en 2 012 če r v te n /
dobrovolný příspěvek 10,–
k vě
olomoucký měsíčník
5 /6
Aktuální číslo:
Zelená domácnost: Není plenka jako plenka Téma: Slow Movement Biozpravodaj: Přírodní mýdla Ekologické listy 5–6/2012 vychází: 18. 5. 2012 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Radka Spurná, Jitka Komendová Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Jazykové korektury: Zuzana Borčanyiová, Martin Višňa, Lenka Koplíková Foto na titulní straně: Josefa Volfová Sazba: Radka Spurná Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1700 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 18. 6. 2012
www.ekologickelisty.cz
Registrace MK ČR E 18812 ISSN 1803-8123
Téma Od Slow Food k Slow Movement V minulém čísle Olomouckého Biozpravodaje jsme před- ale kvalitu. Není potřeba se honit, ale pracovat a žít v temstavili mezinárodní hnutí Slow Food, které vzniklo jako pu, které nám umožní vnímat a užívat si života, bytí, jedireakce na stále se zvyšující oblibu tzv. fast foodů. Hlavní nečnosti, krásy nás i ostatních. myšlenkou je snaha o zachování tradičního a regionální- Reconnection – Obnovte spojení! ho způsobu stravování a stolování, ale také výroby. HnuUpozorňuje také na to, že k tomu, abychom byli šťastní tí podporuje rozmanitost, specifičnost, tradici a zaměřuje a spokojení, musíme si vytvořit „connection“ – „spojení“. se i na otázky ekologie daného regionu. Snaží se v lidech Spojení s lidmi (sami se sebou, se svojí rodinou, s komunivyvolat zájem o to, co jedí, jak to jedí a jak mohou svým tou, přáteli), spojení s jídlem (s tradicí, produkcí, s jeho zastravováním ovlivňovat životní prostředí. Právě tyto myš- jišťováním, výběrem, přípravou, konzumací i s odpadem, lenky začaly postupně pronikat i do jiných oblastí lidského který s jídlem souvisí), spojení s místem (s kulturou a tradicí působení a daly tak vzniknout místa, ve kterém žijeme, pradalším „pomalým hnutím“ cujeme, trávíme volný čas), Hnutí Slow Movement se lidem snaží říct, aby zpomalili jako Slow Cities, Slow Lispojení se životem (spojení ving nebo Slow Travel, ze všech aspektů našeho života kterých se později vytvořil i smrti s přihlédnutím k příjednotný koncept — hnutí rodním zákonům a rytmům zvané Slow Movement. a v rovnováze našeho těla,
Kontext hnutí
mysli a duše). Moderní technologie, jako Teprve tehdy, až se nám např. automatická pračka, podaří znovu obnovit tato myčka, ústřední topení, nespojení a zpomalit, můžeustálý přístup k teplé a stume být šťastní. Tento názor dené vodě, rychlovarná potvrzuje fakt, že celá řada konvice či kráječ na chleba, lidí disponuje dostatečným nám mají zjednodušit a zpřímnožstvím peněz a projemnit život, zajistit více středků, jsou vzdělaní, mají času pro zábavu, odpočidostatek podnětů, možností nek a jiné činnosti. Je tomu i lidí kolem sebe, v konečvšak skutečně tak? Nejsme ném důsledku jim to však paradoxně kvůli tomu, že štěstí a spokojenost v životě máme více času, ještě více nepřináší. zaměstnáni? Jak je možné, Malý exkurz do minulosti že domácí práce či práce na V minulosti byl každodenní zahradě nám zabírají méně život, včetně práce, mnohem Zdroj: http://hmvivaverde.blogspot.com času než kdy dříve, a přesto více spojen s místní kulturou, Foto: AOPK Olomouc nestíháme jíst, spát, trávit s lidmi z okolí, ale také s příchvilky s rodinou nebo odporodou a jejími podmínkami i rozmary. Úrodnost země a úsičívat? Jak je možné, že jsme neustále ve spěchu a stresu, lí hospodářů určovaly míru blahobytu v přímé úměře. Pod a to i přesto, že jsme