ORGÁN, O KTERÉM NEVÍTE, FUNGUJE NEJLÉPE

Zprávy

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 12  2014  ÈÍSLO 1

ORGÁN, O KTERÉM NEVÍTE, FUNGUJE NEJLÉPE JOSEF DUBEN

Øíká se to o tìlesném orgánu. Že èlovìk nìjaký orgán má, to si zpravidla uvìdomí, až zaène pobolívat anebo vynechávat. Se státními orgány, zejména pak tìmi dozorovými, jako je Státní veterinární správa, je to trochu jinak. Zajisté by se veøejnost mohla spokojit s tím, že vše, co se dostane do obchodu, „nìkdo“ zkontroloval, aby se nìkomu neudìlalo špatnì, èi že existují nìjaké blíže neurèené mechanismy, které brání šíøení rùzných nákaz anebo korigují zacházení se zvíøaty apod. Ovšem èas od èasu se „nìco stane“, náhle a neèekanì onemocní èlovìk nebo zvíøe, a je to chápáno jako podvod, podraz. Jak je to možné, když tu pøece musejí být nìjaké zábrany, pojistky, zákony, razítka, která nás mají chránit pøed všemi riziky až do našich posledních dní!!! Ano, jednou takovou pojistkou, zábranou je Státní veterinární správa. Lze øíci, že se díky státnímu veterinárnímu dozoru v naší republice daøí bránit jak zavleèení nebezpeèných nákaz, tak i všem možným potravinovým aférám posledních let, jako byl problém s dioxiny v Nìmecku, s nedeklarovaným koòským masem v nìkterých výrobcích apod. Co nás èeká a co nás, jak vìøíme, mine Pokud jde o potravinové aféry, žila celá EU první pùli loòského roku „koninou“. I u nás jsme zjistili v nìkterých výrobcích nedeklarovaný obsah koòského masa, a dokonce se nám podaøilo pøispìt k odkrytí jedné vìtve falšovatelù (nedeklarovaná koòská DNA ve švédských masových kulièkách). Dále šlo o výrobky hovìzí burger z Polska a lasagne bolognese od lucemburského výrobce. Nejvìtší problémy byly zjištìny ve Zlínském kraji, kde byla uložena nejvyšší pokuta, pøes dva miliony korun. Celková výše pokut dosáhla zhruba ètyø milionù korun. Opìt jsme upozoròovali veøejnost na rizika nebezpeèných nákaz v okolních zemích, zejména na vzteklinu, pøedevším v souvislosti s možným dovozem psù. Tato nákaza, které je ÈR prostá od roku 2002, se stále vyskytuje v Polsku, na Slovensku, hlášeny jsou i výskyty z Maïarska, Rumunska a Chorvatska, z Turecka, severní Afriky i z jiných zemí. Nelegální dovozy mohou znamenat velké zdravotní riziko, nejen pokud jde o vzteklinu, ale tøeba i o parazitózy a rùzná jiná onemocnìní. Na lehkou váhu nelze brát ani leukózu skotu, slintavku a kulhavku, africký mor prasat (blíží se z východu) a øadu dalších nákaz. Mor malých pøežvýkavcù (ovcí) je hlášen z Øecka a Bulharska, leukóza skotu z Polska, infekèní anemie koní opakovanì z Rumunska, TBC skotu z Francie, západonilská horeèka skotu ze Španìlska. A stále

46

se v nìkterých zemích èas od èasu vyskytuje aviární influenza, ptaèí chøipka. Zároveò vnímáme informace z Èíny o novém subtypu této nákazy. To, že u nás, v Èechách, na Moravì a ve Slezsku, není problém s øadou nákaz, ale není samo sebou. Státní veterinární správa sleduje nákazovou situaci v okolních zemích a na pøípadná hrozící rizika upozoròuje jak jednotlivé krajské veterinární správy, chovatelské svazy a chovatele, tak i veøejnost. Proto je na místì opatrnost, a to nejen pøi cestování. I u nás musejí mít chovatelé oèi otevøené a každý podezøelý úhyn domácích i volnì žijících zvíøat musejí hlásit místnì pøíslušné krajské veterinární správì. Nejen proto, že jim to ukládá legislativa, ale pøedevším proto, že vèasné zjištìní nákazy je dùležité pro zabránìní jejího dalšího šíøení a pro úspìšné zdolání. Nìkolik slov o liškách V rámci monitoringu nákaz zvíøat, zejména pokud jde o volnì žijící zvíøata, je ideálním indikátorovým zvíøetem liška. Poèítá se s vyšetøením ètyø ulovených lišek na 100 kilometrù ètvereèních. To znamená, že se u nás vyšetøí každoroènì na celém území republiky kolem 3–4000 ulovených lišek. Samozøejmì, øekne-li se liška, okamžitì se vybaví vzteklina. Ano, to je základní vyšetøení, kterým ve státních veterinárních ústavech zahájí. Pøesvìdèujeme se o tom, že pokud jde o tuto èlovìku nebezpeènou nákazu, jsou populace lišek v ÈR zdravé. Nicménì blížící se ohniska vztekliny v Polsku budou zøejmì znamenat, že budeme v pøilehlých oblastech nuceni zahájit nouzovou vakcinaci lišek. Státní veterinární správa rozhodla, že nyní kromì povinného vyšetøení na vzteklinu se budou lišky též vyšetøovat na trichinelózu. Lišky loví hlodavce, a je-li u nich pøítomnost trichinel zjištìna, znamená to i zvýšené riziko výskytu trichinel u divokých prasat, ta si totiž na hlodavcích také ráda pochutnají. A to je signálem pro dùrazné upozornìní myslivcù na výskyt trichinelózy a nutnost ulovená prasata vyšetøit. Však to také ukládá veterinární zákon. Každoroènì se mezi ulovenými divoèáky najde nìkolik pøípadù nakažených. První letošní liška, u které byla zjištìna pøítomnost larev trichinel (tj. larev svalovce), byla ulovena v lednu na Mladoboleslavsku a vyšetøili ji ve Státním veterinárním ústavu Praha. Monitoring nákaz volnì žijících zvíøat má smysl, jde nejen o jejich zdraví, ale i o zdraví domácích zvíøat, vèetnì domácích prasat, ale v neposlední øadì o zdraví lidí.


