Osmileté gymnázium
ZEMĚPIS Charakteristika vyučovacího předmětu:
Obsahové vymezení: V předmětu žáci dosahují části očekávaných výstupů vymezených v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání a v Rámcovém vzdělávacím programu gymnaziálního vzdělávání (dále jen RVP) ve vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“. Předmět plně pokrývá v této vzdělávací oblasti zahrnutý vzdělávací obor „Zeměpis (Geografie)“ resp. „Geografie“, a téměř celý vzdělávací obor „Geologie“ (pouze nepatrná část kompetencí tohoto vzdělávacího oboru je naplňována v předmětu chemie). Předmět slouží žákům k nabývání klíčových kompetencí vymezených RVP a to prostřednictvím geograficky tematizovaného vyučovacího procesu. Kromě toho sleduje i nabývání kompetencí specificky geografických, které nelze pod souhrnné klíčové kompetence RVP zahrnout. V obecné rovině se jedná zejména o kompetence: Mentální uchopování komplexity přírodních a společenských jevů na planetě Zemi v prostorových souvislostech. Rozkrývání a kompetentní zasahování do jejich vzájemných vazeb. Zaujímání eticky správných postojů k jejich problematickým kolizím s použitím přírodovědné i společenskovědné argumentace. Předmět vykazuje významný integrační potenciál. Vedle zcela specifického vzdělávacího obsahu vycházejícího z řady přírodních a sociálních věd, vzájemně propojuje znalosti a dovednosti nabývané v jiných předmětech a integruje je v dimenzi prostoru povrchu Země. Proto významným způsobem přispívá k dosažení řady kompetencí žáka vymezených v průřezových tématech RVP – „Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech“, „Environmentální výchova“ a „Multikulturní výchova“. Předmět se však nevyhýbá ani jisté sumě „akademického“ vědění, jehož předáváním se nenaplňují cíle RVP jinak než tím, že dochází k obohacování osobnosti žáka. Předmět pokládá za svůj úkol totiž i „zasvětit“ žáka do geografického pohledu na svět, dát mu možnost objevovat nové, sledovat zajímavé a ukázat cenu zkušenosti, která běžně nepatří do jeho světa.
Časové a organizační vymezení: Ročník
Hodin v týdnu Ročník
Sekunda 2
Sexta
Tercie
Septima
Hodin v týdnu 2 1. pololetí 2
2
2. pololetí 1 + Geografické praktikum (geografická exkurze) Kvarta
2
Oktáva
0
Výchovné a vzdělávací strategie:
1 z 27
Předmět slouží žákům k dosažení klíčových kompetencí RVP ve dvou rovinách. V rovině přímé. Užití zvolených metod a forem vyučování s použitím vhodně volených vyučovacích prostředků pomáhá žákovi k dosažení očekávaných klíčových kompetencí „samo o sobě“, zařazené učivo je „pouze“ tématickým rámcem. Takto dosahované cíle mají především charakter výchovný a výchovně-vzdělávací resp. „osobnostně formační“. V rovině nepřímé. K dosažení klíčové kompetence napomáhá především naplňování cílů (resp. očekávaných výstupů) vzdělávacích oborů RVPG do předmětu zahrnutých. Volené metody, formy a prostředky vyučování (jakož i následná evaluace) mají funkci podpůrnou. Tímto způsobem se dosahují především cíle vzdělávací. Výsledkem práce učitele je však jediné vyučování, ve kterém žáci dosahují cílů vycházejících z obou principiálních rovin, a ve kterém tyto cíle nabývají reálné jednoty. Práce učitele spočívá především v nesnadné úloze obě zde uvedené roviny výchovných a vzdělávacích strategií tvořivě (a v podstatě umělecky) skloubit v harmonický celek. Učitel přitom bere do úvahy současně: Rámec RVP a ŠVP (i s jeho pozadím v geografických a pedagogických vědách a společenské objednávce). Psychologické a pedagogické charakteristiky konkrétní třídy, vnímané vždy jako celek, i jako soubor tvořený konkrétními jedinci. K realizaci výchovných a vzdělávacích strategií je na škole k dispozici odborná učebna vybavená zpětným projektorem, diaprojektorem, počítačem s napojením na internet, dataprojektorem, ozvučením učebny, interaktivní elektronickou tabulí, VHS a DVD přehrávačem a vizualizérem tj. kamerou transformující obraz z papírového média. Je možné využívat sbírku hornin, sbírku map a atlasů, školní knihovnu, skener a elektronický fotoaparát. Konkrétní volba výchovně-vzdělávací strategie je věcí učitele, který je za svou výuku odpovědný. V předmětu geografie se však většinou používají tyto metody, formy a prostředky výuky (uvedené ve vztahu ke klíčovým kompetencím RVPZV): Pro nabývání kompetence k učení: Žák si vyvíjí dovednosti k osvojování poznatků transmisivně předávaných učitelem. K transmisi požívá učitel výklad v hromadném frontálním vyučování. Ten doprovází metodami názorně demonstračními s využitím shora uváděných audiovizuálních prostředků. Dále se kompetence k učení dosahuje zadáváním samostatného zpracování geografických témat a jejich samostatná prezentace formou písemných prací (kompilační odborný text event. tvůrčí esej) nebo referátů s použitím audiovizuálních prostředků. K jejich zpracování se žák učí využívat informačních zdrojů (sekundární i primární literatura, turistické průvodce, populárně vědecké geografické časopisy, www stránky vědeckých institucí, kartografické zdroje na papírových i elektronických médiích, fotografie, statistické zdroje na www v českém i anglickém jazyce – data tabelovaná a v grafech a tématických mapách). Při této práci rozhoduje o věrohodnosti informačního zdroje a učí se zachovávat pravidla citačních norem a etiky. Učitel volí témata ke studiu tak, aby vzbudil pocit osobní angažovanosti v problematice a praktických důsledků v našem životním prostředí. Tím vzbuzuje v žákovi i vnitřní motivaci. Pro nabývání kompetence k řešení problémů: Protože předchozí kompetence k učení posiluje učitel zadáváním úkolů využívajících konvergentní způsob myšlení, zadává rovněž i takové úkoly, ve kterých je třeba nalézat originální způsoby řešení a myslet divergentně. Za tímto účelem jsou zařazovány do výuky miniaturní projekty realizované formou skupinové práce. (Vítaná je i participace geografie na větších školních projektech.) Požadovaným výstupem může být studie či návrh řešení problematiky konkrétní prostorové situace, nebo geografického problému (zejména ve vztahu k ČR a místu bydliště). Srovnáváním geografických jevů a jejich analýzou se žák stává otevřený skutečnosti, že přírodní a společenské jevy mohou být uspořádány i jinak, než jak zažívá ve své každodenní realitě. Pro získávání kompetence komunikativní: Ve všech formách výuky žák používá geografické terminologie i pojmů z jiných vědních oborů. 2 z 27
