OSEVNÍ POSTUPY A AGROTECHNIKA ZELENINY
30. 10.2014 Lednice Martin Koudela
CÍLE OSEVNÍHO POSTUPU Udržet a zlepšit přirozenou úrodnost půdy Zabránit půdní únavě a snížení výnosu Poskytnout rostlinám co nejlepší podmínky z hlediska: - výživy - zdravotního stavu - zaplevelení - včasné přípravy půdy a - včasného výsevu
UDRŽENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI
Zařazování víceletých jetelovin (pro 2-leté využití) => omezení důsledků nadměrného utužení půdy
Zařazování jednoletých jetelovin (na zel. hnojení)
Zařazování luskoobilných směsek a svazenky (udržení příznivé struktury zavlažovaných půd)
ZÁSADY PRO SESTAVOVÁNÍ OSEVNÍHO POSTUPU Zařazení plodin podle jejich nároků na organické hnojení Střídání plodin náročných na výživu s rostlinami nenáročnými Střídání plodin s ohledem na výskyt škodlivých činitelů Střídání plodin širokolistých s plodinami úzkolistými (regulace zaplevelení) Střídání plodin náročných na vláhu s plodinami méně náročnými
VYUŽITÍ ŽIVIN NÁROKY NA ORGANICKÉ HNOJENÍ
Zelenina I. trati (nejlépe využijí živiny organických hnojiv) => polopozdní a pozdní košťáloviny, plodová zelenina, celer, pór Zelenina II. trati => salátové zeleniny, rané košťáloviny, ředkev, ředkvička, červená řepa, mrkev, petržel… Zelenina III. trati => cibule, česnek Zelenina IV. trati - luskoviny
VYUŽITÍ ŽIVIN
V širších osevních postupech – vhodné do II. trati zařadit obiloviny
Důležité vápnění! => před výsevem zeleniny 2. trati => před výsevem obilovin s podsevem víceletých pícnin nebo => k plodině před organickým hnojením
VÝSKYT ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ Jednostranný osevní postup => poruchy přirozené biologické rovnováhy oslabení: - žádoucích mikrobiálních procesů - mechanizmu příjmu a transportu živin hromadění toxických látek (půdní únava) rozvoj patogenních hub (Fusarium, Phoma, Plasmodiophora brassicae, Alternaria, Sclerotinia)
VÝSKYT ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ Jednostranný osevní postup => poruchy přirozené biologické rovnováhy => Rozvoj škůdců - košťálová zelenina (květilka zelná, třásněnka, krytonosec) - cibulová zelenina (květilka cibulová, houbomilka česneková, vrtalka pórová)
REGULACE ZAPLEVELENÍ Příčiny zaplevelení zelinářských půd: - zužování osevních postupů (omezování zastoupení víceletých pícnin, vhodných meziplodin ke krmným účelům a na zelené hnojení) - dlouhodobé meziporostní období - (bez rostlinného pokryvu) - chybná implementace principů minimálního zpracování půdy v praxi
REGULACE ZAPLEVELENÍ
Velmi škodlivé – silné zaplevelení v počátečních stádiích vývoje drobnosemenných druhů (cibule, mrkev, petržel)
Méně problematické - u kultur pěstovaných ze sadby
REGULACE ZAPLEVELENÍ Likvidace plevelů: - důležité i pro bezproblémový provoz sklizňové techniky - omezení šíření chorob a škůdců (kokoška pastuší tobolka – nádorovitost košťálovin) (starček obecný – mozaika salátu) (husté zaplevelení – rozvoj pochmurnatky mrkvové) X pokryv půdy plevely – někdy příznivý vliv na rozvoj užitečných organismů (negativní vlivy však převládají)
HLEDISKO VLÁHOVÝCH POMĚRŮ Aktuální hlavně v sušších oblastech s nedostupnou závlahou Mělce kořenící zeleniny – přímo závislé na zásobě půdní vláhy (podzimní špenát, salát k přezimování)
Úplné odčerpání zásoby vody v půdě: - přezimovaný pór - ozimé směsky jako předplodiny pro celer
VZÁJEMNÁ SNÁŠELIVOST PLODIN •
Inhibiční vliv => fytotoxicky působící kořenové výměšky => rozkladné produkty zbytků předplodiny
- krátkodobě působící inhibiční vliv glukosinolátů ze zapravených zbytků brukvovitých plodin na následně pěstované luskoviny, špenát, salát
=>relativně snášenlivé zeleniny (celer, pór, širokoluský fazol) =>nesnášenlivé zeleniny z čeledí: - merlíkovité, brukvovité, tykvovité, dále petržel, mrkev a hrách
SUPRESIVNÍ SCHOPNOST PŮDY
•
Schopnost některých půd blokovat rozvoj půdních patogenů
- pěstování některých druhů dlouhodobě na stejném stanovišti (květák – Bretaň…) Zúžený sled plodin – obecně – rizikový!!
