Olga Špátová, autorka dokumentárního snímku Největší přání

1 / 2013 Z P R AV O D A J V Ý C H O D O Č E S K Ý C H F I L M A Ř Ů

Olga Špátová, autorka dokumentárního snímku Největší přání

obsah 2484 - 2543 = 1/2013 strana 1 - 60 3 4 5 6 7 8 9 11 15 16 18

ÚVODEM Král je mrtev, ať žije král! - M. Lajdar UNICA Informace o zasedání výboru UNICA v prosinci 2012 v Luxemburgu, z dopisu prezidenta č. 3/12 75. kongres UNICA 2013 - Fieberbrunn Kde se letošní UNICA koná? Informace o regionu - Pillerseetall Program UNICA 2013, Seznam zemí, které přihlásily národní kolekci

20 21 22 23 25 26 28

SOUTĚŽE / bude… Zlaté slunce - Zemská kola, celostátní kolo - Ústí n/O., Český videosalon - Krajská postupová kola, Musaion film, 55. Rychnovská osmička, Filmový festival Dobromysl „Sousedé - jak to vypadá u hranic“, Filmový festival Mladá tvorba, Týká se to taky tebe, Mezinárodní festival outdoorových filmů bylo… O Střekovské kameře - A. Krejčová Mladá kamera Uničov - J. Králík Střípky z Mladé kamery Mít křídla - M. Šnajdar PAF Tachov 2013 Dvojitá porce filmového klání s Jedničkou - I. Hanušová

POD HLAVIČKOU VčVSAFV Zápis ze zasedání rady z 29. 1. 2013 - O. Krejcar 20. Valná hromada VčVSAFV Zpráva o činnosti za rok 2012 Plán činnosti na rok 2013 Usnesení 20. Valné hromady Odpoledne s Olgou Špátovou Zápis ze zasedání rady z 16. 4. 2013 - O. Krejcar Krajská soutěž amatérských filmů - propozice

Vydává: Středisko amatérské kultury IMPULS Hradec Králové ve spolupráci s Východočeským volným sdružením pro amatérský film a video, za finanční podpory MK ČR a Státního fondu kultury ČR

jaro

30 31 33

Krajské soutěže 2013 KS Tachov - S. Polauf KS Svitavy - A. Macek KS Praha - M. Kučera

34 36 37 39 40

NAPSALI NÁM... Jak se promítá v digitálním (multi)kině - P. Lášek Zážitky pomocného režiséra - Z. Krejčí Dobromysl příběhy obyčejného štěstí - O. Tamáš Svět je krásný, Do pohádky - O. Tamáš Letošní „Krupská pečeť“ - Z. Krejčí Studium audiovizuální tvorby v Opavě - M. Hrubantová



42 TECHNICKÉ OKÉNKO NAB 2013, Las Vegas, USA - postřehy, novinky - J. Myslík 45 Co je to Stock Tunes

46 OSOBNOSTI REGIONU Adolf Macek - J. Otrubová 48 50

VZDĚLÁVÁNÍ Co je to vlastně ta dramaturgie? XV. - Slova, slova, slova - R. Adler Škola audiovizuální tvorby - 11. běh Zapomenutý film - Z. Macháč

54 55 56 57 58 59

INFORMACE Z IMPULSU Představujeme novou ředitelku... Z Impulsu - nový Donašeč... a skripta o dramaturgii Informace o grantech MK na rok 2013 Česko-německá konference - umělecké vzdělávání Týden uměleckého vzdělávání NPS - příprava studentské filmové soutěže Tečka na závěr... Kultura je veřejný zájem... - M. Drtina Transformace občanských sdružení

Redakce: IMPULS Pospíšilova 365/9 500 03 Hradec Králové e-mail: [email protected] 495 545 434 Grafická úprava: Mario Alfieri Neprošlo jazykovou úpravou! Neprodejné Náklad: 250 ks Vyšlo: květen 2013 Tisk: Alkapress Hradec Králové Registrováno: MK ČR E 21252

Fotografie poskytli: Robert Janda, Ondřej Krejcar, Petr Lášek, Adolf Macek, Jiří Myslík, Jarmila Otrubová, Oldřich Tamáš, webové stránky: Unica, Filmdat, mpuls HK Děkujeme Texty posílejte ve formátu word a fotografie samostatně v příloze. Textové příspěvky zaslané ve formátu „jpg“ nelze použít pro zpracování ve zpravodaji!

ÚVODEM Milan Lajdar,

Král je mrtev. Ať žije král!

N

Když pak zalovíte v hrabáku ještě hlouběji, ikdy nebyla kinematografie tak dostupná nejširším vrstvám zájemců, jako objevíte skvělé návody, jak se točí film. Právě je tomu nyní. Často stojím v obcho- jsem si vyhrabal DVD s filmem King Kong od dech nad košem plným výprodejo- Petera Jacksona za 49,- Kč. Možná mi dáte za vých DVD a žasnu, co všechno je pravdu, že nic moc. Jenže současně jsem objetam možné najít téměř za babku. V hrabácích, vil za stejnou cenu i dvoudiskové DVD s názvem jak to nazývá můj kamarád, svobodně hrabe- King Kong – Deník režiséra, který je ještě mnote, přebíráte a občas na vás kromě nesčetných hem zajímavější než samotný film. Obsahuje totiž hororů a detektivek a romancí a braku všeho přes tři a půl hodiny filmových záběrů za zákulisí druhu vykoukne perla. A to vše v cenové rela- natáčení. Od prvního záběru až po poslední filci od 19,- do 49,- Kč včetně přidaných bonusů, movou klapku s napětím sledujete, jak vlastně dvoudiskových edic apod. Má vůbec smysl něco film vznikal, jaké překážky a protivenství musel štáb překonat, jak se co dělalo apod. Například dalšího točit? Páskové kazety (Mini DV i VHS) jsou mrtvé. poprvé jsem viděl funkci „pozorovatelky“. To je A to už ani nezmiňuji 8mm film. DVD pomalu žena s mobilem a s dalekohledem, která byla ve o svoji kulatou třpytivou existenci přicháze- spojení s místním letištěm a sledovala, kdy se jí. Téměř vše se přesunulo na Internet. I když v na obloze objeví nějaké letadlo, aby dala povel povětšinou nelegálně. Přesto stačí jedna mini- k přerušení natáčení. Proto celkem nadšeně doporučuji: nebojte aturní „fleška“ a můžete si stáhnout cokoliv. Pak ji stačí zasunout přes USB konektor do nověj- se „hrabáků“, občas v nich najdete i skutečné ší televize a máte kino doma a zcela zdarma. perly. Jo, a mimochodem, nepřestávejte natáPárkrát jsem se v poslední době chystal na čet. Všechno už tady sice v nějaké podobě bylo. nějaké dílo do kina, ale pak jsem si ho raději Jenže vlastní film z hrabáku jen tak nevydolujete, stáhl a podíval se doma. Obvykle jsem zjistil, že i kdybyste se ponořili mezi DVD až po pás. Konjsem o nic zásadního nepřišel. Celovečerní filmy kurence je velká, diváci ubývají, jen tak něčím se záhy po světových premiérách (často i před je už neohromíme. Jenže také platí: aspoň si to nimi) stěhují na Internet, kde si je můžete tro- zkusit. Takže hrabu i točím, i když konzumace chu partyzánsky stáhnout v obdivuhodné kvalitě hotových filmů je mnohem pohodlnější (i levnějvčetně českých titulků od různých nadšených ší) než soukromá amatérská videotvorba. Jenže překladatelů. A filmaři a producenti zas potáh- jak by nám pak mohla porota na soutěžích „umývat hlavu“, když bychom nic nepředvedli. A já se nou žebrotou… Nevím, zda to je dobře, nebo špatně. Pro fil- těším, že letos opět něco báječného, duchaplmové nadšence určitě dobře! Pouze pár neko- ného, zajímavého a netradičního předvedeme! nečných snílků si film přehraje doma a pak jde I když mám dojem, že stále víc musíme počítat na tuhle podívanou ještě jednou do kina. Mně s tím, že se na své filmy budeme dívat pouze my se to stalo například u muzikálu Bídníci a u nově sami. Ale co na tom? remasterovaného westernu V pravé poledne. Něco zkrátka patří na plátno, aby zážitek byl Milan Lajdar stoprocentní.

3

UNICA

UNICA 2012 Informace o zasedání výboru UNICA v prosinci 2012 v Luxemburgu, z dopisu prezidenta č. 3/12 Současný prezident organizace amatérských filmařů Georges Fondeur odeslal dopis určený všem filmovým svazům sdruženým v UNICA. V něm nejprve poděkoval filmařům v čele s Vladimírem Illevem za uspořádání UNICA 2012 v Bulharsku ve městě Ruse. Konání soutěže hodnotí pozitivně, kromě drobných problémů způsobených nedostatkem techniky pro tlumočení se vše zdařilo. K dobré pohodě přispělo nádherné počasí i doplňkové programy, kdy účastníci navštívili mnoho pamětihodností, které město nabízelo, vydařily se i úvodní a závěrečný banket. Soutěž díky kolekcím většiny zemí měla velmi dobrou úroveň. Nikdo nepředpokládal, že se celkovým vítězem stane kolekce snímků z Chorvatska, které získalo dvě zlaté medaile a také cenu za nejlepší národní program. Rovněž vyzdvihl práci poroty, která pracovala perfektně, a k jejímu rozhodování nebyly od účastníků žádné připomínky. Za jediný skutečný problém považuje prezident absenci programu pro mládež UNICA Jeunese, která se v Luxembourgu v roce 2011 konala pod názvem „Mládež v akci“. Považuje to za promarněnou šanci a současně doporučuje, aby práce s mládeží na UNICA byla zakotvena do podmínek pro další organizátory, protože součinnost s mladými je důležitá pro další existenci a vývoj festivalu UNICA. Generální shromáždění (zástupci členských států UNICA) potvrdilo na další tříleté funkční období stávající členy výboru. Novým členem výboru místo odstupujícího Jana Bacy byl zvolen Art Havanessian z Arménie. Janu Bacovi (Španělsko) bylo uděleno čestné členství za čtyřicetiletou práci ve výboru UNICA. Nově zvolený „staronový“ výbor se sešel na podzimním zasedání koncem října v Heerlenu v Holandsku. Jedním z nejdůležitějších úkolů, mimo řešení administrativy výboru, bylo stanovení projekční doby soutěže UNICA na další období. Na základě návrhů jednání UNICA

4

v Luxebourgu a v Ruse bylo stanoveno, že od roku 2013 budou mít na UNICA členské státy stejný projekční čas pro představení národní kolekce, a to 60 minut. Výjimkou pro letošní rok je pouze 65 minut pro Holandsko, Belgii a Argentinu, jimž byl tento delší čas odsouhlasen podle předchozích pravidel již pro soutěž v Ruse. To znamená, že nadále se nebudou přidělovat časové bonusy zemím, které získají na soutěži UNICA medailové ocenění. Toto ustanovení je platné a bude se sledovat, zda bude vyhovovat nebo zda budou potřeba nějaké další úpravy. Pokud taková situace nenastane, bude tato projekční doba platit i pro soutěže UNICA v dalších letech. Dalším významným rozhodnutím vzešlým z jednání výboru UNICA bylo rozšíření kategorie školních filmů pro filmaře do 30 let, kteří již stojí na hranici profesionální kariéry a pracují pro studio nebo produkční či vysílací společnost. Jsou to nezávislí tvůrci, kteří hledají pro svoje krátkometrážní filmy uplatnění. Samozřejmě jejich účast je podmíněna členstvím v některém z filmových klubů v dané zemi nebo národní organizaci. Společně s filmy studentů filmových škol budou soutěžit v samostatné kategorii a nebudou tak přímo konkurovat snímkům neprofesionálních autorů. Tento návrh byl odsouhlasen velkou většinou přítomných členů generálního shromáždění. Cílem bude nabídnout další možnost mezinárodní prezentace mladým tvůrcům, kteří se snaží prosadit svou tvorbu u odborné veřejnosti. Festival by tak mohl získat další rozměr a nové filmy zvýšit zájem mezi neprofesionálními tvůrci a vytvořit tak aktuální obraz současné filmové platformy. Dalšími body jednání bylo: • zviditelnění soutěže UNICA a neprofesionálního filmového hnutí. Výbor doporučil zaměřit se na získání nových členů v Asii a Americe, na roz-

šiřování informovanosti o organizaci UNICA vůči veřejnosti i soukromým subjektům a cílenější prezentace v mediích v jednotlivých zemích. Další návrh k jednání měl nový člen výboru Art Havanessian, který doporučuje kompletní restruktualizaci festivalu UNICA. Všechny návrhy budou projednány na zasedání výboru UNICA v dubnu 2013 v Bratislavě. • zpráva archiváře o archivaci snímků soutěžících na UNICA a projednání návrhů, jak se bude postupovat v dalších letech. Členové výboru se

rozhodli nadále využít k archivaci profesionály a vybrali firmu Association Lichtbild se sídlem ve švýcarském Bernu. Jednáním s firmou byl pověřen Rolf Leuenberger. Firma bude na základě smlouvy zajišťovat nadále archivaci filmů UNICA. Z těchto důvodů už nebyla ve výboru obsazena funkce archiváře, kterou dosud vykonával Hans Schober.