Při argumentaci pracuje s pojmy, které přesně definuje. Těchto kompetencí nabývá jednak poslechem výkladu učitele, problémovým rozhovorem s učitelem při frontální výuce i v komunikaci se spolužáky ve skupinové výuce a dále též účastí na besedách s cestovateli a odborníky, v panelových diskusích atd. Kromě odborného jazyka si ve vyučování osvojuje i práci s informačními médii (v nejširším slova smyslu), jak bylo popsáno výše. Pro získávání kompetencí sociálních, personálních a občanských: Učitel vytváří ve vyučování atmosféru společného zájmu na stavu životního prostředí na Zemi a vytváří v žácích vědomí, že globální dimenze povrchu Země nás všechny dostává „na palubu jedné lodi“. Proto preferuje přístupy kooperační před kompetitivními. I podporu individuálního rozvoje jedince zaměřuje k obecnému prospěchu.. V těchto souvislostech nazírá i podporu účasti v zeměpisných soutěžích. Geografické poznatky žákům podává též jako prostředek k porozumění politickému a ekonomickému dění, k lepšímu zapojení do místní, regionální i celostátní politiky a občanského sektoru. Za tímto účelem zařazuje učitel didaktické hry a používá simulačních a inscenačních metod. Ve výkladu a zadání úloh skupinových i samostatných rovnoměrně spojuje „individuální“, „mediální“ i „školský“ obraz reality a vede žáky ke snaze dobrat se pomocí kritického myšlení objektivního poznání. Pro získávání kompetencí pracovních: Učitel vede žáka k samostatnému využívání geografického softwaru a k aplikaci geografických informací v orientaci na trhu práce i volného času. Důležitou výchovně vzdělávací strategii je i rozvoj kázně a sebekázně žáka jako nezbytného předpokladu naplnění cílů tímto dokumentem vytčených. K těm je místy třeba dobrat se i ne vždy zábavnou prací. Condicio sine qua non realizace všech výchovně-vzdělávacích strategií zůstává vždy působení odborně i charakterově zralého, didakticky zdatného a pro geografické vzdělávání zaníceného učitele. Předmět geografie je nabídkou možnosti seznámit se s poznatky a metodami věd o Zemi. Žák sezná, že mu umožňují hlouběji participovat na běhu života a že mu odkrývají širší a plastičtější pohled na svět, ve kterém působí coby svobodnou vůlí obdařená bytost.
3 z 27
SEKUNDA výstupy RVP ZV – žák: Hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu.
Výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
Souvislosti:
ČESKÁ REPUBLIKA Geografická poloha ČR, vývoj jejího území, státní hranice, členství v mezinárodních organizacích, zejména EU.
Rozlišuje a popisuje matematickou, fyzickogeografickou a socioekonomickou polohu ČR. Vyvodí z ní přednosti zejména v souvislosti se členstvím v EU. Popíše průběh hranic ČR ve vztahu k Mechanismus vzniku přírodním jednotkám, přírodních a krajinných okolním státům. dominant v ČR. Vybrané jednotky Rozlišuje základní geomorfologického krajinné typy ČR ve členění ČR. vztahu k reliéfu, klimatu a vegetačnímu Klima ČR a jeho krytu. Na mapách regionální rozdíly lokalizuje vyvolané nadmořskou nejvýznamnější výškou. orografické jednotky a Hydrografická poloha nejdůležitější přírodní ČR, řeky a jejich režim, památky ČR. česká jezera, rybníky a přehrady. Ze znalostí závislosti klimatu na reliéfu odvozuje příčiny klimatických rozdílů v jednotlivých regionech Hlavní typy ČR. Na slepé mapě ekosystémů v ČR. identifikuje jménem Výšková stupňovitost největší české řeky, přirozených lesů, lesní popíše jejich tok ve hospodářství. vztahu k největším městům a horopisným Národnostní poměry v celkům na jejich toku. ČR Lokalizuje rybničních oblasti ČR a uvede Sídelní struktura ČR, příklady vlivu rybníků velikostní a přehrad na krajinný charakteristiky měst a ráz i hospodářskou vesnic a jejich Lokalizuje na mapách aktivitu. prostorové uspořádání. jednotlivé kraje ČR a Jádra a periferie ČR. hlavní jádrové a Rozlišuje stupeň periferní oblasti z ekologické Územněsprávní členění hlediska osídlení a zachovalosti běžných ČR, státní správa a
Multikulturní výchova – etnický původ
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – jsme Evropané
Výchova k myšlení v evropských a
4 z 27
ekosystémů ČR, samospráva. rozlišuje lesy přirozené a jejich výškový stupeň Vývoj průmyslu ČR ve Uvádí příklady účasti a od lesů hospodářských. vztahu ke světovému působnosti ČR ve trhu. Průmyslové zóny, světových Analyzuje tradiční obory českého mezinárodních a příklady problematiky průmyslu. Vývoj nadnárodních soužití Čechů a zaměstnanosti. institucích, etnických menšin. organizacích a Český venkov a integracích států. Klasifikuje sídla v ČR zemědělství ČR. podle velikosti, Finanční vztahy ČR a Vymezí a lokalizuje rozlišuje zóny v EU místní oblast (region) českých městech. podle bydliště nebo Vysvětlí urbanizační a Rozvoj služeb po roce školy. suburbanizační procesy 1989, cestovní ruch v ČR i jejich historické ČR. a hospodářské pozadí. Odlišuje výjimečné postavení Prahy vůči ostatním sídlům a Hlavní město Praha – regionům. Rozlišuje odlišná realita od jádrové a periferní zbytku ČR. oblasti v ČR, provádí náznak jejich SWOT analýzy, vyjmenuje některé důležité Porovnává a přiměřeně podmínky regionálního hodnotí polohu, rozvoje. hospodářských aktivit.
rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států.
globálních souvislostech – objevujeme Evropu a svět
Hierarchicky seřadí jednotky územněsprávního členění ČR. Na slepé mapě identifikuje kraje a krajská města. Na mapách lokalizuje centra a oblasti tradiční české průmyslové výroby a odlišuje je od nových perspektivních průmyslových zón. EVROPA Posuzuje vhodnost Střední Evropa zemědělské výroby Švýcarsko vzhledem k Západní Evropa fyzickogeografickým Skandinávie a podmínkám a Pobaltí krajinnému plánování. Středomoří Jmenuje mechanismy
5 z 27
zapojení české ekonomiky do EU.
Balkán Černomoří
Uvede příklady z přírodního a kulturního bohatství ČR coby destinací domácího i zahraničního cestovního ruchu, lokalizuje je na mapách. Na příkladech ilustruje možnost cestovního ruchu coby faktoru regionálního rozvoje. Porovnává osobní a obecné zájmy při řešení komunálních problémům hl. m. Prahy, aplikuje znalosti geografické zákonitosti.
Školní výstupy týkajícíse regionální geografie představují regionální aplikaci předchozích výstupů se zřetelem k tématu učiva. Geograficky charakterizuje region jako celek a modelový stát.
6 z 27
TERCIE výstupy RVP ZV – žák:
Výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
Souvislosti:
ASIE Školní výstupy Rusko, Ukrajina, týkajícíse regionální Bělorusko geografie představují blízký východ a regionální aplikaci Izrael, arabské Porovnává a přiměřeně výstupů v sekundě se Středomoří hodnotí polohu, zřetelem k tématu Střední Asie rozlohu, přírodní, učiva. Přední Indie kulturní, společenské, Zadní Indie politické a hospodářské Geograficky Čína poměry, zvláštnosti a charakterizuje region Japonsko podobnosti, potenciál a jako celek a modelový bariéry jednotlivých stát. ANGLOSASKÁ světadílů, oceánů AMERIKA vybraných Kanada makroregionů světa a USA vybraných (modelových) států. LATINSKÁ AMERIKA Mexiko a Panamská šíje Amazonie Andská oblast Patagonská oblast AFRIKA Sahel Střední Afrika JAR
Multikulturní výchova – etnický původ
Výchova k myšlení evropských globálních souvislostech objevujeme Evropu svět
v a – a
Environmentální výchova – lidské aktivity a problémy A životního prostředí
AUSTRÁLIE OCEÁNIE Australský svaz Nový Zéland Světový oceán Vybraný příklad ostrovního státu
7 z 27
KVARTA výstupy RVP ZV – žák:
Výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
Porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy. Zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovná podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy.
Na elementární úrovni popíše vznik vesmíru a Sluneční soustavy (dále jen Sl.s.) . Rozliší hlavní kategorie těles Sl.s., porovná planety vnější a vnitřní se Zemí. Popíše a vypočítá elementární parametry drah těles Sl.s. podle Keplerových zákonů.
Teorie velkého třesku, elementární planetologie, Keplerovy zákony. Tělesa sluneční soustavy – Měsíc, satelity, planetky, komety, meteority. Revoluce, rotace precese a nutace Země a její důsledky.
Souvislosti:
Určí polohu místa na Zemi zeměpisnými souřadnicemi. Prokáže na konkrétních Počítá časový posun míst Tvar Země, příkladech tvar planety na Zemi. zeměpisné Země, zhodnotí souřadnice, časová důsledky pohybů Země pásma. na život lidí a Terminologicky správně organizmů popíše vnitřní složení Geosféry, objekty Země. Popíše princip fyzickogeografické Porovná na příkladech tvorby zemského sféry a jejich mechanismy působení magnetismu a vyjmenuje rozložení na Zemi, endogenních (princip některé jeho důsledky. terénní tvary, terén a deskové tektoniky) a Se znalostí mechanismu reliéf – jejich exogenních procesů a deskové tektoniky znázornění na obecně jejich vliv na utváření lokalizuje a vysvětlí jevy na zeměpisných a zemského povrchu a na rozhraní litosférických topografických život lidí. Rozlišuje desek. Uplatňuje principy mapách. důsledky vnitřních a deskové tektoniky při vnějších geologických vysvětlení zemětřesení, Geomagnetizmus, dějů, včetně oběhu vulkanismu a plutonismu. kompas (buzola). hornin. Složení země, hot Rozpozná a správně spot. pojmenuje tvary Porovná složení a vulkanického reliéfu na strukturu jednotlivých blokdiagramech, Desková tektonika, zemských sfér. fotografiích i v terénu. rozhraní Porovnává působení Lokalizuje nejvýraznější litosferických desek a Enviromentální výchova – člověk a vnitřních a vnějších vulkanické jevy světa. doprovodné jevy. životní prostředí procesů v přírodní sféře Rozlišuje petrografické Vulkanismus a a jejich vliv na přírodu a složení oceánické a plutonismus, na lidskou společnost. pevninské zemské kůry, zemětřesení a Objasní vliv terminologicky správně tsunami. Richterova jednotlivých zemských popisuje genezi tvarů stupnice. Tvary sfér na vznik a trvání oceánského dna. oceánského dna. života. Horninový cyklus, Analyzuje Popíše a načrtne
8 z 27
energetickou bilanci Země příčiny vnitřních a vnějších geologických procesů. Určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin. Analyzuje různé druhy poruch v litosféře. Rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek
mechanizmus vrásnění, zlomové činnosti. Vyvodí důsledky katastrof (zemětřesení, tsunami, exploze vulkánu) pro život lidí, ovládá způsoby chování při těchto katastrofách.
tvorba a stáří hornin. Mechanismy orogeneze. Vrásnění, zlomová činnost, dómy, sopečná pohoří.
