Organizační formy investičních fondů

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta

Petra Bátovská

Organizační formy investičních fondů

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: JUDr. Petr Kotáb, Ph.D. Katedra finančního práva a finanční vědy Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): 30. 6. 2016

Prohlašuji, že předloženou diplomovou práci jsem vypracovala samostatně a že všechny použité zdroje byly řádně uvedeny. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

Autorka diplomové práce

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, panu JUDr. Petrovi Kotábovi, Ph.D., za odborné vedení, vstřícnost a cenné připomínky, jež mi poskytl při vypracovávání této diplomové práce. Dále děkuji své rodině za lásku, podporu a pomoc, bez které by mé studium nebylo možné a také nejbližším přátelům za jejich neutichající oporu.

Obsah

Úvod ................................................................................................................................. 1 1.

Úvod do problematiky kolektivního investování ................................................. 3 1.1. Základní aspekty kolektivního investování .................................................. 3 1.1.1. Výhody kolektivního investování ............................................................. 3 1.1.2. Nevýhody kolektivního investování ......................................................... 5 1.2. Historie kolektivního investování v České republice ................................... 5 1.3. Současná právní úprava – zákon o investičních fondech a investičních společnostech ............................................................................................................... 8 1.3.1. ZISIF obecně ............................................................................................ 8 1.3.2. Hlavní novinky v ZISIF .......................................................................... 10 1.4. Zákon o investičních fondech a investičních společnostech v evropském kontextu ..................................................................................................................... 10

2.

Investiční fond ....................................................................................................... 12 2.1. Definice a historie pojmu „investiční fond“ ............................................... 12 2.2. Členění investičních fondů ........................................................................... 13 2.2.1. Dělení z hlediska sídla ............................................................................ 13 2.2.2. Dělení z hlediska právní osobnosti ......................................................... 13 2.2.3. Dělení z hlediska okruhu investorů ........................................................ 15

3.

Fondy kolektivního investování ........................................................................... 16 3.1. Charakteristika fondů kolektivního investování ....................................... 16 3.2. Standardní a speciální fondy ....................................................................... 17 3.3. Přípustné organizační formy fondů kolektivního investování.................. 18 3.4. Omezení v oblasti právních forem .............................................................. 19

4.

Fondy kvalifikovaných investorů ........................................................................ 20 4.1. Charakteristické znaky fondů kvalifikovaných investorů ........................ 20 4.2. Fondy kvalifikovaných investorů s jedním investorem ............................. 21 4.3. Přípustné organizační formy fondů kvalifikovaných investorů ............... 21 EuSEF, EuVECA a ELTIF ..................................................................................... 22

5.

Organizační formy investičních fondů a jejich výhody a nevýhody ................ 24 5.1. Organizační formy investičních fondů obecně ........................................... 24 5.2. Podílový fond ................................................................................................. 26 5.2.1. Charakteristické rysy podílového fondu ................................................. 26 5.2.2. Otevřený a uzavřený investiční fond ...................................................... 28 5.2.3. Ochrana podílníků .................................................................................. 28 5.2.4. Založení a vznik podílového fondu ........................................................ 30 5.2.5. Praktické aspekty spojené se založením podílového fondu jako fondu kvalifikovaných investorů ...................................................................... 31 5.2.6. Zvýhodněné zdanění podílového fondu.................................................. 32 5.2.7. Výhody investic do podílového fondu – obecně .................................... 33 5.2.8. Nevýhody investic do podílového fondu – obecně................................. 34

5.3. Akciová společnost a akciová společnost s proměnným základním kapitálem ................................................................................................................... 36 5.3.1. Obecný úvod ........................................................................................... 36 5.3.2. Elementární charakteristika akciové společnosti s proměnným základním kapitálem................................................................................................. 36 5.3.3. Pojmové znaky ASsPZK, zakladatelské a investiční akcie a základní kapitál ..................................................................................................... 38 5.3.4. Základní kapitál ...................................................................................... 40 5.3.5. Struktura orgánů ASsPZK ...................................................................... 41 5.3.6. Podfondy, jejich výhody a komparace s podílovým fondem.................. 41 5.3.7. Zvýhodněné zdanění ASsPZK ................................................................ 43 5.3.8. Další výhody a praktické aspekty ASsPZK ............................................ 44 5.4. Komanditní společnost a komanditní společnost na investiční listy ........ 46 5.4.1. Obecný úvod, dvě varianty komanditní společnosti ............................... 46 5.4.2. Elementární charakteristika komanditní společnosti na investiční listy . 47 5.4.3. Pojmové znaky KSIL, společníci a jejich ručení .................................... 48 5.4.4. Založení a vznik KSIL ............................................................................ 50 5.4.5. Investiční listy, podíly a zákaz vyloučení jejich převoditelnosti ............ 51 5.4.6. Výhody a nevýhody KSIL a předpokládané důvody její nepopularity .. 53 5.5. Svěřenský fond .............................................................................................. 55 5.5.1. Svěřenský fond obecně a svěřenský fond jako fond investiční .............. 55 5.5.2. Definiční znaky investičního svěřenského fondu ................................... 56 5.5.3. Správa svěřenského fondu ...................................................................... 57 5.5.4. Vznik a statut svěřenského fondu ........................................................... 58 5.5.5. Výhody svěřenského fondu .................................................................... 59 5.6. Další přípustné organizační formy .............................................................. 61 5.6.1. Společnost s ručením omezeným, družstvo, evropská společnost a evropská družstevní společnost .............................................................. 61 Závěr .............................................................................................................................. 62 Seznam zkratek ............................................................................................................. 64 Seznam použité literatury a pramenů......................................................................... 65 Literatura................................................................................................................. 65 Elektronické zdroje ................................................................................................. 66 Právní předpisy ....................................................................................................... 69 Abstrakt ......................................................................................................................... 71 Abstract ......................................................................................................................... 72 Název práce v anglickém jazyce .................................................................................. 73 Klíčová slova.................................................................................................................. 73 Keywords ....................................................................................................................... 73    

Úvod Předkládaná diplomová práce zkoumá organizační formy investičních fondů ve světle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „ZISIF“) s akcentem na ty z nich, které jsou v právním řádu České republiky upraveny nejkomplexněji a vykazují výrazná specifika. Konkrétně se zaměřím na podílový fond, akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, komanditní společnost na investiční listy a svěřenský fond. Hlavním cílem této diplomové práce je uceleně představit a zhodnotit základní charakteristiky těchto organizačních forem a zároveň detailně zanalyzovat výhody (příp. nevýhody) jejich využití. Dílčím cílem práce je vymezení vzájemných kontrastů organizačních forem v závislosti na vlastnostech a preferencích investora a praktických aspektech s nimi souvisejících. Při analýze jednotlivých organizačních forem investičních fondů jsem se rozhodla postupovat od obecného nastínění problematiky v co nejširší rovině až ke konkrétnímu vymezení jednotlivých dílčích aspektů analyzované materie. Z toho důvodu v úvodu práce vymezím obecné základní aspekty kolektivního investování, včetně jeho výhod a nevýhod, zhodnotím vývoj tohoto fenoménu v čase od 90. let až po současnou harmonizaci české právní úpravy s evropskou legislativou a představím ZISIF jako stěžejní právní předpis tohoto odvětví. V druhé kapitole se zaměřím na pojem investičního fondu, jeho definici a historii a též nastíním základní typologii investičních fondů v závislosti na jejich dělení z hlediska sídla, právní osobnosti a okruhu investorů. Třetí kapitolu této diplomové práce věnuji bližší charakteristice fondů kolektivního investování, jejich členění na fondy standardní a speciální a především výčtu organizačních forem, jež mohou tyto v souladu se ZISIF nabýt. K fondům kvalifikovaných investorů budu přistupovat obdobně, a to pojednáním, které je obsaženo ve čtvrté kapitole. Jádrem této diplomové práce je její pátá kapitola, v rámci které budu pojednávat o

 

1  

organizačních formách investičních fondů, jak jsou upraveny v českém právním prostředí, se zaměřením na nejrelevantnější z nich. V úvodu kapitoly zhodnotím důvody rozšíření katalogu přípustných organizačných forem v rámci ZISIF. Podílový fond, akciová společnost s proměnným základním kapitálem, komanditní společnost na investiční listy a svěřenský fond budou detailně rozebrané v samostatných podkapitolách postupujíce od jejich pojmových znaků až ke zhodnocení jejich výhod a nevýhod pro investora a použitelnosti v kontextu právního prostředí České republiky. V této diplomové práci budu k rozboru problematiky jednotlivých dílčích aspektů specifických organizačních forem investičních fondů využívat především metodu analytickou, doplněnou o metodu deskripce k popsání současné právní úpravy a metodu komparace k rozvedení analýzou získaných poznatků. Dále bude využita metoda dedukce. Při zpracování tohoto aktuálního tématu budu vycházet především z platných a účinných právních předpisů relevantních pro oblast kolektivního investování, důvodových zpráv a komentářů renomovaných odborníků k nim, ze související implementované evropské legislativy, ale též z odborných monografických publikací, odborných článků publikovaných v právních periodikách a ze zahraniční literatury za současného využití zdrojů elektronických. Text této diplomové práce reflektuje stav právní úpravy ke dni 30. 6. 2016.

 

2  

1. Úvod do problematiky kolektivního investování 1.1. Základní aspekty kolektivního investování Kolektivní investování představuje jednu z nejoblíbenějších forem nepřímého investování, při kterém neprofesionální investoři vkládají svoje volné finanční prostředky do profesionálně obhospodařovaných investičních fondů za účelem dosažení zisku.1 Drobný investor od této specifické činnosti tedy očekává adekvátní zhodnocení vložených prostředků při akceptovatelném diverzifikovaném riziku a zároveň možnost přístupu na trhy, které by pro něj byly nedostupné ať už z důvodu zákonné regulace, odborné náročnosti nebo vysokých cen. Nicméně, každý investor by měl vzít v úvahu nejen pozitiva ale také negativa, která se s touto činností spojují a zvážit do jaké míry je ochoten a schopen je akceptovat.2

1.1.1. Výhody kolektivního investování Diverzifikace rizika je jednou z nejvýraznějších výhod, která provází investování do portfolia profesionálně spravovaného fondu skládajícího se z většího počtu vzájemně úplně nebo téměř nezávislých finančních instrumentů. Snížení rizika nedeterminuje jenom vysoký počet těchto instrumentů, ale rovněž legislativní požadavky (konkretizované také nařízením vlády č. 243/2013 Sb.3) stanovující investiční limity, které přesně vymezují maximální rozsah investice do určitého druhu investičních instrumentů a do instrumentů emitovaných jedním emitentem.4 Velký objem instrumentů v rámci fondů umožňuje také snížení transakčních nákladů, jelikož lze dosáhnout úspor z rozsahu (tzv. economies of scale), jako jsou

                                                                                                                1

RADVAN, Michal, Libor KYNCL a Michaela MOŽDIÁKOVÁ. Právo kapitálového trhu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 50. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 9788021052772. 2 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 708-709. ISBN 978-80-7357-647-9. 3 nařízení vlády č. 243/2013 Sb. o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování (dale jen nařízení vlády č. 243/2013 Sb.) 4 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 708-709. ISBN 978-80-7357-647-9.

 

3  

relativně nižší poplatky v přepočtu na zobchodovanou jednotku.5 Kolektivní investování nepochybně skýtá také výhody organizační, jelikož drobnému investorovi umožňuje účastnit se prostřednictvím svého podílu ve fondu investic do instrumentů na celém světě bez toho, aby k tomu potřeboval velký kapitál nebo vysokou informační připravenost. Odbornost v souvislosti se správou svěřeného majetku by měla být zabezpečena tím, že manažeři a správci investičních fondů jsou informovaní profesionálové schopní provádět detailní analýzu finančního trhu a tím zabezpečit vyšší míru výkonnosti svěřeného portfolia. Nicméně, existují i názory, které relativizují korelaci profesionální správy daného portfolia a jeho výkonnosti. Tyto názory jsou založeny na tzv. teorii efektivních trhů, která spočívá v předpokladu, že tržní ceny jsou v každém okamžiku oceněny správně, neexistuje tedy možnost podhodnocení nebo nadhodnocení aktiv, cena investorových schopností je zahrnuta v ceně aktiva, a proto s ohledem na stabilní dlouhodobý růst finančního trhu není rozhodující profesionální investiční analýza, jelikož nezbytně nemusí vést k lepším výsledkům. Navzdory této teorii ale není možné profesionální správu portfolia bagatelizovat, minimálně vzhledem k tomu, že odbornou správu fondů nelze zúžit jenom na samotné investování na základě investičních analýz, jelikož jde o servis mnohem komplexnější.6 K dalším výhodám investování prostřednictvím participace na investičním fondu patří nepochybně potenciální daňové výhody vyplývající z mezinárodnosti investic, případného využití výhod tzv. daňových rájů nebo teoreticky z úplné absence srážkových daní a v neposledním řadě také jednoduchost investování a pohodlí drobného investora, který nemusí podnikat žádné navazující kroky v souvislosti s tvorbou, udržením nebo převrstvováním portfolia. 7

                                                                                                                5

ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Kluwer, 2015, s. 595. ISBN 978-80-7478-735-5. 6 LUKEŠ, Ondřej. Kolektivní investování ve světle nového zákona o investičních společnostech investičních fondech [online]. 2014 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/141662. Vedoucí práce Petr Kotáb. 7 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 709-710. ISBN 978-80-7357-647-9.

 

4  

1.1.2. Nevýhody kolektivního investování Nejzásadnějším problémem v oblasti kolektivního investování je střet zájmů mezi investory a správci portfolia fondu, jelikož obě tyto skupiny mohou sledovat rozdílný cíl, přičemž jen jedna z nich má reálný vliv na rozhodovací procesy vedoucí k jeho dosažení. V případě, že podílník nemá možnost zasahovat do správy fondu, mohou být jeho zájmy poškozeny. 8 Činnost správců investičních fondů je proto předmětem legislativní regulace a efektivního dohledu, jejichž cílem je eliminovat riziko takového poškození. Na druhou stranu ale ztrátu investiční volnosti za nevýhodu kolektivního investování pro drobného investora vůbec nepovažuji. Navzdory výše zmiňované teorii efektivního trhu by drobný investor bez alespoň základního odborného zázemí nebyl vůbec schopen investovat.9 Výše poplatků spojených s kolektivním investováním se také považuje za jeho negativní stránku. Ročně placený manažerský poplatek, tedy poplatek účtovaný za obhospodařování fondu, se pohybuje ve výši mezi 0,5% a 2% hodnoty spravovaných aktiv. Zpravidla se rovněž platí poplatky při nákupu či odkupu podílových listů, tedy tzv. vstupní a výstupní poplatek. Zatímco vstupní poplatek se účtuje téměř vždy, a to ve výši do 5%, výstupní poplatek se u většiny fondů neplatí. Je nezbytné, aby investor posuzoval výši poplatku nejen ve vztahu k dosaženému výnosu ale také ve vztahu k ostatním srovnatelným fondům.10

1.2. Historie kolektivního investování v České republice Kolektivní investování se v České republice začalo formovat se značným opožděním v porovnání s vývojem tohoto fenoménu v západní Evropě. První normativní úprava investičních fondů se objevila až v zákoně č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „zákon č. 248/1992 Sb.“), který zavádí fondy jako základní zařízení pro investování veřejnosti. Vývoj úpravy                                                                                                                 8

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 709-710. ISBN 978-80-7357-647-9. 9 LUKEŠ, Ondřej. Kolektivní investování ve světle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech [online]. 2014 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/141662. Vedoucí práce Petr Kotáb. 10 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 710. ISBN 978-80-7357-647-9.

 

5  

fondového byznysu byl svázán s kuponovou privatizací, která probíhala ve dvou vlnách v letech 1992-1994, kdy se hospodářství měnilo z centrálně plánovaného na tržní a kdy se více než 1700 státních podniků transformovalo na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry, co nově umožňovalo i běžnému občanovi investovat do některé z těchto společností a získat v ní podíl. Fondy se tak staly řešením pro „nezkušeného investora“, který nechtěl podstoupit tento krok sám, a tak své prostředky svěřil právě fondům, které nabízely vyšší míru profesionality.11, 12 Investiční společnost a investiční fond byly tedy právnickými osobami, shromažďujícími peněžní prostředky fyzických a právnických osob za účelem jejich použití na účasti na podnikání.13 Situace v průběhu 90. let na poli kolektivního investování vyžadovala několikanásobné legislativní úpravy zákona č. 248/1992 Sb. Novelou č. 151/1996 Sb. se stát snažil vypořádat především s nežádoucími praktikami spočívajícími v přeměně investičních fondů na holdingové společnosti za účelem obejití normativní úpravy zákona č. 248/1992 Sb. Avšak velké množství fondů se transformovalo před účinnosti této průlomové, nicméně opožděné, novely a následně omezilo informační povinnosti, snížilo diverzifikaci portfolia a uchylovalo se k netransparentnímu obchodnímu jednání. Nejznámějšími

mezi

těmito

nechvalně

proslulými

fondy

jsou

nepochybně

tzv. Harvardské fondy Viktora Koženého, C.S. fond nebo fondy Trend a Mercia. Z evidence Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“) vyplývá, že v tomto období, tedy v období před jejím vznikem v roce 1998, došlo k vytunelování majetku v souhrnné výši až 40 miliard korun. Jen harvardské fondy se na této sumě podíleli částkou převyšující 10 miliard korun.14 Rok 1998 tedy přinesl zásadní změny v oblasti kolektivního investování. Nejenom                                                                                                                 11

ŠOVAR, Jan. Úvodní exkurz. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. XLIII. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 97880-7478-783-6. 12 KURKA, René a Anežka PAŘÍKOVÁ. Subjekty finančního trhu: vybrané aspekty likvidace a insolvence. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, s. 6. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-277-9. 13 ŠOVAR, Jan. Úvodní exkurz. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. XLIII. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 97880-7478-783-6. 14 REICHELT, Petr. Investiční společnosti a fondy [online]. 2015 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/146127. Vedoucí práce Michael Kohajda.