(red)

UNICA 2013 Kongres UNICA 2013 - Fieberbrunn

Mnozí filmaři, pravidelní účastníci soutěže UNICA, se již těšili znovu na výlet do Asie, do Jižní Koreje do města Incheon s 2,7 miliony obyvatel. Někteří naopak zvažovali, že letos se mezinárodní soutěže nezúčastní pro velkou dálku i poměrně vysoké náklady spojené s cestou do tak vzdálené země. Nakonec je vše jinak. V minulém čísle zpravodaje Donašeč dobrých filmových zpráv jsme zveřejnili informaci Svazu korejských filmových amatérů, kteří oznamovali „filmařskému světu“, že se jim v letošním roce nepodaří soutěž UNICA uspořádat. Tato zpráva ale přišla i s informací prezidenta výboru UNICA pana Georga Fondeura, že se již jedná o náhradním pořadateli ve střední Evropě s tím, že během několika týdnů sdělí, kde se UNICA bude konat, a požádal všechny členské státy o trpělivost. Byli jsme velmi zvědaví, jak se tato situace vyvine. Zprávu o tom, že se UNICA v Jižní Koreji nebude konat, jsme dostali do redakce od Ivo

Daška 28. února 2013 po půlnoci, přečetli jsme si ji v pátek ráno 1. března 2013 a napjatě očekávali další vývoj. Kdo měl možnost před dvaceti lety sledovat „kolotoč“ kolem příprav při organizaci UNICA 1994 v Hradci Králové, mohl v této chvíli docela oprávněně podlehnout malomyslnosti. Ale neuplynul ani týden a na webu Filmdatu se 6. března 2013 objevila zpráva, že 75. UNICA se bude konat v Rakousku. Vzhledem k tomu, že se již 19. února uskutečnilo setkání výboru UNICA ve Filmklubu ve Fieberbrunu, je zřejmé, že se informace o změně pořadatele v letošním roce již očekávala a výbor nic neponechal náhodě. A tak se ve dnech 23. - 30. srpna 2013 setká ve společenském sále ve Fieberbrunu na 75. UNICA na 300 filmařů ze 32 států, kteří představí nejnovější filmovou tvorbu nezávislých filmařů z různých koutů světa. Místem konání mezinárodního filmového festivalu UNICA 2013 je sál kulturního domu ve Fieberbrunnu s vhodnou vnitřní infrastrukturou a technickým zázemím. Předností je také to, že v jeho blízkosti jsou všechny hotely, kde budou účastníci ubytováni. Sál o ploše přibližně 260m² s jevištěm 80m² má kapacitu cca 300 míst a je vybaven nejmodernější audio a video

5

UNICA

Začátek UNICA 2013 - setkání v FILMKLUBu Fieberbrunn 19. 2. 2013

technikou včetně HD projektoru a 6 metrů širokého promítacího plátna. V sále bude probíhat i jednání kongresu, zahajovací banket a závěrečný ceremoniál. Pořadatelé mají také v plánu umístění stanu pro projekci přímo v centru na náměstí, kam by se přenášela projekce ze sálu pro zájemce o filmy z řad turistů a místních obyvatel, kteří nebudou přímými účastníky kongresu UNICA, ale mají v místě a okolí svůj vlastní program. Přejeme všem účastníkům skvělé zážitky na UNICA 2013. Chtěli bychom poděkovat výboru UNICA a zvláště jejímu prezidentovi panu Georgesovi Fondeurovi za důvěru a souhlas s tím, že se vše bude odehrávat v naší vesnici a v našem klubu. Uděláme všechno, co je v našich silách, pro to, aby se festival stal nezapomenutelným pro všechny jeho účastníky. Každý návštěvník by se měl u nás cítit jako doma a vychutnat si ty zvláštní filmové dny – to je naším prvotním cílem a těšíme se také na to, že budeme hostit festival a přivítáme tak u nás širokou rodinu přátel UNICA. Za organizační výbor: Wolfgang Schwaiger, Filmový klub Ffieberbrun P.S. Musíme za filmaře v České republice poblahopřát výboru UNICA v čele s jeho prezidentem k „akceschopnosti“, místnímu Filmklubu ve Fieberbrunu popřát pevné nervy a hodně

6

schopných a ochotných spolupracovníků při zajištění této mezinárodní akce. Dokázat za necelého půl roku tuto organizačně náročnou soutěž připravit, sehnat na ni peníze, složit slavnostní fanfáru, zajistit ubytování, připravit všechny propagační materiály, zaangažovat do akce místní restaurace, hotely a další zařízení... prostě, smekáme klobouk.... (pořadatelé UNICA 1994 v Hradci Králové)

KDE SE LETOŠNÍ UNICA KONÁ? Účastníky UNICA 2013 přivítá malé městečko Fieberbrunn v Tyrolích v Rakousku. Žije zde trvale 4 500 obyvatel. Pořadatelé se trochu obávají, že by letošní místo konání 75letého dlouhého putování soutěže UNICA mohlo být trochu zklamáním. Malý filmový klub ve FieberMěstečko Fieberbrunn a jeho okolí

ských kolech a pěšími turisty. Další informace je možné najít na webových stránkách informačního turistického střediska www.pillerseetal.at, kde je také možné zarezervovat si ubytování a kongresovou kartu. Festival se bude konat ve společenské hale v městečku. Poblíž jsou restaurace, které nabídnou „Unica-Menüs“, v blízkém okolí jsou pak hotely, v nichž budou účastníci ubytováni.

brunnu si na sebe vzal závazek sestavit během několika zbývajících měsíců takový program, aby odpovídal významu tohoto důležitého výročí organizace UNICA. Pochopitelně všechno to bude skromnější, důvěrnější, a proto také trochu jiné, nežli jsou stálí účastníci zvyklí. Fieberbrunn leží v údolí Pillersee v turistické oblasti v Kitzbühelských Alpách. Jen hodinu cesty autem jsou pak velmi známá města Innsbruck a Salzburg a město sportu Kitzbühel je vzdáleno asi 30 minut jízdy. Fieberbrunn má dobrou pověst jako místo zimních sportů, v létě se hory naplní výletníky a turisty, jezdci na hor-

PillerseeTal - informace o regionu Pillersee Tal je horské údolí nacházející se na severovýchodě Tyrolska. Hraničí se spolkovými zeměmi Salcbursko a Bavorsko. V této oblasti se spojilo pět obcí Fieberbrunn, Hochfilzen, St. Jakob in Haus, St. Ulrich am Pillersee a Waidring v jednu rekreační v okolí Pillersee. Podle turistického průvodce je tato oblast ideální pro dovolenou. Městečko Fieberbrunn, kde se letos UNICA koná, se nachází v nadmořské výšce 790 m nad mořem, žije zde 4 200 obyvatel a k dispozici je 3 800 lůžek pro hosty. V blízkém okolí jsou 3 jezera, 3 lanové dráhy, které jsou v provozu i v létě, je tu více než 400 km turistických stezek se všemi úrovněmi obtížnosti, je možné si najmout průvodce pro horské a tematické výlety i pro horolezecké výstupy. Turistům jsou k dispozici 2 kryté bazény, 2 venkovní bazény, několik saun, wellness zóna, jízdárna, mnoho cyklistických tras pro horská kola, tenisové kurty a 8 golfových hřišť v okolí do 25 km. A to vše můžete také objet a prohlédnout si při vyjížďce kočárem taženým koňmi. Kontakt:

TOURIST OFFICE Fieberbrunn Dorfplatz 1 6391 Fieberbrunn



telefon 43. (0) 5354.56304 fax 43. (0) 5.354,56304-60 [email protected] www.pillerseetal.at

7

UNICA 75. WORLD FESTIVAL OF NON-PROFESSIONAL FILM

UNICA 2013

FIEBERBRUNN - TYROL AUSTRIA PROGRAM 24. srpna 2013 - sobota 12.00 - Turistické centrum otevření kongresové kanceláře UNICA prezence účastníků, vydávání kongresových karet 18.00 zahájení 75. ročníku Unica 19.30 společenské setkání účastníků, banket 25. srpna 2013 - neděle Národní filmové programy – soutěžní projekce 09.00 Rakousko, Tunisko, Velká Británie 12.30 veřejné jednání poroty 14.00 Andora, Lichtensteinsko, Lucembursko 17.30 veřejné jednání poroty 19.30 Rumunsko, Švédsko, Gruzie 22.30 veřejné jednání poroty 26. srpna 2013 - pondělí 09.00 Belgie, Česká republika, Bulharsko 12.30 veřejné jednání poroty 14.00 Německo, Makedonie, Španělsko 17.30 veřejné jednání poroty 19.30 Ukrajina, Holandsko, Itálie 22.30 veřejné jednání poroty

27. srpna 2013 - úterý 09.00 celodenní výlet 28. srpna 2013 - středa 09.00 Jižní Korea, Argentina, Arménie 12.30 veřejné jednání poroty 13.00 setkání uskupení Přátelé Unica 15.00 Maďarsko, Francie 17.30 veřejné jednání poroty 19.30 Polsko, Slovinsko, Estonsko 22.30 veřejné jednání poroty 29. srpna 2013 - čtvrtek 09.00 Uzbekistan, Slovensko, Rusko 12.30 veřejné jednání poroty 15,00 půldenní výlet 30. srpna 2013 - pátek 09.00 Finsko, Švýcarsko, Chorvatsko 12,30 veřejné jednání poroty 14,30 generální kongres UNICA 2013, jednání zástupců členských zemí 19,30 pozvánka na UNICA 2014 na Slovensku 20,00 Světová soutěž – MINUTAFILM 31. srpna 2013 - sobota 09.00 veřejná diskuze s porotou, ocenění filmů a národních filmových kolekcí 18.00 předání zástavy UNICA zástupcům pořadatelů ze Slovenska 20.00 závěrečný banket účastníků Unica 2013

Seznam zemí, které do letošní soutěže UNICA 2013 přihlásily národní kolekci: 01 02 03 04 05 06 07 08

8

Andora Argentina Arménie Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Finsko

09 10 11 12 13 14 15 16

Francie Gruzie Holandsko Chorvatsko Itálie Jižní Korea Lichtensteinsko Lucembursko

17 18 19 20 21 22 23 24

Maďarsko Makedonie Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko

25 26 27 28 29 30 31 32

Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Tunisko Ukrajina Uzbekistán Velká Británie

POD HLAVIČKOU Ondřej Krejcar, předseda VčVSAFV

Zápis ZE ZASEDÁNÍ rady Východočeského volného sdružení pro amatérský film a video dne 29. ledna 2013, které se konalo ve výukovém sále Střediska amatérské kultury Impuls v Hradci Králové

Přítomni: J. Otrubová, O. Krejcar, R. Hochman, J. Schejbal, S. Verner, R. Brun Hosté: J. Šlaisová, J. Vačlena Program jednání: 1. KSAF 2013 - termín, propozice 2. Valná hromada 2013 - termín, místo, doplňkový program, host 3. Administrativní záležitosti - změna názvu sdružení, příprava voleb - kandidátka, plán činnosti 2013, výše příspěvku na rok 2014 4. Závěrečná zpráva o hospodaření a stav členů k 31. 12. 2012 5. Informace o podaných grantech na rok 2013 6. Informace o Cinema Open 2012 a příprava festivalu 2013 7. Donašeč - hodnocení, příspěvky do č. 1/2013 + další výhled vydávání zpravodaje 8. Různé - informace z terénu, filmové projekce, festivaly, vzdělávání Před zahájením jednání Rady VčVSAFV představil předseda sdružení novou ředitelku Střediska amatérské kultury Impuls Hradec Králové paní Bc. Jaroslavu Vydarenou, která nastoupila do funkce k 1.1.2013. K programu jednání: k bodu 1/ KSAF 2013 - termín, propozice Potvrzeno konání soutěže v termínu 11. - 12. 5. 2013 v Country Clubu Lucie na Novém Hradci Králové, je to poslední možný termín stanovený propozicemi celostátní soutěže Český videosalon. Ubytování pro účastníky je zajištěno v ubytovně Městských lesů. Ondra Krejcar upozornil, že pro letošní krajské kolo

je v technických podmínkách akceptováno nové médium Blu-ray, naopak pro soutěž nejsou povoleny počítačové formáty. Propozice jsou připraveny a budou rozeslány autorům na začátku února, zveřejněny budou i na webu Impulsu a Filmdatu, včetně přihlášky a průvodního listu. k bodu 2/ Valná hromada 2013 - termín, místo, doplňkový program, host V letošním roce oslaví sdružení 20 let od založení. Tato „historická událost“ bude připomenuta na valné hromadě. Valná hromada se bude konat v Hradci Králové. Návrh místa konání - CC Lucie, RC Café, Impuls, Muzeum východních Čech. Ondřej Krejcar prověří možnosti, vhodné podmínky a volný termín, nutné přihlédnout i k časovým možnostem zvaného hosta pro doplňkový program. V návrhu jsou: Olga Špátová, H. Třeštíková, S. Lichtag, O Sommerová, T. Magnusek. Doplňkový program – seminář pro filmaře s projekcí v rámci spolupráce zajistí a bude hradit středisko Impuls. K výroční sdružení budou zhotoveny upomínkové hrnečky s logem sdružení a letopočtem 1993 - 2013 a tužky s potiskem. k bodu 3/ Administrativní záležitosti - změna názvu sdružení, příprava • Program valné hromady je trvale daný, letos je valná hromada volební, nutné projednat a připravit návrhy na nové složení rady a kandidátku, připravit hodnocení roku 2012, plán na rok 2013 a výroční zprávu o hospodaření. Na členství v radě VčVSAFV v dalším volebním období rezignovali Jarmila Otrubová

9

POD HLAVIČKOU a Jaromír Schejbal, jako hlavní důvod uvedli dlouholeté působení v radě a přenechání pravomoci řízení sdružení mladším členům. • Změna názvu sdružení - vyplývá z novely občanského zákoníku, která ruší podstatnou část dosud platného zákona 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Do 31. 12. 2015 musíme zaregistrovat nový název, který nesmí obsahovat slovo „sdružení“. Ke změně názvu byla vyhlášena anketa, zopakujeme ji znovu v dalším čísle zpravodaje, je stále zveřejněna na webu. Sešlo se zatím několik tipů na nový název, věříme, že se ještě připojí další filmaři se svými návrhy. Doporučujeme, aby nový název byl z praktických důvodů krátký, stručný, výstižný. K němu bude zpracováno nové logo. k bodu 4/ Závěrečná zpráva o hospodaření a stav členů k 31. 12. 2012 Ing. Verner informoval o stavu poklady, stavu finančních prostředků na běžném účtu a počtu zaplacených příspěvků za rok 2012. Ing. Verner zpracuje závěrečnou zprávu o hospodaření předloží valné hromadě ke schválení. k bodu 5/ Informace o podaných grantech na rok 2013 VčVSAFV podává samostatně žádost o granty pro zajištění KSAF 2013, o finanční příspěvek jsme požádali MK - září 2012, Magistrát města Hradec Králové - říjen 2012, Královéhradecký kraj - leden 2013, žádost o souhlas s vypsáním Ceny hejtmana KHK a její dotování byde odeslána z Impulsu v nejbližších dnech. V souvislosti se změnami podmínek pro vyúčtování grantů od roku 2010 žádá na další akce pořádané ve spolupráci středisko Impuls. Jedná se o granty na odbornou metodickou činnost a festival Cinema Open 2013. k bodu 6/ Informace o Cinema Open 2012 a příprava festivalu 2013 Informační schůzka s panem Petrem Vítkem, novým ředitelem bývalého artkina Centrál, nyní s názvem BIO Centrál Hradec Králové se uskutečnila 15. 1. 2013. Poskytli jsme informace o koncepci a průběhu tří ročníků festivalu,

