Politologie venkova Doc. PhDr. Jaroslav Čmejrek, CSc.
Témata přednášek: 1. Půda a politická moc. 2. Rolnictvo, národ, geopolitika. 3. Venkov v ideologické perspektivě. 4. Agrární otázka v průmyslové společnosti. 5. Venkov a politické stranictví. 6. Český agrarismus. 7. Družstevní idea jako politický program. 8. Agrární aspekty transformace politických systémů. 9. Zemědělství a venkov v českých politických programech 90. let. 10. Agrární aspekty evropského integračního procesu. 11. Environmentalismus. 12. Politický proces ve venkovských obcích. 13. Reprezentace zájmů venkova v ČR a v EU. 14. Rozvoj venkova a výzvy globalizace.
Literatura: • • • • • • • • • • • •
Čmejrek, J.: Zemědělství a venkov v politickém procesu. Praha, PEF ČZU 2001. Dostál, V.: Antonín Švehla. Profil československého státníka. Praha, SZN 1990. Gellner, A.: Národy a nacionalismus. Praha, 1993. Heywood, A.: Politické ideologie. Praha 1994. Klíma M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha, Radix 1998. Křivský, P.: Selský stav. In: Filosofie za mřížemi. Praha, UK 1996. Kříž, Z.: Organizované zájmy družstevních rolníků v politickém systému ČSFR. Politologický časopis 1995/1: 35-42. Kunc, J.: Stranické systémy v rekonstrukci II. In: Politologická revue 1996/2, s. 12-30. Ortega y Gasset, J.: Evropa a idea národa. Praha, Mladá fronta 1993. Potůček, M. (ed.): Česká společnost na konci tisíciletí. Praha, Karolinum 1999. Sloterdijk, P.: Na jedné lodi. Pokus o hyperpolitiku. Votobia 1997. Urwin, D. W.: From Ploughshare to Ballotbox. The Politics of Agrarian Defence in Europe. Oslo – Bergen – Tromsø, Universitetsforlaget 1980.
Témata seminárních prací • Reprezentace venkovských a zemědělských zájmů ve vybraném regionu • Participace občanů na veřejném životě vybrané obce • Problémy zemědělského družstevnictví • Problémy zemědělského podnikání po vstupu ČR do EU (případová studie) • ICT a rozvoj venkova (případová studie)
Politika, politické myšlení, politologie
Výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 1992
1996
Politická strana % hlasů
Počet
% hlasů
mandátů
Počet mandátů
KSČM*
14,05
35
10,33
22
ČSSD
6,53
16
26,44
61
LSU
6,52
16
-***
-
HSD-SMS
5,87
14
-***
-
KDU-ČSL
6,28
15
8,08
18
29,72
76
29,62
68
ODA
5,93
14
6,36
13
SPR-RSČ
5,98
14
8,01
18
ODS**
Poznámka: Za rok 1992 jsou uvedeny výsledky voleb do České národní rady, protože ta se po rozdělení federace přeměnila v Poslaneckou sněmovnu.
Výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996
40 30 20 10 0 ODS KDU- ODA KSČM ČSSD LSU HSD- SPRČSL SMS RSČ 1992-% hlasů 1996-% hlasů
1992-% mandátů 1996-% mandátů
Vládní vs. opoziční strany 60 50
52,5
49,5 44,06
41,93
40
Vláda Opozice
30 20 10 0
39
1992-% hlasů
47,5
1992-% mandátů
44,8
1996-% hlasů
50,5
1996-% mandátů
Psychologické působení pětiprocentní klauzule 1992 5%
1996
4,59 %
4% 3,77 % 3,15 % 3% 2,69 % 2% 1%
3,08 % 2,80 % 2,05 %
1,37 % 1,30 % 1,08 %
1,40 %
Tabulka porovnává výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 z hlediska počtu subjektů, jež získaly 1 - 5 procent hlasů. Svůj význam má i rozmístění konkrétních volebních zisků na škále.
