Filozofická fakulta Masarykovy univerzity ______________________________________________________________ Ústav archeologie a muzeologie
studijní rok 2007/2008
Expozice a výstavní činnost na zámku Lednice
Romana Žáková posluchačka 3. ročníku muzeologie
bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman______________________________ Brno, 2008
2
Prohlašuji,
že
jsem
tuto
práci
vypracovala
samostatně
s použitím uvedených pramenů a literatury.
V Brně dne 22. 4. 2008
………………………………………………………………………
3
Poděkování
Na tomto místě bych v prvé řadě ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce, Mgr. Pavlu Holmanovi, za jeho ochotně poskytované a cenné rady. Mé poděkování dále patří pracovníkům Národního zemědělského muzea v Praze, zejména pak vedoucí archivu muzea - Mgr. Šárce Steinové a také pracovníkům Národního památkového ústavu, zejména pak PhDr. Marii Mžykové, CSc. a vedoucí oddělení hradů a zámků - Mgr. Martě Sedlákové, za poskytování cenných informací a rad, jež mi dopomohly k naplnění mnou stanovených cílů. Současně bych chtěla vyjádřit potěšení nad tím, že mi byl umožněn přístup na SZ Lednice tam, kam běžnému návštěvníkovi umožněn není. Na
závěr
bych
ráda
poděkovala
své
rodině
a
přátelům
za podporu, trpělivost a pomoc, jež mi byla neochvějným záchytným bodem při zpracování mé bakalářské práce.
4
OBSAH: SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ..................................... 5 1. ÚVOD ........................................................ 6 2. KULTURNĚ – HISTORICKÝ POPIS ZÁMKU. LIECHTENSTEINOVÉ NA ZÁMKU LEDNICE. ...................................................... 10 3. ZEMĚDĚLSKÉ MUZEUM PRAHA - EXPOZICE A VÝSTAVNÍ ČINNOST NA SZ LEDNICE ....................................................... 17 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
Úvodem .................................................. Expozice NZM Praha na SZ Lednice ........................ Výstavní činnost NZM Praha na SZ Lednice ................ Shrnutí sbírkotvorné činnosti NZM Praha ................. Závěrem .................................................
17 18 25 27 28
4. NPÚ, ÚZEMNÍ PRACOVIŠTĚ V BRNĚ - EXPOZICE A VÝSTAVNÍ ČINNOST NA SZ LEDNICE ................................................. 30 4.1. Současné expozice na SZ Lednice ........................ 35 4.1.1. Prohlídkové okruhy - základní informace ............ 35 4.1.2. I.prohlídkový okruh - „Reprezentační sály“ ......... 37 4.1.3. II. prohlídkový okruh - „Knížecí apartmány“ ........ 38 4.1.4. III. prohlídkový okruh - „Dětské pokoje“ ........... 41 4.1.5. IV. prohlídkový okruh - „Umělá jeskyně“ (grotta) ... 44 4.2. Budoucí možnosti využití prostor pro expozice a výstavní činnost na SZ Lednice ....................................... 45 4.3. Zhodnocení návštěvnosti ................................ 48 4.4. Doprovodné činnosti a materiály ........................ 51 5. ZÁVĚR ...................................................... 54 6. POUŽITÁ LITERATURA: ........................................ 56
5
SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK LVA - Lednicko-valtický areál MK ČR - Ministerstvo kultury České republiky NKK - Národní kulturní komise NPÚ - Národní památkový ústav NZM - Národní zemědělské muzeum SZ - Státní zámek ÚP - územní pracoviště
6
1. ÚVOD Státní zámek Lednice patří mezi naše nejnavštěvovanější památky na území jižní Moravy. Nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 byl areál zámku Lednice prohlášen národní kulturní památkou. Nachází se v severní části Lednickovaltického areálu, který byl roku 1996 zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V předkládané bakalářské práci nazvané „Expozice a výstavní činnost na zámku Lednice“ se věnuji vývoji majetkových vztahů ke zmíněnému zámku a jeho využití pro expoziční a výstavní činnost. Práce je rozčleněna do tří hlavních kapitol a několika podkapitol, z nichž první se věnuje původním majitelům zámku, a jeho kulturně-historickému vývoji. Následující kapitola je věnována expozicím a výstavám, jež byly prezentovány v období, kdy byla část zámku za těmito účely pronajata Národnímu zemědělskému muzeu v Praze a závěrečná kapitola je věnována období, kdy přešla správa muzea pod Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně. První kapitola shrnuje informace o kulturně-historickém vývoji zámku Lednice v souladu s osídlením šlechtického rodu Liechtensteinů, a to od 2. poloviny 13. století až po rok 1945. V průběhu tohoto období se z původně gotické tvrze stává renesanční reprezentativní zámek rodu (16. století), přestavován je také v duchu barokním (17. a 18. století) a k posledním úpravám zámku dochází v 2. třetině 19. století, a to ve stylu tzv. anglické novogotiky. Průběžně jsou upravovány i zámecké interiéry, a to v souladu se zajištěním maximálního komfortu a zvýšení reprezentace tak, aby vybavení odpovídalo dobovým in-
7
teriérům na letních reprezentativních sídlech soudobé šlechty. V roce 1945 byl majetek německého obyvatelstva na území České republiky
zkonfiskován
a
na
majetek
rodu
tak
byla
uvalena
státní správa. Kapitola druhá se věnuje období od převzetí zámku Lednice státem po jeho aktivní využívání Národním památkovým ústavem v roce 2001. Prvním krokem k využití prostor zámku pro expoziční činnost
bylo
(1953)
založení
Vysokou
Státního
školou
výukového
zemědělskou
muzea
v Brně
a
pro
myslivost
Československou
mysliveckou jednotou. Dne 9. května 1955 zde byla, u příležitosti 10. výročí osvobození České republiky od fašismu, otevřena první z plánovaných expozic. Od počátku 60. let 20. století získalo od státu do pronájmu část prostor na zámku Lednice tehdejší Československé zemědělské muzeum v Praze (dnes Národní zemědělské muzeum Praha). Za dobu působení muzea byly prezentační aktivity na zámku Lednice značné. zahradnictví,
Zaměřovaly se zejména na oblast myslivosti, ovocnictví,
zelinářství,
vinařství
a
v neposlední řadě také životního prostředí. Četné byly každoroční monotematické výstavy květin, kaktusů a další jednorázové aktivity. NZM
Praha zde působilo do roku 2001, kdy vykli-
dilo prostory pro nově navrženou koncepci Státního památkového ústavu v Brně (dnes Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně). Kapitola
třetí
se
věnuje
období
od
aktivního
působení
NPÚ, územního odborného pracoviště v Brně na zámku Lednice. Toto období začíná (jak již bylo zmíněno) rokem 2001 a NPÚ v Brně zde působí do současnosti.
8
Již v roce 2000 vytvořilo oddělení hradů a zámků tehdejšího
Státního
památkového
ústavu
v Brně
studii
na
využití
prostor lednického zámku. Hlavními cíli této studie bylo navrhnout
využití
těchto
prostor
v souladu
s původní
podobou
bydlení odpovídající šlechtickým interiérům ve 2. polovině 19. století
a
rozšíření
stávajícího
prohlídkového
okruhu.
V současné době je SZ Lednice využíván pro výstavní i expoziční činnost. V rámci areálu zámku jsou organizovány a dnes již zaběhnuty pravidelné i jednorázové sezónní akce. Cílem této práce je seznámit její čtenáře se způsoby využití zámku Lednice v souvislosti s jednotlivými majiteli či správci tohoto objektu (nebo jeho částí). Jak řazení kapitol napovídá, postupuji chronologicky od osídlení původních majitelů zámku (šlechtický rod Liechtensteinů), jež využívaly zámek jako své letní reprezentativní sídlo, přes správu Československého zemědělského muzea v Praze až po převzetí do správy současného vlastníka - Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně. V rámci této bakalářské práce jsem se zaměřila na období, kdy začal být zámek využíván pro muzejní a prezentační účely. Konkrétně popisuji a hodnotím koncepci prezentační. U každého z prezentačních počinů se snažím o jeho maximální zhodnocení s ohledem na dostupné informace a na mé osobní zkušenosti. Nastiňuji také výstavní činnost a další aktivity, jež se mají objevit na zámku v budoucnosti. Jedná se jak o krátkodobé výstavy, tak o připravované aktivity směřující ke zvýšení komfortu širokého návštěvnického publika. Posledně zmiňované aktivity jsou však prozatím (s ohledem na nedostatek finančních prostředků) ve fázi plánování.
9
Součástí
této
práce
je
také
samostatná
podkapitola
v třetí části práce věnující se zhodnocení návštěvnosti za současného vlastníka zámku - za NPÚ, územní odborné pracoviště v Brně.
Samostatně
se
věnuji
zhodnocení
návštěvnosti
pouze
v rámci této kapitoly, neboť v kapitole předchozí není dostupné
dostatečné
zhodnocení.
množství
informací
k provedení
samostatného
10
2. KULTURNĚ – HISTORICKÝ POPIS ZÁMKU. LIECHTENSTEINOVÉ NA ZÁMKU LEDNICE. Zámek Lednice se nachází na území Jižní Moravy (Obr.1) a územně spadá pod okres Břeclav.
Obr.1: Zobrazení umístění SZ Lednice v rámci mapy České republiky (Zdroj: Internet1)
Poprvé se jméno Lednice v latinizující podobě Izgruobi (do roku 1945 Eisgrub) objevuje v písemných pramenech k roku 1222, kdy ji měl v držení tehdy mocný rakouský rod Sirotků, kteří získali rozsáhlé statky na jihu Moravy od českého krále Přemysla Otakara I.
Rod Liechtensteinů se v lednické oblasti
začíná objevovat od 2. poloviny 13. století, kdy část lednického území získává jeden ze zástupců tohoto rodu – Jindřich z Liechtensteinu. Získává také (toho času) lednickou tvrz, sloužící ke střežení přechodu přes řeku Dyji1. Tuto oblast má rod Liechtensteinů v držení s malými přestávkami 700 let, v průběhu nichž se jim daří tuto oblast postupně zvelebovat. Trvale se usazuje v Lednici Jan VI. z Liechtensteinu, jež je roku 1552 pohřben v dnes již neexistujícím lednickém kostele, nově zbudovaném v 90. letech 15. století. Od druhé poloviny 15. století se příslušníci toho rodu začínají
uplatňovat
také
v nejvyšších
zemských
úřadech.
11
K zásadní změně v postavení rodu na Moravě nastává na přelomu 16. a 17. století za bratrů Karla, Maxmiliána a Gundakara z Liechtensteina.
První
dva
jmenovaní
bratři
si
výhodnými
sňatky s dcerami Jana Sembery z Boskovic zajistili značné bohatství starého moravského rodu Černohorských z Boskovic. Zpočátku byli bratři protestanty - luterány, ale záhy (roku 1599) přestoupili na katolickou víru a připravili si tak vhodnou cestu na císařský dvůr Rudolfa II. Na základě dobrých výnosů z majetku rodu mohl Karel I. císaři půjčovat či věnovat nemalé finanční prostředky.