Zprávy

A když je øeè o volnì žijících zvíøatech I letos je možné odèervovat volnì žijící spárkatou zvìø. Kdo tak chce uèinit, mùže, ale za podmínek stanovených místnì pøíslušnými krajskými veterinárními správami. Státní veterinární správa umožòuje uživatelùm honiteb použít antiparazitární léèiva u volnì žijící spárkaté zvìøe, a to formou mimoøádných veterinárních opatøení, která jsou kromì stránek SVS www.svscr.cz zveøejnìna napøíklad na úøední desce Ministerstva zemìdìlství. Z tìchto podmínek urèených uživatelùm honiteb vykonávajícím právo myslivosti lze uvést základní informace: • Antiparazitární pøípravky lze použít od 19. 2. do 12. 3. 2014. • Použití je možné na základì pozitivního vyšetøení na parazity. • Uživatel honitby musí o použití informovat uživatele sousedních honiteb a místnì pøíslušnou krajskou veterinární správu, pøièemž musí uvést pøípravek, datum použití a datum uplynutí ochranné lhùty. • Tam, kde by byl antiparazitární pøípravek použit, se nesmí do doby uplynutí ochranné lhùty používat zvìøina k lidské spotøebì, pokud ano, musela by být zvìøina vyšetøena na cizorodé látky s negativním výsledkem. • Léèivo smí být podáno ve formì medikovaného krmiva spárkaté zvìøi (tj. srnèí, jelení, popøípadì daòkùm apod.) a je tøeba zabránit pøístupu èerné zvìøe. Z uvedených mimoøádných veterinárních opatøení vyplývá, že za nesplnìní nebo porušení povinností lze uložit fyzické osobì až padesátitisícovou pokutu, právnické nebo podnikající osobì až dvoumilionovou.

dozorovat zdravotní nezávadnost produkce domácí i cizí, ale kromì toho též napomáhat pøi uplatòování domácí produkce na zahranièních trzích. A ještì k prasatùm. Je tøeba se zmínit o africkém moru prasat. Je zajímavé, že aè se mu øíká „africký“, ohrožuje Evropu a EU z východu. Dokonce bylo zaznamenáno nìkolik pøípadù v Litvì. A tomuto problému se již intenzivnì vìnuje Evropská komise. V ÈR se africký mor prasat dosud nikdy nevyskytoval a ani nyní se nevyskytuje. V Evropì je známa zatím jedna izolovaná lokalita na Sardinii, odkud se ale nákaza dále nerozšiøuje. Avšak v roce 2008 byla tato nákaza potvrzena v Ázerbájdžánu, odkud se dále šíøí postupnì pøes Rusko a letos byla potvrzena v nìkolika pøípadech v Litvì. Je tedy tøeba být ve støehu. Africký mor prasat (AMP) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnìní prasat podobné klasickému moru prasat (KMP). Nakažená prasata témìø ve 100 % hynou. Touto nákazou mùže onemocnìt prase domácí i divoké všech vìkových kategorií. Pùvodním rezervoárem bylo prase bradaviènaté, od kterého se infikovala klíšśata. Virus se nachází v krvi, tkáòových tekutinách, vnitøních orgánech a sekretech a exkretech nemocných zvíøat. Je vysoce rezistentní vùèi nízkým teplotám i vysušení. Virus se mùže vyluèovat sekrety a exkrety již 1–2 dny pøed klinickými pøíznaky. Onemocnìní se projevuje vysokou horeèkou až 42 °C, která mùže podle prùbìhu trvat i nìkolik dnù. První pøíznaky se objevují pøi poklesnutí teploty. Zvíøata jsou malátná, tìžce dýchají, nepøijímají potravu, trpí krvavým prùjmem, zvrací a mají cyanotickou kùži. Klinické pøíznaky se podobají KMP, ale prùbìh je rychlejší. Patologicko-anatomické zmìny charakterizuje výrazné zvìtšení sleziny na rozdíl od KMP, zmìny v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitøních orgánech. Základním opatøením pro ochranu nezamoøených území je zákaz dovozu prasat a produktù ze zamoøených oblastí a dodržovat zákaz krmení zvíøat kuchyòskými odpady. V pøípadì vzniku nákazy je nutné vèasné odhalení ohniska a jeho neprodlená izolace, utracení a neškodné odstranìní všech prasat v ohnisku. Státní veterinární správa o tìchto skuteènostech již informovala chovatele prasat i myslivce s tím, že chovatelé musejí dodržovat zásady biologické bezpeènosti, zamezit kontaktu s divokými prasaty a nepoužívat kuchyòské odpady ke krmení. Myslivci musejí u ulovených zvíøat sledovat, zda se se u nich neprojevily popsané pøíznaky. Vzorky z nalezených uhynulých divoèákù musejí odesílat na vyšetøení do státních veterinárních ústavù. Vakcinace proti této nákaze jednak není možná, jednak neexistuje, ostatnì ani není legislativou povolena. Vzhledem k tomu, že divoká prasata migrují na velké vzdálenosti, není vylouèená možnost, že by se africký mor prasat mohl dostat pøes jiné èlenské zemì (Polsko, Slovensko) až do naší republiky. Proto Státní veterinární správa na možná rizika upozornila naše chovatele i myslivce.

