chodních âechách je svou minulostí úzce spjata s do-

stupné vefiejnosti. (Za v‰echny uveìme jeden pfiíklad:

sud Ïijícím rodem Dobfiensk˘ch z Dobfienic. Jan Max-

pravidelnû se vyskytující vodorovné tmavé zabarvení

milián

zdiva velk˘ch stfiedovûk˘ch staveb bylo objasnûno ja-

pfiíslu‰ník nûkdej‰ího ‰lechtického rodu, ve své ob-

ko dÛsledek zazimování rozestavûn˘ch zdí hnojem.)

sáhlé rodopisné studii Z Dobfienic je cesta dlouhá na

Dobrzensk˘

(1911–1996),

v˘znamn˘

Guédelon je souãasnû i záleÏitostí experimentální,

nûkolika místech pfiipomíná také sídlo naprosto ne-

roste za aktivní asistence odborníkÛ z oborÛ historie,

známého názvu Sichtenstein, respektive Sichten-

archeologie a architektury. Zde získané poznatky se

‰tejn. Jeho majitelem mûl b˘t jiÏ Jan Václav I. Dob-

mohou uplatnit i pfii budoucích rekonstrukcích pamá-

fiensk˘ (1779– 1843) a po nûm mûl sídlo spolu

tek. Zda jde o projekt po odborné stránce ve v‰ech

s nûkolika dal‰ími velkostatky zdûdit nejstar‰í syn

ohledech kvalitní a uspokojiv˘, nelze z na‰í krátké ná-

Michael Václav Dobfiensk˘ (1805–1877).

1

v‰tûvy a bez konzultací s místními odborníky posou-

Zatímco ostatní v citované Dobrzenského práci uvede-

dat, jak˘m zpÛsobem vznikaly hrady známé dnes ãasto

dit. Jisté v‰ak je, Ïe i pfies kritické názory nûkter˘ch

ná rodová sídla jsou snadno identifikovatelná, u jmeno-

jen v podobû zfiícenin, tedy ve zcela opaãné fázi exi-

sdruÏení pÛsobících v památkové péãi jde o projekt,

vaného Sichtensteina je tomu naopak. V ãesk˘ch zemích

stence, jak byly konstruovány nûkteré jejich konkrétní

kter ˘ ve vztahu k ‰iroké vefiejnosti plní v˘znamnou

se podobná lokalita nenacházela, s názvem se v‰ak ne-

prvky a podobnû.

vzdûlávací roli.

setkáme ani v pfiilehlém evropském prostoru. Neznámá

Stavbu doplÀují tabule s nákresy nûkter ˘ch kon-

Pro projekt t˘kající se hradu Beãov ãi dal‰í podobné

lokalita proto vzbuzuje oprávnûnou pozornost zájemcÛ

strukcí, napfiíklad Ïebrové klenby. Nejbliωí okolí hradu

mÛÏe b˘t Guédelon inspirativní v tom, jak˘ dÛraz se

o osudy nûkdej‰ích ‰lechtick˘ch sídel. Dokladem zájmu

pak konkretizuje pfiedstavy o podobû jeho zázemí,

zde klade na poznání v˘znamu architektonick˘ch prv-

o lokalizaci Sichtensteina je i v˘zva, která se objevila

o vzhledu technick˘ch objektÛ a o pracovních postu-

kÛ a stavebních konstrukcí a jejich prezentaci vãetnû

v diskusním fóru oficiálního webu Národního památkové-

pech pouÏívan˘ch pfii jejich v˘stavbû. ZdÛrazÀována je

procesu a souvislostí jejich vzniku. Pouãení si lze vzít

ho ústavu 4. února 2005. Jifií Muk v ní pod pfiedmûtem

témûfi naprostá sobûstaãnost v pouÏívan˘ch produk-

i ze zdej‰ího vyuÏívání poznatkÛ získan˘ch pomocí rÛz-

Hledám objekt psal: „V knize Dobrzensk˘: Z Dobfienic je

tech i surovinách; to se v‰ak li‰í od reáln˘ch podmínek

n˘ch oborÛ a z toho, jak atraktivní je pro vefiejnost

cesta dlouhá jsem narazil na název Sichtenstejn, ale ne-

mnoh˘ch hradních staveb ve stfiedovûku, kdy nebylo

moÏnost sledovat procesy vzniku a tvorby. RovnûÏ se

mohu zjistit, o co se jedná ani kde byl. Zfiejmû do‰lo k po-

v˘jimkou pouÏívání surovin dováÏen˘ch ze ‰irokého

potvrzuje, Ïe velkou roli v pfiiblíÏení památky a historie

ãe‰tûní názvu a star˘ se nezachoval. Neví o nûm nûkdo?

okolí a rovnûÏ ne kaÏd˘ hrad (ãi jeho zázemí) musel

vefiejnosti hrají v‰ední reálie a poznávání (i kdyÏ jen

(mohl by to b˘t i Sichten‰tejn nebo Sichtenstein a podob-

nutnû disponovat vlastními dílnami na v˘robu fiady vyu-

letmé) v˘sekÛ z kaÏdodenního Ïivota (v ideálním pfiípa-

nû).“ Tehdy jsem vyuÏil moÏnosti webu památkového

Ïívan˘ch produktÛ. Otázkou je rovnûÏ dispoziãní fie‰ení

dû ve vztahu k danému objektu), tedy oblasti souvise-

ústavu interaktivnû reagovat a 13. 2. 2005 jsem publiko-

zázemí Guédelonu – z dostupn˘ch informací o projektu

jící s dnes populárními dûjinami kaÏdodennosti ãi his-

val odpovûì, v níÏ jsem se pokusil tuto zajímavou otázku

není zfiejmé, zda jde v pfiípadû umístûní jednotliv˘ch dí-

toricko-antropologick˘mi tématy.

objasnit. Vzhledem ke struãnosti své tehdej‰í zprávy

2

len o volbu náhodnou, ãi zámûr a podle ãeho se pfií-

Je zjevné, Ïe podobné druhy prezentace a práce

pfiedkládám toto podrobnûj‰í sdûlení. O potfiebû jeho pub-

padnû tento zámûr fiídil (napfiíklad blízkost surovin,

s historií jsou pro vefiejnost pfiitaÏlivé, poutavou for-

likování na stránkách odborného tisku vypovídají i dal‰í zá-

vztah k dal‰ímu fiemeslu, snaha o ucelenou dispozici

mou doplÀují vzdûlávací systém a v neposlední fiadû

vaÏné skuteãnosti, zejména neutuchající pfiejímání údaje

a podobnû).

mají téÏ dosti siln˘ ekonomick˘ potenciál. Vzhledem

o Sichtensteinû z Dobrzenského publikace dal‰ími autory

Atmosféru místa dotváfiejí i takové ãinnosti jako

ke stavu dochovanosti hradní architektur y v beãov-

i diplomanty oborÛ se specializací na historii a památko-

zpracovávání a bar vení vlny, chov domácích zvífiat

ském památkovém areálu se jeví jako optimální pre-

vou péãi.

(prasat, ovcí, oslÛ, drÛbeÏe), pûstování bylin a k tomu

zentovat jeho v˘jimeãné památkové hodnoty právû

v‰emu témûfi stálé zvuky ze stavby (rozbíjení kamenÛ

tímto edukativním zpÛsobem – formou „Ïivé uãebni-

palicemi a klíny, opracovávání kvádrÛ a kamenick˘ch

ce“. Tak bude moÏné otevfiít nev‰edním zpÛsobem be-

ãlánkÛ pomocí kladiv a majzlíkÛ, tesání trámÛ ãi zvo-

ãovsk˘ hrad pro vefiejnost v nynûj‰ím, syrovém stavu

1 Jan M. DOBRZENSK¯: Z Dobfienic je cesta dlouhá,

nûní kladiva pfii opravû nástrojÛ v kovárnû). Dojem pak

(probûhne pouze konzer vativní zaji‰tûní konstrukcí),

tfietí opravené a doplnûné vydání, Nakladatelství Hejkal,

ru‰í jen samotní pfiítomní turisté.

aniÏ by bylo nutné realizovat nákladné památkové re-

HavlíãkÛv Brod 1996, s. 74, 76, 77. Údaje o Sichtenstei-

konstrukce nezbytné pro bûÏn˘ zpÛsob prezentace.

nû se nacházejí i v obou pfiedchozích samizdatov˘ch vydá-

Komerãní ãinnosti jsou soustfiedûny do mohutné budovy typu stodoly slouÏící jako pokladna a prodejna suven˘rÛ. Na Guédelonu je ale moÏno získat i relativ-

3

■ Poznámky

ních. V nedávném pfiíspûvku Václava PAUKRTA: Socha

Ondfiej CINK, Petr SOKOL, TomበWIZOVSK¯

sv. Jana Nepomuckého v Dobfienicích na Královéhradec-

nû bohatou odbornou literaturu, populárnû nauãné

ku, in: Zprávy památkové péãe 67, 2007, ã. 2,

práce a studijní audiovizuální nosiãe z oboru historie

s. 149–151, uvedení této stûÏejní práce postrádáme (viz

a archeologie stfiedovûku pro rÛzné vûkové i vzdûla-

v˘bûr literatury o Dobfiensk˘ch v pozn. 2 na s. 149), stej-

nostní úrovnû.

nû jako zde chybí odkaz na oddíl vûnovan˘ so‰e sv. Jana

Guédelon lze oznaãit za Ïivou uãebnici, a to nejen

Nepomuckého v publikaci Vlastimila MÁLKA: Dûjiny obce

pro ‰koláky. Ti pfii speciálních prohlídkách zábavnou

Dobfienice na Královéhradecku (Od nejstar‰ích dob do

a názornou formou objevují, jak se v pfiírodû tûÏí

roku 1945), Obecní úfiad, Dobfienice 1996, s. 52–53

a opracovává kámen ãi dfievo a jak se staví hrad. Kva-

(údaje o skulptufie do ní tehdy poskytl pracovník pardubic-

lifikovaní specialisté jim odkr˘vají tajemství prastaré

kého památkového ústavu Mgr. et Mgr. Oldfiich VaÀura, je-

fiemeslnické matematiky a geometrie, zpÛsoby, jak

muÏ dodateãnû patfií velké podûkování).

nejlépe získat potfiebn˘ tvar kamene, uplést provaz,

2 Diskuse byla umístûna na http://www.brno.npu. cz/prur/diskfora/npu_web/&forum[mode]=3&forum[…]

504

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í | V l a s t i m i l M Á L E K / K d e h l e d a t z á h a d n ˘ Sichtenstein

souãasn˘ okres PlzeÀ-sever, v pfiejímací cenû 8

155 380 zl. 20 kr. k. m. Na vysvûtlenou je tfieba dodat, Ïe Michaelova matka Marie Anna svobodná paní Dobfienská (1785–1847) byla rozená Perglerová z Perglasu. Stejn˘m zpÛsobem získali na PlzeÀsku nûkolik velkostatkÛ i Michaelovi sourozenci. Z nich Marie Josefína, provdaná svobodná paní Hennigerová z Eberga, své takto získané statky Lipno a Tûchodûly pfiedala hned v záfií 1853 do vlastnictví právû Michae9

lu svobodnému pánovi Dobfienskému z Dobfienic. On sám se v‰ak dostal nedlouho poté do finanãních obtíÏí, ve‰ker ˘ majetek mu byl zabaven a exekuãnû rozprodán. Velkostatek Lí‰Èany, Hunãice a Radimovice koupil roku 1862 za 450 000 zl. rakouské mûny Karel kníÏe Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, kter˘ se stal 10

téÏ majitelem blízkého Lipna a Tûchodûl.

Oním dosud neznám˘m a záhadn˘m Sichtensteinem je tedy nûkdej‰í Lichtenstein, dnes Lí‰Èany (okres 1

PlzeÀ-sever). Zfiejmû chybn˘m ãtením nûkterého z písemn˘ch pramenÛ dal Antonín Rybiãka nechtûnû vzniknout fakticky neexistujícímu sídlu, pfiejatému i do novûj‰í publikace Jana Maxmiliána Dobrzenského, kter ˘ jako kanadsk˘ emigrant nemûl moÏnost systematicky bádat v ãesk˘ch archivech a omyl tak odhalit. Na tristní stav zámku v Lí‰Èanech poukázal v minulosti 11

jiÏ nûkolikrát Jifií Úlovec.

Vlastimil MÁLEK

■ Poznámky 3 Napfiíklad Jan TLUâHO¤: Historick˘ a stavební v˘voj kostela sv. Klimenta v Dobfienicích, diplomová práce, Univerzita Pardubice, Fakulta humanitních studií, katedra historick˘ch vûd, 2005, s. 8. 4 A. RYBIâKA: Dobfien‰tí z Dobfienic. Studie genealogická, in: Památky archaeologické IX, 1871–1873, Praha

2

1874, s. 431–444, 531–540. 5 TamtéÏ, s. 539.

Obr. 1. Lí‰Èany (okres PlzeÀ-sever), zámek, pohlednice z 30. let 20. století. (Fotoarchiv autora) Obr. 2. Lí‰Èany (okres PlzeÀ-sever), zámek, stav v roce 2002. (Foto Vlastimil Málek)

v Praze. Z jejich prÛzkumu vypl˘vá, Ïe Jan Václav Dob-

6 RovnûÏ Vlastimil MÁLEK: Struãná historie rodu Dobfien-

fiensk˘ z Dobfienic Sichtenstein ani podobnû nazvané

sk˘ch z Dobfienic, Práce do soutûÏe SOâ, obor ã. 16 –

sídlo nikdy nevlastnil, ostatnû nevlastnil ani statek Sy-

historie, ostatní humanitní a spoleãenskovûdní obor y,

rovátka, sousedící s odvûk˘m rodov˘m statkem Dob-

Hradec Králové 1994, 32 s. (údaj o Sichten‰tejnû na

fienice. Ten koupil teprve 6. kvûtna 1846 za 65 000

s. 10).

zlat˘ch konvenãní mûny od vrchního úfiedníka chlu-

7 Národní archiv v Praze, fond Desky zemské, sign. DZV

Pátráme-li po zdroji Dobrzenského informace, do-

meckého panství Johanna Girowitze (Jana Jírovce) je-

1338, Trhové smlouvy (Kaufkontrakte) 1845–1850, fol.

jdeme aÏ k prÛkopnické studii o rodu Dobfiensk˘ch

ho nejstar‰í syn Michael svobodn˘ pán Dobfiensk˘

E 15–18; Národní archiv v Praze, Desky zemské – hlavní

z Dobfienic z pera Antonína Rybiãky, publikované na

z Dobfienic. S ním také souvisí vyfie‰ení záhady okolo

knihy, inv. ã. 246, sign. S XI, fol. 73.

stránkách Památek archeologick˘ch poãátkem 70. let

neznámého sídla Sichtenstein, protoÏe se kromû to-

8 Národní archiv v Praze, Desky zemské – hlavní knihy,

19. století. Rybiãka v ní mimo jiné uvedl, Ïe Jan Vác-

ho, Ïe v letech 1843–1855 získal dûdictvím ãi koupí

inv. ã. 147, sign. L VII, fol. 61–62.

lav svobodn˘ pán Dobfiensk˘ z Dobfienic (1779–1843)

fiadu velkostatkÛ na Královéhradecku (Dobfienice, Ne-

9 Národní archiv v Praze, Desky zemské – hlavní knihy,

byl pánem na Dobfienicích, Nedûli‰ti, Chlumu, Hodûãí-

dûli‰tû, Chlum s Dlouh˘mi Dvory, Hodûãín s JeÏkovice-

inv. ã. 148, sign. L VIII, fol. 194 a 337.

nû, Syrovátce a Sichten‰teinû. S nejvût‰í pravdûpo-

mi, Syrovátka, Puchlovice), stal i majitelem nûkolika

10 Národní archiv v Praze, Desky zemské – hlavní knihy,

dobností právû odtud název Sichtenstein pfievzal J. M.

vzdálen˘ch velkostatkÛ v západních âechách. Do‰lo

inv. ã. 147, sign. L VII, fol. 347; inv. ã. 148, sign. L VIII,

k tomu po úmrtí Maria Václava svobodného pána Perg-

fol. 338.

K úspû‰né lokalizaci, respektive identifikaci Sich-

lera z Perglasu (zemfiel 2. fiíjna 1852). V rámci vyfiizo-

11 Jifií ÚLOVEC: Tvrz a zámek v Lí‰Èanech, in: Západo-

tensteina je tfieba oprostit se od v‰ech zavádûjících

vání jeho pozÛstalosti bylo na Michaela v záfií 1853

ãesk˘ historick˘ sborník 8, PlzeÀ 2003, s. 37–60; Jifií

publikovan˘ch dûl a obrátit pozornost pfiímo do dobo-

pfievedeno a do zemsk˘ch desek zapsáno vlastnické

ÚLOVEC: Zaniklé hrady, zámky a tvrze âech, Libri, Praha

v˘ch písemn˘ch pramenÛ. Jednoznaãnou odpovûì po-

právo k b˘valému panství Lí‰Èany (Lichtenstein) s Hun-

2000, s. 171–175.

skytují zemské desky, uloÏené v Národním archivu

ãicemi (Hundschitz) a Radimovicemi (Radlowitz), v‰e

4

5

6

Dobrzensk˘ do své práce, stejnû jako jiní badatelé.

7

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Vlastimil MÁLEK / Kde hledat záhadn˘ Sichtenstein

505

K r e s e b n á d o k u m e n t a c e Vá c l a v a Nováãka a Olgy Runtové (Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech) Kresebná dokumentace k regionální formû domu Stfiedoãeské pahorkatiny a povodí Berounky a k plzeÀskému domu na území okresu Rokycany je uloÏena v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Jde pfiedev‰ím o kresebnou dokumentaci dvou autorÛ, a to malífie a restaurátora Václava Nováãka (1906–1953) a odborné uãitelky kreslení, akademické malífiky Olgy Runtové (1880–1932). Ze zhruba asi ãtyfiiceti akvarelÛ Václava Nováãka, vznikl˘ch kolem roku 1940, lze upozornit zejména na pfiízemní roubené obytné stavení z obce Pfiísednice

1

u Zbiroha s lomenicí ãlenûnou do ãtyfi vertikálních ãástí. Zajímavá u tohoto objektu je pfiízemní pavlaã (vytváfiející takzvané pavlaãové zápraÏí) s vyfiezávan˘mi sloupky. V této obci autor rovnûÏ zdokumentoval (podle názvu akvarelu) star˘ ml˘n, kde zachytil pfiístfie‰ek pro pilu – katr s valbovou stfiechou krytou ‰indelem. Velmi hodnotnou dokumentaci pak pfiedstavuje akvarel z roku 1940, na nûmÏ je zobrazeno patrové roubené stavení v obci T˘ãek u Zbiroha, které je opatfiené ve ‰títovém prÛãelí a na boãní stranû v pfiízemí i patfie pavlaãov˘m zápraÏím, respektive v patfie bednûnou pavlaãí. Valbová stfiecha patrového domu je krytá slámou. Pohled na místní ãást obce Zvíkovec zvanou Kaprovka pfiiná‰í dokumentaci zástavby obce s kostelem a domy s pavlaãov˘m zápraÏím. Jeden z velmi cenn˘ch objektÛ – b˘valá r ychta ãp. 5 v obci Dobfiív

2

u Rokycan – se rovnûÏ stal pfiedmûtem zájmu malífie Václava Nováãka. Zachytil pfiízemní roubené stavení s bednûnou pfiízemní pavlaãí probíhající podél ‰títové i boãní stûny s bohatû profilovan˘mi sloupky. Velká svûtnice je opatfiena tfiemi okenními osami ve ‰títovém a dvûma okny v boãním prÛãelí. ·tít je ukonãen kabfiincem, v jeho vrcholu se nachází makoviãka. Malífika Olga Runtová je autorkou fiady perokreseb, akvarelÛ i tuÏkov˘ch kreseb. Z akvarelÛ O. Runtové je zajímavá dokumentace usedlosti ãp. 13 (statek âerven˘ch) v obci Kamenn˘ Újezd u Rokycan, kter˘ autorka zobrazovala nejãastûji. Obytná ãást této usedlosti je situována v hloubi dvora za linií tvofienou bránou 3

a brankou s ohradní zdí. Akvarel z roku 1929 domu ãp. 93 pfiiná‰í dokumentaci k okrajové zástavbû Rokycan. Autorka zachytila na perokresbách z roku 1921 fiadu drobn˘ch sakrálních památek, jako napfiíklad roubené zvoniãky v Litohlavech, Myti a Trokavci a zdûnou v˘klenkovou kapliãku rovnûÏ v obci Litohlavy. O. Runtová vûnovala znaãnou pozornost konstrukãním prvkÛm a detailÛm mûstsk˘ch a vesnick˘ch staveb, o ãemÏ svûdãí perokresby star˘ch dvefiních kovan˘ch zámkÛ, ‰títkÛ a klik umístûn˘ch na dvefiích ãetn˘ch domÛ v Rokycanech nebo perokresby detailÛ ‰tukové ornamentální v˘zdoby vrcholÛ zdûn˘ch ‰títÛ v Ejpovicích. Ze souboru tuÏkov˘ch kreseb autorky je tfieba zmínit kresbu z roku 1929 zachycující klenutou zdûnou bránu statku v Ejpovicích se ‰títov˘m nástavcem s nikou, ukonãenou kamenn˘m kfiíÏkem. Hodnotná je i kresba provedená roku 1927, která dokumentuje pfiízemní 4

506

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | L u b o m í r P R O C H Á Z K A / K r e s e b n á d o k u m e n t a c e Vá c l a v a N o v á ã k a a O l g y R u n t o v é

5

Zmûny zákona o státní památkové péãi od pfiijetí nového stavebního zákona

dlouÏené lhÛtû, správní úfiad nereaguje a mohlo by tak b˘t dovozováno, Ïe lhÛtu prodlouÏil mlãky. VÏdy tedy lhÛtu mÛÏe prodlouÏit pouze správní úfiad a vÏdy se tak musí stát v˘slovnû. Dal‰ím v˘znamn˘m prvkem je

Od nabytí úãinnosti zákona ã. 186/2006 Sb., kte-

to, co zákon spojuje s marn˘m uplynutím stanovené

r˘m byl v souvislosti s pfiijetím nového stavebního zá-

lhÛty. Ustanovení § 14 odst. 6 PamZ stanoví, Ïe po

kona ã. 183/2006 Sb. zmûnûn zákon ã. 20/1987

uplynutí lhÛty orgán památkové péãe vydá závazné sta-

Sb., o státní památkové péãi, jiÏ uplynuly takfika dva

novisko podle § 14 PamZ. Správní úfiad v‰ak mÛÏe vy-

roky, a pfii‰el tedy ãas si shrnout, jaké zmûny zákona

dat své závazné stanovisko pouze za té podmínky, Ïe

o státní památkové péãi byly od ledna 2007 pfiijaty.

jsou splnûny i v‰echny ostatní poÏadavky právních

Od 1. 1. 2007 do vydání tohoto ãlánku byl PamZ no-

pfiedpisÛ, a to zejména poÏadavky procesní (z tohoto

velizován celkem ãtyfiikrát a ne vÏdy bylo snadné pod

pohledu jde pfiedev‰ím o poÏadavek § 36 odst. 3 Sp¤,

názvem pfiijaté normy odhalit, Ïe jde i o zmûnu PamZ.

umoÏnit úãastníku fiízení seznámit se s podklady). Prá-

Proto je pfiipojen následující pfiehled:

vû s ohledem na tuto skuteãnost ‰ir‰í právní úpravy správního fiízení bylo úmyslnû v˘‰e u zmocnûní správní-

Zákon ã. 158/2007 Sb. patfií k tûm pfiedpisÛm, je-

ho úfiadu vydat závazné stanovisko bez písemného vy-

jichÏ pfiedkladatelem se stal kraj. Zmûna, kterou tento

jádfiení Národního památkového ústavu pouÏito spojení

pfiedpis pfiedstavuje, je sice relativnû struãná, pfiine-

„mÛÏe vydat“, a nikoliv imperativ „vydá“, jak je uvede-

sla v‰ak zásadní obrat v otázce zpÛsobu spolupráce

no ve vlastním textu zákona. Vydat závazné stanovisko

obecních úfiadÛ obcí s roz‰ífienou pÛsobností a Národ-

bez písemného vyjádfiení Národního památkového

roubené domy v Miro‰ovû s povalov˘m stropem svût-

ního památkového ústavu. S úãinností od 2. 7. 2007

ústavu lze pouze za té podmínky, Ïe jsou splnûny

nic a s polovalbov˘mi stfiechami kryt˘mi do‰ky. V obci

platí, Ïe písemné vyjádfiení podle § 14 odst. 6 PamZ

i v‰echny ostatní náleÏitosti potfiebné pro jeho vydání.

Kamenn˘ Újezd Olga Runtová zaznamenala kresbou

pfiedloÏí odborná organizace státní památkové péãe

Na rozdíl od úpravy podle StavZ také ustanovení

v usedlosti ãp. 2 dfievûnou vícebokou (zãásti roube-

pfiíslu‰nému orgánu státní památkové péãe nejpozdû-

§ 14 odst. 6 PamZ nespojuje se skuteãností marného

nou) studnu, krytou ‰indelovou stfiechou a opatfienou

ji ve lhÛtû 20 dnÛ ode dne doruãení Ïádosti o jeho vy-

uplynutí lhÛty pro vydání písemného vyjádfiení Národní-

makoviãkou.

pracování, nestanoví-li orgán státní památkové péãe

ho památkového ústavu povinnost správního úfiadu ne-

Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech ucho-

ve zvlá‰È sloÏit˘ch pfiípadech lhÛtu del‰í, která nesmí

pfiihlédnout k tomuto písemnému vyjádfiení (viz odli‰-

vává ve sv˘ch sbírkách cenné soubory kresebné do-

b˘t del‰í neÏ 10 dnÛ. Pokud ve lhÛtû 20 dnÛ nebo

nou konstrukci napfiíklad v § 50 odst. 2 poslední vûta

kumentace ke studiu regionální formy lidového domu

v prodlouÏené lhÛtû pfiíslu‰n˘ orgán státní památkové

nebo § 89 odst. 1 StavZ). I v pfiípadû opoÏdûnû doru-

na území západních âech, nadto jsou mnohé objekty

péãe písemné vyjádfiení neobdrÏí, vydá závazné stano-

ãeného písemného vyjádfiení Národního památkového

zachycené kresbou doloÏeny téÏ star‰ími fotografiemi

visko bez tohoto vyjádfiení. Podstatou této novely je

ústavu má tedy správní úfiad památkové péãe povin-

ãi modely, uchovávan˘mi rovnûÏ ve sbírkách rokycan-

stanovení lhÛty pro vypracování písemného vyjádfiení

nost pfiihlédnout k obsahu písemného vyjádfiení a vy-

ského muzea.

Národního památkového ústavu (20 dnÛ, popfiípadû aÏ

pofiádat se s jeho vûcn˘m obsahem, pokud jiÏ pfied do-

30 dnÛ, kdyÏ je lhÛta prodlouÏena) a moÏnost obecní-

ruãením písemného vyjádfiení své závazné stanovisko

ho úfiadu obce s roz‰ífienou pÛsobností (u národní kul-

správní úfiad nevydal.

