Ročník I.
15. května 1915.
Č A S O P IS PR O
d o s p ív a j íc í
Číslo 6.
M LÁDEŽ.
ORGÁN SPOLKU
„JUNÁK — ČESKÝ SKAUT“ . R e d a k t o r ; Ant. B. Svojsík, vrchní vůdce. V r e d a k č n í c h p r a c í c h v y p o m á h á 3. o d d í l p r a ž s k ý c h
j unáků.
Předplatná 2 K i se zásilkou, jednotlivá čísla po 20 h. — Redakce: Praha II.; Náplavní ulice č. 5. — Administrace: E. Šolc, nakladatelství v Karlině, Královská třída.
,
ť
. v
,
,
v
.\:3
Vltavou po vorech.
Po vorech. Z vlastní cesty vzpomíná Čmeli. (XVIII. oddíl.) Nám skautům způsobila válka mnoho nesnází. První přiro zený následek mobilisace byl odchód většiny vůdců a přerušení prázdninových táborů; ze všech skautských kolonií v Čechách zůstal toliko náš tábor v Plané u Tábora až do konce srpna.
S tr . 54,
» Ju n ák«.
Č ís lo 6.
Železniční doprava nebyla sice úplně přerušena, ale přes to jsem se rozhodl, že do Prahy se navrátím cestou méně obvyklou, totiž po vorech, Z tábora našeho odešel jisem v druhé polovici srpna a po týdenním pobytu u bratra na Šumavě došel jsem do Písku, kde meškaje jako host po dva dny u přítele skauta, získal jsem pro záměr jeti do Přahy po vorech ještě dva skauty. Prvého dne dorazili jsme k Vltavě do vsi Červené, kdež jsme ve studentské noclehárně přespali. Od rána byli jsme na nohou, abychom nepromieškali vory, ale nejely. Vydali jsme se tedy proti proudu, abychom spatřili známý železniční most, který ve výši 65 m klene se nad svahy vltavskými. Od Vltavotýna šířka řeky se již valně nezvětšuje, poněvadž kromě Otavy nepřibírá Vltava žádných větších přítoků a teprve u Prahy mo hutní Sázavou a Berounkou. Vltava již od Hluboké si pracně hlodá koryto, které časem zařízlo se hluboko, a tak vidíme, že s obou stran semknuta je příkrými stráněmi, které končí vlastně teprve u Zbraslavi. Proto také bylo nutno železniční most u Červené budovati v takové výši; most je železný a podpírán dvěma mohutnými, na pohled štíhlými pilíři. Když ani po návra tu k Červené vory nejely, dali jsme se pěšky po proudu řeky. Ve vsi Červené je zajímavý kostelík asi z dob Karla IV., jehož nápadně červená kopule zdála by se osadě dávati jméno. Cesta podél řeky je zajímavá, neboť krajina stále se mění. Skalní stěny spadají příkře do řeky asi jako skály u Čertova mlýna v Šárce a také v korytě řeky je hojně balvanů, takže Vltava proudí tím rychleji. Po dvou hodinách zjevuje se nám krásné panoráma hradu Zvíkova — mohutný ostroh skalní s hra dem strmící na soutoku Vltavy s Otavou, Kdo je zde poprvé, marně pátrá po této ušlechtilé Vltavině družce. Skrývá se v hlu bokém údolí, jež znamenáme teprve z blízka. Hodně vody uteklo, než koupajíce se zaslechli jsme z da leka rhytmické údery do vody, „Vory jedou, vory! ,,." voláme s takovým nadšením jako Řekové volali na konci své maloasij ské výpravy „moře, moře!“ Všechny naše rekvisity putují do tlumoků, šaty do pokrývek a v plavkách utíkáme k přívozníkovi, aby nás dovezl na vory. Konečně jsme na „plovoucím ostrově". Na kmenech vypálená fa, „Voitl-Planá n, Luž," ukazuje, že jsme hosty starých známých. Plavci, na jihu zvaní pramenáři, ihned nás poznali a vlídně při jali; dali jsme jim plných pět korun poplatku, asi značně více, než platí, jak jsme shledali později, selský lid používající vorů za dopravní prostředek na cestě do Prahy se zbožím. Cesta utěšeně ubíhá. Za prudkým záhybem uzříme na skále zámek Orlík jako by rukou pohádkovitých obrů zbudovaný, A co chvíli nová skupina skal, nová zajímavost! Doporučoval bych tuto cestu všem, kdož nudili se na Rýnu; bylo tu z nich asi málo a jistě by nelitovali.
č í s l o 6.
•>Junák«.
S tr. 55.
Brzy dáváme se s plavci do hovoru a zasvěcujeme se do všeho, co je tu pro nás nového. Rychlost našich vorů jie dosti znácná, pofněívadž mámie vellkry‘náfcilaid dřívíj čím více totiž fsoiu vory ponořeny, tím rychleji plují. Slunce se sklání víc a více a pomalu nastává přítmí, I řeka ustává ve svém rychlém toku a mlhy usazují se po obou březích. Strmá dosud skaliska se níží, Vltava protéká mírně kopcovitou krajinou; blížíme se ke Kamýku, Ve stmívající se bání nebeské počínají se třepotat hvězdy a netrvá dlouho, vychází měsíc. Poněvadž stále jedeme, zdá se, že měsíc nevychází na jednom místě, nýbrž že nás neustále sleduje v našem pohybu. Konečně však vyhoupne se na oblohu a zalévá veškeru krajinu svým kovově chladným světlem, Řeka plyne volně a klidně, že netřeba než jedním veslem udávati vorům směr. Plavci jdou si po celodenní namahavé práci odpo činout k ohni, jenž je na druhém prameni, t, j. na druhém člán ku vorového tělesa, a poněvadž řeka teče neobyčejně klidně, přenechávají mně řízení vorů, dávajíce mi ovšem rady, zda v levo či v právo mám zaveslovat, S tmou nastává i chlad a proto každý se upne a usedne kol ohně, na němž se vaří voda na černou kávu — pro voraře —^ a na čaj — pro nás. Plavci dávají se do zpěvu; překvapuje mne tenor nej staršího, který elegicky truchlivým hlasem zpívá „Zahučaly hory, zahučaly lesy , . Musí m se přiznat, že jsem si častokráte pletl po-jmy voraře a bodrého pražského Podskaláka; tito lidé nepostrádají lyrického jemnocitu. Řeka uvolňuje svůj běh docela a téměř neslyšitelně vjíždí me do přístavu v Kamýku, Vhodně postavená pobřežní hráz a hlavně klidná voda utváří zde příhodné místo k přistání. V y stoupíme z vorů a rádi se protáhneme na pevné půdě břehu. Je půl dvanácté v noci. Zamíříme k hostinci a v krátku zasedáme k prostičké večeři. V tak pozdní dobu musili jsme ovšem jíst „á la carte" a z bohatého výběru syrečků a vuřtů dal jsem přednost druhým, Chutinaly nám a o koních se nám nezdálo. Sláma rozestřená na zemí a tlumok pod hlavou nahradily nejjemnější prachovou peřinu; o půlnoci, potmě v polosnění proisírám ještě dnešní své dojmy a bťzy usínám. Spánek dlouho netrval. Vstáváme po čtvrté hodině. Hustá mlha zahaluje oba břehy a jen chvílemi závojem mlhy prohlídne skupina stromoví nebo příkrá pobřežní skála. Veslováním zi.amenitě se zahřejeme a i horký čaj, upravený na vesele plápo lajícím ohni, přichází vděk. „Vrátný" na předku voru musí ve škeru svoji pozornost věnovat řízení vorů, jež za takových okol ností není maliěkostí, Asi za hodinu znamenáme nejasně po levé Btraně obávánou „Čertovu skálu", kde již čalsto vory najely na skalní balvany pod hladinou ukryté a roztrhly se po celé své délce na několik kusů.