PĚSTOVÁNÍ MEZIPLODIN •
Zachování půdní úrodnosti - zastínění půdy – zvýšení biolog. aktivity půdy - udržení a zlepšení půdní struktury - zvýšení obsahu organických látek v půdě
•
Potlačení růstu plevelů
PĚSTOVÁNÍ MEZIPLODIN •
Protierozní ochrana půdy
Odčerpání a zábrana úniku Nmin do hlubších půdních horizontů a do spodních vod – následně mineralizace organické hmoty – postupné vracení živin do půdy •
V zelinářství – nezastupitelné místo meziplodin
Nepoužívat brukvovité!! – fytosanitární důvody (vhodné meziplodiny – svazenka, luskoobilné směsi, jednoleté jeteloviny)
VÍCENÁSOBNÉ VYUŽITÍ PŮDY BĚHEM ROKU 1. plodina
Ředkvička, salát
2. plodina
Květák
3. plodina
Špenát (sklizeň na jaře)
Salát
Rané kedlubny
Špenát
Rajčata
Karotka
Fazole
Endivie
Salát, polníček
Polníček
VÍCENÁSOBNÉ VYUŽITÍ PŮDY BĚHEM ROKU 1. plodina
Špenát
2. plodina
Rajčata
Celer
Špenát
Špenát
3. plodina
Kedlubny Ředkvička
(sklizeň na jaře) (sklizeň na jaře)
Ředkev
Rajčata
Rajčata
Polníček
Petržel (sklizeň na jaře)
PŘÍKLAD OSEVNÍHO POSTUPU Rok
Zelenina
1.
Rané brambory ++ Košťálovina
2.
Karotka Špenát
3.
Salát Rajčata ++
4.
Špenát (z podzimního výsevu) Pór +
5.
Hrách Salát
PĚSTOVÁNÍ ZELENINY NA TRVALÉM STANOVIŠTI
VÝSADBA ZELENINOVÉ SADBY
OTUŽOVÁNÍ SADBY Postupné navykání rostlin, které byly pěstovány v téměř optimálních podmínkách na běžné klimatické podmínky (předpěstované sazenice jsou citlivé na změny teploty, změny půdní i vzdušné vlhkosti, na intenzivnější sluneční záření…) musí být postupné
=> v praxi zvyšováním větrání - zpočátku pouze odpolední hodiny, - později i během celého dne, v bezmrazém počasí i během noci
OTUŽOVÁNÍ SADBY - Rané odrůdy košťálových zelenin
(pro výsadbu ve 2. pol. března – 1. pol. dubna) - Rané odrůdy hlávkového salátu - Sazenice teplomilných druhů (rajče, paprika, lilek)
=> nehrozí riziko nízkých teplot, otužená sadba se ale lépe ujímá
PŘÍPRAVA PŮDY PRO VÝSADBU Podzimní hluboká orba – se současným
zapravením organických a minerálních Příprava půdy na jaře pro výsadbu (smykování,
kultivování, vláčení, válení…) Znamenák – naznačí se vzdálenost řad
(spon čtvercový, obdélníkový) Mulčování povrchu půdy pro pěstování některých
zelenin (černá PE fólie, netkaná textilie, sláma…)
ORGANIZACE VÝSADBY ZELENINOVÉ SADBY
Zajistit nepoškozenou sadbu (kořeny!) Výsadba v co nejkratším časovém intervalu =>
jednotný porost Možnost částečné nebo plné mechanizace výsadby Před transportem na pole – nutná zálivka sadby
(kořeny drží lépe pohromadě)
ORGANIZACE VÝSADBY ZELENINOVÉ SADBY Redukce listových (o 1/3) a kořenových (na
délku 3 – 4 cm) částí před výsadbou u zeleniny se svazčitými kořeny (pór, cibule ze sadby, celer,…) => omezení výparu (redukce nadzemní části) => snadnější výsadba (redukce kořenů) Hloubka výsadby - po první listy salát mělce x rajčata hlouběji - kořeny z části stonku zahrnutého půdou
ORGANIZACE VÝSADBY ZELENINOVÉ SADBY Suchá půda – vhodné zavlažit před výsadbou Na pozemku, který nebude zavlažován –
výsadba „na vodu“ Podmračné počasí – vhodné pro výsadbu Po výsadbě – ideální je deštivé počasí (na větších plochách – problematické zohlednit) Termín výsadby - hlávkový salát (2. polovina března) v teplejších oblastech - rané odrůdy košťálovin (po 20.březnu – nejpozději koncem března – začátkem dubna) - teplomilné zeleniny – plodové (2. polovina května)
VÝSEVY ZELENINY
DRUHY ZELENINY PĚSTOVANÉ Z PŘÍMÉHO VÝSEVU -
kořenové zeleniny (mimo celer) cibulová zelenina lusková zelenina pozdnější odrůdy listové a košťálové zeleniny - rajčata k průmyslovému zpracování - okurky aj.
