OPTIMALIZACE MANAŽERSKÉHO ROZHODOVÁNÍ

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management

OPTIMALIZACE MANAŽERSKÉHO ROZHODOVÁNÍ Optimization of Management Decision-Making Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc.

Autor: Jan Zavřel Brno, květen 2007

Jméno a příjemní autora: Název bakalářské práce: Název v anglickém jazyce: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:

Jan Zavřel Optimalizace manažerského rozhodování Optimization of Management Decision-Making Katedra podnikového hospodářství prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. 2007

Anotace Bakalářská práce „Optimalizace manažerského rozhodování“ je zaměřena na aplikaci metod rozhodovací analýzy na řešení rozhodovacího problému revitalizace území Jižního centra města Brna. V teoretické části je vysvětlena základní terminologie, metody a postupy, které se vztahují k problematice řešené rozhodovací situace. V praktické části je řešeno závažné strategické rozhodnutí spojené s otázkou revitalizace konkrétní brněnské lokality. Na základě použitých postupů je v souladu s rozhodovací metodikou zvolena k realizaci optimální varianta řešení.

Annotation The bachelor work „Optimization of Management Decision-Making“ is aimed at the application of decision analysis methods for solutions to decision problems of Brno’s revitalization of the South Center area. In the theoretical part, the basic terminology, methods and procedures, related to problems of decision situation, are explained. In the practical part, the important strategic decision connected with the matter of a specific area of Brno’s revitalization is solved. Through the application of these procedures, the optimal option for solution according to the decision method is chosen.

Klíčová slova Rozhodovací analýza, kritérium, stavy okolí, varianta řešení, rozhodovací proces, optimalizace, fáze rozhodování

Keywords Decision-making analysis, criterion, future scenarios, alternative solution, decision-making process, optimization, phases of decision-making

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením prof. Ing. Ladislava Blažka, CSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 21.5. 2007

_________________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval prof. Ing. Ladislavu Blažkovi, CSc. za cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce, a dále vedení společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. za poskytnutí odborných studií a interních materiálů.

OBSAH OBSAH....................................................................................................................................................7 ÚVOD......................................................................................................................................................9 TEORETICKÁ ČÁST.........................................................................................................................10 1. Úvod do problematiky rozhodování ...............................................................................................10 2. Manažerské rozhodování ................................................................................................................10 2.1 Organizační stránka rozhodování ................................................................................................11 2.2 Procesní stránka rozhodování ......................................................................................................11 3. Rozhodovací proces..........................................................................................................................12 3.1. Rozhodovací problém .................................................................................................................12 3.2 Prvky rozhodovacího procesu......................................................................................................12 3.2.1 Cíl rozhodování ....................................................................................................................12 3.2.2 Kritéria hodnocení ...............................................................................................................12 3.2.3 Subjekt rozhodování .............................................................................................................13 3.2.4 Objekt rozhodování ..............................................................................................................13 3.2.5 Varianty řešení .....................................................................................................................13 3.2.6 Stavy světa ............................................................................................................................13 3.3 Klasifikace rozhodovacích problémů ..........................................................................................13 3.3.1 Dobře strukturované rozhodovací problémy........................................................................13 3.3.2 Špatně strukturované rozhodovací problémy .......................................................................13 3.4 Fáze rozhodovacího procesu........................................................................................................14 3.4.1 Definování ............................................................................................................................14 3.4.2 Analyzování ..........................................................................................................................15 3.4.3 Generování ...........................................................................................................................15 3.4.4 Hodnocení ............................................................................................................................15 4. Hodnocení .........................................................................................................................................16 4.1 Vícekriteriální rozhodování za podmínek rizika..........................................................................16 4.1.1 Aplikace rozhodovacích postupů za podmínek jistoty ..........................................................17 4.1.2 Zápis získaných celkových ohodnocení variant pro jednotlivé stavy okolí do obecné matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika......................................................................19 4.1.3 Aplikace Bayesova pravidla .................................................................................................19 PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................................20 5. Fáze definování.................................................................................................................................21 5.1 Problém........................................................................................................................................21 5.2 Cíle...............................................................................................................................................21 6. Fáze analyzování ..............................................................................................................................24 6.1 Geografické vymezení .................................................................................................................24 6.2 Vlastnické vztahy.........................................................................................................................25 6.3 Způsob využití .............................................................................................................................26 6.4 Přístup ..........................................................................................................................................27 7. Fáze generování................................................................................................................................28 7.1 Představení variant.......................................................................................................................28 7.2 Srovnání variant...........................................................................................................................32 7.3 Struktura území............................................................................................................................33 7.3.1 Plocha drážní infrastruktury ................................................................................................34 7.3.2 Plocha městské infrastruktury ..............................................................................................34 7.3.3 Uvolněná plocha drážní infrastruktury ................................................................................36 8. Fáze hodnocení .................................................................................................................................37 8.1 Stavy okolí ...................................................................................................................................37 8.1.1 Finanční dotace ze zdrojů EU ..............................................................................................37 8.1.2 Výkup pozemků .....................................................................................................................38 8.1.3 Prodej pozemků ....................................................................................................................38 8.1.4 Výsledné stavy okolí .............................................................................................................39

8.2 Hodnotící kritéria.........................................................................................................................40 8.2.1 Urbanistická kritéria ............................................................................................................41 8.2.2 Ekologická kritéria ...............................................................................................................42 8.2.3 Dopravně-technická kritéria ................................................................................................43 8.2.4 Ekonomická kritéria .............................................................................................................44 8.3 Hodnocení variant........................................................................................................................51 8.3.1 Stanovení dílčího užitku variant ...........................................................................................52 8.3.2 Váhové ohodnocení kritérií ..................................................................................................54 8.3.3 Obecná matice celkového hodnocení ...................................................................................57 8.3.4 Analýza rizika .......................................................................................................................57 ZÁVĚR..................................................................................................................................................58 SEZNAM GRAFICKÝCH PRACÍ ....................................................................................................59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ...........................................................................61

ÚVOD Rozhodování je nedílnou součástí našeho každodenního života, se kterou se lze setkat ve všech oborech lidské činnosti. Strategické rozhodování je od běžného operativního rozhodování odlišné v tom, že jeho důsledky mívají zpravidla významný dopad na širší skupinu jednotlivců a to mnohdy na několik budoucích let. Přestože neexistuje jednoznačný ucelený návod jak v různých situacích rozhodovat, byla postupem času vytvořena řada metod, které mohou rozhodovateli samotné rozhodování nejen usnadnit, ale zejména pomoci vyvarovat se rozhodnutí vysloveně chybných. Teorie rozhodování se zabývá právě zmíněnou tvorbou těchto metod a jejich následnou aplikací v praxi. Cílem bakalářské práce je aplikace metod rozhodovací analýzy na řešení rozhodovacího problému revitalizace území Jižního centra města Brna. Revitalizaci území Jižního centra lze charakterizovat jako závažný strategický rozhodovací problém s významnými dlouhodobými důsledky. Území Jižního centra města Brna se nachází v těsné blízkosti městského historického jádra, nicméně jeho současné využití tomu neodpovídá. Jak bude dále podrobněji uvedeno v praktické části této práce, za hlavní příčinu tohoto neutěšeného stavu je všeobecně považována nejistota spojená s dalším investičním projektem, kterým je přestavba systému železnice na území města, známého pod souhrnným názvem Železniční uzel Brno, zkráceně ŽUB. Město Brno je postaveno před rozhodnutí, jakým způsobem realizovat přestavbu železničního uzlu, jehož současný stav je dlouhodobě neudržitelný. V průběhu několika desítek let byly v souvislosti s touto problematikou navrženy a opakovaně podrobeny studiím a potvrzeny v zásadě pouze dvě varianty přestavby Železničního uzlu Brno, přičemž první z nich je charakterizována osobním vlakovým nádražím v tzv. přisunuté poloze, zatímco druhá předpokládá umístění nádraží v tzv. odsunuté poloze. Absence konečného rozhodnutí v této problematice a skutečnost, že obě varianty předpokládají výstavbu nového nádraží v lokalitě Jižního centra vedly ve svých důsledcích k současnému zanedbanému a sporadicky využívanému území, které je výrazem „čekání na rozhodnutí“. V rámci této práce se však nepokusíme pouze potvrdit či vyvrátit na základě teoretických postupů jednu z výše uvedených variant, nýbrž vytvoříme variantu třetí, která vychází z předpokladu, že revitalizaci území Jižního centra lze realizovat bez ohledu na projekt přestavby ŽUB a tuto variantu následně podrobíme společně s doposud uvažovanými variantami rozhodovací analýze. Bakalářská práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou. V části teoretické je vysvětlena základní terminologie, metody a postupy, které se vztahují k problematice řešené rozhodovací situace. V praktické části je pak na základě aplikace představených teoretických postupů navrženo optimální řešení k realizaci.

9

TEORETICKÁ ČÁST Jak již bylo naznačeno v úvodním textu, v teoretické části bakalářské práce se zaměříme na základní terminologii související s rozhodováním a představíme si metody a postupy, které jsou následně v praktické části této práce aplikovány na řešený problém revitalizace Jižního centra. Stěžejní kapitolou teoretické části je zejména kap. č. 3, Rozhodovací proces, ve které si představíme jednak prvky rozhodovacího procesu a především pak jeho jednotlivé fáze. Fázi hodnocení je v teoretické části vyhrazena z důvodu přehlednosti samostatná kapitola č. 4.

1. Úvod do problematiky rozhodování Rozhodování lze obecně charakterizovat jako volbu mezi více variantami chování. V manažerské rovině lze na rozhodování nahlížet jako na jednu z klíčových činností, které manažeři realizují a často je dokonce chápáno přímo jako určité jádro řízení. Jedná se o velmi významný prvek řízení, neboť kvalita a výsledky zejména strategických rozhodnutí ovlivňují zásadním způsobem fungování organizací. V našem případě bude mít kvalita a výsledek rozhodnutí zásadní dopad na další rozvoj předmětného území.

2. Manažerské rozhodování Na rozdíl od rozhodování osobního, při kterém dochází zpravidla k naplňování vlastního zájmu a rozhodnutí samotné bývá realizováno rozhodovatelem, je manažerské rozhodování jedním z těch typů rozhodování, kdy dochází k naplňování zájmů druhých a i realizace samotného rozhodnutí je v rukou jiných lidí, než rozhodovatelových, tedy zpravidla v rukou podřízených osob. Zároveň je manažerské rozhodování charakteristické nízkým stupněm determinace, neboť prostor pro rozhodování zůstává obvykle velmi široký, což může být v některých situacích problematické (přílišné množství informací, atp.). Rozhodování v případě revitalizace území Jižního centra lze na základě uvedené charakteristiky zařadit mezi rozhodování manažerské, neboť jsou splněny dva základní předpoklady, totiž, že dochází k naplňování zájmů druhých (v našem případě zejména občanů města Brna a potažmo všech, kteří dojíždějí do města za prací) a že realizace rozhodnutí je v rukou jiných lidí (v našem případě se bude jednat patrně o developerské společnosti, geodetické kanceláře, architekty, stavební firmy, atp.) Meritorní a formálně logická stránka rozhodování Jelikož je manažerské rozhodování spojeno s otázkou jak rozhodovat, která se váže k procesní stránce, a dále kdo a o čem má rozhodovat (návaznost na stránku organizační), je vhodné sledovat dvě stránky manažerského rozhodování. Dle Fotra lze rozčlenit manažerské rozhodování na stránku meritorní (věcnou, obsahovou) a stránku formálně-logickou (procedurální)1. Meritorní stránka poukazuje na odlišnosti jednotlivých rozhodovacích procesů, které souvisí zejména s různou náplní rozhodování, různou charakteristikou problémů a cílů. Naopak formálně-logická stránka rozhodovací procesy spojuje, neboť se jedná o určitý rámcový postup řešení s uplatněním jistých konceptů, které mohou být pro různé věcné obsahy identické. Dle Vebera jsou pak právě tyto společné rysy rozhodovacích procesů, jejich procedurální, formálně-logická a instrumentální stránka

1

FOTR, J., DĚDINA, J., HRŮZOVÁ, H. Manažerské rozhodování. Praha : Ekopress, 2003. 250 s. ISBN 8086119-69-6.

10

předmětem studia teorie rozhodování1. Dle Blažka můžeme provést rozdělení na organizační a procesní stránku2.

2.1 Organizační stránka rozhodování Pro posuzování vhodného funkčního místa resp. rozhodovacího subjektu pro dané rozhodnutí je vhodné posoudit jeho: • informační zabezpečení • kvalifikační předpoklady • zájmovou orientaci Pro funkční místo je tedy klíčový dostatečný přísun kvalitních informací, na základě kterých lze poznat problémy a okolnosti související s rozhodováním. Dále je nutno předpokládat určitou kvalifikaci pro zpracování a využití těchto informací a konečně vlastní zájmy rozhodovatele, které mohou dané rozhodnutí ovlivnit jak pozitivně, tak i negativně. Podle počtu rozhodovatelů lze dále rozhodování rozčlenit na individuální, kdy subjektem rozhodování je jedinec a kolektivní, kdy rozhoduje určitá skupina lidí. Pro námi řešenou problematiku jsou výše uvedené podmínky zřejmě splněny. Jedná se o kolektivní rozhodování, ve kterém vystupují dva hlavní subjekty, kterými jsou Česká republika a město Brno, a které jsou v rámci projektu zastupovány svými konkrétními organizačními složkami. Zároveň lze u takto zásadního rozhodovacího problému předpokládat dostatečné informační zabezpečení, kvalifikační předpoklady i zájmovou orientaci.

2.2 Procesní stránka rozhodování Procesní stránka rozhodování zahrnuje strukturalizaci rozhodovacího procesu a aplikaci statistických a matematických metod. Tyto specializované postupy lze souhrnně označit pojmem rozhodovací analýza. Blažek charakterizuje rozhodovací analýzu jako přístup k řešení složitých rozhodovacích problémů, který se snaží vzájemně skloubit exaktní postupy a modelové nástroje se znalostmi, zkušenostmi a intuicí řešitelů těchto problémů3. Aplikace metod rozhodovací analýzy při řešení rozhodovacího problému revitalizace Jižního centra je stěžejní částí této bakalářské práce.

1

VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. Praha : Management Press, 2000. 700 s. ISBN 80-7261-029-5. 2,3 BLAŽEK, L. Sylabus k předmětu Management I, část Rozhodování. (prezentováno v el. podobě na is.muni.cz)

11

3. Rozhodovací proces Rozhodovací proces lze chápat dle Vebera jako proces řešení rozhodovacích problémů, tedy těch problémů, které mají alespoň dvě varianty řešení1. Blažek navíc upozorňuje, že za rozhodovací proces lze považovat jak přípravu, tak i rozhodnutí vlastní, jelikož akt rozhodnutí může být za určitých okolností i dílem okamžiku, avšak příprava zpravidla trvá podstatně déle2.