získali tolik volného času? jednou střechou často žily tři generace, blízká i širší rodina Nabízí se celá řada odpovědí. Může tomu tak být, protože se poměrně často scházela — při oslavách, různých svátpracujeme příliš mnoho, protože máme přesmíru koníčků, cích nebo při práci. Také děti sourozenců častěji vyrůstaly zálib a zájmů, protože se staráme o velké množství věcí vedle sebe, bratranci a sestřenice se tak navzájem skutečně najednou, protože se neustále ženeme za stále novými znali. Celá rodina častěji společně stolovala, uklízela, pracovýzvami a zážitky. Chceme vydělávat více peněz, podávat vala, povídala si nebo zpívala. Mnohé tradice se udržovaly lepší výkony. Možná trávíme příliš mnoho času u televize, nejenom na úrovni rodiny, ale celé vesnice či města. v kavárnách, hospodách, na internetu, nakupováním. Potřeba vývoje je přirozená a vítaná, problematické však Exkurz do současnosti Také dnes se rodiny scházejí, ve městech a na vesnicích se je určení správné míry, nalezení rovnovážného stavu mezi znovu pořádají jarmarky, obnovují se tradice, vymýšlejí se časem stráveným prací, odpočinkem, s rodinou, přáteli nové aktivity pro rodiny s dětmi, jenže na těchto přípravách i časem, který věnujeme sami sobě. A právě tento cit pro se podílí jen malá skupina lidí — organizátoři, nadšenci, akrovnováhu nám často chybí. tivisté, kteří do akce vloží svůj čas, svůj um. Ostatní to vše Slow Down – Zpomalte! jenom zkonzumují. Pouze neustále přijímáme, ba dokonce Hnutí Slow Movement křičí do světa „slow down“, tedy jsme si na konzumaci tak zvykli, že už ji záměrně vyhledá„zpomalte“. Snaží se ukázat, že nepotřebujeme kvantitu, váme a očekáváme. Vlastní přispění většinou chybí.
2
Stačí se jen zamyslet nad tím, kolik lidí dnes má vlastní zeleninovou zahrádku, je schopno si něco ušít, jezdí do práce či do školy na kole nebo chodí pěšky, uklízí po sobě na pracovišti, vaří si jídlo na každý den, připravuje pohoštění pro rodinu při velké oslavě, vyrábí dárek pro své blízké, vlastníma rukama staví či opravuje dům. A proč taky? Máme přece možnost si všechno koupit, rychle a bez námahy si to pořídit. Už si ale neuvědomujeme, že peníze máme jen díky práci, která nás často nebaví a nemá nezřídka vůbec žádnou spojitost s naším životem. Čas ztratil svoji hodnotu jako takovou, má ji pouze v porovnání s penězi a výhodami. Mnohé jsme dnes přenechali strojům, moderní technologii, odborníkům, druhým. A právě tady nám začíná unikat vztah, spojení s lidmi, s věcmi, s místy, činnostmi, přírodou, životem, se sebou samými.
Odkaz Slow Movement
Právě proto vzniklo hnutí Slow Movement – jako reakce na běsnění naší doby. Hnutí nás upozorňuje na to, že se dá žít i jinak, pomaleji, kvalitněji, pro radost, a ne jenom pro peníze, výkon a konzumaci, která s sebou stejně nakonec přináší jen neustálý strach a starost o to, zda na údržbu toho všeho, co mám a co chci mít, budu mít dostatek času i peněz.
Hnutí nás v žádném případě nenabádá, abychom se vrátili o stovky let nazpět a začali žít tak, jak se žilo dříve. Hnutí pouze ukazuje a našeptává, jakou cestou se vydat, aby se nám podařilo znovu nalézt rovnováhu mezi tím, co musím a co opravdu chci dělat ve svém životě a s ním, aby mě to dovedlo k jedinému cíli – a tím je být šťastný a dělat druhé šťastnými. A to se dle hnutí Slow Movement může dít pomocí slow down – zpomalení a reconnection – znovuobjevení spojení mezi námi a jídlem – (Slow Food), mezi námi a místem (Slow City), mezi námi a lidmi či mezi námi a přírodou (Slow Living).