HLOUBKA VÝSEVU - aby bylo zajištěno spojení osiva s vlhkou vrstvou půdy - drobná semena (1 – 3 cm) - velká semena (2 – 5 cm) Hlubší výsev (lehké půdy, velká semena, hypogeické klíčení semen, při nebezpečí poškození porostů ptactvem)
ZPŮSOBY VÝSEVU
-
řádkový špetkový páskový výsev do úzkých dvou-trojřádků přesný výsev (pneumatický, mechanický) výsev do hrůbků výsev na záhon tekutý výsev (hydrosev)…
ODPLEVELOVÁNÍ MECHANICKÁ KULTIVACE - kartáčové plečky (do humózních půd s rovným povrchem) - pasivní plečky (s ochrannými plechy proti poškození rostlin) - šetří půdní vláhu, půdní strukturu, vyšší pracovní rychlost - rotační plečky - poškozují půdní strukturu – vysýchání půdy, nižší pracovní rychlost
ODPLEVELOVÁNÍ Termické plečky
=> na velkých plochách (problematické ruční pletí) => narušení agroekosystému ? (užitečné organismy na povrchu a v povrchové vrstvě půdy)
DALŠÍ PÉČE O POROSTY ZELENINY BĚHEM VEGETACE KYPŘENÍ PŮDY - odstranění půdního škraloupu - ničení plevelů (pasivní plečky) - přihrnutí půdy k rostlinám → zlepšení stability (paprika) → zlepšení jakosti (pór, řapíkatý celer) ZÁVLAHA
OCHRANA PROTI CHOROBÁM A ŠKŮDCŮM
Množství
slunečního záření Délka dne Teplota a vlhkost vzduchu Rychlost větru Půdní faktory - naplaveniny, jílovité půdy a půdy s vyšším obsahem organických látek => vyšší využitelná vodní kapacita x půdy písčité a utužené - vsakovací schopnost půdy
Vlastnosti
rostlin (druh zeleniny, zapojení porostu, velikost, tvar a orientace listu, kořenový systém, vývojové stádium kultury…)
Malé závlahové dávky u hluboko kořenících zelenin – vytváří se mělký kořenový systém – špatné kotvení… Použitá
pěstební technologie (kultivace, mulčování, zaplevelení, metoda zavlažování – vrchní, spodní)
Dle
úsudku pěstitele
Technické
pomůcky Tenzometry (písčité půdy) skleněné trubice v půdě – jeden konec – tlakoměr, druhý konec – keramické těleso (propouští vodu, ale ne vzduch) při úbytku vláhy v půdě – přechod vlhkosti z válce do půdy – vznik záporné hodnoty ve válci (dosažení kritické hodnoty – spuštění závlahy) Půdní bločky (na těžších půdách) – v kořenové zóně, měří se el. odpor mezi bločky (závisí na vlhkosti) – kritické hodnoty – spuštění závlahy
STACIONÁRNÍ (stacionární proudnicové zavlažovače, mikropostřikovače) POHYBLIVÁ (pohyblivé pásové zavlažovače)
SVRCHNÍ (postřik hadicí, stacionární proudnicové zavlažovače, pohyblivé pásové zavlažovače, mikropostřik) SPODNÍ (zaplavování brázd, kapková závlaha)
Výhody -
Lze využít i slabší vodní zdroj
-
Nižší používané tlaky (úspora energie)
-
Velmi přesná regulace závlahového množství
-
Menší výskyt houbových chorob
-
Zavlažuje se jen zelenina (ne meziřadí a plevele)
-
Kultivační operace lze provádět i při závlaze
-
Lze uplatnit na všech typech půd při minimální erozi a vyplavování živin
Nevýhody -
Vyšší počáteční investice
-
Nelze využít v protimrazové ochraně
-
Snadnější poškození rozvodů a kapkovačů (při kultivaci)
-
Vyšší nároky na čistotu vody
Dešťová
(měkká, pozor na znečištění – kyselé deště, nutnost budovat retenční nádrže) Povrchová
(proměnlivá kvalita, nutno sledovat chemismus) - vodní toky - jezera, rybníky, nádrže
Vodovodní Studniční
(drahá)
(často tvrdá, studená)
Zavlažování výsevů 2 cm (i méně) hluboko – přeschnutí svrchní vrstvy – mezerovité porosty Závlahová
dávka 10 mm - doporučeno ihned po výsevu (jemná)
Další
dávka – u zelenin s delší dobou vzcházení, nebo při chladnějším počasí
Závlaha
několik dnů před setím – velkosemenné druhy zelenin
Zavlažování výsadeb Předpěstovaná sadba – redukovaný kůlový kořen – důležitá závlaha Otužení sadby před výsadbou – sníží citlivost rostlin na nedostatek vláhy Vývoj rostlin a nasazování plodů Plodová zelenina (paprika, rajče) - Deficit H2O-plody nenarůstají, předčasně opadávají - kolísání půdní vlhkosti – špatná distribuce Ca v rostlině – fyziologické poruchy na plodech - praskání plodů
Zelí
a kapusta hl.
– vyšší a rovnoměrná vlhkost půdy -jinak dřevnatí, menší vzrůst, vyšší riziko chorob - kruhárenské a skladovatelné zelí – ukončení závlahy 15 – 20 dní před sklizní (lepší vyzrávání, hlávky nepraskají) Květák
- kritické období – zakořeňování sadby, zakládání růžic - raný – závlaha celé vegetační období - podzimní - v IX. – omezení závlahy Kedlubna
- max. vody v době intenzívního růstu hlízy - delší období sucha + vydatná závlaha = praskání
Salát
hlávkový – mělká kořenová soustava – menší a častější závl. dávky - max. vody první 3 týdny po výsadbě-do zakrytí půdy - po vytvoření hlávek – delší časové intervaly
Špenát
setý - přiměřená vlhkost během celého veg. období - max. nároky na vodu 3 – 4 týdny před sklizní
Mrkev
a petržel kořenová
- nejsou příliš náročné na vodu - závlaha v počáteční fázi vývoje – urychluje vývin, zlepšuje kvalitu sklizně *Rané (2x v V. a VI.) *Pozdní (2x v VII. a VIII.) Celer
bulvový
- vyžaduje stále provlhčenou půdu - závlaha ještě v IX. Řdkvička
- intenzivní růst, malá kořenová soustava
- dobrá a vlhká půda - závlaha během celého vegetačního období
Okurky
-
-
-
Náročné na vodu, provzdušněnou půdu Zavlažovat opatrně – nepřevlhčit půdu!! Vyšší nároky - kvetení a růst plodů Citlivé na podchlazení – nezavlažovat při nízkých teplotách nebo studenou vodou!! V době nebezpečí výskytu plísně okurkové – aby rostliny co nejrychleji oschly (spodní závlaha + vertikální vedení).
Zeleninová -
paprika
vyšší nároky – výsadba, nasazování květů, tvorba plodů
Rajčata
-
vyšší nároky – po výsadbě, před začátkem kvetení, narůstání plodů
Cibule kuchyňská - vyšší nároky - na začátku vegetačního období (1 – 3 závlahové dávky) - Pozdější výsadba jen v případě většího sucha - Před sklizní – NEZAVLAŽOVAT!! (jinak horší kvalita a skladovatelnost) - Častější závlaha – přímé výsevy, semenačky, cibule pro konzervárenské účely Pór - Větší nároky než cibule kuchyňská Česnek kuchyňský Vlhká půda - jen od výsadby do začátku tvorby cibulí
Fazole,
hrách, bob: - před kvetením - při nasazování lusků - při tvorbě prvých semen
-
Letní výsev – vhodná zásobní závlaha.