10

z nichž dva se konaly v kině Centrál a poslední pro zastavení provozu kina pro nevyjasněné majetkové záležitosti v Muzeu VČ. Nové vedení má o spolupořádání festivalu zájem, rádi by se podíleli na jeho nové koncepci. Pro další schůzku připraví vedení kina svoji představu o koncepci festivalu a navrhne termín, kdy by se festival mohl uskutečnit. Termín další schůzky bude domluven cca do 2 měsíců. k bodu 7/ Donašeč - hodnocení, příspěvky do č. 1/2013 a další výhled Zpravodaj si zachovává standardní úroveň, obsah je závislý na množství a kvalitě příspěvků, v roce 2012 vyšla 4 čísla, z toho číslo 2 jako programový zpravodaj krajské soutěže. Součástí posledního čísla 4/2012 je souhrnné vydání materiálů o dramaturgii ve formě jednoduchých skript, jednotlivé kapitoly byly otiskovány na pokračování od roku 2008 v jednotlivých číslech filmového zpravodaje. Tento materiál pro filmaře bude sloužit jako metodická podpora při vzdělávání v oboru. Do rubriky „osobnosti Vč. regionu“ připravuje Jarmila Otrubová další medailonky - Jaromír Schejbal, manželé Otrubovi a další dle dohody. V roce 2013 bude časopis vycházet ve stejném počtu čísel a stejném rozsahu jako dosud. k bodu 8/ Různé Jarmila Šlaisová informovala, že pro další období, počínaje rokem 2014, se bude zvažovat, zda budou oborové časopisy dál vycházet v nezměněné formě nebo zda místo nich vznikne nově zpravodaj Impulsu, který bude přinášet souhrnné informace o uspořádaných akcích ve všech oborech. Oborové časopisy pro divadlo, fotografii a film od změny příjemce grantů v roce 2010 vydává Středisko amatérské kultury Impuls. Variantou je vydávání časopisů jen v elektronické podobě, což je v současnosti souběžná varianta. Důvodem tohoto zvažování je finanční nákladnost.

Zapsal Ondřej Krejcar

20. VALNÁ HROMADA VčVSAFV

23. března 2013 MUZEUM VÝCHODNÍCH ČECH HRADEC KRÁLOVÉ kavárna a projekční sál

Jubilejní 20. valná hromada se konala v sobotu 23. března 2013 v sále Muzea východních Čech v Hradci Králové. Valné hromady se zúčastnila asi polovina aktivních členů, kteří zaplnili prostor kavárny, která je součástí projekčního sálu. Valnou hromadu zahájil a řídil místopředseda VčVSAFV ing. Martin Škrobák. Program valné hromady je vždy daný a tak si valná hromada zvolila nové členy rady v tomto složení: Tereza Brázdová, Richard Brun, Radek Hochman, Ondřej Krejcar, Martin Škrobák a Stanislav Verner. Dále si vyslechli zprávu o činnosti sdružení za uplynulý rok přednesenou paní Jarmilou Otrubovou, výhled aktivit na rok 2013 zpracovaných v plánu činnosti, se kterými je seznámila Tereza Brázdová, zprávu hospodáře ing. Stanislava Vernera o stavu pokladny a účtu sdružení, které je stále vedeno přehledně a průkazně, jak vyplynulo z vyjádření ing. Jana Vačleny, předsedy revizní komise. Všichni přítomní členové sdružení i hosté obdrželi pamětní hrnečky s logem a letopoč-

Bývalá i nová ředitelka střediska Impuls Mgr. Jarmila Šlaisová a Bc. Jaroslava Vydarená

20. valná hromada v kavárně Muzea východních Čech v Hradci Králové

tem dvacetiletého výročí existence VčVSAFV (1993-2013) a tužky s potiskem. Pro zpříjemnění odpoledního setkání získali účastníci také voucher na „jubilejní filmovou kávu“. Valné hromady se zúčastnily bývalá i nová ředitelka střediska Impuls Mgr. Jarmila Šlaisová a Bc. Jaroslava Vydarená.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2012 Letošní valná hromada je v pořadí dvacátá a připomínáme si tak 20 let od založení Východočeského volného sdružení pro amatérský film a video (VčVSAFV). U jeho zrodu byli v roce 1993 ing. František Jireš, dr. Zdeněk Petrovický a ing. Martin Škrobák, kteří spolu s dalšími členy věnovali v průběhu let mnoho času pro zajištění činnosti sdružení i jeho administrativě. Jsme rádi, že mezi novými členy sdružení i mezi členy Rady jsou i mladí filmaři, i když ne zatím v takovém počtu, jak bychom si přáli.

11

POD HLAVIČKOU Vzhledem k letošnímu výročí se v úvodu zprávy stručně ohlédneme za minulými dvaceti roky. Na úvod můžeme konstatovat, že sdružení si pro svoji činnost nestanovilo žádné nesplnitelné cíle. Jeho posláním, jak je uvedeno ve stanovách, je stmelovat filmové autory, kteří se k nám do sdružení hlásí z východních Čech, ale i ty odjinud, kteří se k nám do sdružení hlásí a podporovat jejich činnost, pořádat pro ně krajskou postupovou soutěž, vzdělávat je v oboru, propagovat jejich tvorbu na veřejnosti pořádáním filmových večerů nebo prezentací na festivalech a dalších celostátních filmových akcích, kterých za celé období nebylo málo. Jen pro připomenutí - amatérské filmy autorů našeho regionu se promítaly několikrát při Letní filmové škole v Uherském Hradišti, na Filmovém festivalu v Písku, na divadelní přehlídce Lojzíkův Machov. To nejlepší z filmové tvorby východočeských autorů jsme představili studentům na FAMU, v Hradci Králové jsme pořádali filmové večery, několikrát v kině Centrál a pravidelně po řadu let v Divadle Jesličky. Několik projekcí jsme připravili pro studenty středních škol. V posledních

...v hledišti

letech se naše snímky promítají na festivalu Musaionfilm v Uherském Brodě. Filmovou tvorbu jsme pravidelně prezentovali i na soutěži Polanická 8, která se však už nekoná. Pro nedostatek peněz a nezájem města se její poslední ročník uskutečnil v roce 2010. O roku 2012 se tak kolekce oceněných polských filmů neobjevuje ani na Rychnovské osmičce. Rádi také připomínáme světový festival UNICA v roce 1994 a celostátní soutěž v roce 1998, které se za našeho přispění konaly v Hradci Králové.

Odpolední projekce filmů Olgy Špátové

12

Aktivity východočeského sdružení jsou propojeny s činností Střediska amatérské kultury Impuls Hradec Králové, vzájemně si po celou dobu vypomáháme při zajištění financí na jednotlivé akce a současně spolupracujeme na jejich organizačním zajištění. Spolupráce je realizována na základě uzavřené písemné smlouvy. V oblasti vzdělávání se sdružení podílelo na řadě vzdělávacích akcí pro mládež i dospělé. Dodnes mnozí vzpomínají na Mikulášské filmové víkendy, které se v devadesátých letech pořádaly v Deštném v Orlických horách. Mezi lektory byla řada osobností profesionálního filmu – například Josef Feiraisel, první porevoluční ředitel ČT, hudební skladatel Jiří Václav, režiséři Rudolf Adler, Bohdan Sláma, Miloslav Kučera, Roman Vávra. Miroslav Janek, Vít Janeček, Drahomíra Vihanová nebo kameramani Petr Prima, Diviš Marek a řada dalších. Pro mladé autory jsme nabízeli každoročně jeden až dva filmové workshopy, mnozí z těch, kteří se jich účastnili se dostali ke studiu na filmových školách a někteří se k nám vracejí jako lektoři nebo porotci. Po více než dvě desetiletí je pro autory otevřeno konzultační středisko odborná pomoc při realizaci jejich filmů. Po celé období byla k dispozici filmová školička, kde se mladí autoři seznamovali se základy filmového řemesla. Musíme bohužel konstatovat, že poslední dva roky je o ni menší zájem. Každoročně naše sdružení spolupořádá krajskou soutěž amatérských filmů, na kterou získává finanční podporu z grantů. Za podstatné pro poskytování informací v oboru považujeme vydávání zpravodaje Donašeč dobrých filmových zpráv, který je po celou dobu pojítkem mezi autory a příznivci amatérského filmu. Přináší v něm informace o akcích a událostech, které se konají v našem regionu, zprávy o důležitých soutěžích a akcích na území celé České republiky, aby tyto specifické informace z oblasti filmu zůstaly pro historii zachovány a dostávaly se dále k co největšímu počtu filmařů. A nyní ještě krátce k hodnocení činnosti VčVSAFV v roce 2012. Jak jsme uvedli, všechny podrobné informace jsou najdete v jednotlivých číslech filmového zpravodaje Donašeč....

Jiří Kratochvíl a Zdeněk Zdeněk

Mezi valnými hromadami řídí činnost Rada VčVSAFV. Rada připravila a uspořádala 19. valnou hromadu. Konala se v sobotu 17. března 2012 v nových prostorách střediska Impuls a na ni navazoval doprovodný program, projekce filmů Jiřího Středy a beseda s autorem. V roce 2012 se členové sešli na jednání ještě 19. června 2012. Zápis o projednávaných bodech také najdete ve filmovém zpravodaji. Finanční prostředky na činnost získáváme z členských příspěvků, dobrovolných příspěvků a ze získaných grantů. Na KSAF v roce 2012 to byly příspěvky od Ministerstva kultury, města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje ve výši celkem 65 000,Kč. Hejtman Královéhradeckého kraje věnoval do soutěže věcnou cenu ve výši 15 000,- Kč pro autora nejlepšího snímku. Vlastním vkladem ve výši cca 12 000,- dotovalo sdružení finanční ceny a poštovné za nevyzvednuté finanční ceny pro autory oceněných filmů. Zbylé náklady uhradilo středisko Impuls jako spolupořadatel soutěže. KRAJSKÁ SOUTĚŽ AMATÉRSKÝCH FILMŮ s postupem na Český videosalon se uskutečnila tradičně v Country clubu Lucie v Hradci Králové ve dnech 12. - 13. května 2012. Promítalo se 64 snímků od 53 autorů ve všech šesti žánrových kategoriích, účastnili se autoři Královéhradeckého kraje, členové VčVSAFV, studenti škol i několik dalších zájemců z jiných regionů.

13

POD HLAVIČKOU

Účastníci odpolední projekce

Stanislav Verner a Zdeněk Sršeň

Průměrný věk autorů byl necelých 25 let a podle sledovaných údajů za posledních pět let krajská soutěž „omládla o deset roků“. K tomuto poměrně nízkému věkovému průměru přispěla opět velká účast mladých autorů. Počtem filmů i autorů byla nejvíce obsazenou soutěží z osmi krajských postupových kol. V celostátní soutěži Český videosalon reprezentovalo Královéhradecký kraj 16 snímků z celkového počtu 53 filmů. Porota zde udělila 32 ocenění a z nich 12 bylo určeno pro autory, kteří postoupili z krajského kola v Hradci Králové. Film Jízda králů autora Miroslava Trudiče z Náchoda byl zařazen do reprezentační kolekce pro „mistrovství světa“ amatérských filmařů UNICA 2012 v Bulharsku. Další akcí, na které se sdružení podílelo byl 3. ročník festivalu Cinema Open. Konal se ve dnech 16. - 17. listopadu 1012 v Muzeu východních Čech jako nesoutěžní přehlídka nekomerční filmové tvorby a vhledem ke 100. výročí ote-

14

vření této budovy byl do projekce zařazen i blok vlastně už „historických“ filmů z počátku devadesátých let. Konala se i projekce pro školy, rodiče s dětmi a také filmová dílna pro veřejnost. Festivalu a doprovodných akcí se zúčastnilo cca 200 diváků. V oblasti vzdělávání se sdružení podílelo na zajištění filmových workshopů pro mládež a to v červu a říjnu, (konaly se v nových prostorách v Impulsu v Hradci Králové) a dále workshopů pro studenty gymnázia v Moravské Třebové a studenty gymnázia J.K.Tyla v Hradci Králové. V listopadu se konal animační workshop pro účastníky festivalu Cinema Open. Celoročně bylo pro filmaře otevřeno konzultační středisko, které bylo hojně využíváno hlavně před krajskou soutěží. ZPRACOVÁNÍ ARCHIVU FILMŮ Poděkování patří Ondřeji Krejcarovi za zpracování jmenného seznamu DVD s filmy, které máme ze soutěží, festivalů nebo přímo od autorů. Jsou k dispozici a můžete je využít pokud by někdo z vás měl zájem půjčit si kolekci pro projekci v místě bydliště nebo pro školy. V roce 2012 se uskutečnila spolupráce s firmou Popron Music, která vydává dárkové knížky „Retro“. V nich zachycuje dobové událostí ze 70. a 80. let minulého století. Součástí knížky jsou i DVD s ukázkami, jak se žilo v daném období. Ondřej Krejcar zajistil přepis několika filmů z období 80. let z dílny východočeských filmařů, které byly po dohodě s autory v těchto materiálech využity. WEBOVÉ STRÁNKY Aktuální informace poskytuje VčVSAFV na webových stránkách, které sdílí společně se střediskem Impuls v rámci úsporných opatření. NABÍDKA ODBORNÉ LITERATURY K dispozici je filmová učebnice ABCD… pro všechny – FILM A VIDEO a nově také skripta CO JE TO TA DRAMATURGIE. Poštou je dostali členové sdružení, kteří uhradili na rok 2012 členský příspěvek. Závěrečná zpráva o činnosti VčVSAFV v roce 2012 byla schválena valnou hromadou dne 26. března 2013.