6

Lubomír PROCHÁZKA

V‰echny obrazové materiály pocházejí z fondÛ Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Obr. 1. Václav Nováãek, pila u ml˘na v Pfiísednici u Zbiroha (okres Rokycany), akvarel, 1939. Obr. 2. Václav Nováãek, Dobfiív (okres Rokycany), objekt staré rychty ãp. 5, akvarel, nedatováno. Obr. 3. Olga Runtová, Ejpovice (okres Rokycany), dÛm ãp. 26, zdûná klenutá brána s bohatû zdoben˘m ‰títov˘m nástavcem, kresba tuÏkou, 1929. Obr. 4. Olga Runtová, zdûná (pÛvodnû roubená) zvoniãka v Litohlavech (okres Rokycany), perokresba, 1921. Obr. 5. Olga Runtová, zdûná v˘klenková kapliãka nad Chylicemi (okres Rokycany), perokresba, 1931. Obr. 6. Václav Nováãek, pilífiová zdûná boÏí muka u Zvíkovce (okres Rokycany), akvarel, 1939.

turní památky krajského úfiadu) vydat své závazné sta-

Je vhodné dále pfiipomenout, Ïe lhÛta pro vydání pí-

novisko podle § 14 PamZ i bez písemného vyjádfiení

semného vyjádfiení Národního památkového ústavu se

Národního památkového ústavu, pokud není takové vy-

váÏe pouze na proces vydávání závazn˘ch stanovisek

jádfiení ve lhÛtû správnímu úfiadu doruãeno. Aãkoli jde

podle § 14 PamZ. Nelze tedy ustanovení o této lhÛtû

o úpravu relativnû struãnou, obsahuje nejedno úskalí

vztahovat na ostatní pfiípady, kdy se správní úfiady opí-

a na nûkterá z nich je tfieba v˘slovnû upozornit.

rají o vyjádfiení Národního památkového ústavu povin-

Z hlediska praxe je tfieba pfiipomenout zejména sku-

nû (napfiíklad § 10, § 17, § 18 PamZ) nebo kdy o vy-

teãnost, Ïe to, zda bude lhÛta pro vypracování a doru-

pracování vyjádfiení správní úfiad Národní památkov˘

ãení písemného vyjádfiení Národního památkového

ústav poÏádá (napfiíklad § 29 odst. 3 PamZ) pro jin˘

ústavu prodlouÏena, závisí na posouzení správního

postup podle PamZ (napfiíklad § 11 odst. 1 a 2, § 12

úfiadu a o své vÛli si tuto lhÛtu nemÛÏe prodluÏovat Ná-

odst. 1 PamZ).

rodní památkov˘ ústav sám. ProdlouÏení lhÛty musí

Maximální délku prodlouÏené lhÛty v‰ak následnû

b˘t úkonem správního úfiadu a nikoho jiného. Nestaãí

shledal zákonodárce jako nepfiimûfienû krátkou a v rám-

ani, Ïe na informaci Národního památkového ústavu

ci druhého ãtení návrhu zákona ã. 307/2008 Sb. byla

o tom, Ïe písemné vyjádfiení bude dodáno aÏ v pro-

formou pozmûÀovacího návrhu lhÛta z pÛvodních 10

zákon ã. 158/2007 Sb. 124/2008 Sb. 189/2008 Sb.

307/2008 Sb.

kter˘m se mûní zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ kter˘m se mûní zákon ã. 269/1994 Sb., o Rejstfiíku trestÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a nûkteré dal‰í zákony kter˘m se mûní zákon ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpÛsobilosti státních pfiíslu‰níkÛ ãlensk˘ch státÛ Evropské unie a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a dal‰í související zákony kter˘m se mûní zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ

nabytí úãinnosti 2. 7. 2007 1. 7. 2008 1. 7. 2008

21. 8. 2008

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | L u b o m í r P R O C H Á Z K A / K r e s e b n á d o k u m e n t a c e Vá c l a v a N o v á ã k a a O l g y R u n t o v é | M a r t i n Z Í D E K / Z m û n y z á k o n a o státní památkové péãi od pfiijetí nového stavebního zákona

507

dnÛ prodlouÏena na 30 dnÛ, a to tak, Ïe ãíslovka „10“

1. Zmûna místní pfiíslu‰nosti – § 44a odst. 2

byla nahrazena ãíslovkou „30“. V˘sledné podobû usta-

Ve správních fiízeních veden˘ch podle tohoto zákona

novení § 14 odst. 6 PamZ, kterou tomuto ustanovení

t˘kajících se movité kulturní památky, která je pfiíslu-

Ustanovení § 6a PamZ se zásadním zpÛsobem vy-

dal zákon ã. 307/2008 Sb., se vûnujeme níÏe.

‰enstvím nemovité kulturní památky, je místní pfiíslu‰-

dûluje z jinak spí‰e technické povahy úprav, které pfii-

nost orgánu státní památkové péãe urãena místem,

nesl zákon ã. 307/2008 Sb. Ustanovení § 6a zavádí

kde se nachází nemovitá kulturní památka.

zcela nov˘ institut, kter˘m mají b˘t plány ochrany pa-

Následující novela ã. 124/2008 Sb. se dot˘ká pouze procesu udûlování povolení k restaurování, kdyÏ pfie-

3. Plány ochrany památkov˘ch rezervací a památkov˘ch zón – § 6a

ná‰í povinnost doloÏit bezúhonnost Ïadatele o vydání

Tím podstatn˘m podle nové úpravy je, Ïe místní pfií-

mátkov˘ch rezer vací a památkov˘ch zón. Tyto plány

povolení podle § 14a PamZ ze Ïadatele (tedy fyzické

slu‰nost se urãuje podle nemovité kulturní památky,

ochrany mají mít podobu opatfiení obecné povahy

osoby, která se hodlá stát restaurátorem) na Minister-

kde je movitá kulturní památka umístûna (doposud pla-

(§ 171 a následnû Sp¤), coÏ je podoba, kterou záko-

stvo kultury, které v tomto pfiípadû mÛÏe o v˘pis z evi-

tila zásada, Ïe tato místní pfiíslu‰nost byla urãena síd-

nodárce jiÏ pfiifikl napfiíklad územním plánÛm nebo sta-

dence Rejstfiíku trestÛ poÏádat samo. V pfiípadû, Ïe fy-

lem vlastníka movité kulturní památky, tedy v pfiípadû

vebním uzávûrám podle StavZ. Zmocnûní pfiijmout plá-

zická osoba není státním obãanem âeské republiky,

Národního památkového ústavu mûl o obnovû movi-

ny ochrany svûfiuje ustanovení § 6a PamZ do rukou

doloÏí svou bezúhonnost v˘pisem z evidence Rejstfiíku

t˘ch kulturních památek rozhodovat Magistrát hlavního

krajsk˘m úfiadÛm, které mají povinnost pfiijmout plán

trestÛ nebo obdobn˘m dokladem vydan˘m pfiíslu‰n˘m

mûsta Prahy, kter˘ mohl pfiíslu‰nost pfienést usnese-

ochrany po projednání s Ministerstvem kultury, orgá-

orgánem státu pÛvodu této fyzické osoby; doklady ne-

ním podle § 131 Sp¤ na jin˘ správní orgán napfi. podle

nem územního plánování a pfiíslu‰nou obcí jako dot-

smûjí b˘t star‰í 3 mûsícÛ.

místa, kde se movitá kulturní památka nacházela; toto

ãen˘mi orgány.

Také navazující novela ã. 189/2008 Sb. se dot˘ká v prvé fiadû v˘konu speciálních ãinností regulovan˘ch

usnesení tedy ve v˘‰e popsan˘ch pfiípadech nebude jiÏ tfieba).

Plány ochrany mají mít dvojí obsah. Jednak mají vymezit obecné podmínky ochrany v památkové rezervaci

PamZ (tedy povolení k restaurování a k provádûní ar-

Konkrétnû jde o ty pfiípady, kdy bude restaurován

ãi památkové zónû a tím zv˘‰it pfiedvídatelnost jednotli-

cheologick˘ch v˘zkumÛ). Zmûny obsaÏené v této nove-

napfi. oltáfiní obraz, svícen nebo Ïidle ze zámecké kap-

v˘ch aktÛ orgánÛ památkové péãe v dané rezervaci ne-

le zpfiesÀují a v drobnostech odli‰nû definují poÏadavky

le. Pak bude pfiíslu‰n˘m správním úfiadem ten obecní

bo zónû, jak pfiedpokládá § 2 odst. 4 Sp¤. Dále mají

na v˘kon tûchto ãinností, a to zejména ve vazbû na v˘-

úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností, kter˘ by rozhodo-

umoÏnit vylouãit urãité práce, urãité nemovitosti nebo

kon tûchto ãinností osobami z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ

val i o obnovû kaple. Podstatné v‰ak vÏdy je, Ïe vlast-

stanovené práce na konkrétních nemovitostech z po-

Evropské unie, neboÈ novela v prvé fiadû mûní zákon

ník movité kulturní památky a nemovité kulturní pa-

stupÛ podle § 14 odst. 2 PamZ. Tedy v pfiípadech, kte-

ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné

mátky, ve které je movitá kulturní památka umístûna,

ré plán ochrany popí‰e, jiÏ nebude tfieba vyÏádat si zá-

zpÛsobilosti státních pfiíslu‰níkÛ ãlensk˘ch státÛ Evrop-

je stejn˘ (jinak nelze hovofiit o pfiíslu‰enství). Souãasnû

vazné stanovisko podle § 14 odst. 2 PamZ. Takovéto

ské unie a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o uznává-

jde o vûci, které by se stavbou mûly b˘t uÏívány trvale.

zjednodu‰ení se v‰ak nebude dot˘kat kulturních pamá-

ní odborné kvalifikace), v platném znûní. S ohledem na

O pfiíslu‰enství tedy nemÛÏeme hovofiit, pokud si vlast-

tek, jejichÏ reÏim podle § 14 odst. 1 PamZ ani tímto

hlavní cíl této novely by tak mohla uniknout dal‰í pod-

ník vûc uloÏil do nemovitosti pfiechodnû, zjevnû na

plánem ochrany nemÛÏe b˘t zmûnûn. Obdobnou úpra-

statná zmûna, jejíÏ obsah není na první pohled zfiejm˘

krátkou dobu.

vu pro ochranná (památková) pásma obsahuje jiÏ od

a k hlavnímu obsahu novely se nikterak neváÏe. Tato

Pokud je mobiliární fond kulturní památkou a sa-

1. 1. 2007 ustanovení § 17 odst. 1 PamZ.

zmûna je skryta v nové podobû § 44 PamZ. Ustano-

motná nemovitost je národní kulturní památkou, pak:

vení § 44 PamZ nyní upravuje vztah PamZ k zákonu

– o mobiliáfii (kulturní památce) rozhoduje obecní úfiad

v souãasné dobû je‰tû jednoznaãnû uchopitelné, ne-

ã. 18/2004 Sb., aÏ do nabytí úãinnosti novely

obce s roz‰ífienou pÛsobností podle místa, kde se mo-

boÈ doposud chybí provádûcí vyhlá‰ka Ministerstva

ã. 189/2008 Sb. v‰ak toto ustanovení obsahovalo

biliáfi nachází (tedy podle místa nemovité národní kul-

kultury, která by blíÏe vymezila obsah tûchto plánÛ.

v˘luky vybran˘ch fiízení z procesního reÏimu Sp¤. Na-

turní památky);

bytím úãinnosti novely ã. 189/2008 Sb. se tedy po-

– o samotné nemovitosti (národní kulturní památce)

dle Sp¤ postupuje i v pfiípadech udûlení povolení

krajsk˘ úfiad.

k provádûní archeologick˘ch v˘zkumÛ podle § 21 PamZ, ale hlavnû pfii ru‰ení prohlá‰ení vûci za kulturní pa-

V tomto smûru tedy novela Ïádn˘ v˘znamn˘ posun nepfiinesla.

mátku podle § 8 PamZ. Novû pro fiízení podle § 8 Pa-

V˘znam a koneãná podoba plánÛ ochrany nejsou

4. MoÏnost prodlouÏit lhÛtu pro vypracování písemného vyjádfiení NPÚ místo 10 dnÛ na 30 dnÛ (celkem tedy max. 50 dnÛ) – § 14 odst. 6 Písemné vyjádfiení pfiedloÏí odborná organizace státní památkové péãe pfiíslu‰nému orgánu státní památ-

mZ, která byla zahájena po 1. 7. 2008, platí, Ïe fiádn˘m

2. âestné prohlá‰ení – § 44a odst. 1

kové péãe nejpozdûji ve lhÛtû 20 dnÛ ode dne doruãe-

opravn˘m prostfiedkem proti rozhodnutí o zru‰ení nebo

Ve správních fiízeních veden˘ch podle tohoto záko-

ní Ïádosti o jeho vypracování, nestanoví-li orgán státní

nezru‰ení prohlá‰ení vûci za kulturní památku jiÏ není Ïa-

na lze listinu prokazující vlastnictví vûci nahradit ãest-

památkové péãe ve zvlá‰È sloÏit˘ch pfiípadech lhÛtu

loba k soudu, ale rozklad k ministru kultury (v praxi b˘vá

n˘m prohlá‰ením, nejde-li o vûc, která je pfiedmûtem

del‰í, která nesmí b˘t del‰í neÏ 30 dnÛ. Pokud ve lhÛtû

rozklad nesprávnû oznaãován jako odvolání, vûcnû v‰ak

evidence v katastru nemovitostí.

20 dnÛ nebo v prodlouÏené lhÛtû (celkem maximálnû

jde o institut v mnoha ohledech podobn˘). Soudnímu pfie-

U nemovitostí, které nejsou zapsány v katastru ne-

50 dnÛ) pfiíslu‰n˘ orgán státní památkové péãe písem-

zkumu podléhá aÏ pravomocné rozhodnutí ministra kultu-

movitostí (napfi. v˘klenkové kaple, samostatnû stojící

né vyjádfiení neobdrÏí, vydá závazné stanovisko bez to-

ry o rozkladu, a to v rámci správního soudnictví, coÏ uÏ je

sochy, kfiíÏky), se lze spokojit s ãestn˘m prohlá‰ením

hoto vyjádfiení. V˘sledn˘ text mÛÏe pÛsobit matoucím

ov‰em standardní postup, kterému se dosavadní proces

Ïadatele, Ïe je vlastníkem dané kulturní památky. Zde

dojmem, zde je v‰ak tfieba si pfiipomenout, Ïe v tomto

po vynesení nálezu Ústavního soudu âR ã. 240/2005

mnohdy praxe pfiedbûhla platnou právní úpravu, na

pfiípadû byla pfiedmûtem novely zámûna ãíslovky 10 ãís-

Sb. bezdÛvodnû vymykal.

kterou byly správní úfiady zvyklé podle pfiedchozího

lovkou 30. Zákonodárce tedy prodlouÏil lhÛtu, kterou

správního fiádu, kterou v‰ak stávající správní fiád

mÛÏe ve sloÏit˘ch pfiípadech Národnímu památkovému

Z hlediska kaÏdodenní praxe pfiinesl nejzásadnûj‰í

(ã. 500/2004 Sb.) zkomplikoval, kdyÏ poÏaduje, aby

ústavu stanovit obecní úfiad obce s roz‰ífienou pÛsob-

zmûny PamZ zákon ã. 307/2008 Sb. Zmûn bylo sice ví-

moÏnost pouÏít ãestné prohlá‰ení byla v kaÏdém jed-

ností (u národních kulturních památek krajsk˘ úfiad),

ce, ale zde jsou zmínûny ty nejdÛleÏitûj‰í, které mají do-

notlivém pfiedpise v˘slovnû zakotvena. K tomu do‰lo

z pÛvodní lhÛty desetidenní na souãasnou lhÛtu tfiiceti-

pad na aplikaci PamZ. Pofiadí tûchto zmûn nerespektu-

na úseku památkové péãe aÏ touto novelou. TotéÏ pla-

denní. âíslovka 30 tedy z hlediska pÛvodní konstrukce

je systematiku zákona a jejich fiazení je ovlivnûno

tí i pro vûci movité, kdy dÛkaz o jejich vlastnictví (na-

normy, která nebyla zákonem ã. 307/2008 Sb. mûnû-

v˘znamem zmûny, jejich pfiedpokládanou ãetností, ale

pfiíklad kupní smlouvu) lze nahradit ãestn˘m prohlá‰e-

na, pfiedstavuje délku prodlouÏené lhÛty, a nikoli cel-

i obavou z toho, Ïe by zmûna byla jinak pfiehlédnuta.

ním.

kovou lhÛtu k vypracování písemného vyjádfiení. V˘sledkem této novely je tedy moÏnost zaslat písemné

508

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Mar tin ZÍDEK / Zmûny zákona o státní památkové péãi od pfiijetí nového stavebního zákona

vyjádfiení ve lhÛtû maximálnû 50 dnÛ (20 dnÛ základní lhÛty + maximálnû 30 dnÛ lhÛty prodlouÏené). 5. Posun pfiíslu‰nosti k pfiemístûní národní kulturní památky a nemovité kulturní památky – § 18 odst. 1

JestliÏe vlastník národní kulturní památky v urãené

2. vyhlá‰ka Ministerstva kultury ã. 187/2007 Sb.,

lhÛtû neprovede opatfiení podle § 10 odst. 1, mÛÏe

kterou se stanoví obsah a náleÏitosti plánu území

krajsk˘ úfiad rozhodnout, Ïe se nezbytná opatfiení pro

s archeologick˘mi nálezy;

zabezpeãení národní kulturní památky provedou na ná-

3. nafiízení vlády ã. 170/2008 Sb., o prohlá‰ení nû-

klad jejího vlastníka. V tomto pfiípadû byla rozhodovací

kter˘ch kulturních památek za národní kulturní památky.

Národní kulturní památku a nemovitou kulturní pa-

pravomoc pfienesena z Ministerstva kultury na jednotli-

mátku, popfiípadû jejich souãást (pfiíslu‰enství) lze pfie-

vé krajské úfiady a byla tím napravena ponûkud sporná

V˘ãet novel, které se odrazily na podobû PamZ

místit jen s pfiedchozím souhlasem krajského úfiadu po

dosavadní úprava, kdy rozhodnutí podle § 10 odst. Pa-

i souvisejících pfiedpisÛ rozhodnû není koneãn˘, a pro-

vyjádfiení odborné organizace státní památkové péãe.

mZ pfiijímal krajsk˘ úfiad, ale rozhodnutí podle § 15

toÏe v souãasné dobû jsou v rÛzn˘ch fázích legislativ-

V tomto pfiípadû byla rozhodovací pravomoc pfienese-

odst. 1 PamZ pfiijímalo Ministerstvo kultury, zatímco

ního procesu dal‰í dvû drobné novely, ani tento v˘ãet

na z Ministerstva kultury na jednotlivé krajské úfiady.

v pfiípadû kulturních památek byl k postupu jak podle

zmûn rozhodnû nelze povaÏovat, a to ani z krátkodo-

§ 10 odst. 1, tak podle § 15 odst. 1 PamZ pfiíslu‰n˘

bého hlediska, za definitivní.

6. Definice pojmu úprava dfievin – § 6a odst. 1

Martin ZÍDEK

vÏdy obecní úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností.

Úpravou dfievin se rozumí v˘sadba a kácení dfievin na vefiejn˘ch prostranstvích. Podle § 34 zákona ã. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zfiízení), v platném

10. Oznamovací povinnost vlastníka národní kulturní památky – § 12 odst. 1

Seznam pouÏit˘ch zkratek: PamZ: zákon âNR ã. 20/1987 Sb., o státní památkové

znûní, jsou vefiejn˘m prostranstvím v‰echna námûstí,

Vlastník národní kulturní památky je povinen bez

ulice, trÏi‰tû, chodníky, vefiejná zeleÀ, parky a dal‰í

zbyteãného odkladu kaÏdé ohroÏení nebo po‰kození

StavZ: zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování

prostory pfiístupné kaÏdému bez omezení, tedy slouÏí-

národní kulturní památky oznámit krajskému úfiadu

a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní;

cí obecnému uÏívání, a to bez ohledu na vlastnictví

a vyÏádat si jeho rozhodnutí o zpÛsobu odstranûní zá-

Sp¤: zákon ã. 500/2004 Sb., správní fiád, v platném

k tomuto prostoru.

vady. Doposud toto ustanovení existenci národní kul-

znûní.

péãi, v platném znûní;

turní památky nezaznamenalo a jeho úprava tak byla 7. V˘slovná v˘luka zmocnûní posoudit úpravy na

ve vztahu k národním kulturním památkám sporná.

nemovitosti v ochranném pásmu památkov˘ch rezer-

Vlastník národní kulturní památky mûl sice povinnost

vací, památkov˘ch zón nebo nemovit˘ch národních

oznámit její ohroÏení, tuto povinnost v‰ak mûl vÛãi

Památky na prodej

kulturních památek, pokud nejde o kulturní památku

obecnímu úfiadu obce s roz‰ífienou pÛsobností, kter˘

Rozhovor s paní Norou Obrtelovou, dramaturgyní

a pokud se nebudou dot˘kat zam˘‰lené úpravy vzhle-

v‰ak jiÏ nemûl vzhledem k ustanovení § 28 odst. 2

âeské televize Brno

du – § 17 odst. 3

písm. a) PamZ zmocnûní rozhodnout o odstranûní ta-

Povinnost vyÏádat si závazné stanovisko podle § 14

kové závady. Nová úprava tedy pfiinesla znûní logické,

âeská televize Brno natoãila a od záfií 2008 vysílá

odst. 2 PamZ je vylouãena, jde-li o stavbu, zmûnu stav-

které oznamovací povinnost i zmocnûní rozhodnout ve

kaÏdou nedûli na programu âT1 cyklus Památky na

by, udrÏovací práce, umístûní nebo odstranûní zafiízení,

vûci na základû oznámení a Ïádosti vlastníka národní

prodej, jehoÏ jste dramaturgyní. Nelze se proto na

jejichÏ provedením se nezasahuje Ïádn˘m zpÛsobem

kulturní památky smûfiuje jednotnû vÛãi krajskému

úvod nezeptat, kdy a na základû ãeho jste dospûla

do vnûj‰ího vzhledu nemovitosti v tomto ochranném

úfiadu.

k zámûru pfiipravit takov˘ pofiad?

pásmu, která není kulturní památkou. V tomto pfiípadû zákonodárce na pevn˘ základ postavil aplikaãní praxi, která se doposud opírala v pfiípadû ochrann˘ch pásem

První úvahy o formátu, kter˘ by se zab˘val památ11. V˘voz národních kulturní památek do zahraniãí – § 20 odst. 1

kami a péãí o nû a odli‰oval by se od pofiadÛ vlastivûdn˘ch, zaãaly zhruba pfiedloni. Nerodily se pouze

V˘voz jak kulturních památek, tak národních kultur-

v mé hlavû, diskutovali jsme o nich s kolegy, pfiede-

ních památek do zahraniãí povoluje shodnû Minister-

v‰ím s vedoucí dramaturgyní na‰eho centra M. Kuãe-

stvo kultury. Doposud souhlas s v˘vozem národní kul-

rovou. Inspirací nám byl Seznam nejohroÏenûj‰ích ne-

8. Citelné zv˘‰ení sankcí – § 35 a § 39

turní památky udûlovala vláda âR. Toto ustanovení

vyuÏívan˘ch nemovit˘ch památek v âR, kter ˘ vydává

Za správní delikt fyzické osoby podnikající, práv-

má po novele ponûkud zavádûjící obsah, kdyÏ národní

Národní památkov˘ ústav. Námût jsme nabídli, vloni

nické osoby i za pfiestupek fyzické osoby mÛÏe obec-

kulturní památky v˘slovnû nezmiÀuje. Jde v‰ak o ob-

byl schválen a pak zaãala cesta k jeho konkrétní podo-

ní úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností uloÏit sankci aÏ

dobn˘ pfiípad, jak˘m je napfi. ustanovení § 9 odst. 1

bû. Letos od ãasného jara jsme se scénáristy objíÏdûli

do v˘‰e 2 000 000,– Kã. Za správní delikt fyzické

PamZ, kdy není zpochybÀováno, Ïe povinnosti vlastní-

památky na Moravû, v jiÏních a západních âechách, od

osoby podnikající, právnické osoby i za pfiestupek fy-

ka kulturní památky se vztahují i na vlastníka národní

kvûtna se zaãalo toãit.

zické osoby mÛÏe krajsk˘ úfiad uloÏit sankci aÏ do v˘-

kulturní památky, aãkoli národní kulturní památka zde

‰e 4 000 000,– Kã.

není v˘slovnû zmínûna. Tato skuteãnost se dovozuje

nemovit˘ch národních kulturních památek, památkov˘ch rezervací nebo památkov˘ch zón pouze o v˘klad.

Inspirovala jste se nûjak˘m, napfiíklad zahraniãním

Na základû této novely do‰lo ke sjednocení v˘‰í sank-

z faktu, Ïe národní kulturní památkou se mÛÏe stát

cí za správní delikty a pfiestupky. Souãasnû není stano-

pouze vûc, která jiÏ kulturní památkou je, a tedy se na

Z doslechu vím o pofiadu BBC Restoration, vidûla

vena dolní hranice moÏné sankce. Pfiimûfienost pokuty

takovou vûc vztahují v‰echna omezení a postupy jako

jsem jeho webové stránky, ale ne pofiad samotn˘. Fun-

lze také vztahovat k tomu, jak velkou pokutu lze uloÏit ja-

na kulturní památku, pokud není stanoven speciální

guje v britské televizi uÏ nûkolik let a je spojen s ná-

ko pofiádkovou pokutu (k tomu § 62 Sp¤), a nelze tak

postup v˘slovnû zakotven˘ pro národní kulturní pa-

rodní loterií, jejíÏ v˘tûÏek se pak vûnuje památce, o je-

konstruovat, Ïe napfiíklad pouhé nesplnûní oznamovací

mátky (typicky pfiíslu‰nost krajsk˘ch úfiadÛ podle § 14

jíÏ záchranû hlasují diváci. Zatímco tam je pofiad

povinnosti, aniÏ by byl konkrétnû po‰kozen statek chrá-

odst. 1 PamZ, atp.).

zaloÏen na faktu, Ïe v Anglii nebyly pfieru‰eny vlastnic-

nûn˘ PamZ, lze postihnout pokutou ve v˘‰i dvou ãi ãtyfi milionÛ korun. Pokutu v této nové v˘‰i je moÏné uloÏit pouze za delikt, kter˘ byl spáchán po 21. 8. 2008.

vzorem, nebo jde o projekt ryze autorsk˘ a ãesk˘?

ké vztahy a k památkám mají lidé hlubok˘ vztah, my Kromû v˘‰e uveden˘ch novel se slu‰í zmínit také

jsme museli vycházet z ãeské situace – s jak˘mi pro-

dal‰í pfiedpisy, které se staly na úseku památkové pé-

blémy se pot˘ká praktická památková péãe u nás, jak

ãe v tomtéÏ období závazn˘mi:

obnovu památek financovat a tak dále.

9. Posun pfiíslu‰nosti pfii v˘konu rozhodnutí o po-

1. Druh˘ protokol k Haagské úmluvû na ochranu

vinnosti ve stanovené lhÛtû provést opatfiení na ná-

kulturních statkÛ za ozbrojeného konfliktu z roku 1954

rodní kulturní památce – § 15 odst. 1

Haag (ã. 71/2007 Sbírky mezinárodních smluv);

Jak˘ jste natoãením tohoto pofiadu sledovali cíl? Má to b˘t sv˘m zpÛsobem velmi kultivovaná reality-show,

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | M a r t i n Z Í D E K / Z m û n y z á k o n a o s t á t n í p a m á t k o v é p é ã i o d p fi i j e t í n o v é h o s t a v e b n í h o z á k o n a | N o r a O B R T E L O VÁ / Památky na prodej – rozhovor

509

Do pofiadu jsou zváni mimo jiné i architekti, ktefií se vyjadfiují k moÏnosti obnovy nabízené památky. Stalo se Vám, Ïe nûkter˘ z osloven˘ch úãast v pofiadu odmítl z dÛvodu, Ïe se obnovám památek nechce vûnovat? A je‰tû otázku otoãím: Stalo se v prÛbûhu natáãení, Ïe pfiizvan˘ architekt navrhoval napfiíklad fie‰ení, které by nebylo z památkáfiského hlediska pfiijatelné? Jak se pfiípadnû taková situace fie‰ila? V‰ichni architekti, které jsme oslovili, mají s obno1

2

vou památek nûco spoleãného, mají za sebou realizované projekty i zku‰enosti s památkáfii. Pokud nûkdo odmítl, bylo to spí‰ z nedostatku ãasu. Situace, kterou naznaãujete v druhé ãásti otázky, samozfiejmû nenastala. My jsme od architektÛ nechtûli projekt, kde by museli fie‰it uÏ konkrétní problémy. ·lo spí‰e o to, ukázat, jak by mûla probíhat konzultace mezi majitelem ãi investorem a architektem o budoucím vyuÏití objektu, protoÏe ‰patn˘ zámûr mÛÏe stavbu nenávratnû po‰kodit.

