Moderní typologie bytové architektury v průmyslových urbanizovaných městech Ukrajiny Modern typology of residential architecture in the industrial urbanized cities of Ukraine Ing. arch. Oleg Fetisov, Ing. Dušan Štětina, Ph.D., Prof. arch. Hafizula Benai, DrSc. ABSTRACT: The present article deals with the problems of modern typology of residential architecture in the industrial urbanized cities of Ukraine. The modern typology of residential architecture in the cities of industrial urbanized countries in Ukraine is analysed. It is defined that all residential buildings are subdivide into two basic general types: individual residential houses and apartment residential buildings. Different types of modern residential buildings in Ukraine concerning the actual factors and number of criteria are developed and classified. Analysis of experience in building of various residential buildings of the Ukraine is carried out. For the analysis of the chosen residential buildings at macrolevel as well as at microlevel a number of following criteria is defined and chosen. On the basis of criteria analysis of individual residential houses and apartment residential buildings at the macrolevel and at the microlevel the general conclusions are developed. ABSTRAKT: Článek se zabývá problematikou moderní typologie bytové architektury v průmyslových urbanizovaných městech Ukrajiny. V práci je analyzována moderní typologie bytové architektury ve městech v průmyslových urbanizovaných oblastech Ukrajiny. Je definováno dělení staveb pro bydlení na dva základní typy: bytové domy a rodinné domy. V práci jsou klasifikovány různé typy moderních ukrajinských staveb pro bydlení včetně aktuálních faktorů a řady dalších kritérií. V práci jsou analyzovány zkušenosti z výstavby různých staveb pro bydlení na Ukrajině. Je definována a vybrána řada kritérií pro analýzu vybraných staveb pro bydlení na makroúrovni i mikroúrovni. Na základě kriteriální analýzy bytových domů a rodinných domů na makroúrovni a mikroúrovni jsou rozvinuty obecné závěry.
1. Stav problému Podle současných podmínek infrastruktury bydlení ve velkých průmyslových a urbanizovaných městech je možné tvrdit, že projektování staveb pro bydlení vyžaduje novou experimentální úroveň, která znamená úroveň designu staveb pro bydlení šetrnou k životnímu prostředí. Závažnost výzkumné práce je definována zhoršujícím se stavem životního prostředí v průmyslových městech, který má negativní vliv na zdraví, duševní a emocionální stav lidí a demografické koeficienty [1]. V současnosti je třeba vytvořit nové perspektivní typy staveb pro bydlení, které
40
budou relevantní pro všechny ekologické, funkční a ekonomické požadavky a regionální funkce [1, 2]. Přehled posledních výzkumů a publikací. Výzkumy v oblasti problematiky životního prostředí ve městě a architektury, včetně bytové architektury, dnes provádí v ČR např. Prof. T. Šenberger (ČVUT v Praze), Prof. P. Urlich (ČVUT v Praze); na Ukrajině Prof. M. Bevz („Lvivská politechnika“), Prof. M. Dyomin (KNUSA), Prof. V. Mironenko (ChNASA), Prof. H. Benai (DonNASA) a tak dále. Ekologické aspekty jsou studovány Prof. J. Tywoniakem (ČVUT v Praze), Doc. I. Vorlem (ČVUT v Praze), Doc. T. Dostálem (ČVUT v Praze) a mnohé další. Cílem této práce je analýza moderní typologie bytové architektury v průmyslových urbanizovaných městech Ukrajiny. Metodika výzkumné práce: definování významu výzkumu v oblasti modernizace typologie bytové architektury v průmyslových urbanizovaných městech Ukrajiny; analýza moderní typologie bytové architektury v rámci kontextu výzkumu; kriteriální analýza moderní bytových a rodinných domů. 2. Moderní typologie bytové architektury na Ukrajině Je definováno, že všechny stavby pro bydlení se dělí na dva základní typy: rodinné domy a bytové domy [3—6]. Rodinné domy se obvykle skládají ze dvou podlaží, většinou ploché, ale i šikmé střechy a suterénu. Bytové domy mají mnoho různých typů podle konfigurace. Jsou definovány následující typy bytových zón ve městech: stavby pro bydlení ve starém městě (v historickém centru města), stavby pro bydlení v oblastech komerčních, stavby pro bydlení na sídlištích, stavby pro bydlení na