O prasatech Urèitým problémem mùže být v ÈR Aujeszkyho choroba prasat. V chovech domácích prasat se s ní u nás nesetkáváme díky ozdravovacímu programu, který byl v ÈR ukonèen již v roce 1987, a od roku 1988 jsme podle kritérií Svìtové organizace pro zdraví zvíøat (OIE) považováni za zemi této nemoci prostou. Pøi vstupu ÈR do EU tento statut v roce 2004 potvrdila i Evropská komise pøiznáním dodateèných garancí zemì úøednì prosté Aujeszkyho choroby v chovech prasat. Ovšem nelze zapomínat, že rezervoárem viru jsou divoká prasata, která jsou k viru vnímavá a jsou zdrojem infekce pro ostatní druhy zvíøat, u kterých onemocnìní vždy konèí smrtí. Jde pøedevším o skot, ovce, kozy, psy, koèky a kožešinová zvíøata. Èlovìk není k infekci vnímavý. Proto jsme již nìkolikrát upozoròovali majitele psù, aby se s nimi v pøírodì pohybovali po cestách a na vodítku, aby pøedešli možnému kontaktu s divokými prasaty. Opatrnost platí zejména pro lovecké psy. Když je øeè o prasatech, jistì stojí za zmínku velký úspìch. Japonské ministerstvo zemìdìlství zaøadilo 6. prosince Èeskou republiku do seznamu zemí, které smìjí do Japonska dovážet vepøové maso. Je to výsledek nìkolikaletého koordinovaného úsilí Státní veterinární správy a Ministerstva zemìdìlství ÈR. Získat toto povolení znamená, že se èeským firmám otevírá další trh, a že není malý, o tom svìdèí fakt, že Japonsko dováží roènì okolo 800 000 tun vepøového masa. Naším cílem je tedy

Úspìch v ozdravování od IBR V ozdravování chovù skotu od infekèní bovinní rhinotracheitidy (IBR) v naší republice jsme letos zaznamenali

47

Zprávy


opravdu významný úspìch – první kraj je prostý, je to Plzeòský kraj. Ozdravování od IBR v ÈR dospìlo do fáze, že jsou tøi ètvrtiny chovných (reprodukènì využívaných) stád skotu prosté této nákazy. Od IBR lze opravdu ozdravit, dokázali to mnozí chovatelé, kterým se podaøilo za šest rokù ozdravit i silnì zamoøená stáda. Vyžaduje to zodpovìdnì sestavit ozdravovací program a dùslednì podle nìj postupovat. Ukázalo se, že lze zabránit zavleèení (znovuzavleèení) pùvodce IBR do stáda i pøes nepøíznivá specifika, která tento herpetický virus má. Toto dokazují nejen jednotliví chovatelé, ale napøíklad i okresy Domažlice a Klatovy, v nichž byla již na zaèátku ozdravování všechna hospodáøství prostá. A nyní je prostý celý Plzeòský kraj. Situace, kdy jsou na území jednoho státu hospodáøství prostá a na druhé stranì hospodáøství, která ještì neukonèila ozdravování, je pro chovatele obou skupin nepøíznivá. Do urèité míry jsme totiž omezeni i v zahranièním obchodu. Pro zemì nákazy prosté jsme, aś chceme nebo nechceme, stále nákazovì rizikovou zemí. Cesta je jediná. Co nejdøíve dokonèit ozdravení. Zahájení ozdravování od IBR podpoøilo Ministerstvo zemìdìlství již pøed devíti lety. O postupu ozdravování, který byl zvolen, rozhodli sami chovatelé. Chovatelské svazy v poèátcích ozdravování velice pomohly organizováním semináøù a školení pro chovatele. Všem, kteøí zahajovali ozdravování, byl vysvìtlen smysl, principy a metody procesu, jeho organizaèní i finanèní nároènost.