3

4

Pofiad má také své webové stránky, kam mohou zájemci mimo jiné zasílat své dotazy, pfiipomínky ãi nápady. Dûje se tak? Mohla byste pro nás vybrat pfiíklad,

Autorem v‰ech fotografií je Rudolf Chudoba. Obr. 1. O. Havelka na v˘tahu na zámku v Osové (okres Îìár nad Sázavou). Obr. 2. O. Havelka a K. Drhovsk˘ na hradû Hauen‰tejn (okres Karlovy Vary). Obr. 3. O. Havelka na zámku v Horních Dunajovicích (okres Znojmo). Obr. 4. Natáãecí ‰táb na zámku v Tfiebe‰icích (okres Kutná Hora).

jsme pak vybírali pfiíkladnû rekonstruovan˘ objekt tak,

na co se diváci nejãastûji ptají? Ozval se Vám uÏ nûja-

aby je spojovalo nûjaké téma – restaurování fresek,

k˘ pfiípadn˘ zájemce o koupi nûkterého z objektÛ?

statika, podobná moÏnost vyuÏití, pfiíbuzn˘ stavební styl

Diváci opravdu pí‰í – jednak vyjadfiují své uznání, Ïe

a tak podobnû. S jejich v˘bûrem nám hodnû pomohli

se na obrazovce âeské televize objevil pofiad vûnující

památkáfii z oblastních pracovi‰È Národního památko-

se záchranû na‰eho kulturního dûdictví, jednak posíla-

vého ústavu, ktefií mají pfiehled, co se v regionu dûje.

jí tipy na památky, které osobnû znají z cest po republice. Nejãastûji se asi ptají na to, podle jak˘ch kritérií

Hrál nûjakou roli pfii v˘bûru nabízen˘ch památek re-

jsme památky do projektu vybírali. Zájemci o koupi se

gion a pfiípadnû také kategorie ãi typ vybrané památ-

neoz˘vají âT, ale pfiímo majiteli – na webové stránce

ky? (Je jasné, Ïe napfiíklad pro industriální areál se

najdou kontaktní údaje.

asi bude hÛfie hledat zájemce, jinak tomu jistû bude nebo bylo zámûrem spí‰e vytvofiit Ïivûj‰í verzi publicis-

v pfiípadû men‰í tvrze ãi zámku, nicménû i onen prÛ-

Pravdûpodobnû vás zajímají zpûtné vazby, to, jak

ticko-turistického pofiadu? Jak˘ diváck˘ okruh jste chtû-

myslov˘ areál je typick˘m pfiíkladem památky, jeÏ ãeká

Památky na prodej pfiijímají diváci. Lze zvefiejnit jejich

li oslovit?

na své nové vyuÏití.)

sledovanost, nebo alespoÀ porovnat s podobn˘mi ty-

Nechtûli jsme vytvofiit dal‰í pofiad „vlastivûdného“

To, Ïe jsme do první série zafiadili památky z jiÏní Mo-

typu, spí‰e jsme chtûli ukázat reálné problémy památ-

ravy, jiÏních a západních âech, bylo dáno praktick˘mi

kové péãe, jak se s vlastnictvím památky vypofiádávají

a ãasov˘mi dÛvody. Nezvládli bychom objet a prohléd-

Po dvou mûsících je trochu brzo na nûjaké anal˘zy,

obce i soukromí majitelé. Pofiadem jsme chtûli pfiitáh-

nout celou âeskou republiku. Doufám, Ïe pofiad bude

ale sledovanost i spokojenost divákÛ zatím naplnila

nout pozornost divákÛ k objektÛm, které v sobû ne-

pokraãovat i v pfií‰tím roce, a my tak zavítáme i do

na‰e oãekávání. Webové stránky pofiadu jsou dokon-

sou kus na‰í historie, pfiipomenout, Ïe bychom si jich

ostatních regionÛ. Pokud jde o typy vybran˘ch pamá-

ce páté nejsledovanûj‰í.

mûli váÏit a snaÏit se pro nû najít nov˘ obsah, protoÏe

tek, pÛvodnû jsme chtûli ukázat co nejvût‰í ‰kálu pa-

jen tak mají ‰anci „na pfieÏití“. Pokud se nám podafiilo

mátkovû chránûn˘ch staveb. Nakonec se ukázalo, Ïe

Myslíte, Ïe tento pofiad mÛÏe formovat nazírání bûÏ-

ukázat, Ïe vlastnit památku sice pfiedstavuje hodnû

malé objekty uÏ jsou vût‰inou prodané a u industriál-

n˘ch obãanÛ na památkovou péãi, která je velmi ãas-

starostí, ale také velké uspokojení, a pokud se nám

ních památek je zase velmi tûÏké vypátrat jejich majite-

to vnímána pomûrnû negativnû – jako vûc pro spoleã-

podafií inspirovat stávající bezradné ãi pfiípadné bu-

le. Doufám v‰ak, Ïe se nám do pfií‰tí série podafií obje-

nost zbyteãná, v hor‰ím pfiípadû omezující?

doucí majitele, myslím, Ïe pofiad splnil svÛj úãel.

vit nûjakou zajímavou industriální památku na prodej, protoÏe tûmto objektÛm dluÏíme více pozornosti.

Podle jak˘ch kritérií jste vybírali památky vhodné k prodeji i ty, které v pofiadu prezentujete jako vzorovû opravené? Vycházeli jsme z jiÏ zmínûného seznamu, pak jsme

py pofiadÛ? Jak jsou v této oblasti naplÀovány Va‰e pfiedstavy a oãekávání?

Myslím, Ïe ano. Rámec, v nûmÏ se pfii obnovû památkovû chránûn˘ch objektÛ musí stavebník pohybovat, je omezující, ale jsem pfiesvûdãena, Ïe je to v po-

Mûla jste pfiedem v úmyslu získat jako moderátora

fiádku, jinak bychom se asi divili, jak by nûkteré

pofiadu pana Ondfieje Havelku, nebo tato volba byla

památky skonãily. Ty negativní zku‰enosti mohou vznik-

spí‰e náhodná? Proã byl vybrán zrovna on?

nout tehdy, kdyÏ je památková péãe vykonávána jen ad-

zji‰Èovali majetkovûprávní situaci objektu, pátrali po

Od poãátku jsme pofiad koncipovali pro âT1, a proto

ministrativnû, mechanicky, bez ‰irokého spektra zna-

majiteli a jednali s ním o úãasti v na‰em projektu. Kro-

jsme hledali známou tváfi, která by se stala i tváfií na-

lostí. Podle mé zku‰enosti jsou i mezi památkáfii lidé

mû kritéria, aby památka byla opravdu „k mání“, nás

‰eho pofiadu. Mûli jsme nûkolik tipÛ – hledali jsme

osvícení, ktefií chápou, Ïe pfiíli‰ná, nekompromisnû

zajímal i její stav – na prodej jsou i zámky v relativnû

osobnosti se vztahem k historii a architektufie. Nakonec

uplatÀovaná péãe mÛÏe b˘t kontraproduktivní. Majitelé,

dobrém stavu, ale my jsme se snaÏili vybírat takové

jsme se domluvili s Ondfiejem Havelkou a myslím, Ïe

s nimiÏ jsme se setkávali, nám spontánnû vyprávûli

památky, které by bez dal‰ího vyuÏívání dále chátraly.

pofiadu, kde zazní i hodnû faktÛ a informací, dodal pfies-

o dobr˘ch zku‰enostech s památkáfii, ktefií jim sv˘mi

Na nû jsme chtûli upozornit. K památce na prodej

nû tu lehkost a eleganci, jaké jsme si pfiedstavovali.

odborn˘mi radami velmi pomohli.

510

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Nora Obr telová / Památky na prodej – rozhovor

Pofiad má zatím ohlá‰en˘ch 17 dílÛ. Budete se pak

kácely zb˘vající suché smrky ohroÏující bezpeãnost ná-

nûjak zab˘vat tím, zdali se pro nabízené objekty na‰el

v‰tûvníkÛ parku u torza pavilonu, kter˘ byl poniãen pá-

vhodn˘ kupec a jak se vypofiádává s obnovou a vyuÏi-

dem smrkÛ pfii vichfiici Emma. Pavilon je nutné v bu-

tím objektu?

doucnosti obnovit a také vûnovat mimofiádnou

To bychom udûlali s radostí, ale nemyslím, Ïe v pfií‰tím

pozornost bylinnému patru v parku. Vzhledem k tomu,

roce uÏ budou hmatatelné v˘sledky. Budeme samozfiejmû

Ïe souãasn˘ správce nemá finanãní prostfiedky ani zá-

moc rádi, kdyÏ nበpofiad pomÛÏe k záchranû nûjaké pa-

jem na obnovení oranÏerie do pÛvodního stavu, doporu-

mátky, ale budeme spokojeni i tehdy, kdyÏ se podafií nená-

ãujeme provést stavebnû historick˘ prÛzkum a stavbu

padná osvûta ve vztahu k památkám a péãi o nû. Pro zá-

stabilizovat proti dal‰í pfiípadné devastaci. Zámûrem je

jemce bych je‰tû uvedla adresy, kde se mohou dozvûdût

její udrÏování alespoÀ v souãasném stavu.

více: www.pamatkynaprodej.cz a http://www.bbc.co.uk/ history/programmes/restoration/.

Následovala oranÏerie v âeském Rudolci, která je v havarijním stavu a hrozí zfiícením. Je ve správû sou-

Redakce

1

kromého majitele, jenÏ o ni zjevnû nepeãuje. Jedná se

Autorkou v‰ech fotografií je Dagmar Fetterová. Obr. 1. âesk˘ Rudolec (okres JindfiichÛv Hradec), oranÏerie.

o jednu z nejcennûj‰ích dochovan˘ch staveb tohoto ty-

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

pu u nás. Stáfií bylo odhadnuto na 150–200 let. Infor-

hotelové zafiízení. V˘kladu se ujali kolegové z âesk˘ch

mace poskytl Ing. Marek Ehrlich. Bylo doporuãeno

Budûjovic. V Tfieboni nás provedl zámkem kastelán Pa-

pfiednostnû zpracovat stavebnû historick˘ prÛzkum, co

vel Hofman. Interiéry byly bohatû vyzdobeny kvûtinami

nejdfiíve pofiídit fotodokumentaci, navrhnout majiteli

a dominoval zejména amarylis, kterému byla souãas-

provedení stabilizace objektu a pfiípadné vyuÏití. V Jind-

ná v˘stava na zámku vûnována. Pfiednesení zajíma-

fiichovû Hradci jsme nav‰tívili rekonstruovanou zahra-

v˘ch tematick˘ch pfiíspûvkÛ (Ing. Pavel Hofman,

du u minoritského klá‰tera (podle projektu Ing. H. Fin-

Ing. Lenka Kfiesadlová, Ing. Veronika Vágenknechtová,

strlové, Projekce zahradní, krajinná a GIS, s. r. o.,

Ing. Dagmar Fetterová, PhDr. Vûra Vávrová a dal‰í)

Brno) s oranÏerií, umístûnou v rohu horní ãásti zahra-

ukonãilo první nároãn˘ den.

dy. Doba vzniku stavby, pravdûpodobnû nejmen‰í to-

Dal‰í pracovní den byl zahájen krátk˘m zastavením

Tfi e t í p r a c o v n í j e d n á n í

hoto druhu u nás, se odhaduje na polovinu 19. století.

v Borovanech, kde nás provedli kolegové z územního

pracovníkÛ zámeck˘ch zahrad a odborn˘ch pracovní-

Byla stabilizována a pfiední ãást uzavfiena dfievûn˘mi

odborného pracovi‰tû v âesk˘ch Budûjovicích a pra-

kÛ na úseku historické zelenû Národního památko-

deskami proti dal‰í destrukci. Souãasn˘m správcem

covník obecního úfiadu. Vznik men‰í atypické oranÏerie

vého ústavu v âeské a Slovenské republice

zahrady je Mûstsk˘ úfiad v Jindfiichovû Hradci, kter ˘

v parku je podle zpracovaného základního stavebnû

pfiedpokládá obnovu stavby v tomto roce. Údajnû je

historického posouzení v roce 2004 kladen na zaãá-

Toto pracovní jednání se uskuteãnilo ve dnech

zpracován stavebnû historick˘ prÛzkum, proto bylo do-

tek 70. let 18. století, do doby po dokonãení stavby ro-

16.–18. 4. 2008 v rámci vzdûlávacího cyklu zahradní-

poruãeno konzultovat se správcem objektu obnovu

kokového sídla vrchnosti. Stavebnû historick˘ prÛ-

kÛ na téma Historické oranÏérie a zahradní stavby – v˘-

oranÏerie a usmûrÀovat zásahy, aby pfii obnovû nedo-

zkum poskytl Ing. Marek Ehrlich. Bylo doporuãeno

zkum – konzervace – vyuÏití. Jednalo se o dal‰í etapu

‰lo k nevratn˘m zmûnám. Dal‰ím nav‰tíven˘m objek-

provést dendrochronologii krovu oranÏerie a podrob-

v pfiedávání zku‰eností v rámci prÛzkumu a inventari-

tem byla Landfrasova zahrada v Jindfiichovû Hradci

nûj‰í stavebnû historick˘ prÛzkum, dále realizovat re-

zace oranÏerijních staveb, jin˘ch zahradních staveb

u empírové vily z roku 1826, která je v soukromém

habilitaci objektu a prosadit odstranûní pfiistavûné ga-

a jejich vyuÏití. Exkurzi pfiipravilo územní odborné pra-

vlastnictví. Stavební sloÏky zahrady – novogotick˘ pavi-

ráÏe a také doporuãit vhodné vyuÏití objektu. Dal‰ím

covi‰tû v Brnû, odbor specialistÛ ve spolupráci s územ-

lon, romantická poustevna, empírov˘ antick˘ pavilon,

nav‰tíven˘m objektem byla oranÏerie v klá‰terní zahra-

ním odborn˘m pracovi‰tûm v âesk˘ch Budûjovicích –

sala terrena a ãínské voliéry – jsou zachovány témûfi

dû ve Vy‰‰ím Brodû, která pfiiléhá k budovû b˘valého

Ing. Marií Pavlátovou a Ing. Markem Ehrlichem.

bez neÏádoucích moderních zásahÛ. PÛvodnû slouÏila

opatství. Jde o nepfiíli‰ velkou stavbu na vysoké terase

Ing. RÛÏena Boãková poskytla informace o vybran˘ch

sala terrena jako skleník, kam byly na zimu umisÈovány

nad hospodáfiskou vodní nádrÏí. K fiece Vltavû je obrá-

památkov˘ch objektech stfiedních âech. Zúãastnilo se

rostliny, urãené k dekoraci zahrady. Pozdûji, kdyÏ po-

cena zdí se tfiemi okny, k vodní nádrÏi ‰títem s jedním

sedmnáct pracovníkÛ z celé âeské republiky a jedna

zbyla svého pÛvodního v˘znamu, bylo odstranûno pfied-

oknem a ãelní stûna smûfiuje k terase se zahradou.

pracovnice ze Slovenska.

ní prosklení. Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D., se pfiiklá-

Opatství bylo postaveno za opata Quirina Mickela

První den byli v‰ichni pfiítomní seznámeni s detail-

ní k verzi v˘stavby oranÏerijní stavby s netypickou

(1747–1755), zatímco oranÏerie podle dochovan˘ch

ním programem jednání v zámecké oranÏerii v Telãi.

prosklenou stûnou dûlenou toskánsk˘mi sloupy. Na

architektonick˘ch ãlánkÛ vznikla aÏ kolem poloviny

Zámeck˘ zahradník Petr VítÛ provedl v˘klad o obnovû

rozdíl od ostatních staveb zde není dochován Ïádn˘ ná-

19. století, ve stylu pozdního klasicismu (zpracováno

oranÏerie a jejím vyuÏití, z nûhoÏ vyplynulo doporuãení,

bytek ãi interiérová úprava svûdãící o jiné neÏ ãistû uti-

dle Ing. arch. Dany Novotné, Ph.D.). Jedná se o typo-

Ïe je nutné vyuÏít alespoÀ jedno kfiídlo obnovené oran-

litární funkci budovy. Je nezbytné pomoci získat grant

logicky zajímavou stavbu, která je bohuÏel v havarij-

Ïerie v letním období jako v˘stavní prostor; obnovit

na obnovu stavebních ãástí, teras a zejména dvou uni-

ním stavu. I kdyÏ je uvnitfi stabilizována dfievûn˘mi

pûstování citrusovit˘ch rostlin a navázat tak na tradi-

kátních ãínsk˘ch voliér v jedineãné zahradû tohoto dru-

podpûrami, nejsou zatím vyhlídky na její obnovu. Je

ci, kterou zavedl Ing. Zdenûk Horsák, dfiíve zde pÛso-

hu u nás. Stavebnû historick˘ prÛzkum je zpracován.

nezbytné zpracovat stavebnû historick˘ prÛzkum, do-

bící jako zámeck˘ zahradník. Citrusovité rostliny by

Cestou do Tfiebonû jsme mimo program nav‰tívili je-

poruãit vyuÏití stavby a poÏádat o finanãní podporu.

mûly b˘t v létû rozmístûny v prostoru pfied oranÏerií.

dinou bobrovnu u nás – historickou stavbu pro chov

Ihned je tfieba zajistit alespoÀ provizorní zastfie‰ení

Dal‰ím nav‰tíven˘m objektem byly Budí‰kovice, které

bobrÛ –, která se nachází nedaleko rybníka RoÏmberk.

proti zatékání vody do krovÛ (hrozí napadení dfievo-

leÏí 7 km v˘chodnû od Daãic. Na zámek navazuje kra-

V souãasné dobû jsou zde chovány nutrie. Dal‰í za-

morkou a následné zfiícení krovové vazby)! Cílem dal‰í

jináfisk˘ park se dvûma r ybníky a zahradním pavilo-

stávkou mimo program byl zámeck˘ areál Jemãina,

prohlídky byl areál takzvaného horního hradu s vûÏí Ja-

nem. S parkem sousedí na severov˘chodní stranû uÏit-

jenÏ má krajináfisk˘ charakter. Nádvofií b˘valo za pÛ-

kobínkou v RoÏmberku nad Vltavou. Torzo nûkdej‰í

ková zahrada s oranÏerií a domkem zahradníka.

vodních vlastníkÛ vyzdobené kvûtinami a tvarovan˘mi

oranÏerie se rozkládá pfied b˘val˘m parterem u budo-

OranÏerie byla souãasn˘m správcem (Ústav sociální

ploty, v okolí se rozkládaly aleje s dalek˘mi prÛhledy

vy zvané Cottage, naproti níÏ dominoval gloriet. Sou-

péãe) pfiebudována a slouÏí jako skladi‰tû. Informace

a vyhlídkami do krajiny. V literatufie jsou uvádûny skle-

ãasn˘ stav této ãásti parterové zahrady i staveb je ne-

poskytl Ing. Marek Ehrlich s doporuãením, aby se vy-

níky i fíkovna. Dnes je zámek ãásteãnû vyuÏíván jako

utû‰en˘, pfiedpokládá se v‰ak moÏnost rekonstrukce.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | N o r a O B R T E L O VÁ / P a m á t k y n a p r o d e j – r o z h o v o r | S E M I N Á ¤ E , K O N F E R E N C E , A K C E

511

2

3

Obr. 2. Lnáfie (okres Strakonice), oranÏerie. Obr. 3. Drahenice (okres Pfiíbram), oranÏerie.

tailÛ, které jsou na podobn˘ch stavbách ojedinûlé. Je

Posledním objektem byl areál státního zámku Ko-

zde z valné ãásti dochována konstrukce jiÏní, pÛvodnû

nopi‰tû. V roce 1998 zadal Památkov˘ ústav stfied-

prosklené stûny vãetnû konzol pro uchycení kvûtiná-

ních âech v Praze zpracování projektové dokumentace

ãÛ. Hodnotn˘ je i vstupní objekt se ‰tukovou v˘zdobou

na rekonstrukci galerie sv. Jifií a zahradní úpravy tera-

a kamennou dlaÏbou. stavebnû historick˘ prÛzkum za-

sy na její stfie‰e. V rámci této dokumentace projekãní

jistil Ing. Marek Ehrlich, parkem nás provedli Ing. Ma-

ateliér Zahrada Olomouc s. r. o. subdodávkou zpraco-

rie Pavlátová a Ing. Jan Kurz. OranÏerie klasicistního

val koncept fie‰ení zahradního parteru. JiÏní terasa je

pÛvodu je i pfies havarijní stav a degradující zásahy

v podstatû stfie‰ní zahradou na objektu b˘valé oranÏe-

z druhé polovinû 20. století dochována v pomûrnû au-

rie, dnes galerie sv. Jifií. Galerii s rozsáhlou sbírkou ze-

tentickém stavu. Vzhledem k tomu, Ïe zámek i park

jména dfievûn˘ch soch sv. Jifií jsme nav‰tívili a paní

jsou vzornû udrÏovány, byla doporuãena obnova oran-

kastelánka Ing. Marie Krejãová nám pfiedvedla na ob-

Ïerijní stavby s vyuÏitím buì pro pÛvodní zahradnické

razové dokumentaci historick˘ v˘voj skleníkÛ i b˘valé

úãely, nebo jako v˘stavní prostory. Zámkem nás pro-

oranÏerie. Ani v tomto pfiípadû nebyly vzneseny Ïádné

vázel vstfiícn˘ správce Ing. Jan Kurz, a tak jsme mohli

pfiipomínky. Novû upravená terasa je funkãní i estetic-

v noãních hodinách shlédnout unikátní soubor nástûn-

ky pÛsobící v návaznosti na zámek a okolí. Dal‰ím pro-

n˘ch maleb s v˘jevy z antické mytologie a kapli boha-

hlídkov˘m okruhem byla zámecká zahrada s kÛrovou

tû zdobenou freskami s biblick˘mi v˘jevy a nahlédnout

stavbou na kopci a koneãnû samotn˘ komplex rekon-

do vûÏe se starobyl˘m hodinov˘m strojem.

struovan˘ch skleníkÛ Franti‰ka Ferdinanda d´Este.

Poslední den pokraãovala cesta do Drahenic, které

Skleníky byly otevfieny vefiejnosti po dvaceti letech,

leÏí 5 km od Bfieznice. Zámeck˘ areál se rozkládá

dne 31. 5. 2000. Rekonstrukce za finanãního pfiispû-

v obci po obou krajích komunikace. Severnû od pozd-

ní Ministerstva kultury z fondu záchrany architektonic-

nû barokního zámku se nachází rybník s ostrÛvkem,

kého dûdictví trvala pût let. Skleníky jsou peãlivû udr-

jiÏním smûrem je hospodáfisk˘ dvÛr a sady. Na západ-

Ïovány a hojnû nav‰tûvovány vefiejností. V tomto

ní prÛãelí zámku navazuje formální terasovitá zahrada

pÛsobivém areálu bylo ukonãeno nároãné tfietí pracov-

s nefunkãní oranÏerií, vodní nádrÏí a lesíkem. Témûfi

ní jednání na‰ich „oranÏeristÛ“.

VyuÏita bude zfiejmû pro rekreaãní úãely. Je v‰ak zapo-

cel˘ areál obklopuje pÛvodní kamenná zeì. Zámek

tfiebí podporovat citlivou rekonstrukci oranÏerie a pfiileh-

vznikl koncem 18. století a do tohoto období pravdû-

l˘ch ploch. Prostfiedí degradující prvek je hlavnû vysok˘

podobnû spadá i vznik oranÏerie. V restituci byl maje-

stoÏár v blízkosti tohoto areálu. Na terasách pod horním

tek opût navrácen LobkovicÛm. Úãastníci exkurze se

hradem je protáhl˘ skleník, kter˘ je v havarijním stavu.

dosud nesetkali s tak unikátní mohutnou stavbou

V tomto pfiípadû bylo doporuãeno zpracovat stavebnû

oranÏerie, spojené se zahradním domem. Její stav je

historick˘ prÛzkum a navrhnout vyuÏití jeho správci.

bohuÏel havarijní a majitel vyuÏívá oranÏerijní ãást jako

Dagmar FETTEROVÁ

Konference Co ohroÏuje historické zahrady?

Areálem zámeckého zahradnictví v âeském Krum-

skladi‰tû sena pro vysokou zvûfi, kterou zde chová.

Na mezinárodní konferenci Historické zahrady Kro-

lovû nás doprovázel vedoucí zámeck˘ zahradník

Bylo doporuãeno co nejdfiíve zpracovat stavebnû his-

mûfiíÏ 2008, konané ve dnech 5. a 6. ãer vna 2008,

Ing. Jifií Ol‰an. Rekonstruovaná oranÏerie slouÏí pÛ-

torick˘ prÛzkum a pokusit se o záchranu této jedineã-

byla hlavním tématem otázka Co ohroÏuje historické

vodnímu zahradnickému úãelu, stejnû jako ostatní

né stavby. Stfiecha je opravená, ale ostatní stavební

zahrady?. Konference se konala pfii pfiíleÏitosti 10. v˘-

pûstební skleníky. Unikátní je zachované topeni‰tû.

ãásti jsou citelnû naru‰eny. Majitel zatím nemíní stav-

roãí zápisu zahrad a Arcibiskupského zámku v Kromû-

V Bellarii jsou dochovány jedineãné malby na zdech,

bu obnovovat, neboÈ pro ni nemá vyuÏití. Dal‰ím ob-

fiíÏi na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dû-

stÛl s mechanick˘m v˘tahem spojující kuchyni s hodo-

jektem byly Tochovice, v souãasné dobû soukrom˘ ob-

dictví UNESCO.

vními prostory a dal‰í pÛvodní prvky. Zahradnick˘ are-

jekt. Zámek byl obnoven a o park je peãováno. B˘valá

K pfiedstavené tematice jsme pfiednesly spoleãn˘

ál nevyÏadoval Ïádné na‰e doporuãení. V zámeckém

zámecká oranÏerie není typologicky nikterak v˘znam-

pfiíspûvek s Ing. Helenou Finstrlovou z firmy Projekce

parku je v‰ak stále nevhodná stavba otáãivého divadla

ná a ani dnes není zahradnicky vyuÏívána. Îádné do-

zahradní, krajinná a GIS, s. r. o. Brno s názvem P˘cha

– toãny, jejíÏ existence byla opût prodlouÏena. Její pfií-

poruãení nebylo navrÏeno, soukrom˘ vlastník nemá

a pád Pern‰tejnsk˘ch zahrad? Smyslem pfiíspûvku by-

tomnost ‰kodí unikátní stavbû Bellarie, která vyÏaduje

pro stavbu vhodné vyuÏití, ale objekt je stabilizován

lo seznámit úãastníky konference s mimofiádn˘mi za-

neprodlenou obnovu. PfieloÏení toãny na jiné místo by-

a stfie‰ní krytina je nová.

hradami v hradním areálu Pern‰tejna, které jsou ve-

Zámeck˘ areál Dobfií‰ leÏí v kotlinû Brd a Kozích

fiejnosti neznámé, i s pfiipravovan˘m programem

Hor. Barokní zahrada byla zaloÏena v letech

jejich obnovy. V 60. letech minulého století byla zpra-

Mimo program jsme pak dále nav‰tívili zámeck˘

1745–1765 podle návrhu Julia Roberta Cotta. Posled-

cována první studie na obnovu parku Ing. arch. Du‰a-

park v Blatné s vodními kanály. Posledním objektem

ní v˘znamná úprava z roku 1911 je od francouzského

nem Riedlem, CSc., SÚRPMO Brno. Firmou Projekce

byl barokní zámek Lnáfie uprostfied malebné krajiny pl-

architekta Toureta. Zahrada se rozkládá se na pûti te-

zahradní, krajinná a GIS, s. r. o. Brno, byl vypracován

né rybníkÛ. Rybáfiskou tradici dokumentuje expozice

rasách. Zahradní kfiídlo zámku pohledovû váÏe

nov˘ projekt, kter˘ je v souãasné dobû aktualizován

rybáfiského muzea v pfiízemí zámku. Prohlédli jsme si

200 m dlouhá kompoziãní osa, zakonãená rokokovou

a pfiipravuje se k nûmu Ïádost o poskytnutí grantu.

zámeck˘ park s jedenácti sochami antick˘ch bohÛ

oranÏerií, na niÏ navazuje krajináfisk˘ park, zaloÏen˘ po

Stavebnû historick˘ prÛzkum byl fundovanû zpraco-

z Platzerovy dílny. V parku byly v minulé dobû provede-

roce 1800 na místû barokní baÏantnice. Odborn˘ do-

ván odborn˘mi pracovnicemi Národního památkového

ny násilné úpravy pro nûkdej‰í vládní ãinitele, kter˘m

provod zajistil vedoucí zámeck˘ zahradník Václav Wim-

ústavu, územního odborného pracovi‰tû v Brnû: Mgr.

zámek slouÏil jako rekreaãní zafiízení. Dokumentaci zá-

mer. V roce 1996 byl vypracován stavebnû historick˘

Lenkou Kalábovou, Mgr. Lenkou ·abatovou a Ing.

mecké oranÏerie zpracoval v roce 2006 Daniel ·nejd

prÛzkum (Ing. Petr Macek, PhDr. Pavel Zahradník)

arch. Katalin Szabó v roce 2004.

z územního odborného pracovi‰tû Národního památko-

a v souãasné dobû prochází oranÏerie obnovou. V tom-

vého ústavu v âesk˘ch Budûjovicích a konstatoval, Ïe

to pfiípadû nebyly vzneseny Ïádné závaÏné pfiipomínky,

objekt je v havarijním stavu a je ohroÏen zánikem. Za-

park je peãlivû udrÏován. OranÏérie bude po obnovû

chovala se fiada pÛvodních konstrukãních prvkÛ a de-

slouÏit i nadále pÛvodnímu zahradnickému poslání.

lo doporuãeno odborníky historick˘ch zahrad jiÏ pfied nûkolika lety.

