OSOBNÍ ZPRÁVY. G. A. Kuhfahl sask badatel o drobn ch kamenn ch památkách. Obr. 1. JUDr. Gustav Adolf Kuhfahl,

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 229

O S O B N Í Z P R ÁV Y

1902 dráÏìansk˘ Spolek pro saskou vlastivûdu (Verein für Sächsische Volkskunde) zvefiejnil pr vní v˘zvu k jejich podchycení soupisem. Roku 1906 se G. A. Kuhfahl stal dlouholet˘m fieditelem dráÏìanské Nadace dr. Güntze (Dr. Güntz’sche

G. A. Kuhfahl – sask˘ badatel o drobn˘ch kamenn˘ch památkách

Stiftung), která mimo jiné vydávala noviny Dresdner Anzeiger, v nichÏ se objevily nûkteré Kuhfahlovy ãlánky o kamenn˘ch kfiíÏích uÏ v roce 1912. Publikoval rovnûÏ

Pfied sedmdesáti lety, v pondûlí 6. ãer vna 1938,

v lipsk˘ch novinách Leipziger Zeitung. V tiskárnû patfií-

zemfiel v nassavsk˘ch lázních Wiesbadenu, kde se lé-

cí této nadaci byly pozdûji vyti‰tûny také jeho knihy

ãil s tûÏkou srdeãní chorobou, pfiední sask˘ badatel

a zfiejmû i stovky kartotéãních lístkÛ, jejichÏ pfiedti‰tû-

o drobn˘ch kamenn˘ch terénních památkách JUDr.

né rubriky na základû sv˘ch v˘zkumÛ dopisoval. Zaãal

Gustav Adolf Kuhfahl. Narodil se ve stfiedu 9. února

se také aktivnû angaÏovat v probouzejícím se saském

1870 v Lipsku v rodinû bednáfie a byl pokfitûn podle

hnutí na ochranu kulturních a historick˘ch památek

luteránského ritu. Vystudoval práva a v mládí byl

a od roku 1914 publikoval i v periodiku saské ochrany

nad‰en˘m horolezcem i alpinistou (ve smyslu lezec

památek. V odborném ãasopise Zprávy Zemského

a milovník Alp). Pozdûji se stal jedním z prÛkopníkÛ

spolku saské památkové péãe (Mitteilungen des Lan-

barevné fotografie v Nûmecku.

desvereines Sächsischer Heimatschutz) se v letech

1

Obr. 1. JUDr. Gustav Adolf Kuhfahl, 1870–1938. (Archiv autorÛ)

Na pfielomu 19. a 20. století se jako mlad˘ soudní

1914–1938 objevilo znaãné mnoÏství jeho vûdeck˘ch

pfiísedící zaãal ve volném ãase zajímat o drobné ka-

pfiíspûvkÛ, doprovázen˘ch vlastními schematick˘mi

(Die kursächsischen Postmeilensäulen beim zweihun-

menné památky, které na sv˘ch ãast˘ch cestách po

kresbami i snímky, pofiízen˘mi bûhem nesãetn˘ch

dertjährigen Bestehen). Dílo jistû mûlo znaãn˘ pozitiv-

stfiední Evropû v krajinû nalézal. Jeho zájem se sou-

cest za drobn˘mi památkami Saska. Roku 1918 se

ní ohlas, neboÈ tyto sloupy spatfiil v Sasku snad kaÏ-

stfiedil pfiedev‰ím na stfiedovûké a ranû novovûké ka-

mu podafiilo vydat tiskem první ovoce své dlouholeté

d˘, av‰ak nic bliωího o nich vefiejnosti nebylo známo.

menné kfiíÏe i kfiíÏové kameny. Zpoãátku je sledoval

nezmûrné píle, pokus o celkovou inventarizaci kamen-

Publikace je dodnes pfiíruãkou k ãerpání základních

pfieváÏnû v rodném Sasku, ale záhy i v okolních ze-

n˘ch kfiíÏÛ v Saském království (Die alten Steinkreuze

znalostí, v níÏ je popsáno devadesát osm tûchto pa-

mích, v Durynsku, LuÏici, Dolním Slezsku, Bavorsku,

im Königreich Sachsen). Kniha pomohla formovat na-

mátek. Kromû pouãného textu obsahovala rovnûÏ dva-

Tyrolsku ãi na ãeském severozápadû. Pozdûji mûl –

zírání laické vefiejnosti na tyto památky.

cet sedm autorov˘ch ãernobíl˘ch i barevn˘ch snímkÛ

zãásti jistû i díky ‰irok˘m kontaktÛm s mnoha evrop-

V tûÏk˘ch ãasech poãínající nevídané hyperinflace

a dvacet ‰est reprodukcí jin˘ch zobrazení, map i kre-

sk˘mi badateli – také relevantní srovnávací materiál

a ekonomické deprese poraÏeného Nûmecka roku

seb mincí. Saské po‰tovní milníky, obecnû oznaãova-

mimo jiné z Ruska, Moravy, alpsk˘ch zemí ãi Bretanû.

1919 spolu s dal‰ími pfiíznivci tûchto drobn˘ch kraji-

né také jako takzvané vzdálenostní sloupy (Distanz-

KfiíÏové kameny, kamenné kfiíÏe i kfiíÏová kola foto-

notvorn˘ch kamenn˘ch ar tefaktÛ zaloÏil pfii archivu

säule), se dûlí na ãtvr tmílové kameny (Vier tel-

grafoval, mûfiil, zaznamenával jejich polohu, transfer

Saského památkového úfiadu v DráÏìanech Ústfiednu

meilensteine) a pÛlmílové ãi mílové sloupy (Halb- oder

nebo zcizení, jakoÏ i letopoãty, nápisy nebo znamení

pro bádání o kamenn˘ch kfiíÏích (Zentrale für Stein-

Ganzmeilensäule). RÛzné pfiíspûvky o zajímav˘ch milní-

na nich. Hledal doklady o jejich vzniku a zaznamenával

kreuzforschung beim Sächsischen Denkmalarchiv in

cích své domoviny zvefiejÀoval dr. Kuhfahl jiÏ od roku

jejich odraz v ústní lidové tradici pfiíslu‰n˘ch regionÛ ãi

Dresden), jejímÏ ãestn˘m pfiedsedou se na fiadu let

1920 ve Zprávách Zemského spolku saské památko-

lokalit. Pfiiklánûl se k tehdy nûkter˘mi nûmeck˘mi ba-

stal. V temn˘ch ãasech Tfietí fií‰e cenn˘ archiv této

vé péãe.

dateli zastávanému názoru, Ïe jde o nûmecké, respek-

ústfiedny pfiipadl nadaci SS Dûdictví pfiedkÛ (Stiftung

Po mnoha letech usilovného bádání, dokumentová-

tive germánské památky. Vlivem soudobé literatur y

Ahnenerbe der SS). Nacisty byl odvezen mimo DráÏìa-

ní, osvûty, pfiedná‰kové a publikaãní ãinnosti i v‰e-

pro nû zprvu uÏíval termíny kamenné ãi vraÏdové kfiíÏe

ny a dlouho povaÏován za ztracen˘, pozdûji byl zãásti

stranné angaÏovanosti na poli ochrany drobn˘ch terén-

(Stein- und Mordkreuze). S nesmírnou svûdomitostí

znovu objeven.

ních památek se stal ãlenem pracovního spoleãenství

a pílí vytvofiil jejich obsáh˘ fotoarchiv a kartotéku, do-

Okolo 1. svûtové války dr. Kuhfahl patrnû navázal

Deutsche Steinkreuzforschung, které od roku 1933

dnes dochované v odborn˘ch institucích v DráÏìa-

kontakty se sask˘m badatelem Eugenem Mogkem,

zaãalo v Norimberku vydávat ãasopis Das Steinkreuz.

nech, kde na adrese Beilstrasse 23 také bydlel.

jenÏ v první tfietinû 20. století rovnûÏ publikoval o ka-

O kamenn˘ch kfiíÏích (smírãích, pamûtních i jin˘ch) na-

Jeho badatelsk˘ zájem pfiitahovaly rovnûÏ vysoké

menn˘ch kfiíÏích Saska. Svou pfiepracovanou a pod-

psal pfies devadesát ãlánkÛ a statí do jedna‰edesáti

po‰tovní milníky (Postmeilensäule), zpravidla ãtyfiboké

statnû roz‰ífienou knihu, jejíÏ obsah vzrostl na 238

evropsk˘ch periodik. Kromû sask˘ch novin a ãasopi-

kamenné barokní obelisky, které vesmûs ve druhé

stran, vydal G. A. Kuhfahl roku 1928 v nakladatelství

sÛ pfiispûl mimo jiné roku 1927 i do nûmecky psa-

ãtvr tinû 18. století nechal v pfiíslu‰n˘ch vzdálenos-

Zemského spolku saské památkové péãe v DráÏìa-

n˘ch Zpráv Spolku pro vlastivûdu Poje‰tûdí, vycházejí-

tech po‰tovních silnic, nûkdy u po‰t a pfiepfiahacích

nech pod titulem Die alten Steinkreuze in Sachsen.

cích v Liberci. Publikoval rovnûÏ v rozliãn˘ch –

stanic vztyãit proslul˘ August Siln˘ (1670–1733), am-

Dodatek k této knize, nazvan˘ Die alten Steinkreuze

pfieváÏnû vlastivûdn˘ch – periodikách Durynska, Bra-

biciózní i autokratick˘ sask˘ kurfifit a polsk˘ král. Tyto

in Sachsen. Nachtrag zum Heimatschutzbuch von

niborska, ·t˘rska ãi Sedmihradska, vydávan˘ch pfií-

památky, lidovû struãnûji naz˘vané po‰tovní ãi vzdále-

1928, mit ergänzten vollständigen Verzeichnissen

slu‰níky nûmeckého etnika v rÛzn˘ch státech Evropy.

nostní sloupy (Post-, Distanzsäule), nesly kromû sas-

noch vorhandener sowie der nachweislich verschwun-

Vedle nûmeck˘ch udrÏoval písemné i osobní kontakty

ko-mí‰eÀského a polsko-litevského alianãního erbu

denen Steinkreuze, stihl vydat v roce 1936 spolu se

také s fiadou badatelÛ zahraniãních, mezi nimiÏ ne-

zemûpána s královskou korunou a znamením po‰tov-

seznamem ãítajícím dvû stû devadesát sedm kamen-

chybûli ani âe‰i a Nûmci z âech. Do meziváleãného

ní trubky také letopoãty vzniku a názvy vût‰ích dosaÏi-

n˘ch kfiíÏÛ.

âeskoslovenska také opakovanû zajíÏdûl. V letech

teln˘ch lokalit s údaji o vzdálenostech, které jsou na

Dal‰ím v˘sledkem jeho obdivuhodné badatelské

1931 a 1935 nav‰tívil jako lázeÀsk˘ host Mariánské

nich po starém zpÛsobu uvádûny ve ãtvrt- a pÛlhodi-

práce, pfii níÏ terénní v˘zkum doplnil archivním studi-

Láznû, kde byl ubytován v Ústfiedních lázních. V letech

nách ãi hodinách jízdy. Tyto obelisky dodnes krá‰lí ne-

em v ústfiedních sask˘ch zemsk˘ch fondech, se roku

1930–1933, 1936 a 1937 zde pob˘vala i jeho choÈ

jedno mûsto ãi obec v Sasku a Mí‰eÀsku, sask˘m

1930 stala kníÏka, vûnovaná tehdy dvousetleté exi-

Greta. Pfiedpokládat lze i jejich pobyty v jin˘ch ãesk˘ch

Kru‰nohofiím poãínaje. Z popudu dr. Kuhfahla roku

stenci v˘‰e zmínûn˘ch barokních po‰tovních milníkÛ

mûstech ãi lázních.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / O S O B N Í Z P R ÁV Y

229

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 230

2

3

4

Je moÏné, Ïe pfiitom G. A. Kuhfahl zajel i na pfiátel-

prof. Heinrich Zimmermann (1903–1987), se dnes

skou pracovní náv‰tûvu do nedalekého Lokte.

nachází v SOkA Sokolov. Jin˘ její fragment je v soukro-

Tam, v domû ãp. 112, kter˘ zdûdil po svém tchánovi,

mém vlastnictví na Karlovarsku a obsahuje ãitelnûj-

lékárníkovi Anselmovi Veidlovi (jenÏ dosud stojí a dle

‰ím kurentem psané tabulky vzhledu a v˘skytu ães-

názvu Veidlovy lékárny na fasádû je urãiteln˘ i na his-

k˘ch kamenn˘ch kfiíÏÛ i kfiíÏov˘ch kamenÛ vãetnû

torick˘ch pohlednicích loketského námûstí; zlomek

jejich cenn˘ch Wilhelmov˘ch kreseb, z nichÏ se vût‰i-

Veidlovy lékárny kolem roku 1995 pfievzal J. Brtek do

nu podafiilo lokalizovat.

Obr. 2. RÛzné typy nûkter˘ch sask˘ch kamenn˘ch kfiíÏÛ, kresba G. A. Kuhfahla, 1927. (Kopie archiv P. Runda) Obr. 3. Nûkteré petroglyfy na sask˘ch kamenn˘ch kfiíÏích, kresba G. A. Kuhfahla, 1927. (Kopie archiv P. Runda) Obr. 4. Kamenn˘ kfiíÏ v Pocoucovû u Tfiebíãe. Jedna z RÛÏiãkov˘ch kreseb, zaslan˘ch G. A. Kuhfahlovi, 1936. (Kopie archiv P. Runda)

Okresního muzea v Sokolovû), aktivnû trávil léta své-

Písemná osobní pozÛstalost dr. Kuhfahla, tvofiená

ho starobního dÛchodu stfiedo‰kolsk˘ profesor Franz

rozsáhlou kartotékou kamenn˘ch kfiíÏÛ a kfiíÏov˘ch ka-

Wilhelm (1856–1940). Tento vynikající znalec ães-

menÛ Saska i okolních oblastí, je v souãasnosti uloÏe-

k˘ch kamenn˘ch kfiíÏÛ a kfiíÏov˘ch kamenÛ doplÀoval

na v Saské zemské knihovnû v DráÏìanech, v oddûlení

ní a aplikace magdeburského a norimberského mûst-

své ãetné terénní v˘zkumy archivním bádáním, jeÏ mu

zvlá‰tních fondÛ (Sondersammlung), kdeÏto podstatná

ského práva tímto etnikem, kdy stavûní pfiinejmen‰ím

umoÏnilo vûdecky prokázat „smírãí pÛvod“ alespoÀ

ãást jeho rozsáhlého fotoarchivu se nalézá ve sbírkách

smírãích kfiíÏÛ (jako ãásti kfiíÏÛ kamenn˘ch) bylo mno-

ãásti kamenn˘ch kfiíÏÛ a vyvrátit nûkteré star‰í neprav-

tamní Zemské knihovny. ZÛstává nejen v âechách jiÏ

hov˘znamov˘m aktem, jenÏ mûl kromû jiného bránit

divé hypotézy. Právû Wilhelmovy nûmecky psané ãlán-

tradiãní otázkou, zda se roztrÏené pozÛstalosti obou

krevní mstû. Vedle úãelu smírãího lze doloÏit také úãel

ky o tûchto drobn˘ch památkách, v letech 1899–1932

badatelÛ podafií je‰tû nûkdy scelit. Díky souãasnému

pamûtní, spornûj‰í zÛstává jejich oznaãování za hra-

publikované v praÏsk˘ch novinách, vídeÀském âasopi-

dráÏìanskému badateli studujícímu tuto pozÛstalost

niãní kameny ãi celní kola. Pro jiné oblasti Evropy, kde

se pro rakouskou vlastivûdu (Zeitschrift für Österrei-

panu Haraldu Queitzschovi víme, Ïe dr. Kuhfahl si v ro-

se kamenné kfiíÏe v jisté mífie také vyskytují, je nutné

chische Volkskunde) i v rozliãn˘ch nûmeck˘ch periodi-

ce 1936 mimo jiné dopisoval i s konzer vátorem pa-

hledat patrnû i dal‰í vysvûtlení pfiíãin jejich vzniku.

kách z ãeského pohraniãí, ovlivnily fiadu mlad‰ích

mátkové péãe pro okres Milevsko Ing. Jaroslavem RÛ-

Nacistické zmûny justice v Tfietí fií‰i sledoval dr. Kuh-

badatelÛ, mimo jiné autora prvního kniÏního soupisu

Ïiãkou, radou lesního fieditelství Královské kanonie

fahl (jenÏ údajnû jako mnoho NûmcÛ po marasmu V˘-

ãesk˘ch kamenn˘ch kfiíÏÛ z roku 1940 dr. Waltera von

strahovsk˘ch premonstrátÛ v Milevsku. Lesník J. RÛ-

marské republiky zpr vu vítal vládu „pevné ruky“, ale

Dreyhausen († 1992 ve Frankfur tu nad Mohanem)

Ïiãka (jemuÏ roku 1940 v pfiedmluvû své knihy podû-

z iluzí snad záhy procitl) jiÏ jen zpovzdálí – z pozice soud-

a vûhlasného loketského památkáfie prof. dr. Antona

koval za spolupráci téÏ dr. Dreyhausen) poskytl

ce na odpoãinku. V ti‰tûn˘ch dobov˘ch seznamech ma-

Gnirse (1873–1933), jenÏ se s H. Zimmermannem

G. A. Kuhfahlovi údaje o poloze, rozmûrech a stáfií nû-

riánskolázeÀsk˘ch hostÛ, takzvan˘ch kurlistech, je uvá-

a F. Wilhelmem rovnûÏ angaÏoval v tamním mûstském

kter˘ch ãesk˘ch kamenn˘ch kfiíÏÛ i kfiíÏov˘ch kamenÛ

dûn ponûkud obecnûji jako penzionovan˘ úfiedník.

muzeu, nebo právû dr. Kuhfahla. Ten se jistû seznámil

(zvlá‰tû z Milevska, ale i Boleslavska, Havlíãkobrod-

Znám˘ badatel s kontakty i do Rakouska a âech para-

i s Wilhelmovou statí Alte Steinkreuze – Grenzzeichen?

ska, Znojemska, DomaÏlicka a dal‰ích) i více ãi ménû

doxnû zemfiel krátce po zabrání Rakouska a po první

Sühnekreuze!, která vy‰la v dráÏìansk˘ch Mitteilungen

schematické kresby jejich vzhledu. Îel i s dnes jiÏ pfie-

mobilizaci ohroÏeného âeskoslovenska proti své nacis-

des Vereines für sächsische Volkskunde roku 1906

konan˘m, av‰ak tehdy od 19. století z moravského

ty ovládané vlasti. KdyÏ po dlouhé nemoci pfied sedm-

a vyvracela omyl saského badatele pastora K. Helbiga,

prostfiedí roz‰ífien˘m omylem, Ïe jde o památky na

desáti lety v lázních náhle zesnul, utrpûly jak saská

publikovan˘ v roce 1905, Ïe kamenné kfiíÏe jsou hra-

kfiesÈanské misie sv. Cyrila a Metodûje. Ponûkud ahis-

vlastivûda, tak památková péãe tûÏkou ránu.

niãními kameny oblastí církevní svrchovanosti, tedy

torickou laickou námitkou, Ïe se nalézají i ve Slovany

„Ode‰el v nûm muÏ osobitého raÏení, v‰estrann˘

farních obvodÛ a podobnû. Franze Wilhelma si

(nyní) obydlen˘ch oblastech, v‰ak oponoval Kuhfahlo-

ãlovûk. Pro Zemsk˘ spolek saské památkové péãe

G. A. Kuhfahl vysoce cenil jako neúnavné osobnosti

vû teorii, Ïe kamenné kfiíÏe jsou nûmecké, ba dokonce

znamená jeho skon nenahraditelnou ztrátu,“ napsali

v ãele tehdej‰ích badatelÛ o kamenn˘ch kfiíÏích, ãin-

germánské památky. Ta se ov‰em ukázala jako po-

o nûm sa‰tí památkáfii do nacisty cenzurovaného perio-

n˘ch v nûmeck˘ch oblastech âech. Tato úcta byla

platná dobû svého vzniku a zÛstala spí‰e pfiáním a ãa-

dika v nekrologu z roku 1939. K uctûní památky v˘-

oboustranná. Oba dobfie znali a sledovali svou publi-

sovû i vztahovû pfieexponovan˘m odhadem jejich stá-

znamného badatele vydal téhoÏ roku zemsk˘ konzer-

kaãní ãinnost a ãile spolu korespondovali je‰tû pfied-

fií. Dnes, jak z na‰ich souãasn˘ch autorÛ nejlépe

vátor památkové péãe v Sasku dr. Bachmann ve vyda-

tím, neÏ se poznali osobnû.

formuloval právní historik prof. dr. Valentin Urfus, se

vatelství v˘‰e uvedeného zemského spolku spis

Znaãná, bohuÏel zejména tûÏko de‰ifrovateln˘m

pro stfiední Evropu jeví jako nejpravdûpodobnûj‰í roz-

Kreiern (TvÛrci). V nûm nalezneme upomínku na

nûmeck˘m tûsnopisem psaná ãást Wilhelmovy pozÛ-

‰ífiení kamenn˘ch kfiíÏÛ jak v souvislosti s osídlením

dr. Kuhfahla coby prÛkopníka vûdeckého pfiístupu

stalosti, kterou v Lokti zachránil zaslouÏil˘ archiváfi

nûmeck˘m etnikem, tak pfiedev‰ím s oblastmi roz‰ífie-

k sask˘m kamenn˘m kfiíÏÛm i po‰tovním milníkÛm. Je-

230

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / O S O B N Í Z P R ÁV Y

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 231

Prameny a literatura Archiv P. Runda; archiv J. Brtka; archiv Spoleãnosti

Zur Steinkreuzforschung, in: Mitteilungen des Landesvereins Sächsischer Heimatschutz, sv. 9, se‰it 1–3,

pro v˘zkum kamenn˘ch kfiíÏÛ (SPVKK) v A‰i; osobní

s. 16–17.

pozÛstalost F. Wilhelma (SOkA Sokolov); seznamy lá-

1922

zeÀsk˘ch hostÛ Mariánsk˘ch Lázní (MM Mar. Láznû);

Steinkreuz im Zedlitzer wald bei Borna, Sachsen-Ka-

internetové stránky www.suehnekreuz.de; nekrolog

lender, 1 obr.

z ãasopisu zemského spolku Sächsischer Heimat-

1924

schutz, sv. XXVIII., se‰. 5–8, DráÏìany 1939;

Zur Steinkreuzforschung. Erster Nachtrag zu den zu-

W. BROCKPÄHLER: Steinkreuze in Westfalen, 2. vydá-

sammenhängenden Schilderungen, in: Mitteilungen

ní, Münster 1983, s. 163–169; W. von DREYHAUSEN:

des Landesverbandes Sächsischer Heimatschutz, sv.

Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau,

13, se‰it 7–8, s. 225–264, 24 obr.

Liberec – Lipsko 1940; Kolektiv autorÛ: Kamenné kfií-

1926

Ïe âech a Moravy, 1. vydání, Argo, Praha 1997, 2. vy-

Sächsische Steinkreuzforschung, in: Dresdner Anzei-

dání, tamtéÏ 2001; J. BRTEK: Dívka a smrt: boÏí muka

ger 196, ã. 349, s. 2.

v Hfiebenech na Sokolovsku, in: Muzejní a vlastivûdná

Die alten Steinkreuze des sächsischen Vogtlandes,

práce / âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností

in: Vogtländisches Jahrbuch 4.

43/113, 2005, ã. 1, s. 19–33, zde s. 23 a 31, pozn. 4.

1927 Zur Er forschung der alten Steinkreuze, in: Glückauf,

Obr. 5. Po‰tovní milník v kru‰nohorském Johanngeorgenstadtu s ãasov˘mi údaji vzdáleností do sask˘ch i ãesk˘ch mûst a mûsteãek, 1965. (Archiv J. Brtka)

V˘bûrová bibliografie díla G. A. Kuhfahla

Schneeberg-Schwarzenberg 47, ã. 5, s. 100–101.

1912

Zur Erforschung der alten Steinkreuze, in: Mittheilun-

Die Mordkreuze in Sachsen, in: Dresdner Anzeiger,

gen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken 21,

Sonntagsbeilage, ã. 14, s. 57–60.

Liberec, ã. 1, s. 1–2.

1913

1928

Die alten Steinkreuze in Sachsen, in: Leipziger Zei-

Die alten Steinkreuze in Sachsen, Ein Beitrag zur Er-

tung, Wissenschaftliche Beilage, ã. 47, s. 185–187.

forschung des Steinkreuzproblems, DráÏìany, 238 s.,

Neues zur Steinkreuzforschung, in: Dresdner Anzei-

128 obr., 1 bar. tab., 1 mapka.

ger, Sonntagsbeilage, ã. 12, s. 45–47.

1930

Nachlese zur Steinkreuzforschung, in: Dresdner Anzei-

Ein vergessenes Weltsymbol, in: Dresdner Anzeiger,

ho rozsáhlé písemné i fotografické dílo je sv˘m mnoÏ-

ger, Sonntagsbeilage, ã. 43, s. 171.

Wissenschaftliche Beilage 7, ã. 48, 2. 12. 1930,

stvím, pfiesahy, fie‰ením nûkter˘ch detailÛ a specifik

1914

s. 189–190.

ãi vyobrazeními v˘teãn˘m zdrojem poznání, kompara-

Die alten Steinkreuze im Königreich Sachsen. Ein

Die kursächsischen Postmeilensäulen beim zweihun-

tivním materiálem a inspirací také pro ãeské badate-

Beitrag zu ihrer Er forschung und Zweckbestimmung.

dertjährigen Bestehen, DráÏìany, 27 fotografií, 26 re-

le, neboÈ jim pomáhá na‰e ãeské kamenné kfiíÏe a kfií-

Allgemeines, in: Mitteilungen des Landesvereins Säch-

produkcí.

Ïové kameny lépe zasadit do stfiedoevropského

sischer Heimatschutz, sv. 2, se‰it 6, s. 187–234.

1931

prostoru a kontextu, podobnû jako napfiíklad dne‰ní

Do roku 1938 ãetná pojednání v se‰itech, jeÏ v DráÏ-

Das Rätsel der alten Steinkreuze, Siebenbürgische

publikace ãlenÛ Bractwa Krzyzowców z polské Svídni-

ìanech vydával Landesverein Sächsischer Heimat-

Vierteljahresschrift 54, s. 189–191.

ce, meklenbursk˘ soupis AhrensÛv (1905/1906), dol-

schutz.

1933

noslezsk˘ StellerÛv (1934), ‰lesvicko-hol‰t˘nsk˘ Möl-

1916

Das alte Steinkreuz als deutsches Kulturdenkmal, in:

lerÛv (1943), durynsk˘ KöberÛv (1950) ãi vestfálská

Die alten Steinkreuze im Königreich Sachsen. Ein Bei-

Blätter für Heimatkunde 11, ·t˘rsk˘ Hradec, se‰it

díla Cronova (1908/1909) a Brockpählerova (1963,

trag zu ihrer Erforschung und Zweckbestimmung. Die

5–6, s. 79–81.

1983), jakoÏ i mnohé dílãí krajové soupisy, napfiíklad

äusseren Merkmale, in: Mitteilungen des Landesver-

1934

r ˘nskohessenské, altmarské, osnabrücké, bergské,

eins Sächsischer Heimatschutz, sv. 5, se‰it 1, s. 1–48.

Die alten Steinkreuze als deutsches Kulturdenkmal,

mindenské, münsterské, franské, por˘nsko-pomohan-

1917

in: Pauliner Zeitung 46, ã. 3, s. 57–59.

sko-poneckarské, limburské, basilejské nebo napfií-

Die alten Steinkreuze im Königreich Sachsen. Ein Bei-

1935

klad ãetné práce dne‰ního zaslouÏilého hessenského

trag zu ihrer Erforschung und Zweckbestimmung. Von

Zur Erforschung der alten Steinkreuze, in: Das Thürin-

badatele prof. dr. Friedricha Karla Azzoly, vynikajícího

Ursprung und Bedeutung, in: Mitteilungen des Lan-

ger Fähnlein 4, se‰it 4, s. 239–240.

znalce petroglyfÛ na tûchto památkách. Proto si neú-

desvereins Sächsischer Heimatschutz, sv. 6, se‰it

1936

navnou píli a v‰estranné badatelské, publikaãní, osvû-

11–12, s. 273–304.

Die alten Steinkreuze in Sachsen, Nachtrag zum Hei-

tové i organizaãní zásluhy JUDr. Gustava Adolfa Kuhfa-

1918

matschutzbuch von 1928, mit ergänzten vollständigen

hla právem pfiipomínáme i u nás.

Die alten Steinkreuze im Königreich Sachsen. Ein Bei-

Verzeichnissen noch vorhandener sowie der nachweis-

trag zu ihrer Er forschung und Zweckbestimmung,

lich verschwundenen Steinkreuze, 19 obr.

Josef BRTEK, Pavel RUND

DráÏìany, 128 s., 77 obr., 1 mapa. 1919 Zur Steinkreuzforschung, Dresdner Anzeiger 18, ã. 125 (20. dubna), 8 obr. 1920 Zur Steinkreuzforschung, in: Mitteilungen des Vereins für Sächsische Volkskunde, sv. 8 (1919–1922), se‰it 3, s. 51.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / O S O B N Í Z P R ÁV Y

231

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 232

1

P A M ÁT K O V É VZPOMÍNKY

2

1977. Od té doby jsem sochu nevidûl ani o ní nesly‰el.

no paré nebo alespoÀ v‰echny fotografie a písemné

Na podzim roku 2006 se na mû v‰ak obrátili zástup-

materiály archivuji, coÏ se v tomto pfiípadû velmi vypla-

ci úfiadu mûstské ãásti Prahy 2 jako na restaurátora,

tilo. S policisty jsme odjeli na zmínûné místo, ale maji-

kter ˘ sochu od Gröbovy vily odváÏel, s dotazem, zda

tel nebyl doma a správce nás do objektu nepustil. Po-

nûco nevím o jejím osudu. Socha se totiÏ z objektu na

licisté proto s majitelem telefonicky domluvili náv‰tûvu

Kavãích horách ztratila. Vzápûtí jsem byl poÏádán,

na druh˘ den, kdy s námi jel jiÏ i místostarosta Prahy 2

abych se zapojil do pátrání. Nûktefií kolegové v prÛbûhu

Ing. Jifií Paluska. Byli jsme vpu‰tûni do zahrady, nebo

let sekali své sochy na stejném pozemku na Kavãích

spí‰e parku, a tam jsem témûfi nevûfiil sv˘m oãím. Na

horách. V‰ech jsem se vyptával, ale nic podstatného

trávníku stála krásná a majestátní socha Neptuna. By-

jsem se nedozvûdûl. Telefonicky jsem vyhledával za-

lo zde ale je‰tû jedno pfiekvapení: vedle sochy byla

V ãervnu 2007 byla díky pofiadu v televizi Nova nale-

mûstnance jiÏ zru‰eného podniku Sady, lesy, zahrad-

umístûna jedna ze ãtyfi skalek, ze kter˘ch ve fontánû

zena odcizená a nûkolik let nezvûstná socha Neptuna

nictví i jin˘ch úfiadÛ a pomalu se prokousával cel˘m

u Gröbovy vily okolo Neptuna tryskala voda. Pfiesnûji

od Bohuslava Schnircha z roku 1870. Socha byla pÛ-

problémem. Oslovil jsem nebo obeslal více neÏ pade-

fieãeno, jedná se o kameny pfiitesané do kompozice

vodnû umístûna uprostfied bazénu pfied grottou v Hav-

sát lidí. Z úfiadu mûstské ãásti Praha 2 jsem také do-

skalek s rostlinn˘mi a zoomorfními motivy. Ostatní tfii

líãkov˘ch sadech u Gröbovy vily na Vinohradech.

stal fotografie sochy Neptuna z doby, kdy byla na Kav-

skalky jsou stále u grotty a ve velmi fragmentárním

Na tomto pátrání jsem mûl moÏnost se podílet.

ãích horách naposledy vidûna. To uÏ byla sesazena

stavu; oproti nim byla tato skalka dobfie zachovalá.

V roce 1975 jsem byl totiÏ jako mlad˘, zaãínající re-

dohromady. Kdo a kdy ji sesadil, se nepodafiilo zjistit.

Z areálu Gröbovy vily jsem v‰ak v 70. letech na Kavãí

staurátor povûfien sochu Neptuna restaurovat. Majite-

Po roce 2001 jiÏ socha na Kavãích horách nebyla.

hory odváÏel jen sochu Neptuna, tyto skalky ne. Tomu

Zpráva o nalezení ztracené sochy Neptuna Historie vskutku detektivní

lem sochy i investorem byl tehdej‰í podnik Sady, lesy,

V ãervnu 2007 jsem byl kontaktován kriminální po-

odpovídá i zpráva pracovnice úfiadu Prahy 2, podle níÏ

zahradnictví hlavního mûsta Prahy. Socha Neptuna by-

licií âR, která po so‰e také po celou dobu vedla pát-

v roce 2001 na Kavãích horách u sochy Ïádná skalka

la v té dobû znaãnû po‰kozená – mechanicky, ale

rání. Byl jsem vyzván k náv‰tûvû policejní stanice, aby-

nebyla. Proto ten, kdo sochu prodával (a pravdûpodob-

i mnohalet˘m pÛsobením vody, která tryskala z mu‰lí

chom si vzájemnû sdûlili v˘sledky. Policie i já jsme

nû i ten, kdo ji kupoval), musel její pÛvod znát a opatfiit

v její horní ãásti. Práci jsem zaãal, ale brzy se ukázalo,

dospûli do stejného bodu, ve kterém konãily v‰echny

k ní – asi pfiímo z parku u Gröbovy vily – i skalku.