Díky obratné diplomacii se v roce 1604
stal Karel I. zemským hejtmanem na Moravě a v roce 1608 byl, pozdějším císařem Matyášem II., povýšen do knížecího stavu. Díky podpoře císaře v době třicetileté války a v období po bitvě na Bílé Hoře získal Karel I. nemalý majetek, např. konfiskovaný Kostelec nad Černými lesy s panstvím Uhříněves, Říčany a dalšími. Karlův bratr Maxmilián získal konfiskáty, které patřily pod Moravský Krumlov, který v té době přejmenoval na Liechtenstein. Systematickým skupováním konfiskovaných majetků po porážce stavovského povstání, se Liechtensteinové stávají
nejbo-
hatším rodem na Moravě. Aby Karel I. zabránil dělení tohoto rozsáhlého majetku, zajistil nad ním tzv. fideikomis2. Od roku 1622 se Karel I. stává místodržitelem Českého království. Obrovský půdní fond přinášel rodu zisky a umožnil jim velkolepé stavební podnikání4. Již v 16. století se z původně gotické
tvrze
stává
renesanční
reprezentativní
zámek
rodu,
jenž slouží jako letní sídlo. Počátkem 17. století dochází, díky zmíněnému povýšení Karla I. z Liechtensteinu do knížecího stavu, k honosnějšímu vybavení rezidence a k úpravě zámecké zahrady, jež se stala základem dnešní francouzské zahrady a
12
rozsáhlého
anglického
útvarů
zahrada
je
krajinářského
dotvářena
také
parku.
Kromě
drobnější
přírodních
architekturou,
např. sochy, bohatě formované fontány či vázy. Po smrti Karla I. (roku 1627) přešel rodový majetek na jeho syna Karla Eusebia. Neboť byl v té době ještě nezletilý, spravoval majetek rodu jeho strýc Maxmilián. Roku 1632 se, již jako zletilý, ujímá na svém panství vlády a věnuje se úpravám lednicko-valtického panství. Dostavbě nových zámeckých křídel musel ustoupil gotický kostel, přičemž byl postaven nový menší svatostánek, sloužící jako zámecká kaple i kostel farní3. Současně se Karel Eusebius postaral i o vybudování oranžérie, jež byla předchůdkyní dnešního proslulého lednického skleníku. Na sklonku 17. století za majitele Jana Adama I. byl vypracován návrh na stavbu zámecké jízdárny a stájí a přestavbu zámku v barokním slohu. Tímto úkolem byl pověřen rakouský architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu, jehož koncepce vycházela z pozdně renesančního, v podstatě italského, pojetí. Projekt Johanna Bernarda Fischera z Erlachu však nebyl realizován v plném rozsahu. Dle jeho návrhu byly, za účasti italského architekta Domenica Martinelliho, vybudovány dodnes stojící rozsáhlé konírny a jízdárna. V přestavbě zámku v barokním slohu dál pokračoval již zmíněný architekt D.Martinelli. V dalších stavebních úpravách na zámku se pokračovalo za Josefa Jana Adama z Liechtensteinu. Došlo k postavení patrové budovy s půdním polopatrem a jejímu vyzdobení štukovou úpravou. Současně byla budova koncipována do tří křídel, jež tvořila dva čestné dvory. Tato stavební činnost je spojena se jménem architekta Marca Antonia Canevala, jež prováděl stavební úpravy na zámku Lednice v letech 1766 - 17855. V souladu se zmíněnými
stavebními
úpravami
byla
vystavěna
menší
zámecká
13
kaple,
jež
byla
s ostatními
trakty
dispozičně
propojena.
Z barokní fáze přestavby zámku pochází i tzv.grotta, umělá jeskyně v zámeckém suterénu. K dalším přestavbám zámku došlo ve třetí čtvrtině 18. a na počátku 19. století. V této době se Liechtensteinové věnovali zejména rozsáhlým úpravám krajiny a budování celé řady oddechových staveb v parku a krajině mezi Valticemi, Břeclaví a Lednicí. Za nejzásadnější rekonstrukci celého zámeckého areálu a současně závěrečný stavební i umělecký počin je považována přestavba
zámku
z Liechtensteinu
za
vlády
(1837
v romanticko-gotizujícím
knížete
–
1858)4.
slohu
(tzv.
Aloise Projekt anglická
Josefa
II.
přestavby novogotika)
zpracoval vídeňský architekt Jiří Wingelmüller5. V rámci přípravných prací došlo mimo jiné k odstranění staré zimní zahrady. Ta byla, na východní straně zámku, nahrazena skleníkem6, který
dle
vzoru
londýnské
zimní
zahrady
projektoval
P.H.Desvignes4. Rozčleněním fasád a jejich výškovým přizpůsobením došlo k nenásilnému propojení fasády se skleníkem. Průčelí zámku bylo ozvláštněno prolamovanou dekorací s figurální sochařskou výzdobou. Pro úmrtí Wingelmüllera (6.8.1848) přešlo detailní řešení interiéru zámku do rukou Jana Heidricha, s kterým konzultoval vnitřní vybavení Lednice, dnes považované za „perlu jižní Moravy“, P.H.Desvignes7, v jehož intencích pracovali řemeslníci a dílny činné ve vídeňském lichtenštejnském paláci. Při truhlářských a řezbářských pracích spolupracovali Lorenze Leistler a Michael Thonet. Kovové lustry dodala firma Hollesteinerova8. Jak již bylo zmíněno, zámek v Lednici byl vybudován jako reprezentační sídlo rodu a zároveň letní sídlo panstva, které
14
mělo doplňovat hlavní zámecký objekt ve Valticích. Majestátní přízemní prostory sloužily jako reprezentační sály, kam zvali své hosty a přátele. Za nejkrásnější a nejznámější řezbářskou prací
je
považováno
nepřekonatelné
samonosné
točité
dubové
schodiště, které je umístěné v knihovně a jehož jednotlivé části jsou spojovány dřevěnými čepy a klížením. Stejně tak ohromuje návštěvníky další dobové vyřezávané schodiště ve vstupní hale či kazetový strop z lipového dřeva v Modrém sále. Z místností, jež jsou umístěny v přízemí, zaujme návštěvníky zejména Rytířský sál, Taneční salon, Tyrkysový či Rodinný sál či Čínský salon. První poschodí zámku bylo zřízeno k obývání dospělých a druhé poschodí k obývání dětí a pro ubytování návštěv. Liechtensteinové stolovali z dobového cínu a obklopovali se historicky i esteticky hodnotnými předměty.
Stejně tak je tomu v případě značně moderně vybave-
ných koupelen, jež se dochovaly ve svém původním provedení do současnosti. Liechtensteinům sloužily mramorové vany, klozety a
stoly
s mycími
soupravami,
a
to
jak
obyvatelům
prvního,
tak i druhého patra7. Tuto podobu si zámek zachoval a zůstal pod držením rodu Liechtensteinů až do 21. dubna 1945, kdy byla oblast obsazena Sovětskou
armádou
a
majetek
německého
obyvatelstva,
včetně
knížecího rodu Liechtensteinů, zkonfiskován. Konfiskace majetku
byla
provedena
na
základě
dekretu
prezidenta
republiky
Dr. Edvarda Beneše č. 12/45 Sb. zákonů a nařízení, O konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jako i zrádců a nepřátel českého a slovenského lidu9. Zmíněný dekret postihoval jedince, kteří se od roku 1929 přihlásili při sčítání obyvatelstva k národnostem, které byly spojovány s válečnou agresí (tzn. k národnosti německé a maďarské), nebo
15
byly průkazně členy těchto národnostních skupin, případně politických
stran,
sdružujících
osoby
národností10.
zmíněných
Z obrovského komplexu státem převzatého majetku byla část významných
stavebních
památek
zákonem
č.
137/46
prohlášena
za národní kulturní majetek, jež nesměl být využíván k jiným než kulturním účelům. Ústředním orgánem pro správu národního kulturního majetku byla Národní kulturní komise (dále jen NKK) zřízená při Ministerstvu školství a osvěty. Této komisi náležela
správa
a
rozhodování
o
využití
umělecky,
historicky
a vědecky cenného nemovitého i movitého kulturního majetku10. Státu z takto konfiskovaného majetku vyplývaly nemalé závazky, jež
se
týkaly
způsobu
hospodaření
a
využití,
jeho
údržby
a ochrany. NKK se na základě nařízení vlády z roku 1951 mění v poradní
sbor
Ministerstva
školství,
věd
a
umění.
Úřední
agenda přechází na ministerstvo a od roku 1953 na Státní památkovou správu. Tento stav trvá do 30. června 1958, kdy jsou ustanoveny kraje. Orgánem památkové péče se tak stávají Krajské národní výbory10. Od tohoto roku také dochází ke zpřísnění režimu památkové ochrany, a to přijetím zákona č. 20/58 o kulturních památkách. Jak bude uvedeno v Kapitole č.3, prostory zámku Lednice jsou využívány ke kulturním účelům již od roku 1953, kdy je zde založeno Státní výukové muzeum pro myslivost. Koncepce instalací hradů a zámků v souladu s obnovou zámeckých interiérů s původní, archivně doloženou sestavou zjistitelných předmětů, nebyly ministerstvem povoleny. Bylo tomu z důvodu nežádoucího spojení památkového objektu a představy o glorifikaci šlechty a forem jejího života10. Zmíněnými konfiskáty utrpělo zejména zařízení interiérů, neboť většinu těchto předmětů (portréty, cenné kusy nábytku,
16
šperkovnice a ozdoby) si členové rodu Liechtensteinů odvezli sebou do Lichtenštejnska, kde dodnes přebývají. Rod
Liechtensteinů
vytvářel
po
staletí
z okolí
zámku
v Lednici a ve Valticích ucelený krajinářský komplex. Mezi oběma zmíněnými sídly nechali vysázet alej spojující sídla do jednoho areálu. Konečnou podobu získává Lednicko-valtický areál v 19. století v období romantismu (obr.2). V anglickém parku
byla
vybudována
řada
romantických
staveb,
například
Apollónův chrám, empírový chrám Tří Grácií či na bývalé moravsko-rakouské hranici Hraniční zámek. Lednicko-valtický areál byl dne 7.12.1996 prohlášen za památku světového kulturního dědictví UNESCO5.
Obr.2: Mapa Lednicko-valtického areálu (Zdroj: Internet11)
17
3.