3.1. Rozhodovací problém Veber definuje identifikaci rozhodovacího problému jako první etapu rozhodovacího procesu a dodává, že k jeho řešení nelze přistoupit dříve, než bude problém identifikován3. Naproti tomu Blažek v této souvislosti upozorňuje na fakt, že správně identifikovat problém nelze, dokud nedojde k uvědomění si reálného stavu, tedy toho, kde jsme, a stavu žádoucího, tedy toho, kam chceme dojít. Východiskem rozhodovacího procesu tedy stanovuje nikoliv identifikaci problému, ale definování cíle4. Fotr vymezuje rozhodovací problém existencí odchylky mezi stavem žádoucím a stavem skutečným, přičemž žádoucím stavem rozumí cíl, kterého má být dosaženo5. V praktické části definujeme v souladu s oběma přístupy v bodech 5.1 a 5.2 jak rozhodovací problém, tak i cíl, kterého má být dosaženo.

3.2 Prvky rozhodovacího procesu Mezi základní prvky rozhodovacího procesu patří dle Fotra cíl rozhodování, kritéria hodnocení, subjekt a objekt rozhodování, varianty řešení a jejich důsledky a stavy světa6.

3.2.1 Cíl rozhodování Cílem rozhodování je určitý žádoucí stav, kterého má být dosaženo, a jeho správné stanovení je dle Blažka klíčovým faktorem úspěšnosti rozhodovacího procesu. V případě složitějších rozhodovacích úkolů se lze setkat s více cíly, které jsou v určitých vzájemných vztazích, a to hierarchických nebo rovnocenných. V hierarchických vztazích vychází naplňování cílů z jejich vzájemné hierarchie, v případě rovnocenných vztahů mohou být cíle vzájemně komplementární, konkurující si nebo neutrální. V našem případě lze nalézt mezi dílčími cíly vztahy konkurenční i komplementární. Hierarchie cílů a vztahy mezi nimi jsou znázorněny v praktické části v bodu 5.2.

3.2.2 Kritéria hodnocení Kritéria hodnocení jsou určitá hlediska, na základě kterých rozhodovatel posuzuje výhodnost jednotlivých variant rozhodování z hlediska míry naplnění stanovených cílů. Kritéria rozlišujeme na dvě základní skupiny, kritéria nákladového typu a kritéria výnosového typu. U kritérií nákladového typu preferujeme nižší hodnoty před vyššími, u kritérií výnosového typu naopak hodnoty vyšší před nižšími. Dále lze kritéria rozlišovat podle charakteru vyjádření míry naplnění cíle na kritéria kvalitativní nebo kvantitativní povahy. V naší práci se setkáváme se všemi popsanými typy kritérií.

1,3

VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. Praha : Management Press, 2000. 700 s. ISBN 80-7261-029-5. 2,4 BLAŽEK, L. Sylabus k předmětu Management I, část Rozhodování. (prezentováno v el. podobě na is.muni.cz) 5,6 FOTR, J., DĚDINA, J., HRŮZOVÁ, H. Manažerské rozhodování. Praha : Ekopress, 2003. 250 s. ISBN 8086119-69-6.

12

3.2.3 Subjekt rozhodování Subjektem rozhodování se označuje subjekt, který volí variantu určenou k realizaci a může se jednat, jak je uvedeno výše, o jednotlivce nebo určitou skupinu. Subjektem rozhodování bude zřejmě v případě revitalizace Jižního centra města Brna především Česká republika a město Brno, zastoupené příslušnými orgány.

3.2.4 Objekt rozhodování Objektem rozhodování chápeme oblast, které se rozhodování týká. Objektem rozhodování je v našem případě rozvojové území Jižního centra, resp. revitalizace tohoto území.

3.2.5 Varianty řešení Varianta řešení představuje možný způsob jednání řešitele, který vede k naplnění vymezených cílů. V praktické části si podrobněji představíme tři možné varianty nastíněné v úvodním textu, které vedou k naplnění cíle revitalizace řešeného území.

3.2.6 Stavy světa Stavy světa chápeme jako budoucí vzájemně se vylučující situace, které ovlivňují důsledky varianty vzhledem k některým kritériím. Stavy světa vychází v našem případě zejména z finanční náročnosti projektu a v praktické části se proto podrobněji zabýváme případy různé dostupnosti finančních prostředků a jejího dopadu na kvalitu realizace příslušných variant řešení.

3.3 Klasifikace rozhodovacích problémů Dle Fotra členíme rozhodovací problémy na dobře a špatně strukturované a to z hlediska jejich složitosti a možnosti algoritmizace1.

3.3.1 Dobře strukturované rozhodovací problémy Dobře strukturované rozhodovací problémy se vyznačují zpravidla existencí rutinních postupů řešení a možností kvantifikace proměnných. Jedná se zejména o problémy řešené na operativní úrovni.

3.3.2 Špatně strukturované rozhodovací problémy Špatně strukturované rozhodovací problémy jsou naopak řešené na vyšších úrovních řízení, jsou svým charakterem nové a neopakovatelné a jejich řešení vyžaduje tvůrčí přístup a zkušenosti, přičemž neexistují žádné standardní postupy jejich řešení. Na základě výše uvedené charakteristiky lze jednoznačně rozhodovací problém, který je předmětem praktické části této práce, zařadit mezi špatně strukturované rozhodovací problémy, neboť splňuje všechny výše uvedené znaky.

1


13

Obrázek č.1: Typy rozhodovacích problémů podle úrovní řízení

Pramen: VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace, 2000

3.4 Fáze rozhodovacího procesu Rozhodovací proces dělíme do šestí fází, které tvoří dvě základní skupiny. Jedná se o skupinu fází, které předpokládají divergentní myšlení a tedy rostoucí objem informací a košatění myšlenek. Do této skupiny zařazujeme fázi Definování, Analyzování a Generování. Dále se jedná o skupinu fází předpokládajících konvergentní myšlení charakteristických zužováním a selekcí. Do této skupiny řadíme fázi Klasifikace, Hodnocení a Rozhodnutí. V praktické části se důsledně držíme tohoto členění s výjimkou fáze Klasifikace, kterou z důvodu menšího množství již dostatečně propracovaných variant a v souladu s teorií vynecháváme1. Obrázek č.2: Fáze rozhodovacího procesu

Pramen: BLAŽEK, L. Sylabus k předmětu Management I, 2004

3.4.1 Definování Ve fázi definování dochází ke stanovování cíle, pokud není cíl obecně dán, nebo není určen vnějším prostředím (např. příkazem nadřízeného pracovníka, zákonem, vyhláškou, atp.). Správně formulovaný cíl by měl být dostatečně ambiciózní, aby dokázal využít disponibilní zdroje, zároveň by však měl být reálný, aby nedošlo ke vzniku nepříznivé situace spojené s jeho nesplněním. Výstupem této fáze je vymezení cíle, kterého má být dosaženo, případně

1

BLAŽEK, L. Sylabus k předmětu Management I, část Rozhodování. (prezentováno v el. podobě na is.muni.cz)

14

problému, který má být vyřešen. Praktická část v souladu s teorií v této fázi předkládá problém i cíle, kterých má být jeho vyřešením dosaženo.

3.4.2 Analyzování Ve fázi analyzování dochází ke sběru a následné analýze informací, které by mohly sloužit ke kvalitnímu rozhodnutí. Blažek v této souvislosti uvádí, že běžný zvyk nás intuitivně vede ke konkrétní představě jak rozhodnout, nicméně tato představa není podložena dostatečnou analýzou potřebných informací1. Jelikož informace sehrávají v rozhodovacím procesu klíčovou úlohu, je třeba je nejprve shromáždit a vyhodnotit. Výstupem fáze analyzování je soubor relevantních informací včetně jejich interpretace. V praktické části si v této fázi nejprve představíme řešené území, provedeme jeho geografické vymezení, nastíníme vlastnické vztahy k nemovitostem a popíšeme stávající způsob jejich využití.

3.4.3 Generování Ve fázi generování dochází na základě získaných informací k hledání různých variant, které vedou k realizaci vymezeného cíle, resp. vyřešení nalezeného problému. Variantu chování lze přitom definovat jako jednu z cest k dosažení cíle, resp. jeden ze způsobů řešení problému2. Účelem této fáze je nalezení co nejširší palety různých variant za použití různých technik a metod. Za všechny jmenujme morfologickou analýzu a brainstorming. Výstupem této fáze je následně dostatečné množství námětů jak dosáhnout stanoveného cíle nebo vyřešit problém. Jak je již zmíněno v úvodním textu a dále bude podrobněji rozvedeno v bodě 7. praktické části, probíhalo v případě revitalizace Jižního centra a zejména přestavby ŽUB generování možných cest k dosažení vytyčených cílů několik desítek let a na základě této skutečnosti bude zřejmě vhodné převzít zmíněné dvě varianty řešení, které následně doplníme novou variantou třetí. Dále provedeme v této fázi základní srovnání variant z hlediska přínosů a nedostatků a vymezíme strukturu řešeného území po funkční stránce.

3.4.4 Hodnocení Hodnocení variant je těžištěm rozhodovacího procesu, jehož účelem je posouzení jednotlivých variant podle kritérií. Soubor kritérií by měl splňovat následující požadavky: • úplnost • operacionalitu • měřitelnost • neredundanci • minimální rozsah V našem případě je zejména operacionalita (čili srozumitelnost) a s ní související měřitelnost kvalitativních kritérií, vyjádřených slovním ohodnocením, zajištěna převodem na číselná vyjádření převzatá z Komplexní studie přestavby ŽUB společnosti Drees & Sommer, která bude v praktické části blíže představena. Vzhledem k rozsáhlosti fáze hodnocení, jakožto stěžejní fáze rozhodovacího procesu, se budeme této fázi blíže věnovat v následující samostatné kapitole.

1,2


15

4. Hodnocení Hodnocení je předposlední fází rozhodovacího procesu, která předchází závěrečnému rozhodnutí a ve které je třeba jednotlivé varianty podrobit hodnocení prostřednictvím technik a pravidel rozhodovací analýzy s využitím rozhodovacích matic. Podle pravděpodobnosti stavů okolí lze rozlišit tři rozhodovací situace: • Rozhodování v podmínkách jistoty • Rozhodování v podmínkách rizika • Rozhodování v podmínkách nejistoty V našem případě se v praktické části zabýváme rozhodováním za podmínek rizika při více kritériích a proto se v teoretické části budeme blíže věnovat zejména této rozhodovací situaci. Ostatní rozhodovací situace jsou podrobněji popsány např. v materiálu Sylabus k předmětu Management I1.

4.1 Vícekriteriální rozhodování za podmínek rizika Vícekriteriální rozhodování za podmínek rizika uvažujeme v případě, že stavů okolí ve sledované oblasti je více, známe jejich úplnou varietu a pravděpodobnost výskytu jednotlivých stavů okolí je známá a vyčíslitelná2. Při vícekriteriálním rozhodování za podmínek rizika vycházíme z obecného tvaru rozhodovací matice při více kritériích za podmínek rizika, která má následující tvar: Obrázek č.3: Obecný tvar rozhodovací matice při více kritériích za podmínek rizika S1

p1

V1

V2

V3

K1

v11

D111

D211

D311

K2

v21

K3

v31

K4

v41

D121 D221 S2 p2 D131 D231 K1 v12 D141 D241 K2 v22

D321 V1 V2 D331 D112 D212 D341 D122 S k Dp222k

D312 DV322 1

V2

V3

V3

K3

v32

D132 K

Dv232 1k

D332 D 11k

D21k

D31k

K4

v42

D142 D242 K2 v2k

D342 D12k

D22k

D32k

1

K3

v3k

D13k

D23k

D33k

K4

v4k

D14k

D24k

D34k

Pramen: BLAŽEK, L. Sylabus k předmětu Management I, 2004, přepracováno autorem

Počet rozhodovacích matic odpovídá počtu stavů okolí, které mohou nastat (k). Každému stavu okolí odpovídá za podmínek rizika i pravděpodobnost s jakou daný stav okolí nastane 1,2


16

(pk). Rozhodovací matice pro jednotlivé stavy okolí mají v záhlaví řádků uvedena kritéria Ki, která se pro jednotlivé stavy okolí liší svými hodnotami, a v záhlaví sloupců jsou uvedeny varianty Vj, které jsou pro všechny stavy okolí shodné. Při řešení rozhodovacího problému za uvedených podmínek budeme vycházet z postupu dle Blažka a celý proces provedeme následovně: 1. Každou z matic podrobíme rozhodovacím postupům za podmínek jistoty (ohodnotíme jednotlivé varianty pro jednotlivá kritéria za pomoci metody bazické varianty, provedeme váhové ohodnocení kritérií, roznásobíme ohodnocení variant vahami kritérií a provedeme řádkový součet) 2. Získaná celková ohodnocení variant pro jednotlivé stavy okolí zapíšeme do obecné matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika 3. Aplikujeme Bayesovo pravidlo

4.1.1 Aplikace rozhodovacích postupů za podmínek jistoty Rozhodování v podmínkách jistoty uvažujeme v případě, že stav okolí ve sledované oblasti je pouze jeden a pravděpodobnost jeho výskytu je stoprocentní. Při rozhodování v podmínkách jistoty vycházíme z obecného tvaru rozhodovací matice za podmínek jistoty. Obrázek č.4: Obecný tvar rozhodovací matice za podmínek jistoty V1

V2

…..

Vj

…..

Vn

K1

v1

D11

D12

…..

D1j

…..

D1n

K2

v2

D21

D22

…..

D2j

…..

D2n

….. ….. …..

…..

…..

…..

…..

…..

Di1

Di2

…..

Dij

…..

Din

….. ….. …..

…..

…..

…..

…..

…..

Dm1

Dm2

…..

Dmj

…..