předměstích. Všechny obytné budovy se obvykle liší podle funkčního určení, plánování konceptu, počtu podlaží, konstruktivního schématu atd. Je definováno, že všechny stavby pro bydlení se v rámci časového faktoru dělí na tři základní typy: stálé bydlení, dočasné nebo sezónní. Jsou definovány následující typy bytových zón v průmyslových městech: v bezprostřední blízkosti průmyslových zón; obytné plochy, které jsou vzdáleny od průmyslových zón; obytné plochy, které jsou velmi vzdáleny od průmyslových zón. Rodinné domy s jedním nebo dvěma patry se staví v městských oblastech určených pro bydlení a na předměstí. Z pravidla, všechny prostory v domech typu „Rodinný dům“ jsou rozděleny do 2 kategorií: vytápěné (vlastní obytné místnosti) a nevytápěné (veranda atd.) [3, 4]. Rodinné domy v jedné úrovni s celkovou plochou až do 50 m² a ve dvou nebo více úrovních — od 75 m² a další jsou velmi rozšířené. Domy tohoto typu ve většině případů stojí na vyhrazeném pozemku, dostupném jen pro jejich obyvatele [7]. Je definováno blokování rodinných domů, které předpokládá úsporu pozemků, stavebních materiálů a obecních prostředků. Tato metoda se používá i u bytových domů, například, „skupinové domy“ [3—7].
41
Nejrozšířenější typ stavby pro bydlení v průmyslových urbanizovaných městech Ukrajiny dnes jsou bytové domy. Jako výsledek této výzkumné práce jsou definováno nejrozšířenější typy bytových domů v průmyslových urbanizovaných městech Ukrajiny: řadové domy, skupinové domy, pavlačové domy, chodbové domy, terasové domy, atriové domy (s vnitřním dvorem) a věžové domy [1]. V rámci počtu podlaží jsou definovány následující typy staveb pro bydlení: nízkopodlažní domy (1—2 podlaží), běžné (3—5), mnohopatrové (6—12), výškové domy (12—25) a věžové domy (25 a více) [3, 5, 7]. Na základě výsledků analytické práce je definováno, že nejrozšířenější výška obytných místností všech typů domů, je 2,5—3 metry. Bytové domy v historických centrech starých měst mají výšky místností 3 až 5 metrů. Moderní stavby pro bydlení mají výšku místností 3—3,5 metrů. Je definováno, že průměrná proporce obývacích pokojů je 1:1,5. Délka pokojů je přibližně 6 m [3]. Je definováno, že model současného bytu bytového a rodinného domu zahrnuje obývací pokoje, ložnici, pracovnu, kuchyň, jídelnu, koupelnu, WC se sprchou, schodiště, chodbu a tak dále. Užitná plocha bytu určená pro pobyt jedné rodiny má tyto limity: pro byt s 1 obytnou místnosti — 28—36 m², pro byt s 2 obytnými místnostmi — 36—45 m², pro byt s 3 obytnými místnostmi — 45—56 m², pro byt s 4 obytnými místnostmi — 56—68 m², pro byt s 5 obytnými místnostmi — 68—80 m² [3—7]. Všechny obytné místností bytů se obvykle dělí na dva základní typy: obývací pokoje a ložnice. Plocha jednoho pokoje v bytech s 1—2 obytnými místnostmi není menší než 15 m², a v bytéch s 3 obytnými místnostmi je více 18 m². Plocha ložnic je asi 8—15 m². Dost často obývací pokoje jsou sousední a tento fakt je negativním faktorem pro tvorbu personifikovaného prostoru [4]. V rámci výsledků výzkumu moderní typologie jsou definovány dva základní typy kuchyní ve stavbách pro bydlení: pracovní kuchyně a kuchyně plus jídelny v jedné místnosti. Pracovní kuchyně jsou rozšířeny v moderních stavbách pro bydlení. Plocha kuchyní tohoto typu je 5 až 10 m². „Kuchyně-jídelny“ jsou rozšířeny především v moderních stavbách pro bydlení. Plocha tohoto typu kuchyní je 12—20 m² [3—7]. Jsou definovány dva typy koupelen: s WC odděleným od koupelny a koupelny včetně WC v stejné místnosti. V prvním případě předpokládá umístění toalety v samostatné místnosti 1—1,2 m². V druhém případě WC, vana nebo sprchovací kout a další služby jsou umístěny ve stejné místnosti, která má plochu 4 až 7 m². V bytových domech a ve více moderních rodinných domech byty mají další koupelny v blízkosti ložnic [3, 4]. V rámci faktoru orientace staveb pro bydlení jsou definovány následující typy bytů: s jednostrannou a oboustrannou orientací. Ale v některých případech je možné více. Tyto parametry závisí na konfiguraci bytového domu [7]. Konstruktivní koncepce a výběr stavebních materiálů jsou vždy ovlivněny geografickou polohou místa pro budování a přítomností přírodních zdrojů.
