O S O B N Í Z P R ÁV Y
ãilo se mu proto nad‰ené a unáhlené pfiisuzování celé skupiny kupolov˘ch kostelÛ v Karpatech byzantské kultufie. Jistû tu mûla vliv i tradice vídeÀské ‰koly, stojící pevnû v známém sporu Orient oder Rom na stanovisku habsbursky fiímském… A tak Wir th vyzval jednoho
O d k a z Vá c l a v a M e n c l a 16. 1. 1905 – 28. 7. 1978
z mlad‰ích Dvofiákov˘ch posluchaãÛ, dr. W. Romana Zalozieckého, kter˘ v té dobû pracoval v praÏském semináfii dûjin umûní, aby procestoval Karpaty… A aby
Letos v létû uplynulo jiÏ tfiicet let od tragické smrti
mûl nûkoho k ruce, kdo mu bude ty kostely zamûfiovat
mimofiádného historika umûní, architekta, pedagoga
a fotografovat, pfiidal mu Wirth na cestu mû, studenta
a památkáfie Václava Mencla. Osud ho zastihl v Ne-
tfietího roãníku architektur y.“ Hned na poãátku své
milkovû, odkud spoleãnû se svou Ïenou zajel pfied
vûdecké dráhy se Mencl dotkl základního problému
svátkem sv. Máfií Magdalény do Su‰ice. Je symbolic-
dûjin umûní, tedy v˘chodní, ãi západní orientace poan-
ké, Ïe MenclÛv poslední text zaznûl na podzim toho
tického umûní. Kupole i centralita karpatsk˘ch kostelÛ
roku pfii oslavách 600. v˘roãí úmrtí Karla IV.
1
6
byly tehdy vyloÏeny barokem, pozdûji v‰ak Mencl svÛj 7
Îivot a dílo doc. PhDr. Ing. arch. Václava Mencla,
názor korigoval ve prospûch Byzance. Kromû dfievû-
DrSc., jsou tûsnû spjaty s poznáním a záchranou na-
n˘ch kostelÛ nalezl Mencl na Slovensku pÛvodní lido-
‰eho architektonického dûdictví. Byl zakladatelskou
vou architekturu a kulturu, které rozhodly o smûru je-
osobností slovenského dûjepisu umûní a tamní pa-
ho pfií‰tího zájmu.
1
Obr. 1. Doc. PhDr. Ing. arch. Václav Mencl, DrSc., 1973. (Fotoarchiv autorky)
mátkové péãe, v roce 1946 stanul v ãele ãeskosloven-
V ãervnu 1928 sloÏil státní závûreãné zkou‰ky a na-
ské státní ochrany památek a v této funkci prosadil mi-
stoupil vojenskou sluÏbu v Bratislavû. V té dobû jiÏ pra-
mofiádn˘ projekt na záchranu válkou po‰kozen˘ch
coval pro ·tátny referát na ochranu pamiatok pfii Mi-
mûst – mûstské památkové rezervace. Bûhem svého
nisterstvu ‰kolství a národní osvûty v Bratislavû, kam
■ Poznámky
pedagogického pÛsobení vychoval v âechách a na Slo-
od 1. kvûtna 1930 trvale nastoupil. Památkov˘ úfiad
1 Václav MENCL: Architektura Karlovy doby a její smysl,
vensku dvû generace historikÛ umûní a pracovníkÛ pa-
ustaven˘ po rozpadu Rakouska-Uherska pod názvem
in: Mezinárodní vûdecká konference Doba Karla IV. v dûji-
mátkové péãe, k jejichÏ praktické potfiebû sepsal fiadu
Vládny komisariát na ochranu pamiatok na Slovensku
nách národÛ âSSR, pofiádaná Univerzitou Karlovou v Pra-
odborn˘ch dûl.
a poté pfiejmenovan˘ na ·tátny referát zpoãátku vedl
ze k 600. v˘roãí úmrtí Karla IV. ve dnech 29. 11. – 1. 12.
Ústfiední pracovi‰tû Národního památkového ústavu
znalec slovenského lidového umûní architekt Du‰an
1978, Univerzita Karlova, Praha 1982, s. 82–97.
v Praze vydává jiÏ nûkolik let vybrané stati v˘znamn˘ch
Jurkoviã. Mencl vzpomíná, Ïe „Jurkoviã… ‰el na vûc
2 Max DVO¤ÁK: Katechismus památkové péãe, 2. vydá-
architektÛ a historikÛ umûní, ktefií sv˘m dílem zasáhli
bezprostfiednû. Úfiad si pfiedstavoval jako architekto-
ní, Národní památkov˘ ústav, Praha 2004.
do teorie a koncepce památkové péãe. Po fundamen-
nick˘ ateliér, kter ˘ by navrhoval v‰echny pfiestavby
3 Alois RIEGL: Moderní památková péãe, ed. Ivo Hlobil
tálním díle teoretika vídeÀské ‰koly dûjin umûní Maxe
a úpravy památek…“ Roku 1922 pfievzal vedení úfia-
a Ivan Kruis, Národní památkov˘ ústav, Praha 2003.
Dvofiáka – Katechismu památkové péãe – vydalo v ro-
du MenclÛv star‰í kolega Jan Hofman, pfiesvûdãen˘ za-
4 Václav WAGNER: Umûlecké dílo minulosti a jeho ochra-
ce 2003 knihu Aloise Riegla Moderní památková pé-
stánce názorÛ vídeÀské ‰koly, jmenovitû A. Riegla.
na, Národní památkov˘ ústav, Praha 2005; Bfietislav
Podle Mencla „Hofman byl naopak pozitivista… Rozho-
·TORM: Základy péãe o stavební památky (prÛvodní slo-
ra a Bfietislava ·torma. V souãasné dobû se k vydání
dujícím kritériem byla, dûj se co dûj, hodnota stáfií, ve-
vo Vojtûch Láska, studie Petr ·toncner, Ïivotopis Vojtûch
pfiipravuje antologie z díla Václava Mencla. Autorovo
doucí metodou, která z ní vypl˘vala, bezpodmíneãná
Storm), Národní památkov˘ ústav, Praha 2007.
v˘roãí spojené s poãinem Národního památkového
konzervace dochovaného stavu.“ Mencl ãistû konzer-
5 Jeho otcem byl Ing. Václav Mencl, fieditel mûstského
ústavu je pfiíleÏitostí k tomu, abychom pfiipomnûli
vaãní metodu nikdy nepfiijal. Ve sv˘ch vzpomínkách po-
stavebního úfiadu v Plzni, matkou Anna, rozená Filipov-
MenclÛv Ïivot, okruhy jeho badatelského zájmu a od-
zdûji uvedl: „Ze star˘ch konzervaãních prací pfied první
ská. Mlad‰í bratfii Vojtûch a Jifií byli rovnûÏ stavební inÏe-
kaz v oblasti památkové péãe.
svûtovou válkou mi imponovala jen Luxova úprava hra-
n˘fii. Tématem se zab˘val Patrik GULDAN: Îivot a dielo
du v Banské ·tiavnici: provázel ji svûdomit˘ a skvûle
Václava Mencla, in: Kolokvium Îivot a dielo Václava
Václav dûdilo po generacích. Zde mûlo kofieny jeho
publikovan˘ umûlecko historick˘ rozbor. Umínil jsem
Mencla na Slovensku, Umeleckohistorická spoloãnosÈ
vrozené technické a v˘tvarné nadání, které dále rozví-
si, Ïe tuto metodu nikdy nezradím, protoÏe touto ces-
Slovenska, Bratislava 1999, s. 9–32. Naposledy Helena
jel vzdûláním. Po reálce v Plzni studoval v letech
tou si památka sama fiekne, co se s ní má dûlat… Stej-
SOUKUPOVÁ: Cena ministra kultury za památkovou péãi
1923–1928 na Vysoké ‰kole architektury a pozemní-
nû tak mi otevfiela oãi jeho náznaková rekonstrukce ka-
v roce 2004 Václavu Menclovi, in: Zprávy památkové
ho stavitelství âeského vysokého uãení technického
ple na hradû v Ostfiihomi, vedená s vynaloÏením takové
péãe 64, 2004, ã. 5, s. 449–453, kde je uvedena Menc-
v Praze u profesorÛ Rudolfa KfiíÏeneckého a Antonína
inteligence, Ïe se s jejím v˘sledkem v tehdej‰ích ães-
lova bibliografie.
Engela. Menclovu vûdeckou dráhu v‰ak ovlivnily hlav-
k˘ch pomûrech nedalo témûfi nic srovnat.“
Z rozdíl-
6 Václav MENCL: Ako sme zaãínali, in: Kapitoly z dejín
nû pfiedná‰ky ZdeÀka Wirtha a zejména Vojtûcha Birn-
ného stanoviska k ochranû památek pak vznikaly, jak
pamiatkovej starostlivosti v Slovenskej socialistickej re-
bauma a Josefa Cibulky. Z Wirthova podnûtu se Mencl
vzpomíná Mencl, i humorné situace, kdyÏ sochafi „na
publike, Pamiatky a príroda, 1976, ã. 2, s. 40. Citace
vydal na první studijní cestu na Slovensko. Pozdûji na
jednom z jiÏních portálÛ velkého kostela v Banské By-
textu jsou uvedeny v ãe‰tinû.
svého uãitele vzpomíná: „Na pr vní studijní cestu na
strici stfiídavû snímal a zase nalepoval na bronzové tr-
7 Václav MENCL: O pÛvodu byzantské architektur y, in:
Slovensko mû vyslal Wirth, kter˘ uÏ tehdy stál v ãele
ny plomby z umûlého kamene, kter˘mi doplÀoval bûÏ-
Umûní 23, 1975, s. 418–437.
pfiíslu‰ného odboru ministerstva. Bylo to v ãer venci
nou profilaci prutÛ v ostûní – podle toho, koho z nás
8 V. MENCL, cit. v pozn. 6.
1925. Studoval jsem architekturu na praÏské techni-
ãekal na kolaudaci.“
2
3
ãe a v roce 2005 a 2007 vy‰ly práce Václava Wagne4
Pocházel z rodiny, kde se stavební umûní i jméno 5
8
9
10
11
9 TamtéÏ.
ce, na filosofickou a teologickou fakultu jsme s archi-
Menclovou doménou byla od poãátku stfiedovûká
10 V. MENCL, cit. v pozn. 6, ã. 3, s. 40.
tektem J. Sokolem chodili na Cibulkovy strhující pfied-
architektura. Uvûdomil si, jakou pfiíleÏitost mu sk˘tá
11 V. MENCL, cit. v pozn. 6, ã. 2, s. 40.
ná‰ky a Birnbaumovy promy‰lené lekce, Wir th na
dosud neznámé umûní Slovenska i moÏnost vytvofiit
technice pfiedná‰el po Cibulkovi dûjiny architektury…
jeho první syntetick˘ obraz. Napnul proto v‰echny své
Wirth nemûl rád romantické nemetodické v˘klady, pfií-
síly. Vlakem ãi pû‰ky uskuteãnil bezpoãet cest,
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a
485
2
Obr. 2. BodruÏaº, Slovenská republika, rouben˘ kostel lemkovského typu. (Reprofoto z knihy V. Mencl, Lidová architektura v âeskoslovensku) Obr. 3. Praha, Hrad, sloupová síÀ. (Reprofoto z knihy V. Mencl, âeská architektura doby lucemburské)
3
né práce byla první vûdecká monografie o Bratislavû napsaná spoleãnû s jeho Ïenou (1936)
16
1933, s. 59–99, tabulka 10–18. Teprve nedávno se pfii
a syntetic-
novém archeologickém v˘zkumu podafiilo nalézt star‰í
ké dílo Stredoveká architektúra na Slovensku, s pod-
vrstvy, které potvrzují MenclÛv pfiedpoklad. Podrobnûji
titulem Stavebné umenie na Slovensku od najstar-
o tom viz Tatiana ·TEFANOVIâOVÁ: V˘sledky archeológie
17
‰ích ãias aÏ do konca doby románskej (1937).
·lo
vo vzÈahu k dielu a názorom Václava Mencla, in: Kolokvi-
o první ãást ‰ífie koncipované práce, jejíÏ druh˘ díl mûl
um, cit. v pozn. 5, s. 65–69; táÏ: Pocta Václavovi Menc-
bûhem nichÏ dokonale zmapoval známé i neznámé ob-
obsáhnout architekturu gotickou. V ní Mencl soustfie-
lovi, in: Zborník ‰túdií k otázkam interpretácie stredoeu-
jekty stfiedovûké architektury na Slovensku. Mistrnû
dil v‰echny tehdy známé ranû stfiedovûké památky
ropského umenia, Bratislava 2000, s. 19–30, kde je
ovládl terénní prÛzkum, mûl schopnost jeho jasného
Slovenska, které vãlenil do celkového v˘voje umûní
uvedena dal‰í literatura.
zhodnocení, znalost stavebních technik i dar problém
v Podunají. VÛbec poprvé tak zapojil Slovensko do ‰ir-
15 Václav MENCL: Tohoroãné úpravy devínskeho hradu,
logicky vysvûtlit. Vzdûlání architekta mu navíc dávalo ji-
‰ího kontextu evropského umûní. I kdyÏ ãasem nûkte-
in: Slovensk˘ staviteº V, 1935, ã. 11, s. 306–307; Václav
stotu ve volbû správn˘ch konstrukãních a technick˘ch
ré ze sv˘ch názorÛ korigoval, kniha dodnes platí za zá-
MENCL: ¤ímská stanice na Dûvínû, in: Jan EISNER, Vác-
fie‰ení. Pozdûji vzpomíná, Ïe „nebylo zedníkÛ, ktefií by
klad kaÏdého dal‰ího bádání.
18
lav MENCL, Vojtûch ONDROUCH: V˘zkum na hradû Dûví-
umûli udûlat pofiádnou vápennou maltu, v‰ude si vypo-
Badatelská práce byla jen ãástí ‰iroce koncipované
nû u Bratislavy roku 1935, Bratislava 1936, s. 6–8. Au-
máhali cementem, nedokázali omítku pfiipojit k nároÏ-
ochrany památek, kterou Mencl uplatÀoval ve státním
tofii odhalili obdélnou budovu s apsidou, o níÏ podle zdiva
nímu kameni, nebyli stavitelé, ktefií by nesli tradici ruã-
úfiadû. Ochranu vztáhl nejen na sakrální stavby, jak to-
pfiedpokládali, Ïe je fiímská. Teprve mnohem pozdûji byly
ních fiemesel a na jiÏním Slovensku nebylo ani ostrého
mu bylo dosud, ale i na mûstská opevnûní, hradní zfií-
odkryty dal‰í dvû apsidy, které dovolují stavbu interpreto-
fiíãního písku; z té jemné spra‰e se dobrá omítka udû-
ceniny, mû‰Èanské domy, lidovou architekturu i archeo-
vat jako sakrální a datovat ji do 9. století. O nov˘ch v˘zku-
lat nedala. A tak nás ãekala trpûlivá práce praktické-
logické v˘zkumy – byl iniciátorem jedné z pr vních
mech viz V. PLACHÁ, J. HLAVICOVÁ, I. KELLER: Slovansk˘
ho vy‰kolování od stavby ke stavbû, práce, které se
konzervací archeologick˘ch nálezÛ na Dûvínû. V˘voj pa-
Devín, Bratislava 1990; V. PLACHÁ, J. HLAVICOVÁ: Devín.
zedníci bránili, protoÏe omítky, které bûÏí po kameni
mátkové péãe na Slovensku i pfiehled oprav uskuteãnû-
Slávny svedok na‰ej minulosti, Bratislava 2003. K inter-
a ne podle vodováhy, pokládali za úpadek svého fie-
n˘ch v letech 1930–1938 pozdûji uvefiejnil v ãasopise
pretaci
12
V Bratislavû tehdy pÛsobila avantgardní
19
stavby
naposledy
Tereza
RODZINSKA-CHORAZY: Veºkomoravská trikoncha na De-
skupina funkcionalistick˘ch architektÛ, s nimiÏ se
vensku opravoval dvacet dva památkové objekty (ka-
víne: medzi antikou a stredovekom, in: Pocta Václavovi
Mencl st˘kal na pÛdû mûstské regulaãní komise. Vzpo-
menné a dfievûné kostely, mûstské hradby, nástûnné
Menclovi, cit. v pozn. 14, s. 33–58.
míná, Ïe nejradûji spolupracoval s F. Weinwurmem:
malby a oltáfie), o nichÏ referoval ve Zprávách památko-
16 Václav a Dobroslava MENCLOVI: Bratislava, stavební
„… byl to ãlovûk pfiím˘, vnitfinû svobodn˘, mûl svoje
vé péãe.
pevné zásady, sám Ïil funkãnû, stroze, bez pfiepychu
cet dfievûn˘ch kostelÛ zachovan˘ch v oblasti Karpat,
17 Václav MENCL: Stredoveká architektúra na Slovensku.
a malomûstsk˘ch ohledÛ. Byl pfiístupn˘ kaÏdému ro-
které kdysi procházel s W. R. Zalozieck˘m. Je‰tû po le-
Kniha prvá. Stavebné umenie na Slovensku od najstar‰ích
tech na to vzpomínal: „ A bylo na‰í p˘chou, Ïe jsme je
ãias aÏ do konca doby románskej, Praha–Pre‰ov 1937.
zumnû zdÛvodnûnému argumentu.“
13
A kde byla po-
tfiebná úãast citovû zaloÏeného architekta, utíkal se Mencl, jak uvádí, o pomoc k Emilu Belu‰ovi.
Pamiatky a múzeá (1956).
velkomoravské
Jen v roce 1937 na Slo-
mesla.“
20
Do roku 1938 kromû jiného zajistil na ãtyfii-
21
mûli na konci první republiky v‰echny v pofiádku.“
obraz mûsta a hradu, Praha 1936.
18 Prací o stfiedovûké architektufie se Mencl roku 1938
Menclem fiízené opravy památek dokazují, Ïe se od-
habilitoval na Komenského univerzitû v Bratislavû, zatím-
MenclÛv zájem o historicky nejstar‰í vrstvy archi-
klonil od r yze konzer vaãního pfiístupu ve prospûch
co knihou Stfiedovûká mûsta na Slovensku (1938) získal
tektury se pfiirozenû neobe‰el bez archeologick˘ch v˘-
syntetické metody, která umoÏÀovala restituci pÛvod-
hodnost doktora technick˘ch vûd.
zkumÛ. Zaãaly v kostele sv. Emmerama na hradû v Nit-
ního umûleckého v˘razu zachovan˘ch dûl. Jeho postoj
19 Václav MENCL: Sto rokov starostlivosti o stavebné
fie, kde spoleãnû s Jaroslavem Böhmem hledali
mûl oporu v názorech ãeského historika umûní Václava
pamiatky na Slovensku, in: Pamiatky a múzeá 5, 1956,
v letech 1930–1931 nejstar‰í kostel z doby velkomoravského kníÏete Pribiny.
14
s. 163–173.
Krátce nato Mencl spolu-
20 Václav MENCL: O opravách nûkter ˘ch památek na
pracoval s prof. Janem Eisnerem pfii archeologickém
■ Poznámky
Slovensku r. 1937, in: Zprávy památkové péãe 2, 1938,
v˘zkumu na Dûvínû (1933), kde rovnûÏ pfiedpokládal
12 V. MENCL, cit. v pozn. 6, s. 40.
s. 27–29. Erudice architekta Menclovi dovolila, aby
13 TamtéÏ, ã. 3, s. 39.
v âasté u Bratislavy dokonce pfieklenul naru‰enou gotic-
·tiavnici, v premonstrátském klá‰tefie v Bzovíku, pfii
14 Jaroslav BÖHM, Václav MENCL: V˘zkum na hradû nit-
kou klenbu. Srov. Václav MENCL: Konstruktivní povaha
hradi‰tní rotundû ve Skalici, v Bratislavû i jinde. KdyÏ
ranském 1930–1931, in: Památky archeologické, Nová
gotické síÈové klenby, in: Zprávy památkové péãe 2,
se v roce 1937 konala v Praze monumentální v˘stava
fiada I, díl 37, 1931, s. 64–79; Václav MENCL: Stredove-
1938, s. 53–56.
Staré umûní na Slovensku, mûl jiÏ Mencl fond stfiedo-
ká architektúra na nitrianskom hrade, in: Jan HOFMAN
21 Václav MENCL: Ako sme zaãínali, cit. v pozn. 6, ã. 2,
vûké architektury zmapovan˘. V˘sledkem této horeã-
a kol.: Nitra, dejiny a umenie nitrianského zámku, Trnava
s. 41.
vrstvy velkomoravské.
486
15
Kromû toho kopal v Banské
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a
Wagnera, jenÏ byl pracovníkem a poté pfiednostou Státního památkového ústavu v Praze a prvním lektorem v˘uky památkové péãe na Karlovû univerzitû.
22
Ze slovensk˘ch architektÛ byl Menclovi sv˘m postojem blízk˘ zejména Du‰an Jurkoviã: „ZpÛsob, jak˘m
Obr. 4. Praha, kostel sv. Martina ve zdi, rekonstrukce románského stavu. (Kresba V. Mencl) Obr. 5. Portály z doby poklasické gotiky. (Reprofoto z ãlánku V. Mencl, V˘voj stfiedovûkého portálu v ãesk˘ch zemích) Obr. 6. KruÏby oken klasické gotiky. (Kresba V. Mencl)
se Jurkoviã staví ke staré památce, je jin˘, neÏ jak ho má na zfieteli r yze vûdecká ochrana památek. Jeho pomûr k památce byl pomûrem tvofiivého umûlce.
■ Poznámky
Ne‰lo mu ani tak o to, aby jen pietnû a úzkostlivû udr-
22 Ivo HLOBIL: Václav Wagner, in: Kapitoly z ãeského dû-
Ïel to, co je tfieba i zlomkovitû z minulosti zachovat,
jepisu umûní II, Praha 1987, s. 295–297; t˘Ï: Poãátek
a aby témûfi muzeální metodou konzervoval památku
samostatné v˘uky památkové péãe na Karlovû univerzitû,
v jejím originálním stavu. ·lo o to, aby památku napl-
in: Památky a pfiíroda 46, 1986, s. 407–408; t˘Ï: Alois
nil nov˘m aktivním Ïivotem… Sv˘mi projekty… v‰ude
Riegl a teorie moderní památkové péãe, in: Alois RIEGL:
evokuje ducha za‰l˘ch dob, av‰ak ãiní to svou vlastní
Moderní památková péãe, Praha 2003, s. 122. Obdobné
23
moderní formou.“
Ingrid Ciulisová upozornila na to,
názor y jako Mencl zastával i Vincenc Kramáfi v oblasti
Ïe dÛleÏitou roli v Menclovû pfiístupu sehrály také
restaurování obrazÛ. Naposledy se tematikou zab˘vali
podnûty ze souvûké umûnovûdné teorie, hlavnû struk-
Vladimír CZUMALO: Teoretická v˘chodiska a pfiedpoklady
turalismu, jak ho na poãátku 30. let v Bratislavû for-
památkové péãe, in: Péãe o architektonické dûdictví,
muloval Jan Mukafiovsk˘.
24
Strukturalistické chápání
Sborník prací, I. díl, Praha 2008, s. 11–26, a Petr
umûleckého díla zdÛrazÀovalo jeho estetickou hodno-
·TONCNER: Organizaãní v˘voj státní památkové péãe
tu a autonomní umûleckou sloÏku. Ovlivnûní struktu-
v letech 1918–1945, tamtéÏ, s. 45–93.
ralismem lze nalézt i v Menclov˘ch dal‰ích pracích,
23 Václav MENCL: O v˘stave Ïivotného diela Dr. h. c. Du-
tfiebaÏe to sám nezdÛrazÀoval.
‰ana Jurkoviãa, in: Slovensk˘ staviteº VIII, 1938, ã. 8,
Bûhem 30. let si Mencl získal váÏnost ve vûdeck˘ch
s. 170–171.
kruzích a stal se uznávan˘m odborníkem konkurujícím
24 Ingrid CIULISOVÁ: Tri pohºady na Václava Mencla (zo
evropsk˘m kapacitám (Donin, Bachmann, Gerevich).
slovenskej strany), in: Kolokvium, cit. v pozn. 5, s. 42;
25
Od
Jan MUKA¤OVSK¯: Osobnost v umûní (1944), cituje
léta 1938 krátce pfiedná‰el na Komenského univerzitû
Menclovu práci O dvojí povaze a funkci stfiedovûkého
v Bratislavû, po rozpadu âeskoslovenska se v dubnu
umûní, in: Îivot 19, 1943–1944, s. 43–46. Srov. Jan
Jeho práce mûly ohlas i mezi ãesk˘mi badateli.
1939 vrátil se Ïenou do Prahy. Nastoupil na památko-
MUKA¤OVSK¯: Studie z estetiky, Praha 1966, s. 237.
vém odboru Ministerstva ‰kolství a osvûty, kde mohl
25 Jaroslav Pe‰ina upozornil na MenclÛv objevn˘ text
uplatnit své zku‰enosti ze Slovenska, a zaãal vyuão-
o chrámu Panny Marie v Novém Mûstû nad Váhem (re-
vat na univerzitû. Na podzim 1939 v‰ak byly vysoké
cenze in: Demokratick˘ stfied, 17. 5. 1936). Zdenûk
‰koly zavfieny. Pokraãoval proto v systematickém v˘-
Wirth vysoce ocenil první vûdeckou monografii o Bratisla-
zkumu ãeské stfiedovûké architektury. Navázal na prá-
vû (recenze in: Umûní 11, 1938, ã. 3, s. 151–152).
ci svého uãitele V. Birnbauma (i svoji vlastní) a vydal
26 Viz pozn. 5, kde je odkaz na bibliografii Václava Mencla.
staÈ Románská architektura v âechách (1939). Dal‰í
27 Václav MENCL: Stfiedovûké v˘kopy v âechách v posled-
práce v‰ak smûfiovaly k architektufie 14. století (stu-
ních tfiech letech, in: Umûní 14, 1943–1944, s. 364–365.
die o chrámu sv. Ducha v Praze a poãátcích dvoulodí,
28 Václav MENCL: O methodice stfiedovûk˘ch v˘kopÛ, in:
o architektufie biskupa Jana IV. z DraÏic, o hradech
Zprávy památkové péãe 6, 1942, ã. 1, s. 6–8; tamtéÏ,
Václava IV.).
26
Zajímala ho zvlá‰tní povaha ãeské goti-
ã. 2, s. 17–23; tamtéÏ, ã. 3, s. 33–37.
ky a kladl si otázky, jak se váÏe k zemi, místu a náro-
29 TamtéÏ, s. 7. Podle Mencla kaÏdé jednotlivé období
du. Podobnû jako na Slovensku doplÀoval svá bádání
mûlo také odli‰n˘ vztah k archeologick˘m v˘zkumÛm.
vlastními archeologick˘mi v˘zkumy (klá‰tera v Nepo-
Mencl apeluje na kaÏdodenní záznam v‰ech nalezen˘ch
muku, hradu v DraÏicích, minoritského kostela v Be-
pfiedmûtÛ a nálezov˘ch okolností i jejich stálou interpre-
ne‰ovû).
27
Stál˘ zájem o archeologii vedl ke stati
taci: „¤ekl bych, Ïe v˘kop a jeho neustálá interpretace
O methodice stfiedovûk˘ch v˘kopÛ, z níÏ je zfiejmé, Ïe
tvofií jak˘si strukturální celek, v nûmÏ to, co je vykopáno,
se v té dobû podrobnûji zab˘val metodologick˘mi otáz-
má sice neustál˘ vliv na zpÛsob v˘kladu, ale naopak ten-
kami.
28
Ve studii kromû jiného rozeznává tfii v˘vojová
to v˘klad zase zpûtnû pÛsobí na zpÛsob a smûr dal‰ího
stadia na‰eho vztahu k památce a zdÛrazÀuje potfieb-
v˘kopu. Jedno tedy podmiÀuje druhé, v˘kop a interpreta-
nost v‰ech: „Stadium pragmatické nauãilo nás pa-
ce jsou ve stálém dotyku…“ TamtéÏ, s. 34.
mátku datovat, neboÈ jednotliv˘m památkám podloÏilo
30 Menclovou metodou se podrobnûji zab˘vala Klára
Ïebfiíãek letopoãtÛ; stadium positivní nauãilo nás ji po-
BENE·OVSKÁ: Petr Parléfi v interpretaci Václava Mencla,
znat, a to jako umûleckou formu, závislou na datech
in: Pocta Václavovi Menclovi, cit. v pozn. 14, s. 137–
ãasov˘ch, a stadium tfietí dalo nám moÏnost porozu-
152. Zrání Menclovy metody lze sledovat ve statích: Vác-
mût jejímu smyslu, kter˘ mûla pro souãasného ãlovû-
lav MENCL: K Birnbaumovu zákonu transgrese, in: Volné
ka…“
29
Od té doby se otázka smyslu umûleckého dí-
la jiÏ nikdy neztratí z Menclova slovníku. Ve 40. letech postupnû krystalizovala Menclova ba30
datelská metoda.
Vy‰el z vídeÀské ‰koly dûjin umû-
ní, z duchovûdné psychologie Wilhelma Diltheye
4
5
smûr y 37, 1942, ã. 7, s. 195–206; Václav MENCL: O dvojí povaze a funkci stfiedovûkého umûní, in: Îivot 19, 1943–1944, ã. 2, s. 43–46, a zejména v úvodu ke knize Václav MENCL: âeská architektura doby lucemburské, Praha 1948. 6
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a
487
krajsk˘m národním v˘borÛm, pfii nichÏ pÛsobily takzva-
vûké kultur y nachází dokonal˘ obraz v plastické gra-
né rezervaãní komise. Ty rozhodovaly o pofiadí domÛ,
daci mûstského reliéfu“.
jejich vyuÏití, realizaci oprav i jejich kolaudaci. Národní
dií V˘tvarn˘ v˘voj ãesk˘ch mûst
v˘bory mûly úlohu stavebníka, památkové úfiady fungo-
Krumlovû, na níÏ se podíleli i jeho Ïáci.
valy jako odborní poradci, Ministerstvo ‰kolství, vûd
cla se pomalu rodilo povûdomí, Ïe „v urbanistick˘ch
32
a umûní zaji‰Èovalo akci organizaãnû a finanãnû.
37
Na tuto práci navázal stu38
a knihou o âeském 39
Podle Men-
Po
otázkách je celek víc neÏ souãet ãástí a vûci skladby,
letech Mencl na tuto akci vzpomíná: „V kvûtnu 1949 si
tedy proporcionalita a harmonie Ïe dominují nad otáz-
mû zavolal dr. Spáãil, námûstek ministra financí, Ïe
kami slohov˘mi a akademick˘mi poÏadavky slohové
i jemu zÛstávají nevyuÏité pfiebytky¨… a Ïe bude v roz-
jednoty. Ov‰em Ïe Rieglova hodnota stáfií a z ní vypl˘-
poãtech svého ministerstva na památky pamatovat bo-
vající poÏadavek originality díla tvofiily nespornou a ne-
hat˘mi pfiíspûvky, kdyÏ mu pfiedloÏím nûjak˘ celkem
pochybnou základnu v‰ech tûchto nov˘ch úvah“.
konkrétní, ale velkorys˘ program. Mûl jsem za sebou
40
V roce 1949 vy‰la politicky zniãující kritika Menclo41
uÏ prvé pokusy s kolektivním zpracováním nûkter˘ch
va díla o ãeské architektufie doby lucemburské,
ãesk˘ch mûst, do kterého jsem zapojil své univerzitní
rá mûla za následek, Ïe musel opustit obû univerzity:
posluchaãe v âeském Krumlovû a ve Znojmû a vûdûl
praÏskou (1951) i bratislavskou (1953). Situace se
jsem i to, co v pováleãn˘ch dobách na‰im mûstÛm hro-
zmûnila i na památkovém úfiadû. Mencl vzpomíná, jak
zí. A tak jsem do t˘dne Spáãilovi pfiedloÏil plán rezer-
se potom zaãaly pomûry komplikovat, pfii‰ly reorgani-
vací: mûstsk˘ch i lidové architektur y… Dosud mám
zace, „malovali se organizaãní pavouci, v jejichÏ síti
doma ty tfii listy hrubého pováleãného papíru, popsané
jsem na dal‰í v˘voj toho v‰eho ztratil vliv. A tak byl za-
z obou stran strojem, které obsahují i seznam mûst
se ãas na vûdeckou práci…“
a vesnic, kter˘ch se akce budou t˘kat, i s vyãíslením
Èanského domu, jehoÏ typologie a prostorové uspofiá-
odhadnut˘ch nákladÛ na následujících deset let.
dání byly dosud neznámé.
a strukturalismu a postupnû dospûl k dualismu sen-
Dr. Spáãil nad‰enû souhlasil… A tak kdyÏ nikdo nebyl
o ochranû památkového fondu na Slovensku,
zuálního a racionálního, optického a abstraktního pólu
proti, vyhledal jsem architekta Lorence… Na nበná-
se pfiedstavil jako „suverénní znalec kulturního dûdic-
v umûní, v jejichÏ oscilaci spatfiuje cyklick˘ v˘voj. V na-
vrh pfiizval za spolupracovníky architekty Pelzbauera
tví Slovenska“. Letité zku‰enosti s obnovou památek
‰ich souvislostech je dÛleÏité, Ïe od té doby klade dÛ-
a Reicher ta, ktefií uÏ pfiedtím byli s námi v Krumlo-
zúroãil v nûkolika rozmûrn˘ch studiích o stfiedovûkém
raz na architektonickou skladbu, proporcionalitu, har-
vû…“
Je‰tû na podzim 1949 Mencl obe‰el národní
tvarosloví (románská a gotická hlavice, tvary kleneb-
monii a rytmus, tedy prostorové hodnoty, které budou
v˘bory, dohodl dal‰í postup a rozvezl univerzitní poslu-
ních Ïeber, v˘voj por tálu, okna, omítek, stfiedovûké
nadále urãující i pfii ochranû památek.
chaãe do terénu: „… co sepsali, LorencÛv ateliér zpra-
klenby), které dodnes poskytují oporu historikÛm umû-
První léta po osvobození pfiinesla Menclovi ‰iroké
coval technicky a rozpoãtovû. Do roka byly k dispozici
ní i pracovníkÛm památkov˘ch úfiadÛ.
uplatnûní. Hned po skonãení války zaãal pfiedná‰et na
první konzervaãní knihy, v roce 1950 se akce rozbûhla
katedfie dûjin umûní Univerzity Karlovy v Praze (1945–
naplno.“
Ve Zprávách památkové péãe, které Mencl
o neutû‰eném stavu památek. Po poãáteãních úspû-
1951) a krátce nato i na Komenského univerzitû v Bra-
po válce fiídil, postupnû vycházely jednotlivé monogra-
‰ích s obnovou Slavonic, Telãe a dal‰ích mûst, jeÏ by-
tislavû (1949–1953). V roce 1946 uspofiádal se Ïenou
fie mûst. Patrik Guldan pozdûji ocenil, Ïe Mencl doká-
la cenûna i v zahraniãí, se akce mûstsk˘ch rezervací
a univerzitními Ïáky monumentální v˘stavu o dûjinách
zal vidût problematiku ochrany památek v dlouhodobé
následkem mnoha politick˘ch a organizaãních zmûn
PraÏského hradu, které pfiedcházel dÛkladn˘ prÛzkum.
perspektivû i praktické rovinû, navíc s nadhledem filo-
ãasem zcela odch˘lila od pÛvodních pfiedstav. Mencl
V témÏ roce (25. listopadu 1946) byl v˘nosem Minis-
zofa a národohospodáfie.
ProtoÏe v té dobû patfiil
si byl vûdom mnohovrstevnosti problematiky i toho, Ïe
terstva ‰kolství a osvûty jmenován pfiednostou tamní-
slovensk˘ památkov˘ úfiad opût k Praze, povaÏoval
„práce s památkou pfiedpokládá sloÏité hodnotící sou-
ho oddûlení pravûk˘ch, historick˘ch a umûleck˘ch pa-
Mencl za svoji povinnost rozbûhnout obdobn˘m zpÛso-
dy … opfiené o mnohé speciální dovednosti, správn˘m
mátek. Tehdy se plnû uplatnily Menclovy organizaãní
bem i mûstské rezervace na Slovensku. Mûl dokonalé
datováním poãínajíc a urãením vzácnosti, ojedinûlosti,
schopnosti. Z jeho podnûtu zahájilo Ministerstvo ‰kol-
znalosti o specifickém historickém v˘voji Slovenska
typiãnosti a jin˘ch podobn˘ch hodnot konãíc“.
ství, vûd a umûní v roce 1948 rozsáhlou akci, která
a z nûho vypl˘vající struktufie památkového fondu.
dále zastával metodu náznakové rekonstrukce, která
v pováleãné Evropû nemûla obdobu – plánovanou ob-
V nûkolika statích nastínil nejdÛleÏitûj‰í okruhy nutné
v‰ak pfiedpokládá, Ïe dílo nejdfiív dokonale historicky
novu válkou zniãen˘ch mûst, pro niÏ se vÏil název mûst-
ochrany slovensk˘ch památek v oblastech Spi‰e, ·ari-
poznáme a „Ïe si pak konfrontací jeho hodnot s po-
ské památkové rezervace. V âechách a na Slovensku
‰e, báÀsk˘ch mûst a lidové architektury.
7
Obr. 7. Most, dûkansk˘ kostel Panny Marie, visut˘ svorník síÈové klemby v jiÏní boãní lodi, v dobû, kdy se V. Mencl podílel na transferu kostela. (Foto â. ·íla)
33
34
35
36
42
kte-
Vrhl se do studia mû‰-
43
Následovaly stati 44
v nichÏ
45
V 60. letech se Mencl úãastnil vefiejné diskuse
46
Na-
tfiebami dne‰ka vytvofiíme jasnou koncepci. K tomu je
bylo vybráno „tfiicet nejhodnotnûj‰ích mûstsk˘ch celkÛ,
Idea mûstsk˘ch rezer vací zrála pomûrnû dlouho.
ov‰em tfieba souhry kultivovaného umûleckého histo-
tedy tûch mûst, jeÏ sv˘mi domy, hradbami, uliãními pro-
Vycházela z historick˘ch a topografick˘ch prací (To-
rika s kultivovan˘m architektem…“ Ve shodû s Ma-
story, námûstími, kostely i celou svou skladbou a plas-
mek, Winter), ale i z nov˘ch prací o stfiedovûké ekono-
xem Dvofiákem byl toho názoru, Ïe nové funkce se
tikou vytváfiejí podstatu národního umûleckého bohat-
mice a sociální struktufie (Mendl, Vojtí‰ek). Po letech
i v památce vyjadfiují novou, moderní formou: „Nejsme
V tûchto mûstech byly pofiízeny seznamy
Mencl vzpomíná, Ïe prvním bezprostfiedním podnûtem
pfiesvûdãeni, Ïe existuje nûjaká zvlá‰tní památkáfiská
domovních objektÛ, jejich popis a umûlecko historické
byla Jurkoviãova obnova âiãman po poÏáru v roce
architektura – existuje jedna jediná nová soudobá ar-
zhodnocení i odhad zam˘‰len˘ch oprav a zmûn. V˘sled-
1923. Dal‰í krokem byla nepochybnû Wirthem inspi-
chitektura, která zcela a plnû vyjadfiuje ãlovûka nové
kem byly takzvané rezervaãní knihy, doplnûné stavební-
rovaná monografie manÏelÛ Menclov˘ch o Bratislavû
doby, a jen ta je na‰ím partnerem…“ V té dobû spo-
mi odhady. Pamatovalo se i na architekturu lidovou;
(1936) a zejména kniha o stfiedovûk˘ch mûstech na
lupracoval na transferu dûkanského kostela Panny
praÏsk˘ památkov˘ úfiad se ujal úlohy pofiídit podrobn˘
Slovensku. V ní se Mencl zab˘val v‰eobecn˘mi pfiíãi-
Marie v Mostû, kter ˘ je dodnes mezinárodnû uzná-
seznam lidov˘ch staveb jednotliv˘ch oblastí. Na pod-
nami vzniku mûsta, jeho pÛdorysn˘mi typy a základní-
van˘m poãinem.
zim 1949 byl program pfiedloÏen vládû a v roce 1950
mi prostorov˘mi a stavebními sloÏkami mûstského or-
MenclÛv v˘jimeãn˘ tvÛrãí pfiístup vedl ke spolupráci
se akce rozbûhla. Byla vytvofiena zvlá‰tní architekto-
ganismu (námûstí, ulice, hradby, mû‰Èansk˘ dÛm).
s architekty a filmov˘mi reÏiséry a pfiedev‰ím ke kon-
nická stfiediska, která ve spolupráci s pracovníky Mi-
Závûrem oceÀuje celek stfiedovûkého mûsta, které
taktu s mlad˘mi posluchaãi na Filmové a Divadelní fa-
nisterstva ‰kolství provádûla zamûfiení a projekãní ãin-
má tutéÏ duchovní náplÀ jako kaÏdé stfiedovûké v˘-
kultû Akademie múzick˘ch umûní, kde ho v 70. letech
nost. Realizace stavebních prací byla svûfiena
tvarné dílo. Podle nûj „transcendentní povaha stfiedo-
na‰li i posluchaãi z Filozofické fakulty Univerzity Karlo-
ství“.
31
488
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a
47
vy (Jaroslav Andûl, Klára Bene‰ovská, Helena Souku-
Dal‰í práce k této tematice jsou uvedeny v Menclovû bi-
pová, Arno Pafiík, Václav V‰eteãka, Vratislav Ry‰av˘,
bliografii, viz pozn. 5.
Blanka Jiráãková a dal‰í).
44 Václav MENCL: Sto rokov starostlivosti o stavebné pa-
Své celoÏivotní dílo zavr‰il monumentální prací o lidové architektufie
48
miatky na Slovensku, in: Pamiatky a múzeá 5, 1956,
a dosud nevydanou knihou inter-
s. 163–173; t˘Ï: K diskusi o ochrane pamiatok, in: Na‰a
pretující dûjiny a smysl evropské architektury. Pfiipra-
veda 4, 1957, s. 392–394; t˘Ï: Ochrana slovenskej ºudo-
vovaná antologie z díla Václava Mencla by mûla b˘t
vej architektúry, in: Pamiatky a múzeá 7, 1958, s. 55–61.
podnûtem k zamy‰lení, jak se dnes dafií chránit archi-
45 Viz pozn. 5, kde je odkaz na Menclovu bibliografii.
tektonická díla podle Menclova stále aktuálního od-
46 Václav MENCL: Památky a spoleãnost, in: Dûjiny
kazu.
a souãasnost 6, 1964, ã. 4, s. 4–9.
Helena SOUKUPOVÁ
47 TamtéÏ. 48 Václav MENCL: Lidová architektura v âeskoslovensku, Praha 1980.
■ Poznámky 31 Václav MENCL: Mûstská reservace znojemská, in: V˘roãní zpráva Musea královského mûsta Znojma za rok 1950, Znojmo 1951, s. 3. V âechách a na Moravû byla vybrána za mûstské rezer vace mûsta: âesk˘ Krumlov,
RÒZNÉ
1
Prachatice, JindfiichÛv Hradec, âeské Budûjovice, Tábor, TfieboÀ, DomaÏlice, Litomûfiice, Cheb, Loket, Nové Mûsto nad Metují, Litomy‰l, Jihlava, Telã, Slavonice, Znojmo, Mikulov, Olomouc, KromûfiíÏ, ·tramberk, Praha I, III a IV.
Sto let kamenn˘ch kopií soch a souso‰í Karlova mostu v Praze
Srov. Václav MENCL: Mûstské reser vace, in: âasopis spoleãnosti pfiátel staroÏitností 59, 1951, s. 131.
Autorem v‰ech fotografií je Václav Rybafiík. Obr. 1. Kopie souso‰í sv. Iva (M. B. Braun, 1711), Franti‰ek Hergesell, 1907–1908, doubravsk˘ pískovec.
Pfied sto lety, v polovinû prosince 1908, byla na jiÏ-
32 TamtéÏ, s. 132–135.
ní stranû pr vního pilífie Karlova mostu osazena ka-
33 V. MENCL: pozn. 6, ã. 2, s. 42.
menná kopie Braunova souso‰í sv. Iva z roku 1711.
34 TamtéÏ.
Byla první z podobn˘ch dûl, která postupnû nahrazo-
1 DÛslednû vzato byla pr vní kamennou kopií socha
35 Patrik GULDAN, in: Kolokvium, cit. v pozn. 5, s. 28.
vala po‰kozené nebo chátrající originály barokních
Bruncvíka na jiÏním zhlaví 10. pilífie, kterou z hofiického
36 Václav MENCL: Mestské rezervácie na Slovensku, in:
soch a souso‰í z poãátku 18. století. Do souãasné
pískovce v roce 1884 zhotovil sochafi Ludvík ·imek (pod-
Pamiatky a múzeá 3, 1954, s. 4–11. Na Slovensku byla
doby je jich na mostû deset, tedy plná tfietina z celko-
stavec s figurálními motivy Josef Ví‰ek). Jde v‰ak jen
za mûstské rezervace vybrána mûsta: Banská ·tiavnica,
vého poãtu v‰ech tfiiceti soch a souso‰í, jeÏ zdobí pilí-
o volnou kopii díla z poãátku 16. století, prakticky zniãe-
Kremnica, Levoãa, KeÏmarok, Spi‰ská Sobota, Spi‰ská
fie mostu vÏdy ve dvojicích naproti sobû. Pfies tento v˘-
ného v roce 1648 ·védy, jeÏ má odli‰n˘ charakter neÏ
Kapitula, Pre‰ov a Bardejov. Dále se poãítalo s Bratisla-
znamn˘ podíl nebyla zatím tûmto dílÛm v bohaté
soubor tfiiceti soch a souso‰í svat˘ch a svûtic na mostû.
vou, Ko‰icemi, Spi‰skou Belou a dal‰ími.
literatufie o Karlovû mostû a jeho sochafiské v˘zdobû
2 V˘jimkou je staÈ Milo‰e Suchomela v monografii
37 Václav MENCL: Stfiedovûká mûsta na Slovensku, Bra-
vûnována patfiiãná pozornost. O kopiích v ní nachází-
K. NEUBERT, I. KO¤ÁN, M. SUCHOMEL: KarlÛv most, Pra-
tislava 1938, zejména závûreãná staÈ Stavební rozbor
me vût‰inou jen zmínky (a nûkdy ani ty ne), navíc ãas-
ha 1991, s. 140, 144, 166, a nûkteré jeho ãlánky: O ka-
stfiedovûk˘ch mûst na Slovensku, s. 166–205.
to nepfiesné i co se t˘ãe takov˘ch základních údajÛ, ja-
menosochafisk˘ch kopiích, in: Zprávy památkové péãe
38 Václav MENCL: V˘tvarn˘ v˘voj ãesk˘ch mûst, in: Zprá-
ko je napfiíklad jejich datování. Prakticky zcela schází
41, 1981, s. 258–270, 288; tamtéÏ: âtyfii metody zabez-
vy památkové péãe 8, 1948, ã. 2, s. 25–42.
specifikace, z jakého druhu kamene byla která kopie
peãování a záchrany kamenosochafisk˘ch kulturních pa-
39 Václav MENCL a kol.: âesk˘ Krumlov, jeho Ïivot
provedena, i kdyÏ je to pro její pfiípadnou opravu v bu-
a umûleck˘ rÛst, Praha 1948.
doucnu údaj nepostradateln˘. Tento pfiíspûvek se
konkrétních soch a souso‰í.
40 Václav MENCL: V˘voj studia stfiedovûkého mû‰Èanské-
proto snaÏí shrnout dostupné údaje o v‰ech kamen-
3 BûÏnû je v literatufie napfiíklad kopie souso‰í sv. Iva da-
ho domu, in: Monumentorum tutela 7, 1971, s. 5–28.
n˘ch kopiích soch a souso‰í, které na Karlovû mostû
tována rokem 1909 a kopie souso‰í sv. Franti‰ka Xaver-
Otázkou mûstsk˘ch rezervací se pozdûji zab˘val Ivo Hlo-
v posledních sto letech nahradily barokní originály.
1
2
3
4
5
6
■ Poznámky
mátek 48, 1988, s. 147–256, a dal‰í citované u kopií
ského 1913, aãkoliv na jejich podstavcích jsou zfietelnû
bil. Srov. Ivo HLOBIL: Problémy ochrany v˘tvarn˘ch pamá-
Barokní sochy a souso‰í, postavené na Karlovû
tek. K teorii památkové péãe v âeské socialistické repub-
mostû koncem 17. a poãátkem 18. století, byly pro-
ho tisku.
lice, Olomouc 1980; t˘Ï: Teorie mûstsk˘ch památkov˘ch
vedeny v kameni, pouze nejstar‰í z nich a jediná ze
4 Materiál kopie je obvykle charakterizován obecnû jen
rezervací (1900–1975), Ústav teorie a dûjin umûní âSAV
17. století, socha sv. Jana Nepomuckého (1693), byla
jako pískovec (a nûkdy ani tak ne), jen v˘jimeãnû je uve-
v Praze, Praha 1985; Ivo HLOBIL, Petr KRATOCHVÍL, Ale‰
odlita v bronzu. Z kamenn˘ch dûl je socha sv. Filipa
den i druh (Ïehrovick˘, m‰ensk˘, hofiick˘, boÏanovsk˘
VO·AHLÍK: Památky va‰eho mûsta jsou vበkapitál, pa-
Benitia ze salcburského mramoru, v‰echny ostatní
a podobnû). Emanuel POCHE: Prahou krok za krokem,
mátkové aspekty regenerace historick˘ch ãástí mûst, Pra-
z ãesk˘ch pískovcÛ rÛzného geologického stáfií, pÛvo-
1984, s. 57, dokonce kopii souso‰í Panny Marie se
ha 1993. Srov. téÏ Patrik GULDAN, in: Kolokvium, cit.
du a kvality. Tyto pískovce sice byly a jsou oblíben˘m
sv. Bernardem (z m‰enského pískovce) charakterizuje
v pozn. 5, s. 12 a 27–28.
sochafisk˘m materiálem, ale díla z nich provedená
jako „v˘tlaãek“.