Dmn

Ki

Km

vi

vm

Pramen: BLAŽEK, L. Sylabus k předmětu Management I, 2004, upraveno autorem

V záhlaví řádků této matice jsou jednotlivá kritéria Ki s váhou vi, v záhlaví sloupců jednotlivé varianty řešení Vj. Jednotlivé prvky matice Dij představují dílčí užitek varianty Vj pro naplnění cíle dle kritéria Ki za jediného stavu okolí S. 4.1.1.1 Ohodnocení variant podle jednotlivých kritérií s využitím metody bazické varianty

V rámci tohoto kroku dochází k převedení různorodých jednotek kvantitativní a kvalitativní povahy na společného jmenovatele, čímž zabezpečíme porovnatelnost důsledků jednotlivých variant. Číselná a verbální hodnocení variant dle jednotlivých kritérií jsou nahrazena bodovým ohodnocením. V našem případě jsou však již verbální hodnocení převedena na

17

číselná vyjádření v souladu s postupem výše zmíněné Komplexní studie přestavby ŽUB společnosti Drees & Sommer a z tohoto důvodu můžeme aplikovat metodu bazické varianty. Metoda bazické varianty je založena na stanovení dílčích ohodnocení variant vzhledem k jednotlivým kritériím pomocí porovnání hodnot důsledků variant vždy s hodnotami tzv. bazické varianty1. Bazická varianta je v našem případě chápána jako varianta, která dosahuje nejlepších hodnot kritérií z daného souboru variant. Dílčí ohodnocení variant vzhledem ke kritériím výnosového typu stanovíme podle vztahu xi , kde xi představuje dílčí ohodnocení jednotlivých variant podle příslušného kritéria a h= xb xb představuje dílčí ohodnocení bazické varianty. Dílčí ohodnocení variant vzhledem ke kritériím nákladového typu stanovíme podle xb obdobného vztahu h = . xi

4.1.1.2 Váhové ohodnocení kritérií

Obecně nelze předpokládat, že kritéria jsou stejně důležitá a proto jejich různou důležitost vyjadřujeme stanovením různých vah. Doporučuje se stanovit číselné hodnoty vah kritérií tak, aby se součet vah za všechna kritéria rovnal jedné. Při stanovení vah jednotlivých kritérií lze použít např. tyto metody: • metoda přímého (expertního) ohodnocení • metoda párového srovnávání V našem případě vychází váhové ohodnocení kritérií z materiálu Komplexní studie přestavby ŽUB společnosti Drees & Sommer, jak je blíže rozvedeno v bodu 8.3.2 praktické části. 4.1.1.3 Roznásobení ohodnocení variant vahami kritérií a provedení řádkové součtu

Jedná se v podstatě o vynásobení bodového ohodnocení jednotlivých variant váhou příslušného kritéria. Následným součtem řádků rozhodovací matice dospějeme k výpočtu užitku jednotlivých variant pro příslušný stav okolí.

1


18

4.1.2 Zápis získaných celkových ohodnocení variant pro jednotlivé stavy okolí do obecné matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika. Obecný tvar rozhodovací matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika je následující: Obrázek č.5: Obecný tvar rozhodovací matice za podmínek rizika V1

V2

…..

Vj

…..

Vn

S1

p1

C11

C12

…..

C1j

…..

C1n

S2

p2

C21

C22

…..

C2j

…..

C2n

…..

…..

…..

…..

…..

…..

Ci1

Ci2

…..

Cij

…..

Cin

….. …..

…..

…..

…..

…..

…..

…..

Sm

Cm1

Cm2

…..

Cmj

…..

Cmn

….. ….. Si

pi

pm

Pramen: BLAŽEK, L. Sylabus k předmětu Management I, 2004, upraveno autorem

V záhlaví řádků matice jsou jednotlivé stavy okolí Si s pravděpodobností výskytu pi, v záhlaví sloupců varianty Vi. Jednotlivé prvky matice Cij představují užitek varianty Vj pro dosažení cíle při existenci stavu okolí Si.

4.1.3 Aplikace Bayesova pravidla Pro výběr optimální varianty při rozhodování za podmínek rizika použijeme Bayesovo pravidlo, podle kterého je optimální variantou ta varianta, u které je hodnota součtu dílčích užitků nejvyšší. Aplikace Bayesova pravidla spočívá dle Blažka v následujících krocích1: 1) vynásobení každého prvku matice pravděpodobností výskytu příslušného stavu okolí 2) sečtení hodnot řádků v jednotlivých sloupcích pro jednotlivé varianty 3) výběr té varianty, u které je hodnota tohoto součtu nejvyšší

1


19

PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části bakalářské práce se zaměříme na aplikaci postupů představených v části teoretické na konkrétní rozhodovací problém, kterým je revitalizace území Jižního centra města Brna. Jak již bylo naznačeno v teoretické části, sledujeme členění rozhodovacího procesu na jednotlivé fáze dle bodu 3.4, přičemž záměrně vypouštíme fázi klasifikace, která má význam zejména v případech, kdy z fáze generování vychází velké množství minimálně rozpracovaných návrhů řešení, jež jsou následně ve fázi klasifikace vytříděny a uspořádány. V našem případě však již disponujeme relativně propracovanými variantami a proto je možno fázi klasifikace z rozhodovacího procesu vypustit. Vzhledem k informačnímu rozsahu, složitosti vlastnických práv, disponibilitě finančních prostředků a dalším faktorům, které sehrávají v reálném projektu nezastupitelnou úlohu, muselo být v mnoha případech pro potřeby této práce přistoupeno k nutným zjednodušením. Například byla zvolena pouze taková kritéria, která lze považovat za stěžejní, faktor času není obecně uvažován a pokud ano, pak ve velmi jednoduché formě, stavy okolí jsou vytvořeny na základě určitých odhadů budoucí reality, stejně tak pravděpodobnosti jejich výskytu, atp. Účelem práce není suplovat činnost odborných skupin a řešitelských týmů, které se na projektu podílejí, ani nahradit obsáhlou databázi materiálů a studií, které byly doposud k této problematice vypracovány. Základní myšlenka spočívá v ilustraci přístupu k rozhodování za pomoci teoretických poznatků a doporučení na modelové situaci, která vychází z reálného stavu, nicméně v různých ohledech od skutečnosti záměrně abstrahuje. Informace využité při přípravě jednotlivých modelových variant vycházejí zejména ze tří základních materiálů. Prvním je Studie proveditelnosti projektu Jižní centrum, kterou zpracovala v roce 1994 společnost SUDOP, druhým je Komplexní studie přestavby Železničního uzlu Brno, kterou zpracovala společnost Drees & Sommer AG a která, jak již název napovídá, klade velký důraz především na systém železnice na území města Brna, a třetím je Technicko-ekonomická studie přestavby ŽUB, zpracovaná v roce 2001 rovněž společností SUDOP. V následujícím textu tedy dojde s využitím výše uvedených informačních zdrojů a v souladu s jednotlivými fázemi rozhodovacího procesu nejprve k definování problému a stanovení žádoucího stavu a dále pak k podrobnějšímu představení řešeného území a jednotlivých variant řešení vedoucích k dosažení tohoto žádoucího stavu. Tyto varianty budou následně v souladu s postupem uvedeným v bodu 4.1 teoretické části podrobeny hodnocení, ze kterého v závěru vyjde optimální varianta doporučená k realizaci.

20

5. Fáze definování 5.1 Problém Město Brno, druhé největší město České republiky, centrum Jižní Moravy a významné univerzitní sídlo stojí před náročným úkolem. V samém centru města, v těsné blízkosti jeho historického jádra, se nachází území, které i přes svou polohu působí jako periferní oblast. Území není z velké části urbanisticky vůbec rozvinuté a většina pozemků zde leží ladem. Některé z těchto pozemků jsou užívány dokonce jako nelegální skládky. Jelikož se zde nachází osobní vlakové a autobusové nádraží, lze chápat tuto oblast jako dopravní lokalitu a zároveň důležitý vstupní a výstupní bod z města. Tím se však stává toto území zejména pro nově příchozí prvním kontaktem s Brnem a vytváří tak nelichotivý první dojem. Za hlavní důvod nedostatečného rozvoje této městské části je všeobecně považován problematický přístup do území, které je vymezeno obtížně prostupným tělesem železnice a korytem řeky Svratky. Dlouhodobé odkládání řešení stávající situace spojené zejména s nerozhodností v konkrétních otázkách realizace vedlo až k dnešnímu stavu, který je však již dále neudržitelný. Rozvoj této oblasti byl vždy podmiňován realizací dalšího investičního projektu, kterým je přestavba železničního uzlu na území města Brna a který svými důsledky zasahuje do popisovaného území. Právě nerozhodnost v otázce způsobu přestavby železničního uzlu měla nepříznivý dopad i na tuto lokalitu. Mimo zmíněné skutečnosti byla i absence kvalitní dopravní a technické infrastruktury příčinou neochoty a často rovněž nemožnosti investorů realizovat v území své záměry. Území je v tomto neutěšeném stavu zakonzervováno tak dlouho, jak dlouho se hovoří o přestavbě železničního uzlu, tedy již několik desítek let.

5.2 Cíle Hlavním cílem projektu revitalizace Jižního centra je zajištění trvalého a perspektivního rozvoje území, kterého lze dosáhnout především využitím ladem ležících pozemků pro urbanistický rozvoj, vytvořením atraktivních kvalitních lokalit s dobrou dopravní dostupností a zajištěním kvalitní technické infrastruktury výstavbou inženýrských sítí v území. Tento hlavní cíl je však natolik široký a obecný, že bude účelné jej rozdělit na více specifických cílů, které lze díky jejich charakteru následně rozčlenit do několika skupin. Z hlavního cíle vyplývá, že oblast zájmu se skládá zejména z urbanistických a dopravnětechnických prvků, ke kterým lze přidat ještě oblast ekologickou a ekonomickou. Cíle tedy rozdělíme do čtyř hlavních skupin, tj. na skupinu cílů urbanistických, ekologických, dopravně-technických a ekonomických. Stanovení dílčích cílů Před samotným stanovením dílčích cílů je nutno vzít v úvahu skutečnost, že se jedná o velmi zásadní krok, který může, zejména v souvislosti s jednotlivými kritérii a jejich subjektivní důležitostí pro rozhodovatele, zcela změnit celkový výsledek. Jedním z možných přístupů je snaha promítnout do cílů pouze získanou kvalitu, kterou nám jednotlivá řešení nabízí a to bez ohledu na finanční náročnost. Podle druhého přístupu bychom mohli takto získanou kvalitu následně poměřit s vynaloženými prostředky a získat

21

tak jistý ukazatel efektivnosti získané kvality na jednotku nákladů. Třetím přístupem je zahrnutí nákladové složky přímo do vytyčených cílů. V případě projektu revitalizace Jižního centra, ve kterém se hospodaří s veřejnými prostředky, by měla být finanční stránka jedním z podstatných argumentů. Nicméně i přes tuto skutečnost jde především o získání nové kvality předmětného území a proto zvolíme třetí navrhovaný přístup, ve kterém stanovíme jedním z dílčích cílů minimalizaci finančního zatížení. Jednotlivé dílčí cíle budou tedy následující: Urbanistické cíle: 1) Zvýšení atraktivity a zajištění kvalitního rozvoje území 2) Realizace celého projektu v co nejkratším termínu, neboť dlouhodobě rozestavěné části by velmi negativně ovlivnily celkovou tvář řešeného území 3) Využití území pro nerušivé podnikání a administrativní funkce 4) Využití území pro bydlení Ekologické cíle: 1) Zvýšení kvality životního prostředí 2) Zajištění dostatečného množství zelených ploch pro rekreační funkce a volnočasové aktivity 3) Redukce ekologických zátěží uvolněním a novým využitím pozemků dráhy, které jsou kontaminovány zejména mazacími oleji, impregnací pražců, spadem převážených substrátů a dále jsou při provozu zdrojem významné hladiny hluku Dopravně-technické cíle: 1) Zvýšení celkové kvality individuální automobilové dopravy 2) Zvýšení celkové kvality městské hromadné dopravy zejména zajištěním dostatečného množství a dostupnosti zastávek a propojením dopravních linek 3) Zvýšení kvality železniční dopravy Ekonomické cíle: 1) Maximalizace finančních přínosů pro Českou republiku 2) Minimalizace finančního zatížení partnerů projektu Hierarchii uvedených cílů vystihuje následující schéma: Obrázek č.8: Hierarchie cílů Revitalizace a rozvoj území

Urbanistické cíle

Ekologické cíle

Dopravnětechnické cíle

Pramen: autor

22

Ekonomické cíle

V souladu s vymezením vzájemných vztahů mezi jednotlivými dílčími cíly, které je uvedeno v bodu 3.2.1 teoretické části této práce, lze zmínit např. vztahy konkurenční, kdy naplňování jednoho cíle vede k omezení naplňování cíle druhého. Tímto vztahem lze například charakterizovat cíl Zvýšení atraktivity a zajištění kvalitního rozvoje území oproti kterému stojí cíl Minimalizace finančního zatížení partnerů projektu. Dále lze v našem případě najít i cíle komplementární, kdy naplňování jednoho cíle posiluje naplňování cíle druhého. Zde lze uvést například cíl Zajištění dostatečného množství zelených ploch pro rekreační funkce a volnočasové aktivity, jehož naplňování může pozitivně ovlivnit např. cíl Zvýšení kvality životního prostředí.

23

6. Fáze analyzování 6.1 Geografické vymezení Jižní centrum je název rozvojového území města Brna, které se nachází v těsné blízkosti jeho historického jádra. Území má rozlohu přibližně 106,7 ha a rozkládá se na ploše tří katastrálních území, konkrétně se jedná o k.ú. Trnitá, k.ú. Město Brno a k.ú. Staré Brno. Největší část území Jižního centra leží v k.ú. Trnitá, kde se nachází zhruba 67,7% jeho plochy, druhý největší podíl má v k.ú. Staré Brno, kde se nachází cca 19,5% plochy a třetí v k.ú. Město Brno, kde je území zastoupeno přibližně z 12,8%. Území má přibližně tvar nepravidelného čtyřúhelníku a jeho hranice lze vytyčit prostřednictvím přirozených předělů, které tvoří zejména veřejné komunikace a řeka Svratka. Severozápadní strana území je tvořena ulicí Nové Sady, ulicí Nádražní a ulicí Benešova, severovýchodní stranu pak tvoří ulice Koliště a ulice Dornych, jihovýchodní strana je tvořena přibližně stávajícím nákladovým nádražím Brno-dolní a konečně jihozápadní strana je tvořena břehem řeky Svratky. Obrázek č.9: Zjednodušené schéma vytyčení hranice území Jižního centra

Pramen: GEODIS Brno, hranice území doplněny autorem

24

Obrázek č.10: Zjednodušené schéma zastoupení území Jižního centra v jednotlivých katastrálních územích

Pramen: GEODIS Brno, hranice území doplněny autorem

6.2 Vlastnické vztahy Území Jižního centra není monolitem s jediným vlastníkem, nýbrž zahrnuje vlastnické právo k nemovitostem více subjektů. Následující obrázek znázorňuje poměrné zastoupení jednotlivých vlastníků na základě posledního přehledu vlastnických vztahů v zóně Jižní centrum, který zpracovala Geodetická kancelář Ing. Rovný, Ing. Merta ke dni 31.7. 2006.

25

Obrázek č.11: Vlastnické vztahy v území Jižní centrum JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s.

Vlastnické vztahy v území Jižní centrum CWI - Invest s.r.o. ČSAD Brno holding, a.s. Pozemkový fond ČR GETONIX a.s. 8,02% EKZ Tschechien 2 Immobiliengesellschaft k.s.

0,66%

Dominikánská, s.r.o.

0,57% 0,96%

Jihomoravský kraj

0,17% 21,10%

9,03%

Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj 0,26%

0,60%

6,20%

České dráhy, a.s. Tesco Stores ČR a.s.