512

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Dagmar FETTEROVÁ

1

vách. Nad rámec programu jsme nav‰tívili zámek v Tro-

vého kontextu doby, pohnutek a cílÛ jednotliv˘ch akté-

ji, v˘stavu v Letohrádku královny Anny v Praze s ná-

rÛ událostí to nezbytnû vede aÏ k jakémusi ãernobílé-

zvem Královsk˘ letohrádek – skvost renesanãní archi-

mu rozdûlení na ãisté, tedy dobré, a na zaprodané, te-

tektury v âechách, dále jeho podzemní prostory, které

dy ‰patné historiky umûní ãi profesní instituce. Pod

slouÏily k zimování, skleníky v Královsk˘ch zahradách,

populárním heslem „otevfienû se vypofiádat s vlastní

salu terrenu v KromûfiíÏi, zámky v Miloticích a Lednici,

minulostí“, místo abychom se snaÏili pochopit a vy-

salu terrenu v Jaromûfiicích nad Rokytnou, letohrádek

svûtlit komplikovanou dobu a situaci, v níÏ se oba obo-

Bellárii v âeském Krumlovû, obnovenou oranÏerii v Bu-

ry ocitly, se stáváme nemilosrdn˘mi soudci, rozhodují-

di‰ovû a obnovené skleníky v zásobní zahradû ve Vel-

cími o vinû, ãi nevinû, coÏ by jistû nikdy nemûlo ani

trusích.

v náznaku b˘t cílem historiografie.

O kaÏdém oranÏerijním objektu probûhla odborná

Díky zmínûnému ãernobílému hodnocení je osob-

diskuse, ale nejvût‰í obdiv získala oranÏerie ve Vy‰‰ím

nost ZdeÀka Wir tha jiÏ del‰í dobu zvlá‰tû vzhledem

Brodû, která je bohuÏel v havarijním stavu, a také uni-

k jeho angaÏování v období po 2. svûtové válce pova-

kátní fíkovna v Lysicích je podle mínûní nûmeck˘ch od-

Ïována za znaãnû rozporuplnou, a tedy více ménû ne-

borníkÛ evropskou raritou.

hodnou bliωího zájmu. Hlavním cílem semináfie, kter˘ Dagmar FETTEROVÁ

17. záfií 2008 uspofiádal Ústav dûjin umûní AV âR v. v. i. spoleãnû s âesk˘m národním komitétem ICOMOS, bylo nejen pokusit se objektivnû zhodnotit v‰estrannou osobnost tohoto v˘znamného ãeského historika umû-

2

Semináfi Zdenûk Wirth pohledem dne‰ní doby

Obr. 1. Pern‰tejn (okres Brno-venkov), hrad, tzv. Komtesãina zahrádka pod Hodinovou vûÏí. (Foto D. Fetterová) Obr. 2. Vy‰‰í Brod (okres âesk˘ Krumlov), klá‰terní oranÏerie. (Foto D. Fetterová)

ní, ale do urãité míry i rehabilitovat komplexnûji pojat˘ zájem o dûjiny oboru. Semináfi probûhl ve velké konferenãní síni Prezidia

I pfies svÛj nepochybn˘ v˘znam je pro domácí historii

Akademie vûd na Národní tfiídû za neãekanû vysoké

umûní i památkovou péãi zájem o dûjiny vlastního obo-

náv‰tûvnosti (prezenãní listinu podepsalo témûfi deva-

ru stále spí‰e okrajovou záleÏitostí. Tato témata jsou

desát úãastníkÛ). Po úvodních slovech místopfiedsedy

v âeské republice tradiãnû povaÏována za do znaãné

Akademie vûd âR prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc.,

míry druhofiadá, pfiiãemÏ v˘jimku tvofií pouze studie za-

následovaly krat‰í projevy zástupcÛ pofiadatelsk˘ch in-

b˘vající se v˘vojem metod v˘zkumu ãi promûnami pfií-

stitucí – fieditele Ústavu dûjin umûní AV âR prof. PhDr.

Odborná exkurze

stupÛ k rekonstrukcím památek. Zatímco pfiedev‰ím

Lubomíra Koneãného a pfiedsedy âeského národního

pro nûmeckou oranÏerijní spoleãnost Arbeitskreis

v západoevropsk˘ch zemích se jiÏ prosadila idea pojí-

komitétu ICOMOS a hlavního konzervátora Národního

Orangerien in Deutschland, e. V.

mat uvedenou problematiku komplexnûji, v ãeském

památkového ústavu doc. PhDr. Josefa ·tulce. Poté

prostfiedí jsme teprve na poãátku této rehabilitace.

byl zahájen vlastní odborn˘ program semináfie rozdûle-

Ve dnech 10.–15. 6. 2008 se uskuteãnila odborná

Pokud ponecháme stranou zmínûné metodologické

exkurze pro tfiicet pût nûmeck˘ch „oranÏeristÛ“, ktefií

studie, dal‰í publikované texty t˘kající se historie insti-

âtyfii dopolední pfiíspûvky byly zamûfieny pfiedev‰ím

nás poÏádali v roce 2007 o pfiipravení programu a or-

tucí ãi profesních a Ïivotních osudÛ v˘znamn˘ch osob-

na Wirthovo odborné umûleckohistorické dílo. V˘jimku

ganizaãního zaji‰tûní exkurze. Díky pfiipravenosti a ta-

ností ãasto zÛstávají v poloze prostého v˘ãtu faktÛ bez

ãásteãnû tvofiil pouze první, del‰í referát Kristiny Uhlí-

ké spolupráci vedoucích zámeck˘ch zahradníkÛ, kas-

jakékoliv snahy o jejich zapojení do ‰ir‰ího kulturního

kové, kter ˘ mûl b˘t komplexnûj‰ím shrnutím nejv˘-

telánÛ a externích spolupracovníkÛ je moÏné

ãi kulturnû politického kontextu. Pfii jejich ãtení se tak

znamnûj‰ích Wirthov˘ch badatelsk˘ch zájmÛ a profes-

povaÏovat tuto akci za mimofiádnû zdafiilou. Svûdãí

leckdy neubráníme dojmu, Ïe se jejich autorovi jednalo

ních aktivit. Následující pfiíspûvek Jifiího T. Kotalíka

o tom také nad‰en˘ ohlas úãastníkÛ.

snad pouze o splnûní povinnosti pfiipomenout pfiíslu‰-

z Akademie v˘tvarn˘ch umûní se podrobnû zab˘val

Exkurze se uskuteãnila v tûchto objektech: Praha-

né v˘roãí. Lze patrnû namítnout, Ïe mezi historiky umû-

Wirthovou první odbornou umûleckohistorickou studií,

-Troja, zámecká oranÏerie; moderní skleník Fata Mor-

ní ãi profesionálními památkáfii se najde velmi málo

kterou v roce 1907 napsal na téma ãeské barokní go-

gana v Troji; Královské zahrady s fíkovnou; Konopi‰tû

tûch, ktefií by mûli zájem a ãasové moÏnosti se do

tiky. Kotalík ukázal, jak velmi progresivní byl v dané do-

se skleníky a b˘valou oranÏerií; Rájec nad Svitavou –

hlub‰ího studia historie vlastního oboru odpovûdnû

bû Wirth ve svém zájmu o tento fenomén. Pfiitom jako

skleníky s nejvût‰í sbírkou kamélií u nás; Lysice – pûs-

pustit, a pro historiky jsou tato témata samozfiejmû

první v ãeském prostfiedí prozíravû rozpoznal vysoké

tební skleníky, unikátní fíkovna s odsuvnou stfiechou

pouze jednou z mnoha souãástí kulturních dûjin, a te-

umûlecké kvality Santiniho staveb. Dal‰í pfiíspûvek

a v˘stava v oranÏerii na téma Váza – nejen nádoba na

dy spí‰e okrajovou záleÏitostí. Zájem o tuto oblast

pfiednesen˘ Ivanem Muchkou a pfiipraven˘ ve spolu-

kvûtiny; KromûfiíÏ – Kvûtná zahrada, park a skleníky;

v‰ak kupodivu vzrÛstá zvlá‰tû mezi studenty ãi ãer-

práci se Sylvou Dobalovou (oba z Ústavu dûjin umûní

Podzámecká zahrada – park a b˘valá oranÏerie (nyní

stv˘mi absolventy dûjin umûní, muzeologie nebo kul-

AV âR v. v. i.) sledoval WirthÛv zájem o historické za-

ZOO); Buchlovice – palmov˘ skleník, pûstební skleníky,

turní historie. DÛleÏité tedy bude snaÏit se tento jejich

hrady a parky v ãesk˘ch zemích. Autofii se snaÏili kritic-

nejvût‰í sbírka fuchsií u nás a park; Milotice – dvû

zájem vhodnû podchytit a neodrazovat je, jak se tomu

ky zhodnotit WirthÛv pfiínos v této oblasti a posoudit

oranÏerie; Lednice – obnoven˘ skleník a park; Valtice –

bohuÏel stále je‰tû ãasto dûje, vytváfiením názoru, Ïe

odbornou kvalitu jeho textÛ z dne‰ního hlediska. Nej-

skleník a bylinková zahrada; Jino‰ov – havarijní oran-

jde o nûco, co si nezaslouÏí prvofiadou pozornost seri-

vût‰í ohlas v následné diskusi i v kuloárech vzbudil po-

Ïerie; Jaromûfiice nad Rokytnou – skleníky a b˘valá

ózního badatele.

slední z dopoledních referátÛ, kter˘ pfiednesl Rostislav

n˘ tematicky do dopoledního a odpoledního bloku.

oranÏerie; Telã – oranÏerie, zásobní zahrada a park;

Základní premisou ov‰em zÛstává, tak jako i v ji-

·vácha (Ústav dûjin umûní AV âR v. v. i.) na téma Zde-

JindfiichÛv Hradec – Landfrasova vila s torzem skleníku

n˘ch oblastech, odpovûdn˘ pfiístup ke zpracování té-

nûk Wirth a kubistická architektura. ·vácha ukázal na

a minoritská klá‰terní zahrada se zfiejmû nejmen‰í

matu a komplexnost pohledu na danou problematiku.

blízké vztahy, které Wirtha pojily s hlavními pfiedstavi-

oranÏerií u nás; Vy‰‰í Brod – mimofiádná klá‰terní

Jako ne‰Èastné se mi v této souvislosti jeví nûkteré

teli kubistické architektury, zvlá‰tû s Pavlem Janákem

oranÏerie v havarijním stavu; âesk˘ Krumlov – oranÏe-

souãasné tendence smûfiující témûfi v˘hradnû k hod-

a Josefem Goãárem, a vyjádfiil názor, Ïe Wirth velmi

rie a zásobní zahradnictví; Dobfií‰ – probíhající obnova

nocení toho, kdo a do jaké míry se zaprodal nûkteré-

aktivnû tyto architekty propagoval pfiedev‰ím pfii sv˘ch

oranÏerie a Veltrusy – oranÏerie obnovovaná po zápla-

mu z minul˘ch totalitních reÏimÛ. Bez pochopení celko-

ãetn˘ch kontaktech s místními ãiniteli v mnoha ães-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

513

k˘ch regionech (Pelhfiimov, âeské Budûjovice, Hradec Králové a dal‰í). Podle jeho slov byl tak Wirth jak˘msi

Semináfi lidové architektury v e Vo l d u c h á c h u R o k y c a n

du platí, se mohli v‰ichni úãastníci semináfie pfiesvûdãit na celodenní exkurzi. Vezmûme v‰ak prÛbûh tfiídenní akce chronologicky:

„impresáriem ãesk˘ch kubistick˘ch architektÛ“. V následné diskusi, zafiazené vzhledem k ãasovému

Národní památkov˘ ústav ve spolupráci s PlzeÀ-

První den semináfie byl pfiedná‰kov˘. Akce byla za-

skluzu aÏ na závûr dopoledního bloku, bylo nejprve dá-

sk˘m krajem, muzeem a mûstsk˘m úfiadem v Rokyca-

hájena krátce po poledni tiskovou konferencí, které

le rozvíjeno téma pfiedchozího ·váchova pfiíspûvku

nech a obcí Volduchy uspofiádal ve dnech 17.–19. 9.

se zúãastnili zástupci v‰ech pofiadatelsk˘ch subjektÛ

a poté se rozprava zamûfiila na problematiku Wirthovy

2008 semináfi k problematice lidové architektury, za-

i Ministerstva kultury. Zprávy o semináfii se pak druh˘

role pfii ochranû zestátnûn˘ch památek – zvlá‰tû hradÛ

mûfien˘ tentokrát na vesnické stavitelství první polovi-

den objevily pfiedev‰ím v regionálních médiích. Samot-

a zámkÛ v druhé polovinû 40. let.

ny 19. století, jeho prÛzkumy, dokumentaci a péãi

n˘ semináfi probíhal ve velkém sále kulturního domu

o památky tohoto druhu.

ve Volduchách u Rokycan. Pfii této pfiíleÏitosti je nutné

Odpolední program zahájila Vladislava Valcháfiová z V˘zkumného centra prÛmyslového dûdictví pfii âVUT

Pfied popisem a hodnocením samotné akce je tfie-

pochválit pofiadatele za pfiíkladnou pfiípravu i zaji‰tûní

pfiíspûvkem na téma Zdenûk Wirth a industriální archi-

ba podotknout, Ïe tyto semináfie k lidové architektufie

bezproblémového prÛbûhu pfiedná‰kov˘ch blokÛ i ex-

tektura. Sledovala v nûm jednak genezi Wirthova zá-

mají jiÏ dlouholetou tradici a za jejich kaÏdoroãní pofiá-

kurze, a to vãetnû hromadného stravování, o nûÏ se

jmu o památky prÛmyslové architektury, jednak historii

dání patfií dík pfiedev‰ím odborn˘m pracovníkÛm oddû-

starala místní restaurace.

nerealizovaného projektu soupisu prÛmyslov˘ch pamá-

lení krajiny, vesnick˘ch sídel a lidové architektur y

Samotné pfiedná‰ky byly v prvním dni rozdûlené do

tek, jehoÏ byl Wir th v pováleãném období jedním

ústfiedního pracovi‰tû Národního památkového ústa-

dvou blokÛ a byly vûnovány pfiedev‰ím stavebnû histo-

z hlavních aktérÛ. Následující referáty jiÏ mûly ukázat

vu, zejména dr. Pavlu Bure‰ovi. O tom, Ïe jsou mezi

rickému v˘voji a regionálním zvlá‰tnostem sledované-

Z. Wirtha jako organizátora ãeské umûleckohistorické

pfiíznivci památek a památkáfii samotn˘mi velmi oblí-

ho období lidové architektur y. Program zahájila

vûdy a památkové péãe. Historiãka umûní Alena Janat-

bené, svûdãí fakt, Ïe úãast na nich kaÏdoroãnû roste

dr. Vûra KováfiÛ, jejíÏ pfiíspûvek o základních znacích li-

ková pÛsobící v Umûleckohistorickém semináfii Hum-

– letos jiÏ pfiesáhla poãet sto ‰edesáti posluchaãÛ. To

dové architektury poãátku 19. století byl dobr˘m úvo-

boltovy univerzity v Berlínû hovofiila o velmi zajímav˘ch

je nutné hodnotit kladnû i z dÛvodu, Ïe semináfi se ter-

dem pro následnû prezentované pfiedná‰ky k jednotli-

zákulisních jednáních o obsazení profesur y katedr y

mínovû kr yl minimálnû se dvûma dal‰ími oborov˘mi

v˘m oblastem. Chronologicky následovaly vstupy

dûjin umûní praÏské nûmecké univerzity Karlem Swo-

konferencemi na celorepublikové úrovni.

Radky KfiíÏkové-âer vené (v˘zkum lidové architektur y

bodou, které probíhaly v politicky se zostfiující situaci

Vybrané téma leto‰ního semináfie bylo velmi zajíma-

Rokycanska), Lubomíra Procházky (ikonografická doku-

poloviny 30. let. Cílem pfiíspûvku jednoho z mála sou-

vé, období první poloviny 19. století totiÏ lze v lidovém

mentace ke sledovanému tématu z místních muzej-

ãasn˘ch badatelÛ zab˘vajících se historií památkové

stavitelství povaÏovat za jeden z jeho vrcholÛ. Prvotní

ních sbírek), Karla Tomá‰e (stavební v˘voj dané doby

péãe Petra ·toncnera z ústfiedního pracovi‰tû Národ-

pfiíãinu vzestupu a rozvoje tohoto typu architektury po

na Rokycansku), Karla Fouda (totéÏ ohlednû PlzeÀ-

ního památkového ústavu bylo ukázat velmi v˘znam-

stránce kvantitativní i kvalitativní je tfieba hledat jiÏ v jo-

ska), Aleny Vinafiové (k jihoãeskému regionu), Tomá‰e

né Wir thovo postavení v meziváleãné ãeskosloven-

sefinsk˘ch reformách, prosazen˘ch a do praxe uvádû-

Eflera (pro oblast severních âech), Jana Kuãi (Horác-

ské státní památkové péãi a nastínit hlavní procesy,

n˘ch na sklonku 18. století; jejich dopad se v‰ak ve

ko) a Ivana Mináfie (Vysoãina). Program pfied veãefií za-

které v dané dobû v této sféfie ovlivnil. Jifií KfiíÏek z li-

sféfie spoleãenské a kulturní zaãal projevovat o nûco

konãila krátk˘m referátem Marie Tomí‰ková, jeÏ si za

bereckého územního pracovi‰tû Národního památko-

pozdûji. I v oblastech, kde aÏ do uvedené doby pfieva-

téma zvolila technické památky na venkovû a jejich vy-

vého ústavu, kter ˘ se dlouhodobû zab˘vá osobností

Ïovala dfievûná (zejména roubená) architektura, se

uÏitelnost pro cestovní ruch.

jednoho z nejv˘znamnûj‰ích teoretikÛ ãeské památko-

pod vlivem modernizace a protipoÏárních opatfiení za-

Z tûchto referátÛ bych osobnû nad ostatní ponûkud

vé péãe 20. století Václava Wagnera, uvedl nûkteré no-

ãalo hojnû pfiecházet ke zdûn˘m stavbám, nebo ales-

vyzdvihla tfii, a to pfiíspûvky K. Fouda, T. Eflera a I. Mi-

vé informace o známém sporu mezi Wagnerem a Wirt-

poÀ jejich souãástem (napfiíklad vyzdívání komínÛ,

náfie, které byly velmi dobfie koncepãnû pfiipravené

hem o teoretické za‰títûní ochrany památek, pfiiãemÏ

hospodáfisk˘ch budov i ãástí obytn˘ch objektÛ). Co se

vãetnû doprovodné promítané fotodokumentace.

vycházel zvlá‰tû z dosud nepublikované vzájemné ko-

tvarosloví a ornamentiky t˘ãe, uÏívaly se na venkovû

Z nich stojí za to je‰tû podrobnûji zmínit pfiedná‰ku

respondence obou aktérÛ. Závûreãn˘ referát pfiiprave-

v první polovinû 19. století pfiedev‰ím znaky pfiejíma-

K. Fouda, jenÏ velice pfiehlednû a systematicky pfied-

n˘ Martinem Krummholzem a Kristinou Uhlíkovou, t˘-

né z klasicistních a empírov˘ch projevÛ sakrální

stavil plzeÀsk˘ unikát – devût b˘val˘ch vsí (dnes zpra-

kající se rozsáhlé Wir thovy pozÛstalosti odkázané

a mûstské (nûkdy také zjednodu‰enû fieãeno vysoké)

vidla souãástí ‰ir‰í Plznû nebo pfiímo jiÏ mûstsk˘ch

jejím zÛstavitelem krátce pfied smrtí Ústavu pro teorii

architektury, tedy velmi zdobné a reprezentativní prv-

ãtvrtí), jejichÏ návsi se ve vût‰í ãi men‰í celistvosti do

a dûjiny umûní âSAV (dne‰ní Ústav dûjin umûní AV âR

ky jako antikizující pilastr y a polosloupy na ‰títech,

souãasnosti dochovaly v podobû, jakou získaly právû

v. v. i.), jiÏ nemohl b˘t z ãasov˘ch dÛvodÛ pfiednesen

prÛãelích a vjezdov˘ch branách, sloupy s hlavicemi

v první polovinû 19. století a pro niÏ jsou dnes plo‰nû

v celém rozsahu. Jeho autofii pfii‰li s hypotézou moÏné

v síních, sklepích i hospodáfisk˘ch budovách, nejrÛz-

památkovû chránûny. Za bliωí zmínku pak stojí i v˘-

totoÏnosti takzvaného Památkového archivu budova-

nûj‰í ãuãky, ãabraky ãi vûneãky na fasádách, ‰tukem

zkum ‰tukové v˘zdoby lidové architektury na Vysoãinû,

ného Státním fotomûfiick˘m ústavem zejména v mezi-

dekorované tympanony a podobnû. Právû zdobné

kter˘ provedl a v pfiedná‰ce pfiestavil Ivan Mináfi. DÛ-

váleãném období s ãástí zmiÀované pozÛstalosti. Cí-

a monumentální vjezdové brány do dvorÛ jednotliv˘ch

vodem je zejména objevitelsk˘ charakter jeho práce –

lem pfiíspûvku bylo zároveÀ nastínit souãasné

usedlostí patfií k typick˘m rysÛm venkovské architek-

uvedené téma totiÏ dosud nebylo badatelsky zpracová-

moÏnosti badatelského vyuÏití fondu a pfiedstavit pfii-

tury této doby. U sídel, která mûla dostatek „památ-

no a spolu s pfiestavbami venkovsk˘ch domÛ pomalu

pravovanou koncepci kvalitnûj‰ího zpfiístupnûní nûkte-

kového“ ‰tûstí, se do souãasnosti dochovaly i celé

zanikala a zaniká i vût‰ina dokladÛ této v˘zdoby. Na zá-

r ˘ch jeho souãástí, zvlá‰tû sbírek fotografií, plánÛ

návsi s prÛãelími tohoto typu.

kladû prÛzkumu provádûného pfiímo v terénu a v˘zku-

Oblast ‰ir‰ího okolí Plznû a Rokycansko, tedy regi-

mu fotodokumentace z fondÛ Akademie vûd v Praze se

S ohledem na nedostatek ãasu probûhla diskuse

on, v nûmÏ se semináfi uskuteãnil, patfií z hlediska pro-

I. Mináfiovi podafiilo sestavit jak˘si katalog a vzorníky

v odpoledním bloku pouze po pr vních dvou pfiíspûv-

jevÛ, ãetnosti a míry dochování pfiíkladÛ lidové archi-

základních typÛ ‰tukové v˘zdoby vãetnû vytipování nû-

cích, i tak v‰ak ve velmi omezené mífie. Vzhledem

tektury popisovaného období k tomu nejcennûj‰ímu,

kolika center, z nichÏ se jednotlivé typy mohly ‰ífiit. V˘-

k znaãnému zájmu o téma semináfie se jeho spolupo-

co se na území na‰í republiky nachází. Jednou z pfiíãin

sledky jeho ãinnosti tak mohou slouÏit památkáfiÛm

fiadatel, Ústav dûjin umûní AV âR v. v. i., rozhodl pfii-

bylo zejména bohatnutí venkovského obyvatelstva,

i osvícen˘m vlastníkÛm památkovû cenn˘ch objektÛ ja-

pravit v pfií‰tím roce k vydání sborník pfiednesen˘ch

které od poãátku 19. století nacházelo v pfiekotnû se

ko vodítka pro pfiípadné obnovy poniãen˘ch fasád.

pfiíspûvkÛ ve svém nakladatelství Artefactum.

rozvíjející Plzni v˘borné odbyti‰tû sv˘ch zemûdûlsk˘ch

Po veãefii následoval je‰tû jeden odborn˘ pfiíspû-

produktÛ. O tom, Ïe v˘‰e popsané skuteãnosti oprav-

vek, kter˘ v‰ak sv˘m charakterem ponûkud vyboãoval

a grafik.

Kristina UHLÍKOVÁ

514

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

z fiady pfiedchozích – byl totiÏ pojat jako podnût pro pfiímou prÛbûÏnou diskusi. Spolu s promítáním mnoha pfiíkladÛ jej pfiipravili Miroslav Nov˘ a Lumír Tejmar z památkové inspekce Ministerstva kultur y na téma Hlína a sláma aneb Nebojme se jich. V diskusi, kterou se skuteãnû podafiilo rozproudit, se fie‰ily zejména otázky, kdy a v jak˘ch situacích pouÏít pro obnovu lidové architektury tradiãní historické stavební a fiemeslné postupy a materiály. Dal‰í den byla na programu exkurze do pfiedem vy-

1

2

3

4

ãkává na je‰tû pokroãilej‰í stupeÀ destrukce, aby

se za spolupráce památkáfiÛ z mûstského úfiadu a Ná-

v‰ichni úãastníci obdrÏí zdarma. Za to se slu‰í v‰em

mohl získat povolení k demolici. Oproti tomu za pa-

rodního památkového ústavu (a posléze, po poãáteãní

organizátorÛm podûkovat.

mátkovû pfiíkladn˘ lze oznaãit pfiístup paní starostky

nedÛvûfie, i majitelÛ) podafiilo zachránit rouben˘, hli-

a místních obyvatel v obci D˘‰ina, kde jiÏ nûkolik let

nûnou smûsí omazávan˘ dÛm, dendrochronologicky

probíhá postupná tu ménû, tu více zdafiilá obnova ná-

datovan˘ do 70. let 16. století, kter˘ je nyní pfii work-

vesních stavení do podoby, kterou mûla za rozkvûtu

shopech svépomocí postupnû obnovován. Pfiedná‰ejí-

vesnice v polovinû 19. století. V pûti z tûchto statkÛ

cí se s plénem ochotnû dûlily o ve‰keré praktické po-

jsme byli velmi mile pfiijati stávajícími majiteli, leckde

znatky získané v prÛbûhu tûchto dílen, a tak jejich

nám byl umoÏnûn i vstup do nûkter ˘ch objektÛ. To

pfiíspûvek sklidil zaslouÏenou pozornost.

bran˘ch vesnic. Zahájili jsme ji v Medovém Újezdu, kde jsme mûli moÏnost obdivovat zejména jednu velmi kvalitnû opravovanou roubenou stavbu, jejíÏ majitel byl pfiítomen a ochotnû odpovídal na v‰echny zvídavé památkáfiské dotazy. Následovala vícehodinová procházka po vesnické památkové rezervaci Dobfiív vãetnû prohlídky proslulého místního hamru s pfievahou dosud funkãního historického zafiízení. Po obûdû jsme postupnû nav‰tívili je‰tû obec a vesnickou památkovou zónu Ky‰ice, na jejíÏ návsi dodnes stojí nûkolik monumentálních statkÛ s pûknû dochovan˘mi vjezdov˘mi branami. BohuÏel na téÏe návsi lze vidût i pfiesnû opaãn˘ pfiíklad – cenn˘ objekt vyhofiel˘ a v Ïalostném stavu, jehoÏ majitel moÏná vy-

v‰e probíhalo za osobní pfiítomnosti paní starostky,

Poté následovaly referáty Franti‰ka Ledvinky (ikono-

jeÏ má na získávání penûz pro uvedené obnovy ne-

grafické prameny k lidové architektufie severozápadních

malé zásluhy.