V prvních letech ozdravování velice pomohly pøi jednání s chovateli agentury Ministerstva zemìdìlství. Spoleèný postup je tøeba zachovat i v závìru ozdravování, aby partnery chovatelù nezùstali pouze veterinární lékaøi. Chovatelé, zejména ti, kterým se v ozdravování nedaøí, se obèas uchýlí ke zpochybòování potøeby ozdravovat (resp. ozdravování dokonèit), zpochybòují pøínos pro své stádo, pochybují o úèelnosti dosud vynaložených finanèních prostøedkù atd. Tìmto tendencím je nutné èelit, neboś Evropa nezvolila trend soužití s nákazami, a pouhé tlumení pøíznakù nákaz a omezování jejich negativního vlivu na produkci. Evropa od nákaz ozdravuje, což je postup èeskému chovatelství blízký. Bojovat s pùvodcem nákaz, a ne pouze s negativními dùsledky nákaz. To je sice postup nesmírnì nároèný, ale z dlouhodobého pohledu správný i finanènì výhodný. Proces ozdravování je pro chovatele zátìží v mnoha smìrech, avšak zbývající hospodáøství, která dosud ozdravování od IBR nedokonèila, jsou v jeho závìreèné fázi. Je tedy možné dokonèit ozdravování od IBR v dohledné dobì. Do dvou až tøí let by mohla být celá naše republika této nákazy prostá a ÈR by mohla být uznána za zemi prostou této nákazy, což by bylo pøínosné i pro obchodování v rámci EU. Z našich bezprostøedních sousedù jsou na tom dobøe v Rakousku, které je IBR prosté, a z Nìmecka je to napøíklad spolková zemì Bavorsko.

48

Josef Duben

Zprávy


ORGÁN, KTERÝ SE NEPOUŽÍVÁ, KRNÍ JOSEF DUBEN

Tak to zcela jistì nebude pøípad Státní veterinární správy. O zdraví tohoto orgánu svìdèí napøíklad i to, že dobøe funguje a že nebytní. A to, pøesto, že pøibylo nìkolik aktivit, které mají za cíl zpøístupnit veøejnosti výsledky veterinárního dozoru a umožnit zase se dozvìdìt o nìco více. Napøíklad v kvìtnu loòského roku Státní veterinární správa zpøístupnila na svých oficiálních internetových stránkách (www.svscr.cz) mapové výstupy s vybranými daty ze své kontrolní èinnosti nad potravinami. Cílem bylo umožnit návštìvníkùm našich webových stránek, aby se mohli pøesvìdèit o rozsahu a úèinnosti státního veterinárního dozoru. Novì tuto možnost doplòujeme o další èást skládanky – mobilní aplikaci Veterinární mapa. Zároveò byla tato aplikace rozšíøena o mapy s výskytem sledovaných nákaz, informacemi užiteènými pro chovatele, zejména myslivce a vèelaøe. Aplikaci, kterou je možné stáhnout zdarma pro platformu Android na Google Play https://play.google. com/store/apps/details?id=eu.aquasoft.vetmapa, dodala pro Státní veterinární správu softwarová firma Aquasoft (www.aquasoft.eu). Veterinární mapa zobrazuje na mobilních zaøízeních vybrané aktuální výsledky kontrol potravin živoèišného pùvodu, informace o nákazách zvíøat (napøíklad vèel) v ÈR a kontaktní místa Státní veterinární správy (SVS). Uživatelé tabletù a mobilù s operaèním systémem Android tak mohou mít neustále pøi sobì nejnovìjší informace o nákazové situaci v chovech zvíøat a z oblasti bezpeènosti potravin. Veterinární mapa dokáže urèit polohu uživatele, podle ní pak v mapì zobrazí dùležité informace v jeho okolí. Uživatel si sám vybere, zda chce vidìt všechny, nebo jen vybrané informace. Uživatel si tak napø. mùže jednoduše zkontrolovat, zda v prodejnì, kam vstoupil, nebyly zjištìny závady. Nebo se mùže podívat, zda jeho vèelstvu nehrozí nákaza. Co se všechno zobrazuje? Jsou to informace o zjištìných nálezech z kontrol v tržní síti a mimoøádných kontrol s rùzným zamìøením. Zobrazují se jak kontroly se závadami, tak kontroly bez závad. Další informace o výsledcích kontrol potravin jsou dostupné na internetových stránkách SVS, do mobilní aplikace Veterinární mapa nebyly zaøazeny kvùli nároènosti na pøenos velkého objemu dat. Dále to jsou informace o zjištìných nákazách zvíøat. V Èeské republice je velmi dobrá nákazová situace jak v chovech domácích zvíøat, tak i u volnì žijících zvíøat. Pøesto se vyskytují nákazy, které jsou v prùbìhu roku ze strany Státní veterinární správy øešeny. Z pohledu uživatele zobrazuje aplikace Veterinární mapa pøehlednì na jednom místì informace k výskytu vybraných nákaz a v pøípadì nákaz vèel zobrazuje i vyhlášená pásma, ve