ZEMĚDĚLSKÉ
MUZEUM
PRAHA
-
EXPOZICE
A
VÝSTAVNÍ
ČINNOST NA SZ LEDNICE 3.1 Úvodem Již v roce 1953 bylo na zámku v Lednici, za podpory Vysoké školy zemědělské v Brně a Československé myslivecké jednoty, založeno Státní výukové muzeum pro myslivost. Slavnostní otevření první z plánovaných expozic se uskutečnilo 9.5.1955 u příležitosti 10. výročí osvobození ČSR od fašismu. Nově otevřená expozice nesla název „Vývoj lovu od pravěku po současnost“. Jak uvádí příspěvek E.Kordiovského12, expozice demonstrovala vývoj lovu a její závěrečnou část tvořily (do roku 1956) citáty z děl K.Gottwalda a J.V.Stalina. Cílem zmíněné expozice byla negativní prezentace zejména období feudalismu a kapitalismu vzhledem k vývoji lovu. Na zmíněná období se nahlíželo tak, že se pro les i zvěř prakticky nic nedělalo a panstvo spíše lesy plenilo a zvěř střílelo. Prezentace tedy samovolně naváděla návštěvníky expozice k pozitivnímu vnímání nové
politické
situace
v souvislosti
s počátkem
plánovitého
hospodářství také v lesích. Prvním vedoucím muzea se stal Karel Kostroň, jež také vypracoval scénář k uvedené expozici12. V návaznosti na tuto expozici začala lesnická fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně budovat ukázkový myslivecký areál12. Oproti koncepci instalací hradů a zámků, jež byla uplatňována od 50. let 20. století (blíže kapitola 1) bylo od roku 1954 na SZ Lednice veřejnosti zpřístupněno celkem 9 reprezentačních místností společenského apartmá v novogotickém slohu. Zpřístupněno bylo foyer, Lovecký salonek, Rytířská síň, Letní jídelna, Spojovací salonek, knihovna, Tyrkysový neboli Spole-
18
čenský sál, Červený neboli Kuřácký salon, Modrý neboli Taneční sál. Prezentace byla připravena ve snaze ukázat návštěvníkům autentické interiéry, jež se od dobových fotografií před rokem 1945 lišily pouze v detailech19. V roce 1961 bylo rektorem Vysoké školy zemědělské v Brně rozhodnuto o převedení muzea pod Československou akademii zemědělských věd, která myslivecké muzeum organizačně přičlenila k Československému zemědělskému muzeu v Praze12.
3.2 Expozice NZM Praha na SZ Lednice Jak uvádí zřizovací listina NZM Praha (č.j.: 11560/200611000), ze dne 19.4.2006, získalo v 60. letech 20. století tehdejší Československé zemědělské muzeum v Praze do pronájmu část prostor na zámku Lednice13. Vedoucím této pobočky NZM se stal Miroslav Landa, současný vedoucí jednoho ze základních organizačních útvarů NZM Praha - lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou. „Jednotlivé pobočky NZM jsou zaměřeny tak, aby svou vědeckovýzkumnou, obor
akviziční
zemědělství
a
a
prezentační
příslušné
obory
činností
v celé
pokrývaly
jejich
šíři“13.
Na zámku Lednice byly, v souladu s možnostmi sbírkového fondu umístěného na pobočce Ohrada, prezentovány sbírkové předměty nacházející se v depozitářích na loveckém zámku Ohrada. K podstatnější
reinstalaci
původní
expozice
dochází
v roce 1962. Expozice byla upravena na základě nejnovějších poznatků o myslivosti a umístěny byly nové, vědecky podložené exponáty.
Současně
došlo
k odstranění
nevědeckých
popisků
a k vyřazení nepřesných modelů. Tato expozice byla instalována dle scénáře Jiřího Andrýsky a nesla univerzální název „Expozice myslivosti“12 (Obr.3). Prezentována byla historie lovu zvěře
19
a myslivecká zoologie, a to prostřednictvím např. vycpaných zvířat,
loveckých
zbraní
a
potřeb,
které
byly
vybrány
z původního majetku rodu Liechtensteinů. Celková plocha této expozice byla 720 m2 a její atraktivita byla zvýšena umístěním v prostorách, jež navozovaly dobovou atmosféru.
Obr. 3: Epozice myslivosti, otevřena roku 1962 (Zdroj: 12).
V těchto
letech
nedochází
pouze
ke
změně
expozice,
ale také ke změně způsobu prohlídky, a to ze systematického provádění na volnou prohlídku. Stav stálých pracovníků byly 3 fyzické osoby: Oldřich Kožina, výkonný správce muzea, preparátor
a
údržbář,
Milada
Kožinová,
hospodářsko-administrativní
pracovnice a pokladní muzea a Marie Šindarová, pomocná dělnice. Na sezónní práce byly přijímány tři pracovnice. Jak uvádí článek Vítězslava Koukala12, za dobu trvání mysliveckého oddělení na zámku v Lednici byly hojně doplňovány zejména dermoplastické preparáty. Bylo to způsobeno přítomností jednoho z nejlepších preparátorů tehdejšího Československa - již zmíněného Oldřicha Kožiny. V návaznosti na jeho odchod
20
do důchodu (roku 1971) končí intenzivní preparátorské činnosti a myslivecké sbírky jsou dále doplňovány jen sporadicky. Z důvodu obtížné situace NZM, kdy je na základě rozhodnutí Státní dislokační komise (roku 1950) hlavní budova muzea dočasně uvolněna pro potřeby jiných organizací13, probíhá evidence a shromažďování sbírkových předmětů v 50. a 60. letech velice nevědecky a nesystematicky. Po vzniku muzea (roku 1953) byly předměty pro připravovanou expozici vybrány tak, že zaměstnanci Vysoké školy zemědělské v Brně a Československé myslivecké jednoty navštívili historické objekty na Moravě, v Čechách a ve Slezsku a s povolením Ministerstva školství a kultury si potřebné předměty vybrali12. Z předmětů byly odděleny identifikační lístky a tak se předměty do Zemědělského muzea na zámku v Lednici převáděly bez evidence a bližší specifikace. Teprve v roce 1968 byla zahájena důsledná revize a evidence mysliveckých fondů a ukončena byla po zhruba deseti letech. Předměty, jež nebyly navráceny původním majitelům, vytvořily kmenový majetek v rámci evidence Zemědělského muzea v Praze. V roce 1967 bylo, na žádost zahradnického oboru Vysoké školy
zemědělské
Praha.
Svou
v Brně,
činnost
založeno
začalo
zahradnické
rozvíjet
od
oddělení
počátku
roku
NZM 1968
a myslivecká expozice byla postupně nahrazována zahradnickými expozicemi a výstavami. Vedoucím muzea se stal Vítězslav Koukal. První akcí zahradnického oddělení NZM byla výstava převzatá z pražského Hradu „Historické zahrady v Československu“. Tato
výstava
„Vývoj
byla
roku
1971
nahrazena
rozsáhlou
expozicí
zahrad a parků na území Čech a Moravy“ (Obr.4). Ná-
vštěvník této expozice mohl, pro autentičnost zážitku, současně shlédnout přilehlou francouzskou zahradu a anglický kraji-
21
nářský park, jež jsou součástí areálu zámku. Tato expozice zabírala 300m2 výstavní plochy a byly zde představeny modely okrasných zámeckých zahrad a parků.
Obr.4: Vývoj zahrad a parků v Čechách a na Moravě, otevřena roku 1980 (Zdroj: 12).
Výrobu zajistil kolektiv Zemědělského muzea v Praze společně s částečnými subdodávkami vitrín a dalších výstavních prvků. Pro tuto expozici byly použity (již zmíněné) modely zahrad a parků, dioramata a plastické plány, jež byly doprovázeny fotografickým materiálem. Návštěvník mohl shlédnout také makety dobového zahradnického náčiní, ale také fotografické ukázky z knih, jež byly otevřeny na stranách zobrazujících nejvýznamnější zahrady a parky jednotlivých historických slohů. Současně byly představeny architektonické prvky, jež byly využívány jako doplňky zahrad - např. vázy, skulptury, kašny. Prezentovány byly také makety, jež návštěvníkovi názorně představily geometrické rozložení zahrady či parku z „ptačí perspektivy“. množství
Tento
skic
a
pohled plánků.
návštěvníkovi Expozice
umožnilo
byla
často
také
nemalé
navštěvována
22
jak studenty zahradnických škol, tak ostatními návštěvníky, kteří si ji oblíbili pro svou inspirativnost. Ať
už
fotografický
či
jiný
materiál
-
byl
rozmístěn
na stojanech mezi podlahou a stropem. Popisky k velkoformátovým fotografiím umístěným u stropu byly ve výši, jež byla pro návštěvníka očima snadno dosažitelná (Obr.5). Tyto popisky byly označeny tak, že bylo jasné, ke které fotografii se vztahují. Detailní pohled na tyto fotografie umístěné u stropu návštěvníkovi umožněn nebyl.
Obr.5: Expozice „Vývoj zahrad a parků na území Čech a Moravy“ se znázorněním umístěných popisků k fotografii u stropu. (Zdroj: Archiv NZM Praha)
V jiné části expozice byly umístěny ukázky různých druhů dřevin a jejich listů, jež byly používány v zámeckých zahradách a parcích. Tyto ukázky byly rovněž doplněny odbornými popisky. V souladu se zaměřením zahradnického oddělení NZM Praha, byla v roce 1976 instalována nová expozice s názvem „Vývoj ovocnictví“. Návštěvníky seznamovala s historickými dokumenty
23
o pěstování ovoce na území dnešní České republiky, na modelech byl
znázorněn
V souladu
vývoj
s dobou
řezu
ideologií
a
tvarování
byla
ovocných
představena
stromů.
socialistická
velkovýroba pěstování a zpracování ovoce. Scénář
zpracovali
Zdeněk Tempír z pražského oddělení zemědělského muzea a Vítězslav Koukal. Technický scénář vypracoval Antonín Zezula12. Na četné žádosti a kritiku ze strany myslivecké obce byly přebudovány
depozitáře
ve
2.
patře
lednického
zámku
a v roce 1976 instalována nová expozice „Vývoj myslivosti“, která se stala náhradou za zrušenou expozici v 1.patře. Tématicky tato expozice představovala například vývoj lovu zvěře od středověku až po současnost. Velmi přitažlivou částí pro návštěvníky se stal vývoj zbraní, který soustřeďoval zbraně a prachovnice od 16. do 19. století12. Hlavní důraz byl kladen na dermoplastické preparáty ptactva, žijícího v přírodní rezervaci u lednických rybníků a v okolních lužních lesích. Aktivity NZM Praha - zahradnického oddělení vedly k reinstalaci expozice „Vývoj ovocnictví“ v 1. patře zámku. V roce 1980 zde byla otevřena expozice „Vývoj zelinářství“. Scénář k této
expozici
připravila
Jana
Tržilová,
technický
scénář
opět Antonín Zezula12. Na modelech, vzorcích semen, částech rostlin z herbářů a obrazovém materiálu byl přehledně (dle rozdělení do skupin) znázorněn dostupný sortiment zeleniny. Zajímavostí byly informace o typech zeleniny, jež se pěstovaly např. již v 16. století. Toto dokládaly reprodukce z Mathioliho herbáře14. V roce 1982 nahradila zmíněnou expozice s názvem „Vývoj vinařství“. Zaměřovala se zejména na představení nářadí, jež se používalo v malovýrobě při zpracování hroznů. Scénář vypracoval Vítězslav Koukal a technický scénář Antonín Zezula12.