PLÁN ČINNOSTI VčVSAFV NA ROK 2013

• Uspořádat 20. Valnou hromadu VčVSAFV • Uspořádat zasedání rady pro film - Rady

VčVSAFV • Krajská soutěž amatérských filmů • Junior - filmový klub „filmová školička“ - základy filmování pro mládež • Semináře pro pedagogy ZŠ, SŠ, ZUŠ a studenty pedagogických fakult v rámci projektu „audiovizuální výchova“ - celoroční nabídka podle požadavků škol • Filmové projekce pro žáky a studenty hradeckých škol dle jejich požadavků (navázat spolupráci s BioCentrál ) • Filmové večery - představení nejlepších snímků veřejnosti - jednat o možnosti využítí prostoru v Rock Café, zvážit možnost využití Divadla Jesličky a studia A v Adalbertinu • Podílet se na vzdělávání pro mladé autory • Spolupráce na festivalu CINEMA OPEN • Podíl na zajištění obsahu oborového zpravodaje Donašeč dobrých filmových zpráv • Žádosti o finanční grant na KSAF - MK, MMHK, KHK dle termínů grantových řízení • Zprostředkovat aktuální informace o činnosti UNICA ve filmovém zpravodaji • Průběžně aktualizovat stránky VčVSAFV na webu Impulsu • Aktualizovat kontakty na členy VčVSAFV a jeho příznivců • Na základě konkrétních požadavků spolupracovat s pořadateli při organizaci filmových soutěží a dalších akcí na území východních Čech • Zpracování návrhů a jmenování čestných členů sdružení • Připravit po KSAF návrh snímků vhodných pro zařazení do kolekce pro UNICA 2013 • Plán činnosti VčVSAFV budeme realizovat na základě uzavřené dohody ve spolupráci se Střediskem amatérské kultury Impuls Hradec Králové včetně podílu na finančním zajištění KSAF 2013

a dle termínu konání jednotlivých akcí, požadavků škol a pořadatelů soutěží.

Plán činnosti vychází ze stanov VčVSAFV, článek 1 - poslání a cíle. Plán byl schválen na 20. valné hromadě 23. března 2013.

usnesení Návrhová komise ve složení: Václav Šimek, Rudolf Zábraha a Oldřich Buchtele vyslechla všechny přednesené zprávy a příspěvky a předkládá Valné hromadě tento návrh usnesení: 1) Valná hromada bere na vědomí: a. zprávu o činnosti sdružení v roce 2012 (J. Otrubová ) b. zprávu o hospodaření (S. Verner) c. zprávu revizní komise (J. Vačlena) 2) Valná hromada schvaluje: a. zprávu revizní komise a uděluje hospodáři absolutorium za rok 2012 b. návrh plánu činnosti sdružení na rok 2013 (T. Brázdová)) c. zachování výše členského příspěvku na rok 2014 ve výši 200 Kč 3) Valná hromada ukládá Radě sdružení: a. provést výměnu členských průkazek s jednoroční platností termín: květen 2013 b. zvolit si z nově zvolených členů funkcionáře Rady (předseda, místopředseda, jednatel, pokladník) termín: duben 2013 c. sledovat dění v amatérském filmu a informovat o něm členskou základnu termín: průběžně d. uplatňovat návrh institutu „Čestného členství“ pro členy starší 80 let termín: průběžně e. projednat s organizátory formu spolupráce na letošní soutěži „Bzuk film“ v Dlouhé Vsi u Rychnova nad Kněžnou (10. ročník) termín: průběžně po celý rok 2013

zapsal: V. Šimek, v.r. V Hradci Králové dne 23. března 2013

15

POD HLAVIČKOU ODPOLEDNE S OLGOU ŠPÁTOVOU Pro všechny zúčastněné i další zájemce z řad filmařů i veřejnosti byl ve spolupráci se střediskem Impuls Hradec Králové po „schůzovní“ části valné hromady připraven odpolední doplňkový program. Letos padla volba na kameramanku, režisérku Olgu Špátovou, která se právě před deseti lety účastnila krajské soutěže amatérských filmů v Hradci Králové, kde v kategorii hraných snímků získala 1. místo, stejně úspěšná byla se svým deseti minutovým snímkem SAMA i na celostátní soutěži Český videosalon a následně za něj získala zlatou medaili na Unica 2003 ve Varšavě v Polsku. Můžeme tedy prohlásit, že úspěšná filmová dráha Olgy Špátové byla nastartována právě mezi filmaři v Hradci Králové. Po „předfilmu“ SAMA následovala projekce filmu NEJVĚTŠÍ PŘÁNÍ. Jedná se o celovečerní dokumentární film, který měl premiéru na konci roku 2012, který je o hodnotách a snech mladých lidí v porovnání se dvěma předchozími generacemi zachycenými ve filmech Jana Špáty Největší přání (1964) a Největší přání 2 z roku 1989. Hrdinové filmu Největší přání ve filmu Olgy Špátové jsou po čtyřiceti letech komunismu první dospělou generací, která se utvářela ve svobodné společnosti. Odpovědi na otázku „Jaké je tvoje největší přání?“ natáčela autorka ve věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově mezi různými vrstvami obyvatel. Ve filmu se naskytla jedinečná možnost porovnat hodnoty autorčiných vrstevníků se dvěma předchozími generacemi i s použitím archivních záběrů z let 1964 a 1989 z filmů svého otce Jana Špáty. Olga Špátová a Martin Škrobák při zahájení odpolední projekce

16

Zápis ZE ZASEDÁNÍ rady Východočeského volného sdružení pro amatérský film a video dne 16. dubna 2013, které se konalo ve Středisku amatérské kultury Impuls v Hradci Králové Přítomni: O. Krejcar, S. Verner, R. Brun, M. Škrobák, T. Brázdová Omluveni: R. Hochman Hosté: J. Šlaisová, Impuls Program jednání: 1. Závěry z valné hromady 2013 2. Volby do výboru sdružení, členové revizní komise 3. KSAF 2013 4. Donašeč – hodnocení, příspěvky 5. Různé - informace z terénu, filmové projekce, festivaly, vzdělávání, spolupráce První jednání Rady v novém složení zahájil a řídil Ondřej Krejcar, předseda VčVSAFV. ad 1) Závěry z valné hromady 2013 VH se konala 23. března 2013 v přednáškovém sále Muzea Východních Čech a sdružení si na ni připomnělo 20 let od svého vzniku. K tomuto výročí byly zhotoveny upomínkové hrnečky s logem sdružení a tužky s potiskem. VH odsouhlasila všechny přednesené zprávy a usnesení. S velkým zájmem se setkal odpolední program pro veřejnost s hostem Olgou Špátovou a jejími filmy Sama a Největší přání. Projekce a následné besedy se zúčastnilo cca 80 diváků. Problematické bylo technické zabezpečení ze strany Muzea – ne zcela vhodný projektor a nedokonalé zatemnění částečně degradovaly projekci prvního snímku. Vzhledem k tomu, že muzeum má zájem na podobných akcích spolupracovat, pokusí se pracovníci muzea o změnu stavu. Zpráva o průběhu VH včetně usnesení je uvedena v samostatném článku zpravodaje Donašeč.

ad 2) Volby do Rady sdružení a revizní komise Pro nastávající volební období Rada zeštíhlí - několik dlouholetých členů Rady se rozhodlo ukončit své působení v tomto orgánu. Dále O. Krejcar přebírá po J. Šlaisové funkci lektora pro obor film v Impulsu, proto předem ohlásil rezignaci na funkci předsedy sdružení. Po kratší diskuzi byla jednomyslně zvolena nová Rada sdružení v tomto složení: Předseda - Martin Škrobák Místopředseda - Ondřej Krejcar Jednatel - Richard Brun Pokladník - Stanislav Verner Personální obsazení je podobné, nebude tedy nutné měnit podpisové vzory v bance. V této souvislosti též úvahy o možnosti úspor na poplatcích při změně banky. Dále byla ustanovena Revizní komise v tomto složení: Předseda - Radek Hochman Člen - Tereza Brázdová ad 3) Krajské kolo soutěže Český videosalón 2013 Informace o přípravách KSAF přednesla J. Šlaisová z Impulsu. Termín konání 11. - 12. 5. 2013 v Country Clubu Lucie na Novém Hradci Králové. Prozatím přihlášeno 25 snímků. Diskutován byl záměr přihlásit do soutěže absolventské filmy Školy AVT. Členové Rady to vnímají jako krok ke zkvalitnění a zpestření soutěže.

ad 4) Zpravodaj Donašeč V přípravě je první číslo 2013, druhé vyjde tradičně jako program Krajské soutěže. Ondra Krejcar informoval o úvaze nového vedení Impulsu sloučit samostatné časopisy jednotlivých oborů vzhledem k rostoucím nákladům do jednoho barevného informačního zpravodaje. Variantou je zachování zpravodajů pouze v elektronické podobě. ad 5) Různé Hlavním a bouřlivým bodem byla diskuze nad současným stavem sdružení a rostoucí pasivitou řadových členů. Činnost sdružení v té podobě, jak byla nastavena při jeho založení před dvaceti lety, se již zřejmě přežila. Úkolem nové Rady bude hledat nová východiska, poslání a formy práce. Orientace na mladší autory pomocí moderních médií (Facebook). Otázkou je i forma další spolupráce s Impulsem. Nové vedení údajně hodlá prosazovat spíše orientaci na výrazně aktivní a talentované jednotlivce. Proti tomu sdružení se vždy snažilo hájit zájmy všech svých členů. Po 20 letech existence jsme zavedenou a čitelnou organizací s hmatatelnými výsledky práce. Debata na toto téma by měla pokračovat i nadále napříč celým sdružením. R. Brun zmínil i možnost změny statutu na obecně prospěšnou společnost. Zápis: O. Krejcar a M. Škrobák

Na valné hromadě nás zastihla smutné zpráva... v neděli 10. března 2013

zemřel pan JAROSLAV CITA, čestný člen VčVSAFV

Ačkoli autodidakt, byl vynikající a všestranný umělec. Autor kreslených vtipů, spisovatel, výtvarník, ilustrátor, filmař a kouzelník. Byl autorem námětu, scénáře, výtvarníkem a animátorem nejdelšího československého večerníčku. Stál u zrodu soutěže Vysokovský kohout, byl autorem řady animovaných filmů, které se promítaly na mnoha soutěžích. Připravil a realizoval výtvarné návrhy pro UNICA 1994 v Hradci Králové. Veškerá slova jsou zbytečná, snad jen tolik: Velmi si vážím toho, že mi se svou nesmírnou laskavostí věnoval několik hodin svého vyprávění o sobě a svých obrázcích. Byl to krásný zážitek. Děkuji... děkuji i za čtenáře Donašeče. Jarmila Otrubová

17

POD HLAVIČKOU I. POSLÁNÍ SOUTĚŽE Představit novou amatérskou filmovou tvorbu a zapojit do soutěže mladé autory regionu. V odborné diskuzi posoudit úroveň soutěžních snímků přihlášených do krajského kola, ocenit nejlepší snímky a vybrat kolekci k postupu do předvýběru celostátního kola. Otevřením soutěžních projekcí i seminářů veřejnosti prezentovat úroveň a výsledky oboru v Královéhradeckém kraji.

KRAJSKÁ SOUTĚŽ AMATÉRSKÝCH FILMŮ KRAJ

K R Á L O V ÉH R AD E C K Ý

P R O P O Z I C E HRADEC KRÁLOVÉ COUNTRY KLUB LUCIE 11. - 12. května 2013 SOUTĚŽ SE KONÁ POD ZÁŠTITOU RADY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Pořádají: Východočeské volné sdružení pro amatérský film a video a Středisko amatérské kultury IMPULS Hradec Králové * Finanční podpora: Královéhradecký kraj Ministerstvo kultury Město Hradec Králové

Hradec Králové

18

II. ÚČAST V SOUTĚŽI Soutěž je dvoukolová - krajská kola a celostátní kolo. Přihlásit snímek přímo do celostátního kola není možné, s výjimkou „minutafilmu“. Do soutěže se může přihlásit občan České republiky a cizinec žijící na území České republiky za těchto podmínek: a) se snímkem nesoutěžil v minulých ročnících celostátního ani krajského kola b) přihlásí všechny soutěžní snímky do jednoho krajského kola c) řádně vyplní průvodní list ke všem soutěžním snímkům d) soutěžní snímek není primárně určen ke komerčním účelům, neuvádí ho profesionální firma a nejedná se o snímek vysokých filmových škol e) snímek neporušuje zákony ČR f) autor souhlasí s pořízením kopie jeho snímku pro archiv NIPOS - ARTAMA g) autor zašle předběžnou přihlášku a odevzdá snímek a Průvodní list v termínech stanove- ných pro krajskou soutěž h) z krajských soutěží můžou postoupit do celostátní soutěže autoři starší 15let. III. SOUTĚŽNÍ KATEGORIE: D - dokumentární snímky R - reportážní a publicistické snímky H - hrané snímky A - animované snímky E - experimentální snímky K - videoklipy Doporučená délka snímků je do 20 minut. Výjimky pro účast v krajském kole může stanovit jeho pořadatel. V odůvodněných případech (mimořádný tvůrčí počin, apod.) může porota doporučit do předvýběru i snímky nad tento limit. Pořadatelé si vyhrazují právo z časových důvodů nezařadit do soutěže snímky přesahující výrazně doporučenou délku. IV. ORGANIZAČNÍ ZÁLEŽITOSTI Ubytování a stravování, ekonomické zajištění. Ubytování pro autory a seminaristy je zajištěno v ubytovacím zařízení Městských lesů na Novém Hradci Králové v ceně cca 230,- Kč a stravování v CC Lucie. Pokud se podaří zajistit dotaci z grantů na pokrytí nákladů v dostatečné výši, budou mít účastníci soutěže i semina-

risté ubytování zdarma a jeden autor každého snímku přijatého do soutěže bude mít hrazeno cestovné. Pokud nebude dostatek financí, soutěžící se zúčastní na vlastní náklady. Informace bude zveřejněna na webových stránkách a také v pozvánkách, které všem přihlášeným zašleme. V sobotu i neděli bude v rámci úspory času pro účastníky připraven společný oběd. Hodnocení soutěžních snímků: soutěžní kolekci bude hodnotit odborná porota, jmenovaná pořadateli krajského kola. Ceny: pořadatelé na základě návrhu odborné poroty udělí následující ceny: 1., 2. a 3. cena v každé kategorii. Při velkém množství kvalitních snímků můžou být některé ceny zdvojeny a pořadatelé si vyhrazují právo při malém počtu snímků v kategorii některou cenu neudělit. Čestná uznání za dílčí složky filmu. K cenám budou náležet diplomy. Každý autor obdrží účastnický list. Dále budou uděleny zvláštní ceny vypsané pořadateli – Cena hejtmana Královéhradeckého kraje, Cena SONY Elvia PRO, Cena Petra Primy za kameru dotovaná střediskem Impuls a Cena diváka dotovaná VčVSAFV. Postup do celostátní soutěže: z krajského kola postupují do předvýběru CSNF snímky oceněné na 1. - 3. místě v jednotlivých kategoriích a porotou doporučené snímky oceněné čestným uznáním. V. TECHNICKÉ PODMÍNKY Zásady pro technické vybavení Do soutěže se přijímají filmy na nosičích Mini-DV, DVD video a Blu-ray disc video. Záznam musí být nahrán v normě PAL. Každý film bude nahrán na začátku samostatného nosiče. Na nosiči nesmí být žádný další záznam než soutěžní film. Pro Mini-DV platí: před vlastním filmem musí být alespoň 30 vteřin černé (bez jakýchkoliv dalších obrazových a zvukových údajů). Po skončení filmu musí být alespoň 10 vteřin černé. Záznam musí být nahrán rychlostí SP. Kazety musí být přetočeny na začátek a zajištěny proti smazání. Za nezajištěnou kazetu nenesou pořadatelé odpovědnost.