kterých platí pøísnìjší veterinární pravidla, zejména z pohledu pøemísśování vèelstev. V aplikaci lze nalézt kontakty na krajské veterinární správy, na Mìstskou veterinární správu v Praze a samozøejmì též na Ústøední veterinární správu Státní veterinární správy. Všechny informace o nákazách mají èasovou platnost (datum od – do), lze tak sledovat buï aktuální informace, anebo historický vývoj situace. Na jedné mapì lze zobrazit všechny dostupné informace najednou nebo si vybrat jen ty, které návštìvníka zajímají. GPS lokalizace (aplikace urèí aktuální polohu tazatele, takže v mapì lze snadno nalézt dùležité informace z nejbližšího okolí). Ohniska nákaz jsou zobrazena jako barevný špendlík na mapì. Oblasti nákaz (ochranná pásma) jsou zobrazeny jako barevný polygon („flek“) na mapì. Kontroly bez závad v tržní síti mají zelenou barvu špendlíku, kontroly se závadami èervenou. V detailu kontroly jsou uvedeny další informace o kontrolovaném subjektu a pøípadnì zjištìné nedostatky. U ohnisek nákaz zjistíte data vyhlášení a zrušení, u pásem ještì navíc seznam územních jednotek. Data se v mapì objevují do 24 hodin od zjištìní Státní veterinární správou. Možnost prohlížet je v režimu on-line i off-line. Pro prohlížení v off-line režimu je tøeba si pøedem z internetu stáhnout balíèek s mapou. Podrobnìjší informace lze nalézt na výše uvedených stránkách Státní veterinární správy www.svscr.cz. O tyto aplikace projevilo zájem nìkolik set zájemcù. Další zajímavou aktivitou, která již našla svùj okruh zájemcù i pøíznivcù, je Facebook. Do loòského roku informovala Státní veterinární správa o své èinnosti širokou veøejnost kromì svých webových stránek a odkazu na výsledky kontrol a prostøednictvím mobilní aplikace pouze prostøednictvím klasických médií. Dalšími možnostmi v loòském roce bylo informování veøejnosti prostøednictvím formuláøe na dotazy a též díky mobilnímu pøipojení na mapy – tyto možnosti využívá pøes 10 000 lidí mìsíènì. Od ledna 2014 jsme pøidali mezi „komunikaèní“ nástroje i Facebook a vycházíme tak vstøíc všem, kteøí využívají moderní formy komunikace prostøednictvím sociálních sítí. Odkaz je na ikonì na stránkách www.svscr.cz. Uživatelé na tìchto stránkách Státní veterinární správy najdou nejen tiskové zprávy a informace o plánovaných akcích, ale mohou pøímo oslovit redaktory s konkrétními dotazy a pøipojit se do následných diskusí k daným tématùm. O velkém zájmu o tento druh komunikace a o úèelnosti tohoto projektu rovnìž svìdèí fakt, že od oficiálního uvedení stránek do provozu zareagovalo na facebookový profil Státní veterinární správy již nìkolik stovek uživatelù „to se mi líbí“ a další pøicházejí s individuálními hodnoce-

49

Zprávy


ními. Je zde také patrné, že každou zprávu èi informaci zhlédne mezi 100–400 návštìvníkù. Z této zpìtné vazby je jasné, která témata veøejnost osloví více.

pøedevším chránìním pøed vlivem povìtrnosti. A pokud jde o napájecí vodu, pak dbát, aby nezamrzala. Co se týèe chované drùbeže, je možné zopakovat zásady biologické bezpeènosti – je dobré, aby se k potravì nedostávali volnì žijící živoèichové, tj. ptáci, ale tøeba i hlodavci… A nejde jen o riziko pomalu už zapomenuté aviární influenzy (ptaèí chøipky). Pøi pohledu na informace, které je každý týden možné získat prostøednictvím ADNS, je zøejmé, že riziko aviární influenzy je stále reálné. Napøíklad na poèátku února v Itálii.