24
V roce
1988
jsou
uvedené
expozice
zrušeny
a
dochází
k vyklizení 1. patra zámku pro novou, politicky významnou, expozici nazvanou „Vývoj životního prostředí“. V roce následujícím (1989) jsou ve druhém patře zámku otevřeny (na podstatně menší ploše) reinstalované expozice: „Vývoj zelinářství“, „Vývoj ovocnictví“ a „Vývoj loveckých zbraní“. Posledně jmenovaná expozice byla částí zrušené expozice „Vývoj myslivosti“ (instalována roku 1976). Zmíněná expozice „Vývoj životního prostředí“ (Obr.6) byla dosud
největší
expozicí
v historii
zahradnického
oddělení
(rozkládala se na ploše 850m2) a zpřístupněna byla v červnu roku 1991. Hlavním scénáristou byl Antonín Hájek, členy kolektivu Milena Brázdová - Matoušková, Václav Kasal, Vítězslav Koukal, Lydie Oukropcová. Technický scénář zpracovali Karel Pánek a Josef Václavíček12.
Expozice znázorňovala vývoj pří-
rodního prostředí ve vzájemné souvislosti s osídlováním krajiny a rozvojem zemědělství a průmyslu až po negativní vlivy současného člověka na životní prostředí (např. znečištění vody či půdy chemickými látkami, vliv na ozonovou vrstvu, atd.). Jejím cílem bylo zdůraznit nutnost ochrany všech složek životního
prostředí
a
právě
to
v rámci
skrze
správně
záchrany
veškeré
živé
vedené
zemědělství.
přírody,
Použito
bylo
sbírkových předmětů, grafů, fotografií, modelů či dioramat. Vzhledem k ideologickému zaměření doprovodných textů je za negativní pro tuto expozici dnes považováno vypracování a schválení scénáře expozice ještě za minulého režimu a jeho následná dodatečná
úprava
a
přizpůsobení
poměrům
novým
(léta 1948-1989). Celá expozice pak vyzněla velice nepřesvědčivě a vizuálně nejednotně.
25
Obr.6: Expozice „Vývoj životního prostředí“, otevřena roku 1991 (Zdroj: 12).
Po
rozšíření
činností
muzea
o
životní
prostředí
a
s rozdělením Československa se od 1. ledna 1993 mění i jeho název, a to z Československého zemědělského muzea Praha na Národní zemědělské muzeum Praha, pracoviště v Lednici na Moravě. Podtitul nese Muzeum životního prostředí a zahradnictví.
3.3 Výstavní činnost NZM Praha na SZ Lednice Od 70. let 20. století probíhala na SZ Lednice také rozsáhlá činnost výstavní. Z ní stojí jistě za zmínku výstava, jež se konala u příležitosti 30. výročí osvobození naší vlasti a podílely se na ní všechny lednické podniky a instituce. Dle slov
Ing.
nejen
u
Vítězslava
obyvatel
Koukala12
obce,
ale
se
také
setkala od
s velkým
ostatních
ohlasem
návštěvníků.
Následovaly výstavy obrazů s krajinářskou, zahradnickou a mysliveckou tématikou, z nichž největší byla nazvána „30 let lidové myslivosti“ (1978). Probíhaly zde také monotematické výstavy květin, z nichž byla za nejúspěšnější považována „Krásné lilie z celého světa“ (1977). Za deset dní trvání výstavy ji zhlédlo na 30 000 ná-
26
vštěvníků10, pročež bylo rozhodnuto ji každé 3 roky zopakovat. Oproti zmíněnému rozhodnutí opakovat výstavu po 3 letech, však od roku 1978 probíhala v pravidelných intervalech každým rokem avšak zhruba v polovičním rozsahu a současně s ní také sympozia o pěstování a šlechtění lilií15. Další úspěšnou pravidelnou výstavou organizovanou společně k Klubem kaktusářů v Břeclavi byla každoročně pořádaná „výstava
kaktusů“
(1978
-
1988),
v rámci
níž
bylo
možné
v prostorách muzea zakoupit různé druhy květin a také další zahrádkářské potřeby. Následovaly výstavy mečíků, růží a dalších druhů rostlin. Hlavní
akcí
sezóny
1978
byla
první
zahraniční
výstava
v Lednici, kterou uspořádalo Národní zemědělské muzeum ze Sofie pod názvem „Bulharsko - země olejodárných růží“.12 Neméně úspěšná byla i výstava s názvem „Houby, nositelé života i smrti“. Obsahovala téměř 1000 modelů jedlých, nejedlých i jedovatých hub z dílny Karla Voneše, jehož sbírka byla v té době svým rozsahem velice ojedinělá16.17 V roce 1981 byla, k 90. výroční založení Zemědělského muzea a 60. výročí založení Poštovního muzea, uspořádána výstava „Známková tvorba našemu zemědělství“. Představovala průřez naší známkové tvorby s tematikou rostlin a zvířat. Představena byla také 1,-Kčs známka, jež byla vydána právě k 90.výroční založení Zemědělského muzea. Každý rok se v muzeu vystřídalo 5 až 6 výstav výtvarného umění od obrazů, přes tapiserie po sochy a keramiku12. K významným výstavám v 90. letech 20. století patří výstava
nazvaná
„Káva
v životě
člověka“
(1996-1999).
Výstava
představila nejen pěstování a sklizeň kávy, ale také její růz-
27
né druhy, strojky na výrobu např. překapávané kávy a další. Její součástí byla také ochutnávka káv různých výrobců.
3.4 Shrnutí sbírkotvorné činnosti NZM Praha Od roku 1968, kdy se začíná (na žádost zahradnického oboru Vysoké školy zemědělské v Brně) rozvíjet zahradnické oddělení muzea, do konce působení NZM Praha na lednickém zámku, zde bylo evidováno více než 4.700 sbírkových předmětů, převážně dokumentující vývoj zahradnických oborů v našich historických zemích. Tehdejší správce pobočky NZM na zámku v Lednici Ing. Vítězslav Koukal považuje za nejzajímavější exponát lednického muzea mačkadlo jablek, které pochází z Dědic u Vyškova10. V této oblasti byla technologie výroby jablečného vína za pomocí zmíněného mačkadla na jablka běžně používána. Součástí zmíněného exponátu bylo koryto, ve kterém se ovoce pomocí kamenného kola drtilo. Je přibližně 200 let staré. Výroba jablečného vína pomocí zmíněného mačkadla jablek zde byla prováděna až do roku 1971, kdy předmět zakoupilo Zemědělské muzeum12. Z ovocnictví, mimo parafinových modelů ovoce a zeleniny, je zajímavá sbírka modelů tvarů ovocných stromů. Velmi cenná je sbírka semen kulturních rostlin, jež čítá na 2.500 položek a
jsou
v ní
zastoupena
jak
semena
ovocných
stromů,
tak i okrasných dřevin, květin a zelenin. K problematice sbírek uvádí Ing. Vítězslav Koukal12 nedostatek prostoru, zejména pro rozměrnější sbírkové předměty. Z tohoto důvodu jsou některé z nich umístěny na zámku Kačina u Kutné Hory. Za další z problémů sbírkotvorné činnosti na SZ Lednice zmiňuje zákaz okresního hygienika v Břeclavi týkající se provádění konzervace sbírkových předmětů v prostorách zám-
28
ku. Tato skutečnost zabránila možnosti flexibilního provádění restaurátorských či konzervačních zásahů na sbírkových předmětech.
3.5 Závěrem Již v roce 1999 bylo pravděpodobné, že zámek přejde pod správu NPÚ, územního odborného pracoviště v Brně. Zástupci NZM Praha vyjádřili obavu, že by tímto byla vážně ohrožena, ne-li ztracena, expozice „Vývoj životního prostředí“, jež byla toho času jedinou v celé České republice18. Počítáno
bylo
s demontáží
a
přenesením
této
expozice
do jiných prostor. V této době však nebyly zajištěny předpokládané finanční prostředky na rekonstrukci tohoto okruhu. Ten byl vyčíslen na 50mil. Kč18. Nebylo také doposud jasné, kam by byla prozatímně (po dobu rekonstrukce) demontovaná expozice uložena. Po rekonstrukci barokního domu ve Valticích se depozitáře z lednického zámku stěhují do Valtic. V Lednici zůstávají pouze expozice muzea. Současně se mění také název muzea na pracoviště ve Valticích a následně se sem stěhuje také výstavní činnost Ing.
muzea
Vítězslav
v Praze
a
jeho
zaměstnanci.
Koukal,
(dosavadní
K 30.dubnu
CSc.
z Národního
vedoucí
pracoviště
1999
odchází
zemědělského na
SZ
muzea
Lednice)
a v květnu téhož roku jsou otevřeny zahradnické expozice ve Valticích. V následujícím roce je Národní zemědělské muzeum v zámku Lednice na Moravě uzavřeno pro veřejnost a prostory jsou v následujícím roce otevřeny (pod správou NPÚ, územního pracoviště v Brně) již se zámeckou instalací. Jak
by
se
dalo
očekávat,
došlo
v
roce
následujícím
(v souvislosti se ztrátou expozice na SZ Lednice) k celkovému
29
poklesu návštěvnosti objektů zemědělského muzea. Opak je pravdou. Výroční zpráva NZM z roku 2002 uvádí19, že celková návštěvnost
objektů
vzrostla
v roce
2002
oproti
roku
2001
o 13.526 návštěvníků. Prostředky vykrytí předpokládaného poklesu návštěvnosti po ztrátě expozic byly nové aktivity muzea a rozšíření jeho činností. Konkrétnější informace o zaplnění prostoru po vyklizení lednické expozice ve výroční zprávě muzea
ani
v jiných
dokumentech
nalezeny
nebyly.
Současně
je
v závěru zmíněné výroční zprávy uvedeno, že vyklizením expozic ze zámku Lednice v roce 2001 a odebráním správy Janova Hradu v roce 2002 (objekt v areálu zámku Lednice) došlo k největší destrukci a demontáži muzea za poslední půlstoletí jeho existence. Jak uvádí výroční zpráva NZM Praha z roku 2004, výstavní prvky ze zrušené expozice a výstavy na SZ Lednice pak byly použity pro další plánované a připravované expozice v kompetenci NZM20. Je zde patrný běžný pokus o využití veškerého výstavního materiálu i za předpokladu, že daný materiál není přímo vhodný pro konkrétní exponáty. Tato situace je dána všeobecným stavem,
kdy
nejsou
k dispozici
dostatečné
finanční
prostředky
pro nákup aktuálního a vhodného výstavního materiálu, jež by byl vytvořen přímo pro konkrétní výstavu na základě jejích aktuálních potřeb a na základě nejnovějších muzeologických poznatků. Všeobecně platí, že investice v rozpočtech jednotlivých muzeí jsou minimální
na pořízení předmětů tohoto charak-
teru. V současné době je muzeum vinařství, zahradnictví a životního
prostředí21
umístěno
Praha, pobočce Valtice.
v Národním
zemědělském
muzeu
30
4. NPÚ, ÚZEMNÍ PRACOVIŠTĚ V BRNĚ - EXPOZICE A VÝSTAVNÍ ČINNOST NA SZ LEDNICE Jak již bylo zmíněno, v září roku 2001 vyklidilo NZM Praha své expozice umístěné v prostorách SZ Lednice, jež měla do té doby v pronájmu. V listopadu roku 2000 byla Mgr. Martou Sedlákovou
(současnou
vedoucí
oddělení
hradů
a
zámků
NPÚ,
územního odborného pracoviště v Brně) vypracována „Studie využití 1. a 2. patra státního zámku Lednice na Moravě (nyní expozice
životního
prostředí
Národního
zemědělského
muzea
v Praze)“22. Cílem této studie bylo navržení využití prostor Lednického zámku v souladu s původní podobou bydlení odpovídající šlechtickým interiérům v 2. polovině 19. století. Dále rozšíření stávajícího prohlídkového okruhu (původní okruh zahrnoval 13 místností, což bylo - v poměru s mimořádnou rozsáhlostí zámeckého komplexu - hodnoceno jako jedna z nejkratších prohlídkových tras) o 2 nové prohlídkové okruhy, a to v prvním patře vytvoření výběrové prohlídkové trasy a v 2. patře expozice „Malířství a sochařství 19. století.“ Státní hrady a zámky, spravované Státním památkovým ústavem v Brně, obdržely v roce 2001 mimořádné a značné prostředky na opravy a restaurování. Týkalo se to zejména právě Lednickovaltického
areálu,
kde
pokračovala
obnova
památek
dotovaná
prostřednictvím Programu záchrany architektonického dědictví přímo ze státního rozpočtu23. Navíc pak NPÚ v Brně obdržel zvláštní finanční částku z MK ČR na restaurování a stavební úpravy
spojené
s vytvořením
nového
prohlídkového
okruhu
v I. patře SZ v Lednici nazvaného „Knížecí apartmány“11. Činnosti spojené s identifikací zámeckého mobiliáře prováděly v rámci úkolu Věda a výzkum 2001 Mgr. Marta Sedláková
31
a Mgr. Eva Staňková pod označením „Průzkum a identifikace lednického zámeckého mobiliáře a obrazového fondu v dobových inventářích“24. K dalším z výzkumných úkolů, realizovaným v roce 2002, patřil průzkum a uspořádání materiálů archivní a dokumentační povahy státního zámku Lednice (z let 1970-2002), jež směřoval k zachycení archivního materiálu z jednotlivých kulturních
památek
shromážděn,
v rámci
LVA.
identifikován,
Tento
materiál
kompletován,
byl
vyhledán,
utříděn,
zpracován
a označen signaturami. Řešitelem tohoto úkolu byl Mgr. Vlastimil Sochor29. V rámci zmíněné „Studie využití 1. a 2. patra státního zámku Lednice na Moravě“ (autorkou Mgr. Marta Sedláková) došlo k
rekapitulaci
rozmístění
původního
vybavení
místností
s respektováním původních funkcí v historické době, a to jak v přízemí, tak v 1. a v 2. patře zámku. Bylo k tomu využito zejména
2
původních
inventářů
(Eisgrüber
Schloss
Inventar
1885, 2 díly a Schlossgeräte - Inventarium 1928-1932, 2 díly) a nedatovaného soupisu obrazů. Za směrodatný, pro přípravu nové prohlídkové trasy, byl považován inventář z roku 1885, neboť v té době na Lednici rodina Liechtensteinů nejčastěji pobývala.
Při
identifikaci
jednotlivých
pokojů
bylo
nezbytné
prostudovat plány lednického zámku uložené v MZA Brno, fond G 164 - Liechtensteinský stavební úřad22. Byla provedena předběžná obhlídka lednického depozitního kmenového fondu se závěrem, že je možné instalovat zámecké pokoje původním mobiliářem tak, aby ve značné míře odpovídaly dobovému
bydlení
knížecí
rodiny
a
v místnostech, kde se původně nacházely.
byly
prezentovány
32
Bylo
nutné
provést
lokaci
rozvozů
původního
kmenového
lednického mobiliáře, a to (dle původního plánu)22: prověřením fondů na SZ Valtice, prověřením svozového fondu Lednice na dalších památkových objektech (např. Bítov, Boskovice či Vranov nad Dyjí), dalším bádáním ve Státním archivu v Praze, dohledáním
předmětů,
které
se
přímo
vztahují
k historickým osobám nahrazením obrazů, jež byly odvezeny do Vaduzu, Vídně či do jiných muzeí a galerií, obrazy od stejného autora či podobného námětu, atd.
Předběžný časový harmonogram (včetně zpracování libreta a vytipování předmětů k restaurátorskému zásahu až po realizaci expozic) byl stanoven na období od listopadu 2000 po červen (eventuálně duben) 200222.
Připravovaná koncepce měla přispět ke zkvalitnění zejména těchto oblastí22: ¾ řízené delimitace návštěvníků na hlavní prohlídkové trase skrze možnost výběru ze tří prohlídkových tras se samostatným vstupem; ¾ zvýšení standardu nabízených služeb a tím také spokojenosti návštěvníků; ¾ zvýšení návštěvnosti objektu i ze samotného regionu; ¾ prezentace a možnost zajištění adekvátního restaurátorského zásahu na mobiliárním fondu, jež byl doposud uložen v depozitářích;
33
¾ zlepšení kvality bádání o památkovém objektu a provádění drobných reinstalací ve stávající trase na základě historických faktů; ¾ odstranění neadekvátních úprav na památkovém objektu.
Tato koncepce kladla značné nároky na personální vytížení pracovníků NPÚ v Brně, kdy bylo nutné identifikovat autentické předměty ze stávajícího mobiliáře památkového ústavu. Koncem
roku
2002
bylo
na
umělecké
aukci
v Amsterodamu
(Holandská nadace Jonathan-Anna Stichting „JAS“, aukční síň Sotheby´s) nabízeno k prodeji přes 1 tisíc uměleckých předmětů, mezi nimi i více než 300 uměleckých předmětů z majetku rodiny Liechtensteinů. U 45 z těchto předmětů bylo uvedeno Feldsberg (Valtice) a u 8 Eisgrub (Lednice). MK ČR poskytlo částku ve výši 2,5 milionu Kč na náklady spojené s výkupem nabízených předmětů
z původního
mobiliáře
výše
zmíněných
zámků.
Přímo
na aukci bylo zakoupeno 12 obrazů a telefonicky po jejím skončení další dva, tedy celkem 14 v hodnotě 2.268.900,-Kč včetně nákladů na dopravu. Další nákupy provedla výše zmíněná nadace „JAS“,
která
zakoupené
předměty
(porcelánové
sošky,
obraz,
křeslo a komodu se zrcadlem) v hodnotě 17.050,-Eur bezplatně zapůjčila pro instalaci na zámcích Lednice a Valtice25. Díky tomuto propojení účelově poskytnutých prostředků z MK ČR a velice vstřícné mezinárodní spolupráci s nadací se podařila zcela
výjimečná
věc,
a
to
získat
zpět
autentická
díla
z interiérového vybavení šlechtických sídel a prezentovat je tak široké veřejnosti. Jak uvádí výroční zpráva NPÚ v Brně, již v minulých letech byly na zámku Lednice díky této nadaci restaurovány obrazy a oltář včetně celého presbytáře.
34
Díky mezinárodní spolupráci s aukčními síněmi a dalšími organizacemi byli a jsou zástupci památkového ústavu informováni o možnostech nákupu předmětů, jejichž původ byl identifikován jakožto ze SZ Lednice. Stejná příležitost se zástupcům památkového ústavu nabídla
1.
dubna
v Amsterdamu
2008,
dražily
kdy
se
předměty
v aukční ze
sbírek
síni
Christie´s
šlechtického
rodu
Liechtensteinů. Velká část těchto předmětů pocházela ze zámků Valtice a Lednice a z hradu Moravský Šternberk.
Ministerstvo
kultury České republiky uvolnilo na dražbu celkem 13 milionů korun. Zástupci České republiky získali celkem 28 dražebních položek v celkové hodnotě dosahující 10 milionů korun. Získané položky obsahují 94 kusy nábytku, 15 obrazů, kolekci tří tapisérií a orientální hodinovou skříň26. Jedním z kritérií při výběru předmětů, jež se zástupci Národního památkového ústavu a kasteláni jmenovaných objektů snažili při aukci získat, byl jejich současný stav. Z tohoto důvodu je možné některé ze získaných předmětů okamžitě vystavit, některé se porobí drobným restaurátorským zásahům. Jedná se např. o obrazy a některé textilie ze sedacích souprav. Pro zámek Lednice byly získány obrazy (obr. 7 a 8), které původně zdobily místnosti zámku27. Dle informací tisku budou předměty získané z aukce od května letošního roku vystaveny po nějaký čas v zámku ve Valticích26. Pracovníci památkového ústavu tak, již podruhé, využili možnost rozšířit, skrze podporu MK ČR, expozice autentického interiérového vybavení.
35
Obr.7: Gepard van Donck (1627, olej). Portrét muže a dámy v černém kostýmu s bílým nákrčníkem. Vydraženo za 13,45 Euro. (Zdroj: 27)
Obr.8: Carl Borromäus Andreas Ruthart (17. stol., olej). Psi útočící na lva. Vydraženo za 19,45 Euro.(Zdroj: 27)
4.1. Současné expozice na SZ Lednice 4.1.1. Prohlídkové okruhy - základní informace Jednotlivé prohlídkové okruhy jsou otevřeny od dubna do října. květen - srpen:
denně (krom pondělí) od 9 - 18 hodin
září:
denně (krom pondělí) od 9 - 17 hodin
duben a říjen:
soboty a neděle od 9 - 16 hodin
36
(ve všední dny pouze na objednávku - minimálně 10 osob) Polední přestávka:
12 - 13 hodin
Délka prohlídky:
I.,II. okruh: 45 minut (každý) III. okruh: 25 minut
Cena:
I. okruh: plné 80,-; snížené 40,II. okruh: plné 100,-; snížené 50,III. okruh: 50,-; snížené 25,-
Příplatky:
cizojazyčný výklad: 50,-Kč mimo pracovní dobu - 100% příplatek11
Bezbariérový přístup do objektu zámku Lednice a přilehlého parku je podrobně popsán v jedné z kapitol knihy „Jak dobýt hrad - památky takřka bez hranic“28. Zámek je zde popsán jako částečně bezbariérová památka. Za bezbariérový lze považovat, s ohledem
na
umístění
v přízemí
zámku,
první
prohlídkový
okruh. Vstup je možný vestibulem. Při vstupu do pokladny je nutné překonat 2 schody. Další pohyb po tomto okruhu je zcela bezbariérový. Další prohlídkové okruhy (v 1. a v 2. patře zámku) nejsou pro vozíčkáře, s ohledem na počet schodů, přístupné. Bezbariérový přístup (umožněn skrze dřevěné mobilní šikmé rampy) je do bývalé zámecké jízdárny a stájí, kde probíhají sezónní výstavy. Do prostor barokních zámeckých koníren, kde je v současnosti umístěna expozice mořských ryb (akvárium Malawi), je nutné překonat zvýšený práh. Pro vozíčkáře zcela nepřístupná je barokní uměle vytvořená jeskyně v suterénu zámku. Přilehlá francouzská zahrada a rozsáhlý park jsou pro pohyb vozíčkářů zcela bezbariérové. Pro vstup do palmového skleníku je potřeba překonat 8 schodů. Nejbližší bezbariérová toaleta je součástí restaurace na náměstí Lednice28.