Pro DVD a Blu-ray platí: před filmem a po jeho skončení musí být 5 vteřin černé (bez jakýchkoliv dalších obrazových a zvukových údajů). Na disku nebude žádné grafické úvodní menu s výjimkou tabulkového menu ze stolních rekordérů. Na disku nebudou žádné bonusové materiály. Na obalu nosiče musí být údaje: a) kompletní název filmu b) jméno a adresa autora vč. PSČ c) délka filmu v minutách i vteřinách (délka od začátku do konce zvukového či obrazového záznamu) d) časová délka zaváděcí černé minimálně 5 vteřin (od úplného začátku nosiče do prvního AV záznamu) e) formát obrazu: 4:3, 16:9, 4:3 LB Na samotném nosiči musí být uvedeny údaje: 1) název filmu 2) jméno autora 3) délka snímku Soutěžní snímky zaslané do krajského kola, i když nepostoupí do celostátního finále, budou autorům vráceny pouze na vyžádání. Ostatní snímky zůstávají v archivu střediska Impuls. Výměny nosičů mezi krajským kolem a celostátním finále jeho pořadatelé nepovolují. Filmy, které nebudou splňovat technické zásady budou z celostátní soutěže vyřazeny, a to i v případě, že pořadatel krajského kola zajistil jejich projekci.

VI. KALENDÁŘ SOUTĚŽE: 1) vyhlášení krajského kola březen 2013 do 30. 4. 2013 2) předběžné přihlášky filmů 3) předání snímků a PL do 6. 5. 2013 4) termín konání soutěže 11. - 12. 5. 2013 5) vrácení vyžádaných snímků do 30. 5. 2013 Informace a kontakty: Středisko amatérské kultury IMPULS Pospíšilova 365/9 500 03 Hradec Králové www.impulshk.cz

Členský poplatek 200,- Kč můžete uhradit složenkou nebo převodním příkazem. Číslo účtu VčVSAFV

182 908 940 / 0300 ČSOB Hradec Králové PO ZAPLACENÍ ČLENSKÉHO PŘÍSPĚVKU VE VÝŠI 200,- Kč OBDRŽÍ ČLENOVÉ VČVSAFV PRŮKAZ PLATNÝ PRO ROK 2013.

19

SOUTĚŽE / bude... ZEMSKÁ KOLA

ZLATÉ SLUNCE * Dvůr Králové n/Labem * 22. – 23. března 2013 ZLATÉ SLUNCE * Blansko * 25. – 26. dubna 2013

CELOSTÁTNÍ KOLO

ZLATÉ SLUNCE * Ústí nad Orlicí * 13. – 15. června 2013

Krajská postupová kola celostátní soutěže Český videosalon 2013

PLZEŇSKÝ A KARLOVARSKÝ KRAJ * Tachov * 6. dubna 2013 ZLÍNSKÝ A JIHOMORAVSKÝ KRAJ * Kroměříž * 12. - 13. dubna 2013 PARDUBICKÝ KRAJ * Svitavy * 20. dubna 2013 OLOMOUCKÝ A MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ * Mohelnice * 1. května 2013 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA * Praha * 27. dubna 2013 STŘEDOČESKÝ, JIHOČESKÝ KRAJ A KRAJ VYSOČINA Zruč nad Sázavou * 26.–27. dubna 2013

ÚSTECKÝ A LIBERECKÝ KRAJ * Ústí nad Labem * 4. května 2013 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ * Hradec Králové * 11.–12. května 2013 ČESKÝ VIDEOSALON * 14. – 15. června 2013 * Malá scéna Ústí nad Orlicí MUSAION FILM * 16. ROČNÍK PŘEHLÍDKY MUZEJNÍCH FILMŮ 5. – 7. ČERVNA 2013 * UHERSKÝ BROD

55. RYCHNOVSKÁ OSMIČKA *

Soutěž neprofesionálních filmů s mezinárodní účastí * 13. – 15. září 2013 * Rychnov nad Kněžnou Pelclovo divadlo * Uzávěrka - 29. srpna 2013

FILMOVÝ FESTIVAL DOBROMYSL *

Příběhy obyčejného štěstí 2013 4. - 5. 10. 2013 * Dvůr Králové nad Labem * Hankův dům a kino Svět Druhý ročník a také tentokrát chce ocenit filmy nabité pozitivní energií bez rozdílu žánru, napříč amatérským a profesionálním světem. Soutěžní snímky je možné registrovat do konce prázdnin na webových stránkách www.dobromysl.net. Podmínkou registrace je pozitivní příběh a to ať v kategorii reklama, dokument, nebo hraný, či animovaný film. Novinkou festivalu je otevření fotografické kategorie na téma příběh obyčejného štěstí v jediném záběru.Oproti loňsku organizátoři rozdělili všechny kategorie, krom fotografické, na dvě části a to hranicí osmnácti let. Festival se snaží být multikulturním nejen rodinným setkáním, které stejně jako loni zpestří muzikanti, divadelníci, řemeslníci, ale i filmový odborníci od nás i ze zahraničí. V rámci programu uvidí diváci i letos Ozvěny filmového festivalu Mental Power Prag Film Festival, nebo nejlepší filmy loňského ročníku a samozřejmě i letošní přihlášená díla, která se probojují do finále.

20

„Sousedé - jak to vypadá u hranic“ Žít, přátelit se, milovat, pracovat?

česko – polská soutěž amatérských filmů Propozice: 1. Soutěž a přehlídka Filmová přehlídka se uskuteční ve Wałbrzychu dne 23. 8. 2013, zahájení ve 21.30 hod. Před přehlídkou se uskuteční prezentace vybraných českých filmů během Letního plenérního kina. 2. Pořadatel a partner Wałbrzyski Ośrodek Kultury, Andersa 185 Wałbrzyc, Polsko (dále pořadatel) a Hradecká kulturní a vzdělávací společnost s.r.o. Adalbertinum, Čsa 300/22, Hradec Králové, Česká republika (dále partner). 3. Podmínky účasti Soutěže se mohou filmoví amatéři od 16 let. Délka snímku do 15 minut. Každý autor může přihlásit jeden film.Uzávěrka příjmu filmů je 2. 8. 2013. Filmy zaslané po tomto datu nebudou zařazeny do soutěže. 4. Technické informace Film musí být nahrán na DVD video nebo CD v jednom z následujících formátů: Divx, Xvid, VCD, MPG, WMV. Všechny filmy zaslané do soutěže zůstanou v archívu pořadatele a budou zpřístupněny i partnerovi. Film včetně vyplněná přihlášky zašlete nebo doručte osobně na adresu:

Wałbrzyski Ośrodek Kultury ul. Broniewskiego 65a 58-309 Wałbrzych, Polsko s označením: Sousedé - jak to vypadá u hranic? Pořadatel umožňuje přihlášení do soutěže přes internet – filmový materiál je nutné uložit na libovolném serveru, který umožní pořadateli jeho stažení a zaslat informaci na emailovou adresu: [email protected] spolu s vyplněnou přihláškou včetně odkazu ke stažení filmu. 5. Autorská práva Autor filmu prohlašuje, že má vypořádána autorská práva k filmu i použité hudbě. Veškerou odpovědnost za nedodržení autorského zákona přejímá má na sebe a osvobozuje z právní odpovědnosti pořadatele přehlídky. Autor souhlasí s promítáním svého filmu během prohlídky v Wałbrzychu a Hradci Králové a při dalších prezentacích na youtube. Autor souhlasí s využitím částí nebo celého svého díla v televizních programech věnovaných přehlídce. Autor prohlašuje, že nepožaduje odměnu za promítání svého filmu během přehlídky ve Wałbrzychu a Hradci Králové, včetně dalších prezentací a na youtube.

6. Hodnocení filmů Zaslané filmy vyhodnotí porota, kterou jmenuje pořadatel a partner přehlídky. Členy hodnotící komise budou: producenti filmů, novináři. 7. Ceny pro oceněné filmy: • hlavní cena 1000 PLN, • věcné ceny (DVD, tablet, mp4). Další ceny mohou udělit instituce spojené s kulturou, další osoby i veřejnost. Rozhodnutí komise o udělení cen autorům účastnícím se filmové soutěže je konečné a není možné se proti němu odvolat. Věcné ceny, které nebudou převzaty během vyhlášení výsledků, je nutné převzít nejpozději do 30. 9. 2013 v sídle pořadatele. Po tomto termínu zůstanou ceny k dispozici pořadatele. Na přehlídku, která se uskuteční 23. 8. 2013 v městském amfiteátru STYK ve Wałbrzychu, bude zajištěna zdarma doprava autobusem z Hradce Králové (doprava tam zpět). Čeští autoři budou moci získat dodatečné informace na: www.adalbertinum.cz www.impulshk.cz Případné změny budou předem oznámeny všem přihlášeným účastníkům.

Malý filmový festival mladá tvorba * 17. - 19. 10. 2013

v rámci 54. ročníku B16 * Malý filmový festival mladé tvorby se bude konat v rámci B16 ve SVČ LABYRINT, Švermova 19, Brno – Bohunice. Program: 17. - 18. října 2013 - filmový workshop * 19. října 2013 - 8. ročník soutěže krátkých hraných filmů. Kategorie: - děti a mládež do 16 ti let; - mládež do 20 ti let; - dospělí s dětmi (určeno například pro vedoucích filmových kroužků a učitele ZUŠ). Uzávěrka: 6. září 2013 a filmy přihlášené do soutěže projdou předvýběrovou projekcí. Autoři přijatých snímků a účastníci filmového workshopu budou mít hrazené ubytování.

TÝKÁ SE TO TAKÉ TEBE * XXXVIII. ročník *Pozor – změna termínu !!!! uskuteční se již 4. - 9. června 2013 * Klub kultury Uherské Hradiště * info na www.tsttt.cz

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL OUTDOOROVÝCH FILMŮ * 11. ročník

Veškeré informace o přihlášení filmů včetně podmínek: http://www.mfof.cz/prihlasit-film.htm uzávěrka 14. června 2013

21

SOUTĚŽE / bylo... Prvním festivalem, který otevírá každoročně filmovou sezonu je bezpochyby Střekovská kamera. Paní Mgr. Alena Krejčová, která je její pravidelnou účastnicí nám poskytla rozhovor s jejím dlouholetým organizátorem Petrem Špásem.....

O Střekovské kameře

Bývá na SK i zahraniční účast? Ano. Celé desítky let se zúčastňují filmaři z Berlína, ke kterým se později přidali i další němečtí autoři. V posledních letech soutěž také obesílají slovenští autoři. Jaké je věkové složení autorů Většinou je to starší generace, ale každým rokem se objevují nové mladé tváře. Má veřejnost v Ústí nad Labem zájem navštvit Střekovskou kameru? Ano má. A je to jedna z věcí, které nás pořadatele na kameře těší. Obzvlášť úspěšný byl právě poslední ročník, kdy nejen v sobotu ale i v pátek bylo v sále téměř plno.

Mgr. Petr Špás je dlouholetým pracovníkem v oblasti kultury v Ústí nad Labem. Absolvoval filmovou školu, obor dramaturgie. V současné době, kromě jiných svých povinností, se věnuje přípravě Střekovské kamery. Proto jsem ho požádala o zodpovězení několika otázek.

Budou se v Ústí na Střekovské kameře také nědky promítat filmy ve formátu HD? Je to jen otázka projekční techniky. Filmové kamery již v HD točí a tak pokud získáme HD projekční techniku….

Jak dlouho organizuješ Střekovsku kameru? V roce 1979 jsem nastoupil do okresního kulturního střediska. Dostal jsem také na starost amatérské filmaře,. Tím jsem se dostal k organizování Střekovské kamery. V roce 1991 jsem odešel na jiné pracoviště. Když se blížil 30. ročník, oslovili mě filmaři, zda by Kameru mohli uspořádat u mě v kulturním domě Corso. Tam jsme ji pořádali až do roku 2006. Když jsem přešel zpět do Národního domu, Kamera „šla“ se mnou. A dělám ji doposud.