Enviromentální výchova – člověk a Na podkladě znalostí Vznik, tvar a poloha životné prostředí horninového cyklu a cyklu největších světových eroze-sedimentace-transport pohoří. znázorní na schématech mechanizmus vzniku Zvětrávání a eroze, hornin, rozezná nejběžnější transport a druhy hornin a klasifikuje sedimentace. je. Struktura a textura hornin, vlastnosti . hornin. Blokdiagram
Se znalostí geologických Geologický vývoj epoch a procesů v nich se území České odehrávajících porovnává a republiky vysvětluje rozmanitost geomorfologických jednotek ČR, genetické i morfologické typy českého reliéfu. Za pomoci Rozlišuje jednotlivá blokdiagramů vysvětluje geologická období podle vznik nejznámějších charakteristických přírodních celků ČR. znaků Žák popíše procesy v Využívá geologickou atmosféře tak, aby mohl Meteorologické prvky mapu ČR k objasnění vysvětlit jevy každodenního a jevy, globální geologického vývoje počasí. Rozumí cirkulace, regionů. meteorologickou atmosférické fronty. terminologii předpovědi Geologický vývoj počasí. Interpretuje ČR, geomorfologické Objasní mechanismy synoptickou situaci podle členění ČR. globální cirkulace synoptické mapy. atmosféry a její Vhodnými přístroji měří Složení atmosféry, důsledky pro vytváření základní meteorologické ozónová vrstva. klimatických pásů. prvky, rozezná a popíše vybrané meteorologické Znečištění ovzduší, Uvede na základě jevy, objasní jejich fyzikální teplotní inverze, pozorování význam podstatu. Odhaduje vývoj kouřové vlečky vlivu podnebí a počasí počasí pozorováním lokálních zdrojů. na rozvoj a udržení meteorologických jevů
Enviromentální výchova – člověk a životné prostředí
Enviromentální výchova – člověk a životné prostředí
9 z 27
života na Zemi.
Objasní mechanizmus Globální oteplování vzniku větrů. Objasní teplotní inverze a jejich dopad na rozptylové podmínky. Popíše mechanizmus vzniku kyselých dešťů a znečištění ovzduší. Rozlišuje úroveň makroklima-mezoklima – místní klima – mikroklima. Na všech úrovních uvede důsledky a příčiny lokálního oteplování. Rozliší povrchy Země podle významu pro utváření mikroklimatu a lokálního znečištění.
Objasní velký a malý oběh vody a rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině. Zhodnotí využitelnost různých druhů vod a navrhne možné způsoby efektivního hospodaření vodou v příslušném regionu. Rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně oběhu vody.
Enviromentální výchova – člověk a životné prostředí
Klimadiagram Klimatické pásy na Zemi
Světový oceán, chemické a fyzikální vlastnosti mořské vody, znečištění světového oceánu, vzestup hladiny světovým Vymezí podle charakteristik oteplováním. uváděných v Dopravní a klimatodiagramech ekonomický význam základní klimatické pásy na oceánu. El Niňo. zemi, vysvětlí jejich genezi, dá do souvislosti Geneze jezer a jejich astronomické a geografické funkce v krajině, příčiny utváření odlišných rybníky. typů klimatu. Na mapách lokalizuje hlavní oceánské proudy a popisuje jimi dynamiku světového oceánu i ve vztahu ke globální atmosférické cirkulaci a koloběhu vody na Zemi. Jmenuje mechanismy jeho znečištění a správně posoudí jeho roli pro výživu obyvatel a v dopravě. Jezera podle tvaru a hloubky přiřadí ke genetickému typu. Popíše mechanismus působení řek coby geomorfologického činitele a jejich roli v horninovém i hydrologickém cyklu.
Řeka – azonální vegetace, fluviální reliéf, znečištění řek plošné a bodové, odpadní vody, regulace řek, revitalizace říčních toků. Přehrady, jezy, zdymadla, regulace a revitalizace vodních toků. Hydrogeologická klasifikace pramenů, podzemní vody prosté a minerální. Zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
10 z 27
Určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu. Porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě. Rozliší světa.
hlavní
biomy
Rozlišuje tvary i fyzikální vlastnosti vody na horním, středním a dolním toku. Rozlišuje plošné a bodové zdroje znečištění vod a přiřazuje k nim vhodné mechanismy čištění. Zhodnotí jednotlivé typy antropogenních zásahů do říčního koryta a jejich funkci v krajině a ve vodním hospodářství. Rozlišuje podzemní prosté a minerální vody. Podle charakteristik okolí odhaduje hydrogeologickou situaci místa vývěru pramene.
Rozliší složky a prvky Analyzuje a syntetizuje fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy složky společného působení biotické a abiotické složky mezi nimi. na tvorbu pedosféry. (Rozliší půdní profily Zhodnotí na příkladech různé krajiny jako příslušných půdních typů, systém pevninské části stanoví rizika ohrožení půd krajinné sféry se – eroze a degradace.) specifickými znaky, určitými složkami, V biomu nalzene a na znázorní strukturou, okolím a schematu vzájemnou závislost funkcemi. Analyzuje na klimatu a biotické složky, klimatu na konkrétních příkladech vlivy přírodní a kulturní hydrosféru, z nich odvodí a krajinné složky a prvky v grafu znázorní odtokové krajiny.Rozlišuje a režimy řek. porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou Popíše důsledky společného souvislost a působení bioty, klimatu a horninového podloží na podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a podobu reliéfu a krajiny. Na klasifikuje tvary fotografiích, blokdiagramech a v terénu zemského povrchu. rozpozná nejnápadnější geomorfologické mezo- a Zhodnotí některá rizika mikrotvary. působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí, v
Půdní druhy a typy, pedogeneze, změna půdního profilu s nadmořskou výškou a zem. šířkou. Ohrožení půdy – eroze a degradace a souvislosti s agronomickým využíváním. Tropické deštné lesy – biom, půda, zmenšování rozlohy vlivem zemědělství. Savany – dtto. Pouště – dtto + eolický reliéf Mediteránní vegetace – dtto. Lesy mírného pásu, mimotropické stepi – dtto Změna půdních profilů s nadmořskou výškou. Kras – azonální ekosystém – vzájemná interakce všech složek ekosystému. Velehorská vegetace – glaciální reliéf, výšková stupňovitost. Tajga – periglaciální reliéf Polární oblasti
11 z 27
lokální regionální globální úrovni.
a
Základní pojmy ekologie a krajinné ekologie.