37
4.1.2. I.prohlídkový okruh - „Reprezentační sály“ Ve východním křídle přízemí zámku se nacházely společenské reprezentativní prostory (ústřední hala s dřevěným samonosným schodištěm, v předsálí kulečník, Velká jídelna, Rytířský sál, Malá jídelna, Spojovací salonek, knihovna, Hudební salon, Červený neboli Kuřácký salon a Dlouhý salon), pokoje, jež
byly
součástí
apartmá
knížete
(pracovna,
salon,
atp.)
a nacházela se zde také čekárna a audienční přijímací místnost. Vedle Rytířského sálu byl Čínský pokoj, Hostinská ložnice, Modrý pokoj a další pokoje pro hosty. Mezi všemi pokoji byly vhodně rozmístěné pokoje pro služebnictvo22. Liechtensteinové, jak bylo u šlechtických rodů běžné, byli hrdí na své umělecké sbírky. V reprezentačních sálech zámku, kam zvali své hosty a přátele, vystavovali trofeje z cest po Africe a Asii. Ty nejhezčí a nejzajímavější kusy umístili na zámku, a to zejména ve vitrínách afrického a čínského pokoje. Orientální předměty měli uloženy v budově Minaretu, jež je součástí zámeckého parku. S ohledem na skutečnost, že převážná část nábytku byla z masivního (zejména dubového) dřeva, nevyplatilo se Liechtensteinům tento nábytek a další mobiliář odvážet při svém, ne zcela dobrovolném, návratu do Lichtenštejnska sebou. Proto je možné obdivovat některé ze skvostů jejich sbírek v původním provedení, jako např. již zmíněné točité schodiště v knihovně (Podkapitola 1.2.) či původní čínské tapety s motivy ptáků, květin
a
dalších,
jež
v současnosti
zdobí
(stejně
jako
v dobách původních obyvatel) zdi Čínského kabinetu11. Jak
již
bylo,
v úvodu
této
kapitoly,
zmíněno,
mnoho
z obrazů umístěných na SZ Lednice si rod Liechtensteinů odvezl do Vídně či do svého sídla ve Vaduzu. Ve většině případů se
38
jednalo o odvoz pláten bez rámů, neboť ty byly často velice objemné a těžké. Koncepce NPÚ v Brně byla navržena tak, aby bylo zachováno původní umístění rámů obrazů, které budou vyplněny
neautentickými
plátny
s totožnou
tématikou
či
plátny
od stejného autora. Došlo tak k situaci, kdy návštěvník spatří očividně rozdílné rozměry plátna a rámu. Je tak učiněno záměrně s cílem prezentovat co největší množství autentických předmětů ze sbírek Liechtensteinů či pláten od totožného autora. Takto bylo učiněno na I. i II. prohlídkovém okruhu (Obr.9).
Obr.9: Rodinný sál (Druhý prohlídkový okruh). Rám obrazu je znatelně větší než samotné plátno.
4.1.3. II. prohlídkový okruh - „Knížecí apartmány“ Jak již bylo zmíněno, největším úkolem nově vzniklého oddělení se
hradů
staly
a
práce
zámků
(svou
spojené
činnost
s inventurou
zahajuje
1.
kulturního
5.
2001)
mobiliáře
na hradech a zámcích, ke kterým měl NPÚ v Brně vykonávat povinnost hospodaření. Dle, již zmíněné, studie vypracované Mgr. Martou Sedlákovou17 se mělo jednat o doplňkovou prohlídkovou trasu v 1. patře
39
zámku s předpokládaným počtem maximálně 25 lidí ve skupině. Tento maximální počet osob v jedné prohlídkové skupině byl stanoven s ohledem na průchodnost prostor a ochranu vystavených exponátů a pohodlí návštěvníků. Na konci prohlídkového okruhu jsou (v souladu s návhem) návštěvníci
upozorněni
na
možnost
samostatného
pokračování
v návštěvě 2. patra, kde měla být - a v současnosti také je umístěna expozice „Malířství a sochařství 19.století“ (Podkapitola 4.3). Pro
přípravu
nové
instalace
II.
prohlídkového
okruhu
na SZ Lednice bylo, již zmíněné zpracování inventářů zámeckého zařízení v rámci úkolu Věda a výzkum, nepostradatelné. Mimo jiné také proto, že tato evidence umožnila lepší orientaci při hledání
autentického
místností.
a
dalšího
vhodného
dobového
vybavení
Mimo tyto inventury probíhaly současně odborné
práce na přípravě II. prohlídkového okruhu na SZ Lednice, což byl jeden ze stěžejních úkolů odboru specialistů na NPÚ v Brně. Tato příprava zahrnovala činnosti jako např. restaurování nábytku, obrazového fondu, lustrů a restaurování uměleckořemeslných prvků v interiéru zámku. Neočekávaně také došlo ke komplikaci spojené s úmrtím restaurátora
nábytku, jež byl do to-
hoto úkolu zapojen, a tak byly práce na čas pozastaveny. Následně bylo vybráno více dodavatelů těchto služeb, aby byl časový skluz nahrazen. II.
prohlídkový
okruh
měl
být
dle
plánu
zpřístupněn
od května roku 2002. V průběhu přípravy expozice probíhala četná jednání ohledně instalací. Snaha byla držet se trendu zřizování
expozic
s cílem
prezentovat
maximum
autentických
předmětů a přitom zohlednit historickou skutečnost. S ohledem na značné absence původního mobiliáře, jež byly způsobeny od-
40
vezením zařízení zámku původními majiteli v roce 1945 (zhruba 20 vagonů předmětů), bylo značně časově náročné identifikovat původní vybavení z kmenového fondu. Přesto však byly desítky předmětů
identifikovány
a
umístěny
na
své
původní
místo.
Funkční rozdělení místností zůstalo zachováno. Za nejzdařilejší počin pak byla považována obnova čínského salonu do téměř původní podoby29.
Obr. 10 a 11: porovnání původního a současného stavu apartmánu v II. prohlídkovém okruhu na SZ Lednice („Čínský salonek“) (Zdroj: 24).
Mezi neméně důležité počiny, kromě již zmíněné identifikace autentických předmětů,
byla památková obnova interiérů
zámku. Mezi hlavní aktivity v rámci této obnovy patřily zejména oprava omítek a výmalby a obnova dřevěných prvků. V jejím rámci došlo k obnově kazetových stropů a obložení stěn. Scénář a realizaci expozice vytvořily Mgr. Marta Sedláková, vedoucí oddělení hradů a zámků NPÚ v Brně za pomoci Ivany Holáskové, kastelánky SZ Lednice a za současné spolupráce dalších pracovníků NPÚ v Brně a zaměstnanců SZ Lednice. Instalace nového prohlídkového okruhu neznamenala omezení pro návštěvní-
41
ky, neboť byla cíleně připravována v zimním období, kdy je zámek veřejnosti uzavřen. II.
prohlídkový
okruh
byl
otevřen
dne
28.
dubna
2002
za přítomnosti tehdejšího ministra kultury ČR Pavla Dostála29. Bylo zde veřejnosti zpřístupněno více než 20 místností, které svého času obývala kněžna Františka z Liechtensteina a její děti - princ Franz a Aloisie Fünfkirchen22.
Obr. 12: Ložnice kněžny Františky z Liechtensteina.
Obr. 13: pokoj služebných ve spojovací chodbě 1. patra zámku
4.1.4. III. prohlídkový okruh - „Dětské pokoje“ V průběhu roku 2004 byl vypracován záměr na obnovu a využití místností druhého patra zámku (původně dětských pokojů), které doposud sloužily jako depozitáře30. Jedná se o celkem 8
místností,
ve
kterých
jsou
prezentovány
obrazy
19. století z depozitářů moravských zámků, hradů a
a
sochy
muzeí. Jak
42
uvádí Ivana Holásková (kastelánka SZ Lednice), v expozici je rozmístěno celkem 70 portrétů a krajinek a 5 byst. Koncepci v evropském se
stala
výstavy umění“
PhDr.
s názvem
zpracovala
Jitka
Sedlářová
„Romantismus a
současně z NPÚ,
19.
století
její
kurátorkou
územního
pracoviště
v Brně. K této stálé výstavě zpracovala současně podrobný katalog30 s přesným vyobrazením a popisem k jednotlivým exponátům. Garantem výstavy byla Mgr. Marta Sedláková. Tato expozice byla otevřena 1. července 2005.
Obr.14: Plán výstavních prostor ve 2.patře SZ Lednice a popis tematického zaměření jednotlivých místností (Zdroj: 30).
¾ Prostor I: Moravské a turecké války ¾ Prostor II: Hormayrův časopis Archiv a počátky romantismu v rakouských zemích ¾ Prostor III: Portrét nejen jako předmět reprezentace, ale i jako výraz identity ¾ Prostor IV: Rakouská a německá romantická krajinomalba ¾ Prostor V: Živá příroda, Lovecké zátiší
43
¾ Prostor VI: Rakouské a německé umění biedermeieru ¾ Prostor VII: Historismus v portrétu na konci 19.století ¾ Prostor VIII: Pozdní romantismus, návraty ke kořenům
„Koncepce této expozice vychází z respektu ke skladbě bývalých soukromých sbírek a stala se tak jejich zrcadlem“30. Vybrané obrazy byly před vystavením zrestaurovány, zavěšeny na stěnách místností 2. patra a vpravo od obrazu byl umístěn stručný popis, jež obsahuje tyto údaje: jméno autora, název obrazu, rok (či období) vzniku a název objektu, ze kterého byl daný exponát do expozice zapůjčen. Navíc,
společně
s expozicí,
může
návštěvník
shlédnout
další místnosti zámku, jež byly doposud před zraky veřejnosti uzavřeny.
Obr 15 a 16: Fotografická dokumentace expozice „Romantismus 19. století v evropském umění“, otevřena roku 2005 (vlastní fotografie).
44
Původní návrh na využití prostor 2. patra SZ Lednice nebyl úplně totožný s následnou realizací. Původně bylo počítáno s využitím deseti prostor (místo skutečně realizovaných osmi) a
s
otevřením
a
katalogy.
místnosti,
Současně
by
kde zde
by byl
byly
prodávány
umístěn
pohlednice
automat
na
kávu.
V další místnosti se počítalo s otevřením obchodu a kavárny a, pro zvýšení komfortu návštěvníků, bylo počítáno s umístěním jednoduchého posezení (několika lavic)31. Z místa, kde posezení mělo být, a vůbec z místností 2. patra zámku, je krásný výhled do
francouzské
zahrady
a
anglického
krajinářského
parku
s naproti tyčícím se minaretem. S ohledem na nedostatek finančních prostředků tento plán prozatím uskutečněn nebyl.