Zkus si vzpomenout na nějaké filmy, které tě v posledních letech zaujaly? Byla by jich celá řada. Osobně mám rád filmy Bohumila Kheila pro jejich humor a osobitý rukopis. Obdivuji animované filmy Jaroslava Nykla. Z minulých let to byly skvělé humorné filmy Ivo Renotiéra, Například „Poslední krmeni“ nebo „Defekt“. Ten dokonce vyhrál soutěž UNICA. V době asi před třiceti lety mě zcela odboural film Jiřího Matějky Jak ušetřit energii. Divák viděl jen prázdné plátno a komentář mu hezky vysvětlil, kolik elektriky se ušetří, když projekční žárovka není zapnutá .

Proč se jmenuje Střekovská U zrodu soutěže jsem nebyl, to je otázka pro zakladatele Ivo Rentiéra. Asi to bylo proto, že hrad Střekov je pěkným symbolem města, známým v celé republice a hezky se vyjímá v logu soutěže . Střekovská kamera je vůči autorům filmů dost štědrá. Kdo ji sponzoruje. Soutěž je hrazená hlavně z veřejných prostředků. Velkou částkou přispívá Ústecký kraj a město Ústí n. L. V posledních letech máme také štědrého sponzora v jednom z filmařů.

22

Co bys chtěl zlepšit na průběhu Střekovské kamery a co bys jí přál do budoucna? Na to, co zlepšit bych se měl asi ptát účastníků. Právě mě nic nenapadá. Snad jen osobně, aby kolem soutěže nebyla tak obrovská administrativa. Blíží se můj odchod do důchodu a tak Kameře přeji, aby se jí za pár let chopil nějaký šikovný nástupce a pokračoval, dokud o ni bude zájem. Mgr.Alena Krejčová

• do konečného výběru se ryze amatérský film nedostal (to je docela možné),

•

ze strany amatérů se stal festival nezajímavý (nevěřím),

• došlo k nešťastné kolizi termínů (možná).

Mladá kamera UNIČOV Už ani nevím, pokolikáté jsem byl na tomto malém, ale velmi milém festivalu a navíc jsem ani nedoufal, že mi to letos opět vyjde. Ale …. porotce David Ondříček se nakonec omluvil a já byl opět nominován do poroty a mohl do Uničova znovu zavítat. Tentokrát do kina, které bylo teprve nedávno zdigitalizované a navíc krásně opravené. Pravdou ale je, že jsem se vypravoval s menšími obavami, protože současná doba překotné digitalizace a všeobecného televizního běsnění moc festivalům nepřeje a diváků ochotných jet světa kraj za filmem valem ubývá. Mé obavy se opět rozplynuly a pobyt v Uničově byl pro mne velmi příjemný a užitečný. Opět mne překvapila příjemná a přirozená organizace, milé přijetí a setkání s pořadateli i účastníky, a co nejvíc, i úroveň programu. Rychle zapomínám na dílčí nedostatky, které ale ke každému „živoucímu“ festivalu patří - občasné selhání super předigitalizované techniky, logické časové posuny programových bloků, popůlnoční rautové setkání hostů, mírná nervozita v porotě… Ale vrátím se raději k tomu nejdůležitějšímu - tedy k programu a aktivní účasti tvůrců v tradičním odpoledním rozborovém semináři, který z mého pohledu patří k naprostému domácímu festivalovému uniku.

V každém případě by si měl tento festival uchovat svoji strategii – tedy přirozeně spojovat všechnu amatérskou tvorbu mladých tvůrců a nevykopávat umělý příkop mezi studenty a ryzími amatéry. Nebudu komentovat a představovat postupně vítězné filmy festivalu, v zásadě jsem sice souhlasil s většinou ocenění, ale přesto se objevilo několik filmů, které byly porotou přijaty výrazně rozporuplně. Dokonce se i objevil snímek, který osobně považuji za nejlepší český film roku porota jej velmi rychle k mému překvapení a bez diskuze odmítla… nakonec dostal alespoň čestné uznání. Film se jmenuje MARINKA a vznikl na UTB Zlín (režie Lukáš Koláček). Obsahoval mnoho režisérských i technických chyb (porotu „rozzuřily“ špatné postsynchrony – já si jich ani nevšiml), ale jeho obrovskou předností a důvodem mého až nekritického obdivu byly skvělé herecké výkony. Po celkem i dlouhé době se v českém filmu objevil naprosto civilní, uvěřitelný a fascinující herecký projev – a to u obou hlavních představitelů. Navíc v předloze (K. H. Mácha), která by jiné přirozeně vedla k topornosti a neuvěřitelnosti. Projev, kdy každou vteřinu si nejenom užíváte přirozenosti herců, ale současně dychtivě očekáváte pokračování. Snad jen

Porota MK a účastníci rozborového semináře

PROGRAM Je nejdůležitější z celého festivalu a i letošní výběr potvrdil vysokou úroveň současné „mladé“ tvorby. Je ale otázkou, do jaké míry je tento obraz zkreslený či neúplný, protože se mi zdálo, že festival letos nabízel převážně tvorbu studentskou - „čistá“ amatérská soutěž byla v drtivé menšině. To je ale otázka pro pořadatele, zda

23

SOUTĚŽE / bylo... nepodařená scéna poslední a finální ubírá na kráse a dokonalosti, ale zbytek nadchne. Ihned po zhlédnutí jsem – jako porotce – uvažoval spíš o velké inspiraci pro všechny ostatní amatérské filmaře a mnohdy i amatérské herce (omlouvám se, ale oba dva představitele jsem považoval za ryzí amatéry), jak docílit na malém prostoru a s omezenými prostředky maximálně intenzivního pocitu (v současné době to skvěle předvádí rumunské filmy) . Až teprve později jsem zjistil, že zase tak velcí amatéři to nebyli – Marinku skvěle zahrála Sarah Havačová (absolventka JAMU již i s profesionální zkušeností) a pak Matouš Ruml (Hynek), který již absolvoval konzervatoř a má za sebou i kousek profi dráhy. Navíc jsem druhý den zjistil, že získal aktuálně i Thálii !!! Oba dva potvrdili, že jsou a budou velké talenty a naděje pro český filmový (i divadelní) svět a pokud je nezkazí okolí, můžeme se dočkat velkého a příjemného překvapení. O to víc kontrastuje rychlé a z mého pohledu poněkud zbrklé rozhodnutí většiny poroty, pro kterou byl film nezajímavý a nehodný vyššího ocenění. Snad mi budoucnost dá za pravdu. Na závěr se zmíním a upozorním na další pozoruhodná díla, která jen potvrzují vysokou úroveň špiček soutěže - pochopitelně ostatní filmy byly v mnoha případech nehodné k zařazení do této soutěže a napovídají leccos o celkově klesající průměrné úrovni studentské tvorby - o amatérské nemluvím, ta tak reprezentativně a dobře zastoupena nebyla. Z animovaných filmů, kterých letos bylo překvapivě velmi málo, zaujal film (a jeho grafické zpracování) Evy Gargašové DRUHÝ ŽIVOT a potvrdil velmi dobrou práci QQ studia Ostrava. Velkým příslibem bude i další tvorba Anny Jesenské (SVĚT JINÝMA OČIMA, TEČE VODA, TEČE...), který absolutně převyšoval především po stránce obsahové i technické (dokonce hrozilo, že všechny hlavní ceny převezme jen tato režisérka). Opět je to jen potvrzení, že má význam zakládat i další filmově zaměřené školy - v tomto případě školu MICHAEL v Praze, která oba dva filmy vyprodukovala a „deklasovala“ všechny ty etablované filmové školy v Praze a Písku. A posledním krutým zjištěním postupné degradace věhlasných filmových škol je tvorba Jana HALUZY (KSICHTBOOK, DOBYTÍ VRABČÍHO HNÍZDA) opět super amatéra a ne studenta filmové školy, který prokázal neuvěřitelný posun ze skvělého

24

...odpovídá Jiří Králík

technického zpracování ke správnému sebeironickému pohledu na žánr, který určitě miluje (DOBYTÍ) a takřka filozofický a velmi dobře zpracovaný přepis divadelního představení (KSICHTBOOK). V závěrečné diskuzi a panelu jen potvrdil svoje naprosto suverénní postavení mezi amatérskými tvůrci a odklon od prvoplánových akčních filmů k hlubším tématům může výrazně posunout nejenom film amatérský, ale i profesionální. Délka jeho filmů je ohromující a blíží se k délce klasického profesionálního celovečerního filmu. Opět věřím a tipuji, že tento tvůrce za určitých okolností může být další nadějí pro skomírající a nezajímavý český film. Takže zase tak málo toho v Uničově nebylo a těším se na další ročník. Jiří Králík

P.S. ...“doslov autora...“ ...Marinka opravdu nevznikla pod záštitou žádné filmové školy. Na UTB Zlín se pouze dělal zvuk plus finální mix zvuku a na Univerzitě Palackého Olomouc jsme film kompletně díky pomoci pana Martina Müllera, který nás nechal zdarma na Univerzitě stříhat a po první verzi nehotového filmu(kdy byly ještě před námi dva natáčecí turnusy) mi výrazně poradil v práci s herci. Dalo by se v článku tedy prosím uvést, že Marinka je tedy nezávislý film Lukáše Koláčka a jeho přátel?

STŘÍPKY Z MLADÉ KAMERY Na otázku moderátora, který natáčel rozhovory s porotci pro „filmové střípky z MK“ Co byste řekli autorům....? odpovídali porotci letošní soutěže Mladá kamera v Uničově 2013 Martin Čihák / V minulosti se soutěže účastnil také jako autor, v porotě MK je již poněkolikáté, naposledy vloni. „ ...já bych byl rád, kdyby upřednostňovali autorskou tvorbu před děláním „výrobků“, jak nám tu mnoho, zejména školních filmů ukázalo, protože to je cesta do pekel...“ F. A. Brabec / Na letošní soutěži MK byl v porotě úplně poprvé, na dotaz moderátora jak se zde cítí, odpovídá: „...jsem úplně nadšen, mě se líbí úplně všechno, i ty nejmenší filmy, i ty nejdelší filmy, úžasní diváci, úžasná porota, jsou to lidi, které jsem nikdy neviděl a teď se asi spřátelíme a pojedeme spolu třeba na nějaký výlet a budeme spolu, doufám, nějak komunikovat, protože to jsou milí, přátelští lidé... já to říkám před tím, než vyhlásíme vítěze, protože tam se možná pohádáme... potom se možná znepřátelíme...“ Je něco, co byste vy jako režisér, kameraman, scénárista... poradil mladým tvůrcům, kteří stojí za kamerou třeba úplně poprvé?: „...určitě ...je bohužel takový nešvar, který mě ...rozhovor s F. A. Brabcem

tady znervózňuje už druhý den, že všichni si myslí, že když se kamera drží v ruce, že to je správné uchopení pro kameru... přátelé, zapomeňte na ruční snímání, vezměte si stativy, záběry zakomponujte, zklidněte se, zklidněte se... mladí a neklidní amatéři ...a to oko už je potom chudák, tam se to pořád mele, pořád se to třese, já už jsem z toho byl úplně nervózní...“ „...bohužel ta úžasná škola FAMU Praha to předvádí ještě v té horší míře, ne jen že se to všechno chvěje, ještě to musí zrnit a všechno blikat a být neostrý, aby byli umělecký... prosím vás, nebuďte tak umělecký, buďte normální a nádhernými kompozicemi, čistými záběry nám říkejte to, co máte ve své hlavě...“ Simona Oktábcová / Na MK byla v porotě i vloni. Na dotaz moderátora jak vidí kvalitu filmů v porovnáním s loňskou soutěží odpověděla, že před posledním blokem filmů se ke kvalitě zatím nebude vyjadřovat. „...ale co mě první napadlo už po dnu a půl projekcí, a že jsem docela překvapená a musím říct, že ne moc pozitivně těmi tématy filmů, já si myslím, že nemusí být za každou cenu sranda, ale zpracovávaná témata jsou opravdu hodně těžká, depresivní a mě to navádí k myšlence proč se autoři tímto směrem ubírají, proč v takové míře a proč v takovém množství, proč tak těžká témata...“ Pavel Ries / Začínal na MK před řadou let jako soutěžící, jako amatér, na otázku, jak se změnil amatérský film od té doby odpověděl: „...pokud bych měl hodnotit, tak především médium je jiné, je to magnet, videozáznam, to je zásadní změna, co se týče tvorby, tam ji příliš nevnímám, to bych řekl, že je to stejný, tady vidím pořád zapálení tvůrců, kteří chtějí něco říct a chtějí se nějak vyjádřit, otázkou je, jakým způsobem se vyjádří a jak se jim to daří, ale je to tam cítit, že to chtějí dělat a že je to nesmírně baví...“ Převzato z www.filmdat.cz, Střípky z mladé kamery 2013, ze záznamu rozhovorů s porotci

25

SOUTĚŽE / bylo... Díky laskavé a bohaté podpoře sponzorů bylo možné všechny umístěné snímky bohatě odměnit. A protože obec Dolní Dobrouč opět nezištně zapůjčila veškeré prostory kina, proběhl i výroční ročník festivalu v krásném a důstojném prostředí. Za SPV Marek Šnajdar

MÍT KŘÍDLA Dne 23. února 2013 oslavil festival filmů s leteckou tematikou „Mít křídla“ malé výročí – konal se v sále dobroučského kina již popáté. Počasí venku se sice snažilo vydatnou sněhovou nadílkou znepříjemnit divákům cestu, přesto na akci dorazilo mnoho místních i přespolních a možná i díky upoutávce na vlnách Českého rozhlasu se sál velmi slušně návštěvníky zaplnil. Někteří přišli již na úvodní část – besedu o závodu Dolomitenman, kterou provázel pravidelný účastník festivalu a významná osoba českého paraglidingu Jan Škrabálek. Většina ( pravděpodobně zdržena zachumelenou silnicí) dorazila na 15. hodinu, kdy začala samotná filmová produkce znělkou festivalu. V rámci něj bylo promítnuto celkem devět snímků, které z filmů došlých z celé české republiky vybrali zástupci pořádajícího Spolku přátel vzduchoplavby - sami nadšení filmaři Jaroslav Šilar a Radek Strasmeier. Filmy hodnotila porota tradičně v čele s Janem Škrabálkem, jejím členem byl mimo jiné i senátor ing. Šilar, který nad festivalem převzal záštitu, scénáristka Bc. Tereza Adámková, šéfredaktor časopisu Pilot Vojtěch Šaman a také vítěz předchozích čtyř ročníků Martin Marek. Takto složená porota má výhodu, že posoudí soutěžní snímky nejen z hlediska principů a pravidel zhotovení filmu, ale i technické náročnosti leteckých záběrů. Na základě jejich rozhodnutí se vítězným snímkem stal „Život paragána“ od pana Vrátila z Ústí nad Orlicí, tentýž snímek získal na základě hlasování hlediště i Cenu diváka. Druhou příčku obsadil film z dílny Miroslava Orose 90 dní ve vzduchu, který pojednával o rekordním paramotorovém výkonu autora. Třetí místo získal snímek „Flying is fun… whatever you fly“ od rogalisty Zbyňka Černíka. Z jeho filmu čišela radost z létání, ať s dálkově řízeným modelem, nebo s rogalem na Rané.

