Osobní a nákladní přeprava na švýcarských jezerech: využití, význam a potenciál Gerhard Kratzenberg1
Hory, sníh, čokoláda, hodinky, Heidi … díváme-li se na Švýcarsko zvenčí, vybaví se nám spousta obrázků. V nejvzácnějších případech si ovšem vzpomeneme na lodní plavbu po četných švýcarských jezerech a řekách. Při bližším pohledu se však pozorovateli otevře mimořádně rozmanitá a nadmíru zajímavá oblast lodní plavby severně a jižně od Alp a také přímo ve středu velehor. V jaké jiné evropské zemi je lodní plavba provozována v tak zhuštěné lokalitě ve výšce 1800 metrů nad mořem? Kde jinde ještě dnes zajišťují parníky z 19. století denní linkový provoz? Kde jinde zve motorová loď „Siesta“ k siestě? Kde jinde chrlí plovoucí drak svůj kouř po jezeře? Kde jinde brázdí sluneční energií poháněné katamarány poklidně a téměř nehlučně idylickou jezerní krajinu? Kde jinde zajišťují lodě 50 kilometrovou rychlostí dopravu mezi výstavními městy při zemské výstavě? A kde jinde přepravují nákladní lodě po jezerech do štěrku a písku rozmělněné Alpy? Všechno tohle je pouze malý výňatek z rozmanitosti švýcarského světa lodní plavby. V roce 2002 bylo ve Švýcarsku imatrikulováno přibližně 101 500 lodí. Zdaleka největší podíl z nich tvoří sportovní lodě a rekreační lodě. Podíl lodí využívaných pro živnostenské podnikání – například bagry, nákladní nebo dopravní lodě – se dnes pohybuje zhruba okolo 450 jednotek. Tyto lodě představují sotva půl procenta všech registrovaných lodí. Přes toto poměrně nízké číslo jsou vytvořené dopravní výkony pozoruhodné. Nákladní lodě V roce 1997 tak činil přepravený náklad nákladních lodí na nejdůležitějších švýcarských povodích okolo 3 735 000 t a v roce 2002 přibližně 4 360 000 t. To odpovídá přírůstku kolem 17 procent. Jednalo se přitom hlavně o písek, štěrk nebo kamení. Jejich podíl představuje přes 95 procent celkového přepraveného nákladu. Absolutní čísla mohou ve srovnání s přepravními službami jiných přepravců, jako jsou např. silniční nebo kolejoví dopravci působit skromně. Lokálně však mají velký význam, protože pomáhají redukovat množství silničních přeprav na již beztak přeplněných silnicích. Lodní doprava tak podle výpočtů Sdružení švýcarských majitelů bagrů a nákladních lodí v roce 1997 nahradila svým přepraveným nákladem 3,735 mil. t zhruba 233 500 jízd nákladních automobilů. Současně je tím i zmírňováno znečišťování životního prostředí. Celá flotila sestává z okolo 220 běžných nákladních lodí, plochých člunů, bagrů, sklápěcích lodí a různých jiných typů lodí. Nákladní lodě bývají často nasazovány při přepravě písku a štěrku, materiálu, který je například vybagrován z ústí horských řek.