Posuzuje geologickou činnost člověka z hlediska možných negativních dopadů na životní prostředí. Posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a zpracovatelských technologií v daném regionu.
Používá základní termíny krajinné ekologie. Posoudí ochrany činnost člověka na krajinu Nástroje životního prostředí. resp. míru její disturbance. Na konkrétním příkladu zhodnotí ekologickou stabilitu krajiny a její geopotenciál, přičemž syntetizuje poznatky fyzické a sociální geografie.
Mozaikovitá struktura krajiny, významný krajinný prvek, územní systém ekologické stability.
Vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a Zdroje poškozování efektivitu využívání životního prostředí, druhotných surovin v Posoudí vliv zemědělství, limity využití krajiny. daném regionu. dopravy, průmyslu a těžby na životní prostředí. Rozlišuje bodové, plošné a lineární zdroje znečištění. Nachází vhodné prostředky snižování rizik zátěže na životní prostředí. Při rozhodování v situacích konfliktu mezi socioekonomickými zájmy a zájmy ochrany přírody aplikuje myšlenku trvale udržitelného rozvoje.
Očekávané výstupy a učivo zařazované průběžně v kvintě, sextě a septimě osmiletého gymnázia výstupy RVP ZV – žák:
Výstupy ŠVP – žák:
Učivo:
Souvislosti:
Používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii.
Rozliší matematickou, fyzickogeografickou a sociogeografickou polohu míst na Zemi. Určí polohu místa na Zemi ve vztahu k objektům fyzickogeografické sféry - vzdálenost od Používá dostupné moře, klimatický pás, kartografické produkty nadmořská výška, a další geografické povodí, poloha vůči
Druhy dat zobrazovaných na tématických mapách. 13 zobrazovacích metod tématické
12 z 27
zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů. Vytváří a využívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území.
Čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje.
pohoří) a kartografie. socioekonomické sféry – jádro - periferie. Čte tématické mapy, jednoduché sám sestavuje. Rozezná znaky kvalitativní a kvantitativní, kontinua a diskreta, statické a dynamické.
Tabulky a grafy (tečkový, liniový, sloupcový, koláčový, 3D, věková pyramida, klimadiagram, diamantový, trojúhelníkový). Geografické databáze a Geograficky relevantní tabulky. data vyčísluje ve vztahu k ploše a počtu obyvatel. Pro mentální interpretaci dat používá poměrová data (zejména ve vztahu k datům za ČR). Konstruuje základní charakteristiky středu – průměr, modus a medián. Geografické informační systémy. Převádí tabelární data do grafů a naopak. Umisťuje grafy do tématických map. Vyčte z grafu požadované hodnoty i vývoj resp. tendenci, chod, trend atp. Najde požadovaná data v číselné, slovní grafické, i obrazové podobě na www i v literatuře. Hodnověrnost zdroje posoudí vnitřní kritikou pramene. Objasní podstatu geodat a jejich zpracování v GIS. Rozezná problémy řešitelné v GIS.
13 z 27
KVINTA Žák přijatý ke studiu do osmiletého gymnázia v kvintě dosáhne individuálním studiem očekávaných výstupů RVPG GV, které žáci nižšího stupně gymnázia dosáhli v kvartě. Učitel ve spolupráci s žákem individuální studium plánuje se zřetelem na vzdělávací program školy, ze které žák přichází. Učitel poskytuje žákovi konzultace a metodické vedení. výstupy RVP GV – Výstupy ŠVP – žák: Učivo: Souvislosti: žák: Zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva.
Rozliší ekumenu a anekumenu. Rozliší přírodní faktory příznivé a nepříznivé pro osídlení. Lokalizuje na mapách vhodné oblasti pro vyšší koncentraci obyvatelstva. Popíše vývoj počtu lidstva v historických a ekonomických souvislostech, vysloví prognózu vývoje počtu obyvatel v modelových regionech a odhaduje důsledky. Demograficky charakterizuje skupiny obyvatel. Analyzuje demografická data se zřetelem k časovému vývoji, sleduje demografické kohorty a demografické chování, nachází příčiny mezi vybranými sociokulturními jevy. Porovná demografické charakteristiky různých skupin obyvatelstva v čase, prostoru a socální vrstvě.
Analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních Prognozuje regionech světa. demografickou situaci v ČR v horizontu svého života i příštích generací.
Přírodní podmínky jako limity existence člověka. Hustota zalidnění – metodická úskalí ukazatele.
Environmentální výchova – člověk a životní prostředí.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech globální problémy, Struktura obyvatelstva příčiny a podle pohlaví a věku v jejich různých částech světa. důsledky Reprodukční chování obyvatelstva a jeho vyjádření pomocí základních demografických dat – ukazatele, hrubé míry, kvocienty a indexy. Klasifikace demografického chování skupin Multikulturní výchova obyvatelstva – – Základní problémy zobrazení věkovými sociokulturních rozdílů pyramidami. Demografické chování kohort. Podmíněnost populačního vývoje sociálními a ekonomickými faktory, populační politika. Demografická revoluce, její fáze, Multikulturní výchova odlišnost průběhu v – Základní problémy různých částech světa, sociokulturních nerovnoměrnost jejího rozdílů průběhu. Demografie ČR
Rozliší a pojmenuje hlavní rasové, jazykové a
14 z 27
náboženské skupiny obyvatelstva i jejich další diferenciaci. Objasní jejich geografické rozložení historickými geopolitickými událostmi.