26

PAF TACHOV 2013 Mezinárodní festival potápěčských filmů, fotografií a dětské výtvarné tvorby

Ve dnech 22. a 23. března 2013 se v Tachově konal mezinárodní potápěčský festival filmu, fotografie a dětské výtvarné tvorby PAF Tachov 2013. Letošní ročník byl jubilejní, v pořadí 35. Své práce do něj zaslalo takřka sto autorů z patnácti zemí světa. V kategorii film soutěžilo celkem 30 snímků (16 amatérských, 14 profesionálních) v celkové délce 540 minut. Mezi českými autory nechyběl Miloš Smola, Vlastimil Urban (třetí místo v kategorii profesionální film) a Hugo Habrman (první místo v kategorii profesionální film). Film Hugo

Porota výtvarné soutěže

Habrmana „Kouzlo rybníka Farář“ obdržel cenu Svazu potapěčů České republiky za divácky nejúspěšnější český film. Slovenský autor P. Král se svým filmem „Ľadová sonáta zvítězil“ v kategorii amatérský film. Projekce soutěžních filmů začala už v pátek večer a probíhala i po celou sobotu. Odborné porotě předsedal známý filmař Steve Lichtag. „Filmy si o konečné umístění řekly v podstatě samy,“ zhodnotil Steve Lichtag. Mezi fotografy byla konkurence větší, na konečném rozdělení cen se ale i tady porota v čele s Richardem Jaroňkem shodla téměř jednoznačně. „Kvalita snímků ale v každém případě rok od roku stoupá,“ shrnul Jaroněk. V kategorii foto bylo soutěžních prací celkem 391, v kategorii autorské portfolio pak dalších 196. Soutěž dětské výtvarné tvorby letos zahrnovala víc než tři stovky rozmanitých prací. Část z nich byla k vidění i přímo v průběhu festivalu stejně jako vybrané soutěžní fotografie. Festival nabízel i bohatý doprovodný program. Malí návštěvníci se mohli zapojit do výtvarné soutěže „Namaluj svoji fotografii“, pro ty větší bylo připraveno hned sedm zajímavých přednášek a výstav historie potápěčských automatik, která, zároveň s autorskou výstavou fotografa Ivana Vychodila, bude k vidění v tachovském muzeu až do 23. dubna. Festivalové dění pak vyvrcholilo v sobotu večer potápěčským plesem, jehož

Vyhlášení výsledků PAF Tachov

součástí bylo vyhodnocení a předání hlavních festivalových cen v kategorii film a video. Grand prix PAF Tachov 2013 v kategorii film získal už potřetí v řadě německý autor Florian Guthknecht se snímkem „Sawfish - Neptuns forgotten children“. Cena Top Photographer patří Davidu Salvatorimu z Itálie. Cenu Top Photos získala Beata Niedbalska z Belgie. Na již skončený festival bude v následujícím období navazovat ještě několik výstav soutěžních prací. Konat se budou v Novém Městě nad Metují, Neratovicích a také v Centru Bavaria Bohemia v německém Schönsee. PAF Tachov 2014 se uskuteční ve dnech 28. a 29. března 2014. www.paftachov.cz

ABCD… pro všechny FILM A VIDEO Skripta jsou určena pro všechny zájemce o získání informací o základech filmové řeči, o jejím formování a možnosti jejího užití. Neměla by chybět v knihovničce žádného filmaře. Pokud máte o skripta zájem, kontaktuje nás na adrese: [email protected] a můžete je získat za pouhých 100,- Kč. + 20,- Kč poštovné.

27

SOUTĚŽE / bylo...

Dvojitá porce filmového klání s Jedničkou Měsíc březen se ve Dvoře Králové nad Labem také letos nesl v duchu filmového klání. Uskutečnil se další ročník Celostátní soutěže amatérských filmařů Juniorfilm – Memoriál Jiřího Beneše a letos opět ve stejném termínu také školní kolo soutěže ZLATÉ SLUNCE KRÁLOVÉDVORSKÉ. Již jen málokdo se podivoval nad tímto neobvyklým spojením, protože loňský „pilotní“ rok ukázal, že propojení nového se starším může přinést mnoho dobrého. Právě Juniorfilm má totiž svou dlouholetou tradici a mnozí se obávali, že mu Zlaté slunce ubere na jedinečnosti. Nestalo se, ba naopak. Zlaté slunce přispělo Juniorfilmu novými soutěžícími a ten na oplátku poskytl možnost prezentace filmů kolektivům, které se Zlatého slunce účastnit nemohou. A jak to tedy celé bylo? 22. – 23. března 2013 se v kině Svět sešla spousta lidí. Filmové klání začalo páteční dopolední projekcí soutěžních i nesoutěžních snímků ZLATÉHO SLUNCE KRÁLOVÉDVORSKÉHO. Promítací sál zaplnily děti z královédvorských mateřských a základních škol, aby nejprve zhlédly nesoutěžní projekci. Pásmo slovenských filmů dětských autorů nám s laskavým svolením zapůjčila ZUŠ L. Rajtnera z Bratislavy. Slovenští malí filmaři tak měli možnost prezentovat svou práci v soutěži, které se nemohou zúčastnit. Pedagogickému vedení, paní Zuzaně Homolové, patří veliký dík za spolupráci. Další nadšení a obrovský aplaus vzápětí sklidily animované pohádky výtvarníka Jaroslava Nykla. Děti v sále naprosto uchválili nezbední broučci, neohrožené včelky i lupič, který měl políčeno na nedobytný trezor. Panu Nyklovi tak patří veliké poděkování, DVD s jeho pohádkami by si všichni nejraději odnesli s sebou a všichni se moc těší na jeho plánovanou knihu.

28

Poté již přišly na řadu snímky soutěžní. V sále zasedla odborná porota a i když jeden z porotců svou účast na poslední chvíli musel odříci, o vítězích rozhodovala spravedlivě, s rozvahou a v přátelské atmosféře. Do mladší kategorie bylo přihlášeno 7 snímků, ve starší pak o vítězství bojovalo 12 filmů. Celkem bylo oceněno 13 filmů, z toho 12 s doporučením k postupu do celostátního kola, ve které všem autorům držíme pěsti. Po obědě a krátké přestávce se již začali sjíždět další autoři, jejich doprovod, porota nebo třeba vedoucí workshopu. Scházet se začala také veřejnost. Někoho přilákalo jméno Tomáše Magnuska – patrona Juniorfilmu, někoho pouhá zvědavost a někteří z diváků již patří ke skalním fanouškům. Ani tentokrát se porota nesešla kompletní a bohužel také jeden z vedoucích workshopů svou účast odřekl, ale i tak se Memoriál Jiřího Beneše opravdu vydařil. Páteční projekci tvořilo 30 filmů, v sobotu pak bylo k vidění 18 snímků a projekční bloky dohromady čítaly bezmála 5 hodin. Velmi nás potěšila vyšší osobní účast soutěžících, z nichž někteří se zúčastnili také dopolední soutěže Zlaté slunce a ve Dvoře Králové nad Labem strávili dva, věříme že příjemné, dny. Letošní Juniorfilm přinesl také jednu novinku nebo lépe řečeno „návrat“ k tomu, co kdysi soutěž „pomohlo nastartovat“. Řeč je o kategorii dospělých autorů, která byla dlouho nedílnou součástí filmového klání. Aby však alespoň do určité míry „ladila“ se zaměřením soutěže na mladou tvorbu, dostala vždy „mladé téma“, např.

... v hledišti

Karolína Ulrichová z Brna získala ocenění za snímek Šicí stroj

O dětech a zvířátkách nebo S dětmi, o dětech a pro děti. Její opětovné zařazení bychom tak mohli nazvat „návratem ke kořenům“. Toto označení nikterak nepřehání, vždyť mezi dospělými autory, kteří pomáhali radou, zkušeností i osobní účastí, byl i Jiří Beneš, který stál u zrodu soutěže a jehož jméno nyní Juniorfilm nese. Výsledkovou listinu a mnoho dalších důležitých informací najdete na www.ddmdvurkralove.cz nebo na portálu www.filmdat.cz. Tímto bychom velmi chtěli poděkovat panu Jaroslavu Šikovi, správci nadnárodního registru neprofesionálního filmu FILMDAT, za spolupráci a pomoc, bez které by se Juniorfilm obešel jen velmi těžko a

velké poděkování patří také panu Válkovi, kteří zpracovával veškerý materiál pro soutěž ZLATÉ SLUNCE KRÁLOVÉDVORSKÉ. Díky dále patří všem zaměstnancům a dobrovolníkům DDM Jednička, paní Zuzaně Čermákové a pracovníkům Hankova domu i kina Svět. Dále děkujeme všem odborným i dětským porotcům, moderátorce Zuzaně Vondrové, vedoucím workshopů a dalším. Za převzetí záštity nad soutěží, podporu i hezké ceny děkujeme Městu Dvůr Králové nad Labem, zejména pak paní starostce, Mgr. Editě Vaňkové. V neposlední řadě patří naše poděkování Ministerstvu kultury ČR a Královéhradeckému kraji, za jejichž finanční podpory byly obě letošní filmové soutěže realizovány. Národnímu informačnímu a poradenskému středisku pro kulturu, amatérské umění a dětské estetické aktivity Nipos Artama děkujeme za cenné rady, spolupráci a pomoc při organizaci. Věcnými cenami soutěž podpořila královéhradecký obchod Real Time. Se soutěžícími, diváky porotci, filmaři a dalšími příznivci amatérské filmu se za rok v březnu těšíme opět na viděnou. Mgr. Iveta Hanušová, ředitelka DDM Jednička

Putovní cena Za nejhumornější snímek soutěže

... o přestávce

29

SOUTĚŽE / bylo... Krajské soutěže 2013 Pro letošní jubilejní 60. ročník celostátní soutěže amatérských filmů Český videosalon je vyhlášeno osm postupových kol. Do předvýběru celostátního kola z nich postoupí oceněné snímky na 1. – 3. místě v jednotlivých kategoriích a snímky oceněné čestným uznáním a doporučené porotou. V předvýběru se tak sejdou snímky, ze kterých předvýběrová porota, která je současně i porotou celostátního kola, vybere kolekci těch nejlepších snímků. Předvýběr probíhá tak, že jednotliví členové poroty obdrží ihned po každém krajském kole přepis postupujících snímků, každý z porotců si je v průběhu dubna a května individuálně doma promítne, každý snímek oboduje stupnicí 1 – 10 bodů. Po posledním krajském kole se všichni členové poroty sejdou na společné schůzce na ARTAMA, sečtou přidělené body od jednotlivých hodnotitelů a z těchto součtů stanoví pořadí pro zařazení do celostátní soutěžní kolekce. Počet filmů, které je možné do soutěže zařadit je však závislý nejen na kvalitě filmů a jejich bodovém ohodnocení, ale i na celkovém počtu minut vymezených v programu celostátní soutěže v Ústí nad Orlicí pro soutěžní projekci. Většina krajských soutěží se pořádá pro autory dvou krajů a to v Tachově, Kroměříži, Mohelnici a Ústí nad Labem, soutěž ve Zruči nad Sázavou organizují postupové kolo pro autory ze tří krajů, ve Svitavách, Praze a Hradci Králové soutěží filmaři jen z jednoho kraje. Přinášíme informace o průběhu několika dubnových kol, které nám jejich pořadatelé poslali.

krajská soutěž tachov Filmaři v Tachově V sobotu 6. dubna se v kině Mže v Tachově sešli filmaři Plzeňského a Karlovarského kraje na krajském kole 12. ročníku soutěžní přehlídky neprofesionální filmové tvorby ČESKÝ VIDEOSALON. Dvacítka nejnovějších filmových děl z dílny těch, kdož se filmování věnují ze záliby a ve volném čase, nepřinesla ani mimořádné dílo ani žádné překvapení či nový filmařský objev. Kladem je to, že stále zůstávají aktivní někteří tvůrci, jejichž snažení pomáhá nacházet pozoru-

30

hodnosti v okolí jejich bydliště a mapují tak regionální zvláštnosti či pozoruhodnosti a uchovávají je pro budoucí generace. K nim patří tachovský František Soukup, který každoročně natočí několik svěžích děl. Letos se zaměřil na Zlatou stezku, po níž ve středověku putovali kupci z Bavor až do Prahy a jejíž pozůstatky lze v terénu kolem Tachova nalézt. Už názvy jeho filmů říkají mnohé – BÝVALA TO HLAVNÍ CESTA, ŠPACÍR PO ZLATÉ CESTĚ. K nim Soukup přidal ještě reportáž o závodě „netradičních plavidel“ a pozoruhodný dokument o záchraně kulturní památky BOHUSLAVSKÝ SVATÝ JIŘÍ (3. cena). Záchranou a rekonstrukcí památek se zabýval i Jan Prášek ze Studánky ve filmu KŘÍŽ A PIETA JOHANA GEORGA BÖHMA. Přední cenu v dokumentech udělila porota v čele s režisérkou Simonou