 

6  

že byla zřízena výše zmiňovaná Komise, jakožto historicky první veřejnoprávní orgán pro oblast kapitálového trhu v České republice, ale také nabyla účinnosti novela č. 124/1998 Sb. zakotvující podmínku státní licence pro získání významné účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu, posilující princip rozkládání rizika u investičních limitů a rozšiřující zákonné kontrolní pravomoci depozitáře. 15 Dalším podstatným, ne-li nejpodstatnějším, mezníkem ve vývoji legislativní úpravy investičních společností a investičních fondů je rok 2004 a tedy vstup České republiky zavázané k plnění aproximačních závazků do Evropské unie, který provázelo zrušení zákona č. 248/1992 Sb. a jeho nahrazení novým předpisem – zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (dále jen „zákon č. 189/2004 Sb.“), jehož primárním úkolem byla transpozice evropské směrnice 85/611/EHS, známé pod označením UCITS směrnice.16,17 Nejpozitivnějšími změnami bylo snížení daní u fondů, zvýšení ochrany investorů a rozšíření nabídky fondů i investičních možností.18 V průběhu následujících let byl zákon č. 189/2004 Sb. měněn a novelizován řadou zákonů, přičemž účelem těchto novel bylo především přiblížení české úpravy kolektivního investování evropským standardům. Zásadním vývojovým mezníkem byla novela č. 224/2006 Sb. zavádějící především rozlišování speciálních fondů určených pro veřejnost a pro kvalifikované investory. Nicméně nejrozsáhlejší novelou zákona č. 189/2004 Sb. byl zákon č. 188/2011 Sb. implementující novou evropskou směrnici 2009/65/ES označovanou jako UCITS IV (dále jen „UCITS IV“)19, která nahradila původní směrnici UCITS.20

                                                                                                                15

ŠOVAR, Jan. Úvodní exkurz. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. XLIII. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 97880-7478-783-6. 16 z angl. „Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities“ 17 Směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, pokud jde o vyjasnění některých definic. 18 KURKA, René a Anežka PAŘÍKOVÁ. Subjekty finančního trhu: vybrané aspekty likvidace a insolvence. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, s. 6. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-277-9. 19 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/65/ES, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů. 20 ŠOVAR, Jan. Úvodní exkurz. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. XLIII. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 97880-7478-783-6.

 

7  

1.3. Současná právní úprava – zákon o investičních fondech a investičních společnostech 1.3.1. ZISIF obecně Hlavním pramenem upravujícím oblast kolektivního investování v České republice je v současnosti ZISIF účinný od 19. 8. 2013 a nahrazující dosavadní zákon č. 189/2004 Sb. Materie tohoto původního zákona je společně s evropskými předpisy a právní úpravou Lucemburska a Německa obecným materiálním zdrojem ZISIF, který je vyústěním celkové revize problematiky kolektivního investování. ZISIF, který je systematicky rozdělen na 16 částí dále se dělících na hlavy, díly a oddíly, se skládá z 677 paragrafů a celým jeho textem prostupují tři základní programové cíle, jimiž jsou konvence, kontinuita a odstupňovaná regulace.21 Cílem zákonodárce bylo vytvoření zákona na jedné straně respektujícího to, co je v oblasti kolektivního investování známé, zaběhlé a funkční a na straně druhé konvenčního ve vztahu k úpravě jednotlivých základních institutů právních řádů zemí, jejichž

přístup

k regulaci

kolektivního

investování

je

možné

považovat

za standardní. Oba tyto aspekty nové právní úpravy jsou stěžejní pro přehlednost a funkčnost zákona upravujícího tak významnou oblast národního hospodářství v rámci integrující se Evropy. Princip stratifikované regulace se zase projevuje odstupňováním regulatorních požadavků v závislosti na charakteru obhospodařovaného investičního fondu. 22 ZISIF v úvodní části vymezuje subjekty podnikající v sektoru fondového byznysu, jimiž jsou obhospodařovatel fondu, investiční společnost, depozitář investičního fondu, hlavní podpůrce a administrátor, a podmínky pro jejich činnost. Dále vymezuje investiční fondy a jejich jednotlivé typy a specifické otázky jejich právních forem. Dále upravuje podmínky pro nabízení investic do investičních fondů, strukturu podřízených                                                                                                                 21

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: zprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 22 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: zprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf

 

8  

[cit. 2015-31-05] Důvodová zpráva k návrhu http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodova[cit. 2015-31-05] Důvodová zpráva k návrhu http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodova-

a řídících fondů či problematiku fúzí a jiných přeměn fondů. V závěrečné části upravuje ZISIF licenční a schvalovací řízení a dohled ČNB. Novinkou u fondů kvalifikovaných investorů je za určitých podmínek nižší intenzita dohledu než u fondů kolektivního investování. Dne 1. 1. 2015 nabyla účinnosti první novela ZISIF (dále jen „První novela ZISIF“) spočívající především v konkretizaci některých ustanovení a nápravě nedokonalostí s cílem posílit jednoznačný výklad zákona, splnit požadavek na adekvátní implementaci evropské legislativy a reagovat rovněž na změny navrhované směrnicí 2014/65/EU (dále jen „MiFID II“).23, 24, 25, 26 V nedávné minulosti byl ZISIF novelizován podruhé27 (dále jen „Druhá novela ZISIF“), a to zákonem, kterým se mění kromě ZISIF i další související předpisy, především zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“). Tyto změny harmonizující právní předpisy České republiky a Evropské unie se obsahově dotýkají několika věcných okruhů (např. akciové společnosti s proměnných základním kapitálem, jejích podfondů, rozšíření definice kvalifikovaného investora i zvýšení horního limitu pokut, které může Česká národní banka uložit jako sankce v případě správních deliktů a přestupků28) a jejich cílem je podle důvodové zprávy k Druhé novele ZISIF zvýšit atraktivitu fondového podnikání a domácího kapitálového trhu a zajistit jeho efektivnější fungování za současného zvýšení ochrany spotřebitele.29,

                                                                                                                23

Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU 24 Zákon č. 336/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a některé další zákony v oblasti kapitálového trhu. 25 Weinhold Legal: Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Legal Update. č. 12/2014 [online]. 2014. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.weinholdlegal.com/upload/actuality/file/2727-Legal_Update_12_2014_CZ.pdf 26 z anglického „Markets in Financial Instruments Directive“ 27 Zákon č. 148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 28 KNOBLOCHOVÁ, Vladimíra a David ONDŘEJ. Pozitivní zpráva pro investiční fondy? Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2015, roč. 23, č. 5, s. 32-33. ISSN 1210-4817. 29 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2015. [cit. 2016-31-05] Původní důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Navrh_2015_Duvodova-zprava-k-navrhu-novely-zakona-opodnikani-na-kapitalovem-trhu-.pdf.

 

9  

30

Druhá směrnice dále implementuje nařízení ELTIF. Dalším změnám dopadajícím na materii, která je obsahem této diplomové práce se

budu věnovat v následujících kapitolách.

1.3.2. Hlavní novinky v ZISIF Nový zákon implementací evropských právních norem i vlastní úpravou v rámci umožněné národní diskrece zavádí rozsáhlé a signifikantní změny. ZISIF rozlišuje mezi obhospodařováním investičních fondů (obhospodařování majetku investičních fondů a řízení rizik souvisejících s tímto obhospodařováním) a administrací investičních fondů. Smyslem této úpravy je, v návaznosti na obvyklou právní úpravu v zahraničí, aby za obhospodařování investičního fondu, spočívajícím ve vlastním výkonu portfolio managementu a v řízení souvisejících rizik, nemusela nést právní odpovědnost ta samá osoba, která provádí administrativní činnost.31 V rámci právní úpravy ZISIF dochází také k novému členění fondů a nebývalému rozšíření jejich přípustných právních forem, jejichž analýza je jádrem této diplomové práce.

1.4. Zákon o investičních fondech a investičních společnostech v evropském kontextu ZISIF implementuje řadů předpisů Evropské unie, z nichž k nejvýznamnějším patří zejména směrnice 2011/61/EU (dále jen „AIFMD“), 32 , 33 směrnice UCITS IV, novelizující směrnice 2014/91/EU (dále jen „UCITS V“), 34 která přináší regulaci posilující ochranu investora, jelikož zavádí změny v úpravě činnosti depozitáře,                                                                                                                 30

ŠOVAR, Jan. Návrh novely ZISIF z pera ministerstva: Prvek očekávání střídá prvek zklamání. Patria Online [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: https://www.patria.cz/pravo/2848115/navrhnovely-zisif-z-pera-ministerstva-prvek-ocekavani-strida-prvek-zklamani.html. 31 ŠOVAR, Jan. Úvodní exkurz. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. XLVI. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 97880-7478-783-6. 32 z anglického „Alternative Investment Fund Managers Directive“ 33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/61/EU, o správcích alternativních investičních fondů 34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/91/EU, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce

 

10  

odměňování pracovníku obhospodařovatele a uvádí širší výčet sankcí, a také směrnice MiFID II. ZISIF dále navazuje na přímo aplikovatelné nařízení Evropské unie, zejména nařízení č. 345/2013 (dále jen „nařízení EuVECA“)35, nařízení č. 346/2013 (dále jen „nařízení EuSEF“)36 a nově v důsledku Druhé novely ZISIF též nařízení č. 2015/760 (dále jen „nařízení ELTIF“)37.

                                                                                                                35

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu. 36 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání. 37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic.

 

11  

2. Investiční fond 2.1. Definice a historie pojmu „investiční fond“ Investiční fond se v rovině teoretické nauky definuje jako základní a organizační jednotka v systému právní úpravy kolektivního investování, jenž je souborem jmění soustředěným za účelem kolektivního obhospodařování.38 Posun v obsahu právního pojmu „investiční fond“ je významnou změnou, kterou ZISIF přináší, jelikož zavádí pojem investiční fond jako zastřešující právní i teoretickou kategorii. Investiční fond je tedy v souladu s ustanovením § 92 ZISIF upravujícím pozitivněprávní třídění investičních fondů vymezen jen nepřímo, a to prostřednictvím dvou základních typů investičních fondů, jimiž jsou fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů, a jejich pojmových znaků. Tento posun znamená odklon od dřívější právní úpravy zákona č. 189/2004 Sb., která investičním fondem rozuměla akciovou společnost provádějící kolektivní investování a tím pádem rozlišovala investiční fond jako právnickou osobu a podílový fond jako entitu bez právní osobnosti, zatímco ZISIF všechny právní formy subsumuje pod tento zastřešující, nicméně nedefinovaný, pojem. Na tomto místě je vhodné zmínit komparaci s předchozí úpravou zákona č. 189/2004 Sb.,39 podle které se investičním fondem rozuměla právnická osoba (tedy pouze akciová společnost), jejímž předmětem podnikání bylo kolektivní investování a která měla povolení České národní banky k činnosti investičního fondu. Tímto původním vymezením byl tudíž investiční fond odlišen od fondů kolektivního investování, které nabyly právní formy podílového fondu; jiné právní formy původní zákon nepřipouštěl.40 Každý investiční fond musí existovat za určitým účelem. Tento důvod jeho existence vymezuje předmět činnosti investičního fondu. Byť jsou investiční fondy                                                                                                                 38

ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 605. ISBN 978-80-7478-735-5. 39 § 4 zákona č. 189/2004 Sb. 40 ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 92. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 311. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6.

 

12  

zřízeny k výdělečným účelům, neoznačuje se předmět jejich činnosti jako předmět podnikání.41

2.2. Členění investičních fondů 2.2.1. Dělení z hlediska sídla ZISIF rozlišuje z hlediska sídla investiční fondy a zahraniční investiční fondy. Zákon sice investiční fond chápe striktně jako subjekt s českým právním statutem, ale jelikož právní úprava dopadá i na zahraniční entity srovnatelného charakteru, jejich vymezení nabízí § 97 ZISIF. V souladu s tímto ustanovením je zahraničním investičním fondem buď právnická osoba mající sídlo v jiném státě než je Česká republika, která je srovnatelná s investičním fondem, nebo entita vytvořená podle práva cizího státu srovnatelná s podílovým fondem nebo svěřenským fondem. Srovnatelnost zahraničních investičních fondů je dána shodou v podstatných znacích,42 přičemž odlišná právní forma zahraniční entity ještě sama o sobě nesrovnatelnost zakládat nebude. Podstatnými znaky se podle renomovaného komentáře budou rozumět takové charakteristiky, které jsou pro fondové podnikání typické, a to např. vzájemná souvislost investovaných prostředků a prospěchu z uskutečňované investice, která se projevuje v konečné řadě v osobě téhož investora, předem určená strategie, podle které se postupuje při realizaci investic, a osoba správce uskutečňující určenou strategii, která není současně investorem.43

2.2.2. Dělení z hlediska právní osobnosti Z hlediska právní osobnosti se investiční fondy dělí na investiční fondy s právní osobností a investiční fondy bez právní osobnosti. U investičních fondů s právní osobností se dále rozlišuje, zda jsou samosprávné (tzv. internally managed funds) ve smyslu § 8 ZISIF, či zda jsou investičními fondy s právní osobností, které mají                                                                                                                 41

ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 92. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 312. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 42 § 626 ZISIF. 43 ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 97. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 329. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6.

 

13  

individuální statutární orgán, jímž je právnická osoba oprávněná obhospodařovat tento investiční fond podle § 9 ZISIF (tzv. „nesamosprávný“ investiční fond).44 Pojmovým znakem oddělujícím samosprávné investiční fondy od fondů „nesamosprávných“ je tedy jejich obhospodařovatel, jelikož samosprávným investičním fondem je podle dikce § 8 ZISIF investiční fond s právní osobností, který je na základě povolení uděleného Českou národní bankou 45 oprávněn se obhospodařovat (popř. provádět svou administraci) sám, zatím co k obhospodařování „nesamosprávného“ investičního fondu je způsobilá právnická osoba disponující příslušným oprávněním České národní banky, 46 která je jeho individuálním statutárním orgánem. Touto právnickou osobou bude investiční společnost ve smyslu ZISIF, 47 popř. zahraniční osoba, která je obhospodařovatelem na základě povolení uděleného podle § 481 ZISIF nebo zahraniční osoba z členského státu Evropské unie oprávněná vykonávat činnost v České republice. Na tomto místě je vhodné zmínit, že samosprávný investiční fond nemůže být tzv. externím správcem, tedy nemůže obhospodařovat jiný investiční fond nebo zahraniční investiční fond. 48,49 Česká právní úprava nepřiznává právní osobnost dvěma organizačním formám investičních fondů, a to podílovému fondu a svěřenskému fondu, které se tedy nesmí obhospodařovat sami ani prostřednictvím svého statutárního orgánu. Zákon explicitně zakazuje entitám, které nejsou investičním fondem s právní osobností, užívat v obchodní firmě (nebo jiném názvu anebo označení) výrazu „investiční fond“.50

                                                                                                                44

Tento pojem je teoretický a zákon jej neužívá. § 480 ZISIF 46 Za předpokladu, že taková právnická osoba disponuje i oprávněním k provádění administrace, je „nesamosprávný“ investiční fond oprávněn též se prostřednictvím ní administrovat (viz. § 9 odst. 1 ZISIF). 47 Investiční společností je podle § 7 ZISIF právnická osoba se sídlem v České republice, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou oprávněna obhospodařovat investiční fond nebo zahraniční investiční fond, popřípadě provádět administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo vykonávat činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) až f) ZISIF. 48 MACHÁTOVÁ, Marianna. Řízení o žádostech. § 480. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 1139. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 49 § 8 odst. 3 ZISIF 50 § 634 ZISIF 45

 

14  

2.2.3. Dělení z hlediska okruhu investorů Z pohledu okruhu investorů se investiční fondy dělí na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů, jejichž charakteristickým znakům se budu věnovat v dalších kapitolách této práce. Tato linie dělení souvisí s mírou intenzity jejich právní regulace. Fondy kolektivního investování jsou určeny pro drobné investory z řad veřejnosti (někdy se proto nazývají retailové fondy) a je pro ně charakteristické, že soustřeďují majetek od široké neprofesionální investorské veřejnosti, čemuž odpovídá míra rigidity jejich zákonné regulace.51 Naproti tomu fondy kvalifikovaných investorů jsou určeny profesionálním investorům z řad institucí a zkušených fyzických osob, kteří vykazují znalost trhu. Tyto fondy se vyznačují nižší regulací, větší flexibilitou a širokým fluktuačním prostorem pro smluvní autonomii.52

                                                                                                                51

ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 600. ISBN 978-80-7478-735-5. 52 ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 601. ISBN 978-80-7478-735-5.

 

15  

3. Fondy kolektivního investování 3.1. Charakteristika fondů kolektivního investování Pojem „fond kolektivního investování“ zůstává sice zachovaný, nicméně jeho obsah se v porovnání s předchozí právní úpravou zákonem č. 189/2004 Sb. mění, jelikož v současnosti již nezastřešuje fondy kvalifikovaných investorů, které se stávají samostatnou oddělenou kategorií, jelikož se o kolektivní investování v užším slova smyslu, jak jej uvádí i důvodová zpráva k ZISIF, jedná jen, jde-li o shromažďování finančních prostředků od širokého obecenstva, tedy veřejnosti. Fondy kolektivního investování

lze

vymezit

třemi

skupinami

zvláštních

znaků,

kterými

jsou:

shromažďování vydáváním akcií nebo podílových listů, rozložení rizika a veřejnost. Klíčovou vlastností fondu kolektivního investování je způsob, jakým shromažďování finančních prostředků od veřejnosti probíhá. Toto je v případě fondu kolektivního investování, vzhledem k jeho níže uvedeným přípustným právním formám, možné jedině vydáváním akcií nebo podílových listů, jejichž prostřednictvím získává investor majetkovou účast na fondu. V této souvislosti je dle odborné literatury zřejmé, že za fond kolektivního investování nelze považovat subjekt jinak vykazující znaky investičního fondu, který sice shromažďuje peněžní prostředky za obdobným účelem, ale odlišným způsobem, jako např. vydáváním dluhopisů. Způsob, jakým má být soustavně dosahováno rozložení rizika, se vymezuje v rámci investiční strategie, která musí být uvedena ve statutu fondu kolektivního investování a která je v zásadě neměnná. Vzhledem k požadavku veřejnosti není možné, aby fond kolektivního investování fungoval s jedním akcionářem nebo jedním podílníkem. Nicméně ZISIF nedefinuje jaká skupina osob bude považována za veřejnost. Dle odborné literatury bude počet osob reprezentující veřejnost odvislý od konkrétního případu. Vycházejíc ze zahraniční praxe však veřejnost zásadně netvoří skupina menší než 20 osob.53 Každý investiční fond musí mít obligatorně svůj statut,54 který vydává a aktualizuje jeho obhospodařovatel. Statutem fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje investiční strategii fondu kolektivního investování, popis rizik spojených s                                                                                                                 53

ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 92. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 311. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). 54 § 220 ZISIF obsahuje výčet jeho náležitostí.

 

16  

investováním tohoto fondu a další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice, které musí být zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi.55 Fondy kolektivního investování mohou na rozdíl od fondů kvalifikovaných investorů shromažďovat od investorů pouze peněžní prostředky, nikoli penězi ocenitelné věci.

3.2. Standardní a speciální fondy Fond kolektivního investování může být fondem standardním nebo speciálním, přičemž speciální fond funguje jako určitá doplňková kategorie, a proto speciálním fondem budou všechny fondy, které nejsou fondem standardním. 56,57 Standardní fond splňuje regulatorní požadavky unijní směrnice UCITS IV a prováděcích předpisů k ní, proto je známý také pod označením „UCITS-compliant“ fond. Tento standardní podléhá jednak nejpřísnější právní regulaci a rovněž náročnému procesu individuálního licencování. K tomu, aby byl fond kolektivního investování považován za fond standardní, je nezbytný jeho zápis pod tímto označením v seznamu vedeném Českou národní bankou, jemuž předchází rozsáhlé přezkumné řízení ze strany České národní banky, která prověřuje, jestli daný fond splňuje všechny zákonné předpoklady k udělení takové licence.58 Produkty těchto fondů je v návaznosti na tuto licenci možné volně nabízet na území členských států EU. Nicméně je nezbytné zdůraznit, že standardním fondem může být pouze investiční fond v otevřené formě.59 Speciální fondy se požadavkům směrnice UCITS IV vymykají,60 jejich regulace je tak benevolentnější a členské státy Evropské unie mohou využít své diskreční pravomoci a vymezit minimální požadavky na tyto fondy dle vlastního uvážení. Tyto fondy se sice zapisují do seznamu vedeným Českou národní bankou, ta však zápis                                                                                                                 55

§ 219 a násl. ZISIF. ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 94. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 318. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 57 § 94 ZISIF. 58 § 511 ZISIF a § 512 ZISIF. 59 ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 601. ISBN 978-80-7478-735-5. 60 Dopadají na ně požadavky AIFMD. 56

 

17  

provede bez dalšího, tedy bez jakéhokoliv prověřování. Je přípustná otevřená i uzavřená forma

speciálních

fondů.

Z

hlediska

překročení

rozhodného

limitu

jejich

obhospodařovatelem se speciální fondy dále člení na nadlimitní a podlimitní, přičemž pro nadlimitní fondy stanoví ZISIF a AIFMD dodatečné povinnosti, mj. při zveřejňování informací a nabízení.61,62,63

3.3. Přípustné organizační formy fondů kolektivního investování Fond kolektivního investování může nabýt pouze dvou (resp. čtyř) právních forem, a to podílového fondu (otevřeného nebo uzavřeného) nebo akciové společnosti (včetně akciové společnosti s proměnným základním kapitálem). Fondem kolektivního investování tedy je: – právnická osoba se sídlem v České republice, oprávněná shromažďovat peněžní prostředky

od

veřejnosti

vydáváním

akcií,

provádět

společné

investování

shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu diverzifikace rizika ve prospěch akcionářů a spravovat tento majetek;64 – podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů, společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu diverzifikace rizika ve prospěch podílníků a spravování tohoto majetku;65 – podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jejichž účelem je shromažďovat peněžní prostředky alespoň od dvou fondů kolektivního investování66, investuje-li takový fond, podfond nebo korporace do podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto podílovým fondem anebo touto akciovou

                                                                                                                61

§ 94 odst. 2 ZISIF. Brown Brother Harriman: [online]. 2013. [cit. 2015-31-05] Bulletin BBH. Dostupné z WWW: http://www.bbh.cz/files/bulletin/bbh-bulletin-zisif-8-2013-final.pdf 63 ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 601. ISBN 978-80-7478-735-5. 64 § 93 odst. 1 písm. a) ZISIF. 65 § 93 odst. 1 písm. b) ZISIF. 66 nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů anebo podfondů fondu kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních zařízení (viz. § 93 odst. 2) 62

 

18  

společností s proměnným základním kapitálem více než 85 % hodnoty svého majetku.67

3.4. Omezení v oblasti právních forem Pro některé z fondů kolektivního investování je zákonem nařízena pouze „otevřená“ varianta přípustných právních forem. Standardní fond,68 fond peněžního trhu,69 krátkodobý fond peněžního trhu70 a nemovitostní fond71 tak musí nabýt výlučně formy otevřeného podílového fondu ve smyslu § 128 a násl. ZISIF nebo akciové společnosti s proměnným základním kapitálem ve smyslu § 154 a násl. ZISIF. 72

                                                                                                                67

§ 93 odst. 2 ZISIF. ve smyslu § 94 odst. 1 ZISIF. 69 Tímto fondem je podle § 79 nařízení vlády č. 243/2013 Sb. investiční fond, který podle svého statutu investuje a používá techniky k obhospodařování tohoto fondu pouze tak, jak stanoví nebo připouští § 79 odst. 2 a § 81 až 89 tohoto nařízení. 70 tímto fondem je podle § 80 nařízení vlády č. 243/2013 Sb. fond peněžního trhu, který podle svého statutu při investování a používání technik k obhospodařování nepostupuje podle § 82 odst. 3, § 83 odst. 2 písm. a), § 84 písm. a), § 87 odst. 1 písm. a) a § 88 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. 71 Jako speciální fond, který podle svého statutu investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech ve smyslu § 51 odst. 1 nařízení vlády č. 243/2013 Sb. 72 ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 94. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 318. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). 68

 

19  

4. Fondy kvalifikovaných investorů 4.1. Charakteristické znaky fondů kvalifikovaných investorů Fondy kvalifikovaných investorů shromažďují peněžní prostředky pouze od kvalifikovaných investorů, kteří dosahují předpokladů určitých zákonem vymezených odborných kvalit, 73 přičemž je stanoveno, že tito jsou alespoň dva. S přihlédnutím k přípustným právním formám fondů kvalifikovaných investorů to pak budou alespoň dva společníci, dva podílníci či případně dva obmyšlení.74,75 Významnou změnou, kterou přinesla Druhá novela ZISIF, je rozšíření definice osoby kvalifikovaného investora upravené v ustanovení § 272 ZISIF. Kritériem kvalifikovanosti takového investora je pořád výše investovaných prostředků. I po novelizaci zůstává zachován limit 125 000 eur, kdy kvalifikovaným investorem je každá osoba, která prohlásí, že si je vědoma rizik spojených s investicí do fondu kvalifikovaných investorů a splatí investici v takové výši. Podle nové dikce tohoto ustanovení však bude za kvalifikovaného investora považována i osoba, která splatí investici ve výši 1 000 000 Kč, a to za předpokladu, že administrátor daného fondu kvalifikovaných investorů 76 písemně potvrdí, že na základě získaných informací se důvodně domnívá, že investice odpovídá investičním cílům, finančnímu zázemí a odborným znalostem a zkušenostem takové osoby.77 I když hranice 125 000 EUR má a měla své opodstatnění, ve světle aktuálního vývoje se již zdá být překonanou a někdy bývá ze strany subjektů působících na trhu vnímána spíše jako zbytečná překážka a konkurenční nevýhoda.78 Na rozdíl od fondu kolektivního investování umožňuje zákon do fondu kvalifikovaných investorů shromažďovat také penězi ocenitelné věci, přičemž se musí                                                                                                                 73

Jak je vymzuje novelizovaný ustanovení § 272 ZISIF. ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 95. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 318. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). 75 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 76 Případně jím pověřená osoba. 77 KNOBLOCHOVÁ, Vladimíra a David ONDŘEJ. Pozitivní zpráva pro investiční fondy? Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2015, roč. 23, č. 5, s. 32-33. ISSN 1210-4817. 78 KLAMO, Josef. Úvahy ke snížení hranice minimálního vkladu pro investory do fondů kvalifikovaných investorů. Obchodněprávní revue. Praha: C.H. Beck, 2015, roč. 7., č. 5, s. 157. ISSN 1803-6554. 74

 

20  

jednat o majetek, jehož hodnota je zjistitelná. Předmětem tak mohou být např. movité věci, nemovité věci, pohledávky, podíly v obchodní korporaci, know how, právo stavby nebo užívací právo.79 K základním předpokladům existence fondu kvalifikovaných investorů patří i povinně vydávaný a aktualizovaný statut, který je zákonem definován jako dokument, který obsahuje investiční strategii fondu kvalifikovaných investorů, popis rizik spojených s investováním tohoto fondu a další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice.80

4.2. Fondy kvalifikovaných investorů s jedním investorem Nový zákon vnáší umožněním existence fondu kvalifikovaných investorů s jedním investorem (single investor fund) průlom do požadavku mnohosti investorů v takovém fondu, a to ve dvou vymezených případech.81 Investiční fond s jedním investorem je přípustný, je-li tímto investorem stát, mezinárodní finanční organizace nebo právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu státní správy. V tomto případě se dále zohledňují pokyny Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“)82, které blíže vymezily pojem „number of investors“, a to tak, že podmínka mnohosti investorů je splněna, pakliže není v zakladatelských dokumentech investičního fondu omezen počet investorů na jednoho. Další výjimkou vycházející z Obecných pokynů ESMA ke klíčovým pojmům AIFMD v rámci které je dovoleno, aby měl fond kvalifikovaných investorů pouze jednoho investora, je situace kdy tento investor investuje prostředky jiných osob, a to na základě smlouvy, kterou s nimi k tomuto účelu uzavřel.83

4.3. Přípustné organizační formy fondů kvalifikovaných investorů Fond kvalifikovaných investorů může nabýt pouze zákonem vymezených právních forem, a to podílového fondu (otevřeného a uzavřeného), svěřenského fondu,                                                                                                                 79

ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 95. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 322. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). 80 § 288 ZISIF 81 § 95 odst. 2 ZISIF 82 Z angl. European Securities and Market Authority 83 ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 95. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 323. Komentáře (Wolters Kluwer ČR).

 

21  

komanditní společnosti, komanditní společnosti na investiční listy, společnosti s ručením omezeným, společnosti s ručením omezeným, kde podíl společníka je představován kmenovým listem, akciové společnosti, akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, evropské společnosti, družstva nebo evropské družstevní společnosti. Česká právní úprava tedy zakotvuje celkem 12 organizačních forem fondů kvalifikovaných investorů. Fondem kvalifikovaných investorů tedy je: – právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více kvalifikovaných investorů vydáváním účastnických cenných papírů nebo tak, že se kvalifikovaní investoři stávají jejími společníky, a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí na základě určené investiční strategie ve prospěch těchto kvalifikovaných investorů a dále spravovat tento majetek;84 – podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od více kvalifikovaných investorů vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě vymezené investiční strategie ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku;85 – svěřenský fond, jehož statut určuje více kvalifikovaných investorů jako obmyšlených, kterými jsou zakladatel tohoto svěřenského fondu nebo ten, kdo zvýšil majetek tohoto svěřenského fondu smlouvou, zřízený za účelem investování na základě vymezené investiční strategie ve prospěch jeho obmyšlených.86

EuSEF, EuVECA a ELTIF Typy fondů, na které se v českém právním prostředí hledí jako na fondy kvalifikovaných investorů, 87 nabízí evropská úprava v podobě evropského fondu rizikového kapitálu (dále jen „EuVECA“), evropského fondu sociálního podnikání (dále                                                                                                                 84

§ 95 odst. 1 písm. a) ZISIF. § 95 odst. 1 písm. b) ZISIF. 86 § 95 odst. 1 písm. c) ZISIF. 87 § 96 ZISIF. 85

 

22  

jen „EuSEF“) a nově v důsledku Druhé novely ZISIF také v podobě evropského fondu dlouhodobých investic (dále jen „ELTIF“). Nicméně vycházejíc z relevantních materiálů Ministerstva financí,

88

tyto struktury investičních fondů nepokládám

za organizační formy stricto sensu, nýbrž za typy investičních fondů, jelikož mohou podle dostupných informací fungovat právě v některé ze zákonem nabízených organizačních forem. Jejich základní charakteristiku proto uvádím na tomto místě, nikoli v rámci kapitoly této diplomové práce věnované rozboru organizačních forem investičních fondů v pravém slova smyslu. Režim fondů typu EuSEF a EuVECA je určen pouze pro podlimitní správce alternativních investičních fondů (tito nespravují majetek přesahující 500 mil. EUR) nevyužívající při obhospodařování fondů pákového efektu. Tento režim se může uplatnit pouze na investiční fondy, které dodržují investiční omezení. 89 Za fond kvalifikovaných investorů se podle dikce ZISIF považuje kvalifikovaný EuVECA, který musí investovat alespoň 70 % vkladů nebo jiných investic svých společníků (včetně nesplacených) do tzv. kvalifikovaných investic, kterými jsou investice do malých a středních podniků

90

a obdobně regulovaný kvalifikovaný EuSEF obligatorně

investující do tzv. sociálních podniků, které jsou malými a středními podniky a mají sociálně prospěšný účel. 91 Nařízení ELTIF, na které navazuje Druhá novela ZISIF, upravuje speciální evropsky harmonizovanou typ investičních fondů, které budou dlouhodobě investovat zejména do nekotovaných nefinančních společností. Investovat do těchto fondů bude možné za splnění dílčích podmínek nařízení ELTIF při minimální investici 10 000 eur.92                                                                                                                 88

Ministerstvo financí ČR. Elektronická brožura: Kvalifikovaný fond sociálního podnikání [online]. [cit.2016-01-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Navod_2013_08-Informativni-brozurainvesticnifondy-EuSEF-verze-03.pdf. 89 TORNOVÁ, Jarmila. Změny v nabízení investic (nejen) podle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Epravo.cz [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/zmeny-v-nabizeni-investic-nejen-podle-noveho-zakona-o-investicnichspolecnostech-a-investicnich-fondech-91823.html. 90 čl. 3 písm. e) nařízení EuVECA. 91 čl. 3 písm. e) nařízení EuSEF. 92 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016. [cit. 2016-31-05] Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2016-05-23_revize-148-2016.pdf.

 

23  

5. Organizační formy investičních fondů a jejich výhody a nevýhody 5.1. Organizační formy investičních fondů obecně Ve srovnání s předchozí právní úpravou došlo v rámci kvantity přípustných organizačních forem investičních fondů k zásadnímu rozšíření, a to zejména v oblasti fondů kvalifikovaných investorů. Důsledkem rozšíření katalogu přípustných právních forem je podle důvodové zprávy k ZISIF vertikální rozšíření trhu ve smyslu, že do oblasti fondového podnikání mohou vstoupit subjekty, kterým za účinnosti zákona č. 189/2004 Sb. nevyhovovala ani jedna z původních právních forem.93 Použití některých z organizačních forem investičních fondů podle ZISIF představuje v českém právním řádu novinku. Postulát tvrdící, že ZISIF vnáší do českého právního prostředí nové právní formy, je ovšem potřeba korigovat. Odborná veřejnost uvádí situaci na pravou míru vysvětlením, že ZISIF nové formy nezavádí, nýbrž pouze rozšiřuje jejich katalog a v mnohem širší míře vymezuje specifické odchylky od obecné právní úpravy obchodních korporací pro účely jejich použitelnosti k fondovému podnikání, a zároveň zachovává jedinou výlučně upravenou organizační formu, kterou je podílový fond. 94 K nově použitelným organizačním formám patří svěřenský fond, který je investičním fondem podle ustanovení § 148 a násl. ZISIF a § 1448 a násl. NOZ, komanditní společnost na investiční listy ve smyslu ustanovení § 170 a násl. ZISIF a § 118 a násl. zákona o obchodních korporacích95 (dále jen „ZOK“) a akciová společnost s proměnným základním kapitálem ve smyslu ustanovení § 154 a násl. ZISIF a § 243 a násl. ZOK. ZISIF tyto formy zavádí prostřednictvím vymezení odchylek od obecné právní úpravy obchodních korporací, nečiní tak tedy přímo, na základě vlastní právní úpravy. Z tohoto důvodu bude analýza právního režimu konkrétní                                                                                                                 93

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 94 ŠOVAR, Jan. Jaké mýty provázejí novou právní úpravu fondů kvalifikovaných investorů? Právní rádce. Praha. Economia, a.s. 2013, roč. 21, č. 6, s. 16-19. ISSN 1210-4817. 95 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

 

24  

organizační formy investičního fondu prováděna v několika krocích. Nejdříve bude nutné vycházet z obecné právní úpravy korporací v NOZ, následně bude potřeba vzít v úvahu obecnou úpravu obchodních korporací v ZOK, zvláštní úpravu konkrétní obchodní korporace v ZOK a konečně specifickou právní úpravu obchodní korporace, která je investičním fondem, podle ZISIF.96

                                                                                                                96

KOTÁB, Petr, HOBZA, Martin. Zdanění investičních společností a investičních fondů. Acta Universitatis Carolinae Iuridica. Praha: Karolinum, 2013, roč. 59, číslo 3, s. 91-111. ISSN: 0323-0619.

 

25  

5.2. Podílový fond 5.2.1. Charakteristické rysy podílového fondu Podílový fond lze v českém právním prostředí považovat za prototyp investičního fondu a základní investiční jednotku, nicméně tento pojem není zákonem přímo definován a jeho charakteristika je tak odvozena od jeho typových znaků vyplývajících z právní úpravy ZISIF, který jej upravuje na rozdíl od ostatních organizačních forem investičních fondů výlučně.97 Podílový fond není právnickou osobou, jelikož § 103 ZISIF stanovuje, že tento nemá právní osobnost a vytváří jej jmění, jehož podstatná část majetkové povahy byla shromážděna

od

investorů,

kteří

se

tak

stávají

podílníky.

98

Toto

jmění

je obhospodařováno investiční společností jejím jménem a na účet podílového fondu. Důsledkem takového postupu je oddělenost podílového fondu jako samostatné entity od právní osobnosti investiční společnosti jako jeho obhospodařovatele i od právní osobnosti investorů, kteří jsou také vyloučení z odpovědnosti za jeho dluhy, což podle mého názoru nepochybně vyplývá z faktu, že tito nemají možnost bezprostředně ovlivňovat sestavení investičního portfolia,

99

jsou tak z rozhodování absolutně

vyloučeni, a proto by vyvozování odpovědnosti za jeho dluhy bylo zcela neadekvátní. Další přímou konsekvencí je tedy i vyloučení možnosti věřitelů obracet se se svými pohledávkami přímo na podílníky. ZISIF koncept podílového fondu jako non-subjektu přejímá z předchozí právní úpravy, ke které se hlásí i důvodová zpráva100 a která je v tomto směru funkční už od 90. let, kdy byly podílové fondy v českém právním řádu zakotveny poprvé. ZISIF však postuluje, že podílový fond je tvořen jměním.101 Tento přístup je z věcného hlediska přesnější, neboť odráží skutečnost, že do podílového fondu náleží nejen majetek, ale i dluhy, které souvisí s obhospodařováním podílového                                                                                                                 97

ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 102. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 343. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 98 ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 102. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 343. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 99 Této problematice se podrobněji věnuji níže. 100 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 101 § 102 odst. 1 a § 103 ZISIF.

 

26  

fondu 102 . Nicméně postulát neexistence právní osobnosti podílového fondu zná výjimku, neboť zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že poplatníkem daně z příjmů právnických osob je i podílový fond podle ZISIF103. Ve vztahu k povinnostem uloženým tímto zákonem je tedy nutné podílový fond jako subjekt práva vnímat.104 Jak již bylo načrtnuto výše, podílníci nejsou zainteresovaní na činnosti podílového fondu a veškerá rozhodovací činnost a správa majetku podílového fondu je přenechána profesionálnímu manažerskému aparátu105. Podílníci se tak na přijímání rozhodnutí podílejí jen v případě, že byl statutem podílového fondu 106 zřízen fakultativní orgán shromáždění podílníků, které rozhoduje v mezích zákonem a statutem 107 vymezené působnosti, přičemž takové rozhodování bude ovlivněno principem majorizace, tedy rozhodnutí shromáždění bude zavazovat i podílníky, kteří pro něj nehlasovali nebo nehlasovali vůbec. Účast na podílovém fondu je odvozena od vlastnictví podílového listu, který je cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem představujícím podíl podílníka na podílovém fondu, se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí ze ZISIF nebo ze statutu tohoto fondu. Dalším pojmovým znakem podílových fondů je nepochybně volná převoditelnost účasti na nich prostřednictvím převodu podílových listů. Na podílové fondy se budou vztahovat i standardní pravidla dědění.108 Zánik účasti podílníka na podílovém fondu nemá žádný faktický dopad na jeho existenci.

                                                                                                                102

ŠOVAR, Jan. Podílový fond – nově a dále. Obchodněprávní revue. Praha: C.H. Beck, 2013, roč. 5., č. 6, s. 175. ISSN 1803-6554. 103 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 104 RUBAN, Radek. K právní subjektivitě, povaze a jednání právnických osob. Časopis pro právní vědu a praxi. 2013, roč. 21, č. 3, s. 388. ISSN 1210 - 9126. 105 ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 102. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 343. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 106 Srov. § 113 ZISIF. 107 § 113 ZISIF. 108 TŮMA, Ondřej. Velký investiční seriál: Podílové fondy. Úvod [online]. 2014. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/podilove-fondy/288174-velky-investicni-serial-podilovefondy-uvod.

 

27  

5.2.2. Otevřený a uzavřený investiční fond Česká právní úprava rozeznává dva základní druhy podílových fondů, a to otevřené a uzavřené podílové fondy lišící se v existenci oprávnění podílníka žádat o odkoupení svého podílového listu na účet tohoto fondu. Toto oprávnění je základním pojmovým znakem otevřeného podílového fondu (open-ended fund), zatímco podílníkům uzavřeného podílového fondu (close-ended fund) toto právo zásadně nenáleží a vylučuje se expressis verbis109. Dělícím kritériem je inkorporace práva na odkoupení do podílového listu. Důsledkem této právní konstrukce je situace, kdy i podílník uzavřeného podílového fondu může žádat o odkoupení, umožňuje-li mu to statut takového fondu. Nicméně není možné toto právo do podílového listu přímo vtělit, jak je tomu u otevřeného podílového fondu.110 Dalším specifikem otevřeného podílového fondu je absence omezení počtu podílových listů, které takový fond vydá.111 Komentář k níže uvedenému ustanovení spatřuje základní logiku tohoto postupu v tom, že podílové listy odkoupením zanikají.112 113

5.2.3. Ochrana podílníků Pro cíl této práce je zcela stěžejní právě posílená ochrana podílníků, která se projevuje hned v několika institutech zavedených ZISIF. Klíčovým je především ustanovení § 112 ZISIF, které zakotvuje princip rovného zacházení, tedy povinnost stejného zacházení za stejných podmínek se všemi podílníky. Toto ustanovení podle důvodové zprávy přebírá původní úpravu zákona č. 189/2004 Sb.

                                                                                                                109

§ 142 ZISIF. ŠOVAR, Jan. Podílový fond – nově a dále. Obchodněprávní revue. Praha: C.H. Beck, 2013, roč. 5., č. 6, s. 175. ISSN 1803-6554. 111 § 129 odst. 2 ZISIF. 112 § 131 ZISIF in fine. 113 ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 128. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 394. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 110

 

28  

a doplňuje ji o vymezení situací, kdy je odlišné zacházení přípustné114. Ochrana práv podílníků se dále projeví v případě změny druhu nebo formy podílových listů a vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu, a to především v případě uzavřeného podílového fondu, kde se jím vydávané podílové listy zpravidla neodkupují“.115, 116 Rozhodne-li tedy obhospodařovatel o změně druhu nebo formy, nebo o výše specifikovaném vyřazení podílových listů ohledně podílových listů uzavřeného podílového fondu, je nutné učinit na účet podílového fondu do 30 dnů ode dne zápisu změny do seznamu podílníků veřejný návrh smlouvy na odkoupení podílových listů. 117 Odkoupení podílových listů uzavřeným podílovým fondem jiným způsobem je vyloučeno, zákon nicméně uvádí výjimky týkající se zejména nízkého počtu osob nebo nízké souhrnné jmenovité hodnoty. 118 Práva na odkoupení se podílník může vzdát, a jak dovozuje důvodová zpráva k ZISIF „účinky vzdání se práva na odkoupení se vztahují také na jakéhokoliv dalšího nabyvatele podílového listu a při případných převodech bude potřeba na to pamatovat“. 119 V případě výše uvedeného rozhodnutí lze podílové listy ve smyslu ustanovení § 123 ZISIF odkoupit pouze bez srážky (srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu).120 Aplikace tohoto ustanovení o bezúplatném odkoupení se uplatní i v případě, kdy povinnost učinit veřejný návrh smlouvy nevznikne.121 Pokud jde o fondy kolektivního investování, je ochrana podílníků upravena šířeji. V rámci úpravy fondů kolektivního investování se za další nástroj ochrany                                                                                                                 114

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2015-31-05] Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf 115 ŠOVAR, Jan. Podílový fond – nově a dále. Obchodněprávní revue. Praha: C.H. Beck, 2013, roč. 5., č. 6, s. 175. ISSN 1803-6554. 116 § 122 an. ZISIF. 117 srov. § 124 ZISIF. 118 srov. § 124 odst. 3 ZISIF. 119 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2015-31-05] Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf 120 § 123 ZISIF. 121 ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 123. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 388. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6.

 

29  

investora považuje zákaz změny jednou zvolené investiční strategie122 takových fondů zakotvený v ustanovení § 207 ZISIF. Ani tentokrát však právní úprava nebude bezvýjimečná, jelikož tento zákaz se neuplatní např. v případě změny přímo vyvolané změnou právní úpravy.123 V neposlední řadě zákon podílníkům umožňuje,124 aby tito v případě zvýšení úplaty za obhospodařovaní nebo výstupního poplatku nad výši uvedenou v statutu fondu žádali o odkoupení podílových listů tímto podílovém fondem, a to bez srážky (srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením tohoto podílového listu stejně, jak je tomu v případě odkoupení ve smyslu § 123 ZISIF). Ustanovení § 211 tak chrání investory fondů kolektivního investování, kteří své peněžní prostředky investovali před danou změnou, před zvyšováním poplatků, jelikož je nepřípustné, aby tyto mohly být zvýšeny nad jimi očekávanou a ve statutu předem zakotvenou mez. 125 Z dikce relevantního ustanovení jasně vyplývá, že se bude vztahovat pouze na změny směřující ke zhoršení postavení podílníků, tedy na zvýšení, nikoli snížení poplatků. Komentář k tomuto ustanovení dále dovozuje, že za zvýšení výstupního poplatku se považuje i jeho zavedení (de facto tedy jeho zvýšení z nulové hodnoty).126 Všechny tyto nově zavedené i rozšířené instrumenty ochrany podílníků považuji za absolutně adekvátní, přihlédnu-li k zaměření podílového fondu především na laické investory a na jeho univerzální povahu.

5.2.4. Založení a vznik podílového fondu Podílový fond je možné vytvořit buďto na základě konsensu zakladatelů takového fondu s osobou, která se má stát jeho obhospodařovatelem, o obsahu statutu podílového fondu nebo přijetím jeho statutu jednostranným právním jednáním osoby, která se má                                                                                                                 122

Rozsah upravuje § 93 odst. 3 písm. a) až i) ZISIF. Další výjimky zakotvuje § 207 odst. 1 písm. b) až d) ZISIF. 124 § 211 ZISIF. 125 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-02-06] Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf 126 MICHALÍKOVÁ, Jana. Fondy kolektivního investování. § 211. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 529. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 123

 

30  

stát obhospodařovatelem.127 Proces uvedení podílového fondu v existenci probíhá dvoufázově, jelikož právní úprava ZISIF od vytvoření podílového fondu odlišuje jeho vznik. Podílový fond vzniká dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou.128 Návrh na zápis podílového fondu do seznamu podílových fondů podává ten, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem129, zápis Česká národní banka provede bez přezkumného řízení do 5 pracovních dnů a doba, v rámci které se celý proces založení podílového fondu vyřizuje, se podle zkušeností z advokátní praxe obecně pohybuje v rozmezí do jednoho měsíce.130 Vzhledem k tomu, že podílový fond je souborem jmění bez právní osobnosti, a tedy nemůže samostatně právně jednat, jedná za něj investiční společnost, která je tak jeho obhospodařovatelem a může mít současně funkci jeho administrátora. Funkci investiční společnosti může vykonávat buď subjekt zavedený na trhu,131 nebo se jeho zakladatel může rozhodnout získat sám pro sebe nebo nově založenou společnost licenci. Pro zakládání investiční společnosti se uplatní právní úprava § 8 a násl. ZOK. Pro její založení bude tedy nezbytný zápis do obchodního rejstříku a také získaní licence udělené Českou národní bankou.132 O žádosti o tuto licenci rozhodne Česká národní banka v povolovacím řízení do 3 měsíců ode dne podání žádosti.

5.2.5. Praktické aspekty spojené se založením podílového fondu jako fondu kvalifikovaných investorů V této podkapitole se budu věnovat praktickým aspektům, které bude zvažovat zakladatel podílového fondu jako fondu kvalifikovaných investorů před jeho založením. Počáteční kapitál investiční společnosti musí činit nejméně 50 000 EUR (resp. 125 000 EUR pokud jde o investiční společnost obhospodařující standardní fondy nebo                                                                                                                 127

§ 106 odst. 1 a 2. ZISIF. § 108 odst. 1 ZISIF. 129 § 108 odst. 2 ZISIF. 130 Redsidefunds: Služby v oblasti zakládání FKI. [online]. 2016. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.redsidefunds.com/sluzby-v-oblasti-zakladni-fki. 131 Investičními společnostmi v českém investičním prostředí jsou například společnosti AVANT investiční společnost, a.s. nebo Conseq Investment Management, a. s. 132 § 7 ZISIF. 128

 

31  

srovnatelné zahraniční fondy).133 Tento fakt bude pro investora relevantním a do jisté míry omezujícím, nerozhodne-li se pro obhospodařování existující investiční společností,

ale

zvolí

alternativu

založení

investiční

společnosti

pro

účel

obhospodařování podílového fondu. Dalším zásadním aspektem může být pro investora také možnost resp. nemožnost případného dluhového financování. V případě zvolení alternativy podílového fondu obhospodařovaného investiční společností, která už na investičním trhu funguje, a je tak absolutně oddělená od investora, dluhové financování v praxi možné nebude, jelikož by vyžadovalo uzavření úvěrové smlouvy, stranou které by měla být právě investiční společnost, která v zásadě nahrazuje statutární orgán podílového fondu, který u podílového fondu absentuje. Kontrolu nad podílovým fondem vykonává investiční společnost134 v souladu se statutem, ze kterého můžou plynout určité obecné omezení, přihlížejíc také k dalším povinnostem plynoucím ze ZISIF, jako je například povinná diverzifikace majetku vzhledem k zakotvení investičních limitů u fondů kvalifikovaných investorů, kdy není možné investovat více než 35 % hodnoty majetku fondu do jednoho aktiva.135 S majetkem podílového fondu nakládá (i v případě jeho potenciální zástavy) samotná investiční společnost v souladu se statutem podílového fondu. Pro investora budou při rozhodování o své investiční strategii podstatným faktorem i náklady na roční správu podílového fondu. K nezanedbatelným nákladům budou patřit poplatky administrátorovi, depozitáři a investiční společnosti.

5.2.6. Zvýhodněné zdanění podílového fondu Zdanění investičního fondu je pro investora rozhodujícího se mezi různými organizačními formami investičních fondů nepochybně zásadním faktorem.

                                                                                                                133

§ 29 ZISIF. Nikoli subjekt, který je konečným vlastníkem (ultimate beneficial owner) - typicky konečný vlastník holdingové struktury. 135 § 90 nařízení vlády č. 243/2013 Sb. 134

 

32  

Poplatníkem daně z příjmu právnických osob je i podílový fond podle ZISIF,136 který je zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmu) charakterizován jako základní investiční fond 137 , důsledkem čeho je jeho zvýhodněné zdanění, přičemž sazba daně tu činí 5 % na rozdíl od obecné sazby daně ve výši 19 % u jiných investičních fondů nesplňujících kritéria § 17b zákona o daních z příjmů. Komentář k zákonu o daních z příjmů se k důvodu této právní úpravy vyjadřuje následovně: „Omezení možnosti využití 5% sazby daně z příjmů právnických osob pouze pro základní investiční fondy a zároveň vymezení tohoto základního investičního fondu by mělo zabránit možnosti legálního obcházení daňové povinnosti a provádění daňové optimalizace prostřednictvím investičních fondů“.138 Dalším možnostem dosažení zvýhodněného zdanění se budu věnovat v podkapitole věnované zvýhodněnému zdanění SICAV, jelikož jsou tyto v kontextu podílových fondů bezpředmětné.

5.2.7. Výhody investic do podílového fondu – obecně V této a následující podkapitole se zaměřím na zhodnocení výhod a nevýhod139 investic do již existujícího podílového fondu, který je fondem kolektivního investování, pro laického investora. Podílové fondy nabízejí pro investora možnost vyššího zhodnocení investic nežli běžné finanční produkty, jelikož umožňují přístup k investičním příležitostem, které by za jiných okolností pro drobné a střední investory zůstaly nedostupné. Profesionální správa těchto fondů vykonávaná specialisty v oblasti investování je imanentním znakem jejich konstrukce a jejich nepopíratelnou výhodou. Další značnou výhodou je pro investora nepochybně osvobození od daně                                                                                                                 136

§ 17 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů. § 17b zákona o daních z příjmů. 138 PELC, Vladimír. Zákon o daních z příjmů: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2015. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-517-6. 139 Podílové fondy: Hlavní výhody a nevýhody kolektivního investování. MAPOR: Nestranný rádce klienta ve světě financí [online]. 2011 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.mapor.cz/penize_z44.html. 137

 

33  

z úplatného převodu cenných papírů, v našem případě tedy podílových listů. 140 Nicméně toto osvobození se uplatní jen za podmínky, že mezi nákupem a prodejem podílových listů uplyne stanovená doba, a to 3 roky. V případě příjmu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu musí doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu rovněž přesáhnout dobu 3 let. Tento časový nebo daňový test byl do konce roku 2013 půlroční. Hlavním důvodem novelizace bylo nastolení daňové spravedlnosti a znevýhodnění nadměrného a spekulativního způsobu investování.141 Podílové fondy dále skýtají vedle možnosti investic po malých částkách na pravidelné bázi rovněž vysokou likviditu investic, a to vzhledem k tomu, že podíly je možné kdykoliv prodat a zpravidla ve lhůtě od dvou do deseti dnů za ně obdržet finanční prostředky, s čím souvisí i povinnost odkupu podílových listů otevřeného podílového fondu investiční společností na žádost investora vyplývající ex lege, a to ve lhůtách stanovených zákonem na základě dalších charakteristik takového fondu.142 Podílové fondy nevykazují vysokou míru rizika, což je podmíněno především tím, že podílový fond manipuluje širokým investičním portfoliem. K jistotám laického investora bezpochyby přispívá i funkce České národní banky jako orgánu dohledu nad mnoha aspekty investičního trhu. Zákon dále v rámci úpravy fondů kolektivního investování zakotvuje povinnost sdělení klíčových informací zahrnujících „stručné základní charakteristiky fondu kolektivního

investování,

nezbytné

pro

pochopení

povahy

a rizik

spojených

s investováním do tohoto fondu, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi“.143

5.2.8. Nevýhody investic do podílového fondu – obecně Investice do podílových fondů nepatří na rozdíl např. od bankovních vkladů                                                                                                                 140

§ 4 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů. TŮMA, Ondřej. Velký investiční seriál: Výnosy z investic a daně [online]. 2014. [cit. 2016-05-06]. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/investice/286811-velky-investicni-serial-vynosy-z-investic-adane. 142 § 132 ZISIF. 143 § 227 ZISIF. 141

 

34  

k pojištěným finančním produktům, neexistuje tak žádný garanční fond, který by poskytoval náhradu investovaných finančních prostředků pro případ zániku investiční společnosti, což představuje podle mého názoru jejich nejmarkantnější nevýhodu. 144 Vzhledem k daňovému testu již zmiňovanému výše je investice do podílového fondu absolutně nevhodná pro krátkodobé investice. Další nevýhodou je samozřejmě zvýšení nákladů z důvodu plateb poplatků a přirážek, které investování zdražují. Investoři investující do zahraničních fondů musí brát dále v potaz vývoj devízových kurzů, které jsou způsobilé výši výnosů značně ovlivnit.145

                                                                                                                144

Nevýhody fondů [online]. 2014. [cit. 2016-05-06]. Dostupné http://www.penize.cz/investice/286811-velky-investicni-serial-vynosy-z-investic-a-dane. 145 Nevýhody fondů [online]. 2014. [cit. 2016-05-06]. Dostupné http://www.penize.cz/investice/286811-velky-investicni-serial-vynosy-z-investic-a-dane.

 

35  

z

WWW

z

WWW

5.3. Akciová společnost a akciová společnost s proměnným základním kapitálem 5.3.1. Obecný úvod Investiční fond, a to jak fond kolektivního investování, tak fond kvalifikovaných investorů, může ve smyslu právní úpravy ZISIF podle svého investičního záměru zvolit ke svému fungování právní formu „běžné“ akciové společnosti regulované ustanoveními § 243 a násl. ZOK či akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, jejímž specifikům a odlišnostem ve srovnání s „běžnou“ formou se věnuji v následujících podkapitolách této práce.

5.3.2. Elementární

charakteristika

akciové

společnosti

s proměnným

základním kapitálem Akciová společnost s proměnným základním kapitálem (dále jen ASsPZK) je akciová společnost, která vydává investiční akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti, čímž se liší od běžné akciové společnosti a jejíž obchodní firma obsahuje označení „investiční fond s proměnným základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAV“. 146 147 Vzhledem k tomu, že ASsPZK není zvláštní právní formou ale zvláštním typem akciové společnosti, vykazujícím určitá specifika vymezené prostřednictvím ZISIF148 v souladu s tzv. druhou obchodnou směrnicí149, uplatní se na její poměry v rozsahu, kde to není v rozporu se ZISIF (který zde působí jako lex specialis), obecná právní úprava akciových společností v souladu s § 243 a násl. ZOK a obecná úprava právnických osob

                                                                                                                146

Ke zkratce viz níže § 154 odst. 1 ZISIF 148 KURKA, René a Anežka PAŘÍKOVÁ. Subjekty finančního trhu: vybrané aspekty likvidace a insolvence. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, s. 16. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-277-9. 149 tzv. druhá směrnice Rady 77/91/EHS z roku 1976 byla po řadě novelizací s účinností od prosince roku 2012 nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU, o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (dále jen „směrnice 2012/30/EU“) 147

 

36  

podle § 118 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ObčZ).150 Je proto namístě korigovat tvrzení, že se jedná o zcela novou právní formu. Investičnímu fondu je za předpokladu že se nejedná o standardní fond, i nadále zachována možnost zvolit formu běžné akciové společnosti.151 V zahraničních jurisdikcích je akciová společnost s proměnným kapitálem standardně

označována

zkratkou

SICAV

(z

francouzského

výrazu

„Société

d'investissement a capital variable“ používaného v Lucembursku, Belgii i ve Francii ). Česká právní úprava tohoto institutu je inspirována analogickou právní úpravou Německa („Investmentgesellschaft mit variablem Kapital“), ale její obdoby nalezneme i v dalších jurisdikcích, kterými jsou kromě již zmiňovaných i Nizozemsko („Beleggingsvennootschap met veranderlijk kapitaal“), Itálie („Società d’investimento a capital variabile“) a Španělsko („Sociedad de inversión de capitale variable“).152, 153 Právě zahraniční aspekt kolektivního investování vedl k zakotvení fenoménu ASsPZK v českém právním prostředí, jelikož jeho cílem je přiblížení právního rámce kolektivního investování zahraničním standardům a rovněž zvýšení atraktivity České republiky z pohledu investora.154 Pojmovým znakem ASsPZK je synergie výhod vlastní právní osobnosti, které se promítají v ochraně majetku akcionářů/investorů a možnosti vyšší míry zapojení do rozhodovacích procesů ohledně zásadních otázek týkajících se fondu na jedné straně a výhod otevřené formy subjektu kolektivního investování (tzv. open-end funds), důsledkem které je vysoká likvidita investic a dostupnost pro retailové investory na

                                                                                                                150

PIHERA, Vlastimil. Investiční fondy. § 154. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 431. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 151 NĚMEC, Libor a Jarmila TORNOVÁ. Investování po evropsku: Nová úprava nabídne i SICAV a SICAR. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2013, roč. 21, č. 4, s. 40-43. ISSN 1210-4817. 152 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 153 ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 605. ISBN 978-80-7478-735-5. 154 NĚMEC, Libor a Jarmila TORNOVÁ. Investování po evropsku: Nová úprava nabídne i SICAV a SICAR. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2013, roč. 21, č. 4, s. 40-43. ISSN 1210-4817.

 

37  

straně druhé.155 Změnám, které zavádí Druhá novela ZISIF, se budu věnovat v následujících podkapitolách.

5.3.3. Pojmové znaky ASsPZK, zakladatelské a investiční akcie a základní kapitál ASsPZK může být založena pouze jako investiční fond.

156

Komentář

k relevantnímu ustanovení ZISIF dovozuje, že zákon tuto možnost nestanoví obecně, tj. ani ve vztahu k investičním strukturám v rámci správy majetku srovnatelné s obhospodařováním.157,158 Co se týče typologie fondu, ASsPZK může být fondem kolektivního investování (jak standardním tak speciálním) nebo fondem kvalifikovaných investorů. Z její povahy umožňující dostatečnou likviditu investic vyplývá, že půjde o otevřený investiční fond. Z praktického hlediska se tak postavení akcionářů bude blížit postavení podílníků otevřeného podílového fondu s tím, že budou na rozdíl od podílníků disponovat akcionářskými právy.159 ASsPZK je společností, která vydává dva druhy akcií, a to tzv. zakladatelské akcie a investiční akcie, se kterými je svázáno právo na jejich odkoupení na žádost vlastníka. Oba tyto druhy jsou vydávány jako kusové akcie bez jmenovité hodnoty.160 Podle důvodové zprávy k ZISIF je tak rozlišovacím kritériem mezi těmito druhy akcií právě vymezení práv, jež jsou s nimi spojena. Vychází se z premisy, že zakladatelé, kteří upsali zakladatelské akcie, jsou správci neboli „managementem“ investičního fondu disponující postavením akcionáře s právem účasti na valné hromadě, zatímco vlastníci                                                                                                                 155

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 156 § 154 odst. 2 ZISIF. 157 § 15 ZISIF. 158 PIHERA, Vlastimil. Investiční fondy. § 154. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 432. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 159 PIHERA, Vlastimil. Investiční fondy. § 154. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 431. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 160 § 158 ZISIF.

 

38  

investičních akcií takovým postavením nedisponují a nemají tak zásadně vliv na řízení společnosti ani na správu investičního fondu.161 V rámci původního vládního návrhu Druhé novely ZISIF se pracovalo s novou variantou právní úpravy ASsPZK, jež by umožňovala vydávat pouze investiční akcie a od vydávání akcií zakladatelských tak úplně upustit. Tento postup byl v důvodové zprávě k tomuto návrhu zákona odůvodněn jednak obdobnou právní úpravou v zahraničních jurisdikcích (zejména Lucemburska) a jednak jeho výhodností danou ekonomicky racionálnějším využitím zdrojů, „zejména u SICAV nesamosprávných a takových, které mají silně produktovou povahu a kde zakladatel nehodlá práv spojených se zakladatelskými akciemi využívat a kde rovněž investoři, majitelé investičních akcií, nemají o zakladatelské akcie zájem“.162 Nicméně novela v tomto znění schválena nebyla. Zakladatelské akcie tedy připomínají tradiční akcie známé z obecné úpravy běžné akciové společnosti, je s nimi spojeno předkupní právo163 ostatních majitelů takových akcií (i za situace kdy se jedná o bezúplatný převod) a při jejich úpisu vzniká přednostní právo i k těm z nich, které neupsal jiný akcionář.164 Zakladatelské akcie podléhají ještě dalšímu omezení, jelikož nemohou být přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.165 Naproti tomu investiční akcie představují znak sine qua non ASsPZK, protože zajišťují proměnnost základního kapitálu ASsPZK. S investičními akciemi je spojeno právo na jejich odkoupení společností na žádost jejich vlastníka, v důsledku čehož tato akcie zaniká. 166 Komentář k ZISIF dovozuje, že se tak stane k okamžiku účinku převodu vlastnického práva na společnost, a proto se takové akcie v majetku ASsPZK

                                                                                                                161

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 162 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2015. [cit. 2016-31-05] Původní důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Navrh_2015_Duvodova-zprava-k-navrhu-novely-zakona-o podnikani-na-kapitalovem-trhu-.pdf. 163 § 160 ZISIF. 164 § 161 ZISIF. 165 § 159 odst. 2 ZISIF. 166 § 162 ZISIF.

 

39  

vůbec neobjeví.167 Všechny investiční akcie mohou tvořit jeden druh zvláštních akcií ve smyslu § 276 ZOK, nebo mohou tvořit druhů více podle toho, jaká zvláštní práva v nich budou inkorporována. Hlasovací právo z povahy věci nebude součástí katalogu těchto práv automaticky, jeho inkorporaci do investiční akcie ale mohou zakotvit stanovy.168 Nicméně ZISIF využití hlasovacího práva koriguje a to tak, že jej přiznává i vlastníkům investičních akcií bez hlasovacího práva pro případy, kdy zákon vyžaduje hlasování podle druhu akcií.169

5.3.4. Základní kapitál Základní kapitál ASsPZK je rovný jejímu fondovému neboli vlastnímu kapitálu170 a mění se v návaznosti na vydávání a odkup investičních akcií. Pro zajištění flexibility jeho změn se do obchodního rejstříku nezapisuje, na rozdíl od jeho segmentu tvořeného částkou vloženou úpisem zakladatelských akcií, tzv. zapisovaného základního kapitálu. Základní kapitál je tedy tvořen součtem zapisovaného základního kapitálu a této variabilní složky. Druhá novela ZISIF přinesla zásadní změnu minimální výše zapisovaného základního kapitálu, kterou stanoví pouze symbolicky jako jen 1 Kč nebo 1 euro. Smyslem této nové úpravy je podle důvodové zprávy fakt, že zapisovaný základní kapitál neplní svou primární funkci a „zejména v případě nesamosprávných investičních fondů je zbytečné, aby fond zapisovaný základní kapitál, nepoužitelný pro investiční činnost, v takové výši držel“. 171 Požadavky na minimální počáteční kapitál 172 a na minimální výši fondového kapitálu 173 stanovené ZISIF tak plně dostačují k plnění funkce institutu základního kapitálu, kterou tento institut plní v rámci úpravy obchodních společností, které nejsou investičním fondem.                                                                                                                 167

PIHERA, Vlastimil. Investiční fondy. § 162. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 442. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 168 NĚMEC, Libor a Jarmila TORNOVÁ. Investování po evropsku: Nová úprava nabídne i SICAV a SICAR. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2013, roč. 21, č. 4, s. 40-43. ISSN 1210-4817. 169 § 162 odst. 2 ZISIF. 170 Fondovým kapitálem investičního fondu se pro účely ZISIF rozumí hodnota majetku investičního fondu snížená o hodnotu dluhů investičního fondu. 171 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016. [cit. 2016-31-05] Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2016-05-23_revize-148-2016.pdf. 172 § 29 ZISIF. 173 § 208, § 280, § 281 ZISIF.

 

40  

5.3.5. Struktura orgánů ASsPZK Druhá novela ZISIF účinná od 1.6.2016 opustila původní obligatorní monistický model vnitřní struktury ASsPZK (tj. statutární ředitel a správní rada), jelikož tato úprava byla podle důvodové zprávy k novele nepřiměřené svazující 174 a neodůvodněná. V advokátní praxi se problematičnost monistického modelu spatřuje v situacích, kdy má za ASsPZK kvůli vyšší bezpečnosti jednat více osob společně, nebo kdy má za ni s ohledem na její flexibilitu jednat více osob samostatně.175 ASsPZK tak nově bude moci zvolit, stejně jako běžná akciová společnost, dualistický model vnitřní struktury tvořen představenstvem (i vícečlenným) a dozorčí radou.

5.3.6. Podfondy, jejich výhody a komparace s podílovým fondem Významným specifikem ASsPZK je po vzoru zahraničních právních úprav (zejména německé) možnost vytvářet podfondy, jež jsou zákonem charakterizovány jako účetně a majetkově oddělené části jmění ASsPZK.176 Jedná se tak vlastně o obdobu podílového fondu uvnitř ASsPZK. Jednotlivé podfondy přitom mají vlastní (od jiného podfodnu odlišnou) investiční strategii, což investorům umožňuje libovolně přesouvat své prostředky mezi nimi na základě aktuální investiční nálady,177 a to pouze za režijní náklady (bez účtování vstupního a výstupního poplatku, který lze účtovat pouze při prvotním nákupu a při konečném odprodeji cenných papírů otevřeného fondu členěného na podfondy).178 Pro pochopení podstaty institutu podfondu je nezbytné si uvědomit, že podfond                                                                                                                 174

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016. [cit. 2016-31-05] Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2016-05-23_revize-148-2016.pdf. 175 MAČÁT, Jiří. SICAV, podfondy a některé aktuální otázky ohledně nich. Epravo.cz [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/sicav-podfondy-a-nektereaktualni-otazky-ohledne-nich-97575.html 176 § 165 odst. 1 ZISIF 177 MIKULA, Ondřej. SICAV: v zahraničí známá struktura kolektivního investování u nás bude poprvé. Patria Online [online]. 2013. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: https://www.patria.cz/pravo/2363348/sicav-v-zahranici-znama-struktura-kolektivniho-investovani-u-nasbude-poprve.html. 178 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf.

 

41  

sám o sobě sice není investičním fondem, právní úprava se k němu ale v mnoha případech staví, jakoby samostatným fondem byl a jeho pojetí tak bylo paralelní s úpravou podílových fondů179 (například z hlediska zdanění půjde o jednotku s vlastní daňovou

subjektivitou,

podkapitolách).

180

čemuž

se

budu

podrobněji

věnovat

v následujících

Důvodová zpráva k ZISIF ohledně problematiky pojetí jeho

nesamostatnosti argumentuje tím, že ASsPZK i v rámci rozčlenění do podfondů zůstává „zastřešujícím“ investičním fondem (v zahraniční literatuře je tento pojem známý jako „umbrella fund“) a podfondy se tak do obchodního rejstříku vůbec nezapisují. Oddělenost majetku definovala až od nedávné minulosti účinná Druhá novela ZISIF a odstranila tak vágnost jejího vymezení a interpretační potíže s ní související, a to tak, že je nově explicitně stanoveno, že majetek v podfondu nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem téhož podfondu.181 Tato dikce se v porovnání s předchozí úpravou182 jeví vzhledem ke své obecnosti i ke svému negativnímu vymezení jako praktičtější.183 Samostatnou účetní existenci a oddělenost majetku podfondů považuji za jejich velkou výhodu pro investora. Na základě této oddělenosti není možné, aby se neuhrazené závazky jednoho podfondu plnily z majetku jiného podfondu stejného investičního fondu. 184 Prakticky tak může nastat situace, kdy jeden podfond bude vykazovat ziskovost, zatímco jiný bude ve ztrátě a investor, který učinil „správnější“ rozhodnutí investovat do ziskového podfondu, tak nebude ekonomicky nijak ohrožen. Další výraznou výhodou vytváření podfondů je fakt, že zákon nestanovuje minimální výši jejich kapitálu (těmto požadavkům totiž podléhá ASsPZK jako celek).185 V porovnání s podílovými fondy je tato úprava ASsPZK daleko výhodnější, jelikož                                                                                                                 179

PIHERA, Vlastimil. Investiční fondy. § 165. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 447. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 180 § 37c zákona o daních z příjmů. 181 § 165 odst. 4 ZISIF. 182 Původně ZISIF stanovil následovné: „dluhy vzniklé v souvislosti s vytvořením podfondu, plněním jeho investiční strategie nebo jeho zrušením lze uspokojit pouze pomocí majetku v tomto podfondu.“. 183 MAČÁT, Jiří. SICAV, podfondy a některé aktuální otázky ohledně nich. Epravo.cz [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/sicav-podfondy-a-nektereaktualni-otazky-ohledne-nich-97575.html. 184 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016. [cit. 2016-31-05] Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2016-05-23_revize-148-2016.pdf. 185 SUCHÁ, Anna. Specifika a výhody SICAV. Pravniprostor.cz [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodni-pravo/specifika-a-vyhody-sicav.

 

42  

v případě podílových fondů se minimální požadavky na fondový kapitál fondu kolektivního investování budou vztahovat na každý podílový fond obhospodařovaný investiční společností zvlášť.

5.3.7. Zvýhodněné zdanění ASsPZK Jak jsem již popisovala v rámci podkapitoly věnující se zdanění podílového fondu, k dosažení zvýhodněného zdanění investičního fondu sazbou ve výši 5 % je nezbytné splnění podmínek stanovených v ustanovení § 17b zákona o daních z příjmů. V případě investičního fondu ASsPZK nebo jejího podfondu skýtá právní úprava dvě možnosti dosažení zvýhodněného zdanění, a to přijetí investičních fondů k obchodování na evropském regulovaném trhu či investování alespoň 90 % hodnoty majetku investičního fondu do konkrétně vymezených aktiv.186 Pro první z těchto kategorií není rozhodná právní forma, aktiva, otevřenost nebo jiné aspekty investičního fondu. Podmínkou tak bude pouhé přijetí investičního fondu k obchodování na evropském regulovaném trhu (v České republice je takovým trhem například Burza cenných papírů Praha).187 Podstatným korektivem těchto relevantních ustanovení ovšem bude fakt, že zákon nevyžaduje, aby byl investiční fond na takovém trhu pravidelně aktivně obchodován, postačí tedy jeho přijetí na něj.188 Kategorie investičních fondů investujících do vybraných aktiv nerozlišuje mezi právní formou, otevřeností nebo dalšími aspekty investičního fondu. Jediným relevantním aspektem tak bude „správnost“ aktiv vymezených zákonem o daních z příjmů. Je namístě zmínit, že mezi tyto aktiva se neřadí nemovitosti.189 Tímto zvýhodněným daňovým režimem je podle praktiků umožněna poměrně zajímavá varianta, kdy by v korporátní hierarchii mohla holdingová společnost ve formě ASsPZK fungovat prakticky jako „banka“ ve vztahu ke svým dceřiným společnostem                                                                                                                 186

§ 17b odst. 1 písm. a) a c). Tímto je ve smyslu § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004, o podnikání na kapitálovém trhu regulovaný trh uvedený v seznamu regulovaných trhů členského státu Evropské unie. 188 MATUŠTÍK, Radek. Systém zdanění investičních fondů se po 10 letech změní. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2014, roč. 22, č. 12, s. 52-53. ISSN 1210-4817. 189 MATUŠTÍK, Radek. Systém zdanění investičních fondů se po 10 letech změní. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2014, roč. 22, č. 12, s. 52-53. ISSN 1210-4817. 187

 

43  

a půjčovat jim finanční prostředky. Za této situace by úrokové výnosy byly zdaněny pouze 5 %, zatímco úrokové náklady by byly daňově uznatelnými náklady dceřiných společností, jejichž příjmy jsou daněny obecnou sazbou daně, tedy 19 %. Tuto koncepci samozřejmě podmiňují další pravidla daňových zákonů. 190

5.3.8. Další výhody a praktické aspekty ASsPZK Kromě benefitů souvisejících s existencí podfondů ASsPZK, se zvýhodněným daňovým režimem za splnění podmínek zákona o daních z příjmů a nově se zavedenou výší zapisovaného základního kapitálu, jak jsem tyto výhody popisovala v předchozích podkapitolách, skýtá tato právní forma v porovnání s „běžnou“ akciovou společností další zásadní výhody, k nimž patří především možnost pružně měnit výši základního kapitálu bez formálních požadavků, jak je stanoví ZOK. Zvýšení základního kapitálu totiž v rámci ASsPZK není vázáno na souhlas valné hromady, nepodléhá ani obligatornímu zápisu do obchodního rejstříku; výše základního kapitálu se tak mění automaticky, pouze v závislosti na vydávání a odkupování investičních akcií. Důvodem tohoto postupu je umožnit s ASsPZK flexibilní reakci na situaci na investičním trhu a získat peněžní prostředky k realizaci zamýšlené investice promptně a bez zbytečných formalit. 191 Tuto možnost hodnotím v rámci institutu ASsPZK v českém právním prostředí jako nejpřínosnější, jelikož rychlost rozhodování je podle mého názoru v investičním prostředí, jež se vyvíjí rychle a do velké míře nepředvídatelně, základem úspěchu. Na tomto místě je nezbytné uvést, že investiční majetek ASsPZK je podle zákonné úpravy striktně oddělen od majetku nesouvisejícího s investováním. K uhrazení dluhů vzniklých z investiční činnosti je tak možné použít pouze majetek investiční a naopak k uhrazení dluhů s ním nesouvisejících jej použít nelze.192 Ke správné analýze tohoto ustanovení je nevyhnutné zmínit, že bude samozřejmě dopadat pouze na ASsPZK, jež nestanoví svůj zapisovaný základní kapitál v symbolické výši a budou nadále vydávat                                                                                                                 190

MAČÁT, Jiří. SICAV, podfondy a některé aktuální otázky ohledně nich. Epravo.cz [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/sicav-podfondy-a-nektereaktualni-otazky-ohledne-nich-97575.html. 191 NĚMEC, Libor a Jarmila TORNOVÁ. Investování po evropsku: Nová úprava nabídne i SICAV a SICAR. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2013, roč. 21, č. 4, s. 40-43. ISSN 1210-4817. 192 § 164 ZISIF.

 

44  

zakladatelské akcie v relevantní hodnotě. Forma ASsPZK je vzhledem k možnosti vytvářet podfondy vhodná zejména pro profesionálního obhospodařovatele, který má zájem nabízet klientům široké portfolio rozličných investičních produktů odlišujících se od sebe svou investiční strategií a pokrýt tak v rámci jedné struktury různé klientské preference závisející od krátkodobosti či dlouhodobosti investicí, jakož i od toho, do jaké míry je klient ochoten podstoupit investiční riziko. S tímto souvisí i praktický aspekt v rámci povolovacího řízení u České národní banky. Obhospodařovatel již nebude nucen založit investiční společnost a následně prostřednictvím ní obhospodařovat jednotlivé podílové fondy (na které se vztahují minimální kapitálové požadavky, jak je podrobněji popsáno v podkapitole věnované podfondům) a může založit samosprávný fond ve formě ASsPZK a následně získat povolení České národní banky k jeho činnosti ve smyslu § 480 ZISIF. Jediné omezení plyne ze situace, kdy je vytvářena ASsPZK, která je standardním fondem; v takovém případě bude zápisu podfondu do seznamu České národní banky předcházet přezkumné řízení, které bude zkoumat, zda podfond splňuje zákonem stanovené podmínky.193 Druhá novela ZISIF zavedla navazujíc na evropskou legislativu 194 významné ustanovení sloužící k ochraně investora, a to ustanovení zakotvující povinnost zakotvit ve stanovách rozpětí,195 ve kterém ASsPZK vydává a odkupuje investiční akcie ve vztahu k jednotlivým podfondům. V případě jeho překročení musí obhospodařovatel ASsPZK přijmout účinné opatření ke zjednání nápravy (např. pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií), jinak musí do jednoho měsíce rozhodnout o zrušení fondu.196 Toto ustanovení hodnotím jako nadmíru podstatné, jelikož reguluje konání obhospodařovatele ASsPZK a staví na jistotu (alespoň orientačně) finanční rámec podfondu.                                                                                                                   193

NĚMEC, Libor a Jarmila TORNOVÁ. Investování po evropsku: Nová úprava nabídne i SICAV a SICAR. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2013, roč. 21, č. 4, s. 40-43. ISSN 1210-4817. 194 Směrnice 2012/30/EU. 195 § 156 odst. 1 písm. g) a § 163 odst. 4 ZISIF. 196 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodova-zprava_201605-23_revize-148-2016.pdf.

 

45  

5.4. Komanditní společnost a komanditní společnost na investiční listy 5.4.1. Obecný úvod, dvě varianty komanditní společnosti Stávající právní úprava připouští vznik investičního fondu kvalifikovaných investorů v právní formě komanditní společnosti, 197 přičemž může jít o dvě její varianty, a to o zvlášť upravenou komanditní společnost na investiční listy198 (dále jen KSIL), do kterých budou vtěleny podíly společníků, či o komanditní společnost podle obecné úpravy v kombinaci s dílčími odchylkami stanovenými ZISIF,199 kde podíly společníků do cenných papírů vtěleny nebudou. Cílem zavedení derivací komanditní společnosti do českého investičního prostředí byla snaha o nabídnutí alternativy právní formy typické pro private equity a venture kapitálové fondy, kterou je v zahraničí standardně korporace typu limited partnership (resp. její ekvivalenty). Komanditní společnost byla pro tento účel zvolena právě z důvodu, že vykazuje nejbližší příbuznost k nim.200, 201 Důvodem popularity formy komanditní společnosti (resp. jejích modifikací) pro zakládání private equity fondů je podle renomovaného komentáře kromě výhod spojených s daňovým režimem především rozsáhlá možnost autonomie v rámci úpravy interních vztahů podle potřeb investorů daná tím, že kogentních ustanovení upravujících komanditní společnost není mnoho, a je tak možné většinu relevantních otázek upravit dispozitivně prostřednictvím společenské smlouvy.202 Obě modifikace komanditní společnosti počítají s existencí dvou kategorií                                                                                                                 197

§ 101 ZISIF. § 170 an. ZISIF. 199 § 183 ZISIF. 200 MIKULA, Ondřej. Investiční fondy. § 170. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 455. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 201 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 202 MIKULA, Ondřej. Investiční fondy. § 170. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 455. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 198

 

46  

společníků, a to s pouze jedním neomezeně ručícím komplementářem a s komanditisty, kteří za dluhy společnosti neručí. Tato úprava koresponduje se zahraniční praxí v oblasti private equity, kde zpravidla figuruje tzv. general partner (v našem kontextu komplementář) zajišťující chod investičního fondu a vystupující v roli jeho manažera a několik tzv. limited partners (v našem kontextu komanditisté) vystupujících v pozici investorů s omezeným vlivem na řízení fondu.203 Nicméně podle odborníků vyvstává otázka, jestli tato kogentní úprava není minimálně v případě samosprávných investičních fondů ve smyslu § 8 ZISIF přehnaně limitující a zda by nebylo adekvátní ponechat možnost existence více komplementářů.204 Naproti tomu podmínka plurality investorů může být prolomena, nicméně jenom v případě zákonem rigidně stanovených výjimek.205 V následujících podkapitolách se budu věnovat podrobnějšímu rozboru specifické varianty KSIL.

5.4.2. Elementární charakteristika komanditní společnosti na investiční listy Vzhledem k tomu, že KSIL zavedená nově ZISIF je modifikací zavedené a funkční korporátní formy, k aplikaci právní úpravy se v souvislosti s ní bude přistupovat obdobně jako v případě ASsPZK. Příslušné ustanovení ZOK a OZ je proto nezbytné aplikovat všude tam, kde ZISIF nezakotvuje úpravu speciální. Nicméně je nutné poznamenat, že tato organizační forma je investory úplně přehlížena a k dnešnímu dni nebyla v obchodním rejstříku zaregistrována jediná taková modifikovaná komanditní společnost. Důvodům absence jejího používání se budu detailněji věnovat v následujících podkapitolách. V odborných kruzích se pro označení tohoto institutu ustálilo používání zkratky SICAR (société d'investissement en capital à risqué), jejíž původ tkví v lucemburské právní úpravě. Literatura k tématu ale uvádí, že tato analogie je chybná, neboť, jak již                                                                                                                 203

DEMARIA, Cyril. Introduction to private equity: venture, growth, LBO & turn-around capital [online]. 2nd ed. Chichester, West Sussex, U.K.: Wiley, c2013 [cit. 2016-06-14]. Wiley Finance. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=10719162. 204 MIKULA, Ondřej. Komanditní společnost jako forma investičního fondu. Pravniprostor.cz [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodnipravo/komanditni-spolecnost-jako-forma-investicniho-fondu. 205 § 95 odst. 2 ZISIF.

 

47  

ze zkratky samotné vyplývá, tato označuje kategorii investičních struktur investujících do rizikového kapitálu, nikoli samostatnou korporátní formu. Tato struktura tak může nabýt i formu prosté komanditní společnosti.206 Obdobné právní úpravy tohoto institutu, které sloužily jako inspirační zdroj stávající české úpravy, nalezneme v Lucembursku (société en commandité par actions) i v Německu (Kommanditgesellschaft auf Aktien).207

5.4.3. Pojmové znaky KSIL, společníci a jejich ručení KSIL, kterou může být výhradně investiční fond (jiný předmět podnikání nebo činnosti je nepřípustný), je zákonem charakterizována jako komanditní společnost, v níž pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář) a alespoň jeden společník za její dluhy neručí (komanditista) a podíly komanditistů na společnosti jsou reprezentovány investičními listy.208 Je namístě zdůraznit, že ZISIF používá pojem komanditista (který v českém právním řádů není zakotven jako pojem legální) v jiném významu než mu připisuje legislativní zkratka v § 118 ZOK a tuto významovou nesourodost je nutné mít na paměti.209 Samosprávnost210 či nesamosprávnost211 investičního fondu ve formě KSIL bude mít dopad nejen na zakládání tohoto investičního fondu, čemuž se budu věnovat níže, ale také na jeho společníky. Za předpokladu, že půjde o samosprávný fond, jak je popsán v druhé kapitole této práce, bude nezbytné, aby Česká národní banka v případě komplementáře udělila předchozí souhlas s výkonem činnosti vedoucí osoby,212 jenž se uděluje výhradně fyzické osobě. Pokud by byla komplementářem právnická osoba, bude se vyžadovat udělení takového souhlasu fyzické osobě zmocněné k zastupování této právnické osoby ve funkci statutárního orgánu. Možnost existence KSIL coby                                                                                                                 206

ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 11, s. 305-311. ISSN 1803-6554. 207 MIKULA, Ondřej. Investiční fondy. § 170. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 455. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 208 § 170 ZISIF. 209 ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 11, s. 305-311. ISSN 1803-6554. 210 § 8 ZISIF. 211 § 9 ZISIF. 212 § 515 až 518 ZISIF.

 

48  

nesamosprávného

investičního

fondu

zavedla

První

novela

ZISIF,

komplementářem takového fondu může být pouze právnická osoba

213

přičemž

a souhlas se

znovu uděluje jen fyzické osobě, stejně jako je tomu u fondu samosprávného.214 Komanditistou, jak vyplývá z charakteru KSIL, může být pouze kvalifikovaný investor, jehož charakteristika je vymezená novelizovaným ustanovením § 272 odst. 2 ZISIF. Ze zákonné úpravy vyplývá, že KSIL může mít i jen jediného komanditistu.215 Odborníci nicméně v této souvislosti dovozují, že pokud nebudou splněny rigidní podmínky k prolomení plurality kvalifikovaných investorů ve smyslu § 95 odst. 2 ZISIF, bude k dodržení této zákonné podmínky nezbytné, aby komplementář do KSIL investoval finanční prostředky buďto vkladem do základního kapitálu nebo jinak (například úpisem dluhových nástrojů).216 Ručení je pojmovým znakem oddělujícím dvě kategorie společníků KSIL. Na jedné straně tu stojí neomezeně ručící komplementář, na straně druhé neručící komanditisti217, v jejichž případě tak zákon nezohledňuje rozsah splnění vkladové povinnosti, jak je tomu u běžné komanditní společnosti. Renomovaný komentář a odborná literatura dovozuje, že v důsledku této úpravy je postavení komanditistů, jakožto investorů, obdobné jako postavení akcionářů v akciové společnosti, přičemž se ale neuplatní obecná úprava ručení společníků při zrušení korporace s likvidací v smyslu § 39 ZOK, jelikož relevantní ustanovení vůči němu působí jako lex specialis,218 což bude v praxi významné především pro věřitele, kteří na komanditistech nebudou moci uplatnit své pohledávky. Tento postup považuji za velkou výhodu KSIL v porovnání s jinými organizačními formami investičních fondů, jelikož je investor absolutně chráněný a neohrozí ho ani zrušení korporace bez právního nástupce.                                                                                                                 213

Toto plyne z vymezení nesamosprávného investičního fondu v § 9 ZISIF v kombinaci s § 5 odst. 2 ZISIF. 214 ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 11, s. 305-311. ISSN 1803-6554. 215 Interpretaci korigovala První novela ZISIF. 216 MIKULA, Ondřej. Investiční fondy. § 170. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 456. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 217 Úpravu ručení korigovala První novela ZISIF, jež explicitně stanovila, že komanditista za dluhy společnosti za žádných okolností neručí. 218 ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 11, s. 305-311. ISSN 1803-6554.

 

49  

Dalším aspektem odlišujícím KSIL od běžné úpravy je absence publicity údajů o komanditistech v obchodním rejstříku. 219 První novela ZISIF dokonce zavedla i povinnost znepřístupnit veřejnosti údaje o nich uvedené ve společenské smlouvě založené do sbírky listin.220 Vyjímaje případy vymezené zvláštním zákonem,221 soud může poskytnout tyto údaje pouze tomu, kdo prokáže oprávněný zájem.222 Přímým důsledkem neveřejnosti údajů je logicky výše rozebíraná absence ručení komanditistů. Rozsah ručení komanditistů v běžné komanditní společnosti je totiž podmíněn částkou nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. 223 Pokud se tedy komanditisté do obchodního rejstříku vůbec nezapisují, není ani nač navázat rozsah jejich ručení.224

5.4.4. Založení a vznik KSIL KSIL se zakládá společenskou smlouvou s úředně ověřenými podpisy225 v souladu s obecnými ustanoveními OZ a ZOK a následně vzniká standardním způsobem, a to zápisem do obchodního rejstříku. V této souvislosti je ale nutné v případě, kdy půjde o samosprávný investiční fond, pamatovat na povinnost KSIL získat příslušné povolení České národní banky k obhospodařování investičního fondu 226 (logicky takového povolení nebude potřeba za situace, kdy bude obhospodařovaní outsourcováno na externího obhospodařovatele).227 KSIL může být založena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou. V původním návrhu textu ZISIF se pracovalo s alternativou časového omezení existence KSIL na 10 let (s možností prodloužení o dva roky) související s běžnou životností private equity a venture capital fondů. Od této úpravy se ale posléze upustilo i vzhledem ke konzultaci návrhu zákona s asociacemi zastupujícími podnikatelskou veřejnost. Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA) vnesla svým vyjádřením                                                                                                                 219

§ 171 odst. 4 ZISIF. Soud vedoucí příslušnou sbírku listin například začerní relevantní pasáže. 221 § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb, o trestním řízení soudním (trestní řád). 222 § 171 odst. 4 ZISIF. 223 § 122 ZOK. 224 ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 610 ISBN 978-80-7478-735-5. 225 § 6 odst. 1 ZOK. 226 § 5 odst. 2 ZISIF. 227 ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 11, s. 305-311. ISSN 1803-6554. 220

 

50  

do problematiky praktický vhled, jelikož upozornila na to, že není vhodné stanovit dobu trvání fondu kogentně zákonem, minimálně vzhledem k tomu, že takové omezení by mohlo vést k iracionálnímu chování manažera, ke kterému by manažer mohl mít s vidinou blížícího se ukončení existence fondu tendenci nebo k němu být touto okolností dokonce nucen. Doba trvání KSIL by tedy podle názoru CVCA měla být stanovena ujednáním v rámci zakladatelského dokumentu s možností ji standardním postupem změnit ex post.228

5.4.5. Investiční listy, podíly a zákaz vyloučení jejich převoditelnosti Existence KSIL je podmíněna inkorporací podílu v ní do investičního listu, jímž je podle zákonné dikce § 170 odst. 1 ZISIF cenný papír na řad obsahující zákonem stanovené náležitosti.229 Tato úprava dle ZISIF prolomuje pravidlo zakotvené v § 32 ZOK, dle kterého podíl v osobní společnosti nesmí být představován cenným papírem a je tak opět v pozici lex specialis.230 Co se týče charakteru investičního listu ve smyslu dělení cenných papírů podle právních účinků, jež způsobují, půjde o cenný papír deklaratorní, nikoli konstitutivní, jelikož jeho vydáním podílníkovi nevznikají práva a povinnosti. Investiční list pouze deklaruje právní skutečnost vzniklou na základě jiného právního titulu.231 Vzhledem k tomu, že formy KSIL může nabýt pouze fond kvalifikovaných investorů, ZISIF bezvýjimečně zakazuje, aby byl investiční list přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo jiném veřejném trhu, jelikož by na takovém trhu mohlo dojít k neregulovanému obchodování s investičními listy, v důsledku čehož by nebylo možné zabránit situaci, kdy by je nabyl nezpůsobilý investor.232 Zákonná definice pojmu veřejný trh (na rozdíl od zákonného vymezení pojmu „evropský                                                                                                                 228

Czech Private Equity and Venture Capital Association: Komentář k návrhu Zákona o investičních společnostech a investičních fondech [online]. 2011. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.cvca.cz/images/cvca_UK-Ke-stazeni/5-file-File-CVCA_re_konzultace_novy_ZISIF.pdf. 229 § 172 ZISIF. 230 ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 11, s. 305-311. ISSN 1803-6554. 231 ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 11, s. 305-311. ISSN 1803-6554. 232 ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 610 ISBN 978-80-7478-735-5.

 

51  

regulovaný trh“) absentuje jak v ZISIF, tak v ZPKT.233 Podle důvodové zprávy k ZISIF je

jím

však

nutné

rozumět

trh

nějakým

způsobem

institucionalizovaný,

např. „multilateral trading facility“ dle MiFID II.234 Toto vyloučení obchodovatelnosti samozřejmě nedopadá na možnost veřejného nabízení investičních listů KSIL jako investic do fondu kvalifikovaných investorů v souladu s postupem stanoveným zákonem v ustanovení § 296 ZISIF.235 Další restrikcí vztahující se k investičním listům (resp. podílům) KSIL je zákaz vyloučení jejich převoditelnosti. K pochopení kontextu této úpravy je potřeba zmínit, že konstrukce investičního listu je v podstatě obdobou kmenového listu reprezentujícího podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným podle ZOK.236 První novela ZISIF přinesla zásadní a v kuloárech velmi vítanou změnu úpravy převoditelnosti investičních listů. Původní text zákona totiž zakazoval jakékoli její omezení. Současná úprava umožňuje zakotvit omezení převoditelnosti ujednáním ve společenské smlouvě, 237 za podmínky že nepůjde o její absolutní vyloučení, což by podle interpretace komentáře k ZISIF způsobilo neplatnost takového ujednání. 238 Fluktuační pásmo pro takové ujednání je tedy poměrně široké. Na omezení převoditelnosti se na základě § 123 ZOK přiměřeně uplatní ustanovení upravující převoditelnost podílu v společnosti s ručením omezeným,

239

důležitý proto bude fakt, jestli bude investiční podíl převáděn

na společníka KSIL nebo na třetí osobu. Zhodnocení výhod této novelizované úpravy se budu věnovat v následující podkapitole.

                                                                                                                233

ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, 6(11), 305-311. ISSN 1803-6554. 234 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 235 MIKULA, Ondřej. Investiční fondy. § 170. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 465. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 236 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. s. 14; Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 237 § 174 ZISIF. 238 MIKULA, Ondřej. Investiční fondy. § 170. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 465. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 239 § 207 an. ZOK.