Další zajímavé odkazy:
Slow Travel, Slow Books, Slow Schools and Education, Slow Money, Slow Architecture, Slow Fashion a Slow Design nebo také: • • •
http://www.slowmovement.com/downshifting.php http://slowdownnow.org/ http://www.slowplanet.com/blog/about/ Veronika Hoférková
Zelená domácnost Není plenka jako plenka Látkové pleny jsou pro dětskou pokožku příjemné
Zdroj: www.zenyprozeny.cz
Moderní látkové pleny budí stále větší pozornost. Díky Týdnu opravdových plen, který se uskutečnil v polovině dubna, se řada lidí přesvědčila o tom, že jejich používání není krok zpět, ale naopak kupředu. Svým vzhledem připomínají známé a dnes hojně využívané jednorázové pleny, nezatěžují však tolik životní prostředí a díky přírodním materiálům jsou pro děti mnohem příjemnější. Jedna látková plena je logicky mnohem dražší než tzv. papírovka, díky opakovanému používání se rodičům investice rychle vrátí, a to i pokud započítáme vodu a energii potřebné na jejich praní.
Ten, kdo se rozhodl dát přednost alternativě populárních „pampersek“, však mohl při návštěvě e-shopu či kamenného obchodu trochu znejistit. Moderních látkových plen totiž existuje celá řada – jsou z různých materiálů, v různých velikostech, mají různá zapínání atd. Pokud máte pocit, že se v nich ztrácíte a nevíte, které pleny pro své dítko vybrat, nemusíte věšet hlavu. Existuje řešení, jak se zorientovat. Na internetu je možné najít celou řadu článků, které moderní látkové pleny představují i srovnávají různé typy. Stačí do vyhledávače zadat „moderní látkové pleny“. Díky internetu mohou maminky, které se pro látkovky rozhodly, sdílet navzájem své zkušenosti. Před nákupem je proto dobré navštívit některou z diskuzí (např. diskuze na emimino.cz, baby-cafe.cz, rodina.cz apod.) a nechat si poradit od zkušenějších. Pokud však přece jen dáváte přednost vlastní zkušenosti, můžete vyzkoušet půjčovnu plen (www.plenkovani.cz). Funguje jednoduše. Zájemci si na internetu vyberou, které plenky chtějí, půjčí si je a po čtrnáctidenním vyzkoušení je vyprané vrátí zpět. Každá plenka je zabalena zvlášť v látkovém pytlíku, na kterém je uveden název plenky. Plenky můžete rovnou použít, v půjčovně je po vrácení vždy znovu vyperou a vydezinfikují. Cena za čtrnáctidenní půjčení se pohybuje od 11 (vkládací pleny) do 67 korun. Připočítat je třeba vratnou zálohu, která slouží jako záruka, že plenu vrátíte včas zpět, a také na pokrytí případných škod. Radka Spurná
3
Představujeme Díky vodě z kohoutku budete „eko“ levně a jednoduše Některá doporučení pro šetrný způsob života jsou značně náročná: vyžadují si oběť v podobě času, pohodlí nebo financí. Pití vody z kohoutku místo vody balené je ale pravý opak. Kupování PET lahví ukázkově ilustruje, jak nás může zmanipulovat reklama. Utrácíme peníze za něco, co máme doma skoro zadarmo. Namáháme si záda s těžkým nákupem, když stačí v kuchyni otočit kohoutkem. Konzumací balené vody produkujeme velké množství odpadu a emisí do životního prostředí, přitom můžeme zvolit vodu z kohoutku s o několik řádů nižší ekologickou stopou.
Pro srovnání: na výrobu jedné velké PET lahve je potřeba 6,5 MJ energie, což stačí na 60 hodin běžného používání notebooku. Na tato fakta upozorňuje od září 2010 sdružení Česko pije z vodovodu, které vzniklo v rámci projektu British Council. Kromě apelování na zákazníky také vede databázi restaurací, kde se v ČR podává hostům voda z kohoutku. Celkem jich je u nás přes tisíc, v Olomouckém kraji najdeme tři desítky. www.zvodovodu.cz
Životní prostředí v kraji Soustava Natura 2000 se rozšíří Deset nových evropsky významných chráněných území soustavy Natura 2000 letos přibude v Olomouckém kraji. V polovině dubna o tom informoval mluvčí krajského úřadu Ivo Heger. Nově se na seznamu chráněných lokalit s nadnárodním významem objeví např. Černé jezero ve Zlatých Horách, a sice kvůli výskytu silně ohroženého čolka karpatského, Bílá Lhota, známá svým arboretem, ale také významná kolonií netopýra velkého, či přírodní rezervace Království u Grygova s výskytem některých karpatských rostlinných druhů, které zde dosahují západní hranice svého rozšíře-
ní (např. kyčelnice žláznaté a hvězdnatce zubatého), a také ohrožených živočišných druhů jako čolka obecného či ropuchy zelené. V současnosti se na území Olomouckého kraje nacházejí čtyři chráněné ptačí oblasti a 71 evropsky významných lokalit, v celé České republice to je 41 ptačích oblastí a 1087 evropsky významných lokalit sítě Natura 2000. Některé z lokalit na území Olomouckého kraje jsme již představili v minulých vydáních Ekologických listů. Martin Višňa
„V Přerově spalovnu nechceme,“ řekli důrazně obyvatelé Přerované vyšli v polovině dubna do ulic, aby dali zastupitelům důrazně najevo, že se záměrem výstavby spalovny komunálního odpadu nesouhlasí. I přes nepříznivé počasí se pochodu centrem města zúčastnilo více než 200 lidí. „Cílem našeho protestu je ukázat, že ne všichni Přerované souhlasí s vybudováním velkokapacitního zařízení. Nemyslíme si, že je to zcela bezproblémový projekt, který by byl spásou pro město Přerov. Zejména kvůli jeho ekologické zátěži,“
4
Do ulic vyšlo více než dvě stě lidí
Zdroj: občanská iniciativa Za naše děti proti spalovně
řekla Přerovskému deníku jedna z iniciátorek pochodu Šárka Holubářová. Spalovna by měla sloužit celému Olomouckému kraji, ročně by měla pojmout asi 150 tisíc tun odpadu. Lidé si jsou vědomi, jaké důsledky by zařízení pro město mělo. Se znečištěním ovzduší se potýkají už teď a obávají se zhoršení. Vadí jim také případné zhoršení dopravní situace ve městě nebo vznik toxického popela, kterého by spalovna za rok vyprodukovala až 55 tisíc tun. Upozorňují, že spalovna není
květen/červen 2012 jediný možný způsob, jak řešit problematiku odpadů (viz článek v EL 1/2 2012). Z těchto důvodů se rozhodli proti výstavbě bojovat. Na náměstí T. G. Masaryka si lidé vyslechli projevy řečníků, svůj nesouhlas se stavbou zde mohli stvrdit podpisem petice. Poté se pochod vydal směrem na Horní náměstí, kde se konalo zasedání městského zastupitelstva. Iniciátoři protestu předali primátorovi města výzvu k uspořádání místního referenda. V kontextu situace byla debata zastupitelů značně bouřlivá. Zaznívaly argumenty pro i proti výstavbě. Politici, kteří
spalovnu ve městě chtějí, se snažili přítomné odpůrce uklidnit a přesvědčit je, že pro město není žádnou hrozbou. Zda a kde bude spalovna v Olomouckém kraji stát, zatím není rozhodnuto. Přerov je jen jednou z variant, kde by mohlo nové zařízení na energetické využití odpadu vyrůst. Zastupitelé přislíbili, že pokud studie proveditelnosti doporučí jako vhodné místo pro stavbu právě Přerov, předloží primátor zastupitelstvu návrh na vyhlášení referenda. Radka Spurná
Téma Dvanáct měsíců v šumavském absurdistánu Proveďme si stručnou rekapitulaci toho, co se dělo na Správě šumavského národního parku za poslední více než rok. Především je nutné připomenout, že v únoru 2011 se stal ředitelem Správy NP Šumava Jan Stráský. Na post ředitele Správy NP tak byl bez výběrového řízení dosazen člověk bez odpovídajícího vysokoškolského vzdělání, jehož největší zkušenost s ochranou přírody pra-