Definice Politika [řec.], umění řídit stát, resp. vztahy mezi státy, správa věcí veřejných; oblast společenské (veřejné) činnosti. Spočívá v účasti politických subjektů (stran, skupin, jedinců) na státních záležitostech; nástrojem k prosazení cílů a zájmů je politická moc, o jejíž získání usilují různými (násilnými, demokratickými) prostředky.(Encyklopedický slovník)
Politiku lze stručně definovat jako proces, v němž skupina lidí, jejichž názory a zájmy jsou zpočátku odlišné, dosahuje kolektivních rozhodnutí, jež jsou všeobecně považována pro skupinu za závazná a jsou prosazována jako společný způsob jednání. (Blackwellova encyklopedie) Politologie, politické vědy — společenská věda o politice. Předmětem je fungování státu, politických systémů, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti, politické chování lidí, moc a autorita, vztahy mezi státy. Zkoumání politiky má počátek v antickém Řecku a prohloubilo se v renesanci. Jako věda se institucionalizovala koncem 19. století v USA. Encyklopedický slovník
Kořeny politického myšlení Řecko: • Sokrates (469-399 př. Kr.) • Platón (427-347 př. Kr.) • Aristoteles (384-322 př. Kr.)
Středověk a renesance: • Tomáš Akvinský (1224-1274) • Niccoló Machiavelli (14691527)
Řím: • Polybios • Cicero • Seneca • Tacitus • Plinius Mladší • Marcus Aurelius • Augustin z Hippo
Osvícenství: • Hugo Grotius (1583-1645) • Thomas Hobbes (1588-1679) • John Locke (1632-1704) • Charles de Montesquieu (1689-1755) • Jean-Jacques Rousseau (1712-1778)
Kořeny politického myšlení USA: • Thomas Jefferson (1743-1826) • James Madison (1751-1836) • Alexandr Hamilton (17551801)
Evropa: • Immanuel Kant (1724-1804) • Georg Wilhlem Friedrich Hegel (1770-1831) • Adam Smith (1723-1790) • John Stuart Mill (1806-1859) • Alexis de Tocqueville (18051859) • Karel Marx (1818-1883) a Bedřich Engels (1820-1895) • Max Weber (1864-1920)
Půda a politická moc
Paleopolitika • před vznikem zemědělství neexistovala politika ani stát, jen kmenová pravidla (lovecká, sňatková apod.); • pravidla typizují protikladné role staroby a mladosti, mužství a ženství, upravují styk mezi ‘člověkem’ a ‘cizinci’, mezi živými a mrtvými; • smyslem paleopolitiky je zajistit přežití kmene; • v předagrární etapě se paleopolitika nemohla rozvinout ve skutečnou politiku, protože pro ni neexistoval základní rámec – stát; tlupy byly příliš malé na to, aby mohlo dojít k takovému druhu dělby práce, která vede ke vzniku státu.
Zrod politiky • politika a politická moc se rodí s počátkem obdělávání půdy; • v agrární společnosti pokročila dělba práce natolik, že mohl vzniknout stát; • stát je závislý na půdě, kterou vlastní; • existuje vazba mezi velikostí obce a velikostí jejího pozemkového vlastnictví; • plnoprávnými občany jsou jen vlastníci půdy – tvoří demos;
• vlastnictví půdy je rozhodujícím kritériem pro obsazení správních i vojenských funkcí; • zemědělská práce pokládána za jedinou práci hodnou svobodného občana.
Agrární společnosti • agrární společnosti se od sebe odlišovaly především způsobem rozdělení půdy; • pro západní křesťanství byl charakteristický lenní systém, v němž panovník půdu přiděloval jako léno (lat. feudum - feudalismus); • vlastnické vztahy k půdě v oblastech východního křesťanství se utvářely odlišně, lenní systém se vyvíjel se značným zpožděním: – v Rusku byly v soukromém vlastnictví domy, dobytek, zbraně atd., ale nikoli půda; ta byla v rámci obce společná (Masaryk: agrární komunismus).
Přechod k industriální společnosti • • • •
uvolňování feudálních vztahů; rozklad středověkých správních struktur; nové formy vlastnictví a podnikání; změny v politickém uspořádání společnosti: – – –
centralizace politické a vojenské moci; zefektivnění daňového systému; moderní úřednický aparát;
• nové pojetí státu.
Moderní stát • stát se stává svrchovaným, sebeurčujícím politickým společenstvím; • idea přirozeného práva; • teorie společenské smlouvy; • stát se definuje jako institucionální reprezentace vůle lidu a mění se ve stát národní.