S tr, 56.
•>J u n á k « .
Č ís lo 6,
Konečně slunko prodírá se mraky a mlha stoupá do výše. Vykoupáme se v chladivé vodě a sušíme se u ohně. Zatím otepli lo se tou měrou, žie zůstáváme v plavkách. Krajina je stále opu štěnější, místo vesnic jen tu a tam nuzný rybáfský domek; kop covitá půda rodí pouze suchou trávu a tak jen řeka poskytuje obyvatelům výživy, Řeka činí četné ohyby, ale většinou plyne zvolna. Sluníčko rozehřívá kmeny tak, že je téměř bolestivo kráčet po nich bosýma nohama. Vyhříváme se a chvílemi, po něvadž jie krajina jednotvárná, dřímáním nahražujeme dnešní nedostatečný spánek, Dopoiledne krajina brnění svůlj rálz a ocitáme se opět v lesích; v záhybech řeky vory náhle oživnou a prudce uhánějí, zanechá vajíce za sebou spěněnou vodní dráhu. Častokráte v peřejích hluk je takový, že dlužno hlasitě křičeti, abychom se dorozuměli. Po poledni blížíme se k Svatojanským proudům. Plavci přehlí žejí, jsou-li houžve dobře utaženy, my pak dáváme své věci na vyvýšená místa, aby nebyly pcškoizeny vlnami. Konečně poznáváme krajinu, kde jsme již tolikráte byli a kde jsme se tolikráte se břehu podivovali přírodě tak nádherně vytvářené. Jsme v proudech, Houžve napiaty jsou k prasknutí a ne ustálé vrzání břeven dává tušiti mohutnost vodních proudů. Letem míjíme sloup se sochou sv, Jana a jen tak tak jsme se přikrčili před mocným vodotryskem vznikajícím při skalním bal vanu, Mimoděk si vzpomenu na příslušný motiv Smetanovy „Vltavy", ale šumný proud přehluší i vzpomínku. Plavci upo zorňují nás na jakési obrysy na skalní stěně, představující v je jich živé fantasii Jana Žižku na koni. Za proudy vykoupali Jsme se naposledy a po srdečném rozloučení s pramenáři vystoupili jsme ve Štěchovicích, abychom vsednouce na parník byli ještě před nocí v Praze, Vzpomínaje své první vorové cesty, vždy si slibuji, že při nejbližší příležitosti svou cestu zopakuji a přiberu k ní i Lužnici, která svojí romantičností Vltavu v mnohém předčí, A mnohý junák nadšený „Vltavou" dra, E, Cbalupnébo, líčící cestu studentů po vorech, vykoná cestu tu rovněž.
Pro skauting. Všem českým junákům srdečný pozdrav! Četl jsem první číslo vašeho časopisu s velikým zájmem. Jsem % roku na vojně a věřte, že mi váš list připadá jako po hádka o jiném životě, o svobodných dětech přírody. Nevím dne, ani hodiny, co mi osudného přinesou a ve vědomí vážné nynější doby shrnul bych nej raděj i všecko své úzkostné uvažování o pří štích dnech v radu českému dorostu: Pěstujte všichni junácké ideje! Potřebujeme pevných, celých lidí —■sokolů a skautů. Jsem v nemocnici. Jestli už dříve byl jsem přítelem skautství, nyní, po tom., oo mi vypravují ranění vojáci a co sám vidím.
č í s l o 6,
» Ju n ák «.
S tr. 57.
přál bych si míti desatera ústa, abych mohl šířiti mezi mládeží porozumění pro skauting. Skautství má veliký význam pro ná rod, tuží tělesné i duševní síly a poskytuje mnoho praktických znalostí. Vidím u našich raněných, ják by jim bylo bývalo na pirospěoh, kidybý byli iprošli šikoloiu isíkaiutství. Mnozí vojáci nevy znají se v poskytování první pomoci, nedovedou šplhat, skákat, utíkat, plovat atd. Mnohý si tím způsobil mnoho strastí a z lehké rány učinil těžkou. Neznají význam čistoty při ošetřování ran. Kolik našich bratří zahynulo, protože nevěděli si rady ve volné přírodě, v zimě, v lese, nebo neznali, jak šetřit zdravím. Pili ne čistou vodu z kaluží, přes které jela jízda, snědli hrušku, kte rou z lejna vytáhli a jen o kalhoty ji otřeli, ,, Pak ovšem padli v obět dysenterii. Ale přicházejí také ranění, kteří prošli výcvikem blízkým skautskému, zejména sportovci a sokolové. Vědí si rady, jsou zmužilí i v těžkých chvílích, dbají o sebe, devedou se přizpůsobiti okolnoistem a varují se nákazy. Na příklad sportovec, kte rému granát roztříštil záda, byl přinesen v beznadějném stavu. Už byla i v novinách zpráva, že zemřel a český sport že utrpěl velikou ztrátu. Raněný nemohl sebou po dva měsíce ani hnouti; musil ležeti v nehybné poloze na břiše. Vydržel vše a jeho, spor tem otužilé tělo zvítězilo nad strašným poraněním. Nyní již tento pacient prochází se po Praze a navštěvuje sportovní zápasy. To je jeden příklad. Po válce nám lékaři povědí, jak hojili se pacienti s těly vycvičenými, otužilými. Povědí také, jak u mnoha vojínů musili boj ováti s nevědomostí o hygieně, s pově rou a šarlatánstvím. Mnoho a mnoho z nich jsou lidé, kteří ne dovolili na příklad otevřít! okna, úzkostlivě střežíce se průvanu; neznají, ubozí, léčivého balsámu slunečního světla a zdravého vzduchu. Krátce bych řekl: Posavadní výchova zanedbávala připra vovali tělo pro život v přírodě. A to se na nás mstí, když ve válce žijeme většinou ve volné přírodě. Neumíme spát pod ši rou oblohou, neumíme si připravit lože, hned nastydneme, máme revma atd. Však o takových útrapách dosti vypravují ranění vojínové. Znalost a otužilost, jakou poskytuje skautství, byly by našim lidem přinesly nesmírné výhody. Nové pokolení dorůsta jící má již příležitost seznámiti se s junáctvím i u nás doma, v Če chách, je proto u veliké výhodě vůči nám, staršími, kteří jen ojediněle a nesoustavně mohli jsme provozovati jakýsi skauting. Vyrůstejž nám nové, tělesně i mravně silnější pokolení! Neříkám tu ovšem, že byste se měli připravovati jen na válku — kéž lidstvo je jí na dlouhá léta uchráněno — ale že nám jde o zabezpečení lepší budoucností národa. Válka je pouze jeden, a to vzácný případ z mnoha, jež život přináší, při nichž vesměs ukáže se zřejmě, jak skautská výchova každému jednotlivci ve lice je užitečná. Zdar, vám, junáci! Šachem.