13,68%

0,16%

1,37%

2,84% 29,88%

3,19%

Statutární město Brno Ředitelství silnic a dálnic ČR

0,35% 0,61% 0,37%

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Dopravní podnik města Brna, a.s. Pozemstav Brno, akciová společnost Průmyslové stavitelství Brno, a.s. ICB, a.s. Ostatní vlastníci

Pramen: autor

6.3 Způsob využití Jak již bylo zmíněno v bodu 5.1, území Jižního centra lze podle způsobu využití charakterizovat jako převážně dopravní lokalitu. Velké množství území (přibližně 30%) zaujímá drážní infrastruktura včetně hlavního osobního nádraží s historickou výpravní budovou v severní části a dále pak nákladové nádraží Brno-dolní v jižní části. Do drážní infrastruktury zahrneme také stanoviště mytí a údržby vlakových souprav a skladovací plochy v tzv. Malé Americe. Nad osobním nádražím se nachází velmi frekventovaný přestupní uzel městské tramvajové MHD při ulici Nádražní a dále zastávky trolejbusů a autobusů. V sousedství se naproti hotelu Grand nalézá autobusové nádraží. Územím vede velmi frekventovaná ulice Opuštěná, která je 26

součástí malého městského okruhu, a jižním směrem se pak nalézá autobusové nádraží Zvonařka a parkoviště autobusové dopravy. Vedle dopravní funkce získalo toto území nedávno i podstatnou funkci obchodní a kulturní díky obchodnímu centru Galerie Vaňkovka a galerii současného umění Wannieck Gallery, které tak doplnily doposud jediný významný atraktivní bod v území, jímž byl obchodní dům Tesco, nalézající se v těsném sousedství osobního nádraží. Oba zmíněné objekty jsou součástí zrekonstruovaného bývalého památkově chráněného areálu Vaňkovka, který tvoří spojnici mezi autobusovým nádražím Zvonařka a vlakovým nádražím. Celkově však lze území označit jako lokalitu bez koncepčního a systematického využití. Na velké části pozemků se nachází autobazary, zemědělská půda, jednotky stánkového prodeje a individuální provozovny obchodu a služeb.

6.4 Přístup Přístup do území zajišťují zejména zmíněná ulice Opuštěná, dále ulice Uhelná, Plotní a ulice Dornych. Tyto komunikace dělí celkovou plochu území na několik dílčích částí, nicméně stále natolik rozlehlých, že dopravní obslužnost jednotlivých bloků je naprosto nedostačující. Významnou bariéru přístupu pak tvoří z jihozápadního směru řeka Svratka a především z jihovýchodního a severozápadního směru těleso drážní infrastruktury. Severozápadní větev drážního tělesa umožňuje přístup do území pouze prostřednictvím podjezdů, které svou výškou nevyhovují nárokům dnešní nákladní a autobusové dopravy. Jediný přístup přes jihovýchodní větev dráhy pak tvoří ulice Plotní a pěší dostupnost z historického jádra je zajištěna pouze prostřednictvím stísněného podchodu pod nádražním tělesem, ve kterém našli své uplatnění prodejci oděvů, občerstvení a drobné elektroniky.

27

7. Fáze generování V této fázi přistupujeme k hledání možných variant s ohledem na jednotlivé cíle, kterých chceme dosáhnout. Hledáme tedy takové varianty řešení, které zajistí urbanistickou kvalitu území, splní dopravně-technické požadavky a zároveň přinesou dostatečné zvýšení ekologické hodnoty území, které je velmi poznamenáno svým dopravním charakterem; zároveň je však nutno zohlednit finanční stránku celého projektu. Problematika revitalizace území Jižního centra je v rámci rozvojových zón města Brna dlouhodobým fenoménem. Během několika desítek let se odborníci a řešitelské týmy pokoušely nalézt možné cesty k dosažení vytyčených cílů. S ohledem na přítomnost železnice, jejíž nemovitosti dle výše uvedeného znázornění vlastnických vztahů (viz Obrázek č. 11) zaujímají cca 30% veškeré plochy řešeného území, byla vždy otázka revitalizace Jižního centra spojována s problematikou přestavby Železničního uzel Brno. Díky tomuto přístupu existovala vždy snaha řešit problematiku revitalizace Jižního centra společně s projektem přestavby železničního uzlu a historicky byly opakovaně potvrzovány a doporučovány v zásadě pouze dvě varianty, které vedly k dosažení cílů obou projektů. Těmito cíly byla především přestavba železnice, která na území města vytváří nevyužitelné zóny s problematickou dostupností, a s tímto záměrem spojená revitalizace předmětného území. Společná realizace obou projektů vycházela z přesvědčení, že stávající stav železničního uzlu tvoří natolik zásadní překážku rozvoje Jižního centra, že není možno tento rozvoj bez současné přestavby uzlu realizovat. Jak je již naznačeno v úvodním textu, přistupujeme v rámci této práce ke zmíněné problematice z odlišného pohledu. Primárním cílem je pro nás revitalizace Jižního centra, nikoliv přestavba ŽUB. Dále budeme předpokládat, že oba uvedené projekty oddělit lze a je tudíž možné uvažovat variantu, ve které přestavba železničního uzlu provedena nebude.

7.1 Představení variant Představené varianty zástavby vycházejí z aktuálního návrhu územního plánu pro Zónu Zvonařka, jde však o jeho dosti značné zjednodušení, zástavba není zcela diverzifikována v souladu s územním plánem. Pro potřeby této práce přistoupíme k rozdělení celého území na jednotlivé funkční celky. Modře vyznačená plocha představuje drážní infrastrukturu, červeně vyznačená plocha představuje plochy určené k bydlení, zeleně vyznačená je plocha městské zeleně a konečně žlutě vyznačená je plocha administrativy.

28

Varianta A: Revitalizace Jižního centra bez přestavby železničního uzlu Tato varianta připouští myšlenku, že území Jižního centra je možno velmi účelně revitalizovat, aniž by přitom muselo dojít zároveň k přestavbě železničního uzlu. V této variantě vycházíme ze zjednodušeného aktuálního územního plánu zóny Zvonařka. Drážní infrastruktura včetně osobního vlakového nádraží zůstává ve stávající podobě a uvažuje se pouze s nutnými udržovacími a sanačními zásahy a v případě nutnosti s nevyhnutelnou rekonstrukcí objektů v havarijním a dále nepoužitelném stavu.

Obrázek č.12: Schéma řešení ve Variantě A

Pramen: GEODIS Brno, funkční celky území doplněny autorem

29

Varianta B: Revitalizace Jižního centra souběžně s projektem přestavby železničního uzlu s nádražím v přisunuté poloze Tato varianta předpokládá souběžný průběh obou projektů, redukci jihovýchodní větve drážní infrastruktury na pouhý nákladový průtah a výstavbu, resp. rekonstrukci nádraží v přisunuté poloze, tj. v sousedství historického jádra města, včetně novostavby nádražní budovy.

Obrázek č.13: Schéma řešení ve Variantě B


30

Varianta C: Revitalizace Jižního centra souběžně s projektem přestavby železničního uzlu s nádražím v odsunuté poloze Tato varianta předpokládá opět souběžný průběh obou projektů, kompletní zrušení severozápadní větvě drážní infrastruktury a výstavbu nového nádraží včetně nové nádražní budovy v místě jihovýchodní větve v lokalitě dnešního nákladového nádraží Brno-dolní. Obrázek č.14: Schéma řešení ve Variantě C


31

7.2 Srovnání variant V následujícím srovnání variant představujeme některé ihned zřejmé výhody a nevýhody jednotlivých výše uvedených řešení. Varianta A + zachování stávajících tramvajových a autobusových uzlů + díky zachování stávajícího stavu železnice uvažujeme pouze náklady spojené se sanačními opatřeními a nutnou údržbou drážní infrastruktury + pěší dostupnost historického jádra z MHD - plocha drážní infrastruktury zůstane zachována v celém svém rozsahu a bude nejen nadále tvořit bariéru přístupu do této lokality, ale zároveň bude provoz nadále zatěžovat životní prostředí - nutnost optimalizovat spojení mezi autobusovým a tramvajovým uzlem tj. mezi autobusovým nádražím Zvonařka a dnešním hlavním vlakovým nádražím - rozvojové plochy při ulici Nové Sady zůstávají od centrální části území odděleny severojižní větví drážní infrastruktury - zatížení vnitřního města v blízkosti historického jádra hlukem a výfukovými plyny v důsledku silného provozu v těsném okolí stávajícího nádraží a přestupních uzlů MHD - nemožnost napojení města na evropskou síť vysokorychlostních tratí Varianta B + možnost napojení města na evropskou síť vysokorychlostních tratí (nutno rozšířit kapacity stávajícího nádraží) + pěší dostupnost historického jádra z MHD + zachování stávajících tramvajových a autobusových uzlů + zredukována plocha drážní infrastruktury v jihovýchodní větvi + rozšířena plocha městské infrastruktury pro urbanistické využití - nutnost značných zásahů a omezení provozu železnice a MHD v průběhu přestavby - nutnost překonání bariéry železnice pomocí tunelových a mostních staveb - nutnost optimalizovat spojení mezi autobusovým a tramvajovým uzlem, tj. mezi autobusovým nádražím Zvonařka a dnešním hlavním vlakovým nádražím - vlakové nádraží stále tvoří bariéru přímého napojení na vnitřní město - nové zatížení hlukem a výfukovými plyny v důsledku zvýšení dopravního ruchu v souvislosti s rozšířením nádraží Varianta C + možnost napojení města na evropskou síť vysokorychlostních tratí + uvolnění stávajících nádražních ploch k rozšíření městského centra + spojení dopravního uzlu železnice a autobusové sítě + přeložení dopravního uzlu mimo vnitřní město umožní mimořádné odlehčení dopravě v centru + snížení zatížení historického jádra emisemi a hlukem v důsledku přesunu dopravního provozu na jih - zhoršení pěší dostupnosti historického jádra - uzel tramvajové sítě zůstává v dnešní poloze hlavního nádraží a je třeba zabezpečit jeho dostupnost - nutnost navýšení kapacit zejména ulice Opuštěné vzhledem k rostoucímu dopravnímu vytížení, které je nutno očekávat v souvislosti s novým nádražím

32

7.3 Struktura území Pro potřeby posouzení jednotlivých variant realizace projektu si území rozdělíme, jak již bylo naznačeno v bodu 7.1, na jednotlivé funkční celky v rámci určité hierarchie. Hlavní dvě skupiny tvoří: • drážní infrastruktura (členěná na severozápadní a jihovýchodní větev) • městská infrastruktura Městská infrastruktura se dále dělí na: a) plochu pro urbanistický rozvoj b) plochu technické infrastruktury Plocha pro urbanistický rozvoj, jakožto část městské infrastruktury, se dále dělí na: a) plochu administrativy b) plochu pro bydlení c) plochu městské zeleně Výše definované členění přehledně znázorňuje následující schéma:

Obrázek č.15: Struktura řešeného území Rozvojové území Jižní centrum

městská infrastruktura

plocha pro urbanistický rozvoj

plocha administrativy

drážní infrastruktura

plocha technické infrastruktury

plocha pro bydlení

severozápadní větev

jihovýchodní větev

plocha městské zeleně

Pramen: autor

Následující výměra jednotlivých výše definovaných funkčních celků vychází zejména z materiálu Pozemková příprava při přípravě a realizaci projektu přestavby ŽUB, kterou zpracovala v roce 2004 společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s., a dále z platného Územního plánu města Brna pro zónu Zvonařka. Takto získaná výměra pro jednotlivé varianty řešení je využita při výpočtu nákladového zatížení (plocha technické infrastruktury, plocha městské zeleně, plocha drážní infrastruktury) a dále v případě některých funkčních celků vstupuje do fáze hodnocení jako hodnota příslušného kvantitativního kritéria (plocha administrativy, plocha pro bydlení, plocha městské zeleně).

33

7.3.1 Plocha drážní infrastruktury Plochou drážní infrastruktury rozumíme veškeré území a stavby na něm, které jsou využívány pro železniční provoz. Zahrnuje kolejiště, železniční těleso, železniční mosty, nádraží, výpravní budovy, atp. Plochu drážní infrastruktury si pro potřeby této práce ještě dále rozdělíme na severozápadní větev, která je vymezena na území Jižního centra přibližně ulicemi Uhelná, Nové Sady, Nádražní a Benešova a dále na jihovýchodní větev, která je vymezena částečně břehem řeky Svratky a jižním cípem řešené lokality Jižního centra Tabulka č.1: Plocha drážní infrastruktury v m2 Varianta A Varianta B Varianta C

318 767 175 679 114 720

Pramen: autor

7.3.2 Plocha městské infrastruktury Plochou městské infrastruktury rozumíme území Jižního centra mimo drážní infrastrukturu. Tuto celkovou plochu získáme pro jednotlivé varianty tak, že odečteme od celkové plochy území Jižního centra, která je dle geografického vymezení území stanovena na 1 066 916 m2, příslušnou plochu drážní infrastruktury každé varianty. Tabulka č.2: Plocha městské infrastruktury v m2 Varianta A Varianta B Varianta C

748 149 891 237 952 196

Pramen: autor

7.3.2.1 Plocha pro urbanistický rozvoj

Plocha pro urbanistický rozvoj všech tří variant vychází ze zjednodušeného Územního plánu města Brna pro zónu Zvonařka, který byl pro potřeby této práce upraven podle možností jednotlivých variant zejména s ohledem na stav a rozsah drážní infrastruktury. Tabulka č.3: Plocha pro urbanistický rozvoj v m2 Varianta A Varianta B Varianta C

268 295 383 746 423 051

Pramen: autor

Celková plocha pro urbanistický rozvoj se dále dělí na tři základní složky, které, jak bylo zmíněno, vstupují do fáze hodnocení jako hodnota příslušného kvantitativního kritéria: a) plocha administrativy b) plocha pro bydlení c) plocha městské zeleně

34

7.3.2.1.1 Plocha administrativy

Plocha administrativy zahrnuje území určené dle územního plánu k výstavbě objektů administrativního charakteru. Tedy plochy určené k umístění výrobních a obchodních provozoven, zařízení správy a kultury, které svým provozem neruší okolní bydlení. Tabulka č.4: Plocha administrativy v m2 Varianta A Varianta B Varianta C

204 354 280 058 244 105

Pramen: autor 7.3.2.1.2 Plocha pro bydlení

Plocha pro bydlení je určena, jak je z názvu zřejmé, především k bydlení, které lze dále členit na bydlení čistého nebo obecného typu. V rámci zjednodušení však od tohoto členění upustíme. Tabulka č.5: Plocha pro bydlení v m2 Varianta A Varianta B Varianta C

38 723 62 550 70 473

Pramen: autor 7.3.2.1.3 Plocha městské zeleně

Plocha městské zeleně zahrnuje kromě výsadby dřevin a trav také plochy určené k relaxaci a odpočinku, dětská hřiště, sportovní zařízení, lavičky, atp. Tabulka č.6: Plocha městské zeleně v m2 Varianta A Varianta B Varianta C