41 Milena JAGROVÁ, Jaromír NEUMANN: Reakãní ideologie
mají omezenou Ïivotnost, která záleÏí na vlastnostech
5 Podrobnû jsem se této problematice vûnoval v roce
v dûjepisu umûní, in: Kulturní politika IV, 1949, ã. 26, s. 4.
samotného pískovce, na vnûj‰ích vlivech, jeÏ na dílo
1996, viz Kámen v tfiistaleté historii sochafiské v˘zdoby
42 Viz pozn. 6, ã. 6, s. 42. V roce 1956 se v Praze kona-
pÛsobí, a také na péãi o nû. Je samozfiejmé, Ïe kvalit-
Karlova mostu, in: Zprávy památkové péãe 56, 1996,
la konference o úkolech památkové péãe, na níÏ jiÏ
nûj‰í pískovce, napfiíklad karbonská arkóza od Kamen-
s. 112–119.
Mencl nevystoupil.
n˘ch Îehrovic, byly tvrd‰í, a tedy hÛfie opracovatelné
6 Pro dvû nejstar‰í kopie byly tyto údaje ãerpány hlavnû
43 Václav MENCL: Mû‰Èansk˘ dÛm ãeského stfiedovûku,
neÏ mûkãí kfiídové pískovce, napfiíklad z Petfiína. Zále-
ze spisÛ Magistrátu hlavního mûsta Prahy (bohuÏel neú-
in: Zprávy památkové péãe 13, 1953, ã. 6, s. 161– 192.
Ïelo pak na solidnosti sochafie, zda zvolil mûkãí
pln˘ch) a Komise pro soupis stavebních, umûleck˘ch
vytesány letopoãty 1908 a 1912, vypl˘vající i z tehdej‰í-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | H e l e n a S O U K U P O VÁ / O d k a z Vá c l a v a M e n c l a | R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í soch a souso‰í Karlova mostu v Praze
489
a snadnûji opracovateln˘, ale ménû tr vanliv˘ písko-
naãeÏ komise 19. 12. 1908 kopii vyhodnotila jako
ku 22 specifikován druh a jakost kamene tak, Ïe kopie
vec, nebo naopak pískovec tvrd˘, hÛfie opracovateln˘,
zdafiilou a mûstské radû doporuãila, aby ji obec pfiija-
má b˘t zhotovena z pískovce, a to buì doubravského
ale trvanlivûj‰í. Av‰ak i v druhém pfiípadû záleÏelo na
la. Stalo se tak na schÛzi mûstské rady 15. 1. 1909.
(z b˘valého lomu Jifiíãkova), nebo hofiického, pfiiãemÏ
‰tûstí, zda se v prÛbûhu práce v kamenném bloku ne-
Franti‰ek Hergesell za zhotovení sádrového odlitku
právo rozhodnout, kter˘ bude vybrán, náleÏí mûstské
objeví zpoãátku skr ytá nehomogenita. Nepfiíznivé
souso‰í, zhotovení jeho kamenné kopie a sejmutí ori-
radû po návrhu umûlecké ankety. Tato anketa nebo ko-
vlastnosti nûkter˘ch pouÏit˘ch pískovcÛ se zaãaly pro-
ginálu, pfievezení do lapidária Zemského muzea na V˘-
mise se se‰la v ohradû pfii Vald‰tejnském paláci napfií-
jevovat jiÏ v 18. století, kdyÏ napfiíklad souso‰í
stavi‰ti a postavení zde obdrÏel celkem 14 940 K. Za
sv. Norberta (J. Brokoff, 1708) muselo b˘t pro chatr-
dílo ruãil po dobu 12 mûsícÛ, tedy do rekolaudace,
n˘ stav z mostu odstranûno a roku 1764 nahrazeno
která se konala 30. 12. 1909.
9
■ Poznámky
dílem Ignáce Platzera, zasvûcen˘m témuÏ svûtci. Na
SloÏitûj‰í byla historie kopie dal‰ího souso‰í,
a historick˘ch památek královského hlavního mûsta Pra-
neuspokojiv˘ stav nûkter ˘ch soch a souso‰í, jejichÏ
sv. Franti‰ka Xaverského od F. M. Brokoffa z roku
hy v Archivu hlavního mûsta Prahy (dále jen AHMP), ze
kámen se (v dÛsledku otevfiení spár, do kter˘ch vniká
1711 na jiÏní stranû pátého pilífie, jeÏ zapoãala pfii po-
spisÛ Památkového úfiadu VídeÀ (dále jen PÚ/R) v Národ-
vlhkost) postupnû drolí, upozorÀoval uÏ v pfiípise ães-
vodni 4. 9. 1890, kdy se toto souso‰í i protûj‰í souso-
ním archivu (dále jen NA) v Praze, z Vûstníku a administ-
kému guberniu z 21. 7. 1787 Franti‰ek Leonard Her-
‰í sv. Ignáce z Loyoly i s pilífiem pod náporem vody, ale
raãních zpráv královského hlavního mûsta Prahy a dal‰í-
get, kter˘ fiídil opravu mostu po povodni v roce 1784.
hlavnû utrÏen˘ch vorÛ nebo jejich ãástí zfiítilo. Spadlo
ho dobového tisku. U kopií ze 60.–70. let minulého
Od té doby zaãala b˘t degradaci pískovcov˘ch barok-
pfiitom ne do Vltavy, jak se obvykle uvádí, ale na jeden
století byly zdrojem hlavnû spisy b˘valého âeského fondu
ních soch a souso‰í na Karlovû mostû vûnována vût‰í
z mnoha pod mostem nahromadûn˘ch vorÛ. Odtud se
v˘tvarn˘ch umûní – díla v 6. oddûlení NA Praha, u kopií
pozornost a díla v nepravideln˘ch intervalech s vût‰ími
podafiilo celkem snadno je‰tû v záfií 1890 vyzdvihnout
ze 60.–70. let minulého století restaurátorské zprávy
ãi men‰ími úspûchy o‰etfiována a opravována. Degra-
horní ãást souso‰í se sochou sv. Franti‰ka, ale jeho
v Galerii hlavního mûsta Prahy (dále jen GHMP) a v obou
dace nûkter˘ch dûl v‰ak i pfies tuto snahu pokraãova-
spodní a podstatnû vût‰í ãást spadla na dno Vltavy.
pfiípadech také dobov˘ odborn˘ i denní tisk a osobní sdû-
la, proto praÏsk˘ magistrát zaãal uvaÏovat o náhradû
Vyzdvihnout ji odtud bez náleÏité techniky, která tehdy
lení nûkter˘ch autorÛ kopií.
nûkter ˘ch nejpostiÏenûj‰ích originálÛ kopiemi. Sta-
nebyla k dispozici, bylo nemoÏné. Torzo pak leÏelo na
7 Pavel ZAHRADNÍK: Oprava soch na Karlovû mostû
vební úfiad uÏ v roce 1902 sestavil návrh podmínek na
dnû fieky mnoho let, pfiiãemÏ bylo dále po‰kozeno pfii
v Praze po povodni z roku 1784, in: Zprávy památkové
zhotovení kopií Braunov˘ch souso‰í sv. Luitgardy
opravû mostu (zejména pilotáÏí pfii v˘stavbû dfievûného
péãe 66, 2006, s. 333–337.
a sv. Iva a 2. 3. 1906 podal mûstské radû návrh na je-
mostního provizoria) a také omíláno a zaná‰eno náno-
8 Vûstník obecní královského hlavního mûsta Prahy
jich realizaci. Rada je‰tû téhoÏ dne rozhodla podat
sy fieky. Tak se ãasem ani pfiesnû nevûdûlo, kde se na-
1906, s. 31, 48, 73, 81, 104, 110, 139; Administraãní
Sboru obecních star‰ích návrh na zhotovení kopií
lézá. ZáleÏitost se zaãala fie‰it aÏ v polovinû roku
zpráva královského hlavního mûsta Prahy za léta 1905,
a ten ho na schÛzi 2. 4. 1906 pfiijal s podmínkou, Ïe
1903, kdy se mûstskému inÏen˘rovi a podnikateli Jo-
1906, 1907, s. 1135.
mají b˘t vyhotoveny v hofiickém pískovci. Vzápûtí ale
sefu Kindlovi podafiilo s pouÏitím skafandru torzo na-
9 AHMP, fond Magistrát 1901–1910, sign. B 30/3, k. ã.
odborná komise (prof. Maudr, sochafi Amort, konzer-
lézt a místo zakreslit do plánku. K vyzdviÏení ale kvÛli
H 114; Vûstník obecní královského hlavního mûsta Prahy
vátor Herain, Ing. Zvûfiina) navrhla, aby byl pouÏit niko-
vysok˘m cenám, které oslovené firmy poÏadovaly, ani
1907, s. 7, 35, 85, a 1908, s. 146, 159; Administraãní
liv pískovec, ale bronz. Mûstská rada se tímto návr-
tentokrát nedo‰lo. Stalo se tak aÏ v fiíjnu 1904 pomocí
zpráva královského hlavního mûsta Prahy za léta 1905,
hem zab˘vala na schÛzi 25. 5. 1906 a znovu 8. 6.
kesonu, zapÛjãeného budape‰Èskou firmou Greger-
1906, 1907, s. 1135–1137; Administraãní zpráva hlav-
1906, kdy jej zamítla. Dne 27. 7. 1906 pak vypsala
sen. VytaÏen˘ fragment o objemu asi 8,5 m byl 30.
ního mûsta Prahy za léta 1908, 1909 a 1910,
vefiejné ofer tní fiízení na zhotovení kamenné kopie
10. 1904 pfievezen do obecní ohrady pfii Vald‰tejn-
s. 637–638; âesk˘ svût 14. 8. 1908.
souso‰í sv. Iva a 26. 10. 1906 z celkem devíti ofert
ském paláci a obalen pískem, aby – nasákl˘ vodou –
10 O hledání a vyzdviÏení zfiíceného souso‰í hlavnû NA
7
8
3
10
neutrpûl dal‰í ‰kodu následkem mrazÛ.
Dne 17. 5.
Praha, fond PÚ/R, k. ã. 72; Administraãní zpráva králov-
Z obavy pfied po‰kozením originálu souso‰í pfii sná-
1905 pak anketa znalcÛ torzo na místû ohledala a do-
ského hlavního mûsta za léta 1902 a 1903, s. 436, a za
‰ení z mostu a dopravû do ateliéru mûstská rada Her-
poruãila ho postavit do svislé polohy na podezdívku.
rok 1904, s. 279–281; âesk˘ svût, 1904, ã. 1, s. 56,
gesellovi nejprve 11. 1. 1907 zadala zhotovení sádro-
Následnû mûstská rada zadala akad. soch. âeÀku
61, 62, 104; Národní listy 25. 12. 1912.
vého odlitku a sochafi ho dokonãil 22. 2. 1907.
(Vincenci) Vosmíkovi sestavení zbytkÛ souso‰í dohro-
11 V literatufie nûkdy uvádûné tvrzení, Ïe Vosmík pfii tom
Mûstská rada mu pak smlouvou z 24. 5. 1907 zadala
mady. Dne 21. 10. 1905 pak komise dílo prohlédla
vymodeloval BrokoffÛv portrét podle odlitku zapÛjãeného
vyhotovení samotné kopie, a to z hofiického pískovce.
a doporuãila zhotovit odlitek nejvíce po‰kozené pravé
J. V. Myslbekem, není pravdivé, neboÈ Myslbek odlitek
Ten si sochafi spolu se zástupci mûstského stavební-
ãásti souso‰í a jeho domodelování v sádfie.
Anketa
odmítl zapÛjãit (viz Administraãní zpráva královského
ho úfiadu a také s fieditelem hofiické kamenicko-so-
znalcÛ 6. 11. 1906 vyslovila s v˘sledkem Vosmíkovy
hlavního mûsta Prahy za léta 1905, 1906, 1907,
chafiské ‰koly arch. Weinzettlem a na jeho doporuãení
práce (pro kterou mûl kromû star˘ch rytin z ãelního po-
s. 1134). Je moÏné, Ïe se Vosmík v tomto pfiípadû inspi-
vybral pfii prohlídce pískovcov˘ch lomÛ v okolí Hofiic
hledu k dispozici jen dvû nekvalitní amatérské fotogra-
roval údajn˘m dal‰ím Brokoffov˘m portrétem na souso‰í
4.–5. 6. 1907 v opu‰tûném takzvaném Jifiíãkovû lomu
fie originálu) spokojenost.
v Doubravû. O svûdomitém pfiístupu zadavatele svûdãí
na most postavit takto rekonstruovan˘ originál, nebo je-
i fakt, Ïe dodané kvádry posoudila a pfievzala komise
ho kopii.
vybrala nabídku akad. soch. Franti‰ka Hergesella.
11
12
13
Následovaly polemiky, zda
sv. Jana Kfititele na Maltézském námûstí z roku 1715. 12 O rekonstrukci originálu souso‰í hlavnû AHMP, fond
Nakonec zvítûzil jak˘si kompromis, a sice Ïe
Magistrát 1901–1910, sign. B 30/3, k. ã. H 114; Admi-
znalcÛ 10. 12. 1907 (6 balvanÛ o objemu 14,655 m )
pro most bude pofiízena kopie spodní ãásti souso‰í
nistraãní zpráva královského hlavního mûsta Prahy za
a pak 3. 1. 1908 (celkem 7 kvádrÛ). Vût‰inu z nich
a na ni umístûn opraven˘ originál. Stavební úfiad v tom-
léta 1905, 1906, 1907, s. 1133–1134; âesk˘ svût
pfiitom komise posuzovala v Hergesellovû ateliéru
to smyslu sestavil a 3. 2. 1909 pfiedloÏil návrh podmí-
24. 9. 1909 a 27. 12. 1912; V˘stava prací mistra âeÀka
v Podskalí, zb˘vající u sochafie Alexandra Zelinky na
nek, za nichÏ obec PraÏská zadá znovuzfiízení kamenné-
Vosmíka, akademického sochafie (katalog), Praha 1924.
Královsk˘ch Vinohradech; ten zfiejmû s Hergesellem
ho souso‰í sv. Franti‰ka Xaverského na mostû Karlovû,
13 NA Praha, fond PÚ/R, k. ã. 56; Vûstník obecní králov-
na kopii (samotné sochy sv. Iva a sochy vdovy s dûc-
kter˘ mûstská rada schválila 4. 2. 1910 a souãasnû
ského hlavního mûsta Prahy 1909, s. 59, 71, 103; Vûra
kem?) spolupracoval. Komise se pak se‰la je‰tû nû-
vypsala na toto dílo v˘bûrové fiízení. Z do‰l˘ch nabídek
NEJEDLÁ: Péãe o plastickou v˘zdobu Karlova mostu
kolikrát, aby vznikající dílo (a také smluven˘ termín je-
vybrala 1. 4. 1910 ofertu akad. soch. âeÀka Vosmíka
v prÛbûhu století, in: Památková péãe 35, 1975,
ho dokonãení) prÛbûÏnû posuzovala a kontrolovala, aÏ
z 3. 3. 1910, s nímÏ uzavfiela 25. 5. 1910 pfiíslu‰nou
s. 77–108, 116–117; Vratislav NEJEDL¯: K v˘voji péãe
ho 13. 11. 1908 uznala jako zpÛsobilé k osazení na
smlouvu, ke které byla pfiipojena jednak oferta, jednak
o sochy na Karlovû mostû v Praze, in: Zprávy památkové
most, jeÏ bylo dokonãeno v polovinû prosince 1908,
v˘‰e uvedené podmínky ze 4. 2. 1910. V nich je v ãlán-
péãe 68, 2008, s. 44–51.
3
490
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í s o c h a s o u s o ‰ í K a r l o v a m o s t u v P r a z e
2
3
Obr. 2. Kopie souso‰í sv. Franti‰ka Xaverského (F. M. Brokoff, 1711). Podle rekonstruovaného originálu, po‰kozeného povodní v roce 1890, vytvofiil z doubravského a vojického pískovce âenûk Vosmík, 1912. Obr. 3. Kopie souso‰í Panny Marie se sv. Bernardem (M. W. Jäckel, 1709), Miroslav Vajchr a dal‰í, 1966–1979, m‰ensk˘ pískovec. Obr. 4. Kopie sochy sv. Vojtûcha (M. J. Brokoff, 1709), Vojtûch a Karel Hofiínkovi, 1967–1973, boÏanovsk˘ pískovec.
4
sv. Luitgardy, k ãemuÏ byl vypracován jiÏ 21. 12. 1906
rie a sv. Bernarda a podle nich zaãali zhotovovat ka-
návrh podmínek, ale z rÛzn˘ch, pfiedev‰ím finanãních
menné kopie (kolaudované 5. 7. 1974). Zb˘vající
dÛvodÛ od nûj bylo upu‰tûno a souso‰í jen opraveno
spodní ãást souso‰í byla opravena, v roce 1973 zho-
(â. Vosmíkem v roce 1923 a R. Vlachem v roce
toven její sádrov˘ odlitek a 26. 6. 1974 byla z mostu
15
My‰lenka náhrady chátrajících barokních
sejmuta a pfievezena do lapidária v Trojském zámku.
pískovcov˘ch originálÛ kamenn˘mi kopiemi oÏila aÏ
V letech 1975–1977 byla podle odlitku zhotovena je-
koncem 50. let minulého století. Jako pr vní bylo vy-
ho kopie a o rok pozdûji kopie celého souso‰í, sestá-
1937).
bráno souso‰í Panny Marie se sv. Dominikem a sv. To-
vající z patnácti dílÛ z m‰enského pískovce, v ateliéru
má‰em Akvinsk˘m (M. W. Jäckel, 1708). Zhotovení ko-
sestavena a 14. 11. 1978 komisionálnû prohlédnuta.
pie, konzervace a pfienesení originálu do lapidária bylo
Na mostû pak byla kopie osazena 6. 7. 1979. Na je-
smlouvou z 31. 10. 1957 zadáno akad. soch. Vladimí-
jím dokonãení se kromû jiÏ jmenovan˘ch Miroslava
ru BartÛÀkovi z Modfian. Ten v letech 1958–1959 po-
Vajchra, Josefa Vitvara a Václava Hlavatého podíleli
klad 5. (a znovu 13.) 2. 1912, aby posoudila a pfievza-
dle sádrového odlitku z roku 1946 (nepfiíli‰ kvalitního)
i Petr Vitvar, Aloisie Vi‰kovská-Altmanová, Miroslav
la ãtyfii kusy doubravského pískovce na kopii ‰títu se
provedl pût ãástí souso‰í: sochu Panny Marie, její pod-
Machala, Michal Tom‰ej, Vlado Valach a Jifií Volf.
ãtyfimi figurami, pak 17. 7. 1912 k pfievzetí kopie, 10.
stavec, sochy sv. Dominika a sv. Tomá‰e Akvinského,
Realizace kamenné kopie tohoto souso‰í tedy trvala
2. 1912 k posouzení dokonãení dvou soch vrchní sku-
putti s úlem a kostelík amtiara. Profilované práce na
tfiináct let a podílelo se na ní devût sochafiÛ (!).
piny a 1. 10. 1912 k hodnocení pfiimodelování doplÀkÛ
hlavním podstavci provedl Povltavsk˘ prÛmysl kame-
V ãer vnu 1967 objednala Galerie hlavního mûsta
na originálu a k posouzení do‰lého kamene na prove-
ne, kter˘ také dodal m‰ensk˘ pískovec. Ornamentální
Prahy u âeského fondu v˘tvarn˘ch umûní kamennou
dení kopie. Na doporuãení komise z 19. 6. 1912 pak
ãásti podstavce, sesazení kopie souso‰í na pracovi‰-
mûstská rada zadala Vosmíkovi i zhotovení kopie sa-
ti, rozebrání a pfievezení originálu do lapidária a osa-
motné sochy sv. Franti‰ka Xaverského, a to z pískovce
zení kopie na jeho místo mûla provést Umûlecká fie-
■ Poznámky
vojického. Tu komise pfievzala 6. 12. 1912, naãeÏ byla
mesla. Vladimír Bar tÛnûk v‰ak v roce 1960 zemfiel
14 O kopii souso‰í hlavnû AHMP; fond Komise pro sou-
kopie celého souso‰í pfienesena na most. Práce byla
a dílo musel dokonãit akad. soch. Stanislav Hanzl
pis stavebních, umûleck˘ch a historick˘ch památek krá-
dokonãena a le‰ení odstranûno a dílo kolaudováno
(kter˘ na nûm uÏ v tomto roce spolupracoval) se socha-
lovského hlavního mûsta Prahy, k. ã. 13; pozÛstalost
âenûk Vosmík pracoval na nesnadné
fiem Antonínem Îemliãkou. Se znaãn˘mi problémy práci
akad. soch. âeÀka Vosmíka v archivu Národní galerie
rekonstrukci originálu souso‰í sv. Franti‰ka Xaverské-
dokonãili v létû 1961 a kopie mohla b˘t 14. 8. 1961
v Praze; Vûstník obecní královského hlavního mûsta Pra-
ho a zhotovení jeho kopie v letech 1905–1912, tedy
zkolaudována.
Z neznám˘ch, nejspí‰ úsporn˘ch dÛ-
hy 1909, s. 199, a 1912, s. 318, 347 a 604; Administ-
s pfiestávkami po osm let, a odvedl pfii tom svûdomitû
vodÛ bylo bohuÏel pût nápisov˘ch kartu‰í na podstavci
raãní zpráva hlavního mûsta Prahy za léta 1908, 1909
a kvalitnû provedené dílo. Sestavil rovnûÏ fragmenty
provedeno jen v pískovci, a nikoliv v ãerveném (slivene-
a 1910, s. 638, a za rok 1911, s. 283; Zprávy Komise
originálu dal‰ího souso‰í F. M. Brokoffa, které se 4. 9.
ckém?) mramoru, jako tomu bylo u originálu.
pro soupis stavebních, umûleck˘ch a historick˘ch pamá-
14
17. 12. 1912.
16
17
1890 také zfiítilo z mostu, souso‰í sv. Ignáce z Loyoly
S je‰tû vût‰ími problémy byla spojena restaurace
tek královského hlavního mûsta Prahy, 1913, ã. 5, s. 33;
z roku 1711. To v‰ak nebylo doplnûno ani nebyla zho-
a kamenná reprodukce sousedního souso‰í Panny
Národní listy (veãerní vydání) 18. a 19. 12. 1912; âesk˘
tovena kopie. Jeho prostorovû rozestavené neúplné
Marie se sv. Bernardem (M. W. Jäckel, 1709). Práci
svût 13. 12. 1912 a 7. 1. 1913.
zbytky zÛstaly v Lapidáriu Národního muzea a jeho mís-
objednala Galerie hlavního mûsta Prahy u âeského
15 AHMP; fond Komise pro soupis stavebních, umûlec-
to na Karlovû mostû zaujalo v roce 1938 souso‰í sv.
fondu v˘tvarn˘ch umûní 4. 4. 1966 a ten ji zadal
k˘ch a historick˘ch památek královského hlavního mûsta
Cyrila a sv. Metodûje od Karla Dvofiáka, vysekané z bo-
14. 4. 1966 akad. soch. Miroslavu Vajchrovi a Josefu
Prahy, k. ã. 13.
háÀského pískovce.
Vitvarovi. Záhy se ale ukázalo, Ïe souso‰í je v tak
16 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 24, 97; Veãerní Pra-
Kopie souso‰í sv. Iva a sv. Franti‰ka Xaverského
‰patném stavu, Ïe jeho celkov˘ odlitek není moÏné
ha 3. 8. 1961.
byly na dlouhá léta jediné z pÛvodnû zam˘‰len˘ch ko-
zhotovit, proto z nûj je‰tû téhoÏ roku oba jmenovaní
17 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 530; Svobodné slovo
pií. UvaÏovalo se napfiíklad o zhotovení kopie souso‰í
a akad. soch. Václav Hlavat˘ sejmuli sochy Panny Ma-
13. 1. 1973 a 29. 6. 1979; Mladá fronta 7. 7. 1979.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í s o c h a s o u s o ‰ í K a r l o v a m o s t u v P r a z e
491
5
Obr. 5. Dokonãovaná kopie souso‰í sv. Luitgardy (M. B. Braun, 1710), Jifií Novák (a Bofiivoj Rak), 1993–1995, hofiick˘ pískovec. Obr. 6. Kopie souso‰í sv. Ludmily (M. B. Braun, kolem 1730), Jifií a Marcela Kaãerovi, 1997–1999, hofiick˘ pískovec, podstavec boÏanovsk˘ a medailon kocbefisk˘ pískovec. Obr. 7. Kopie souso‰í sv. Anny (M. W. Jäckel, 1707), Vojtûch Adamec a Martin Pokorn˘ (a Milan Matou‰ek), 1997–1999, boÏanovsk˘ pískovec.
6
7
Dal‰í tfii a zatím poslední kamenné kopie barokních
a 14. 5. 1999 na jeho místo na jiÏní stranû osmého
soch a souso‰í z Karlova mostu vznikly v 90. letech
pilífie osazena kopie. Originál souso‰í restaurovali,
minulého století. První z nich byla kopie Braunova sou-
pfievezli do Gorlice na Vy‰ehradû a zde v dubnu 1999
so‰í sv. Luitgardy (Vidûní nebo Sen sv. Luitgardy) z roku
instalovali akad. soch. Jifií Kaãer a akad. mal. Zdenûk
1710, pro jejíÏ realizaci byli vybráni akad. soch. Jifií No-
Fuãík.
vák z Prahy a Bofiivoj Rak z Mostu. Kopie mûla b˘t, stej-
severní stranû ãtvrtého pilífie osazena kopie souso‰í
nû jako originál, z jediného kusu pískovce, coÏ pfii v˘‰-
sv. Anny (M. W. Jäckel, 1707), jiÏ (celková v˘‰ka
ce 434 cm znamenalo získat mimofiádnû velk˘ blok.
414 cm, z toho samotné souso‰í 224 cm) zhotovili
Ten se podafiilo vylomit ve spodní ãásti stûny lomu b˘-
v letech 1997–1999 podle sádrového odlitku z roku
valého s. p. KÁMEN Ostromûfi, pfiiãemÏ po ohranûní
1946 a pozdûji podle samotného originálu akad. soch.
3
22
23
Ve stejném roce, údajnû v kvûtnu,
24
byla na
mûl rozmûr y 435 x 200 x 155 cm, tedy 13,485 m ,
Vojtûch Adamec a Mar tin Pokorn˘.
a hmotnost asi 26,5 tun. Blok hofiického pískovce byl
boÏanovsk˘ pískovec, kter˘ z na‰ich dostupn˘ch pís-
reprodukci soch sv. Mikulá‰e Tolentinského (J. B. Kohl,
dopraven v ãervenci 1993 do ateliéru akad. soch. Jifií-
kovcÛ nejvíce odpovídal hrubozrnnému Ïehrovickému
1708), sv. Augustina (J. B. Kohl, 1708) a sv. Vojtûcha
ho Nováka v Doubravici pod Hrubou Skálou, kde byla
pískovci originálu. Jmenovaní také originál z mostu
(M. J. Brokoff, 1709). Rekonstrukce první sochy (270
kopie podle sádrového odlitku z roku 1910 z majetku
x 130 x 125 cm) byla zadána 21. 6. 1967 akad. soch.
Národní galerie realizována. Po úvodní zhruba tfietinû
Janu Jifiíkovskému s tím, Ïe kopie bude zhotovena
práce koncem roku 1994 akad. soch. Bofiivoj Rak od
■ Poznámky
v hofiickém pískovci. Kopie byla kolaudována v ateliéru
smlouvy odstoupil, a tak dílo v roce 1995 dokonãil Jifií
18 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 503; Veãerní Praha
31. 10. 1969 a na most osazena údajnû v listopadu
Novák se spolupracovníky. Kopii podstavce zhotovilo
10. 11. 1969; Svobodné slovo 13. 1. 1973; Vratislav
téhoÏ roku na sokl, kter˘ v roce 1968 provedlo Ústfie-
v letech 1994–1995 Kamenocentrum, s. r. o., Hofiice
NEJEDL¯: Sv. MikulበTolentinsk˘ na Karlovû mostû, in:
dí umûleck˘ch fiemesel. Autor kopii pozdûji patinoval
z boÏanovského pískovce, pfiiãemÏ na tfii kartu‰e byl
StaroÏitnosti a uÏité umûní, 1997, ã. 12, s. 18–19.
(nepfiíli‰ ‰Èastnû) a v této úpravû byla kolaudována
pouÏit naãervenal˘ sliveneck˘ mramor. Originál souso-
19 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 504; Veãerní Praha
Zhotovení kopie sochy sv. Augustina
‰í vãetnû podstavce (celkové rozmûr y 689 x 214
10. 11. 1969; Svobodné slovo 13. 1. 1973; osobní sdû-
bylo zadáno 26. 6. 1967 akad. soch. Aloisi Soprovi
x 142 cm) z mostu sÀali 7. 9. 1995 akad. soch. Jifií
lení akad. soch. J. Du‰ka a pana H. Povolného.
a Jifiímu Du‰kovi, ktefií ji podle sádrového odlitku pro-
Novotn˘ a Jan Bradna, ktefií ho pfievezli do Lapidária
20 NA Praha, fond âFVU-Dílo, fasc. 300, 301; Svobodné
vedli v letech 1968–1970 v hofiickém pískovci z lomu
Národního muzea a zde osadili a restaurovali (dokon-
slovo 13. 1. 1973; Lidová demokracie 25. 10. 1973;
âMPK v Podhorním Újezdû. Originál sochy byl z mostu
ãeno 28. 3. 1996). Na uvolnûné místo na mostû byla
osobní sdûlení akad. soch. V. Hofiínka.
sejmut 15. 3. 1971, ale kopie byla na sokl, zhotove-
18. 9. 1995 osazena kopie podstavce a 9. 10. 1995
21 Jifií NOVÁK, Bofiivoj RAK: Zpráva o postupu prací na ko-
n˘ opût Ústfiedím umûleck˘ch fiemesel, osazena aÏ
kopie samotného souso‰í (z Brand˘sa nad Labem ve-
pii souso‰í „Vidûní sv. Luitgardy“ pro KarlÛv most v Praze
zena po Labi a Vltavû lodí aÏ k mostu) a 20. 10. 1995
(8. 8. 1993, archiv GHMP); Jifií NOVÁK: Zpráva ke zhoto-
27. 9. 1971.
18
19
23. 11. 1973.
Poslední kopie z této trojice – sochy
sv. Vojtûcha (275 x 160 x 120 cm) s podstavcem
21
celé dílo kolaudováno.
PouÏili k tomu
vení kamenné kopie sv. Luitgardy (13. 11. 1995, archiv
(200 x 170 x 120 cm) – byla zadána v polovinû roku
Na jafie 1997 zaãali akad. soch. Jifií Kaãer s man-
GHMP); Jifií NOVOTN¯, Jan BRADNA: PrÛzkumová zpráva
1967 akad. soch. Vojtûchu Hofiínkovi z Olomouce. Ten
Ïelkou Marcelou z Hostivic práce na kopii souso‰í
„Vidûní sv. Luitgardy“ (1996, archiv GHMP); Milo‰
ji mûl pÛvodnû na základû smlouvy z 27. 4. 1966 jen
sv. Ludmily (dílna M. B. Brauna, asi 1730) podle upra-
SUCHOMEL: O reprodukãních sochách Braunovy sv. Luit-
restaurovat, ale po podrobné prohlídce sochy bylo roz-
veného sádrového odlitku z roku 1946. Pro kopii sa-
gardy, in: Zprávy památkové péãe 56, 1996, s. 105–111;
hodnuto nahradit ji kopií, a to z boÏanovského pískov-
motného souso‰í sv. Ludmily se sv. Václavem zvolili
Václav RYBA¤ÍK, cit. v pozn. 5, s. 117–118; Jifií NOVÁK:
ce. Kopii sochy osadili na most za dozoru Vojtûcha
hofiick˘ pískovec z Podhorního Újezdu, pro podstavec
O kamenné kopii Vidûní sv. Luitgardy, in: Zprávy památko-
Hofiínka a jeho syna Karla pracovníci Ústfiedí umûlec-
boÏanovsk˘ pískovec a pro medailon, znázorÀující za-
vé péãe 56, 1996, s. 120; Franti‰ek PA·EK: Je‰tû k sou-
k˘ch fiemesel 24. 10. 1973 a dílo bylo kolaudováno
vraÏdûní sv. Václava, ‰edobíl˘ pískovec kocbefisk˘. Ori-
so‰í sv. Luitgardy, in: Zprávy památkové péãe 56, 1996,
ginál souso‰í byl z mostu sejmut v dubnu 1999
s. 144; osobní sdûlení akad. soch. J. Nováka a jin˘ch.
20
7. 11. 1973.
492
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í s o c h a s o u s o ‰ í K a r l o v a m o s t u v P r a z e
9. 12. 1998 sejmuli, restaurovali, pfievezli do Gorlice
archiv GHMP); Milo‰ SUCHOMEL, cit. v pozn. 22; Mladá
a v˘tvarná forma Georga Raphaela Donnera, získaná
fronta Dnes 10. 12. 1998; osobní sdûlení akad. soch.
studiem antického umûní. Na Platzerovy inspiraãní v˘-
V. Adamce.
tvarné domény upozornila jiÏ pfied padesáti lety ZdeÀ-
a jejich podstavcÛ byly v minulém století provedeny
26 Osobní sdûlení akad. soch. M. Tom‰eje.
ka Skofiepová. Díky tomuto spojení tfií vzájemnû si
kamenné kopie nûkter˘ch jejich po‰kozen˘ch nebo za-
27 V souãasné dobû jsou v Lapidáriu Národního muzea
odporujících nesourod˘ch v˘tvarn˘ch tendencí se so-
nikl˘ch ãástí. Byly to napfiíklad kopie horní ãásti sou-
originály souso‰í sv. Iva, Panny Marie se sv. Dominikem
chafiské tvorbû praÏsk˘ch PlatzerÛ podafiilo vyhnout
so‰í sv. Luitgardy (â. Vosmík 1923, R. Vlach 1937)
a sv. Tomá‰em Akvinsk˘m, sv. Luitgardy a rekonstruova-
postupnému úpadku a v˘tvarnému, modelaãnímu
nebo vázy po obou stranách souso‰í sv. Antonína Pa-
né souso‰í sv. Franti‰ka Xaverského; v Gorlici originály
a rukopisnému rozostfiování, degresi v˘tvarn˘ch hod-
duánského (levá 1924, obû 1982). Nejv˘znamnûj‰í
souso‰í Panny Marie se sv. Bernardem, sv. Ludmily
not, v âechách pomûrnû roz‰ífien˘ch dynamick˘ch
a poslední byla v tomto smûru kopie podstavce sochy
a sv. Anny a soch sv. Mikulá‰e Tolentinského, sv. Augus-
braunovsk˘ch (berniniovsk˘ch) sochafisk˘ch tendencí
sv. Filipa Benitia, kterou v rámci restaurace samotné
tina a sv. Vojtûcha.
a celkem plynule se pfieklenout pfies v˘tvarné formy
sochy (Michal Tom‰ej, Jifií Kaifosz, 1999–2000) pro-
28 Tomu bohuÏel neodpovídá kvalita nûkter˘ch restaurá-
empíru a dosáhnout sv˘mi sochafisk˘mi pracemi aÏ
vedl z boÏanovského pískovce Jifií Divi‰ z Mûchenic.
torsk˘ch zpráv, nûkdy neúmûrnû struãn˘ch (napfiíklad pro
k historick˘m slohÛm novogotiky a novobaroka. Ani
Deset pískovcov˘ch kopií, které na Karlovû mostû
kopii Vidûní sv. Luitgardy jen pÛldruhé stránky), neobsa-
platzerovská dílna v‰ak neunikla nezadrÏitelné, i kdyÏ
v posledních sto letech postupnû nahradily originály
hujících ãasto ani základní údaje (ãasové urãení zahájení
v tomto pfiípadû pfiece jen pomaleji sestupující degra-
barokních soch a souso‰í z poãátku 18. století (pfie-
a ukonãení práce, sejmutí originálu a osazení kopie, roz-
daãní kvalitativní kfiivce.
váÏnû z let 1707–1711), splnilo a plní svÛj úãel. Kopie
mûry originálu a podobnû).
25
a zde instalovali.
Kromû kamenn˘ch kopií cel˘ch soch nebo souso‰í
26
umoÏnily z mostu sejmout chátrající vzácné originály a pfiemístit je do Lapidária Národního muzea nebo Gorlice na Vy‰ehradû, kde jsou chránûny proti dal‰ím ne27
Souãasnû pfievzaly jejich
místo a úlohu na mostû a zajistily úplnost a charakter
Inspirace Ignáce Franti‰ka Platzera klasicistním v˘tvarn˘m projevem Georga Raphaela Donnera se zcela
Neznámá sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.
pfiízniv˘m vlivÛm ovzdu‰í a po dÛkladné restauraci zachovány pro budoucnost.
1
nezakr ytû projevuje v typice mnoha tváfií jeho Ïensk˘ch postav, napfiíklad ve fyziognomiích nereidek na ka‰nû s v˘jevem Napájení Heliov˘ch koní z 50.–60. let
Socha sv. Jana Nepomuckého z kostela V‰ech svat˘ch v Malíkovicích
18. století v zámeckém parku v Dobfií‰i, pfiípadnû sv. Notburgy z roku 1748 z Hofiína (v souãasnosti vy-
zdej‰ího souboru v‰ech tfiiceti sochafisk˘ch dûl. Je sa-
Nelze pochybovat o tom, Ïe ãeskému sochafiství
stavené v lapidáriu v Mnichovû Hradi‰ti) nebo v tvá-
mozfiejmé, Ïe kopie v tomto ani v podobn˘ch pfiípa-
18. století se podafiilo vytvofiit nadãasová umûlecká
fiích sv. Barbor y a sv. Markéty z let 1775–1785 na
dech nemohou plnû nahradit originál. Jsou ale zfiejmû
díla, která dodnes patfií k tomu umûlecky nejhodnot-
hlavním oltáfii kostela sv. Katefiiny v Pavlíkovû (okres
lep‰ím fie‰ením neÏ náhrada chátrajících nebo poniãe-
nûj‰ímu, co kdy u nás v oblasti umûní vzniklo. PoloÏí-
Rakovník); dále pak v mnoha sochafisk˘ch dílech
n˘ch originálÛ nov˘mi díly (jako se to napfiíklad napo-
me-li si v‰ak pfii studiu tohoto dobového slohového v˘-
pfieváÏnû andûlsk˘ch postav zdobících oltáfie praÏ-
sledy stalo v pfiípadû náhrady poniãeného Brokoffova
tvarného projevu otázku, ve kterém ãasovém období
sk˘ch i provinãních kostelÛ. Naproti tomu v poãetné,
souso‰í sv. Ignáce z Loyoly z roku 1709 Dvofiákov˘m
sochafisk˘ch dílen jejich vrcholné v˘kony, jednotlivé
kompoziãnû rÛznorodé skupinû platzerovsk˘ch postav
souso‰ím sv. Cyrila a Metodûje z roku 1938). Kamen-
chef d´oeuvr y vznikaly, nejãastûji zjistíme, Ïe se tak
sv. Jana Nepomuckého donnerovsk˘ klasicistní v˘-
né kopie se prÛbûhem ãasu staly a stávají samozfiej-
nestávalo v závûru ãinnosti dílny a Ïe doÏívající atelié-
tvarn˘ prvek zaniká v domácí inspiraci, v níÏ viditelnû
mou souãástí sochafiské v˘zdoby Karlova mostu, a te-
ry uÏ nebyly schopny dosaÏené optimální umûlecké v˘-
pfievládá vliv sochafisk˘ch prací praÏsk˘ch BrokoffÛ
dy i nedílnou souãástí této prvofiadé národní kulturní
sledky pfiedstihnout. Tento nepfiízniv˘, degradaãní kva-
a kupodivu i Matyá‰e Bernarda Brauna a jeho umû-
litativní v˘voj smûfiující k závûru ãinnosti není bohuÏel
leckého okruhu. Stalo se tak navzdory tomu, Ïe Plat-
a proto by jim mûla b˘t v odborné literatufie vûnována
pfiíznaãn˘ pouze pro provinãní dílny, jakou tfieba mûli
zer si v pfiípadû postavy sv. Jana Nepomuckého mohl
napfií‰tû pozornost vût‰í, neÏ tomu – alespoÀ v pfiípa-
kosmonos‰tí Jelínkové. Projevuje se do jisté míry také
vzít právû za vzor Donnerovo sochafiské dílo – klasi-
dû Karlova mostu – bylo doposud.
u umûlecké sochafiské produkce renomovan˘ch praÏ-
cistnû chladnou, strohou, lineární svatojánskou statui
sk˘ch ateliérÛ, jak˘mi byly vûhlasné rodinné dílny Ma-
v Linzi, jejíÏ vznik E. Tietze-Conrad datuje do let
tyá‰e Bernarda Brauna a jeho synovce Antonína, Jana
1725–1727. Pfiesto tak neuãinil a v˘tvarná pouãení
Brokoffa a jeho synÛ Michala Jana Josefa a Ferdinan-
na‰el spí‰e v domácím mistrovském prostfiedí, v boufi-
da Maxmiliána a koneckoncÛ i Ignáce Franti‰ka Plat-
livû zvlnûn˘ch draperiích braunovsk˘ch skulptur
zera a jeho syna Ignáce Michala, vnuka Ignáce Karla
a v protikladn˘ch, klidn˘ch, nevzru‰en˘ch pózách bro-
■ Poznámky
a pravnuka Roberta. Jin˘mi slovy, kvalitativní kfiivka v˘-
koffovsk˘ch postav.
22 Jan KAâER, Marcela KAâEROVÁ, Zdenûk FUâÍK: Re-
tvarné produkce sochafisk˘ch dílen smûrem ke konci
Podobnû jako Brokoffové i Platzer vytvofiil fiadu iko-
staurování originálu a zhotovení kamenné kopie souso‰í
18. a k poãátku 19. století byla spí‰e sestupná.
nografick˘ch svatojánsk˘ch typÛ, z nichÏ ov‰em vût‰i-
sv. Ludmily z Karlova mostu v Praze 1999 (14. 7. 1999,
Mnohdy tedy musíme konstatovat, Ïe tu neplatí antic-
na také ãerpá z minulosti a vychází ze základní kom-
archiv GHMP); Vratislav NEJEDL¯: Socha sv. Ludmily na
ké finis coronat opus.
pozice stanovené jiÏ na konci 17. století (konkrétnû
památky. Jsou to obecnû díla pracná a nákladná,
28
Václav RYBA¤ÍK
2
3
v roce 1681) bozzettem Matthiase Rauchmillera. O ur-
Karlovû mostû, in: StaroÏitnosti a uÏité umûní, 1997,
Z ãesk˘ch mistrÛ postbarokního sochafiství je to
ã. 7–8, s. 20–22; Milo‰ SUCHOMEL: Dvû barokní souso-
právû zakladatel praÏské platzerovské dílny Ignác
‰í obohatí lapidárium ve vy‰ehradské Gorlici, in: Kámen
Franti‰ek Platzer, jehoÏ díla od poloviny 18. století
6, 2000, ã. 1, s. 50–55; Mladá fronta Dnes 15. 5.
(kdy jako ãerstv˘ sochafisk˘ mistr zaãíná po absolvo-
■ Poznámky
1999; osobní sdûlení akad. soch. J. Kaãera.
vání vídeÀského studijního pobytu pracovat v Praze)
1 ZdeÀka SKO¤EPOVÁ: O sochafiském díle rodiny Platze-
23 Podle sdûlení akad. soch. V. Adamce, spí‰e ale poz-
nejvíce vynikají v âechách do té doby neb˘val˘m, zce-
rÛ, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umû-
dûji (konkrétní datum se v Galerii HMP, na Magistrátu
la svérázn˘m umûleck˘m projevem. Podafiilo se mu
ní, Praha 1957, s. 55.
HMP ani jinde nepodafiilo zjistit).
totiÏ ve vlastních sochafisk˘ch pracích vzájemnû spojit
2 Milo‰ SUCHOMEL: K restaurování platzerovsk˘ch soch
24 Na podstavci souso‰í je ale vytesáno i jméno M. Ma-
a stmelit v esteticky harmonick˘ celek nespojitelné –
z Pavlíkova, in: Zprávy památkové péãe 55, 1995, ã. 9,
tou‰ek, jinde neuvádûné.
kontrastní a protichÛdné – v˘tvarné formy a modelaã-
s. 333–340.
25 Vojtûch ADAMEC, Mar tin POKORN¯, Ladislav KRYL:
ní prvky, jak˘mi byly excitaãní, dynamick˘ projev Maty-
3 E. TIETZE-CONRAD: Österreichische Barockplastik,
Souso‰í sv. Anny – KarlÛv most Praha. Restaurování
á‰e Bernarda Brauna, spl˘vavá, oblá modelace, kon-
Kunstverlag Anton Schroll, Wien 1920, s. 17, 75 a 139,
a provedení kopie v kameni. 1997–1999. (4. 11. 1999,
templativní vyjádfiení Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa
obr. 39.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | Vá c l a v R Y B A ¤ Í K / S t o l e t k a m e n n ˘ c h k o p i í s o c h a s o u s o ‰ í K a r l o v a m o s t u v P r a z e | M i l o ‰ S U C H O M E L / N e z n á m á sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.
493
1
ãení a v˘ãet tûchto platzerovsk˘ch kompozic se ostat4
nû pokusila jiÏ star‰í staÈ z roku 1993.
2
r˘ sv. Jan Nepomuck˘ drÏel v levé ruce. Pravdûpodobnû ‰lo o krucifix nebo palladium zemû ãeské. Kromû
K tomuto poãetnému svatojánskému souboru
toho postrádáme v ãelní ãásti i ‰tolu poloÏenou pfies
z Platzerovy dílny lze dnes novû pfiifiadit dal‰í, dosud
‰íji, která b˘vala ãásteãnû fiezána v bloku, nûkdy v‰ak
jako platzerovskou práci nepublikovanou sochu sv. Ja-
vyfiezána v samostatném kusu lipového dfieva a do
na Nepomuckého z interiéru kostela V‰ech svat˘ch
bloku pak jen dodateãnû zakotvena. Jak vypl˘vá z po-
v Malíkovicích (okres Kladno). Na malíkovickou svato-
znatkÛ získan˘ch restaurátorsk˘m prÛzkumem (sou-
jánskou skulpturu upozornila v˘stava Ze starého umû-
ãasná odkrytá polychromní vrstva není pÛvodním ma-
ní na Slánsku, kterou v roce 2006 uspofiádalo Vlasti-
lífisk˘m vybavením povrchu fiezby), ani v tomto pfiípadû
vûdné muzeum ve Slaném. V katalogu je so‰e
se tedy s autentickou podobou sochafiského díla, ja-
vûnován následující odstavec: „Z malíkovického kos-
kou mûlo bezprostfiednû po opu‰tûní sochafiského
tela pochází pozdnû barokní socha sv. Jana Nepomuc-
ateliéru, jiÏ nikdy exaktnû neseznámíme.
kého (kolem roku 1750), jeÏ pÛvodnû stála na kaza-
Nicménû i na základû toho, co dnes o dfievofiezbû
telnû. Patfií patrnû do souboru fiezeb pro smeãensk˘
z kostela V‰ech svat˘ch víme, se mÛÏeme pokusit
kostel, neboÈ v té dobû byly Malíkovice jeho filiál-
o stanovení vlastností a znakÛ, které ji od ostatních
5
kou.“ O pfiíslu‰nosti filiálního kostela v Malíkovicích
svatojánsk˘ch platzerovsk˘ch postav vzdalují a které ji
ke Smeãnu se zmiÀuje jiÏ Ferdinand Velc a dodává, Ïe
naopak k sochám sv. Jana Nepomuckého z dílny Igná-
6
v roce 1787 tu byla zfiízena lokalie. Sochu sv. Jana
ce Franti‰ka Platzera a k platzerovské sochafiské tvor-
Nepomuckého v textu vûnovaném interiéru kostela
bû pfiifiazují. PouÏijeme k tomu komparace malíkovické
7
3
Obr. 1. Malíkovice (okres Kladno), kostel V‰ech svat˘ch, Ignác Franti‰ek Platzer (?), fiezba sv. Jana Nepomuckého, 1745 (?). (Foto M. Suchomel, 2008) Obr. 2. Úter˘ (okres PlzeÀ-sever), kostel sv. Václava, boãní oltáfi, Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1752. (Fotoarchiv NPÚ–ÚP) Obr. 3. Praha 9-Vinofi, Ignác Franti‰ek Platzer, souso‰í sv. Jana Nepomuckého, 1755. (Foto M. Suchomel, 1991) Obr. 4. Praha 1-Malá Strana, Vojanovy sady, Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1755–1765. V souãasnosti je socha uloÏena v lapidáriu Galerie hlavního mûsta Prahy v kostele sv. Katefiiny v Pavlíkovû (okres Rakovník). (Foto M. Suchomel, 1988) Obr. 5. Praha 1, Národní tfiída, Ignác Franti‰ek Platzer, souso‰í sv. Jana Nepomuckého, 1746–1747. (Fotoarchiv NPÚ–ÚP)
sochy se znám˘mi Platzerov˘mi kompoziãními skulp-
■ Poznámky
v soupise umûleck˘ch památek z roku 1957. Teprve
turálními variantami tohoto ãeského svûtce (nûkdej‰í-
4 Milo‰ SUCHOMEL: Sochafiské repliky Ignáce Franti‰ka
soupis âeskoslovenské akademie vûd z roku 1978
ho generálního vikáfie praÏského arcibiskupství Václa-
Platzera – 2, in: Zprávy památkové péãe 53, 1993, ã. 1,
o dílu lapidárnû konstatuje: „… Rokok. socha sv. Jana
vovy doby, právníka Johánka z Pomuku), jeÏ postupem
s. 8–13.