 

52  

5.4.6. Výhody a nevýhody KSIL a předpokládané důvody její nepopularity Prvním a nejzásadnějším benefitem je u KSIL samotné zavedení možnosti vtělení podílu v ní do investičního listu, jenž má především finančním institucím usnadnit účast v těchto investičních fondech, jelikož držba cenného papíru bez ručení je nepoměrně výhodnější nežli obecná majetková účast spojená s neomezeným ručením za závazky.240 K dalším výhodám této konstrukce budou nepochybně patřit její základní charakteristiky podrobněji vymezené v předchozích podkapitolách, a to absence ručení komanditistů, neveřejnost údajů o nich, ale také flexibilita interní a kapitálové struktury v důsledku dispozitivního charakteru její úpravy.241 Za další výhodu KSIL z pohledu ochrany investorů považuji fakt, že je určena výlučně pro kvalifikované investory, tedy pro profesionály, čímž je zachována ochrana retailových drobných investorů. Jiná úprava by podle mého názoru byla snadno zneužitelná právě v souvislosti se zaměřením KSIL na oblast private equity a venture capital fondů jako fondů zaměřených na investice do rizikového kapitálu veřejně neobchodovaných společností, kdy by případná nabídka účasti v nich měla probíhat striktně v mezích tzv. private placement (tj. nabízení, které není veřejným nabízením), jak ostatně uvádí i důvodová zpráva k ZISIF.242 Novelu právní úpravy omezení převoditelnosti investičních listů považuji za velmi přínosnou a ztotožňuji se tak s názorem odborníků. Právě princip autonomie vůle, dispozitivnost a související možnost konkretizace ustanovení zákona podle vlastních investičních potřeb by měly prostupovat právní úpravou KSIL, jež je organizační formou určenou výhradně pro kvalifikované investory coby subjekty regulované ve výrazně nižší míře, než je tomu u fondů kolektivního investování určených retailovým investorům. Kvalifikovaní investoři by proto vzhledem ke své způsobilosti neměli být kráceni o možnost ovlivnit strukturu komanditistů KSIL a zachovat si nad ní určitou                                                                                                                 240

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 241 ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 11, s. 305-311. ISSN 1803-6554. 242 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf.

 

53  

kontrolu. Potřeba umožnit omezení převoditelnosti investičních listů úzce souvisí s praxí v rámci oblasti private equity, kde je téměř nutné, aby převody podílů na KSIL podléhaly souhlasu, jelikož je běžné, že komanditisté poskytují vklady do kapitálu na základě výzvy správce (tzv. capital calls nebo drawdowns) v době, kdy je fond potřebuje v souvislosti s konkrétní investicí, nikoli najednou při vzniku jejich účasti. Změna v osobě komanditisty by tak mohla zásadně ohrozit existenci fondu, pokud by se například

novým

neschopnost.

komanditistou

stala

osoba

nedůvěryhodná

pro

platební

243,244

Samozřejmě je na místě uvést, že až do účinnosti První novely ZISIF245 vykazovala úprava KSIL značné nedostatky, ze kterých za nejvýraznější pokládám nedostatečnou úpravu ručení komanditistů (resp. jeho absence). Tato novela ale nedostatky adekvátně identifikovala, korigovala a vyřešila tím četné interpretační potíže. V této souvislosti je potřebné spatřovat důvod absence používání KSIL jako organizační formy investičních fondů. KSIL totiž byla před novelizací málo použitelná, což vedlo k rozhodnutí investorů v oblasti private equity a venture capital fondů zvolit alternativní organizační formy. Odborníci z praxe uvádějí, že v této situaci investoři volili formu ASsPZK, kterou si v co největší možné míře přizpůsobili ke svým účelům, v důsledku čehož je až do dnešního dne KSIL coby organizační forma přímo k těmto typům investičních fondů designovaná

soustavně

opomíjena.

246

Organizační

formu

KSIL

považuji

za nedoceněnou, myslím si, že má velký potenciál a k jejímu faktickému zavedení do praxe bude nezbytné, aby několik prvních investorů prolomilo právní nejistotu, jež z výše popsaných důvodů ovládá současné investiční prostředí.

                                                                                                                243

MIKULA, Ondřej. Komanditní společnost na investiční listy a její výhody. Proč ji vlastně investoři opomíjejí?. Patria Online [online]. 2016. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: https://www.patria.cz/pravo/3186281/komanditni-spolecnost-na-investicni-listy-a-jeji-vyhody-proc-jivlastne-investori-opomijeji.html. 244 MIKULA, Ondřej. Investiční fondy. § 174. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 466. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 245 1. leden 2015. 246 MIKULA, Ondřej. Komanditní společnost na investiční listy a její výhody. Proč ji vlastně investoři opomíjejí?. Patria Online [online]. 2016. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: https://www.patria.cz/pravo/3186281/komanditni-spolecnost-na-investicni-listy-a-jeji-vyhody-proc-jivlastne-investori-opomijeji.html.

 

54  

5.5. Svěřenský fond 5.5.1. Svěřenský fond obecně a svěřenský fond jako fond investiční Svěřenský fond, v zahraničí známý pod pojmem „trust“, primárně upravený v ustanoveních § 1448 až 1474 OZ a patřící k právním institutům, které přinesla rekodifikace soukromého práva, je právní konstrukcí, která vyvolala v řadách odborné veřejnosti poměrně bouřlivou diskuzi vzhledem k možnosti jejího zneužití k vytvoření struktury pro „anonymizaci pravých vlastníků“.247 Ideovým východiskem svěřenského fondu v právním prostředí České republiky je úprava trustu v quebeckém občanském zákoníku, kterou se zákonodárce rozhodl recipovat, jelikož vykazuje charakter kontinentálního práva a je dostatečně detailně propracovaná.248 Nicméně v současné době se pravděpodobně blíží zásadní změna stávající úpravy svěřenského fondu. Ministerstvo spravedlnosti původně vypracovalo širokospektrální novelu OZ, která se ale potkala s natolik negativními ohlasy odborné veřejnosti, že od ní bylo následně upuštěno a snaha o řešení palčivých problémů v rámci OZ se odrazila v přípravě tzv. technické novely OZ,249 jejíž návrh se momentálně nachází v Poslanecké sněmovně v 1. čtení. Nejzásadnější navrhovanou změnou úpravy svěřenského fondu je zavedení povinnosti zápisu do veřejné evidence, jež by měla fungovat jako jakási obdoba obchodního rejstříku s konstitutivními účinky pro fondy inter vivos.250 Česká právní úprava pojímá svěřenský fond jako entitu bez právní osobnosti představující autonomní jmění vznikající vyčleněním majetku jeho zakladatelem, aby tento sloužil konkrétnímu účelu, a spravovanou svěřenským správcem podle instrukcí vymezených v zakladatelském právním jednání.251 Důležitým aspektem právní úpravy je fakt, že majetek ve svěřenském fondu představuje autonomní a nezávislé                                                                                                                 247

SERVUS, Stanislav a Robert JURKA. Jak právně a daňově přistupovat ke svěřenskému fondu. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2014, roč. 22, č. 4, s. 18-22. ISSN 1210-4817. 248 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-548-0. 249 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, projednávaný v době vzniku tohoto příspěvku Poslaneckou sněmovnou PČR, č. sněmovního tisku 642/0. 250 HORN, Kryštof. Praktické aspekty svěřenského fondu ve světle návrhu urgentní novely občanského zákoníku. Ad notam: notářský časopis. 2015, , 9-14. ISSN 1211-0558. 251 DUDÁK, Jan. Svěřesnký fond: Staronový právní institut. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2015, roč. 23, č. 7-8, s. 30-34. ISSN 1210-4817.

 

55  

vlastnictví.252 Svěřenský fond coby fond investiční je další z derivací právních forem, jež může nabýt pouze fond kvalifikovaných investorů 253 podle ZISIF upravujícího ve svých ustanoveních § 148 až 153 odchylky od obecné právní úpravy svěřenského fondu v rámci OZ. Takový fond má sice vždy povahu soukromého svěřenského fondu,254,255 logicky ale bude podléhat rovněž veřejnoprávní regulaci ve smyslu ZISIF (např. pravidla v rámci licence a dohledu České národní banky). Svěřenský fond zřízený, byť za účelem investování, může samozřejmě existovat i v další své variantě, jako běžný svěřenský fond podléhající toliko regulaci OZ.256 Pro účely této práce budu používat termínu „svěřenský fond“ ve smyslu svěřenského fondu jako fondu investičního, na nějž dopadá regulace ZISIF a termínu „běžný svěřenský fond“ ve smyslu svěřenského fondu regulovaného pouze prostřednictvím OZ. Zavedení svěřenského fondu jako organizační právní formy investičních fondů má podle důvodové zprávy stejně jako institut KSIL sloužit k zatraktivnění českého právního prostředí pro oblast private equity fondů.257

5.5.2. Definiční znaky investičního svěřenského fondu Z dikce ZISIF lze dovodit charakteristiku svěřenského fondu jako fondu kvalifikovaných investorů vytvořeného za účelem investování podle vymezené investiční strategie založené zpravidla na principu diverzifikace rizika písemným právním jednáním (smlouvou) jednoho nebo více zakladatelů, jehož statut určuje více kvalifikovaných investorů jako obmyšlených, jimiž jsou tito zakladatelé (resp. zakladatel) a ten, kdo zvýšil majetek takového fondu smlouvou (tj. přispěvatel).258                                                                                                                 252

§ 1448 OZ. § 95 odst. 1 písm. c) ZISIF. 254 § 1449 odst. 1 OZ stanovuje, že účel svěřenského fondu může být buďto soukromý neboli veřejně prospěšný. 255 Občanský zákoník: komentář – Svazek III. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, s. 356. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 9788074783692. 256 DUDÁK, Jan. Možnosti praktického využití svěřenského fondu. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2015, roč. 23, č. 12, s. 25-29. ISSN 1210-4817. 257 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2015-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb., s. 6; Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 258 § 95 odst. 1 písm. c) ZISIF a § 148 ZISIF. 253

 

56  

Významným omezením dopadajícím na úpravu svěřenského fondu je zákaz jeho vytvoření vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování formulovaný v § 148 odst. 2 ZISIF, sloužící podle záměru zákonodárce259 k ochraně podílníků, jelikož je zabráněno, aby byl majetek z podílového fondu vyváděn bez jejich souhlasu. Renomovaný komentář k relevantnímu ustanovení dovozuje, že smyslem této úpravy rozhodně není zakázat fondům kolektivního investování investovat do struktur typu trustu, což by podle mého názoru bylo nepřiměřeně omezující, nýbrž zabránit tomu, aby bylo investiční portfolio fondu kolektivního investování spravováno prostřednictvím svěřenského fondu.260

5.5.3. Správa svěřenského fondu Dalším nezbytným atributem existence svěřenského fondu je svěřenský správce, který se po vyčlenění majetku, k němuž původní vlastník své vlastnické právo ztrácí, ujímá jeho správy a vlastnické právo vlastním jménem na účet fondu vykonává. Je nezbytné si uvědomit, že správce, jenž je povinen spravovat a rozmnožovat majetek svěřenského fondu dbajíc o naplňování jeho účelu a respektujíc práva zakladatelů, není jeho vlastníkem, stejně jako jím není ani jeho zakladatel, ani obmyšlený.261 Svěřenský fond je tak de facto souborem majetku, který nemá vlastníka, má pouze své určení vymezené zakladatelem.262, 263 Česká právní úprava explicitně stanoví, že svěřenský fond může mít pouze jednoho správce, který bude jeho obhospodařovatelem, půjde tím pádem o osobu disponující příslušným oprávněním České národní banky k obhospodařování investičního fondu,

                                                                                                                259

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf. 260 ŠOVAR, Jan. Investiční fondy. § 148. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 422. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 261 KURKA, René a Anežka PAŘÍKOVÁ. Subjekty finančního trhu: vybrané aspekty likvidace a insolvence. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, s. 6. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-277-9. 262 KRETKOVÁ M., Svěřenský fond, výhodný nástroj pro praní špinavých peněz a daňových úniků? Epravo.cz [online]. [cit. 2016-31-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/sverensky-fondvyhodny-nastroj-pro-prani-spinavych-penez-a-danovych-uniku-93558.html. 263 Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2016-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodovazprava_2013_Duvodova-zprava-k-zakonu-240-2013.pdf.

 

57  

zásadně tedy o investiční společnost.264 Za povšimnutí v této souvislosti stojí ustanovení § 152 ZISIF, které svěřuje dohled nad správou svěřenského fondu do rukou jeho obhospodařovatele popírajíc koncepci obecné právní úpravy.265 Osobou oprávněnou k dohledu je tak tatáž osoba, na kterou by mělo být dohlíženo, čímž se význam tohoto ustanovení v podstatě eliminuje. Nelze než souhlasit s výkladem komentáře, jenž dovozuje, že zákon prostřednictvím tohoto postupu demonstruje skutečnost, že jeho úprava výkonu obhospodařovatelské funkce je postačující.266

5.5.4. Vznik a statut svěřenského fondu Svěřenský fond jako fond investiční se v souvislosti se svým založením vyznačuje v porovnání s běžným svěřenským fondem upraveným v OZ několika specifikami a spočívá v zásadě ve dvou formálních krocích, které ale mohou prakticky splynout v jediné právní jednání. Prvním atributem směřujícím k založení svěřenského fondu bude uzavření písemné smlouvy.267 Požadavek písemné formy je obligatorní, zákonná úprava jej zakotvuje explicitně, kogentně a pod sankcí absolutní neplatnosti v případě jeho nedodržení.268 Typicky se taková smlouva zakládá mezi zakladatelem (resp. zakladateli) svěřenského fondu a jeho správcem, který přijímá závazek držet a spravovat majetek vyčleněný do svěřenského fondu. Akceptace pověření ke správě svěřenského fondu je na základě dikce OZ269 kardinálním krokem konstituujícím svěřenský fond.270 Extenzivní výklad zákona zformulovaný na akademické půdě, s nímž se ztotožňuji, nicméně nevylučuje odlišný postup, kdy písemná smlouva vytvářející svěřenský fond bude uzavřena mezi zakladateli jako jejími stranami a bude v ní zakotveno zmocnění jednoho ze zakladatelů jmenovat budoucího správce svěřenského fondu. V této souvislosti je nezbytné                                                                                                                 264

§ 150 ZISIF a § 152 ZISIF. § 153 ZISIF a § 1465 OZ. 266 PIHERA, Vlastimil. Investiční fondy. § 152. In ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 429. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. 267 Jiný způsob vytvoření svěřenského fondu ZISIF vylučuje. 268 § 148 ZISIF. 269 § 1451 OZ. 270 LAVICKÝ, Petr a Jakub HANDRLICA. Občanský zákoník: komentář III. V Praze: C.H. Beck, 2013, s. 1197. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-529-9. 265

 

58  

zdůraznit, že tento postup nemá žádný vliv na samotný vznik svěřenského fondu, který i v tomto případě vznikne v okamžiku přijetí pověření k jeho správě správcem.271 Imanentním předpokladem existence svěřenského fondu je statut, jenž bude z praktických důvodů typicky inkorporován do zakladatelského dokumentu.

5.5.5. Výhody svěřenského fondu Mezi zásadní výhody a zároveň základní principy svěřenského fondu patří oddělenost formálního a ekonomického vlastnictví (užívání a požívání plodů a užitků) korespondující s účelem svěřenského fondu, jímž je diverzifikace rizik vyčleněním majetku do takového fondu, následkem čehož je skutečnost, že až na vymezené výjimky není možné tento majetek exekučně ani jinak zabavit. Nicméně taková oddělenost bude funkční jen po dobu, po kterou se majetek ve fondu fakticky nachází. V důsledku „vyřazení“ majetku ze svěřenského fondu se vlastnické právo ex lege obnoví. V této souvislosti je samozřejmě nezbytné brát v úvahu obecné právní předpisy chránicí společnost i jednotlivce před protiprávním jednáním při zakládání svěřenského fondu. Uplatnitelné budou jednak ustanovení OZ umožňující napadnout samotné vyčlenění majetku za předpokladu, že jeho cílem je zkrácení vymahatelných pohledávek věřitelů, ale také trestní předpisy či legislativa upravující ochranu před praním špinavých peněz.272 Další nepopíratelnou výhodou je prozatím vyšší míra anonymity obmyšlených svěřenského fondu, než je tomu v případě obchodních korporací, jelikož tu absentuje registrační princip (nutná je pouhá registrace, což má v úmyslu zákonodárce korigovat novelizací

relevantních

ustanovení

tzv.

technickou

novelou

blíže

popsanou

v podkapitole věnované obecným charakteristikám svěřenského fondu).273 V porovnání s obchodními korporacemi absentuje nejenom formalizace v důsledku chybějícího registračního principu ale také požadavky na jakýkoli základní kapitál, což považuji                                                                                                                 271

HOBZA, Martin. Svěřenské fondy jako fondy investiční. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 23 str., 2014. Studentská vědecká a odborná činnost, str. 8 272 EPPINGER, Aleš. Svěřenský fond jako nástroj pro investování. Hospodářské noviny [online]. 2016. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://archiv.ihned.cz/c1-63707800-sverensky-fond-jako-nastrojpro-investovani. 273 DUDÁK, Jan. Možnosti praktického využití svěřenského fondu. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2015, roč. 23, č. 12, s. 25-29. ISSN 1210-4817.

 

59  

za další výhodu, kterou skýtá tato organizační forma. Co se týče daňového režimu, česká právní úprava vychází svěřenskému fondu vstříc ve stejné míře, jak je tomu u ostatních organizačních forem; zvýhodněného zdanění sazbou 5 % tedy může dosáhnout splněním podmínek § 17 b zákona o daních z příjmů, jak jsou popsány v kapitole věnující se ASsPZK. V neposlední řadě bych zmínila flexibilitu této organizační formy spočívající jednak v možnosti zakladatele libovolně vymezit podmínky pro výplatu výnosů ze svěřenského fondu v souladu se svými osobními preferencemi prostřednictvím jeho statutu, jehož právní regulace není detailně upravena, a jednak v možnosti investovat do jakéhokoli typu investic, a to například do cenných papírů, komodit, nemovitostí, finančních derivátů a podobně. 274 Jak už tomu samozřejmě v tradičních právních prostředích, mezi které můžeme jistě právní prostředí v České republice řadit, bývá, efektivní prosazení a používání této nové a praxí doposud neprověřené organizační formy bude vyžadovat jistou míru odvahy a novátorství investorů. Pouze přístup investorů ukáže, zda se bude tato organizační forma jevit jako přínosná a zda bude v praxi využívána.  

                                                                                                                274

EPPINGER, Aleš. Svěřenský fond jako nástroj pro investování. Hospodářské noviny [online]. 2016. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://archiv.ihned.cz/c1-63707800-sverensky-fond-jako-nastrojpro-investovani.

 

60  

5.6. Další přípustné organizační formy 5.6.1. Společnost s ručením omezeným, družstvo, evropská společnost a evropská družstevní společnost K dalším

organizačním

kvalifikovaných investorů,

275

formám,

které

mohou

nabývat

výhradně

fondy

patří společnost s ručením omezeným ve smyslu

ustanovení § 132 a násl. ZOK (včetně společnosti s ručením omezeným, kde podíl společníka je představován kmenovým listem ve smyslu ustanovení § 137 ZOK), družstvo ve smyslu ustanovení § 552 ZOK, evropská společnost ve smyslu čl. 1 unijního nařízení č. 2157/2001 (dále jen „nařízení o SE“)276 a evropská družstevní společnost ve smyslu čl. 1 unijního nařízení č. 1435/2003 (dále jen „nařízení o SCE“)277 ve vazbě na ustanovení § 3 ZOK. Tyto organizační formy investičních fondů nejsou v současné době v českém investičním právním prostředí používané. Jejich opomíjení souvisí nepochybně s tím, že úprava fondového podnikání nabízí organizační formy mnohem vhodnější a k tomuto účelu přímo přizpůsobené.