Hlavní rasové skupiny, jejich antropologické znaky, míšenci. Rozšíření ras a jeho změny vyvolané otrokářstvím, genocidou. Biologická Vědecky přistupuje k (ne)odůvodněnost pojmu rasa, identifikuje pojmu rasa. Vzájemný zjevné i skryté formy vztah ras. rasismu, xenofobie a etnické či náboženské nesnášenlivosti v textech Identifikuje obecné i projevech chování základní geografické významné Vymezení národů, znaky sídel a aktuální Klasifikuje a evropské etnik, etnických skupin tendence ve vývoji světové jazyky a náboženství a nářečí – biologické, osídlení. Vymezí oblasti jejich kulturní, náboženské, rozšíření i šíření. Uvede geografické, jazykové oblasti vlivu náboženství vymezení národů. na chování svých Jazyky, jazykové vyznavačů. rodiny a skupiny. Nejrozšířenější jazyky světa. Systémy písma – problémy s překladem a přepisem geografických názvů. Náboženské systémy, jejich klasifikace oblasti vlivu. Vztah náboženství, národů a ve vybraných Identifikuje příčiny ras rozdílného vývoje sídelní modelových státech. sítě i vnitřní struktury Nacionalismus, sídel v různých částech rasismus a náboženská ve světa, dokáže zobecnit (ne)snášenlivost jejich základní vybraných modelových státech charakteristiky. (Izrael, USA, JAR, Německo, Francie etc.). Menšiny v ČR, romská otázka. Proces urbanizace, suburbanizace, desurbanizace, cityzace a další urbanizační procesy,
15 z 27
nejdůležitější teoretické modely sídelní sítě (Christallerova teorie). Zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa.
Zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů.
Posuzuje geologickou činnost člověka z hlediska možných negativních dopadů na životní prostředí. Posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a zpracovatelských technologií v daném regionu.
Rozlišuje rozdílné faktory ovlivňující vývoj světového hospodářství v minulosti a v současnosti, proměny ve struktuře.
Lokalizační faktory průmyslu a jejich měnící se význam v historickém kontextu.
Charakteristika historického vývoje světového hospodářství, základní tendence vývoje. Struktura hospodářství, rozdíly mezi jednotlivými makroregiony.
Na základě ekonomických údajů a s přihlédnutím k procesu globalizace vysvětlí rozdíly ve struktuře hospodářství v různých částech světa. Zhodnotí stupeň hospodářského rozvoje s využitím různých ukazatelů Světová spotřeba jednoduchých i potravin, typy komplexních. zemědělství v různých částech světa, problém Identifikuje základní hladu a podvýživy. kvalitativní a kvantitativní rozdíly mezi jádrem a periférií. Environmentální Určí příčiny výchova – člověk a přetrvávajícího postavení životní prostředí tradičních jádrových Nejdůležitější oblastí. S pomocí map a průmyslové oblasti dalších datových zdrojů světa, jejich určí nejdůležitější charakteristika, jádrové a periferní oblasti struktura průmyslové současnosti. výroby, rozdíly v podílu jednotlivých Identifikuje základní průmyslových odvětví znaky globalizace, na v různých částech základě konkrétních světa. příkladů dokazuje její důsledky Nejdůležitější surovinové a S pomocí tematických energetické zdroje map a dalších současného světa, informačních zdrojů oblasti jejich těžby, odhaduje hlavní možnosti využití. vývojové trendy v procesu globalizace.
16 z 27
Vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu.
Lokalizuje nejdůležitější surovinové oblasti světa, geologickými pojmy vysvětluje příčiny výskytu konkrétních surovin, na základě současného stupně poznání kvalifikovaně předpovídá možnosti využití energetických zdrojů do budoucna a nutné změny ve struktuře využívání. S pomocí mapových a dalších zdrojů identifikuje nejdůležitější ekonomické oblasti Lokalizuje na politické současného světa, mapě světa hlavní vysvětlí příčiny jejich aktuální geopolitické postavení. změny s přihlédnutím k historickému vývoji. Na základě konkrétních příkladů demonstruje rostoucí vliv člověka na přírodu se všemi souvisejícími průvodními jevy. Nalézá vhodná místa pro ukládání odpadů a v konkrétních příkladech nalézá výhody i nevýhody možných způsobů likvidace komunálních i průmyslových odpadů.
Obnovitelné zdroje – různé podoby, možnosti využití v různých částech světa, ekonomické klady i zápory využívání obnovitelných zdrojů. Ekologická rizika těžby nerostných zdrojů, ukládání odpadů.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce
Stát, státní moc, ústavní systém. Formy státní moci podle míry demokracie, totalitní formy moci. Suverenita, mezinárodní uznání, výsostné území, mezinárodní vody. Modelové státy pro typy státní moci, oblasti rozšíření typů Výchova k myšlení v státní moci. evropských a Formuluje atributy Stát, státní moc, globálních nezávislého státu,Rozliší ústavní systém. Formy souvislostech – žijeme formy státní moci. státní moci podle míry v Evropě Rozliší unitární a složené demokracie, totalitní státy. Využívá formy moci. terminologie ústavního Suverenita, práva. mezinárodní uznání,
Analyzuje různé varianty územněsprávního členění států, aplikuje princip subsidiarity na jevy politického, sociálního a kulturního života.
výsostné území, mezinárodní vody. Modelové státy pro typy státní moci, oblasti rozšíření typů státní moci.
17 z 27
Porovná členění států EU se zřetelem na jejich ústavní systém. Rozlišuje věcnou příslušnost orgánů jednotek územněsprávního členění České republiky, rozliší pozitivní a negativní vlivy administrativního členění pro formování přirozených regionů.
Vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál.
Formuluje pravidla pro určení hranic států, analyzuje významné hraniční konflikty ve světě. Analyzuje etnické a náboženské pozadí konfliktů mezi státy, konfliktů národněosvobozeneckého boje, kmenových válek atp. Se znalostí historických událostí a procesů objasní podobu současné politické mapy světa se znalostí procesu kolonizace a dekolonizace, formování konceptu národního státu, studené války, evropské integrace. Kriticky analyzuje koncept národního státu. Lokalizuje nejvýznamnější závislá území, vysvětlí důvody jejich setrvávání v koloniální závislosti, porovná pozitivní a negativní stránky závislosti na vyspělých evropských zemích. Identifikuje procesy neokolonializmu, odliší závislost mezinárodně právní od faktické
Státní uznání, OSN, Červený kříž, mezinárodní právo, mezinárodní soudy.