42
Nejrozšířenější stavební materiály jsou v součastnosti cihla, beton, dřevo a ocel. V rámci konstruktivní koncepce moderní typologie staveb pro bydlení v průmyslových urbanizovaných městech Ukrajiny jsou identifikovany následující konfigurace: budovy s podélnými nosnými stěnami, budovy s příčnými nosnými stěnami, budovy s neúplným nosným skeletem, budovy s úplným nosným skeletem, budovy s nosnými bloky [3, 6, 7]. 3. Analýza zkušeností v budování moderní bytové architektury na Ukrajině Současné stadium tento výzkumné práce předpokládá analýzu moderních realizovaných projektů bytových domů na Ukrajině. Metodika analýzy moderních staveb pro bydlení předpokládá analýzu projektů (které byly vybrány na základě metody náhodného výběru) v rámci řady kritérií na makroúrovni a mikroúrovni [3, 4, 8, 9]. Pro analýzu vybraných staveb pro bydlení na makroúrovni jsou vybrány následující kritéria: blízkost „bytové jednotky“ do průmyslových a jiných objektů s negativním vlivem na schopnost života člověka; dostupnost dopravních komunikací, včetně městské hromadné dopravy; modernizace krajiny, včetně phytooptimalizace; phytooptimalizace vnějších konstrukcí staveb pro bydlení; modernizace vizuálního prostředí: formování estetického a neagresivní prostředí; používání místních norem pro výstavbu bytové architektury (urbanistické normy, konstruktivní a tak dále); používání inženýrských komunikací města a městských zdrojů; uvedení ekonomických technologií a systémů. Pro analýzu vybraných staveb pro bydlení na mikroúrovni jsou vybrány následující kritéria: množství obytných podlaží; množství prostor; potenciální množství obyvatel; používání modernizovaného architektonické koncepce „bytové jednotky“: moderní pohodlnější funkční uspořádání, orientace a tak dále; používání norem pro pohodlný život lidí v rámci počtu faktorů: přírodní osvětlení, větrání, tepelné izolace, hygienické stavební a dokončovací materiály, zvukové izolace, tvorba příznivého vnitřního klimatu a tak dále; phytooptimalizace obytných prostor; tvoření pohodlnějšího a harmonického vizuálního prostředí: lakonické interiéry, používání neagresivních barev a dokončovacích materiálů a tak dále. Pro analýzu staveb pro bydlení je vybráno 7 současných rodinných domů a 7 současných bytových domů. Tyto objekty jsou zobrazeny na obr. 1 a 2. Výsledky kriteriální analýzy rodinných domů jsou zobrazeny na obr. 3. Výsledky kriteriální analýzy bytových domů jsou zobrazeny na obr. 4.
43
obr. 1 – Vybrané moderní rodinné domy
Legenda:
stav je provédeno
obr. 2 – Vybrané moderní bytové domy
stav není provédeno
obr. 3 – Kriteriální analýza rodinných domů
stav je provédeno částečně
obr. 4 – Kriteriální analýza bytových domů
44
Na základě kriteriální analýzy rodinných a bytových domů na makroúrovni je možné vytvořit tyto závěry: důležitým faktorem pro tvorbu pohodlí obytného prostředí je místo umístění staveb pro bydlení; je třeba poznamenat, že „komunikace“ staveb pro bydlení s dopravní infrastruktury je dostatečně zřejmá; vážným problémem pro krajinnou modernizaci staveb pro bydlení v Ukrajině je phytooptimalizace; phytooptimalizace vnějších konstrukcí všech uvažovaných staveb pro bydlení není rozdělena a tvoří 20%; je definováno, že normy a standardy pro výstavbu staveb pro bydlení v rámci výzkumu jsou přísně dodržovány; na základě této analýzy se ukázalo, že není věnována dostatečná pozornost tvorbě a modernizaci vizuálního městského prostředí; je definováno, že používání městské infrastruktury a obecních zdrojů ve městě pro stavby pro bydlení je velmi rozšířeno; obytné domy částečně využívají místní a alternativní zdroje; výstavba bytových domů a rodinných domů na Ukrajině s využitím efektivních technologií ještě není rozšířena. Na základě kriteriální analýzy staveb pro bydlení na mikroúrovni je možné vytvořit tyto závěry: je definováno, že 1—2 podlažní rodinné domy jsou nejvíce rozšířené; na příkladu bytové architektury v průmyslových urbanizovaných městech Ukrajiny je definováno, že průměrný počet podlaží staveb pro bydlení typu „bytový dům“ je 12 až 15; bytové domy mají obvykle jednoduchou plánovou koncepci, která předpokládá 3—5 místnosti pro byt; bytové domy mají asi 4 místnosti v „bytové jednotce“; v rámci analýzy kritérií je definováno, že „bytová jednotka“ všech staveb pro bydlení předpokládá byt jako pravidlo pro 4 osoby; je definováno, že použití modernizované architektonické koncepce bytové jednotky je dnes aktuální; je definováno, že normy a standardy pro výstavbu staveb pro bydlení v rámci výzkumu jsou přísně dodržovány. 4. Závěry Je ukázana aktuálnost problému moderní typologie obytné architektury v průmyslových urbanizovaných městech na Ukrajině. Moderní typologie bytové architektury ve městech v průmyslových urbanizovaných oblastech Ukrajiny je analyzována. Je definováno dělení staveb pro bydlení na dva základní typy: rodinné domy a bytové domy. V práci jsou klasifikovány různé typy moderních ukrajinských staveb pro bydlení včetně aktuálních faktorů
45
a řady dalších kritérií: funkčního určení, plánování konceptu, počtu podlaží, konstruktivního schématu. Na základě kriteriální analýzy zkušeností z výstavby různých staveb pro bydlení na Ukrajině (rodinných a bytových domů) na makroúrovni a mikroúrovni jsou rozvinuty obecné závěry, které definují význam výzkumu v oblasti modernizace typologie bytové architektury v průmyslových urbanizovaných městech Ukrajiny.
LITERATURA: [1] MASLOV N. V.: Hradostroítelnaja ekologija. Moskva: Vyš. škola, 2003. 284 ss. [2] BENAI H. A.: Problemy vzaimosvjazi objekta s vnešnej sredoj. In: Visnyk DonNASA, 2008 („Problemy architektury i gradostroitelstva“ 2008-6(74)), s. 3―5. [3] ZEMUL, S. G. & MACHANKO B. A. Architecturnaja tipologija zdanij i sooruženij. Moskva: Architectura-S, 2004. 240 ss. [4] ŠTÍPEK, J. & PAROUBEK, J. Stavby pro bydlení. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2009. 105 pp. [5] HON, M. Koncepce bydlení ve více úrovních. Rozroby základních podmínek, prvků, vlivů a výsledků. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2011. 61 pp. [6] TOLMAČEV, M. V. Architektura 20. veka. Moskva: Progress, 1977. 301 pp. [7] NOJFERT, P. Proektirovanije i stroiteľstvo. Dom, kvartira, sad. Moskva: Architectura-S, 2008. 264 pp. [8] BENAI H. A., FETISOV O. I.: Sovremennyje podchody formirovanija ekologičeski čistogo žilja v krupnejšich gorodach. Profesijna tradycija i novitni technologii v architekturi ХХІ storičča, 2010 (Zb. nauk. prac 2010), s. 167―169. [9] FETISOV O. I.: Koncepcija kompleksnogo podchoda proektirovanija ekologičeskičistogo žilja v promyšlennom urbanizirovannom regione. Profesijna tradycija i novitni technologii v architekturi ХХІ storičča, 2011 (Zb. nauk. prac 2011—63), s. 16—20.
46