âech), Dany Motyãkové a Katefiiny Sedlické (plánová do-

Následovala letmá prohlídka návsi v Koterovû, kte-

kumentace rouben˘ch domÛ Vsetínska a Zlínska), Miro-

rá patfií mezi skvosty ãeské lidové architektury sledo-

slava ·peciána (stavební úpravy Hoslovického ml˘na na

vaného období, a poté zbyl je‰tû ãas nav‰tívit sv˘m

Strakonicku), Jifiího Kalába (familiantské vsi na Hané)

zpÛsobem kuriózní vesniãku mezi paneláky – plzeÀsk˘

a Antonína Rubáãka (statky na Broumovsku). Ze zmínû-

Bolevec. V 70.–80. letech 20. století, kdy byla pÛvodní

n˘ch pfiíspûvkÛ svou úrovní a pfiipraveností kromû jiÏ po-

pfiímûstská zástavba po celé republice plo‰nû strhává-

drobnûji popsaného prvního vystoupení vyboãovala je‰-

na, aby byla nahrazena pfiedev‰ím velkokapacitní pa-

tû pfiedná‰ka Jifiího Kalába.

nelovou v˘stavbou, se jádro Bolevce podafiilo pfied tím-

Semináfi byl zakonãen spoleãn˘m obûdem a po-

to osudem zachránit. Tak se dnes mÛÏete dívat z oken

zvánkou na dal‰í roãník, kter˘ se uskuteãní na Libe-

panelov˘ch domÛ do dvorÛ selsk˘ch usedlostí mnohdy

recku. Osobnû mám za to, Ïe z pohledu úãastníka lze

barokního ãi je‰tû dfiívûj‰ího zaloÏení, a naopak – pfies

akci po odborné stránce hodnotit velmi kladnû, ov‰em

jejich malebné ‰títy a monumentální dfievené brány na

chci se vyhnout porovnávání s pfiedchozími roky, proto-

nedobytnou hradbu unifikované socialistické mûstské

Ïe kvÛli pestrosti volen˘ch témat i lokalit, v nichÏ se ty-

v˘stavby. V Bolevci jsme mûli moÏnost dÛkladnû pro-

to akce konají, bych musela vedle sebe klást neporov-

hlédnout pfiedev‰ím statek ãp. 1, kter˘ se po takfika

natelné. Spí‰e bych na závûr ráda zdÛraznila dvû jiné

padesátiletém úsilí podafiilo pfievést na stát (do správy

vûci: Jednak, Ïe i v souãasnosti je zájem o lidovou ar-

Národního památkového ústavu) a v jehoÏ prostorách

chitekturu mezi odbornou i ‰ir‰í laickou vefiejností ta-

by mûla b˘t do tfií let pro vefiejnost otevfiena ukázková

kov˘, Ïe semináfie na toto téma jsou vÏdy velmi hojnû

expozice lidového stavebnictví a kaÏdodenního venkov-

nav‰tûvovány, a jednak Ïe v dobû, kdy je stále ãastûji

ského Ïivota 19. století.

zvykem pofiádat konference, u nichÏ pfiihla‰ovací po-

Tfietí a závûreãn˘ den konference byl opût vûnován

platek dorÛstá nûkolika tisíc korun, lze takto velkou

pfiedná‰kám ve Volduchách. Program zahájily Vladimí-

akci s úspûchem organizovat i s víceménû symbolic-

ra Paterová a Blanka Tomková, jeÏ ve svém vstupu po-

k˘m poplatkem ne o mnoho pfiekraãujícím sto korun,

drobnû pfiedstavily kaÏdoroãní workshop, kter˘ se jiÏ

a to i se zaji‰tûním dopravy na celodenní exkurzi a pra-

nûkolikátou sezonu konal ve Rtyni v Podkrkono‰í. Zde

videln˘m vydáváním sborníku (vÏdy zpûtnû), kter ˘

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Krist˘na LEDEREROVÁ KOLAJOVÁ

Autorkou v‰ech fotografií je Krist˘na Ledererová Kolajová Obr. 1. Dobfiív (okres Rokycany), ãást této vsi je prohlá‰ena památkovou rezervací, a aãkoli je známa pfiedev‰ím kvÛli pfiíkladnû obnovenému historickému hamru s funkãním provozem, nachází se zde i mnoho dal‰ích hodnotn˘ch památek lidové architektury. Roubená stavba ãp. 54 je jednou z nich. Obr. 2. Koterov (okres PlzeÀ-mûsto), vesnická památková rezervace. Tato obec má jednu z nejlépe zachoval˘ch návsí v podobû, jakou dostala v první polovinû 19. století. Obr. 3. D˘‰ina (okres PlzeÀ-mûsto), za vesnickou památkovou zónu byla ãást obce prohlá‰ena v roce 1995, zejména kvÛli dochovan˘m návesním statkÛm vãetnû monumentálních vjezdov˘ch bran, typick˘ch pro oblast leÏící severnû od Plznû. ¤ada statkÛ byla od té doby minimálnû v prÛãelních partiích obnovena. Na fotografii uprostfied je vidût místní paní starostku, která má na památkov˘ch aktivitách místní obce obrovské zásluhy, jak hovofií k úãastníkÛm exkurze. Obr. 4. Bolevec (okres PlzeÀ-mûsto), tato vesnice je dnes souãástí plzeÀské mûstské ãtvrti Bolevec. Její dochované historické jádro leÏí uprostfied panelové bytové v˘stavby ze 70. a 80. let 20. století. K památkovû nejhodnotnûj‰ím souãástem Bolevce lze fiadit statek ãp. 1 (na obrázku), kter˘ v loÀském roce získal do své správy Národní památkov˘ ústav. Do tfií let by mûl b˘t cel˘ jeho areál pfiíkladnû obnoven a prezentován vefiejnosti. První práce jiÏ zaãaly, jak je patrné z provizorního zastfie‰ení obytné budovy. Pfied budovou se úãastníkÛm exkurze dostalo zasvûceného v˘kladu od pana K. Fouda z NPÚ a také od zástupcÛ místního obãanského sdruÏení Boleveãtí rodáci, jeÏ bylo zaloÏeno za úãelem ochrany zdej‰ích památek a péãe o nû.

515

dovûkého monastického dûní. Klá‰terní fundace byly

pÛsobení sedleck˘ch opatÛ v klá‰terech hornoluÏic-

zkoumány zejména ze dvou pohledÛ: skrze soudobá

k˘ch cisterciaãek. Jako pramennû „vydatné“ se mu

mocenská centra a osobnosti prvních opatÛ. Jifií Kut-

ukázaly pfiedev‰ím situace sporÛ se sask˘mi úfiady,

han se zamûfiil na umûlecké, zejména architektonické

‰lechtou i biskupstvími. Jaroslav âechura pfiednesl

projevy fundaãních aktivit pfiemyslovského krále Václa-

poutav˘ pokus o spojení zdánlivû nespojiteln˘ch svûtÛ

va II. Katefiina Charvátová prezentovala nové poznatky

kalvínsky radikalizovaného vÛdce nekatolick˘ch stavÛ

a souvislosti, jeÏ by nemûly b˘t opomenuty pfii tolik po-

Václava Budovce z Budova a jeho vnuka Fridricha Lud-

tfiebné tvorbû vyváÏeného portrétu nejv˘znamnûj‰ího

víka, jenÏ se stal fieholníkem sedleckého klá‰tera. Osu

opata sedleckého stfiedovûku Heidenreicha; BerlíÀan

jeho v˘kladu tvofiilo sledování sporu o pfievod pozÛsta-

Winfried Schich podal srovnání se zaloÏeními cister-

losti popraveného Budovce na sedleck˘ klá‰ter a do-

ciáck˘ch klá‰terÛ v Braniborsku druhé poloviny

bového vnímání právní kontinuity pfied- a pobûlohor-

13. století a Alexandra Gajewski z Michiganské univer-

sk˘ch âech. Martin Musílek si vybral jako téma svého

zity upozornila na souvislosti s cisterciáckou architek-

pfiíspûvku problematiku tradovaného stfiedovûkého

turou ve Francii.

sporu mezi ‰lechtou a patriciátem v souvislosti s pfie-

Druh˘ blok prvního dne se t˘kal samotného sedlec-

1

Autorkou v‰ech fotografií je Lucie Ernstová. Obr. 1. Kutná Hora – Sedlec, klá‰ter, prohlídka objektu. (Foto 2008) Mezinárodní sympozium Sedlec 1300/1700 KdyÏ Rada vlády pro vûdu vyhlásila podivná bodovací pravidla, která zpochybnila dosavadní publikaãní ak-

padením sedleckého klá‰tera v roce 1309.

kého klá‰tera. Ale‰ Pospí‰il se zamûfiil na stavebnû

Proslul˘ evropsk˘ znalec a editor díla sv. Bernarda

historickou rekonstrukci jeho gotické podoby (zvlá‰tní

z Clair vaux Gerhard Winkler, pÛsobící ve Wilheringu,

pozornost zaslouÏí urãení pÛvodních gotick˘ch prvkÛ,

pronesl teologicky proargumentovanou úvahu na téma

které Santini zakomponoval do své baroknû-gotické vi-

cisterciácké spirituality. Zamûfiil se na uvûdomování si

ze) a Jaroslav Alt shrnul v˘sledky restaurátorsk˘ch

pozemské ztracenosti ráje, programové nepodvolování

prÛzkumÛ a problematická místa restaurování stûn

se panujícímu spoleãenskému fiádu a navazující úsilí

chrámového interiéru. Zanícené diskuse vzbudila do-

o vytvofiení záchranné „sítû ducha“ na ãasné cestû

hledaná pÛvodní barevnost, pocitovû zvût‰ující archi-

k vûãnému ráji. Radka Lomiãková, jedna z hlavních or-

tekturu a umocÀující dojem její prostorové prostup-

ganizátorek sympozia, poté pfiednesla zajímav˘ referát

nosti, a zejména ponechání druhotné barevné úpravy,

o znakové fieãi, specifickém fenoménu stfiedovûké cis-

která interiér dle estetického kánonu 19. století za-

terciácké a ranû novovûké trapistické kaÏdodennosti,

bydluje, zhmotÀuje a zpfiehledÀuje. Filip Velímsk˘ na

spojeném s dodrÏováním pfiíkazu silentia.

závûr tohoto bloku prezentoval dosavadní zji‰tûní archeologick˘ch v˘zkumÛ v areálu klá‰tera.

Organizátofii pro úãastníky pfiipravili velice podnûtnou prohlídku v poslední dobû opravovaného sedlec-

tivity v humanitních vûdách, a kdyÏ poté slovo sborník

Závûreãné dva referáty pr vního dne poukázaly na

kého kostela i klá‰tera. Pfiekvapivû hlubok˘ záÏitek

z naprosto iracionálních pfiíãin „zesprostlo“, popfiípadû

stfiedoevropské souvislosti cisterciácké architektury.

pro mnohé znamenalo „Ïivé“ pÛsobení monumentál-

se promûnilo v tabu provázené uh˘bavû vylekan˘mi po-

Tomasz Weç∏awowicz se na pfiíkladu krakovsk˘ch bazi-

ních barokních maleb s námûty ãtrnácti svat˘ch po-

hledy, zdálo se, Ïe to s sebou ponese soumrak konfe-

lik zamyslel nad cisterciáckou a katedrální architekto-

mocníkÛ.

rencí v ãesk˘ch zemích. Kupodivu neneslo, a to zejmé-

nickou tradicí 14. století. Na jeho pfiíspûvek v prÛbûhu

Sobotní jednání, zamûfiené hlavnû na barokní obdo-

na ze dvou pfiíãin: pr vní a ménû v˘znamnou je jistá

druhého jednacího dne navázali srovnávacím materiá-

bí, otevfiel souhrnem poznatkÛ ze stavebnû historické-

setrvaãnost vûdeck˘ch zvyklostí, tou mnohem podstat-

lem ke stfiedovûké cisterciácké architektufie hlavnû

ho prÛzkumu Petr Macek (text pfiipravoval spoleãnû

nûj‰í je pevnû zakofienûné vûdomí dobr˘ch dÛvodÛ pro

Ulrich Knapp (pfiíkladem klá‰terního kostela v Salemu)

s Pavlem Zahradníkem). Zvlá‰È pozoruhodné bylo na-

pofiádání setkání, pfii nichÏ se jen nerecitují dávno pub-

a Karl Kubes (ponûkud enigmatick˘m exkurzem po

stínûní dobového sporu mezi sedleck˘m opatem Jind-

likované a pouze kosmeticky upravené texty, ale která

dolnorakousk˘ch cisterciáck˘ch klá‰terech). V Lipsku

fiichem Snopkem a plask˘m opatem EvÏenem Tyttlem.

slouÏí k opravdovému pot˘kání se s problémy, formu-

pÛsobící Christine Kratzke pfiednesla podnûtn˘ referát

Tyttl velice dÛraznû oponoval netradiãnímu a z jeho po-

lování v˘chodisek, nastiÀování interpretací a pfiede-

o cisterciácké sepulkrální kultufie kladené do souvis-

hledu neforemnému baroknímu pojetí klá‰terní pfie-

v‰ím k diskusím. âím mezinárodnûji a mezioborovûji

losti se sedleckou kostnicí. Zab˘vala se ‰ir‰ím spek-

stavby, která nezachovávala star ˘ „stfied“ klá‰tera,

b˘vá taková konference zaloÏena, tím lépe.

trem témat od fiádov˘ch norem pro pohfibívání aÏ po

a pfiestoÏe ve formách santiniovsky odkazovala na go-

MonasterologÛ v ãeském a stfiedoevropském pro-

ikonograficky velmi pozoruhodné ukázky funerálních

tiku, odvrhla stfiedovûkou kompozici, jiÏ „posvûtily no-

storu není tak málo, jak by se snad na pr vní pohled

zobrazení ve stfiedovûk˘ch rukopisech, na náhrobcích

hy star ˘ch otcÛ“. Du‰an Folt˘n v návaznosti na sta-

mohlo zdát. V ãesk˘ch podmínkách zejména stfiedovû-

ãi liturgicky uÏívan˘ch boÏích hrobech. Nastínila rovnûÏ

vebnû historickou interpretaci stfiedovûké podoby,

ké a zãásti i ranû novovûké bádání vytvofiilo nûkolik po-

nûkolik tezí v souvislosti se stfiedovûk˘mi trepanacemi

kterou pfiedstavil Petr Macek, ukázal barokní veduty

zoruhodn˘ch center, vesmûs kolem v˘razn˘ch osobnos-

lebek. Poslední den jednání na její vystoupení navázal

sedleckého klá‰tera, jakoÏto velmi podstatn˘ zdroj in-

tí oboru a jejich grantov˘ch projektÛ. Tato skuteãnost

v˘kladem o kapli BoÏího hrobu a „svatém poli“ jakoÏto

formací o star‰í podobû areálu. Zvlá‰tní pozornost

se také vtiskla do obsahu mezinárodního sympozia

ãlánku „jeruzalémské topografie klá‰tera“ v Utrechtu

vzbudil dosud opomíjen˘ obraz Sedlce ze sbírek

Sedlec 1300/1700, uskuteãnûného v kutnohorském

pÛsobící Petr Uliãn˘. Zamûfiil se kromû jiného na sou-

schwarzenberského zámku Orlík. Zásadní referát upo-

Vla‰ském dvofie ve dnech 18.–20. záfií 2008.

vislosti kultu BoÏího hrobu a eucharistické úcty i pfie-

zorÀující na strategii opata Jindfiicha Snopka pfii opat-

ná‰ení hlíny ze Svaté zemû do evropsk˘ch lokalit.

fiování prostfiedkÛ na pfiestavbu klá‰tera, podávající

Jak napovídá titul, pfiednesené referáty se orientovaly zejména na dvû v˘znamná období dûjin sedlecké-

Páteãní jednání zahájil Jan Royt srovnávacím referá-

velmi Ïiv˘ obraz dobov˘ch „sousedsk˘ch vztahÛ“ a cí-

ho cisterciáckého opatství: vrcholnû stfiedovûké poãát-

tem vûnovan˘m mariánsk˘m ochranitelkám cisterciác-

leného budování okruhu „obzvlá‰tních dobrodincÛ“,

ky a barokní rozkvût, a to v ‰irok˘ch srovnávacích

k˘ch klá‰terÛ a exkluzivním ikonografick˘m tématÛm

pfiednesl Jan Lavick˘. Barokní my‰lení o dûjinách, ze-

souvislostech. V pr vním, stfiedovûku a památkov˘m

souvisejícím se specifiky cisterciácké úcty k Matce boÏí

jména pak koncept ãesk˘ch dûjin smûfiující k vymáhá-

prÛzkumÛm vûnovaném dnu se postupovalo od osob-

(zejména v˘tvarn˘m znázornûním slévání Kristovy krve

ní „star˘ch práv“ a stavûjící do protikladu vklad ãeské

ností klá‰terních zakladatelÛ pfies dochované památ-

a mléka Mariina). Po nûm následovaly dva referáty za-

‰lechty a zmar husitského plenûní, tak bylo ukázáno

kové hodnoty aÏ ke stfiedoevropskému kontextu stfie-

b˘vající se 17. stoletím. Jan Zdichynec se zamûfiil na

v neobvyklém svûtle. Podobnû i dÛraz na univerzální

516

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

2

3

4

5

Obr. 2. Kutná Hora, Vla‰sk˘ dvÛr, úãastníci sympozia v pfiedná‰kovém sále. (Foto 2008) Obr. 3. Kutná Hora – Sedlec, katedrála Nanebevzetí Panny Marie, pohled do hlavní lodi smûrem ke knûÏi‰ti. (Foto 2008) Obr. 4. Kutná Hora – Sedlec, b˘val˘ cisterciáck˘ klá‰ter (dnes sídlo spoleãnosti Philip Morris âR, a. s.), refektáfi s freskovou v˘malbou. (Foto 2008) Obr. 5. Kutná Hora – Sedlec, katedrála Nanebevzetí Panny Marie, pohled do klenby kostela. (Foto 2008)

n˘ch zdrojÛ pfii my‰lení o vrcholnû barokní architektufie a její v˘zdobû, pfiesnûji fieãeno na nutnost neoddûlovat my‰lení o architektufie od my‰lení o malífiství. Do iko-

K o n f e re n c e H o d n o t y a p e r s p e k t í v y architektúry a urbanistick˘ch ‰truktúr 50. a 60. rokov 20. storoãia

nografického plánu malífiské v˘zdoby kostela totiÏ vedle samotného Steinfelse velmi v˘raznû zasahoval jak

Památkov˘ úfiad Slovenské republiky (PÚ) ve spolupráci s Ústavem stavebnictví a architektury SAV uspo-

opat Snopek, tak Santini. Jednání bylo zakonãeno srovnáním sedleckého pÛ-

fiádal 30. 9. – 2. 10. 2008 v Nitfie mezinárodní konfe-

sobení Jindfiicha Snopka s poreformaãní obnovou klá‰-

renci, jejímÏ hlavním tématem byla architektura

terÛ ve Waldsassenu a Fürstenfeldu, kterou interpreto-

50. a 60. let a moÏnosti její památkové ochrany.

val mnichovsk˘ Bernhard Schütz. Celé sympozium

V úvodních pfiedná‰kách fieditelky PÚ Kataríny Kosové

mûlo nejen odbornû velmi plodnou, ale i pfiíjemnou at-

a Martina Kováãe ze SdruÏení mûst a obcí Slovenska

„vûrohodnost“ starého mni‰ského fiádu získal napros-

mosféru, kterou umocnil páteãní spoleãensk˘ veãer

byly zmínûny hlavní dÛvody, proã byla tato konference

to konkrétní konotace materiální podpory adresované

obohacen˘ velice zdafiil˘m vystoupením pûveckého

svolána. Urbanistické celky, které na Slovensku vznik-

klá‰teru. Gerhardem Winklerem teologicky zdÛvodnû-

sboru Cantica. Vítanou pomÛckou pro úãastníky i dal‰í

ly v uvedeném období, rychle ztrácejí svou ucelenost

ná koncepce o „duchovní síti“ tak byla nahlédnuta

zájemce jsou webové stránky, mimochodem opravdu

a jednotn˘ charakter. U pfiibliÏnû padesátilet˘ch staveb

skrze archivnû dochované Ïádosti o finanãní pomoc

elegantnû graficky zpracované, které obsahují nezvykl˘

kulminuje proces stavebnû technického chátrání jed-

jednomu z jejích uzlíkÛ. Opomenout by se v této sou-

souhrn informací o akci, zejména zvukovou a obrazo-

notliv˘ch stavebních prvkÛ i cel˘ch konstrukcí. K tomu

vislosti nemûl ani diskusní vstup Pavla Preisse, kter˘

vou podobu v‰ech vystoupení, moderátorsk˘ch vstupÛ

se pfiidává snaha dne‰ních majitelÛ a obyvatelÛ tûchto

celou problematiku zlid‰til historicky podloÏenou

i diskusí. Vir tuální náv‰tûvu na adrese http://sed-

staveb o adaptace a modernizace, které jsou pojaty

„anekdotou“ o koãárovém sporu Jindfiicha Snopka

lec.kub.cz/ tedy lze jen vfiele doporuãit.

vût‰inou velmi utilitárnû. V nûkter˘ch pfiípadech je ar-

s vrchním lovãím Království ãeského a notorick˘m al-

Navrátíme-li se k úvodnímu náãrtu úvahy o politic-

chitektura také silnû degradována nebo demolována

koholikem Ferdinandem ·porkem, jenÏ pokraãoval

kém zasahování do chodu tuzemsk˘ch humanitních

z ekonomick˘ch dÛvodÛ. Ze zachovaného stavebního

Snopkovou hrozbou podání Ïaloby za fyzick˘ útok na

vûd, nelze neÏ konstatovat, Ïe ve svûtle tak zdafiilé ak-

fondu proto sloven‰tí kolegové vyhodnocují nejcennûj-

zemského preláta a posléze ·porkovou finanãní pod-

ce jasnû vysvítá jeho absurdita. Je nutné stále znovu

‰í urbanistické soubor y a zvaÏují moÏnosti jejich pa-

porou klá‰tera. SnopkÛv v˘znamn˘ vklad do ãesk˘ch

a znovu opakovat, Ïe konference mají svÛj smysl.

mátkové ochrany.

kulturních dûjin byl posléze Mojmírem Horynou nahléd-

Martin GAÎI

Ing. arch. Lubica Pinãíková z PÚ struãnû pfiedstavila

nut skrze jeho kontakt s Janem BlaÏejem Santinim.

historick˘ v˘voj architektury na Slovensku od skonãení

Horynova brilantní interpretace Santiniho architekto-

2. svûtové války do roku 1960. Spoleãn˘ domov âe-

nického vnímání prostoru byla následnû v˘znamnû do-

chÛ a SlovákÛ mûl logicky za následek, Ïe hlavní archi-

plnûna nástinem sloÏit˘ch peripetií vznikání Steinfelso-

tektonické tendence a smûry fungovaly stejnû na zá-

v˘ch nástûnn˘ch maleb v sedleckém klá‰terním

padû i v˘chodû socialistické vlasti. Nadûjn˘ pováleãn˘

kostele. Pfiednesl jej ·tûpán Vácha a velmi pfiesvûdãi-

v˘voj, kter˘ se nesl v duchu obnovy zemû, byl po únoru

vû tak poukázal na potfiebu prolínání rÛzn˘ch pramen-

1948 omezen pouze na masovost a typizaci. Pod vli-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

517

RECENZE BIBLIOGRAFIE

Publikace Dílo mlynáfiÛ a sekerníkÛ v âechách II Ludûk ·TùPÁN, Radim URBÁNEK, Hana KLIME·OVÁ a kolektiv: Dílo mlynáfiÛ a sekerníkÛ v âechách II, Argo, Praha 2008, 316 stran. 1

Dal‰í monografické zpracování problematiky díla mlynáfiÛ a sekerníkÛ ‰ir‰ího autorského kolektivu pod vedením Luìka ·tûpána vydalo nakladatelství Argo

Obr. 1. Nitra, Slovensko, areál zemûdûlské univerzity, autofii arch. V. Dûdeãek a R. MiÀovsk˘, 1966. (Foto J. KfiíÏek)

socialistického realismu. Architektura Sorely se jiÏ

pod názvem Dílo mlynáfiÛ a sekerníkÛ v âechách II.

stala jedním z pfiirozen˘ch symbolÛ Moravskoslezské-

Navázalo tak volnû na I. díl s názvem Dílo a Ïivot mly-

ho kraje a zÛstává trvalou zásluhou ostravského Ná-

náfiÛ a sekerníkÛ v âechách, vydan˘ stejn˘m naklada-

rodního památkového ústavu, Ïe dokázal vãas zformu-

telstvím v roce 2000. Tato kniha se setkala s velk˘m

lovat návrhy na památkovou ochranu Havífiova

zájmem jak u odborníkÛ (podnítila fiadu v˘zkumÛ tûch-

vem SSSR byla v ãer venci 1953 vyhlá‰ena oficiální

a Ostravy-Poruby. Dal‰í pfiíspûvek prof. Matú‰e Dully

to objektÛ), tak u laické vefiejnosti. Autofii se snaÏili

doktrína architektury „socialistické v obsahu a národní

z Ústavu stavebnictví a architektury SAV patfiil k tomu

o podrobnûj‰í pohled na nûkterá témata pomûrnû roz-

ve formû“. Architektura Sorely byla sice jiÏ v roce

nejlep‰ímu, co v Nitfie zaznûlo. Jeho dlouhodob˘ od-

sáhlé problematiky mlynáfiství a sekernictví a rovnûÏ

1955 kritizována jako „zbyteãná brzda pokroku“, do

born˘ zájem a hluboká erudice jsou silnou oporou pro

tato fiemesla zasadili do ‰ir‰ího rámce v˘voje techniky

závûru 50. let na Slovensku ale vyrostlo nûkolik sídli‰È

kulturnûhistorické vyhodnocení dochovan˘ch staveb,

v ãesk˘ch zemích. I kdyÏ se autorsk˘ kolektiv vûnoval

(Handlová, Îilina-Hlíny, Îiar nad Hronom a dal‰í), která

z nûhoÏ by mûla logicky vyplynout potfieba památkové

hlavnû problematice vodních obilních ml˘nÛ, v˘znam-

vyuÏívala dekoraãní motivy lidové, popfiípadû renesanã-

ochrany toho nejcennûj‰ího ze stavebního fondu na

nou ãást knihy pfiedstavuje rovnûÏ samostatná kapito-

ní architektury.