S tr, 58.
» Ju nák «.
Č íslo 6,
Pod vodou. Umění potápěli se. Setrvali pokud možno dlouhou dobu poid vodou patří ke cvičením nejneisnadinějším. Pro skauta má však aviáštní dů ležitost, neboť musí si je osvojiti pro zachraňování tonoucích, jíimž, jak známo, skauti dobyli si prvních, dobře zasloužených vavřínů a svou heroickou obětavostí na tomto poli pozornost ve řejnosti nejvíce k sobě upoutali. Průměrný zdravý hoch vydrží pod vodou pravidelně asi 40 vteřin, avšak za tuto mez zřídka může jiti bez obtíží, A přece lze správným cvičením docíliti rekordů mnohem větších, aniž bychom pociťovali větší únavy aneb ohrožovali své zdraví. Do poručil jsem junákům cvičení podobná těm, jež konají plavci američtí, a výsledky příznivé záhy se objevily, Jde-li na příklad junák II, oddílu M. již za svých 82 vteřin, není pochyby, že cesta je správná a blízké závody našich skautů přinesou najisto pro to nové doklady. Při cvičeních těchto j de o to, abychom krev nasytili co možno největším množstvím kyslíku a co nejvíce zbavili ji kysličníku uhličitého. Toho nedocílíme násilným vdechováním a vydechová ním, nýbrž takto; S hodinkami v ruce dýchejte asi osmnáctkráte za minutu, jen o málo hlouběji než obyčejně; vydechujte zvolna. T o konejte po dobu dvou neb dvou a půl minuty. Naposled vdechněte trochu silněji a zadržte dech, pokud můžete. Nedívejte se při tom upřeně na hodinky, činí vás to neklidnými. Pří pravi delném cvičení záhy docílíte 60 i 80 vteřin, aniž byste se více unavili než dříve. Stejně (počínáme si, neiž potopíme se pod vodu, Setrváme-li nehybně pod vodou, přidržujíce se pouze, aby nás voda nevy nesla, vydržíme stejně dlouho, Plaveme-li pod vodou, vynášíme-li tělesa z vody, jako těžší kameny neb figurínu cvičíce se v zachraňování, hledáme-li předměty do vody hozené, zkrátí se přirozeně doba našeho pobytu pod vodou značnou měrou. Nejlepší žijící znalec tělocviku ve volné přírodě, Georges Hébert v díle „Guide pratique ďěducation physique" v e isvýdh požadavcích při zkouškách učitelů plování, jež jinak jsou velmi vysoké, žádá setrvati ve vodě nehybně pouze po dobu šedesáti vteřin. Američtí sportovci z kruhů školských dosahují dvou i půl třetí milnuty, ba prof, Yandell Hendenson v Yale při pokusiech se studenty z Yale, jak zaznamenává MUDr, William Brady, docílil toho, že student, jenž po tříminutovém klidném dýchání vdechl třikrát kyslík z plynojemu, zadržel dech po dobu 8 mi nut 13 vteřin. Že z takových cvičení vyloučeni jsou hoši s vadami srdeč ními, rozumí se samo sebou a i zdraví jako při každém našem cvičení vyvarujte se nemírného přepínání.
č í s l o 6.
. »J u n á k «.
S tr,
59.
Na Kokořínsku. „Zvláštní vydání Junáka! Barometr (sitouipál!" zaznělo do ■okien naši kluboivny, a témiěř soiučaisně, jako ipiověstný maratón ský běžec, vřítil se do zasedací síně nejmladší člein našěho od dílu, Bouřlivý jásot přivítal jěbo zpirálvu a zkušený vůdce, uko nejšiv příval radosti, dával vážným 'hlaisem poísledni pokyny k velikonočnímu výletu do údolí kokořínského.
■A i .
Š.-
Na lovu malebných obrázků našich krajin. — Z výletu na Kokořínsko.
Na státním nádraží, budíce nemalou sensaci, nasedli jsme čile do vlaku. Brzy za veseiébo poivídání projeli jísime trať z Pra hy do Beiřkovic, kde nás vlak vyfclojpil a my ubírali jisime se k Labi, Tamějiší Oháron převezl nás za zvýšenou cenu do Liběchova, kde octli jisme se již na německé půdě. Svinuvše vlajky, kráčeli jlsme dosti zadumianě touto obcí, až čela naše rozjasnila otážka: „Kam 'dou pání?“ S radostí jsme odpověděli a počali se baviti se statečným oibráoceim niašich hranic. Za dlouhých rozpirav o itamějších poměrech dostali jsme se do zdaného údolí, ke Krvomlýnu, V krásném jezeře obrážejí se píslkovcové stěny, Krvomllýn sám, černé lesy a Harasov, „T o
S tr. 60.
■>J u n á k «
Č ís lo 6.
jest to místo vyivoleiné," izvolali jisimie jalko jedem muiž a poko chavše se (krásou jeho*, počaili jsme se „kochati" ohsiábem svých tlumoků. Když jisime si pak přáli „dohirého zažití", vydali jsme se ma další pout údolím. Minuli jsme několik krásnýcih roklí a pojednou vyvstane před námi — Kokořín, Ne jeden, nýbrž dva, Drulhý byl totiž obraz jeho v rybníčlku. Potom kráčeli jsme do Mšena, Na cestě urazil si jeden Bobr při předvádění rozličných skoků celý chrup — ale jenom na botě. Poskytli jsme mu první útěcibu a s kulhajiícím došli jsme do Mšelna, Tam ujal se nás p, Janatka, výborný muž, na nějž se může každý s důvěrou obrátiti, a opatřil nám nocleh. Umyli jsme se, pocvičili, navečeřeli a podjali se zasazo vání chrupu. Po dlouhé námaze podařilo se jej dvoucoulovými hřebíky připevnit tak, že drží až dosud, (Kdo nevěří, obrať se Praha 11-60,) Pak zemdleni jsme ulehli. Druhý den utábořili jisme se u Hlučova, Brzy dali jsme se d o kuchtění, S jedné strany láká vás zlatožlutý karbionátek, s druhé voní paprička. Tamhle, ó hrůzo, vzňal se omaistek a jen rychlým zákrokem podařilo se kotletku zachrániti. Dva, vege tariáni, vaří kirupičnou a rýžovou kaši a jeden jich odpůrce svádí je (krásným uzeným. P o oidpoičinkiu ipiodjali se naši „sapeuři" se zdarem opravy blízkého moistku. Druhá část zatím signalisuje přes údolí na značnou vzdálenosit. Potom sklidili jsme tábor a braH se na Kokořín, Cestou zhotovili naši imalíři několik náčrtků hradu, Piroihlédli jsme stavbu i Máchovu skálu a dali se „K oči činou", Ne však přímo. Jeskyně „Barcalina" lákala nás svou tajemností do objetí. Dlouho prolézali jsme sikálu za skalou. Do konce tělnatější jeden druh uvázl v rosoše, oidkudž jen s náma hou jsme ho vytáhli. Stmívalo se. Nechali jisme „Barcalinu" mimo a dali ise d o Mšena na nocleh. Třetí den rozloučili jsme ise se všemi a vydali se na cestu. Po marném úsilí, objevití onu tajeplnou jeskyni, utábořili jsme se pod převisloiu dkalou a zaltím co kiuchař připravoval libou krmi, stavěli „sapeuři" provazový most. Kuchaře, jehož výkony toho dne nebyly na výši doby, z vděčnosti pustili zadarmo prvního; spadl, jak očeíkávali. Za mírného lijáku dorazili jsme do Mělníka, Déšť nám ne vadil, Jakožto ,,Bobři" cítili jsme se tím více ve svém živlu. Na pražském nádraží s důkladným stiskem ruky jsme se rozešli a s lehkými tlumoky vrhli jsme se do náručí toužebně čekajících rodičů a o hodinu později do objetí svých lůžek. Brácha (družina Bobrů).
Květen. Zahrádka v květnu vyžaduje pilné práce. Co zanedbá se v dubnu a květnu, nenahradí se později ani nejbedlivější prací.
Č is lo 6.
» Junák«.
S tr. 61.
Pilně vysaizuíjelme zeleninu i květiny; při tom dbáme, aby kořínlky byly pěkně rioizděleny, nesdhonleny a nikoliv převráceny. Plevel ničíme neíjlépe ipio dešti, když půda poněfcuid oiscbla, vypletím i « kořeny. Na křovinádh, zvláště srstce a rybízu ple níme bouiseníky sbíráním neb postřikováním roiztokem kataien-ce ve vodě. (20 gr, kamence v 10 litireob vlažné vody), Olkopáváním udržuje se půda íkyjprá a čílstá. Za suidba v podvečer zaléváme na vzduohu oteplenou vodou, a to raději vydatně několikrát v týdnu, než denně a pouize poívrdbně. Ve většícb zahrádkádh opalkujeme isetbu špenátu, ředkviček a hrachu. Husté setby se probírají. Za podezřelých dnů, tak zva ných ledových mužů, opatříme dle .potřeby isiadbu okurek proti nočním mraizům lehoučkou krytinou. Po těchto dnech lze i choulostivějiší ikvětiny pokojové vysiaditi ven. Jiřiny umístí se na určená místa; odkvetlý šeřík a růíže se sestřihnou, aby se nevysilovally naisazením plodů. Při vycházkách do přírody shírálme prO zimní dobu ku pří pravě čaje mladé lístky jahodníků, ostružin a slušíme. Kde roste v lesích mařinika vonná i té usušíme a při přípiravě čaje špetku jí přidáme. Komu se vůně taková zamlouvá, nechť hrstku rost liny vysadí na (stinném, chladnějším místě Zahrádky; sem lze také i ikonvalkuky z lesa přesaiditi. Cibule tulipánů a narcis,ků, které na svém imSstě po 3 roky stály, když oidkvetly a nať zaschla, vy táhneme ze země la neCháme na suchém, istinném mfetě zavadnouti. Na podzim vysadí isie znova do čerstvé |pit
RUZNE, Mladí hrdinové, O dvou hirdíniských činech hochů podialy ziprávy ne dávno ipřed válkou anglické denní listy. Jedna vzt.ahujje ise k neoibvyldé události ve staré části hlavního irského města Dulbilinu, Sřítil se tam totiž starý dům la strhl is sébou i dům sousední, V obou idivoupatrových domech bydlilo 19 rodin, V troskách zahynulo 7 osob a 26 jiných bylo zraněno. Při ziachraňování lidí nelštěstím postiženích projevilo se hoijně odvahy, ale nejkrásmější příklad sebeobětování dal — hoch. Jedna ze zasypaných rodin sestávala ze šesti dítek, Neljstarší boclh, jménem Evžen, čtyřikráte se odváižil do trosek la vynesl tak 3 menší bratry a sestru, (Když se tam vrátil po páté ipro nejmenší sestru, zasažen byl nově řítícím se zdivém a zahynul i s dítětem. — Drahý projev hrdinné mysli učinil při srážce vlaků v Anglii malý hoch londýnisiký, Huigh Patterson. Ležel mezi troskami s no hou zlomenou. Když ipřlšla pomo-c a on slyšel jiné raněné dlosípělé osoby niaříkati, pravil; „Já tu ležím Ziatím dobře. Pomozte dříve jinými" Hochovi bylo vyhověno, dostalo se mu pak rovněž pomioici a p o lékařském ošetření se záhy uzdravil, E, L. Kterak půjdeme lesem opravdu přímo? V lese, kde není zcela žádné stezky, snadno se zabloudí. Máme sice snahu jiti přímo vpřed, Mé jakmile nevidíme otevřeného nebe nad stromy, nelb je-li pod mrakem;, přesvědčíme se záhy, že jisme šli v kruhu právě tak, jakoibychom chodili is očima úplně zavřenýmia. Chceme-li opravdu jiti vpřed stále týmž směrem, pamatujme sd tři (stromy, jiež jsou ve větší vizdálenositi od nás v je:dné přímce a jděme k ním. Když dojdeme k (prvému, máme před seibou ještě dva. Ihned ale ízvolme další tři stromy v téže přímce istojící jako dva z dlrívějlšíoh a opět jděme k prvému z nich. Způsob tento stále opakuijeime a ježto pak máme
S tr. 62.
■>J u n á k «
Č ís lo 6.
stále tři sironiíy v jeidné linii před sefoou, neuichýlíme se iznatielněji od ismiěru vytčeného, L, Skautské práce> Naši junáci, kteří rádi se zavděčí obyvatelstvu stav bou neb opravou mostlků přes potoky a strže, měli by stejnou pozomost věnovati i studánkám. Nechť každá naše družina vezme si za úkol aspoň jednu studánku během léta o.praviti, vyčistiti, odtok upraviti a opatřiti střechou neb sehůdky, dle piotřeby, V Šárce, kterou často navštěvujeme, bylo by 'třeba opraviti 'studánku dole před Džbánem i tu po'd Dívčím skokem. Za Bohnicemi v údolí je také studánka tak zašlá, že nelze z ni ani piti. Nad skautskoiu studánkou u Bratiroňova 'postavená šiinde'lová krytina zmizela úplně, patrně byla 0'd'cizena. Mostek poblíže studánky, junáky zbudovaný, stojí dosud. Majáky a stěhovavé ptactvo. Jest jíiž 'dávno- zmámo!, že mnoížství stěíhov. ptactva hyne v okolí miajáků. Ježte většina ptactva toboto' vydává se na cestu v noci, 'není divu, že jest stkvělým svět‘lem -majáků lákána. Vysvětlo valo se obyčejně, že ptactvo o.slepieno jasem, v prudkém, letu naráží na 'skla majáků la nárazy hyne. Holandský přírodozpytec však pečlivým zkou máním vypo-zoroval, že se ptactvo nezabíjí tímto způsobem, nýbrž oslepeno jasem světla, krouží kolem miajáku laiž velikým namáháním vysíleno klesá do m'Oře neb na skály pod majákem a tu hyne. A by dokázal, kterak tu 'lze ptactvo chrániti, dal vztýčili několik žebříků a bidel s tyčkami příčnými u majjáku, -kde ipozorování konal, a v jeho blízkosti. Skutečně ,pak shle dáno, že na tomto místě, kde dříve na tisíce ptáků hynulo v jediné noci, nyní ptáci usedají na tyče v bidlech i v žebřících -a pří ro-žbřesknutí ranním pokraičují v cestě 'další. Za celou loňsikou seizonu stěhování ptactva ne zahynulo v okolí majáku ani sto ptáků. Tento zipů-sob ochrany ptactva za vádí se cd loňského roku i na největších majácích anglických. E. L. Ptactvo a vzduchoplavci. Zdá se, že některé ptaictvo obává s-e nových tétacích istrojů lidských. Ve Švýca-rsku pozoruje se patrný úbytek čápů, kte rých tam dříve bylo bojmě. Letem francouzského aviatika M. Favrea vypu zena [byla celá osada čapí ze svých hnízd a nevrátila se již vůbec, Víděti, že čápi projevují menší odvahu než 'Orlové. Neboť orel útočil ina jistého laviatJka, letícího vzduchem. Loď zachráněna důmyslem kapitánovým. Malá plachetní lod, plující miořem Behrinigovým za tděsné 'bouře, byla zibiavena kormidla a byla zahnána k sO'UO'Stroví Přibylovu, Nem-cha tam poříditi nové důkladné kormidlo, dal kapitán připevníti svými 'lidmi spo-dní xáhn-o velikého stěžně na přič lodii přes střechu kajuty na zádi -lodi ipoistavené. Na kaž-dém konci ráhna připev něna byla kladka. Přes kladky napjato pevné lano uprostřed 0-tO'čené i na hřídeli kormidlového kola. Na každém konci lana připevněna -byla těžká be-dina z lodního nákladu tak, že pomocí otáčení kormidlového kola vždy jen jedna bedna byla ponořena ve vodě a poskytovala lodi oporu. Střídavým ponořováním 'obou -beden podařilo sie kapitánu dopraviti šťasitně loď se 14 O'sobami i nákladem do přístavu lostro-va Unalasiky (jižně -od polo-ostrova Alljašky), kde 'bylo možno poříditi kormidlo- nové, E. L. Daleká cesta poštovního holuba, Do holubníku v Derby v Anglii vrátil se holub, jenž byl vypuštěn miajítelem v Římě. Celý měsíc o-víšem trvalo-, než holub nalezl dialekou cestu k domiovu přes moře i vysoká bors-tva. Znamená to nejlejpší výkon, poštovního holuba anglického'. Dosud 'byl nej větším výkonem návrat holuba z Mirande ve Francii do Oisady Cambusiangu ve Skotsku i(874 angl. mil) za 28 dní. Šetřeni tuleňů. Mezinárodní smlouvou zakázáno jest ipo 15 roků lovití tuleně, aby zachráněni bylí od vyhubení, V anglickém sněmu byl podán nyní návrh i -na šetření šedivých tuleňů na ostrovech britsikýcih každioročně po určitou dobu, alby zabráněno bylo vyhubení těchto zvířat, která dříve na ostrovech britských velice hojně se vyskytovala. Mladí příštipkáři. V nělkterýclh londýnských školách 'zavedeno bylo loni vyučováni ve správce chatrné obuvi při vyučo'vání ruíkodělném. Ježto tato ipráce zalíbila -se v chudých okresích londýnských dětem 'školním i jejich rodičům,, svolily školní úřady, laby toto vyuičo'vánl izavédeino 'bylo ve všech školách, kam chodí dítky chudých roidičů. Hoši 'Opravují obuv nejen sobě,
č í s l o 6,
» Junák*.
S tr, 63.
ale i cihudým dětem tříd nižších. TaJké čeští iskauti se již s úspěchem o 'správ ky bot polkoíušeli. E. L, Mostné. Žádejme, aby pro skautské družiny poskytnut byl v Praze_ volný přechcid mostní, podobně jako mají školní děti s učitelem. Labe. iNejkrásmější kouipání a slunění na písku poskytuje Labe. Ale poizo-r na zrádná vymletá místa a na diuibové kmeny pod vodou ukryté! Předem 'neciht zlkušenější ohlediají místo zivolené, — Ostrov u Če'lakovic byl loňskou povodní přerván uproistřeid, tákže nemožno jít na staré tábořiště. Místo u prorvy lze sice piřebřísti,ale ve starém rameni už nelze se kouipati (voda hnije). Okolí prorvy v e l m i nebezpečno zrádným pískem. Saclh, Skautský koutek v denních listech byl by obecenstvem velmi vítán. Byly by v něm kratičké 'zprávy na zipůsob právě uvedené zmínky o přervání ostrova u Čelákovic nebo tako'véto na př.: — V zahradách trojských, v Roz tokách a v Uhřiněvsi rozkvétají třešně, — U bránického pivovaru při regu laci pozemků inaciházejí se ve ihlímě střeipy předhistorickýoh nádoib. — V Labi pod Brandýsem je letos krásná písčina, Ktíb se uváže v jeho vedení? Názor lékaře o skautování jest název brožurky starosty spolku „Junák — český skaut," subfysika města Prahy, p. dra. Č. Kliky, Vyjde jako 8, sva zek ,.Knihovny Junáků" (českých skautů) se 4 obrázky. Cena 20 hal.