Oktábcovou snímku Antonína Hříbala z Chodové Plané KRAJINKA V ZIMNÍM HÁVU. Ceny za reportáž si odvezl Slavomír Kozák z Dlouhého Újezdu za pohled na lukostřelecké klání ve filmu MEMORIÁL MICHALA a Jan Novák z Domažlic za pohled na skupinku nadšenců žijících netradičním způsobem BÍLÍ INDIÁNI. Oceněny byly i dva videoklipy VOLUMENNARCIS Václava Barona z Horažďovic a STARÝ DOBRÝ ČASY Jiřího Kotase z Plzně. Škoda, že v kdysi slavné filmařské líhni Plzni jako by v posledních létech filmaři vymizeli a že kromě dvou nezvládnutých snímků se autoři nevěnují žánru hraného filmu. Také je škoda, že již pár let Karlovarský kraj zastupuje pouze jeden autor. Určitě by se jich zde našlo více. Oceněné snímky postupují do předvýběru celostátní soutěže ČESKÝ VIDEOSALON. Stanislav Polauf Vyjádření poroty: Porota ve složení: Simona Oktábcová – předsedkyně, Jan Loučím a Stanislav Polauf (členové) zhlédla 20 snímků od 9 autorů (2 hrané, 10 dokumentů, 5 reportáží, 3 videoklipy). Do předvýběru celostátní soutěže Český videosalon postupují filmy na 1. – 3. místě. Úroveň soutěže nepřekročila průměr. Kladem je zaměření řady autorů na regionální zajímavosti a pamětihodnosti. Chybí (jako už v posledních letech častěji) autoři z krajského města a porota by uvítala větší počet hraných filmů, případně pokusy o animaci. Zapsala: Alena Mautnerová

krajská soutěž svitavy Tak zase byla krajská soutěž amatérských filmů Je sobota 20. dubna 2013 a skalní amatérští filmaři se scházejí v kině ve Svitavách, aby zhlédli nejen svá díla, ale hlavně díla svých kolegů vytvořená během minulého roku. My dříve narození již prostředí krajských soutěží známe,

Porota: Marián Polák, Linda Vorlíčková a Petr Horák

a tak jsme se se známými s radostí vítali, vlastně jsme na soutěž přicházeli jako do britského klubu lordů, do kterého nemá přístup veřejnost. Na rozdíl od Britů je to škoda. Náš klub amatérských filmů by právě veřejnost přivítal. A nejen je, ale i nějaké mladé autory. Sice se zúčastnili prostřednictvím zaslaných filmů, bohužel se nedostavili. Jejich škoda, nemají tak přehled o tom, co se natáčí mezi mladými, ale ani mezi zkušenými amatéry. A když se veřejnost nedostavila, pokusím se odvážným čtenářům přiblížit několik filmů. Nejdříve filmy dokumentární. V mé paměti uvízly dva. První cenu získal film Josefa Hradeckého „Zdeněk Kolářský, akademický sochař a medailér“. Film pojednávající o profesní dráze akademika, především o jeho medailérské činnosti. A tak se dovíme, že je nejen autorem velké řady medailí, ale i našich některých drobných mincí starších i novějších. A nejenom mince a medaile vytvářel pan Kolářský, ale i plastiky. Ta poslední, jejíž výrobu představil tento film, byla vytvořena pro stadion v Lanškrouně, který byl oficiálně pojmenován jako Stadion Romana Šebrleho, známého sportovního desetibojaře. Také se dovíme, že deska na stadion byla odlita z pryskyřice, protože bronzová, jak bývalo dříve zvykem, by dnes na stadionu nevydržela ani týden. Příběh akademického sochaře je vyprávěn dobře a přehledně. Jenom zhruba třikrát jsem měl dojem, že najednou čas začal plynout pomalu. Určité zkrácení některých sekvencí by filmu prospělo. Další film, který získal třetí cenu, byl film Karla Kubišty „Malováno na skle“ o paní,

31

SOUTĚŽE / bylo...

Josef Hradecký přebírá cenu za film 2. Sopotnická traktoriáda

která se naučila malovat barevné obrázky na sklo. Nevím už, jestli to byla její maminka nebo babička, kdo jí předal základy této technologie, zajímavě však vypráví, jak tuto technologii ještě vylepšila. Její lidový styl je zajímavý a tak lidský, že interiér jejího bytu je hřejivý a veselý. Film je dobrý, ale přeci jenom má nějaké chyby. V podstatě platí to samé, co o filmu pana Hradeckého. Také jsem zaznamenal zpomalování času, tedy dlouhé záběry nebo se opakující záběry. Navíc problém byl se zvukem. Scénu, v níž si paní píská k malování, bych vypustil, protože fouká do mikrofonu a nezní to dobře. Další filmy jsou reportáže. První cenu získala Tereza Hronová za film „Udržitelnou energií ke zdraví a lepší obživě“. Nevím, z které části Afriky

Oldřich Buchtele u klavíru

film byl, na to jsem už zapomněl, ale zajímavé bylo, že tam využívají ve velkém výrobu bioplynu v malých bioplynových stanicích, které se tam staví také s pomocí České republiky. Divák se tak dovídá, že zemědělec si postaví malou bioplynovou stanici, kterou zásobuje svoji živočišnou výrobou, a se získaným plynem vaří, peče a svítí a se získaným odpadem hnojí svá políčka. Dobré a všestranné využití materiálu. To přispívá i ke zlepšení životního prostředí na africkém venkově. Ještě jedna reportáž mne zaujala. Je to „2. Sopotnická traktoriáda“ Josefa Hradeckého. Minulý rok jsme viděli 1. traktoriádu, kde autora na některé chyby upozornila porota soutěže. Letošní traktoriáda byla lepší. Minulý rok nás zaujaly kuriozity domácích výrobců traktůrků. Letos nás zaujala vlastní soutěž a hlavně jízda „tvrdým“ terénem s jednotlivými disciplínami. Chyběli nám tak jenom diváci. Bylo málo záběrů na diváky a jejich reakce na situace na trati, kterých tentokrát bylo dost. Až na ty diváky kameraman odvedl dobrou práci. Kategorii „videoklipů“ ovládl suverénně Karel Kubišta z České Třebové. První cenu získal klip „Zlatokop“, který Karel Kubišta natočil s hudební skupinou „Medvědi“. Zde si skupina zahrála na „zlatokopy“ a neskrývala, že se jedná o recesi. Ve spojení s písničkou to byla dobrá volba. Hraný film byl jediný, a tak na něj nemohla zbýt jiná cena než první. Zvlášť když si příběh vzal na mušku hloupost a nepoctivé jednání. Byl to film s názvem „Stopařka“ Jaroslava Šilara z Lanšperka. Stopařka si stopne řidiče a je natolik přítulná, že skončí v motelu. Nakonec stopařka „svého“ řidiče okrade. Jak jinak může takový příběh dopadnout! A to je jediný problém. Příběh je až příliš průhledný. Jako varování je však dobře natočen a cenu si zaslouží. Projekce skončila a porota se šla domluvit, komu jakou cenu udělí. Přítomní účastníci si šli prohlédnout místní muzeum, a že bylo co prohlížet! Vřele doporučuji jeho návštěvu. Krajská soutěž ve Svitavách skončila a klub „lordů“, filmových amatérů, se rozešel a s napětím bude sledovat, jaké filmy se dostanou do projekce na celostání soutěži amatérských filmů „Český videosalon 2013“, který se koná 14. a 15. června 2013 v Ústí nad Orlicí na Malé scéně.

32

Zde bude mít možnost každý návštěvník zhlédnout nejlepší amatérské filmy roku 2012 a začátku roku 2013. Stačí sledovat plakáty nebo web: www.filmdat.cz. Na závěr: Vážení lordi, za rok na shledanou! Adolf Macek

krajská soutěž praha Zapomenutá soutěž Pražské soutěže jsem se naposledy zúčastnil v roce 2010. Tehdy jsem o ní referoval pod lehce provokativním titulem „Jako by se Českého videosalonu dotkla jakási předzvěst smrti?“, který byl parafrází titulu jednoho ze soutěžních snímků. Letos se v názvech filmů dvakrát vyskytlo slovo „zapomenutý“, využil jsem je tedy k charakteristice letošní akce. Soutěž se uskutečnila tradičně v pražském komorním klubu MAT. Napsat, že účast autorů a přátel amatérského filmu byla minimální, je velkou nadsázkou. Kromě tří členů poroty (Radek Štipl, Martin Štoll, Miloslav Kučera) a organizátorů (Petr Lášek, Pavel Vrbata) se při předávání cen v sálku „tísnilo“ jen asi sedm či osm dalších osob. Pokud by to takto šlo dál, je už možná zcela zbytečně pořádat pražské postupové kolo jako veřejnou přehlídku. Asi by to šlo vyřídit hlasováním po internetu či pouhou schůzkou poroty. Na přehlídce bylo uvedeno celkem 19 filmů. Porota s nimi velkou práci neměla. Žádná tlačenice o ceny se letos nekonala. V každé kategorii aspirovaly na ocenění jeden až dva filmy, takže porota nakonec ani všechny ceny v kategoriích neudělila. Do kategorie experimentů byly zařazeny dva tituly, oba velmi dobré. Jak film Světovar (Vojtěch Žák, Vojtěch Rada), tak „Santa…?“ (Igor Goryunov) jsou opravdu experimentální. To znamená, že se jejich obsah nedá stručně popsat. Oba filmy se s největší pravděpodobností dostanou do celostátní soutěže, takže je budou moci posoudit i další diváci. Žádná animovaní dílka se letos soutěže nezúčastnila.

Hraným filmům kraloval Vojín Arahos 4: Rande s osudem (Martin Doležal). Je to svým způsobem hraný velkofilm. Vystupují zde početné oddíly vojáků, přes krajinnou scenérii přelétávají letecké formace, pohybuje se vojenská technika. Tím, že se film pokouší popsat enormní zátěž na psychiku vojáka, se tak trochu podobá Tobruku Václava Marhoula. Docela zajímavý byl také snímek Ta naše povaha česká (David Březina), který je jakousi dokumentární mystifikací a parodií na známý publicistický pořad České televize. Reportérka zpovídá dva profesionální zabijáky, kteří užívají obvyklých klišé osob vypovídajících v dokumentárních pořadech. Tento docela vtipný absurdní přístup autor pokazil tím, že ke konci použil skutečnou dokumentární anketu a do závěrečných titulků nastříhal nepodařené klapky hereckých akcí, což je manýra, kterou užívají i profesionální televize, ale rozhodně to není příklad k následování. V reportážích zabodovalo Palermo (Jaroslav Kolčava), klasický turistický snímek z dovolené na Sicílii. Autor se však s limity danými cestovním itinerářem vyrovnal se ctí a zdařile šlape na paty pořadům typu Cestománie. V dokumentech zvítězil fejeton Paříž jedním slovem (Jan Šmíd). Jaký název, takový obsah. Film stojí právě jen na té jedné anketní otázce: Jaká je Paříž jedním slovem? To by určitě mohlo být poměrně banální, ale film je střižen s lehkostí a espritem doslova francouzským. K poctivému typu hudebního historického dokumentu patří Zapomenutá vánoční mše (Václav Fořt). Autoři v něm objevují osobnost zapomenutého barokního skladatele Josefa Schreiera. Porota ocenila zvláště náročnost natáčení koncertního provedení mše v chrámovém prostoru. Co říci závěrem? Pražská soutěž se mi jeví jako akce v řízeném pomalém zániku. Většina zde prezentovaných filmů pochází z dílny členů jednoho (byť slavného) klubu ČKK. I když v Praze působí řada jedinců i nezávislých skupin snažících se na různé úrovni o videotvorbu, pražské soutěže se nezúčastňují. Obávám se, že se tento jev dá vztáhnout na celý Český videosalon, který už dnes ve svém celku asi neplní onu roli reprezentativní přehlídky toho nejlepšího, co u nás v oblasti neprofesionálního filmu vzniká. Miloslav Kučera

33

NAPSALI NÁM... JAK SE PROMÍTÁ V DIGITÁLNÍM (MULTI)KINĚ Většina z vás, kteří chodíte do kina, jistě zaslechla pojem „digitální kino“. A autoři soutěžních snímků, kteří měli to štěstí, že se nějaká soutěž konala v takovémto digitálním kině, se možná na vlastní oči přesvědčili, co to vlastně znamená. A pokud jim místní promítači umožnili vstup do promítací kabiny, tak viděli, jak taková nová digitální technika vypadá a jak funguje. Těm, kteří neměli ještě to štěstí poznat digitální projekci, nabízíme krátkou exkurzi do jednoho multikina. I přes nedávnou digitalizaci se zde stále ještě dají odpromítat i klasické filmy. To se hodí v případě, pokud se koná mezinárodní soutěž (profesionálních) filmů, kde se promítá nejen z digitálního nosiče, ale i z 35mm pásů anebo dokonce i z televizních digitálních kazet (foto 19). Možná bychom ale měli začít nejdříve tím, že krátce zmíníme právě promítání z 35mm filmového pásu. Filmový titul na pětatřicítce se vyrobil pro kina v pár foto č. 19

34

desítkách kopií, aby v momentě premiéry byl k dispozici ve všech multikinech v republice, kde se zpravidla premiéry uskutečnily. Po několika týdnech se pak titul dostal i do ostatních jednosálových kin. Průměrný film se zpravidla vešel na šest 20minutových kotoučů. Ty se posílaly mezi kiny ve dvou někdy i třech krabicích, do kterých se vešly vždy tři kotouče. Jedna krabice vážila zhruba 15 kg. V jednosálových kinech se filmové kotouče promítaly střídavě na dvou promítacích strojích a při správné projekci divák v sále nepostřehl, že se vyměnily promítačky. V multikině, kde je na jeden kinosál osazena jen jedna promítačka, se film nejdříve musel z jednotlivých kotoučů předem slepit do jednoho obrovského kotouče na tzv. platter, samozřejmě po odstřižení zaváděcích a koncových pásů jednotlivých dílů. Z platteru se film odvíjel pomocí kladek do promítacího stroje (foto 04) a po jeho projetí se zase navíjel zpět. A protože se film odvíjí od středu do kraje (foto 02), pro příští projekci se nepřemotává a opět se odmotává od středu (foto 01). Příprava a opětovné balení filmu do krabice trvá přibližně dvě hodiny, což je poněkud nevýhoda oproti kinosálu vybavenému dvěma promítačkami. