Magdalena Beranová
SLOVANÉ
Nakladatelství Libri Praha 2000
© PhDr. Magdalena Beranová, DrSc., 2000 Illustrations © archiv autorky, 2000 Odborný recenzent: doc. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. ISBN 80-7277-022-5
Obsah
POČÁTKY SLOVANŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Nejstarší zprávy o Slovanech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Slované-válečníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Slované-zemědělci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Archeologie o Slovanech v 5.–7. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Slované ve střední Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Slované na Ukrajině a v Bělorusku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Slované na jihovýchodě – Antové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Slované na severu a severovýchodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Nejstarší Slované v severozápadní Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Archeologie o Slovanech na Balkáně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Problematika etnogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Pozná archeologie Slovany již v době kolem zlomu letopočtu? . . . . . . 32 Otazníky kolem Slovanů ve 2.–4. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Slované zemědělci, Skytové kočovníci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 S L O V A N É – V E L M O C 6 . A Ž 1 2 . S T O L E T Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Postup na Balkán, Byzanc, Slované a Avaři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Slované v 7.–8. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Slované v 9.–12. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Západní Slované v 9.–12. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Velká Morava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Český stát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Polabští Slované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Pomořané . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Polský stát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Jižní Slované v 9.–12. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Bulharský stát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Srbsko a Černá Hora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Makedonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Chorvatsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Slovinci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
OBSAH
Východní Slované v 9.–12. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Ž I V O T A P R Á C E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Zemědělství a chov dobytka v době expanze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Nejstarší řemesla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Zemědělství v době rozvoje. Obdělávání a osévání polí . . . . . . . . . . . . 92 Úroda a žně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Mouka, chléb, kaše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Luštěniny, zelenina, ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Víno a pivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Chov dobytka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Bourec morušový a moruše v Polsku? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Včely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Lov a sokolnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Ryby a rybáři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Železáři, kováři, uhlíři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Těžba drahých kovů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Klenotníci, šperkaři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Sklářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Zbrojíři, pasíři, štítaři, sedláři a další řemeslníci . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Hrnčíři, keramika, nádobí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Dřevo, kámen, kost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Obchod, peníze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Jídlo a pití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Látky, šaty, boty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Muž a žena, rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 M O C A S L Á V A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Archeologie o centrech 6.–8. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Hradiště, města a přístavy od 8.–9. století – Velká Morava . . . . . . . . 149 Nejstarší český stát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Polabští Slované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Pomořany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Polský stát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Jižní Slované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Východní Slované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 T E P L O D O M O V A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 Nejstarší obydlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 Rekonstrukce domů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
OBSAH
Topení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Zahloubené domy nebo sruby? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 Rekonstrukce a stavby domů jinde a jindy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Výstavné domy, usedlosti a dvorce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 Kamenné paláce a jejich vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Vybavení domů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 P O H A N É A K Ř E S Ť A N É . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Pohanští bohové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Pohanské svatyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 Svatyně a bohové Polabských Slovanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 Bohové a idoly s několika obličeji a hlavami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Bohové s jednou hlavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 Uctívání zvířat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 Představy o posmrtném životě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 Měli Slované mytologii? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Démoni, magie a pohanské přežitky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Soužití pohanů a křesťanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 Z historie křesťanství a papežství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Křesťanské misie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 Archeologie a křesťanství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 Z R O Z E N Í A S M R T . N E M O C I , L É Č E N Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251 Antropologie o Slovanech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251 Zuby a zubní kaz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 Jaké nemoci poznal antropolog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Lékaři a kouzelníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Dítě a společnost, slavnosti a křest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 Posmrtný život . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Pohřeb žehem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Mohyly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Mohyly s pohřby spáleného i nespáleného těla . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 Pohřebiště na východě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261 Pohřeb nespáleného těla a zvyky s ním spojené . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 Hroby křesťanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 Upíři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 K U L T U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273 Svéráz slovanské archeologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273 Písmo a písemnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275
OBSAH
Rozšíření gramotnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 Hudba a hudební nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 Řezbářství a sochařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 Malířství a archeologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 Architektura dochovaná i objevená . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 Umělecké řemeslo, klenotnictví a šperkařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 Z Á V Ě R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296 S e z n a m p o u ž i t é a d o p o r u č e n é l i t e r a t u r y . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 J m e n n ý r e j s t ř í k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304
P
S
OČÁTKY
LOVANŮ
Nejstarší zprávy o Slovanech „Podél strmých Alp (zřejmě Karpat) ...na levém svahu, co směřuje na sever, a to od pramenů řeky Visly na nesmírných prostorách, se usadil početný kmen Venetů. I když se jejich jména teď mění podle různých rodů a sídlišť, nazývají se především Slovany a Anty. Slované žijí od města Novietunum a jezera zvaného Mursinské až k Dněstru a na sever až po Vislu. Místo měst mají bažiny a lesy. Antové však, kteří jsou z nich nejzdatnější, tam, kde se Pontské moře zahýbá, rozprostírají se od Dněstru až po Dněpr, kteréžto řeky jsou od sebe vzdálené mnohými stanicemi.“ Tak popisuje v 6. století pozdně římský autor Jordanes, původem Gót, sídla starých Slovanů ve 4. století n. l. Mursinské jezero je snad bažinatá oblast nedaleko ústí Drávy do Dunaje, případně i Balaton v Maďarsku. Novietunum (Noviedunum) bylo město ležící na dolním Dunaji nebo na řece Sávě. Náčelník germánských Ostrogótů Hermanarik ve třetí čtvrtině 4. století „...zdvihl zbraně proti Venetům, kteří, i když pohrdali zbraněmi, ale počtem silní, zpočátku měli snahu stavět se na odpor. Nic však nezmůže množství nebojovných lidí, zejména když i Bůh dopustí a přižene se množství ozbrojených.“ V 6. století, v době, kdy žil Jordanes, však už zbraněmi nepohrdali a byli velmi bojovní a útoční. Jordanes si povzdechl: „...nyní ...všude řádí.“ Ve 4. století n. l. byly slovanské kmeny velmi početné a zaujímaly rozsáhlá území. Protože však ještě nijak neohrožovaly Řím a římské provincie, „kulturní svět“ se o ně zajímal jen málo a většina autorů o nich buď vůbec nevěděla, nebo neměla důvod o nich psát. Plinius, Tacitus a Ptolemaios v 1. a 2. století n. l. znali sice jakési Venedy nebo Venety mezi Vislou, Baltským mořem (Venedský záliv), Karpaty (Venedské hory) a před sídly Peucinů a Fennů (tj. Ugrofinů), nevěděli však vlastně, co jsou tito lidé zač – Sarmaté, Germáni, nebo někdo úplně jiný, s těžko určitelnou etnickou příslušností a neznámým jazykem? Ve vědecké literatuře, pokud chce být kritická a objektiv9
POČÁTKY SLOVANŮ
ní, se proto otázka národnosti Venedů-Venetů z 1. a 2. století n. l. považuje za spornou a nedořešenou. Teprve v první polovině 6. století, když Slované začali napadat a pustošit země za Dunajem a odvádět tamější obyvatele do otroctví, dostali se do popředí zájmu a objevují se v písemných pramenech stále častěji a se stále podrobnějšími informacemi. Zájem se pochopitelně soustřeďoval na ty Slovany, kteří sídlili hned za Dunajem a útočili především na Trácii a Ilýrii. A nejenom útočili, postupně tyto krajiny dobývali a usazovali se v nich. Tak osídlili dnešní Rumunsko, Bulharsko a celé území bývalé Jugoslávie. Již v osmdesátých letech 6. století zabrali část Peloponésu. Usadili se také v dnešním Maďarsku, ale zakrátko byli dočasně převrstveni Avary a posléze Maďary, mezi nimiž slovanské stopy mizí. V Rumunsku se Slované pomalu sžívali s původním romanizovaným obyvatelstvem, mísili se s ním a přejímali i jeho řeč a kulturní svéráz. Ke Slovanům, kteří se usadili v Bulharsku, se velmi brzy přistěhovali kočovní Protobulhaři, ovšem ti se posléze poslovanštili. Z nomádů se postupně stávali usedlí zemědělci, jejichž stopy byly později patrné jen v určitých antropologických a kulturních rysech a ve slovní zásobě jazyka. Srbové, Chorvati, Slovinci a další ovládli svá nová sídla dokonale a vytvořili si na jihovýchodě Evropy pevnou vlast a domovinu. Rušné a krvavé byly tehdy dějiny Balkánského poloostrova. Dynamické a plné proměn byly jistě i dějiny ostatních Slovanů na západě a na východě, ale ty opět většinou unikaly pozornosti tehdejších autorů, protože pro ně nebyly zajímavé. Slovanské kmeny postupně a většinou asi nepříliš násilně kolonizovaly obrovskou oblast od Volhy až po Severní moře. Ovládly východní část dnešního Německa, usadily se však nejen v Lužici, Durynsku či Meklenbursku, ale pronikly až k Hamburku. Jižněji sídlili Slované nejen v Rakousku, ale také v Bavorsku, ovšem do budoucna si všechny tyto oblasti neudrželi.
Slované – válečníci O Slovanech se často traduje, že byli mírní a holubičí povahy, málo schopní boje. V 6. století, v době, kdy se domácím hospodářským a společenským vývojem dostali na nejvyšší stupeň barbarství, byli však stejně bojovní a útoční a stejně dychtiví po kořisti jako všichni barbaři na podobném stupni vývoje. 10