D IV A D L O . Loutkové divadlo u skautů vzbudilo zájem, jak dokázal II. oddíl ju náků, jieni hrál nejen ve své klubovně, nýbrž i v Jedličkově ústavě pro mrzáčky a raněné vojíny na divadle s dekorací českých umělců a loutkami Alešovými. Jindy hrají skauti figurkami vlastnoručně zhotovenými, a i di vadlo a krdisy vypravili sami. Také jinde naši skauti věnovali pozornost loutkám, které dovedou zaměstnati a pobaviti mládež každého věku nejen v místnosti, nýbrž i v přírO'diě. Pěkná loutková hra (a může to býti hra K l i č p e ř o v á , T y l o v a , K o l á r o v a , S t r o u p e ž n i c k é h o ! ) , náliežitě vypravená a nastudlovaná, způsobí často při menší režii větší potěšeni i proispěch morální, než hry sehrané nedbale živými herci. Aby se šířilo správné pochopení pro uměníčko, v němž jsou vlastně sdružena umění všechna, a pro snahy směřující k povznesení českého loutkářství, obdrží k a ž d ý , kdo se zajímá o loutky, ú p l n ě z d a r m a ; 1. Přednášku dra, Jindřicha Veselého ,,0 významu loutek vůbec a proti íkínematografu zvlášť' (14 velkých stran a 7 obrázků), 2, pojednání „Pokyny o hrách, loutkách i dekoracích" (12 obrázků a též snímiek (dítek ve škole před loutkovým di vadlem), 3, „Desatero loutkářské". Stačí dopsati dru. Veselému v Praze-III. č, p. 240, odvolati ise na časopis ,, Junák" a 'přiložiti známku lOháléřovou,
H L ÍD K A
S P O R T O V N Í.
Tělocvičný den pražských junáků. Ze společné schůzky skautů vyšel návrh na uspořádání domácích závodních cvičení pražských skautů, ovšem —■ ve volné přírodě. Ne pro dosažení rekordů, ale k vůli posouzení vzájemnému, oživení zájmu o růz né obory cvičebmé, a k poučení mladším a no'vá5kům, Záivo-d bez odměn, bez reklamy a potlesku, s vyloučením veřejnosti. Zájem, jenž objevil se v posledních letech i na kontinentě evropském o cvičení na zdravém vzduchu, ve volné přírodě, vedl nás k tomu, aby bez újmy ostatnímu programu v českém skautingu co nej
S tr. 64,
» Ju n ák «.
Č ís lo 6.
více času věnovalo se soustavnému tělocviku v přírodě. Nejen proto, že výchova tělesná je základem výchovy veškery, ale po něvadž je u mládeže nejméně jí dbáno, A právě v nynější době, jež činí v ohledu tělesné zdatnosti požadavky největší, takže státi by měla na prvém místě, jest tělesná výchova omezována více než kdykoli jindy. Kolik jen z těch našich hochů je bez tě lesné výchovy školské, kolik z nich má tělocvik téměř jen pro formám na rozvrihiu. Jíž iz toho důvodu nemůže býti řeči o maidprůměrných výkonech. Jak upravena jest tělesná výchova v družinách junáckých, poznal již laskavý čtenář tohoto listu z drobných zpráv a junáctvo české, jež každou volnou chvíli tráví v přírodě, soustavně tam cvičí, své práce koná, stojí u nás bez nadsázky v čele ruchu jdoucího za heslem „Do přírody". Závody letošní dělí se na vyšší a nižší stupně dle věku a vy spělosti, Jsou to zejména: C h ů z e na větší vzdálenost v plné skautské výzbroji s přemáháním překážek, slézáním skalisek, plotů, s přeskoky o holi i bez ní, plováním a pod. B ě h y na 100 a 500 m, B ě h s p ř e k á ž k a m i . B ě h š t a f e t o v ý . S k o k y : daleký a výsoký bez rozběhu a s rozběhem. V r h oštěpem a koulí kg těžkou. R u č k o v á n í na svislém laně bez přírazu. P ř e t a h o v á n í , P l o v á n í na 50 a 100 m libovolným stylem. Plo vání na prsou, na znak, jinými způsoby. P o t á p ě n í na dobu. S k o k y d o v o d y . V e s l o v á n í n a c a n o í c h na 500 m. C v i č e n í n a n á ř a d í t ě l o c v i č n é m : Kmihová cvičení na bradlech, tahové na h r a z d ě, skok na k o n i n a d é l . Š e r m , Assaut fleuretové. Ukázky p r o s t n ý c h : Sestavy ze s i g n a l i s o v á n í . R ů z n á c v i č e n í jednotlivých družin a oddílů. U k á z k y t á b o r o v é h o ž i v o t a . H r y a j.
ZP R Á V Y SPO LKO VÉ.
Jarní dny junáků ve prospěch školy pro vojíny invalidy při Jedličkově ústavu jest název nejbližšího našeho humánního podniku, jejž chystáme se provésti o svátcích svatodušních v Klamovce za Smíchovem. Slavností jarních květů ve prospěch sirotků po padlých pražských v o jínech, jež konána byla ve čtvrtek dne 13. t, m, vPraze a ipřeidměstích ve formě sbírek súčastnilí se skauti jako při dřívějších podnicích tohoi druhu, V cyklu sobotních přednášek, pořádaných pro praž, skauty v přednáš. sále ve Vladisilavově ulici; Dr, F, E. iBrand; V ý l e t y dn 0 ' k o l í P r a h y (se světel, oibrazy). Proí. čeisi. těch. Fr, Níušl; Z ř í š e h v ě z d (I, Úvod do astronomie.) Profesor české university, dr. St, Hanizlík: P ř í r o d n í k r á s y a m e rick é h o západu. Y e l l o s t o w n s k ý park, Kalifornie (s projekcemi), V posluchárně chirurgické kliniky, propůjčené laskavě p.
Č ís lo 6.
» J u n ák «.
S tr, 65.