Ïe není moÏné ji provádût na místû. V opu‰tûn˘ch

dosaÏitelné informace, tedy k poslednímu nájemci. Po

Mûl jsem radost, Ïe se nesplnily mé obavy, Ïe so-

zpustl˘ch jeskyních ve dne a hlavnû v noci pfieb˘vali

jednání mi kriminalista fiekl, Ïe o celém pfiípadu pfii-

cha bude opravena nûjak˘m amatérsk˘m „restauráto-

nejen „chuligáni“, ale i rÛzní kriminálníci. Ve dne po

pravuje televize Nova pátrací relaci.

rem“ a opatfiena hust˘m scelujícím a tûÏko odstrani-

mnû házeli kameny a stfiíleli z prakÛ. V noci obyãejnû

Natáãení uvedeného pofiadu jsem se zúãastnil

teln˘m nátûrem, aby vypadala „jako nová“. To se

rozbili a rozházeli le‰ení, tloukli do sochy nebo ji polili

a mluvil o historii a hledání sochy. Natáãení probíhalo

na‰tûstí nestalo. Socha byla pouze umytá a snad

barvou a olejem. Celá akce se tím protahovala a velmi

pfiímo u bazénu, kde pÛvodnû stála. Dokument byl ná-

i zpevnûná. Za to jsem také na místû vefiejnû podûko-

komplikovala. Nakonec bylo památkov˘mi úfiady roz-

slednû vysílán ve zprávách televize Nova, asi v 19:50

val. Z celého pfiíbûhu je to snad jediná kladná vûc. No-

hodnuto pfievézt sochu na bezpeãné místo, tam ji res-

hod. Ve 20:10 u nás zazvonil telefon. Ozval se muÏ,

v˘ uÏivatel prohlásil, Ïe sochu fiádnû koupil a necítí se

taurovat galerijním zpÛsobem a hlavnû ochránit pfied

kter˘ mi fiekl, Ïe ví, kde socha Neptuna je, a Ïe tuto

niãím vinen. Na nበdotaz, zda nepátral po jejím pÛvo-

dal‰ím niãením. Oprava celé grotty byla v nedohlednu.

zprávu jiÏ volal i na linku 158. Sdûlil mi, Ïe se nachází

du a autorovi (je vysoká 320 cm a váÏí asi 5 t) odpo-

K pfievozu dala písemn˘ souhlas PhDr. Oliva Pechová.

v blízkosti Prahy v objektu zámoÏné osoby. Druh˘ den

vûdûl, Ïe jist˘ architekt, kter˘ pracoval na opravû jeho

Socha byla pfievezena do ohrazeného objektu SadÛ,

telefonoval kriminalista, zda jsem ochoten s nimi jet

objektu a jehoÏ jméno nám nesdûlí, mu fiekl, Ïe je to

lesÛ a zahradnictví v parku na Kavãích horách v blíz-

do objektu, kde se socha údajnû nalézá, a ovûfiit její

„Braunova ‰kola“. Tím bylo pr˘ v‰e v pofiádku a o nic

kosti tehdy stavûné budovy zpravodajství âT. Tam zÛ-

pravost.

víc se nezajímal.

stala rozebraná na dva kusy a zakrytá stfií‰kou. Celá

Má restaurátorská zpráva z roku 1977, kterou jsem

Pak se spolu se svou právní zástupkyní snaÏil zpo-

akce skonãila kvÛli v‰em obtíÏím aÏ na podzim roku

odevzdal, se bohuÏel ztratila, ov‰em na‰tûstí vÏdy jed-

chybnit, Ïe socha je ta památka z parku u Gröbovy vi-

232

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / PA M ÁT K O V É V Z P O M Í N K Y

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 233

DùJINY PA M ÁT K O V É P É â E

se zachovala ve Wirthovû pozÛstalosti, spí‰e se v‰ak jedná o pracovní verzi autorem na fiadû míst opravovanou neÏ o ãistopis urãen˘ k pfieti‰tûní. Ve Wirthovû pozÛstalosti jsou uloÏeny téÏ jeho ãásti soupisu, ty jsou ov‰em v podobné formû jako v˘‰e zmiÀované 6

koncepty nevydan˘ch soupisÛ.

Zdenûk Wirth a soupisy památek 2. díl – Topografick˘ projekt Archeologické komise v období první republiky

Druh˘m Wirthov˘m urgovan˘m svazkem byl soupis jiãínského okresu. I ten byl pfii fiadû schÛzí uvádûn jako pfiipraven˘ k vydání, ov‰em ani v tomto pfiípadû se tak nestalo.

3

Bûhem 1. svûtové války Archeologická komise ne-

V roce 1919 byl Wirth pfiizván ke spolupráci na do-

pfieru‰ila svoji ãinnost, naopak se velmi pravidelnû

konãení soupisu krumlovského okresu, jehoÏ pr vní

scházela, a i kdyÏ dotace na vydávání soupisÛ byly

ãást, vûnovaná lokalitám mimo historické mûsto, byla

prakticky pfieru‰eny a z toho dÛvodu i zastaveno jejich

vydána roku 1918. Po smrti jednoho ze spoluautorÛ,

publikování, nepfiestala se pfiipravovat na pfiíznivûj‰í

architekta Josefa Sedláãka, se archiváfi Franti‰ek Ma-

podmínky. Bûhem pfievratu v roce 1918 i v dÛleÏitém

re‰ obrátil na komisi o pomoc pfii revizi a doplnûní tex-

následujícím období poãátkÛ republiky byla vedle Klubu

tu vûnovaného památkám âeského Krumlova. Komi-

Za starou Prahu nejdÛleÏitûj‰í nestátní organizací po-

se doporuãila Wirtha, kter˘ se je‰tû v témÏ roce zaãal

dílející se na diskusích o vytvofiení nového systému

zmiÀovanému úkolu vûnovat.

7

ochrany památek. V této dobû i ve 20. letech byl jejím

Po Plzni se právû tento díl mûl stát druh˘m nejv˘-

pfiedsedou K. Chytil. Nejv˘znamnûj‰ím organizátorem

znamnûj‰ím a nejrozsáhlej‰ím svazkem projektu v ná-

její ãinnosti byl v‰ak A. Podlaha, referent a redaktor

sledujících letech. I zde v‰ak projekt skonãil tûsnû

ly, kterou hledáme. Nabídl jsem materiál k ovûfiení

soupisového projektu i ãasopisu Památky archeologic-

pfied dokonãením, podobnû jako v pfiípadû revize star-

pravosti – fotografie, kde je socha i s bazénem a grot-

ké, jehoÏ byla komise spoluvydavatelem.

‰ího vydání soupisu okresu âeské Budûjovice, publi8

tou. Dále jsem ze své restaurátorské zprávy ãetl popis

Z. Wirth se jako ãlen komise úãastnil jiÏ její první

kovaného roku 1900 J. Brani‰em. V prÛbûhu pfiípravy

jednotliv˘ch po‰kození, ukazoval je na fotografiích

popfievratové plenární schÛze v listopadu 1918 a poté

nûmecké mutace uvedeného svazku zjistil Wirth nut-

a ovûfioval stejn˘ stav pfiímo na so‰e. KdyÏ jsme do‰li

pravidelnû prakticky v‰ech zasedání pofiádan˘ch pfii-

nost pfiepracování a v˘razného doplnûní ãeské pfiedlo-

k uraÏené vnûj‰í hranû levého prsního svalu, bylo na-

bliÏnû ãtyfiikrát roãnû. Vût‰inou nevynechával ani schÛ-

hy. Dodatky mûly vyjít spoleãnû s nûmeckou verzí

‰imi oponenty fieãeno, Ïe to staãí a Ïe pravost originá-

ze takzvané umûleckohistorické sekce, konané v pfii-

i ãesky v samostatném doplÀkovém se‰itû. Zásadním

lu je uÏ prokázána.

bliÏnû stejn˘ch intervalech. Z toho je patrné, jak velk˘

nedostatkem Brani‰ova textu byla absence rozsáhlej-

Celé pátrání i nalezení sochy bylo siln˘m záÏitkem.

v˘znam ãinnosti této organizace i v nov˘ch podmín-

‰ího popisu zámku v Hluboké nad Vltavou. Svazek vû-

V radosti a nad‰ení jsem se domníval, Ïe sochu brzy

kách pfiikládal, zfiejmû s ohledem na to, Ïe byla hlav-

novan˘ tomuto objektu plánoval Wirth vydat také sa-

odvezeme, a na místû jsem si jiÏ prom˘‰lel, kudy bude

ním vydavatelem soupisÛ památek. Wirth byl ve stá-

mostatnû, pfiiãemÏ ke spolupráci na nûm pfiizval jako

najíÏdût autojefiáb a kudy auto. Velmi jsem se m˘lil

lém a úzkém kontaktu s A. Podlahou, s nímÏ

odborníka na malífiství Rudolfa Kuchynku. BohuÏel

a unáhlil. Toto v‰e, co popisuji, se stalo v ãer vnu

projednával dal‰í koncepci vydávání soupisÛ. Ze své

i v tomto pfiípadû byl v˘sledkem pouze torzální kon-

2007. Chtûl jsem rychle napsat aktuální zprávu, ale

pozice na Ministerstvu ‰kolství a národní osvûty pro-

cept ve Wirthovû pozÛstalosti.

stále jsem to odkládal s tím, Ïe ji spojím i s popisem

sazoval pro komisi kaÏdoroãní dotaci ze státního roz-

Je‰tû ménû Wir th pokroãil ve zpracovávání fiadou

transferu. K nûmu v‰ak zatím nedo‰lo a celá záleÏitost

poãtu, která byla urãena na vydávání nov˘ch svazkÛ.

historikÛ i historikÛ umûní oãekávaného a vlastnû do-

je stále ve vy‰etfiování. Proto také v ãlánku neuvádím

Jak vypl˘vá ze zachovan˘ch dokumentÛ, na základû

dnes chybûjícího soupisu památek Kutné Hory. KvÛli

Ïádná jména ani místo. Ten, kdo bude chtít znát názor

svého vlivu se mu dafiilo prosazovat také dotace

pfiípravû tohoto svazku se roku 1919 pfiipojil ke

majitele objektu, kde se socha nyní nachází, mÛÏe si

z ãeské zemské pokladny.

1

9

K. B. Mádlovi, kterému byl projekt svûfien jiÏ na konci

jej pfieãíst na webové stránce http://www.tvrztrebo-

Pfies velk˘ zájem vût‰iny ãlenÛ komise se v‰ak bû-

tov.cz/sada1.html. Souãasná verze stránky v‰ak byla

hem 20. let zdaleka nepovedlo navázat na dynamiku

vytvofiena aÏ po objevení sochy. Pfiedchozí verze, nyní

soupisového projektu z pfiedváleãné doby. JiÏ roku

zru‰ená, inzerovala moÏnost uzavfiít u sochy Neptuna

1919 byly sice uvádûny rukopisy nûkolika svazkÛ jako

■ Poznámky

sÀatek. Na fotografiích mûl Neptun na hlavû vlající pá-

pfiipravené k vydání ãi pfiipravené k odevzdání bûhem

1 Zápis z plenární schÛze Archeologické komise, 28. 3.

sy bílého závoje a u skalky, která slouÏila jako jak˘si

nûkolika mûsícÛ, nebyl v‰ak dokonãen ani jeden

1919, in: Památky archeologické 31, 1919, s. 49.

stolek na listiny, stál oddávající. To je zatím z velmi za-

z nich. Vût‰inou se jednalo o svazky v konceptu hoto-

2 Zápis ze schÛze odboru umûleckohistorického, 29. 10.

jímavého pfiíbûhu v‰e. Nepfiestávejme sledovat jeho

vé jiÏ pfied válkou, jejichÏ autorem ãi spoluautorem byl

1919, in: Památky archeologické 31, 1919, s. 169.

dûj, kter˘ bude jistû pokraãovat.

právû Z. Wirth. V první fiadû byl vÏdy jmenován rozsáh-

3 TamtéÏ.

l˘ soupis památek mûsta Plznû, na nûmÏ Wirth spolu-

4 A AV âR, fond âAVU, karton 257, inv. ã. 627, sv. PlzeÀ.

pracoval s K. Hilbertem a s L. Lábkem. Bûhem schÛze

5 TamtéÏ.

komise v fiíjnu 1919 Wirth uvedl, Ïe on sám jiÏ text do-

6 OD ÚDU AV âR, fond Z. Wirth, karton XIX, (kromû sv. 5).

konãil, K. Hilbert, kter ˘ zpracovával ãást vûnovanou

7 Rukopis J. Sedláãka a F. Mare‰e je uloÏen spolu

sakrálním stavbám, ji mûl doplnit bûhem nûkolika mû-

s Wirthov˘mi pfiípravn˘mi materiály v kartonu XXV Wirtho-

Jan BRADNA

Autorem v‰ech fotografií je Jan Bradna. Obr. 1. Socha Neptuna, Bohuslav Schnirch, 1870, detail, stav v roce 1975. Obr. 2. Socha Neptuna, Bohuslav Schnirch, 1870, stav pfied restaurováním, 1975. Obr. 3. Praha 2, park u Gröbovy vily, grota se sochou Neptuna, stav v roce 1975.

2

3

sícÛ. Z korespondence K. Hilberta s Archeologickou komisí bûhem 20. let v‰ak vypl˘vá, Ïe na dokonãení 4

19. století, ale jemuÏ zdravotní problémy stále více

vy pozÛstalosti (OD ÚDU AV âR). 8 Josef BRANI·: Politick˘ okres ãesko-budûjovick˘, Sou-

své ãásti pracoval je‰tû po celé toto desetiletí. Ru-

pis památek historick˘ch a umûleck˘ch v Království âes-

kopis pfiesto pravdûpodobnû je‰tû pfied svou smr tí

kém, 8, Praha 1900.

odevzdal, jak vysvítá z opakované (patrnû marné) Ïá-

9 Podklady k této revizi viz OD ÚDU AV âR, fond Z. Wirth,

5

dosti jeho potomkÛ o vyplacení honoráfie. âást textu

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / PA M ÁT K O V É V Z P O M Í N K Y | D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E

karton I, sv. 8.

233

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 234

1

2

komplikovaly práci. Po smr ti K. Chytila roku 1934

‰í verzi v duchu Dehiovy nûmecké fiady (viz dále) a jako

Wir th pfievzal dokonãení svazku vûnovaného hradu

redaktor Archeologické komise vedl pokraãování dlou-

Karl‰tejn, jehoÏ historií se zab˘val jiÏ dfiíve i v souvis-

hodobûj‰ího projektu soupisÛ jednotliv˘ch regionÛ.

10

losti se sv˘m pÛsobením v jeho správním v˘boru.

V nové funkci se nejprve snaÏil uchopit cel˘ akade-

Pokud shrneme WirthÛv autorsk˘ pfiínos akademic-

mick˘ soupisov˘ projekt pevnû do rukou, zlep‰it jeho

kému soupisovému projektu bûhem celého dvacetile-

fiízení, zrychlit tempo vydávání nov˘ch svazkÛ a v˘raz-

tého trvání první republiky, musíme konstatovat, Ïe se

nû zv˘‰it jejich kvalitu. Zmûny byly projednávány na

mu nepodafiilo dokonãit ani jedin˘ rukopis z tûch, které

schÛzích Archeologické komise v listopadu a prosinci

byly pfiipravovány jiÏ v pfiedchozím, pfiedváleãném ob-

1930.

dobí, ani zásadním zpÛsobem rozpracovat nov˘ pro-

celého projektu, kter˘ mûl slouÏit pfiedev‰ím k upfies-

jekt. âasovû nároãná práce na ministerstvu a navíc ak-

nûní postupu pfii vydávání jednotliv˘ch svazkÛ. Jeho

tivita v fiadû institucí ãi spolkÛ Wir thovi nemohla

dal‰ím smyslem byla téÏ úprava finanãní záleÏitosti

poskytnout dostatek ãasu, kter˘ by mohl vûnovat velmi

v situaci, kdy na dvacet dva tehdy rozpracovan˘ch

zdlouhavému pfiepisu konceptÛ a úpravû textÛ do for-

svazkÛ bylo vynaloÏeno devadesát sedm tisíc korun

my publikovateln˘ch ãistopisÛ, natoÏ intenzivnímu te-

a dokonãení vût‰iny z nich bylo pfiitom v nedohlednu.

rénnímu v˘zkumu, bezpodmíneãnému u nov˘ch projek-

Podle rozhodnutí zmiÀovan˘ch schÛzí mûly b˘t v‰ech-

11

15

V˘sledkem byl text obsahující pfiehled stavu

Obr. 1. Zdenûk Wirth s Kamilem Hilbertem, s nímÏ spolupracoval na soupisu památek Plznû. Fotografie ãlenÛ správního v˘boru hradu Karl‰tejna (zleva Josef Piskaã, Zdenûk Wirth, Franti‰ek Zelinka, neznám˘, Kamil Hilbert), 1928. (Foto OD ÚDU AV âR, v. v. i., fond Z. Wirth, karton IL, sv. 4) Obr. 2. Antonín Podlaha (1865–1932), knûz a historik umûní, od roku 1920 praÏsk˘ svûtící biskup. V druhém a tfietím desetiletí 20. století byl du‰í celého soupisového projektu Archeologické komise. Byl schopn˘m historikem i organizátorem. Agendû spojené s pfiípravou a vydáváním jednotliv˘ch svazkÛ se vûnoval s velk˘m nasazením. Wirthovi se stal otcovsk˘m rádcem. (Foto OD ÚDU AV âR, v. v. i., fond Z. Wirth, karton XI, sv. 2)

Koncepty uloÏené v jeho pozÛstalosti bohuÏel

ny rozpracované rukopisy pfiedloÏeny k posouzení nej-

■ Poznámky

neumoÏÀují novodobé vydání, protoÏe se vût‰inou jed-

pozdûji do konce roku 1935 a do té doby nemûlo b˘t

10 OD ÚDU AV âR, fond AK, spisy, karton VII.

ná o nesouvisl˘ text, spí‰e krátké informace k jednotli-

zadáváno zpracování Ïádn˘ch dal‰ích okresÛ. Ze se-

11 Tento názor sdílel i E. Poche, viz Emanuel POCHE:

v˘m objektÛm. Je v‰ak moÏné, Ïe se je‰tû podafií najít

znamu vydan˘ch svazkÛ je zjevné, Ïe ani tato opatfiení

Úvod, in: Umûlecké památky âech (ed. E. Poche), 1, Pra-

rukopisy alespoÀ tûch soupisÛ, které jsou v prame-

nemûla v˘raznûj‰í dopad. Odevzdání rukopisÛ nebylo

ha 1977, s. 19.

nech uvádûny jako odevzdané redakci – pfiedev‰ím

na autorech právnû vymahatelné, pfiestoÏe fiadû z nich

12 Ve sdûlení redakce o stavu soupisu památek k 1. 1.

byly vyplaceny relativnû vysoké finanãní pfiíspûvky. Na-

1931 (A AV âR, fond âAVU, karton 256, inv. ã. 623) jsou

Kolem roku 1930 do‰lo v Archeologické komisi

víc za situace, kdy sám hlavní iniciátor zmûn Wirth byl

oba uvádûny jako pfiipravené k tisku, coÏ znamenalo, Ïe

a pfiedev‰ím v jejím vedení k v˘razné generaãní v˘mû-

autorem ãi spoluautorem nejvût‰ího poãtu nedokon-

je odevzdán jejich rukopis a pfiipravena obrazová pfiíloha.

nû. Na poãátku roku 1930 rezignoval na funkci hlavní-

ãen˘ch svazkÛ, nemohla dostateãnû pádnû pÛsobit

13 Zápis z plenární schÛze, 15. 1. 1930, in: Památky ar-

ho redaktora soupisÛ ze zdravotních dÛvodÛ A. Podla-

ani morální apelace na autorovu spolehlivost a zodpo-

cheologické 35, 1928–1930, s. 345.

ha. Nov˘m redaktorem byl poté zvolen Wir th, vedení

vûdnost.

14 Dopis neznámému adresátovi (patrnû úfiedníkovi ma-

tÛ.

12

plzeÀského a krumlovského svazku.

Památek archeologick˘ch komise svûfiila A. Matûjãkovi 13

a hlavním referentem jmenovala V. Birnbauma.

Wir thÛv poÏadavek na zv˘‰ení kvality vydávan˘ch

gistrátu mûsta Prahy), OD ÚDU AV âR, fond Z. Wirth, kar-

Tyto

publikací pokládal E. Poche v roce 1938 za velk˘ pfií-

ton XXIX, sv. 3.

zmûny Wir th reflektoval jako velmi zásadní – v roce

nos jeho pÛsobení v redakci soupisÛ. V této souvislos-

15 Zápisy z plenárních schÛzí Archeologické komise,

1931 o nich napsal: „Udûlali jsme v Archeologické ko-

ti uvedl, Ïe se mu podafiilo „zabrániti, aby v fiadû Sou-

fond âAVU, karton 248, inv. ã. 557.

misi âeské akademie vûd a umûní jakési omlazení,

pisÛ vycházely dále svazky diletantÛ, ktefií je‰tû do

16 Emanuel POCHE: Zdenûk Wirth a práce soupisná, in:

takÏe se v ní rozproudil skuteãnû nov˘ Ïivot. Budeme

nedávna zatûÏovali edici sv˘mi neúmûrn˘mi, nákladn˘-

Zprávy památkové péãe 2, 1938, s. 121.

vydávati Památky archeologické v novém rou‰e a dali

mi pracemi, bezohledn˘mi k potfiebám a metodû mo-

jsme do pohybu Soupis památek, jehoÏ program jsme

derní vûdy umûleckohistorické“.

14

roz‰ífiili na celou âeskoslovenskou republiku.“

16

Vy‰‰í poÏadavky re-

dakce na kvalitu v‰ak zároveÀ zkomplikovaly pfiípravu

Wirth se tak stal hlavním koordinátorem umûlecko-

rukopisÛ jiÏ odevzdan˘ch k tisku, zvlá‰tû v pfiípadû, kdy

historick˘ch soupisÛ v âeskoslovensku: jako pfiedseda

autory svazkÛ nebyli dostateãnû kvalifikovaní historici

Státního fotomûfiického ústavu fiídil práce na struãnûj-

umûní. Tento osud stihl napfiíklad text o pardubickém

234

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 235

5

4

3

Obr. 3. První strana zprávy o stavu soupisového projektu zasílaná spolupracovníkÛm na soupisu památek roku 1931, kdy se Wirth ujal vedení redakce. V tomto pfiípadû se jedná o WirthÛv osobní exempláfi na mnoha místech podle aktuálního stavu rukopisnû doplÀovan˘. (OD ÚDU AV âR v. v. i., fond Archeologická komise, karton VI) Obr. 4. Pohlednice Karla Kühna ZdeÀku Wirthovi, jejíÏ text se t˘ká korektur Umûleck˘ch památek âech, takzvaného ãeského „Dehia“. (Foto OD ÚDU AV âR, v. v. i., fond Z. Wirth, karton W-A-66/sv. 6) Obr. 5. Zdenûk Wirth v polovinû 50. let, kdy koneãnû vy‰el první svazek Umûleck˘ch památek âech. (Foto OD ÚDU AV âR, v. v. i., fond Z. Wirth, karton IL, sv. 4)

19

pouze ve volném ãase, moÏná nemûla vÛbec zájem.

■ Poznámky

MÛÏeme pfiedpokládat, Ïe charakter v˘uky dûjin umûní

17 Edice Vendlova rukopisu objeveného ve fondu Archeo-

na praÏské katedfie orientoval studenty k jin˘m priori-

logické komise (OD ÚDU AV âR) vydalo nakladatelství

tám. Nadûjné pobídnutí celého projektu po nástupu

ÚDU AV âR Artefactum (Václav Karel Vendl. Edice nedo-

Wirtha do funkce redaktora nepomohlo situaci pfiíli‰

konãeného soupisu umûleck˘ch památek politického

zvrátit. Ve druhé polovinû 30. let byl s ohledem na v˘-

okresu pardubicko-holicko-pfielouãského, Jana Mare‰ová

voj politické situace jiÏ Wirthem, ale i dal‰ími pfiedsta-

(ed.), Artefactum, Praha 2007).

viteli více preferován struãnûj‰í soupis pfiipravovan˘

18 Petr ·TONCNER: K dûjinám památkové péãe v âesko-

fotomûfiick˘m ústavem, kter˘ se jako jedin˘ v pfiípadû

slovenské republice v letech 1918–1938, ãást 5. – Stát-

váleãn˘ch událostí mohl stát podkladem pro ochranu

ní subvence na opravy památek, in: Zprávy památkové

jinak neevidovan˘ch památek.

péãe 66, 2006, s. 55–60. 19 E. POCHE, cit. v pozn. 11, s. 19.

Státní fotomûfiick˘ ústav a pfiíprava vydání ãeského „Dehia“

fotomûfiick˘ ústav. Ve 30. letech byl jiÏ i oficiálnû pouÏí-

Státní ústav pro fotografování, mûfiení a odlévání okresu od Václava Karla Vendla, kter˘ nakonec nebyl

20

20 Postupnû se v‰ak pro toto pracovi‰tû vÏilo oznaãení

ván název Státní ústav fotomûfiick˘.

byl oficiálnû zaloÏen na poãátku roku

21 Informace o fotomûfiickém ústavu viz z publikovan˘ch

Nevyhovující rukopisy Wir th vût‰inou buì

1919 jako odborn˘ ústav, kter˘ se mûl soustfiedit v˘-

zdrojÛ pfiedev‰ím: Jan DVO¤ÁK, Zdenûk WIRTH: Ochrana

vracel k pfiepracování, ãi poÏádal dal‰ího spolupracov-

luãnû na reprodukci památek a s tím související akti-

památek, in: Otto PLACHT, Franti‰ek HAVELKA: Pfiíruãka

níka, aby se podílel na jejich revizi.

vity. Toto samostatné pracovi‰tû, podléhající pfiímo

‰kolské a osvûtové správy, Praha 1934, s. 1693; Anto-

vydán.

17

památek

Za celá dvû desetiletí první republiky se tak podafii-

památkovému oddûlení Ministerstva ‰kolství a národ-

nín FRIEDL: Zdenûk Wirth a Státní ústav fotomûfiick˘, in:

lo vydat pouze deset svazkÛ, coÏ je ve srovnání se ãty-

ní osvûty, se mûlo stát pomocn˘m ústavem pro státní

Zprávy památkové péãe 2, 1938, s. 124–125; nejnovûji

fiiceti tfiemi publikacemi pfiedchozího, krat‰ího období

památkovou péãi, ale i pro cel˘ umûleckohistorick˘

Petr ·TONCNER: Pfiíspûvky k dûjinám památkové péãe

(1897–1914) aÏ zaráÏející. Tato situace mûla patrnû

obor v âeskoslovensku. Mezi jeho hlavní úkoly patfiila

v âeskoslovenské republice v letech 1918–1938, ãást

fiadu pfiíãin. Nûkolik let jistû tr valo, neÏ se ponûkud

reprodukce památek (fotografie, nákresy, odlitky), za-

3. – Konzervátofii a dal‰í památkové instituce a organiza-

zkonsolidovala situace po vzniku nové republiky.

loÏení a roz‰ifiování takzvaného památkového archivu

ce, in: Zprávy památkové péãe 65, 2005, s. 60–61; z ne-

Bûhem 20. let také postupnû do‰lo ke generaãní v˘-

a vytvofiení soustavného evidenãního seznamu pamá-

publikovan˘ch: O. HAVLÍN: Úvod k inventáfii fondu Státní

mûnû – sv˘ch aktivit se ze zdravotních dÛvodÛ vzdala

tek na na‰em území.

Charakter ãinnosti urãoval

ústav fotomûfiick˘, Národní archiv, Praha 1967, doku-

vût‰ina star‰ích, zku‰en˘ch a také velmi v˘konn˘ch,

a vlastní provoz ústavu zfiejmû od poãátku fiídil sám

menty z tohoto fondu; dále Zpráva Z. Wirtha o ãinnosti

duchem pozitivismu ovlivnûn˘ch zakladatelÛ celého

Wirth, kter˘ jeho správné fungování povaÏoval za ne-

Státního fotomûfiického ústavu, cca 1938, OD ÚDU AV

projektu (K. Chytil, K. B. Mádl, A. Podlaha, E. ·ittler),

zbytn˘ pfiedpoklad rozvoje umûleckohistorické vûdy

âR, fond Z. Wirth, karton XXVII, sv. 5 a dal‰í dokumenty

ktefií za nûj cítili velkou zodpovûdnost. Nová generace,

u nás.

z tohoto svazku.

21

reprezentovaná pfiedev‰ím AlÏbûtou Birnbaumovou,

Vzhledem k omezen˘m moÏnostem se ústav ve

Josefem Cibulkou, Emanuelem Pochem a Václavem

20. a na poãátku 30. let zamûfiil zvlá‰tû na soustfie-

Wagnerem, se do projektu zapojovala pomalu. Stále

ìování materiálÛ pro zmiÀovan˘ památkov˘ archiv,

byl v‰eobecnû pociÈován nedostatek kvalifikovan˘ch

kter˘ mûl b˘t pfiedev‰ím sbírkou plánÛ, negativÛ, foto-

odborníkÛ, na coÏ si opakovanû stûÏovaly jak památ-

grafií a pfiípadnû i dal‰ích zobrazení, zvlá‰tû ãesk˘ch

kové oddûlení ministerstva, tak státní památkové úfia-

památek, ale postupnû i zahraniãních bohemik. Díky

18

¤ada mlad‰ích historikÛ umûní, kter˘ch samo-

Wir thovi se podafiilo pfievzít obrazovou dokumentaci

zfiejmû bylo mnohem ménû neÏ dnes, o tuto nároãnou

z fiady pozÛstalostí v˘znamn˘ch fotografÛ a historikÛ

a dlouhodobou ãinnost, jiÏ bylo navíc nutné provádût

umûní. Pfiesvûdãil také plénum Archeologické komise,

dy.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E

235

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 236

6

Obr. 6. Studenti a profesofii praÏské katedry dûjin umûní bûhem exkurze na Moravu v doprovodu brnûnsk˘ch kolegÛ - nastupující generace ãeského dûjepisu umûní, která se ve 20. a 30. letech 20. století jen váhavû zapojovala do soupisového projektu (zleva Václav Wagner, Vladimír Novotn˘, Karel Plicka, Eugen Dostál, Stanislav Sochor, Václav Richter, opat, Vojtûch Birnbaum, Jarmila Kuliãková, Josef Cibulka, AlÏbûta Breindlová, J. Dostálová, Antonín Friedl, pfied portálem klá‰terního kostela v Ti‰novû-Pfiedklá‰tefií). (Foto patrnû Karel Plicka, 1923)

a Slezsko, III. Praha, IV. Slovensko).

24

Pfiípravy v‰ak

lo se tedy z vût‰í ãásti o excerpci z literatury. Na pfiípra-

byly zahájeny aÏ ve zmiÀovaném roce 1929, kdy Wirth

vû se navíc podílel t˘m nûkolika odborníkÛ, kter˘ mohl

pro tento projekt získal mladého asistenta praÏské

poãítat se stál˘mi dotacemi z císafiské pokladny.

25

katedry Emanuela Pocheho,

zamûstnaného od roku 26

1928 jako smluvní pracovník ústavu.

Vefiejnosti Wir th nov˘ projekt pfiedstavil v ãlánku uvefiejnûném v roce 1930 v âasopise Spoleãnosti pfiátel staroÏitností.

27

Uvedl zde, Ïe právû dokonãení

■ Poznámky 22 V pramenech i v literatufie je tato edice nejãastûji oznaãována jako struãn˘ soupis, pfiíruãka ãi prostû „ães-

umûlecké topografie je pro ãeskoslovenskou umûlec-

k˘ Dehio“.

kohistorickou vûdu nejnaléhavûj‰í otázkou. Pfiipomnûl

23 Zdenûk WIRTH: Úvod, in: Umûlecké památky âech

v˘razné zpoÏdûní proti dal‰ím státÛm, pfiedev‰ím

(ed. Z. Wirth), Praha 1957, s. 6.

Nûmecku, coÏ u nové republiky, stále sebevûdomûji se

24 Podkarpatská Rus byla zatím, vzhledem k tamní rela-

aby pfiedalo do správy ústavu svÛj velk˘ archiv foto-

prosazující v politickém i hospodáfiském kontextu no-

tivnû komplikované politické i hospodáfiské situaci

grafií, plánÛ a map pofiízen˘ch do té doby pro soupi-

vého uspofiádání Evropy, muselo znamenat velmi pád-

a k naprostému nedostatku odborníkÛ trvale pÛsobících

sov˘ projekt. Ministerstvo ‰kolství a národní osvûty

n˘ argument. Wirth konstatoval, Ïe pokud by vydávání

v tomto regionu, ponechána stranou.

svûfiilo ústavu i dokumentaci pfiedanou roku 1922

soupisÛ Archeologickou komisí postupovalo dosavad-

25 Dopis E. Pocheho Z. Wirthovi, 10. 8. 1948, OD ÚDU

ãeskoslovenskému státu z vídeÀské Ústfiední komise

ním tempem, mohl by b˘t pro celé území republiky (bez

AV âR, fond Z. Wirth, korespondence E. Pocheho. Jak vy-

pro zachování památek pfii spisové rozluce s Rakous-

Podkarpatské Rusi) projekt dokonãen v roce 2095

pl˘vá i z dal‰ích dopisÛ, Poche byl Wirthovi velmi vdûãn˘,

kem.

(zb˘valo vydat je‰tû dvû stû patnáct svazkÛ). PoloÏil si

Ïe mu poskytl tuto pfiíleÏitost a Ïe nad ním drÏel i nadále

tedy otázku: „Není-li nutno zmûniti dosavadní methodu

ochrannou ruku. Roku 1953 Wirthovi napsal: „Vy pak jste

Od roku 1929 zaãal ústav pfiipravovat novou edici

28

soupisu památek, která mûla doãasnû zastoupit dlou-

práce a formu edice, abychom dosáhli cíle?“

Tím

mi nûjak pfiipomínal mého neboÏtíka otce a nahrazoval jej

hodob˘ projekt Archeologické komise. Vzorem pro

mûl b˘t spolehliv˘ pfiehled umûleckého materiálu ve

sv˘m vzácn˘m postojem k Ïivotu i svou podporou v za-

vûnovan˘ jed-

státû dostupn˘ v dohledné dobû, inventáfi dÛleÏit˘ch

mûstnání i v práci. Vlastnû Vám vdûãím za svou umûlec-

notliv˘m zemím republiky byla nûmecká topografická

památek, „kter˘ by bylo moÏno vydávati v nov˘ch vydá-

ko-historickou existenci, za to, Ïe jsem nebyl vystrãen

fiada vydávaná pod vedením Georga Dehia. Podle

ních a neustále doplÀovati a zlep‰ovati“.

Jeho vzo-

z Prahy jako stfiedo‰kolsk˘ profesor.“ (Dopis z 18. 10.

Z. Wirtha uvaÏoval o této druhé, struãnûj‰í fiadû soupi-

rem se podle Wir tha, jak jiÏ bylo zmínûno, mûl stát

1953, OD ÚDU AV âR, fond Z. Wir th, korespondence

sÛ jiÏ pfied 1. svûtovou válkou M. Dvofiák, kter˘ Wirtha

pûtisvazkov˘ DehiÛv Handbuch der deutschen Kunst-

E. Pocheho)

v roce 1911 vyzval, aby zorganizoval napsání svazkÛ

denkmäler, poprvé vydan˘ v letech 1905–1912. V˘sled-

26 E. Poche byl zpoãátku pfiijat, aby se soustavnû vûnoval

vûnovan˘ch ãesk˘m zemím a zajistil jejich vydání

n˘ text mûl velmi struãnû charakterizovat nejv˘znamnûj-

zpracovávání soupisÛ pro projekt Archeologické komise.

‰í památky abecednû sefiazen˘ch obcí. DÛslednû mûl

(Viz dopis Ministerstva ‰kolství a národní osvûty /pode-

b˘t vylouãen jak˘koliv obrazov˘ doprovod.

psán Z. Wirth/ K. Chytilovi jako pfiedsedovi Archeologické

takzvan˘ struãn˘ ãtyfisvazkov˘ soupis

22

v rámci Leichterovy knihovny Umûní a fiemesla.

23

Pfií-

pravné práce, na kter ˘ch se podíleli také J. Dobiá‰

29

a R. Kuchynka, pfieru‰ila válka. V úvodu publikace

JiÏ v roce 1930, tedy krátce po zahájení projektu, by-

Umûlecké památky âech z roku 1957, která se nako-

lo jasné, Ïe vysoké tempo, v jakém probíhala pfiíprava

255, i. ã. 607.)

nec stala jedinou publikovanou ãástí celého projektu,

Dehiovy pfiíruãky (mezi prvním popudem v roce 1899

27 Zdenûk WIRTH: Umûlecká topografie âeskoslovenské

Wirth uvedl, Ïe jiÏ od zaloÏení fotomûfiického ústavu

a publikací prvního svazku v roce 1905 uplynulo pouze

republiky, in: âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností

plánoval realizaci této edice v rámci ãinnosti uvedené-

‰est let), nebude moÏné v ãeskoslovensk˘ch podmín-

28, 1930, s. 234–237.

ho pracovi‰tû, ov‰em s roz‰ífiením na celé území âes-

kách zdaleka udrÏet. V Nûmecku byly jiÏ na poãátku sto-

28 TamtéÏ, s. 235.

koslovenské republiky (I. svazek âechy, II. Morava

letí k dispozici soupisy památek vût‰iny regionÛ, jedna-

29 TamtéÏ.

236

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E

komise âAVU, 25. 7. 1928, A AV âR, fond âAVU, karton

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 237

V na‰ich pomûrech mohl Wirth v období nastupující

odborníkÛ. Pfiesto si byl Wirth jiÏ pfii vydání publikace

hospodáfiské krize zajistit finance zpoãátku pouze pro

v roce 1957 vûdom váÏn˘ch nedostatkÛ textu, zpÛso-

jednoho smluvního pracovníka a podrobné soupisy by-

ben˘ch pfiedev‰ím tím, Ïe vût‰ina údajÛ nebyla ovûfio-

ly publikovány pro necelou tfietinu území âech. E. Po-

vána v terénu. U regionÛ, pro nûÏ existoval soupis Ar-

chemu se v‰ak podafiilo v neuvûfiitelnû krátké dobû, do

cheologické komise, byly vût‰inou pouÏity pfievzaté

konce roku 1932, pfiipravit podklady pro zb˘vající – te-

údaje a jejich spolehlivost byla silnû podmínûna osob-

dy v edici Archeologické komise dosud nevydané –

ností autora a dobou publikování. Od prÛzkumu, kter˘

30

RÒZNÉ

INTBAU Benátská deklarace o zachování památek a míst v 2 1 . s t o l e t í : Ví t a n á re d a k c e Benátské charty

V roce 1931 se pfiipojil nûmecky pí‰í-

provádûli E. Poche a A. Gnirs na poãátku 30. let uply-

cí historik umûní Anton Gnirs, kter˘ doplnil texty pro

nulo prakticky tfiicet let a na mnoha místech se situa-

nûmecké okresy severozápadních âech. Excerpta z vy-

ce v˘znamnû zmûnila. Odborná kvalita a spolehlivost

dan˘ch, ale i nûkter ˘ch dosud nevydan˘ch rukopisÛ

nové pfiíruãky, jak se záhy ukázalo, tak byla skuteãnû

S mírn˘m zpoÏdûním pfiedkládám ãtenáfiÛm Zpráv

zpracovávala ve 30. letech Ema Sedláãková (provdaná

znaãnû diskutabilní, pfiesto v‰ak byla prvním komplet-

památkové péãe informace o konferenci Benátská

Char vátová). Do roku 1937 se tak podafiilo rukopis

ním soupisem památek v âechách.

charta revidována: Modernismus a konzervace v po-

ãeské regiony.

V roce 1930 Wirth poãítal s tím, Ïe podobnû jako

váleãném svûtû (The Venice Charter Revisited: Moder-

v âechách budou v krátké dobû zahájeny práce na dal-

nism and Conservation in the Post-War World), kterou

Wirth poté dojednal revizi tohoto textu se znalci pa-

‰ích svazcích nové pfiíruãky pro Moravu a Slezsko, pro

pofiádalo obãanské sdruÏení INTBAU v Benátkách ve

mátek jednotliv˘ch regionÛ (napfiíklad F. Matou‰

Slovensko a také pro jiÏ dlouho pfiipravovan˘ soupis

dnech 2.–5. 11. 2006. Mezinárodní síÈ pro tradiãní v˘-

z âesk˘ch Budûjovic, L. Lábek z Plznû a dal‰í), s v˘-

památek Prahy. Poãítal s tím, Ïe v‰echny ãtyfii vyjdou

stavbu, architekturu a urbanismus (International Net-

znamn˘mi ãesk˘mi historiky umûní (Antonín Matûjãek,

do roku 1938, vãetnû cizojazyãn˘ch mutací. Pfiípravy

work for Traditional Building, Architecture and Urba-

Václav Vilém ·tech, Josef Polák, Vladimír Denkstein)

pr vních dvou uveden˘ch pokraãování soupisu v‰ak

nism – INTBAU) byla zaloÏena v roce 2001 v ¤ímû

ãi památkáfii (Rudolf Hönigschmid, Karl Kühn, Josef

zfiejmû nebyly vÛbec zahájeny a zÛstaly pouze ve stá-

a roku 2002 zahájila ãinnost v Lond˘nû pod patroná-

O kvalitû v˘sledného rukopi-

diu plánÛ. Není ani doloÏeno, Ïe by se Wirth pro tento

tem prince Charlese s cílem sdruÏit odborníky (archi-

su v‰ak pfiesto musíme mít jisté pochybnosti. Napfií-

projekt snaÏil získat spolupracovníky mezi v˘znamn˘-

tekty, teoretiky) i laiky – „jednotlivce a instituce, ktefií

klad V. Wagner se v dopise Z. Wir thovi z roku 1937

mi odborníky z regionÛ, ani Ïe by iniciativa vy‰la z je-

se vûnují vytváfiení humánních a harmonick˘ch staveb

zmínil o váÏn˘ch nedostatcích jemu ke korigování

jich strany.

Koordinaci pfiípravy praÏského soupisu

a lokalit s ohledem na místní tradice“. Má nyní pfies

pfiedloÏeného rukopisu, v nûmÏ vzhledem ke své zra-

pfievzal Památkov˘ sbor hlavního mûsta. Práce v‰ak

tfii tisíce ãlenÛ (únor 2008) a poboãky v Kanadû, Indii,

kové poru‰e byl schopen opravit pouze „nejhrub‰í“

do vyhlá‰ení protektorátu pfiíli‰ nepokroãily. Ponûkud

Íránu, Nûmecku, Nigérii, Norsku, Rumunsku, USA

chyby, nûkterá hesla by v‰ak doporuãoval zcela pfie-

sloÏitûj‰í situace v této kauze by vyÏadovala podrob-

a Velké Británii. V souvislosti s rychl˘m nárÛstem po-

nûj‰í objasnûní, a tedy i v˘raznûj‰í roz‰ífiení pfiedklá-

ãtu ãlenÛ (více neÏ dvojnásobek oproti podzimu 2006)

daného textu.

se pfiipravuje zaloÏení poboãek v Polsku, Srbsku

I. svazku pfiíruãky (âechy) zpracovat do podoby lístkového katalogu.

Opitz, Václav Wagner).

psat.

32

31

Wirth s Wagnerem v následné odpovûdi zcela

souhlasil, vysvûtloval v‰ak, Ïe „bude lépe, budeme-li

35

míti alespoÀ nûjak˘ seznam, neÏ-li Ïádn˘ a bude na

Kristina UHLÍKOVÁ

v‰ech odbornících, aby uÏili kaÏdé pfiíleÏitosti k opra-

1

2

a Rusku. INTBAU, v pfiesvûdãení o pozitivním ekologickém, estetickém, sociálním a morálním v˘znamu

33

vám a tím druhé vydání pfiivedli na Ïádoucí v˘‰i“.

tradiãních architektonick˘ch a urbanistick˘ch forem,

Wirth text tedy i tak pfiedal k vydání plzeÀskému na-

pofiádá pravidelné workshopy propagující historické

kladatelství svého pfiítele L. Lábka a skuteãnû je‰tû

stavby, jejich obnovu s vyuÏitím lokálnû pfiíznaãného

v roce 1937 tiskárna jeho znaãnou ãást vysázela.

■ Poznámky

tvarosloví i stavebnû-fiemesln˘ch technik a tvorbu no-

V dubnu roku 1938 bylo s Karlem Maria Swobodou,

30 V roce 1933 ode‰el E. Poche z fotomûfiického ústavu

v˘ch budov i míst v pfiíbuzném, nekontrastním pojetí.

pfiedsedou umûleckohistorické komise Deutsche Ge-

a nastoupil do UmûleckoprÛmyslového muzea.

Vedle toho podporuje iniciativy za záchranu architekto-

sellschaft der Wissenschaften und Künste, domluve-

31 Z. WIRTH, cit. v pozn. 23, s. 7.

nického dûdictví, shromaÏìuje a roz‰ifiuje související

no nûmecké vydání celého textu pod názvem Hand-

32 Dopis z 12. 11. 1937, OD ÚDU AV âR, fond Z. Wirth,

informace a odborná pojednání, a to zejména s vyuÏi-

buch der Kunstdenkmäler der Tschechoslowakischen

korespondence V. Wagnera.

tím internetu, coÏ umoÏÀuje komunikaci i v regionech,

Republik. To svûdãí mimo jiné o relativnû dobr˘ch, na

33 Dopis z 16. 11. 1937, LA PNP, fond V. Wagner, kores-

kde se politické nebo kulturní autority staví k pfiíslu‰-

ryze odborné bázi postaven˘ch vztazích ãesk˘ch a nû-

pondence pfiijatá.

n˘m aktivitám chladnû nebo zápornû.

meck˘ch historikÛ umûní i v této dobû. V následujícím

34 Z. WIRTH, cit. v pozn. 23, s. 7.

roce v‰ak okupaãní správa trvala na omezení územní-

35 PfiestoÏe je ve Wirthovû fondu (OD ÚDU AV âR) zacho-

ho rozsahu soupisu pouze na oblast protektorátu,

vána rozsáhlá korespondence s Jaroslavem Helfer tem

1) situování benátské Mezinárodní charty o zacho-

z Brna, Edmundem Wilhelmem Braunem z Opavy, Janem

vání a restaurování památek a sídel (1964) do dobového kontextu,

Wirth tedy radûji tisk publikace zastavil.

34

Komplikované období druhé poloviny 40. let neu-

Hoffmanem a Václavem Menclem z Bratislavy i J. Polá-

moÏnilo navázat na rozpracovan˘ projekt. Wirth v‰ak

kem z Ko‰ic, není zde Ïádná zmínka o projektu tohoto

za nûj cítil silnou zodpovûdnost a navíc mu z nûkte-

struãného soupisu.

Konference Benátská charta revidována se zamûfiila na ãtyfii klíãová témata:

2) v˘zkum teorie a praxe památkové péãe pfied vyhlá‰ením Benátské charty,

r˘ch stran bylo vyt˘káno, Ïe nebyl schopen dotáhnout ani jeden ze soupisov˘ch projektÛ do zdárného konce. Proto si jako v˘znamn˘ ãlen nové âeskoslovenské

■ Poznámky

akademie vûd vymínil zafiazení dokonãení „Dehia“ me-

1 Char ta INTBAU, dostupná v ãeském pfiekladu na

zi hlavní úkoly Kabinetu pro teorii a dûjiny umûní, v ro-

<www.intbau.org/chartercz.htm> [9. 1. 2008].

ce 1953 novû zaloÏeného v rámci této instituce. Ko-

2 Sdûlení mluvãí INTBAU Aury Neag. V âeské republice ne-

lektiv pracovníkÛ pod Wir thov˘m vedením doplÀoval

existuje samostatná poboãka, momentálnû je evidováno

a ovûfioval excerpcemi z novûj‰í literatur y, diplomo-

‰est ãlenÛ vãetnû autora tohoto ãlánku. Podrobné infor-

v˘ch i dizertaãních prací informace uvádûné v rukopi-

mace, dokumenty a dal‰í viz <www.intbau.org> [9. 1.

su ze 30. let. V˘sledn˘ text poté opût revidovala fiada

2008].

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / D ù J I N Y PA M ÁT K O V É P É â E | R Ò Z N É

237

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 238

3) porovnání pfiístupÛ v uplatÀování Benátské charty v rÛzn˘ch ãástech svûta,

âeské intelektuální prostfiedí z dÛvodÛ, jejichÏ kofie-

âlánek 1 moudfie zahrnuje mûstské a venkovské

ny lze v historii uplynulého století snadno vystopovat

soubor y do definice historické památky. Dodáváme,

6

(a které nejsou díky tomu ménû iracionální), vzdoruje

Ïe mÛÏe zahrnovat také historicky unikátní sídelní typ

kritice modernismu snad je‰tû urputnûji neÏ okolní ze-

nebo organizaãní strukturu v krajinû, které mohou ob-

PfiibliÏnû padesát fieãníkÛ z celého svûta (mezi nimi

mû. UdrÏuje se napfiíklad vcelku mylná pfiedstava, Ïe

sahovat dÛleÏité znalosti pro budoucí sídla.

prof. Boguslaw Szmygin, sekretáfi Mezinárodního v˘bo-

oficiální kritickou scénou a ãasopisy proteÏovaní ãe‰tí

âlánek 2 vyz˘vá k pomoci v‰echny obory vûdy a tech-

ru ICOMOS pro teorii a filozofii památkové péãe, archi-

architekti vynikají sv˘m „respektem k historickému kon-

niky, které mohou pfiispût ke studiu a ochranû architek-

tekt Robert Adam a dal‰í) si poloÏilo základní otázku:

textu“. Oprostí-li se pfiedstavitelé domácí památkáfiské

tonického dûdictví. Klademe dÛraz na v˘znam vûdecké-

Je Benátská char ta z roku 1964 pouÏitelná i ve

obce od dogmat modernistické vûrouky – jako se to nû-

ho v˘zkumu, zejména pro uÏiteãné, tfiebaÏe pfiehlíÏené

21. století? Anal˘zy ukázaly, Ïe v chartû vyjádfiená oba-

kter˘m v˘razn˘m osobnostem podafiilo (Václav Wagner,

znalosti obsaÏené v historick˘ch památkách, jeÏ se mo-

va pfied „falzifikováním dokumentu umûní nebo histo-

Dobroslav Líbal, Milo‰ Solafi a dal‰í) – uãiní tak jistû ve

rie“ (ãlánek 12) odráÏí „pováleãnou modernistickou ví-

prospûch své profese: stále od nich nûkdo dal‰í oãeká-

ru v konec dûjin“ a v tomto smyslu zÛstává ideovû

vá, Ïe budou hájit právû jeho obchodní a ideologické zá-

propojena s Athénskou char tou ze 30. let minulého

jmy (majitelé realit, samosprávy, architekti) a zapomí-

3 Jan MICHL: Forma Ïe sleduje co? Modernistick˘ pojem

století. Hrozba puristick˘ch restaurátorsk˘ch fantazií,

ná se na to, Ïe by se pfiedev‰ím mûli starat o zájmy

funkce jako car te blanche [1995], in: Jan MICHL: Tak

v té dobû jen málo oprávnûná, poslouÏila jako záminka

památek, respektive neobchodní a primárnû neziskové

nám pr ˘ forma sleduje funkci: Sedm úvah o designu

k upfiednostnûní modernistick˘ch materiálovû a formál-

zájmy kulturní vefiejnosti vypl˘vající z existence tûchto

a o chápání funkcionalismu zvlá‰tû, V·UP, Praha 2003,

nû prvoplánovû kontrastních intervencí do historick˘ch

objektÛ a jejich pozoruhodn˘ch seskupení. Na tomto

s. 85–137, cit. s. 124–125.

celkÛ, které tak ãasto pfii‰ly o svÛj klíãov˘ vizuální rys,

místû nemá smysl uvedené formulace dále rozvádût –

4 Srov. teze z konference Svûtové dûdictví a souãasná

totiÏ tradiãní – nemodernistick˘ – vzhled. Benátská

k Ïádoucí polemice nejlépe pfiispûje právû publikovan˘

architektura, pofiádané 12.–14. 5. 2005 ve Vídni Cent-

charta se tak stala nástrojem, pomocí kterého byla kul-

úpln˘ pfieklad INTBAU Benátské deklarace.

4) navrÏení zásad pro rekonstrukce a tradiãní architekturu v historick˘ch souborech.

7

8

9

turní rozmanitost potlaãována ve prospûch unifikace vyjádfiené nadnárodním modernistick˘m tvaroslovím. Konference vyústila v pfiípravu dokumentu, jenÏ byl

■ Poznámky

rem svûtového dûdictví UNESCO, ICOMOS a rakousk˘m Ministerstvem pro v˘chovu, vûdu a kulturu. Viz Marie

INTBAU Benátská deklarace o zachování památek a míst ve 21. století

TOMÍ·KOVÁ: Svûtové dûdictví a souãasná architektura: Informace z mezinárodní konference, in: Urbanismus

8. 1. 2007 zvefiejnûn a signován pod názvem INTBAU

Athénská char ta z roku 1931 v˘znamnû pfiispûla

Benátská deklarace o zachování památek a míst ve

k rozvoji rozsáhlého mezinárodního hnutí za ochranu

5 Achim HUBEL: Denkmalpflege: Geschichte – Themen –

21. století (The INTBAU Venice Declaration on the

vefiejného dûdictví pro budoucí generace. Benátská

Aufgaben: Eine Einführung, Reclam, Stuttgart 2006, s. 290.

Conser vation of Monuments and Sites in the 21st

charta z roku 1964, zamûfiená na problémy, které se

6 Vlivné protagonisty domácí scény lze v této souvislosti

Century). Tato deklarace neru‰í, n˘brÏ reinterpretuje

postupnû staly komplexnûj‰ími a diferencovanûj‰ími,

charakterizovat Scrutonov˘m v˘razem „melancholick˘

a upfiesÀuje pÛvodní Benátskou chartu v podobném

provûfiila Athénskou chartu, provedla dÛkladnou studii

marxista“. Roger SCRUTON: The Aesthetics of Architec-

smûru jako nûkteré novûj‰í dokumenty ICOMOS, na-

zahrnut˘ch principÛ a roz‰ífiila její rámec v novém do-

ture, Princeton University Press, Princeton (2. vydání)

pfiíklad Usnesení Mezinárodního sympozia o zachová-

kumentu.

1980, s. 36.

a územní rozvoj VIII, 2005, ã. 4, s. 23–24.

ní men‰ích historick˘ch mûst (Rothenburg ob der Tau-

Témûfi o pÛlstoletí pozdûji se stáváme svûdky no-

7 Petr KRATOCHVÍL: Architektura 1989–2000: Obnova

ber, 1975) nebo Char ta o stavebním vernakulárním

v˘ch problémÛ a nov˘ch obtíÏí. Nejpfiednûj‰í je mezi ni-

disciplíny, in: Dûjiny ãeského v˘tvarného umûní VI/2:

dûdictví (Mexiko, 1999). Klade dÛraz na stylovou kon-

mi úkol podporovat soudrÏná a trvale udrÏitelná mûst-

1958–2000 (ed. Rostislav ·VÁCHA, Marie PLATOVSKÁ),

formitu nezbytn˘ch doplÀkÛ v historické struktufie, vy-

ská prostfiedí, v rámci nichÏ tvofií historické památky

Academia, Praha 2007, s. 877–901, cit. s. 900.

cházející z pÛvodní skladby. Kritick˘ poÏadavek „nefal-

ãasto intaktní prvky a Ïivé schránky v˘znamn˘ch a uÏi-

8 O modernistické taktice umlãování názorov˘ch oponen-

zifikovat“ je respektován s v˘hradou, Ïe novotvar y

teãn˘ch znalostí. RovnûÏ bylo zaznamenáno, Ïe se Be-

tÛ pfiedstíráním spoleãn˘ch cílÛ bystfie pí‰e Nikos

nemusejí b˘t na první pohled rozeznatelné, av‰ak mûl

nátská charta dostateãnû nechopila úkolÛ mimo Evro-

A. SALINGAROS: Architectural Theor y and the Work of

by je dokázat identifikovat odborník, napfiíklad pomocí

pu a Spojené státy a pfiehlíÏela vitální roli, kterou

Bernard Tschumi [2004], in: Nikos A. SALINGAROS: Anti-

peãlivé dokumentace.

nadále hrají tradiãní stavební dovednosti. Oãividnou

Architecture and Deconstruction, Umbau-Verlag, Solin-

se nakonec stala fiada logick˘ch protikladÛ v Chartû

gen 2004, s. 157–184, zde s. 181–182. V âesku vzbu-

samotné ãi v její rigidní interpretaci.

zují ostraÏitost napfiíklad opakované proklamace

Je pfiíznaãné, Ïe Deklarace vznikla z iniciativy obãanského sdruÏení: ãasto vysmívaní „obyãejní lidé“ obvykle skepticky pohlíÏeli na v˘kony modernistick˘ch

Na základû toho se skupina vedoucích mezinárod-

o „dobr˘ch památkáfiích“, za nûÏ mají b˘t povaÏováni ta-

památkov˘ch „regenerací“, jak je provádûli plánovaãi

ních pfiedstavitelÛ památkové péãe, architektury, urba-

koví, ktefií „umûjí rozpoznat kvalitu“ souãasné modernis-

typu západonûmeckého Sepa Rufa nebo ãeského Bo-

nismu a environmentálního plánování se‰la v listopa-

tické produkce a „nebojí se“ ji vpustit do tradiãnû tvaro-

huslava Fuchse pod zá‰titou Benátské charty, panují-

du 2006 v Benátkách a usnesla se, Ïe nastal ãas

vaného prostfiedí, kde údajnû vytvofií „novou hodnotnou

cího politického establishmentu (aÈ konzumnû kapita-

upfiesnit Benátskou chartu a její v˘klad, t˘kající se pfie-

vrstvu“. V pfievládajícím marasmu domácí vizuální kultury

listického, ãi konzumnû komunistického) a za

dev‰ím následujících sporn˘ch bodÛ:

nicménû památkáfiÛm nezfiídka nezb˘vá nic jiného, pokud

potlesku teoretikÛ, neboÈ „univerzitní obor dûjin umû-

Preambule si v‰ímá na‰í spoleãné zodpovûdnosti

chtûjí zabránit vyloÏené devastaci. ¤e‰ení teoreticky neo-

ní … pfiipravoval témûfi automaticky budoucí historiky

za ochranu památek minulosti pro budoucí generace

spravedlnitelná se v praxi mohou ukázat jako nejlep‰í

a kritiky na roli obráncÛ modernismu“. Prostá pfied-

a jejich „pfiedání v plném bohatství jejich pÛvodnosti“.

moÏná v dané situaci a s dan˘mi lidmi.

stava o nepatfiiãnosti kontrastních novotvarÛ v histo-

Tomu se nyní rozumí tak, Ïe jak˘koli akt konzervace

9 Deklaraci zvefiejnûnou anglicky na <www.intbau.org/ve-

rickém prostfiedí byla a stále je nesmyslnû napadána

nebo restaurace je nevyhnutelnû aktem zmûny zalo-

nicedeclaration.htm> [9. 1. 2008] pfieloÏil autor ãlánku.

Ïen˘m na historicky omezen˘ch znalostech. Proto ne-

V˘raz the conservation je v tomto pfiípadû, na rozdíl od ná-

v Disneylandu“, nepfiípustné „zkrá‰lování“ (sic!) a tak

smí b˘t cíl autenticity vykládán jako poÏadavek abso-

zvu konference, pfieloÏen jako zachování v souladu s uÏíva-

dále. Reprezentanti státní památkové péãe, ktefií od-

lutního stavu konzervace pfiedem urãen˘ch momentÛ

n˘m pfiekladem Benátské charty Jakuba Pavla a Ale‰e Vo-

mítli modernistick˘m architektÛm a jejich programÛm

v ãase. Spí‰e musí zohlednit komplexní strukturu

‰ahlíka (viz Mezinárodní dokumenty ICOMOS o ochranû

poklonkovat, nezfiídka prosazovali své názor y právû

zmûny a návratu napfiíã vûky vãetnû souãasnosti. To

kulturního dûdictví, Praha 2001, s. 4–5, online na
zdola, prostfiednictvím obãansk˘ch sdruÏení, pokud je-

má b˘t zaji‰tûno jak pomocí interpretaãních materiá-

//muff.uffs.net/skola/muzeo/pamatkova_pece/icomos.

jich existenci vládnoucí reÏim dovolil.

lÛ, tak pomocí technik peãlivé konzervace.

rtf> [14. 12. 2007]).

3

4

jako „fasádismus“, vytváfiení „zdánlivého svûta jako 5

238

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RÒZNÉ

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 239

hou nepfiedvídateln˘m zpÛsobem ukázat jako relevantní

Ben Bolgar (Velká Británie), Youcef Chennaoui (AlÏír-

(Budape‰È, Praha, Brno i fiada men‰ích – âeské Budû-

vzhledem k na‰im úkolÛm dnes i v budoucnosti. Podíl

sko), Vikas Dilawari (Indie), Matthew Hardy (Austrálie

jovice, PlzeÀ, Písek a dal‰í), ale i jinde v Evropû (Brati-

vefiejnosti na vûdeck˘ch, vzdûlávacích a politick˘ch dis-

– Velká Británie), Meisha Hunter (USA), Ian Lochhead

slava, PafiíÏ, Berlín, Mnichov), kde se po zbofiení hra-

kusích o tûchto problémech je mimofiádnû dÛleÏit˘.

(Nov˘ Zéland), Paolo Marconi (Itálie), Michael Mehaffy

deb projevily podobné spoleãenské potfieby. Obsahová

âlánek 4 vyz˘vá ke stálé údrÏbû památek. Dodává-

(USA), A. G. K. Menon (Indie), W. Brown Mor ton III

náplÀ architektury v symbióze s jejím v˘tvarn˘m pÛso-

me, Ïe údrÏba pouÏívající nové pr vky kompatibilního

(USA), Nicholas Patricios (¤ecko), Savita Raje (Indie),

bením vytváfiela monumenty, jeÏ zcela zmûnily mûfiítka

charakteru nepfiedstavuje „fale‰n˘ historismus“. No-

Bob Rose (Austrálie), Steven Semes (USA), Krupali

mûst. Zatímco aÏ do té doby na sebe vztahovaly ve‰-

vé prvky mohou b˘t snadno rozli‰eny odborníky nebo

Uplekar (Indie – USA), Pance Velkov (Makedonie).

kerou pozornost pfieváÏnû kostely, klá‰ter y, hrady,

s pomocí interpretaãních materiálÛ.

Martin HORÁâEK

zámky a ‰lechtické paláce, vznikaly v 19. století nové

âlánek 5 zakazuje zmûny v fie‰ení budovy, dokonce

typologické druhy a vyzdvihovány byly i star‰í, dosud

i v pfiípadû jejího pfiizpÛsobení pro sociálnû uÏiteãn˘

potlaãované typy. Do panoramat i interiéru mûst se

zámûr. Av‰ak takové zmûny musí b˘t pfiipu‰tûny, je-li

zaãaly promítat vládní a administrativní budovy, radni-

druhou alternativou ohroÏení existence budovy, pokud

■ Poznámky

ce, divadla a dal‰í modifikace – opery, muzea, burzy,

nejsou disharmonické, jak se uvádí v ãlánku 6, a po-

10 Anglické znûní pfiíslu‰né pasáÏe Benátské char ty

banky, soudní budovy, spofiitelny, nemocnice, obchod-

kud se provádí peãlivá dokumentace tûchto zmûn. Ta-

„must be distinct from the architectural composition“

ní domy, kasárna nádraÏí, továrny a skladi‰tû. VraÈme

kové zmûny by mûly co moÏná nejvíce vyuÏít pÛvodní

umoÏÀuje radikálnûj‰í v˘klad neÏ znûní francouzské („re-

se v‰ak k Vídni a na‰im dvûma architektÛm.

prostorové kvality a strukturu budovy.

lève de la composition architecturale“), z nûjÏ vychází Pav-

V˘sledek revoluãních událostí roku 1848 pfiinesl

âlánek 9 volá po nov˘ch dílech, která „se musí odli-

lÛv (a Vo‰ahlíkÛv) ãesk˘ pfieklad „má b˘t … zaloÏena na

uvolnûní na duchovním poli. Tato zmûna zasáhla v˘-

‰ovat od originální kompozice a musí nést peãeÈ sou-

architektonické kompozici“. Srov.
tvarné umûní i vûdu a zapÛsobila zvlá‰tû na stavitelství

Av‰ak tento cíl musí b˘t dynamicky vyvaÏo-

nal.icomos.org/charters/venice_e.htm> a
a architekturu. První velkou úlohou po revoluci (vlastnû

ván s dal‰ími potfiebami vãetnû potfieby soudrÏného

international.icomos.org/char ters/venice_f.htm> [7. 1.

je‰tû dítûtem váleãn˘ch let) byla stavba Arsenalu, bu-

a trvalého lidského Ïivotního prostfiedí. Nová díla tudíÏ

2008].

dovaná v letech 1848–1856, zam˘‰lená jako pevnost

mohou b˘t odli‰ena od originální kompozice a zároveÀ

11 V ãeském pfiekladu „mají b˘t respektovány“.

ãi citadela. Pfii jeho realizaci byl odsunut neosobní

10

ãasnosti“.

s ní zÛstat v harmonickém souladu. PeãeÈ souãasnosti

úfiední styl a dána moÏnost umûlcÛm. Jeho projektanti,

mÛÏe b˘t zaji‰tûna mnoha zpÛsoby vãetnû interpretaãní

Eduard van der Nüll, August Siccardsburg, Carl Rösner,

informace nebo identifikaãních znaãek ãi charakteristik. Není nezbytné vytváfiet do oãí bijící juxtapozice, které mohou pfiestoupit smûrnice k ochranû tradiãního souboru nebo vztahy hmoty a barvy (ãlánek 6, ãlánek 13). âlánek 11 konstatuje, Ïe „hodnotné pfiínosy v‰ech dob k vybudování památky musí b˘t respektovány,

11

jelikoÏ jednota stylu není cílem restaurování“. Av‰ak

Ludwig Förster (1797–1868), Theophil Hansen

Ví d e À s k á R i n g s t r a s s e j a k o jeden z inspiraãních zdrojÛ ãeské architektury

(1813–1891) a Josef Hlávka (1831–1908), nebyli

Eduard van der Nüll, August Siccard von

moderního velkomûsta.

Siccardsburg – 140. v˘roãí smrti, Josef Hlávka – 100. v˘roãí smrti

styly nemohou b˘t striktnû pfiifiazeny k unikátnímu

ov‰em jen autor y plánÛ tohoto velkého vojenského areálu, ale jiÏ tehdy rozhodujícími staviteli rodícího se Nüll a Siccardsburg mûli uÏ pfied touto prací realizovány nûkteré projekty, zejména Sophiensäle a Carlstheater, oba z let 1846–1847. Dal‰í ze spoluautorÛ Ar-

zdroji ve specifickém období nebo kontextu, protoÏe

Pfied 140 lety, uprostfied nedokonãené práce na

senalu, Förster, byl rovnûÏ profesorem Akademie.

se mohou opakovanû vracet v rámci jin˘ch období

stavbû Dvorní opery, zemfieli ve Vídni Eduard van der

Spolu s Theophilem Hansenem, kter˘ pro své práce

a kontextÛ. Proto mÛÏe b˘t rozmanitost stylÛ tolerová-

Nüll (1812–1868) a August Siccard von Siccardsburg

hledal inspiraci na cestách po ¤ecku, postavili evange-

na a akceptována ve v‰ech dobách vãetnû souãas-

(1813–1868). Dílo tûchto dvou architektÛ je neoddûli-

lick˘ kostel v Gumpendor fu (1846–1849). Toto dílo

nosti. ZároveÀ mÛÏe b˘t prosazována jednota kompo-

telné. Seznámili se jiÏ roku 1828 na stfiední ‰kole

ovlivnilo v˘bûr obou architektÛ do skupiny projektující

zice, aniÏ by to znamenalo jednotu stylu.

a v roce 1835 spoleãnû pfie‰li na Akademii v˘tvarn˘ch

Arsenal. Zatímco Nüll a Siccardsburg se inspirovali

âlánek 12 konstatuje, Ïe „náhrady chybûjících ãás-

umûní, kde se stali Ïáky Petra Nobileho, Paula Spren-

hmotností stfiedovûk˘ch italsk˘ch mûstsk˘ch domÛ

tí se musejí vãlenit do celku harmonicky, ale zároveÀ

gera a Carla Roesnera. Roku 1838 získali stipendium

a hradÛ, Förster a Hansen byli ovlivnûni studiem ro-

se musejí odli‰ovat od originálních ãástí tak, aby re-

na studijní cestu po Itálii, Francii a Anglii. V roce 1843

mánsk˘ch, byzantsk˘ch a normansk˘ch forem.

staurování nefalzifikovalo dokument umûní nebo his-

byli oba jmenováni profesory vídeÀské Akademie. Sic-

O trochu pozdûji vyvolal ve Vídni velk˘ zájem dal‰í

torie“. To nemusí b˘t nicménû vykládáno jako zákaz

cardsburg nastoupil na místo po Ludwigu Försterovi

umûlec – Heinrich von Ferstel (1828–1883). Roku

náhrad v kompatibilním stylu. VyÏaduje to pouze pocti-

a Nüll zaãal vést katedru ornamentiky. Oba Ïili v dobû

1885 zvítûzil sv˘m návrhem na votivní kostel na Ring-

vé odli‰ení nového díla, které mÛÏe b˘t identifikova-

zrodu novodobé Vídnû, pfiipravili pÛdu pro celou její mo-

strasse, a to nad sedmdesáti pûti soutûÏícími. S Fers-

telné s pomocí interpretaãní informace.

derní úpravu a navrhli fiadu budov. Pfii svém pÛsobení

telem spolupracoval na tomto kostele i Josef Hlávka.

âlánek 13 zakazuje doplÀky ubírající na v˘znamu

na Akademii vychovali mnoho architektÛ; z ãesk˘ch lze

Brzy na to Theophil Hansen navrhl dal‰í dvû církevní

zajímav˘m ãástem budovy, její tradiãní situaci, rovno-

uvést Ignáce Ullmanna, Viktora Barvitia, Josefa Zítka,

stavby: evangelick˘ hfibitovní kostel (1857–1858)

váze její kompozice a vztahÛm s okolím. Spoleãnû

Josefa Schulze, Josefa Mockera a Josefa Hlávku.

a orientálnû stylizovan˘ kostel fiecké ortodoxní církve.

s dal‰ími ãlánky to musí b˘t vykládáno tak, Ïe sou-

S ãeskou a pfiedev‰ím praÏskou architekturou v‰ak byli

Na obou je patrná inspirace Byzancí. Orientální maur-

ãasné doplÀky, které se zdvofiile vãleÀují do harmonic-

propojeni nejen prostfiednictvím sv˘ch ÏákÛ a spolupra-

ské motivy se objevily také ve hmotû i detailech budo-

ké kompozice (vãetnû stylov˘ch revivalÛ, pokud jsou

covníkÛ, ale podobnû jako âe‰i pÛsobili na vídeÀskou

vy Nordbahnhof (Severního nádraÏí) postavené Jose-

pokládány za vhodné, stejnû jako inovativních nov˘ch

tvorbu, tak i Nüll a Siccardsburg více ãi ménû pfiímo za-

fem Stummerem (1808–1891) v letech 1858–1865.

stylÛ), jsou pfiípustné. DoplÀkÛm, jeÏ jsou úmyslnû

sahovali do ãeské ãásti mocnáfiství. Byli napfiíklad ãle-

Naproti tomu Moritz von Löhr se pfii návrhu Westbahn-

diskontinuitní, disharmonické nebo sebevûdomû do-

ny komise soutûÏe na stavbu Národního divadla.

hof (Západního nádraÏí) (1810–1874) inspiroval pfie-

minantní, nesmí b˘t dovoleno zniãit rovnováhu kompo-

Oba zmiÀovaní architekti se podíleli na rozvoji

váÏnû renesanãním tvaroslovím. Tato stavba z let

a utváfiení podoby evropsk˘ch velkomûst 19. století.

1857–1858 byla na konci 2. svûtové války zniãena

Podepsáno autor y dne 8. ledna 2007: Rober t

Aãkoliv bude fieã pfiedev‰ím o Vídni, nesmíme zapome-

a nahradila ji novostavba z let 1950–1954.

Adam (Velká Británie), Claudio d`Amato (Itálie), Ethan

nout, Ïe obdobn˘ prÛbûh v˘stavby a pfiemûny historic-

V palácov˘ch stavbách, jako byl HansenÛv palác

Anthony (USA), Irena Bakule (Litva), John Bliss (USA),

kého jádra mûla i ostatní mûsta v Rakousku-Uhersku

Sinna Wimpfen (1859–1860) a FörsterÛv KleinÛv

zice nebo vztah s jejím okolím.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RÒZNÉ

239

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 240

1

2

dÛm (1860), se architekti plnû oddali renesanãním

s ãásteãnou odezvou nûkter˘ch stfiedovûk˘ch motivÛ

pfiedlohám. U kostelÛ byly v‰ak nadále prosazovány

ve v˘zdobû. Dokonãení (1869) a triumfu tohoto velko-

gotizující formy. Svûdãí o tom RoesnerÛv kostel v Hiet-

lepého architektonického ãinu se ani jeden z umûlcÛ

zingu (1860–1864) a Lazaristenkirche od dal‰ího v˘-

nedoÏil. Stavba pak zÛstala plnû v rukou jejich Ïáka Jo-

znamného profesora Akademie Friedricha Schmidta

sefa Hlávky.

(1825–1891). Tyto stavby vyrostly vnû historického jádra mûsta. Stavební ruch v‰ak zasáhl i do centra.

Josefu Hlávkovi (1831–1908) byla v roce 1860 ve Vídni udûlena stavební koncese, chybûl mu v‰ak pro-

V‰echny fotografie pocházejí ze soukromého archivu autorky. Obr. 1. VídeÀ, Rakousko, budova Arsenalu (1848–1856) od architektÛ Eduarda van der Nülla, Augusta Siccardsburga, Carla Rösnera, Ludwiga Förstera, Theophila Hansena a Josefa Hlávky. Obr. 2. VídeÀ, Rakousko, budova Opery od architektÛ Eduarda van der Nülla a Augusta Siccardsburga, dokonãená 1869 architektem Josefem Hlávkou.

Z urbanistického hlediska bylo pro moderní VídeÀ

vozní kapitál. Na‰tûstí se mu doslalo pomoci od jeho

nejdÛleÏitûj‰í zbofiení hradeb a vybudování okruÏní tfií-

z pr vních uãitelÛ na Akademii – van der Nülla. Ten

dy – Ringstrasse. Ze stagnujícího mûsta ve stfiedovû-

Hlávku povûfiil, aby ho po dobu dovolené zastupoval

kém vûnci opevnûní se na zaãátku 19. století stala

v jeho stavitelské kanceláfii. Je‰tû neÏ tato doba uply-

Hansen zde pouÏil zajímavé spojení klasického stylu

ãtvrtá metropole Evropy po PafiíÏi, Lond˘nû a Petrohra-

nula, pfii‰lo dal‰í neãekané ‰tûstí: b˘val˘ HlávkÛv ‰éf,

s byzantskou malebností. Mohutn˘ hranol základní bu-

du. Od roku 1800 do roku 1857 se mnoÏství obyvatel

stavitel ·ebek, mu pfiedal cel˘ svÛj závod s ve‰ker˘m

dovy se stal pfiedobrazem nesãetn˘ch palácÛ a ovlivnil

Vídnû zdvojnásobilo – z 231 950 na 476 222. V roce

inventáfiem. Za kostel LazaritÛ ve Vídni a církevní kom-

také v˘stavbu vídeÀsk˘ch ãinÏovních obytn˘ch domÛ.

1880 jiÏ mûla 1 090 120 obyvatel a hradby zaãaly

plex v âernovcích dostal Hlávka cenu za architekturu.

Dal‰í léta pfiinesla Vídni velk˘ rozmach stavební ãin-

mûstu pfiekáÏet. JiÏ dfiíve byly zpracovány plány na roz-

Ve sv˘ch tfiiceti letech se zúãastnil stavby Dvorní ope-

nosti, vznikl napfiíklad FörsterÛv palác Hoyos Sprinzen-

‰ífiení mûsta. Roku 1836 pfiedloÏil jeden z návrhÛ Förs-

r y a realizoval návrhy sv˘ch profesorÛ Nülla a Sic-

stein (1863) a v témÏ roce palác wittenberského kní-

ter. Dal‰í plány pfiipravili Nebien a Ziegler (1838)

cardsburga. K soutûÏi na stavbu jej vyzval ministr Wie-

Ïete od architektÛ Jindfiicha Adama (1839–1905)

a 1850 Lössl. NejdÛleÏitûj‰ím impulsem k rozfie‰ení

kenburg a Hlávka v roce 1869 toto velké, nároãné dílo

a Mnichovana Arnolda Zanettiho. Souãasnû bylo v le-

sporu, zda hradby bofiit, ãi nebofiit, bylo jmenování

dokonãil. Císafi Franti‰ek Josef I. v uznání této práce

tech 1863–1866 postaveno pfiísnû gotizující Akade-

Georga Eugèna Haussmanna pafiíÏsk˘m prefektem. Je-

pfii otevfiení Opery odevzdal Hlávkovi symbolick˘ zlat˘

mické gymnázium od Friedricha Schmidta (patrnû za

ho rozsáhlé prÛrazy bulvárÛ zmûnily PafiíÏ v moderní

klíã k ní a vûnoval mu bohatû gravírované stfiíbrné kla-

Hlávkovy úãasti). Jedná se o úzk˘ stavební blok z reÏ-

velkomûsto. VídeÀ nemohla zÛstat pozadu. Následo-

dívko, zednickou lÏíci a mísu, jichÏ bylo uÏito pfii slav-

ného zdiva s bohatû zdoben˘m stfiedním rizalitem.

vala potfiebná jednání a v roce 1857 byl pfies protesty

nostním poloÏení základního kamene. Souãasnû Hláv-

V Hansenovû paláci Nûmeck˘ch mistrÛ získala Ring-

armádních kruhÛ strÏen vnitfiní pás hradeb. Do kon-

ka obdrÏel ¤ád císafie Franti‰ka Josefa a byl jmenován

strasse dal‰í ‰piãkové dílo. V objektu je dnes policejní

kurzu na fie‰ení uvolnûn˘ch ploch bylo pfiedloÏeno se-

císafisko-královsk˘m stavebním radou.

prezidium. Palác byl postaven v letech 1864–1868 pro

dm projektÛ: 1. Förster, 2. Martin Kink (1800–1877)

Stavba Oper y, jeÏ byla ve své dobû ohromnû ná-

arcivévodu Viléma ve stylu inspirovaném pfieváÏnû

3. Petr Josef Lenné (1789–1866), 4. Löhr, 5. van der

kladná – 6 000 000 zlat˘ch – pfiinesla ãeskému stavi-

renesancí. Mezi dal‰í dÛleÏité stavby té doby patfií

Nüll a Siccardsburg, 6. Friedrich August Stache

teli vysoké odborné ocenûní i spoleãenské postavení

FerstelÛv palác arcivévody Ludvíka Viktora na Schwar-

a 7. Ludwig Zettl.

a rozhojnila jeho majetek o 400 000 zlat˘ch. Hlávka

zenberském námûstí z let 1863–1869 a palác Larisch-

Srdcem mohutného díla se stal ãtyfikilometrov˘ ne-

se stal nejzamûstnanûj‰ím stavitelem bohaté Vídnû,

-Mönnisch (1867–1868) od van der Nülla a Sic-

pravideln˘ mnohoúhelník Ringstrasse. Na prÛseãíku

kde se naplno rozbûhl stavební ruch, takÏe tam v prÛ-

cardsburga. V pr vním pfiípadû se jedná o trojkfiídl˘

Ringstrasse s nejdÛleÏitûj‰ími ulicemi z centra vznikaly

bûhu devíti let navrhl a postavil 142 objektÛ.

komplex s hlavní fasádou se stfiedním rizalitem

v˘znamné stavby. Na konci Kärtnerstrasse pfied b˘va-

Kromû obytn˘ch domÛ a palácÛ se podílel na reali-

a zdvojen˘m sloupov˘m fiádem, druh˘ jmenovan˘ ob-

lou bránou zaãala v roce 1861 stavba první monumen-

zaci Akademického gymnázia v novogotickém slohu na

jekt byl postaven ve francouzsk˘ch renesanãních for-

tální budovy, Státní opery, a naproti pak Heinrichshofu.

Christinengasse (1863–1865), paláce ArcikníÏete Vi-

mách. Hmotn˘ rustikální portál, nároÏní vûÏ a bohatá

Mohutn˘ blok oper y s loubím obrácen˘m smûrem

léma na Parkringu (1865–1867) ve stylu italské rene-

vnitfiní v˘zdoba tohoto paláce jsou v eklektickém tvaro-

na Ringstrasse a s dvûma pfiíãn˘mi kfiídly, zastfie‰en˘

sance, podle jeho projektu byly postaveny velk˘ novo-

sloví. Dal‰í stavební komplex, budovu hudebního spol-

valbou, je mistrovsk˘m dílem Siccardsburgova kon-

gotick˘ kostel sv. Otmara (1866–1873), velmistrovsk˘

ku (Musikvereinsgebäude), postavil Theophil Hansen

strukãního umûní a skvûlé dekorativní v˘zdoby Van der

palác fiádu nûmeck˘ch rytífiÛ (1865–1866), budovy vo-

v antikizujících formách (1867–1869). Stfiední hmota

Nülla. V impozantní hmotû budovy jsou umístûny jevi‰-

jenského Arsenalu, jezdecké ‰koly a dal‰í stavby.

stavby vystupuje pfied fasádu a je zdobena pilastrov˘m

tû i hledi‰tû, kanceláfie, studia i skladové prostor y,

Proti Opefie stál aÏ do poloviny 20. století Heinrichs-

aniÏ by se funkce jednotliv˘ch prostor pÛdor ysnû ãi

hof. Byla to skupina tfií domÛ postaven˘ch podle návr-

Nüll a Siccardsburg se sv˘m posledním Haasov˘m

v˘‰kovû promítaly do architektonické koncepce. Autofii

hu Theophila Hansena. DvÛr byl roku 1945 tûÏce po-

obchodním domem, Domem kobercÛ, v roce 1867 je‰-

pouÏili pr vky florentské a francouzské renesance

‰kozen a v roce 1956 nahrazen novou budovou.

tû jednou vrátili k francouzské renesanci, vyuÏité jiÏ

240

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RÒZNÉ

fiádem.

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 241

3

u Larisch-Mönnischova paláce, a vytvofiili tímto ãist˘m

Nülla a Siccardsburga. Ke starému hradu mûla pfiilé-

dílem stojícím poblíÏ kostela sv. ·tûpána prototyp ob-

hat je‰tû dvû mohutná kfiídla sahající aÏ k Ringu, spo-

chodního domu.

jená na konci námûstí kolonádou s triumfálním oblou-

4

Obr. 3.VídeÀ, Rakousko, Nordbahnhof na pohlednici odeslané roku 1915. Obr. 4. VídeÀ, Rakousko, palác Larisch-Mönnisch (1867–1868) od architektÛ Eduarda van der Nülla a Augusta Siccardsburga.

JiÏ zmínûn˘ Heinrich Ferstel byl dal‰ím z autorÛ no-

kem uprostfied. K úplné realizaci v‰ak nedo‰lo, a tak

vû se rodící Vídnû, k ãemuÏ pfiispûl mimo jiné repre-

vnûj‰í hradní námûstí Heldenplatz zÛstalo z jedné

zentativní stavbou UmûleckoprÛmyslového muzea

strany otevfiené. Uprostfied námûstí jsou umístûny jez-

(Kunstgewerbemuseum, 1868–1871), zdobenou v re-

decké sochy arcivévody Karla a prince EvÏena Savoj-

nesanãním duchu. Vyniká zejména keramick˘mi detai-

ského, které jsou dílem A. Ferkorna. Sokly pro nû na-

podobat athénské Akropoli. Zatímco v prÛãelí architekt

ly zpracovan˘mi ve stylu italského renesanãního umûl-

vrhl Eduard van der Nüll. Nov˘ hrad (Neue Burg) byl

hojnû vyuÏil klasického antického fiádu, ostatní fasády

ce Lucca de la Robii a sgrafity. Nejzajímavûj‰í ãástí

nakonec postaven z jedné strany prostranství v letech

jiÏ nezapfiou neorenesanci. Uvnitfi zaujme pfiedev‰ím

paláce je kryt˘ sloupov˘ dvÛr. Tato stavba je v‰ak ne-

1881–1913 pod vedením Sempera, Hasenauera,

peristyl (40 x 23 m) s dvaceti obrovit˘mi mramorov˘mi

jen dobrou ukázkou zvládnutí dekorativních pfiedloh,

Förstera, Ohmanna a Baumanna a jsou v nûm umístû-

sloupy, kter˘ patfií k nejreprezentativnûj‰ím interiérÛm

ale také pfiíkladem fie‰ení soudob˘ch technick˘ch pro-

ny Umûleckohistorické muzeum, Muzeum rakouské

své doby. Univerzita pak sv˘m dvorem napodobuje ná-

blémÛ. Podobné úkoly zvládl Ferstel velmi dobfie i pfii

kultury a dal‰í sbírky.

dvofií paláce Farnese v ¤ímû. Slavnostní sál ov‰em pÛ-

stavbû Chemického institutu (1869–1872).

Závûr námûstí HrdinÛ a souãasnû spojovací ãlánek

sobí chladn˘m a prázdn˘m dojmem.

Renesanãní tvarosloví bylo vyuÏito rovnûÏ na objek-

s námûstím Marie Terezie tvofií hradní brána, dokon-

Námûstí Paradenplatz je na druhé stranû Ringstras-

tu Starého mûstského divadla (varieté) Ronacher, kte-

ãená Petrem Nobilem roku 1824. Dvû monumentální

se uzavfieno Hradním divadlem (Burgtheater, 1873–

ré bylo prvotinou pozdûji velmi vyhledávan˘ch stavitelÛ

budovy na námûstí Marie Terezie, symetricky poloÏe-

1874). To bylo pÛvodnû plánováno jako jedno kfiídlo no-

divadel Ferdinanda Fellnera (1847–1916) a Hermana

né a z vnûj‰ku shodné, urãené pro Umûleckohistoric-

vého paláce, ale nakonec se vedle radnice, parlamentu

Helmera (1849–1919).

ké a Pfiírodovûdné muzeum, byly postaveny ve spolu-

a univerzity stalo ãtvrt˘m samostatn˘m objektem. Je to

Kromû uveden˘ch architektÛ je tfieba se zmínit

práci Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera

spoleãná práce Sempera a Hasenauera; polokruhovû

o dal‰ím v˘znamném Ïákovi van der Nülla, jímÏ byl Karl

(1872–1881). Semperov˘m dílem je hlavnû vzhled

uzavfiená stavba s kfiídly pfiipomíná Semperovu operu

von Hasenauer (1833–1894). Stejnû jako byl jeho uãi-

a program plastické v˘zdoby, Hasenauerovou prací

v DráÏìanech. Budova je inspirována vrcholnou ital-

tel proslul˘m dekoratérem architektur y, stal se i on

jsou pak interiér y. Oba objekty jsou ãtyfipatrové, se

skou renesancí a ve stfiední ãásti je zfiejmé ovlivnûní

mistrem v˘pravy. Obsadil mimo jiné 3. místo v soutûÏi

dvûma vnitfiními dvory navazujícími na stfiední vnûj‰í

Palácem konzervátorÛ v ¤ímû. Hasenauer soustfiedil

na projekt Dvorní opery. Jeho raná díla – Aziendahof

rizality. Nad nimi má kaÏdá budova osmibokou kupoli

dekorativní prvky do prostorÛ schodi‰tû, foyer a hledi‰-

(1867–1869) a palác Lützow – jsou dÛleÏitá kvÛli in-

se ãtyfimi nároÏními vûÏiãkami. Zdobí je bohatá plas-

tû – jejich velkolepost pfievy‰uje dfiívûj‰í autorovy prá-

spiraci barokní pfiedlohou, k níÏ se jako jeden z prvních

tická dekorace: na Umûleckohistorickém muzeu podo-

ce. Naproti tomu Hasenauerova burza (1874–1877)

vrátil. Hasenauer se zúãastnil i soutûÏe na svûtovou

by slavn˘ch umûlcÛ, na Pfiírodovûdeckém pak alegorie

v dal‰í ãásti Ringstrasse nepfiekraãuje prÛmûrnou úro-

v˘stavu, která ho proslavila a otevfiela mu cestu k fie-

pfiírodních sil a portréty znám˘ch pfiírodovûdcÛ.

veÀ jeho dûl.

‰ení problematiky námûstí HrdinÛ (Heldenplatz) pfied Hofburgem.

Ve srovnání s tûmito díly je nová radnice (1872–

Jako zajímavost zb˘vá je‰tû pfiipomenout Rossauer

1873) v centru námûstí Paradenplatz osobitá jin˘m

Kaserne (1865) od architektÛ Pilhala a Markla, coÏ je poslední stavba velkého stylu na okruÏní tfiídû.

JiÏ roku 1867 byly pfiedloÏeny ãtyfii návrhy na jeho

zpÛsobem. Aãkoliv její autor Friedrich Schmidt studo-

úpravu od Ferstela, Hansena, Hasenauera a Löhra.

val italskou renesanci, v této stavbû se vrátil spí‰e ke

S tûmito plány se manipulovalo stejnû jako s projekty

své oblíbené gotice. („PouÏil prvkÛ mnoha slohÛ v cel-

na roz‰ífiení mûsta, neboÈ Ïádn˘ z nich nebyl urãen

ku goticky se tváfiícím", napsal o nûm Matûjãek v Dûji-

k bezprostfiednímu provedení. Ferstel a Hansen byli vy-

nách umûní). Rozhodnû celek spí‰e pfiipomíná vlám-

Prameny a literatura:

louãeni ze soutûÏe. Teprve po dvou letech sporÛ mezi

ské radnice, napfiíklad v Bruselu. Schmidta inspirovaly

Mûstsk˘ arcvhiv VídeÀ.

Löhrem a Hasenauerem byl pozván do Vídnû nûmeck˘

majestátní vûÏe, prolomené arkády, hlavní fasáda se

HlávkÛv archiv, LuÏany.

architekt Gottfried Semper, kter˘ mûl rozhodnout a pfii-

stfiedním rizalitem a stfiední vûÏí i dole prolomené

Zora DVO¤ÁKOVÁ: Josef Zítek, Melantrich, Praha

klonil se k Hasenauerovu návrhu s tím, Ïe by stavba

a klenuté loubí.

1983.

Yvona JANKOVÁ

muzea na námûstí mûla b˘t realizována spolu s v˘-

Pfii v˘stavbû námûstí Paradenplatz vznikly je‰tû dal-

Karl GINHART: Die bildende Kunst in Österreich vom

stavbou nového kfiídla Hofburgu. Tak do‰la naplnûní

‰í dvû budovy: HansenÛv parlament a Ferstelova uni-

Ausgang des 18. Jahrhunderts bis zur Gegenwart, Ru-

pÛvodní my‰lenka nádherného císafiského fóra, která

verzita, obû z období 1873–1883. Parlament byl navr-

dolf M. Rohrer Verlag, Wien – München – Brno 1943.

byla vyjádfiena jiÏ v projektu Ringstrasse od van der

Ïen ve vrcholném fieckém stylu a údajnû se mûl

Alois LODR: Josef Hlávka, Melantrich, Praha 1988.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RÒZNÉ

241

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 242

Vû d e c k o v ˘ z k u m n á ã i n n o s t v Národním památkovém ústavu

a zpracování v˘nosu této rezervace (1969) se jiÏ podí-

ve spolupráci se SÚPPOP a v‰emi krajsk˘mi stfiedisky

lel Ale‰ Vo‰ahlík, kter˘ metodiku aplikoval na hodno-

státní památkové péãe a ochrany pfiírody vyplynulo, Ïe

cení celého sídla a krajiny.

1382 sídelních útvarÛ, mûst, mûsteãek a vesnic má hodnotné panorama a 2386 nemovit˘ch památek se

Národní památkov˘ ústav (NPÚ) má zákonem

V˘bûr tfiiceti historick˘ch mûst za památkové rezer-

ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi v § 32

vace zdaleka nepostihoval celkové hodnoty na‰ich sí-

odst. 2 pod bodem b) uloÏeno „organizovat, koordino-

del, ãetná mûsta a mûstaãka zÛstala bez ochrany. Péãí

V dal‰í etapû 1985–1989 byla nemovitá ãást pa-

vat a plnit vûdeckov˘zkumné úkoly státní památkové

o nû byl od roku 1967 povûfien Karel Kibic. Nerezer-

mátkového fondu podrobnûji prostorovû identifikována

péãe, rozpracovávat teorii a metodiku státní památko-

vaãní mûsta byla ãasto ohroÏena nov˘mi formami pa-

v mapách v mûfiítku 1 : 50 000, coÏ umoÏnilo její kon-

vé péãe a metodiku spoleãenského uplatnûní kultur-

nelové obytné v˘stavby spojen˘mi se zásahy do jejich

frontaci s územnû technick˘mi podmínkami v âR. Kon-

ních památek“. Jak se dafií tuto nároãnou ãinnost

urbanistické struktur y, proto K. Kibic zpracoval v le-

frontaci profesionálnû provádûla v‰echna tehdej‰í Kraj-

plnit? Dovolte mi malé poohlédnutí do její historie

tech 1967–1973 souhrnnou Památkovou kategorizaci

ská urbanistická stfiediska a v˘stupy byly vyuÏity

u pfiíleÏitosti 50. v˘roãí vzniku pfiedchÛdce NPÚ, Státní-

historick˘ch mûst v âSR. Pro cenná z nich navrhl dru-

v oblasti územního plánování. V˘sledky této v˘zkumné

ho ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody

hou formu jejich ochrany (chránûné historické mûsto).

ãinnosti si dodnes uchovávají vysokou hodnotu a ve

(SÚPPOP), kter˘ byl zfiízen v roce 1958 na základû zá-

Tento název byl dále diskutován a nakonec bylo po pfii-

své dobû nemûly v Evropû srovnatelnou obdobu.

kona ã. 22/1958 Sb., o kulturních památkách.

jetí nového stavebního zákona ã. 50 v roce 1976 roz-

SoubûÏnû s prognostickou a koncepãní ãinností by-

SÚPPOP navázal na Státní památkovou správu zfií-

hodnuto o názvu památková zóna, jenÏ se pak dostal

ly vytváfieny pfiedpoklady pro trvalej‰í vûdeckotechnic-

zenou Ministerstvem ‰kolství a osvûty v roce 1953.

do zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi.

k˘ rozvoj. V roce 1980 byla zpracována Prognostika

Do této organizace byly zaãlenûny b˘valé oddûlení pro

Na kategorizaci historick˘ch mûst âSR a na v˘sled-

vybran˘ch smûrÛ vûdeckotechnického rozvoje oboru

ochranu památek Ministerstva ‰kolství, nûkdej‰í kan-

ky dal‰ího v˘zkumného úkolu, Památková ochrana his-

památkové péãe do roku 2000. Roku 1981 byl Jaro-

celáfi Národní kulturní komise pro správu kulturního

torick˘ch mûst, fie‰eného v letech 1974–1976 rovnûÏ

slavu SvatoÀovi svûfien úkol vytvofiit samostatné od-

majetku, Státní památkov˘ ústav v Praze s poboãkou

Karlem Kibicem, navázal Ale‰ Vo‰ahlík zpracováním

dûlení rozvoje památkové péãe a jiÏ 1. 1. 1983 byl

v Brnû a Státní fotomûfiick˘ ústav v Praze.

Koncepce památkové ochrany historick˘ch mûst

SÚPPOP povûfien v˘znamnou funkcí vedoucího praco-

Na poãátku 60. let 20. století se odborná ãinnost

v âSR, která zahrnovala ãtyfiicet mûstsk˘ch památko-

vi‰tû vûdeckotechnického rozvoje s meziodvûtvovou

SÚPPOP zamûfiovala na poznávání památkového fon-

v˘ch rezervací a sto ‰edesát mûstsk˘ch památkov˘ch

pÛsobností pro oblasti péãe o památkov˘ fond a chrá-

du, navrhování metodick˘ch postupÛ ochrany a péãe

zón. Návrh na roz‰ífiení památkové ochrany historic-

nûné oblasti pfiírody na území âSR. Ke spolupráci se

o jednotlivé druhy památek i prezentaci a propagaci

k˘ch mûst projednal s krajsk˘mi organizacemi a pro-

pfiihlásilo padesát sedm organizací. V˘stupy z jejich

kulturního dûdictví. Souãástí cíleného v˘voje byla i spe-

pracoval metodiku zpracování v˘nosÛ pro památkové

v˘zkumné ãinnosti a referáty pfiednesené na desít-

cializovaná v˘chova pracovníkÛ v tomto oboru. Pro

zóny. Tuto novou formu ochrany historick˘ch sídel se

kách semináfiÛ organizovan˘ch Václavem Pilzem, se-

60. léta je nutné také pfiipomenout rodící se meziná-

podafiilo prosadit do § 6 zákona ã. 20/1987, o státní

kretáfiem památkové péãe, byly publikovány aÏ do ro-

rodní spolupráci, kdy se SÚPPOP zapojil díky Jakubu

památkové péãi.

ku 1992 v osmi Bulletinech SÚPPOP.

uplatÀuje jako dominanty v krajinû.

Pavlovi do koncipování takzvané Benátské char ty

Od roku 1976 byly vytváfieny i pevnûj‰í základy pro

Devadesátá léta znamenala zásadní obrat. Tato

(1964) a úãastnil se zaloÏení Mezinárodního v˘boru

rozvíjení v˘zkumné ãinnosti ve v‰ech odborn˘ch organi-

etapa pfiinesla zcela nové úkoly související se zmûna-

pro památky a sídla (ICOMOS) v roce 1965.

zacích státní památkové péãe. Tehdy Vladimír Novotn˘,

mi vlastnictví památek. V roce 1990 do‰lo k oddûlení

V˘zkumná ãinnost SÚPPOP se odvíjela od fie‰ení prio-

fieditel SÚPPOP, uloÏil Jaroslavu SvatoÀovi promyslet

ochrany pfiírody od památkové péãe a jejímu pfiiãlenû-

ritních úkolÛ ústavu, kter˘mi byly zejména tvorba stát-

metody v˘zkumu, sestavit t˘m odborníkÛ ze v‰ech kraj-

ní pod resort Ïivotního prostfiedí. Státní ústav památ-

ních seznamÛ kulturních památek, naplÀování institu-

sk˘ch stfiedisek a zahájit práce na celostátní Prognóze

kové péãe (SÚPP) v témÏ roce zorganizoval na zámku

tu národních kulturních památek a ochrana historic-

rozvoje oboru památkové péãe do roku 2000 s ãaso-

RoztûÏi celooborové setkání odborn˘ch pracovníkÛ pa-

k˘ch sídel. Zhodnocení této ãinnosti SÚPPOP by si

v˘m horizontem prodlouÏen˘m do roku 2010. Zadání

mátkové péãe. Závûry z tohoto jednání mají dosud ak-

zaslouÏilo vût‰í prostor, ale zde mÛÏeme upozornit

tohoto úkolu se ukázalo jako ‰Èastné a pro památko-

tuální v˘znam. Jedním z nich bylo vytvofiení odborné

pouze na nejv˘znamnûj‰í v˘sledky, kter˘ch bylo dosa-

vou péãi v‰estrannû úãelné. Jaroslav SvatoÀ si vybral

pracovní skupiny pod pfiedsednictvím Mojmíra Horyny,

Ïeno pfiedev‰ím v oblastech ochrany historick˘ch sí-

velmi akceschopné spolupracovníky a s obrovsk˘m na-

jejímÏ v˘sledkem bylo vynikající formulování zásad no-

delních útvarÛ a prostorové identifikace památkového

sazením fie‰il ãetné, ale potfiebné anal˘zy vãetnû ná-

vého památkového zákona. Tato práce v‰ak dosud

fondu, fie‰ené zejména v rámci prognostické ãinnosti.

sledného zpracování syntézy. Pro prognózování rozvoje

nebyla zavr‰ena vydáním nové zákonné normy.

Pr vních tfiicet mûst bylo prohlá‰eno památkov˘mi

státní památkové péãe jako dílãího spoleãenského

Vlastní v˘zkum a v˘voj se od poloviny 90. let zaãal

rezer vacemi jiÏ v roce 1950, ale v˘nosy mûly pouze

systému bylo dÛleÏité vymezit nejen jeho základní

ve SÚPP dynamicky rozvíjet. Ve zprávû o ãinnosti

desítiletou platnost, takÏe po roce 1960 je bylo nutné

funkce, hlavní ãinnosti a zkoumat nejvhodnûj‰í cesty

ústfiedního pracovi‰tû NPÚ za rok 2006 je uveden pfie-

novû zpracovat. Od roku 1962 se tomuto úkolu vûno-

a zpÛsoby k jejich naplÀování, ale bylo také nezbytné

hled realizovan˘ch v˘zkumn˘ch úkolÛ v pÛsobnosti

vali Pavel Korãák a Jaroslav SvatoÀ. Na základû po-

pfiesnûji vymezit pfiedmût tohoto systému, tedy pa-

státní památkové péãe od roku 1996 do roku 2006.

drobného prÛzkumu historického jádra mûsta Kutné

mátkov˘ fond vãetnû jeho moÏného potenciálu v kul-

JiÏ v roce 1996 fie‰ila státní památková péãe sedmde-

Hory navrhli novou metodiku prohla‰ování mûstsk˘ch

turním dûdictví na‰í republiky.

sát pût institucionálních v˘zkumn˘ch úkolÛ a tfiicet dva

památkov˘ch rezervací, která byla v roce 1964 ovûfio-

Pro fie‰ení tohoto nároãného úkolu bylo velmi pfií-

úãelové v˘zkumné projekty. Patfiil sem i úkol „Zajistit

vána pfii revizi v˘nosu rezervace v Tábofie za úãasti Dob-

nosné navázání externí spolupráce s Dobroslavem Lí-

koordinaci projektÛ institucionálnû financovan˘ch

roslava Líbala a jeho spolupracovníkÛ Jana Muka a Ma-

balem (SÚRPMO) a zaji‰tûní dlouhodobûj‰í kooperace

z prostfiedkÛ v˘zkumu a v˘voje jednotliv˘ch památko-

rie Heroutové. Metodika byla velmi kladnû hodnocena

se Státním ústavem územního plánování (TERPLAN).

v˘ch ústavÛ a zajistit prÛbûÏnou a pfiípadnû závûreã-

na Mezinárodním sympoziu o regeneraci historick˘ch

V úzké souãinnosti se v‰emi odborn˘mi organizacemi

nou oponenturu úkolÛ SÚPP“; zodpovûdn˘m fie‰itelem

mûst pofiádaném ICOMOS ve dnech 20.–26. ãer vna

státní památkové péãe byla v 80. letech provedena

byl Rí‰a Suk. Plnûní tohoto úkolu stejnû jako ostatních

1966 v Praze a v Levoãi. Byla dále zdokonalována pfii

prostorová identifikace památkového fondu v základ-

je podrobnû popsáno ve V˘roãních zprávách SÚPP. Vy-

zpracování v˘nosu Mûstské památkové rezer vace

ních mapách krajÛ âSR v mûfiítku 1 : 200 000, a to

plynul z nûj i vznik celostátního referátu vûdy a v˘zku-

Pelhfiimov (1967) a zejména na základû podrobného

v 7516 katastrálních územích pfii hodnocení 7938 sí-

mu v SÚPP a pozdûji koordinaãního oddûlení vûdy a v˘-

prÛzkumu historického jádra Znojma. Na pfiípravû

delních útvarÛ. Z hodnocení provádûného D. Líbalem

zkumu v Národním památkovém ústavu. Funkce

242

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RÒZNÉ

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 243

vedoucího fie‰itele jmenovaného úkolu, pozdûji vedou-

-historick˘ v˘voj, dokumentaci a evidenci, metody

telem vyhla‰ované vefiejné soutûÏe. Jejich pfiehled

cího vûdy a v˘zkumu SÚPP byla a dosud je spojena

a principy jejich údrÏby a obnovy aÏ po programy kul-

vãetnû fie‰itelÛ a anotací je zvefiejnûn v Registru infor-

s funkcí tajemníka Rady programu odboru památkové

turnû v˘chovného vyuÏití a propagace. ¤e‰itelem to-

mací o v˘sledcích (www.vyzkum.cz) a na internetov˘ch

péãe Ministerstva kultury âR, tajemníka ministerské

hoto v˘zkumného zámûru byl Ale‰ KrejãÛ. Ve SPÚ

stránkách NPÚ (www.npu.cz). Celkem je takto zájem-

Komise pro v˘zkumné zámûry a tajemníka Komise pro

v Plzni se v˘zkumní pracovníci zamûfiili na v˘zkum

cÛm zpfiístupnûno pût set dvacet osm úãelovû nebo

hodnocení institucionálnû financovan˘ch úkolÛ vûdy

a dokumentaci památek v západoãeském regionu. ¤e-

institucionálnû financovan˘ch úkolÛ, uspofiádan˘ch

a v˘zkumu v NPÚ.

‰itelem byl Karel Drhovsk˘. SPÚ v Ústí nad Labem ur-

podle kategorie, odborn˘ch pracovi‰È, doby zahájení

Od roku 1997 se mezi úkoly vûdy a v˘zkumu vysky-

ãil jako prioritu svého v˘zkumného zámûru opomíjené

a odpovûdn˘ch fie‰itelÛ. Tyto pfiehledy jsou také k dis-

tuje také Koordinace v˘zkumu a v˘voje a zkvalitÀování

hodnoty památkového fondu severních âech vãetnû

pozici v ti‰tûné formû v oddûlení v˘zkumu a v˘voje na

odborn˘ch ãinností státní památkové péãe. Vedoucím

evidence, v˘zkumu a dokumentace. V ãele tohoto zá-

ústfiedním pracovi‰ti NPÚ, stejnû jako v˘stupy fie‰e-

fie‰itelem byl Jaroslav SvatoÀ, a to aÏ do roku 1999,

mûru stanula jako fie‰itelka Mirjam Skoumalová. V˘-

n˘ch v˘zkumn˘ch úkolÛ.

kdy jeho roli pfievzal Jaroslav Urban. Hlavní cíle tohoto

chodoãesk˘ SPÚ v Pardubicích se orientoval na terén-

VraÈme se v‰ak k v˘zkumn˘m projektÛm. Není moÏ-

v˘vojového úkolu, zamûfieného na odbornou koordina-

ní a badatelsk˘ prÛzkum, dokumentaci a pasportizaci

né zde v‰echny publikovat (mimo v˘‰e uvedené sezna-

ci institucionálnû financovan˘ch úkolÛ vûdy a v˘zkumu,

památkového fondu ve v˘chodních âechách s pfied-

my jsou v‰ak publikovány v kaÏdoroãních zprávách

na zprostfiedkování informací získan˘ch fie‰ením tûch-

nostním zamûfiením na ohroÏené památky. ¤e‰itelem

o ãinnosti NPÚ), ale nûkteré z nich si alespoÀ pfiipo-

to úkolÛ a na zvy‰ování odborné zpÛsobilosti pracovní-

v˘zkumného zámûru byl Jifií ·vec. SPÚ v Brnû se za-

meÀme: Morové sloupy v ãesk˘ch zemích, fie‰itel Vrati-

kÛ SÚPP, byly v prÛbûhu roku 1997 Ministerstvem kul-

pojil do fie‰ení v˘zkumn˘ch zámûrÛ vûdeck˘m zhodno-

slav Nejedl˘; V˘zkum venkovsk˘ch kostelÛ v âechách,

tur y âR podstatnû roz‰ífieny, a to zadáním nov˘ch

cením památkového fondu na jiÏní Moravû pod vede-

Jan Sommer; V˘zkum industriálních a technick˘ch areálÛ

témat vznikl˘ch v souvislosti s fie‰ením Koncepce stát-

ním Jaromíra Míãky. Olomouck˘ SPÚ fie‰il v˘zkum

a objektÛ, Eva Dvofiáková; Státní archeologick˘ se-

ní památkové péãe.

a dokumentaci v pÛsobnosti svého regionu z hlediska

znam âeské republiky, Lenka Kru‰inová; Pfiírodovûdn˘

Do zpracování tohoto koncepãního materiálu se for-

potfieb památkové péãe v gesci Pavla Koneãného. Os-

prÛzkum soch na Karlovû mostû, dlouhodobé monito-

mou úãasti v fie‰itelském t˘mu vedeném Dagmar Sed-

travsk˘ SPÚ pojal svÛj v˘zkumn˘ zámûr jako dokumen-

rování vlivu okolí na jejich stav, Martin Dvofiák; Obnova

lákovou zapojili vedle vedoucích pracovníkÛ SÚPP i fie-

tování a zhodnocení kulturního dûdictví severní Mora-

identifikace nemovitého památkového fondu v âR,

ditelé a v˘znamní odborníci ze v‰ech regionálních

vy a Slezska s ohledem na zájmy památkové péãe.

Dagmar Sedláková; Zhodnocení a interpretace v˘stupÛ

Státních památkov˘ch ústavÛ (SPÚ). Plán byl schválen

¤e‰itelkou v˘zkumného zámûru byla NadûÏda Gorycz-

vûdy a v˘zkumu, prostorová identifikace památkového

MK âR dne 10. 4. 2001 a bylo v nûm specifikováno

ková. Stfiedoãesk˘ SPÚ, veden˘ fie‰itelem Vojtûchem

fondu (1970–1990) pro jejich intenzivnûj‰í vyuÏití v ob-

celkem osm hlavních smûrÛ, takzvan˘ch pilífiÛ ãinnos-

Láskou, se zamûfiil na systematickou identifikaci, do-

lasti památkové péãe a cestovního ruchu, Jaroslav Ur-

tí odborn˘ch pracovi‰È státní památkové péãe. ¤ídící

kumentaci a prezentaci hodnot ohroÏen˘ch skupin pa-

ban; Portabilita a rozvoj datov˘ch základen v památko-

odbornû-metodická úloha SÚPP byla v plném rozsahu

mátek ve stfiedních âechách.

vé péãi, síÈové propojení s vyuÏitím internetu, propojení

akceptována a brána jako cesta ke sjednocení v˘-

Devát˘m v˘zkumn˘m zámûrem, jehoÏ fie‰ení bylo

s celostátními informaãními systémy, Mar tin Lazák;

zkumn˘ch i odborn˘ch ãinností oboru v zájmu jak vy‰-

zahájeno rokem 1999, byl institucionální v˘zkum Stát-

Katalog obrazové sbírky Arcibiskupského zámku v Olo-

‰í kvality poznávání, obnovy a prezentace památkové-

ního ústavu památkové péãe, kter˘ byl plnû zamûfien

mouci, Marie MÏyková; T˘nsk˘ dvÛr a stfiedovûká Pra-

ho fondu, tak i vy‰‰í pfiedvídatelnosti a jednotnosti

na naplÀování strategick˘ch cílÛ Koncepce úãinnûj‰í

ha, Zdenûk Dragoun; Kaple a kapliãky v jiÏních âe-

vydávan˘ch odborn˘ch stanovisek, a tím i vy‰‰í právní

péãe o památkov˘ fond v âeské republice do roku

chách, Pavel Hájek, Alternativní techniky restaurování

jistoty vlastníkÛ památek. Osm „pilífiÛ“ a následná prá-

2005. ¤e‰itelem tohoto stûÏejního v˘zkumného zá-

tapiserií – perspektivy vyuÏití pro ãeské sbírkové fondy,

ce koncepãního t˘mu mûly rozhodující v˘znam pfii po-

mûru se stal Pavel Jerie.

Katefiina Cichrová; Vyhodnocení dendrologického po-

zdûj‰ím formování ãtyfi nov˘ch v˘zkumn˘ch zámûrÛ,

V‰ech devût v˘zkumn˘ch zámûrÛ mûlo pûtiletou do-

tenciálu zámeckého parku ve Valticích, Dagmar Fette-

tentokrát jiÏ v gesci nové organizace – Národního pa-

bu fie‰ení (do roku 2003) s moÏností prodlouÏení

rová; Inventarizace a dokumentace kulturního dûdictví

mátkového ústavu, jeho ústfiedního pracovi‰tû a územ-

o rok, coÏ se následnû stalo. V roce 2001 byly posky-

Severní dráhy Ferdinandovy, Milo‰ Matûj; Moderní ar-

nû odborn˘ch pracovi‰È.

tovatelem pfiijaty je‰tû dal‰í dva v˘zkumné zámûry no-

chitektura Ostravy, NadûÏda Goryczková; Bastionová

Vzhledem k mimofiádnému nárÛstu úkolÛ, vyÏadují-

vû ustanoveného SPÚ hlavního mûsta Prahy. Jednalo se

pevnost Olomouc – památková dokumentace, Pavel

cích koordinaci v˘zkumu a v˘voje v oblasti památkové

o Terénní a badatelsk˘ prÛzkum, dokumentaci a pas-

Michna; a desítky dal‰ích v nesmírné hodnotû vûdec-

péãe, bylo rozhodnutím vedení SÚPP k 1. 3. 2000 zfií-

portizaci ohroÏen˘ch skupin památek na území hlavní-

ké práce dosaÏen˘ch v˘sledkÛ pro státní památkovou

zeno samostatné pracovi‰tû referátu v˘zkumu a v˘vo-

ho mûsta Prahy (fie‰itelka Alexandra KfiíÏová) a Nové

péãi.

je, jehoÏ vedoucím se stal Jaroslav Urban. Poãet insti-

prameny k ranû a vrcholnû stfiedovûk˘m dûjinám Prahy

Jak jsem jiÏ zmínil, ne u v‰ech v˘zkumn˘ch projektÛ

tucionálnû financovan˘ch úkolÛ tehdy dosáhl ãísla sto

(fie‰itelka Jarmila âiháková). Tyto zámûry mûly stano-

v oboru památkové péãe je poskytovatelem Minister-

ãtyfii a v následujících letech dál stoupal aÏ na sto pa-

venou dobu fie‰ení na léta 2002–2006. Na v‰ech je-

stvo kultury. Pfiipomenu formy mezinárodní v˘zkumné

desát dva v roce 2004. Úãelovû financovan˘ch v˘-

denácti v˘zkumn˘ch zámûrech vedle jmenovan˘ch ges-

spolupráce jako Esgrafiats Ciutat Vella, grant Evrop-

zkumn˘ch projektÛ bylo v roce 2000 ãtyfiicet tfii, tedy

torÛ-fie‰itelÛ vûdecky pracovaly stovky odborníkÛ

ského spoleãenství – program Raphael (spolufie‰itelka

nejvíce za pfiedchozích i následujících pût let.

a specialistÛ z fiad zamûstnancÛ státní památkové pé-

Ivana Kopecká) nebo Polymer Sorbents for Modificati-

V roce 1998 pfiijala dne 22. dubna vláda âeské re-

ãe, ale i externích spolupracovníkÛ a renomovan˘ch

on of indoor Atmospheres in Museums and Galleries,

publiky usnesení, kter˘m vstoupila v platnost Koncep-

odborníkÛ v památkovém oboru. V‰em patfií dík za do-

grant RSS Open Society Institut (vedoucí projektu Mar-

ce úãinnûj‰í péãe o památkov˘ fond v âeské republice

saÏené v˘sledky, které byly prezentovány pfii závûreã-

tin Dvofiák).

do roku 2005. Jedním z opatfiení poskytovatele, tedy

ném hodnocení v˘zkumn˘ch zámûrÛ v komisi Minister-

Ministerstva kultur y, a následnû pfiíjemce, SÚPP

stva kultury.

Z fiady v˘zkumn˘ch projektÛ fie‰en˘ch prostfiednictvím Grantové agentury âeské republiky (GAâR) pfiipo-

a v‰ech ostatních SPÚ, byl vznik v˘zkumn˘ch zámûrÛ

Vedle institucionálního v˘zkumu v‰ak probíhala, jak

meÀme napfiíklad projekt Milo‰e Drdáckého Historic-

orientovan˘ch na specifické potfieby památkové péãe

jiÏ bylo uvedeno, vûdecká práce pfii fie‰ení úãelovû fi-

ké konstrukce a materiály pfii opakovaném namáhání

v regionech.

nancovan˘ch v˘zkumn˘ch projektÛ, jejichÏ poãet se

nebo projekty Archeologick˘ v˘zkum stfiedovûkého Ïi-

V SPÚ v âesk˘ch Budûjovicích byl v˘zkumn˘ zámûr

v letech 2000–2001 pohyboval nad ãtyfiicítkou. Tyto

dovského hfibitova na Novém Mûstû praÏském a jeho

orientován na památky jiÏních âech, jejich stavebnû-

v˘zkumné projekty byly vybrány na základû poskytova-

v˘znam v evropském kontextu Michaely Wallisové ãi

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RÒZNÉ

243

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 244

Láznû a lázeÀství v âeské republice v kontextu svûtového v˘voje lázeÀství Lubomíra Zemana. PÛvodní v˘zkumné zámûr y fie‰ené po jednotliv˘ch památkov˘ch ústavech v regionech âR byly ukonãeny

Jaká je tedy ve v˘zkumu a v˘voji v pÛsobnosti NPÚ

vyuÏití v cestovním ruchu; vedoucí fie‰itel Petr Macek);

souãasná situace? V institucionálnû financovaném v˘-

31303 – Systematick˘ prÛzkum a odborná pasportiza-

zkumu probíhají ãtyfii v˘‰e uvedené v˘zkumné zámûry,

ce (reidentifikovaného) nemovitého památkového fon-

které letos vstoupily do ãtvrtého roku fie‰ení.

du, dokumentace a tfiídûní (vedoucí fie‰itel Pavel Há-

rokem 2004 a vyhodnoceny Komisí Ministerstva kul-

Pr vní z nich, Vûdeck˘ v˘zkum ke zkvalitÀování od-

jek); 02304 – Vûdecké hodnocení a kompletní odborná

tury âR pro hodnocení návrhÛ a v˘sledkÛ v˘zkumn˘ch

bornû metodického fiízení státní památkové péãe, za-

památková dokumentace vesnick˘ch sídel v âeské re-

zámûrÛ v oblasti památkové péãe ve dnech

hrnuje ãtyfii institucionální úkoly: 02101 – ZkvalitÀová-

publice (vedoucí fie‰itel Pavel Bure‰); 71305 – Památ-

13.–17. 6. 2005. Dva v˘zkumné zámûry NPÚ – ÚOP

ní odbornû metodického fiízení státní památkové

kovû urbanistické prÛzkumy, vûdecké hodnocení a od-

v hlavním mûstû Praze byly vyhodnoceny s ãasov˘m

péãe, koordinace a efektivní vyuÏívání v˘sledkÛ v˘zku-

borná dokumentace historick˘ch mûst v âeské

odstupem (z dÛvodu pozdûj‰ího pfiijetí) dne 20. 4.

mu a v˘voje v oboru památkové péãe v pÛsobnosti

republice v návaznosti na historické prÛzkumové pod-

2007. Pfies nespornû hodnotné v˘sledky tohoto insti-

NPÚ vãetnû zpracování a implementace odborn˘ch

klady oboru památkové péãe (vedoucí fie‰itelka Dana

tucionálního v˘zkumu se ukázalo, Ïe úãinnûj‰ích v˘-

metodik dílãích ãinností v oboru památkové péãe a v˘-

Novotná); 61306 – Systematick˘ prÛzkum, vûdecké vy-

sledkÛ by mohlo b˘t do budoucna dosaÏeno koncent-

zkumu nov˘ch forem celoÏivotního vzdûlávání pro obor

hodnocení, odbornû podloÏená obnova prostorové

rovanûj‰ím celoplo‰n˘m v˘zkumem, jenÏ by eliminoval

památkové péãe (vedoucí fie‰itel Jaroslav Urban);

identifikace nemovitého archeologického památkového

jistou míru uzavfienosti jednotliv˘ch územních praco-

02102 – V˘zkum vytváfiení a implementace integrova-

fondu (vedoucí fie‰itelka Julie ·ulcová); 11307 – Od-

vi‰È NPÚ.

ného informaãního systému památkové péãe (vedoucí

borné zpracování a vûdecké vyhodnocení záchrann˘ch

Dnem 1. ledna 2003 nabylo právní moci Rozhodnutí

fie‰itel Petr Volfík); 02103 – Zdokonalování a rozvoj

archeologick˘ch v˘zkumÛ nemovit˘ch kulturních pamá-

Ministerstva kultury, podepsané tehdej‰ím ministrem

metod digitalizace fotografické a grafické dokumenta-

tek a památkov˘ch území jako nov˘ch pramenÛ k dûji-

Pavlem Dostálem, o splynutí dosavadních státních pfií-

ce památkového fondu (vedoucí fie‰itel Ladislav Bez-

nám území âeské republiky (vedoucí fie‰itelka Jarmila

spûvkov˘ch organizací zfiízen˘ch Ministerstvem kultury

dûk); 02104 – PrÛzkum historick˘ch materiálÛ a tech-

âiháková).

na úseku státní památkové péãe v Národní památkov˘

nologií (vedoucí fie‰itelka Dagmar Michoinová).

âtvrt˘ v˘zkumn˘ zámûr, Odborné poznávání, vûdec-

ústav. Na základû toho do‰lo o rok pozdûji i ke „splynu-

Druh˘ v˘zkumn˘ zámûr, Odborné poznávání, vûdec-

ké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního

tí“ v oblasti institucionálního v˘zkumu. V termínu sta-

ké hodnocení, dokumentování a evidence movitého

dûdictví 19. a 20. století, zahrnuje dva institucionální

noveném poskytovatelem pfiedloÏil tehdej‰í generální

kulturního dûdictví, identifikace statkÛ, které mohou

úkoly: 81401 – Územní plo‰n˘ a oborov˘ v˘zkum indu-

fieditel NPÚ Jifií Kotalík návrh ãtyfi nov˘ch v˘zkumn˘ch

b˘t chránûny, zahrnuje pût institucionálních úkolÛ:

striálního dûdictví (vedoucí fie‰itel Milo‰ Matûj)

zámûrÛ. Po sloÏitém hodnotícím fiízení s mezinárodní

41201 – Odborné hodnocení a systematické vûdecké

a 81402 – Odborné poznávání, prÛzkum, vûdecké

úãastí na Ministerstvu kultury a v meziresortní komisi

zpracovávání základní evidence mobiliárních fondÛ

hodnocení, soupis a dokumentace architektonického

Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy byly tyto

kulturních památek, ke kter˘m vykonává právo hospo-

kulturního dûdictví 19. a 20. století (vedoucí fie‰itelka

ãtyfii v˘zkumné zámûr y rozhodnutími MK âR z února

dafiení NPÚ (Implementace metodiky odborného hod-

NadûÏda Goryczková).

a kvûtna 2005 pfiijaty spolu s pfiidûlením institucionál-

nocení a systematického zpracovávání mobiliárních

Institucionální v˘zkum Národního památkového ústa-

ní podpory, citace uznan˘ch nákladÛ, dobou fie‰ení na

fondÛ v kulturních památkách jin˘ch vlastníkÛ, vãetnû

vu, respektive jeho jednotliv˘ch osmnáct úkolÛ zastou-

léta 2005–2011, odÛvodnûním a uvedením povinnos-

církví (vedoucí fie‰itelka Alena âerná); 31202 – Od-

pen˘ch vedoucími fie‰iteli, podléhá po písemném vyjád-

tí pfiíjemce, tedy Národního památkového ústavu.

borné hodnocení a systematické vûdecké zpracování

fiení oponentÛ kaÏdoroãnímu projednání pfied Komisí

Pfiijaté v˘zkumné zámûry lze zjednodu‰enû charak-

historick˘ch knihovních fondÛ (zámeck˘ch knihoven)

Národního památkového ústavu pro hodnocení institu-

terizovat následovnû: První z nich (fie‰itel Josef ·tulc)

kulturních památek (vedoucí fie‰itel Pavel Hájek);

cionálnû financovan˘ch úkolÛ v˘zkumu a v˘voje. Tato

pfiedstavuje v˘zkum v problematice metodického fiíze-

91203 – Systematická odborná obnova identifikace

komise je poradním orgánem generálního fieditele NPÚ

ní, vytváfiení informaãního systému památkové péãe,

movitého památkového fondu (s v˘jimkou mobiliár-

a jejím pfiedsedou je Pavel Korãák. âtyfii v˘zkumné zá-

digitalizace fotografické a grafické dokumentace

ních fondÛ kulturních památek), vedoucí fie‰itel Pavel

mûry jako samostatné celky jsou pak vÏdy na jafie ná-

a prÛzkum historick˘ch materiálÛ a technologií. Druh˘

Koneãn˘; 02204 – Odborné poznávání, vûdecké hod-

sledujícího roku pfiedmûtem jednání Komise Minister-

(fie‰itel Jaromír Míãka) zkoumá hodnoty movit˘ch pa-

nocení, dokumentace a tfiídûní movitého kulturního

stva kultur y âR pro hodnocení návrhÛ a v˘sledkÛ

mátek. Tfietí (fie‰itel Pavel Jerie) se vûdecky vûnuje ne-

dûdictví, v˘bûr potenciálu památkového fondu (vedou-

v˘zkumn˘ch zámûrÛ v oblasti památkové péãe. Tato ko-

movit˘m památkám. Koneãnû ãtvrt˘ (fie‰itel Milo‰ Ma-

cí fie‰itel Radovan Chmel); 52205 – Vûdeck˘ v˘zkum

mise je poradním orgánem fieditelky odboru památkové

tûj) je zamûfien na technické památky a v˘zkum

metod prezentace mobiliárních fondÛ s vyuÏitím histo-

péãe MK âR a jejím pfiedsedou je Jaroslav SvatoÀ.

architektury 19. a 20. století.

rick˘ch depozitáfiÛ, integrace rozpt˘len˘ch historick˘ch

V leto‰ním roce je v pÛsobnosti oboru památkové pé-

celkÛ a obrazové dokumentace historick˘ch interiérÛ

ãe fie‰eno celkem devût programov˘ch projektÛ, z nichÏ

a exteriérÛ (vedoucí fie‰itel Milo‰ Kadlec).

Národní památkov˘ ústav fie‰í dva: Morové sloupy

PÛvodní zámûr koncepãního t˘mu a vedení NPÚ byl doplnûn, respektive roz‰ífien písemn˘m nafiízením ministra Dostála generálnímu fiediteli NPÚ Kotalíkovi

Tfietí v˘zkumn˘ zámûr, Odborné poznávání, vûdecké

v ãesk˘ch zemích (fie‰itel Vratislav Nejedl˘) a Odborné

z 6. kvûtna 2003, na jehoÏ základû byly do pfiipravo-

hodnocení, dokumentování a evidence nemovitého kul-

zhodnocení a komplexní dokumentace vybran˘ch loka-

van˘ch nov˘ch v˘zkumn˘ch zámûrÛ doplnûny je‰tû dva

turního dûdictví, identifikace statkÛ, které mohou b˘t

lit âeské republiky a koordinace koncepãních prací pro

úkoly, a to Základní odborná evidence a dokumentace

chránûny, zahrnuje sedm institucionálních úkolÛ:

jejich nominaci na Seznam svûtového dûdictví (fie‰itel-

mobiliárních fondÛ spravovan˘ch NPÚ a Provádûní

21301 – Vûdeck˘ v˘zkum a aplikace metod operativní-

ka Vûra Kuãová). Programov˘ projekt Dagmar Sedláko-

operativních terénních stavebnû-historick˘ch prÛzku-

ho zpracovávání stavebnû-historick˘ch a umûleckohis-

vé nazvan˘ Obnova identifikace nemovitého památko-

mÛ pfii obnovû nemovit˘ch kulturních památek zaji‰Èo-

torick˘ch prÛzkumÛ provádûn˘ch pfii obnovû kulturních

vého fondu v âeské republice byl ukonãen v roce 2007

van˘ch jejich vlastníky.

památek a nemovitostí v památkovû chránûn˘ch úze-

a na jafie 2008 byl pfiedmûtem hodnocení na MK âR.

Vedle tohoto nového institucionálního v˘zkumu dál

mích (vedoucí fie‰itel Vladislav Razím); 02302 – Zkva-

Ostatními nositeli sedmi v˘zkumn˘ch projektÛ v oboru

probíhal v˘zkum úãelovû financovan˘ch programov˘ch

litÀování a praktická aplikace metodicky zamûfieného

památkové péãe jsou Archeologick˘ ústav AV âR, mu-

projektÛ, jejichÏ poãet zaãal od roku 2003 klesat spo-

zpracovávání a hodnocení nedestruktivních stavebnû-

zea, vysoké ‰koly, Spoleãnost pro obnovu vesnice

lu s klesajícími státními finanãními prostfiedky pro re-

-historick˘ch prÛzkumÛ (vãetnû stavebnû-historick˘ch

a malého mûsta a Ústav archeologické památkové pé-

sort kultury aÏ po souãasné pouhé dva v˘zkumné pro-

a umûleckohistorick˘ch prÛzkumÛ ohroÏen˘ch a nevyu-

ãe v Brnû. Tyto v˘zkumné projekty jsou kaÏdoroãnû

jekty fie‰ené v NPÚ.

Ïit˘ch kulturních památek se zfietelem na jejich moÏné

pfiedmûtem jednání Rady programu Ministerstva kul-

244

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RÒZNÉ

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 245

tur y pro hodnocení programov˘ch projektÛ v˘zkumu a v˘voje v oblasti památkové péãe. Pfiedsedou Rady programu je Karel Kibic. Poskytovatele na komisích a v Radû programu zastupuje Jifií KlusoÀ a aktivními

Cena Evropské Unie – Europa Nostra 2008 udûlena do âeské republiky Tisková zpráva – Národní památkov˘ ústav

s maximálnû odbornû erudovan˘m a ‰etrn˘m konzervaãním pfiístupem. V leto‰ním roãníku Ceny Evropské unie pro kulturní dûdictví / Ceny Europa Nostra získala v kategorii realizace ocenûní také konzervace archeologické lokality

pfiísedícími jsou pracovnice Koordinaãního centra vûNejv˘znamnûj‰í prestiÏní mezinárodní ocenûní v ob-

na ostrovû Skarkos (¤ecko) a obnova Van Nelleho to-

Prostfiednictvím Grantové agentury âR jsou v roce

lasti památkové péãe – Cenu Evropské unie pro kultur-

várny v Rotterdamu (Holandsko). V kategorii projektÛ

2008 fie‰eny grantové projekty Lubomíra Zemana

ní dûdictví Europa Nostra v hlavní kategorii (realizace)

získaly ocenûní v˘znamné akce ze ·panûlska, Holand-

(Láznû a lázeÀství v âR v kontextu svûtového v˘voje lá-

získala v roce 2008 konzervace jiÏní fasády Horního

ska a Rumunska. Kromû ‰esti cen bylo v rámci leto‰-

zeÀství), Milo‰e Matú‰ka (Miroslav Tyr‰ – pfiíspûvek

hradu Státního hradu a zámku v âeském Krumlovû.

ního roãníku udûleno dvacet jedna medailí. Nominová-

dy a v˘zkumu MK âR.

k formování ãeské estetiky) a NadûÏdy KubÛ (Îidovská ‰lechta v ãesk˘ch zemích).

Cena Europa Nostra je kaÏdoroãnû udûlována vybran˘m ‰piãkov˘m realizacím ochrany kulturního dûdictví Evropskou komisí prostfiednictvím mezinárodní

Na závûr by se slu‰elo nastínit v˘hled v˘zkumu a v˘-

organizace Europa Nostra.

no bylo ve v‰ech kategoriích sto devût akcí a projektÛ z dvaceti devíti zemí. Cenu spolu s odmûnou ve v˘‰i 10 000 EUR pfievezmou zástupci t˘mu ocenûné realizace na slavnostním ceremoniálu Evropského dûdictví v Durhamské kated-

voje v Národním památkovém ústavu, v tomto pfiípadû

V leto‰ním roce tuto cenu získala akce, která

v‰ak události moÏná pfiedbûhnou publikování tohoto

v ãeské památkové péãi zavedla zcela nov˘ trend

ãlánku ve Zprávách památkové péãe. Dne 11. ledna

a byla hodnocena jako excelentní pfiíklad citlivého

Cena Evropské unie pro kulturní dûdictví Europa

2008 byl na 229. zasedání Rady pro v˘zkum a v˘voj

konzer vaãního o‰etfiení vysoce autentické památky.

Nostra je v oblasti památkové péãe vÛbec nejvy‰‰í exi-

schválen pracovní dokument nazvan˘ V˘chodiska re-

Konzer vace jiÏního prÛãelí ãeskokrumlovské domi-

stující mezinárodní ocenûní – památkáfisk˘ Oscar.

formy systému v˘zkumu, v˘voje a inovací v âR a ná-

nanty pfiedstavuje nejen jeden z nejrozsáhlej‰ích re-

Europa Nostra je celoevropskou federací více neÏ

slednû, 13. února 2008, Rada pro v˘zkum a v˘voj

staurátorsk˘ch zásahÛ na území âeské republiky, ale

dvou set dvaceti nevládních organizací a skupin, které

schválila materiál pro jednání vlády s názvem Návrh

oceÀovan˘m pfiínosem této akce je také inovativní

se po celé Evropû zab˘vají ochranou a propagací kul-

reformy systému v˘zkumu, v˘voje a inovací v âeské

pfiístup s pfienesením restaurátorské metody a etiky,

turního dûdictví. Je zároveÀ mluvãím tohoto rozsáhlé-

republice. Tento návrh byl vládou schválen dne

dosud uÏívané jen pro umûlecká díla, i do oblasti pé-

ho hnutí evropské obãanské spoleãnosti.

26. bfiezna 2008. Jedním z nov˘ch opatfiení této refor-

ãe o stavební památky. Evropská unie ohodnotila rov-

Snahou Europa Nostra je zviditelÀování kulturního

my je aplikovan˘ v˘zkum a v˘voj národní identity, kter˘

nûÏ mnoÏství objevn˘ch a pozoruhodn˘ch informací,

dûdictví a jeho pfiínosÛ tak, aby se stalo souãástí ve-

bude koordinován a podporován z rozpoãtové kapitoly

jeÏ zásah pfiinesl a které umoÏnily prohloubit poznání

fiejného mínûní a vûdomí. Cílem této snahy je uãinit

Ministerstva kultury. Ministerstvu bylo uloÏeno zabez-

památky a objasnit fiadu dosud neznám˘ch skuteã-

vztah ke kulturnímu dûdictví prioritou vefiejné politiky

peãit dlouhodobou meziresortní koncepci formou prÛ-

ností jak ke stavebnímu v˘voji v˘znamné památky,

na evropské i národní úrovni. Prostfiedky k dosaÏení

fiezov˘ch programÛ v˘zkumu a v˘voje i vûcné a admi-

tak technice a technologii postupné stavební ãinnos-

tûchto cílÛ jsou zejména rÛzné druhy podpor pfiíkla-

nistrativní zaji‰tûní této problematiky vãetnû ãinnosti

ti v prÛbûhu pûti set let. Byl také vyzdviÏen postup

dÛm vysok˘ch evropsk˘ch standardÛ kvality na poli

meziresor tní komise. V neposlední fiadû bylo refor-

s pfiednostním pouÏíváním tradiãních stavebních fie-

ochrany a záchrany kulturního dûdictví, stejnû jako

mou stanoveno a vládou schváleno, Ïe specifikum

mesel a technologií na záchranu pÛvodních historic-

v architektufie, mûstském a venkovském územním

aplikovaného v˘zkumu a v˘voje národní identity spoãí-

k˘ch stavebních prvkÛ a autentick˘ch materiálÛ.

plánování nebo pfii hájení vyváÏeného a udrÏitelného

rále ve Velké Británii dne 12. ãervna 2008.

mûstského a venkovského rozvoje, zastavûného i pfií-

vá v tom, Ïe stát je tím, kdo za ni primárnû odpovídá.

Investorem ocenûné akce, která byla realizována

Jde o oblast zaji‰Èující praktické vyuÏití poznatkÛ zá-

ve dvou etapách v letech 2004–2005, byl Národní pa-

kladního v˘zkumu z oblasti humanitních a spoleãen-

mátkov˘ ústav, pfiiãemÏ nároãná obnova byla spolu-

Europa Nostra podporuje národní a mezinárodní

sk˘ch vûd zamûfien˘ch na národnû orientované pozná-

financována z Programu záchrany architektonického

kampanû na uchování a záchranu kulturního dûdictví

ní. Zatím zÛstává otázkou, zda to bude v praxi pro

dûdictví MK âR.

Evropy, které se ocitá v nebezpeãí. Podporuje posky-

rodního prostfiedí.

humanitní a spoleãenské vûdy, které byly doposud

K dosaÏenému v˘sledku vedla sehraná t˘mová spo-

tování zvlá‰tních v˘hod ve prospûch zachování a po-

(Rejstfiíkem informací o v˘sledcích (RIV) poãínaje a v˘-

lupráce na‰ich v˘znamn˘ch odborníkÛ i zku‰en˘ch fie-

vznesení kulturního dûdictví i tím, Ïe vyjadfiuje uznání

‰í státní podpor y na v˘zkum a v˘voj konãe) diskrimi-

meslníkÛ, jimiÏ byli: Pavel Jerie (památkáfi, ústfiední

v˘jimeãnû úspû‰n˘m projektÛm záchrany a ochrany

novány, pfiínosem.

pracovi‰tû NPÚ), Václav Girsa a Miloslav Hanzl (archi-

kulturního dûdictví pofiádáním soutûÏe Cena Evropské

V ãase, kdy tento ãlánek vznikal, byly Národním pa-

tekti, Atelier Girsa AT, s. r. o.), Dagmar Michoinová

unie za kulturní dûdictví / Europa Nostra Awards.

mátkov˘m ústavem vypracovány a poskytovateli, tedy

(památková technoloÏka ústfiedního pracovi‰tû NPÚ),

Udûlování ceny Europa Nostra má jiÏ dlouhodobou

Ministerstvu kultury, pfiedány rozpracované námûty

Petr Pavelec, Pavel Slavko, Ludvík Horák, Daniel

tradici. Bylo zahájeno v roce 2002 Evropskou komisí

k Reformû systému v˘zkumu, v˘voje a inovací, dÛslednû

·nejd (pracovníci NPÚ, územního odborného pracovi‰-

a organizací Europa Nostra v rámci kulturního progra-

zpracované z pohledu potfieb státní památkové péãe.

tû v âesk˘ch Budûjovicích), Karel Hrube‰, Josef Novot-

mu Evropské komise k ocenûní vynikajících poãinÛ

n˘, Petr Novotn˘, Jaroslav Kerel, Radek âern˘, Stani-

v poãetném souboru evropsk˘ch realizací na poli kul-

slav Tomeãka (restaurátofii) a stavební firma SD Hrad

turního dûdictví v kategoriích zahrnujících rekonstruk-

Karla Mike‰e a Jifiího ·karvady z âeského Krumlova.

ce a adaptace historick˘ch budov, rehabilitace urba-

Jaroslav URBAN

V˘znamné mezinárodní ocenûní je vynikající vizitkou ãeské památkové péãe a skvûlou reprezentací

nistick˘ch a krajinn˘ch celkÛ, archeologick˘ch území i péãi o sbírky.

âeské republiky na kulturním poli. Stanovená metoda

Pavel JERIE,

a v˘sledek práce poskytuje dÛleÏitou inspiraci a pod-

generální fieditel Národního památkového ústavu

poru pro záchranu a konzervaci dal‰ích autentick˘ch

V Praze dne 9. 5. 2008

památek, v pr vní fiadû pak rozsáhlého, unikátního souboru na‰ich vzácn˘ch státních hradÛ a zámkÛ, u nichÏ je zachování jejich v˘povûdní a umûlecké hodnoty podmínûno mimofiádnou péãí spojenou právû

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RÒZNÉ

245

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 246

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

Odborné semináfie se zahradní a krajináfiskou tematikou 1

Obnovení barokní oranÏerie ve Schloss Hofu v Rakousku a v Bendelebenu v Nûmecku

Celostátní semináfi AranÏování kvûtin v historickém interiéru v KromûfiíÏi

2

Odborná exkurze Spoleãnosti pro zahradní a krajináfiskou tvorbu

V minulém roce jsem mûla pfiíleÏitost nav‰tívit dvû

Celostátní semináfi s mezinárodní úãastí se usku-

Na Ïádost Spoleãnosti pro zahradní a krajináfiskou

zajímavé akce pfii slavnostním otevfiení obnoven˘ch

teãnil ve dnech 22.–24. srpna 2007 v areálu Arcibis-

tvorbu, obãanského sdruÏení, upofiádala územní od-

historick˘ch oranÏerií. Pr vní byla ve Schloss Hofu

kupského zámku v KromûfiíÏi. Pofiadateli byli Arcibis-

borná pracovi‰tû v Brnû a KromûfiíÏi ve dnech 3.–5. fiíj-

v Rakousku v˘chodnû od Vídnû. Tato nejstar‰í zacho-

kupsk˘ zámek a kromûfiíÏské zahrady, Slávek Rabu‰ic

na 2007 odbornou exkurzi na téma Známé i ménû

vaná rakouská oranÏerie, dílo Lucase von Hildebrand-

– Kvûtinová galérie v Brnû a NPÚ – ÚOP v KromûfiíÏi

známé zámecké parky a památné stromy jiÏní Moravy.

ta, byla po 270 letech slavnostnû zprovoznûna

a v Brnû. Leto‰ní úãast padesáti pûti pracovníkÛ

Celou akci, jejímiÏ garantkami byly Dagmar Fetterová

10. kvûtna 2007. V zimû bude slouÏit pro zimování de-

z hradÛ, zámkÛ a muzeí âeské republiky a dvou pra-

a Lenka Kfiesadlová, vedla Eva VoÏenílková.

koraãních rostlin v nádobách, v létû pro kulturní akce.

covnic ze Slovenské republiky (zámek Betliar) byla do-

Exkurze byla urãena zájemcÛm z fiad odborníkÛ

OranÏerie byla uvedena do pÛvodního stavu za ãástku

kladem, Ïe zájem o semináfi stále roste. V tomto roã-

i laick˘ch milovníkÛ historick˘ch zahrad, star˘ch stro-

3,6 milionÛ eur. Zámek Schloss Hof byl postaven v ro-

níku bylo do programu navíc zafiazeno i pfiedvedení

mÛ a krajiny, ktefií se zde mohli dozvûdût mnoho zají-

ce 1726 pro legendárního vojevÛdce prince EvÏena Sa-

umûní profesionálních aranÏérÛ a do samotného aran-

mav˘ch informací z oboru historie zahradního umûní.

vojského. Zvlá‰tní pozornost zasluhují kdysi v‰emi ob-

Ïování byla zapojena i místní zahradnická ‰kola. Sou-

Na programu byly problematika údrÏby a obnovy Kvût-

divované barokní terasové zahrady. Dne‰ní náv‰tûvník

ãástí programu bylo seznámení úãastníkÛ semináfie

né i Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi a zámeckého

má moÏnost vidût umûlecké broderiové záhony, roz-

s problematikou obou zámeck˘ch zahrad – Podzámec-

parku v Hole‰ovû, dále prohlídka areálu na Svatém

mûrné ka‰ny, sochy, mÛÏe ochutnat rÛzné ovoce a ze-

ké a Kvûtné – a s jejich v˘znamem jakoÏto památek za-

Host˘nû, následovaly náv‰tûvy zámeck˘ch parkÛ ve Vi-

leninu ze zdej‰ího vlastního biologického pûstování

psan˘ch na Seznam svûtov˘ch kulturních památek

zovicích, Kvasicích, Buchlovicích, památn˘ strom se-

a procházet se novou zahradou s velk˘m mnoÏstvím

UNESCO. Byly pfiedneseny odborné pfiíspûvky: Mgr.

kvojovec obrovsk˘ v Bfiestku – Chabani, zámeck˘ park

léãiv˘ch rostlin a kofienové zeleniny. Zámek Schloss

Marta SEDLÁKOVÁ: Úprava kvûtin pro zámecké stolo-

Stfiílky, zámecká zahrada Buãovice, cisterciáck˘ klá‰-

Hof se stal znovu reprezentaãním zámkem na spojnici

vání; EvÏen KOPECK¯: AranÏování z praktického pohle-

ter s rajskou zahradou v Pfiedklá‰tefií u Ti‰nova (Porta

mezi Vídní a Bratislavou.

du zámeckého zahradníka; Marie BITTNEROVÁ, Slávek

Coeli), zahrady areálu hradu Pern‰tejn a památn˘ tis

Druh˘m setkáním s obnovenou oranÏerií v záfií 2007

RABU·IC: Ukázky aranÏování kvûtin; Ing. Lenka

ãerven˘ (Strom roku 2005).

byla malá obec Bendeleben v nûmeckém Durynsku. Ob-

K¤ESADLOVÁ, Mgr. Ondfiej ZATLOUKAL: O zámeck˘ch

nova stavby mimofiádné hodnoty probíhala od roku

zahradách v KromûfiíÏi. Slavnostní veãer s kfitem CD

1997 pod odborn˘m dohledem Nûmecké oranÏerijní

o vázání kvûtin autorÛ S. Rabu‰ice a kolektivu probû-

Ve dnech 28.–30. listopadu 2007 uspofiádala Spo-

spoleãnosti (Arbeitskreis Orangerien in Deutschland

hl v zimní oranÏerii Kvûtné zahrady. Závûrem tfiídenní-

leãnost pro zahradní a krajináfiskou tvorbu, obãanské

e. V.), která na jedineãnost objektu upozornila. Po dese-

ho semináfie pfiedvedli jeho úãastníci své umûní

sdruÏení, ve spolupráci se Zahradnickou fakultou

ti letech práce byla obnova ukonãena a k této pfiíleÏitos-

v aranÏování kvûtin v historickém prostfiedí zámku.

Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity Brno ce-

ti uspofiádána konference. Obnova stála okolo jednoho

Díky vstfiícnosti Arcibiskupského zámku a zahrad

milionu eur. OranÏerie bude rovnûÏ vyuÏívána pro kultur-

v KromûfiíÏi a NPÚ – ÚOP v KromûfiíÏi byl tento roãník

ní akce – koncerty, v˘stavy, setkávání a konference.

aranÏování velmi zdafiil˘.

Dny zahradní a krajináfiské tvorby v Luhaãovicích

lostátní semináfi Dny zahradní a krajináfiské tvorby – Prostor pro lidi, jehoÏ garantem byl Zdenûk Sendler. Tfiiadvacet pfiedná‰ejících seznámilo pfiítomné s aktuálními námûty na v˘‰e uvedené téma. Souãástí pro-

Odborn˘ semináfi na téma Setkání v zámeck˘ch zahradách v KromûfiíÏi

Odborn˘ semináfi na téma Historie a souãasnost alejí v krajinû a urbanizovaném prostfiedí

gramu bylo setkání hodnotitelÛ soutûÏí Vesnice roku, Zelená stuha âR a Entente Florale Europe (Ina Truxo-

Územní odborná pracovi‰tû v KromûfiíÏi a Brnû uspo-

Ve dnech 17.–18. záfií se v Olomouci uskuteãnil od-

vá, Petr ·ifiina) a kfiest kníÏky Zahradní umûní Piera

fiádala ve dnech 18.–20. ãervna 2007 v KromûfiíÏi od-

born˘ semináfi na téma Historie a souãasnost alejí

de´Crescenszi´(Jakub ·imek), jejÏ provedl Pavel ·i-

born˘ semináfi na téma Setkání v zámeck˘ch zahra-

v krajinû a urbanizovaném prostfiedí. Pofiadatelem bylo

mek. Semináfi byl urãen pro zájemce z fiad státní sprá-

dách. Zajímavá vystoupení na‰ich pfiedních odborníkÛ

územní odborné pracovi‰tû v Olomouci a Muzeum Olo-

vy, pracovníky památkové péãe, osoby profesnû spjaté

na historickou zeleÀ a krajinu i zámeck˘ch zahradníkÛ

mouc. Odborn˘m garantem byl Ing. Petr Kube‰a. Sou-

se zahradní a krajináfiskou tvorbou, pedagogy a stu-

z âeské a Slovenské republiky se t˘kala problematiky

ãástí semináfie byly exkurze do zámku a zámeckého

denty odborn˘ch ‰kol. Zúãastnilo se ho pfies ãtyfii sta

údrÏby a obnovy nejen zámeck˘ch kromûfiíÏsk˘ch za-

parku v Námû‰ti na Hané, prohlídka Arcidiecézního

osob.

hrad, ale i zahrad jin˘ch (Lysá nad Labem, Rájec nad

muzea Olomouc a koncert v kostele sv. Mofiice v rámci

Na semináfii pfiednesla Dagmar Fetterová pfiíspûvek

Svitavou, Hole‰ov, Chlumec nad Cidlinou, RaduÀ, Buão-

mezinárodního varhanního festivalu. Za územní odbor-

na téma Potkávání v zámeck˘ch oranÏeriích, v nûmÏ

vice, Hradec nad Moravicí, Schloss Hof v Rakousku,

né pracovi‰tû v Brnû pfiednesla pfiíspûvek Lednicko-val-

mimo jiné na pfiíkladech zrekonstruovan˘ch barokních

panství Novodvorské, Îehu‰ické, zahrady Kochova Sa-

tická (Bezruãova) alej, její historie, v˘znam a problema-

oranÏerií ve Schoss Hofu v Rakousku a v Bendelebe-

natoria na Slovensku a dal‰í). Souãástí semináfie byla

tika její údrÏby Dagmar Fetterová.

nu v Nûmecku v roce 2007 upozornila na skuteãnost,

odborná exkurze do zámeck˘ch zahrad v KromûfiíÏi, Ho-

Ïe i u nás je nutné vûnovat zv˘‰enou pozornost po-

le‰ovû, Zdislavicích, Stfiílkách a Buchlovicích.

dobn˘m stavbám, které jsou mnohdy v havarijním sta-

246

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 247

Muzea v 21. století

Snad právû proto se dnes jinak velmi nekonvenãní, otevfien˘ a multikulturní Berlín cestou kontrastu nevy-

Pod tímto názvem byla ve dnech 12. bfiezna aÏ

dal. Opfieno o své úspûchy a dobré zku‰enosti se zá-

25. kvûtna tohoto roku v prostorách Pergamonského

mûrnû kontextuálními novostavbami, jako je Gehryho

muzea v Berlínû k zhlédnutí mimofiádnû pozoruhodná

banka ãi francouzská ambasáda na Pariserplatz nebo

putovní v˘stava, kterou uspofiádalo Art Centre v Bazi-

úchvatná Peiova pfiístavba k Nûmeckému historické-

leji. Na fotografiích a modelech pfiedstavila celkem

mu muzeu sídlícímu v nádherné barokní Schlütterovû

dvacet osm projektÛ nov˘ch muzejních budov v rÛz-

Zbrojnici (Zeughaus), upfiednostÀuje mûsto ve svém

ném stupni stavební realizace, navrÏen˘ch po roce

historickém jádru evidentnû vhodnû se zaãleÀující ar-

2000. V˘stava byla zamûfiena v˘hradnû na architek-

chitekturu. Je-li to moÏné, dává pfiednost i památkové

turu nov˘ch muzeí; programy jejich vnitfiní náplnû byly

rekonstrukci. Vychází tak vstfiíc spontánním poÏadav-

zmínûny jen okrajovû. ·lo o skuteãnû fascinující pfie-

kÛm velké ãásti sv˘ch obyvatel, postrádajících histo-

vu a vyÏadují záchranu. Jsou to napfiíklad unikátní

hlídku invence, originality, nekonvenãnosti, typové

rickou identitu míst, ve kter˘ch Ïijí, a usilujících o její

klá‰terní oranÏerie ve Vy‰‰ím Brodû, Bfievnovû, dále

a formální variability a nûkdy snad i trochu zámûrné

obnovení.

v zámeck˘ch areálech v Hostaãovû, Úhrovû, Jino‰ovû,

provokativnosti.

3

Na v˘stavû tak Berlín prezentoval provoznû velkory-

âechách pod Kosífiem, Komáfiicích a jinde. Naopak

Na v˘stavû se se‰ly projekty svûtoznám˘ch tvÛrcÛ,

sé, av‰ak architektonicky velmi stfiídmé úpravy Muzej-

zdÛraznila stavby podobného charakteru, které byly

jako je Renzo Piano, Zaha Hadid, Daniel Libeskind,

ního ostrova (Museeninsel), navrÏené Davidem Chip-

zrekonstruovány a slouÏí i nadále pÛvodnímu úãelu, ja-

Frank Gehry ãi Jean Nouvel. Pro památkáfie mûla v˘-

perfieldem. ZároveÀ zde byl pfiedstaven i mimofiádnû

ko v Lednici, Rájci-Jestfiebí, Telãi, KromûfiíÏi, âeském

stava ohromnou informaãní cenu. Ukázala totiÏ, kam

ambiciózní projekt zvan˘ Humboldt-Forum. Bude to po-

Krumlovû, Konopi‰ti, KynÏvartu, Dobfií‰i i jinde. DÛstoj-

mÛÏe smûfiovat a ãeho je schopna souãasná architek-

lykulturní pandán k Muzejnímu ostrovu, kter˘ zaujme

né vyuÏití získala zrekonstruovaná oranÏerie v Lysicích,

tonická tvorba dosáhnout, pokud není strhávána

místo v budoucí vûrnû obnovené barokní stavbû

v níÏ jsou kaÏdoroãnû bûhem letní sezony pofiádány te-

k zemi utilitárními zájmy, hledisky rychlé návratnosti

Schlütterova Berlínského zámku zbofieného v roce

matické v˘stavy a v zimû je vyuÏívána pro zimování de-

vkládan˘ch investic a nejednou i nevzdûlaností a po-

1950. Pfiíprava jeho obnovy je jiÏ v plném proudu. Pfiej-

koraãních rostlin. Pfiíkladná je i rekonstrukce oranÏerie

klesl˘m vkusem dne‰ních prÛmûrn˘ch objednavatelÛ.

me v tom Berlínu podobn˘ úspûch, jakého nedávno

v Raduni, kde se podafiilo skloubit zahradnické a kul-

Zde naopak divák pocítil, Ïe muzejní instituce, povzbu-

dosáhly se znovuvystavûním Frauenkirche a králov-

turní vyuÏití. V létû jsou zde pofiádány rÛzné v˘stavy,

zeny eklatantním svûtov˘m úspûchem Gehryho Muzea

ského zámku saské DráÏìany.

koncerty, ãaje o páté a jiné akce, v zimû jsou tu zazi-

umûní v Bilbau, vyÏadují v roli investorÛ pfiedev‰ím ar-

movány rostliny.

chitekturu jako umûlecké dílo. Funkãní poÏadavky a je-

Josef ·TULC

Historicky cenná oranÏerie v zámeckém parku

jich uspokojení se zde, zdá se, dostávají aÏ na druhé

v Uherãicích pro‰la základní rekonstrukcí, na jejíÏ do-

místo. Stavby tak nejednou nab˘vají podoby obfiích

konãení a následné vyuÏití se v‰ak stále ãeká. Jiné

skulptur, pln˘ch exprese a dynamismu. Vût‰inou jde

zrekonstruované stavby, napfiíklad v Boskovicích, byly

o ostfie zalamované, dekonstruktivistické kreace, jen

Bfietislav ·torm, architekt – památkáfi – grafik, 1907–1960

upraveny pro pofiádání kulturních vystoupení a jsou

v˘jimeãnû (muzeum ve ·t˘rském Hradci) mají inspiraci

V˘stava v Galerii Sklepení v Brnû

hojnû vyuÏívány. Pro v˘stavnické úãely barokních

v organick˘ch tvarech.

(16. 5. – 28. 6. 2008)

skulptur, ale i pro zimování dekoraãních rostlin slouÏí

V mofii souãasné r yze komerãní, pfieváÏnû tupé

obû oranÏerie v Miloticích. Na rekonstrukci ãeká oran-

a konvenãní v˘stavby pravoúhl˘ch krabic se tak muzej-

V˘stava byla uspofiádána jako souãást pfiipomenutí

Ïerie v Jaromûfiicích nad Rokytnou, která byla v minu-

ní stavby stávají vzácn˘mi oázami spolupráce osvíce-

stého v˘roãí narození autora. V létû roku 2007 se usku-

lém století pfiebudována pro úãely bydlení zámeckého

n˘ch, tedy umûnímilovn˘ch a umûní znal˘ch investorÛ

teãnila v˘stava v jeho rodném kraji, v Rakovníku v Raba-

zahradníka. Také zámecká oranÏerie v Litenãicích do-

(jak˘chsi aÏ renesanãnû velkorys˘ch mecená‰Û a pod-

sovû galerii. TéhoÏ roku v prosinci pak uspofiádal âesk˘

znala v 50. letech 20. století v˘razné zmûny, kdyÏ byla

porovatelÛ umûní z vefiejn˘ch prostfiedkÛ) a architektÛ,

národní komitét ICOMOS spolu s ústfiedním pracovi‰tûm

pfiestavûna na tûlocviãnu.

jejichÏ nespoutané invenci jejich patroni zjevnû pone-

Národního památkového ústavu v Praze o díle Bfietislava

chávají plnou volnost. V˘sledkem jsou stavby aspirující

·torma semináfi, na kterém pfiedná‰eli: Petr ·toncner

na nadãasovost, z nichÏ vût‰inu jiÏ dnes mÛÏeme

o ochranû památek, Vojtûch Láska o odkazu památká-

oznaãit za památky budoucnosti.

fiÛm, Vladimír Ri‰link o umûleckém fiemesle, Petr Krajãi

Na závûr bych ráda zmínila, Ïe v˘‰e zmínûná setkání v obnoven˘ch oranÏeriích (ve Schloss Hofu a Bendelebenu), které budou jistû slouÏit dal‰ím genera-

PfieváÏná ãást prezentovan˘ch staveb vznikla nebo

o architektonickém my‰lení a uskuteãnûn˘ch stavbách,

cím, ve mnû posílila nadûji, Ïe i u nás bude vûnována

má vzniknout na „zelené louce“ ãi ve víceménû indife-

TomበKrejãík o heraldickém díle B. ·torma a Vojtûch

pozornost záchranû vzácn˘ch oranÏerijních staveb,

rentní zástavbû souãasn˘ch rostoucích globalizova-

Storm pfiipomnûl jeho Ïivotopis i soupis prací. Témûfi

jichÏ je stále je‰tû dost. Je v‰ak tfieba zaãít je prosa-

n˘ch mûst, kde se jejich originalita a v˘tvarn˘ aÏ skulp-

souãasnû pfiipravilo ústfiední pracovi‰tû NPÚ druhé, ten-

zovat a zdÛrazÀovat moÏnost jejich dal‰ího vyuÏití.

turální ráz projevují jednoznaãnû pozitivnû. V pustotû

tokrát nezkrácené vydání ·tormov˘ch ZákladÛ péãe

Pevnû doufám, Ïe postupnû projdou obnovou, respek-

standardní masové stavební produkce dne‰ního urba-

o stavební památky s úvodem Vojtûcha Lásky, doplnûné

tive rekonstrukcí, a tak se budou moci uskuteãnit

nizovaného prostfiedí vytváfiejí akcenty, jeÏ ovládají pro-

o dal‰í fotografie realizací a v˘bûrovou bibliografii s pfií-

mnohá dal‰í pfiíjemná a uÏiteãná setkávání.

stor a dávají tak místÛm novou identitu. PotíÏe ov‰em

spûvky Petra ·toncnera a Vojtûcha Storma.

Dagmar FETTEROVÁ

Obr. 1. Schloss Hof, Rakousko, obnovená barokní oranÏerie, slavnostní otevfiení. (Foto D. Fetterová, 2007) Obr. 2. Zdislavice (okres KromûfiíÏ), hrobka Marie von Ebner Eschenbach. (Foto D. Fetterová, 2007) Obr. 3. Stfiílky (okres KromûfiíÏ), ekologické pûstování zeleniny v zásobní zahradû a nov˘ch sklenících, v pozadí oranÏerie. (Foto D. Fetterová, 2007)

zákonitû nastávají, jsou-li nová muzea vkládána do v˘-

Brnûnská v˘stava stejnû jako pfiedchozí rakovnická

tvarnû stabilizovaného historického prostfiedí. Pak ná-

mûly b˘t v˘stavami pfievzat˘mi, nakonec byly koncipo-

hle platí nepfiímá úmûra: oã jsou originálnûj‰í, o to mé-

vány samostatnû. Brnûnská byla vedle prÛfiezové pre-

nû jsou s prostfiedím kompatibilní. Naddimenzovaná

zentace Ïivotního díla zamûfiena na práci památkáfi-

budova Nového akropolského muzea pod athénsk˘m

skou a pfiipomnûla také ·tormovy pracovní a pfiátelské

Parthenonem a zejména zámûrnû provokativní orga-

vztahy k Moravû.

nická kreace budovy Kunsthaus Graz am Joanneum

UÏ za studií navázal Bfietislav ·torm kontakt s my‰-

v historické zástavbû ·t˘rského Hradce jsou toho ná-

lenkov˘m okruhem Josefa Floriana (kterému pozdûji

zorn˘m dokladem.

navrhl dÛm ve Staré ¤í‰i); vystavená korespondence

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

247

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 248

a kniÏní dedikace pfiipomnûly vztahy k básníku P. Jakubu Demlovi, pfiekladateli O. F. Bablerovi, olomouckému dominikánu P. Silvestru Braitovi, ale i k prof. Bohuslavu Fuchsovi. ·torm mimo jiné nakreslil znaky pro brnûnského biskupa Msgre. Karla Skoupého i P. Felixe Davídka. Pro Starou ¤í‰i navrhl kromû Florianova domu i fiadu dal‰ích staveb, Ïel nerealizovan˘ch: studijní komunitu Malou kartouzu a na památku Josefa Floriana boÏí muka a zajímavou hrobní kapli s lamelovou klenbou. Dva jeho návrhy sakrálních staveb pro Moravu (kostel do Malého Beranova a kaple do Pohofiilek)

1

2

byly zmûnûny jin˘mi projektanty. ·tormova památkáfiská ãinnost byla na v˘stavû uvedena jeho polními poznámkov˘mi notesy s kresba-

míra Ri‰linka a Vojtûcha Storma. K v˘stavû byl namís-

K nejv˘znamnûj‰ím ve mûstû patfiila firma Alois La-

mi a fragmenty nedokonãené práce o ãeské romantic-

to katalogu vydán sborník s názvem Bfietislav ·torm,

risch a synové. Její továrna byla budována od poãátku

ké gotice s tuÏkou proveden˘mi plány objektÛ, v˘kresy

mezi Ïízní budoucnosti a tr˘zní minulosti, kter˘ obsa-

60. let 19. století na jiÏním okraji mûstského jádra.

profilací i kar totéãními lístky. Dále byly pfiedstaveny

huje v˘bûr z rozsáhlé publicistické tvorby mezi lety

Její dne‰ní podoba je v˘sledkem dlouholetého rozvoje,

opût pfiedev‰ím návrhy pro Moravu: ukázky z mnoha

1929–1959 a vhodnû dokresluje ·tormovy názor y

zastoupeny jsou rÛzné fáze a typy textilní zástavby od

detailních v˘kresÛ pro hrad Buchlov a nûkolik plánÛ

a práci architektonickou i v˘tvarnou. Je ãlenûn na od-

pÛvodní etáÏové budovy s dfievûn˘mi nosn˘mi kon-

Lednice, návrhy zahradních parterÛ do Jaromûfiic nad

díly Architektura (mezi pokrokem a fiádem), Umûní

strukcemi pfies pfiízemní haly aÏ po etáÏovku se Ïele-

Rokytnou a Rájce nad Svitavou. Z ostatních dûl pak

(mezi rozumem a citem) a Péãe o památky (mezi sku-

zobetonov˘m skeletem. V areálu je na místû provozu

byly pfiipomenuty dal‰í návrhy zahradních parterÛ do

teãností a snem) s doslovem Petra ·toncnera. Jako

dochována b˘valá vzorkovna (takzvaná dezinatura)

Veltrus a Jemni‰tû, návrhy architektonick˘ch úprav

logo sborníku i v˘stavy byla zvolena kresba vstupní

s unikátním souborem ruãních i mechanick˘ch listo-

pro ·vihov a Kost, úprava zámecké jízdárny v Hluboké

ãásti severního prÛãelí lednického zámku z kníÏky

v˘ch a Ïakárov˘ch tkalcovsk˘ch stavÛ. Po ukonãení

nad Vltavou pro Al‰ovu jihoãeskou galerii a vnitfiní in-

Poutník, která kdysi vy‰la k autorov˘m padesátinám.

provozu pfievzalo ãást areálu Mûsto Krnov a jedním

stalace hradu Karl‰tejna.

Na pfiípravû v˘stavy, semináfie a sborníku, které se

z jeho zámûrÛ je zfiídit zde textilní a varhanáfiské muze-

PrÛfiezové pfiedstavení Ïivotního umûleckého díla

uskuteãnily s pochopením fieditele brnûnského praco-

zaãalo akvarely a dfievoryty z mládí a grafick˘mi prace-

vi‰tû NPÚ Petra Kroupy, se podíleli Eva Dvofiáková

Pr vní den semináfie bude vûnován pfiedná‰kám

mi z konce 20. let 20. století. Nûkolika ukázkami byla

a Vojtûch Storm, na grafické ãásti Jarmila Marvanová.

(pfiíspûvky pfiislíbili mimo jiné Axel Föhl, prof. Michael

pfiipomenuta ·tormova tvorba heraldická, prolínající

Vojtûch STORM

Mende, prof. Gerhard Stadler, prof. Tomበ·enberger)

pak jeho dal‰í dílo; podle ·tormov˘ch vlastních slov byla „heraldika jeho star˘m a snad jedin˘m uãitelem“.

um a zpfiístupnit b˘valou dezinaturu vefiejnosti.

a prohlídce vybran˘ch soukenick˘ch areálÛ (vãetnû to-

Obr. 1. Publikace vydaná u pfiíleÏitosti v˘stavy.

várny Larisch a synové) i k nim náleÏejících vil b˘va-

Jin˘m oborem, kterému se B. ·torm celoÏivotnû vûno-

l˘ch majitelÛ. Exkurze ve druhém dni semináfie bude

val, byla kniÏní tvorba: vedle vlastních autorsk˘ch po-

smûfiovat do polského Skoczowa (prohlídka funkãní

vídek byly na v˘stavû zastoupeny návrhy exlibris, vignet a barevné heraldické obálky Erbovních kníÏek.

P ¤ I P R AV U J E S E

U pfiíleÏitosti konání semináfie bude vydána ãesko-

dev‰ím o památkách romantismu: Lednici, Pantheoa k v˘roãí Karl‰tejnské kapituly. ·torm také navrhl nûkolik variant státního znaku âSR v reliéfním provedení

Mezinárodní odborn˘ semináfi Te x t i l k y – p a m á t k o v á o c h r a n a a nové vyuÏití

(pro hrady Kost a Kfiivoklát), na publikace k památkové péãi a tehdy standardní smaltované ‰títky pro oznaãení státních hradÛ a zámkÛ.

Ostravské pracovi‰tû Národního památkového 22. a 23. záfií 2008 mezinárodní odborn˘ semináfi vûnovan˘ b˘val˘m textilním továrnám, jejich památkové

kalichy, monstrance a relikviáfie, pÛsobivé byly vysta-

ochranû a pfiíkladÛm jejich nového vyuÏití i úskalím

vené originály zlatnick˘ch prací (‰perky, stolní pfiedmû-

a problémÛm s tím spojen˘m.

ty, intarzie a návrhy tkanin s heraldick˘mi motivy). Pro

Krnov byl v˘znamn˘m regionálním centrem soukenic-

Palackého univerzitu v Olomouci navrhl ·torm insignie

kého prÛmyslu. První mechanická pfiádelna s vodním

(fietûzy a standartu) a vystaveny byly i nerealizované

pohonem byla uvedena do provozu na poãátku 40. let

návrhy Ïezel filozofické a lékafiské fakulty. Expozici

19. století, první parní stroj v soukenické továrnû pra-

uzavíraly architektonické návrhy kostelÛ, kaplí, ná-

coval od roku 1862. Rozvoj prÛmyslové soukenické v˘-

hrobkÛ a rodinn˘ch domÛ.

roby v˘raznû ovlivnil tváfi mûsta: nové továrny byly situo-

Ze v‰ech oborÛ ·tormovy rozsáhlé ãinnosti do‰la

vány po obvodu mûststkého jádra, mimo jiné na místû

uznání právû jeho práce památkáfiská, mimo jiné

demolovan˘ch mûstsk˘ch hradeb a zejména na bfiezích

i udûlením ceny Ministerstva kultury za památkovou

Opavy i Opavice a podél vodního náhonu. Uvádí se, Ïe

péãi in memoriam v roce 1990.

zde na pfielomu 19. a 20. století existovalo pfiibliÏnû

248

v Krnovû z pohledu památkové péãe. Podrobnûj‰í informace o semináfii (vãetnû pfiihlá‰ky) Michaela RY·KOVÁ

ústavu spolu s Mûstem Krnov bude pofiádat ve dnech

Rozsáhle byly pfiedstaveny návrhy z oblasti uÏitého

Bfietislava ·torma s pfiíspûvky Petra ·toncnera, Vladi-

-anglická publikace vûnovaná textilnímu prÛmyslu

je moÏné od ãervna nalézt na stránkách www.npu.cz.

umûní, pfiedev‰ím opût sakrálního charakteru, kasule,

Pfied zahájením v˘stavy se konal semináfi o díle

b˘valé textilní továrny a pfiíklad jejich nového vyuÏití – konverze pro sídlo místní správy).

Patfií sem i publikace vûnované památkové péãi, pfienech ve Vranovû a Îlebech, pak o Vy‰‰ím Brodû

továrny na klobouky) a Bielska-Bia∏é (textilní muzeum,

dvacet pût textilních továren na sukno (nûkteré vãetnû pfiádelen) a nûkolik velk˘ch samostatn˘ch pfiádelen.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / S E M I N Á ¤ E , K O N F E R E N C E , A K C E | P ¤ I P R AV U J E S E

Obr. 2. Krnov (okres Bruntál), pÛvodní budova krnovské továrny firmy Alois Larisch a synové z let 1861–1862. (Foto archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû)

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 249

RECENZE BIBLIOGRAFIE

Examples, s. 27–42. Systematické pojednání histori-

TomበDURDÍK: Architekt Josef Mocker at Kfiivoklát

zující architektur y habsburské a poté italské Verony

Castle in 1877–1887, s. 111–116. Pfiehled pÛsobení

v druhé polovinû 19. století (císafiské zámky, kasárna

Josefa Mockera na Kfiivoklátû. Jeho restauraãní zása-

a dal‰í vefiejné i soukromé stavby).

hy zde s jedinou v˘jimkou charakterizovaly velk˘ re-

Conleth MANNING: The Perception of the Castle in Ni-

EN SCIENTIFIC BULLETIN 61 EN SCIENTIFIC BULLETIN 61 (na titulní stránce je chybnû uvedeno 60 2006). Reconstruction or New

spekt k originální podobû hradu.

neteenth Century Ireland, s. 43–48. Kamenn˘ hrad byl

Hermann FABINI: The Influence of the Transylvani-

v Irsku chápán jako symbol anglické poroby zemû, lokál-

an Defence Architecture in the Work of Fritz Balthes

ní ãi naturalizovaná ‰lechta si opevnûná vûÏová sídla sta-

(1882–1914), s. 117–120. Historizující dílo v˘znam-

vûla aÏ od 15. vûku. Historizující novostavby a nepoãetné

ného sedmihradského architekta.

pfiestavby pak vznikaly na pfielomu 18. a 19. století.