4.1.5. IV. prohlídkový okruh - „Umělá jeskyně“ (grotta) Čtvrtý prohlídkový okruh je v prostorách zámeckého sklepení, v uměle vytvořené krápníkové jeskyni. Tato jeskyně byla vytvořena
v poslední
třetině
17.
století
za
Karla
Eusebia
Liechtensteina a jeho syna Jana Adama32. Obliba umělých jeskyní nastává zejména v období baroka a to prostřednictvím Itálie, kde jsou známy již od renesance a manýrismu. Grotty měly vyjadřovat touhu stavebníků po bližším sepětí s přírodou a zároveň se staly velmi oblíbeným módním prvkem. V době vytvoření byla jeskyně pravděpodobně součástí zahradní salla tereny. Ze zdobných částí je možné vyvozovat, že byla pravděpodobně vybavena bohatší kamennou a štukovou dekorací. Okna byla dle pramenů osazena různobarevnými skly a vytvářela tak zvenčí ještě větší dojem pohádkovosti32. Tato raně barokní umělá jeskyně nesloužila po poslední přestavbě lednického zámku v minulém století (kolem roku 1880) již ke svému původnímu účelu. O tomto vypo-
45
vídá dodatečné umístění technických rozvodů. Za doby původních vlastníků zde
byl vytvořen vinný sklep majitelů zámku32.
V tomto duchu byl také koncipován původní záměr využití těchto prostor. Pro objednané skupiny byla připravena prezentace o vínech, včetně jejich ochutnávky. V červenci roku 2006 došlo ke zpřístupnění širšímu okruhu veřejnosti. Byl zde otevřen další prohlídkový okruh nazvaný „Strašidla v zámecké umělé jeskyni“. Expozice představuje strašidelné a pohádkové figuríny v souladu s tajemným prostředím jeskyně. Jejím autorem je výtvarník Miroslav Beščece32. Dle slov kastelánky zámku, Ivany Holáskové, prohlídkový
okruh
k nejméně
navštěvovaným.
patří tento
Navštěvován
je
zejména rodinami s dětmi do 12 let.
Obr.17: Vstup do umělé jeskyně
Obr.18: Atmosféra uvnitř jeskyně
4.2. Budoucí možnosti využití prostor pro expozice a výstavní činnost na SZ Lednice Záměrem NPÚ, územního odborného pracoviště v Brně je, dle slov
Mgr.
Marty
Sedlákové,
rekonstrukce
dalších
místností
ve 2. patře zámku a jejich následné využití pro výstavní účely.
46
Krátkodobé
výstavy
jsou
plánovány
na
období
1
roku,
a to zejména s ohledem na návštěvníky lázní v Lednici, kteří je pravidelně každým rokem navštěvují. Postupně jsou rekonstruovány další prostory 2. patra zámku, pro přípravu zmíněných krátkodobých výstav a pro realizaci místností s prodejem pohlednic a katalogů a pro umístění kavárny a posezení. Současně je zažádáno o prostředky z fondů Evropské unie na rekonstrukci jízdárny a konírny. Tyto prostory by se daly také následně využít pro realizaci expozic i výstav. K připravovaným akcím na SZ Lednice patří putovní výstava nazvaná „Osobní hygiena na šlechtických sídlech“. Zde budou moci
návštěvníci
shlédnout
průřez
používání
hygienických
a kosmetických pomůcek pocházejících z 1. poloviny 20. století33. Tyto předměty jsou nejen dokladem úrovně hygieny v daném období, ale také ukázkou uměleckořemeslného zpracování své doby.
Představují,
jaká
byla
úroveň
hygieny
18.
století,
a to množstvím lavab a zejména kosmetického náčiní. Na této putovní výstavě se setkávají hygienické a kosmetické pomůcky z depozitářů jihomoravských hradů a zámků. Některé z typických zástupců toaletních potřeb bylo nutné zapůjčit z českých státních hradů, zámků či muzeí, neboť se některé druhy nebo typy toaletních předmětů na území jižní Moravy nezachovaly33. Výstavu tvoří přes 300 podobných předmětů. Jsou mezi nimi i různé nádoby na líčidla, vykuřovadla, hřebeny, cestovní záchodky, vědra, džbány, mísy a flakónky či nůžky nebo hřebínky. Výstava byla představena již na zámku ve Vranově nad Dyjí a měla značný úspěch. Dle slov Mgr. Marty Sedlákové je tomu tak s ohledem na její netypické zaměření, přičemž se jedná o předměty dnešnímu člověku běžně dostupné, i když v jisté dobové „mutaci“.
47
Tuto výstavu doprovází katalog obsahující výčet předmětů z hradů, z nichž exponáty pocházejí33. S otevřením výstavy se počítá ve 2. patře zámku, v květnu roku 2008. V současnosti je připravována nová expozice historického nábytku. K vidění by měl být mobiliář, jež je léta uložen v depozitářích. Tato expozice bude prezentovat zejména nábytek uměleckého
směru
biedermeier
z první
poloviny
19.
století.
Tento směr se těšil veliké oblibě Liechtensteinů, což je hlavním důvodem pro přípravu expozice s touto tématikou. Dalším z důvodů přípravy expozice historického nábytku je dostatek sbírkových předmětů v depozitářích NPÚ a jejich dosavadní nevyužívání. Snahou představit je veřejnosti dojde jak k jejich zrestaurování, tak k jejich představení návštěvníkům. Zmíněná expozice by měla být umístěna v prostorách 2. patra
zámku
v evropském
společně umění“.
s expozicí Část
tohoto
„Romantismus patra
zámku
19.století
není
doposud
pro výstavní účely využívána (Obr.20). Prozatím slouží pro restaurování některých předmětů větších rozměrů (Obr.19), které je obtížné a (v souladu se zajištěním bezpečnosti předmětů) nebezpečné přemísťovat do restaurátorských dílen či laboratoří na delší vzdálenosti.
48
Obr. 19 a 20: Prostory 2. patra zámku (vlastní fotografie).
V budoucnosti je také na zámku Lednice plánována instalace výstavy „Děti na šlechtických sídlech“, jež má být v roce 2008 ke shlédnutí na zámku Vranov nad Dyjí a v roce 2009 se má přemístit právě na SZ Lednice. S ohledem
na
možnosti
sbírkových
předmětů
z depozitářů
vztahující se k rodu Liechtensteinů je pro rok 2012 - 2013 počítáno s výstavou představující tapisérie a historický textil. Pravděpodobně bude také umístěna v prostorách 2. patra SZ Lednice, jež budou do té doby běžně využívány pro zmíněné „sezónní“ výstavy.
4.3. Zhodnocení návštěvnosti Návštěvnost expozic na SZ Lednice je v rámci této práce posuzována za období let 2001 - 2006. Tedy za poslední rok, kdy zde působilo NZM v Praze a další roky, kdy převzal hospodaření
nad
zámkem
NPÚ,
územní
odborné
pracoviště
v Brně,
a to poté, co předložil novou koncepci zaměřenou na využití prostor zámku pro expozice původního interiérového vybavení
49
v souladu
s cílem
ukázat
veřejnosti
způsob
bydlení
šlechty
na konci 19. století. Jak je z tabulky č. 1 patrné, došlo v počtu návštěvnosti ke značnému vzrůstu, a to právě v roce opětovného převzetí objektu do správy NPÚ v Brně.
Rok
2001
2002
Počet
145.165 276.941
2003
2004
2005
2006
248.755 280.782 280.835 273.526
návštěvníků Rozdíl
+131.776 -28.186 +32.027 +53
-7.309
Tab.1: Návštěvnost v jednotlivých letech na SZ Lednice
Návštěvnost SZ Lednice (2001 - 2006)
počet návštěvníků [tis.]
300
250 2001
200
2002 2003
150
2004 2005
100
2006
50
0
rok
Obr.21: Grafické znázornění návštěvnosti v letech 2001 - 2006.
Značný
nárůst
návštěvnosti
v průběhu
roku
2002
oproti
roku předchozímu byl způsoben zejména otevřením zrestaurovaného palmového skleníku a II. prohlídkového okruhu v I. patře zámku.
Mezi
dalšími
lety
(2002
-
2006)
nedocházelo
50
k významnějším poklesům či nárůstům, co se týče návštěvnosti zámku a jeho prohlídkových okruhů.
Hranice 250.000 návštěvní-
ků nebyla (v období 2002 - 2006) překročena pouze v roce 2003. Možná
příčina
může
být
v nedostatku
aktivního
přístupu
v propagování expozic. V roce 2003 bylo nutné věnovat se spíše údržbě a restaurování exteriéru zámku, což se projevilo právě na mírném snížení počtu návštěvnosti jednotlivých prohlídkových okruhů. Další roky byly již návštěvnicky úspěšnější, což může být způsobeno jak četnými doprovodnými akcemi v rámci lednického
parku
a
zahrady,
tak
dalšími
aktivitami,
jež
se týkaly prohlídkových okruhů a širší informovanosti veřejnosti o expozicích. Celkové propagaci objektu je věnována podkapitola 4.4. Doprovodné činnosti. Hlavní část návštěvníků zámku tvoří jednotlivci. Hromadné zájezdy byly pozorovány spíše v okrajových měsících. Zahraniční návštěvníci také nepatří mezi hlavní návštěvnickou skupinu. Dle slov kastelánky zámku jsou evidováni pouze ti zahraniční návštěvníci, jež si vyžádají výklad v cizí řeči. Pokud jsou zahraniční návštěvníci součástí skupiny, jež má zajištěn český výklad a k dispozici mají pouze doprovodný text v cizí řeči, pak jsou evidováni jako čeští návštěvníci. Vliv na návštěvnost v roce 2006 neměli (oproti možnému očekávání) poplašné zprávy v médiích týkající se komáří kalamity v LVA. Mírný pokles návštěvnosti mohl být sice tímto způsoben, avšak zásadní vliv v celkovém počtu návštěvníků zaznamenán nebyl. Při porovnání návštěvnosti jednotlivých objektů pod správou NPÚ v Brně (Obr. 22), patřil již v roce 2001 SZ Lednice k třem nejnavštěvovanějším (spolu s Kroměříží a Buchlovicemi).
51
V roce 2002 pak došlo k takovému nárůstu návštěvnosti, jež nemá v porovnání s ostatními objekty obdoby (viz Obr. 21).
Obr.22: Porovnání návštěvnosti objektů pod správou NPÚ v Brně 2001/2002) (Zdroj: 29)
4.4. Doprovodné činnosti a materiály Mezi doprovodné činnosti a materiály, jež jsou realizovány či poskytovány na zámku Lednice patří např.: pohlednice, brožury v jazykových mutacích, mapy parku a areálu, videokazety o SZ Lednici a přilehlém parku a další propagační materiály zaměřující se také komplexně na Lednicko-valtický areál a jednotlivé památky, jež se zde nacházejí. Tyto předměty je možné zakoupit jak u pokladen jednotlivých prohlídkových okruhů, tak v turistickém informačním centru na náměstí Lednice. V rámci areálu zámku a přilehlého parku a zahrady jsou také realizovány četné doprovodné aktivity, které do značné míry umožňuje právě rozlehlost zámeckého areálu. Jsou to např. ukázky dravců, jízdy kočárem, plavby loďkou, šermířská vystoupení a několik koncertů cimbálových muzik. Lákadlem je také rozlehlý skleník, jež byl, po delším časovém období, zrestau-
52
rován
a
znovu
otevřen
spolu
s II.
prohlídkovým
okruhem
na SZ Lednice v roce 2002. V průběhu roku se na zámku či v parku konají například: v letních měsících koncerty, v prostorách objektu společenské akce pro uzavřenou společnost (rauty a kulturní vystoupení) či vystoupení Malého divadla z Českých Budějovic. Zámek získává návštěvníky
skrze
tradiční
Zámecké
slavnosti
v jízdárnách,
které spojují trh uměleckých řemesel s vystoupením uměleckých souborů z celé republiky. V roce 2002 bylo také poukazováno na nutnost úpravy informačního systému v objektu, jež byl doposud nedostačující a nekvalitní. Byly zvýšeny požadavky na trvalost a viditelnost označení objektu a na jeho grafické sjednocení s ostatními organizacemi, jež působí na objektu. V roce 2002 byl informační systém doplněn o akustický informační panel, který přehledně informuje návštěvníky ve třech jazycích o zámku a dalších akcích
v jeho
okolí.
Plánuje
se
umístění
videopřehrávače
s informacemi o LVA a ostatních objektech ve správě NPÚ, územního pracoviště v Brně, a to z důvodu zpříjemnění času návštěvníků
při
čekání
na
zahájení
prohlídky.
Upozorněním
na další zajímavé objekty z okolí zámku je realizována snaha kooperace jednotlivých, potenciálně konkurenčních, objektů. Dále v roce 2002 probíhaly v rámci zámku takové akce jako např. otevření výstavy historických kočárků či výstavy výtvarníků z regionu ve vstupní hale zámku. V období 3. 7. - 28. 10. 2007 byla v zámeckých jízdárnách SZ Lednice umístěna krátkodobá výstava s názvem „Tajemná Indonésie - tamtamy času“.
Výstava měla premiéru v prostorách
Národního muzea v Praze a byla spojena s časopisem National Geographic. Výstava byla ojedinělá díky velice širokému obsa-
53
hovému záběru. Byly zde ke shlédnutí zcela unikátní etnografické předměty - např.: iniciační masky, bojové oštěpy, luky, šípy, kamenné rituální předměty a další. Tyto předměty byly získány
známými
cestovali
Hanzelka
-
Zikmund,
Dr.
Stingl,
R.Švaříček. Výstava byla dále umístěna např. na zámku Český Krumlov, v Karlových Varech, v Plzni či na Křivoklátě34. Veškeré výše zmíněné aktivity zvyšují povědomí o tomto objektu a přivádí k němu další návštěvníky, pro které se následně SZ Lednice se svými expozicemi, výstavami a doprovodnými činnostmi stává stálým a oblíbeným místem návštěv.
54
5. ZÁVĚR Od
zahájení
realizace
expozic
a
výstavních
činností
na zámku Lednice do současnosti jsou prováděny evidenční záznamy na jednotlivých předmětech umístěných na Lednickém zámku. Aktuálními lákadly jsou jednorázové akce, jež přispívají k ozvláštnění atmosféry. Rostoucí či na stejné (a to značně vysoké) hladině udržující se návštěvnost expozic Lednického zámku svědčí o tom, že jsou dostatečně atraktivní pro zaujetí stálého a širokého návštěvnického publika, a to zajisté i díky rozsáhlému zámeckému parku a dalším památkám v oblasti Jižní Moravy. Sám zámek je schopen zajistit si dostatečnou diváckou pozornost,
stejně
jako
současné
expozice,
jež
návštěvníkovi
umožní učinit si představu o způsobu života vysoké šlechty v 19. století. Po ukončení instalací II. prohlídkového okruhu na SZ Lednice v roce 2002 byly další roky věnovány spíše údržbě a rekonstrukcím zámeckého skleníku a obnovám zámeckých interiérů, pláště a střechy budov. Stejně intenzivní pozornost je neustále věnována obnově a údržbě zámeckého parku, a to ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, jež sídlí právě v Lednici. K průběžně realizovaným činnostem, jež v současnosti probíhají na interiéru Lednického zámku patří
zejména restauro-
vání jednotlivých částí zámeckého mobiliáře (mosazné lustry, obrazy, porcelánové figurky) a rekonstrukce dalších prostor interiéru zámku, jež budou v budoucnu využívány pro umístění dalších expozic či spíše krátkodobých výstav a pro účely odpočinku a relaxace návštěvníků zámku a jeho expozic.
55
Dostatečná péče by také měla být věnována zvýšení možností bezbariérového přístupu do jednotlivých prohlídkových okruhů na zámku, což je značně omezeno charakterem stavby a skutečností, že se jedná o národní kulturní památku, v rámci níž není možné provádět stavební úpravy bez nutného podrobného stavebního průzkumu a památkové analýzy. Mezi jednoznačné výhody nově zpracované koncepce pracovníky NPÚ patřila absolutní nezávislost jednotlivých prohlídkových okruhů, z nichž má každý svou pokladnu a samostatný přístup. Bylo tak přistupováno s ohledem na situace, kdy je nutné jeden z okruhů uzavřít například z důvodu filmování, konání svatebních obřadů, atd. Tímto řešením není pak návštěvnost prohlídkových tras v celkovém rámci ochromena a dopady jednorázových akcí, při níž je nutné některý z prohlídkových okruhů uzavřít, jsou minimalizovány. Dalším, neméně významným, pozitivem koncepce NPÚ, územního
pracoviště
v Brně
je
velice
aktivní
přístup
k budování
a rozšiřování expozic a další realizované či připravované výstavní činnosti. Stejně tak je tomu u doprovodných aktivit, jež jsou atraktivní pro široké návštěvnické publikum a znamenají pro budování pozitivního vztahu s návštěvníky mnoho.
56
6. POUŽITÁ LITERATURA: 1
Obec Lednice: historie [online]. Lednice: obec Lednice, 2007. [cit. 2007-11-13]. Dostupný z WWW:
.
2
Majetek rodu byl takto ošetřen, aby nedocházelo k jeho dělení, prodeji či zcizení. Zůstavitel stanovil pravidla, jak nakládat s majetkem rodu. Držitel fideikomisu (neboli části majetku) byl nad tímto pouze správcem a měl povinnost pečovat o ostatní členy rodu a jemu svěřený fideikomis předat nesnížený dalšímu dědici. Pro zřízení fideikomisu bylo nutné odsouhlasení všech čekatelů a žijících členů rodu. Jeho zřízení pak schvaloval panovník. Fideikomis zanikal smrtí posledního člena rodu.
3
NPÚ výroční zpráva, 2001. Územní pracoviště v Brně. Brno: 2001. (formát .pdf)
4
STEHLÍK, Miloš. Lednice: zámek Lednice. 1.vyd. Libice nad Cidlinou: Gloriet. 24 s. ISBN 80-86644-15-4. 5
KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. 1.vyd. Praha: Europrint, 2003. 72 s. 6
„Skleník lednického zámku byl zbudovaný v letech 1843 - 1845. Jeho rozměry jsou: délka 92m, 13m šířka a 10m výška. Ve své době byl vrcholem techniky. Tvar střechy vyklenuté do oblouku byl tehdy považován za optimální pro průchod slunečních paprsků. Litinová konstrukce, kterou dodala železobetonárna bratří Kleinů v Sobotíně na Šumperku, spočívá na litinových sloupech, které mají podobu olistěných bambusových kmenů.“ (Zdroj: 4) 7
KOMOŇ, Vilém. Lednicko - valtický areál [online]. Valtice, 1999 - 2008. [cit. 200801-28]. Dostupný z WWW:
.
8
Online Travel Solutions. Zámek Lednice [online]. 2007. [cit. 2008-01-28]. Dostupný z WWW: .
9
MRÁZEK, Josef. Obraz Velká vápenka a majetkoprávní nároky [online]. Město Valtice, 2008. [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: .
10
Lichtenštejnů
vůči
ČR
MŽYKOVÁ, Marie. Restitutio in integrum. Praha: PRAGAFILM, 1994. 169 s.
11
Obec Lednice: turistické informace [online]. Lednice: obec Lednice, 2007. [cit. 2008-03-30]. Dostupný z WWW: . 12
KORDIOVSKÝ, Emil a kol.; KOUKAL, Vítězslav. Městečko Lednice: Národní zemědělské muzeum v Lednici na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2004. s. 532-541. ISBN 80-7275-055-0.
13
Zřizovací listina NZM v Praze. Ministerstvo zemědělství České republiky, 2006. Č.j.: 11560/2006-11000
14
Mattioli, Pietro Andrea (1501 - 1577). Dílo: Mathiolioho herbář: Poznání o bylinách staletími ověřená (1562).
15 Od roku 2002 se celostátní výstava „Krásné lilie z celého světa“ každoročně až do současnosti uskutečňuje ve Valašském muzeu v přírodě - v Dřevěném městečku. 16
Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích [online]. České Budějovice, 2006. [cit. 2008-03-05]. Dostupný z WWW: .
17
Modely hub má ve svých podsbírkách také Moravské zemské muzeum. Jejich autorem je Josef Rulíšek a čítají na 500 kusů. 18
Výroční zpráva r.2000, NZM v Praze. Praha: Národní zemědělské muzeum Praha, 2000.
19
Výroční zpráva r.2002. NZM v Praze. Praha: Národní zemědělské muzeum Praha, 2002.
57
20
Výroční zpráva r.2004. NZM v Praze. Praha: Národní zemědělské muzeum Praha, 2004.
21
Národní zemědělské muzeum v Praze. Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí Valtice [online]. Valtice, 2007. [cit. 2008-03-05]. Dostupný z WWW: .
22
SEDLÁKOVÁ, Marta. Studie využití 1. a 2. patra státního zámku Lednice na Moravě (nyní expozice životního prostředí Národního zemědělského muzea v Praze). Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2000. 23
Výroční zpráva NPÚ v Brně. 2001. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2001.
24
SEDLÁKOVÁ, Marta. STAŇKOVÁ, Eva. Sylabus: Průzkum a identifikace lednického zámeckého mobiliáře a obrazového fondu v dobových inventářích. Úkol: Věda a výzkum 2001. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2001.
25
Výroční zpráva NPÚ v Brně, 2003. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2003.
26
Novinky.cz [online]. Česko vykoupilo zpět z majetku Lichtenštejnů 28 děl [cit. 200804-05]. Dostupný z WWW: .
27
Christies.com Dostupný z WWW:
[online]. Aukce ze sbírek Liechtensteinů [cit. 2008-04-19].
. 28
BUREŠOVÁ, K.; JANČO, M.; ŠEVCŮ, O. Jak dobýt hra:, Památky takřka bez hranic. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2007.
29
Výroční zpráva 2002. NPÚ v Brně. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2002.
30
SEDLÁŘOVÁ, Jitka. Romantismus 19.století v evropském umění. Průvodce pro milovníka umění a historie. Katalog k výstavě. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, Státní zámek Lednice, 2007. ISBN 80-86752-49-6.
31
SEDLÁŘOVÁ, Jitka. Malířství a sochařství 19.století na Moravě. Studie k expozici. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2000.
32
Sylabus pro nově zpřístupněnou část zámeckých sklepů. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně.
33 DUFKOVÁ, Ludmila. Osobní hygiena na šlechtických sídlech. Katalog výstavy pořádané 19.6.-30.9.2003 v kočárově SZ Vranov nad Dyjí. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2003. ISBN 80-86752-08-9. 34
Cestovní kancelář Livingstone [online]. Unikátní výstava Tajemná Indonésie - tamtamy času [cit. 2008-04-18]. Dostupný z WWW: .