1
Gerhard Kratzenberg, Dipl. Ing. strojírenství a lodní techniky, vedoucí oddělení lodní plavby, Spolkový úřad pro dopravu BAV, Bern
Vyčištění dna ústí řek je nezbytné, aby při silných srážkách díky nahromadění říčního štěrku v oblastí ústí nedošlo k záplavám (jako například v srpnu 1987 v kantonu Uri). Jiné využití nákladních lodí představuje z hlediska nákladů výhodný odvoz materiálu při ražení tunelů, který je zároveň šetrný k životnímu prostředí. Osobní lodní doprava Srovnáme-li význam švýcarské osobní lodní dopravy během doby, je jasné, že někdejší propojovací a zásobovací funkce dnes převážně ustoupila rekreační lodní plavbě. Dopravní lodě hrají dnes také důležitou roli v turistické nabídce Švýcarska. Na některých jezerech má ovšem osobní lodní doprava i nadále rozhodující propojovací charakter, vzpomeňme například na Walensee, kde se lze do obce Quinten dostat pouze lodí. Nebo vzpomeňme na Zürichsee, kde převoz mezi Horgen a Meilen zaznamenává rok od roku rostoucí frekvenci. Existuje 25 švýcarských koncesovaných plavebních podniků se 170 provozovanými loděmi a celkovou nabídkou 65 000 míst. Z těchto 25 koncesovaných podniků je 14 sdruženo ve Svazu švýcarských plavebních podniků (VSSU). Dohromady přepraví v ročním průměru (od 1990 do 2002) okolo 11,97 mil. cestujících. Z příkladu roků 1991, 1999 a 2002 se dá zřetelně vyčíst, jak velmi je toto odvětví závislé na vnějších vlivech. V roce 1991 oslavilo Švýcarsko 700 let své existence, což plavebním společnostem přineslo markantní nárůst frekvence cestujících. Zvláště na Vierwaldstättersee vzrostl počet přepravených cestujících v tomto roce o bezmála 1 mil. osob. Absolutně rekordní výsledek, který plavební společnost Vierwaldstättersee postavil před důležitou logistickou výzvu. Povodňový rok 1999 připravil značné problémy zvláště pro plavební podniky zajišťující dopravu po Rýnu, lodní doprava musela být po delší dobu úplně zastavena, což mělo odpovídající nepříznivý dopad na hospodářský výsledek těchto podniků. Nakonec také rok 2002, kdy se konala výstava Expo, přinesl plavebním podnikům zřetelný pád počtu cestujících, kromě plavební společnosti na Neuenburgersee. Spektrum nejrůznějších typů osobních lodí je velmi široké. Nejmenší registrovaná loď má kapacitu 12 osob, ta největší nabízí místo 1500 osobám. Nejstarší parník je starý přes 100 let, nejnovější lodě pocházejí z tohoto roku. Stejně široká jako paleta modelů je paleta pohonných koncepcí, od tradičních a ještě dnes ve své míře uplatněných nepřekonaných postranních koles přes běžné pohony pomocí lodních šroubů až po moderní vodní tryskové pohony. Také co se týká pohonné energie je spektrum velice široké. Vedle klasického parního stroje (15 lodí) pracují dnes v podpalubí moderní dieselové a elektrické motory. Dvě lodě koncesovaných plavebních podniků jsou poháněny sluneční energií. Od roku 1990 bylo postaveno 34 nových dopravních lodí s kapacitou okolo 11 750 míst a mnoho dalších bylo podrobeno rozsáhlým renovacím. Zde je třeba zmínit několik mimořádných renovací parníků na Vierwaldstättersee, Thunersee, Brienzersee a zvláště na Ženevském jezeře. Tam byl v letech 1998 až 2001 znovu obnoven parní pohon lodě „Montreux“, která byla v šedesátých letech přestavena z parníku na dieselelektrickou kolesovou loď. K tomu firma SLM Winterthur vyvinula zcela nový parní stroj, který byl namontován do lodi spolu s novým parním kotlem. Jedinečný výkon švýcarské dopravní plavby.
přepravený náklad v 1000 t
1400 1200
1997
1000
2000
800 600 400 200
Übrige
Sarnersee
Bodensee
Lago Maggiore
Brienzersee
Thunersee
Walensee
Zürichsee
Vierwaldstättersee
Neuenburgersee
Lac Léman
0
1: Celkový náklad přepravený na nákladních lodích v 1000 tun
> 1201 cestujících
2
701 - 1200 cestujících
27
301 - 700 cestujících
41
61 - 300 cestujících
54
0 - 60 cestujících
46
2: Počet dopravních lodí podle počtu povolených cestujících (velikost lodě)
13,5
14 12,3 Frekvence cestujících v mil.