Giovanni-Elia PERBELLINI, Francesca STRAZZA:

Construction of Medieval Castles in the 19th Century

Geoffrey STELL: Ruin, Romance and Revival: Scot-

The Tower of Caldiero: Stylistic Revival or Realization

– Reconstruction ou nouvelle construction des châ-

tish Castles in the 19th Century, s. 49–56. Jako první

of Esoteric Doctrines?, s. 121–126. ·iroce pojat˘ po-

teaux médiévaux au 19ème siècle. Europa Nostra,

romantickou stavbu ve Skotsku autor uvádí Inveraray

kus o hledání kofienÛ architektonického fie‰ení cent-

The Hague 2008 (datum vydání není ve sborníku uve-

z let 1745–1761. Pfiíspûvek pak dále sleduje skotskou

rální vily z druhé poloviny 19. století.

deno), 148 stran s obrázky.

hradní renesanci po jednotliv˘ch etapách spojen˘ch

Fernando COBOS-GUERRA: The Perception of the

Sborník referátÛ z XLII. zasedání Vûdecké rady

s architektem Robertem Adamem (1728–1792), ovliv-

Value of the Bastioned For tification as Monumental

EUROPA NOSTRA, které se ve dnech 23.–28. 9. 2006

nûn˘m Waltrem Scottem, architektem Robertem Bil-

Heritage, s. 127–134. Rekapitulace v˘voje a kompo-

konalo na por˘nském hradû Marksburgu nad mûstem

lingsem (1813–1874), Davidem MacGibbonem a Tho-

nent ‰panûlského chápání novovûk˘ch fortifikací jako

Braubach am Rhein. Vût‰ina pfiíspûvkÛ je opatfiena re-

masem Rossem.

památky.

sumé ve francouz‰tinû (angliãtinû) bez nadpisu. Publikace mimo úvodníky obsahuje pfiíspûvky:

Ioanna STERIOTOU: The Influence of Medieval For-

Antonio SÁNCHEZ-GIJÓN: Stocktaking on Spain’s

tified Architecture on Civil Architecture of XIX Century

Heritage of Castles and Fortifications: From the Midd-

Udo LIESSEM: Castles of the 19th Century in the

in Greece. The Case of Kavala and Thessaloniki,

le Ages to Modern Times, s. 135–140. âlánek nejprve

Upper Middle Rhine Valley, s. 7–14. V údolí stfiedního

s. 57–64. Historizující architektura v mûstech Kavala

podává struãn˘ nástin ‰panûlsk˘ch opevnûn˘ch sídel

R˘na mezi mûsty Bingen a Koblenz bylo v prÛbûhu

a SoluÀ.

(jejichÏ poãet autor odhaduje mezi 8500–9000) a poté

19. století romanticky, pfiedev‰ím novogoticky v rÛzn˘ch

Stanislav MOSSAKOWSKI: The Castle of Goluchów

souvislostech (vãetnû pruské státní reprezentace) ze-

(Great Poland) and Its Pseudo-historical Rebuilding in

se vûnuje problematice jejich úprav, památkového chá-

vrubnû pfiestavûno mnoho hradÛ, respektive hradních

the 19th Century, s. 65–68. Pfiestavba a dostavba re-

Ve sborníku je nestandardnû zafiazena rubrika Do-

zfiícenin. Mnohé takto vzniklé objekty jsou dílem pfied-

nesanãního zámku v Goluchovû, která je dílem archi-

kumenty, která obsahuje informace o dÛleÏitém v˘-

ních architektÛ své doby (Schinkel, Lassaulx, Zwirner).

tekta Josepha Breugnota, byla ovlivnûna francouzsk˘-

zkumném projektu EU.

Pr vní takovou stavbou se v letech 1833–1845 stal

mi pfiedlohami.

pání a ochrany.

Joachim ZEUNE: EU-project: Modern Investigation

Lahnstein, poslední pak Reichenstein v dobû okolo ro-

Jonathan COAD: The Ninetenth Century Revival of

and Presentation of Castles, s. 141. Celková informa-

ku 1900. V ãlánku jsou blíÏe pfiedstaveny hrady Rhein-

Military Symbolism in architecture, s. 69–76. S histo-

ce o internacionálním interdisciplinárním projektu, fie-

stein, Stolzenfels, Sooneck, Rheineck a Arenfels.

rizujícím vojensk˘m symbolismem se ve Velké Británii

‰eném v letech 2005–2006 v rámci grantu EU Culture

19. století setkáváme jak na rezidenãních, tak vojen-

2000, kter˘ byl vûnován modernímu v˘zkumu evrop-

sk˘ch stavbách.

sk˘ch hradÛ a prezentaci jeho v˘sledkÛ. Jako ukázky

Joachim ZEUNE: The Perception of the Medieval Castle in the 18th and 19th Centuries in Germany. So-

byly zvoleny lucembursk˘ Vianden, nûmeck˘ Marks-

me Remarks on the Genuine Medieval Style, s. 15–20.

Etienne PONCELET: Le château de Pierrefonds

V úvodu zamy‰lení nad filozofií romantick˘ch staveb-

„Pierrefonds castle“, s. 77–88. Rekapitulace totální

ních podnikÛ stojí znám˘ Neuschwanstein Ludvíka II.

romantické rekonstrukce hradu, kter ˘ byl od roku

Joachim ZEUNE: The Castle of Aggstein, s. 142–

Bavorského, kde byl za úãelem vzniku „opravdového

1617 zfiíceninou. Pro Napoleona III. ji provedl Eugéne

143. Struãná informace o hradu, proveden˘ch prÛzku-

stfiedovûkého hradu“ skuteãn˘ stfiedovûk˘ hrad bezo-

Viollet-le-Duc v letech 1857–1884.

mech a hmotové modelové rekonstrukci stfiedovûkého

burg, ãesk˘ Kfiivoklát a rakousk˘ Aggstein.

stavu.

hlednû a beze zbytku zniãen. V rámci studia kofienÛ to-

Isik AYDEMIR: Le Château de sept tours, s. 89–96.

hoto pojetí autor pfiipomíná od 16. století doloÏitelné

Istanbulsk˘ hrad Yedikule byl jako mohutná citadela

TomበDURDÍK: Reconstruction of the 13th Centu-

pfiehánûní v˘‰ky hradních staveb pfii jejich znázorÀování

zaji‰tûná bateriov˘mi vûÏemi pfiistavûn sultánem Meh-

ry’s Kfiivoklát Castle Appearance, s. 144–145. Infor-

(jako pfiíklad tohoto trendu je uvedeno i vyobrazení

medem II. k byzantsk˘m mûstsk˘m hradbám v zimû

mace o ãetn˘ch proveden˘ch v˘zkumech a prÛzku-

Stfiekova, o nûmÏ se ov‰em v popisce dozvíme, Ïe jde

1457–1458. Souãástí hradního organismu se stala

mech a v rámci projektu realizovaném vir tuálním

o hrad v Nûmecku) a charakterizuje krásnou literaturou

i mohutná dvouvûÏová byzantská mûstská brána. V˘-

i reálném modelu stavu hradu ve 13. století.

akcelerovan˘ „boom“ stfiedovûku koncem 18. a v 19. sto-

znam Yedikule poklesl po zaloÏení palácového komple-

Jean-Louis LIST: The Castle of Vianden (Luxem-

letí. Ve sv˘ch úvahách se pak navrací zpût k Neu-

xu Topkapi, kter˘ se stal rezidencí i pokladnicí sultánÛ,

burg), s. 146. Velmi struãná informace o hradu i pra-

schwansteinu jako logickému vyústûní dobov˘ch ten-

na protûj‰í stranû mûsta v roce 1468. Yedikule pak byl

cích (zejména zamûfiení pomocí nekoneãného mraãna

dencí a pfiedstav.

kromû své fortifikaãní funkce uÏíván jako vûzení.

bodÛ), které byly v rámci projektu provedeny.

Michael LOSSE: 19th and 20th Century Castles and

Gabor MESTER de PARAJD: Le château royal de

Pseudo Castles Along the River Mosel, s. 21–26. V do-

Vincennes: restructuration et extension au XIX siècle,

bû okolo roku 1800 se v dÛsledku váleãn˘ch událostí

s. 97–102. V˘znamn˘ a rozsáhl˘ královsk˘ hrad u Pa-

90 % z dvou set ‰edesáti hradÛ pfii Mosele nacházelo

fiíÏe, kter ˘ slouÏil od 14. století jako královská rezi-

ve zfiíceninách. Ve svém pfiíspûvku autor struãnû pre-

dence, byl pro tento úãel pfiestavûn v baroku. Za císa-

zentuje vybrané ukázky razantních romantick˘ch pfie-

fie Napoleona se stal souãástí obranného systému

staveb a novostaveb, které se zde poté doãkaly reali-

PafiíÏe a byl k tomuto úãelu upravován a aktivnû uÏí-

zace (Liebig v Gondor fu, Cochem, Puricelli v Lieser,

ván aÏ do váÏného po‰kození boji v roce 1944.

Arras v Alfu, Thurant). Gianni PERBELLINI: The Power and the Town: the Castle of the Prince in the XIX Centur y Veronese

TomበDURDÍK

Ruggero BOSCHI: La poursuite d’un mythe romantique, s. 103–110. Esej vûnovan˘ zapojení historie do umûleck˘ch smûrÛ.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

249

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 250

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Jan KASL: Europan 9 je mrtev, aÈ Ïije Europan 10, s. 44–49.

Ludmila HÒRKOVÁ: Hermann Muthesius a vila v Hefimanicích, s. 84.

V˘sledky 9. roãníku soutûÏe, do níÏ âeská republi-

âlánek o dosud nepublikované stavbû z let 1926–

ka nabídla pfiestavbu Dejvického nádraÏí a dopravního

1927 a jejím autorovi, nûmeckém architektu Muthesiovi.

uzlu Praha-Hradãanská na nové centrum Prahy 6. Zvítûzila holandsko-nûmecká dvojice Tim Prinse a Nora Müller, pfiedstaveny jsou i dal‰í tfii projekty. Jifií SCHMIDT: Jde i o fenomén vkusu, s. 50–59.

Architekt 2008/3 Jan KASL: Moderní architektura a ãeská spoleãnost, s. 2. Úvodník o historii urbanisticko-architektonické soutûÏe EUROPAN, ãeské úãasti v ní a trnité cestû k pochopení role architektur y a urbanismu v na‰em prostfiedí. VáÏe se k v˘sledkÛm soutûÏe na s. 44–49. Vûra KONEâNÁ, Jifií SCHMIDT: Edisonova transformaãní stanice, s. 4–25. Rubrika Top realizace pojednává o rekonstrukci Edi-

Umûní 2008/1 (pfievzato z webu http://www.umeni-ar t.cz/cz/index.html)

Profilov˘ rozhovor s architektem Jifiím Siegelem mi-

Martin MÁDL: Giacomo Tencalla and Ceiling Pain-

mo jiné o architektufie a architektonickém ‰kolství za

ting in 17th Century Bohemia and Moravia. – Giaco-

totality, o souãasné architektufie a realizaci hotelu Me-

mo Tencalla a nástûnná malba 17. století v ãesk˘ch

tropol na místû budovy b˘valého Sportturistu.

zemích, s. 38–64.

Petr KRATOCHVÍL: Italsk˘ trojúhelník: Milán – Turín – Janov / Rossi – Piano – Fuksas, s. 66–69. Cestopisná reportáÏ o moderní italské architektufie zasazené do historick˘ch mûst s fiadou fotografií. Zdena ZEDNÍâKOVÁ: PraÏské soutûÏe nepostavené, s. 73–75.

Po polovinû 17. století dosahovalo nástûnné malífiství ve stfiední Evropû pfies velk˘ stavební rozmach jen nevysoké umûlecké úrovnû. V˘jimku pfiedstavovala produkce malífie G. Tencally, kter˘ pracoval pro císafisk˘ dvÛr a pro vysokou ‰lechtu a preláty v nûkolika stfiedoevropsk˘ch zemích.

sonovy transformaãní stanice v Jeruzalémské ulici

âlánek o projektu pro studenty architektury Technic-

Jana ZAPLETALOVÁ: Jacobus Tencalla figlius Joan-

v Praze 1 od Ladislava Lábuse. Trafostanice navrÏená

kého uãení v Liberci, v nûmÏ studenti dokomponováva-

nis de Bissone: The Origin and the Life of the Painter

architektem F. A. Librou v roce 1926 patfií k pr vním

jí do praÏského prostfiedí stavby, které v minulosti

Giacomo Tencalla. – „Jacobus Tencalla figlius Joannis

vût‰ím funkcionalistick˘m stavbám v centru Prahy.

v soutûÏích nezvítûzily, a zam˘‰lejí se, jak by ovlivnily

de Bissone“ aneb PÛvod a Ïivot malífie Giacoma Ten-

SlouÏila do 90. let minulého století, kdy bylo rozhodnu-

tváfi mûsta.

cally, s. 65–76.

to pfiesunout její technologii do suterénu a nadzemní podlaÏí uvolnit. Rekonstrukce je po rÛzn˘ch peripetiích

Yvona JANKOVÁ: 100 let od úmr tí Josefa Hlávky, s. 76–77.

V návaznosti na nová zji‰tûní Martina Mádla o aktivitû dosud zcela neznámého malífie Giacoma Tencally

zpracována pro centrálu spoleãnosti WPB Consulting,

âlánek o v˘znamném architektu, vûdci a mecená-

na dne‰ním území âeské republiky pfiiná‰í pfiedkláda-

a. s., a její dcefiinou druÏstevní spofiitelnu WPB Capital.

‰ovi bilancuje jeho projekty a konstatuje, Ïe detailní

n˘ ãlánek v˘sledky archivních bádání t˘kajících se to-

Projekt respektuje charakteristické hodnoty stavby,

zmapování Hlávkovy ãinnosti dosud chybí a mezery se

hoto malífie, jeho rodiny a pÛsobení v oblasti severo-

zachovává její pÛvodní pr vky, v˘razovû i materiálovû

tepr ve zaplÀují, pfiiãemÏ práci ztûÏují chyby v doku-

italsk˘ch jezer a Prahy.

odli‰ná nástavba obsahuje bytová studia pro vedení

mentech archivu jeho díla v LuÏanech.

firmy. Snahou investora i architektÛ zÛstává obnovení unikátní svûtelné plastiky ZdeÀka Pe‰ánka, osazené pÛvodnû na trafostanici. Autorská zpráva je doplnûna fotografiemi a plány. Navazuje rozhovor Vûr y

Pavel HALÍK: Domy z meziprostoru. Josef Pleskot, s. 78–79. Recenze knihy, která je zevrubnou v˘povûdí J. Pleskota o sobû a o svém díle.

KONEâNÉ a Jifiího SCHMIDTA s L. Lábusem: DÛm mnoha tváfií (s. 14–19), mimo jiné o diskusích s pa-

Antonín NOVÁK: DÛm a krajina, s. 2.

a o nástavbû. Dále je zafiazen rozhovor se zástupcem

Editorial se v souladu s profilov˘m tématem ãísla

investora Mar tinem Rudolfem (s. 20–21), recenze

zam˘‰lí v kapitolách Expandující mûsta, Smr‰Èující se

ZdeÀka LUKE·E: Pfiíklad zdafiilé konverze: praÏsk˘ Edi-

mûsta a Doãasná pfiebohatost nad místem, funkcí ar-

son na s. 22 a komentáfi dcer y architekta Libr y Evy

chitektury v krajinû a v˘vojem mûst.

Dva domy / Hniliãka Císler Architekti, s. 26–35. První dÛm: Autorská zpráva s fotografiemi a plány o terasovém domû v Praze 5 v prostfiedí ãinÏovních vil z pfielomu století, novûj‰ích bytov˘ch domÛ a pÛvodních hospodáfisk˘ch usedlostí v okolí. Následují rozhovory Vûry KONEâNÉ: O stavbû s investorkou a Martina WERNERA: O stavbû se statikem na s. 32.

Jifií SCHMIDT: O stavbách, krajinû a spoleãnosti, s. 24–29. Rozhovor s geologem Václavem Cílkem o vztahu krajiny a architektury. Jakob SCHOOF: Muzeum v Brie-Comte-Rober t, s. 50–53. Stavba Centre d’Interprétation du Patrimoine pfiímo uvnitfi zfiíceniny hradu Brie-Comte-Robert z 12. století.

Druh˘ dÛm: Autorská zpráva s fotografiemi a plány

Lehká transparentní dfievûná konstrukce od t˘mu Se-

o rekonstrukci a dostavbû vily v Roztokách u Prahy.

mon Rapapor t – Architects a Lorenzo Piqueras je

Vypracovány a zde prezentovány jsou dvû varianty, kli-

snadno odstranitelná.

ent dal pfiednost té klasiãtûj‰í. Vûra KONEâNÁ, Jifií SCHMIDT: Vesnice Didden, s. 42–43. Stfie‰ní nástavba pokojÛ jako samostatn˘ch domkÛ

Periods of Flourishing Ar tistic Relations. – Mateusz Kapustka – Jan Klípa – Andrzej Kozie∏ et al., Silesia – Art, s. 76–81. ·tûpán VÁCHA: Michal ·ronûk, Jan Jifií Heinsch (1647–1712). Malífi barokní zboÏnosti, s. 85–87.

Era 21 2008/2 Jan KASL: UdrÏitelné mûsto a soutûÏ European 9, s. 9. Zpráva o 9. roãníku soutûÏe, v níÏ âeská republika nabídla téma pfiestavby Dejvického nádraÏí a dopravního uzlu Praha-Hradãanská. Zvítûzila holandsko-nûmecká dvojice Tim Prins a Nora Müller. Ondfiej BENE·: OhroÏené stavby doby nedávno minulé, s. 9. âlánek o rekonstrukcích a úpravách objektÛ z 60. aÏ 80. let minulého století. Martin HORÁâEK: Obfií pomníky trpaslíkÛ, s. 9. Polemická poznámka ke dvûma kontroverzním

Adam GEBRIAN: V˘let do Porta, s. 60–61.

stavbám v historick˘ch mûstech: Muzeu Ara Pacis od

Cestopisn˘ ãlánek s fotografiemi.

Richarda Meiera v ¤ímû a Muzeu Akropole od Bernar-

Lenka KUDùLKOVÁ: Zmizel˘ svût brnûnsk˘ch kavá-

da Tschumi v Athénách.

ren, s. 82–83.

na vrcholu monumentálního domu. Analogie nerealizo-

âlánek k dubnové v˘stavû v Muzeu mûsta Brna, t˘-

vaného návrhu pfiestavby vily v Roztokách formou „do-

kající se v˘znamného architektonického i sociologické-

mu na domû“ (viz v˘‰e) z prostfiedí nizozemského Rot-

ho fenoménu brnûnské historie. Shrnuje v˘voj brnûn-

terdamu, ateliér Winy Maas, Jacob van Rijs, Nathalie

ského kavárnictví, uvádí v˘znamné podniky a zmiÀuje

de Vries / MVRDV.

jejich postupn˘ zánik, dokonan˘ v 90. letech 20. století.

250

Marek WALCZAK: Andrzej Niedzielenko – Vít Vlnas (eds.), Silesia – a Pearl in the Bohemian Crown. Three

a Pearl in the Bohemian Crown. Histor y – Culture –

Architekt 2008/4

mátkáfii, rekonstrukcích funkcionalistick˘ch staveb

LIBROVÉ (s. 24).

V ãísle jsou mimo jiné obsaÏeny také tyto recenze:

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Recenze: Ondfiej BENE·, Oldfiich J. ·EVâÍK: A. S. Vidiela, Souãasná architektura, s. 11. Karel DOLEÎEL: Irena Fialová, Jana Tichá, PRG / 20 / 21 – souãasná architektura, s. 11.

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 251

V rubrice SALON sledující aktuální dûní na ãeské architektonické scénû jsou krátce pfiedstaveny i tyto stavby: rekonstrukce a dostavba vily v Roztokách (O. Císler, P. Hniliãka / Hniliãka – Císler – architekti; rekonstrukce Edisonovy transformaãní stanice (L. Lábus, P. Cimbulka, M. Nábûlek, I. ·imon, T. Balej, V. Kru‰ina, M. Nadge Novotná, N. Schmidt / Lábus AA); podnikatelské inovaãní centrum Zlín (P. Mudfiík,

vadních soutûÏí a dÛkladné zváÏení vhodné náplnû zá-

Ïitostné obytné funkce star‰ích hradÛ tato nyní velmi

padní strany námûstí.

v˘raznû prosazuje, obranná opatfiení se omezují na vût-

Dostavba Staromûstské radnice a radniãního bloku, s. 45–49.

‰í sílu zdiva a ‰iroké vodní pfiíkopy, v nûkter˘ch pfiípadech jsou doloÏeny stfiílny. V rámci prezentace konkrét-

Projekty studentÛ 1. a 2. roãníku ·koly architektury AVU v Praze, vedené prof. Emilem Pfiikrylem. Pokus o pamûÈ. Rozhovor Ondfieje Císlera s Emilem Pfiikrylem, s. 52–58.

ních lokalit jsou monograficky pojednány Osterburg v Groothusen, Hinte a Werdum. Henrik HILBING: „…ein Weckruf zur Erinnerung an deutschen Heldengeist…“ Bodo Ebhardt und das

P. Míãek); dostavba statku v Kramolínû (T. Rusín,

Dialog o spoleãné pamûti a zacházení s ní – vedle

deutsche Nationaldenkmal für die Gefallenen des ersten

I. Wahla / RAW); rekonstrukce Masar ykova námûstí

jiného o funkci urbanistÛ, architektÛ a památkáfiÛ

Welkrieges, s. 29–38. Ebhardtovy návrhy monumen-

v Ostravû (T. Rusín, I. Wahla, P. Mutina / RAW).

v historick˘ch mûstech, bourání a pfiidávání, o ãeské

tálních pomníkÛ.

Autorské zprávy s fotografiemi a plány:

krajinû a studiu architektury.

Rubrika Zprávy

Peter BRÜCKNER, Christian BRÜCKNER / Brückner

O pfiítomnosti minulého, pfiítomnosti pfiítomného

Lorenz FRANK: Die nördlichen Teile von Kern- und

& Brückner Architekten: Bavorsko-ãeské kulturní cent-

a pfiítomnosti budoucího. Rozhovor Petra HrÛ‰i, Petra

Vorburg der Marksburg – Neue Untersuchungsergebnis-

rum v Schönsee, s. 14–19.

V‰eteãky a Jana Kratochvíla, s. 59–65.

se, s. 39–44. ZávaÏné poznatky ke stavebnímu v˘voji

B˘val˘ obecní pivovar poblíÏ centra nûmeckého mûsteãka byl sanován a roz‰ífien. Hlavním prvkem je

Rozhovor brnûnsk˘ch architektÛ tfií generací o promûnách architektury a urbanismu.

Marksburgu uãinûné pfii souãasn˘ch úpravách se t˘kají zejména jeho nejstar‰í fáze z roku 1239, pfiestavby ve

kombinace historického kamenného zdiva a moderní-

Mladí o starém a novém, s. 70–72.

druhé polovinû 14. století a v pozdní gotice stejnû jako

ho skla. Prostorová koncepce zachovává velkolepé

Texty na téma stfietávání starého s nov˘m vzniklé

stavebních aktivit v novovûku. Zvlá‰tní pozornost si za-

klenuté haly v pfiízemí, historické pohledové plochy

pro Eru 21 v rámci pfiedmûtu Souãasná ãeská architek-

slouÏí zejména zji‰tûné pozÛstatky dfievûn˘ch konstruk-

jsou dochovány jako historická dimenze.

tura na Ústavu pro dûjiny umûní Filozofické fakulty Uni-

cí, pfiedev‰ím podlah v románském paláci.

Ale‰ BURIAN, Gustav K¤IVINKA, Vladislav VRÁNA:

verzity Karlovy: Richard BIEGEL: Odsouzeni k dialogu;

Jens FRIEDHOF: Die Marksburg in hessen-darm-

Fakulta informaãních technologií VUT v Brnû, rekon-

Vojtûch POLÁâEK: „Voyzitismus“ v praÏské architektu-

städtischer Zeit (1651 bis 1802). Aus- und Umbauten

strukce klá‰tera a pivovaru, s. 20–27.

fie; Eli‰ka KORYNTOVÁ: Pfiestfiihování a navazování linií

und das Raumprogramm der Festung nach der

Rekonstrukce areálu kar tuziánského klá‰tera se zamûfiuje pfiedev‰ím na historické objekty a jejich skloubení s moderní náplní provozÛ jedné z nejmodernûj‰ích vysoko‰kolsk˘ch fakult. Objekty jsou propojo-

ãasu; Ondfiej HOJDA: Kameny benátské a CalatravÛv

archivalischen Überlieferung, s. 45–51. V˘sledky ar-

most.

chivní re‰er‰e poskytují plastick˘ obraz osudÛ, podoby

Z deníku paralelního cestovatele. âást osmá, s. 76–77.

a fungování hradu Marksburg v novovûku. Ludger FISCHER: Bodo Ebhardts Ergänzungsbau-

vány v celistv˘ areál, jejÏ dotváfiejí také nové vefiejné

Architektonick˘ komiks o realizaci plánÛ Karla Pra-

ten an der Burg Langenau, s. 52–53. Do ãásti hradu,

prostory. Hlavní podstatou stavebního zásahu je dia-

gera na asanaci praÏské ãtvrti Ko‰ífie skládáním flexi-

kterou mûl Bodo Ebhardt v pronájmu, vystavûl velk˘

log historie a souãasnosti.

bilních stavebních bunûk do obmûÀovatelné super-

pfieváÏnû hrázdûn˘ obytn˘ objekt zvan˘ Nová stodola.

David KOTEK, David MIKULÁ·EK: Rekonstrukce bu-

struktur y. Stavba z poãátku 80. let se ãasem stala

âíslo dále obsahuje standardní rubriky Památky

dovy „F“ Krajského úfiadu Moravskoslezského kraje

nejvût‰ím evropsk˘m squatem se svûtov˘m vûhla-

ohroÏeny – památky zachránûny (informace o konkrét-

v Ostravû, s. 28–31.

sem.

ních kauzách podané podle spolkov˘ch zemí) a Re-

Stfiídmá rekonstrukce administrativní budovy ze

Blanka KYNâLOVÁ

cenze (kniha J. Wetzela o hrázdûném zdivu, nov˘ interpretaãní pokus objektu Castell del Monte z pera R.

70. let.

Leglera, závaÏná publikace Ch. Hermanna o stfiedovû-

TomበADÁMEK / Onex: Poradenské centrum âeské spofiitelny v Karviné, s. 32–35. Revoluãní modernizace vefiejné budovy ze 70. let 20. století. Ze dvou budov se stala jedna, z obvodového zdiva prosklen˘ plá‰È, z uzavfien˘ch kanceláfií volnû plynoucí prostor. Petr HOVO¤ÁK, Radim LIâKA / Dimense Architects: Mediatéka a komunitní centrum v Mokré, s. 36–39. Rekonverze sídli‰tní uhelné kotelny na kulturní centrum obce.

BURGEN UND SCHLÖSSER Nûmecko 49. Jahrgang, Heft 1/2008.

ké architektufie Pruska, kolektivní práce o berlínském Charlottenburgu a kniha H. Hilbiga o památníku u Bad Berka).

Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege.

TomበDURDÍK

Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein. ISSN 0007-6201, 64 stran s obrázky. Hlavní ãlánky jsou opatfieny struãn˘m souborn˘m anglick˘m resumé.

Omluva redakce Omlouváme se MgA. Gabriele âapkové a TaÈánû

Rubrika âlánky

Binkové, Ïe nebyly uvedeny jako spoluautorky fotografií

Wilfried PFEFFERKORN: Burg Brauneck in Württem-

ã. 6, 8, 11 (G. âapková) a ã. 7, 12 (T. Binková) v ãlán-

bergisch Franken, s. 2–13. V˘sledky v˘zkumu, kter ˘

ku Mgr. Jitky Vlãkové – Památková obnova vrátnice na

Rekonstrukce a dostavba firemního sídla UAX v ob-

probíhal v souvislosti se sanacemi ãástí hradu, popr-

hradû Lipnici v ã. 2/2008.

jektu z 80. let 20. století v areálu b˘valého JZD zjem-

vé pfiipomínaného k roku 1230. Podrobnû je pojednán

Àuje své pÛsobení na venkovské okolí zmûnou mûfiítka

pfiedev‰ím ãtverhrann˘ bergfrit s vnûj‰ím plá‰tûm

a materiálu.

z bosovan˘ch kvádrÛ, severní hradba, severov˘chodní

Kamil MRVA / Kamil Mrva Architects: V˘robna odûvÛ v Bernarticích nad Odrou, s. 40–43.

Dal‰í ãlánky vztahující se k profilovému tématu ãísla PamûÈ architektury: Karel KIBIC: K dostavbû Staromûstského námûstí a Staromûstské radnice v Praze, s. 44.

vûÏ a ‰títová hradba. Hartmut-Georg URBAN: Bemerkungen zu Wehrbauten des 15. Jahrhunder ts in Ostfriesland. Teil II: Burgen mit Saalhaus, s. 14–28. V rovinatém Frísku

Osm minul˘ch soutûÏí na fie‰ení Staromûstské rad-

v prÛbûhu 15. století, respektive v dobû okolo jeho po-

nice prokázalo úzkou provázanost stavby námûstí

loviny, nahrazuje v roli hradního paláce „vysok˘ dÛm“

a radnice. K úspû‰nému v˘sledku je nezbytné prove-

víceprostorov˘ „dlouh˘ dÛm“. Byl tak nastoupen pfie-

dení archeologického v˘zkumu, podrobné poznání v˘-

rod stfiedovûkého hradu ve vícekfiídlé novovûké vodní

voje radnice i námûstí, vyhodnocení poznatkÛ z dosa-

zámky. Dle autorova názoru se na rozdíl od spí‰e pfiíle-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

251

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 252

RESUMÉ

sogar katastrophalem Zustand. Summarisierend

die Scheunen gehören nun infolge von Baufälligkeit,

kann man sagen, dass die Gegenstände in Sakral-

Abriss und anderweitigen unsachgemäßen Umbau-

räumen sowie Depositorien von Burgen und Schlös-

ten zu den besonders gefährdeten Bauten. Der Arti-

sern am stärksten gefährdet waren. Die langjährigen

kel befasst sich sowohl mit Scheunen in Hörigen- als

verzweifelten Bemühungen von Seiten der Denkmal-

auch Herrschaftsbesitz und analysiert eingehend ihr

pfleger um eine Behebung dieses unerfreulichen

Äußeres, dessen nur in seltenen Fällen dokumentier-

Zehn Jahre Restaurationsprogramm für mobile Kul-

Zustands führten nach zahlreichen Peripetien dazu,

ter Originalzustand sich allgemein als der momentan

turdenkmäler

dass die Regierung der Tschechischen Republik in

meistbedrohte Teil dieser Bauten erweist.

Zusammenfassung

ihrem Beschluss Nr. 426 vom 16. Juli 1997 das

Für das Mauerwerk wurde in der Regel örtlicher

Der Ruf nach einem staatlichen Sonderfond, der

langfristige Programm zur Restaurierung mobiler Kul-

Bruchstein, luftgetrocknete sowie gebrannte Ziegel,

eine finanzielle Förderung der Rettung und Erhaltung

turdenkmäler (im Folgenden nur „Programm“) ange-

seit Ende des 19. Jahrhunderts auch Schlackenbe-

von mobilen Kulturdenkmälern in Tschechien ermög-

nommen hat, in dem der Staat seinen bedeutenden

ton- und im 20. Jahrhundert sogar Kalksandsteine

lichen sollte, ist schon in der ersten Hälfte der 90er

Anteil an den Aktivitäten zwecks Erhalt und Restau-

verwendet. Bruchstein wurde in der Regel mit Lehm-

Jahre des 20. Jahrhunderts laut geworden. Die

rierung mobiler Kulturdenkmäler garantiert. Laut die-

mörtel vermauert, Ziegel mit Kalkmörtel. Auf die

damalige Transformation des Wirtschaftssystems

sem Programm verpflichtet sich der Staat unter

Fassadenoberflächen kam seit Mitte des 19. Jahr-

hat sich auf die Denkmalpflege unter anderem

anderem dazu, je nach Haushaltslage Finanzzu-

hunderts meist ein Kalkverputz. Daneben gibt es

dadurch niedergeschlagen, dass damit begonnen

schüsse zu leisten, die eine fachgerechte Restaurie-

auch Scheunen aus ursprünglichem Ziegel- oder

wurde, die konkreten Besitzer einzelner Denkmäler

rung des Kulturdenkmals, Ermittlung weiterer Kennt-

Stein-Sichtmauerwerk, letztlich auch aus Betonform-

festzulegen. Einige befanden sich im Besitz von

nisse darüber, Präsentation vor der Öffentlichkeit

steinen. Bei Zierelementen kamen als Technik Back-

Denkmälern, in diesem Fall von mobilen Kunstwer-

usw. ermöglichen. Dieser Zuschuss wird ohne Anbe-

steinintarsie oder vorspringendes unverputztes Zie-

ken von hohem Wert, verfügten aber nicht über hin-

tracht des Denkmalbesitzers geleistet und ist für die

gelmauerwerk zur Anwendung. So ähnlich wie an

längliche Mittel zur Bewerkstelligung von deren

Renovierung (Restaurierung) von mobilen Kultur-

ländlichen Wohnhäusern kommen auch an Scheu-

Reparaturen, d.h. Restauration. Das betraf Kunst-

denkmälern und deren Kollektionen bestimmt, die

nen Inschrift- oder Datumstafeln, Nischen für Heili-

werke sowohl in den Sammlungen auf Burgen und

als bedeutende Kunstwerke oder kunsthandwerkli-

genfiguren und weitere übliche Konstruktions- und

Schlössern als auch in Kirchen und Klöstern.

che Gegenstände gelten und in öffentlich zugängi-

Zierelemente vor. Die Lisenen der Giebel hatten

Zu jener Zeit ist es nämlich nicht gelungen, eine

gen Gebäuden angebracht sind bzw. präsentiert wer-

manchmal ein der jeweiligen Region entstammenden

der Elementarforderungen der Denkmalpflege durch-

den oder sich in Kirchen bzw. Klöstern befinden, die

besonderes Gepräge. Auf ganz verschiedene Weise

zusetzen, die für Besitzer von Kunstdenkmälern bei

ihrem ursprünglichen Zweck dienen.

wurden auch die Einfahrten, d.h. Scheunentore

nachweislich ordnungs- und sachgemäßer Pflege

Das Programm wurde von der Regierung um die

gestaltet.

unter Aufwendung entsprechender Finanzen für deren

Mitte des Jahres 1997 angenommen; seine Umset-

Am Exterieurwandel der gemauerten Scheunen

Instandsetzung Steuerleichterungen vorsah – also

zung begann mit dem 1. Januar 1998. Orientierungs-

hatten auch die Einflüsse der wechselnden Baustile

ein System einzuführen, das in der Tschechoslowaki-

mäßige Informationen darüber, was unter anderem

ihren Anteil, ebenso die Entwicklung des Außen-

schen Republik der Vorkriegszeit funktionierte und

im anschließenden Jahrzehnt bis 2007 umgesetzt

mauer-Tragwerks sowie der zunehmende Lagerraum-

heute noch neben weiteren Finanzierungsweisen bei

werden konnte, welche mobilen Kulturdenkmäler

bedarf. Zu einer spezifischen Angelegenheit wurde

der Instandsetzung von Denkmälern in zahlreichen

bereits restauriert wurden, sich in Restaurierung

seit Ende des 19. Jahrhunderts die nachträgliche

Ländern der Europäischen Union gut funktioniert.

befinden, über dabei auftretende Probleme, neue

Erweiterung älterer Scheunen.