mení z jeho dlouholetého členství a předsednictví Klubu českých turistů. Jinak ale během svého života Stráský prostřídal celou řadu postů: v 60. letech byl členem KSČ, v 90. letech zakládajícím členem ODS, v r. 1992 vykonával necelý půlrok pravomoci prezidenta republiky, byl ministrem dopravy a zdravotnictví. V současné době se může pyšnit udělením ekologické „anticeny“ Ropák roku 2011 a za jeho výrok „Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami“ mu bylo uděleno ocenění Zelená perla 2011. Šumavský národní park se v průběhu jeho více než ročního působení na postu ředitele Správy NP stal pravděpodobně nejdiskutovanějším ekologickým tématem v ČR a kůrovec nej(ne)oblíbenějším zástupcem bezobratlých živočichů. Šumavské události se výrazněji do povědomí široké veřejnosti dostaly již na jaře loňského roku, kdy Jan Stráský na postu ředitele Správy NP vědomě porušil zákon o ochraně přírody a krajiny tím, že nechal na území národního parku používat zakázané chemické postřiky, aniž by k tomu měl
potřebné povolení. Podél cest se objevily otrávené lapáky. Případem se následně začala zabývat Česká inspekce životního prostředí, která potvrdila nezákonnost použití chemie a zahájila řízení o udělení pokuty. V červnu 2011 se mělo začít kácet z důvodu boje proti kůrovci v nejcennějších jádrových částech národního parku, na Smrčině. Území zde má charakter pralesa a je domovem pro hlavní populaci kriticky ohroženého tetřeva hlušce, právě zde probíhalo líhnutí kuřat. Pro případné kácení vedení Správy NP opět chyběla výjimka požadovaná podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tehdy vše ještě dopadlo relativním „happy-endem“, kácení se podařilo hned na počátku zastavit, což přivítalo jak Hnutí DUHA, tak zástupci České společnosti ornitologické. Kácení kůrovcem napadených stromů (ale i těch zdravých) se však v červenci rozjelo znovu a naplno, tentokrát v lokalitě Na Ztraceném (Ptačí potok) nedaleko Modravy. Opět se jednalo o centrální oblast šumavského národního parku, cennou podmáčenou horskou smrčinu, která je místem výskytu minimálně tří zvláště chráněných druhů a zároveň oblastí chráněnou mezinárodním právem – jed-
ná se o ptačí oblast soustavy Natura 2000. Ani do třetice si ředitel Stráský potřebné výjimky pro kácení neobstaral, místo toho si ke spolupráci přizval Policii ČR, která na místě rozehnala shromáždění občanů ČR vyjadřujících zde svůj nesouhlas s postupem Správy NP blokováním nelegální těžby.
5
Kácení i blokáda byly ukončeny v srpnu. Od té doby se rozběhla řada správních řízení a terénních šetření. Po několika měsících padla konečně zásadní soudní rozhodnutí, která do kauzy vnášejí trochu světla a rozplétají složitý uzel jednotlivých pohledů. Například plzeňský krajský soud v říjnu vydal rozhodnutí, které odsoudilo zásah policistů proti šumavským aktivistům jako nezákonný. Na začátku března letošního roku se k prázdninovému dění na Šumavě vyjádřila rovněž kancelář veřejného ochránce práv, která konstatovala, že kácení na Ptačím potoce bylo nezákonné, protože „Správa Národního parku Šumava nedisponovala nutnými povoleními dle zákona o ochraně přírody a krajiny“. Chyběla ale i další povolení související s ochranou ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Kromě toho byla ve zprávě ombudsmana za svůj postup v celé kauze kritizována i České inspekce životního prostředí a ministerstvo životního prostředí. Nabízí se otázka, jak je možné, že zatím nikdo za nelegální jednání nenese odpovědnost. Jediní, kdo jsou v tuto chvíli právně „popotahováni“, jsou aktivisté, a to kvůli domnělému přestupku vstupu do těžebního prostoru a neu-
poslechnutí výzvy veřejného činitele (připomeňme si ale, že Policie ČR zde podle rozhodnutí plzeňského krajského soudu zasahovala nelegálně). Za devastaci zhruba 32 ha horské smrčiny v lokalitě na Ptačím potoce ani za více než rok staré nelegální použití chemických postřiků zatím nikdo odpovědnost nenese. Správa NP si navíc letos (poučena z loňského roku) pravděpodobně již vyřídí výjimky ze zákona, aby mohla pokračovat v kácení a používání nebezpečných chemických látek. Českou inspekcí životního prostředí přitom doposud nebyla vydána závěrečná zpráva hodnotící loňské kácení. S těžebními zásahy v jádrových oblastech NP navíc nesouhlasí řada předních odborníků, kteří upozorňují na nesmyslnost dalšího kácení v těchto lokalitách. Jejich názory a vyjádření jsou ale po celou dobu arogantně přehlíženy, pravděpodobně proto, že jsou zcela v rozporu se současným směřováním Správy NP. Organizace jako správa národního parku má přitom symbolizovat samotnou podstatu ochrany přírody u nás. Josefa Volfová Foto: Markéta Jedličková, z výstavy Mladá divočina