Slovensku. BohuÏel ‰ir‰í reflexe architektonické tvor-

la vûnovaná vûtrn˘m ml˘nÛm. Autofii se snaÏili ve dru-

Mgr. Martin Strako‰ z ostravského pracovi‰tû NPÚ

by 60. let na Slovensku neprobûhla a iniciativa prof.

hém díle monografického zpracování proporãnû

shrnul kulturní souvislosti, za nichÏ tato architektura

Dully zatím vyznívá naprázdno. ZásluÏná snaha o pa-

zastoupit jednotlivé regiony; jádrem pr vního dílu se

vznikala. Termín, kter ˘ v˘stiÏnû charakterizuje archi-

mátkovû pietní ochranu nûkolika málo solitérÛ, které

staly z vût‰í ãásti v˘chodní âechy. Publikace je vyba-

tekturu 50. let, je „sovûtizace“, tedy aplikování ideolo-

snesou evropské srovnání, nûkdy naráÏí u samotn˘ch

vena fiadou obrazov˘ch pfiíloh, pfiedstavujících star‰í

gick˘ch schémat SSSR v âeskoslovensku. Vût‰ina

slovensk˘ch památkáfiÛ na nepochopení a pfiedsudky,

i souãasnou fotodokumentaci, dále reprodukce kre-

pfiíspûvkÛ na konferenci byla zamûfiena na konkrétní

jak dokázala závûreãná diskuse. Názorn˘m dokladem

seb, zamûfiení a pfiípadnû i jiné ikonografické prame-

sídli‰tní a bytovou v˘stavbu v Bratislavû, Ko‰icích, Nit-

je nejasná budoucnost areálu Vysoké ‰koly zemûdûl-

ny. U nûkter˘ch star‰ích snímkÛ hor‰í technické úrov-

fie, Banské Bystrici i jinde. ¤ada urbanistick˘ch soubo-

ské v Nitfie od architektÛ Vladimíra Dûdeãka a Rudolfa

nû v‰ak reprodukce trochu sniÏuje jejich vypovídací

rÛ je projevem aplikace typizaãních stavebních sché-

MiÀovského. Její aula je tím nejkrásnûj‰ím, co v âes-

hodnotu. Technickou úrovní a v˘bûrem snímkÛ jsou

mat, v nichÏ se estetika socialistického realismu

koslovensku ve sledovaném období vzniklo. Zachová-

velmi kvalitní obû samostatné barevné pfiílohy.

ãasto omezila jen na drobnou dekoraci fasád. Jedin˘

ní pÛvodního fie‰ení tohoto areálu vãetnû pouÏit˘ch

Autofii pfii pfiípravû II. dílu publikace vyuÏili v˘sledkÛ

soubor, kter˘ proto na Slovensku jednoznaãnû snese

stavebních detailÛ je nanejv˘‰ Ïádoucí, protoÏe bude

v˘zkumÛ a bádání odborníkÛ, ktefií se specializují na

umûleckohistorická i urbanistická kritéria pro plo‰nou

brzy nutné fie‰it napfiíklad rozsáhlé poruchy v dilataci

urãité jevy ve v˘voji ml˘nÛ a dal‰ích dûl mlynáfiÛ a se-

památkovou ochranu, je Nová Dubnica od architekta

keramick˘ch obkladÛ, které se od doby dostavby neo-

kerníkÛ. Pr vní kapitola pfiiná‰í mimo jiné i zajímavé

Krohy. Pfiíspûvkem, kter˘ zpestfiil konferenci, proto by-

pravovaly.

statû s fiadou vyobrazení, která jsou vûnována ikono-

la osobní vzpomínka doc. Lubomíry Fa‰angové na Jifií-

Pfiíspûvek doc. Moravãíkové z Ústavu stavebnictví

grafii vodních i vûtrn˘ch ml˘nÛ a vodních kol od staro-

ho Krohu. Charakteristika Krohy jako „permanentního

a architektury SAV zafiadil slovenskou snahu o památ-

vûku po ran˘ novovûk, dále archeologick˘m v˘zkumÛm

a astrálního marxisty“ moÏná nechtûnû fiekla více, neÏ

kovou ochranu moderní architektur y do evropského

ml˘nÛ a vodních kol a struãnû je také zmínûn v˘voj

chtûla. V následném pfiíspûvku o Nové Dubnici Mgr.

kontextu. Pfiíklady z Nizozemí a Velké Británie, kde jsou

ml˘nÛ ve stfiedovûku. Druhá kapitola nazvaná Pozná-

Brunovsk˘ z Krajského památkového úfiadu v Trenãínû

jiÏ stovky staveb z 50. let památkovû chránûny, inspiru-

váme star˘ ãesk˘ ml˘n je v prvé fiadû po právu vûno-

pfiedstavil tuto lokalitu. Soubor bytov˘ch domÛ, tûlo-

jí a dokazují, Ïe tato snaha má svÛj smysl, kter˘ je‰tû

vána nejstar‰ímu zachovanému ãeskému ml˘nu v Ho-

cviãny, matefiské ‰koly a dal‰ích staveb je velkolepû

mnoho laikÛ i odborníkÛ nechápe. Nezb˘vá neÏ doufat,

slovicích (okres Strakonice), kter ˘ byl v roce 2008

komponován s plochami zelenû, která ale po padesáti

Ïe na‰e spoleãné ãeské a slovenské vûdomí o „komu-

zpfiístupnûn vefiejnosti. Následuje velmi struãná (té-

letech pfierostla a naru‰uje funkãnost i základní kom-

nistické“, „stalinistické“, „husákovské“ ãi „normalizaã-

mûfi heslovitá) zmínka o dochovan˘ch torzech ãi frag-

pozice. Slibn˘m impulsem pro slovenské památkáfie

ní“ architektufie se osvobodí od pfiedsudkÛ, které zpÛso-

mentech archaick˘ch fie‰ení star ˘ch ãesk˘ch ml˘nÛ.

bylo, Ïe se konference úãastnil i zástupce dubnické

bují kulturní slepotu, a Ïe zaãneme chránit stopové

Zmínku v této kapitole uãinili autofii i o dal‰ích ménû

samosprávy, která jiÏ dlouho usiluje o památkovou

mnoÏství prvotfiídní architektonické kvality, jeÏ v âesko-

znám˘ch zafiízeních ke zpracování zrna (napfiíklad

ochranu, bohuÏel zatím bez v˘sledku. DrÏím palce, aby

slovensku vznikla navzdory obecnû nízké úrovni archi-

o krupnících a jahelkách). Ve tfietí kapitole je osvûtlen

tato chvályhodná snaha byla úspû‰nû zavr‰ena.

tektury a stavební produkce 50.–80. let 20. století.

princip a v˘voj umûleck˘ch a poloumûleck˘ch sloÏení

Druh˘ den konference zahájila Ing. arch. Goryczko-

Jifií K¤ÍÎEK

ml˘nÛ. Velmi zajímavou ãást knihy pfiedstavuje ãtvrtá

vá z ostravského pracovi‰tû NPÚ, která rekapitulovala

kapitola, která pojednává o mlecích kamenech sta-

základní mezníky v památkové ochranû architektur y

r˘ch ãesk˘ch ml˘nÛ. Podobnû jako pfiedchozí, i násle-

518

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

dující pátá kapitola pfiiná‰í (mnohdy poprvé) fiadu cen-

V závûru pak následuje nezbytná, ale velmi dÛleÏitá

n˘ch údajÛ a zajímavostí t˘kajících se stavebního fie-

„technická“ ãást, kterou tvofií pfiedev‰ím mlynáfisk˘

‰ení vodních ml˘nÛ. Z této pomûrnû rozsáhlé proble-

slovník se struãn˘mi hesly (urãen˘ pro oba díly knihy),

Milan JANâO: Památková péãe o archeologické dû-

matiky lze uvést alespoÀ fotografii posledního lodního

do nûjÏ autofii vzhledem k limitovanému rozsahu vybra-

dictví âeské republiky, s. 57–62. Pfii nakládání s ar-

ml˘na v âechách – v Lovosicích na Labi – zru‰eného

li nejfrekventovanûj‰í termíny. Prameny k poznání vod-

cheologick˘m kulturním dûdictvím musí b˘t dodrÏová-

v roce 1911.

ních ml˘nÛ zahrnují napfiíklad katastry, dále gruntovní

ní Maltské konvence prioritou a ochrana památky má

Dal‰í zajímavé údaje autofii uvádûjí i k povodním

a mûstské knihy, soupisy ml˘nÛ a dotazníky (ménû

vÏdy pfiednost pfied její prezentací. To jsou hlavní v˘-

ml˘nÛm, zfiizovan˘m na velk˘ch fiekách, s koly na spod-

znám˘ pramen), a rovnûÏ takzvané doplÀkové prameny

chodiska tohoto trochu fundamentalisticky pojatého

ní vodu. V âechách jsou témûfi neznámé a vût‰ina do-

(sãítání lidu, matriky, cechovní archiválie a dal‰í). Ce-

ãlánku.

kladÛ pochází pfieváÏnû z nûmeckého prostfiedí. Do v˘-

lou tuto ãást pak uzavírají poznámky a odkazy.

kladu

o

pevnostních

ml˘nech,

kromû

ho kfiiÏáckého hradu v Przezmarku (v˘chodnû od Olzstynu).

Irena LOSKOTOVÁ: Internetová encyklopedie Brna

ml˘na

Práce Luìka ·tûpána, Radima Urbánka a Hany Kli-

(www.encyklopedie.brna.cz), s. 63–68. Pfiedstavení

v Josefovû, zahrnuli autofii fiadu skalních ml˘nÛ – napfií-

me‰ové si po právu nárokuje vysokou známku za od-

ojedinûlého projektu brnûnské historické topografie,

klad v TuboÏi a Radvanci (okres âeská Lípa) a v Hluão-

bornou kvalitu, znamená dal‰í posun ve zkoumání pro-

kter ˘ zahrnuje i poznatky o archeologick˘ch památ-

vû (okres Mûlník). ·está kapitola, jak jiÏ bylo v˘‰e uve-

blematiky pfiedev‰ím vesnick˘ch technick˘ch památek

kách.

deno, je vûnována vûtrn˘m ml˘nÛm, kde autofii kromû

a v˘raznû obohacuje odbornou kniÏní produkci s danou

„klasick˘ch“ témat roz‰ífiení a typologie uvádûjí struã-

tématikou posledních let. Lubomír PROCHÁZKA

nou charakteristiku dochovan˘ch vûtrn˘ch ml˘nÛ v âe-

ZdeÀka MùCHUROVÁ: Nauãná stezka zaniklou stfiedovûkou vsí KonÛvky ve Îdánickém lese, s. 69–76. Pfiíspûvek k diskusi, co s archeologickou lokalitou po

chách dle jednotliv˘ch krajÛ. Pro orientaci v technologii

ukonãení v˘zkumu. KonÛvky byly zkoumány v 60. le-

ml˘nÛ pak klíãov˘ v˘znam sehrává problematika tradiã-

tech 20. století. AÏ v roce 1999 bylo moÏné (ãásteãnû

ních vodních kol a pfievodÛ (tvofií náplÀ sedmé kapitoly). DÛleÏitou ãást této kapitoly zaujímá pojednání o projek-

za grantové prostfiedky) uvést do pÛvodního stavu pfií-

S b o r n í k Ve fi e j n á a r c h e o l o g i e I I

tech a stavbû nov˘ch vodních kol. Kromû ml˘nÛ zhoto-

rodní terén, novû konzervovat odkryté kamenné zdivo stavebních reliktÛ a vybudovat nauãné stezky. Nejvût-

vovali mlynáfii a sekerníci i dal‰í stroje a díla, která jsou

Teprve nedávno vy‰el druh˘ díl sborníku, obsahující

‰ím problémem – tak jako v mnoh˘ch jin˘ch pfiípadech

pfiedmûtem osmé kapitoly. Jde o celou fiadu strojÛ a za-

pfiíspûvky z konference Archeologie a vefiejnost, která

– bude finanãní zaji‰tûní budoucnosti lokality. Ta bude

fiízení, jmenovat je moÏné napfiíklad Ïentoury, ‰lapací

se konala v roce 2005. Hlavním zámûrem konference

v nejvût‰í mífie záleÏet na aktivitû obce, která musí

a bûhací kola, ruãní rumpály, ãerpadla, pfiípadnû dal‰í

bylo vyvolat diskusi nad otázkou, jak nakládat s ar-

pfiesvûdãit vlastníky pozemkÛ (Lesy âR a Vojenské le-

v˘robní zafiízení pro jednotlivé v˘robní obory a fiemesla

cheologick˘mi památkami – chránit je, nebo oÏivit?

sy a statky âR).

(pro dfievov˘robu, textilní v˘robu, zpracování zemûdûl-

A vyluãují se oba tyto postupy, nebo je lze skloubit,

sk˘ch produktÛ, zpracování kovÛ a dal‰í). Zde autofii pfii-

a v tom pfiípadû jak?

ná‰ejí opût nové poznatky a fiadu ménû znám˘ch ãi do-

Karla MOTYKOVÁ: Rekonstrukce sladovny ze 16. století v Nymburce, s. 77–92. V˘zkum domu

Michal BURE·, Jan PA¤EZ: Mezinárodní letní ‰kola

ãp. 470 v Nymburce odkryl unikátnû zachovanou bu-

dokladÛ

archeologie v âechách a dva pfiíklady v˘zkumu a ne-

dovu sladovny s hvozdovou pecí ze 16. století. Zásad-

a archivních pramenÛ. Podobnû jako v prvním díle je

tradiãního oÏivení archeologick˘ch lokalit, s. 11–30.

ní partie stavby byla konzervována a je prezentována

tfieba ocenit mnoÏství hodnotn˘ch stavebních plánÛ

Mezinárodní letní ‰kola archeologie b˘vá pofiádána

v pfiízemní hale nûkdej‰ího okresního úfiadu. Souãástí

a v˘kresÛ, které L. ·tûpán se spolupracovníky na‰el ze-

spoleãností ArcheoPro., o. p. s., na tvrzi v jihoãesk˘ch

prezentace je i malá expozice a poãítaãová animace

jména ve fondech státních okresních archivÛ.

Drslavicích jiÏ od roku 1997. KaÏdou sezonu zde mÛ-

celého komplexu.

sud

nepublikovan˘ch

ikonografick˘ch

Jistû velmi aktuální je devátá kapitola, vûnovaná ob-

Ïe skupina deseti aÏ patnácti dobrovolníkÛ pracovat

Petr SOKOL: Popravi‰tû v Beãovû nad Teplou,

novû a rekonstrukci památek zbudovan˘ch mlynáfii

t˘den na záchranném archeologickém v˘zkumu, a tak

s. 93–100. Informace o vyuÏití a prezentaci známé pa-

a sekerníky. Mezi více neÏ desítkou realizovan˘ch pro-

se teoreticky i prakticky seznamovat se základy ar-

mátky odkr yté archeologick˘m v˘zkumem v letech

jektÛ uveden˘ch v publikaci je obtíÏné vybrat adekvátní

cheologie. Druh˘ blok této ‰koly se uskuteãnil v le-

2002–2003.

pfiíklady, kaÏd˘ je specifick˘ a vyÏádal si vlastní pfiístup

tech 1998–2003 v Novohradsk˘ch horách a byl vûno-

Petr SOKOL: Rozhledna na hradi‰ti Sedlo?,

k obnovû. Uveìme tedy alespoÀ dva projekty, jednak

ván nedestruktivnímu v˘zkumu. Hlavními tématy byly

s. 101–106. Autor líãí známou diskusi o pfiípustnosti,

jeden z nejstar‰ích zachovan˘ch vodních ml˘nÛ v âes-

prospekce a dokumentace zanikl˘ch lokalit – od osad,

ãi nepfiípustnosti stavby rozhledny na hradi‰ti Sedlo

kém ·v˘carsku – takzvan˘ Dolsk˘ ml˘n u Kamenické

skláren a hutí aÏ po unikátní a málo znám˘ voropla-

(zapsaná archeologická lokalita na katastru Albre-

Stránû v okrese Dûãín –, jednak obnovu zafiízení stou-

vební systém.

chtic, okres Klatovy). Zatímco NPÚ – ÚOP v Plzni po-

py a ml˘na na drcení zlaté rudy u Zlat˘ch Hor v okrese

Ludûk GALU·KA: âtyfii v˘znamné archeologické lo-

vaÏoval stavbu po splnûní urãit˘ch podmínek za moÏ-

Jeseník, a to metodou vûdecké rekonstrukce (pro do-

kality z doby raného stfiedovûku na Uherskohradi‰t-

nou, proti se postavila obãanská iniciativa Sedlo bez

bu 16.–17. století). Desátá kapitola je zamûfiena na Ïi-

sku, s. 31–40. Leitmotiv konference – oÏivovat, nebo

rozhledny, jejímiÏ iniciátory byli nûktefií zástupci regio-

vot mlynáfiÛ, takÏe navazuje na ãást první publikace,

chránit – aplikuje autor na známé velkomoravské lo-

nální odborné vefiejnosti. Autor shrnuje argumenty

kde je problematice práce a Ïivota mlynáfiÛ vûnována

kality: Staré Mûsto, Uherské Hradi‰tû-Sady, Sv. Kli-

obou stran, jejichÏ rozdílná stanoviska bohuÏel cha-

zhruba tfietina obsahu. Kapitola pfiiná‰í pfiedev‰ím in-

menta u Osvûtiman a Modrou u Velehradu. Dochází

rakterizují postoj chránit, nebo oÏivit, nikoli pfiístup

formace o ml˘nech v Lidicích a LeÏákách, dále se zde

k závûru, Ïe oÏivovat ano, ale individuálnû podle kon-

chránit a oÏivit. Snad je moÏné dodat, Ïe stavba roz-

pojednává o zruãnosti mlynáfiÛ (pfiedev‰ím zhotovování

krétních podmínek. Nicménû ochrana památky má b˘t

hledny v souãasné dobû pokraãuje.

mechanick˘ch betlémÛ), novû je zafiazena rovnûÏ staÈ

prioritní.

Radim VRLA: Chránit ãi oÏivit? s. 107–116. Autor

o mlynáfiích v zahraniãí a koneãnû o mlynáfisk˘ch památ-

Jana GREGOROVÁ: Ranostredoveké centrum Mikul-

pfii ochranû hradních zfiícenin apeluje na pouÏívání

nících (zvlá‰tû kfiíÏích a pamûtních deskách). Jedenáctá

ãice-Kopãany, chránit a oÏivit, s. 41–52. Idea návrhu

konzervaãního postupu bez ambicí na zv˘‰ení fale‰né

kapitola se vûnuje v˘znamn˘m osobnostem, které pfiímo

pfieshraniãního archeologického parku Mikulãice-Kop-

atraktivity lokality. Uvádí pozitivní i negativní pfiíklady.

pocházely z prostfiedí ãesk˘ch nebo moravsk˘ch ml˘nÛ

ãany. Autorka se podrobnûji vûnuje návrhu zpÛsobu

ãi mûly s prostfiedím tûchto zafiízení nûco spoleãného.

prezentace zaniklého nartexu a lokality hfibitova u kos-

Tato kapitola podle mého názoru sice na jedné stranû

tela sv. Margity v Kopãanech.

roz‰ifiuje problematiku publikace, ale na druhé stranû se zamûfiením knihy pfiímo nesouvisí.

Michal TRYML

Adam CHEå: Przywrocenie do zycia zamku krzyzackiego w Przezmarku, s. 41–52. ZnovuoÏivení zaniklé-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

519

Publikace OhroÏené kostely Ludûk KRâMÁ¤, Jan SOUKUP: OhroÏené kostely. Pfiíbûhy staveb, které uÏ brzy nemusejí b˘t, vydal PlzeÀsk˘ kraj za finanãního pfiispûní Ministerstva kultury âeské republiky a dal‰ích institucí, PlzeÀ 2008, 177 stran s barevn˘mi a ãernobíl˘mi fotografiemi. Vnímání sakrální architektury se z bûÏného Ïivota zaãíná pomalu vytrácet. Uspûchan˘m tempem probûhneme mûstem a stihneme si sotva v‰imnout trafiky, v níÏ je tfieba koupit si lístek na MHD nebo noviny. Také vesnické kostelíky se dostávají na okraj zájmu dne‰ní spoleãnosti. Jednak z nich uÏ není skoro co odnést, jednak lidí, ktefií je nav‰tíví v nedûli pfii m‰i, rychle ub˘vá. Mladí se stûhují do mûst a duchovní Ïivot pfiestává b˘t na pfiedních místech osobního Ïebfiíãku hodnot. A tak kostely jiÏ dlouhá léta chátrají a ‰kody z pfiedchozích reÏimÛ jen pfiispívají k jejich totální destrukci. Pfiedstavovaná publikace se snaÏí moÏná na poslední chvíli zachytit tyto postupnû skomírající skvosty

Kniha nepfiímo navazuje na publikaci Zniãené koste-

je uveden informativnû aÏ struãnû, nicménû v rozsahu

na‰í architektury a upozornit ãtenáfie, Ïe by je‰tû ne-

ly 1, která mapovala problematiku zkázy ‰edesáti ãtyfi

zcela odpovídajícím tomuto typu sborníku. Jako velice

muselo b˘t úplnû pozdû. Mapuje ohroÏené kostely v pl-

kostelÛ v období 1945–1989. Pfiedstavuje dal‰í v˘-

pfiínosnou souãást práce lze ocenit kvalitní obrazovou

zeÀské diecézi (s drobn˘mi odchylkami zahrnuje PlzeÀ-

znamn˘ poãin nejen na poli dokumentaãním, protoÏe

dokumentaci demonstrující charakteristické typy po-

sk˘ a Karlovarsk˘ kraj) a struãnû informuje o historii,

v‰echny objekty jsou zde zachyceny ve stavu, v nûmÏ

‰kození a mechanismy jejich pÛsobení, stejnû tak jako

místû a stavu kostela. Text je doplnûn poutav˘mi foto-

je moÏná uÏ nikdy nebude moÏné spatfiit, ale pfiede-

vyãerpávající pfiehled norem vztahujících se k dané pro-

grafiemi pfieváÏnû z let 2006 a 2007, které dokumen-

v‰ím na poli osvûtovém. VÏdyÈ kolik z nás si je‰tû uvû-

blematice v návaznosti na vyuÏití v památkové péãi.

tují nejen historick˘ stav kostela, ale pfiedev‰ím jeho

domuje, v jakém stavu jsou na‰e sakrální památky,

S obrazovou dokumentací je bohuÏel spjata i hlavní

smutn˘ vzhled v souãasnosti. Pfies to v‰echno se stá-

a kdo z nás se zam˘‰lí nad jejich dal‰í existencí? A uÏ

v˘tka vÛãi této kapitole a tou je pouÏití obrázkÛ s ang-

le jedná o nádherná místa s hlubokou duchovní atmo-

za to patfií autorÛm velk˘ dík, protoÏe oni je vidí za

lick˘mi popisky, navíc bez citování zdrojové literatury

sférou, kam se jistû stojí zato podívat. A ne v‰echny

nás, pfiinesli nám je aÏ domÛ a na nás sam˘ch pak

v popisku obrázku. Text obsahuje i drobné terminolo-

objekty jsou ve zbídaãeném stavu. Na sv˘ch cestách

zb˘vá úkol nejvût‰í – hledání cest, jak pomoci.

gické nepfiesnosti, které je v‰ak v ãeské literatufie to-

Lucie ERNSTOVÁ

najdete i nûkolik vla‰tovek, jeÏ majestátnû stojí v kraji-

hoto zamûfiení tfieba vnímat spí‰e jako folklorní záleÏi-

nû a jsou jiÏ obnovené. Stalo se tak pfiedev‰ím díky

tost. I pfies drobné v˘tky je text Ing. Ivany Maxové

velkému úsilí stovek dobrovolníkÛ a nad‰encÛ, ktefií

komplexní, ãtiv˘ a velice dobfie srozumiteln˘ i bez jakékoli rezignace na odbornost.

se nejãastûji spojili v obãansk˘ch sdruÏeních a pracují ve prospûch tûchto staveb. Uvûdomují si, Ïe domov nepfiedstavuje jen místo, kam se ãlovûk vrací veãer ke

Publikace Péãe o architektonické dûdictví, Sborník prací II. díl

popisuje dfievo co do jeho stavby a struktury, po‰ko-

své rodinû, ale Ïe jde o sloÏitou strukturu krajiny vãetnû staveb a jejich historie. Teprve tento celek tvofií domov, o nûjÏ je tfieba peãovat. Je dnes na‰ím pr vofiad˘m úkolem pfiekonat tûÏké

Problematice dfieva se ve sborníku vûnuje Mgr. Marie Pacáková. Tato ãást bez vût‰ích ambicí heslovitû

Péãe o architektonické dûdictví, Sborník prací

zení, ochrany i prÛzkumu. Jedná se o struãn˘ korektní

II. díl, 1. vydání, IDEA SERVIS, Praha 2008, 170 stran,

text, bohuÏel bez vût‰í snahy o uvedení konkrétních

doprovodné ilustrace v textu, barevná pfiíloha.

pfiíkladÛ a hlub‰ího nastínûní souvislostí mezi jednotli-

a mnohdy hrÛzné dûdictví, jeÏ nám zanechal totalitní re-

Druh˘ díl trilogie nakladatelství IDEA SERVIS – Péãe

v˘mi faktory, které mohou na dfievûn˘ materiál pÛso-

Ïim, a v co nejvût‰í moÏné mífie se snaÏit zachránit je

o architektonické dûdictví je vûnován materiálové cha-

bit. Pro ãtenáfie bez základních znalostí mÛÏe b˘t pfií-

pro sebe i dal‰í generace, které pfiijdou po nás. V této

rakteristice a péãi o stavební hmoty. Sborník je sloÏen

li‰ná struãnost textu „na ‰kodu“, pfiípadnû vést

situaci v‰ak nestaãí jen projevit lítost. KaÏd˘ z nás, po-

ze tfií samostatn˘ch celkÛ vûnujících se jednotliv˘m ty-

i k jeho hor‰ímu pochopení.

kud je to jen trochu v jeho silách, by mûl pfiiloÏit ruku

pÛm stavebních materiálÛ. Cílem publikace je sezná-

Téma kovÛ zpracované prof. Ing. Pavlem Novákem,

k dílu a pomoci. Publikace se sice vûnuje pouze západ-

mení ‰iroké odborné vefiejnosti se základní orientací

CSc., Ing. Jifiím Dûdem, CSc., doc. Ing. Daliborem Voj-

ním âechám, ale na obnovu ãekají i dal‰í objekty z celé

v problematice silikátov˘ch materiálÛ, dfieva a kovÛ.

tûchem a Ing. Irenou Kuãerovou, Ph.D., lze povaÏovat

na‰í republiky, staãí se jen pozornû dívat kolem sebe.

Téma silikátov˘ch materiálÛ (kámen, malty a omít-

za velmi zdafiil˘ pfiíspûvek do mozaiky stavebních mate-

Ze 480 kostelÛ zachovan˘ch v plzeÀské diecézi je

ky, nepálené a pálené jílové materiály) bylo zpracováno

riálÛ. PfiestoÏe se kovy jako „stavební materiál“, tak jak

dnes ohroÏeno asi 30 %. Postupnû jsou z rÛzn˘ch

Ing. Ivanou Maxovou. Autorka nejrozsáhlej‰í ãásti

je ve v˘znamu tohoto sousloví vnímáme, uplatÀují aÏ

zdrojÛ získávány prostfiedky na jejich prostou záchranu

sborníku se zevrubnû vûnuje historii pouÏití popisova-

v 19. století, je jejich zastoupení na památkovû chránû-

a dále i na obnovu. To se t˘ká asi 60 % kostelÛ (cca

n˘ch materiálÛ. Vymezuje základní principy nutné pro

n˘ch objektech nezanedbatelné a funkãní kovové ãásti

300), které jsou jiÏ opravovány. Záchranné práce zapo-

pochopení v na‰ich podmínkách typick˘ch druhÛ po-

ãasto tvofií jednu ze základních podmínek bytí ãi nebytí

ãaly i na mnoh˘ch v publikaci prezentovan˘ch stav-

‰kození silikátov˘ch materiálÛ a souvislostí mezi jed-

památky samotné. Text je vystavûn logicky s ohledem

bách, ale ani ty je‰tû nemají vyhráno. Pfies velké úsilí

notliv˘mi faktor y, které mohou po‰kození zpÛsobit.

na ‰irokou ‰kálu potenciálních ãtenáfiÛ z oblasti památ-

mnoha lidí jsou získány prostfiedky pouze na nejnut-

V textu je uveden v˘ãet postupÛ pouÏívan˘ch pro od-

kové péãe. V˘razn˘m kladem textu je jeho terminologic-

nûj‰í práce, které bez dal‰ího pokraãování pfiijdou na-

stranûní ãi zmírnûní pÛsobení negativních faktorÛ vãet-

ká ãistota vãetnû ilustrativní obrazové pfiílohy. Historic-

zmar. Za ohroÏené stavby v‰ak nejsou povaÏovány

nû nastínûní principÛ, které by u jednotliv˘ch typÛ ma-

k˘ úvod u jednotliv˘ch materiálÛ objasÀuje základní

pouze ty ve ‰patném ãi havarijním stavu, ale rovnûÏ ty,

teriálÛ mûly vést k v˘bûru co moÏná optimálního

pojmy, strukturu i vlastnosti v pfiímém vztahu k dané te-

jeÏ nechce nikdo opravit a vyuÏívat.

konzervaãního zásahu. PrÛzkum jednotliv˘ch materiálÛ

matice. Pfiíãiny koroze jsou srozumitelnû zjednodu‰eny

520

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

a objasnûny na vhodn˘ch pfiíkladech. Textu samotnému

Hana BRZOBOHATÁ, Ale‰ POSPÍ·IL, Zdenûk ·TAF-

není co vytknout, snad jen absenci ãásti vûnované prÛ-

FEN, Filip VELÍMSK¯: Pfiíspûvek k poznání stavby kos-

zkumu kovov˘ch materiálÛ na památkovû chránûn˘ch

tela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory,

objektech, kterou obû pfiedchozí ãásti sborníku v rámci

s. 57–70. Struãné shrnutí aktuálních v˘sledkÛ archeo-

své materiálové problematiky alespoÀ zmiÀují.

logického, antropologického a petrografického prÛzku-

Sborník prací s podtitulem Materiálová charakteris-

mu a v˘bûr ze stávajícího historického prÛzkumu.

ovlivnil v˘voj prvorepublikové nábytkové produkce téÏ jako teoretik, publicista a podnikatel. Michal KOLÁ¤: Teoretik urbanismu a tvÛrce zahrad, s. 86–87. Profil k 120. v˘roãí narození Otokara Fierlingera, autora ãetn˘ch zahrad a parkÛ vefiejn˘ch i soukro-

tika stavebních hmot a péãe o nû lze i pfies drobné v˘-

Jan KYPTA, Jan PE·TA, Jaroslav ·ULC, Jan VESEL¯:

m˘ch. Rekonstruoval mimo jiné spoleãnû s Pavlem Ja-

hrady doporuãit pracovníkÛm památkové péãe i stu-

Dûjiny a stavební podoba renesanãního ml˘na v mûs-

nákem zahradu âernínského paláce a giardinetto

dentÛm v‰ech oborÛ s památkovou péãí spjat˘ch.

teãku Láznû Tou‰eÀ, s. 71–88. Zmínûn i vliv specific-

u Letohrádku královny Anny na PraÏském hradû.