Eine Restaurierung, die sich zum Ziel setzt, mate-

Erkenntnisse usw. suchen die Beiträge einzelner

Die besonders typischen Elemente im Äußeren

rielle sowie ideelle Werte von mobilen, aber auch

Autoren zu bringen – namentlich von Vratislav

von Mauerwerkscheunen hängen mit den Lüftungs-

immobilen Kunstdenkmälern zu retten und deren

Nejedl˘, Michaela Exnarová, NadûÏda ·indeláfiová,

systemen des Innenraums zusammen, die nach dem

Präsentation vor der Öffentlichkeit zu ermöglichen,

Helena âiÏinská, Ludmila Madûrová, Katefiina Cich-

Prinzip der freien Luftzirkulation funktionieren. Eine

stellt einen bedeutenden Bestandteil der Denkmal-

rová, Ludmila Drncová, Vít Honys, Milo‰ Krãmáfi,

hinlängliche Lüftung sorgte für eine gute Trocknung

pflege dar. Diese hat sich als einer der Bereiche

ªubomír Turãan, Zdenka Paukrtová, Dalibor Halátek,

des Ernteguts und verhinderte einen Verderb infolge

menschlicher Tätigkeit seit dem 19. Jahrhundert all-

Kamila Davidová, Anna Grossová und Petr Severa.

von Feuchtigkeit aus dem unisolierten Boden und Mauerwerk. Senkrechte Lüftungsspalten sind über

mählich im Rahmen der Kulturpolitik einzelner euro-

dem Mauergrundriss meist verkröpft, damit der

päischer und später auch außereuropäischer Staaten durchgesetzt. Sie stand und steht dabei unter

Zur Außenansicht von gemauerten Scheunen in

Innenraum besser gegen Feuer sowie Witterungsein-

Einfluss zahlreicher Faktoren, unter denen das zeit-

Böhmen

flüsse geschützt war. Die detaillierte Ausgestaltung

bedingte wissenschaftliche Kenntnisniveau, künstle-

Miroslav KA≈KA

dieser Schlitze unterschied sich je nach Ort und Zeit. Gittermauerwerk kam durch regelmäßige

rische und ästhetische Vorstellungen sowie ökonomischen Möglichkeiten der Denkmalseigner bzw.

Zu den häufigsten Wirtschaftsgebäuden auf dem

Lücken zwischen den Ziegeln zustande, seine Aus-

Staaten zur Umsetzung und Förderung der Restaura-

böhmischen Land zählen die Scheunen oder Stadel,

führung weist wiederum Unterschiede in den Details

tionsvorhaben eine bedeutende Stelle einnehmen –

in denen hauptsächlich Getreide eingelagert und

auf: nach Einbau, Einfassung, ob es unter einem

wobei der letzte Faktor vielfach ausschlaggebend ist.

anschließend gedroschen wurde. Das 19. jahrhun-

Sturz angebracht war oder einfach nur eine „aufgelo-

dert verzeichnete eine beträchtliche Entwicklung der

ckerte“ Mauerpartie darstellte. Das Gittermauer-

Bereich der Restauration von mobilen Kunstdenkmä-

gemauerten Scheunen mit hohen Außenmauern

werk schafft in der Wand verschiedene geometri-

lern in Tschechien keineswegs günstig. Die Gemälde,

anstelle der älteren Holzbauweise. Der Bruch für die

sche Muster, Symbole (Kreuze, Kelche). Die Stürze

Plastiken, kunsthandwerklichen Gegenstände oder

Geschichte der Scheunen in Böhmen kam um die

über der Öffnung mit dem Mauergitter können auch

historischen Bibliotheksbestände, die von den ent-

Mitte des 20. Jahrhunderts mit Antritt der Landwirt-

ganz verschieden gestaltet sein. Manche Gitterver-

sprechenden Gesetzen unter Schutz gestellt waren

schaftskollektivierung unter den Kommunisten.

bandtypen wurden nur kurze Zeit und nur auf einem

und rund drei Millionen Gegenstände umfassten,

Damit wurde bei den meisten dieser Gebäude ihrer

bestimmten Gebiet verwendet. Die recht kompli-

waren über die Hälfte in schlechtem und vielfach

zweckgemäßen Nutzungsweise ein Ende gesetzt und

zierte Ausmauerung wird manchmal erst bei Innen-

Um die Mitte der 90er Jahre war die Situation im

252

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 253

ansicht deutlich. In kreis- oder halbkreisförmige Öff-

romantischen Gehalts und stilistischen Idealisierung

Johann Jakob Stevens von Steinfels in Auftrag gege-

nungen wurden manchmal Formstücke aus den ört-

stehen, waren Pelikáns späte Arbeiten bereits gänz-

ben; die Malerarbeiten im Kirchenschiff verliefen in

lichen Ziegeleien strahlig verbaut. Großflächige Netz-

lich vom Realismus geprägt, wie beispielsweise eine

den Jahren 1720–1721. Ihre Entwürfe sind leider

muster entstanden durch die Ausdehnung von Gitter-

Reihe alter Frauengestalten mit Kopftuch und Lin-

nicht erhalten, doch sind die Themen im Vertrags-

mauerwerk über größere Flächen. Gelegentlich wur-

denzweig bezeugt, die mit minimalen Dekorgehalt

text festgeschrieben. Im 18. Jahrhundert wurden

den Meliorationsröhren oder Lochziegel als diago-

gestaltet wurden. Typisch für alle angeführten Arbei-

diese Gemälde nicht geändert, sie wurden erst von

nale oder orthogonale Agraffen ins Mauerwerk ein-

ten ist der auf Pathos und überspannte Gestik ver-

der Renovierung des Kircheninneren im Jahr 1853

gebaut. Manchmal wurden auf ähnliche Weise auch

zichtende ergreifende Gefühlsgehalt. Die zweite

durch den Maler Augustin Hübner betroffen, der

kurze Schlitze in der Fassade gruppiert. Eine weitere

Ebene wird von der zivilen und intimen Denkmalkon-

sowohl die Fresken repariert, als auch die Ornamen-

Variation des Gittermauerwerks bringen die linearen

zeption geschaffen.

tal-Ausfüllung in den Gewölbefeldern im Stil des Zweiten Rokoko neu ausgeführt hat.

Formen. Aus kleinen, zu geraden Reihen oder Kur-

Im Jahr 2006 wurde die letzte Restaurierung der

ven geordneten Öffnungen entstanden in den Giebeln abstrakte Muster, Jahreszahlen oder Mono-

Beispiele für die Bewahrung von Kulturerbe in der

lädierten Fresken im Gewölbefeld über der Empore

gramme. Kleine selbständige Öffnungen ohne Aus-

Textilindustrie Polens und Frankreichs

vorgenommen. In deren Verlauf prüfte die Restaura-

mauerung sind eine Analogie zu den Öffnungen in

Milo‰ MATùJ

torin Y. ëuranová, ob bei der vorigen Instandsetzung in den Jahren 1942–1943 eine vollständige Beseiti-

den Giebeln von ländlichen Holzhäusern und weisen Nachdem die Textilproduktion im 19. und in der

gung des ornamentalen Neorokoko-Dekors erfolgt

nungen in den Scheunengiebeln, verdeckt von Holz-

ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts ihren Höhepunkt

war, aber auch, ob vor dessen Entstehen, also um

läden mit Lüftungsjalousien sind für das Land um

erreicht hatte, kam es in den europäischen Staaten

die Mitte des 19. Jahrhunderts, auf dem Gewölbe

Broumov typisch. Auf dem Dach werden die Lüf-

zu einem allmählichen Niedergang der Industriebran-

nicht schon ältere Malereien existiert hatten. Aus

tungselemente meist noch von Firstlüftern ergänzt.

che. Einzelne Städte und Regionen mit einer tradi-

dieser Untersuchung ging eindeutig hervor, dass die

tionsreichen Textilerzeugung sind daher bestrebt,

Engelsgestalten und das Ornament auf dem Gewölbe

das Kulturerbe in verschiedenen Formen zu bewah-

der Kirche in Bfievnov erst bei der Reparatur während

Kriegerdenkmäler in Mittelmähren am Beispiel der

ren – nicht nur als musealen Betrieb, sondern auch

des 2. Weltkriegs beseitigt worden waren. Der Grund

Arbeiten des Bildhauers Julius Pelikán

mittels Konversion der einstigen Produktionsstätten

war offensichtlich deren ernsthafte Beschädigung

Renata SK¤EBSKÁ

als lebender Bestandteil der Stadt. Im Artikel wer-

infolge Undichtigkeiten des Dachs, aber vor allem die

den einige Lösungsbeispiele bei der Erhaltung die-

damalige Annahme der Denkmalpfleger, dieser

ser Art von Kulturerbe in bedeutenden Textilindus-

Dekorabschnitt sei nicht ursprünglich, sondern erst

genheit darstellen, wurde der Gestaltung von Krie-

trie-Schwerpunkten in Polen (¸ódê, Bielsko-Bia∏a) und

sekundär hinzugekommen, so dass seine Beseiti-

gerdenkmälern immer große Aufmerksamkeit gewid-

Frankreich (Mulhouse, Lyon) vorgestellt.

gung dem Malerschmuck sein ursprünglich barockes

z. B. Herz-, S-, Kreuz- oder Kelchform auf. Fensteröff-

Da sie gewissermaßen eine öffentliche Angele-

met, sowohl im positiven als leider auch negativen

An aufgeführten Beispielen wird eine breite Skala

Aussehen wiedergeben sollte. Aus einem bei der

Sinne. Jede Zeit hatte ihr Vorbild, ihre Vorstellungen,

der verschiedensten Möglichkeiten bei der Erhaltung

Untersuchung gefundenen Dekorfragment kann man

wie so ein Kriegerdenkmal aussehen sollte und

von Kulturerbe aus der Textilindustrie aufgezeigt,

allerdings schließen, dass die Ornamentmalereien

ungeachtet dieser unterschiedlichen Ausgangs-

deren Umsetzung gelungen ist und auch in Tsche-

auf der grundlegenden Gewölbefläche gleichzeitig

punkte haben sie eins gemeinsam: Ehrfurcht jenen

chien Anwendung finden könnte. Inspirierend ist vor

mit dem Figuralschmuck entstanden sind und bei

Männern zu zollen, die ihr Leben geopfert haben.

allem der Nachdruck, der in den beobachteten Loka-

der Ausmalung insgesamt eine bedeutende Rolle

Aus diesem Grund sollte solchen Denkmälern für

litäten auf die tourismusorientierte Werbung für die-

gespielt haben. Mit größter Wahrscheinlichkeit ist es

immer Wertschätzung gebühren, doch haben Wellen

ses Kulturerbens gelegt wird sowie die Bemühun-

bei Hübners Reparatur von 1853 nicht zur Beseiti-

von Bilderstürmerei in der Vergangenheit und Vanda-

gen, den Besuchern die historischen Fertigungstech-

gung von ursprünglichen Malereien gekommen, son-

lismus in der Gegenwart solche Denkmäler höchst

nologien verständlich zu machen. Verschiedene Lehr-

dern zu deren mit Übermalung und Ergänzung ver-

verletzlich gemacht. In der Denkmalproduktion, die

programme und Werkstätten mit der Möglichkeit,

bundenen Restaurierung. Unter den Übermalungs-

zunächst aus Dankbarkeit und später aus ideologi-

unter der Anleitung eines Instruktors selbst die Her-

schichten sind die ursprünglichen Malerarbeiten

schen Gründen zu einer „Massenproduktion“ gewor-

stellung von Textil zu versuchen, gehören zu den

erhalten geblieben. Zu ihrer Vernichtung ist es erst

den ist, kam es im Lauf der Zeit zu einem gewissen

Selbstverständlichkeiten. In den betrachteten Städ-

1942 aus Versehen aufgrund einer irrigen Voraus-

künstlerischen Niveauschwund. Erst jetzt bricht die

ten ist auch eine systematische Unterstützung der

setzung gekommen.

Zeit an, in der man sich seriös und ohne falsche

traditionellen Produktion zu sehen – die Museumslä-

Emotionen wieder den Kriegerdenkmälern zuwen-

den enthalten somit keine kitschigen Souvenirs,

kors wurden restauriert und als Beweis für die

den, ihnen die verlorene Ehre zurückgeben und

sondern präsentieren die spezifische Technologie

ursprüngliche Gestaltung belassen.

objektiv ihre gestalterische Qualität einstufen kann.

jeder Werkstatt und erlauben den Kauf von hochwer-

Die allgemeinen Gestaltungsprinzipien von Kriegerdenkmälern und -gedenkstätten werden im Artikel

tigen Andenken oder Geschenken mit historischen oder zeitgenössischen Mustern.

Eine neue Interieur-Installation auf dem Schloss von Telã – die Sammlung von Schloss Veselíãko bei

am Werk des mährischen Bildhauers Julius Pelikán

Lipník an der Beãva

aufgezeigt. In dessen Schaffen tauchen mehrere thematische Ebenen auf, insbesondere Motive, die

Neuentdeckungen zum Malereischmuck in der

mit dem Kampf um die nationale Identität

Benediktiner-Klosterkirche St. Margarete zu Prag,

zusammenhängen, aber auch allegorische Figuren,

Brevnov

Kvûta K¤ÍÎOVÁ Mitarbeiter der Abteilung Burgen und Schlösser aus der Zentralstelle des nationalen Denkmalpflege-

mythische Heroen und tschechische Sagenhelden, die im zeitbedingten Bestreben geschaffen wurden,

Die Fragmente des 2006 entdeckten Barockde-

Yvona ëURANOVÁ, Alena HORYNOVÁ

Instituts haben im Juni 2007 in sieben Räumlichkeiten des Schlosses eine wertvolle, aus Ölgemälden,

die nationale Identifikation zum Ausdruck zu bringen.

Die Klosterkirche St. Margarete in Prag, Bfievnov

Während die dem Ersten Weltkrieg gewidmeten Früh-

ist nach einem Projekt von Christoph Dientzenhofer

Grafiken, Zeichnungen und kunsthandwerklichen

werke zum Teil unter dem Einfluss eines solchen

entstanden. Die Malereien im Inneren wurden bei

Gegenständen bestehende Sammlung aus der Zeit

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

253

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 254

vom 17. bis 19. Jahrhundert zugänglich gemacht. Es handelt sich um eine Kollektion aus dem Besitz der

and finance restoration projects. In the mid 1990’s, the situation of restoration of

gered constructions. This paper looks into tributary, as well as lordly barns and analyzes their exterior

einstigen hiesigen Grundherren – der Podstatsk˘ von

movable cultural monuments was far from favoura-

appearance, whose rarely documented originality

Liechtenstein, die bis zur Konfiskation auf einem

ble in the Czech Republic. More than half of pictu-

generally appears to be a strongly endangered part

von deren weiteren Schlössern – in Veselíãko bei

res, statues, handcraft items and historical library

of these constructions these days.

Lipník an der Beãva aufbewahrt wurde. Diese Anlage

funds, protected in accordance with respective legis-

dient heut als Kinderheim mit angeschlossener

lation and numbering three million objects, was in

for building; from the end of the 19 century, slag-

Grundschule. Die Gemälde und weiteren Exponate

bad, often critical condition. To sum up, those that

cementitious bricks and in the 20 century, lime-sand

waren fast ein halbes Jahrhundert im Depositar auf

were at risk most of all were situated in sacral spa-

bricks were exploited. Stone was mostly applied on

Schloss Telã eingelagert. Die Familiensammlung ent-

ces and repositories of castles and historic country

clay mortar, bricks on lime mortar. Lime mortars

hält Porträts bedeutender historischer Persönlichkei-

houses. Long-term effort of the monument preserva-

were the most frequent surface treatment of faca-

ten und eine umfangreiche Kollektion von Drucken,

tion staff to change the unfavourable state made

des from the mid 19 century. Besides, also unplas-

insgesamt Exponate von außerordentlichem Doku-

the government of the Czech Republic, after many

tered barns of bricks and stone have come to our

mentarwert.

peripeteias, to approve of a long-term Programme of

days, recently even of concrete blocks. In the case

Restoration of Movable Cultural Monuments (hereaf-

of decoration elements, the technique of intarsia in

ter the Programme), in which the state guarantees

brick or relief revelation of unplastered bricks were

its participation in activities leading to preservation

employed. Similarly to country houses, also barns

and restoration of movable cultural monuments, by

often bear lettering and dating signs, niches for sta-

its resolution No. 426 of July 16, 1997. According

tuettes of the saints, and other usual structural and

to this Programme, the state pledges itself to pro-

decorative elements. Lesene frames in the gables

Ten Year’s Programme of Restoration of Movable

vide, depending on the possibilities of the state bud-

were sometimes formed typically for the given area.

Cultural Monuments

get, a financial contribution to facilitate proper resto-

The gateways, gates of the barns were built in

ration of movable monuments, revelation of new

a number of different ways.

Summary

The need for setting a special state fund for

knowledge about them, their presentation to the

Local stone, unburnt and burnt bricks were used

The changes in the appearance of masonry barns

financial support of preservation and conservation

public, etc. The contribution is provided irrespective

were partly caused by effects of changing styles, but

of movable cultural monuments in the Czech Repu-

of the fact who owns the monuments. It is intended

also by the development of the external carrying

blic became evident already in the early 1990’s.

for renewal (restoration) of movable cultural monu-

structure and rising demands on the storage space.

The change of the economic system, then under

ments and their sets, which are significant works

Since the 19 century, additional extension of older

way, was reflected in monument preservation among

of art or handcraft works and are situated and pres-

barns has become a specific feature.

other things in that owners of individual monuments

ented in buildings open to the public, or in churches

were beginning to become publicly visible. Some of

and monasteries, serving their original purpose.

them owned monuments, in this case movable

The implementation of the Programme, having

Systems of airing the interior space of masonry barns, working on the base of free air flow, fall within the most typical characteristics of the exterior of

works of art, of high value; however, they did not

been approved by the government in mid 1997,

masonry barns. Sufficient aeration prevented the

have sufficient financial sources to ensure their

began on January 1, 1998. Articles of individual

crops from drying out and their deterioration by

repairs – restoration. This applied to works of art in

authors, including Vratislav Nejedl˘, Michaela Exna-

moisture from uninsulated floor and masonry.

collections at castles and historic country houses,

rová, NadûÏda ·indeláfiová, Helena âiÏinská, Lud-

Vertical airing slits were mostly cut in their layout to

as well as churches and monasteries.

mila Madûrová, Katefiina Cichrová, Ludmila Drncová,

protect the interior from fire and climatic effects.

Vít Honys, Milo‰ Krãmáfi, ªubomír Turãan, Zdenka

Detailing of the slits differed locally as well as with

mental principles of monument preservation failed.

Paukrtová, Dalibor Halátek, Kamila Davidová, Anna

time. Brick lacing was made by regular gaps bet-

It would entitle monument owners, who would prove

Grossová and Petr Severa, are aimed to inform brie-

ween the bricks. Its type again differs in details: by

that they take proper care of the monument and

fly which movable monuments have been restored,

sinking in the wall, by framing, by the fact if it was

invest certain financial means in its repairs, to tax

which are being restored, what problems the resto-

situated below the lintel, or if it was just a “sparse“

allowances. In other words, it would mean to reintro-

ration projects encounter, what new knowledge has

part of the masonry. The lacing makes different geo-

duce the system that worked in the pre-war Czechos-

been gained, etc.

metrical figures, symbols (crosses, calises) on

At that time, efforts to enforce one of the funda-

lovak Republic and is still working well in many coun-

the facade. The lintel, in which the lacing may be

tries of the European Union, alongside other funds of monument repair. Restoration, which is aimed to save material, as

situated, has various forms. Some of the bonding On the Exterior of Masonry Barns in Bohemia

types of the lacing were used only shortly on a small

Miroslav KA≈KA

territory. More complicated masonry is sometimes

well as spiritual values of both movable and immovable cultural monuments and facilitate their presenta-

visible only when viewing it from the inside. Radial Barns represent the mostly widespread agricultu-

brick blocks from local brickworks were in places

tion to the public, represents a significant compo-

ral structures in the Czech countryside. They com-

built in circular or semi-circular openings. Large-area

nent of national heritage preservation. National her-

monly used to store and thresh corn. Especially

grids were made by extending slits of brick lacing in

itage preservation was gradually establishing as one

the 19 century witnessed the boom of construction

a larger area. Sometimes, reclamation pipes or hol-

of the fields of human activity within cultural policies

of masonry barns with high walls at the expense of

low bricks were inserted in the masonry in diagonal

of European and, later also non-European countries

the older technology of timber construction. The

or orthogonal ties. Sometimes, short slits were gra-

from the early 19 century. In its activities, it has

start-up of communist collectivization of agriculture

dually grouped in the area of the facade in a similar

been influenced by a number of factors. These

in the mid 20 century became a turning point in the

way. Linear forms are another branch of the brick

include especially the period level of scientific know-

history of barn construction in Bohemia. Most barns

lacing. Small openings arranged in straight lines and

ledge, period art and aesthetic ideas, and also,

later lost corresponding exploitation. Thus, due to

curves made abstract graffiti, years, and initials.

which is oftentimes decisive, the economic potential

dilapidation, demolitions and frequent insensitive

Small individual openings without any brickwork

of heritage owners or that of the state to carry out

adaptations, barns now fall among the most endan-

resemble the openings in the gables of timber coun-

254

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 255

try houses; they are formed e.g. as hearts, S’s,

versions of former production structures. This article

tion and played an important part in the entire pain-

crosses, or a calix. Window openings in gables of

presents some examples of the solution of the pre-

ting. It is highly probable that Hübner’s repair in

barns covered with timber airing blinds are typical,

servation of this sphere of cultural heritage in major

1853 did not include the removal of the original

for example, for the Broumov area. On the roof, the

centres in Poland (¸od˝, Bielsko-Bia∏a) and France

ornamental paintings, but it included their restora-

airing elements often accompany vapour relief vents

(Mulhouse, Lyon).

tion with repainting and additions. Under the layer of

in the ridge.

The examples above show a wide scale of various

repaintings, the original paintings remained preser-

methods of preservation of cultural heritage of the

ved. They were destroyed by mistake and on the

textile industry which have been implemented and

basis of a mistaken appraisal as late as in 1942. The fragments of the Baroque decorating were

War Memorials in Central Moravia in Production of

could also be employed in the Czech Republic. The

Sculptor Julius Pelikán

emphasis laid on tourism promotion of the textile

restored and kept as an evidence of the original

Renata SK¤EBSKÁ

industry heritage in the monitored locations and the

solution in 2006.

effort to make the visitors understand historical proProduction of war memorials has always been

duction technologies are inspirational. Various

given much attention, whether positive or, unfortuna-

instruction programmes and workshops allowing par-

New Interior Installation at the Telã Castle –

tely, negative, maybe due to the fact that they are

ticipants to try out the production under the supervi-

Collection of the Historic Country House Veselíãko

a public matter to some extent. Each time had its

sion of an instructor are commonplace. The monito-

near Lipník upon the Beãva River

own ideal, vision of how a memorial of fallen should

red towns also provide systematic support of tradi-

Kvûta K¤ÍÎOVÁ

look; despite differing points of departure, they are

tional production – museum shops are not only

all aimed at paying tribute to those who sacrificed

a show of kitschy souvenirs, but they also represent

The staff of the department of castles and chate-

their life. Therefore, they should be given credit per-

specific technologies of each workshop and visitors

aus of the Central Office of the National Institute for

manently; in spite of that, waves of iconoclasm in

can buy good-quality gifts with historical or period

Heritage Preservation made accessible a valuable

the past and vandalism at present make these

motifs there.

collection of oil paintings, graphics, drawings, and handcraft objects from the 17–19 century in June

monuments very vulnerable. The art level of memori-

2007. The set comes from the property of former

als production, which became “mass” production initially out of gratitude and later for ideological rea-

New Findings on Painting Decoration of Monastic

owners of the manor, Podstatsky Lichtenstein, and,

sons, somewhat decreased over time. Only now the

Benedictine Church of St. Margaret in Prague,

till the confiscation time, it was kept at another his-

time has come to deal with war memorials seriously,

Bfievnov

toric country house of theirs – Veselíãko near Lipník

without false emotions, return their lost respect,

Yvona ëURANOVÁ, Alena HORYNOVÁ

upon the Beãva River. Currently, the building serves as a children’s home with a primary school. The pic-

and assess their art quality objectively. This article presents general principles of war

The monastic Church of St. Margaret in Prague,

tures and other exhibits were kept in the repository

memorials production in an example of the work of

Bfievnov was erected by the design of Christopher

of the Telã Chateau for almost half a century.

Moravian sculptor Julius Pelikán. His work covers

Dientzenhofer. The painting decoration was commis-

The family collection contains portraits of important

several thematic levels, particularly motifs connec-

sioned to painter Jan Jakub Stevens from Steinfels.

historical personalities and numerous collections of

ted with the fight for national identity, but also alle-

The nave was painted between 1720–1721. Its

art print, exhibits of an incredible documentary

goric figures, mythical heroes, and heroes from

designs have not come to our days, unfortunately,

value.

Czech mythology, created with the period effort to

however, the motifs were mentioned in the text of

express identification with the nation. While

the contract. The paintings were not in any way alte-

the early works, mostly dedicated to World War I,

red; they were a part of the renewal of the church

were partly influenced by this romantic content and

interior in 1853 by painter Augustin Hübner, who

stylistic idealization, late Pelikán’s works were com-

repaired the frescos and also made second-Rococo

pletely under the impact of realism as evidenced for

ornaments in severies.

example by a number of figures of old women in

In 2006, the last restoration of the damaged

scarves with a linden branch created with minimal

fresco painting in the severy above the choir was

embellishments. All the works mentioned above are

undertaken. As part of it, restorer Y. ëuranová che-

characterized by emotional sentimentality without

cked whether during the repair of 1942–1943

any pathos and exaggerated gestures. Thus, the

the ornamental second-Rococo decorating was

other level is created by a civil and intimate concept

totally removed, and also whether, prior to its origin

of the memorial.

in the mid 19 century, there was an older ornamental decoration on the vault. The examination undertaken clearly proved that the figures of the angels

Examples of Preservation of Cultural Heritage of

and the ornament on the vault of the Bfievnov

the Textile Industry in Poland and France

Church had been removed as part of the repair

Milo‰ MATùJ

during World War II. The reason may have been a serious damage caused by leakage, and also

After the climax of textile production in the 19 and

the assumption of the conservationists of that time

early 20 century, the production in European coun-

that this part of the decoration was secondary, deri-

tries is gradually suppressed. Individual towns and

vative, and its removal was supposed to return

regions with textile production tradition are therefore

the painting its Baroque appearance. A fragment of

trying to maintain the cultural heritage in various

the decorating found during the investigation

ways – not only as a museum exposition, but also

suggests that the ornamental design of the basic

as a living component of the town by means of con-

area of the vault was simultaneous with the figura-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / RESUMÉ | SUMMARY

255

kuler_03_08.qxd

25.6.2008

11:06

Stránka 256

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 3/2008 pfiispûli

roãník 68 / 2008 / ãíslo 3

âasopis státní památkové péãe

akad. soch. Jan BRADNA, restaurátor, Praha / Josef BRTEK,

ISSN 1210-5538

Sokolov / Mgr. Katefiina CICHROVÁ, NPÚ – ÚOP v âesk˘ch

Praha, ãerven 2008

Budûjovicích / PhDr. Helena âIÎINSKÁ, NPÚ – ÚOP v Praze /

Recenzovan˘ ãasopis

Bc. Kamila DAVIDOVÁ, NPÚ – ÚOP v Olomouci / Mgr. Ludmila

Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1

DRNCOVÁ, NPÚ – ÚOP v Plzni / prof. PhDr. TomበDURDÍK,

s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

DrSc., Archeologick˘ ústav AV âR / akad. mal. Yvona ëURANOVÁ, restaurátorka, Praha / Ing. Michaela EXNAROVÁ,

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 520 stran.

MINISTERSTVO KULTURY âR / Ing. Dagmar FETTEROVÁ, NPÚ – ÚOP v Brnû / Mgr. Anna GROSSOVÁ, NPÚ – ÚOP

Redakce: PhDr. Krist˘na Ledererová Kolajová, Mgr. Lucie Ernstová

v KromûfiíÏi / Mgr. Dalibor HALÁTEK, NPÚ – ÚOP v Ostravû /

Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer

PhDr. Vít HONYS, NPÚ – ÚOP v Ústí nad Labem /

Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková

PhDr. Matrin HORÁâEK, Ph.D., Univerzita Palackého

Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora

v Olomouci / PhDr. Alena HORYNOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

Redakãní rada

Ing. arch. Yvona JANKOVÁ, CSc., Praha / Pavel JERIE,

PhDr. Katefiina Beãková, prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc., Mgr. Lucie Ernstová, Mgr. Karel Foud, Mgr. Martin

generální fieditel NPÚ / Ing. Miroslav KA≈KA, ChoceÀ /

GaÏi, prof. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Ing. Klára HodaÀová, prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Mgr. Jifií KfiíÏek,

Bc. Milo‰ KRâMÁ¤, NPÚ – ÚOP v Liberci / PhDr. Kvûta

Ing. arch. Vûra Kuãová, PhDr. Krist˘na Ledererová Kolajová, Ing. arch. Petr Malinsk˘, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰

K¤ÍÎOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ,

Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc.,

FA âVUT v Praze / Mgr. Ludmila MADùROVÁ, NPÚ – ÚOP

Mgr. Marta Sedláková, Ing. Jan Sommer, doc. PhDr. Josef ·tulc, PhDr. Michal Tryml

stfiedních âech v Praze / doc. Ing. arch. PhDr. Milo‰ MATùJ, Ph.D. et Ph.D., NPÚ – ÚOP v Ostravû / PhDr. Vratislav NEJEDL¯, CSc., NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Zdenka PAUKRTOVÁ,

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5,

NPÚ – ÚOP v Pardubicích / Pavel RUND, Sokolov /

e-mail: [email protected]

Mgr. Michaela RY·KOVÁ, NPÚ – ÚOP v Ostravû / Mgr. Petr

Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Dykova 15, 101 00 Praha 10

SEVERA, NPÚ – ÚOP v Telãi / Mgr. Renata SK¤EBSKÁ,

Tisk: R MEDIA, s. r. o., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7

Ostravská univerzita / akad. arch. Vojtûch STORM, âeské

Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce

Budûjovice / NadûÏda ·INDELÁ¤OVÁ, Ministerstvo

Roãní pfiedplatné roãníku 68 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 68 je 95 Kã.

kultury âR / doc. PhDr. Josef ·TULC, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Lubomír TURâAN, NPÚ – ÚOP v Liberci / Mgr. Kristina

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992

UHLÍKOVÁ, Ústav dûjin umûní AV âR/ Mgr. Jaroslav URBAN,

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.

NPÚ – ÚOP Praha

Pokyny pro autory pfiíspûvkÛ naleznete na http://www.npu.cz/pp/zpp/zppautorum.

Prodejní místa NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele. V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1

n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /

Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Národní tfiída 7, Praha 1

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14,

Uzávûrka ãísla 3 byla ke dni 30. 4. 2008.

Olomouc 2 Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4, Brno NPÚ – ÚOP v Brnû / Nám. Svobody 8, Brno Knihkupectví Archa / Tfiída T. Bati 190, Zlín

Obr. na 1. stranû obálky – Mosti‰tû (okres Îìár nad Sázavou), kostel sv. Marka, gotick˘ kfiídlov˘ oltáfi, detail malby na predele. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2008) Obr. na 2. stranû obálky – Láznû Bohdaneã (okres Pardubice), kostel sv. Máfií Magdaleny, Ignác Rohrbach, sv. Vojtûch, cca 1737. (Foto Hana Vítová) Obr. na 4. stranû obálky – Rataje (okres Tábor), stodola, ãp. 1, reliéfní v˘zdoba ‰títu. (Foto Miroslav KaÀka)

256

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 /

Knihkupectví Otava / Komenského 39, Jihlava