Federace, unitární státy, personální a reálné unie. Územní členění – státní správa a samospráva. Princip subsidiarity. Porovnání modelových států. Územněsprávní členění ČR. Hlavní světové konflikty, ohniska napětí, komplexita problémů hraničních, náboženských, historických, etnických. Sféry vlivu, mocnosti versus střední a malé státy. Vytváření národních států v 19. stol., kolonizace, dekolonizace v 2. pol. 20 stol Rozpad východního bloku. Integrační procesy po II. světové válce. Závislá území USA, Francie, nizozemské a britské koruny. Rozlišení statutu závislých území podle míry autonomie. Commonwealth. Závislost států chudého jihu na bohatém severu. Přehled světových integrací. Nevládní organizace.
18 z 27
(ekonomické a politické). Geneze EU, orgány EU, rozhodovací Rozlišuje integrace proces v EU. hospodářské, vojenské a Vývoj cestovního politické. ruchu v minulosti, Odlišuje vládní a vývojové tendence v nevládní organizace. současnosti, postavení Rozlišuje dimenzi jednotlivých mezivládní a makroregionů světa z supranacionální. Aplikuje hlediska cestovního princip subsidiarity na ruchu. realitu EU, odliší oblasti života normované EU, Předpoklady národním státem, cestovního ruchu – regionem a obcí. O lokalizační, selektivní změnách a o vývoji EU a realizační faktory. rozhoduje občansky odpovědně, Hlavní světové oblasti kvalifikovaně, se znalostí cestovního ruchu. věci. Kvalifikovaně usuzuje o možnostech rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých oblastech světa, lokalizuje oblasti s největší intenzitou cestovního ruchu.
19 z 27
SEXTA výstupy RVP GV – žák: Rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi.
Výstupy ŠVP – žák: Vymezuje regiony na základě různých kritérií, při vymezování regionů dokáže rozlišit jednotlivé geografické dimenze.
Používá obecná geografická kritéria na vymezení regionu sestaví jeho základní geografickou Lokalizuje na mapách charakteristiku. makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich Na základě přírodních, přírodní, kulturní, populačních a politické a hospodářské ekonomických poměry a jednotlivé charakteristik rozlišuje makroregiony jednotlivé světové vzájemně porovná. makroregiony a vzájemně je porovná. Číselně a graficky udává nejdůležitější charakteristiky současného stavu a trendu obyvatelstva i ekonomiky v jednotlivých makroregionech světa. Vymezí nejdůležitější jádrové a periferní oblasti, vysvětlí příčiny jejich rozdílného postavení.
Učivo:
Souvislosti:
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE MAKROREGIONŮ SVĚTA Základní přístupy k vymezování regionů (fyzickogeografický region, nodální region), úrovně vnímání detailů Multikulturní výchova při práci s regiony – základní problémy (makro-, mezo-, sociokulturních rozdílů mikroúroveň). Základní principy územního plánování. Geografie makroregionů světa
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – žijeme v Evropě
Etnické, náboženské a jazykové rozdíly jako základní příčina sociokulturních rozdílů v Evropě a ve světě. Na základě konkrétních příkladů hodnocení geneze těchto rozdílů i možného budoucího vývoje. Vývoj jádrových oblastí, příčiny nerovnoměrného rozložení socioekonomických jevů na Zemi.
Rozvojové osy na příkladu šíření Poznámka: Učitel v průmyslové revoluce v tématickém plánu minulosti a moderních konkretizuje výstupy i technologií dnes. učivo školy v tomto ročníku tak, aby Charakteristika
20 z 27
vyhovovaly jeho způsobu řazení učiva regionální geografie. Celek učiva regionální geografie států EU a geografie EU mebo jeho části může učitel přesunout do septimy.
nejdůležitějších jádrových a periferních oblasti současného světa, příčiny jejich postavení, populační a ekonomické charakteristiky. Nejdůležitější mezinárodní organizace a jejich role při řešení současných problémů, příčiny a výsledky poskytování humanitární pomoci.
21 z 27
SEPTIMA výstupy RVP GV – žák:
Výstupy ŠVP – žák:
Vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům.
Rozlišuje matematickou, fyzickogeografickou (geologické systémy, úmoří, floristické rozhraní) a socioekonomickou polohu ČR (vztah k hlavním geopolitickým osám a oblastem ekonomického rozvoje). Porovnává pozitiva a negativy z ní Zhodnotí polohu, plynoucí zejména v přírodních poměry a souvislosti se členstvím zdroje České republiky. v České republiky v EU. Popíše průběh hranic ČR a jejich historický vývoj.
Lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika.
Učivo:
Souvislosti:
Geografická poloha ČR, vývoj jejího území, státní hranice, členství v mezinárodních organizacích,zejména EU. Reliéf ČR.
Klima ČR a jeho regionální rozdíly vyvolané nadmořskou výškou a morfologií terénu (srážkový stín a návětrné oblasti). Hydrografická poloha ČR, řeky a jejich hydrologický režim, Multikulturní výchova česká jezera, rybníky a – základní problémy sociokulturních rozdílů Integruje poznatky z přehrady. fyzické geografie (kvarta) při popisu typu Hlavní typy Výchova k myšlení v a reliéfu v ČR ekosystémů v ČR. evropských globálních Výšková stupňovitost Objasňuje zákonitosti přirozených lesů, lesní souvislostech – žijeme chodu klimatu ČR a hospodářství. azonální v Evropě uvádí příčiny jeho biomy podél řek, častých změn, aktivně revitalizace a regulace používá k jeho popisu vodních toků. české meteorologické terminologie. Obyvatelstvo ČR Odvozuje lokální zvláštnosti klimatu v regionech ČR z poznatků obecné fyzické geografie V grafech vynáší základní tentence hydrologických režimů řek ČR, uvádí příklady o ekonomickém využití rybníků a řek, o kvalitě a ochraně vod, o hydrologickém režimu
Sídelní struktura ČR, velikostní charakteristiky měst a vesnic a jejich prostorové uspořádání. Jádra a periferie ČR.Územěsprávní členění ČR, státní správa a samospráva.