Jifiina P¤IKRYLOVÁ

kého sociálního statutu drÏitelÛ na mimofiádnost sta-

Architekt 2008/8–9

veb v oblasti.

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Dagmar âERNOU·KOVÁ, Josef JANEâEK, Karel

Jifií T. KOTALÍK: Klementinum: Labyrint knihoven

KSANDR, Pavel ZAHRADNÍK: Nové poznatky ke staveb-

a ráj vzdûlanosti. Klementinum a jeho struãn˘ archi-

ní historii vily Tugendhat a k její obnovû a rekonstrukci

tektonick˘ v˘voj, s. 24–25.

v letech 1981–1985, s. 89–126. V rámci nového sta-

âlánek o historii areálu.

vebnû historického prÛzkumu provedena anal˘za pfied-

Úloha Klementinum, s. 27–45.

chozí obnovy a rekonstrukce, v˘klady a interpretace vily, pfiínos nov˘ch archivních materiálÛ a svûdectví. Karel KIBIC ml., Filip VELÍMSK¯: Pfiíspûvek ke stavební historii kostela sv. Jana Kfi titele v Malínû, s. 127–135. Stavební v˘voj, v˘sledky archeologického prÛzkumu.

Památky stfiedních âech 2008/1

V rubrice Projekty jsou pfiedstaveny klauzurní práce studentÛ ·koly architektur y AVU Praha, prof. Emila Pfiikryla. Roman SVOJOVSK¯: Fabrika. Svitavy, s. 46–51. Autorská zpráva o konverzi prÛmyslového objektu. âtyfipodlaÏní Ïelezobetonov˘ tovární objekt z roku

Hynek LÁTAL: Poznámky ke stavební historii koste-

1925 byl souãástí textilního areálu. Nyní slouÏí jako

(roãník 22, vydává Národní památkov˘ ústav, územní

la sv. Jiljí v Dolním Dvofii‰ti, s. 135–142. Nález v˘-

multifunkãní vzdûlávací, komunitní a kulturní centrum.

odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze)

znamného fragmentu pozdnû stfiedovûk˘ch sluneã-

Pavel KROUPA, Jaroslava KROUPOVÁ: Novû odkrytá

ních hodin, stavební souvislosti a v˘voj stavby.

nástûnná malba Adorace Krista na zámku v Brand˘se

Václav RYBA¤ÍK: Kámen v historii stavby a oprav

nad Labem, s. 1–5. Popis, ikonografie, typové srovnání.

Karlova mostu v Praze, s. 143–149. UÏit˘ stavební

Jana STOJANOVOVÁ: Kostel sv. Jana Kfititele v Pla-

materiál mostu, vûÏí, sochafiské v˘zdoby.

Àanech, s. 6–12. Bliωí poznání pozdní neogotické ar-

Hana MYSLIVEâKOVÁ: Renesanãní sepulkrální tvor-

chitektury na základû dochovan˘ch archiválií (staveb-

ba Jana Miliãe (Johannese Milicze), s. 150–158. Sou-

ní dokumentace a inspekãní kniha).

pis dosud znám˘ch prací, roz‰ífiení, upfiesnûní, Ïivot

Eli‰ka NOVÁ, Jan PE·TA: Stará radnice ve Vla‰imi,

sochafie, rodové souvislosti.

Vojtûch ADAMEC, Katefiina ADAMCOVÁ: Restauro-

lizace ojedinûlého polychromovaného díla.

PfieváÏná ãást tohoto ãísla je vûnována v˘sledkÛm soutûÏe Grand Prix architektÛ 2008, v níÏ hlavní cenu

k restaurování sochy sv. Vojtûcha u lorety v Py‰elích,

získal Josef Pleskot / AP Atelier za Nové ústfiedí âSOB

s. 36–39. Upozornûní na neevidovanou hodnotnou

v Praze 5-Radlicích. Vítûzné stavby jsou pfiedstaveny

kopii, komparace, v˘sledky archivních zji‰tûní, vznik.

medailony s obrázky a plány, nûkteré s recenzemi.

Jindfiich NUSEK: Sv. Jan na Patmu ze ·lapánova.

Z dal‰ích ocenûní: S. Rozwa∏ka – T. Pejpek: Pfiestavba

K ohroÏené ‰krétovské kopii, s. 40-42. Upozornûní

sila v Olomouci; B. Redãenkov – P. Tomá‰ek – J. Wer-

na neevidovanou hodnotnou kopii, její vznik, kompa-

tig / A69 – architekti: DÛm Eggo (oboje kategorie Ro-

race a v˘sledky archivních zji‰tûní.

dinn˘ dÛm). Z v˘bûru redakce: Kr y‰tof ·tulc – Jan Klempífi / Atelier: Rodinn˘ dÛm na námûstí v N˘fianech; J. Kosek – J. Koza / Architektonick˘ atelier Ko-

PrÛzkumy památek 2008/1

sek s. r. o.: Rezidenãní ãtvr È Nová Liboc v Praze 6

(roãník XV, vydává Národní památkov˘ ústav, územní

a Obytné domy Barrandov v Praze 5.

odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze) Alena NACHTMANNOVÁ: Hospodáfiské budovy v provozu barokního velkostatku na panství Kostelec nad

Jifií KRATOCHVÍL: S brnûnsk˘m architektem Ivanem Rullerem. Od meziváleãné avantgardy k neofunkcionalismu, s. 88–93. Rozhovor pfiiná‰í zamy‰lení nad v˘vojem ãeské arJan LINHA: Letní olympijské hry, architekti a urbaAutor se zab˘vá úlohou âKA v procesu pfiípravy kan-

Architekt 2008/7

Vojtûch ADAMEC, Katefiina ADAMCOVÁ: Poznámka

Kronika

V ãlánku jsou pfiedstaveny ocenûné návrhy.

nisté, s. 96–97.

vání a zhotovení kopie keramické sochy sv. Jana Nepomuckého v ¤evnicích, s. 26–35. Technologie stabi-

Urbanistická soutûÏ o návrh ideového fie‰ení Masarykova stadionu a velkého rozvojového území Strahov.

chitektury. Hana MARTINKOVÁ

s. 13–25. Vznik, stavební podoba a v˘voj.

Strahov – jak˘ a pro koho, s. 75–87.

didatury Prahy na pofiádání olympijsk˘ch her a volá po jejím vût‰ím zapojení. Adolf Loos: Dílo v ãesk˘ch zemích, s. 103. Pozvánka na v˘stavu v Muzeu hlavního mûsta Prahy, která potrvá do 5. 4. 2009. Maro‰ SEMANâÍK: Jägerova vila v Raspenave, s. 106–107. Historie vily z roku 1899 a dal‰í práce jejích autorÛ, architektÛ Franze von Krausse a Josefa Tölka.

Architekt 2008/10 Alexandr SKALICK¯: Revitalizace pivovaru 2100, s. 34–38. Projekt pfiestavby budov broumovského mû‰Èanského

Z dal‰ích ãlánkÛ:

pivovaru vedle historického centra v místû b˘val˘ch mûst-

Radomíra SEDLÁKOVÁ: 50 let od svûtové v˘stavy

sk˘ch hradeb na obãanské centrum. Fotografie, plány.

EXPO 58. Úspûch, s nímÏ si nevíme rady, s. 68–75.

Lucia FOUSKOVÁ, Jan FOUSEK / F2 Architekti: Pfie-

âern˘mi lesy, s. 3–38. Podoba a fungování budov na

Historie ãeské úãasti na v˘stavû, pfiedev‰ím na její

základû informací rozsáhlého urbáfie v porovnání s in-

architektonické ãásti. Pfiíprava v˘stavy, projekty a pro-

Autorská zpráva o rekonstrukci historické budovy pivo-

ventárními soupisy, v˘voj panství na konci 17. století.

vedení pavilonÛ, v˘voj „bruselského slohu“ a osudy

varu z roku 1879 nedaleko centra Dobfií‰e. Pivovar byl pfie-

staveb po v˘stavû.

stavûn na bytov˘ dÛm a jeho areál doplnûn nov˘mi objekty.

Vladislav RAZÍM: K v˘znamu a stavební podobû románského hradu Pfiimda, s. 39–56. Popfiení identifikace hradu s místem uvádûn˘m Kosmovou kronikou k roku 1121, revize dosavadních v˘sledkÛ stavebnû-historického prÛzkumu.

Jindfiich CHATRN¯: Jan Vanûk 1891–1962. Civilizované bydlení pro kaÏdého, s. 84–85. Text k v˘stavû v Muzeu mûsta Brna pfiipomíná v˘znamného designéra a interiérového tvÛrce, kter ˘

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

stavba pivovaru na rezidenãní areál, s. 40–43.

Milan OBENAUS: Nové sídlo ÚOHS, s. 52–55. Autorská zpráva. Neorenesanãní budova na tfiídû kpt. Jaro‰e v Brnû byla rehabilitována a doplnûna dvorní pfiístavbou. Fotografie, plány.

521

Lenka KUDùLKOVÁ: Od snu k realizaci. K 80. v˘roãí vzniku brnûnského V˘stavi‰tû, s. 80–81. Text o stavebním v˘voji brnûnského V˘stavi‰tû upozorÀuje na v˘stavu konanou v prostorách Muzea mûsta Brna na hradû ·pilberk. Yvona JANKOVÁ: Architekt a podnikatel Franti‰ek Kavalír, s. 88–89.

va hydroizolaãního plá‰tû a oprava kamenného zábra-

Pokraãování série ãlánkÛ na téma dodateãné izola-

dlí. Rekonstrukce probíhá proudovou metodou, le‰ení

ce staveb. PouÏívání zvlá‰tních utûsÀujících zemin

se posouvá podle harmonogramu.

patfií k nejstar‰ím zpÛsobÛm izolací staveb proti vodû

Jana MEDLÍKOVÁ, Ladislav DAVID: Nov˘ úfiad s památkovou ochranou, s. 10–15. âlánek z rubriky Stavba roku. Rekonstrukce a pfie-

a vlhkosti. Setkáváme se s ním zvlá‰tû v dobû baroka, ale i pfii stavbû tvrzí a hradÛ. Jako pfiíklad rozebírá autor izolaci praÏského letohrádku Kinsk˘ch.

stavba tfií památkovû chránûn˘ch domÛ na námûstí

Stavebnictví 2008/8

âlánek ke 130. v˘roãí narození v˘znamného archi-

dr. E. Bene‰e ve Fr˘dlantské ulici na budovu vefiejné

tekta a stavitele pfiibliÏuje jeho rozsáhlou projekãní,

správy Magistrátu mûsta Liberce. Dfiívûj‰í úpravy a ná-

podnikatelskou, urbanistickou i publikaãní ãinnost.

vrhy rekonstrukce komplexu s plánem, konstrukãní

Pokraãování ãlánku se zab˘vá technick˘mi problé-

a stavební fie‰ení souãasné pfiestavby, design interié-

my, které souvisely s provozem tohoto stavebního díla

ru, fotografie, pÛdorys. Navazuje ãlánek Jana MOHRA:

– zejména kmitání ve vûtru.

Era 21 speciál 08 Josef KOCIÁN, Ale‰ KUBALÍK, Jakub NA·INEC, Veronika SÁVOVÁ / sporadical: Rekonstrukce domu U svatého Michaela, s. 64–66.

K historii budov nového magistrátu v Liberci, s. 15. Pavel STOKLASA: Rekonstrukce vodárenské vûÏe na penzion s vyhlídkovou vûÏí, s. 18–21.

Ondfiej FISCHER: Je‰tû k Je‰tûdu – díl II., s. 18–20.

Vladimír HUSÁK: Industriálne dediãstvo – prameÀ sebavedomej vízie Hamburgu, s. 60–63. Podstata industriálních dûl v historickém pfiínosu

Rekonstrukce chátrajícího domku z konce 16. stole-

Cílem rekonstrukce technické dominanty mûsta

v˘voje techniky, vûd, prÛkopnick˘ch konstrukcí, eko-

tí, pfiestavûného na konci 18. století, na Novém Svûtû

Bohumín, postavené v roce 1935, bylo její smysluplné

nomicko-inÏen˘rsk˘ch koncepcí a téÏ jim vlastních es-

na praÏsk˘ch Hradãanech. Zmûna dfiívûj‰ího obydlí

vyuÏití. Vybraná varianta se stala souãástí sportovnû-

tetick˘ch projevÛ zasahuje stále ‰ir‰í spoleãenské

chud˘ch pfiilepeného ke zdi kapucínského klá‰tera

-rekreaãního centra. Autorská zpráva popisuje kon-

publikum. Na pfiíkladu konverze prÛmyslov˘ch staveb

v exkluzivní bydlení v atraktivní lokalitû.

strukãní fie‰ení stávajícího objektu, vlastní rekonstruk-

v Hamburku autor dokládá pfiínos pfiesvûdãiv˘ch kon-

ci a nové dispoziãní fie‰ení jednotliv˘ch podlaÏí, foto-

verzí historického industriálu.

Marcela STEINBACHOVÁ / Skupina: Obnova bytu ve SkleÀáku, s. 68–71.

grafie pfied rekonstrukcí a po ní a plány.

Stavebnictví 2008/9

Citlivá rekonstrukce bytu s ãásteãnû dochovan˘mi dobov˘mi prvky v památkovû chránûném domû architekta Podzemného z 30. let 20. století v praÏsk˘ch Dejvicích.

Stavebnictví 2008/6–7 Jan TÁBORSK¯: Ústfiedí banky nebo velká zahrada, s. 6–9.

Era 21 2008/4 Celé ãíslo je zamûfieno na problematiku udrÏitelné ãi ekologické architektury. Mar tina MERTOVÁ: Cena Klubu Za starou Prahu 2008, s. 11. Komentáfi k udûlení leto‰ní ceny.

Hana DU·KOVÁ: Realizace tunelového komplexu Blanka, s. 24–30. Rozhovor s Alexandrem Butoviãem, zpracovatelem

V rubrice Stavba roku je pfiedstaven její leto‰ní drÏi-

projektové dokumentace stavby v rámci severozápad-

tel – nové ústfiedí âSOB v praÏsk˘ch Radlicích od archi-

ní ãásti Mûstského okruhu Prahy o jejích technick˘ch

tekta Pleskota, které je nejvût‰í administrativní budo-

problémech a fie‰eních. Plány, fotografie stavby, vizua-

vou v Praze a zároveÀ i nejvût‰í stavbou vybudovanou

lizace.

podle ekologick˘ch standardÛ ve stfiední Evropû. âlá-

Michael BALÍK: Stabilizace a ochrana skalního ost-

nek obsahuje základní technické údaje, fotografie a fie-

rohu pod praÏsk˘m Vy‰ehradem, s. 54–60.

zy a krátkou reportáÏ o dopravû substrátu na stfiechu

Autorská zpráva s fotografiemi a plány.

budovy.

Stavebnictví 2008/4 Vítûzslava ROTHBAUEROVÁ, Jifií HÒRKA: Hotel nad praÏskou historií, s. 6–10. âlánek z rubriky Stavba roku. Rekonstrukce a pfiestavba domÛ v ulicích Nebovidská a Karmelitská v Praze na Malé Stranû, které jsou v seznamu památkovû

Desing and build, s. 10–11. Rozhovor s generálním fieditelem firmy Skanska Petrem Fantou, kter˘ odpovídal na stranû developera za cel˘ projekt nové budovy âSOB. Hana DU·KOVÁ: Nic nelze zatracovat ani pfieceÀovat, s. 12–13.

Stavebnictví 2008/10 Karel B¤EZINA: Most v Jaromûfiicích nad Rokytnou a restaurování jeho sochafiské v˘zdoby, s. 14–16. Most v bezprostfiední blízkosti státního zámku byl jiÏ fiadu let ve velmi ‰patném technickém stavu a pro svou nedostateãnou kapacitu zpÛsoboval dopravní

chránûn˘ch budov, na Mandarin Oriental Hotel Praha.

Rozhovor s autorem projektu Josefem Pleskotem

komplikace. Proto byl vybudován most nov˘. PÛvodní

Historie lokality, urbanistické a architektonické fie‰ení

o nové budovû âSOB i o v˘voji architektury a jejím so-

barokní v˘zdoba mostu – ãtyfii sochy od ·tûpána Pa-

pfiestavby, realizace stavby a její zajímavé detaily, foto-

ciálním rozmûru.

gana – byla restaurována a umístûna na konstrukci

grafie, situace. Navazuje ãlánek Jana HAVRDY a Michala TRYMLA: Ar-

Václav GIRSA: Europa Nostra 2008 ãeskému fortelu, s. 16–19.

nového mostu. Stavba a restaurování získaly v soutûÏi Stavba Vysoãiny 2007 Cenu ãasopisu Staveb-

cheologick˘ v˘zkum vyvolan˘ rekonstrukcí areálu, s. 10.

Nejv˘znamnûj‰í prestiÏní mezinárodní ocenûní v ob-

Plo‰nû ‰lo o nejrozsáhlej‰í v˘zkum na území Malé Strany.

lasti památkové péãe v hlavní kategorii získala letos

nictví.

Nejvût‰í zásah do projektové dokumentace znamenal ná-

konzervace jiÏní fasády Horního hradu a zámku v âes-

lez základÛ polygonálního závûru klá‰terního kostela

kém Krumlovû. âlánek pfiibliÏuje zásady ocenûné kon-

U novostaveb se podíl strojního zpracování v˘robkÛ

sv. Máfií Magdaleny. Objeven˘ fragment byl konzervován

zervace, uvádí základní údaje o stavbû a popisuje prÛ-

zv˘‰il natolik, Ïe prakticky jedinou pfiíleÏitostí k zacho-

a je nyní pod prosklenou podlahou místnosti pohledovû

bûh její realizace.

vání tradiãních fiemesln˘ch postupÛ jsou práce na his-

Martin MAR·ÍK: Klempífiské, pokr˘vaãské a tesafiské fiemeslo a jeho souãasná pozice, s. 42–48.

pfiístupn˘. Dal‰í zmûnou v projektu stavby byla konzer-

Ondfiej FISCHER: Je‰tû k Je‰tûdu – díl I., s. 20–22.

torick˘ch památkovû chránûn˘ch stavbách. âlánek

vace a prezentace jednoho z pilífiÛ barokního ambitu –

âlánek o vzniku cenûné stavby, její konstrukci a pa-

charakterizuje práce na provádûní a údrÏbû stfiech,

ostatní musely ustoupit stavbû. Bohaté v˘sledky terénního v˘zkumu se dosud zpracovávají.

rametrech vysílaãe. Milan KA·PAR: V˘stava Porta vitae Josefa Hlávky, s. 76–77.

Stavebnictví 2008/5 Zdenûk BATAL, Milan SVOBODA, Václav VLâEK: Léãení Karlova mostu, s. 6–9. Repor táÏ o opravû mostovky se základními údaji o stavbû a ãetn˘mi fotografiemi. Cílem fáze A je obno-

522

âlánek o Ïivotû a díle v˘znamného architekta a me-

porovnává metody nové a tradiãní, uvádí ukázkové i odstra‰ující pfiíklady provedení stfie‰ních detailÛ. Na závûr se zmiÀuje o postavení firem provádûjících práce na stfiechách na ãeském trhu.

cená‰e u pfiíleÏitosti v˘stavy ke stému v˘roãí jeho úmrtí. Michael BALÍK: Izolace zdiva jílov˘mi vrstvami, s. 78–79.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Stavebnictví 2008/11–12 Franti‰ek NOVOTN¯: Funkãní a prostorové uspofiádání území Masarykova nádraÏí – Florenc, s. 7–11.

V˘bûr z dokumentace v rámci podkladové studie zá-

stfiedovûkého mûsta. Konfigurace terénu pfii styku hlu-

dá, Ïe z politick˘ch dÛvodÛ jsou negovány fyzikální zá-

sad funkãního a prostorového uspofiádání rozvojové

bok˘ch a strm˘ch údolí tokÛ Dyje a Gránického potoka

kony a kritické my‰lení a dochází k manipulacím s po-

plochy Masarykovo nádraÏí – Florenc v Praze.

na jihozápadním okraji a mûlãího údolí Lésky na seve-

citem viny na skleníkovém efektu a vzniku masové

rov˘chodû dávala dobré podmínky pro obranu mûsta

hysterie.

rd

Pavel JOBA, Milan KVÍZ, Jan TÁBORSK¯: 73 Upper

a vytvofiila neopakovateln˘ rámec pfiírodních podmínek

Claus MEIER: Heiz- und Lüftungstechnik im Altbau

Autorská zpráva o rekonstrukci âeské národní bu-

pro vznik mûsta v˘jimeãn˘ch urbanistick˘ch vlastností.

– die bauphysikalischen Irrtümer hinter den Rechen-

dovy v New Yorku, postavené roku 1897 podle návrhu

Blanka KYNâLOVÁ

regel, s. 103–117. Autor vyvrací ãetné omyly spojené

East Side, s. 16–21.

s vytápûním a vûtráním historick˘ch staveb.

Williama C. Frohneho. Rozhovor s F. Vaculíkem, fiedi-

âíslo dále obsahuje standardní rubriky Instituce

telem firmy PSJ, která byla generálním dodavatelem, a se zástupcem investora, J. ·arbochem z Minister-

BURGEN UND SCHLÖSSER

(pfiedstaven Burgenverein Graubünden), v˘stavy (refe-

stva zahraniãních vûcí âR.

49. Jahrgang, Heft 2/2008.

ráty o v˘stavách vûnovan˘ch jubileu Spolkového pa-

Jan KORBEL: Hagibor – symbol generace, s. 60–63.

Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpfle-

mátkového úfiadu, bavorské ‰lechtû, âínû v zámku ne-

Rekonstrukce a dostavba staré budovy z roku

ge. Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der

boli exotick˘m svûtÛm na bavorském dvofie a Princ

1911 od architekta V. Kafky v praÏském Hagiboru na

Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein.

/Alfred von Sachsen-Coburg/ objevuje svût), Památky

domov sociální péãe pro seniory Ïidovského vyznání.

ISSN 0007-6201, 70 stran s obrázky. Hlavní ãlánky

ohroÏeny – památky zachránûny (informace o konkrét-

Finálová nominace soutûÏe Stavba roku 2008 a cena

jsou opatfieny struãn˘m souborn˘m anglick˘m resu-

ních kauzách podané podle spolkov˘ch zemí) a recen-

pfiedsedy Senátu Parlamentu âR, P. Sobotky.

mé.

ze (druh˘ svazek závaÏné knihy T. Billera a Bernharda

Jakub SRPA: Nová ikona centra Ostravy, s. 64–66.

Rubrika âlánky

Metze o hradech v Alsasku, Hradní mapa ·v˘carska,

Projekt nové lávky pro chodce propojující autobuso-

V rubrice âlánky jsou zafiazeny tfii ze ãtyfi referátÛ

monografie v˘zkumu dánského hradu Boringholm, Vel-

vé nádraÏí s obchodnû-zábavním centrem v lokalitû

z kvûtnového kolokvia Královská krajina Harz a dva re-

kovévodské reprezentaãní apar tmá v zámku Schwe-

Karolina v Ostravû. Lávka je navrÏena studiem Evy Ji-

feráty z konference Technická v˘bava budov ve sta-

rin, monografie sídla Boldevitz na Rujanû a poslední

fiiãné.

vební památce: v˘voj – zachování – modernizace, kte-

publikace o Hohensalzburgu).

rá se konala na würzburském Marienbergu ve dnech

Umûní 2008/3

31. 1. – 1. 2. 2004. Pfiíspûvky z této konference tvofii-

BURGEN UND SCHLÖSSER

(pfievzato z webu http://www.umeni-art.cz/cz/index.

ly podstatnou ãást obsahu jednoho z pfiedcházejících

49. Jahrgang, Heft 3/2008.

html)

ãísel ãasopisu.

Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpfle-

Vendula HNÍDKOVÁ: Vidûno vlastníma oãima. Nález

Markus BLAICH: 1937, 1957, 2007 – Zu den neuen

ge. Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der

neznámého konceptu autobiografie Pavla Janáka. – In

Untersuchungen auf der Pfalz Werla, s. 67–71. Srov-

Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein.

the Artist's Own Eyes: The Discovery of a Previously

nání v˘sledkÛ nov˘ch v˘zkumÛ a prÛzkumÛ akropole

ISSN 0007-6201, 64 stran s obrázky.

Unknown Draft Autobiography by Pavel Janák, s. 237–

a pfiedhradí známé falce, zahájen˘ch v roce 2007,

242.

s v˘sledky star‰ího bádání. Nové v˘zkumy byly vyvolá-

Desirée DALL AGNOL: Die mittelalterlichen Höhen-

ny ideou vzniku archeoparku a soustfiedily se pfiede-

burgen im Biosphärenreservat Naturpark Pfälzerwald

Îivotní osudy architekta Pavla Janáka z období studentsk˘ch let v jeho autobiografii.

Rubrika âlánky

v‰ím na kapli a její pfiístavby, západní bránu a obû

– Medievall hill castles in the Pfälzerwald biosphere

Z recenzí:

pfiedhradí, z nichÏ bylo doposud prozkoumáno pouze

reserve, s. 138–146, 199. V pfiírodní rezervaci Pfäl-

Martin KRUMMHOLZ: Andreas Kreul, Johann Bern-

5 % plochy. Zji‰tûno bylo pfiedev‰ím, Ïe fortifikace jád-

zerwald se nachází cca ‰edesát hradÛ, jejichÏ turistic-

hard Fischer von Erlach. Regie der Relation, s. 252–

ra vznikla jiÏ pfied 10. stoletím a do tohoto vûku lze

k˘ potenciál je (s v˘jimkou Trifelsu a Hambachu) velmi

254.

datovat vznik kaple a obytné budovy (Kemenate). V˘-

málo vyuÏit. âlánek tvofií úvahy o moÏném turistickém

Jaromír OL·OVSK¯: Andrzej Niedzielenko – Vít Vl-

sledky geofyzikální prospekce vedou autora k tvrzení,

vyuÏití a konzervaci tûchto objektÛ.

nas (ed.), Slezsko – perla v âeské korunû. Tfii období

Ïe by Werla mûla ve své dobû b˘t i nejhustûji zastavû-

rozkvûtu vzájemn˘ch umûleck˘ch vztahÛ. – Mateusz

n˘m sídlem severní Evropy.