-profesorem Kukuliou, počaly 1. května přednášky m-ěstského suibfysika dra. Č. Kliky „O p r v n í p o m o c i " . Přes pokročilou dobu přednášky sobotní těší se stále veliké -účasti pražských junáků, proto bu-dlou pořádány, pokud nepočne se s pravidelným tábořením. Svaz českých spolků a přátel pro tělesnou výchovu mládeže konal svou výroční valnou hromadu 7. dubna za předsedniotví univ. profesora, MUDr, K. Weignera, jež celý inventář -dlřívějšího skautského svého odboru věnovala spolku „Junák — český skaut". Přítomný starosta našeho spolku, p, dr. Klika vzdal za to Svazu vřelé díky. Za povinností vojenďcou odcházejí další naši pracovníci; F r. M a r e k , vůdce XII. oddílu, J o s e f S t i b o ř , rádce V. oddílu, R, P t á k , rádce IV, odidílu. V i l . R 6 sohi e n t h a l e r, rádce H. oddílu, — Vůdcové inženýr F r a n t i š e k Š o r e j i s , J a r o i Pl ai ss a J. Ž i d l i c k ý byli poisláni jako důstojničtí zástupci k frontě karpatské. Profesor ;K. D r a h oš, který zraněn byl v proisinci na ruském bojišti, odejel znovu do Haliče,
Z činnosti pražských oddílů. Ze VI, oddílu. Oddíl náš založen byl v prosinci 1914, je nejmladší ze všech a tvořen vesměs nováčky. Laskavostí našeho starosty p. Dr, Kliky propůjčena nám -za klubovnu mansarda jeho domu na Ovocném trhu^ v němž také oddíl III, má svoji klubovní místnost. Hotový skautský dům! Oddíl rychle rostl, takže -dnes čítá 3 družiny po- 8—110 skautech, z toho- družinu starších — -Sokolů -a -dvě mladších — Jestřábů a Vlaštovek. Od svého vzniku jsme ani jedinou neděli nezaháleli a konáli pravidelné výlety -oiddílové nebo družinové. Konány i čtyřdenní vycházky dio -přírody. Bylo-li příliš ošklivo-, uspořádala -se zábavná o-dpolední schůze s přednáškami a recitacemi. Ve schůzích oddílových, jež jsou v páte-k o-d 5. hod., vykládá se po-stupně proigram skautský. Na jedné naší -schůzi poctily nás i dámy -o-dboru dívčího skautingu -svoijí milou návštěvou, a do středu -našeho- zavítal i náš vrchní vůdce s p. prof. Ro-ubalem, vůdce a rádcgvé II, a III. oddílu, takže dámy se rozhodly schůzi svoji konat v naší klubovničce; slavným -slibem Jestřábů a příto-mn-o-stí tolika milých -a vzácných ho-stů dostalo se naší klubovničce za svěcení, V týdnu navštěvuje oddíl též pražis-ké továrny (elektrárnu, oictámu. Beránka, Odkolka -a j.) a -doporučuje tyto -zajímavé exkurse vřele ostatním oddílům. Vedeni snahou po pevnějším slbratř-ovánl skautských o-ddílů navště vovali jsme často jiné a vítali rádi zase jejich zástupce u nás co milé hosty. Chceme přikročit též p o vzoru ciziny k vyměňování swastik. Mnoho práce ještě -bude nám vykonati pod jarním slunéčlkem,, ale s dobrou vůlí do-ufáme dolkázatií, že poistavíme se záhy starším -o-ddíiům čestně ;po bok. Ze XIV. oddílu. Jako mnoho jiných, ztratil i XIV, oddíl svého vůdce, p, M. Ossendoría, jenž nastoupil vojenskou službu hned na počátku války. A le junáci nelenili. Svědčí o tom na 40 výletů, pořádaných od srpna minu lého roku, na nichž si pořizovali diapositivy, jichž mají značnou sbírku, I v zimě podnikány výlety, a za nepříznivého počasí scházeli se junáci ve své útulné kluhovně v Praze-IL, v Dittrichově ul. 344, k přednáškám. Při přednáškách, jichž hylo celkem deset, byly promítány obrazy vlastním skioptikonem, Z programu uvádím: „O skautingu" (opakováno též -pro žactvo 5, tř. ob, školy u sv, Vojtěcha), „Českým rájem", „Alhambra", „B ýčí zá pasy v Madri-dě". Vedením oddílu na ten čas pověřen podepsaný, Charvát Josef. Schůze rádců pražských družin, ač pořádány jsou teprve od nedávná, se osvědčily, daly mnohý dioibrý imípuls a přispívají k čilejšímu styku s ústře dím. V poslední době bylo rokováno v nich -o -skautském stejnokroji, o roz vrhu vycházek, o závodech, programu odbomých zkoušek a j. Rádcové Včelák a Soukup -o-sobně blahopřáli universitnímu prof. dru. Čád-o-vi jménem všech českých skautů k jeho abrahámovinám; jubilant žádal, aby jeho srdečný dík byl tlumočen všem junákům.
S tr. 66.
» Ju n ák«.
Č ís lo 6,
Z organisací cizích. Ragazzí esploratorí italiani.*) O skautingu italsikém podává zprávu úmorové číslo měsíčníku Rívista Pedagogioa. Praví, že italská orgamisace, ač neiní doisud zcela dokonána, bude záhy náležeti mezi prvé organisace ital ské, Zřízení italské má dle všech známek ve zprávě naznačených míti směr značně voienský, neboť sbor skautský bude míti 16 oddílů; pro každý armádní sbor bude jeden oddíl skautů. Skauti se cvičí v pochodech, mané vrováni, oriemtovati se dle kompasu, slunce i hvězd, správně čisti mapy, učí se zacházet! s polním telegraiem, telcfoinem!, užívati létacích draků, stavěti lávky, miosty, kopati příkopy a pod. Prvé oddíly byly zřízeny v Neapoli, ftímě, Florencii a Janově, Ústřední komitét má v čele admirála Bettola, řízení řĚmskébo oddílu má generál Corsi. Jednotlivých sdružení jest již přes 70, Některá zřízena byla již i v italských osadách- Ústřední komitét vydává publikace piropagační, příručky pro orgamiisaci jednotlivých čet a pro výcvik hochů. Letošního roku počal vydávati také ilustrovaný časopis. Hnutí jest podporováno vládou i patronancí ^královou, jenž dal meizi skauty zapsati i korunního prince, E. L.
ZÁVODY.
1, Kde možno zříditi nejlepší sáňkovací dráhu v okolí praž ském ina základě rfíušefností z letoška? 2, Fotografidký snímek neb náčrt volně žijícího tvora zho tovený v přírodě dle skutečn-oisiti, 3, Předloižte denník o vycházkách a činnosti jednotlivce neb celé dmžiny, Nejlepšíí práce budon odměněny a po roizlhodnutí se vrátí.
Odpovědi k poslednímu číslu „Junáka", 1. Výšky význačných bodů pražských! Vltava nad jezem u staroměstských mlýnů 183 m. n. m,, Petřín nad nejbl. okolím 139 m., nad mořem 332 m,, naid Vltavou 139 m„, Rozhledna petřínská 60 m., nad m. 392 m., nad Vit, 199 m., Svatý Vít (věž) 99 m,, n. m, 355 m,, n. Vit. 172 m,, Museum král. Čes, 69 m,, n, m, 278 m „ staroměst, radnice (věž) 60 m,, n. m. 253 m., Prašná brána (pata) 192 m. n. m,, staroměst, radnice 191 m. n, m., brána vyšehradské pevnosti 221 m, n, m,, vyšehr. kostel 60 m., Karlov 232 m, n- m., Bruská brána 232 m. n. m,, Strahov 287 m, n. m,, Týnské věže 80 m.. Mikulášský kostel na Malé Straně 79 m. Zodpověděl Ladislav Rašín, junák III. oddílu. (Odm. „Histo rické rozhledy".) 2, Kdo pronesl prvý? „Poznej seibe sama" je známý výrok Sokratův, — „S voji k svému!" je známo jako’ heslo Fr. Palackého; vzniklo v XV, století ve znění: ,,Svój svému a psu kost." — „A by Bůh náš lid při zdravém' rozumu zachovat! ráčili" prvý pronesl Wáclav W, Tomek za vzrůstající agitace mladších politických stran, — ,.Nedejme iscr pronesl Fr. Lad, Rieger poprvé *) Počátky skautství v Itálii nebyly tak příznivý, jalk líčí zpráva této revue a Angličan, který v Neapoli usilovně začal skautíng zavádětí, trpce sii v soukromí přede 2 roky stěžoval na mládež italskou, která ve slkautíngu hledá jen ukojení své záliby pro' romiantiku, ale prO' vážnou, vytrvalou práci, vzájemnou pomoc, dobroivolnou kázeň, bez nichž řádný skautíng není myslitelný, nejevila poobopení. Také nedostatek vhodných míst pro táboření a nepřátelské chování venkovanů v okolí neapolském bylo v počátcídh velmi na závadu, V italsikých příručkách skautských jeví se mnoho povrohnolsti a nepoidhopemí, , Pozn, red.