Zelená domácnost Jedeme na přepálený olej Ruku na srdce, co uděláte s přepáleným olejem z fritézy V mnoha případech se sběrným místem stávají školy, což nebo pánve? Odhaduje se, že každoročně skončí v odpad- má dvě výhody. Jednak se zajistí bezpečná likvidace oleje ním potrubím jen v České republice asi 40 tisíc tun oleje. z jídelny a jednak vznikne místo pro shromažďování oleje A nejedná se jen o restaurace a občerstvení, nemalý podíl od žáků, zaměstnanců i dalších obyvatel. Na tomto principu na tomto čísle mají i domácnosti. Pokud se olej dostane do funguje například pražský projekt www.sberoleje.cz, do ktepotrubí, ztuhne a vytváří nánosy, na které se lepí další nečis- rého je zapojeno několik stovek škol, menší sběrné systémy toty. Odpad se tak může snadno ucpat. To platí jak pro do- fungují například na Třebíčsku nebo Karvinsku. V Českých Budějovicích je zase možné movní rozvody, tak pro obecní vyhazovat olej v lahvích do kanalizaci. Čistírny odpadních Proč olej vylévat, když jde ještě využít? speciálních kontejnerů ve vod jsou vybaveny odlučovači městě. tuků, ale při větším množství Sběr obvykle funguje jsou zahlceny a olej může snitak, že občané nebo žáci žovat účinnost biologického školy nosí olej v plastostupně čištění. vých lahvích, podle typu Přečištěný rostlinný olej je svozu se buď lahve vhazují přitom dobře využitelný. Poudo připraveného kontejžívá se jako přídavek do paliva neru, nebo se olej vylévá (nafta obsahuje příměs rostlindo barelů. V oleji mohou né složky dokonce ze zákona), být drobné nečistoty, při po úpravě motoru může autozpracování se odstraní. Při mobil jezdit prakticky výhradnaplnění kontejneru si jej ně na olej. Využívá se také jako poskytovatel vyzvedne mazadlo na stroje (zejména a přistaví kontejner nový. v potravinářském průmyslu) Zdroj: vtm.zive.cz Vzhledem k tomu, že jde nebo motorové pily. o žádanou komoditu, naV posledních letech vzniklo několik firem, které se zabývají výkupem a recyklací oleje bízejí zpracovatelé výkupní cenu 3–6 Kč/litr, případně další z velkých provozoven (občerstvení, jídelen, restaurací) i do- bonusy pro obec nebo žáky školy. V případě, že máte zájem o sběr oleje ve vaší obci, škole mácností. Vzhledem k malé produkci v jednotlivých domácnostech (řádově v litrech ročně) se firmy snaží zajistit v obci nebo jiné organizaci, najdete přehled firem, které se svozem nebo části města sběrné místo, kde se olej shromažďuje. a recyklací zabývají na www.ekologickelisty.cz. V Olomouci je možné ho odevzdávat na sběrném dvoře v Neředíně, odkud ho odváží firma SK-Oil z Velké Bystřice. Renata Placková
6
Mozaika V Bohuňovicích na Olomoucku se rozdávaly kompostéry
Celkem pět set kompostérů rozdělí mezi své obyvatele obec Bohuňovice. Cílem je snížit množství biologicky rozložitelného odpadu v klasických popelnicích a naučit občany správně kompostovat. Lidé si mohou vybrat nádoby o objemu 600 nebo 900 litrů. Ty jim budou na základě smlouvy zapůjčeny na dobu pěti let, po jejím vypršení přejdou do vlastnictví občanů. Smlouva o zapůjčení kompostérů jedince zavazuje k tomu, že bude nádobu používat nejméně po dobu pěti let pouze pro svou vlastní potřebu a bude v ní kompostovat rostlinné zbytky a kuchyňský odpad, který vyprodukuje. Obec má díky smlouvě o zapůjčení možnost zacházení s kompostéry kontrolovat.
Na Poděbrady můžete od léta jezdit po nové cyklostezce
Od začátku března pracují dělníci a těžká technika na dokončení nové cyklostezky z Olomouce-Řepčína k jezerům
Poděbrady. Po novém úseku cyklostezky se lidé dostanou od křižovatky ulic Máchova a Řepčínská kolem Moravských železáren až k části, která byla dokončena už loni a vede až k odbočce k jezerům. V příštím roce by na cyklostezku mohl navázat další úsek, který by vedl až do Horky nad Moravou.