25 218 41 138 108 473

Pramen: autor 7.3.2.2 Plocha technické infrastruktury

Plochu technické infrastruktury získáme jako rozdíl mezi plochou městské infrastruktury a plochou pro urbanistický rozvoj. Doplňuje jednotlivé urbanistické bloky a zajišťuje jejich propojení a funkčnost. Jedná se zejména o kolektory inženýrských sítí, trafostanice a rozvodny nízkého a vysokého napětí, dešťovou a splaškovou kanalizaci, centrální zásobování teplem, vodovodní rozvody, veřejné osvětlení, sběrné, obslužné a zklidněné komunikace vč. chodníků, cyklostezek, atp. Tabulka. č.7: Plocha technické infrastruktury v m2 Varianta A Varianta B Varianta C

479 854 507 491 529 145

Pramen: autor

35

7.3.3 Uvolněná plocha drážní infrastruktury Uvolněnou plochu drážní infrastruktury vypočítáme jako rozdíl mezi stávající plochou drážní infrastruktury a plochou drážní infrastruktury jednotlivých variant. V případě Varianty A, kdy nebude do železniční infrastruktury zasahováno vůbec, budeme uvažovat pouze minimální uvolněnou plochu a to výhradně pro zcela závažné případy, řekněme cca 1000 m2 uvolněných pro tyto okolnosti. Tabulka č.8: Uvolněná plocha drážní infrastruktury v m2 Varianta A Varianta B Varianta C

1 000 143 088 204 047

Pramen: autor

36

8. Fáze hodnocení 8.1 Stavy okolí Předtím než dojde k představení a popisu jednotlivých kritérií je nutno zavést tzv. stavy okolí, které hodnoty některých kritérií ovlivňují. Budeme tedy postupovat tak, že předpokládáme určitou standardní situaci, na základě které stanovujeme hodnoty kritérií. Dále si nadefinujeme odchylky od těchto standardů a ty následně promítneme do vyčíslení příslušných hodnot kritérií. V rámci projektu revitalizace Jižního centra je tíživou otázkou především finanční situace, která může být různými vnějšími okolnostmi výrazně ovlivněna. V této práci budeme uvažovat tři základní faktory, které mohou ovlivnit realizaci projektu. Jedná se o faktor finanční dotace ze zdrojů Evropské unie, dále faktor ceny, za kterou se podaří vykoupit pozemky od soukromých vlastníků za účelem jejich následného scelení a v neposlední řadě rovněž faktor ceny, za kterou se podaří tyto scelené a zasíťované pozemky následně prodat investorům k další výstavbě. Celkem budeme pracovat se čtyřmi různými stavy okolí, přičemž v každém z těchto stavů se promítnou výše uvedené faktory tím způsobem, že stav S1 bude představovat budoucnost, ve které jsou všechny uvedené faktory nejméně příznivé, při stavu S2 budou tyto faktory pouze méně příznivé, stav S3 bude představovat budoucnost s faktory příznivými a konečně při stavu S4 bude tyto faktory nejpříznivější. Jednotlivé stavy okolí jsou tedy navrženy tak, že nejhorší z nich zahrnuje nejhorší možné hodnoty jednotlivých zmíněných faktorů, nejlepší z nich naopak zahrnuje nejlepší možné hodnoty těchto faktorů, atp. Následuje bližší specifikace jednotlivých faktorů.

8.1.1 Finanční dotace ze zdrojů EU Evropská unie má zájem na rozvoji železniční dopravy jakožto ekologičtější alternativě dopravy silniční. Česká republika má možnost získat finanční podporu z fondů EU na realizaci projektů, které jsou v souladu s tímto cílem. Varianta A neumožňuje přivedení vlaků z multimodálních koridorů do Brna a tudíž není pro Evropskou unii zajímavá a Česká republika v tomto případě dotaci získat nemůže. Musíme tedy počítat s tím, že financování bude plně v kompetenci zbylých dvou subjektů (tedy města Brna a České republiky). Varianty B a C naopak přivedení vlaků z koridorů umožňují a tudíž je zde na místě o poskytnuté dotaci uvažovat. Budeme vycházet z informace, že pro realizaci varianty umožňující přivedení vlaků z multimodálních koridorů do Brna bude Česká republika žádat o finanční dotaci ve výši 9 mld. Kč. Jak již bylo naznačeno v úvodu praktické části, v rámci zjednodušení nebudeme v této práci uvažovat průběžné čerpání zdrojů ani jinak zohledňovat faktor času, který by celou záležitost příliš zkomplikoval. V souladu s výše uvedeným nadefinujme následující hodnoty tohoto faktoru: Stav S1: Nezískáme žádnou dotaci Stav S2: Získáme dotaci ve výši 40% požadované částky Stav S3: Získáme dotaci ve výši 60% požadované částky Stav S4: Získáme požadovanou dotaci v plné výši 37

8.1.2 Výkup pozemků Dle znaleckých posudků zpracovaných v letech 1995-2006 pro společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s., která je významným vlastníkem nemovitostí v řešeném území, odpovídá průměrná hodnota 1m2 pozemku za současných podmínek přibližně odhadované budoucí ceně uvedené ve Studii proveditelnosti projektu Brno Jižní centrum, zpracované společností SUDOP s.r.o. v roce 1994, tj. cca 1640 Kč/m2. Lze se domnívat, že vlastníci pozemků budou v případě realizace projektu spekulovat na celkový růst atraktivity území a tudíž i cen pozemků a toto očekávání promítnou do svých požadavků na prodejní cenu. V případě Varianty A, která neřeší problematiku železničního uzlu a do určité míry zanechává území sevřené mezi drážní tělesa, budeme předpokládat nižší požadovanou cenu, než v případě zbylých dvou variant. Stav S1: Varianta A: 2640 Kč/m2, Varianta B a C: 2950 Kč/m2 Stav S2: Varianta A: 2240 Kč/m2, Varianta B a C: 2650 Kč/m2 Stav S3: Varianta A: 1640 Kč/m2, Varianta B a C: 1940 Kč/m2 Stav S4: Varianta A: 1450 Kč/m2, Varianta B a C: 1640 Kč/m2

8.1.3 Prodej pozemků Při stanovování prodejní ceny pozemků bychom měli zohlednit například skutečnost, že mimo scelení, zavedení inženýrských sítí a zajištění přístupu k pozemkům díky optimalizované dopravní infrastruktuře, budou mít i celková budoucí očekávaná atraktivita území, a další okolnosti tak, jak je jednotlivé varianty předkládají, vliv na prodejní cenu pozemků. Na základě zmiňované Studie proveditelnosti projektu Jižní centrum je odhadovaná prodejní cena pro jádrové plochy SJ 9000 Kč/m2 a pro smíšené plochy SO 7200 Kč/m2. Takto odhadované ceny se však vztahují v souladu s uvedenou studií k obdobě Varianty C, která pracuje s možností výstavby nového nádraží v odsunuté poloze. Varianta C nabízí velkorysé řešení celého území, Varianta B taktéž počítá s přestavbou železničního uzlu, ovšem nádraží se rekonstruuje v přisunuté poloze a konečně Varianta A neuvažuje zásah do drážní infrastruktury vůbec a ponechává tak všechny dnešní nevýhody spojené s provozem železnice v této lokalitě. Na základě těchto úvah bude vhodné pro Varianty B a C vycházet z průměrné aktuální prodejní ceny, tak jak jí předkládá uvedená studie, ovšem v případě Varianty A je vhodné tuto cenu upravit právě o faktor ponechání železnice beze změn, což se na ceně projeví zřejmě negativně. Pro Variantu A proto použijeme pouze řekněme 60% ceny pozemků ve Variantě B a C příslušného stavu okolí. Stav S1: Varianta A: SJ: 1875 Kč/m2, SO: 750 Kč/m2 (60% ceny) Varianta B a C: SJ: 3000 Kč/m2, SO: 1200 Kč/m2 Stav S2: Varianta A: SJ: 3750 Kč/m2, SO: 2625 Kč/m2 (60% ceny) Varianta B a C: SJ: 6000 Kč/m2, SO: 4200 Kč/m2 Stav S3: Varianta A: SJ: 5625 Kč/m2, SO: 4500 Kč/m2 (60% ceny) Varianta B a C: SJ: 9000 Kč/m2, SO: 7200 Kč/m2 Stav S4: Varianta A: SJ: 7500 Kč/m2, SO: 6375 Kč/m2 (60% ceny) Varianta B a C: SJ: 12000 Kč/m2, SO: 10200 Kč/m2

38

8.1.4 Výsledné stavy okolí Výsledné stavy okolí po zohlednění jednotlivých dílčích faktorů budou vypadat následovně: Stav S1 a) z EU nebude získána žádná dotace b) cena, za kterou se podaří vykoupit pozemky, bude pro Variantu A 2640 Kč/m2 a pro Varianty B a C 2950 Kč/m2 c) prodejní cena scelených a zasíťovaných pozemků bude pro Variantu A za jádrové plochy 1875 Kč/m2 a za smíšené plochy 750 Kč/m2, pro Varianty B a C za jádrové plochy 3000 Kč/m2 a za smíšené plochy 1200 Kč/m2 Stav S2 a) z EU bude získána dotace ve výši 3,6 mld. Kč b) cena, za kterou se podaří vykoupit pozemky, bude pro Variantu A 2240 Kč/m2 a pro Varianty B a C 2650 Kč/m2 c) prodejní cena scelených a zasíťovaných pozemků bude pro Variantu A za jádrové plochy 3750 Kč/m2 a za smíšené plochy 2625 Kč/m2, pro Varianty B a C za jádrové plochy 6000 Kč/m2 a za smíšené plochy 4200 Kč/m2 Stav S3 a) z EU bude získána dotace ve výši 5,4 mld. Kč b) cena, za kterou se podaří vykoupit pozemky, bude pro Variantu A 1640 Kč/m2 a pro Varianty B a C 1940 Kč/m2 c) prodejní cena scelených a zasíťovaných pozemků bude pro Variantu A za jádrové plochy 5625 Kč/m2 a za smíšené plochy 4500 Kč/m2, pro Varianty B a C za jádrové plochy 9000 Kč/m2 a za smíšené plochy 7200 Kč/m2 Stav S4 a) z EU bude získána dotace v požadované výši 9mld. Kč b) cena, za kterou se podaří vykoupit pozemky, bude pro Variantu A 1450 Kč/m2 a pro Varianty B a C 1640 Kč/m2 c) prodejní cena scelených a zasíťovaných pozemků bude pro Variantu A za jádrové plochy 7500 Kč/m2 a za smíšené plochy 6375 Kč/m2, pro Varianty B a C za jádrové plochy 12000 Kč/m2 a za smíšené plochy 10200 Kč/m2

39

8.2 Hodnotící kritéria V souvislosti s hodnotícími kritérii by bylo vhodné vrátit se k úvaze prezentované v bodu 5.2 při stanovování dílčích cílů. Hodnotící kritéria vycházejí z požadovaných cílů a vyjadřují stupně jejich naplnění a z tohoto důvodu je kvalifikovaný výběr hodnotících kritérií klíčovou činností v rozhodovacím procesu. V případě tak náročného investičního projektu, jakým revitalizace Jižního centra bezpochyby je, má tato činnost skutečně velmi závažný charakter. V rámci zjednodušení přistupujeme k volbě takových kritérií, která v sobě zahrnují více rozličných hledisek a vytváříme tak určitý kvalitativní agregát. Dále volíme kritéria ryze kvantitativní povahy, která vycházejí jednoznačně z výše vymezené struktury území. Použitá hodnotící kritéria lze v souladu s vymezením v bodu 3.2.2 teoretické části rozčlenit dle charakteru na kritéria výnosového a nákladového typu, případně, jak je uvedeno výše, lze použít členění na skupinu kvantitativních a kvalitativních kritérií. Při stanovení hodnot kvantitativních kritérií (zejména nákladů) vycházíme především z materiálu Studie proveditelnosti projektu Brno Jižní centrum, zpracovaného společností SUDOP BRNO, s.r.o. v roce 1994, jehož cenové odhady upravíme v rámci zjednodušení pouze o inflaci za roky 1995-2006. V případě kvalitativních kritérií vycházíme částečně z Komplexní studie přestavby ŽUB, zpracované společností Drees & Sommer AG, zároveň však zohledňujeme odlišné zaměření této studie, které je důsledkem preferencí otázek spojených s přestavbou ŽUB. Vzhledem k obtížně vyjádřitelnému slovnímu hodnocení byla v rámci uvedené Komplexní studie zvolena pro vyjádření stupně naplnění cíle daným kvalitativním kritériem stupnice známek, která má 6 stupňů přičemž stupeň velmi dobrý odpovídá známce 10, stupeň dobrý odpovídá přibližně známce 8,2, stupeň uspokojivý odpovídá přibližně známce 6,4, stupeň dostatečný známce 4,6, stupeň s vadami známce 2,8 a stupeň nedostatečný známce 1. Takto oznámkovaná kvalitativní kritéria jsou následně, stejně jako kritéria kvantitativní povahy, převedena pomocí metody bazické varianty na jednotné vyjádření. Míra naplnění dílčích cílů vyjádřená kvalitativními kritérii je ovlivněna disponibilitou finančních prostředků, které se v rámci jednotlivých stavů okolí liší. Vycházíme přitom z myšlenky, že uvedené zdroje financování značně ovlivní zatížení jednotlivých subjektů participujících na projektu. Zároveň předpokládáme, že v případě získání různých finančních částek na realizaci projektu, což je zohledněno v rámci jednotlivých stavů okolí, bude muset být přistoupeno k jistým ústupkům při naplňování cílů a to zejména v oblasti kvality rozvoje území, kvality dopravy a životního prostředí, atp. Například získání finanční dotace ze zdrojů Evropské unie v jiné, než požadované výši 9mld. Kč, může velmi zásadně ovlivnit finanční stránku projektu ve Variantě B a C, neboť tato dotace tvoří cca 1/3 celkových nákladů projektu bez ohledu na finanční zatížení jednotlivých subjektů a klade tak na partnery projektu velmi zásadní finanční nároky. V rámci zjednodušení přistupujeme v této práci k popsané problematice tak, že pro ideální stav okolí, který uvažuje nejpříznivější faktory v budoucnosti, používáme ohodnocení na základě výše popsané metodiky, přičemž pro ostatní, tj. méně příznivé stavy okolí, toto ohodnocení přiměřeně upravíme. Vzhledem k tomu, že pro úpravu hodnot kvalitativních kritérií na základě stavů disponibilních zdrojů neexistuje žádný vhodný vztah, budeme předpokládat, že o kolik procent v rámci jednotlivých stavů okolí dojde ke zvýšení finančního zatížení partnerů projektu, o tolik procent dojde ke zhoršení ohodnocení variant v rámci těchto stavů okolí. Za výchozí považujeme Stav S4 s nejpříznivějšími finančními podmínkami. 40

8.2.1 Urbanistická kritéria 8.2.1.1 Kvalita územního rozvoje (K1)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle Zvýšení atraktivity a zajištění kvalitního rozvoje území. Jedná se o kritérium kvalitativní povahy, které vyjadřuje schopnost dané varianty vnést do území nový rozvojový impuls zajištěním zájmu investorů a dále schopnost vytvořit trvalý charakter urbanisticky kvalitní lokality, která se stane populární destinací pro obchod, odpočinek, zábavu, atp. Kritérium je ovlivněno disponibilitou finančních prostředků a lze předpokládat, že při nižší úrovni financí bude přistoupeno v rámci zajištění realizace celého projektu k určitým kvalitativním ústupkům. Může se jednat např. o použití cenově dostupnějších materiálů, redukci v oblasti výsadby zeleně, případně výkup a přípravu pouze určité části plánované plochy, atp. Tabulka č.9: Kvalita územního rozvoje (K1) Varianta A

Varianta B

Varianta C

S1

1,54

1,16

2,59

S2

2,00

2,40

4,79

S3

2,50

3,18

6,16

S4

2,93

4,42

8,36

Pramen: Komplexní studie přestavby ŽUB, Drees & Sommer; upraveno a doplněno autorem 8.2.1.2 Doba realizace (K2)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle realizovat celý projekt v pokud možno co nejkratším termínu. Délkou realizace je totiž dle Komplexní studie společnosti Drees & Sommer nepříznivě ovlivněna zejména urbanistická kvalita celého řešení a z tohoto důvodu je také toto kritérium zahrnuto mezi kritéria urbanistická. Tabulka č.10: Doba realizace (K2) Varianta A

Varianta B

Varianta C

S1

4,20

1,05

0,93

S2

5,47

2,17

1,72

S3

6,28

2,88

2,21

S4

8,00

4,00

3,00

Pramen: Komplexní studie přestavby ŽUB, Drees & Sommer; upraveno a doplněno autorem 8.2.1.3 Plocha administrativy (K3)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle využití území pro nerušivé podnikání a administrativní funkce. Kritérium vyjadřuje kolik metrů čtverečních plochy určené k výstavbě je vyhrazeno v rámci jednotlivých variant k podnikání a maloobchodní činnosti. Jedná se o kritérium kvantitativní povahy, které vychází z příslušné výměry a rozdělení struktury území (viz Tabulka č. 4). 8.2.1.4 Plocha pro bydlení (K4)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle využití území pro bytovou zástavbu. Kritérium opět vychází z výměry a rozdělení struktury území jednotlivých variant (viz Tabulka č. 5) a vyjadřuje kolik příslušná varianta vyhrazuje z celkové zastavěné plochy pro bytové jednotky.

41

8.2.2 Ekologická kritéria 8.2.2.1 Kvalita životního prostředí (K5)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle Zvýšení kvality životního prostředí. Jedná se o kritérium kvalitativní povahy a vyjadřuje jaký je přínos jednotlivých variant z hlediska kvalitního životního prostředí. V tomto případě je opět nutno zohlednit míru naplnění dílčího cíle při jednotlivých uvažovaných stavech okolí na základě předpokladu, že nižší míra disponibilních finančních prostředků bude příčinou nutných omezení, která se projeví negativně na celkové kvalitě. Může se jednat o úspory v oblasti výsadby parků, revitalizace řeky Svratky, zajištění protihlukových opatření, atp.

Tabulka č.11: Kvalita životního prostředí (K5) Varianta A

Varianta B

Varianta C

S1

1,34

1,31

2,35

S2

1,75

2,71

4,33

S3

2,18

3,60

5,57

S4

2,56

5,00

7,56

Pramen: Komplexní studie přestavby ŽUB, Drees & Sommer; upraveno a doplněno autorem

8.2.2.2 Plocha městské zeleně (K6)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle Zajištění dostatečného množství zelených ploch pro rekreační a volnočasové aktivity. Je zřejmé, že disponibilita takových ploch ještě neznamená skutečně kvalitní využití, které souvisí právě s kritériem K5. Kritérium opět vychází z výměry a rozdělení struktury území jednotlivých variant (viz Tabulka č. 6)

8.2.2.3 Uvolněná plocha drážní infrastruktury (K7)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle Redukce ekologických zátěží uvolněním a revitalizací ekologicky poznamenaných pozemků dráhy. Kritérium vychází z výměry a rozdělení struktury území jednotlivých variant (viz Tabulka č. 8)

42

8.2.3 Dopravně-technická kritéria 8.2.3.1 Kvalita IAD (K8)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle Zvýšení celkové kvality individuální automobilové dopravy. Jedná se o komplexní ohodnocení kvality individuální automobilové dopravy s ohledem na pohodlnost, rychlost a bezpečnost dopravy, množství a dostupnost parkovacích míst, atp. Toto kritérium je opět ovlivněno disponibilitou finančních prostředků v jednotlivých stavech okolí. Tabulka č.12: Kvalita individuální automobilové dopravy (K8) Varianta A

Varianta B

Varianta C

S1

1,44

1,25

2,72

S2

1,88

2,58

5,02

S3

2,34

3,42

6,45

S4

2,75

4,75

8,75

Pramen: Komplexní studie přestavby ŽUB, Drees & Sommer; upraveno a doplněno autorem 8.2.3.2 Kvalita MHD (K9)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle Zvýšení celkové kvality městské hromadné dopravy. Jedná se opět o komplexní posouzení kvality městské hromadné dopravy s ohledem na množství a dostupnost zastávek, rychlost a dobu spojení, frekvenci spojení, atp. Toto kritérium je taktéž ovlivněno disponibilitou finančních prostředků v jednotlivých stavech okolí. Méně finančních prostředků může znamenat například méně zastávek, méně autobusových linek, atp. Tabulka č.13: Kvalita městské hromadné dopravy (K9) Varianta A

Varianta B

Varianta C

S1

2,94

1,65

2,40

S2

3,83

3,40

4,43

S3

4,78

4,51

5,70

S4

5,60

6,27

7,73

Pramen: Komplexní studie přestavby ŽUB, Drees & Sommer; upraveno a doplněno autorem 8.2.3.3 Kvalita železniční dopravy (K10)

Kritérium vyjadřuje míru naplnění cíle Zvýšení kvality železniční dopravy a určuje celkovou kvalitu s důrazem na kvalitu parkování, úroveň a čistotu vlakových souprav, dostupnost, kvalitu nádražní budovy, atp. Tabulka č.14: Kvalita železniční dopravy (K10) S1

Varianta A 2,12

Varianta B 1,29

Varianta C 2,20

S2

2,76

2,67

4,06

S3

3,44

3,53

5,23

S4

4,03

4,91

7,09


43

8.2.4 Ekonomická kritéria 8.2.4.1 Finanční přínosy pro ČR (K11)

Finanční přínosy pro ČR představují snížení nákladů spojených s výplatou dávek nezaměstnanosti a zároveň přírůstek daní z příjmů. Tyto přínosy by však nebylo vhodné započítávat oproti investičním nákladům, neboť nemůžeme reálně uvažovat takto zjednodušený finanční tok. Výpočet zde uvedený byl převzat z materiálu Studie proveditelnosti projektu Brno Jižní centrum, zpracovaného společností SUDOP s.r.o. v roce 1994, a doplněn aktuálními hodnotami některých vstupních parametrů (zejména průměrnou měsíční podporou v nezaměstnanosti a průměrnou hrubou měsíční mzdou dělníků) Roční státní úspory se dle této studie skládají ze dvou částí: a) úspory ze zvýšení zaměstnanosti b) přírůstek daní ze zvýšení zaměstnanosti 8.2.4.1.1 Úspory ze zvýšení zaměstnanosti

Vyjádříme ze vztahu Uzam. = Knez. x Q x P x 12, kde: Uzam. jsou úspory ze zvýšení zaměstnanosti Knez. je procento nově zaměstnaných osob Q je celkový počet pracovních míst P je podpora v nezaměstnanosti v Kč/měs. Pro výpočet přírůstku zaměstnanosti budeme potřebovat celkový počet pracovních míst, která budou při realizaci projektu vytvořena a ten lze stanovit přibližně dle velikosti investičních nákladů. Ze studie proveditelnosti projektu dále vyplývá, že odhadovaný celkový počet pracovních míst vytvořených v souvislosti s realizací projektu je 2500 při investičních nákladech cca 6 442 335 000 Kč. Podílem získáme jedno pracovní místo na každých 2 576 934 Kč nákladů. Pokud nyní tímto koeficientem podělíme odhadované celkové investiční náklady (viz Tabulka č. 25) jednotlivých variant, získáme příslušný počet nově vytvořených pracovních míst celkem. Z celkových investičních nákladů vypustíme náklady na pořízení pozemků (viz Tabulka č.23), neboť tyto nemají s nárůstem pracovních míst souvislost. Výpočtem získáváme hodnoty Q pro jednotlivé varianty:

Tabulka č.15: Celkový počet nových pracovních míst

Varianta A Varianta B Varianta C

2 576 934 Koeficient pracovních míst (Kč/ks) upravené investiční náklady počet míst (Q v ks) 4 806 056 947 1 865 29 164 165 230 11 317 29 673 669 625 11 515

Pramen: autor

Studie proveditelnosti dále předpokládá, že část těchto nově vytvořených pracovních míst bude osazena lidmi v té době nezaměstnanými a to ve výši až 40% z celkového počtu. 44

Přírůstek zaměstnanosti pro jednotlivé varianty je tedy následující: Varianta A: 1865x0,4 = 746 Varianta B: 11317x0,4 = 4526 Varianta C: 11515x0,4 = 4594 Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti činila dle Českého statistického úřadu k 31.12. 2005 4157 Kč. Dosadíme tedy P = 4157 Kč/měs. Dosazením hodnot do výše uvedeného vztahu dostáváme pro jednotlivé varianty následující úspory ze zvýšení zaměstnanosti: Tabulka č.16: Úspora v zaměstnanosti Procento nově zaměstnaných nezaměstnaných: Podpora v nezaměstnanosti v Kč/měs:

40% 4 157 úspora (Kč) 37 214 045,02 225 822 658,76 229 767 830,39


Pramen: autor

8.2.4.1.2 Přírůstek daní ze zvýšení zaměstnanosti

Vyjádříme ze vztahu Pdaně = Knez. x Q x Dpř., kde: Pdaně je přírůstek daní z příjmů ze zvýšení zaměstnanosti Knez. je procento nově zaměstnaných osob Q je celkový počet pracovních míst Dpř. je průměrná daň z příjmu fyzických osob Průměrná hrubá měsíční mzda dělníků činila dle Českého statistického úřadu k 31.12. 2005 15304 Kč. Průměrnou daň z příjmu fyzických osob vypočítáme jako celkovou daň z příjmu fyzických osob, která činila v roce 2005 94 773 mil. Kč, a tuto podělíme počtem zaměstnanců v témže roce, tj. 5 139 tis. lidí. Takto získáváme průměrnou daň z příjmu na jednoho zaměstnance, která činí 18442 Kč. Dosadíme tedy Dpř. = 18442 Kč Dosazením hodnot do výše uvedeného vztahu získáme následující přírůstek daní pro jednotlivé varianty: Tabulka č.17: Přírůstek daní Procento nově zaměstnaných nezaměstnaných: Průměrná daň z příjmu FO (Kč):

40% 18 442 přírůstek (Kč) 13 757 946,80 83 486 117,25 84 944 638,12


Pramen: autor

45

Na závěr součtem obou částí získáváme celkový finanční přínos jednotlivých variant pro ČR: Tabulka č.18: Finanční přínosy pro ČR v Kč (K11) 50 971 991,83 309 308 776,01 314 712 468,51


Pramen: autor

8.2.4.2 Finanční zatížení partnerů projektu (K12)

Ekonomické kritérium Finanční zatížení partnerů projektu revitalizace Jižního centra města Brna vyjadřuje množství finančních prostředků, které musí město Brno a Česká republika v případě jednotlivých variant a za příslušných stavů okolí do projektu vložit. Výsledné finanční zatížení získáme jako rozdíl mezi investičními náklady a příjmy plynoucími z realizace projektu. Při odhadu výše investičních nákladů i příjmů pro jednotlivé varianty vycházíme z informací a podkladů z materiálu Studie proveditelnosti projektu Brno Jižní centrum, který zpracovala v roce 1994 společnost SUDOP s.r.o. a dále využíváme informací z dobového návrhu Územního plánu města Brna z roku 1994. Dle uvedené studie proveditelnosti pracujeme se třemi základními druhy investičních nákladů: a) Náklady na pořízení nových staveb (do této skupiny řadíme Náklady na přestavbu/údržbu ŽUB, Náklady na výstavbu technické infrastruktury a Náklady na výsadbu zeleně) b) Náklady na uvolnění pozemků drážní infrastruktury (jedná se zejména o snesení železničního tělesa, dekontaminace, zpevnění ploch, demolice objektů; tyto náklady se týkají zřejmě pouze varianty B a varianty C) c) Náklady na pořízení pozemků Za příjmy plynoucí z realizace projektu budeme považovat Výnosy z prodeje pozemků. Odhad hodnoty konkrétního nákladového druhu získáme vyjádřením nákladového zatížení jednoho metru čtverečního dané nákladové skupiny dle dobového návrhu územního plánu. Toto nákladové zatížení následně vynásobíme výměrou příslušného typu rozvojové plochy dle struktury území představené v bodu 7.3. Ceny uvedené ve studii proveditelnosti upravíme pouze o inflaci za roky 1995-2006. Odhad hodnoty prodejní ceny scelených a zasíťovaných pozemků vhodných pro další výstavbu v souladu s Územním plánem města Brna vychází opět z výše uvedené studie proveditelnosti. 8.2.4.2.1 Náklady na přestavbu/údržbu ŽUB

Přestože v případě varianty A neuvažujeme zásah do železničního uzlu ve formě jeho přestavby, je vhodné uvažovat alespoň náklady spojené s údržbou stávajícího stavu po dobu přestavby ŽUB tak, jak jí představují varianty B a C. Udržovací náklady odhadneme hrubě jako 10% z ceny přestavby ŽUB, tj. cca 2 684 769 769 Kč. Dále vycházíme při oceňování nákladů z kalkulace nákladů Technicko-ekonomické studie přestavby ŽUB, zpracované společností SUDOP v roce 2001, kterou v zájmu zjednodušení celé problematiky pro potřeby této práce upravíme pouze o inflaci za období 2002-2006. Předpokládejme, že námi navržená Varianta B odpovídá nákladově přibližně Variantě II –

46

„přisunutá“ poloha nádraží výše zmíněné studie a Varianta C odpovídá přibližně Variantě I – „odsunutá“ poloha nádraží výše zmíněné studie. Obě Varianty zahrnují do kalkulace celkové náklady přestavby ŽUB, tedy včetně těch částí, které se nenacházejí na území Jižního centra v podobě, kterou jsme si popsali na začátku této práce. Po zohlednění inflace a zároveň abstrahováním od všech dalších faktorů dospějeme k těmto hodnotám: Tabulka č.19: Náklady na přestavbu/údržbu Železničního uzlu Brno v Kč cena (Kč) 2 684 769 769 26 847 697 692 27 097 643 105


Pramen: Studie proveditelnosti projektu Brno Jižní centrum, SUDOP BRNO; doplněno autorem 8.2.4.2.2 Náklady na výstavbu technické infrastruktury

Opět vycházíme z odhadu zmíněné studie proveditelnosti projektu, která uvádí souhrnnou částku ve výši 1 019 108 200 Kč. V rámci zjednodušení nebudeme zohledňovat jiné vlivy, než inflaci a použijeme tuto částku upravenou o inflaci za období 1995 – 2006, tj. 1 765 681 196 Kč. Náklady na výstavbu technické infrastruktury v jednotlivých variantách budeme velmi zjednodušeně vyjadřovat ze základní myšlenky, že s růstem plochy pro urbanistický rozvoj, roste úměrně také potřebná technická infrastruktura. Částku převzatou ze studie proveditelnosti projektu a upravenou o inflaci použijeme pro plochu určenou k urbanistickému rozvoji dle územního plánu z roku 1994, se kterým tato studie pracuje. Tuto částku podělíme plochou určenou k urbanistickému rozvoji dle územního plánu 1994 (410 232m2) a získáme tak jednotkovou cenu technické infrastruktury na 1m2 (1 765 681 196 Kč / 410 232m2 = 4304 Kč/m2), touto cenou nakonec vynásobíme rozvojové plochy příslušných variant.