Nep…“ Nikde se v‰ak neuvádí jméno autora. Vzhle-
ãasu vznikaly v praÏské pohofielecké dílnû. Svûtec
5 BoÏena FRANKOVÁ, Magda PETRINCOVÁ, Vladimír
dem k absenci konkrétní, faktické zprávy ãerpané z ar-
v malíkovické kompoziãní promûnû je zpodoben v rou-
P¤IBYL: Ze starého umûní na Slánsku, prÛvodce stejno-
chivních pramenÛ nezb˘vá neÏ pokusit se aspoÀ
chu knûze-preláta v sutanû, rochetû a almuciu s bire-
jmennou v˘stavou, Vlastivûdné muzeum ve Slaném, Sla-
o umûleckohistorick˘ rozbor na základû prÛzkumu do-
tem poloÏen˘m na knize, jiÏ tfiímá v pravé ruce, zatím-
n˘ 2006, s. 6.
chovaného fragmentu originálu.
co levá, v lokti téÏ pokrãená, av‰ak pfiedsunutá paÏe
6 Ferdinand VELC: Soupis památek historick˘ch a umû-
Svatojánská fiezba z Malíkovic byla v roce 1996
pravdûpodobnû drÏela pfied svûtcovou tváfií jiÏ zmínû-
leck˘ch v politickém okresu Slánském, nákladem Archae-
restaurována akademickou malífikou Hanou Slavíko-
n˘ atribut, na nûjÏ upíral prosebn˘, extatick˘ po-
ologické kommisse pfii âeské akademii císafie Franti‰ka
vou, která odstranila z povrchu polychromované skulp-
hled.
tury nejmlad‰í nepÛvodní malífiské úpravy pocházející
nografick˘ch typÛ, sochafisk˘ch dílensk˘ch kompozic
s. 126.
z historick˘ch oprav díla a ponechala na originální fiez-
vytvofiila dílna bûhem své existence nemal˘ poãet,
7 TamtéÏ, s. 125–127.
báfiské práci „… nejstar‰í souvisle dochovanou olejo-
svûdãí pfiehled uveden˘ v citované stati z roku
8 Zdenûk WIRTH a kolektiv: Umûlecké památky âech,
vou barevnou vrstvu spolu se zlatou a lakovanou
1993,
stfiíbrnou folií na ãer veném polimentu“. ZároveÀ na-
pomuckého opírajícího se o klekátko (1765–1775),
1957, s. 460.
hradila staré nepÛvodní fiezbáfiské doplÀky nov˘mi re-
kterou vûnoval Národní galerii v Praze pan Dr. h. c. Rainer
9 Emanuel POCHE a kolektiv: Umûlecké památky âech 2
konstrukcemi. ·lo o dodatky prstÛ levé a záprstí pra-
Kreissl z Mnichova.
v‰ak neuvádí. Ostatnû zmínku o ní nenajdeme ani 8
9
vé svûtcovy ruky.
10
11
O tom, Ïe platzerovsk˘ch svatojánsk˘ch iko-
12
doplnûn˘ pozdûji je‰tû o sochu sv. Jana Ne-
13
Shodou okolností právû malíko-
Josefa pro vûdy, slovesnost a umûní, Praha 1904,
Nakladatelství âeskoslovenské akademie vûd, Praha
(K-O), Academia, Praha 1978, s. 344.
K tomu je tfieba je‰tû dodat ad
vická fiezba podobnû jako zmínûná socha s klekátkem
10 Hana SLAVÍKOVÁ: Restaurátorská zpráva, Praha dne
informandum, Ïe so‰e dnes chybí zfiejmû atribut, kte-
nenachází v poãetném platzerovském svatojánském
5. 12. 1996.
494
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Milo‰ SUCHOMEL / Neznámá sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.
sochafiském souboru, pokud je nám známo, Ïádn˘ obdobn˘ ikonografick˘ pandán. Pro autorství Ignáce Franti‰ka Platzera svûdãí do jisté mír y rozvrh svûtcovy postavy, pfiedev‰ím postoj s pravou nohou vysunutou vpfied s botou vyãnívající z okraje sutany, funkce pravé ruky pfiidrÏující knihu, na níÏ je poloÏen biret, a koneãnû i charakteristické zvlnûní krajkového okraje rochety v imaginárním vichru, jak to pozorujeme u fiady ostatních platzerovsk˘ch zpodobení sv. Jana Nepomuckého. Uveìme napfiíklad pís14
kovcové statue z let 1755–1765 ve Vinofii, 15
ní zahradû na Zbraslavi 16
v Praze 1.
v klá‰ter-
a také ve Vojanov˘ch sadech
Dále dfievofiezby z boãního oltáfie kostela 17
sv. Václava v Úter˘ (okres PlzeÀ-sever) z roku 1752,
ze sbírek Národní galerie v Praze, inv. ã. P 2866 z let 18
1750–1760
19
a inv. ã. 2884 z let 1760–1770.
K to-
mu je ov‰em tfieba poznamenat, Ïe ve v‰ech uveden˘ch komparaãních pfiíkladech drÏí svûtec knihu s biretem v levé ruce, zatímco v malíkovickém díle tuto
■ Poznámky 11 Ignác Franti‰ek Platzer (?), socha sv. Jana Nepomuckého, 1745 (?), lipové dfievo, nejstar‰í souvisle dochovaná polychromie, v˘‰ka = 115,0 cm. 12 Viz pozn. 4, s. 8–13. 13 Milo‰ SUCHOMEL: Je‰tû k ikonografickému typu sochy sv. Jana Nepomuckého z dílny Ignáce Franti‰ka Platzera, in: Zprávy památkové péãe 58, 1998, ã. 10, s. 305–307.
4
14 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1755, pískovec, v˘‰ka postavy 209 cm. Pomník je datovan˘ chronogramem na ãelní stûnû postamentu: DIVo IoannI nepoMVCeno posVIt etereXIt totIVs paroChIae WInarzensIs ferVenspIetas. 15 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1755–1765, pískovec, v˘‰ka postavy 178 cm. 16 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1755–1765, pískovec, v˘‰ka postavy 173 cm. 17 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1752, lipové dfievo, polychromie, podÏivotní velikost. „… Rokajová kartu‰ pod sochou svûtcovou nese signaturu Platzerovu a datum 1752.“ Viz Oldfiich J. BLAÎÍâEK: Sochafiství baroku v âechách, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umûní, Praha 1958, s. 238. 18 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomuckého, 1750–1760, lipové dfievo s povrchov˘m zlacením, v˘‰ka postavy 37,5 cm, v˘‰ka podstavce 23,5 cm. Viz Oldfiich J. BLAÎÍâEK a kolektiv: Barok v âechách, katalog v˘stavy Národní galerie v Praze na zámku v Chlumci nad Cidlinou, Praha 1973, s. 124. 19 Ignác Franti‰ek Platzer – dílensk˘ spolupracovník, socha sv. Jana Nepomuckého, 1760–1770, lipové dfievo, le‰tûná kfiída, dekorativní zlacení, v˘‰ka postavy 141 cm. Oldfiich BlaÏíãek fiadí tuto dfievofiezbu k Platzerov˘m dílÛm z let 1750–1760, viz Oldfiich J. BLAÎÍâEK a kolektiv, cit. v pozn. 18, s. 123–124. Mám v‰ak za to, Ïe socha sv. Jana Nepomuckého i její oltáfiní pandán, dfievofiezba sv. Tekly, se spí‰e svou modelací a rukopisem fiadí více po bok pozdûj‰ím sochafisk˘m pracím z klá‰terního kostela v Teplé (okres Karlovy Vary), které vznikly aÏ po roce 1760.
5
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Milo‰ SUCHOMEL / Neznámá sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.
495
6
7
Obr. 6. Hofiín (okres Mûlník), zámecká kaple, hlavní oltáfi, Ignác Franti‰ek Platzer, fiezby sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Ludmily, 1746. (Foto B. Zemánek) Obr. 7. Ignác Franti‰ek Platzer – dílensk˘ spolupracovník (?), fiezba sv. Jana Nepomuckého, 1760–1770 (?), Národní galerie v Praze, inv. ã. P-2884. (Foto NG) Obr. 8. Praha 5-Zbraslav, Ignác Franti‰ek Platzer, statue sv. Jana Nepomuckého, 1755–1765. (Foto M. Suchomel, 1991)
8
1993) spatfiujeme pfiedev‰ím v absenci v‰udypfiítom24
ného vrapování, r ˘hování draperií (v na‰em pfiípadû
jiÏ ZdeÀka Skofiepová.
svûtcovy rochety), které patfií téÏ k neodmysliteln˘m
skuteãnosti, Ïe postava sv. Jana Nepomuckého na ol-
dekorativním v˘tvarn˘m prvkÛm umûleckého projevu
táfii hofiínské zámecké kaple také viditelnû postrádá
Ignáce Franti‰ka Platzera. A pfiece, navzdory tomuto
charakteristickou podobu pozdûj‰ích platzerovsk˘ch
individuálnímu formálnímu nedostatku, nelze malíko-
svatojánsk˘ch zpodobení z 50.–70. let 18. století. To
vickou dfievofiezbu zcela zbavit autorství Platzera a je-
se t˘ká jak sochafiského rozvrhu a kompozice, tak i mo-
ho dílny. Ostatnû na so‰e z Malíkovic také najdeme
delace a rukopisu autora a platí to do jisté míry také
vrapování, i kdyÏ v ménû v˘razné podobû, totiÏ na lu-
o nejvût‰í skulptufie sv. Jana Nepomuckého z Platzerovy
netkách krajkového okraje svûtcovy rochety. PfiestoÏe
dílny, statui na Národní tfiídû v Praze 1. V tomto díle
je to na Platzera a jeho zpÛsob umûleckého vyjádfiení
jsou v‰ak jiÏ zárodky pfií‰tí platzerovské stabilní, ne-
funkci vykonává pravá paÏe. K originálnímu autorské-
katastrofálnû málo, v˘tvarn˘ projev celku je do jisté mí-
mûnné v˘tvarné formy obsaÏeny v podstatnû vût‰í mífie
mu dílu Ignáce Franti‰ka Platzera se skulptura z Malí-
r y pfiece jen poplatn˘ platzerovské v˘tvarné formû
neÏ u hofiínské dfievofiezby.
kovic hlásí také charakteristick˘m pramínkem zvlnû-
a s umûleckou ãinností pohofieleckého ateliéru nepo-
n˘ch vlasÛ na skráni, coÏ je atribut spolehlivû signující
chybnû souvisí.
sochafiská díla tohoto praÏského mistra od samého poãátku jeho tvÛrãí ãinnosti. Svatojánská dfievofiezba z Malíkovic v‰ak rozhodnû
Nelze si totiÏ nepov‰imnout
Zmínûné vlastnosti ãasn˘ch sochafisk˘ch prací Ignáce Franti‰ka Platzera, které pozorujeme i u svato-
Pokud jde o autorství samotného Ignáce Franti‰ka
jánské fiezby z kostela V‰ech svat˘ch v Malíkovicích,
Platzera, nabízejí se koneckoncÛ je‰tû dvû moÏná vy-
nám dovolují pfiedpokládat i v tomto pfiípadû jeho au-
svûtlení. Socha na pr vní pohled prozrazuje inspiraci
torství a domnívat se, Ïe také malíkovické sochafiské
20
není dílem, u nûhoÏ se autorství Ignáce Franti‰ka Plat-
v oblasti ãeského sochafiského pozdního baroku,
ro-
zera zdá na první pohled zcela nepochybné a absolut-
koka.
dílo vzniklo s nejvût‰í pravdûpodobností jiÏ v prvních
A tato charakteristická podoba obrací na‰i po-
t˘dnech umûlcova domácího pobytu, je‰tû pfied so-
nû nesporné. Nacházíme zde totiÏ v˘tvarné prvky, s ni-
zornost k Platzerov˘m ran˘m sochafisk˘m dílÛm –
chami z hofiínské svatojánské zámecké kaple i pfied
miÏ se u ostatních platzerovsk˘ch svatojánsk˘ch
k smeãenskému trojiãnímu souso‰í z roku 1744, k ol-
charismatick˘m souso‰ím sv. Jana Nepomuckého
zpodobení nesetkáváme. K nim patfií zmínûná, u Plat-
táfii sv. Jana Nepomuckého v zámecké kapli v Hofiínû
pfied kostelem sv. Vor‰ily. Tedy uÏ v roce 1745, nej-
zera nezvyklá kompoziãní varianta detailu postavy zvo-
(okres Mûlník) z roku 1746
a koneãnû i ke svatoján-
spí‰ pod dojmem, jak˘m na mladého mistra zapÛsobi-
lená kvÛli uplatnûní svatojánsk˘ch atributÛ, krucifixu
ské statui z let 1746–1747 na Národní tfiídû v Praze,
la po vídeÀském klasicistním donnerovském ‰kolení
nebo palladia zemû ãeské. Krucifix zde nebyl propono-
pfied kostelem sv. Vor‰ily.
Z komparace tûchto ra-
domácí sochafiská tvorba Matyá‰e Bernarda Brauna,
ván jako nedílná souãást sochafiského bloku, ale jako
n˘ch prací Ignáce Franti‰ka Platzera s jeho pozdûj‰í so-
Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a snad i Matyá‰e
oddûlen˘ fiezbáfisk˘ detail vloÏen˘ do levé, pfiedsunu-
chafiskou tvorbou vypl˘vá skuteãnost, Ïe zaãínající
Schönherra.
té, v lokti pokrãené a mírnû pozvednuté ruky. K nûmu
praÏsk˘ sochafisk˘ mistr tu dosud nena‰el charakteris-
pak obrací svûtec pohled, nicménû v jiném, u Platzera
tickou v˘tvarnou formu, onen znám˘ osobit˘ rukopis,
opût nevídaném otoãení hlavy, neÏ jaké pozorujeme
kter˘ je tak pfiíznaãn˘ pro jeho pozdûj‰í díla z let 50.
u ostatních platzerovsk˘ch ikonografick˘ch typÛ
a dal‰ích desetiletí 18. století. A také v pfiípadû malí-
a kompozic svatojánsk˘ch zpodobení. Ani fyziognomie
kovické svatojánské sochy nemÛÏeme vylouãit ani urãi-
■ Poznámky
svûtce zde nepÛsobí pfiesvûdãivû platzerovsky, jenom-
t˘ vliv, kter˘ na autora mûlo fiezbáfiské umûní Matyá‰e
20 Viz pozn. 5, s. 6.
Ïe tuto odchylku mÛÏe zpÛsobovat (jak víme z restau-
Schönherra, po nûmÏ pfievzal po svém pfiíchodu do Pra-
21 Viz pozn. 9, s. 344.
rátorského prÛzkumu) i souãasná nepÛvodní polychro-
hy zavedenou sochafiskou dílnu, kdyÏ se 6. fiíjna 1744
22 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomucké-
mie. Av‰ak nejvût‰í modelaãní, rukopisnou odli‰nost
oÏenil s vdovou po tomto pfiedãasnû zemfielém, neoby-
ho, 1746, lipové dfievo, le‰tûná kfiída, dekorativní zlacení
a zároveÀ svéráznost malíkovické fiezby v porovnání
ãejnû nadaném, citlivém fiezbáfii majícím smysl pro klid-
(?), Ïivotní nebo mírnû podÏivotní velikost.
s ostatními v‰eobecnû znám˘mi a rukopisnû vzácnû
nou, nevzru‰enou sochafiskou v˘tvarnou formu. Ostat-
23 Ignác Franti‰ek Platzer, socha sv. Jana Nepomucké-
jednotn˘mi platzerovsk˘mi zpodobeními sv. Jana Ne-
nû o tom, Ïe Ignáci Franti‰ku Platzerovi nezÛstala zcela
ho, 1746–1747, pískovec, v˘‰ka postavy 237 cm.
pomuckého (zmiÀovan˘mi v citované stati z roku
lhostejná Schönherrova fiezbáfiská tvorba, se zmiÀuje
24 Viz pozn. 1, s. 44–45.
496
21
22
23
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Milo‰ SUCHOMEL / Neznámá sochafiská díla z ateliéru praÏsk˘ch PlatzerÛ I.
Milo‰ SUCHOMEL
Vstupní vûÏ Hanu‰e Zikmunda z Petfivaldu na hradû Buchlov
ru. Stavba je korunována jednoduchou fiímsou, nesoucí cihlami krytou atikovou stfií‰ku sedlového sklonu. JiÏní prÛãelí, kter ˘m se vûÏ obrací do pr vního nádvofií, je prosté, ãlenûné pouze pÛlkruhem zavr‰en˘m
Moravsk˘ hrad Buchlov pfiedstavuje bezesporu jed-
v˘fiezem prÛjezdu (obr. 2). Ten je lemován v kameni
nu z nejpozoruhodnûj‰ích staveb svého druhu na na-
sekan˘m hladk˘m ostûním, sestaven˘m z mohutn˘ch
‰em území. I pfies tuto skuteãnost nebyla doposud je-
blokÛ, se zv˘raznûn˘mi patami oblouku a klenákem
ho stavebnímu organismu, jehoÏ nejstar‰í ãásti mají
zdoben˘m maskaronem. Západní zeì vûÏe je zároveÀ
témûfi 800 let, vûnována náleÏitá pozornost. Hradu
souãástí interiéru pfiízemní stráÏnice s vûÏí, v pÛdním
chybí komplexní stavebnû historick˘ prÛzkum a nûkte-
prostoru nad stráÏnicí je v neomítaném zdivu vûÏe
ré jeho ãásti unikají zájmu odborníkÛ dodnes. Rádi by-
u severního nároÏí patrná úzká obdélná nika, jejíÏ pfie-
chom tedy vyuÏili moÏnosti k publikování nov˘ch po-
klad je tvofien trámkem podloÏen˘m prknem (zadní
znatkÛ, které mohou alespoÀ dílãím zpÛsobem
stûna niky je pravdûpodobnû vloÏena dodateãnû), na-
obohatit vûdomosti o této v˘znamné památce. Pod-
pravo od niky je patrn˘ drobn˘ otvor obdélného okén-
kladem pro tuto studii jsou informace získané dendro-
ka s lomov˘mi ‰paletami a dfievûn˘m pfiekladem za-
chronologickou expertízou nûkter˘ch pr vkÛ provede-
slepen˘ ciheln˘m zdivem; nad úrovní stfiechy stráÏnice
nou v roce 2004; pozdûji, v letech 2006–2007, zde
se nachází otvor pro odvod vody ze stfiechy. Protûj‰í
probûhl povrchov˘ prÛzkum objektu.
v˘chodní prÛãelí, respektive jeho ãást nacházející se
Vstupní vûÏ (obr. 2) je souãástí fortifikaãního systé1
1
nad úrovní terénu terasy sousedního bastionu, je pro-
mu, kter ˘ ke star‰ímu areálu, tvofienému hradním
lomeno obdéln˘m vstupem do druhého podlaÏí, opat-
jádrem a pfiedhradím, poloÏen˘m pfii jeho jiÏním boku,
fien˘m opût prost˘m v kameni sekan˘m ostûním bez
pfiihradil prostor dne‰ního prvního nádvofií. V˘stavba
profilace. PrÛjezd v pfiízemí vûÏe je ‰irok˘ cca 410 cm
tohoto systému probûhla v druhé polovinû 17. století
a jeho vysok˘ prostor je zaklenut valenou klenbou
a pfiedstavovala pomûrnû sloÏit˘ proces, v rámci nû-
s kruhov˘m otvorem, umístûn˘m pfiibliÏnû ve stfiedu
hoÏ do‰lo k nûkolika dÛleÏit˘m zmûnám. Zajímavá pro-
vrcholnice. Kamenná dlaÏba prÛjezdu mírnû stoupá
blematika této pozdní fortifikace jako celku v‰ak není
smûrem do nádvofií. Vnûj‰í portál je vybaven mohutn˘-
pfiedmûtem pfiedkládané studie a bude publikována
mi dvoukfiídl˘mi vraty s dvífiky pro pû‰í, v horní ãásti
na jiném místû (VRLA – NOVOTN¯ 2008, v tisku).
vrat je zvenãí vyfiezán letopoãet 1736. Postranní sloupky vrat jsou na koncích uloÏeny do loÏisek, nahofie v prÛbûÏném horizontálním trámu, dole v kamen-
Popis Vstupní vûÏ je hranolová, dvoupodlaÏní, subtilní
n˘ch prvcích. Nad trámem s loÏisky je voln˘ prostor,
stavba se stfiechou skrytou za prÛbûÏnou atikou. Její
ukonãen˘ nahofie dal‰ím trámem, na kterém jiÏ spoãí-
pÛdorysné rozmûry jsou cca 5 x 6 m, ãelní zeì a boã-
vá zdivo. Po stranách prÛjezdu jsou zevnitfi patrné dvû
ní zdi dosahují ‰ífie cca 90 cm, zadní, jiÏní stûna je
dvojice mûlk˘ch otvorÛ pro vloÏení závor. V západní
o málo tenãí (cca 70 cm). Na západní stranû z vûÏe vy-
stûnû prÛjezdu je osazeno okénko opatfiené rovnûÏ
bíhá hradební zeì, která je s ní svázána, hlavní prÛãe-
jednoduch˘m v kameni sekan˘m ostûním s mfiíÏí, kte-
lí vûÏe pfied linii této hradby nepfiedstupuje. Koruna zdi-
ré vizuálnû propojovalo prostor prÛjezdu se sousední
va vûÏe jen mírnû vystupuje nad úroveÀ hradby. Za
stráÏnicí. Na západní stranû prÛjezdu nedoléhá valená
zmínûnou hradbou je ukryt pfiízemní objekt stráÏnice,
klenba aÏ ke zdi s por tálem. Mezi uveden˘mi kon-
která je rovnûÏ svázána s vûÏí. Na v˘chodní stranû
strukcemi je ponechán úzk˘ v˘fiez obdélného pÛdory-
k vûÏi pfiiléhá v˘razná hmota bastionu, jehoÏ konstruk-
su, otevfien˘ do druhého podlaÏí vûÏe, kter ˘ proniká
ce jsou s vûÏí rovnûÏ svázány. Hlavnímu prÛãelí vûÏe
svisl˘mi nikami i do boãních stûn prÛjezdu. Tento v˘-
dominuje mohutná architektura v kameni sekaného
fiez je souãástí pÛvodního fie‰ení a slouÏil k vertikální-
por tálu, ãlenûného pásovou bosáÏí, pfietahovanou
mu pohybu spou‰tûcího dfievûného hfiebene, kter˘ je
pfies pilastr y po bocích otvoru vjezdu (obr. 3). Jeho
zde dodnes zachován.
pÛlkruhem zavr‰en˘ v˘fiez s mírnû zv˘raznûn˘mi patka-
Druhé podlaÏí vûÏe je pfiístupné dvefimi z prostoru
mi a klenákem oblouku je v trnoÏi opatfien dvojicí ka-
v˘chodního bastionu a je prosvûtlené jedin˘m okén-
menn˘ch odrazníkÛ. Dílo je zavr‰eno prÛbûÏnou fiímsou
kem od severov˘chodu. Podlaha je dláÏdûná cihlami,
s rozeklan˘m trojúhelníkov˘m frontonem a plamenn˘mi
uprostfied ní zeje kruhov˘ otvor o prÛmûru cca 40 cm,
polokoulemi, nasazen˘mi v osách pilastrÛ. Uprostfied
ústící do prostoru prÛjezdu. Místnost je pfiekryta pûti-
nad prÛjezdem je na prÛbûÏnou fiímsu nasazena ka-
cí rovnobûÏn˘ch trámÛ, které podpírají jednoduch˘
menná deska se sekan˘m nápisem v jednoduché kar-
krov. V západní ãásti jiÏní stûny je nad úrovní trámÛ
tu‰i: „ANNO.DOMINI.1.6.6.3.“ Nad kartu‰í je do zdiva
patrn˘ drobn˘ zazdûn˘ otvor. Vyústûní otvorÛ v pÛdním
vûÏe vsazena kamenná deska s alianãními erby Hanu-
prostoru za západní stûnou vûÏe je vzhledem k tomu,
‰e Zikmunda z Petfivaldu a jeho Ïeny Anny Marie ·eréni. Kompozice je pohledovû zavr‰ena stroh˘m v˘fiezem zamfiíÏovaného okénka s prost˘m v kameni sekan˘m
■ Poznámky
ostûním bez profilace. Zbylé ãásti fasády vûÏe jsou
1 Je celkem pravdûpodobné, Ïe i v prostoru dne‰ního
opatfieny hladkou omítkou z roku 1994, pfii jejímÏ pro-
prvního nádvofií se nacházely star‰í, pfiedbarokní zdûné
vádûní byly na nároÏních partiích star‰í vrstvy omítek
konstrukce. Uspokojivé zodpovûzení této otázky je v‰ak
nalezeny ryté pásové lisény, imitující nároÏní armatu-
nutné pfienechat budoucímu prÛzkumu.
2
3
Pokud není uvedeno jinak, je autorem v‰ech kreseb a fotografíí Radim Vrla. Obr. 1. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, nahofie pÛdorys druhého nadzemního podlaÏí vstupní vûÏe, na jiÏní stranû interiéru se nachází spou‰tûcí hfieben se zvedacím mechanismem; dole pÛdorysné schéma hradu, ãernû je vyznaãena poloha vstupní vûÏe. Obr. 2. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, vstupní vûÏ, pohled od jihozápadu z prÛjezdu dne‰ní druhé brány. Obr. 3. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, hlavní prÛãelí vstupní vûÏe s navazujícím bokem bastionu nalevo a hradební zdí na pravé stranû.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | To m á ‰ K Y N C L , R a d i m V R L A / V s t u p n í v û Ï H a n u ‰ e Z i k m u n d a z P e t fi v a l d u n a h r a d û B u c h l o v
497
4
7
8
5
Obr. 4. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, detail koleãka v levém krajním svislém prvku hfiebene. Obr. 5. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, detail jednoho z dvojice hákÛ, kter˘mi byly uchyceny volné konce fietûzÛ ke konstrukci hfiebene. Obr. 6. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, detail navíjecího bubnu s otvory pro zasunutí páky. Obr. 7. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, pohled na vstupní vûÏ od severov˘chodu z terasy bastionu. V omítané fasádû vûÏe je vstup do druhého nadzemního podlaÏí. V pozadí vûÏ Andûlka s objektem druhé brány (nalevo), nahofie vpravo hmota hradního jádra. Obr. 8 Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, prÛjezd v pfiízemí vstupní vûÏe, pohled na hroty spou‰tûcího hfiebene. Obr. 9. Relativní synchronizace letokruhov˘ch kfiivek získan˘ch z odebran˘ch konstrukãních prvkÛ. (T. Kyncl 2007) Obr. 10. Porovnání prÛmûrné chronologie dubov˘ch trámÛ brány (P65buchlov-branaQU) se standardní chronologií dubu pro âeskou republiku. (T. Kyncl 2008)
6
mají prÛmûr hlaviãky 2–3 cm. Jak lze z dochované situace vyvodit, okovány byly nejprve svislé prvky, podle pfiekrytí okrajÛ Ïelezn˘ch plátÛ bylo postupováno shora dolÛ. Následnû do‰lo k okování prvkÛ vodorovn˘ch, na které byly Ïelezné pláty kladeny vût‰inou zprava. Dnes je hfieben provizornû fixován, takÏe jeho ãást nacházející se pod podlahou je prozatím z vût‰í ãásti nepfiístupná. S mal˘m odstupem pfied ãelem hfiebene je v interiéru druhého podlaÏí dochován rumpál, umoÏÀující zvedání hfiebene. Jeho hlavní souãást tvofií cca 415 cm dlouh˘ dubov˘ válec o prÛmûru cca 20 cm, jehoÏ ãela jsou sepnuta Ïelezn˘mi obruãemi. âepy válce jsou vloÏeny do loÏisek, umístûn˘ch v boãních stûnách interiéru; loÏiska se nacházejí cca 140 cm nad podlahou druhého nadzemního podlaÏí vûÏe. V západní stûnû je loÏisko vydlabáno v dfievûném prvku, na opaãné stranû je to prvek kamenn˘. Tûlem válce, kolmo k jeho ose, procházejí dvû dvojice navzájem kolm˘ch otvorÛ o prÛmûru cca 7 cm, slouÏících pro zasunutí manipulaãních pák (obr. 6). Nedaleko ãel válce (60 a 45 cm) jsou v jeho tûle upevnûna kovaná oka pro pevné uchycení koncÛ dvou kovan˘ch fietûzÛ, navinut˘ch na válec
Ïe velká ãást stûny je pokryta omítkou, velmi ‰patnû
(obr. 13). ¤etûzy jsou zakonãeny hranat˘mi háky kova-
ãitelné. Nejzajímavûj‰ím prvkem interiéru je bezespo-
n˘mi z pásoviny, které bylo moÏné uchytit za nûkter˘
ru hfieben, kompletnû dochovan˘ vãetnû spou‰tûcího
z vodorovn˘ch prvkÛ hfiebene (obr. 5).
mechanismu (obr. 8). Hfieben je tvofien jedenácti vodorovn˘mi a patnácti svisl˘mi dubov˘mi trámky (pfiibliÏnû
9
10
498
Dendrochronologické datování
ãtvercov˘ prÛfiez o stranû 6–10 cm), které jsou ve své
Vzorky pro dendrochronologickou anal˘zu byly po-
dolní ãásti jehlanovitû zaostfieny. Oba krajní svislé prv-
mocí Presslerova nebozezu odebrány z konstrukãních
ky jsou v horních ãástech opatfieny obdéln˘mi v˘fiezy,
pr vkÛ spou‰tûcí mfiíÏe, rumpálu a stropního trámu
v nichÏ jsou na dfievûn˘ch osách osazena koleãka ze
horního patra brány (tab. 1). Vlastní dendrochronolo-
stejného materiálu, umoÏÀující pohyb hfiebene v pro-
gické vyhodnocení probûhlo pomocí standardní meto-
storu boãních nik (obr. 4). PrÛmûr koleãek ãiní cca 12
diky (KYNCL 2005).
cm, ‰ífika 4 cm; osa má prÛmûr cca 2 cm. âelní, tedy
V‰echny vyhodnocené prvky byly zhotoveny z dubo-
k pfiíchozímu obrácené plochy prvkÛ hfiebene jsou peã-
vého dfieva. Získané letokruhové kfiivky byly relativnû
livû okovány úzk˘mi Ïelezn˘mi pláty, uchycen˘mi k dfie-
synchronizovány a sumarizovány do jediné prÛmûrné
vûn˘m pr vkÛm kovan˘mi hfieby. Îelezné pláty rÛzné
chronologie (obr. 9). Ta byla následnû porovnána se
délky jsou na sv˘ch koncích zaobleny a opatfieny ãtver-
standardní chronologií dubu pro âeskou republiku
cov˘mi otvory (cca 1 x 1 cm) pro hfieby. Kované hfieby
(RYBNÍâEK 2007) s jednoznaãn˘m v˘sledkem datují-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | To m á ‰ K Y N C L , R a d i m V R L A / V s t u p n í v û Ï H a n u ‰ e Z i k m u n d a z P e t fi v a l d u n a h r a d û B u c h l o v
Tabulka 1. Seznam dendrochronologicky vyhodnocen˘ch konstrukãních prvkÛ. Ve sloupci poãet letokruhÛ je uvedena délka letokruhové fiady a rozsah bûlové ãásti vzorku. popis prvku spou‰tûcí mfiíÏ – rumpál spou‰tûcí mfiíÏ – svisl˘ trámek – 7. zprava spou‰tûcí mfiíÏ – svisl˘ trámek – 4. zleva stropní trám – prostfiední
vzorek P5621 P5622 P5623 P5624
Obr. 11. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, nákres spou‰tûcího hfiebene s ãástí zvedacího mechanismu: Nahofie pohled na zafiízení z interiéru druhého nadzemního podlaÏí vûÏe, v popfiedí navíjecí buben s okovan˘mi ãely, oky pro uchycení fietûzÛ a otvory pro zasunutí páky, v pozadí obrys hfiebene. Dole pohled na hfieben z téÏe strany; na pfiístupn˘ch partiích nad podlahou druhého nadzemního podlaÏí vûÏe je vyznaãeno kování. Obr. 12. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, vstupní vûÏ, axonometrick˘ fiez objektem veden˘ v ose prÛjezdu; pohled od severov˘chodu.
dfievina dub dub dub dub
poãet letokruhÛ 76/1 58/0 60/13 113/18
datace 1660/77 1663/80 1663/64 1690/91
tûnou nad bodem nejvy‰‰ího zdvihu jeho horní hrany, ale probíhalo pomocí dvojice fietûzÛ, navíjen˘ch pfiímo na válcové vfieteno rumpálu. Zatímco k vfietenu byly fietûzy ukotveny napevno, jejich druh˘ konec byl opatfien háky, na které byl hfieben volnû zavû‰en. Hlavní prÛãelí vstupní vûÏe bylo koncipováno s ohledem spí‰e na v˘tvarné neÏ na fortifikaãní vlastnosti objektu. Tíha obrany byla pfienesena na stfieleck˘ ochoz korunující hradbu na západní stranû, ze kterého bylo moÏno lehk˘mi zbranûmi kr˘t pfiístupovou cestu, a pfiedev‰ím na zmínûn˘ bastion, pfiiléhající k bránû na v˘chodní stranû. Rozmûrná stfiílna na jeho západním
11
boku umoÏÀovala palbu z tûωích kusÛ do prostoru cím poslední letokruh fiady do roku 1690 (obr. 10).
2
pfied severní stranou opevnûní, jehoÏ souãástí byla
Podkorní letokruhy datující pfiesn˘ rok kácení stromu
i první brána. Z kvalitního pÛdorysného schématu hra-
se podafiilo odebrat pouze u dvou prvkÛ. V obou pfiípa-
du z poãátku 18. století navíc vypl˘vá, Ïe severní stra-
dech byl tento letokruh zcela vytvofien, coÏ znamená,
nu hradu v té dobû navíc obíhal pás opevnûní lehãí
Ïe pouÏité stromy byly káceny v období vegetaãního kli-
konstrukce, s jednoduchou bránou v trase pfiístupové
du. Zbylé dva prvky mûly bûlovou ãást dfieva silnû po-
cesty (srov. PLAâEK 2001, s. 141, obr. 256).
‰kozenu. Zde bylo proto moÏné dobu kácení pouze od-
PfiedloÏené v˘sledky dendrochronologického prÛ-
hadnout na základû pfiedpokládaného rozsahu bûlové
zkumu nûkter˘ch dfievûn˘ch prvkÛ vûÏe prokazují, Ïe
ãásti kmene (RYBNÍâEK a kol. 2006). Podkorní leto-
válec rumpálu i pr vky hfiebene byly vyrobeny z dubo-
kruh na spou‰tûcí mfiíÏi pfiirostl v roce 1663 a také od-
v˘ch prvkÛ zhotoven˘ch ze stromÛ, jeÏ byly pokáceny
hady dal‰ích dvou konstrukãních prvkÛ odpovídají této
v roce 1663. Ponûkud mlad‰í datace stropního trámu
dataci (tab. 1). Dub pouÏit˘ ke zhotovení stropního trá-
(1691/1692) odpovídá postupné v˘stavbû brány i ce-
mu je datován letokruhem z roku 1690.
lého systému.
Závûr
hov˘chodní ãásti hradu Buchlov byla pozoruhodná
Stavebníkem vûÏe a rovnûÏ barokního opevnûní jiJedním z podnûtÛ k modernizaci starého hradního
osobnost, zastávající kromû jin˘ch v˘znamn˘ch funkcí
opevnûní byly jistû soudobé vojenské akce, které se
i post hejtmana hradi‰Èského kraje, stavitel architek-
dotkly pfiedev‰ím nedalekého Uherského Hradi‰tû (na-
tonicky mimofiádnû kvalitní kaple sv. Barbory na pro-
pfiíklad 1663 ãi 1683, Kol. autorÛ 1992). V tomto krá-
tûj‰ím návr‰í – Hanu‰ Zikmund z Petfi valdu. Po jeho
lovském mûstû bylo zfiejmû kolem poloviny 17. století
smrti roku 1688 v díle pokraãoval jeho syn Jan Dût-
zapoãato s budováním mohutného bastionového
fiich, spojovan˘ zejména s v˘stavbou zámku v nedale-
opevnûní, jeÏ postupnû obklopilo stfiedovûké jádro
k˘ch Buchlovicích; na Buchlovû inicioval pfiedev‰ím v˘-
i se star‰ími hradbami (JÒZOVI 1958, s. 24–25,
stavbu mohutného objektu dne‰ní druhé brány.
RA·âICOVÁ – âOUPEK 2007, s. 101–118). V˘stavba
Jak z v˘‰e uveden˘ch zji‰tûní vypl˘vá, vstupní vûÏ
buchlovského bastionu, a tedy i celé fortifikace, jejíÏ
hradu Buchlov pfiedstavuje vzácnû dochovanou sou-
souãástí je i námi sledovaná vstupní vûÏ, b˘vá s tímto
ãást fortifikaãního systému z druhé poloviny 17. sto-
nákladn˘m pevnostním dílem spojována (J. PETRÒ
letí. Hodnotu tohoto objektu zvy‰uje dochovaná kon-
1982, nestránkováno).
strukce spou‰tûcího hfiebene i se zvedacím
Z v˘bavy brány je zfiejmé, Ïe pfii jejím budování ne-
mechanismem, k jehoÏ kompletnosti scházejí pouze
bylo poãítáno se zfiízením pfiíkopu (obr. 12). Její vnûj‰í
otáãecí páky. Urãité anomálie v západní zdi vûÏe (za-
otvor byl uzavírán dvoukfiídl˘mi dovnitfi otvírav˘mi vraty, zaji‰Èovan˘mi zevnitfi dvojicí závor. Prostor prÛjezdu byl stfieÏen z pfiilehlé stráÏnice, k jeho hájení slouÏil
■ Poznámky
i kruhov˘ otvor ve vrcholu klenby. Spou‰tûcí hfieben
2 Parametry synchronní pozice jsou statisticky prÛkazné.
uzavíral západní portál brány, byl tedy mínûn jako po-
Hodnota studentova rozdûlení (t-test) po standardizaci
slední pfiekáÏka bránící nepfiíteli v proniknutí do areá-
dle Hollsteina je 7,64 a 6,56 po standardizaci dle Bailli-
lu. Zvedání hfiebene se zde nedálo pfies kladku, umís-
ho a Pilchera.
12
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | To m á ‰ K Y N C L , R a d i m V R L A / V s t u p n í v û Ï H a n u ‰ e Z i k m u n d a z P e t fi v a l d u n a h r a d û B u c h l o v
499
Hrady v˘ukové a experimentální Francouzské pfiíklady vzdûlávání a budování vztahu k minulosti a památkám
takov˘ch památek v zahraniãí mohou zdát marginální. Nûkteré, z na‰eho pohledu negativní aÏ kacífiské úpravy zde mohou mít opodstatnûní zdÛvodnitelné místním kulturním ãi odborn˘m kontextem (napfiíklad cílen˘m, spoleãensky prospû‰n˘m zpÛsobem vyuÏití torza ob-
13
Obr. 13. Buchlov (okres Uherské Hradi‰tû), hrad, detail kovaného oka v navíjecím bubnu pro uchycení fietûzu.
Ojedinûlá a autentická architektura hradu Beãov
jektu). Na rozdíl od na‰eho prostfiedí se v zahraniãí ta-
(okres Karlovy Vary) vyvolává v souãasné dobû odbor-
ké ãastûji objevují realizace nároãn˘ch, zajímav˘ch
nou diskusi, za jak˘ch podmínek a jakou formou má b˘t
projektÛ, umoÏnûn˘ch odli‰n˘mi sociálními, ekono-
tato památka v budoucnu zpfiístupnûna vefiejnosti. JiÏ
mick˘mi a kulturními podmínkami. Pfiíkladem spole-
nyní, ve fázi pfiípravy stavební a památkové obnovy, je
ãensky prospû‰ného vyuÏití památky je hradní zfiíceni-
zámûrem dÛkladnû zpracovat kvalitní zpÛsob prezenta-
na ve mûstû Brie-Comte-Robert v Ile-de-France, v níÏ
ce celého areálu – cílem je pfiedstavit národní kulturní
jsou pofiádány kurzy pro ‰koly v rámci celostátnû pod-
památku Beãov prostfiednictvím vzdûlávacích a didak-
porovaného budování vztahu k historii, za pfiíklad rea-
tick˘ch programÛ pro specifické skupiny náv‰tûvníkÛ.
lizace moderního a z mnoha hledisek velmi nároãného
Poznatky uvádûné v tomto ãlánku byly získány bû-
projektu mÛÏe slouÏit zcela novû, leã na základû zna-
hem pracovní cesty, jiÏ jsme absolvovali v roce 2007
lostí stfiedovûk˘ch postupÛ a technik stavûn˘ hrad Gu-
v souvislosti s plnûním v˘zkumného zámûru Minister-
édelon v lokalitû Collines de Puisaye v severozápad-
zdûné otvory patrné v pÛdním prostoru) je moÏné vní-
stva kultury V˘zkum metod prezentace a zprostfiedko-
ním Burgundsku. Jeho v˘znam spoãívá v uplatÀování
mat jako následky zmûn v prÛbûhu v˘stavby, ãi „mon-
vání kulturních hodnot památkového fondu vefiejnosti
historick˘ch postupÛ stavby hradu a v prezentaci vzni-
táÏní otvory“, které byly v závûru prací zaslepeny. Za
jako nástroj identifikace spoleãnosti s kulturním dûdic-
ku stavby a souvisejících ãinností vefiejnosti.
tohoto pfiedpokladu je nejv˘raznûj‰í pozdûj‰í úpravou
tvím – Prezentace NKP Beãov formou vzdûlávacích pro-
vûÏe v˘mûna vstupních vrat v roce 1736. Na základû
gramÛ (více informací k projektu lze získat na www.
v˘‰e uveden˘ch skuteãností je nutné ocenit, Ïe po pro-
castlebecov.eu). Zku‰enosti z této cesty mûly pfiispût
Jde o pfiíklad praktického vzdûlávání vefiejnosti ve
vedeném prÛzkumu plánuje vlastník (Národní památ-
ke zmapování rÛzn˘ch moÏností prezentace hradní ar-
vztahu k minulosti, archeologii a památkám. B˘val˘
kov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v KromûfiíÏi)
chitektury vefiejnosti a jejich následnému vyuÏití pro v˘-
vodní hrad leÏící v centru mûsta, zaloÏen˘ na ãtverco-
provedení citlivé konzervace vnitfiního zafiízení vûÏe.
chovu náv‰tûvníkÛ ke vztahu k minulosti i památkám
vém pÛdorysu s nároÏními vûÏicemi (jedna z nich se
obecnû. Nejen pro projekt t˘kající se beãovského hra-
systémem latrín a pfiilehl˘m odpadním objektem), dvû-
du, ale i pro dal‰í podobné zámûry mohou b˘t poznatky
ma dal‰ími vûÏemi uprostfied protilehl˘ch stran a dvû-
a zku‰enosti z jinde realizovan˘ch (a u nás ménû tra-
ma protilehl˘mi vûÏovit˘mi branami ve zbyl˘ch stra-
Literatura:
diãních) zpÛsobÛ prezentace a vyuÏití památky inspira-
nách (jedna smûfiuje k jádru mûsta, druhá opaãnû)
1. JÒZOVI, A. a V.: Uherské Hradi‰tû, monografie o sta-
cí, nebo naopak i varováním. Jde zejména o sledování
a navazujícími mosty pfies pfiíkop, byl situován v terén-
vebním a umûleckém v˘voji mûsta, Gottwaldov 1958.
celkové náplnû (vyuÏití) památky, zpÛsobÛ prezentace
ní sníÏeninû a obehnán vodním pfiíkopem. Je‰tû
2. Kol.: Uherskohradi‰Èsko, Vlastivûda Moravská, Brno
expozic (co a jak je ukazováno, práce s náv‰tûvníky),
v 19. století byly nûkteré jeho ãásti znaãnû zachovalé,
1992.
dÛrazu na urãitá témata, ale také doplÀkov˘ch expozic,
v prÛbûhu následující doby v‰ak vzaly nûkteré úseky
3. KYNCL, J.: Dendrochronologické datování dfieva, in: Vi-
vyuÏití moderních poznatkÛ vûdních oborÛ, vlivu formy
hradeb a ãást objektÛ za své a v 80. letech minulého
nafi a kol.: Historické krovy II., Praha 2005, s. 156–170.
prezentace na stav (autenticitu) památky, zásahÛ
století zÛstaly z objektu jiÏ jen zãásti vegetací zarostlé
4. PETRÒ, J.: Státní hrad Buchlov, dûjiny, stavební a umû-
a úprav proveden˘ch na památce v souvislosti se zpÛ-
a zpustlé zbytky, vyuÏívané pfiedev‰ím jako parãík
leck˘ v˘voj a v˘znam hradního areálu, Brno 1982.
sobem vyuÏití a v neposlední fiadû provozních záleÏi-
v centru mûsta. V posledních desetiletích v‰ak byla ru-
5. PLAâEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravsk˘ch hra-
tostí odvíjejících se od typu prezentace.
ina podle v˘sledkÛ archeologického v˘zkumu, obrazo-
TomበKYNCL, Radim VRLA
Brie-Comte-Robert – hrad v˘ukov˘
Námi získané podnûty byly vyhodnocovány ve vazbû
vé dokumentace a obecn˘ch poznatkÛ o daném typu
6. RA·âICOVÁ, B., âOUPEK, J.: Pevnost Uherské Hradi‰-
na specifika projektu t˘kajícího se hradu Beãov a pfií-
hradÛ dostavûna do podoby lépe zachované zfiíceniny.
tû, in: Uherské Hradi‰tû, královské mûsto na fiece Mora-
padnû je s nimi dále pracováno. V dal‰ím textu jsou
Tato dostavba se t˘kala obvodové hradby, nároÏních
vû, Uherské Hradi‰tû 2007.
zprostfiedkovány poznatky o vyuÏití a prezentaci dvou
vûÏic a bran, neboÈ vnitfiní, k hradbû pfiilehlá zástavba
7. RYBNÍâEK, M., VAVRâÍK, H., HUBEN¯, R.: Determinati-
hradních, pfiesto v‰ak v mnoha ohledech odli‰n˘ch
byla kompletnû zniãena na úroveÀ terénu, a byla tudíÏ
on of the number of sapwood annual rings in oak in the
francouzsk˘ch objektÛ.
velmi tûÏko obnovitelná. V˘jimkou byl mlad‰í, zfiejmû
dÛ, hrádkÛ a tvrzí, Praha 2001.
klasicistní dÛm stojící v místech pÛvodních objektÛ
region of southern Moravia, in: Journal of Forest Science
Je celkem známou skuteãností, Ïe k památkám tor-
vedle jedné z bran, ten byl v‰ak pfii zmiÀovan˘ch úpra-
8. VRLA, R., NOVOTN¯, J.: Jihov˘chodní ãást opevnûní
zální hradní architektury se v odli‰n˘ch ãástech Evro-
vách zbofien. Vodní pfiíkop byl a je stále funkãní. V˘raz-
hradu Buchlov, in: Castellologia Bohemica, 2008, v tisku.
py pfiistupuje velmi rÛznû. Ne v‰ude je bûÏn˘ nበães-
nû doplnûná zfiícenina (z pohledu na‰í tradiãní památ-
k˘ konzer vaãní ãi pietní zpÛsob jejich obnovy
kové péãe jde o problematickou záleÏitost), jejíÏ
(z památkového hlediska nepochybnû mnohdy opti-
nûkteré ãásti byly kompletnû novû vystavûny (jedna
mální), ctûní autentiãnosti a vá‰nivé debaty nad jed-
z bran a navazující úseky hradby), je následnû dále vy-
notliv˘mi zásahy. I kdyÏ ani u nás nejde zdaleka o stav
uÏívána.
52, 2006, ã. 3, s. 141–146.
500
ideální a na fiadû památek se mÛÏeme setkat s rÛzn˘-
V prostoru hradu bylo zbudováno kromû nutného
mi negativními pr vky, aÈ uÏ jde o následky vandal-
technického zázemí muzeum zamûfiené na v˘zkum to-
sk˘ch ãinÛ, neodborné „estetizující“ úpravy nebo do-
hoto hradu, pracovny sdruÏení, které objekt a v˘ukové
pady dobfie mínûn˘ch oprav.
kurzy provozuje, a uãebna. Stfiídmá pfiízemní stavba
Více ãi ménû vûcné spor y i o dílãí detaily zfiícenin
ze dfieva a skla, situovaná pfii obvodové hradbû uvnitfi
ãesk˘ch a moravsk˘ch hradÛ se v‰ak ve srovnání s nû-
areálu, pohledovû nenaru‰uje siluetu hradu a vytváfií
kter˘mi pfiíklady rozdílného chápání hodnot a v˘znamu
s kamenn˘m zdivem zfiíceniny zajímav˘ kontrast i sou-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | To m á ‰ K Y N C L , R a d i m V R L A / V s t u p n í v û Ï H a n u ‰ e Z i k m u n d a z P e t fi v a l d u n a h r a d û B u c h l o v | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í
hru. Pozornost si zaslouÏí pfiedev‰ím nevelké muzeum, které bylo zfiízeno vlastními silami sdruÏení (vãetnû v˘roby funkãních a vkusn˘ch stojánkÛ pro exponáty – tyto stojánky z prÛhledného plastu v fiadû pfiípadÛ nenápadn˘m zpÛsobem naznaãují základní tvar a velikost pfiedmûtu, z nûhoÏ se dochovala jen vystavená ãást, a tím pfiispívají k lep‰í pfiedstavivosti a názornosti expozice). K aktivitám sdruÏení je objekt hradu vyuÏíván jiÏ dvacet ãtyfii roky, pfiiãemÏ dvacet let v nûm probíhají
1
2
3
4
kurzy pro dûti, nejãastûji ve vûku 8–13 let. Tyto kurzy jsou zamûfieny na v˘chovu ke vztahu ke kulturnímu dûdictví, památkám a historii. Úãastníky kurzÛ jsou pfiedev‰ím ‰koly z regionu, které o nû projeví zájem. Kurzy, jeÏ si ‰koly hradí, jsou vedeny lektor y z fiad sdruÏení ãi s ním spolupracujícími a zahrnují seznámení se s památkou a v˘klad obecn˘ch informací, které jsou konkretizovány na pfiíkladech z objektu. Dûti jsou zapojovány do v˘uky, je rozvíjeno jejich samostatné uvaÏování na základû toho, co se právû dozvûdûly, vãetnû usuzování na úãel jednotliv˘ch prvkÛ hradu. DÛraz je kladen na provázanost v‰ech pfiedávan˘ch informací a na moÏnost ovûfiit si sdûlená fakta vlastní zku‰eností, osahat si pfiedmûty, zkusit si v˘robu jejich
bert je alternativou k více roz‰ífienému systému tak-
replik, pfiípadnû jejich uÏití. Dûti tak napfiíklad vyrábûjí
zvan˘ch animátorÛ. Ti jsou souãástí programÛ fran-
v jednoduch˘ch formách repliky stfiedovûk˘ch, engo-
couzského sdruÏení Mûsta a regiony umûní a historie.
bou zdoben˘ch dlaÏdic, kreslí vlastní motivy vitráÏí, po
Pro úãast obcí v tomto sdruÏení, za‰tiÈovaném, zãásti
seznámení se se základními pravidly heraldiky kreslí
financovaném a informaãnû podporovaném Minister-
vlastní erby, uãí se jednoduché poãetní úlohy s fiímsk˘-
stvem kultur y a informací, je rozhodující pfiedev‰ím
mi ãíslicemi, díky prost˘m pomÛckám si vytváfiejí pfied-
schopnost aktivní prezentace památkov˘ch, historic-
stavu o základních star˘ch délkov˘ch mírách, v arche-
k˘ch a kulturních hodnot. Podmínkou tedy není jen pro-
ologické ãásti kurzu je jim mimo jiné vysvûtlen vznik
sté zachovávání neÏiv˘ch památek ãi jejich v˘znam.
archeologick˘ch vrstev a základy stratigrafie.