Eberhard-Johannes KLAUCK: Mauer fugenvegetation an Burgruinen im Moseltal und auf dem Hunsrück

Kapustka – Jan Klípa – Andrzej Kozie∏ et al. (ed.), Slez-

Cord MECKSEPER: Neue Forschungen zur Königs-

– Vegetation in the wall joints of ruined castles in the

sko – perla v âeské korunû. Historie – kultura – umû-

pfalz Goslar, s. 72–76. âlánek podává kritick˘ a kom-

Moselle Walley and the Hunsrück, s. 147–153,

ní, s. 254–257.

paktní pfiehled nov˘ch poznatkÛ o známé a stále je‰tû

s. 199–200. Rozbor vegetace na sedmi zfiíceninách.

nové otázky nabízející falci. UpozorÀuje napfiíklad na

Za zásadní chybu autor povaÏuje totální uzavfiení spár

z velkého ãasového odstupu jednotliv˘ch fází vypl˘vají-

pfii sanaci zdiva, pfiiãemÏ sdûluje, Ïe nekontrolovan˘

cí moÏnost úvah o pfiedchÛdci kaple sv. Ulricha.

vegetaãní pokryv je pfiíãinou ‰kod. UpozorÀuje téÏ na

Urbanismus & územní rozvoj 2008/3 Antonín KOSTRÒNEK: Mûsto ·ternberk – projekt re-

Hans-Wilhelm HEINE: Unbekannte Burghügel und

degradaci pojiva pfii uÏívání herbicidÛ. Zfiícenina by

Motten östlich von Hildesheim (Niedersachsen),

mûla b˘t nûco podobného jako zahrada, kde rostliny

Celková revitalizace vefiejn˘ch prostranství s cílem

s. 77–82. Autor prezentuje pût doposud evidenci uni-

vegetují pod lidskou kontrolou.

obnovit jejich spoleãenskou a shromaÏìovací funkci

kajících zanikl˘ch sídel typu motte v˘chodnû od Hil-

Stefan ULRICH: Arras, Beilstein, Bernkastell, Co-

probûhla ve ·ternberku v letech 2005–2006. âlánek

desheimu, o nichÏ prakticky mlãí i písemné prameny.

chem und Thurandt. Beobachtungen an einigen Mo-

se zab˘vá historií mûsta, financováním projektu a je-

Zjevnû jde o sídla ministeriálÛ hildesheimsk˘ch bisku-

selburgen – Arras, Beilstein, Bernkastell, Cochem

ho jednotliv˘mi etapami. Doplnûno situaãním nákre-

pÛ vzniklá od doby okolo roku 1180. Autor dochází

and Thurandt, s. 154–160, 200. Autor se podílel na

sem a fotografiemi v˘chozího a souãasného stavu.

k závûru, Ïe obecnû je nutné poãítat s podstatnû vût‰í

publikaci o hradech na Mosele (Alexander THON, Ste-

hustotou drobn˘ch ‰lechtick˘ch sídel, neÏ se uvaÏuje.

fan ULRICH: „Von den Schauern der Vor welt um-

generace a revitalizace centra mûsta, s. 31–36.

Urbanismus & územní rozvoj 2008/4

Wolfgang THÜNE: Die Redaktion stellt zur Diskussi-

weht“…Burgen und Schlösser an der Mosel, Regens-

on: Zum Bild der Erde als „Treibhaus“ Mythos, Fanta-

burg 2007), pfii jejíÏ pfiípravû byly získány nové

sie oder Realität?, s. 83–102, 118. Ponûkud pfiekvapi-

poznatky k podobû a v˘voji jednotliv˘ch lokalit, pfiede-

vû a neorganicky zafiazen˘ (‰lo o slavnostní pfiedná‰ku

v‰ím pak jejich vûÏí, které ãlánek struãnû uvádí. Publi-

Geomor fologie území, na kterém Znojmo vzniklo,

konference o technickém vybavení budov) ãlánek vûno-

kovaná sdûlení jsou mínûna zejména jako podnût pro

se zcela typick˘m zpÛsobem promítla jiÏ do utváfiení

van˘ problematice globálního oteplování. Autor doklá-

dal‰í v˘zkum, ãemuÏ odpovídá i silnû hypotetick˘ cha-

Eva FIALOVÁ: Vliv terénu na urbanistick˘ v˘voj mûsta Znojma, s. 42–45.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

523

rakter nûkter˘ch z nich (napfiíklad o moÏnosti interpre-

RESUMÉ

einer schwerwiegenden Destruktion kam es bei der

manticky pfiestavûném a zkomoleném hradû Thurandt

Zusammenfassung

jako starobylé obytné vûÏe).

eine grundsätzliche Änderung, denn der gesamte Tempelbezirk wurde mit Wohnhäusern bebaut. Zu

tace stavby se dvûma nároÏními vûÏicemi na silnû ro-

Eroberung der Akropolis durch die Venezianer im Jahr 1687, die das Parthenon nach Artillerietreffern und

Thomas STEINMETZ: Neue Überlegungen zur Früh-

anschließender Explosion des hier gelagerten

geschichte der Burg Hirschberg an der Bergstraße – ein Zusammenhang zwischen Burg- und Bergbau? –

Die Kinematografie – Ein Bestandteil des nationalen

Schießpulvers weitgehend in eine Ruine verwandelte.

New thougts on the early history of the castle at Hirsch-

Kulturerbes

Dabei verschwanden das Dach, ein Teil der Säulen

berg an der Bergstraße – a link between castle buil-

BlaÏena URGO·ÍKOVÁ

einschließlich Gebälk, Mauerabschnitte, die den

ding and mining, s. 161–168, 200. Interpretace dvou

Im Einleitungsteil ihres Artikels informiert die

Baukern absteckten sowie das gesamte Innere. Ein

v tûsné blízkosti leÏících hradÛ u Leutershausen, z ni-

Verfasserin über das Restaurationssystem im

Teil des Bauwerks einschließlich des

chÏ jeden je historick˘m Hirschbergem pfiipomínan˘m

Nationalen Filmarchiv. Zunächst gibt sie dem Leser

Bildhauerschmucks wurde anschließend von

k roku 1142. Dosavadní bádání uvaÏovalo oba objek-

eine Einführung in die für diese Restaurationssparte

Morozinis plündernden Soldaten zerstört, vor allem

ty. Na základû detailního rozboru historick˘ch prame-

im Nationalen Filmarchiv geschaffene und

aber dann auf Bestellung von Lord Elgin, der diese

nÛ autor dochází k závûru, Ïe jde o hrad spodní. Horní

verwendete Terminologie, dann beschreibt sie auf

Beutestücke seiner Privatsammlung einverleibt hat.

hrad podle nûj vznikl jako „protihrad“ vystavûn˘ falc-

allgemeiner Ebene die gängigsten

krabím koncem 12. století v souvislosti s tûÏbou stfiíb-

Restaurationsverfahren. Eingehender befasst sie

die Akropolis mit Gründung des neuen griechischen

ra v sousedství.

sich dann mit einem der großen Probleme bei der

Staats. Hand in Hand mit dem Vorhaben, ein neues

Filmrestaurierung, das in den verschiedenen

Athen zu bauen, wurde auch die Forderung laut, einen

r y. Eine wenig bekannte Burg im Grenzgebiet zwi-

Verfahren bezüglich der Erhaltung und Auffrischung

urbanistischen Plan des Ganzen mit dominierender

schen Elsass und Lothringen – Hoch-Eckerich / Haut-

von Colormaterial aus der Stummfilmära beruht. Im

Lage der Akropolis sowie Einbeziehung der antiken

-Echéry – a little-known castle on the border between

weiteren Teil analysiert und beschreibt der Text

Denkmäler ins Stadtkonzept zu erstellen.

Alsace and Lorraine, s. 169–176, 200. Monografie

eingehend anhand eines konkreten Beispiels die

Unübersehbar wurden die Bauwerke der Akropolis

spí‰e stranou zájmu stojícího hradu na dne‰ním fran-

Restaurierung eines tschechischen Films von

einschließlich des Parthenons als Direktinspiration für

couzském území, zaloÏeného patrnû ve druhé polovi-

Svatopluk Innemann „Die Liebchen eines alten

die gesamte Architektur in der Zeit das Klassizismus,

nû 13. století. Jeho nejlépe dochovanou ãástí jsou

Knastbruders“ aus dem Jahr 1927. Ergänzend zum

und das nicht nur in Athen, sondern überall in der

zbytky kaple z 15. vûku. Hrad zpustl v 17. století a do-

Artikel werden Proben von Farbfilmmaterial aus dem

Welt. Jetzt setzte eine Säuberung der Akropolis von

chovány jsou nevelké pozÛstatky zdiva.

ersten Drittel des 20. Jahrhunderts gezeigt, ein

allen späteren Um- und Anbauten ein, es kam zu

Rubrika Zprávy

Beispiel für Zwischentitel und Proben aus dem

Ausgrabungen, Analysen von Bauten bzw. deren

Reinhold SCHNEIDER, Ingrid HAGEN: Zur denkmal-

besagten Film „Die Liebchen eines alten

Teilen. Eine außergewöhnliche Rolle für das Angehen

pflegerischen Wiederherstellung des ehemaligen Brau-

Knastbruders“ einschließlich der angewendeten

der Rekonstruktionsprobleme an der Athener

hauses von Haus Emelinghof in Hamm Bockum-Hövel –

Filmtricks.

Akropolis spielte anfangs das Wirken des Architekten

Thomas TRITSCHLER: Hoch-Eckerich / Haut-Eché-

Ein grundsätzlicher Schicksalsumschwung kam für

Leo von Klenze in Athen. Den umfassenden

Restoration of the formel brew house of Haus Ermelinghof in Hamm’s Bockum-Hövel district, s. 177–167,

Das Parthenon auf der Akropolis von Athen – seine

Wiederaufbau des Parthenons führte der Architekt

200. Detailní zpráva o restaurování v˘stavné zámecké

Geschichte und Rekonstruktion

N. Balanos vom Ende des 19. Jahrhunderts bis Ende

pivovarské budovy z poãátku 17. století, která byla pÛ-

Milan NESMùRÁK

des ersten Drittels des 20. Jahrhunderts durch.

Der außerordentlich bedeutende Tempelbau der

vodnû budována jako residenãní objekt.

Im Laufe des 20. Jahrhunderts kam es jedoch zu

Athena Parthenos ist die wichtigste Dominante, in der

empfindlichen Beschädigungen des Bauwerks infolge

(pfiedstaven Centre de recherches archéologiques

die nach dem Prinzip der perspektivischen

von Witterungseinflüssen und Beschädigungen des

médiévales de Saverne - CRAMS), Sdûlení (informace

Architekturwahrnehmung angelegte Komposition des

Säulenwerks. In den 60er und 70er Jahren waren hier

o konferenci DBV / EBI Hrad v 15. století, která se bu-

heiligen Tempelbezirks auf der Athener Akropolis

Spezialistengruppen der UNESCO tätig und suchten

de konat v roce 2009), Památky ohroÏeny – památky

gradiert. Der in den Jahren 447–438 v. Chr. errichtete

nicht nur technische Probleme zu bewältigen, sondern

zachránûny (informace o konkrétních kauzách podané

Bau brachte eine Reihe von Neuerungen sowohl in

auch den Weg zu einem Rekonstruktionskonzept für

podle spolkov˘ch zemí) a recenze (kniha T. Bienerta

den Bereichen von Gesamtkomposition,

den Tempel zu finden. Im Jahr 1975 wurde ein

o hradech v Durynsku).

Architekturdetail, Bildhauerschmuck, als auch – und

Ausschuss eingesetzt, bestehend aus einer

das hauptsächlich – in der Innengestaltung. Im Lauf

Spezialistengruppe der UNESCO unter der Leitung von

seiner langen Existenz hat das Bauwerk eine Reihe

Charalambos Bouras, Professor für

von Wandlungen über sich ergehen lassen müssen,

Architekturgeschichte am Athener Polytechnikum.

die sein ursprüngliches Konzept beträchtlich lädiert

Außerordentlich wichtig war die Ausarbeitung eines

haben. Zur ersten grundlegenden Änderung kam es

Verfahrens für Rekonstruktionsweise und

im 6. Jahrhundert, als der Athene-Tempel zu einer

Organisation der Bauausführung. Bis 2005 wurde im

Kirche umgebaut wurde. Dabei wurde sein Inneres

Wesentlichen als „minimalistische Lösungsvariante“

durch Beseitigung der ursprünglichen Gliederung

die zweite Säulenreihe der Ostfront fertig gestellt.

rasant umgestaltet und das Säulenwerk von einer

Eine nachdrücklichere Ausgestaltung dieses

neuen Konstruktion einschließlich Überdachung

Bautorsos, die ihn der ursprünglichen

abgelöst. Ein weiterer brutaler Umbau war die

architektonischen Form näher brächte (ohne

Verwandlung der Kirche in der zweiten Hälfte des

Neuanfertigung von Details, über deren Urgestalt

15. Jahrhunderts in eine Moschee. Erneut wurde das

keine Gewissheit besteht) wäre offenbar ein großer

Innere umgewandelt, in die Vorhalle wurde sogar ein

Beitrag zur Erhaltung dieses bedeutenden Symbols

Minarett eingebaut. Auch in Hinsicht der

der griechischen Baukunst der Antike, könnte aber

Kompositionsbindungen der Akropolisbauten erfolgte

auch weiteren Beschädigungen vorbeugen.

âíslo dále obsahuje standardní rubriky Instituce

TomበDURDÍK

524

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

Der Aussagewert von erhaltenen Wappen,

Denkmäler ist eine aktive interdisziplinäre

Hausmarken oder -zeichen und Zieratfragmenten an

Zusammenarbeit entscheidend.

Summary

Bürgerhausfassaden in Pfiíbor Jana KOUDELOVÁ Der aus der Sicht seiner urbanistischen Struktur sowie der einzelnen immobilem Kulturdenkmäler mit reicher bauhistorischer Entwicklung wertvolle

Die Innenräume des sog. Neuen Baus auf der Burg

Cinematography – Integral Part of National Cultural

Svojanov

Heritage

Kvûta K¤ÍÎOVÁ

BlaÏena URGO·ÍKOVÁ

Am 22. März des laufenden Jahres wurde auf Burg

In the first section of this article, the author

historische Stadtkern von Pfiíbor wurde 1989 zur

Svojanov eine neue Interieur-Installation von

informs about the system of restoration activity

städtischen Denkmalschutz-Reservation erklärt. Die

Erdgeschossräumen, Gängen, der Halle und sechs

of the National Film Archive. Initially, she gives

ältesten urkundlichen Erwähnungen der Stadt Pfiíbor

Sälen des sog. Neuen Baus zugänglich gemacht. Die

readers information on the terminology created and

stammen von der Mitte des 13. Jahrhunderts, als die

Vorbereitungen erforderten auch Materialstudien in

used by this restoration branch in the National Film

Stadt in erster Linie zum Wirtschaftszentrum der

den Archiven von Zámrsk und Litomy‰l. Aus

Archive. Then, she describes the most commonly

Besitztümer der Grafen von Hückeswagen heranwuchs

denkmalpflegerischer Sicht ist ein im Jahr 1691

applied restoration techniques on a general level.

und bald darauf zu einem wichtigen Bestandteil des

angefertigtes Inventarverzeichnis ein besonders

She pursues, in a deeper manner, one of the

Huckwalder Lehen der Olmützer Erzbischöfe wurde.

interessantes historisches Dokument. In den meisten

serious problems of film restoration, which are

Sälen im Obergeschoss sind beachtenswerte

various techniques relating to the preservation and

Tag der rechteckige, von Häuserzeilen mit einer Reihe

Deckengemälde sowie zeitgenössische Öfen erhalten

renewal of colour materials from the silent movie

wertvolle Bürgerhäuser umschlossene Marktplatz. Die

geblieben. Die nur mit Andeutungen arbeitende

era. The second part of the text analyzes a specific

alles überragende Dominante der Stadt ist die Anlage

Interieurinstallation reflektiert hauptsächlich das letzte

example of restoration of a Czech silent movie

der Mariä Geburt-Kirche südöstlich vom Zentrum. Es

Drittel des 19. Jahrhunderts, als sich Svojanov im

directed by Svatopluk Innemann entitled The Lovers

wird angenommen, dass im 16. Jahrhundert am

Besitz des Metallscheiders und Chemikers Antonín

of an Old Criminal from 1927. The article also

hiesigen Marktplatz 44 brauberechtigte Häuser

Haasche befand, der die Burg 1910 an die Stadt

contains extracts of colour film materials coming

standen. Offenbar hatten schon damals einige davon

Poliãka veräußert hat.

from the early 20 century, previews of subheads,

Das Zentrum von Pfiíbor bleibt bis auf den heutigen

architektonisch interessant gestaltete Straßenfronten,

and extracts from the film The Lovers of an Old

die sich allmählich zur heutigen Gestalt transformiert

Unbekannte Bildhauerarbeiten aus dem Atelier der

haben. Neben Spätbarockfassaden findet man hier

Prager Platzer I.

hauptsächlich historisierende, sezessionistische sowie

Milo‰ SUCHOMEL

aus der Zeit des Funktionalismus stammende Häuserfronten.

Der Aufsatz befasst sich mit der kunsthistorischen Untersuchung der Schnitzwerks St. Johannes von

Criminal, including the special effects used. The Parthenon on the Athenian Acropolis – its History and Reconstruction Milan NESMùRÁK

Nepomuk aus der Allerheiligenkirche in Malíkovice

The remarkable construction of the Temple

Wappen, Hausmarken oder und Zieratfragmenten an

(Bezirk Kladno), an dem eine Reihe von Elementen

of Athena Parthenos is the main landmark of the

den Fassaden der Bürgerhäuser von Pfiíbor. Es handelt

hinsichtlich Komposition, Modellierung und Machart

exciting composition of the sacred complex

sich um Wappen des Olmützer Bischofs Franti‰ek von

festgestellt wurde, die kennzeichnend für die

of Athenian Acropolis, based on the principle

Ditrich‰tejn, ferner um Wappen und Hauszeichen

Bildhauerarbeit der Werkstatt von Ignác Franti‰ek

of prospective perception of architecture. The

hiesiger Bürger aus dem 17. und 18. Jahrhundert. Für

Platzer sind. Die Statue wurde bislang nicht mit der

construction built in 447–438 BC brought about

die Präsentation des Fassadenschmucks von

Tätigkeit der Prager Platzer-Werkstatt in Verbindung

numerous innovations of the composition of the

historischen Häusern in Pfiíbor wurden zwei Beispiele

gebracht, da einer solchen Zuordnung verschiedene

complex, architectural detail, statues, and,

ausgewählt – Renaissance-Putzfragmente an Haus Nr.

Modellierweisen und -mittel entgegenstehen, also

particularly, arrangement of the interior space.

11 sowie Stuckdekor an der Jugendstilfassade von

Elemente, denen man bei den meisten Platzerschen

Nevertheless, it went through a number of changes

Haus Nr. 43.

Nepomukstatuen nicht begegnet. Ungeachtet dieser

at the time of its existence, which strongly

Tatsache versuchte der Autor in seinem Artikel mittels

destructed its original concept. The first, principal

Fronten historischer Bauten in erster Linie

kunsthistorischer Analysen und Konfrontation der

change occurred in the 6 century, when the temple

Informationen über die architektonische Entwicklung

Statue von Malíkovice mit anderen Nepomukstatuen

of Athena was converted into a church. The interior

der betreffenden Anwesen liefern, ist die Existenz von

von Ignác Franti‰ek Platzer dessen Urheberschaft auch

was dramatically changed by the removal of the

Wappen und Hausmarken oder -zeichen oft mit einem

im Fall dieses in Vergessenheit geratenen Kunstwerks

original articulation and the colonnade was replaced

bedeutenden historischen Ereignis oder einer

nachzuweisen. Aufgrund seiner Analyse kommt er zur

by a new construction, including the roofing. Another

konkreten Person verbunden. Im ursprünglichen

Ansicht, dieses Schnitzwerk sei offenbar schon zu

major reconstruction was the conversion of the

Kontext hatten gerade die erwähnten Details an den

einem Zeitpunkt entstanden, als Ignác Franti‰ek

temple into a mosque short after the mid

Häuserfassaden mit höchster Wahrscheinlichkeit eine

Platzer von seinem Wiener Studienaufenthalt nach

15 century. The interior was changed again when

Informations- und Orientierungsfunktion. Insbesondere

Prag zurückgekehrt ist und von den hiesigen

a minaret was built in the temple hall. A radical

im Lauf des 20. Jahrhunderts wurde bei einigen davon

Bildwerken der Braun, Brokoff und in gewissem Maße

change also took place in composition links of the

im Rahmen des Gesamtbildes einer solchen Hausfront

auch von Matthias Schönherr fasziniert und

constructions on the Acropolis since the entire

sekundär die ästhetische Funktion hervorgehoben.

beeinflusst war, die sich so stark von seinen in Wien

space was filled with residential housing.

bei Donner gewonnenen klassizistischen Inspirationen

The decisive destruction, though, occurred during

erhaltenen Bauteile, die als Beleg der historischen

abhoben. Das Resultat der vorliegenden

the Venetian siege of the Acropolis in 1687, when

Entwicklung gelten können und nicht selten auch ein

kunsthistorischen Analyse und Überlegung ist ein

most of the Parthenon turned to ruins after a hit by

wichtiges Zeugnis über das Funktionieren der

Versuch, das Schnitzwerk von Malíkovice unter die

artillery fire and a subsequent explosion

Stadtgesellschaft ablegen, schon an sich als

ganz frühen Platzer-Werke vor dem Jahr 1745

of gunpowder stored there. The roof, parts of the

bedeutende Denkmäler gelten können – als

einzuordnen.

colonnade, including the entablement, sections

Der Beitrag befasst sich mit den erhaltenen

Während die verschiedenen Zieratformen an den

Es liegt auf der Hand, dass sämtliche physisch

einzigartige materielle Geschichtsquellen. Für die

of the walls embracing the core of the construction,

Erkenntnis des komplexen Werts der betreffenden

as well as the whole interior, vanished. A part of the

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

525

construction and statues were then destroyed by

later, an important part of the Hukvaldy fiefdom

storey, remarkable painting of ceilings and a period

looting soldiers of Morozini’s army, and especially,

of Olomouc bishops.

stove have been preserved. The allusive interior

later, on commission of Earl of Elgin for creating his

An oblong square lined with blocks of houses,

installation reflects, above all, the period of the late

including a number of valuable burger houses has

19 century, when Svojanov was owned by Antonín

remained the central space of Pfiíbor till today.

Haasche, a chemist, who sold the castle to the town

after the foundation of the new Greek state.

The complex of the Church of the Birth of the Virgin

of Poliãka.

Together with the plan to erect new Athens,

Mary, situated South East of the centre, dominates

preparation of a new urbanistic plan of the complex

the town. It is estimated that some 44 houses with

Unknown Statues from Studio of Prague Platzers I

was required with a dominant position of the

the brewing right stood in the Pfiíbor square in the

Milo‰ SUCHOMEL

Acropolis and inclusion of Ancient Heritage into the

16 century. It is probable that the main frontages

concept of the town. The constructions of the

of some of them were architecturally attractive

of the carving of St. John of Nepomuk from the

Acropolis, including the Parthenon, became highly

already then. They were transformed into today's

Church of All Saints in Malíkovice (Kladno district),

visible as a direct inspiration for architectural

form gradually. Beside Late Baroque facades, also

in which a number of compositional, modelling and

creation under Classicism not only in Athens, but

historicizing facades, facades in Art Nouveau Style,

artwork elements characteristic of the statues

worldwide. The Acropolis was cleaned from later

and those coming from the Functionalist era can be

coming from the workshop of Ignatz Franz Platzer

conversions and additions; excavation works,

found there.

have been identified. So far, the statue has not

private collection. The destiny of the Acropolis changed markedly

analysis of the constructions, or their parts were

The article concentrates on the preserved coats

This article deals with an art and history survey

been related to the activity of the Prague Platzer

performed. A singular importance of the approach

of arms, signs, and decoration fragments

workshop as assignment to this creative activity

to the solution of the reconstruction of the Acropolis

on frontages of burger houses in Pfiíbor. It deals with

would cancel some art modelling methods and

was, initially, under the influence of architect Leo

the coats of arms of Franti‰ek Ditrich‰tejn,

devices, elements which are not to be seen on most

von Klenz in Athens. Architect N. Balanos carried out

an Olomouc bishop, as well as the municipal coats

St. John's representations by Platzer. Despite that,

a vast reconstruction of the Parthenon from the late

of arms of the town of Pfiíbor, the coats of arms and

the author strives to prove Platzer's authorship

19 century till the early 20 century.

signs of the burghers of Pfiíbor coming from the

in his paper by an art and history analysis and

17 and 18 century. To present decorations of the

confrontation of the statue from Malíkovice with

severely damaged as a result of weather effects and

facades of historical buildings in the town of Pfiíbor,

other St. John's sculptures by Ignatz Franz Platzer

failure of the colonnade. Teams of UNESCO

two examples were chosen, including fragments of

also in the case of this forgotten work of art.

specialists worked there in the 1960's and 1970's

Renaissance plaster with graffiti, house number 11

Ensuing from the analysis, the author comes to the

to solve not only technical issues, but also

and stucco decorations of Art Nouveau facade,

conclusion that the wood carving may have been

approaches to the design of the concept of the

house number 43.

created at the time when Ignatz Franz Platzer

During the 20 century, the construction was

reconstruction of the temple. A committee

While various forms of decorations of frontages

returned from his stay in Vienna to Prague, and was

consisting of a team of UNESCO specialists under

of historical buildings primarily provide information

fascinated by home statues made by the Brauns,

the management of Charalambos Bouras,

on the architectural development of the due

Brokoffs, and, maybe, to some extent, statues

a professor of history of architecture at the Athens

settlement, the existence of coats of arms and

by Matthew Schönherr, which were so different

Polytechnic, was set up. The design of the process

signs is often connected with a significant historical

ideologically from his own Donner-like Classicist

and method of reconstruction and organization

event or a specific person. The details mentioned

Viennese inspiration. In conclusion, this art and

of construction was of utmost importance. The

above must have had an informative, as well

history analysis and discussion seeks to rank the

"minimalist" alternative of the solution of the

as orientation function in the original context.

wood carving from Malíkovice among the earliest

second row of pillars of the East frontage was

Especially during the 20 century, the aesthetic

Platzer's works of art dating back to 1745.

completed by 2005. A more noticeable form

function of some of them was secondarily

recreation of the torso of the construction aimed

emphasized within the framework of the general

to make the construction resemble the original

appearance of the main frontage.

architectural form (without recreation of details

It is obvious that all the physically preserved

whose original appearance remains rather vague)

components of constructions, which document their

would most likely benefit the preservation of the

historical development and oftentimes testify to the

exceptional symbol of the Greek architectural

functioning of the town society may, by themselves,

creation of Ancient time, and contribute to

become significant monuments – unique material

prevention from further damage of the construction.

sources, as well. Active interdisciplinary cooperation is decisive for understanding the complex value

Informative Value of Preserved Coats of Arms,

of the given monuments.

Signs, and Fragments of Decorations on Facades of Burgher Houses in Pfiíbor

Interiors of "New Building" at Svojanov Castle

Jana KOUDELOVÁ

Kvûta K¤ÍÎOVÁ

The historical centre of the town of Pfiíbor,

The Svojanov Castle made accessible to the public

valuable for its urbanistic structure, as well as from

a new interior installation of the ground floor room,

the perspective of individual immovable cultural

corridor, hall, and six halls of the so called New

monuments with rich building and historical

Building on March 22, 2008. Archival materials

development, was declared a historical town reserve

of the Zámrsk as well as Litomy‰l archives were

in 1989. The oldest mentions of the town of Pfiíbor

examined in connection with its preparation.

date back to the mid 13 century, when the town

The inventory produced in 1691 appears to be

became, above all, the economic centre of the

an especially interesting historical document from the

possession of counts of Hückeswagen, and, a little

conservation perspective. In most halls on the upper

526

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RESUMÉ | SUMMARY