Tabulka č.20: Náklady na výstavbu technické infrastruktury v Kč


cena Kč/m2 plocha (m2) 479 854 507 491 529 145

4304 cena celkem (Kč) 2 065 291 616 2 184 241 264 2 277 440 080

Pramen: Studie proveditelnosti projektu Brno Jižní centrum, SUDOP BRNO; doplněno autorem

8.2.4.2.3 Náklady na výsadbu zeleně

Náklady na výsadbu zeleně získáme obdobnou metodikou jako výše uvedené náklady, tj. vycházíme z předpokladu, že tyto náklady byly vypočteny na základě návrhu tehdejšího územního plánu. Pro výpočet jednotkové ceny výsadby na 1m2 použijeme výměru zeleně dle dobového územního plánu (148 732m2) a dále cenu z roku 1994 upravenou o inflaci, tj. 328 571 378 Kč / 148 732 m2 = 2209 Kč/m2

47

Tabulka č.21: Náklady na výsadbu zeleně v Kč


cena Kč/m2 plocha (m2) 25 218 41 138 108 473

2209 cena celkem (Kč) 55 706 562 90 873 842 239 616 857


8.2.4.2.4 Náklady na uvolnění pozemků drážní infrastruktury

Opět budeme vycházet ze studie proveditelnosti projektu, kde jsou tyto náklady odhadnuty na částku 41 140 000 Kč. Ze schématu, které je součástí této studie vyplývá, že se jedná o výše definovanou severozápadní větev drážní infrastruktury a dále území jižně od dobového návrhu nádraží v odsunuté poloze, které má výměru cca 84 864 m2 a které dle tohoto návrhu mělo být využito k urbanistickému rozvoji. Postup získání konkrétní částky pro každou z variant je poté následující: 1) podělením částky upravených nákladů získané ze studie a upravené o inflaci (71 278 126 Kč) výměrou severozápadní větve drážní infrastruktury na území Jižního centra (76 592 + 85 180 = 161 772 m2) a výměrou jižní dobové části (84 864 m2) získáme přibližné současné náklady na odstrojení 1m2 drážní infrastruktury, tj. 71 278 126 Kč / 246 636 m2 = 289 Kč/m2 2) tuto hodnotu využijeme k výpočtu celkové částky pro jednotlivé varianty Tabulka č.22: Náklady na uvolnění pozemků drážní infrastruktury v Kč


cena Kč/m2 plocha (m2) 1 000 143 088 204 047

289 cena celkem (Kč) 289 000 41 352 432 58 969 583

Pramen: Studie proveditelnosti projektu Brno Jižní centrum; doplněno autorem

48

8.2.4.2.5. Náklady na pořízení pozemků

V rámci realizace projektu je třeba vykoupit pozemky ve vlastnictví dalších subjektů. Nejedná se o pozemky v majetku města, městských společností a právnických osob, které se zavázaly je využít v souladu s územním plánem. Celková výměra pozemků k vykoupení je 175 115 m2. Cena pozemků se liší dle očekávaného faktoru Výkup pozemků jednotlivých stavů okolí.

Tabulka č.23: Náklady na pořízení pozemků v Kč cena Kč/m2 S1 Varianta A Varianta B Varianta C S2 Varianta A Varianta B Varianta C S3 Varianta A Varianta B Varianta C S4 Varianta A Varianta B Varianta C

plocha (m2)

cena celkem

2 640 2 950 2 950

175 115 175 115 175 115

462 303 600 516 589 250 516 589 250

2 240 2 650 2 650

175 115 175 115 175 115

392 257 600 464 054 750 464 054 750

1 640 1 940 1 940

175 115 175 115 175 115

287 188 600 339 723 100 339 723 100

1 450 1 640 1 640

175 115 175 115 175 115

253 916 750 287 188 600 287 188 600


8.2.4.2.6 Výnosy z prodeje pozemků

Vykoupené pozemky budou sceleny a po vybudování kompletní technické infrastruktury budou jednotlivé připravené urbanistické bloky nabízeny investorům k dalšímu využití v souladu s Územním plánem města Brna. Pro stanovení ceny pozemku na 1m2 budeme pro potřeby této práce vycházet z aktuálních cen nabízených zájemci při prodeji některých pozemků. Dle stávajícího Územního plánu města Brna pro zónu Zvonařka lze rozlišit v území Jižního centra cca 9 typů ploch. V rámci zjednodušení budeme v této práci používat v souladu se studií proveditelnosti projektu pouze plochy smíšené (SO), jádrové (SJ) a plochy všeobecného bydlení (BO). Jsou to plochy, které tvoří cca 75% všech ploch využitelných ke komerční zástavbě (ostatní plochy již buď zastavěny jsou, nebo budou využity jako parky, případně sídla orgánů veřejné správy a není je tedy možno zahrnout do zdrojů příjmů). Plochy všeobecného bydlení oceníme pro naše potřeby stejně jako plochy SO. Cena pozemků se liší dle očekávaného faktoru Prodej pozemků jednotlivých stavů okolí.

49

Tabulka č.24: Výnosy z prodeje pozemků v Kč 2

2

cena SJ (Kč/m )

S1 Varianta A Varianta B Varianta C S2 Varianta A Varianta B Varianta C S3 Varianta A Varianta B Varianta C S4 Varianta A Varianta B Varianta C

cena SO (Kč/m )

2

plocha SJ (m )

2

plocha SO+BO (m )

cena celkem (Kč)

1 875 3 000 3 000

750 1 200 1 200

169 273 143 391 146 568

73 804 199 217 168 010

372 739 875 669 233 400 641 316 000

3 750 6 000 6 000

2 625 4 200 4 200

169 273 143 391 146 568

73 804 199 217 168 010

828 509 250 1 697 057 400 1 585 050 000

5 625 9 000 9 000

4 500 7 200 7 200

169 273 143 391 146 568

73 804 199 217 168 010

1 284 278 625 2 724 881 400 2 528 784 000

7 500 12 000 12 000

6 375 10 200 10 200

169 273 143 391 146 568

73 804 199 217 168 010

1 740 048 000 3 752 705 400 3 472 518 000

Pramen: autor 8.2.4.2.7 Celkové finanční zatížení partnerů projektu

V následující souhrnné tabulce je uvedeno celkové finanční zatížení partnerů projektu zohledňující možné získání dotace z fondů EU. Finanční zatížení se liší dle očekávaného faktoru Finanční dotace ze zdrojů EU jednotlivých stavů okolí. Tabulka č.25: Celkové finanční zatížení partnerů projektu v Kč (K12) celkové investiční náklady

dotace z EU

výnosy z prodeje pozemků

celkové finanční zatížení obou partnerů projektu

navýšení finanční zatížení v % oproti ideálnímu stavu S4

S1 Varianta A

5 268 360 547

0

372 739 875

4 895 620 672

47,46%

Varianta B

29 680 754 480

0

669 233 400

29 011 521 080

73,74%

Varianta C

30 190 258 875

0

641 316 000

29 548 942 875

68,96%

5 198 314 547

S2 Varianta A

0

828 509 250

4 369 805 297

31,62%

Varianta B

29 628 219 980 3 600 000 000

1 697 057 400

24 331 162 580

45,71%

Varianta C

30 137 724 375 3 600 000 000

1 585 050 000

24 952 674 375

42,68%

0

1 284 278 625

3 808 966 922

14,73%

Varianta B

29 503 888 330 5 400 000 000

2 724 881 400

21 379 006 930

28,03%

Varianta C

30 013 392 725 5 400 000 000

2 528 784 000

22 084 608 725

26,28%

S3 Varianta A

5 093 245 547

S4 Varianta A

0

1 740 048 000

3 319 925 697

-

Varianta B

29 451 353 830 9 000 000 000

5 059 973 697

3 752 705 400

16 698 648 430

-

Varianta C

29 960 858 225 9 000 000 000

3 472 518 000

17 488 340 225

-

Pramen: autor

50

8.3 Hodnocení variant V souladu s postupem vícekriteriálního rozhodování za podmínek rizika, který jsme si představili v bodě 4.1 teoretické části této práce, nejprve zapíšeme získané hodnoty kritérií pro jednotlivé varianty příslušného stavu okolí do rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty.

Tabulka č. 26: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S1 s příslušnými hodnotami jednotlivých kritérií S1 K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12

Varianta A Varianta B Varianta C 1,16 2,59 1,54 1,05 0,93 4,20 204 354 280 058 244 105 62 550 70 473 38 723 1,34 1,31 2,35 41 138 108 473 25 218 143 088 204 047 1 000 1,44 1,25 2,72 2,94 1,65 2,40 2,12 1,29 2,20 50 971 992 309 308 776 314 712 469 4 895 620 672 29 011 521 080 29 548 942 875

Kvalita územního rozvoje Doba realizace 2

Plocha administrativy (m ) 2

Plocha pro bydlení (m ) Kvalita životního prostředí 2

Plocha městské zeleně (m ) 2

Uvolněná plocha drážní infrastruktury (m ) Kvalita IAD Kvalita MHD Kvalita železniční dopravy Finanční přínosy pro ČR (Kč) Celkové finanční zatížení partnerů projektu (Kč)

Pramen: autor








Pramen: autor

51








Pramen: autor








Pramen: autor

8.3.1 Stanovení dílčího užitku variant Vzhledem k různorodému charakteru kritérií převedeme získané hodnoty na společného jmenovatele, abychom zabezpečili porovnatelnost jednotlivých variant. Stanovení dílčího ohodnocení variant provedeme na základě tzv. metody bazické varianty, která je blíže popsána v bodu 4.1.1.1 teoretické části této práce.

52

Tabulka č. 30: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S1 s dílčím ohodnocením variant S1 K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12

Varianta A 0,5933 1,0000 0,7297 0,5495 0,5732 0,2325 0,0049 0,5320 1,0000 0,9622 0,1620 1,0000






Varianta B 0,4474 0,2500 1,0000 0,8876 0,5597 0,3792 0,7013 0,4594 0,5597 0,5860 0,9828 0,1687

Varianta C 1,0000 0,2215 0,8716 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,8154 1,0000 1,0000 0,1657

Pramen: autor


Varianta A 0,4181 1,0000 0,7297 0,5495 0,4040 0,2325 0,0049 0,3749 0,8642 0,6781 0,1620 1,0000






Varianta B 0,5008 0,3970 1,0000 0,8876 0,6265 0,3792 0,7013 0,5142 0,7683 0,6560 0,9828 0,1796

Varianta C 1,0000 0,3144 0,8716 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,1751

Pramen: autor


Varianta A 0,4054 1,0000 0,7297 0,5495 0,3917 0,2325 0,0049 0,3635 0,8380 0,6575 0,1620 1,0000






Pramen: autor

53

Varianta B 0,5162 0,4220 1,0000 0,8876 0,6457 0,3792 0,7013 0,5300 0,7919 0,6761 0,9828 0,1782

Varianta C 1,0000 0,3242 0,8716 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,1725


Varianta A 0,3505 1,0000 0,7297 0,5495 0,3386 0,2325 0,0049 0,3143 0,7245 0,5684 0,1620 1,0000






Varianta B 0,5287 0,5000 1,0000 0,8876 0,6614 0,3792 0,7013 0,5429 0,8111 0,6925 0,9828 0,1988

Varianta C 1,0000 0,3750 0,8716 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,1898

Pramen: autor

8.3.2 Váhové ohodnocení kritérií Při stanovování vah jednotlivých kritérií budeme vycházet především z materiálu Komplexní studie přestavby ŽUB společnosti Drees & Sommer, kde jsou stanoveny určité faktory závažnosti. Tyto faktory závažnosti vychází z odborných studií a stanovisek a pro naše účely budou sloužit jako základní vodítko. Zároveň je však nutno zohlednit skutečnost, že tyto faktory závažnosti hodnotí kritéria s ohledem na jiný hlavní cíl, kterým je přestavba ŽUB, zatímco naším cílem je zejména revitalizace území Jižního centra. Ve výsledném stanovení vah se proto odchylujeme od předkládané studie především v těch hodnotách faktorů závažnosti, které jsou zaměřeny na posouzení přestavby ŽUB a naše práce neshledává tyto faktory v kontextu hlavního cíle natolik závažné. Po dodatečných konzultacích s členem Project Implementation Unit projektu přestavby ŽUB jsme následně dospěli k níže uvedeným hodnotám procentuálního vyjádření vah jednotlivých kritérií. Tabulka č. 34: Váhové ohodnocení jednotlivých kritérií CELKEM Kvalita územního rozvoje Doba realizace Plocha administrativy Plocha pro bydlení Kvalita životního prostředí Plocha městské zeleně Uvolněná plocha drážní infrastruktury Kvalita IAD Kvalita MHD Kvalita železniční dopravy Finanční přínosy pro ČR Celkové finanční zatížení partnerů projektu

100,00% 12,94% 4,31% 1,57% 1,57% 9,67% 2,09% 3,27% 7,32% 11,63% 11,90% 2,35% 31,37%


54

Následně aplikujeme uvedené váhové ohodnocení jednotlivých kritérií tím způsobem, že příslušná dílčí ohodnocení variant roznásobíme těmito vahami kritérií a poté provedeme řádkový součet. Tabulka č. 35: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S1 s dílčím ohodnocením variant po aplikaci vah kritérií a následném součtu S1 K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12 CELKEM






váha 12,94% 4,31% 1,57% 1,57% 9,67% 2,09% 3,27% 7,32% 11,63% 11,90% 2,35% 31,37% 100,00%