ČR v Evropské unii
22 z 27
řek v jednotlivých nadmořských výškách. Lokalizuje na mapách jména největších českých řek a identifikuje průběh toku na mapě i ve vztahu k největším městům a horopisným celkům na jejich toku. Identifikuje azonální biomy v přirozených a revitalizovaných tocích. Rozlišuje stupeň ekologické zachovalosti běžných ekosystémů ČR, rozlišuje lesy přirozené a jejich výškový stupeň od lesů hospodářských.
Vývoj průmyslu ČR ve vztahu ke světovému trhu. Průmyslové zóny, tradiční obory českého průmyslu. Vývoj zaměstnanosti. Český venkov a zemědělství ČR. Rozvoj služeb po roce 1989, cestovní ruch ČR.
Hlavní město Praha – odlišná realita od zbytku ČR.
Rozlišuje jednotlivá česká nářečí, kriticky posuzuje docílené národnostně unitárního státu odsunem Němců a rozpadem Československa. Dává do souvislostí příčiny a následky sociálněpatologických jevů u některých etnických menšin na území ČR, s dostatkem informací přistupuje k řešení rómské problematiky. Začleňuje sídla v ČR do velikostních kategorií a odvozuje z nich jejich roli v sídelním systému a při utváření regionů. Rozlišuje zóny v českých městech, kriticky hodnotí údaje nutné pro tvorbu cenové mapy nemovitostí. Vysvětlí urbanizační a
23 z 27
suburbanizační procesy v ČR i jejich historické a hospodářské pozadí. Odlišuje výjimečné postavení Prahy vůči ostatním sídlům a regionům. Rozlišuje jádrové a periferní oblasti v ČR, provádí jejich SWOT analýzu a hledá možnosti jejich regionálního rozvoje. Rozlišuje orgány státní správy a samosprávy na jednotlivých hierarchických úrovních územněsprávního uspořádání. Orientuje se v kompetencích nejdůležitějších orgánů státní správy a samosprávy. Na pozadí transformačních procesů vysvětluje aktuální problémy v jednotlivých hospodářských sektorech ČR. Diferencuje tradiční česká průmyslová odvětví a průmyslové oblasti od nových perspektivních v průmyslových zónách. Na pozadí historických procesů kolektivizace a restituce vysvětlí změny vlastnické struktury zemědělské půdy. Interpretuje problémy českého zemědělství v souvislosti společné zemědělské politiky EU. Posuzuje vhodnost zemědělské výroby vzhledem k fyzickogeografickým
24 z 27
podmínkám a krajinnému plánování.
V literatuře nachází přírodní a kulturní památky ČR - destinací domácího i zahraničního cestovního ruchu, lokalizuje je na mapách a za pomoci elektronických map posuzuje jejich dopravní dostupnost. Posuzuje jejich turistickou atraktivitu ve vztahu k jejich přírodovědné a kulturněhistorické hodnotě. Na příkladech ilustruje možnost cestovního ruchu coby faktoru regionálního rozvoje. Porovnává osobní a obecné zájmy při řešení komunálních problémům hl. m. Prahy, aplikuje znalosti geografické zákonitosti.
Geografické praktikum (geografická exkurze) Výstupy RVP-GV Používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii. Používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v
Výstupy ŠVP
Učivo:
Souvislosti:
Používá topografickou mapu a buzolu při orientaci v terénu, nezabloudí.
Praktická topografie, orientace podle mapy v terénu,práce s busolou (a geologickým kompasem) jednoduché S dostupnými mapovací práce, land turistickými a use. populárně naučnými zdroji (publikace i www) plánuje Některé techniky a hodnotné výlety s metody fyzické Environmentální výchova – životní vlastivědným obsahem. geografie např.
25 z 27
tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů. Orientuje se s pomocí map v krajině. Vytváří a využívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území.
Na základě školních vědomostí a dovedností správně pojmenuje prvky krajiny, identifikuje jejich vazby. Aplikuje některé metodické postupy terénního výzkumu
Zhodnotí stav narušení krajiny, který interpretuje Využívá geologickou retrospektivně – k vývoji, mapu ČR k objasnění historickému geologického vývoje vysloví prognózu a doporučení žádoucí regionů. změny. Určí základní vlastnosti viděné vzorku půdního profilu Popisuje a navrhne využitelnost interakce přírodní a složky a způsob efektivního humánní Identifikuje hospodaření s půdou v krajiny. typy základních daném regionu. biotopů a odhaduje Rozliší složky a prvky míru jejich ekologické stability. fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy Popisuje přirozené mezi nimi. půdní a geologické určuje Určí nerostné složení a profily, geologickou stavbu, rozpozná strukturu porovnává morfologii v běžných terénu a v mapě. magmatických, jednoduché sedimentárních a Provádí topografické úkoly s metamorfovaných porozuměním jejím hornin. Analyzuje různé druhy principům. poruch v litosféře. Vnímá genia loci, Zhodnotí na příkladech historickou a duchovní různé krajiny jako dimenzi krajiny. systém pevninské části krajinné sféry se Klade si relevantní specifickými znaky, otázky o krajině, k odpovědí určitými složkami, získávání používá geografické strukturou, okolím a postupy. funkcemi. Analyzuje na konkrétních příkladech
Určování biotopů, prostředí ČR vymezování ÚSES. Určování horninového podloží Pedologické sondy, měření průtoků, pozorování oblačnosti, hvězdné oblohy, měření srážek. . Integrovaná výuka.
terénní
Lokalizace průmyslu, služeb a aktivit cestovního ruchu v krajině. Dopravní dostupnost sídel. Historický architektonický sídel.
a vývoj
Historická exkurze, folklór a místní zvyky,analýza dopravní dostupnosti
26 z 27
přírodní a kulturní krajinné složky a prvky krajiny.
27 z 27