 

                                                                                                                275

§ 100 odst. 1 ZISIF Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti. 277 Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti. 276

 

61  

Závěr Cílem této práce byla analýza a zhodnocení rozšířeného katalogu přípustných organizačních forem investičních fondů zavedených ZISIF, jejich základních dílčích aspektů, jejich výhod a praktických aspektů a vymezení jejich vzájemných kontrastů s akcentem na nejkomplexnější a nejspecifičtější z nich. Kolektivní investování, jako postup, při kterém neprofesionální investoři vkládají svoje volné finanční prostředky do profesionálně obhospodařovaných investičních fondů za účelem dosažení zisku, skýtá značné množství benefitů, mezi které patří především diverzifikace rizika, snížení transakčních nákladů v souvislosti s tzv. úsporami z rozsahu, výhody organizační a v neposlední řadě též výhody související s profesionální správou investičního fondu. Dohled nad odvětvím kolektivního investování a jeho regulatorní rámec zastřešuje Česká národní banka. Lze uzavřít, že prostředky k ochraně investorů (zejména investorů retailových) jsou v českém právním prostředí na vysoké úrovni a zákonodárce má tendenci je dále posilovat především v návaznosti na harmonizaci domácích právních předpisů s legislativním rámcem Evropské unie. ZISIF, jako i další relevantní právní předpisy, prostřednictvím zakotvení rigidních limitů v souvislosti s fondy kolektivního investování zabezpečuje nižší míru rizikovosti a potažmo důvěru retailového investora v profesionální správu fondu, která je imanentní pro rozvoj kolektivního investování jako takového. Kolektivní investování, které se jako fenomén začalo v České republice formovat v 90. letech minulého století v návaznosti na socio-ekonomické změny, prošlo do dnešního dne intenzivním vývojem. Výsledkem neutichající snahy o setření rozdílů a přiblížení se úrovni zahraničních jurisdikcí je ZISIF jakožto stěžejní právní předpis v tomto odvětví, který neváhám označit za revoluční. ZISIF zavedl v oblasti fondového podnikání širokospektrální změny, jejichž analýze se s ohledem na rozsah této práce nelze blíže věnovat. Na tomto místě bych chtěla zdůraznit, že i navzdory nepřesnostem, které se zatím v koncepci ZISIF novelizací odstranit nepodařilo, jsem toho názoru, že tento zákon je nepochybně krokem správným směrem. Nicméně ZISIF je ještě stále novou právní normou a koherence jeho ustanovení se bude dále vyvíjet v čase.

 

62  

Důvodem rozšíření spektra organizačních forem investičních fondů analogických s formami poskytovanými v zahraničních jurisdikcích byla tedy v souladu s výše uvedenými tendencemi snaha zákonodárce o zatraktivnění českého investičního prostředí pro zahraničního investora. Nicméně musím v této konkrétní souvislosti opětovně konstatovat, že právní úprava organizačních forem navzdory dvounásobné novelizaci pořád vykazuje určité mezery a investoři jsou ovlivňováni vysokou mírou právní nejistoty související s chybějícími zkušenostmi s praktickým využitím některých organizačních forem. Podrobný rozbor výše uvedených organizačních právních forem je předmětem páté kapitoly této diplomové práce, která tvoří zároveň i její jádro. Lze uzavřít, že české investiční prostředí ovládly dvě organizační formy investičních fondů, jimiž jsou podílový fond coby konstrukce známá a prověřená a ASsPZK jakožto derivace běžné korporátní formy akciové společnosti podle ZOK zakotvená prostřednictvím ZISIF. V oblasti právní úpravy podílového fondu považuji za největší přínos posílení ochrany podílníků a mám za to, že popularita podílového fondu v českém investičním prostředí je oprávněná, zejména vzhledem k míře ochrany, kterou podílový fond poskytuje retailovému investorovi. Podílový fond skýtá rovněž další zásadní výhodu spočívající v tom, že podléhá zvýhodněnému daňovému režimu. Vzhledem k narůstající tendenci počtu investičních fondů ve formě ASsPZK lze nepochybně konstatovat, že jde o organizační formu velmi úspěšně etablovanou. Tuto právní formu lze doporučit profesionálům, kteří mohou adekvátně využít výhody, které skýtá možnost zakládání podfondů, jež jsou v porovnání s podílovými fondy v důsledku absence požadavku na jejich základní kapitál méně finančně náročně. Lze uzavřít, že praktické využití a efektivní prosazení specifických organizačních forem, především nepoužívané ale potenciálně atraktivní komanditní společnosti na investiční listy a svěřenského fondu jako fondu investičního, bude záviset především na odvaze a novátorském přístupu investorů, kteří se jako první odhodlají prolomit nedůvěru, která v současné době ohledně těchto forem v investičním prostředí panuje.

 

63  

Seznam zkratek AIFMD

směrnice č. 2011/61/EU

ASsPZK

akciová společnost s proměnným základním kapitálem

ELTIF

evropský fond dlouhodobých investic

ESMA

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

EuSEF

evropský fond sociálního podnikání

EuVECA

evropský fond rizikového kapitálu

KSIL

komanditní společnost na investiční listy

MiFID II

směrnice č. 2014/65/EU

UCITS IV

směrnice č. 2009/65/ES

UCITS V

směrnice č. 2014/91/EU

ZISIF

zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech

ZOK

zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech

ZPKT

zákon č. 256/2004, o podnikání na kapitálovém trhu

 

64  

Seznam použité literatury a pramenů Literatura BAKEŠ, Milan, Marie KARFÍKOVÁ, Petr KOTÁB, Hana MARKOVÁ, Radim BOHÁČ, Petr NOVOTNÝ, Michal KOHAJDA a Pavlína VONDRÁČKOVÁ. Finanční právo. 6. upr. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, 519 s. Právnické učebnice. ISBN 978-807400-440-7. ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 637 s. ISBN 978-80-7478-735-5. DUDÁK, Jan. Svěřesnký fond: Staronový právní institut. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2015, roč. 23, č. 7-8, s. 30-34. ISSN 1210-4817. DUDÁK, Jan. Možnosti praktického využití svěřenského fondu. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2015, roč. 23, č. 12, s. 25-29. ISSN 1210-4817. HOBZA, Martin. Svěřenské fondy jako fondy investiční. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 23 str., 2014. Studentská vědecká a odborná činnost, str. 8 HORN, Kryštof. Praktické aspekty svěřenského fondu ve světle návrhu urgentní novely občanského zákoníku. Ad notam : notářský časopis. 2015, s. 9-14. ISSN 1211-0558. KLAMO, Josef. Úvahy ke snížení hranice minimálního vkladu pro investory do fondů kvalifikovaných investorů. Obchodněprávní revue. Praha: C.H. Beck, 2015, roč. 7., č. 5, s. 157. ISSN 1803-6554. KNOBLOCHOVÁ, Vladimíra a David ONDŘEJ. Pozitivní zpráva pro investiční fondy? Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2015, roč. 23, č. 5, s. 32-33. ISSN 12104817. KOTÁB, Petr, HOBZA, Martin. Zdanění investičních společností a investičních fondů. Acta Universitatis Carolinae Iuridica. Praha: Karolinum, 2013, roč. 59, číslo 3, s. 91111. ISSN: 0323-0619. KURKA, René a Anežka PAŘÍKOVÁ. Subjekty finančního trhu: vybrané aspekty likvidace a insolvence. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, 188 s. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-277-9. LAVICKÝ, Petr a Jakub HANDRLICA. Občanský zákoník: komentář III. V Praze: C.H. Beck, 2013, 2256 s.. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-529-9. MATUŠTÍK, Radek. Systém zdanění investičních fondů se po 10 letech změní. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2014, roč. 22, č. 12, s. 52-53. ISSN 1210-4817.

 

65  

NĚMEC, Libor a Jarmila TORNOVÁ. Investování po evropsku: Nová úprava nabídne i SICAV a SICAR. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2013, roč. 21, č. 4, s. 40-43. ISSN 1210-4817. Občanský zákoník: komentář – Svazek III. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, 570 s. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 9788074783692. PELC, Vladimír. Zákon o daních z příjmů: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2015, 356 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-517-6. RADVAN, Michal, Libor KYNCL a Michaela MOŽDIÁKOVÁ. Právo kapitálového trhu. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 61 s. Edice učebnic právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-80-210-5277-2. RUBAN, Radek. K právní subjektivitě, povaze a jednání právnických osob. Časopis pro právní vědu a praxi. 2013, roč. 21, č. 3, s. 388. ISSN 1210 - 9126. SERVUS, Stanislav a Robert JURKA. Jak právně a daňově přistupovat ke svěřenskému fondu. Právní rádce. Praha: Economia, a.s. 2014, roč. 22, č. 4, s. 18-22. ISSN 12104817. SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-548-0. ŠOVAR, Jan a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 1669 s. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-783-6. ŠOVAR, Jan. Jaké mýty provázejí novou právní úpravu fondů kvalifikovaných investorů? Právní rádce. Praha. Economia, a.s. 2013, roč. 21, č. 6, s. 16-19. ISSN 12104817. ŠOVAR, Jan. Podílový fond – nově a dále. Obchodněprávní revue. Praha: C.H. Beck, 2013, roč. 5., č. 6, s. 175. ISSN 1803-6554. ŠOVAR, Jan a Ondřej MIKULA. O komanditní společnosti na investiční listy. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 6, č. 11, s. 305-311. ISSN 1803-6554. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 789. ISBN 978-80-7357-647-9.

Elektronické zdroje Czech Private Equity and Venture Capital Association: Komentář k návrhu Zákona o investičních společnostech a investičních fondech [online]. 2011. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.cvca.cz/images/cvca_UK-Ke-stazeni/5-file-FileCVCA_re_konzultace_novy_ZISIF.pdf.

 

66  

EPPINGER, Aleš. Svěřenský fond jako nástroj pro investování. Hospodářské noviny [online]. 2016. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://archiv.ihned.cz/c163707800-sverensky-fond-jako-nastroj-pro-investovani. KRETKOVÁ M. Svěřenský fond, výhodný nástroj pro praní špinavých peněz a daňových úniků? [online]. Epravo.cz [cit. 2016-31-05]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/sverensky-fond-vyhodny-nastroj-pro-prani-spinavychpenez-a-danovych-uniku-93558.html. LUKEŠ, Ondřej. Kolektivní investování ve světle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech [online]. 2014 [cit. 2016-06-15]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/141662. Vedoucí práce Petr Kotáb. MAČÁT, Jiří. SICAV, podfondy a některé aktuální otázky ohledně nich. Epravo.cz [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/sicav-podfondy-a-nektere-aktualni-otazky-ohlednenich-97575.html. MIKULA, Ondřej. Komanditní společnost na investiční listy a její výhody. Proč ji vlastně investoři opomíjejí? Patria Online [online]. 2016. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: https://www.patria.cz/pravo/3186281/komanditni-spolecnost-na-investicnilisty-a-jeji-vyhody-proc-ji-vlastne-investori-opomijeji.html. MIKULA, Ondřej. SICAV: v zahraničí známá struktura kolektivního investování u nás bude poprvé. Patria Online [online]. 2013. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: https://www.patria.cz/pravo/2363348/sicav-v-zahranici-znama-struktura-kolektivnihoinvestovani-u-nas-bude-poprve.html. DEMARIA, Cyril. Introduction to private equity: venture, growth, LBO & turn-around capital [online]. 2nd ed. Chichester, West Sussex, U.K.: Wiley, c2013 [cit. 2016-06-14]. Wiley Finance. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=10719162. MIKULA, Ondřej. Komanditní společnost jako forma investičního fondu. Pravniprostor.cz [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodni-pravo/komanditni-spolecnost-jako-formainvesticniho-fondu. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013. [cit. 2015-31-05] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 240/2013 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodova-zprava_2013_Duvodova-zprava-kzakonu-240-2013.pdf. Ministerstvo financí ČR. Elektronická brožura: Kvalifikovaný fond sociálního podnikání [online]. [cit.2016-01-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Navod_2013_08-Informativni-brozurainvesticnifondy-EuSEF-verze-03.pdf. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016. [cit. 2016-31-05] Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Dostupné z WWW:

 

67  

http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Duvodova-zprava_2016-05-23_revize-1482016.pdf. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2015. [cit. 2016-31-05] Původní důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Navrh_2015_Duvodova-zprava-k-navrhu-novelyzakona-o podnikani-na-kapitalovem-trhu-.pdf. Nevýhody fondů [online]. 2014. [cit. 2016-05-06]. Dostupné z WWW http://www.penize.cz/investice/286811-velky-investicni-serial-vynosy-z-investic-adane. Podílové fondy: Hlavní výhody a nevýhody kolektivního investování. MAPOR: Nestranný rádce klienta ve světě financí [online]. 2011 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.mapor.cz/penize_z4-4.html. REICHELT, Petr. Investiční společnosti a fondy [online]. 2015 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/146127. Vedoucí práce Michael Kohajda. Redsidefunds: Služby v oblasti zakládání FKI. [online]. 2016. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.redsidefunds.com/sluzby-v-oblasti-zakladni-fki. SUCHÁ, Anna. Specifika a výhody SICAV. Pravniprostor.cz [online]. 2015. [cit. 201601-06]. Dostupné z WWW: http://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodnipravo/specifika-a-vyhody-sicav. ŠOVAR, Jan. Návrh novely ZISIF z pera ministerstva: Prvek očekávání střídá prvek zklamání. Patria Online [online]. 2015. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: https://www.patria.cz/pravo/2848115/navrh-novely-zisif-z-pera-ministerstva-prvekocekavani-strida-prvek-zklamani.html. TORNOVÁ, Jarmila. Změny v nabízení investic (nejen) podle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Epravo.cz [online]. 2015. [cit. 201601-06]. Dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/zmeny-v-nabizeniinvestic-nejen-podle-noveho-zakona-o-investicnich-spolecnostech-a-investicnichfondech-91823.html. TŮMA, Ondřej. Velký investiční seriál: Podílové fondy. Úvod [online]. 2014. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/podilove-fondy/288174-velkyinvesticni-serial-podilove-fondy-uvod. Weinhold Legal: Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Legal Update. č. 12/2014 [online]. 2014. [cit. 2016-01-06]. Dostupné z WWW: http://www.weinholdlegal.com/upload/actuality/file/2727Legal_Update_12_2014_CZ.pdf.

 

68  

Právní předpisy Důvodová zpráva k zákonu č. 240/2013 Sb. Původní důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Revidovaná důvodová zpráva k návrhu zákona č. 148/2016 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic. Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti. Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti. Nařízení vlády č. 243/2013 Sb. o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování Směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, pokud jde o vyjasnění některých definic. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/65/ES, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/61/EU, o správcích alternativních investičních fondů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/91/EU, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, projednávaný v době vzniku tohoto příspěvku Poslaneckou sněmovnou PČR, č. sněmovního tisku 642/0. Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

 

69  

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon č. 336/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a některé další zákony v oblasti kapitálového trhu. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

 

70  

Abstrakt Hlavním cílem této diplomové práce je přehledně představit a zhodnotit základní aspekty organizačních forem investičních fondů ve světle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, s akcentem na ty z nich, které jsou v právním řádu České republiky upraveny nejkomplexněji a které vykazují výrazná specifika a zároveň zanalyzovat výhody (příp. nevýhody) jejich využití. První kapitola se zabývá základními aspekty problematiky kolektivního investování, popisuje jeho výhody a nevýhody a nabízí stručný historický exkurz do vývoje tohoto fenoménu v českém právním prostředí od jeho počátků až k současné právní úpravě, základem které je především její harmonizace s evropskou legislativou. Cílem druhé kapitoly je vymezení pojmu investičního fondu v stávající právní úpravě v kontrastu s úpravou předchozí a nastínění základní typologie investičních fondů v závislosti na jejich dělení z hlediska sídla, právní osobnosti a okruhu investorů. Třetí kapitola práce se zaměřuje na stručný popis charakteristických rysů fondů kolektivního investování, jejich dělení na fondy standardní a speciální a především na výčet organizačních forem, které mohou nabývat. Čtvrtá kapitola se věnuje fondům kvalifikovaných investorů, a to zejména jejich charakteristice, popsání možnosti prolomení požadavku plurality investorů a také výčtu organizačních forem, ve kterých mohou fungovat. Jádrem diplomové práce je pátá kapitola, která popisuje nejspecifičtější organizační formy investičních fondů, vymezuje jejich pojmové znaky, analyzuje jejich dílčí aspekty a hodnotí jejich výhodnost a použitelnost v investičním prostředí, čímž naplňuje cíl této práce. Organizačními formami podrobenými této detailní analýze jsou podílový fond, akciová společnost s proměnným základním kapitálem, komanditní společnost na investiční listy a svěřenský fond.  

 

71  

Abstract The aim of this diploma thesis is to present a systematical view on basic aspects of forms of organisation of investment funds in the light of the Act No. 240/2013 Sb, on Investment Companies and Investment Funds with main focus on those of them which are regulated within the legal system of the Czech Republic in the most comprehensive and specific manner and to simultaneously analyze advantages (eventually disadvantages) regarding application thereof. The first chapter deals with elementary issues of mutual funds, describes its assets and detriments and also offers brief historical overview of its development in Czech legal system from its beginnings until current regulation which mainly lies in harmonization with the legislature of European Union. The aim of the second chapter is to define the term of the investment fund according to current legal regulation in comparison to its definition pursuant to the previous one. Furthermore, it outlines basic classification of investment funds in accordance with their division based on the place of business, legal personality and number of investors. The third chapter focuses on basic characteristics of collective investment funds, distinguishes standard collective investment funds and special collective investment funds and above all it enumerates possible organisational forms of these investment funds. The fourth chapter addresses characterization of qualified investors funds, describes exemption clause under which the condition of the multiplicity of qualified investors does not have to be fulfilled and possible forms of their organisational forms. The fifth chapter as the core of the thesis describes the most specific organisational forms of investment funds as well as defines their conceptual attributes, analyses particular aspects of these and evaluates their advantageousness and applicability within the frame of investment environment and thereby fulfills the aim of the theses. The organisational forms that are being analyzed in detail are as follows: a mutual fund, a joint stock company with variable registered capital, a limited partnership company with investment certificates and a trust.

 

72  

Název práce v anglickém jazyce Forms  of  organisation  of  investment  funds  

Klíčová slova investiční fond, organizační formy investičních fondů, zákon o investičních fondech a investičních společnostech

Keywords Investment Fund, Forms of Organisation of Investment Funds, Act on Investment Companies and Investment Funds

 

73