12
12,6
12,0
12,1
11,6
11,2
11,6
11,5
12,2 11,4
12,3 11,4
10 8 6 4 2 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Rok
3: Průměrná frekvence cestujících podniků VSSU od roku 1990
Bezpečnost Bezpečnost má, jak je známo, ve Švýcarsku vysokou hodnotu. To platí také v nákladní a osobní lodní dopravě. V roce 1994 vešly v platnost nové předpisy o stavbě a vybavení osobních lodí. Opírají se úzce o evropské standardy, nicméně přihlížejí i k daným okolnostem lodní plavby na švýcarských jezerech, jako jsou například jižní větrné bouře. Těmito předpisy byl vytvořen vysoký bezpečnostní standard lodí na vnitrozemských jezerech, přičemž podniky musejí tyto předpisy respektovat a dodržovat. Například byly zavedeny přísné předpisy stability, bezpečnostní kritéria potopení a opatření protipožární ochrany. Dohled spadá do kompetence Spolkového úřadu pro dopravu a je zajištěn periodickými inspekcemi. Při inspekcích je specialisty kontrolován stav lodí a je-li třeba, jsou nařízeny opravy. Pro nákladní lodě a plovoucí zařízení vstoupily v roce 2001, po tragickém ztroskotání nákladní lodi v roce 1999 v Zihlkanal, v platnost přísnější předpisy o stavbě a vybavení lodí. Přispívají k tomu, aby se v budoucnu již podobné nehody neopakovaly. Sportovní a rekreační plavba Západní Švýcarsko se svou Alinghi dokázalo, že Švýcarsko je „opravdovým námořním národem“. Skutečně zde stále v zemi existuje ještě více než 45 loděnic s vlastní produkcí. Neorientují se na lodě vyráběné ve velkém množství, ale na jedinečné ručně vyráběné exempláře, případně na malé série. Někteří výrobci vešli tímto ve známost nejen za hranicemi Švýcarska a také Evropy, jako jeden z mnoha příkladů se můžeme zmínit například o lodích Boesch z Zürichsee. Jak ukazují statistiky, dojem v kontinentální zemi jako je Švýcarsko dělají i čísla registrovaných sportovních a rekreačních lodí. Vlastní roky konjunktury 1994 a 1995 však již jednou pro vždy patří minulosti. Počet registrací rok od roku klesá a klesajícímu stavu lodí svým dílem přispívají také nepříznivé hospodářské vyhlídky. Tento trend je také podporován restriktivní praxí při schvalování nových přístavních doků nebo kotvišť pro lodě v různých kantonech nebo stanovováním maximálních lodních stavů na některých jezerech. Sledujeme-li počet lodí rozdělený podle kantonů, je zřejmé, že tým Alinghi nepochází ze západního Švýcarska náhodou. Kanton Waadt má s průměrným lodním stavem více než 16 000 jednotek – to je více než 15 % celkového lodního stavu Švýcarska – největší podíl na celkovém stavu registrovaných lodí. A jak dokládá graf, nepatří ani kanton Ženeva se zhruba 7000 registrovanými loděmi (6,5 procentní podíl na celkovém počtu registrací) ke zrovna malým „plavebním kantonům“. Počet registrací podle typu lodi ukazuje, že podíl lodí se strojním pohonem je s 58,5 procenty s odstupem největší. Připočteme-li k nim ještě motorizované plachetnice, pak je přes 80 procent všech ve Švýcarsku registrovaných lodí motorizováno. Také v oblasti sportovní a rekreační lodní plavby Evropská unie zasáhla do švýcarského práva regulujícího vnitrozemskou lodní plavbu. Co se týče technických požadavků na sportovní lodě, jsou ve Švýcarsku od roku 2001 uplatňovány stejné nároky jako v Evropské unii. Imatrikulace sportovních lodí se dnes provádí na základě bezpečnostního osvědčení výrobce lodi (prohlášení o shodě). Rozsah technických prověrek v rámci schvalování lodí se tímto pro kantonální úřady lodní plavby značně zmenšil, na druhou stranu však registračním úřadům, ale také výrobcům lodí vzrostly administrativní náklady. Přechod na tento nový systém postavil výkonné úřady před velké nároky, díky velkému nasazení však byly převážně velmi dobře zvládnuty.