Jedním z cílÛ projektu mÛÏe b˘t i fie‰ení imigrantské
1
Pokud není uvedeno jinak, je autorem v‰ech fotografií P. Sokol. Obr. 1. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, stav kolem roku 1980, pohled od severu. (Fotoarchiv autora) Obr. 2. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, stav v souãasnosti, pohled od jihu. V porovnání s pfiedchozí fotografií vynikne zejména dostavba nûkter˘ch úsekÛ hradby, ba‰t a severov˘chodní brány. (Fotoarchiv autora) Obr. 3. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, pohled na severní ba‰tu a severov˘chodní stranu hradu. (Foto 2007) Obr. 4. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, budova expozice a pracovního zázemí sdruÏení pfii severozápadní stranû hradu. (Foto 2007)
Jednou z fází kurzu je i samostatná práce dûtí
problematiky pomocí vytvofiení vztahu k historii místa.
s pracovními se‰ity v prostorách muzea, kde na zákla-
V obcích úãastnících se programÛ je vytvofiena funkce
dû aktuálnû získan˘ch informací a s vyuÏitím názorné
takzvaného animátora, kter˘ zaji‰Èuje koncepci i reali-
doprovodné expozice zodpovídají nejrÛznûj‰í otázky.
zaci programu ve vztahu k vefiejnosti. Jde pfiedev‰ím
Dûtem i ostatním náv‰tûvníkÛm je v muzeu k dispozi-
o specializované prohlídky, kurzy a v˘ukové programy
logie a nûkteré kroky související s uveden˘m progra-
ci digitální animace, s jejíÏ pomocí se zajímavou a hra-
pro dûti, a to s vyuÏitím místních památek a kulturních
mem (v˘razná dostavba hradní zfiíceniny) by v na‰ich
vou formou seznamují s dal‰ími tématy historie a dû-
institucí.
podmínkách mûly z odborného hlediska jen malou
jin umûní (napfiíklad figurální plastikou ãi ‰lechtick˘mi
Projekty v˘chovy a budování vztahu k památkám
‰anci na úspûch a prosazovaly by se znaãnû proble-
rody). Souãástí kurzÛ je i moÏnost vyzkou‰et si archeo-
a historii zamûfiené na dûti spoãívají nejen v pfiípadû
maticky. JelikoÏ v celkovém kontextu lze takovéto
logick˘ v˘zkum na v˘ukovém terénu v prostoru hradu
Brie-Comte-Robert v kontaktu dûtí s pfiedmûty, památ-
vzdûlávání povaÏovat za souãást ‰ir‰í preventivní péãe
(jímÏ jsou destrukãní vrstvy z 20. století po objektu
kami a konkrétním místem. Prostfiednictvím vhodnû
o kulturní dûdictví, bylo by ideální, pokud by i úpravy
zbofieném v 80. letech). âást tohoto v˘ukového terénu
podan˘ch informací, her, modelÛ, vlastní tvÛrãí ãinnos-
objektu, ve kterém toto vzdûlávání probíhá, byly v sou-
je urãena k vlastní praxi (vzorkování vrstev a vyhledá-
ti (napfiíklad v˘roba dlaÏdic, kresba, stavba architekto-
ladu s odborn˘mi památkov˘mi hledisky. Takovéto kri-
vání nálezÛ), dal‰í prostor – se star‰ími komponenta-
nick˘ch modelÛ, nápodoba vitráÏí, erbÛ, modelování
térium je v‰ak záleÏitostí místních odborn˘ch tradic
mi – je vypreparován a názornû upraven (upravení pro-
urbanistického v˘voje mûsta a podobnû) i objasnûní
a postupÛ. Ov‰em i tak získávají v˘‰e uvedené a pro
filÛ/fiezÛ a oznaãení jednotliv˘ch vrstev).
archeologické práce a vyzkou‰ení si této ãinnosti na
nás „nepamátkové“ postupy alespoÀ zãásti opodstat-
Kurzy mají rÛzn˘ charakter, mohou b˘t prÛfiezové,
v˘ukovém terénu si dûti vytváfiejí vztah k minulosti
nûní právû díky úãelu, kterému slouÏí. Z hlediska vyu-
tvÛrãí, archeologické a podobnû; koncipovány jsou
a k pfiedmûtÛm, ke kter˘m by se jinak zfiejmû nedosta-
Ïití a zamûfiení památky je podstatn˘ pfiedev‰ím v˘-
i podle vûku dûtí. Hrad je v pracovních dnech vyuÏíván
ly, nemûly by tu‰ení o jejich existenci a v˘znamu. I kdyÏ
znam pedagogického pfiístupu, pestrost obsahu
v˘luãnû pro nû, o víkendech se stává objektem pfií-
se v budoucnu nezamûfií na vûdní disciplíny spojené
programÛ ãi dÛraz na fiízenou samostatnou ãinnost
stupn˘m vefiejnosti.
s historií, získají k této oblasti vztah a památky pro nû
V˘ukové kurzy realizované na hradu Brie-Comte-Ro-
nebudou neznámé a bezv˘znamné. Nabyté zku‰enosti
ber t jsou pfiíkladem ‰ir‰í snahy o budování vztahu
pomÛÏou formovat jejich vztah k minulosti nejen na
■ Poznámky
obãanÛ k minulosti místa, kde Ïijí, a k historii obecnû.
úrovni bydli‰tû, ale i v obecnûj‰í rovinû.
1 K tomuto sdruÏení, animátorÛm a realizovan˘m progra-
Programy s tímto zamûfiením propojují nevládní sub-
V pfiípadû Brie-Comte-Robert jde z na‰eho ãeského
mÛm podrobnûji viz Katefiina CICHROVÁ: Villes et Pays
jekty, ministerstva kultur y a ‰kolství a samosprávy.
pohledu o pfiíklad z jiného kulturního prostfiedí s odli‰-
d´Art et d´Histoire – Mûsta a regiony umûní a historie,
âinnost sdruÏení pÛsobícího na hradû Brie-Comte-Ro-
n˘mi tradicemi i systémem památkové péãe a archeo-
in: Zprávy památkové péãe 68, 2008, ã. 1, s. 72–73.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í
501
5
6
Obr. 5. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, dûti s pracovními se‰ity v expozici. (Foto 2007) Obr. 6. Brie-Comte-Robert, Francie, hrad, práce v archeologickém terénu v recentních destrukãních vrstvách. (Foto 2007)
státní Správy historick˘ch památek Jacques Moulin,
ba z nádvofií u paláce do zadního pfiíkopu, zatím v‰ak
ov‰em spolupracovali na nûm i stavební historici, ar-
bez systému masivních dvefií. Z ostatních vût‰ích
cheologové, kastelologové a odborníci na stfiedovûká
objektÛ stojí dfievûn˘ most vedoucí k bránû, kter˘ by
fiemesla. Základní podmínkou kromû volby vhodného
mûl b˘t v budoucnu zãásti mostem padacím (na jeho
místa pro stavbu bylo zaji‰tûní dostateãn˘ch financí,
stavbu trvající tfiem tesafiÛm pfies jeden rok padlo pa-
minimálnû pro poãáteãní období. Mezi sponzory pro-
desát ‰est dubÛ), a 6 m hluboká studna na nádvofií.
jektu se tak objevili napfiíklad burgundská regionální
Na základû podrobného studia nûkolika obdobn˘ch
rada, regionální rada departementu Yonne, nadace te-
staveb jsou peãlivû napodobovány historické postupy
levizního kanálu Plus francouzské televize a mnoho
a konstrukce od zdiva, kleneb a kr ytiny, tesafisk˘ch
soukromníkÛ.
a kováfisk˘ch pr vkÛ aÏ po stavební le‰ení, pracovní
Zvolenému typu hradu odpovídá dispozice nepravi-
postupy a pfiípravu materiálu. Témûfi v‰echen potfiebn˘
delného lichobûÏníku s nároÏními válcov˘mi vûÏemi,
materiál poskytuje pÛvodnû opu‰tûn˘, lesem zarÛs-
bránou mezi dvûma vûÏemi s poloválcov˘mi ãely, pa-
tající lom: písek, hlínu (vãetnû hrnãífiské), kámen, dfie-
lácem pfii protûj‰í stranû a pfiíkopem obklopujícím ce-
vo i vodu. V˘jimkou je jemn˘ pískovec, z nûjÏ jsou se-
lou stavbu. Hlavní vûÏ, vy‰‰í neÏ ostatní, je situována
kána profilovaná ostûní okenních otvorÛ, a vápno. Pro
do severov˘chodního nároÏí a projektována do v˘‰ky
stavbu hradu se pouÏívá Ïelezit˘ pískovec o rozdíln˘ch
30 m. Ve spodní ãásti vûÏe, zaklenuté Ïebrovou klen-
stupních tvrdosti. Z nejtvrd‰ích kusÛ jsou stavûny
bou z roku 2003, je cisterna. Denní svûtlo k ní proni-
hlavní zdivo a líce, z ménû pevn˘ch kamenÛ pak v˘plÀ
ká stfiílnami pro luãi‰tníky. Tlou‰Èka zdiva pfii patû vû-
zdí. Kámen se láme klasick˘m zpÛsobem, pomocí li-
Ïe dosahuje 6 m. Na opaãném konci severní hradby
nie dûr a následného odlamování. Roz‰ifiováním lomu
je umístûna kaplová vûÏ s plánovanou v˘‰kou 25 m.
v bezprostfiední blízkosti hradu vzniká souãasnû po-
Ve spodní ãásti, postavené v roce 2000, je opût cis-
tfiebn˘ obvodov˘ pfiíkop. Za dobu stavby jiÏ bylo vylá-
terna. VûÏ má tfii luãi‰tnické stfiílny a klenbu (z roku
máno více neÏ 3000 m kamene.
3
2002), tvofienou ‰esti Ïebry (kaÏdé bylo sloÏeno z de-
Kvádr y jsou nahrubo opracovány pfiímo v lomu
víti dílÛ). V prvním patfie bude obytná místnost ãi ko-
a pak dopraveny do dílny kameníkÛm. Za jeden den
mora, nad ní pak hradní kaple. Palác o rozmûrech 18
kameník upraví prÛmûrnû ãtyfii obkladové kameny pro
x 6,8 m, umístûn˘ pfii hradbû mezi tûmito vûÏemi, bu-
vnûj‰í plá‰È zdiva. U sloÏitûj‰ích kamenÛ v‰ak mÛÏe
de patrov˘. Pfiízemí bude mít hospodáfiskou funkci
opracování jediného zabrat i nûkolik dnÛ. K hlavním
(skladi‰tû, kuchynû, topeni‰tû a podobnû). Vnûj‰í
nástrojÛm patfií perlík, sedlík a dláto, dÛleÏitou po-
schodi‰tû vede do rozestavûného sálu v patfie. NároÏ-
mÛckou jsou ze dfieva vyrobené ploché ‰ablony, udá-
náv‰tûvníkÛ (v tomto pfiípadû dûtí) v prostoru památ-
ní vûÏe na vstupní stranû hradu mají plánovanou v˘‰ku
vající profily opracovávanému ãlánku. Do opracova-
ky. Vlastní objekt je pak vyuÏíván spí‰e jako zázemí
12 m, pÛlválcové vûÏe pfii stranách brány pak 15 m.
n˘ch kamenÛ jsou sekány dvû kamenické znaãky:
a prostfiedí, v nûmÏ se programy odehrávají, neÏ aby
Jednotlivé hradební úseky mezi nároÏními vûÏemi mají
jednak osobní konkrétního kameníka a jednak urãující
byl jejich stûÏejní sloÏkou. Takové pojetí jde ruku v ru-
délku na jihu 46 m, na severu 38 m, na v˘chodû 36 m
umístûní kamene. Pro zmírnûní ‰okov˘ch vln z úderÛ
ce se zpÛsobem úprav a prezentace daného objektu.
a na západû 30 m. Stfiechy hradních budov budou po-
a ochranu hran pokládají kameníci kámen na tlusté
V tomto bodû se programy v Brie-Comte-Robert od-
kryty pálenou krytinou na rozdíl od ‰indelov˘ch ãi do‰-
pletence ze slámy ãi konopí, vyrábûné provazníkem
kov˘ch stfiech prost˘ch obydlí a dílen v okolí.
v blízké dílnû. Opracované kameny pfiebírají zedníci
li‰ují od zam˘‰lené koncepce vyuÏití a prezentace hradu Beãov, jehoÏ hodnota spoãívá pfiedev‰ím ve vysoké
Hrady doby Filipa II. Augusta disponovaly ãetn˘mi
mífie autenticity historick˘ch konstrukcí a prvkÛ a kte-
obrann˘mi prvky typick˘mi pro období 12. a 13. stole-
r ˘ by mûl b˘t prezentován jako exponát sám o sobû
tí. Nabízela se zejména moÏnost flankování z nároÏ-
Pfii zdûní se uplatÀuje i prokládání lícového zdiva
a slouÏit nejen jako objekt, kde je realizována v˘chova
ních vûÏí a vûÏí brány nebo uplatnûní úzk˘ch pravoto-
z hrubû tesan˘ch kamenÛ rÛzné velikosti horizontální-
k památkám a historii, ale i jako její pfiedmût.
ãiv˘ch schodi‰È znemoÏÀujících dobyvatelÛm úãinn˘
mi pásy kvalitnûji opracovan˘ch pravideln˘ch kvádrÛ.
boj pfii jejich zdolávání, uÏití zábran v prostoru vstup-
Zatímco první technika zdûní je relativnû rychlá a lev-
ních otvorÛ, které útoãníky zpomalovaly a ztûÏovaly
ná, druhá zdivu poskytuje vût‰í pevnost; pásy z pravi-
V severozápadním Burgundsku, v lokalitû Collines
jim prÛchod s dlouh˘mi zbranûmi, nebo instalace dve-
deln˘ch kvádrÛ pÛsobí ve zdivu jako ztuÏovací vûnce.
de Puisaye jihozápadnû od mûsta Auxerre se od roku
fií otevírateln˘ch pouze tlaãením doprava a navíc se
Jde o techniku, kterou lze pozorovat na skuteãn˘ch
1997 zcela novû buduje hrad jménem Guédelon. Stav-
zv˘‰en˘m prahem a sníÏen˘m pfiekladem. Samostat-
stfiedovûk˘ch hradech zfiejmû nejen v tomto regionu.
ba probíhá stfiedovûk˘mi postupy a na základû poznat-
n˘m obrann˘m prvkem je úniková chodba vedoucí po-
Pojivem je vápenná malta tvrdnoucí aÏ nûkolik desítek
kÛ získan˘ch studiem stfiedovûk˘ch hradÛ. Iniciátorem
dél paláce skrz zesílen˘ úsek severní hradby do pfiíko-
let, coÏ je u stavby takového rozsahu spí‰e v˘hodou
tohoto projektu byl Michel Guyot, vlastník nedalekého
pu. Tato chodba je zalomená, úzká, tmavá a se
(narÛstající hmotnost zdiva se mÛÏe lépe rozloÏit a ne-
zámku v Saint-Fargeau. Zámek koupil v 80. letech
schodi‰tûm. K vnûj‰ímu vstupu smûfiuje stfiílna pro lu-
zpÛsobuje neÏádoucí pnutí).
20. století, poté ho nechal obnovit (ãásteãnû z financí
ãi‰tníka a prÛnik z vnûj‰ku je ztíÏen i systémem dvou
V blízkém okolí staveni‰tû zpracovávají dfievorubci
získan˘ch pofiádáním historick˘ch slavností s náv‰tûv-
masivních dfievûn˘ch dvefií, z nichÏ pr vní se otevírají
poraÏené kmeny stromÛ (pfiedev‰ím dubÛ), tesafii ma-
ností aÏ 5000 divákÛ dennû) a následnû, inspirován
tlakem na pravou stranu a druhé tahem na stranu
jí na starosti stavební le‰ení, bednûní a v˘dfievu po-
restaurátorsk˘mi pracemi, zaãal realizovat svÛj nápad,
opaãnou.
tfiebnou pfii stavbû kleneb, pevn˘ch mostÛ a bran, dá-
Guédelon – hrad experimentální
pracující s kopiemi pÛvodních pomÛcek (napfiíklad archipendulum).
postavit hrad zpÛsobem, jak˘ byl bûÏn˘ ve stfiedovûku.
V souãasné dobû jsou hotovy obvodové zdi areálu
le krovy a zhotovují také ve‰keré násady k nástrojÛm.
Jako vzor byl zvolen typ hradu z doby vlády Filipa II. Au-
hradu do v˘‰ky pfiibliÏnû 4 m, jedna z nároÏních vûÏí
V areálu je i ko‰íkáfiství (velk˘ ãtyfiuch˘ ko‰ unese aÏ
gusta, z poãátku 13. století (1180–1223). Staveni‰-
skoro do 10 m a hlavní vûÏ je‰tû v˘‰. V budoucím pa-
80 kg; tyto ko‰e se pouÏívají napfiíklad na transport
tûm se stal GuyotÛv pozemek s men‰ím opu‰tûn˘m
láci se pracuje na úrovni prvního patra, pfiízemí je zce-
stavebního materiálu), kovárna k v˘robû a opravám
kamenolomem. Projekt vytvofiil b˘val˘ hlavní architekt
la dokonãeno. V provozu je i jiÏ zmínûná úniková chod-
nástrojÛ pouÏívan˘ch na stavbû (kameník za den prá-
502
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í
ce opotfiebuje ãi rozbije dvû sady náfiadí) a kovov˘ch souãástí vozÛ. Do budoucna kováfie ãeká i v˘roba mfiíÏí, pantÛ a kování. PÛvodnû se poãítalo s v˘robou Ïeleza pfiímo na stavbû z kamene bohatého na Ïelezo, nicménû dosud stojí pouze pec a Ïelezo se prozatím vytavit nepodafiilo. Nedaleká keramická dílna získala Guédelonu statut stavby vyuÏívající experimentální archeologii (zejména s ohledem na sledování tvaru, velikosti, v˘zdoby a uÏití nádob). V roce 2003 zde bylo zhotoveno kolem pûti set keramick˘ch pfiedmûtÛ. Pfiíprava v˘robku (zpraco-
7
8
9
10
vání a vyãi‰tûní surové hlíny, vytoãení nádoby na kruhu, zdobení a su‰ení) tr vá tfii mûsíce, následuje sedmnácti- aÏ osmnáctihodinov˘ v˘pal pfii teplotû 1000–1050 °C. K tomu je v rámci uplatnûní pÛvodních technik vyuÏívána rekonstrukce stfiedovûké pece, v níÏ se vypalují i referenãní vzorky ke keramick˘m zlomkÛm získan˘m pfii archeologick˘ch v˘zkumech. Kromû hrnãífiské dílny je zde i dílna cihláfiská na v˘robu stfie‰ní a podlahové krytiny. Pfii práci s ohnûm pouÏívají fiemeslníci dfievûné uhlí, které na místû uhlífii pálí z ménû kvalitního dfieva. Tûωí materiál pfieváÏí koÀsk˘ potah, k vertikálnímu transpor tu je pouÏíván jefiáb pohánûn˘ ‰lapacím kolem, sestrojen˘ podle stfiedovûkého vzoru. V roce
v roce 2004 jiÏ více neÏ 220 000 a v roce 2006 pak
2004 byly zhotoveny dvû „veverãí klece“. Demontova-
245 000 náv‰tûvníkÛ. Sezona tr vá kaÏdoroãnû od
teln˘ zdvihací mechanismus, kter ˘ musel odpovídat
20. bfiezna do 7. listopadu. Guédelon je dnes jednou
bezpeãnostním normám Evropské unie, zdvihne bfie-
z atraktivních turistick˘ch destinací Burgundska.
meno do váhy 0,5 t.
Bûhem nûkolika let se tak pomûrnû neznámá lokalita
Staveni‰tû je hojnû nav‰tûvováno odborníky i zá-
dostala na první místo mezi zpoplatnûn˘mi turistick˘-
stupy turistÛ. Hrad je budován jako svého druhu expe-
mi atrakcemi depar tementu fieky Yonne a na druhé
riment a jiÏ velmi brzy po zahájení prací se stal turis-
v celém Burgundsku. âast˘mi náv‰tûvníky jsou pfiitom
tickou atrakcí. Základní kámen byl poloÏen v létû
‰kolní v˘pravy.
1997, v dal‰ím roce byla stavba zpfiístupnûna vefiej-
Vysoká náv‰tûvnost údajnû dovoluje kr ˘t v‰echny
nosti a od té doby zájem o Guédelon neustále roste.
náklady ze vstupného a z prodeje suven˘rÛ. Majitel
V roce 1999 stavbu nav‰tívilo 90 000 lidí, v roce
a zakladatel tohoto projektu zde zamûstnává 35–45
2003 to bylo 183 000 (témûfi polovinu tvofiily dûti),
stál˘ch pracovníkÛ, úãast na pracích je umoÏÀována
Obr. 7. Guédelon, Francie, hrad, pohled od jihov˘chodu. (Foto 2007) Obr. 8. Guédelon, Francie, hrad, kameníci pfii práci. Vpravo nahofie jsou zavû‰eny dfievûné ‰ablony na tvary kamenick˘ch prvkÛ. (Foto 2007) Obr. 9. Guédelon, Francie, hrad, makety pouÏité ke stavbû kleneb. (Foto 2007) Obr. 10. Guédelon, Francie, hrad, sklad vyroben˘ch keramick˘ch nádob. (Foto 2007) Obr. 11. Guédelon, Francie, hrad, pÛdorys. Obr. 12. Guédelon, Francie, skica budoucího vzhledu hradu.
i dobrovolníkÛm. Napfiíklad v roce 2004 na stavbû
11
12
pracovalo ãtyfiicet pût lidí na pln˘ úvazek a zhruba pa-
hradu obvykle staãilo nûkolik let, Guédelon by mûl b˘t
desát dobrovolníkÛ. Tûch v hlavní sezonû b˘vá i kolem
dokonãen aÏ v roce 2025. Je to zpÛsobeno pfiedev‰ím
dvou set vãetnû zahraniãních. Zamûstnanci se na
dvûma dÛvody. Prvním je v˘raznû men‰í poãet pracov-
stavbû pohybují v odûvech navozujících dojem odûvÛ
ních sil i jejich krat‰í pracovní doba a také zkou‰ení
stfiedovûk˘ch, obvykle jde o reÏné kytlice pfiepásané
postupÛ kdysi bûÏn˘ch. Druh˘m dÛvodem je pojetí ce-
provazem a klobouky na hlavách, nûktefií v‰ak mají
lého projektu. Atrakcí a hodnotou je totiÏ právû proces
i témûfi plnohodnotné historické kost˘my. Kameníci si
stavby a moÏnost náv‰tûvníkÛ do tohoto procesu na-
chrání oãi br ˘lemi, obuv nosí nûktefií z nich souãas-
hlédnout, pfiípadnû ho dlouhodobûji sledovat. Ani do-
nou, pracovní. Ostatní pracovní podmínky se samo-
konãení hradu s expozicí vûnovanou jeho v˘stavbû
zfiejmû od stfiedovûk˘ch znaãnû li‰í: pracovní doba je
v‰ak nemusí znamenat konec projektu; jiÏ nyní se uva-
osmihodinová. Z dÛvodÛ bezpeãnosti se vápno nehasí
Ïuje o následné v˘stavbû „podhradí“, tedy doplnûní
na stavbû, ale pouÏívá se jiÏ vyha‰ené (vápenné jámy
souãasn˘ch hospodáfisk˘ch a v˘robních objektÛ o dal-
jsou v‰ak k vidûní). Kvalifikovaní fiemeslníci pracují za
‰í, a o vzniku celého sídelního a hospodáfiského orga-
stejnou mzdu, jakou by mûli u bûÏn˘ch stavebních fi-
nismu s hradem jako pfiirozen˘m centrem.
rem. Vzhledem k tomu, Ïe bûhem sezony obvykle pfie-
V souãasnosti areál zahrnuje kromû samotného ro-
kraãují standardní pracovní dobu, vybírají si pak ve
zestavûného hradu i v˘robní objekty, napfiíklad pece ãi
zbylém období regulérní dovolenou, pfiípadnû si dopl-
dílny, a malou vesnici, ve které probíhají dal‰í ãinnosti
Àují vzdûlání. K jejich povinnostem totiÏ patfií i vysvût-
pro zaji‰tûní chodu projektu. Pracovní postupy i pro-
lit na Ïádost náv‰tûvníkÛ nejen své stavební postupy,
stfiedí odpovídají stfiedovûk˘m podmínkám. Náv‰tûvní-
ale také historické souvislosti.
ci tak mohou pozorovat jednotlivé fiemeslníky pfiímo pfii
Stavební práce rovnûÏ neprobíhají rychlostí srovna-
práci, prohlédnout si proces vzniku hradu, seznámit
telnou se stfiedovûkou realitou. Zatímco na stavbu
se s tím, jak mohlo hradní staveni‰tû v minulosti vypa-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í
503
vytoãit mísu na hrnãífiském kruhu ãi stvofiit gotickou klenbu. Ostatním bûÏn˘m náv‰tûvníkÛm je k dispozici
Kde hledat záhadn˘ Sichtenstein
ti‰tûn˘ text. Pedagogick˘ smysl bude naplnûn i tím, Ïe
13
Obr. 13. Guédelon, Francie, hrad, hlavní dopravní prostfiedek. (Foto 2007)
zdokumentované získané poznatky budou vystaveny
¤ada památkovû chránûn˘ch objektÛ zvlá‰tû ve v˘-
v hradní expozici ãi zahrnuty do hradní knihovny pfií-
chodních âechách je svou minulostí úzce spjata s do-
stupné vefiejnosti. (Za v‰echny uveìme jeden pfiíklad:
sud Ïijícím rodem Dobfiensk˘ch z Dobfienic. Jan Max-
pravidelnû se vyskytující vodorovné tmavé zabarvení
milián
zdiva velk˘ch stfiedovûk˘ch staveb bylo objasnûno ja-
pfiíslu‰ník nûkdej‰ího ‰lechtického rodu, ve své ob-
ko dÛsledek zazimování rozestavûn˘ch zdí hnojem.)
sáhlé rodopisné studii Z Dobfienic je cesta dlouhá na
Dobrzensk˘
(1911–1996),
v˘znamn˘
Guédelon je souãasnû i záleÏitostí experimentální,
nûkolika místech pfiipomíná také sídlo naprosto ne-
roste za aktivní asistence odborníkÛ z oborÛ historie,
známého názvu Sichtenstein, respektive Sichten-
archeologie a architektury. Zde získané poznatky se
‰tejn. Jeho majitelem mûl b˘t jiÏ Jan Václav I. Dob-
mohou uplatnit i pfii budoucích rekonstrukcích pamá-
fiensk˘ (1779– 1843) a po nûm mûl sídlo spolu
tek. Zda jde o projekt po odborné stránce ve v‰ech
s nûkolika dal‰ími velkostatky zdûdit nejstar‰í syn
ohledech kvalitní a uspokojiv˘, nelze z na‰í krátké ná-
Michael Václav Dobfiensk˘ (1805–1877).
1
v‰tûvy a bez konzultací s místními odborníky posou-
Zatímco ostatní v citované Dobrzenského práci uvede-
dat, jak˘m zpÛsobem vznikaly hrady známé dnes ãasto
dit. Jisté v‰ak je, Ïe i pfies kritické názory nûkter˘ch
ná rodová sídla jsou snadno identifikovatelná, u jmeno-
jen v podobû zfiícenin, tedy ve zcela opaãné fázi exi-
sdruÏení pÛsobících v památkové péãi jde o projekt,
vaného Sichtensteina je tomu naopak. V ãesk˘ch zemích
stence, jak byly konstruovány nûkteré jejich konkrétní
kter ˘ ve vztahu k ‰iroké vefiejnosti plní v˘znamnou
se podobná lokalita nenacházela, s názvem se v‰ak ne-
prvky a podobnû.
vzdûlávací roli.
setkáme ani v pfiilehlém evropském prostoru. Neznámá
Stavbu doplÀují tabule s nákresy nûkter ˘ch kon-
Pro projekt t˘kající se hradu Beãov ãi dal‰í podobné
lokalita proto vzbuzuje oprávnûnou pozornost zájemcÛ
strukcí, napfiíklad Ïebrové klenby. Nejbliωí okolí hradu
mÛÏe b˘t Guédelon inspirativní v tom, jak˘ dÛraz se
o osudy nûkdej‰ích ‰lechtick˘ch sídel. Dokladem zájmu
pak konkretizuje pfiedstavy o podobû jeho zázemí,
zde klade na poznání v˘znamu architektonick˘ch prv-
o lokalizaci Sichtensteina je i v˘zva, která se objevila
o vzhledu technick˘ch objektÛ a o pracovních postu-
kÛ a stavebních konstrukcí a jejich prezentaci vãetnû
v diskusním fóru oficiálního webu Národního památkové-
pech pouÏívan˘ch pfii jejich v˘stavbû. ZdÛrazÀována je
procesu a souvislostí jejich vzniku. Pouãení si lze vzít
ho ústavu 4. února 2005. Jifií Muk v ní pod pfiedmûtem
témûfi naprostá sobûstaãnost v pouÏívan˘ch produk-
i ze zdej‰ího vyuÏívání poznatkÛ získan˘ch pomocí rÛz-
Hledám objekt psal: „V knize Dobrzensk˘: Z Dobfienic je
tech i surovinách; to se v‰ak li‰í od reáln˘ch podmínek
n˘ch oborÛ a z toho, jak atraktivní je pro vefiejnost
cesta dlouhá jsem narazil na název Sichtenstejn, ale ne-
mnoh˘ch hradních staveb ve stfiedovûku, kdy nebylo
moÏnost sledovat procesy vzniku a tvorby. RovnûÏ se
mohu zjistit, o co se jedná ani kde byl. Zfiejmû do‰lo k po-
v˘jimkou pouÏívání surovin dováÏen˘ch ze ‰irokého
potvrzuje, Ïe velkou roli v pfiiblíÏení památky a historie
ãe‰tûní názvu a star˘ se nezachoval. Neví o nûm nûkdo?
okolí a rovnûÏ ne kaÏd˘ hrad (ãi jeho zázemí) musel
vefiejnosti hrají v‰ední reálie a poznávání (i kdyÏ jen
(mohl by to b˘t i Sichten‰tejn nebo Sichtenstein a podob-
nutnû disponovat vlastními dílnami na v˘robu fiady vyu-
letmé) v˘sekÛ z kaÏdodenního Ïivota (v ideálním pfiípa-
nû).“ Tehdy jsem vyuÏil moÏnosti webu památkového
Ïívan˘ch produktÛ. Otázkou je rovnûÏ dispoziãní fie‰ení
dû ve vztahu k danému objektu), tedy oblasti souvise-
ústavu interaktivnû reagovat a 13. 2. 2005 jsem publiko-
zázemí Guédelonu – z dostupn˘ch informací o projektu
jící s dnes populárními dûjinami kaÏdodennosti ãi his-
val odpovûì, v níÏ jsem se pokusil tuto zajímavou otázku
není zfiejmé, zda jde v pfiípadû umístûní jednotliv˘ch dí-
toricko-antropologick˘mi tématy.
objasnit. Vzhledem ke struãnosti své tehdej‰í zprávy
2
len o volbu náhodnou, ãi zámûr a podle ãeho se pfií-
Je zjevné, Ïe podobné druhy prezentace a práce
pfiedkládám toto podrobnûj‰í sdûlení. O potfiebû jeho pub-
padnû tento zámûr fiídil (napfiíklad blízkost surovin,
s historií jsou pro vefiejnost pfiitaÏlivé, poutavou for-
likování na stránkách odborného tisku vypovídají i dal‰í zá-
vztah k dal‰ímu fiemeslu, snaha o ucelenou dispozici
mou doplÀují vzdûlávací systém a v neposlední fiadû
vaÏné skuteãnosti, zejména neutuchající pfiejímání údaje
a podobnû).
mají téÏ dosti siln˘ ekonomick˘ potenciál. Vzhledem
o Sichtensteinû z Dobrzenského publikace dal‰ími autory
Atmosféru místa dotváfiejí i takové ãinnosti jako
ke stavu dochovanosti hradní architektur y v beãov-
i diplomanty oborÛ se specializací na historii a památko-
zpracovávání a bar vení vlny, chov domácích zvífiat
ském památkovém areálu se jeví jako optimální pre-
vou péãi.
(prasat, ovcí, oslÛ, drÛbeÏe), pûstování bylin a k tomu
zentovat jeho v˘jimeãné památkové hodnoty právû
v‰emu témûfi stálé zvuky ze stavby (rozbíjení kamenÛ
tímto edukativním zpÛsobem – formou „Ïivé uãebni-
palicemi a klíny, opracovávání kvádrÛ a kamenick˘ch
ce“. Tak bude moÏné otevfiít nev‰edním zpÛsobem be-
ãlánkÛ pomocí kladiv a majzlíkÛ, tesání trámÛ ãi zvo-
ãovsk˘ hrad pro vefiejnost v nynûj‰ím, syrovém stavu
1 Jan M. DOBRZENSK¯: Z Dobfienic je cesta dlouhá,
nûní kladiva pfii opravû nástrojÛ v kovárnû). Dojem pak
(probûhne pouze konzer vativní zaji‰tûní konstrukcí),
tfietí opravené a doplnûné vydání, Nakladatelství Hejkal,
ru‰í jen samotní pfiítomní turisté.
aniÏ by bylo nutné realizovat nákladné památkové re-
HavlíãkÛv Brod 1996, s. 74, 76, 77. Údaje o Sichtenstei-
konstrukce nezbytné pro bûÏn˘ zpÛsob prezentace.
nû se nacházejí i v obou pfiedchozích samizdatov˘ch vydá-
Komerãní ãinnosti jsou soustfiedûny do mohutné budovy typu stodoly slouÏící jako pokladna a prodejna suven˘rÛ. Na Guédelonu je ale moÏno získat i relativ-
3
■ Poznámky
ních. V nedávném pfiíspûvku Václava PAUKRTA: Socha
Ondfiej CINK, Petr SOKOL, TomበWIZOVSK¯
sv. Jana Nepomuckého v Dobfienicích na Královéhradec-
nû bohatou odbornou literaturu, populárnû nauãné
ku, in: Zprávy památkové péãe 67, 2007, ã. 2,
práce a studijní audiovizuální nosiãe z oboru historie
s. 149–151, uvedení této stûÏejní práce postrádáme (viz
a archeologie stfiedovûku pro rÛzné vûkové i vzdûla-
v˘bûr literatury o Dobfiensk˘ch v pozn. 2 na s. 149), stej-
nostní úrovnû.
nû jako zde chybí odkaz na oddíl vûnovan˘ so‰e sv. Jana
Guédelon lze oznaãit za Ïivou uãebnici, a to nejen
Nepomuckého v publikaci Vlastimila MÁLKA: Dûjiny obce
pro ‰koláky. Ti pfii speciálních prohlídkách zábavnou
Dobfienice na Královéhradecku (Od nejstar‰ích dob do
a názornou formou objevují, jak se v pfiírodû tûÏí
roku 1945), Obecní úfiad, Dobfienice 1996, s. 52–53
a opracovává kámen ãi dfievo a jak se staví hrad. Kva-
(údaje o skulptufie do ní tehdy poskytl pracovník pardubic-
lifikovaní specialisté jim odkr˘vají tajemství prastaré
kého památkového ústavu Mgr. et Mgr. Oldfiich VaÀura, je-
fiemeslnické matematiky a geometrie, zpÛsoby, jak
muÏ dodateãnû patfií velké podûkování).
nejlépe získat potfiebn˘ tvar kamene, uplést provaz,
2 Diskuse byla umístûna na http://www.brno.npu. cz/prur/diskfora/npu_web/&forum[mode]=3&forum[…]
504
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | O n d fi e j C I N K , P e t r S O K O L , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / H r a d y v ˘ u k o v é a e x p e r i m e n t á l n í | V l a s t i m i l M Á L E K / K d e h l e d a t z á h a d n ˘ Sichtenstein
souãasn˘ okres PlzeÀ-sever, v pfiejímací cenû 8
155 380 zl. 20 kr. k. m. Na vysvûtlenou je tfieba dodat, Ïe Michaelova matka Marie Anna svobodná paní Dobfienská (1785–1847) byla rozená Perglerová z Perglasu. Stejn˘m zpÛsobem získali na PlzeÀsku nûkolik velkostatkÛ i Michaelovi sourozenci. Z nich Marie Josefína, provdaná svobodná paní Hennigerová z Eberga, své takto získané statky Lipno a Tûchodûly pfiedala hned v záfií 1853 do vlastnictví právû Michae9
lu svobodnému pánovi Dobfienskému z Dobfienic. On sám se v‰ak dostal nedlouho poté do finanãních obtíÏí, ve‰ker ˘ majetek mu byl zabaven a exekuãnû rozprodán. Velkostatek Lí‰Èany, Hunãice a Radimovice koupil roku 1862 za 450 000 zl. rakouské mûny Karel kníÏe Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, kter˘ se stal 10
téÏ majitelem blízkého Lipna a Tûchodûl.
Oním dosud neznám˘m a záhadn˘m Sichtensteinem je tedy nûkdej‰í Lichtenstein, dnes Lí‰Èany (okres 1
PlzeÀ-sever). Zfiejmû chybn˘m ãtením nûkterého z písemn˘ch pramenÛ dal Antonín Rybiãka nechtûnû vzniknout fakticky neexistujícímu sídlu, pfiejatému i do novûj‰í publikace Jana Maxmiliána Dobrzenského, kter ˘ jako kanadsk˘ emigrant nemûl moÏnost systematicky bádat v ãesk˘ch archivech a omyl tak odhalit. Na tristní stav zámku v Lí‰Èanech poukázal v minulosti 11
jiÏ nûkolikrát Jifií Úlovec.
Vlastimil MÁLEK
■ Poznámky 3 Napfiíklad Jan TLUâHO¤: Historick˘ a stavební v˘voj kostela sv. Klimenta v Dobfienicích, diplomová práce, Univerzita Pardubice, Fakulta humanitních studií, katedra historick˘ch vûd, 2005, s. 8. 4 A. RYBIâKA: Dobfien‰tí z Dobfienic. Studie genealogická, in: Památky archaeologické IX, 1871–1873, Praha
2
1874, s. 431–444, 531–540. 5 TamtéÏ, s. 539.
Obr. 1. Lí‰Èany (okres PlzeÀ-sever), zámek, pohlednice z 30. let 20. století. (Fotoarchiv autora) Obr. 2. Lí‰Èany (okres PlzeÀ-sever), zámek, stav v roce 2002. (Foto Vlastimil Málek)
v Praze. Z jejich prÛzkumu vypl˘vá, Ïe Jan Václav Dob-
6 RovnûÏ Vlastimil MÁLEK: Struãná historie rodu Dobfien-
fiensk˘ z Dobfienic Sichtenstein ani podobnû nazvané
sk˘ch z Dobfienic, Práce do soutûÏe SOâ, obor ã. 16 –
sídlo nikdy nevlastnil, ostatnû nevlastnil ani statek Sy-
historie, ostatní humanitní a spoleãenskovûdní obor y,
rovátka, sousedící s odvûk˘m rodov˘m statkem Dob-
Hradec Králové 1994, 32 s. (údaj o Sichten‰tejnû na
fienice. Ten koupil teprve 6. kvûtna 1846 za 65 000
s. 10).
zlat˘ch konvenãní mûny od vrchního úfiedníka chlu-
7 Národní archiv v Praze, fond Desky zemské, sign. DZV
Pátráme-li po zdroji Dobrzenského informace, do-
meckého panství Johanna Girowitze (Jana Jírovce) je-
1338, Trhové smlouvy (Kaufkontrakte) 1845–1850, fol.
jdeme aÏ k prÛkopnické studii o rodu Dobfiensk˘ch
ho nejstar‰í syn Michael svobodn˘ pán Dobfiensk˘
E 15–18; Národní archiv v Praze, Desky zemské – hlavní
z Dobfienic z pera Antonína Rybiãky, publikované na
z Dobfienic. S ním také souvisí vyfie‰ení záhady okolo
knihy, inv. ã. 246, sign. S XI, fol. 73.
stránkách Památek archeologick˘ch poãátkem 70. let
neznámého sídla Sichtenstein, protoÏe se kromû to-
8 Národní archiv v Praze, Desky zemské – hlavní knihy,
19. století. Rybiãka v ní mimo jiné uvedl, Ïe Jan Vác-
ho, Ïe v letech 1843–1855 získal dûdictvím ãi koupí
inv. ã. 147, sign. L VII, fol. 61–62.
lav svobodn˘ pán Dobfiensk˘ z Dobfienic (1779–1843)
fiadu velkostatkÛ na Královéhradecku (Dobfienice, Ne-
9 Národní archiv v Praze, Desky zemské – hlavní knihy,
byl pánem na Dobfienicích, Nedûli‰ti, Chlumu, Hodûãí-
dûli‰tû, Chlum s Dlouh˘mi Dvory, Hodûãín s JeÏkovice-
inv. ã. 148, sign. L VIII, fol. 194 a 337.
nû, Syrovátce a Sichten‰teinû. S nejvût‰í pravdûpo-
mi, Syrovátka, Puchlovice), stal i majitelem nûkolika
10 Národní archiv v Praze, Desky zemské – hlavní knihy,
dobností právû odtud název Sichtenstein pfievzal J. M.
vzdálen˘ch velkostatkÛ v západních âechách. Do‰lo
inv. ã. 147, sign. L VII, fol. 347; inv. ã. 148, sign. L VIII,
k tomu po úmrtí Maria Václava svobodného pána Perg-
fol. 338.
K úspû‰né lokalizaci, respektive identifikaci Sich-
lera z Perglasu (zemfiel 2. fiíjna 1852). V rámci vyfiizo-
11 Jifií ÚLOVEC: Tvrz a zámek v Lí‰Èanech, in: Západo-
tensteina je tfieba oprostit se od v‰ech zavádûjících
vání jeho pozÛstalosti bylo na Michaela v záfií 1853
ãesk˘ historick˘ sborník 8, PlzeÀ 2003, s. 37–60; Jifií
publikovan˘ch dûl a obrátit pozornost pfiímo do dobo-
pfievedeno a do zemsk˘ch desek zapsáno vlastnické
ÚLOVEC: Zaniklé hrady, zámky a tvrze âech, Libri, Praha
v˘ch písemn˘ch pramenÛ. Jednoznaãnou odpovûì po-
právo k b˘valému panství Lí‰Èany (Lichtenstein) s Hun-
2000, s. 171–175.
skytují zemské desky, uloÏené v Národním archivu
ãicemi (Hundschitz) a Radimovicemi (Radlowitz), v‰e
4
5
6
Dobrzensk˘ do své práce, stejnû jako jiní badatelé.
7
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Vlastimil MÁLEK / Kde hledat záhadn˘ Sichtenstein
505
K r e s e b n á d o k u m e n t a c e Vá c l a v a Nováãka a Olgy Runtové (Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech) Kresebná dokumentace k regionální formû domu Stfiedoãeské pahorkatiny a povodí Berounky a k plzeÀskému domu na území okresu Rokycany je uloÏena v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Jde pfiedev‰ím o kresebnou dokumentaci dvou autorÛ, a to malífie a restaurátora Václava Nováãka (1906–1953) a odborné uãitelky kreslení, akademické malífiky Olgy Runtové (1880–1932). Ze zhruba asi ãtyfiiceti akvarelÛ Václava Nováãka, vznikl˘ch kolem roku 1940, lze upozornit zejména na pfiízemní roubené obytné stavení z obce Pfiísednice
1
u Zbiroha s lomenicí ãlenûnou do ãtyfi vertikálních ãástí. Zajímavá u tohoto objektu je pfiízemní pavlaã (vytváfiející takzvané pavlaãové zápraÏí) s vyfiezávan˘mi sloupky. V této obci autor rovnûÏ zdokumentoval (podle názvu akvarelu) star˘ ml˘n, kde zachytil pfiístfie‰ek pro pilu – katr s valbovou stfiechou krytou ‰indelem. Velmi hodnotnou dokumentaci pak pfiedstavuje akvarel z roku 1940, na nûmÏ je zobrazeno patrové roubené stavení v obci T˘ãek u Zbiroha, které je opatfiené ve ‰títovém prÛãelí a na boãní stranû v pfiízemí i patfie pavlaãov˘m zápraÏím, respektive v patfie bednûnou pavlaãí. Valbová stfiecha patrového domu je krytá slámou. Pohled na místní ãást obce Zvíkovec zvanou Kaprovka pfiiná‰í dokumentaci zástavby obce s kostelem a domy s pavlaãov˘m zápraÏím. Jeden z velmi cenn˘ch objektÛ – b˘valá r ychta ãp. 5 v obci Dobfiív
2
u Rokycan – se rovnûÏ stal pfiedmûtem zájmu malífie Václava Nováãka. Zachytil pfiízemní roubené stavení s bednûnou pfiízemní pavlaãí probíhající podél ‰títové i boãní stûny s bohatû profilovan˘mi sloupky. Velká svûtnice je opatfiena tfiemi okenními osami ve ‰títovém a dvûma okny v boãním prÛãelí. ·tít je ukonãen kabfiincem, v jeho vrcholu se nachází makoviãka. Malífika Olga Runtová je autorkou fiady perokreseb, akvarelÛ i tuÏkov˘ch kreseb. Z akvarelÛ O. Runtové je zajímavá dokumentace usedlosti ãp. 13 (statek âerven˘ch) v obci Kamenn˘ Újezd u Rokycan, kter˘ autorka zobrazovala nejãastûji. Obytná ãást této usedlosti je situována v hloubi dvora za linií tvofienou bránou 3
a brankou s ohradní zdí. Akvarel z roku 1929 domu ãp. 93 pfiiná‰í dokumentaci k okrajové zástavbû Rokycan. Autorka zachytila na perokresbách z roku 1921 fiadu drobn˘ch sakrálních památek, jako napfiíklad roubené zvoniãky v Litohlavech, Myti a Trokavci a zdûnou v˘klenkovou kapliãku rovnûÏ v obci Litohlavy. O. Runtová vûnovala znaãnou pozornost konstrukãním prvkÛm a detailÛm mûstsk˘ch a vesnick˘ch staveb, o ãemÏ svûdãí perokresby star˘ch dvefiních kovan˘ch zámkÛ, ‰títkÛ a klik umístûn˘ch na dvefiích ãetn˘ch domÛ v Rokycanech nebo perokresby detailÛ ‰tukové ornamentální v˘zdoby vrcholÛ zdûn˘ch ‰títÛ v Ejpovicích. Ze souboru tuÏkov˘ch kreseb autorky je tfieba zmínit kresbu z roku 1929 zachycující klenutou zdûnou bránu statku v Ejpovicích se ‰títov˘m nástavcem s nikou, ukonãenou kamenn˘m kfiíÏkem. Hodnotná je i kresba provedená roku 1927, která dokumentuje pfiízemní 4
506
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | L u b o m í r P R O C H Á Z K A / K r e s e b n á d o k u m e n t a c e Vá c l a v a N o v á ã k a a O l g y R u n t o v é
5
Zmûny zákona o státní památkové péãi od pfiijetí nového stavebního zákona
dlouÏené lhÛtû, správní úfiad nereaguje a mohlo by tak b˘t dovozováno, Ïe lhÛtu prodlouÏil mlãky. VÏdy tedy lhÛtu mÛÏe prodlouÏit pouze správní úfiad a vÏdy se tak musí stát v˘slovnû. Dal‰ím v˘znamn˘m prvkem je
Od nabytí úãinnosti zákona ã. 186/2006 Sb., kte-
to, co zákon spojuje s marn˘m uplynutím stanovené
r˘m byl v souvislosti s pfiijetím nového stavebního zá-
lhÛty. Ustanovení § 14 odst. 6 PamZ stanoví, Ïe po
kona ã. 183/2006 Sb. zmûnûn zákon ã. 20/1987
uplynutí lhÛty orgán památkové péãe vydá závazné sta-
Sb., o státní památkové péãi, jiÏ uplynuly takfika dva
novisko podle § 14 PamZ. Správní úfiad v‰ak mÛÏe vy-
roky, a pfii‰el tedy ãas si shrnout, jaké zmûny zákona
dat své závazné stanovisko pouze za té podmínky, Ïe
o státní památkové péãi byly od ledna 2007 pfiijaty.
jsou splnûny i v‰echny ostatní poÏadavky právních
Od 1. 1. 2007 do vydání tohoto ãlánku byl PamZ no-
pfiedpisÛ, a to zejména poÏadavky procesní (z tohoto
velizován celkem ãtyfiikrát a ne vÏdy bylo snadné pod
pohledu jde pfiedev‰ím o poÏadavek § 36 odst. 3 Sp¤,
názvem pfiijaté normy odhalit, Ïe jde i o zmûnu PamZ.
umoÏnit úãastníku fiízení seznámit se s podklady). Prá-
Proto je pfiipojen následující pfiehled:
vû s ohledem na tuto skuteãnost ‰ir‰í právní úpravy správního fiízení bylo úmyslnû v˘‰e u zmocnûní správní-
Zákon ã. 158/2007 Sb. patfií k tûm pfiedpisÛm, je-
ho úfiadu vydat závazné stanovisko bez písemného vy-
jichÏ pfiedkladatelem se stal kraj. Zmûna, kterou tento
jádfiení Národního památkového ústavu pouÏito spojení
pfiedpis pfiedstavuje, je sice relativnû struãná, pfiine-
„mÛÏe vydat“, a nikoliv imperativ „vydá“, jak je uvede-
sla v‰ak zásadní obrat v otázce zpÛsobu spolupráce
no ve vlastním textu zákona. Vydat závazné stanovisko
obecních úfiadÛ obcí s roz‰ífienou pÛsobností a Národ-
bez písemného vyjádfiení Národního památkového
roubené domy v Miro‰ovû s povalov˘m stropem svût-
ního památkového ústavu. S úãinností od 2. 7. 2007
ústavu lze pouze za té podmínky, Ïe jsou splnûny
nic a s polovalbov˘mi stfiechami kryt˘mi do‰ky. V obci
platí, Ïe písemné vyjádfiení podle § 14 odst. 6 PamZ
i v‰echny ostatní náleÏitosti potfiebné pro jeho vydání.