V Zábřehu budou kontejnery na tříděný odpad monitorovány
Zábřežany už delší dobu trápí černé skládky, které se tvoří především kolem kontejnerů na tříděný odpad. Odhalit jejich původce však bylo doposud složité, podařilo se to jen v několika málo případech. Okolí kontejnerů tak budou nově monitorovat kamery, které pořizují kvalitní snímky i v noci. Viník, který bude snáze identifikovatelný, bude muset nepořádek uklidit a navíc mu hrozí pokuta až ve výši 50 tisíc korun. Barbora Číhalová, Radka Spurná
Kalendárium do 31. května, čajovna Wabi 20 let Hnutí DUHA Olomouc Výstava fotografií rekapitulujících 20 let HDO.
do 2. června, Galerie G Olomouc Co je člověk za zvíře?
Společná výstava malířky Marty Morice, sochaře Karla Pauzera a Chlévské lyriky Jindřicha Štreita a Zdeňka Volfa v rámci Ekologických dnů Olomouc 2012.
17. května, 17 hod., penzion Priessnitz Lázně Jeseník Po Stezce živé vody s fotoaparátem Sylvy Janhubové
Vernisáž výstavy fotografií ze stezky vedoucí kolem jesenických lázeňských pramenů. Výstava bude k vidění v Síni osobností sanatoria Priessnitz.
26. května, Plumlov Den pro přírodu
Akce pro všechny, kteří chtějí přiložit ruku k dílu a pomoci přírodě na Prostějovsku, ochranářské práce, jako rozrušování drnů, na loukách u Plumlova. Nářadí a občerstvení zajištěno. Sraz na autobusové zastávce v Plumlově v 8:45.
31. května, 18 hod., Olomouc Critical Mass – Májová olomoucká cyklojízda
Hromadná jízda městem na ekologických dopravních prostředcích, tedy kolech, skateboardech či na bruslích, pod heslem „Neblokujeme dopravu, my jsme doprava“. Sraz účastníků je před 18. hodinou u VŠ koleje Šmeralova.
2. června, PermaLot Bouzov-Podolí Jak vařit zdravě, rychle a jednoduše pro děti
Jednodenní kurz praktického vaření a organizace času v kuchyni s Mgr. Lenkou „Biolenkou“ Žák. Info na http:// permalot.org/cs/varime+pro+deti+s+biolenkou.
9. června, 9 hod., nám. TGM Prostějov Den pro životní prostředí
Prezentace organizací, které se zabývají ochranou životního prostředí na Prostějovsku.
9. června, 9:30, park Michalov Přerov Prohlídka parku Michalov
Vyprávění o historii a zajímavostech parku Michalov, seznámení s dřevinami parku s Janou Kosturovou. Sraz v 9:30 u budovy ORNIS.
15. června, jezero Poděbrady u Olomouce Na lodičkách za bobry
Večerní pozorování bobrů v jejich přirozeném prostředí přímo z vodní hladiny na přírodním koupališti Poděbrady u Olomouce. Pozorování z lodiček bude doplněno výkladem a zajímavostmi z bobřího života. Podrobnosti na http://www.iris.cz.
13. června, 17 hod., To pravé z Hané i odjinud Lesní mateřské školy
Beseda o lesních mateřských školách. O své zkušenosti ze skandinávských lesních školek a z vlastního působení v lesní školce se podělí Sandra Cabajová a Radka Jensen. Více info na www.permalot.org/rarasci.
2. července, 18:30, ORNIS Přerov Houbařské pondělí
Vše, co jste kdy chtěli vědět o houbách...
9.-13. července, Bouzov-Podolí Hravé prázdniny v Podolí
Přívesnický tábor s lektorkami lesní školky Rarášci v malebné přírodě Bouzovska. Více info na http://www.permalot.org/cs/letni-tabor-2012.
7
Pomáhat se dá i při procházce Můžete se procházet a přitom nám pomoci. Hledáme dobrovolníky na roznos Ekologických listů po Olomouci. Zájemci mohou psát na
[email protected].
Projekt byl fi nančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP
Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.