105000 104000 103000 102000 101000 100000 99000 1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Rok
4: Imatrikulovaný stav lodí na švýcarských vodách od roku 1991
20000
25%
18000 16000
20%
12000
15%
10000 8000
10%
6000 4000
5%
2000
5: Průměrný stav lodí v jednotlivých kantonech od roku 1991
Plachetnice bez stroj ního pohonu 11,2%
0,2%
0,1%
Plachetnice se stroj ním pohonem 22,9%
Lodě bez strojního pohonu 7,2%
Lodě se strojním pohonem 58,4%
6: Podíly lodí podle typů na celkovém stavu (rok 2001)
JU
GE
VS
NE
TI
VD
TG
AG
SG
GR
BL
SH
BS
FR
SO
ZG
GL
NW
SZ
OW
LU
UR
0% ZH
0 BE
Počet lodí
14000
Procentní podíl na celkovém stavu
Stav lodí Procentní podíl podle kantonu
Životní prostředí Ochraně životního prostředí a tím pádem i vodstvu je ve Švýcarsku přikládán velký význam. Švýcarsko tak bylo první zemí na světě, která v roce 1993 celoplošně zavedla předpisy o výfukových plynech lodních motorů na švýcarských vodách. Těmito předpisy byly značně zredukovány škody způsobované nespálenými uhlovodíky (HC), což se pozitivně projevilo na nejmenších vodních živočiších a tím i na důležitém článku potravinového řetězce. V budoucnu budou samozřejmě odpovídajícími opatřeními zredukovány i emise jiných škodlivých látek, jako jsou například částice dieselových motorů. Na ochranu choulostivých vodních rostlin byla zavedena omezení pro projíždění kolem břehů. Na některých jezerech je motorizovaná plavba kantony zcela zakázána. V platnosti jsou také limity emisí hluku lodí. Tyto předpisy přispívají vysokému uznání lodní plavby mezi obyvatelstvem a tím také garantují přetrvání této atraktivní rekreační činnosti. Výhled Výhledy švýcarského odvětví vnitrozemské lodní dopravy jsou nejisté vzhledem k aktuální hospodářské situaci, nedostatečným veřejným rozpočtům a s tím spojeným úsporným programům stejně jako vzhledem k v současné době rozšířené nejistotě obyvatelstva zastřeny. Koncesované plavební podniky, které jsou často při hrazení podnikových deficitů závislé na investičních pobídkách nebo na příspěvcích kantonů a obcí, tak budou vydány napospas rozbouřenému větru. Nezbývá než doufat, že i za těchto okolností zůstane rozmanitost osobní lodní dopravy zachována jako důležitý pilíř v letní turistické nabídce Švýcarska, třebaže je na některých jezerech a řekách v nejbližší době jistě nutná restrukturalizace. I zákonodárce bude muset přemýšlet o tom, jestli je tradiční, silně zakotvený systém koncesí ještě stále aktuální vzhledem k všeobecnému tržně hospodářskému otevírání a hlavně vzhledem ke změněným potřebám spotřebitelů. Vliv zákonodárství Evropské unie na švýcarské právo o vnitrozemské lodní plavbě se bude v budoucnu stupňovat ve všech oblastech. Tento vývoj je nevyhnutelný již z toho důvodu, že zdaleka největší část dovážených lodí pochází z EU. Pro mezinárodně činné výrobce je zaměření na dílnu Evropské unie nutností a proto se také Švýcarsko bude muset tomuto trendu přizpůsobit. Přitom bude muset být věnována pozornost hlavně tomu, aby byly zachovány vysoké standardy životního prostředí Švýcarů. Nicméně vyvážený poměr mezi hospodářskými a ekologickými aspekty nesmí být vyveden z rovnováhy nadřazenými požadavky. Naštěstí jsou provozovatelé lodní dopravy na bouřlivé (povětrnostní) okolnosti zvyklí a lodě jsou nakonec stavěny tak, aby přežily i vichřice. Budoucí příležitosti tohoto odvětví budou tak zajištěny do té doby, dokud budou mít lodě pověstnou píď vody pod kýlem.
Zdroj: Strasse und Verkehr č. 6, červen 2003 Překlad: Ondřej Horák Korektura: ODIS