č í s l o 6.
■>J u n á k * .
S tr. 67.
v iprovoláiní volebním roku 1870 („iNeidělme se ,a nedejme se!"), naiposled v provolání za demonstrací pražských roku 1897, („Chovejme se důstojně a nedejme seíž“ ) — Zoďpověděl Ladislav Rašín z III, oddílu. (Odm. Aloise Svojsíka „Japionisko a 'jeho lidi".) 3a, Co učiníme letos po ukončení školního roku? V dnešních těžkých dobách je nesnadno činiti plány do budoucna. Obvylklé t á b o r y p r á z dt i i n o v é musí býti letos obmezeny pro nedositatek vůdců, stanů, zdraženi látek na stany, jákož i pro potíže se istravováním. Nejlépe bylo by zfídit n ě k o l i k m e n š í c h t á b o r ů s t á l ý c h p o b l í ž P r a h y , v nichž by mohl střídavě dozírati vrch. vůdce, jeinž by zároveň mohl říditi jeden z mejplatnějších oborů naší činnoisti v době války, k a n c e l á ř „ P o ’m o c n é a k c e č e s k ý c h s k a u t ů " , která se již loni dobře osvědčila, v činnosti posud trvá a o prázdninách bude moci opětně disponovati značnějším po čtem pracovníků, než jak je tomu během školního' roku. Vedení táborů za do zoru vrchního vůdce lze 'Svěřití zikušenějším rádcům, z á sioib o v á n í bude snad z Prahy ispíše možné, než kdybychom byli výhradně odkázáni na menší místa. Při vycházkách povšimli jsme isi, jak málo mužů letos pracuje na polích; bude tudíž naše ip o m o c p ř i ' p o l n í c h p r a c í c h mnohem více žádoucí, maž kdykoli dosud. 'Družině, která ůčinnO'U pomocí přispěje oby vatelstvu, jistě inik'do nébude vyčítati stravu, kterou by si v místě opa třovali, Také při p u t O ' v n í m t á b o ř e n í bude snad možno potraviiny snáze si opatřiti, než při trvalém pobytu většího p'OČtu skautů v témže mí stě, Z d r a ž e n í m p o t r a v i n istoupnou sice naše náklady, ale nepadá to valně na váhu, nebo-t s tím musí počítati každý, i když zůstane doma. Před n a k i a ž H v ý m i n e m o c e m i m'ohou naše tábory svým odloučením od celého světa ibýti irejlepší ochranou. .Stany dají se nahradili po'stavením d ř e v ě ý c ,h c h ý š í . Prvním .příkazem naším budiž však po celou dobu války a pokud nenastanou pravidelné poměry — pomoc trpícím a strádají cím. Karel Kuba, rádce družiny „Lvů". (Odm., „Historické rozhledy".} b) Prázdniny! iSrdce poskočí junákovi v těle při tom, s'loivě. Už nebude sedět v přeplněných místnostech š'kolních, bude se prohánět v jasné m.atičce přírodě. Zaprášenou lavici šikolní záhy již zamění hrčálově zeleným trávníkem a mechem. .Shrlbená záda 'spolužáků, na něž patřil p.o měsíce, nahradí štíhlá těla 'Smirků a jedlí. A lesem bude zníti jen vlídný hlas vůdců a zvonivý smích jeho dřuhů, — Ano, tak to bývalo! Ale 1915 není rokem bezstaro'stného veselí. Může skaut zápO'm©n'Out, že tisíce bratří na šich hledí v iprvníoh řadách smrti v tvář? Lze Iboistejně sedat nad plnými hrnci masa, zatím co chudina do úpadu pracuje o kůrku chleba a rolník namáhá se vytěžit co nejvíce ze .svých polí? Tu místo vlastní radosti svědomí a. povinnost vůči bližnímu nastuipuje v srdce junákovo. Jak nejlépe uplatnili se na pros'pěch trpících a hladovících? iPán pravil: „Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a obtíženi jste." .Skaut sám musí jiti, aby hledal ty, jimž pomioci má. Aby junák, jenž .prožívá 10 ze 12 měsíců každého roku v dus.ném městě, mohl si vyjeti na .čerstvý vzduch, obraf své zraky k pol ním pracím, .Zřídíme tá‘bior u malé vesničky, a střídajíce se, budeme po máhat na poli ze všech sil, zatím co náš kuchař nejen pro nás, ale i pro chudší :na ohni oběd upraví. Tím rozřeším-e tři 'otázky — tábor, výip.o.mO'C na .p'oli a kuchyň, i pro chudé; aby .se koza nažrala, zelí zůstalo celé a „vlk" neměl hladu. A ž hlavní doba sklizně mine, opustím.e venkov a vrá tíme se do města. Junák s lahodným hlasem, dobrý recitátor, sikaut, znalý cizích jazyků, ,s radostí bude vítán v lazaretech, zjev jeho OiSvěží raněné'ho. Obstará po.siÍky, ,p řiveze nástroje .a léky, bude spolehlivým a veselým průvoidcem vojína na procházkádh; v .čítárnách a .knihiovnách pro raněné bude sípolehlivým vedoucím a sežene vojínům dosti vítaných drobných dárků. Obratný skautský kuchař s druhy obstará kuchyni ,pro stravování nezam.ěstnainých .neb dětí .odvedených vojínů. Mnoho, ještě jiných .oborů činnosti čeká IetO'S na přičinlivého junáka a rád pák jiednou vzpomene, jak uplatňoval se v nejtěžší krisi, .jako'U kdy lidstvo pro dělávalo., L, F i l i . p z II, oddílu. (Odm, ,,Hist'0.ritíké roizhleidy‘‘.)
Str. 68. BBB
» Jimák«. ... . ,BBB
Číslo 6.
-v BBB
BB
BBB Bia
□Q QB BB
BB BB BB
BB BB BB
BB BB BB
BB BB BB
Veškeré potřeby pro skauty přesně dle před pisu obdržíte Jedině v obchodním domě
J. Houók Praha,
BB BB BB
Vodičkova ulice číslo 34.
Bohatý o b rá zk o v ý ceník skautských a sportovních potřeb zašlu na požádání » zdarma a vyplaceně — BB BBB . . : ................. , B ^ ^ B B B ................ . ....
. BBB"
Tiskem Pražské akciové tiskárny. — Nákladem E. Šolce v Karlině.
BB -B B B
i:BBB