Varianta A 0,0768 0,0431 0,0114 0,0086 0,0554 0,0049 0,0002 0,0389 0,1163 0,1145 0,0038 0,3137 0,7877

Varianta B Varianta C 0,0579 0,1294 0,0108 0,0096 0,0157 0,0137 0,0139 0,0157 0,0541 0,0967 0,0079 0,0209 0,0229 0,0327 0,0336 0,0732 0,0651 0,0949 0,0697 0,1190 0,0231 0,0235 0,0529 0,0520 0,4278 0,6812

Pramen: autor

Tabulka č. 36: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S2 s dílčím ohodnocením variant po aplikaci vah kritérií a následném součtu S2 K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12 CELKEM






Pramen: autor

55

váha Varianta A 12,94% 0,0541 4,31% 0,0431 1,57% 0,0114 1,57% 0,0086 9,67% 0,0391 2,09% 0,0049 3,27% 0,0002 7,32% 0,0274 11,63% 0,1005 11,90% 0,0807 2,35% 0,0038 0,3137 31,37% 100,00% 0,6876

Varianta B 0,0648 0,0171 0,0157 0,0139 0,0606 0,0079 0,0229 0,0376 0,0894 0,0780 0,0231 0,0563 0,4875

Varianta C 0,1294 0,0136 0,0137 0,0157 0,0967 0,0209 0,0327 0,0732 0,1163 0,1190 0,0235 0,0549 0,7096







váha Varianta A 12,94% 0,0525 0,0431 4,31% 1,57% 0,0114 0,0086 1,57% 9,67% 0,0379 2,09% 0,0049 3,27% 0,0002 0,0266 7,32% 11,63% 0,0975 0,0782 11,90% 2,35% 0,0038 31,37% 0,3137 100,00% 0,6784

Varianta B 0,0668 0,0182 0,0157 0,0139 0,0625 0,0079 0,0229 0,0388 0,0921 0,0804 0,0231 0,0559 0,4983

Varianta C 0,1294 0,0140 0,0137 0,0157 0,0967 0,0209 0,0327 0,0732 0,1163 0,1190 0,0235 0,0541 0,7092

Pramen: autor







Pramen: autor

56

váha Varianta A 12,94% 0,0454 4,31% 0,0431 1,57% 0,0114 1,57% 0,0086 9,67% 0,0328 2,09% 0,0049 3,27% 0,0002 7,32% 0,0230 11,63% 0,0843 11,90% 0,0676 2,35% 0,0038 31,37% 0,3137 100,00% 0,6388

Varianta B Varianta C 0,0684 0,1294 0,0216 0,0162 0,0157 0,0137 0,0139 0,0157 0,0640 0,0967 0,0079 0,0209 0,0229 0,0327 0,0397 0,0732 0,0944 0,1163 0,0824 0,1190 0,0231 0,0235 0,0624 0,0596 0,5164 0,7169

8.3.3 Obecná matice celkového hodnocení Součtem zvážených kritérií pro jednotlivé varianty za příslušných stavů okolí jsme dospěli k celkovému ohodnocení variant pro jednotlivé stavy okolí. Takto získané hodnoty převedeme do společné matice, která má již podobu rozhodovací matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika. Tabulka č. 39: Obecná matice celkového hodnocení ve tvaru rozhodovací matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika Varianta A

Varianta B

Varianta C

S1

0,7877

0,4278

0,6812

S2

0,6876

0,4875

0,7096

S3

0,6784

0,4983

0,7092

S4

0,6388

0,5164

0,7169

Pramen: autor

8.3.4 Analýza rizika Každý ze stavů okolí je zatížen určitou pravděpodobností výskytu. U veřejného projektu, ve kterém se hospodaří s prostředky občanů, bychom neměli podstupovat příliš vysoké riziko a to ani za cenu vysokého potenciálu úspěchu. Za těchto okolností by bylo nejvhodnější zvolit variantu horší než předpokládanou ideální. Avšak nejhorší variantu zvolit nechceme. Budeme předpokládat, že byla zpracována odborná studie, která stanovila následující pravděpodobnosti výskytu jednotlivých stavů okolí: Pravděpodobnost p1 výskytu stavu okolí S1 je 20% Pravděpodobnost p2 výskytu stavu okolí S2 je 45% Pravděpodobnost p3 výskytu stavu okolí S3 je 25% Pravděpodobnost p4 výskytu stavu okolí S4 je 10% Obecnou matici celkového hodnocení dále roznásobíme příslušnými pravděpodobnostmi výskytu stavu okolí: Tabulka č. 40: Obecná matice celkového hodnocení ve tvaru rozhodovací matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika po aplikaci pravděpodobnosti výskytu jednotlivých stavů okolí pravděpodobnost

Varianta A

Varianta B

Varianta C

S1

20,00%

0,1575

0,0856

0,1362

S2

45,00%

0,3094

0,2194

0,3193

S3

25,00%

0,1696

0,1246

0,1773

S4

10,00%

0,0639

0,0516

0,0717

Součet

100,0%

0,7004

0,4812

0,7046

Pramen: autor

K určení optimální varianty využijeme Bayesovo pravidlo, podle kterého je optimální ta varianta, jejíž součet hodnot (v našem případě součet řádků) je nejvyšší. Na základě Bayesova pravidla by byla zvolena k realizaci Varianta C. 57

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce byla aplikace metod rozhodovací analýzy na řešení rozhodovacího problému revitalizace území Jižního centra města Brna. V teoretické části jsme představili základní terminologii teorie manažerského rozhodování a dále vybrané postupy, které byly následně aplikovány v praktické části práce. Popsali jsme zejména prvky rozhodovacího procesu, jeho jednotlivé fáze, definovali jsme metodu bazické varianty a Bayesovo pravidlo. V praktické části jsme v souladu s teoretickým vymezením rozhodovacího procesu nejprve definovali problémovou oblast a následně stanovili cíle, kterých mělo být dosaženo. V další fázi rozhodovacího procesu, tj. ve fázi analyzování, jsme popsali vstupní podmínky řešené problematiky, zejména geografické vymezení řešeného území, vlastnické vztahy k nemovitostem a stávající využití lokality. Následně jsme ve fázi generování představili jednotlivé varianty řešení revitalizace území, které vycházejí z četných studií a odborných stanovisek, a zároveň jsme definovali další variantu, které zaujímá k řešené problematice poněkud odlišný přístup. Dále jsme v této fázi provedli předběžné srovnání variant z hlediska výhod a nevýhod, které tato jednotlivá řešení přinášejí, a představili jsme strukturální členění území z hlediska jednotlivých funkčních celků. Stěžejní fází rozhodovacího procesu byla v praktické části fáze hodnocení, ve které jsme definovali jednotlivé stavy okolí s důsledky pro finanční stránku celého projektu a z ní následně plynoucí kvalitu naplnění dílčích cílů. Dále jsme zavedli tzv. hodnotící kritéria ze čtyř zásadních oblastí, tj. z oblasti urbanistické, ekologické, dopravně-technické a ekonomické a na závěr jsme provedli samotné hodnocení jednotlivých variant s využitím rozhodovacích matic. V rámci toho hodnocení jednotlivých variant jsme nejprve stanovili aplikací metody bazické varianty váhová ohodnocení jednotlivých kritérií vyjadřující důležitost naplnění daných dílčích cílů. Takto zvážená kritéria jsme následně zapsali pro jednotlivé varianty řešení do rozhodovacích matic vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty a získaná celková ohodnocení variant pro jednotlivé stavy okolí jsme poté přenesli do obecné matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika. Následně jsme jednotlivá ohodnocení příslušných stavů okolí roznásobili pravděpodobností jejich výskytu a aplikací Bayesova pravidla zvolili optimální variantu doporučenou k realizaci. Uvedeným postupem jsme dospěli k závěru, že optimální řešení revitalizace území Jižního centra města Brna přináší varianta, která navrhuje souběžně s revitalizací realizaci přestavby Železničního uzlu Brno s nádražím v odsunuté poloze. Druhou možnou variantou je pak zejména s ohledem na možné méně finančně příznivé budoucí stavy okolí revitalizace předmětného území bez zásahu do železničního uzlu. Nejméně vhodným řešením je dle použité metodiky varianta revitalizace území Jižního centra s přestavbou železničního uzlu s nádražím v přisunuté poloze.

58

SEZNAM GRAFICKÝCH PRACÍ Obrázek č.1: Typy rozhodovacích problémů podle úrovní řízení ............................................13 Obrázek č.2: Fáze rozhodovacího procesu ...............................................................................13 Obrázek č.3: Obecný tvar rozhodovací matice při více kritériích za podmínek rizika.............15 Obrázek č.5: Obecný tvar rozhodovací matice za podmínek rizika .........................................18 Obrázek č.8: Hierarchie cílů .....................................................................................................21 Obrázek č.9: Zjednodušené schéma vytyčení hranice území Jižního centra............................23 Obrázek č.10: Zjednodušené schéma zastoupení území Jižního centra v jednotlivých katastrálních územích .......................................................................................................24 Obrázek č.11: Vlastnické vztahy v území Jižní centrum..........................................................25 Obrázek č.12: Schéma řešení ve Variantě A ............................................................................28 Obrázek č.13: Schéma řešení ve Variantě B.............................................................................29 Obrázek č.14: Schéma řešení ve Variantě C.............................................................................30 Obrázek č.15: Struktura řešeného území ..................................................................................32 Tabulka č.1: Plocha drážní infrastruktury v m2 ........................................................................33 Tabulka č.2: Plocha městské infrastruktury v m2 .....................................................................33 Tabulka č.3: Plocha pro urbanistický rozvoj v m2 ....................................................................33 Tabulka č.4: Plocha administrativy v m2 ..................................................................................34 Tabulka č.5: Plocha pro bydlení v m2 .......................................................................................34 Tabulka č.6: Plocha městské zeleně v m2 .................................................................................34 Tabulka. č.7: Plocha technické infrastruktury v m2 ..................................................................34 Tabulka č.8: Uvolněná plocha drážní infrastruktury v m2 ........................................................35 Tabulka č.9: Kvalita územního rozvoje (K1) ...........................................................................40 Tabulka č.10: Doba realizace (K2) ...........................................................................................40 Tabulka č.11: Kvalita životního prostředí (K5)........................................................................41 Tabulka č.12: Kvalita individuální automobilové dopravy (K8)..............................................42 Tabulka č.13: Kvalita městské hromadné dopravy (K9) ..........................................................42 Tabulka č.14: Kvalita železniční dopravy (K10)......................................................................42 Tabulka č.15: Celkový počet nových pracovních míst.............................................................43 Tabulka č.16: Úspora v zaměstnanosti .....................................................................................44 Tabulka č.17: Přírůstek daní .....................................................................................................44 Tabulka č.18: Finanční přínosy pro ČR v Kč (K11).................................................................45 Tabulka č.19: Náklady na přestavbu/údržbu Železničního uzlu Brno v Kč .............................46 Tabulka č.20: Náklady na výstavbu technické infrastruktury v Kč..........................................46 Tabulka č.21: Náklady na výsadbu zeleně v Kč.......................................................................47 Tabulka č.22: Náklady na uvolnění pozemků drážní infrastruktury v Kč................................47 Tabulka č.23: Náklady na pořízení pozemků v Kč...................................................................48 Tabulka č.24: Výnosy z prodeje pozemků v Kč.......................................................................49 Tabulka č.25: Celkové finanční zatížení partnerů projektu v Kč (K12)...................................49 Tabulka č. 26: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S1 s příslušnými hodnotami jednotlivých kritérií ............................................50 Tabulka č. 27: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S2 s příslušnými hodnotami jednotlivých kritérií ............................................50 Tabulka č. 28: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S3 s příslušnými hodnotami jednotlivých kritérií ............................................51 Tabulka č. 29: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S4 s příslušnými hodnotami jednotlivých kritérií ............................................51

59

Tabulka č. 30: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S1 s dílčím ohodnocením variant.....................................................................52 Tabulka č. 31: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S2 s dílčím ohodnocením variant.....................................................................52 Tabulka č. 32: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S3 s dílčím ohodnocením variant.....................................................................52 Tabulka č. 33: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S4 s dílčím ohodnocením variant.....................................................................53 Tabulka č. 34: Váhové ohodnocení jednotlivých kritérií .........................................................53 Tabulka č. 35: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S1 s dílčím ohodnocením variant po aplikaci vah kritérií a následném součtu ..........................................................................................................................................54 Tabulka č. 36: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S2 s dílčím ohodnocením variant po aplikaci vah kritérií a následném součtu ..........................................................................................................................................54 Tabulka č. 37: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S3 s dílčím ohodnocením variant po aplikaci vah kritérií a následném součtu ..........................................................................................................................................55 Tabulka č. 38: Rozhodovací matice vícekriteriálního rozhodování za podmínek jistoty pro stav okolí S4 s dílčím ohodnocením variant po aplikaci vah kritérií a následném součtu ..........................................................................................................................................55 Tabulka č. 39: Obecná matice celkového hodnocení ve tvaru rozhodovací matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika .........................................................56 Tabulka č. 40: Obecná matice celkového hodnocení ve tvaru rozhodovací matice jednokriteriálního rozhodování za podmínek rizika po aplikaci pravděpodobnosti výskytu jednotlivých stavů okolí ......................................................................................56

60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Literatura 1. BLAŽEK, L. Sylabus k předmětu Management I, část Rozhodování. (prezentováno v el. podobě na is.muni.cz) 2. FOTR, J. Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko. Praha : Management Press, 1992. 105 s. ISBN 80-85603-06-3. 3. FOTR, J., DĚDINA, J., HRŮZOVÁ, H. Manažerské rozhodování. Praha : Ekopress, 2003. 250 s. ISBN 80-86119-69-6. 4. VÁGNER, I. Management z pohledu všeobecného a celostního. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 573 s. ISBN 80-210-3265-0. 5. VÁGNER, I. Systém managementu. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 434 s. ISBN 80210-3972-8. 6. VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. Praha : Management Press, 2000. 700s. ISBN 80-7261-029-5.

Ostatní zdroje DREES & SOMMER AG Přestavba železničního uzlu Brno. Komplexní studie. http://www.jcbrno.cz/rjb_studie.php GEODETICKÁ KANCELÁŘ ING. ROVNÝ, ING. MERTA Vlastnické vztahy k pozemkům v zóně Jižní centrum Brno-Zvonařka, 2006. JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Ocenění části území dotčených projektem přestavby ŽUB, interní materiál, 2004. JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Pozemková příprava při přípravě a realizaci projektu přestavby ŽUB, interní materiál, 2004. SUDOP BRNO spol. s r.o. Technicko-ekonomická studie přestavby železničního uzlu Brno Průvodní zpráva, 2001. SUDOP PRAHA, a.s., SUDOP BRNO, spol. s r.o. Studie proveditelnosti projektu Brno Jižní centrum, 1994.

61

OPTIMALIZACE MANAŽERSKÉHO ROZHODOVÁNÍ

Recommend Documents