Kamenn˘ Újezd Olga Runtová zaznamenala kresbou
pfiedloÏí odborná organizace státní památkové péãe
Na rozdíl od úpravy podle StavZ také ustanovení
v usedlosti ãp. 2 dfievûnou vícebokou (zãásti roube-
pfiíslu‰nému orgánu státní památkové péãe nejpozdû-
§ 14 odst. 6 PamZ nespojuje se skuteãností marného
nou) studnu, krytou ‰indelovou stfiechou a opatfienou
ji ve lhÛtû 20 dnÛ ode dne doruãení Ïádosti o jeho vy-
uplynutí lhÛty pro vydání písemného vyjádfiení Národní-
makoviãkou.
pracování, nestanoví-li orgán státní památkové péãe
ho památkového ústavu povinnost správního úfiadu ne-
Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech ucho-
ve zvlá‰È sloÏit˘ch pfiípadech lhÛtu del‰í, která nesmí
pfiihlédnout k tomuto písemnému vyjádfiení (viz odli‰-
vává ve sv˘ch sbírkách cenné soubory kresebné do-
b˘t del‰í neÏ 10 dnÛ. Pokud ve lhÛtû 20 dnÛ nebo
nou konstrukci napfiíklad v § 50 odst. 2 poslední vûta
kumentace ke studiu regionální formy lidového domu
v prodlouÏené lhÛtû pfiíslu‰n˘ orgán státní památkové
nebo § 89 odst. 1 StavZ). I v pfiípadû opoÏdûnû doru-
na území západních âech, nadto jsou mnohé objekty
péãe písemné vyjádfiení neobdrÏí, vydá závazné stano-
ãeného písemného vyjádfiení Národního památkového
zachycené kresbou doloÏeny téÏ star‰ími fotografiemi
visko bez tohoto vyjádfiení. Podstatou této novely je
ústavu má tedy správní úfiad památkové péãe povin-
ãi modely, uchovávan˘mi rovnûÏ ve sbírkách rokycan-
stanovení lhÛty pro vypracování písemného vyjádfiení
nost pfiihlédnout k obsahu písemného vyjádfiení a vy-
ského muzea.
Národního památkového ústavu (20 dnÛ, popfiípadû aÏ
pofiádat se s jeho vûcn˘m obsahem, pokud jiÏ pfied do-
30 dnÛ, kdyÏ je lhÛta prodlouÏena) a moÏnost obecní-
ruãením písemného vyjádfiení své závazné stanovisko
ho úfiadu obce s roz‰ífienou pÛsobností (u národní kul-
správní úfiad nevydal.
6
Lubomír PROCHÁZKA
V‰echny obrazové materiály pocházejí z fondÛ Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Obr. 1. Václav Nováãek, pila u ml˘na v Pfiísednici u Zbiroha (okres Rokycany), akvarel, 1939. Obr. 2. Václav Nováãek, Dobfiív (okres Rokycany), objekt staré rychty ãp. 5, akvarel, nedatováno. Obr. 3. Olga Runtová, Ejpovice (okres Rokycany), dÛm ãp. 26, zdûná klenutá brána s bohatû zdoben˘m ‰títov˘m nástavcem, kresba tuÏkou, 1929. Obr. 4. Olga Runtová, zdûná (pÛvodnû roubená) zvoniãka v Litohlavech (okres Rokycany), perokresba, 1921. Obr. 5. Olga Runtová, zdûná v˘klenková kapliãka nad Chylicemi (okres Rokycany), perokresba, 1931. Obr. 6. Václav Nováãek, pilífiová zdûná boÏí muka u Zvíkovce (okres Rokycany), akvarel, 1939.
turní památky krajského úfiadu) vydat své závazné sta-
Je vhodné dále pfiipomenout, Ïe lhÛta pro vydání pí-
novisko podle § 14 PamZ i bez písemného vyjádfiení
semného vyjádfiení Národního památkového ústavu se
Národního památkového ústavu, pokud není takové vy-
váÏe pouze na proces vydávání závazn˘ch stanovisek
jádfiení ve lhÛtû správnímu úfiadu doruãeno. Aãkoli jde
podle § 14 PamZ. Nelze tedy ustanovení o této lhÛtû
o úpravu relativnû struãnou, obsahuje nejedno úskalí
vztahovat na ostatní pfiípady, kdy se správní úfiady opí-
a na nûkterá z nich je tfieba v˘slovnû upozornit.
rají o vyjádfiení Národního památkového ústavu povin-
Z hlediska praxe je tfieba pfiipomenout zejména sku-
nû (napfiíklad § 10, § 17, § 18 PamZ) nebo kdy o vy-
teãnost, Ïe to, zda bude lhÛta pro vypracování a doru-
pracování vyjádfiení správní úfiad Národní památkov˘
ãení písemného vyjádfiení Národního památkového
ústav poÏádá (napfiíklad § 29 odst. 3 PamZ) pro jin˘
ústavu prodlouÏena, závisí na posouzení správního
postup podle PamZ (napfiíklad § 11 odst. 1 a 2, § 12
úfiadu a o své vÛli si tuto lhÛtu nemÛÏe prodluÏovat Ná-
odst. 1 PamZ).
rodní památkov˘ ústav sám. ProdlouÏení lhÛty musí
Maximální délku prodlouÏené lhÛty v‰ak následnû
b˘t úkonem správního úfiadu a nikoho jiného. Nestaãí
shledal zákonodárce jako nepfiimûfienû krátkou a v rám-
ani, Ïe na informaci Národního památkového ústavu
ci druhého ãtení návrhu zákona ã. 307/2008 Sb. byla
o tom, Ïe písemné vyjádfiení bude dodáno aÏ v pro-
formou pozmûÀovacího návrhu lhÛta z pÛvodních 10
zákon ã. 158/2007 Sb. 124/2008 Sb. 189/2008 Sb.
307/2008 Sb.
kter˘m se mûní zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ kter˘m se mûní zákon ã. 269/1994 Sb., o Rejstfiíku trestÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a nûkteré dal‰í zákony kter˘m se mûní zákon ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpÛsobilosti státních pfiíslu‰níkÛ ãlensk˘ch státÛ Evropské unie a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a dal‰í související zákony kter˘m se mûní zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ
nabytí úãinnosti 2. 7. 2007 1. 7. 2008 1. 7. 2008
21. 8. 2008
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | L u b o m í r P R O C H Á Z K A / K r e s e b n á d o k u m e n t a c e Vá c l a v a N o v á ã k a a O l g y R u n t o v é | M a r t i n Z Í D E K / Z m û n y z á k o n a o státní památkové péãi od pfiijetí nového stavebního zákona
507
dnÛ prodlouÏena na 30 dnÛ, a to tak, Ïe ãíslovka „10“
1. Zmûna místní pfiíslu‰nosti – § 44a odst. 2
byla nahrazena ãíslovkou „30“. V˘sledné podobû usta-
Ve správních fiízeních veden˘ch podle tohoto zákona
novení § 14 odst. 6 PamZ, kterou tomuto ustanovení
t˘kajících se movité kulturní památky, která je pfiíslu-
Ustanovení § 6a PamZ se zásadním zpÛsobem vy-
dal zákon ã. 307/2008 Sb., se vûnujeme níÏe.
‰enstvím nemovité kulturní památky, je místní pfiíslu‰-
dûluje z jinak spí‰e technické povahy úprav, které pfii-
nost orgánu státní památkové péãe urãena místem,
nesl zákon ã. 307/2008 Sb. Ustanovení § 6a zavádí
kde se nachází nemovitá kulturní památka.
zcela nov˘ institut, kter˘m mají b˘t plány ochrany pa-
Následující novela ã. 124/2008 Sb. se dot˘ká pouze procesu udûlování povolení k restaurování, kdyÏ pfie-
3. Plány ochrany památkov˘ch rezervací a památkov˘ch zón – § 6a
ná‰í povinnost doloÏit bezúhonnost Ïadatele o vydání
Tím podstatn˘m podle nové úpravy je, Ïe místní pfií-
mátkov˘ch rezer vací a památkov˘ch zón. Tyto plány
povolení podle § 14a PamZ ze Ïadatele (tedy fyzické
slu‰nost se urãuje podle nemovité kulturní památky,
ochrany mají mít podobu opatfiení obecné povahy
osoby, která se hodlá stát restaurátorem) na Minister-
kde je movitá kulturní památka umístûna (doposud pla-
(§ 171 a následnû Sp¤), coÏ je podoba, kterou záko-
stvo kultury, které v tomto pfiípadû mÛÏe o v˘pis z evi-
tila zásada, Ïe tato místní pfiíslu‰nost byla urãena síd-
nodárce jiÏ pfiifikl napfiíklad územním plánÛm nebo sta-
dence Rejstfiíku trestÛ poÏádat samo. V pfiípadû, Ïe fy-
lem vlastníka movité kulturní památky, tedy v pfiípadû
vebním uzávûrám podle StavZ. Zmocnûní pfiijmout plá-
zická osoba není státním obãanem âeské republiky,
Národního památkového ústavu mûl o obnovû movi-
ny ochrany svûfiuje ustanovení § 6a PamZ do rukou
doloÏí svou bezúhonnost v˘pisem z evidence Rejstfiíku
t˘ch kulturních památek rozhodovat Magistrát hlavního
krajsk˘m úfiadÛm, které mají povinnost pfiijmout plán
trestÛ nebo obdobn˘m dokladem vydan˘m pfiíslu‰n˘m
mûsta Prahy, kter˘ mohl pfiíslu‰nost pfienést usnese-
ochrany po projednání s Ministerstvem kultury, orgá-
orgánem státu pÛvodu této fyzické osoby; doklady ne-
ním podle § 131 Sp¤ na jin˘ správní orgán napfi. podle
nem územního plánování a pfiíslu‰nou obcí jako dot-
smûjí b˘t star‰í 3 mûsícÛ.
místa, kde se movitá kulturní památka nacházela; toto
ãen˘mi orgány.
Také navazující novela ã. 189/2008 Sb. se dot˘ká v prvé fiadû v˘konu speciálních ãinností regulovan˘ch
usnesení tedy ve v˘‰e popsan˘ch pfiípadech nebude jiÏ tfieba).
Plány ochrany mají mít dvojí obsah. Jednak mají vymezit obecné podmínky ochrany v památkové rezervaci
PamZ (tedy povolení k restaurování a k provádûní ar-
Konkrétnû jde o ty pfiípady, kdy bude restaurován
ãi památkové zónû a tím zv˘‰it pfiedvídatelnost jednotli-
cheologick˘ch v˘zkumÛ). Zmûny obsaÏené v této nove-
napfi. oltáfiní obraz, svícen nebo Ïidle ze zámecké kap-
v˘ch aktÛ orgánÛ památkové péãe v dané rezervaci ne-
le zpfiesÀují a v drobnostech odli‰nû definují poÏadavky
le. Pak bude pfiíslu‰n˘m správním úfiadem ten obecní
bo zónû, jak pfiedpokládá § 2 odst. 4 Sp¤. Dále mají
na v˘kon tûchto ãinností, a to zejména ve vazbû na v˘-
úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností, kter˘ by rozhodo-
umoÏnit vylouãit urãité práce, urãité nemovitosti nebo
kon tûchto ãinností osobami z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ
val i o obnovû kaple. Podstatné v‰ak vÏdy je, Ïe vlast-
stanovené práce na konkrétních nemovitostech z po-
Evropské unie, neboÈ novela v prvé fiadû mûní zákon
ník movité kulturní památky a nemovité kulturní pa-
stupÛ podle § 14 odst. 2 PamZ. Tedy v pfiípadech, kte-
ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
mátky, ve které je movitá kulturní památka umístûna,
ré plán ochrany popí‰e, jiÏ nebude tfieba vyÏádat si zá-
zpÛsobilosti státních pfiíslu‰níkÛ ãlensk˘ch státÛ Evrop-
je stejn˘ (jinak nelze hovofiit o pfiíslu‰enství). Souãasnû
vazné stanovisko podle § 14 odst. 2 PamZ. Takovéto
ské unie a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o uznává-
jde o vûci, které by se stavbou mûly b˘t uÏívány trvale.
zjednodu‰ení se v‰ak nebude dot˘kat kulturních pamá-
ní odborné kvalifikace), v platném znûní. S ohledem na
O pfiíslu‰enství tedy nemÛÏeme hovofiit, pokud si vlast-
tek, jejichÏ reÏim podle § 14 odst. 1 PamZ ani tímto
hlavní cíl této novely by tak mohla uniknout dal‰í pod-
ník vûc uloÏil do nemovitosti pfiechodnû, zjevnû na
plánem ochrany nemÛÏe b˘t zmûnûn. Obdobnou úpra-
statná zmûna, jejíÏ obsah není na první pohled zfiejm˘
krátkou dobu.
vu pro ochranná (památková) pásma obsahuje jiÏ od
a k hlavnímu obsahu novely se nikterak neváÏe. Tato
Pokud je mobiliární fond kulturní památkou a sa-
1. 1. 2007 ustanovení § 17 odst. 1 PamZ.
zmûna je skryta v nové podobû § 44 PamZ. Ustano-
motná nemovitost je národní kulturní památkou, pak:
vení § 44 PamZ nyní upravuje vztah PamZ k zákonu
– o mobiliáfii (kulturní památce) rozhoduje obecní úfiad
v souãasné dobû je‰tû jednoznaãnû uchopitelné, ne-
ã. 18/2004 Sb., aÏ do nabytí úãinnosti novely
obce s roz‰ífienou pÛsobností podle místa, kde se mo-
boÈ doposud chybí provádûcí vyhlá‰ka Ministerstva
ã. 189/2008 Sb. v‰ak toto ustanovení obsahovalo
biliáfi nachází (tedy podle místa nemovité národní kul-
kultury, která by blíÏe vymezila obsah tûchto plánÛ.
v˘luky vybran˘ch fiízení z procesního reÏimu Sp¤. Na-
turní památky);
bytím úãinnosti novely ã. 189/2008 Sb. se tedy po-
– o samotné nemovitosti (národní kulturní památce)
dle Sp¤ postupuje i v pfiípadech udûlení povolení
krajsk˘ úfiad.
k provádûní archeologick˘ch v˘zkumÛ podle § 21 PamZ, ale hlavnû pfii ru‰ení prohlá‰ení vûci za kulturní pa-
V tomto smûru tedy novela Ïádn˘ v˘znamn˘ posun nepfiinesla.
mátku podle § 8 PamZ. Novû pro fiízení podle § 8 Pa-
V˘znam a koneãná podoba plánÛ ochrany nejsou
4. MoÏnost prodlouÏit lhÛtu pro vypracování písemného vyjádfiení NPÚ místo 10 dnÛ na 30 dnÛ (celkem tedy max. 50 dnÛ) – § 14 odst. 6 Písemné vyjádfiení pfiedloÏí odborná organizace státní památkové péãe pfiíslu‰nému orgánu státní památ-
mZ, která byla zahájena po 1. 7. 2008, platí, Ïe fiádn˘m
2. âestné prohlá‰ení – § 44a odst. 1
kové péãe nejpozdûji ve lhÛtû 20 dnÛ ode dne doruãe-
opravn˘m prostfiedkem proti rozhodnutí o zru‰ení nebo
Ve správních fiízeních veden˘ch podle tohoto záko-
ní Ïádosti o jeho vypracování, nestanoví-li orgán státní
nezru‰ení prohlá‰ení vûci za kulturní památku jiÏ není Ïa-
na lze listinu prokazující vlastnictví vûci nahradit ãest-
památkové péãe ve zvlá‰È sloÏit˘ch pfiípadech lhÛtu
loba k soudu, ale rozklad k ministru kultury (v praxi b˘vá
n˘m prohlá‰ením, nejde-li o vûc, která je pfiedmûtem
del‰í, která nesmí b˘t del‰í neÏ 30 dnÛ. Pokud ve lhÛtû
rozklad nesprávnû oznaãován jako odvolání, vûcnû v‰ak
evidence v katastru nemovitostí.
20 dnÛ nebo v prodlouÏené lhÛtû (celkem maximálnû
jde o institut v mnoha ohledech podobn˘). Soudnímu pfie-
U nemovitostí, které nejsou zapsány v katastru ne-
50 dnÛ) pfiíslu‰n˘ orgán státní památkové péãe písem-
zkumu podléhá aÏ pravomocné rozhodnutí ministra kultu-
movitostí (napfi. v˘klenkové kaple, samostatnû stojící
né vyjádfiení neobdrÏí, vydá závazné stanovisko bez to-
ry o rozkladu, a to v rámci správního soudnictví, coÏ uÏ je
sochy, kfiíÏky), se lze spokojit s ãestn˘m prohlá‰ením
hoto vyjádfiení. V˘sledn˘ text mÛÏe pÛsobit matoucím
ov‰em standardní postup, kterému se dosavadní proces
Ïadatele, Ïe je vlastníkem dané kulturní památky. Zde
dojmem, zde je v‰ak tfieba si pfiipomenout, Ïe v tomto
po vynesení nálezu Ústavního soudu âR ã. 240/2005
mnohdy praxe pfiedbûhla platnou právní úpravu, na
pfiípadû byla pfiedmûtem novely zámûna ãíslovky 10 ãís-
Sb. bezdÛvodnû vymykal.
kterou byly správní úfiady zvyklé podle pfiedchozího
lovkou 30. Zákonodárce tedy prodlouÏil lhÛtu, kterou
správního fiádu, kterou v‰ak stávající správní fiád
mÛÏe ve sloÏit˘ch pfiípadech Národnímu památkovému
Z hlediska kaÏdodenní praxe pfiinesl nejzásadnûj‰í
(ã. 500/2004 Sb.) zkomplikoval, kdyÏ poÏaduje, aby
ústavu stanovit obecní úfiad obce s roz‰ífienou pÛsob-
zmûny PamZ zákon ã. 307/2008 Sb. Zmûn bylo sice ví-
moÏnost pouÏít ãestné prohlá‰ení byla v kaÏdém jed-
ností (u národních kulturních památek krajsk˘ úfiad),
ce, ale zde jsou zmínûny ty nejdÛleÏitûj‰í, které mají do-
notlivém pfiedpise v˘slovnû zakotvena. K tomu do‰lo
z pÛvodní lhÛty desetidenní na souãasnou lhÛtu tfiiceti-
pad na aplikaci PamZ. Pofiadí tûchto zmûn nerespektu-
na úseku památkové péãe aÏ touto novelou. TotéÏ pla-
denní. âíslovka 30 tedy z hlediska pÛvodní konstrukce
je systematiku zákona a jejich fiazení je ovlivnûno
tí i pro vûci movité, kdy dÛkaz o jejich vlastnictví (na-
normy, která nebyla zákonem ã. 307/2008 Sb. mûnû-
v˘znamem zmûny, jejich pfiedpokládanou ãetností, ale
pfiíklad kupní smlouvu) lze nahradit ãestn˘m prohlá‰e-
na, pfiedstavuje délku prodlouÏené lhÛty, a nikoli cel-
i obavou z toho, Ïe by zmûna byla jinak pfiehlédnuta.
ním.
kovou lhÛtu k vypracování písemného vyjádfiení. V˘sledkem této novely je tedy moÏnost zaslat písemné
508
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Mar tin ZÍDEK / Zmûny zákona o státní památkové péãi od pfiijetí nového stavebního zákona
vyjádfiení ve lhÛtû maximálnû 50 dnÛ (20 dnÛ základní lhÛty + maximálnû 30 dnÛ lhÛty prodlouÏené). 5. Posun pfiíslu‰nosti k pfiemístûní národní kulturní památky a nemovité kulturní památky – § 18 odst. 1
JestliÏe vlastník národní kulturní památky v urãené
2. vyhlá‰ka Ministerstva kultury ã. 187/2007 Sb.,
lhÛtû neprovede opatfiení podle § 10 odst. 1, mÛÏe
kterou se stanoví obsah a náleÏitosti plánu území
krajsk˘ úfiad rozhodnout, Ïe se nezbytná opatfiení pro
s archeologick˘mi nálezy;
zabezpeãení národní kulturní památky provedou na ná-
3. nafiízení vlády ã. 170/2008 Sb., o prohlá‰ení nû-
klad jejího vlastníka. V tomto pfiípadû byla rozhodovací
kter˘ch kulturních památek za národní kulturní památky.
Národní kulturní památku a nemovitou kulturní pa-
pravomoc pfienesena z Ministerstva kultury na jednotli-
mátku, popfiípadû jejich souãást (pfiíslu‰enství) lze pfie-
vé krajské úfiady a byla tím napravena ponûkud sporná
V˘ãet novel, které se odrazily na podobû PamZ
místit jen s pfiedchozím souhlasem krajského úfiadu po
dosavadní úprava, kdy rozhodnutí podle § 10 odst. Pa-
i souvisejících pfiedpisÛ rozhodnû není koneãn˘, a pro-
vyjádfiení odborné organizace státní památkové péãe.
mZ pfiijímal krajsk˘ úfiad, ale rozhodnutí podle § 15
toÏe v souãasné dobû jsou v rÛzn˘ch fázích legislativ-
V tomto pfiípadû byla rozhodovací pravomoc pfienese-
odst. 1 PamZ pfiijímalo Ministerstvo kultury, zatímco
ního procesu dal‰í dvû drobné novely, ani tento v˘ãet
na z Ministerstva kultury na jednotlivé krajské úfiady.
v pfiípadû kulturních památek byl k postupu jak podle
zmûn rozhodnû nelze povaÏovat, a to ani z krátkodo-
§ 10 odst. 1, tak podle § 15 odst. 1 PamZ pfiíslu‰n˘
bého hlediska, za definitivní.
6. Definice pojmu úprava dfievin – § 6a odst. 1
Martin ZÍDEK
vÏdy obecní úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností.
Úpravou dfievin se rozumí v˘sadba a kácení dfievin na vefiejn˘ch prostranstvích. Podle § 34 zákona ã. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zfiízení), v platném
10. Oznamovací povinnost vlastníka národní kulturní památky – § 12 odst. 1
Seznam pouÏit˘ch zkratek: PamZ: zákon âNR ã. 20/1987 Sb., o státní památkové
znûní, jsou vefiejn˘m prostranstvím v‰echna námûstí,
Vlastník národní kulturní památky je povinen bez
ulice, trÏi‰tû, chodníky, vefiejná zeleÀ, parky a dal‰í
zbyteãného odkladu kaÏdé ohroÏení nebo po‰kození
StavZ: zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování
prostory pfiístupné kaÏdému bez omezení, tedy slouÏí-
národní kulturní památky oznámit krajskému úfiadu
a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní;
cí obecnému uÏívání, a to bez ohledu na vlastnictví
a vyÏádat si jeho rozhodnutí o zpÛsobu odstranûní zá-
Sp¤: zákon ã. 500/2004 Sb., správní fiád, v platném
k tomuto prostoru.
vady. Doposud toto ustanovení existenci národní kul-
znûní.
péãi, v platném znûní;
turní památky nezaznamenalo a jeho úprava tak byla 7. V˘slovná v˘luka zmocnûní posoudit úpravy na
ve vztahu k národním kulturním památkám sporná.
nemovitosti v ochranném pásmu památkov˘ch rezer-
Vlastník národní kulturní památky mûl sice povinnost
vací, památkov˘ch zón nebo nemovit˘ch národních
oznámit její ohroÏení, tuto povinnost v‰ak mûl vÛãi
Památky na prodej
kulturních památek, pokud nejde o kulturní památku
obecnímu úfiadu obce s roz‰ífienou pÛsobností, kter˘
Rozhovor s paní Norou Obrtelovou, dramaturgyní
a pokud se nebudou dot˘kat zam˘‰lené úpravy vzhle-
v‰ak jiÏ nemûl vzhledem k ustanovení § 28 odst. 2
âeské televize Brno
du – § 17 odst. 3
písm. a) PamZ zmocnûní rozhodnout o odstranûní ta-
Povinnost vyÏádat si závazné stanovisko podle § 14
kové závady. Nová úprava tedy pfiinesla znûní logické,
âeská televize Brno natoãila a od záfií 2008 vysílá
odst. 2 PamZ je vylouãena, jde-li o stavbu, zmûnu stav-
které oznamovací povinnost i zmocnûní rozhodnout ve
kaÏdou nedûli na programu âT1 cyklus Památky na
by, udrÏovací práce, umístûní nebo odstranûní zafiízení,
vûci na základû oznámení a Ïádosti vlastníka národní
prodej, jehoÏ jste dramaturgyní. Nelze se proto na
jejichÏ provedením se nezasahuje Ïádn˘m zpÛsobem
kulturní památky smûfiuje jednotnû vÛãi krajskému
úvod nezeptat, kdy a na základû ãeho jste dospûla
do vnûj‰ího vzhledu nemovitosti v tomto ochranném
úfiadu.
k zámûru pfiipravit takov˘ pofiad?
pásmu, která není kulturní památkou. V tomto pfiípadû zákonodárce na pevn˘ základ postavil aplikaãní praxi, která se doposud opírala v pfiípadû ochrann˘ch pásem
První úvahy o formátu, kter˘ by se zab˘val památ11. V˘voz národních kulturní památek do zahraniãí – § 20 odst. 1
kami a péãí o nû a odli‰oval by se od pofiadÛ vlastivûdn˘ch, zaãaly zhruba pfiedloni. Nerodily se pouze
V˘voz jak kulturních památek, tak národních kultur-
v mé hlavû, diskutovali jsme o nich s kolegy, pfiede-
ních památek do zahraniãí povoluje shodnû Minister-
v‰ím s vedoucí dramaturgyní na‰eho centra M. Kuãe-
stvo kultury. Doposud souhlas s v˘vozem národní kul-
rovou. Inspirací nám byl Seznam nejohroÏenûj‰ích ne-
8. Citelné zv˘‰ení sankcí – § 35 a § 39
turní památky udûlovala vláda âR. Toto ustanovení
vyuÏívan˘ch nemovit˘ch památek v âR, kter ˘ vydává
Za správní delikt fyzické osoby podnikající, práv-
má po novele ponûkud zavádûjící obsah, kdyÏ národní
Národní památkov˘ ústav. Námût jsme nabídli, vloni
nické osoby i za pfiestupek fyzické osoby mÛÏe obec-
kulturní památky v˘slovnû nezmiÀuje. Jde v‰ak o ob-
byl schválen a pak zaãala cesta k jeho konkrétní podo-
ní úfiad obce s roz‰ífienou pÛsobností uloÏit sankci aÏ
dobn˘ pfiípad, jak˘m je napfi. ustanovení § 9 odst. 1
bû. Letos od ãasného jara jsme se scénáristy objíÏdûli
do v˘‰e 2 000 000,– Kã. Za správní delikt fyzické
PamZ, kdy není zpochybÀováno, Ïe povinnosti vlastní-
památky na Moravû, v jiÏních a západních âechách, od
osoby podnikající, právnické osoby i za pfiestupek fy-
ka kulturní památky se vztahují i na vlastníka národní
kvûtna se zaãalo toãit.
zické osoby mÛÏe krajsk˘ úfiad uloÏit sankci aÏ do v˘-
kulturní památky, aãkoli národní kulturní památka zde
‰e 4 000 000,– Kã.
není v˘slovnû zmínûna. Tato skuteãnost se dovozuje
nemovit˘ch národních kulturních památek, památkov˘ch rezervací nebo památkov˘ch zón pouze o v˘klad.
Inspirovala jste se nûjak˘m, napfiíklad zahraniãním
Na základû této novely do‰lo ke sjednocení v˘‰í sank-
z faktu, Ïe národní kulturní památkou se mÛÏe stát
cí za správní delikty a pfiestupky. Souãasnû není stano-
pouze vûc, která jiÏ kulturní památkou je, a tedy se na
Z doslechu vím o pofiadu BBC Restoration, vidûla
vena dolní hranice moÏné sankce. Pfiimûfienost pokuty
takovou vûc vztahují v‰echna omezení a postupy jako
jsem jeho webové stránky, ale ne pofiad samotn˘. Fun-
lze také vztahovat k tomu, jak velkou pokutu lze uloÏit ja-
na kulturní památku, pokud není stanoven speciální
guje v britské televizi uÏ nûkolik let a je spojen s ná-
ko pofiádkovou pokutu (k tomu § 62 Sp¤), a nelze tak
postup v˘slovnû zakotven˘ pro národní kulturní pa-
rodní loterií, jejíÏ v˘tûÏek se pak vûnuje památce, o je-
konstruovat, Ïe napfiíklad pouhé nesplnûní oznamovací
mátky (typicky pfiíslu‰nost krajsk˘ch úfiadÛ podle § 14
jíÏ záchranû hlasují diváci. Zatímco tam je pofiad
povinnosti, aniÏ by byl konkrétnû po‰kozen statek chrá-
odst. 1 PamZ, atp.).
zaloÏen na faktu, Ïe v Anglii nebyly pfieru‰eny vlastnic-
nûn˘ PamZ, lze postihnout pokutou ve v˘‰i dvou ãi ãtyfi milionÛ korun. Pokutu v této nové v˘‰i je moÏné uloÏit pouze za delikt, kter˘ byl spáchán po 21. 8. 2008.
vzorem, nebo jde o projekt ryze autorsk˘ a ãesk˘?
ké vztahy a k památkám mají lidé hlubok˘ vztah, my Kromû v˘‰e uveden˘ch novel se slu‰í zmínit také
jsme museli vycházet z ãeské situace – s jak˘mi pro-
dal‰í pfiedpisy, které se staly na úseku památkové pé-
blémy se pot˘ká praktická památková péãe u nás, jak
ãe v tomtéÏ období závazn˘mi:
obnovu památek financovat a tak dále.
9. Posun pfiíslu‰nosti pfii v˘konu rozhodnutí o po-
1. Druh˘ protokol k Haagské úmluvû na ochranu
vinnosti ve stanovené lhÛtû provést opatfiení na ná-
kulturních statkÛ za ozbrojeného konfliktu z roku 1954
rodní kulturní památce – § 15 odst. 1
Haag (ã. 71/2007 Sbírky mezinárodních smluv);
Jak˘ jste natoãením tohoto pofiadu sledovali cíl? Má to b˘t sv˘m zpÛsobem velmi kultivovaná reality-show,
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | M a r t i n Z Í D E K / Z m û n y z á k o n a o s t á t n í p a m á t k o v é p é ã i o d p fi i j e t í n o v é h o s t a v e b n í h o z á k o n a | N o r a O B R T E L O VÁ / Památky na prodej – rozhovor
509
Do pofiadu jsou zváni mimo jiné i architekti, ktefií se vyjadfiují k moÏnosti obnovy nabízené památky. Stalo se Vám, Ïe nûkter˘ z osloven˘ch úãast v pofiadu odmítl z dÛvodu, Ïe se obnovám památek nechce vûnovat? A je‰tû otázku otoãím: Stalo se v prÛbûhu natáãení, Ïe pfiizvan˘ architekt navrhoval napfiíklad fie‰ení, které by nebylo z památkáfiského hlediska pfiijatelné? Jak se pfiípadnû taková situace fie‰ila? V‰ichni architekti, které jsme oslovili, mají s obno1
2
vou památek nûco spoleãného, mají za sebou realizované projekty i zku‰enosti s památkáfii. Pokud nûkdo odmítl, bylo to spí‰ z nedostatku ãasu. Situace, kterou naznaãujete v druhé ãásti otázky, samozfiejmû nenastala. My jsme od architektÛ nechtûli projekt, kde by museli fie‰it uÏ konkrétní problémy. ·lo spí‰e o to, ukázat, jak by mûla probíhat konzultace mezi majitelem ãi investorem a architektem o budoucím vyuÏití objektu, protoÏe ‰patn˘ zámûr mÛÏe stavbu nenávratnû po‰kodit.
3
4
Pofiad má také své webové stránky, kam mohou zájemci mimo jiné zasílat své dotazy, pfiipomínky ãi nápady. Dûje se tak? Mohla byste pro nás vybrat pfiíklad,
Autorem v‰ech fotografií je Rudolf Chudoba. Obr. 1. O. Havelka na v˘tahu na zámku v Osové (okres Îìár nad Sázavou). Obr. 2. O. Havelka a K. Drhovsk˘ na hradû Hauen‰tejn (okres Karlovy Vary). Obr. 3. O. Havelka na zámku v Horních Dunajovicích (okres Znojmo). Obr. 4. Natáãecí ‰táb na zámku v Tfiebe‰icích (okres Kutná Hora).
jsme pak vybírali pfiíkladnû rekonstruovan˘ objekt tak,
na co se diváci nejãastûji ptají? Ozval se Vám uÏ nûja-
aby je spojovalo nûjaké téma – restaurování fresek,
k˘ pfiípadn˘ zájemce o koupi nûkterého z objektÛ?
statika, podobná moÏnost vyuÏití, pfiíbuzn˘ stavební styl
Diváci opravdu pí‰í – jednak vyjadfiují své uznání, Ïe
a tak podobnû. S jejich v˘bûrem nám hodnû pomohli
se na obrazovce âeské televize objevil pofiad vûnující
památkáfii z oblastních pracovi‰È Národního památko-
se záchranû na‰eho kulturního dûdictví, jednak posíla-
vého ústavu, ktefií mají pfiehled, co se v regionu dûje.
jí tipy na památky, které osobnû znají z cest po republice. Nejãastûji se asi ptají na to, podle jak˘ch kritérií
Hrál nûjakou roli pfii v˘bûru nabízen˘ch památek re-
jsme památky do projektu vybírali. Zájemci o koupi se
gion a pfiípadnû také kategorie ãi typ vybrané památ-
neoz˘vají âT, ale pfiímo majiteli – na webové stránce
ky? (Je jasné, Ïe napfiíklad pro industriální areál se
najdou kontaktní údaje.
asi bude hÛfie hledat zájemce, jinak tomu jistû bude nebo bylo zámûrem spí‰e vytvofiit Ïivûj‰í verzi publicis-
v pfiípadû men‰í tvrze ãi zámku, nicménû i onen prÛ-
Pravdûpodobnû vás zajímají zpûtné vazby, to, jak
ticko-turistického pofiadu? Jak˘ diváck˘ okruh jste chtû-
myslov˘ areál je typick˘m pfiíkladem památky, jeÏ ãeká
Památky na prodej pfiijímají diváci. Lze zvefiejnit jejich
li oslovit?
na své nové vyuÏití.)
sledovanost, nebo alespoÀ porovnat s podobn˘mi ty-
Nechtûli jsme vytvofiit dal‰í pofiad „vlastivûdného“
To, Ïe jsme do první série zafiadili památky z jiÏní Mo-
typu, spí‰e jsme chtûli ukázat reálné problémy památ-
ravy, jiÏních a západních âech, bylo dáno praktick˘mi
kové péãe, jak se s vlastnictvím památky vypofiádávají
a ãasov˘mi dÛvody. Nezvládli bychom objet a prohléd-
Po dvou mûsících je trochu brzo na nûjaké anal˘zy,
obce i soukromí majitelé. Pofiadem jsme chtûli pfiitáh-
nout celou âeskou republiku. Doufám, Ïe pofiad bude
ale sledovanost i spokojenost divákÛ zatím naplnila
nout pozornost divákÛ k objektÛm, které v sobû ne-
pokraãovat i v pfií‰tím roce, a my tak zavítáme i do
na‰e oãekávání. Webové stránky pofiadu jsou dokon-
sou kus na‰í historie, pfiipomenout, Ïe bychom si jich
ostatních regionÛ. Pokud jde o typy vybran˘ch pamá-
ce páté nejsledovanûj‰í.
mûli váÏit a snaÏit se pro nû najít nov˘ obsah, protoÏe
tek, pÛvodnû jsme chtûli ukázat co nejvût‰í ‰kálu pa-
jen tak mají ‰anci „na pfieÏití“. Pokud se nám podafiilo
mátkovû chránûn˘ch staveb. Nakonec se ukázalo, Ïe
Myslíte, Ïe tento pofiad mÛÏe formovat nazírání bûÏ-
ukázat, Ïe vlastnit památku sice pfiedstavuje hodnû
malé objekty uÏ jsou vût‰inou prodané a u industriál-
n˘ch obãanÛ na památkovou péãi, která je velmi ãas-
starostí, ale také velké uspokojení, a pokud se nám
ních památek je zase velmi tûÏké vypátrat jejich majite-
to vnímána pomûrnû negativnû – jako vûc pro spoleã-
podafií inspirovat stávající bezradné ãi pfiípadné bu-
le. Doufám v‰ak, Ïe se nám do pfií‰tí série podafií obje-
nost zbyteãná, v hor‰ím pfiípadû omezující?
doucí majitele, myslím, Ïe pofiad splnil svÛj úãel.
vit nûjakou zajímavou industriální památku na prodej, protoÏe tûmto objektÛm dluÏíme více pozornosti.
Podle jak˘ch kritérií jste vybírali památky vhodné k prodeji i ty, které v pofiadu prezentujete jako vzorovû opravené? Vycházeli jsme z jiÏ zmínûného seznamu, pak jsme
py pofiadÛ? Jak jsou v této oblasti naplÀovány Va‰e pfiedstavy a oãekávání?
Myslím, Ïe ano. Rámec, v nûmÏ se pfii obnovû památkovû chránûn˘ch objektÛ musí stavebník pohybovat, je omezující, ale jsem pfiesvûdãena, Ïe je to v po-
Mûla jste pfiedem v úmyslu získat jako moderátora
fiádku, jinak bychom se asi divili, jak by nûkteré
pofiadu pana Ondfieje Havelku, nebo tato volba byla
památky skonãily. Ty negativní zku‰enosti mohou vznik-
spí‰e náhodná? Proã byl vybrán zrovna on?
nout tehdy, kdyÏ je památková péãe vykonávána jen ad-
zji‰Èovali majetkovûprávní situaci objektu, pátrali po
Od poãátku jsme pofiad koncipovali pro âT1, a proto
ministrativnû, mechanicky, bez ‰irokého spektra zna-
majiteli a jednali s ním o úãasti v na‰em projektu. Kro-
jsme hledali známou tváfi, která by se stala i tváfií na-
lostí. Podle mé zku‰enosti jsou i mezi památkáfii lidé
mû kritéria, aby památka byla opravdu „k mání“, nás
‰eho pofiadu. Mûli jsme nûkolik tipÛ – hledali jsme
osvícení, ktefií chápou, Ïe pfiíli‰ná, nekompromisnû
zajímal i její stav – na prodej jsou i zámky v relativnû
osobnosti se vztahem k historii a architektufie. Nakonec
uplatÀovaná péãe mÛÏe b˘t kontraproduktivní. Majitelé,
dobrém stavu, ale my jsme se snaÏili vybírat takové
jsme se domluvili s Ondfiejem Havelkou a myslím, Ïe
s nimiÏ jsme se setkávali, nám spontánnû vyprávûli
památky, které by bez dal‰ího vyuÏívání dále chátraly.
pofiadu, kde zazní i hodnû faktÛ a informací, dodal pfies-
o dobr˘ch zku‰enostech s památkáfii, ktefií jim sv˘mi
Na nû jsme chtûli upozornit. K památce na prodej
nû tu lehkost a eleganci, jaké jsme si pfiedstavovali.
odborn˘mi radami velmi pomohli.
510
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RÒZNÉ | Nora Obr telová / Památky na prodej – rozhovor
Pofiad má zatím ohlá‰en˘ch 17 dílÛ. Budete se pak
kácely zb˘vající suché smrky ohroÏující bezpeãnost ná-
nûjak zab˘vat tím, zdali se pro nabízené objekty na‰el
v‰tûvníkÛ parku u torza pavilonu, kter˘ byl poniãen pá-
vhodn˘ kupec a jak se vypofiádává s obnovou a vyuÏi-
dem smrkÛ pfii vichfiici Emma. Pavilon je nutné v bu-
tím objektu?
doucnosti obnovit a také vûnovat mimofiádnou
To bychom udûlali s radostí, ale nemyslím, Ïe v pfií‰tím
pozornost bylinnému patru v parku. Vzhledem k tomu,
roce uÏ budou hmatatelné v˘sledky. Budeme samozfiejmû
Ïe souãasn˘ správce nemá finanãní prostfiedky ani zá-
moc rádi, kdyÏ nበpofiad pomÛÏe k záchranû nûjaké pa-
jem na obnovení oranÏerie do pÛvodního stavu, doporu-
mátky, ale budeme spokojeni i tehdy, kdyÏ se podafií nená-
ãujeme provést stavebnû historick˘ prÛzkum a stavbu
padná osvûta ve vztahu k památkám a péãi o nû. Pro zá-
stabilizovat proti dal‰í pfiípadné devastaci. Zámûrem je
jemce bych je‰tû uvedla adresy, kde se mohou dozvûdût
její udrÏování alespoÀ v souãasném stavu.
více: www.pamatkynaprodej.cz a http://www.bbc.co.uk/ history/programmes/restoration/.
Následovala oranÏerie v âeském Rudolci, která je v havarijním stavu a hrozí zfiícením. Je ve správû sou-
Redakce
1
kromého majitele, jenÏ o ni zjevnû nepeãuje. Jedná se
Autorkou v‰ech fotografií je Dagmar Fetterová. Obr. 1. âesk˘ Rudolec (okres JindfiichÛv Hradec), oranÏerie.
o jednu z nejcennûj‰ích dochovan˘ch staveb tohoto ty-
SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE
pu u nás. Stáfií bylo odhadnuto na 150–200 let. Infor-
hotelové zafiízení. V˘kladu se ujali kolegové z âesk˘ch
mace poskytl Ing. Marek Ehrlich. Bylo doporuãeno
Budûjovic. V Tfieboni nás provedl zámkem kastelán Pa-
pfiednostnû zpracovat stavebnû historick˘ prÛzkum, co
vel Hofman. Interiéry byly bohatû vyzdobeny kvûtinami
nejdfiíve pofiídit fotodokumentaci, navrhnout majiteli
a dominoval zejména amarylis, kterému byla souãas-
provedení stabilizace objektu a pfiípadné vyuÏití. V Jind-
ná v˘stava na zámku vûnována. Pfiednesení zajíma-
fiichovû Hradci jsme nav‰tívili rekonstruovanou zahra-
v˘ch tematick˘ch pfiíspûvkÛ (Ing. Pavel Hofman,
du u minoritského klá‰tera (podle projektu Ing. H. Fin-
Ing. Lenka Kfiesadlová, Ing. Veronika Vágenknechtová,
strlové, Projekce zahradní, krajinná a GIS, s. r. o.,
Ing. Dagmar Fetterová, PhDr. Vûra Vávrová a dal‰í)
Brno) s oranÏerií, umístûnou v rohu horní ãásti zahra-
ukonãilo první nároãn˘ den.
dy. Doba vzniku stavby, pravdûpodobnû nejmen‰í to-
Dal‰í pracovní den byl zahájen krátk˘m zastavením
Tfi e t í p r a c o v n í j e d n á n í
hoto druhu u nás, se odhaduje na polovinu 19. století.
v Borovanech, kde nás provedli kolegové z územního
pracovníkÛ zámeck˘ch zahrad a odborn˘ch pracovní-
Byla stabilizována a pfiední ãást uzavfiena dfievûn˘mi
odborného pracovi‰tû v âesk˘ch Budûjovicích a pra-
kÛ na úseku historické zelenû Národního památko-
deskami proti dal‰í destrukci. Souãasn˘m správcem
covník obecního úfiadu. Vznik men‰í atypické oranÏerie
vého ústavu v âeské a Slovenské republice
zahrady je Mûstsk˘ úfiad v Jindfiichovû Hradci, kter ˘
v parku je podle zpracovaného základního stavebnû
pfiedpokládá obnovu stavby v tomto roce. Údajnû je
historického posouzení v roce 2004 kladen na zaãá-
Toto pracovní jednání se uskuteãnilo ve dnech
zpracován stavebnû historick˘ prÛzkum, proto bylo do-
tek 70. let 18. století, do doby po dokonãení stavby ro-
16.–18. 4. 2008 v rámci vzdûlávacího cyklu zahradní-
poruãeno konzultovat se správcem objektu obnovu
kokového sídla vrchnosti. Stavebnû historick˘ prÛ-
kÛ na téma Historické oranÏérie a zahradní stavby – v˘-
oranÏerie a usmûrÀovat zásahy, aby pfii obnovû nedo-
zkum poskytl Ing. Marek Ehrlich. Bylo doporuãeno
zkum – konzervace – vyuÏití. Jednalo se o dal‰í etapu
‰lo k nevratn˘m zmûnám. Dal‰ím nav‰tíven˘m objek-
provést dendrochronologii krovu oranÏerie a podrob-
v pfiedávání zku‰eností v rámci prÛzkumu a inventari-
tem byla Landfrasova zahrada v Jindfiichovû Hradci
nûj‰í stavebnû historick˘ prÛzkum, dále realizovat re-
zace oranÏerijních staveb, jin˘ch zahradních staveb
u empírové vily z roku 1826, která je v soukromém
habilitaci objektu a prosadit odstranûní pfiistavûné ga-
a jejich vyuÏití. Exkurzi pfiipravilo územní odborné pra-
vlastnictví. Stavební sloÏky zahrady – novogotick˘ pavi-
ráÏe a také doporuãit vhodné vyuÏití objektu. Dal‰ím
covi‰tû v Brnû, odbor specialistÛ ve spolupráci s územ-
lon, romantická poustevna, empírov˘ antick˘ pavilon,
nav‰tíven˘m objektem byla oranÏerie v klá‰terní zahra-
ním odborn˘m pracovi‰tûm v âesk˘ch Budûjovicích –
sala terrena a ãínské voliéry – jsou zachovány témûfi
dû ve Vy‰‰ím Brodû, která pfiiléhá k budovû b˘valého
Ing. Marií Pavlátovou a Ing. Markem Ehrlichem.
bez neÏádoucích moderních zásahÛ. PÛvodnû slouÏila
opatství. Jde o nepfiíli‰ velkou stavbu na vysoké terase
Ing. RÛÏena Boãková poskytla informace o vybran˘ch
sala terrena jako skleník, kam byly na zimu umisÈovány
nad hospodáfiskou vodní nádrÏí. K fiece Vltavû je obrá-
památkov˘ch objektech stfiedních âech. Zúãastnilo se
rostliny, urãené k dekoraci zahrady. Pozdûji, kdyÏ po-
cena zdí se tfiemi okny, k vodní nádrÏi ‰títem s jedním
sedmnáct pracovníkÛ z celé âeské republiky a jedna
zbyla svého pÛvodního v˘znamu, bylo odstranûno pfied-
oknem a ãelní stûna smûfiuje k terase se zahradou.
pracovnice ze Slovenska.
ní prosklení. Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D., se pfiiklá-
Opatství bylo postaveno za opata Quirina Mickela
První den byli v‰ichni pfiítomní seznámeni s detail-
ní k verzi v˘stavby oranÏerijní stavby s netypickou
(1747–1755), zatímco oranÏerie podle dochovan˘ch
ním programem jednání v zámecké oranÏerii v Telãi.
prosklenou stûnou dûlenou toskánsk˘mi sloupy. Na
architektonick˘ch ãlánkÛ vznikla aÏ kolem poloviny
Zámeck˘ zahradník Petr VítÛ provedl v˘klad o obnovû
rozdíl od ostatních staveb zde není dochován Ïádn˘ ná-
19. století, ve stylu pozdního klasicismu (zpracováno
oranÏerie a jejím vyuÏití, z nûhoÏ vyplynulo doporuãení,
bytek ãi interiérová úprava svûdãící o jiné neÏ ãistû uti-
dle Ing. arch. Dany Novotné, Ph.D.). Jedná se o typo-
Ïe je nutné vyuÏít alespoÀ jedno kfiídlo obnovené oran-
litární funkci budovy. Je nezbytné pomoci získat grant
logicky zajímavou stavbu, která je bohuÏel v havarij-
Ïerie v letním období jako v˘stavní prostor; obnovit
na obnovu stavebních ãástí, teras a zejména dvou uni-
ním stavu. I kdyÏ je uvnitfi stabilizována dfievûn˘mi
pûstování citrusovit˘ch rostlin a navázat tak na tradi-
kátních ãínsk˘ch voliér v jedineãné zahradû tohoto dru-
podpûrami, nejsou zatím vyhlídky na její obnovu. Je
ci, kterou zavedl Ing. Zdenûk Horsák, dfiíve zde pÛso-
hu u nás. Stavebnû historick˘ prÛzkum je zpracován.
nezbytné zpracovat stavebnû historick˘ prÛzkum, do-
bící jako zámeck˘ zahradník. Citrusovité rostliny by
Cestou do Tfiebonû jsme mimo program nav‰tívili je-
poruãit vyuÏití stavby a poÏádat o finanãní podporu.
mûly b˘t v létû rozmístûny v prostoru pfied oranÏerií.
dinou bobrovnu u nás – historickou stavbu pro chov
Ihned je tfieba zajistit alespoÀ provizorní zastfie‰ení
Dal‰ím nav‰tíven˘m objektem byly Budí‰kovice, které
bobrÛ –, která se nachází nedaleko rybníka RoÏmberk.
proti zatékání vody do krovÛ (hrozí napadení dfievo-
leÏí 7 km v˘chodnû od Daãic. Na zámek navazuje kra-
V souãasné dobû jsou zde chovány nutrie. Dal‰í za-
morkou a následné zfiícení krovové vazby)! Cílem dal‰í
jináfisk˘ park se dvûma r ybníky a zahradním pavilo-
stávkou mimo program byl zámeck˘ areál Jemãina,
prohlídky byl areál takzvaného horního hradu s vûÏí Ja-
nem. S parkem sousedí na severov˘chodní stranû uÏit-
jenÏ má krajináfisk˘ charakter. Nádvofií b˘valo za pÛ-
kobínkou v RoÏmberku nad Vltavou. Torzo nûkdej‰í
ková zahrada s oranÏerií a domkem zahradníka.
vodních vlastníkÛ vyzdobené kvûtinami a tvarovan˘mi
oranÏerie se rozkládá pfied b˘val˘m parterem u budo-
OranÏerie byla souãasn˘m správcem (Ústav sociální
ploty, v okolí se rozkládaly aleje s dalek˘mi prÛhledy
vy zvané Cottage, naproti níÏ dominoval gloriet. Sou-
péãe) pfiebudována a slouÏí jako skladi‰tû. Informace
a vyhlídkami do krajiny. V literatufie jsou uvádûny skle-
ãasn˘ stav této ãásti parterové zahrady i staveb je ne-
poskytl Ing. Marek Ehrlich s doporuãením, aby se vy-
níky i fíkovna. Dnes je zámek ãásteãnû vyuÏíván jako
utû‰en˘, pfiedpokládá se v‰ak moÏnost rekonstrukce.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R Ò Z N É | N o r a O B R T E L O VÁ / P a m á t k y n a p r o d e j – r o z h o v o r | S E M I N Á ¤ E , K O N F E R E N C E , A K C E
511
2
3
Obr. 2. Lnáfie (okres Strakonice), oranÏerie. Obr. 3. Drahenice (okres Pfiíbram), oranÏerie.
tailÛ, které jsou na podobn˘ch stavbách ojedinûlé. Je
Posledním objektem byl areál státního zámku Ko-
zde z valné ãásti dochována konstrukce jiÏní, pÛvodnû
nopi‰tû. V roce 1998 zadal Památkov˘ ústav stfied-
prosklené stûny vãetnû konzol pro uchycení kvûtiná-
ních âech v Praze zpracování projektové dokumentace
ãÛ. Hodnotn˘ je i vstupní objekt se ‰tukovou v˘zdobou
na rekonstrukci galerie sv. Jifií a zahradní úpravy tera-
a kamennou dlaÏbou. stavebnû historick˘ prÛzkum za-
sy na její stfie‰e. V rámci této dokumentace projekãní
jistil Ing. Marek Ehrlich, parkem nás provedli Ing. Ma-
ateliér Zahrada Olomouc s. r. o. subdodávkou zpraco-
rie Pavlátová a Ing. Jan Kurz. OranÏerie klasicistního
val koncept fie‰ení zahradního parteru. JiÏní terasa je
pÛvodu je i pfies havarijní stav a degradující zásahy
v podstatû stfie‰ní zahradou na objektu b˘valé oranÏe-
z druhé polovinû 20. století dochována v pomûrnû au-
rie, dnes galerie sv. Jifií. Galerii s rozsáhlou sbírkou ze-
tentickém stavu. Vzhledem k tomu, Ïe zámek i park
jména dfievûn˘ch soch sv. Jifií jsme nav‰tívili a paní
jsou vzornû udrÏovány, byla doporuãena obnova oran-
kastelánka Ing. Marie Krejãová nám pfiedvedla na ob-
Ïerijní stavby s vyuÏitím buì pro pÛvodní zahradnické
razové dokumentaci historick˘ v˘voj skleníkÛ i b˘valé
úãely, nebo jako v˘stavní prostory. Zámkem nás pro-
oranÏerie. Ani v tomto pfiípadû nebyly vzneseny Ïádné
vázel vstfiícn˘ správce Ing. Jan Kurz, a tak jsme mohli
pfiipomínky. Novû upravená terasa je funkãní i estetic-
v noãních hodinách shlédnout unikátní soubor nástûn-
ky pÛsobící v návaznosti na zámek a okolí. Dal‰ím pro-
n˘ch maleb s v˘jevy z antické mytologie a kapli boha-
hlídkov˘m okruhem byla zámecká zahrada s kÛrovou
tû zdobenou freskami s biblick˘mi v˘jevy a nahlédnout
stavbou na kopci a koneãnû samotn˘ komplex rekon-
do vûÏe se starobyl˘m hodinov˘m strojem.
struovan˘ch skleníkÛ Franti‰ka Ferdinanda d´Este.
Poslední den pokraãovala cesta do Drahenic, které
Skleníky byly otevfieny vefiejnosti po dvaceti letech,
leÏí 5 km od Bfieznice. Zámeck˘ areál se rozkládá
dne 31. 5. 2000. Rekonstrukce za finanãního pfiispû-
v obci po obou krajích komunikace. Severnû od pozd-
ní Ministerstva kultury z fondu záchrany architektonic-
nû barokního zámku se nachází rybník s ostrÛvkem,
kého dûdictví trvala pût let. Skleníky jsou peãlivû udr-
jiÏním smûrem je hospodáfisk˘ dvÛr a sady. Na západ-
Ïovány a hojnû nav‰tûvovány vefiejností. V tomto
ní prÛãelí zámku navazuje formální terasovitá zahrada
pÛsobivém areálu bylo ukonãeno nároãné tfietí pracov-
s nefunkãní oranÏerií, vodní nádrÏí a lesíkem. Témûfi
ní jednání na‰ich „oranÏeristÛ“.
VyuÏita bude zfiejmû pro rekreaãní úãely. Je v‰ak zapo-
cel˘ areál obklopuje pÛvodní kamenná zeì. Zámek
tfiebí podporovat citlivou rekonstrukci oranÏerie a pfiileh-
vznikl koncem 18. století a do tohoto období pravdû-
l˘ch ploch. Prostfiedí degradující prvek je hlavnû vysok˘
podobnû spadá i vznik oranÏerie. V restituci byl maje-
stoÏár v blízkosti tohoto areálu. Na terasách pod horním
tek opût navrácen LobkovicÛm. Úãastníci exkurze se
hradem je protáhl˘ skleník, kter˘ je v havarijním stavu.
dosud nesetkali s tak unikátní mohutnou stavbou
V tomto pfiípadû bylo doporuãeno zpracovat stavebnû
oranÏerie, spojené se zahradním domem. Její stav je
historick˘ prÛzkum a navrhnout vyuÏití jeho správci.
bohuÏel havarijní a majitel vyuÏívá oranÏerijní ãást jako
Dagmar FETTEROVÁ
Konference Co ohroÏuje historické zahrady?
Areálem zámeckého zahradnictví v âeském Krum-
skladi‰tû sena pro vysokou zvûfi, kterou zde chová.
Na mezinárodní konferenci Historické zahrady Kro-
lovû nás doprovázel vedoucí zámeck˘ zahradník
Bylo doporuãeno co nejdfiíve zpracovat stavebnû his-
mûfiíÏ 2008, konané ve dnech 5. a 6. ãer vna 2008,
Ing. Jifií Ol‰an. Rekonstruovaná oranÏerie slouÏí pÛ-
torick˘ prÛzkum a pokusit se o záchranu této jedineã-
byla hlavním tématem otázka Co ohroÏuje historické
vodnímu zahradnickému úãelu, stejnû jako ostatní
né stavby. Stfiecha je opravená, ale ostatní stavební
zahrady?. Konference se konala pfii pfiíleÏitosti 10. v˘-
pûstební skleníky. Unikátní je zachované topeni‰tû.
ãásti jsou citelnû naru‰eny. Majitel zatím nemíní stav-
roãí zápisu zahrad a Arcibiskupského zámku v Kromû-
V Bellarii jsou dochovány jedineãné malby na zdech,
bu obnovovat, neboÈ pro ni nemá vyuÏití. Dal‰ím ob-
fiíÏi na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dû-
stÛl s mechanick˘m v˘tahem spojující kuchyni s hodo-
jektem byly Tochovice, v souãasné dobû soukrom˘ ob-
dictví UNESCO.
vními prostory a dal‰í pÛvodní prvky. Zahradnick˘ are-
jekt. Zámek byl obnoven a o park je peãováno. B˘valá
K pfiedstavené tematice jsme pfiednesly spoleãn˘
ál nevyÏadoval Ïádné na‰e doporuãení. V zámeckém
zámecká oranÏerie není typologicky nikterak v˘znam-
pfiíspûvek s Ing. Helenou Finstrlovou z firmy Projekce
parku je v‰ak stále nevhodná stavba otáãivého divadla
ná a ani dnes není zahradnicky vyuÏívána. Îádné do-
zahradní, krajinná a GIS, s. r. o. Brno s názvem P˘cha
– toãny, jejíÏ existence byla opût prodlouÏena. Její pfií-
poruãení nebylo navrÏeno, soukrom˘ vlastník nemá
a pád Pern‰tejnsk˘ch zahrad? Smyslem pfiíspûvku by-
tomnost ‰kodí unikátní stavbû Bellarie, která vyÏaduje
pro stavbu vhodné vyuÏití, ale objekt je stabilizován
lo seznámit úãastníky konference s mimofiádn˘mi za-
neprodlenou obnovu. PfieloÏení toãny na jiné místo by-
a stfie‰ní krytina je nová.
hradami v hradním areálu Pern‰tejna, které jsou ve-
Zámeck˘ areál Dobfií‰ leÏí v kotlinû Brd a Kozích
fiejnosti neznámé, i s pfiipravovan˘m programem
Hor. Barokní zahrada byla zaloÏena v letech
jejich obnovy. V 60. letech minulého století byla zpra-
Mimo program jsme pak dále nav‰tívili zámeck˘
1745–1765 podle návrhu Julia Roberta Cotta. Posled-
cována první studie na obnovu parku Ing. arch. Du‰a-
park v Blatné s vodními kanály. Posledním objektem
ní v˘znamná úprava z roku 1911 je od francouzského
nem Riedlem, CSc., SÚRPMO Brno. Firmou Projekce
byl barokní zámek Lnáfie uprostfied malebné krajiny pl-
architekta Toureta. Zahrada se rozkládá se na pûti te-
zahradní, krajinná a GIS, s. r. o. Brno, byl vypracován
né rybníkÛ. Rybáfiskou tradici dokumentuje expozice
rasách. Zahradní kfiídlo zámku pohledovû váÏe
nov˘ projekt, kter˘ je v souãasné dobû aktualizován
rybáfiského muzea v pfiízemí zámku. Prohlédli jsme si
200 m dlouhá kompoziãní osa, zakonãená rokokovou
a pfiipravuje se k nûmu Ïádost o poskytnutí grantu.
zámeck˘ park s jedenácti sochami antick˘ch bohÛ
oranÏerií, na niÏ navazuje krajináfisk˘ park, zaloÏen˘ po
Stavebnû historick˘ prÛzkum byl fundovanû zpraco-
z Platzerovy dílny. V parku byly v minulé dobû provede-
roce 1800 na místû barokní baÏantnice. Odborn˘ do-
ván odborn˘mi pracovnicemi Národního památkového
ny násilné úpravy pro nûkdej‰í vládní ãinitele, kter˘m
provod zajistil vedoucí zámeck˘ zahradník Václav Wim-
ústavu, územního odborného pracovi‰tû v Brnû: Mgr.
zámek slouÏil jako rekreaãní zafiízení. Dokumentaci zá-
mer. V roce 1996 byl vypracován stavebnû historick˘
Lenkou Kalábovou, Mgr. Lenkou ·abatovou a Ing.
mecké oranÏerie zpracoval v roce 2006 Daniel ·nejd
prÛzkum (Ing. Petr Macek, PhDr. Pavel Zahradník)
arch. Katalin Szabó v roce 2004.
z územního odborného pracovi‰tû Národního památko-
a v souãasné dobû prochází oranÏerie obnovou. V tom-
vého ústavu v âesk˘ch Budûjovicích a konstatoval, Ïe
to pfiípadû nebyly vzneseny Ïádné závaÏné pfiipomínky,
objekt je v havarijním stavu a je ohroÏen zánikem. Za-
park je peãlivû udrÏován. OranÏérie bude po obnovû
chovala se fiada pÛvodních konstrukãních prvkÛ a de-
slouÏit i nadále pÛvodnímu zahradnickému poslání.
lo doporuãeno odborníky historick˘ch zahrad jiÏ pfied nûkolika lety.
512
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
Dagmar FETTEROVÁ
1
vách. Nad rámec programu jsme nav‰tívili zámek v Tro-
vého kontextu doby, pohnutek a cílÛ jednotliv˘ch akté-
ji, v˘stavu v Letohrádku královny Anny v Praze s ná-
rÛ událostí to nezbytnû vede aÏ k jakémusi ãernobílé-
zvem Královsk˘ letohrádek – skvost renesanãní archi-
mu rozdûlení na ãisté, tedy dobré, a na zaprodané, te-
tektury v âechách, dále jeho podzemní prostory, které
dy ‰patné historiky umûní ãi profesní instituce. Pod
slouÏily k zimování, skleníky v Královsk˘ch zahradách,
populárním heslem „otevfienû se vypofiádat s vlastní
salu terrenu v KromûfiíÏi, zámky v Miloticích a Lednici,
minulostí“, místo abychom se snaÏili pochopit a vy-
salu terrenu v Jaromûfiicích nad Rokytnou, letohrádek
svûtlit komplikovanou dobu a situaci, v níÏ se oba obo-
Bellárii v âeském Krumlovû, obnovenou oranÏerii v Bu-
ry ocitly, se stáváme nemilosrdn˘mi soudci, rozhodují-
di‰ovû a obnovené skleníky v zásobní zahradû ve Vel-
cími o vinû, ãi nevinû, coÏ by jistû nikdy nemûlo ani
trusích.
v náznaku b˘t cílem historiografie.
O kaÏdém oranÏerijním objektu probûhla odborná
Díky zmínûnému ãernobílému hodnocení je osob-
diskuse, ale nejvût‰í obdiv získala oranÏerie ve Vy‰‰ím
nost ZdeÀka Wir tha jiÏ del‰í dobu zvlá‰tû vzhledem
Brodû, která je bohuÏel v havarijním stavu, a také uni-
k jeho angaÏování v období po 2. svûtové válce pova-
kátní fíkovna v Lysicích je podle mínûní nûmeck˘ch od-
Ïována za znaãnû rozporuplnou, a tedy více ménû ne-
borníkÛ evropskou raritou.
hodnou bliωího zájmu. Hlavním cílem semináfie, kter˘ Dagmar FETTEROVÁ
17. záfií 2008 uspofiádal Ústav dûjin umûní AV âR v. v. i. spoleãnû s âesk˘m národním komitétem ICOMOS, bylo nejen pokusit se objektivnû zhodnotit v‰estrannou osobnost tohoto v˘znamného ãeského historika umû-
2
Semináfi Zdenûk Wirth pohledem dne‰ní doby
Obr. 1. Pern‰tejn (okres Brno-venkov), hrad, tzv. Komtesãina zahrádka pod Hodinovou vûÏí. (Foto D. Fetterová) Obr. 2. Vy‰‰í Brod (okres âesk˘ Krumlov), klá‰terní oranÏerie. (Foto D. Fetterová)
ní, ale do urãité míry i rehabilitovat komplexnûji pojat˘ zájem o dûjiny oboru. Semináfi probûhl ve velké konferenãní síni Prezidia
I pfies svÛj nepochybn˘ v˘znam je pro domácí historii
Akademie vûd na Národní tfiídû za neãekanû vysoké
umûní i památkovou péãi zájem o dûjiny vlastního obo-
náv‰tûvnosti (prezenãní listinu podepsalo témûfi deva-
ru stále spí‰e okrajovou záleÏitostí. Tato témata jsou
desát úãastníkÛ). Po úvodních slovech místopfiedsedy
v âeské republice tradiãnû povaÏována za do znaãné
Akademie vûd âR prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc.,
míry druhofiadá, pfiiãemÏ v˘jimku tvofií pouze studie za-
následovaly krat‰í projevy zástupcÛ pofiadatelsk˘ch in-
b˘vající se v˘vojem metod v˘zkumu ãi promûnami pfií-
stitucí – fieditele Ústavu dûjin umûní AV âR prof. PhDr.
Odborná exkurze
stupÛ k rekonstrukcím památek. Zatímco pfiedev‰ím
Lubomíra Koneãného a pfiedsedy âeského národního
pro nûmeckou oranÏerijní spoleãnost Arbeitskreis
v západoevropsk˘ch zemích se jiÏ prosadila idea pojí-
komitétu ICOMOS a hlavního konzervátora Národního
Orangerien in Deutschland, e. V.
mat uvedenou problematiku komplexnûji, v ãeském
památkového ústavu doc. PhDr. Josefa ·tulce. Poté
prostfiedí jsme teprve na poãátku této rehabilitace.
byl zahájen vlastní odborn˘ program semináfie rozdûle-
Ve dnech 10.–15. 6. 2008 se uskuteãnila odborná
Pokud ponecháme stranou zmínûné metodologické
exkurze pro tfiicet pût nûmeck˘ch „oranÏeristÛ“, ktefií
studie, dal‰í publikované texty t˘kající se historie insti-
âtyfii dopolední pfiíspûvky byly zamûfieny pfiedev‰ím
nás poÏádali v roce 2007 o pfiipravení programu a or-
tucí ãi profesních a Ïivotních osudÛ v˘znamn˘ch osob-
na Wirthovo odborné umûleckohistorické dílo. V˘jimku
ganizaãního zaji‰tûní exkurze. Díky pfiipravenosti a ta-
ností ãasto zÛstávají v poloze prostého v˘ãtu faktÛ bez
ãásteãnû tvofiil pouze první, del‰í referát Kristiny Uhlí-
ké spolupráci vedoucích zámeck˘ch zahradníkÛ, kas-
jakékoliv snahy o jejich zapojení do ‰ir‰ího kulturního
kové, kter ˘ mûl b˘t komplexnûj‰ím shrnutím nejv˘-
telánÛ a externích spolupracovníkÛ je moÏné
ãi kulturnû politického kontextu. Pfii jejich ãtení se tak
znamnûj‰ích Wirthov˘ch badatelsk˘ch zájmÛ a profes-
povaÏovat tuto akci za mimofiádnû zdafiilou. Svûdãí
leckdy neubráníme dojmu, Ïe se jejich autorovi jednalo
ních aktivit. Následující pfiíspûvek Jifiího T. Kotalíka
o tom také nad‰en˘ ohlas úãastníkÛ.
snad pouze o splnûní povinnosti pfiipomenout pfiíslu‰-
z Akademie v˘tvarn˘ch umûní se podrobnû zab˘val
Exkurze se uskuteãnila v tûchto objektech: Praha-
né v˘roãí. Lze patrnû namítnout, Ïe mezi historiky umû-
Wirthovou první odbornou umûleckohistorickou studií,
-Troja, zámecká oranÏerie; moderní skleník Fata Mor-
ní ãi profesionálními památkáfii se najde velmi málo
kterou v roce 1907 napsal na téma ãeské barokní go-
gana v Troji; Královské zahrady s fíkovnou; Konopi‰tû
tûch, ktefií by mûli zájem a ãasové moÏnosti se do
tiky. Kotalík ukázal, jak velmi progresivní byl v dané do-
se skleníky a b˘valou oranÏerií; Rájec nad Svitavou –
hlub‰ího studia historie vlastního oboru odpovûdnû
bû Wirth ve svém zájmu o tento fenomén. Pfiitom jako
skleníky s nejvût‰í sbírkou kamélií u nás; Lysice – pûs-
pustit, a pro historiky jsou tato témata samozfiejmû
první v ãeském prostfiedí prozíravû rozpoznal vysoké
tební skleníky, unikátní fíkovna s odsuvnou stfiechou
pouze jednou z mnoha souãástí kulturních dûjin, a te-
umûlecké kvality Santiniho staveb. Dal‰í pfiíspûvek
a v˘stava v oranÏerii na téma Váza – nejen nádoba na
dy spí‰e okrajovou záleÏitostí. Zájem o tuto oblast
pfiednesen˘ Ivanem Muchkou a pfiipraven˘ ve spolu-
kvûtiny; KromûfiíÏ – Kvûtná zahrada, park a skleníky;
v‰ak kupodivu vzrÛstá zvlá‰tû mezi studenty ãi ãer-
práci se Sylvou Dobalovou (oba z Ústavu dûjin umûní
Podzámecká zahrada – park a b˘valá oranÏerie (nyní
stv˘mi absolventy dûjin umûní, muzeologie nebo kul-
AV âR v. v. i.) sledoval WirthÛv zájem o historické za-
ZOO); Buchlovice – palmov˘ skleník, pûstební skleníky,
turní historie. DÛleÏité tedy bude snaÏit se tento jejich
hrady a parky v ãesk˘ch zemích. Autofii se snaÏili kritic-
nejvût‰í sbírka fuchsií u nás a park; Milotice – dvû
zájem vhodnû podchytit a neodrazovat je, jak se tomu
ky zhodnotit WirthÛv pfiínos v této oblasti a posoudit
oranÏerie; Lednice – obnoven˘ skleník a park; Valtice –
bohuÏel stále je‰tû ãasto dûje, vytváfiením názoru, Ïe
odbornou kvalitu jeho textÛ z dne‰ního hlediska. Nej-
skleník a bylinková zahrada; Jino‰ov – havarijní oran-
jde o nûco, co si nezaslouÏí prvofiadou pozornost seri-
vût‰í ohlas v následné diskusi i v kuloárech vzbudil po-
Ïerie; Jaromûfiice nad Rokytnou – skleníky a b˘valá
ózního badatele.
slední z dopoledních referátÛ, kter˘ pfiednesl Rostislav
n˘ tematicky do dopoledního a odpoledního bloku.
oranÏerie; Telã – oranÏerie, zásobní zahrada a park;
Základní premisou ov‰em zÛstává, tak jako i v ji-
·vácha (Ústav dûjin umûní AV âR v. v. i.) na téma Zde-
JindfiichÛv Hradec – Landfrasova vila s torzem skleníku
n˘ch oblastech, odpovûdn˘ pfiístup ke zpracování té-
nûk Wirth a kubistická architektura. ·vácha ukázal na
a minoritská klá‰terní zahrada se zfiejmû nejmen‰í
matu a komplexnost pohledu na danou problematiku.
blízké vztahy, které Wirtha pojily s hlavními pfiedstavi-
oranÏerií u nás; Vy‰‰í Brod – mimofiádná klá‰terní
Jako ne‰Èastné se mi v této souvislosti jeví nûkteré
teli kubistické architektury, zvlá‰tû s Pavlem Janákem
oranÏerie v havarijním stavu; âesk˘ Krumlov – oranÏe-
souãasné tendence smûfiující témûfi v˘hradnû k hod-
a Josefem Goãárem, a vyjádfiil názor, Ïe Wirth velmi
rie a zásobní zahradnictví; Dobfií‰ – probíhající obnova
nocení toho, kdo a do jaké míry se zaprodal nûkteré-
aktivnû tyto architekty propagoval pfiedev‰ím pfii sv˘ch
oranÏerie a Veltrusy – oranÏerie obnovovaná po zápla-
mu z minul˘ch totalitních reÏimÛ. Bez pochopení celko-
ãetn˘ch kontaktech s místními ãiniteli v mnoha ães-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
513
k˘ch regionech (Pelhfiimov, âeské Budûjovice, Hradec Králové a dal‰í). Podle jeho slov byl tak Wirth jak˘msi
Semináfi lidové architektury v e Vo l d u c h á c h u R o k y c a n
du platí, se mohli v‰ichni úãastníci semináfie pfiesvûdãit na celodenní exkurzi. Vezmûme v‰ak prÛbûh tfiídenní akce chronologicky:
„impresáriem ãesk˘ch kubistick˘ch architektÛ“. V následné diskusi, zafiazené vzhledem k ãasovému
Národní památkov˘ ústav ve spolupráci s PlzeÀ-
První den semináfie byl pfiedná‰kov˘. Akce byla za-
skluzu aÏ na závûr dopoledního bloku, bylo nejprve dá-
sk˘m krajem, muzeem a mûstsk˘m úfiadem v Rokyca-
hájena krátce po poledni tiskovou konferencí, které
le rozvíjeno téma pfiedchozího ·váchova pfiíspûvku
nech a obcí Volduchy uspofiádal ve dnech 17.–19. 9.
se zúãastnili zástupci v‰ech pofiadatelsk˘ch subjektÛ
a poté se rozprava zamûfiila na problematiku Wirthovy
2008 semináfi k problematice lidové architektury, za-
i Ministerstva kultury. Zprávy o semináfii se pak druh˘
role pfii ochranû zestátnûn˘ch památek – zvlá‰tû hradÛ
mûfien˘ tentokrát na vesnické stavitelství první polovi-
den objevily pfiedev‰ím v regionálních médiích. Samot-
a zámkÛ v druhé polovinû 40. let.
ny 19. století, jeho prÛzkumy, dokumentaci a péãi
n˘ semináfi probíhal ve velkém sále kulturního domu
o památky tohoto druhu.
ve Volduchách u Rokycan. Pfii této pfiíleÏitosti je nutné
Odpolední program zahájila Vladislava Valcháfiová z V˘zkumného centra prÛmyslového dûdictví pfii âVUT
Pfied popisem a hodnocením samotné akce je tfie-
pochválit pofiadatele za pfiíkladnou pfiípravu i zaji‰tûní
pfiíspûvkem na téma Zdenûk Wirth a industriální archi-
ba podotknout, Ïe tyto semináfie k lidové architektufie
bezproblémového prÛbûhu pfiedná‰kov˘ch blokÛ i ex-
tektura. Sledovala v nûm jednak genezi Wirthova zá-
mají jiÏ dlouholetou tradici a za jejich kaÏdoroãní pofiá-
kurze, a to vãetnû hromadného stravování, o nûÏ se
jmu o památky prÛmyslové architektury, jednak historii
dání patfií dík pfiedev‰ím odborn˘m pracovníkÛm oddû-
starala místní restaurace.
nerealizovaného projektu soupisu prÛmyslov˘ch pamá-
lení krajiny, vesnick˘ch sídel a lidové architektur y
Samotné pfiedná‰ky byly v prvním dni rozdûlené do
tek, jehoÏ byl Wir th v pováleãném období jedním
ústfiedního pracovi‰tû Národního památkového ústa-
dvou blokÛ a byly vûnovány pfiedev‰ím stavebnû histo-
z hlavních aktérÛ. Následující referáty jiÏ mûly ukázat
vu, zejména dr. Pavlu Bure‰ovi. O tom, Ïe jsou mezi
rickému v˘voji a regionálním zvlá‰tnostem sledované-
Z. Wirtha jako organizátora ãeské umûleckohistorické
pfiíznivci památek a památkáfii samotn˘mi velmi oblí-
ho období lidové architektur y. Program zahájila
vûdy a památkové péãe. Historiãka umûní Alena Janat-
bené, svûdãí fakt, Ïe úãast na nich kaÏdoroãnû roste
dr. Vûra KováfiÛ, jejíÏ pfiíspûvek o základních znacích li-
ková pÛsobící v Umûleckohistorickém semináfii Hum-
– letos jiÏ pfiesáhla poãet sto ‰edesáti posluchaãÛ. To
dové architektury poãátku 19. století byl dobr˘m úvo-
boltovy univerzity v Berlínû hovofiila o velmi zajímav˘ch
je nutné hodnotit kladnû i z dÛvodu, Ïe semináfi se ter-
dem pro následnû prezentované pfiedná‰ky k jednotli-
zákulisních jednáních o obsazení profesur y katedr y
mínovû kr yl minimálnû se dvûma dal‰ími oborov˘mi
v˘m oblastem. Chronologicky následovaly vstupy
dûjin umûní praÏské nûmecké univerzity Karlem Swo-
konferencemi na celorepublikové úrovni.
Radky KfiíÏkové-âer vené (v˘zkum lidové architektur y
bodou, které probíhaly v politicky se zostfiující situaci
Vybrané téma leto‰ního semináfie bylo velmi zajíma-
Rokycanska), Lubomíra Procházky (ikonografická doku-
poloviny 30. let. Cílem pfiíspûvku jednoho z mála sou-
vé, období první poloviny 19. století totiÏ lze v lidovém
mentace ke sledovanému tématu z místních muzej-
ãasn˘ch badatelÛ zab˘vajících se historií památkové
stavitelství povaÏovat za jeden z jeho vrcholÛ. Prvotní
ních sbírek), Karla Tomá‰e (stavební v˘voj dané doby
péãe Petra ·toncnera z ústfiedního pracovi‰tû Národ-
pfiíãinu vzestupu a rozvoje tohoto typu architektury po
na Rokycansku), Karla Fouda (totéÏ ohlednû PlzeÀ-
ního památkového ústavu bylo ukázat velmi v˘znam-
stránce kvantitativní i kvalitativní je tfieba hledat jiÏ v jo-
ska), Aleny Vinafiové (k jihoãeskému regionu), Tomá‰e
né Wir thovo postavení v meziváleãné ãeskosloven-
sefinsk˘ch reformách, prosazen˘ch a do praxe uvádû-
Eflera (pro oblast severních âech), Jana Kuãi (Horác-
ské státní památkové péãi a nastínit hlavní procesy,
n˘ch na sklonku 18. století; jejich dopad se v‰ak ve
ko) a Ivana Mináfie (Vysoãina). Program pfied veãefií za-
které v dané dobû v této sféfie ovlivnil. Jifií KfiíÏek z li-
sféfie spoleãenské a kulturní zaãal projevovat o nûco
konãila krátk˘m referátem Marie Tomí‰ková, jeÏ si za
bereckého územního pracovi‰tû Národního památko-
pozdûji. I v oblastech, kde aÏ do uvedené doby pfieva-
téma zvolila technické památky na venkovû a jejich vy-
vého ústavu, kter ˘ se dlouhodobû zab˘vá osobností
Ïovala dfievûná (zejména roubená) architektura, se
uÏitelnost pro cestovní ruch.
jednoho z nejv˘znamnûj‰ích teoretikÛ ãeské památko-
pod vlivem modernizace a protipoÏárních opatfiení za-
Z tûchto referátÛ bych osobnû nad ostatní ponûkud
vé péãe 20. století Václava Wagnera, uvedl nûkteré no-
ãalo hojnû pfiecházet ke zdûn˘m stavbám, nebo ales-
vyzdvihla tfii, a to pfiíspûvky K. Fouda, T. Eflera a I. Mi-
vé informace o známém sporu mezi Wagnerem a Wirt-
poÀ jejich souãástem (napfiíklad vyzdívání komínÛ,
náfie, které byly velmi dobfie koncepãnû pfiipravené
hem o teoretické za‰títûní ochrany památek, pfiiãemÏ
hospodáfisk˘ch budov i ãástí obytn˘ch objektÛ). Co se
vãetnû doprovodné promítané fotodokumentace.
vycházel zvlá‰tû z dosud nepublikované vzájemné ko-
tvarosloví a ornamentiky t˘ãe, uÏívaly se na venkovû
Z nich stojí za to je‰tû podrobnûji zmínit pfiedná‰ku
respondence obou aktérÛ. Závûreãn˘ referát pfiiprave-
v první polovinû 19. století pfiedev‰ím znaky pfiejíma-
K. Fouda, jenÏ velice pfiehlednû a systematicky pfied-
n˘ Martinem Krummholzem a Kristinou Uhlíkovou, t˘-
né z klasicistních a empírov˘ch projevÛ sakrální
stavil plzeÀsk˘ unikát – devût b˘val˘ch vsí (dnes zpra-
kající se rozsáhlé Wir thovy pozÛstalosti odkázané
a mûstské (nûkdy také zjednodu‰enû fieãeno vysoké)
vidla souãástí ‰ir‰í Plznû nebo pfiímo jiÏ mûstsk˘ch
jejím zÛstavitelem krátce pfied smrtí Ústavu pro teorii
architektury, tedy velmi zdobné a reprezentativní prv-
ãtvrtí), jejichÏ návsi se ve vût‰í ãi men‰í celistvosti do
a dûjiny umûní âSAV (dne‰ní Ústav dûjin umûní AV âR
ky jako antikizující pilastr y a polosloupy na ‰títech,
souãasnosti dochovaly v podobû, jakou získaly právû
v. v. i.), jiÏ nemohl b˘t z ãasov˘ch dÛvodÛ pfiednesen
prÛãelích a vjezdov˘ch branách, sloupy s hlavicemi
v první polovinû 19. století a pro niÏ jsou dnes plo‰nû
v celém rozsahu. Jeho autofii pfii‰li s hypotézou moÏné
v síních, sklepích i hospodáfisk˘ch budovách, nejrÛz-
památkovû chránûny. Za bliωí zmínku pak stojí i v˘-
totoÏnosti takzvaného Památkového archivu budova-
nûj‰í ãuãky, ãabraky ãi vûneãky na fasádách, ‰tukem
zkum ‰tukové v˘zdoby lidové architektury na Vysoãinû,
ného Státním fotomûfiick˘m ústavem zejména v mezi-
dekorované tympanony a podobnû. Právû zdobné
kter˘ provedl a v pfiedná‰ce pfiestavil Ivan Mináfi. DÛ-
váleãném období s ãástí zmiÀované pozÛstalosti. Cí-
a monumentální vjezdové brány do dvorÛ jednotliv˘ch
vodem je zejména objevitelsk˘ charakter jeho práce –
lem pfiíspûvku bylo zároveÀ nastínit souãasné
usedlostí patfií k typick˘m rysÛm venkovské architek-
uvedené téma totiÏ dosud nebylo badatelsky zpracová-
moÏnosti badatelského vyuÏití fondu a pfiedstavit pfii-
tury této doby. U sídel, která mûla dostatek „památ-
no a spolu s pfiestavbami venkovsk˘ch domÛ pomalu
pravovanou koncepci kvalitnûj‰ího zpfiístupnûní nûkte-
kového“ ‰tûstí, se do souãasnosti dochovaly i celé
zanikala a zaniká i vût‰ina dokladÛ této v˘zdoby. Na zá-
r ˘ch jeho souãástí, zvlá‰tû sbírek fotografií, plánÛ
návsi s prÛãelími tohoto typu.
kladû prÛzkumu provádûného pfiímo v terénu a v˘zku-
Oblast ‰ir‰ího okolí Plznû a Rokycansko, tedy regi-
mu fotodokumentace z fondÛ Akademie vûd v Praze se
S ohledem na nedostatek ãasu probûhla diskuse
on, v nûmÏ se semináfi uskuteãnil, patfií z hlediska pro-
I. Mináfiovi podafiilo sestavit jak˘si katalog a vzorníky
v odpoledním bloku pouze po pr vních dvou pfiíspûv-
jevÛ, ãetnosti a míry dochování pfiíkladÛ lidové archi-
základních typÛ ‰tukové v˘zdoby vãetnû vytipování nû-
cích, i tak v‰ak ve velmi omezené mífie. Vzhledem
tektury popisovaného období k tomu nejcennûj‰ímu,
kolika center, z nichÏ se jednotlivé typy mohly ‰ífiit. V˘-
k znaãnému zájmu o téma semináfie se jeho spolupo-
co se na území na‰í republiky nachází. Jednou z pfiíãin
sledky jeho ãinnosti tak mohou slouÏit památkáfiÛm
fiadatel, Ústav dûjin umûní AV âR v. v. i., rozhodl pfii-
bylo zejména bohatnutí venkovského obyvatelstva,
i osvícen˘m vlastníkÛm památkovû cenn˘ch objektÛ ja-
pravit v pfií‰tím roce k vydání sborník pfiednesen˘ch
které od poãátku 19. století nacházelo v pfiekotnû se
ko vodítka pro pfiípadné obnovy poniãen˘ch fasád.
pfiíspûvkÛ ve svém nakladatelství Artefactum.
rozvíjející Plzni v˘borné odbyti‰tû sv˘ch zemûdûlsk˘ch
Po veãefii následoval je‰tû jeden odborn˘ pfiíspû-
produktÛ. O tom, Ïe v˘‰e popsané skuteãnosti oprav-
vek, kter˘ v‰ak sv˘m charakterem ponûkud vyboãoval
a grafik.
Kristina UHLÍKOVÁ
514
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
z fiady pfiedchozích – byl totiÏ pojat jako podnût pro pfiímou prÛbûÏnou diskusi. Spolu s promítáním mnoha pfiíkladÛ jej pfiipravili Miroslav Nov˘ a Lumír Tejmar z památkové inspekce Ministerstva kultur y na téma Hlína a sláma aneb Nebojme se jich. V diskusi, kterou se skuteãnû podafiilo rozproudit, se fie‰ily zejména otázky, kdy a v jak˘ch situacích pouÏít pro obnovu lidové architektury tradiãní historické stavební a fiemeslné postupy a materiály. Dal‰í den byla na programu exkurze do pfiedem vy-
1
2
3
4
ãkává na je‰tû pokroãilej‰í stupeÀ destrukce, aby
se za spolupráce památkáfiÛ z mûstského úfiadu a Ná-
v‰ichni úãastníci obdrÏí zdarma. Za to se slu‰í v‰em
mohl získat povolení k demolici. Oproti tomu za pa-
rodního památkového ústavu (a posléze, po poãáteãní
organizátorÛm podûkovat.
mátkovû pfiíkladn˘ lze oznaãit pfiístup paní starostky
nedÛvûfie, i majitelÛ) podafiilo zachránit rouben˘, hli-
a místních obyvatel v obci D˘‰ina, kde jiÏ nûkolik let
nûnou smûsí omazávan˘ dÛm, dendrochronologicky
probíhá postupná tu ménû, tu více zdafiilá obnova ná-
datovan˘ do 70. let 16. století, kter˘ je nyní pfii work-
vesních stavení do podoby, kterou mûla za rozkvûtu
shopech svépomocí postupnû obnovován. Pfiedná‰ejí-
vesnice v polovinû 19. století. V pûti z tûchto statkÛ
cí se s plénem ochotnû dûlily o ve‰keré praktické po-
jsme byli velmi mile pfiijati stávajícími majiteli, leckde
znatky získané v prÛbûhu tûchto dílen, a tak jejich
nám byl umoÏnûn i vstup do nûkter ˘ch objektÛ. To
pfiíspûvek sklidil zaslouÏenou pozornost.
bran˘ch vesnic. Zahájili jsme ji v Medovém Újezdu, kde jsme mûli moÏnost obdivovat zejména jednu velmi kvalitnû opravovanou roubenou stavbu, jejíÏ majitel byl pfiítomen a ochotnû odpovídal na v‰echny zvídavé památkáfiské dotazy. Následovala vícehodinová procházka po vesnické památkové rezervaci Dobfiív vãetnû prohlídky proslulého místního hamru s pfievahou dosud funkãního historického zafiízení. Po obûdû jsme postupnû nav‰tívili je‰tû obec a vesnickou památkovou zónu Ky‰ice, na jejíÏ návsi dodnes stojí nûkolik monumentálních statkÛ s pûknû dochovan˘mi vjezdov˘mi branami. BohuÏel na téÏe návsi lze vidût i pfiesnû opaãn˘ pfiíklad – cenn˘ objekt vyhofiel˘ a v Ïalostném stavu, jehoÏ majitel moÏná vy-
v‰e probíhalo za osobní pfiítomnosti paní starostky,
Poté následovaly referáty Franti‰ka Ledvinky (ikono-
jeÏ má na získávání penûz pro uvedené obnovy ne-
grafické prameny k lidové architektufie severozápadních
malé zásluhy.
âech), Dany Motyãkové a Katefiiny Sedlické (plánová do-
Následovala letmá prohlídka návsi v Koterovû, kte-
kumentace rouben˘ch domÛ Vsetínska a Zlínska), Miro-
rá patfií mezi skvosty ãeské lidové architektury sledo-
slava ·peciána (stavební úpravy Hoslovického ml˘na na
vaného období, a poté zbyl je‰tû ãas nav‰tívit sv˘m
Strakonicku), Jifiího Kalába (familiantské vsi na Hané)
zpÛsobem kuriózní vesniãku mezi paneláky – plzeÀsk˘
a Antonína Rubáãka (statky na Broumovsku). Ze zmínû-
Bolevec. V 70.–80. letech 20. století, kdy byla pÛvodní
n˘ch pfiíspûvkÛ svou úrovní a pfiipraveností kromû jiÏ po-
pfiímûstská zástavba po celé republice plo‰nû strhává-
drobnûji popsaného prvního vystoupení vyboãovala je‰-
na, aby byla nahrazena pfiedev‰ím velkokapacitní pa-
tû pfiedná‰ka Jifiího Kalába.
nelovou v˘stavbou, se jádro Bolevce podafiilo pfied tím-
Semináfi byl zakonãen spoleãn˘m obûdem a po-
to osudem zachránit. Tak se dnes mÛÏete dívat z oken
zvánkou na dal‰í roãník, kter˘ se uskuteãní na Libe-
panelov˘ch domÛ do dvorÛ selsk˘ch usedlostí mnohdy
recku. Osobnû mám za to, Ïe z pohledu úãastníka lze
barokního ãi je‰tû dfiívûj‰ího zaloÏení, a naopak – pfies
akci po odborné stránce hodnotit velmi kladnû, ov‰em
jejich malebné ‰títy a monumentální dfievené brány na
chci se vyhnout porovnávání s pfiedchozími roky, proto-
nedobytnou hradbu unifikované socialistické mûstské
Ïe kvÛli pestrosti volen˘ch témat i lokalit, v nichÏ se ty-
v˘stavby. V Bolevci jsme mûli moÏnost dÛkladnû pro-
to akce konají, bych musela vedle sebe klást neporov-
hlédnout pfiedev‰ím statek ãp. 1, kter˘ se po takfika
natelné. Spí‰e bych na závûr ráda zdÛraznila dvû jiné
padesátiletém úsilí podafiilo pfievést na stát (do správy
vûci: Jednak, Ïe i v souãasnosti je zájem o lidovou ar-
Národního památkového ústavu) a v jehoÏ prostorách
chitekturu mezi odbornou i ‰ir‰í laickou vefiejností ta-
by mûla b˘t do tfií let pro vefiejnost otevfiena ukázková
kov˘, Ïe semináfie na toto téma jsou vÏdy velmi hojnû
expozice lidového stavebnictví a kaÏdodenního venkov-
nav‰tûvovány, a jednak Ïe v dobû, kdy je stále ãastûji
ského Ïivota 19. století.
zvykem pofiádat konference, u nichÏ pfiihla‰ovací po-
Tfietí a závûreãn˘ den konference byl opût vûnován
platek dorÛstá nûkolika tisíc korun, lze takto velkou
pfiedná‰kám ve Volduchách. Program zahájily Vladimí-
akci s úspûchem organizovat i s víceménû symbolic-
ra Paterová a Blanka Tomková, jeÏ ve svém vstupu po-
k˘m poplatkem ne o mnoho pfiekraãujícím sto korun,
drobnû pfiedstavily kaÏdoroãní workshop, kter˘ se jiÏ
a to i se zaji‰tûním dopravy na celodenní exkurzi a pra-
nûkolikátou sezonu konal ve Rtyni v Podkrkono‰í. Zde
videln˘m vydáváním sborníku (vÏdy zpûtnû), kter ˘
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
Krist˘na LEDEREROVÁ KOLAJOVÁ
Autorkou v‰ech fotografií je Krist˘na Ledererová Kolajová Obr. 1. Dobfiív (okres Rokycany), ãást této vsi je prohlá‰ena památkovou rezervací, a aãkoli je známa pfiedev‰ím kvÛli pfiíkladnû obnovenému historickému hamru s funkãním provozem, nachází se zde i mnoho dal‰ích hodnotn˘ch památek lidové architektury. Roubená stavba ãp. 54 je jednou z nich. Obr. 2. Koterov (okres PlzeÀ-mûsto), vesnická památková rezervace. Tato obec má jednu z nejlépe zachoval˘ch návsí v podobû, jakou dostala v první polovinû 19. století. Obr. 3. D˘‰ina (okres PlzeÀ-mûsto), za vesnickou památkovou zónu byla ãást obce prohlá‰ena v roce 1995, zejména kvÛli dochovan˘m návesním statkÛm vãetnû monumentálních vjezdov˘ch bran, typick˘ch pro oblast leÏící severnû od Plznû. ¤ada statkÛ byla od té doby minimálnû v prÛãelních partiích obnovena. Na fotografii uprostfied je vidût místní paní starostku, která má na památkov˘ch aktivitách místní obce obrovské zásluhy, jak hovofií k úãastníkÛm exkurze. Obr. 4. Bolevec (okres PlzeÀ-mûsto), tato vesnice je dnes souãástí plzeÀské mûstské ãtvrti Bolevec. Její dochované historické jádro leÏí uprostfied panelové bytové v˘stavby ze 70. a 80. let 20. století. K památkovû nejhodnotnûj‰ím souãástem Bolevce lze fiadit statek ãp. 1 (na obrázku), kter˘ v loÀském roce získal do své správy Národní památkov˘ ústav. Do tfií let by mûl b˘t cel˘ jeho areál pfiíkladnû obnoven a prezentován vefiejnosti. První práce jiÏ zaãaly, jak je patrné z provizorního zastfie‰ení obytné budovy. Pfied budovou se úãastníkÛm exkurze dostalo zasvûceného v˘kladu od pana K. Fouda z NPÚ a také od zástupcÛ místního obãanského sdruÏení Boleveãtí rodáci, jeÏ bylo zaloÏeno za úãelem ochrany zdej‰ích památek a péãe o nû.
515
dovûkého monastického dûní. Klá‰terní fundace byly
pÛsobení sedleck˘ch opatÛ v klá‰terech hornoluÏic-
zkoumány zejména ze dvou pohledÛ: skrze soudobá
k˘ch cisterciaãek. Jako pramennû „vydatné“ se mu
mocenská centra a osobnosti prvních opatÛ. Jifií Kut-
ukázaly pfiedev‰ím situace sporÛ se sask˘mi úfiady,
han se zamûfiil na umûlecké, zejména architektonické
‰lechtou i biskupstvími. Jaroslav âechura pfiednesl
projevy fundaãních aktivit pfiemyslovského krále Václa-
poutav˘ pokus o spojení zdánlivû nespojiteln˘ch svûtÛ
va II. Katefiina Charvátová prezentovala nové poznatky
kalvínsky radikalizovaného vÛdce nekatolick˘ch stavÛ
a souvislosti, jeÏ by nemûly b˘t opomenuty pfii tolik po-
Václava Budovce z Budova a jeho vnuka Fridricha Lud-
tfiebné tvorbû vyváÏeného portrétu nejv˘znamnûj‰ího
víka, jenÏ se stal fieholníkem sedleckého klá‰tera. Osu
opata sedleckého stfiedovûku Heidenreicha; BerlíÀan
jeho v˘kladu tvofiilo sledování sporu o pfievod pozÛsta-
Winfried Schich podal srovnání se zaloÏeními cister-
losti popraveného Budovce na sedleck˘ klá‰ter a do-
ciáck˘ch klá‰terÛ v Braniborsku druhé poloviny
bového vnímání právní kontinuity pfied- a pobûlohor-
13. století a Alexandra Gajewski z Michiganské univer-
sk˘ch âech. Martin Musílek si vybral jako téma svého
zity upozornila na souvislosti s cisterciáckou architek-
pfiíspûvku problematiku tradovaného stfiedovûkého
turou ve Francii.
sporu mezi ‰lechtou a patriciátem v souvislosti s pfie-
Druh˘ blok prvního dne se t˘kal samotného sedlec-
1
Autorkou v‰ech fotografií je Lucie Ernstová. Obr. 1. Kutná Hora – Sedlec, klá‰ter, prohlídka objektu. (Foto 2008) Mezinárodní sympozium Sedlec 1300/1700 KdyÏ Rada vlády pro vûdu vyhlásila podivná bodovací pravidla, která zpochybnila dosavadní publikaãní ak-
padením sedleckého klá‰tera v roce 1309.
kého klá‰tera. Ale‰ Pospí‰il se zamûfiil na stavebnû
Proslul˘ evropsk˘ znalec a editor díla sv. Bernarda
historickou rekonstrukci jeho gotické podoby (zvlá‰tní
z Clair vaux Gerhard Winkler, pÛsobící ve Wilheringu,
pozornost zaslouÏí urãení pÛvodních gotick˘ch prvkÛ,
pronesl teologicky proargumentovanou úvahu na téma
které Santini zakomponoval do své baroknû-gotické vi-
cisterciácké spirituality. Zamûfiil se na uvûdomování si
ze) a Jaroslav Alt shrnul v˘sledky restaurátorsk˘ch
pozemské ztracenosti ráje, programové nepodvolování
prÛzkumÛ a problematická místa restaurování stûn
se panujícímu spoleãenskému fiádu a navazující úsilí
chrámového interiéru. Zanícené diskuse vzbudila do-
o vytvofiení záchranné „sítû ducha“ na ãasné cestû
hledaná pÛvodní barevnost, pocitovû zvût‰ující archi-
k vûãnému ráji. Radka Lomiãková, jedna z hlavních or-
tekturu a umocÀující dojem její prostorové prostup-
ganizátorek sympozia, poté pfiednesla zajímav˘ referát
nosti, a zejména ponechání druhotné barevné úpravy,
o znakové fieãi, specifickém fenoménu stfiedovûké cis-
která interiér dle estetického kánonu 19. století za-
terciácké a ranû novovûké trapistické kaÏdodennosti,
bydluje, zhmotÀuje a zpfiehledÀuje. Filip Velímsk˘ na
spojeném s dodrÏováním pfiíkazu silentia.
závûr tohoto bloku prezentoval dosavadní zji‰tûní archeologick˘ch v˘zkumÛ v areálu klá‰tera.
Organizátofii pro úãastníky pfiipravili velice podnûtnou prohlídku v poslední dobû opravovaného sedlec-
tivity v humanitních vûdách, a kdyÏ poté slovo sborník
Závûreãné dva referáty pr vního dne poukázaly na
kého kostela i klá‰tera. Pfiekvapivû hlubok˘ záÏitek
z naprosto iracionálních pfiíãin „zesprostlo“, popfiípadû
stfiedoevropské souvislosti cisterciácké architektury.
pro mnohé znamenalo „Ïivé“ pÛsobení monumentál-
se promûnilo v tabu provázené uh˘bavû vylekan˘mi po-
Tomasz Weç∏awowicz se na pfiíkladu krakovsk˘ch bazi-
ních barokních maleb s námûty ãtrnácti svat˘ch po-
hledy, zdálo se, Ïe to s sebou ponese soumrak konfe-
lik zamyslel nad cisterciáckou a katedrální architekto-
mocníkÛ.
rencí v ãesk˘ch zemích. Kupodivu neneslo, a to zejmé-
nickou tradicí 14. století. Na jeho pfiíspûvek v prÛbûhu
Sobotní jednání, zamûfiené hlavnû na barokní obdo-
na ze dvou pfiíãin: pr vní a ménû v˘znamnou je jistá
druhého jednacího dne navázali srovnávacím materiá-
bí, otevfiel souhrnem poznatkÛ ze stavebnû historické-
setrvaãnost vûdeck˘ch zvyklostí, tou mnohem podstat-
lem ke stfiedovûké cisterciácké architektufie hlavnû
ho prÛzkumu Petr Macek (text pfiipravoval spoleãnû
nûj‰í je pevnû zakofienûné vûdomí dobr˘ch dÛvodÛ pro
Ulrich Knapp (pfiíkladem klá‰terního kostela v Salemu)
s Pavlem Zahradníkem). Zvlá‰È pozoruhodné bylo na-
pofiádání setkání, pfii nichÏ se jen nerecitují dávno pub-
a Karl Kubes (ponûkud enigmatick˘m exkurzem po
stínûní dobového sporu mezi sedleck˘m opatem Jind-
likované a pouze kosmeticky upravené texty, ale která
dolnorakousk˘ch cisterciáck˘ch klá‰terech). V Lipsku
fiichem Snopkem a plask˘m opatem EvÏenem Tyttlem.
slouÏí k opravdovému pot˘kání se s problémy, formu-
pÛsobící Christine Kratzke pfiednesla podnûtn˘ referát
Tyttl velice dÛraznû oponoval netradiãnímu a z jeho po-
lování v˘chodisek, nastiÀování interpretací a pfiede-
o cisterciácké sepulkrální kultufie kladené do souvis-
hledu neforemnému baroknímu pojetí klá‰terní pfie-
v‰ím k diskusím. âím mezinárodnûji a mezioborovûji
losti se sedleckou kostnicí. Zab˘vala se ‰ir‰ím spek-
stavby, která nezachovávala star ˘ „stfied“ klá‰tera,
b˘vá taková konference zaloÏena, tím lépe.
trem témat od fiádov˘ch norem pro pohfibívání aÏ po
a pfiestoÏe ve formách santiniovsky odkazovala na go-
MonasterologÛ v ãeském a stfiedoevropském pro-
ikonograficky velmi pozoruhodné ukázky funerálních
tiku, odvrhla stfiedovûkou kompozici, jiÏ „posvûtily no-
storu není tak málo, jak by se snad na pr vní pohled
zobrazení ve stfiedovûk˘ch rukopisech, na náhrobcích
hy star ˘ch otcÛ“. Du‰an Folt˘n v návaznosti na sta-
mohlo zdát. V ãesk˘ch podmínkách zejména stfiedovû-
ãi liturgicky uÏívan˘ch boÏích hrobech. Nastínila rovnûÏ
vebnû historickou interpretaci stfiedovûké podoby,
ké a zãásti i ranû novovûké bádání vytvofiilo nûkolik po-
nûkolik tezí v souvislosti se stfiedovûk˘mi trepanacemi
kterou pfiedstavil Petr Macek, ukázal barokní veduty
zoruhodn˘ch center, vesmûs kolem v˘razn˘ch osobnos-
lebek. Poslední den jednání na její vystoupení navázal
sedleckého klá‰tera, jakoÏto velmi podstatn˘ zdroj in-
tí oboru a jejich grantov˘ch projektÛ. Tato skuteãnost
v˘kladem o kapli BoÏího hrobu a „svatém poli“ jakoÏto
formací o star‰í podobû areálu. Zvlá‰tní pozornost
se také vtiskla do obsahu mezinárodního sympozia
ãlánku „jeruzalémské topografie klá‰tera“ v Utrechtu
vzbudil dosud opomíjen˘ obraz Sedlce ze sbírek
Sedlec 1300/1700, uskuteãnûného v kutnohorském
pÛsobící Petr Uliãn˘. Zamûfiil se kromû jiného na sou-
schwarzenberského zámku Orlík. Zásadní referát upo-
Vla‰ském dvofie ve dnech 18.–20. záfií 2008.
vislosti kultu BoÏího hrobu a eucharistické úcty i pfie-
zorÀující na strategii opata Jindfiicha Snopka pfii opat-
ná‰ení hlíny ze Svaté zemû do evropsk˘ch lokalit.
fiování prostfiedkÛ na pfiestavbu klá‰tera, podávající
Jak napovídá titul, pfiednesené referáty se orientovaly zejména na dvû v˘znamná období dûjin sedlecké-
Páteãní jednání zahájil Jan Royt srovnávacím referá-
velmi Ïiv˘ obraz dobov˘ch „sousedsk˘ch vztahÛ“ a cí-
ho cisterciáckého opatství: vrcholnû stfiedovûké poãát-
tem vûnovan˘m mariánsk˘m ochranitelkám cisterciác-
leného budování okruhu „obzvlá‰tních dobrodincÛ“,
ky a barokní rozkvût, a to v ‰irok˘ch srovnávacích
k˘ch klá‰terÛ a exkluzivním ikonografick˘m tématÛm
pfiednesl Jan Lavick˘. Barokní my‰lení o dûjinách, ze-
souvislostech. V pr vním, stfiedovûku a památkov˘m
souvisejícím se specifiky cisterciácké úcty k Matce boÏí
jména pak koncept ãesk˘ch dûjin smûfiující k vymáhá-
prÛzkumÛm vûnovaném dnu se postupovalo od osob-
(zejména v˘tvarn˘m znázornûním slévání Kristovy krve
ní „star˘ch práv“ a stavûjící do protikladu vklad ãeské
ností klá‰terních zakladatelÛ pfies dochované památ-
a mléka Mariina). Po nûm následovaly dva referáty za-
‰lechty a zmar husitského plenûní, tak bylo ukázáno
kové hodnoty aÏ ke stfiedoevropskému kontextu stfie-
b˘vající se 17. stoletím. Jan Zdichynec se zamûfiil na
v neobvyklém svûtle. Podobnû i dÛraz na univerzální
516
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
2
3
4
5
Obr. 2. Kutná Hora, Vla‰sk˘ dvÛr, úãastníci sympozia v pfiedná‰kovém sále. (Foto 2008) Obr. 3. Kutná Hora – Sedlec, katedrála Nanebevzetí Panny Marie, pohled do hlavní lodi smûrem ke knûÏi‰ti. (Foto 2008) Obr. 4. Kutná Hora – Sedlec, b˘val˘ cisterciáck˘ klá‰ter (dnes sídlo spoleãnosti Philip Morris âR, a. s.), refektáfi s freskovou v˘malbou. (Foto 2008) Obr. 5. Kutná Hora – Sedlec, katedrála Nanebevzetí Panny Marie, pohled do klenby kostela. (Foto 2008)
n˘ch zdrojÛ pfii my‰lení o vrcholnû barokní architektufie a její v˘zdobû, pfiesnûji fieãeno na nutnost neoddûlovat my‰lení o architektufie od my‰lení o malífiství. Do iko-
K o n f e re n c e H o d n o t y a p e r s p e k t í v y architektúry a urbanistick˘ch ‰truktúr 50. a 60. rokov 20. storoãia
nografického plánu malífiské v˘zdoby kostela totiÏ vedle samotného Steinfelse velmi v˘raznû zasahoval jak
Památkov˘ úfiad Slovenské republiky (PÚ) ve spolupráci s Ústavem stavebnictví a architektury SAV uspo-
opat Snopek, tak Santini. Jednání bylo zakonãeno srovnáním sedleckého pÛ-
fiádal 30. 9. – 2. 10. 2008 v Nitfie mezinárodní konfe-
sobení Jindfiicha Snopka s poreformaãní obnovou klá‰-
renci, jejímÏ hlavním tématem byla architektura
terÛ ve Waldsassenu a Fürstenfeldu, kterou interpreto-
50. a 60. let a moÏnosti její památkové ochrany.
val mnichovsk˘ Bernhard Schütz. Celé sympozium
V úvodních pfiedná‰kách fieditelky PÚ Kataríny Kosové
mûlo nejen odbornû velmi plodnou, ale i pfiíjemnou at-
a Martina Kováãe ze SdruÏení mûst a obcí Slovenska
„vûrohodnost“ starého mni‰ského fiádu získal napros-
mosféru, kterou umocnil páteãní spoleãensk˘ veãer
byly zmínûny hlavní dÛvody, proã byla tato konference
to konkrétní konotace materiální podpory adresované
obohacen˘ velice zdafiil˘m vystoupením pûveckého
svolána. Urbanistické celky, které na Slovensku vznik-
klá‰teru. Gerhardem Winklerem teologicky zdÛvodnû-
sboru Cantica. Vítanou pomÛckou pro úãastníky i dal‰í
ly v uvedeném období, rychle ztrácejí svou ucelenost
ná koncepce o „duchovní síti“ tak byla nahlédnuta
zájemce jsou webové stránky, mimochodem opravdu
a jednotn˘ charakter. U pfiibliÏnû padesátilet˘ch staveb
skrze archivnû dochované Ïádosti o finanãní pomoc
elegantnû graficky zpracované, které obsahují nezvykl˘
kulminuje proces stavebnû technického chátrání jed-
jednomu z jejích uzlíkÛ. Opomenout by se v této sou-
souhrn informací o akci, zejména zvukovou a obrazo-
notliv˘ch stavebních prvkÛ i cel˘ch konstrukcí. K tomu
vislosti nemûl ani diskusní vstup Pavla Preisse, kter˘
vou podobu v‰ech vystoupení, moderátorsk˘ch vstupÛ
se pfiidává snaha dne‰ních majitelÛ a obyvatelÛ tûchto
celou problematiku zlid‰til historicky podloÏenou
i diskusí. Vir tuální náv‰tûvu na adrese http://sed-
staveb o adaptace a modernizace, které jsou pojaty
„anekdotou“ o koãárovém sporu Jindfiicha Snopka
lec.kub.cz/ tedy lze jen vfiele doporuãit.
vût‰inou velmi utilitárnû. V nûkter˘ch pfiípadech je ar-
s vrchním lovãím Království ãeského a notorick˘m al-
Navrátíme-li se k úvodnímu náãrtu úvahy o politic-
chitektura také silnû degradována nebo demolována
koholikem Ferdinandem ·porkem, jenÏ pokraãoval
kém zasahování do chodu tuzemsk˘ch humanitních
z ekonomick˘ch dÛvodÛ. Ze zachovaného stavebního
Snopkovou hrozbou podání Ïaloby za fyzick˘ útok na
vûd, nelze neÏ konstatovat, Ïe ve svûtle tak zdafiilé ak-
fondu proto sloven‰tí kolegové vyhodnocují nejcennûj-
zemského preláta a posléze ·porkovou finanãní pod-
ce jasnû vysvítá jeho absurdita. Je nutné stále znovu
‰í urbanistické soubor y a zvaÏují moÏnosti jejich pa-
porou klá‰tera. SnopkÛv v˘znamn˘ vklad do ãesk˘ch
a znovu opakovat, Ïe konference mají svÛj smysl.
mátkové ochrany.
kulturních dûjin byl posléze Mojmírem Horynou nahléd-
Martin GAÎI
Ing. arch. Lubica Pinãíková z PÚ struãnû pfiedstavila
nut skrze jeho kontakt s Janem BlaÏejem Santinim.
historick˘ v˘voj architektury na Slovensku od skonãení
Horynova brilantní interpretace Santiniho architekto-
2. svûtové války do roku 1960. Spoleãn˘ domov âe-
nického vnímání prostoru byla následnû v˘znamnû do-
chÛ a SlovákÛ mûl logicky za následek, Ïe hlavní archi-
plnûna nástinem sloÏit˘ch peripetií vznikání Steinfelso-
tektonické tendence a smûry fungovaly stejnû na zá-
v˘ch nástûnn˘ch maleb v sedleckém klá‰terním
padû i v˘chodû socialistické vlasti. Nadûjn˘ pováleãn˘
kostele. Pfiednesl jej ·tûpán Vácha a velmi pfiesvûdãi-
v˘voj, kter˘ se nesl v duchu obnovy zemû, byl po únoru
vû tak poukázal na potfiebu prolínání rÛzn˘ch pramen-
1948 omezen pouze na masovost a typizaci. Pod vli-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
517
RECENZE BIBLIOGRAFIE
Publikace Dílo mlynáfiÛ a sekerníkÛ v âechách II Ludûk ·TùPÁN, Radim URBÁNEK, Hana KLIME·OVÁ a kolektiv: Dílo mlynáfiÛ a sekerníkÛ v âechách II, Argo, Praha 2008, 316 stran. 1
Dal‰í monografické zpracování problematiky díla mlynáfiÛ a sekerníkÛ ‰ir‰ího autorského kolektivu pod vedením Luìka ·tûpána vydalo nakladatelství Argo
Obr. 1. Nitra, Slovensko, areál zemûdûlské univerzity, autofii arch. V. Dûdeãek a R. MiÀovsk˘, 1966. (Foto J. KfiíÏek)
socialistického realismu. Architektura Sorely se jiÏ
pod názvem Dílo mlynáfiÛ a sekerníkÛ v âechách II.
stala jedním z pfiirozen˘ch symbolÛ Moravskoslezské-
Navázalo tak volnû na I. díl s názvem Dílo a Ïivot mly-
ho kraje a zÛstává trvalou zásluhou ostravského Ná-
náfiÛ a sekerníkÛ v âechách, vydan˘ stejn˘m naklada-
rodního památkového ústavu, Ïe dokázal vãas zformu-
telstvím v roce 2000. Tato kniha se setkala s velk˘m
lovat návrhy na památkovou ochranu Havífiova
zájmem jak u odborníkÛ (podnítila fiadu v˘zkumÛ tûch-
vem SSSR byla v ãer venci 1953 vyhlá‰ena oficiální
a Ostravy-Poruby. Dal‰í pfiíspûvek prof. Matú‰e Dully
to objektÛ), tak u laické vefiejnosti. Autofii se snaÏili
doktrína architektury „socialistické v obsahu a národní
z Ústavu stavebnictví a architektury SAV patfiil k tomu
o podrobnûj‰í pohled na nûkterá témata pomûrnû roz-
ve formû“. Architektura Sorely byla sice jiÏ v roce
nejlep‰ímu, co v Nitfie zaznûlo. Jeho dlouhodob˘ od-
sáhlé problematiky mlynáfiství a sekernictví a rovnûÏ
1955 kritizována jako „zbyteãná brzda pokroku“, do
born˘ zájem a hluboká erudice jsou silnou oporou pro
tato fiemesla zasadili do ‰ir‰ího rámce v˘voje techniky
závûru 50. let na Slovensku ale vyrostlo nûkolik sídli‰È
kulturnûhistorické vyhodnocení dochovan˘ch staveb,
v ãesk˘ch zemích. I kdyÏ se autorsk˘ kolektiv vûnoval
(Handlová, Îilina-Hlíny, Îiar nad Hronom a dal‰í), která
z nûhoÏ by mûla logicky vyplynout potfieba památkové
hlavnû problematice vodních obilních ml˘nÛ, v˘znam-
vyuÏívala dekoraãní motivy lidové, popfiípadû renesanã-
ochrany toho nejcennûj‰ího ze stavebního fondu na
nou ãást knihy pfiedstavuje rovnûÏ samostatná kapito-
ní architektury.
Slovensku. BohuÏel ‰ir‰í reflexe architektonické tvor-
la vûnovaná vûtrn˘m ml˘nÛm. Autofii se snaÏili ve dru-
Mgr. Martin Strako‰ z ostravského pracovi‰tû NPÚ
by 60. let na Slovensku neprobûhla a iniciativa prof.
hém díle monografického zpracování proporãnû
shrnul kulturní souvislosti, za nichÏ tato architektura
Dully zatím vyznívá naprázdno. ZásluÏná snaha o pa-
zastoupit jednotlivé regiony; jádrem pr vního dílu se
vznikala. Termín, kter ˘ v˘stiÏnû charakterizuje archi-
mátkovû pietní ochranu nûkolika málo solitérÛ, které
staly z vût‰í ãásti v˘chodní âechy. Publikace je vyba-
tekturu 50. let, je „sovûtizace“, tedy aplikování ideolo-
snesou evropské srovnání, nûkdy naráÏí u samotn˘ch
vena fiadou obrazov˘ch pfiíloh, pfiedstavujících star‰í
gick˘ch schémat SSSR v âeskoslovensku. Vût‰ina
slovensk˘ch památkáfiÛ na nepochopení a pfiedsudky,
i souãasnou fotodokumentaci, dále reprodukce kre-
pfiíspûvkÛ na konferenci byla zamûfiena na konkrétní
jak dokázala závûreãná diskuse. Názorn˘m dokladem
seb, zamûfiení a pfiípadnû i jiné ikonografické prame-
sídli‰tní a bytovou v˘stavbu v Bratislavû, Ko‰icích, Nit-
je nejasná budoucnost areálu Vysoké ‰koly zemûdûl-
ny. U nûkter˘ch star‰ích snímkÛ hor‰í technické úrov-
fie, Banské Bystrici i jinde. ¤ada urbanistick˘ch soubo-
ské v Nitfie od architektÛ Vladimíra Dûdeãka a Rudolfa
nû v‰ak reprodukce trochu sniÏuje jejich vypovídací
rÛ je projevem aplikace typizaãních stavebních sché-
MiÀovského. Její aula je tím nejkrásnûj‰ím, co v âes-
hodnotu. Technickou úrovní a v˘bûrem snímkÛ jsou
mat, v nichÏ se estetika socialistického realismu
koslovensku ve sledovaném období vzniklo. Zachová-
velmi kvalitní obû samostatné barevné pfiílohy.
ãasto omezila jen na drobnou dekoraci fasád. Jedin˘
ní pÛvodního fie‰ení tohoto areálu vãetnû pouÏit˘ch
Autofii pfii pfiípravû II. dílu publikace vyuÏili v˘sledkÛ
soubor, kter˘ proto na Slovensku jednoznaãnû snese
stavebních detailÛ je nanejv˘‰ Ïádoucí, protoÏe bude
v˘zkumÛ a bádání odborníkÛ, ktefií se specializují na
umûleckohistorická i urbanistická kritéria pro plo‰nou
brzy nutné fie‰it napfiíklad rozsáhlé poruchy v dilataci
urãité jevy ve v˘voji ml˘nÛ a dal‰ích dûl mlynáfiÛ a se-
památkovou ochranu, je Nová Dubnica od architekta
keramick˘ch obkladÛ, které se od doby dostavby neo-
kerníkÛ. Pr vní kapitola pfiiná‰í mimo jiné i zajímavé
Krohy. Pfiíspûvkem, kter˘ zpestfiil konferenci, proto by-
pravovaly.
statû s fiadou vyobrazení, která jsou vûnována ikono-
la osobní vzpomínka doc. Lubomíry Fa‰angové na Jifií-
Pfiíspûvek doc. Moravãíkové z Ústavu stavebnictví
grafii vodních i vûtrn˘ch ml˘nÛ a vodních kol od staro-
ho Krohu. Charakteristika Krohy jako „permanentního
a architektury SAV zafiadil slovenskou snahu o památ-
vûku po ran˘ novovûk, dále archeologick˘m v˘zkumÛm
a astrálního marxisty“ moÏná nechtûnû fiekla více, neÏ
kovou ochranu moderní architektur y do evropského
ml˘nÛ a vodních kol a struãnû je také zmínûn v˘voj
chtûla. V následném pfiíspûvku o Nové Dubnici Mgr.
kontextu. Pfiíklady z Nizozemí a Velké Británie, kde jsou
ml˘nÛ ve stfiedovûku. Druhá kapitola nazvaná Pozná-
Brunovsk˘ z Krajského památkového úfiadu v Trenãínû
jiÏ stovky staveb z 50. let památkovû chránûny, inspiru-
váme star˘ ãesk˘ ml˘n je v prvé fiadû po právu vûno-
pfiedstavil tuto lokalitu. Soubor bytov˘ch domÛ, tûlo-
jí a dokazují, Ïe tato snaha má svÛj smysl, kter˘ je‰tû
vána nejstar‰ímu zachovanému ãeskému ml˘nu v Ho-
cviãny, matefiské ‰koly a dal‰ích staveb je velkolepû
mnoho laikÛ i odborníkÛ nechápe. Nezb˘vá neÏ doufat,
slovicích (okres Strakonice), kter ˘ byl v roce 2008
komponován s plochami zelenû, která ale po padesáti
Ïe na‰e spoleãné ãeské a slovenské vûdomí o „komu-
zpfiístupnûn vefiejnosti. Následuje velmi struãná (té-
letech pfierostla a naru‰uje funkãnost i základní kom-
nistické“, „stalinistické“, „husákovské“ ãi „normalizaã-
mûfi heslovitá) zmínka o dochovan˘ch torzech ãi frag-
pozice. Slibn˘m impulsem pro slovenské památkáfie
ní“ architektufie se osvobodí od pfiedsudkÛ, které zpÛso-
mentech archaick˘ch fie‰ení star ˘ch ãesk˘ch ml˘nÛ.
bylo, Ïe se konference úãastnil i zástupce dubnické
bují kulturní slepotu, a Ïe zaãneme chránit stopové
Zmínku v této kapitole uãinili autofii i o dal‰ích ménû
samosprávy, která jiÏ dlouho usiluje o památkovou
mnoÏství prvotfiídní architektonické kvality, jeÏ v âesko-
znám˘ch zafiízeních ke zpracování zrna (napfiíklad
ochranu, bohuÏel zatím bez v˘sledku. DrÏím palce, aby
slovensku vznikla navzdory obecnû nízké úrovni archi-
o krupnících a jahelkách). Ve tfietí kapitole je osvûtlen
tato chvályhodná snaha byla úspû‰nû zavr‰ena.
tektury a stavební produkce 50.–80. let 20. století.
princip a v˘voj umûleck˘ch a poloumûleck˘ch sloÏení
Druh˘ den konference zahájila Ing. arch. Goryczko-
Jifií K¤ÍÎEK
ml˘nÛ. Velmi zajímavou ãást knihy pfiedstavuje ãtvrtá
vá z ostravského pracovi‰tû NPÚ, která rekapitulovala
kapitola, která pojednává o mlecích kamenech sta-
základní mezníky v památkové ochranû architektur y
r˘ch ãesk˘ch ml˘nÛ. Podobnû jako pfiedchozí, i násle-
518
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE
dující pátá kapitola pfiiná‰í (mnohdy poprvé) fiadu cen-
V závûru pak následuje nezbytná, ale velmi dÛleÏitá
n˘ch údajÛ a zajímavostí t˘kajících se stavebního fie-
„technická“ ãást, kterou tvofií pfiedev‰ím mlynáfisk˘
‰ení vodních ml˘nÛ. Z této pomûrnû rozsáhlé proble-
slovník se struãn˘mi hesly (urãen˘ pro oba díly knihy),
Milan JANâO: Památková péãe o archeologické dû-
matiky lze uvést alespoÀ fotografii posledního lodního
do nûjÏ autofii vzhledem k limitovanému rozsahu vybra-
dictví âeské republiky, s. 57–62. Pfii nakládání s ar-
ml˘na v âechách – v Lovosicích na Labi – zru‰eného
li nejfrekventovanûj‰í termíny. Prameny k poznání vod-
cheologick˘m kulturním dûdictvím musí b˘t dodrÏová-
v roce 1911.
ních ml˘nÛ zahrnují napfiíklad katastry, dále gruntovní
ní Maltské konvence prioritou a ochrana památky má
Dal‰í zajímavé údaje autofii uvádûjí i k povodním
a mûstské knihy, soupisy ml˘nÛ a dotazníky (ménû
vÏdy pfiednost pfied její prezentací. To jsou hlavní v˘-
ml˘nÛm, zfiizovan˘m na velk˘ch fiekách, s koly na spod-
znám˘ pramen), a rovnûÏ takzvané doplÀkové prameny
chodiska tohoto trochu fundamentalisticky pojatého
ní vodu. V âechách jsou témûfi neznámé a vût‰ina do-
(sãítání lidu, matriky, cechovní archiválie a dal‰í). Ce-
ãlánku.
kladÛ pochází pfieváÏnû z nûmeckého prostfiedí. Do v˘-
lou tuto ãást pak uzavírají poznámky a odkazy.
kladu
o
pevnostních
ml˘nech,
kromû
ho kfiiÏáckého hradu v Przezmarku (v˘chodnû od Olzstynu).
Irena LOSKOTOVÁ: Internetová encyklopedie Brna
ml˘na
Práce Luìka ·tûpána, Radima Urbánka a Hany Kli-
(www.encyklopedie.brna.cz), s. 63–68. Pfiedstavení
v Josefovû, zahrnuli autofii fiadu skalních ml˘nÛ – napfií-
me‰ové si po právu nárokuje vysokou známku za od-
ojedinûlého projektu brnûnské historické topografie,
klad v TuboÏi a Radvanci (okres âeská Lípa) a v Hluão-
bornou kvalitu, znamená dal‰í posun ve zkoumání pro-
kter ˘ zahrnuje i poznatky o archeologick˘ch památ-
vû (okres Mûlník). ·está kapitola, jak jiÏ bylo v˘‰e uve-
blematiky pfiedev‰ím vesnick˘ch technick˘ch památek
kách.
deno, je vûnována vûtrn˘m ml˘nÛm, kde autofii kromû
a v˘raznû obohacuje odbornou kniÏní produkci s danou
„klasick˘ch“ témat roz‰ífiení a typologie uvádûjí struã-
tématikou posledních let. Lubomír PROCHÁZKA
nou charakteristiku dochovan˘ch vûtrn˘ch ml˘nÛ v âe-
ZdeÀka MùCHUROVÁ: Nauãná stezka zaniklou stfiedovûkou vsí KonÛvky ve Îdánickém lese, s. 69–76. Pfiíspûvek k diskusi, co s archeologickou lokalitou po
chách dle jednotliv˘ch krajÛ. Pro orientaci v technologii
ukonãení v˘zkumu. KonÛvky byly zkoumány v 60. le-
ml˘nÛ pak klíãov˘ v˘znam sehrává problematika tradiã-
tech 20. století. AÏ v roce 1999 bylo moÏné (ãásteãnû
ních vodních kol a pfievodÛ (tvofií náplÀ sedmé kapitoly). DÛleÏitou ãást této kapitoly zaujímá pojednání o projek-
za grantové prostfiedky) uvést do pÛvodního stavu pfií-
S b o r n í k Ve fi e j n á a r c h e o l o g i e I I
tech a stavbû nov˘ch vodních kol. Kromû ml˘nÛ zhoto-
rodní terén, novû konzervovat odkryté kamenné zdivo stavebních reliktÛ a vybudovat nauãné stezky. Nejvût-
vovali mlynáfii a sekerníci i dal‰í stroje a díla, která jsou
Teprve nedávno vy‰el druh˘ díl sborníku, obsahující
‰ím problémem – tak jako v mnoh˘ch jin˘ch pfiípadech
pfiedmûtem osmé kapitoly. Jde o celou fiadu strojÛ a za-
pfiíspûvky z konference Archeologie a vefiejnost, která
– bude finanãní zaji‰tûní budoucnosti lokality. Ta bude
fiízení, jmenovat je moÏné napfiíklad Ïentoury, ‰lapací
se konala v roce 2005. Hlavním zámûrem konference
v nejvût‰í mífie záleÏet na aktivitû obce, která musí
a bûhací kola, ruãní rumpály, ãerpadla, pfiípadnû dal‰í
bylo vyvolat diskusi nad otázkou, jak nakládat s ar-
pfiesvûdãit vlastníky pozemkÛ (Lesy âR a Vojenské le-
v˘robní zafiízení pro jednotlivé v˘robní obory a fiemesla
cheologick˘mi památkami – chránit je, nebo oÏivit?
sy a statky âR).
(pro dfievov˘robu, textilní v˘robu, zpracování zemûdûl-
A vyluãují se oba tyto postupy, nebo je lze skloubit,
sk˘ch produktÛ, zpracování kovÛ a dal‰í). Zde autofii pfii-
a v tom pfiípadû jak?
ná‰ejí opût nové poznatky a fiadu ménû znám˘ch ãi do-
Karla MOTYKOVÁ: Rekonstrukce sladovny ze 16. století v Nymburce, s. 77–92. V˘zkum domu
Michal BURE·, Jan PA¤EZ: Mezinárodní letní ‰kola
ãp. 470 v Nymburce odkryl unikátnû zachovanou bu-
dokladÛ
archeologie v âechách a dva pfiíklady v˘zkumu a ne-
dovu sladovny s hvozdovou pecí ze 16. století. Zásad-
a archivních pramenÛ. Podobnû jako v prvním díle je
tradiãního oÏivení archeologick˘ch lokalit, s. 11–30.
ní partie stavby byla konzervována a je prezentována
tfieba ocenit mnoÏství hodnotn˘ch stavebních plánÛ
Mezinárodní letní ‰kola archeologie b˘vá pofiádána
v pfiízemní hale nûkdej‰ího okresního úfiadu. Souãástí
a v˘kresÛ, které L. ·tûpán se spolupracovníky na‰el ze-
spoleãností ArcheoPro., o. p. s., na tvrzi v jihoãesk˘ch
prezentace je i malá expozice a poãítaãová animace
jména ve fondech státních okresních archivÛ.
Drslavicích jiÏ od roku 1997. KaÏdou sezonu zde mÛ-
celého komplexu.
sud
nepublikovan˘ch
ikonografick˘ch
Jistû velmi aktuální je devátá kapitola, vûnovaná ob-
Ïe skupina deseti aÏ patnácti dobrovolníkÛ pracovat
Petr SOKOL: Popravi‰tû v Beãovû nad Teplou,
novû a rekonstrukci památek zbudovan˘ch mlynáfii
t˘den na záchranném archeologickém v˘zkumu, a tak
s. 93–100. Informace o vyuÏití a prezentaci známé pa-
a sekerníky. Mezi více neÏ desítkou realizovan˘ch pro-
se teoreticky i prakticky seznamovat se základy ar-
mátky odkr yté archeologick˘m v˘zkumem v letech
jektÛ uveden˘ch v publikaci je obtíÏné vybrat adekvátní
cheologie. Druh˘ blok této ‰koly se uskuteãnil v le-
2002–2003.
pfiíklady, kaÏd˘ je specifick˘ a vyÏádal si vlastní pfiístup
tech 1998–2003 v Novohradsk˘ch horách a byl vûno-
Petr SOKOL: Rozhledna na hradi‰ti Sedlo?,
k obnovû. Uveìme tedy alespoÀ dva projekty, jednak
ván nedestruktivnímu v˘zkumu. Hlavními tématy byly
s. 101–106. Autor líãí známou diskusi o pfiípustnosti,
jeden z nejstar‰ích zachovan˘ch vodních ml˘nÛ v âes-
prospekce a dokumentace zanikl˘ch lokalit – od osad,
ãi nepfiípustnosti stavby rozhledny na hradi‰ti Sedlo
kém ·v˘carsku – takzvan˘ Dolsk˘ ml˘n u Kamenické
skláren a hutí aÏ po unikátní a málo znám˘ voropla-
(zapsaná archeologická lokalita na katastru Albre-
Stránû v okrese Dûãín –, jednak obnovu zafiízení stou-
vební systém.
chtic, okres Klatovy). Zatímco NPÚ – ÚOP v Plzni po-
py a ml˘na na drcení zlaté rudy u Zlat˘ch Hor v okrese
Ludûk GALU·KA: âtyfii v˘znamné archeologické lo-
vaÏoval stavbu po splnûní urãit˘ch podmínek za moÏ-
Jeseník, a to metodou vûdecké rekonstrukce (pro do-
kality z doby raného stfiedovûku na Uherskohradi‰t-
nou, proti se postavila obãanská iniciativa Sedlo bez
bu 16.–17. století). Desátá kapitola je zamûfiena na Ïi-
sku, s. 31–40. Leitmotiv konference – oÏivovat, nebo
rozhledny, jejímiÏ iniciátory byli nûktefií zástupci regio-
vot mlynáfiÛ, takÏe navazuje na ãást první publikace,
chránit – aplikuje autor na známé velkomoravské lo-
nální odborné vefiejnosti. Autor shrnuje argumenty
kde je problematice práce a Ïivota mlynáfiÛ vûnována
kality: Staré Mûsto, Uherské Hradi‰tû-Sady, Sv. Kli-
obou stran, jejichÏ rozdílná stanoviska bohuÏel cha-
zhruba tfietina obsahu. Kapitola pfiiná‰í pfiedev‰ím in-
menta u Osvûtiman a Modrou u Velehradu. Dochází
rakterizují postoj chránit, nebo oÏivit, nikoli pfiístup
formace o ml˘nech v Lidicích a LeÏákách, dále se zde
k závûru, Ïe oÏivovat ano, ale individuálnû podle kon-
chránit a oÏivit. Snad je moÏné dodat, Ïe stavba roz-
pojednává o zruãnosti mlynáfiÛ (pfiedev‰ím zhotovování
krétních podmínek. Nicménû ochrana památky má b˘t
hledny v souãasné dobû pokraãuje.
mechanick˘ch betlémÛ), novû je zafiazena rovnûÏ staÈ
prioritní.
Radim VRLA: Chránit ãi oÏivit? s. 107–116. Autor
o mlynáfiích v zahraniãí a koneãnû o mlynáfisk˘ch památ-
Jana GREGOROVÁ: Ranostredoveké centrum Mikul-
pfii ochranû hradních zfiícenin apeluje na pouÏívání
nících (zvlá‰tû kfiíÏích a pamûtních deskách). Jedenáctá
ãice-Kopãany, chránit a oÏivit, s. 41–52. Idea návrhu
konzervaãního postupu bez ambicí na zv˘‰ení fale‰né
kapitola se vûnuje v˘znamn˘m osobnostem, které pfiímo
pfieshraniãního archeologického parku Mikulãice-Kop-
atraktivity lokality. Uvádí pozitivní i negativní pfiíklady.
pocházely z prostfiedí ãesk˘ch nebo moravsk˘ch ml˘nÛ
ãany. Autorka se podrobnûji vûnuje návrhu zpÛsobu
ãi mûly s prostfiedím tûchto zafiízení nûco spoleãného.
prezentace zaniklého nartexu a lokality hfibitova u kos-
Tato kapitola podle mého názoru sice na jedné stranû
tela sv. Margity v Kopãanech.
roz‰ifiuje problematiku publikace, ale na druhé stranû se zamûfiením knihy pfiímo nesouvisí.
Michal TRYML
Adam CHEå: Przywrocenie do zycia zamku krzyzackiego w Przezmarku, s. 41–52. ZnovuoÏivení zaniklé-
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
519
Publikace OhroÏené kostely Ludûk KRâMÁ¤, Jan SOUKUP: OhroÏené kostely. Pfiíbûhy staveb, které uÏ brzy nemusejí b˘t, vydal PlzeÀsk˘ kraj za finanãního pfiispûní Ministerstva kultury âeské republiky a dal‰ích institucí, PlzeÀ 2008, 177 stran s barevn˘mi a ãernobíl˘mi fotografiemi. Vnímání sakrální architektury se z bûÏného Ïivota zaãíná pomalu vytrácet. Uspûchan˘m tempem probûhneme mûstem a stihneme si sotva v‰imnout trafiky, v níÏ je tfieba koupit si lístek na MHD nebo noviny. Také vesnické kostelíky se dostávají na okraj zájmu dne‰ní spoleãnosti. Jednak z nich uÏ není skoro co odnést, jednak lidí, ktefií je nav‰tíví v nedûli pfii m‰i, rychle ub˘vá. Mladí se stûhují do mûst a duchovní Ïivot pfiestává b˘t na pfiedních místech osobního Ïebfiíãku hodnot. A tak kostely jiÏ dlouhá léta chátrají a ‰kody z pfiedchozích reÏimÛ jen pfiispívají k jejich totální destrukci. Pfiedstavovaná publikace se snaÏí moÏná na poslední chvíli zachytit tyto postupnû skomírající skvosty
Kniha nepfiímo navazuje na publikaci Zniãené koste-
je uveden informativnû aÏ struãnû, nicménû v rozsahu
na‰í architektury a upozornit ãtenáfie, Ïe by je‰tû ne-
ly 1, která mapovala problematiku zkázy ‰edesáti ãtyfi
zcela odpovídajícím tomuto typu sborníku. Jako velice
muselo b˘t úplnû pozdû. Mapuje ohroÏené kostely v pl-
kostelÛ v období 1945–1989. Pfiedstavuje dal‰í v˘-
pfiínosnou souãást práce lze ocenit kvalitní obrazovou
zeÀské diecézi (s drobn˘mi odchylkami zahrnuje PlzeÀ-
znamn˘ poãin nejen na poli dokumentaãním, protoÏe
dokumentaci demonstrující charakteristické typy po-
sk˘ a Karlovarsk˘ kraj) a struãnû informuje o historii,
v‰echny objekty jsou zde zachyceny ve stavu, v nûmÏ
‰kození a mechanismy jejich pÛsobení, stejnû tak jako
místû a stavu kostela. Text je doplnûn poutav˘mi foto-
je moÏná uÏ nikdy nebude moÏné spatfiit, ale pfiede-
vyãerpávající pfiehled norem vztahujících se k dané pro-
grafiemi pfieváÏnû z let 2006 a 2007, které dokumen-
v‰ím na poli osvûtovém. VÏdyÈ kolik z nás si je‰tû uvû-
blematice v návaznosti na vyuÏití v památkové péãi.
tují nejen historick˘ stav kostela, ale pfiedev‰ím jeho
domuje, v jakém stavu jsou na‰e sakrální památky,
S obrazovou dokumentací je bohuÏel spjata i hlavní
smutn˘ vzhled v souãasnosti. Pfies to v‰echno se stá-
a kdo z nás se zam˘‰lí nad jejich dal‰í existencí? A uÏ
v˘tka vÛãi této kapitole a tou je pouÏití obrázkÛ s ang-
le jedná o nádherná místa s hlubokou duchovní atmo-
za to patfií autorÛm velk˘ dík, protoÏe oni je vidí za
lick˘mi popisky, navíc bez citování zdrojové literatury
sférou, kam se jistû stojí zato podívat. A ne v‰echny
nás, pfiinesli nám je aÏ domÛ a na nás sam˘ch pak
v popisku obrázku. Text obsahuje i drobné terminolo-
objekty jsou ve zbídaãeném stavu. Na sv˘ch cestách
zb˘vá úkol nejvût‰í – hledání cest, jak pomoci.
gické nepfiesnosti, které je v‰ak v ãeské literatufie to-
Lucie ERNSTOVÁ
najdete i nûkolik vla‰tovek, jeÏ majestátnû stojí v kraji-
hoto zamûfiení tfieba vnímat spí‰e jako folklorní záleÏi-
nû a jsou jiÏ obnovené. Stalo se tak pfiedev‰ím díky
tost. I pfies drobné v˘tky je text Ing. Ivany Maxové
velkému úsilí stovek dobrovolníkÛ a nad‰encÛ, ktefií
komplexní, ãtiv˘ a velice dobfie srozumiteln˘ i bez jakékoli rezignace na odbornost.
se nejãastûji spojili v obãansk˘ch sdruÏeních a pracují ve prospûch tûchto staveb. Uvûdomují si, Ïe domov nepfiedstavuje jen místo, kam se ãlovûk vrací veãer ke
Publikace Péãe o architektonické dûdictví, Sborník prací II. díl
popisuje dfievo co do jeho stavby a struktury, po‰ko-
své rodinû, ale Ïe jde o sloÏitou strukturu krajiny vãetnû staveb a jejich historie. Teprve tento celek tvofií domov, o nûjÏ je tfieba peãovat. Je dnes na‰ím pr vofiad˘m úkolem pfiekonat tûÏké
Problematice dfieva se ve sborníku vûnuje Mgr. Marie Pacáková. Tato ãást bez vût‰ích ambicí heslovitû
Péãe o architektonické dûdictví, Sborník prací
zení, ochrany i prÛzkumu. Jedná se o struãn˘ korektní
II. díl, 1. vydání, IDEA SERVIS, Praha 2008, 170 stran,
text, bohuÏel bez vût‰í snahy o uvedení konkrétních
doprovodné ilustrace v textu, barevná pfiíloha.
pfiíkladÛ a hlub‰ího nastínûní souvislostí mezi jednotli-
a mnohdy hrÛzné dûdictví, jeÏ nám zanechal totalitní re-
Druh˘ díl trilogie nakladatelství IDEA SERVIS – Péãe
v˘mi faktory, které mohou na dfievûn˘ materiál pÛso-
Ïim, a v co nejvût‰í moÏné mífie se snaÏit zachránit je
o architektonické dûdictví je vûnován materiálové cha-
bit. Pro ãtenáfie bez základních znalostí mÛÏe b˘t pfií-
pro sebe i dal‰í generace, které pfiijdou po nás. V této
rakteristice a péãi o stavební hmoty. Sborník je sloÏen
li‰ná struãnost textu „na ‰kodu“, pfiípadnû vést
situaci v‰ak nestaãí jen projevit lítost. KaÏd˘ z nás, po-
ze tfií samostatn˘ch celkÛ vûnujících se jednotliv˘m ty-
i k jeho hor‰ímu pochopení.
kud je to jen trochu v jeho silách, by mûl pfiiloÏit ruku
pÛm stavebních materiálÛ. Cílem publikace je sezná-
Téma kovÛ zpracované prof. Ing. Pavlem Novákem,
k dílu a pomoci. Publikace se sice vûnuje pouze západ-
mení ‰iroké odborné vefiejnosti se základní orientací
CSc., Ing. Jifiím Dûdem, CSc., doc. Ing. Daliborem Voj-
ním âechám, ale na obnovu ãekají i dal‰í objekty z celé
v problematice silikátov˘ch materiálÛ, dfieva a kovÛ.
tûchem a Ing. Irenou Kuãerovou, Ph.D., lze povaÏovat
na‰í republiky, staãí se jen pozornû dívat kolem sebe.
Téma silikátov˘ch materiálÛ (kámen, malty a omít-
za velmi zdafiil˘ pfiíspûvek do mozaiky stavebních mate-
Ze 480 kostelÛ zachovan˘ch v plzeÀské diecézi je
ky, nepálené a pálené jílové materiály) bylo zpracováno
riálÛ. PfiestoÏe se kovy jako „stavební materiál“, tak jak
dnes ohroÏeno asi 30 %. Postupnû jsou z rÛzn˘ch
Ing. Ivanou Maxovou. Autorka nejrozsáhlej‰í ãásti
je ve v˘znamu tohoto sousloví vnímáme, uplatÀují aÏ
zdrojÛ získávány prostfiedky na jejich prostou záchranu
sborníku se zevrubnû vûnuje historii pouÏití popisova-
v 19. století, je jejich zastoupení na památkovû chránû-
a dále i na obnovu. To se t˘ká asi 60 % kostelÛ (cca
n˘ch materiálÛ. Vymezuje základní principy nutné pro
n˘ch objektech nezanedbatelné a funkãní kovové ãásti
300), které jsou jiÏ opravovány. Záchranné práce zapo-
pochopení v na‰ich podmínkách typick˘ch druhÛ po-
ãasto tvofií jednu ze základních podmínek bytí ãi nebytí
ãaly i na mnoh˘ch v publikaci prezentovan˘ch stav-
‰kození silikátov˘ch materiálÛ a souvislostí mezi jed-
památky samotné. Text je vystavûn logicky s ohledem
bách, ale ani ty je‰tû nemají vyhráno. Pfies velké úsilí
notliv˘mi faktor y, které mohou po‰kození zpÛsobit.
na ‰irokou ‰kálu potenciálních ãtenáfiÛ z oblasti památ-
mnoha lidí jsou získány prostfiedky pouze na nejnut-
V textu je uveden v˘ãet postupÛ pouÏívan˘ch pro od-
kové péãe. V˘razn˘m kladem textu je jeho terminologic-
nûj‰í práce, které bez dal‰ího pokraãování pfiijdou na-
stranûní ãi zmírnûní pÛsobení negativních faktorÛ vãet-
ká ãistota vãetnû ilustrativní obrazové pfiílohy. Historic-
zmar. Za ohroÏené stavby v‰ak nejsou povaÏovány
nû nastínûní principÛ, které by u jednotliv˘ch typÛ ma-
k˘ úvod u jednotliv˘ch materiálÛ objasÀuje základní
pouze ty ve ‰patném ãi havarijním stavu, ale rovnûÏ ty,
teriálÛ mûly vést k v˘bûru co moÏná optimálního
pojmy, strukturu i vlastnosti v pfiímém vztahu k dané te-
jeÏ nechce nikdo opravit a vyuÏívat.
konzervaãního zásahu. PrÛzkum jednotliv˘ch materiálÛ
matice. Pfiíãiny koroze jsou srozumitelnû zjednodu‰eny
520
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
a objasnûny na vhodn˘ch pfiíkladech. Textu samotnému
Hana BRZOBOHATÁ, Ale‰ POSPÍ·IL, Zdenûk ·TAF-
není co vytknout, snad jen absenci ãásti vûnované prÛ-
FEN, Filip VELÍMSK¯: Pfiíspûvek k poznání stavby kos-
zkumu kovov˘ch materiálÛ na památkovû chránûn˘ch
tela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory,
objektech, kterou obû pfiedchozí ãásti sborníku v rámci
s. 57–70. Struãné shrnutí aktuálních v˘sledkÛ archeo-
své materiálové problematiky alespoÀ zmiÀují.
logického, antropologického a petrografického prÛzku-
Sborník prací s podtitulem Materiálová charakteris-
mu a v˘bûr ze stávajícího historického prÛzkumu.
ovlivnil v˘voj prvorepublikové nábytkové produkce téÏ jako teoretik, publicista a podnikatel. Michal KOLÁ¤: Teoretik urbanismu a tvÛrce zahrad, s. 86–87. Profil k 120. v˘roãí narození Otokara Fierlingera, autora ãetn˘ch zahrad a parkÛ vefiejn˘ch i soukro-
tika stavebních hmot a péãe o nû lze i pfies drobné v˘-
Jan KYPTA, Jan PE·TA, Jaroslav ·ULC, Jan VESEL¯:
m˘ch. Rekonstruoval mimo jiné spoleãnû s Pavlem Ja-
hrady doporuãit pracovníkÛm památkové péãe i stu-
Dûjiny a stavební podoba renesanãního ml˘na v mûs-
nákem zahradu âernínského paláce a giardinetto
dentÛm v‰ech oborÛ s památkovou péãí spjat˘ch.
teãku Láznû Tou‰eÀ, s. 71–88. Zmínûn i vliv specific-
u Letohrádku královny Anny na PraÏském hradû.
Jifiina P¤IKRYLOVÁ
kého sociálního statutu drÏitelÛ na mimofiádnost sta-
Architekt 2008/8–9
veb v oblasti.
Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
Dagmar âERNOU·KOVÁ, Josef JANEâEK, Karel
Jifií T. KOTALÍK: Klementinum: Labyrint knihoven
KSANDR, Pavel ZAHRADNÍK: Nové poznatky ke staveb-
a ráj vzdûlanosti. Klementinum a jeho struãn˘ archi-
ní historii vily Tugendhat a k její obnovû a rekonstrukci
tektonick˘ v˘voj, s. 24–25.
v letech 1981–1985, s. 89–126. V rámci nového sta-
âlánek o historii areálu.
vebnû historického prÛzkumu provedena anal˘za pfied-
Úloha Klementinum, s. 27–45.
chozí obnovy a rekonstrukce, v˘klady a interpretace vily, pfiínos nov˘ch archivních materiálÛ a svûdectví. Karel KIBIC ml., Filip VELÍMSK¯: Pfiíspûvek ke stavební historii kostela sv. Jana Kfi titele v Malínû, s. 127–135. Stavební v˘voj, v˘sledky archeologického prÛzkumu.
Památky stfiedních âech 2008/1
V rubrice Projekty jsou pfiedstaveny klauzurní práce studentÛ ·koly architektur y AVU Praha, prof. Emila Pfiikryla. Roman SVOJOVSK¯: Fabrika. Svitavy, s. 46–51. Autorská zpráva o konverzi prÛmyslového objektu. âtyfipodlaÏní Ïelezobetonov˘ tovární objekt z roku
Hynek LÁTAL: Poznámky ke stavební historii koste-
1925 byl souãástí textilního areálu. Nyní slouÏí jako
(roãník 22, vydává Národní památkov˘ ústav, územní
la sv. Jiljí v Dolním Dvofii‰ti, s. 135–142. Nález v˘-
multifunkãní vzdûlávací, komunitní a kulturní centrum.
odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze)
znamného fragmentu pozdnû stfiedovûk˘ch sluneã-
Pavel KROUPA, Jaroslava KROUPOVÁ: Novû odkrytá
ních hodin, stavební souvislosti a v˘voj stavby.
nástûnná malba Adorace Krista na zámku v Brand˘se
Václav RYBA¤ÍK: Kámen v historii stavby a oprav
nad Labem, s. 1–5. Popis, ikonografie, typové srovnání.
Karlova mostu v Praze, s. 143–149. UÏit˘ stavební
Jana STOJANOVOVÁ: Kostel sv. Jana Kfititele v Pla-
materiál mostu, vûÏí, sochafiské v˘zdoby.
Àanech, s. 6–12. Bliωí poznání pozdní neogotické ar-
Hana MYSLIVEâKOVÁ: Renesanãní sepulkrální tvor-
chitektury na základû dochovan˘ch archiválií (staveb-
ba Jana Miliãe (Johannese Milicze), s. 150–158. Sou-
ní dokumentace a inspekãní kniha).
pis dosud znám˘ch prací, roz‰ífiení, upfiesnûní, Ïivot
Eli‰ka NOVÁ, Jan PE·TA: Stará radnice ve Vla‰imi,
sochafie, rodové souvislosti.
Vojtûch ADAMEC, Katefiina ADAMCOVÁ: Restauro-
lizace ojedinûlého polychromovaného díla.
PfieváÏná ãást tohoto ãísla je vûnována v˘sledkÛm soutûÏe Grand Prix architektÛ 2008, v níÏ hlavní cenu
k restaurování sochy sv. Vojtûcha u lorety v Py‰elích,
získal Josef Pleskot / AP Atelier za Nové ústfiedí âSOB
s. 36–39. Upozornûní na neevidovanou hodnotnou
v Praze 5-Radlicích. Vítûzné stavby jsou pfiedstaveny
kopii, komparace, v˘sledky archivních zji‰tûní, vznik.
medailony s obrázky a plány, nûkteré s recenzemi.
Jindfiich NUSEK: Sv. Jan na Patmu ze ·lapánova.
Z dal‰ích ocenûní: S. Rozwa∏ka – T. Pejpek: Pfiestavba
K ohroÏené ‰krétovské kopii, s. 40-42. Upozornûní
sila v Olomouci; B. Redãenkov – P. Tomá‰ek – J. Wer-
na neevidovanou hodnotnou kopii, její vznik, kompa-
tig / A69 – architekti: DÛm Eggo (oboje kategorie Ro-
race a v˘sledky archivních zji‰tûní.
dinn˘ dÛm). Z v˘bûru redakce: Kr y‰tof ·tulc – Jan Klempífi / Atelier: Rodinn˘ dÛm na námûstí v N˘fianech; J. Kosek – J. Koza / Architektonick˘ atelier Ko-
PrÛzkumy památek 2008/1
sek s. r. o.: Rezidenãní ãtvr È Nová Liboc v Praze 6
(roãník XV, vydává Národní památkov˘ ústav, územní
a Obytné domy Barrandov v Praze 5.
odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze) Alena NACHTMANNOVÁ: Hospodáfiské budovy v provozu barokního velkostatku na panství Kostelec nad
Jifií KRATOCHVÍL: S brnûnsk˘m architektem Ivanem Rullerem. Od meziváleãné avantgardy k neofunkcionalismu, s. 88–93. Rozhovor pfiiná‰í zamy‰lení nad v˘vojem ãeské arJan LINHA: Letní olympijské hry, architekti a urbaAutor se zab˘vá úlohou âKA v procesu pfiípravy kan-
Architekt 2008/7
Vojtûch ADAMEC, Katefiina ADAMCOVÁ: Poznámka
Kronika
V ãlánku jsou pfiedstaveny ocenûné návrhy.
nisté, s. 96–97.
vání a zhotovení kopie keramické sochy sv. Jana Nepomuckého v ¤evnicích, s. 26–35. Technologie stabi-
Urbanistická soutûÏ o návrh ideového fie‰ení Masarykova stadionu a velkého rozvojového území Strahov.
chitektury. Hana MARTINKOVÁ
s. 13–25. Vznik, stavební podoba a v˘voj.
Strahov – jak˘ a pro koho, s. 75–87.
didatury Prahy na pofiádání olympijsk˘ch her a volá po jejím vût‰ím zapojení. Adolf Loos: Dílo v ãesk˘ch zemích, s. 103. Pozvánka na v˘stavu v Muzeu hlavního mûsta Prahy, která potrvá do 5. 4. 2009. Maro‰ SEMANâÍK: Jägerova vila v Raspenave, s. 106–107. Historie vily z roku 1899 a dal‰í práce jejích autorÛ, architektÛ Franze von Krausse a Josefa Tölka.
Architekt 2008/10 Alexandr SKALICK¯: Revitalizace pivovaru 2100, s. 34–38. Projekt pfiestavby budov broumovského mû‰Èanského
Z dal‰ích ãlánkÛ:
pivovaru vedle historického centra v místû b˘val˘ch mûst-
Radomíra SEDLÁKOVÁ: 50 let od svûtové v˘stavy
sk˘ch hradeb na obãanské centrum. Fotografie, plány.
EXPO 58. Úspûch, s nímÏ si nevíme rady, s. 68–75.
Lucia FOUSKOVÁ, Jan FOUSEK / F2 Architekti: Pfie-
âern˘mi lesy, s. 3–38. Podoba a fungování budov na
Historie ãeské úãasti na v˘stavû, pfiedev‰ím na její
základû informací rozsáhlého urbáfie v porovnání s in-
architektonické ãásti. Pfiíprava v˘stavy, projekty a pro-
Autorská zpráva o rekonstrukci historické budovy pivo-
ventárními soupisy, v˘voj panství na konci 17. století.
vedení pavilonÛ, v˘voj „bruselského slohu“ a osudy
varu z roku 1879 nedaleko centra Dobfií‰e. Pivovar byl pfie-
staveb po v˘stavû.
stavûn na bytov˘ dÛm a jeho areál doplnûn nov˘mi objekty.
Vladislav RAZÍM: K v˘znamu a stavební podobû románského hradu Pfiimda, s. 39–56. Popfiení identifikace hradu s místem uvádûn˘m Kosmovou kronikou k roku 1121, revize dosavadních v˘sledkÛ stavebnû-historického prÛzkumu.
Jindfiich CHATRN¯: Jan Vanûk 1891–1962. Civilizované bydlení pro kaÏdého, s. 84–85. Text k v˘stavû v Muzeu mûsta Brna pfiipomíná v˘znamného designéra a interiérového tvÛrce, kter ˘
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
stavba pivovaru na rezidenãní areál, s. 40–43.
Milan OBENAUS: Nové sídlo ÚOHS, s. 52–55. Autorská zpráva. Neorenesanãní budova na tfiídû kpt. Jaro‰e v Brnû byla rehabilitována a doplnûna dvorní pfiístavbou. Fotografie, plány.
521
Lenka KUDùLKOVÁ: Od snu k realizaci. K 80. v˘roãí vzniku brnûnského V˘stavi‰tû, s. 80–81. Text o stavebním v˘voji brnûnského V˘stavi‰tû upozorÀuje na v˘stavu konanou v prostorách Muzea mûsta Brna na hradû ·pilberk. Yvona JANKOVÁ: Architekt a podnikatel Franti‰ek Kavalír, s. 88–89.
va hydroizolaãního plá‰tû a oprava kamenného zábra-
Pokraãování série ãlánkÛ na téma dodateãné izola-
dlí. Rekonstrukce probíhá proudovou metodou, le‰ení
ce staveb. PouÏívání zvlá‰tních utûsÀujících zemin
se posouvá podle harmonogramu.
patfií k nejstar‰ím zpÛsobÛm izolací staveb proti vodû
Jana MEDLÍKOVÁ, Ladislav DAVID: Nov˘ úfiad s památkovou ochranou, s. 10–15. âlánek z rubriky Stavba roku. Rekonstrukce a pfie-
a vlhkosti. Setkáváme se s ním zvlá‰tû v dobû baroka, ale i pfii stavbû tvrzí a hradÛ. Jako pfiíklad rozebírá autor izolaci praÏského letohrádku Kinsk˘ch.
stavba tfií památkovû chránûn˘ch domÛ na námûstí
Stavebnictví 2008/8
âlánek ke 130. v˘roãí narození v˘znamného archi-
dr. E. Bene‰e ve Fr˘dlantské ulici na budovu vefiejné
tekta a stavitele pfiibliÏuje jeho rozsáhlou projekãní,
správy Magistrátu mûsta Liberce. Dfiívûj‰í úpravy a ná-
podnikatelskou, urbanistickou i publikaãní ãinnost.
vrhy rekonstrukce komplexu s plánem, konstrukãní
Pokraãování ãlánku se zab˘vá technick˘mi problé-
a stavební fie‰ení souãasné pfiestavby, design interié-
my, které souvisely s provozem tohoto stavebního díla
ru, fotografie, pÛdorys. Navazuje ãlánek Jana MOHRA:
– zejména kmitání ve vûtru.
Era 21 speciál 08 Josef KOCIÁN, Ale‰ KUBALÍK, Jakub NA·INEC, Veronika SÁVOVÁ / sporadical: Rekonstrukce domu U svatého Michaela, s. 64–66.
K historii budov nového magistrátu v Liberci, s. 15. Pavel STOKLASA: Rekonstrukce vodárenské vûÏe na penzion s vyhlídkovou vûÏí, s. 18–21.
Ondfiej FISCHER: Je‰tû k Je‰tûdu – díl II., s. 18–20.
Vladimír HUSÁK: Industriálne dediãstvo – prameÀ sebavedomej vízie Hamburgu, s. 60–63. Podstata industriálních dûl v historickém pfiínosu
Rekonstrukce chátrajícího domku z konce 16. stole-
Cílem rekonstrukce technické dominanty mûsta
v˘voje techniky, vûd, prÛkopnick˘ch konstrukcí, eko-
tí, pfiestavûného na konci 18. století, na Novém Svûtû
Bohumín, postavené v roce 1935, bylo její smysluplné
nomicko-inÏen˘rsk˘ch koncepcí a téÏ jim vlastních es-
na praÏsk˘ch Hradãanech. Zmûna dfiívûj‰ího obydlí
vyuÏití. Vybraná varianta se stala souãástí sportovnû-
tetick˘ch projevÛ zasahuje stále ‰ir‰í spoleãenské
chud˘ch pfiilepeného ke zdi kapucínského klá‰tera
-rekreaãního centra. Autorská zpráva popisuje kon-
publikum. Na pfiíkladu konverze prÛmyslov˘ch staveb
v exkluzivní bydlení v atraktivní lokalitû.
strukãní fie‰ení stávajícího objektu, vlastní rekonstruk-
v Hamburku autor dokládá pfiínos pfiesvûdãiv˘ch kon-
ci a nové dispoziãní fie‰ení jednotliv˘ch podlaÏí, foto-
verzí historického industriálu.
Marcela STEINBACHOVÁ / Skupina: Obnova bytu ve SkleÀáku, s. 68–71.
grafie pfied rekonstrukcí a po ní a plány.
Stavebnictví 2008/9
Citlivá rekonstrukce bytu s ãásteãnû dochovan˘mi dobov˘mi prvky v památkovû chránûném domû architekta Podzemného z 30. let 20. století v praÏsk˘ch Dejvicích.
Stavebnictví 2008/6–7 Jan TÁBORSK¯: Ústfiedí banky nebo velká zahrada, s. 6–9.
Era 21 2008/4 Celé ãíslo je zamûfieno na problematiku udrÏitelné ãi ekologické architektury. Mar tina MERTOVÁ: Cena Klubu Za starou Prahu 2008, s. 11. Komentáfi k udûlení leto‰ní ceny.
Hana DU·KOVÁ: Realizace tunelového komplexu Blanka, s. 24–30. Rozhovor s Alexandrem Butoviãem, zpracovatelem
V rubrice Stavba roku je pfiedstaven její leto‰ní drÏi-
projektové dokumentace stavby v rámci severozápad-
tel – nové ústfiedí âSOB v praÏsk˘ch Radlicích od archi-
ní ãásti Mûstského okruhu Prahy o jejích technick˘ch
tekta Pleskota, které je nejvût‰í administrativní budo-
problémech a fie‰eních. Plány, fotografie stavby, vizua-
vou v Praze a zároveÀ i nejvût‰í stavbou vybudovanou
lizace.
podle ekologick˘ch standardÛ ve stfiední Evropû. âlá-
Michael BALÍK: Stabilizace a ochrana skalního ost-
nek obsahuje základní technické údaje, fotografie a fie-
rohu pod praÏsk˘m Vy‰ehradem, s. 54–60.
zy a krátkou reportáÏ o dopravû substrátu na stfiechu
Autorská zpráva s fotografiemi a plány.
budovy.
Stavebnictví 2008/4 Vítûzslava ROTHBAUEROVÁ, Jifií HÒRKA: Hotel nad praÏskou historií, s. 6–10. âlánek z rubriky Stavba roku. Rekonstrukce a pfiestavba domÛ v ulicích Nebovidská a Karmelitská v Praze na Malé Stranû, které jsou v seznamu památkovû
Desing and build, s. 10–11. Rozhovor s generálním fieditelem firmy Skanska Petrem Fantou, kter˘ odpovídal na stranû developera za cel˘ projekt nové budovy âSOB. Hana DU·KOVÁ: Nic nelze zatracovat ani pfieceÀovat, s. 12–13.
Stavebnictví 2008/10 Karel B¤EZINA: Most v Jaromûfiicích nad Rokytnou a restaurování jeho sochafiské v˘zdoby, s. 14–16. Most v bezprostfiední blízkosti státního zámku byl jiÏ fiadu let ve velmi ‰patném technickém stavu a pro svou nedostateãnou kapacitu zpÛsoboval dopravní
chránûn˘ch budov, na Mandarin Oriental Hotel Praha.
Rozhovor s autorem projektu Josefem Pleskotem
komplikace. Proto byl vybudován most nov˘. PÛvodní
Historie lokality, urbanistické a architektonické fie‰ení
o nové budovû âSOB i o v˘voji architektury a jejím so-
barokní v˘zdoba mostu – ãtyfii sochy od ·tûpána Pa-
pfiestavby, realizace stavby a její zajímavé detaily, foto-
ciálním rozmûru.
gana – byla restaurována a umístûna na konstrukci
grafie, situace. Navazuje ãlánek Jana HAVRDY a Michala TRYMLA: Ar-
Václav GIRSA: Europa Nostra 2008 ãeskému fortelu, s. 16–19.
nového mostu. Stavba a restaurování získaly v soutûÏi Stavba Vysoãiny 2007 Cenu ãasopisu Staveb-
cheologick˘ v˘zkum vyvolan˘ rekonstrukcí areálu, s. 10.
Nejv˘znamnûj‰í prestiÏní mezinárodní ocenûní v ob-
Plo‰nû ‰lo o nejrozsáhlej‰í v˘zkum na území Malé Strany.
lasti památkové péãe v hlavní kategorii získala letos
nictví.
Nejvût‰í zásah do projektové dokumentace znamenal ná-
konzervace jiÏní fasády Horního hradu a zámku v âes-
lez základÛ polygonálního závûru klá‰terního kostela
kém Krumlovû. âlánek pfiibliÏuje zásady ocenûné kon-
U novostaveb se podíl strojního zpracování v˘robkÛ
sv. Máfií Magdaleny. Objeven˘ fragment byl konzervován
zervace, uvádí základní údaje o stavbû a popisuje prÛ-
zv˘‰il natolik, Ïe prakticky jedinou pfiíleÏitostí k zacho-
a je nyní pod prosklenou podlahou místnosti pohledovû
bûh její realizace.
vání tradiãních fiemesln˘ch postupÛ jsou práce na his-
Martin MAR·ÍK: Klempífiské, pokr˘vaãské a tesafiské fiemeslo a jeho souãasná pozice, s. 42–48.
pfiístupn˘. Dal‰í zmûnou v projektu stavby byla konzer-
Ondfiej FISCHER: Je‰tû k Je‰tûdu – díl I., s. 20–22.
torick˘ch památkovû chránûn˘ch stavbách. âlánek
vace a prezentace jednoho z pilífiÛ barokního ambitu –
âlánek o vzniku cenûné stavby, její konstrukci a pa-
charakterizuje práce na provádûní a údrÏbû stfiech,
ostatní musely ustoupit stavbû. Bohaté v˘sledky terénního v˘zkumu se dosud zpracovávají.
rametrech vysílaãe. Milan KA·PAR: V˘stava Porta vitae Josefa Hlávky, s. 76–77.
Stavebnictví 2008/5 Zdenûk BATAL, Milan SVOBODA, Václav VLâEK: Léãení Karlova mostu, s. 6–9. Repor táÏ o opravû mostovky se základními údaji o stavbû a ãetn˘mi fotografiemi. Cílem fáze A je obno-
522
âlánek o Ïivotû a díle v˘znamného architekta a me-
porovnává metody nové a tradiãní, uvádí ukázkové i odstra‰ující pfiíklady provedení stfie‰ních detailÛ. Na závûr se zmiÀuje o postavení firem provádûjících práce na stfiechách na ãeském trhu.
cená‰e u pfiíleÏitosti v˘stavy ke stému v˘roãí jeho úmrtí. Michael BALÍK: Izolace zdiva jílov˘mi vrstvami, s. 78–79.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
Stavebnictví 2008/11–12 Franti‰ek NOVOTN¯: Funkãní a prostorové uspofiádání území Masarykova nádraÏí – Florenc, s. 7–11.
V˘bûr z dokumentace v rámci podkladové studie zá-
stfiedovûkého mûsta. Konfigurace terénu pfii styku hlu-
dá, Ïe z politick˘ch dÛvodÛ jsou negovány fyzikální zá-
sad funkãního a prostorového uspofiádání rozvojové
bok˘ch a strm˘ch údolí tokÛ Dyje a Gránického potoka
kony a kritické my‰lení a dochází k manipulacím s po-
plochy Masarykovo nádraÏí – Florenc v Praze.
na jihozápadním okraji a mûlãího údolí Lésky na seve-
citem viny na skleníkovém efektu a vzniku masové
rov˘chodû dávala dobré podmínky pro obranu mûsta
hysterie.
rd
Pavel JOBA, Milan KVÍZ, Jan TÁBORSK¯: 73 Upper
a vytvofiila neopakovateln˘ rámec pfiírodních podmínek
Claus MEIER: Heiz- und Lüftungstechnik im Altbau
Autorská zpráva o rekonstrukci âeské národní bu-
pro vznik mûsta v˘jimeãn˘ch urbanistick˘ch vlastností.
– die bauphysikalischen Irrtümer hinter den Rechen-
dovy v New Yorku, postavené roku 1897 podle návrhu
Blanka KYNâLOVÁ
regel, s. 103–117. Autor vyvrací ãetné omyly spojené
East Side, s. 16–21.
s vytápûním a vûtráním historick˘ch staveb.
Williama C. Frohneho. Rozhovor s F. Vaculíkem, fiedi-
âíslo dále obsahuje standardní rubriky Instituce
telem firmy PSJ, která byla generálním dodavatelem, a se zástupcem investora, J. ·arbochem z Minister-
BURGEN UND SCHLÖSSER
(pfiedstaven Burgenverein Graubünden), v˘stavy (refe-
stva zahraniãních vûcí âR.
49. Jahrgang, Heft 2/2008.
ráty o v˘stavách vûnovan˘ch jubileu Spolkového pa-
Jan KORBEL: Hagibor – symbol generace, s. 60–63.
Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpfle-
mátkového úfiadu, bavorské ‰lechtû, âínû v zámku ne-
Rekonstrukce a dostavba staré budovy z roku
ge. Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der
boli exotick˘m svûtÛm na bavorském dvofie a Princ
1911 od architekta V. Kafky v praÏském Hagiboru na
Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein.
/Alfred von Sachsen-Coburg/ objevuje svût), Památky
domov sociální péãe pro seniory Ïidovského vyznání.
ISSN 0007-6201, 70 stran s obrázky. Hlavní ãlánky
ohroÏeny – památky zachránûny (informace o konkrét-
Finálová nominace soutûÏe Stavba roku 2008 a cena
jsou opatfieny struãn˘m souborn˘m anglick˘m resu-
ních kauzách podané podle spolkov˘ch zemí) a recen-
pfiedsedy Senátu Parlamentu âR, P. Sobotky.
mé.
ze (druh˘ svazek závaÏné knihy T. Billera a Bernharda
Jakub SRPA: Nová ikona centra Ostravy, s. 64–66.
Rubrika âlánky
Metze o hradech v Alsasku, Hradní mapa ·v˘carska,
Projekt nové lávky pro chodce propojující autobuso-
V rubrice âlánky jsou zafiazeny tfii ze ãtyfi referátÛ
monografie v˘zkumu dánského hradu Boringholm, Vel-
vé nádraÏí s obchodnû-zábavním centrem v lokalitû
z kvûtnového kolokvia Královská krajina Harz a dva re-
kovévodské reprezentaãní apar tmá v zámku Schwe-
Karolina v Ostravû. Lávka je navrÏena studiem Evy Ji-
feráty z konference Technická v˘bava budov ve sta-
rin, monografie sídla Boldevitz na Rujanû a poslední
fiiãné.
vební památce: v˘voj – zachování – modernizace, kte-
publikace o Hohensalzburgu).
rá se konala na würzburském Marienbergu ve dnech
Umûní 2008/3
31. 1. – 1. 2. 2004. Pfiíspûvky z této konference tvofii-
BURGEN UND SCHLÖSSER
(pfievzato z webu http://www.umeni-art.cz/cz/index.
ly podstatnou ãást obsahu jednoho z pfiedcházejících
49. Jahrgang, Heft 3/2008.
html)
ãísel ãasopisu.
Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpfle-
Vendula HNÍDKOVÁ: Vidûno vlastníma oãima. Nález
Markus BLAICH: 1937, 1957, 2007 – Zu den neuen
ge. Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der
neznámého konceptu autobiografie Pavla Janáka. – In
Untersuchungen auf der Pfalz Werla, s. 67–71. Srov-
Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein.
the Artist's Own Eyes: The Discovery of a Previously
nání v˘sledkÛ nov˘ch v˘zkumÛ a prÛzkumÛ akropole
ISSN 0007-6201, 64 stran s obrázky.
Unknown Draft Autobiography by Pavel Janák, s. 237–
a pfiedhradí známé falce, zahájen˘ch v roce 2007,
242.
s v˘sledky star‰ího bádání. Nové v˘zkumy byly vyvolá-
Desirée DALL AGNOL: Die mittelalterlichen Höhen-
ny ideou vzniku archeoparku a soustfiedily se pfiede-
burgen im Biosphärenreservat Naturpark Pfälzerwald
Îivotní osudy architekta Pavla Janáka z období studentsk˘ch let v jeho autobiografii.
Rubrika âlánky
v‰ím na kapli a její pfiístavby, západní bránu a obû
– Medievall hill castles in the Pfälzerwald biosphere
Z recenzí:
pfiedhradí, z nichÏ bylo doposud prozkoumáno pouze
reserve, s. 138–146, 199. V pfiírodní rezervaci Pfäl-
Martin KRUMMHOLZ: Andreas Kreul, Johann Bern-
5 % plochy. Zji‰tûno bylo pfiedev‰ím, Ïe fortifikace jád-
zerwald se nachází cca ‰edesát hradÛ, jejichÏ turistic-
hard Fischer von Erlach. Regie der Relation, s. 252–
ra vznikla jiÏ pfied 10. stoletím a do tohoto vûku lze
k˘ potenciál je (s v˘jimkou Trifelsu a Hambachu) velmi
254.
datovat vznik kaple a obytné budovy (Kemenate). V˘-
málo vyuÏit. âlánek tvofií úvahy o moÏném turistickém
Jaromír OL·OVSK¯: Andrzej Niedzielenko – Vít Vl-
sledky geofyzikální prospekce vedou autora k tvrzení,
vyuÏití a konzervaci tûchto objektÛ.
nas (ed.), Slezsko – perla v âeské korunû. Tfii období
Ïe by Werla mûla ve své dobû b˘t i nejhustûji zastavû-
rozkvûtu vzájemn˘ch umûleck˘ch vztahÛ. – Mateusz
n˘m sídlem severní Evropy.
Eberhard-Johannes KLAUCK: Mauer fugenvegetation an Burgruinen im Moseltal und auf dem Hunsrück
Kapustka – Jan Klípa – Andrzej Kozie∏ et al. (ed.), Slez-
Cord MECKSEPER: Neue Forschungen zur Königs-
– Vegetation in the wall joints of ruined castles in the
sko – perla v âeské korunû. Historie – kultura – umû-
pfalz Goslar, s. 72–76. âlánek podává kritick˘ a kom-
Moselle Walley and the Hunsrück, s. 147–153,
ní, s. 254–257.
paktní pfiehled nov˘ch poznatkÛ o známé a stále je‰tû
s. 199–200. Rozbor vegetace na sedmi zfiíceninách.
nové otázky nabízející falci. UpozorÀuje napfiíklad na
Za zásadní chybu autor povaÏuje totální uzavfiení spár
z velkého ãasového odstupu jednotliv˘ch fází vypl˘vají-
pfii sanaci zdiva, pfiiãemÏ sdûluje, Ïe nekontrolovan˘
cí moÏnost úvah o pfiedchÛdci kaple sv. Ulricha.
vegetaãní pokryv je pfiíãinou ‰kod. UpozorÀuje téÏ na
Urbanismus & územní rozvoj 2008/3 Antonín KOSTRÒNEK: Mûsto ·ternberk – projekt re-
Hans-Wilhelm HEINE: Unbekannte Burghügel und
degradaci pojiva pfii uÏívání herbicidÛ. Zfiícenina by
Motten östlich von Hildesheim (Niedersachsen),
mûla b˘t nûco podobného jako zahrada, kde rostliny
Celková revitalizace vefiejn˘ch prostranství s cílem
s. 77–82. Autor prezentuje pût doposud evidenci uni-
vegetují pod lidskou kontrolou.
obnovit jejich spoleãenskou a shromaÏìovací funkci
kajících zanikl˘ch sídel typu motte v˘chodnû od Hil-
Stefan ULRICH: Arras, Beilstein, Bernkastell, Co-
probûhla ve ·ternberku v letech 2005–2006. âlánek
desheimu, o nichÏ prakticky mlãí i písemné prameny.
chem und Thurandt. Beobachtungen an einigen Mo-
se zab˘vá historií mûsta, financováním projektu a je-
Zjevnû jde o sídla ministeriálÛ hildesheimsk˘ch bisku-
selburgen – Arras, Beilstein, Bernkastell, Cochem
ho jednotliv˘mi etapami. Doplnûno situaãním nákre-
pÛ vzniklá od doby okolo roku 1180. Autor dochází
and Thurandt, s. 154–160, 200. Autor se podílel na
sem a fotografiemi v˘chozího a souãasného stavu.
k závûru, Ïe obecnû je nutné poãítat s podstatnû vût‰í
publikaci o hradech na Mosele (Alexander THON, Ste-
hustotou drobn˘ch ‰lechtick˘ch sídel, neÏ se uvaÏuje.
fan ULRICH: „Von den Schauern der Vor welt um-
generace a revitalizace centra mûsta, s. 31–36.
Urbanismus & územní rozvoj 2008/4
Wolfgang THÜNE: Die Redaktion stellt zur Diskussi-
weht“…Burgen und Schlösser an der Mosel, Regens-
on: Zum Bild der Erde als „Treibhaus“ Mythos, Fanta-
burg 2007), pfii jejíÏ pfiípravû byly získány nové
sie oder Realität?, s. 83–102, 118. Ponûkud pfiekvapi-
poznatky k podobû a v˘voji jednotliv˘ch lokalit, pfiede-
vû a neorganicky zafiazen˘ (‰lo o slavnostní pfiedná‰ku
v‰ím pak jejich vûÏí, které ãlánek struãnû uvádí. Publi-
Geomor fologie území, na kterém Znojmo vzniklo,
konference o technickém vybavení budov) ãlánek vûno-
kovaná sdûlení jsou mínûna zejména jako podnût pro
se zcela typick˘m zpÛsobem promítla jiÏ do utváfiení
van˘ problematice globálního oteplování. Autor doklá-
dal‰í v˘zkum, ãemuÏ odpovídá i silnû hypotetick˘ cha-
Eva FIALOVÁ: Vliv terénu na urbanistick˘ v˘voj mûsta Znojma, s. 42–45.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
523
rakter nûkter˘ch z nich (napfiíklad o moÏnosti interpre-
RESUMÉ
einer schwerwiegenden Destruktion kam es bei der
manticky pfiestavûném a zkomoleném hradû Thurandt
Zusammenfassung
jako starobylé obytné vûÏe).
eine grundsätzliche Änderung, denn der gesamte Tempelbezirk wurde mit Wohnhäusern bebaut. Zu
tace stavby se dvûma nároÏními vûÏicemi na silnû ro-
Eroberung der Akropolis durch die Venezianer im Jahr 1687, die das Parthenon nach Artillerietreffern und
Thomas STEINMETZ: Neue Überlegungen zur Früh-
anschließender Explosion des hier gelagerten
geschichte der Burg Hirschberg an der Bergstraße – ein Zusammenhang zwischen Burg- und Bergbau? –
Die Kinematografie – Ein Bestandteil des nationalen
Schießpulvers weitgehend in eine Ruine verwandelte.
New thougts on the early history of the castle at Hirsch-
Kulturerbes
Dabei verschwanden das Dach, ein Teil der Säulen
berg an der Bergstraße – a link between castle buil-
BlaÏena URGO·ÍKOVÁ
einschließlich Gebälk, Mauerabschnitte, die den
ding and mining, s. 161–168, 200. Interpretace dvou
Im Einleitungsteil ihres Artikels informiert die
Baukern absteckten sowie das gesamte Innere. Ein
v tûsné blízkosti leÏících hradÛ u Leutershausen, z ni-
Verfasserin über das Restaurationssystem im
Teil des Bauwerks einschließlich des
chÏ jeden je historick˘m Hirschbergem pfiipomínan˘m
Nationalen Filmarchiv. Zunächst gibt sie dem Leser
Bildhauerschmucks wurde anschließend von
k roku 1142. Dosavadní bádání uvaÏovalo oba objek-
eine Einführung in die für diese Restaurationssparte
Morozinis plündernden Soldaten zerstört, vor allem
ty. Na základû detailního rozboru historick˘ch prame-
im Nationalen Filmarchiv geschaffene und
aber dann auf Bestellung von Lord Elgin, der diese
nÛ autor dochází k závûru, Ïe jde o hrad spodní. Horní
verwendete Terminologie, dann beschreibt sie auf
Beutestücke seiner Privatsammlung einverleibt hat.
hrad podle nûj vznikl jako „protihrad“ vystavûn˘ falc-
allgemeiner Ebene die gängigsten
krabím koncem 12. století v souvislosti s tûÏbou stfiíb-
Restaurationsverfahren. Eingehender befasst sie
die Akropolis mit Gründung des neuen griechischen
ra v sousedství.
sich dann mit einem der großen Probleme bei der
Staats. Hand in Hand mit dem Vorhaben, ein neues
Filmrestaurierung, das in den verschiedenen
Athen zu bauen, wurde auch die Forderung laut, einen
r y. Eine wenig bekannte Burg im Grenzgebiet zwi-
Verfahren bezüglich der Erhaltung und Auffrischung
urbanistischen Plan des Ganzen mit dominierender
schen Elsass und Lothringen – Hoch-Eckerich / Haut-
von Colormaterial aus der Stummfilmära beruht. Im
Lage der Akropolis sowie Einbeziehung der antiken
-Echéry – a little-known castle on the border between
weiteren Teil analysiert und beschreibt der Text
Denkmäler ins Stadtkonzept zu erstellen.
Alsace and Lorraine, s. 169–176, 200. Monografie
eingehend anhand eines konkreten Beispiels die
Unübersehbar wurden die Bauwerke der Akropolis
spí‰e stranou zájmu stojícího hradu na dne‰ním fran-
Restaurierung eines tschechischen Films von
einschließlich des Parthenons als Direktinspiration für
couzském území, zaloÏeného patrnû ve druhé polovi-
Svatopluk Innemann „Die Liebchen eines alten
die gesamte Architektur in der Zeit das Klassizismus,
nû 13. století. Jeho nejlépe dochovanou ãástí jsou
Knastbruders“ aus dem Jahr 1927. Ergänzend zum
und das nicht nur in Athen, sondern überall in der
zbytky kaple z 15. vûku. Hrad zpustl v 17. století a do-
Artikel werden Proben von Farbfilmmaterial aus dem
Welt. Jetzt setzte eine Säuberung der Akropolis von
chovány jsou nevelké pozÛstatky zdiva.
ersten Drittel des 20. Jahrhunderts gezeigt, ein
allen späteren Um- und Anbauten ein, es kam zu
Rubrika Zprávy
Beispiel für Zwischentitel und Proben aus dem
Ausgrabungen, Analysen von Bauten bzw. deren
Reinhold SCHNEIDER, Ingrid HAGEN: Zur denkmal-
besagten Film „Die Liebchen eines alten
Teilen. Eine außergewöhnliche Rolle für das Angehen
pflegerischen Wiederherstellung des ehemaligen Brau-
Knastbruders“ einschließlich der angewendeten
der Rekonstruktionsprobleme an der Athener
hauses von Haus Emelinghof in Hamm Bockum-Hövel –
Filmtricks.
Akropolis spielte anfangs das Wirken des Architekten
Thomas TRITSCHLER: Hoch-Eckerich / Haut-Eché-
Ein grundsätzlicher Schicksalsumschwung kam für
Leo von Klenze in Athen. Den umfassenden
Restoration of the formel brew house of Haus Ermelinghof in Hamm’s Bockum-Hövel district, s. 177–167,
Das Parthenon auf der Akropolis von Athen – seine
Wiederaufbau des Parthenons führte der Architekt
200. Detailní zpráva o restaurování v˘stavné zámecké
Geschichte und Rekonstruktion
N. Balanos vom Ende des 19. Jahrhunderts bis Ende
pivovarské budovy z poãátku 17. století, která byla pÛ-
Milan NESMùRÁK
des ersten Drittels des 20. Jahrhunderts durch.
Der außerordentlich bedeutende Tempelbau der
vodnû budována jako residenãní objekt.
Im Laufe des 20. Jahrhunderts kam es jedoch zu
Athena Parthenos ist die wichtigste Dominante, in der
empfindlichen Beschädigungen des Bauwerks infolge
(pfiedstaven Centre de recherches archéologiques
die nach dem Prinzip der perspektivischen
von Witterungseinflüssen und Beschädigungen des
médiévales de Saverne - CRAMS), Sdûlení (informace
Architekturwahrnehmung angelegte Komposition des
Säulenwerks. In den 60er und 70er Jahren waren hier
o konferenci DBV / EBI Hrad v 15. století, která se bu-
heiligen Tempelbezirks auf der Athener Akropolis
Spezialistengruppen der UNESCO tätig und suchten
de konat v roce 2009), Památky ohroÏeny – památky
gradiert. Der in den Jahren 447–438 v. Chr. errichtete
nicht nur technische Probleme zu bewältigen, sondern
zachránûny (informace o konkrétních kauzách podané
Bau brachte eine Reihe von Neuerungen sowohl in
auch den Weg zu einem Rekonstruktionskonzept für
podle spolkov˘ch zemí) a recenze (kniha T. Bienerta
den Bereichen von Gesamtkomposition,
den Tempel zu finden. Im Jahr 1975 wurde ein
o hradech v Durynsku).
Architekturdetail, Bildhauerschmuck, als auch – und
Ausschuss eingesetzt, bestehend aus einer
das hauptsächlich – in der Innengestaltung. Im Lauf
Spezialistengruppe der UNESCO unter der Leitung von
seiner langen Existenz hat das Bauwerk eine Reihe
Charalambos Bouras, Professor für
von Wandlungen über sich ergehen lassen müssen,
Architekturgeschichte am Athener Polytechnikum.
die sein ursprüngliches Konzept beträchtlich lädiert
Außerordentlich wichtig war die Ausarbeitung eines
haben. Zur ersten grundlegenden Änderung kam es
Verfahrens für Rekonstruktionsweise und
im 6. Jahrhundert, als der Athene-Tempel zu einer
Organisation der Bauausführung. Bis 2005 wurde im
Kirche umgebaut wurde. Dabei wurde sein Inneres
Wesentlichen als „minimalistische Lösungsvariante“
durch Beseitigung der ursprünglichen Gliederung
die zweite Säulenreihe der Ostfront fertig gestellt.
rasant umgestaltet und das Säulenwerk von einer
Eine nachdrücklichere Ausgestaltung dieses
neuen Konstruktion einschließlich Überdachung
Bautorsos, die ihn der ursprünglichen
abgelöst. Ein weiterer brutaler Umbau war die
architektonischen Form näher brächte (ohne
Verwandlung der Kirche in der zweiten Hälfte des
Neuanfertigung von Details, über deren Urgestalt
15. Jahrhunderts in eine Moschee. Erneut wurde das
keine Gewissheit besteht) wäre offenbar ein großer
Innere umgewandelt, in die Vorhalle wurde sogar ein
Beitrag zur Erhaltung dieses bedeutenden Symbols
Minarett eingebaut. Auch in Hinsicht der
der griechischen Baukunst der Antike, könnte aber
Kompositionsbindungen der Akropolisbauten erfolgte
auch weiteren Beschädigungen vorbeugen.
âíslo dále obsahuje standardní rubriky Instituce
TomበDURDÍK
524
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G
Der Aussagewert von erhaltenen Wappen,
Denkmäler ist eine aktive interdisziplinäre
Hausmarken oder -zeichen und Zieratfragmenten an
Zusammenarbeit entscheidend.
Summary
Bürgerhausfassaden in Pfiíbor Jana KOUDELOVÁ Der aus der Sicht seiner urbanistischen Struktur sowie der einzelnen immobilem Kulturdenkmäler mit reicher bauhistorischer Entwicklung wertvolle
Die Innenräume des sog. Neuen Baus auf der Burg
Cinematography – Integral Part of National Cultural
Svojanov
Heritage
Kvûta K¤ÍÎOVÁ
BlaÏena URGO·ÍKOVÁ
Am 22. März des laufenden Jahres wurde auf Burg
In the first section of this article, the author
historische Stadtkern von Pfiíbor wurde 1989 zur
Svojanov eine neue Interieur-Installation von
informs about the system of restoration activity
städtischen Denkmalschutz-Reservation erklärt. Die
Erdgeschossräumen, Gängen, der Halle und sechs
of the National Film Archive. Initially, she gives
ältesten urkundlichen Erwähnungen der Stadt Pfiíbor
Sälen des sog. Neuen Baus zugänglich gemacht. Die
readers information on the terminology created and
stammen von der Mitte des 13. Jahrhunderts, als die
Vorbereitungen erforderten auch Materialstudien in
used by this restoration branch in the National Film
Stadt in erster Linie zum Wirtschaftszentrum der
den Archiven von Zámrsk und Litomy‰l. Aus
Archive. Then, she describes the most commonly
Besitztümer der Grafen von Hückeswagen heranwuchs
denkmalpflegerischer Sicht ist ein im Jahr 1691
applied restoration techniques on a general level.
und bald darauf zu einem wichtigen Bestandteil des
angefertigtes Inventarverzeichnis ein besonders
She pursues, in a deeper manner, one of the
Huckwalder Lehen der Olmützer Erzbischöfe wurde.
interessantes historisches Dokument. In den meisten
serious problems of film restoration, which are
Sälen im Obergeschoss sind beachtenswerte
various techniques relating to the preservation and
Tag der rechteckige, von Häuserzeilen mit einer Reihe
Deckengemälde sowie zeitgenössische Öfen erhalten
renewal of colour materials from the silent movie
wertvolle Bürgerhäuser umschlossene Marktplatz. Die
geblieben. Die nur mit Andeutungen arbeitende
era. The second part of the text analyzes a specific
alles überragende Dominante der Stadt ist die Anlage
Interieurinstallation reflektiert hauptsächlich das letzte
example of restoration of a Czech silent movie
der Mariä Geburt-Kirche südöstlich vom Zentrum. Es
Drittel des 19. Jahrhunderts, als sich Svojanov im
directed by Svatopluk Innemann entitled The Lovers
wird angenommen, dass im 16. Jahrhundert am
Besitz des Metallscheiders und Chemikers Antonín
of an Old Criminal from 1927. The article also
hiesigen Marktplatz 44 brauberechtigte Häuser
Haasche befand, der die Burg 1910 an die Stadt
contains extracts of colour film materials coming
standen. Offenbar hatten schon damals einige davon
Poliãka veräußert hat.
from the early 20 century, previews of subheads,
Das Zentrum von Pfiíbor bleibt bis auf den heutigen
architektonisch interessant gestaltete Straßenfronten,
and extracts from the film The Lovers of an Old
die sich allmählich zur heutigen Gestalt transformiert
Unbekannte Bildhauerarbeiten aus dem Atelier der
haben. Neben Spätbarockfassaden findet man hier
Prager Platzer I.
hauptsächlich historisierende, sezessionistische sowie
Milo‰ SUCHOMEL
aus der Zeit des Funktionalismus stammende Häuserfronten.
Der Aufsatz befasst sich mit der kunsthistorischen Untersuchung der Schnitzwerks St. Johannes von
Criminal, including the special effects used. The Parthenon on the Athenian Acropolis – its History and Reconstruction Milan NESMùRÁK
Nepomuk aus der Allerheiligenkirche in Malíkovice
The remarkable construction of the Temple
Wappen, Hausmarken oder und Zieratfragmenten an
(Bezirk Kladno), an dem eine Reihe von Elementen
of Athena Parthenos is the main landmark of the
den Fassaden der Bürgerhäuser von Pfiíbor. Es handelt
hinsichtlich Komposition, Modellierung und Machart
exciting composition of the sacred complex
sich um Wappen des Olmützer Bischofs Franti‰ek von
festgestellt wurde, die kennzeichnend für die
of Athenian Acropolis, based on the principle
Ditrich‰tejn, ferner um Wappen und Hauszeichen
Bildhauerarbeit der Werkstatt von Ignác Franti‰ek
of prospective perception of architecture. The
hiesiger Bürger aus dem 17. und 18. Jahrhundert. Für
Platzer sind. Die Statue wurde bislang nicht mit der
construction built in 447–438 BC brought about
die Präsentation des Fassadenschmucks von
Tätigkeit der Prager Platzer-Werkstatt in Verbindung
numerous innovations of the composition of the
historischen Häusern in Pfiíbor wurden zwei Beispiele
gebracht, da einer solchen Zuordnung verschiedene
complex, architectural detail, statues, and,
ausgewählt – Renaissance-Putzfragmente an Haus Nr.
Modellierweisen und -mittel entgegenstehen, also
particularly, arrangement of the interior space.
11 sowie Stuckdekor an der Jugendstilfassade von
Elemente, denen man bei den meisten Platzerschen
Nevertheless, it went through a number of changes
Haus Nr. 43.
Nepomukstatuen nicht begegnet. Ungeachtet dieser
at the time of its existence, which strongly
Tatsache versuchte der Autor in seinem Artikel mittels
destructed its original concept. The first, principal
Fronten historischer Bauten in erster Linie
kunsthistorischer Analysen und Konfrontation der
change occurred in the 6 century, when the temple
Informationen über die architektonische Entwicklung
Statue von Malíkovice mit anderen Nepomukstatuen
of Athena was converted into a church. The interior
der betreffenden Anwesen liefern, ist die Existenz von
von Ignác Franti‰ek Platzer dessen Urheberschaft auch
was dramatically changed by the removal of the
Wappen und Hausmarken oder -zeichen oft mit einem
im Fall dieses in Vergessenheit geratenen Kunstwerks
original articulation and the colonnade was replaced
bedeutenden historischen Ereignis oder einer
nachzuweisen. Aufgrund seiner Analyse kommt er zur
by a new construction, including the roofing. Another
konkreten Person verbunden. Im ursprünglichen
Ansicht, dieses Schnitzwerk sei offenbar schon zu
major reconstruction was the conversion of the
Kontext hatten gerade die erwähnten Details an den
einem Zeitpunkt entstanden, als Ignác Franti‰ek
temple into a mosque short after the mid
Häuserfassaden mit höchster Wahrscheinlichkeit eine
Platzer von seinem Wiener Studienaufenthalt nach
15 century. The interior was changed again when
Informations- und Orientierungsfunktion. Insbesondere
Prag zurückgekehrt ist und von den hiesigen
a minaret was built in the temple hall. A radical
im Lauf des 20. Jahrhunderts wurde bei einigen davon
Bildwerken der Braun, Brokoff und in gewissem Maße
change also took place in composition links of the
im Rahmen des Gesamtbildes einer solchen Hausfront
auch von Matthias Schönherr fasziniert und
constructions on the Acropolis since the entire
sekundär die ästhetische Funktion hervorgehoben.
beeinflusst war, die sich so stark von seinen in Wien
space was filled with residential housing.
bei Donner gewonnenen klassizistischen Inspirationen
The decisive destruction, though, occurred during
erhaltenen Bauteile, die als Beleg der historischen
abhoben. Das Resultat der vorliegenden
the Venetian siege of the Acropolis in 1687, when
Entwicklung gelten können und nicht selten auch ein
kunsthistorischen Analyse und Überlegung ist ein
most of the Parthenon turned to ruins after a hit by
wichtiges Zeugnis über das Funktionieren der
Versuch, das Schnitzwerk von Malíkovice unter die
artillery fire and a subsequent explosion
Stadtgesellschaft ablegen, schon an sich als
ganz frühen Platzer-Werke vor dem Jahr 1745
of gunpowder stored there. The roof, parts of the
bedeutende Denkmäler gelten können – als
einzuordnen.
colonnade, including the entablement, sections
Der Beitrag befasst sich mit den erhaltenen
Während die verschiedenen Zieratformen an den
Es liegt auf der Hand, dass sämtliche physisch
einzigartige materielle Geschichtsquellen. Für die
of the walls embracing the core of the construction,
Erkenntnis des komplexen Werts der betreffenden
as well as the whole interior, vanished. A part of the
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y
525
construction and statues were then destroyed by
later, an important part of the Hukvaldy fiefdom
storey, remarkable painting of ceilings and a period
looting soldiers of Morozini’s army, and especially,
of Olomouc bishops.
stove have been preserved. The allusive interior
later, on commission of Earl of Elgin for creating his
An oblong square lined with blocks of houses,
installation reflects, above all, the period of the late
including a number of valuable burger houses has
19 century, when Svojanov was owned by Antonín
remained the central space of Pfiíbor till today.
Haasche, a chemist, who sold the castle to the town
after the foundation of the new Greek state.
The complex of the Church of the Birth of the Virgin
of Poliãka.
Together with the plan to erect new Athens,
Mary, situated South East of the centre, dominates
preparation of a new urbanistic plan of the complex
the town. It is estimated that some 44 houses with
Unknown Statues from Studio of Prague Platzers I
was required with a dominant position of the
the brewing right stood in the Pfiíbor square in the
Milo‰ SUCHOMEL
Acropolis and inclusion of Ancient Heritage into the
16 century. It is probable that the main frontages
concept of the town. The constructions of the
of some of them were architecturally attractive
of the carving of St. John of Nepomuk from the
Acropolis, including the Parthenon, became highly
already then. They were transformed into today's
Church of All Saints in Malíkovice (Kladno district),
visible as a direct inspiration for architectural
form gradually. Beside Late Baroque facades, also
in which a number of compositional, modelling and
creation under Classicism not only in Athens, but
historicizing facades, facades in Art Nouveau Style,
artwork elements characteristic of the statues
worldwide. The Acropolis was cleaned from later
and those coming from the Functionalist era can be
coming from the workshop of Ignatz Franz Platzer
conversions and additions; excavation works,
found there.
have been identified. So far, the statue has not
private collection. The destiny of the Acropolis changed markedly
analysis of the constructions, or their parts were
The article concentrates on the preserved coats
This article deals with an art and history survey
been related to the activity of the Prague Platzer
performed. A singular importance of the approach
of arms, signs, and decoration fragments
workshop as assignment to this creative activity
to the solution of the reconstruction of the Acropolis
on frontages of burger houses in Pfiíbor. It deals with
would cancel some art modelling methods and
was, initially, under the influence of architect Leo
the coats of arms of Franti‰ek Ditrich‰tejn,
devices, elements which are not to be seen on most
von Klenz in Athens. Architect N. Balanos carried out
an Olomouc bishop, as well as the municipal coats
St. John's representations by Platzer. Despite that,
a vast reconstruction of the Parthenon from the late
of arms of the town of Pfiíbor, the coats of arms and
the author strives to prove Platzer's authorship
19 century till the early 20 century.
signs of the burghers of Pfiíbor coming from the
in his paper by an art and history analysis and
17 and 18 century. To present decorations of the
confrontation of the statue from Malíkovice with
severely damaged as a result of weather effects and
facades of historical buildings in the town of Pfiíbor,
other St. John's sculptures by Ignatz Franz Platzer
failure of the colonnade. Teams of UNESCO
two examples were chosen, including fragments of
also in the case of this forgotten work of art.
specialists worked there in the 1960's and 1970's
Renaissance plaster with graffiti, house number 11
Ensuing from the analysis, the author comes to the
to solve not only technical issues, but also
and stucco decorations of Art Nouveau facade,
conclusion that the wood carving may have been
approaches to the design of the concept of the
house number 43.
created at the time when Ignatz Franz Platzer
During the 20 century, the construction was
reconstruction of the temple. A committee
While various forms of decorations of frontages
returned from his stay in Vienna to Prague, and was
consisting of a team of UNESCO specialists under
of historical buildings primarily provide information
fascinated by home statues made by the Brauns,
the management of Charalambos Bouras,
on the architectural development of the due
Brokoffs, and, maybe, to some extent, statues
a professor of history of architecture at the Athens
settlement, the existence of coats of arms and
by Matthew Schönherr, which were so different
Polytechnic, was set up. The design of the process
signs is often connected with a significant historical
ideologically from his own Donner-like Classicist
and method of reconstruction and organization
event or a specific person. The details mentioned
Viennese inspiration. In conclusion, this art and
of construction was of utmost importance. The
above must have had an informative, as well
history analysis and discussion seeks to rank the
"minimalist" alternative of the solution of the
as orientation function in the original context.
wood carving from Malíkovice among the earliest
second row of pillars of the East frontage was
Especially during the 20 century, the aesthetic
Platzer's works of art dating back to 1745.
completed by 2005. A more noticeable form
function of some of them was secondarily
recreation of the torso of the construction aimed
emphasized within the framework of the general
to make the construction resemble the original
appearance of the main frontage.
architectural form (without recreation of details
It is obvious that all the physically preserved
whose original appearance remains rather vague)
components of constructions, which document their
would most likely benefit the preservation of the
historical development and oftentimes testify to the
exceptional symbol of the Greek architectural
functioning of the town society may, by themselves,
creation of Ancient time, and contribute to
become significant monuments – unique material
prevention from further damage of the construction.
sources, as well. Active interdisciplinary cooperation is decisive for understanding the complex value
Informative Value of Preserved Coats of Arms,
of the given monuments.
Signs, and Fragments of Decorations on Facades of Burgher Houses in Pfiíbor
Interiors of "New Building" at Svojanov Castle
Jana KOUDELOVÁ
Kvûta K¤ÍÎOVÁ
The historical centre of the town of Pfiíbor,
The Svojanov Castle made accessible to the public
valuable for its urbanistic structure, as well as from
a new interior installation of the ground floor room,
the perspective of individual immovable cultural
corridor, hall, and six halls of the so called New
monuments with rich building and historical
Building on March 22, 2008. Archival materials
development, was declared a historical town reserve
of the Zámrsk as well as Litomy‰l archives were
in 1989. The oldest mentions of the town of Pfiíbor
examined in connection with its preparation.
date back to the mid 13 century, when the town
The inventory produced in 1691 appears to be
became, above all, the economic centre of the
an especially interesting historical document from the
possession of counts of Hückeswagen, and, a little
conservation perspective. In most halls on the upper
526
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 6 / RESUMÉ | SUMMARY