Není phishing jako fishing Upozornili jsme také napøíklad na jev zvaný phishing. Jde o tzv. „phishing“ neboli podvod, na který mohou narazit zájemci o koupi èi záchranu zvíøat z neutìšených podmínek. Cílem takovéhoto „podnikání“ je vymámit z naivního zákazníka peníze. Dosud bylo o phishingu, tedy podvodných e-mailech, hlavnì slyšet v bankovnictví, kdy se podvodníci snažili z klientù vylákat pøístupová hesla k úètùm. Mùžeme nyní uvést i pøíklad veterinární, se kterým se svìøila jedna sleèna, která se nechala nachytat a objednala si podle „obrázku“ na internetu bengálskou koèku, avšak jak se ukázalo, byla to koèka pouze „virtuální“. Inzerovaná nabídka vypadala, že je z Belgie. Ovšem na kontakt se dotyèné ozvaly „Marocké aerolinie“ s tím, že jde o kotì, které je v karanténì na letišti v Bristolu, a nejprve je nutné zaplatit za pøepravní box a poté i za karanténu, jinak kotì z letištì dál nepustí. Adresa byla nápadnì podobná e-mailu zmínìného letištì. A to kotì prý pochází z Kamerunu. Nebýt této trochu moc složité pohádky, jistì by se našel èlovìk, který by zaplatil. Pozor na podobné praktiky! A zejména na inzeráty nabízející všemožná exotická zvíøata, mimo jiné napøíklad opice. Takovéto obchodování není jednoduché a je tøeba vzít v potaz platné pøedpisy i podmínky dané CITES (úmluvou o obchodování s chránìnými živoèichy). Zvíøata ve skuteènosti k pøípadnému kupci nikdy nedorazí, pokud vùbec existují. Takové inzeráty jsou snadno rozpoznatelné – zvíøata jsou nabízena za podezøele nízké èástky a èeština v nich nebývá korektní, vznikají totiž strojovými pøeklady, ale ani na to se nedá spoléhat. Kdo touží po domácím zvíøátku, tøeba i koèièce, nechś se radìji obrátí na èeského chovatele, popøípadì na útulek. Platí to i v pøípadì dobøe myšlené záchrany psù ze zemí, kde je špatná nákazová situace, kdy, bohužel, hrozí zavleèení vztekliny do ÈR. U nás se toto pro èlovìka smrtelné onemocnìní vyskytlo v roce 2002 (u divokých lišek) a od roku 2004 jsme uznáni za zemi prostou této nákazy. I v naší republice se pøece najde øada pøípadù, kdy je možné zvíøe zachránit. Staèí navštívit jakýkoli útulek, prakticky všechny jsou plné. Ptáci v mlze nezabloudí Jak upozornit na stále možné riziko ptaèí chøipky? Je to možné i informací, tiskovou zprávou, která je uvedena tím, že ptáci v mlze sice nezabloudí, nicménì se jim poletovat moc nechce – s ovlhlým peøím to ostatnì za moc nestojí. Ale orientaci v mlze mají pøece jen ztíženou, neboś se orientují pøedevším zrakem a sluchem, a mlha opravdu vše trochu zkresluje. Ale ptáci naštìstí také využívají další receptory, napøíklad takové, které reagují na tlak, teplotu i rùzné vibrace. Nicménì v nepøíjemných vlhkých dnech je dobré volnì žijícím ptákùm i domácímu ptactvu, tj. drùbeži, tuto dobu zpøíjemnit. Nejlépe odpovídajícím krmením, sluneènicí, popøípadì správnými krmnými smìsmi, ale

50

Kontroly, kontroly Mediálnì vdìèným tématem jsou výsledky kontrol prodejcù èi výrobcù potravin živoèišného pùvodu. Okolo Vánoc každého zajímaly podmínky pro sezonní prodej ryb, vánoèních kaprù. Na poèátku roku jsme kontroly vyhodnotili s následujícím výsledkem: V posledních týdnech roku 2013 uskuteènili inspektoøi veterinárních správ pøes 600 kontrol, ve 20 pøípadech zjistili závady, což jsou asi 3 %. Nejvíce pochybení bylo administrativního rázu, nìkteøí prodejci vèas nenahlásili, kdy a kde budou ryby prodávat. Na dalším místì to bylo špatné nakládání s odpady (prodejce nebyl schopen doložit, jak odpad likviduje) a za další to bylo neodborné nakládání s používanými nástroji a nevhodné omraèování. Ve všech pøípadech bylo zahájeno správní øízení za úèelem udìlení pokuty, ty se budou pohybovat v øádu tisícù korun. Byly zjištìny také dva pøípady špatného oznaèení „tøeboòský kapr“(porušení souladu se specifikací dle naøízení 1151/2012), èímž byli zákazníci uvádìni v omyl. V tomto pøípadì byly prodejcùm v Plzeòském kraji a v Praze uloženy citelnìjší pokuty, neboś šlo o klamání zákazníkù, to znamená, že se pokuta pohybovala v øádu desetitisícù korun. Pro ilustraci lze zmínit napøíklad i zprávu, která je uvedena sdìlením, že namlít se smí jen pøed zákazníkem. Jde o to, že podle § 9 odst. 3 vyhlášky è. 326/2001 Sb. musí být mleté èerstvé maso pøipravováno jen pøed zákazníkem (spotøebitelem), výjimkou je mleté maso balené. Pøi únorové kontrole v prodejnì (výrobním prostoru) v Pardubicích nalezli inspektoøi krajské veterinární správy 10 kg nebaleného mletého masa, které navíc bylo skladováno pøi nevhodné teplotì. Naøídili tuto surovinu neškodnì odstranit a byla uložena sankce, èímž se rozumí uložení pokuty. Dále napøíklad v prvních 14 dnech února inspektoøi opìt nalezli v nìkterých prodejnách výrobky s prošlým datem spotøeby: v Mariánských Lázních 1,2 kg tokajské klobásy, v Moravské Ostravì 1 kg sušeného špeku a sýr ve slaném nálevu, ve Frýdku-Místku témìø 5 kg uzené rolované plece a v Benešovì pøes 8 kg chlazených kuøecích ètvrtek. Ve všech pøípadech opìt naøídili neškodné odstranìní, tj. likvidaci, a bylo zahájeno správní øízení za úèelem uložení pokuty. V Kamenici nad Lipou (Kraj Vysoèina) zase inspektoøi zjistili, že v jednom objektu, kde se zachází s potravinami rostlinného pùvodu, pøebalují vejce, špatnì je oznaèují a skladují je pøi neodpovídající teplotì a rovnìž zde skladují med bez dokladu o pùvodu… a to vše bez schválené registrace. Proto s provozovatelem bylo zahájeno správní


Zprávy

øízení a bylo mu uloženo doložit doklady a provést registraci. Opìt musí poèítat s uložením pokuty. U výrobce v Brumovì-Bylnici byla u uzené kýty zjištìna pøítomnost listerií, bylo naøízeno 46,8 kg zlikvidovat a provést sanitaci výrobních prostor. Výrobu lze obnovit až po laboratorním prùkazu bezpeènosti této potraviny ze zkušební výroby. Bylo zahájeno správní øízení za úèelem uložení pokuty. Z dùvodu nedodržení skladovací teploty naøídila krajská veterinární správa v Pardubickém kraji zlikvidovat pøes 6 kg salámù (11 kusù), které byly skladovány pøi teplotì pøes 20 °C, pøièemž výrobce uvádí na etiketì podmínky skladování 1–4 °C. V Jihomoravském kraji pøíjemce z Hodonína nenahlásil krajské veterinární správì pøíjem 6242 kg klobás ze Slovenska, což je v rozporu s naøízením vlády – nahlásit krajské veterinární správì 24 hodin pøedem každý pøíjem, aby mohla být provedena veterinární kontrola. Ve všech pøípadech pochybení je vždy zahájeno správní øízení, jsou naøízena opatøení, která veterinární inspektoøi následnì kontrolují, a vždy jsou ukládány pokuty.

Jde o vdìèná témata, která média i ètenáøe témìø vždy zaujmou, a je to vlastnì i dùkaz o tom, že veterinární dozorový orgán „je používán“, tedy nekrní. Takže vìøíme, že i letošní rok bude tak úspìšný, jako byl ten loòský. Zatím lze vyjádøit uspokojení, že všechny vzniklé problémy jsme vždy vyøešili, aniž by bylo pøímo ohroženo zdraví lidí a také aniž by byla pøijata ze strany EU vùèi ÈR jakákoli omezení. Ovšem je tøeba dodat, že na dobrých výsledcích èinnosti státního veterinárního dozoru se podílejí též chovatelé i zpracovatelé. Ale nemalou mìrou k tomu pøispívají i soukromí veterinární lékaøi, bez nichž by se jen velmi tìžko daøilo realizovat ozdravné programy èi zdolávat nákazy a uskuteèòovat všechna preventivní opatøení.

Josef Duben

Zprávy


ZÁCHRANNÉ STANICE PØEKONALY V LOÒSKÉM ROCE REKORD V POÈTU ZVÍØAT, RADOST Z TOHO VŠAK NEMAJÍ PETR STÝBLO Èeský svaz ochráncù pøírody

Národní síś záchranných stanic, kterou Èeský svaz ochráncù pøírody založil v roce 1998 a která v souèasnosti sdružuje celkem 28 záchranných stanic pro handicapované živoèichy, v roce 2013 pøijala do své péèe celkem 14 767 zranìných èi jinak handicapovaných volnì žijících živoèichù. Je to o témìø 1000 jedincù více než v roce pøedchozím. Nárùst poètu pøijímaných zvíøat za posledních 10 rokù znázoròuje následující graf:

Kromì volnì žijících pøijaly stanice i nìkolik desítek z chovù uprchlých èi opuštìných zvíøat exotických. Celkem stanicemi v loòském roce prošlo rekordních 281 druhù zvíøat. Témìø stejná jako v minulých letech je úspìšnost léèby zvíøat. Z celkového poètu pøijatých zvíøat se podaøilo vyléèit a na svobodu vypustit každé druhé zvíøe. Prùmìrná délka intenzivní péèe (od pøíjmu po vyléèení nebo smrt) o pøijatého živoèicha èinila více

Vývoj počtu přijímaných zvířat 16 000 14 000 12 000 10 000 8000 6000 4000 2000 0 2004

52

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


Druh

n

Ježek západní

1517

Netopýr hvízdavý

1269

Netopýr rezavý

1194

Poštolka obecná

1141

Rorýs obecný

864

Ježek východní

731

Kachna divoká

628

Kos èerný

618

Holub domácí

616

Kánì lesní

458

Labuś velká

419

Zajíc polní

386

Veverka obecná

365

Srnec obecný

340

Jiøièka obecná

319

Netopýr pestrý

265

Hrdlièka zahradní

247

Sýkora koòadra

246

Vrabec domácí

241

Holub høivnáè

223

Zprávy než 90 dnù, 1057 zvíøat (asi 7 %) v intenzivní péèi stále zùstává ve stanicích, a je tedy šance, že se je podaøí vrátit do pøírody. Zbytek zvíøat uhynul, musel být utracen èi se v omezeném poètu s nevyléèitelným handicapem stává trvalým pacientem v expozièních èástech stanic. Druhové spektrum pøijímaných živoèichù je velmi pestré a oproti roku 2012 narostlo o dalších 69 druhù. Poèty (n) jedincù v roce 2013 dvaceti nejèastìji pøijímaných druhù živoèichù udává následující tabulka: Trendem posledních let je stále se zvìtšující množství pøijímaných netopýrù – druhù, které žijí v bezprostøední blízkosti èlovìka – netopýr rezavý, netopýr hvízdavý a netopýr pestrý. Tento nárùst je zøejmì v urèité míøe spojen s likvidací tradièních zimních úkrytù tìchto netopýrù v dutinách v opláštìní staveb. Neobvykle vysoký pøíjem rorýsù byl spojen s èervnovým poèasím, které bylo pro tyto specialisty na létající hmyz zcela likvidaèní. Naopak, to, že se do tohoto výètu dostal vrabec domácí, mùže svìdèit o tom, že jeho donedávna zdecimované stavy opìt narùstají. Do záchranných stanic se v loòském roce dostaly i nìkteré vzácnìjší druhy. V následující tabulce je nìkolik vzácných druhù ptákù a savcù, které se v roce 2013 dostaly do záchranných stanic (n je poèet jedincù). Nepopiratelnou skuteèností je, že vìtšina zvíøat, která projdou rukama pracovníkù záchranných stanic, se k nim dostala pøímo èi nepøímo vinou èlovìka. Nejèastìjšími dùvody pøíjmu jsou zbyteènì odebraná mláïata, zranìní – dopravou, nárazy do prosklených ploch, popálením

Vypouštìní uzdraveného èápa bílého. Foto Záchranná stanice Pasíèka.

53

Zprávy


Labuś velká zbavená rybáøského vlasce dostává svobodu. Foto Pražská zvíøecí záchranka, Patrik Sláma.

Savci

n

Racek moøský

3

Bobr evropský

9

Lelek lesní

2

Rys ostrovid

1

Poštolka rudonohá

2

Vrápenec malý

1

Potáplice severní

2

Sokol stìhovavý

2

Ptáci Bukáèek malý

9

Bukaè velký

1

Ostøíž lesní

9

Døemlík tundrový

1

Hohol severní

8

Dudek chocholatý

1

Orel moøský

7

Ibis skalní

1

Moták lužní

6

Kajka moøská

1

Kalous pustovka

5

Luòák hnìdý

1

Kolpík bílý

4

Moták pilich

1

Luòák èervený

4

Orel skalní

1

Raroh velký

4

Puštík bìlavý

1

Chøástal vodní

3

Skøivan lesní

1

Orlovec øíèní

3

Strnad zahradní

1

54


Zprávy o elektrická vedení, ale také pády do nejrùznìjších jímek, šachet èi komínù. Pøibývá vodních ptákù omotaných rybáøskými vlasci èi poranìných od rybáøských háèkù. Obrovský je nárùst pøíjmù zvíøat, která se ocitla v pro nì i pro èlovìka nevhodném místì – zálety netopýrù do bytù, kachní rodinky v uzavøených vnitroblocích atd. V loòském roce Národní síś záchranných stanic významnì finanènì podpoøil stát prostøednictvím Ministerstva životního prostøedí a Ministerstva zemìdìlství, s finanèní podporou pomohly i Lesy Èeské republiky, Nadace ÈEZ, Nadace Èeské spoøitelny a Nadace Martina Romana. Avšak tyto prostøedky nepokryly ani polovinu nákladù stanic na péèi o jejich pacienty. Pro kvalitní záchranu zvíøat je bezpodmíneènì nutná stabilní podpora široké veøejnosti. Pokud vám není lhostejný osud zranìných volnì žijících živoèichù, mùžete poskytnout finanèní dar na konto veøejné sbírky Zvíøe v nouzi èíslo: 33 55 33 22/0800 nebo poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI na èíslo 87777 (platí pro všechny operátory, úètování DMS: 30 Kè, pøíjemce obdrží 28,50 Kè, službu provozuje Fórum dárcù). Více informací naleznete na www.zvirevnouzi.cz. Petr Stýblo Èeský svaz ochráncù pøírody

Kalous ušatý opìt na svobodì. Foto ZS Pátek u Podìbrad.

Uzdravený puštík dostává svobodu. Foto ZS Pátek u Podìbrad.

ORGÁN, O KTERÉM NEVÍTE, FUNGUJE NEJLÉPE

Recommend Documents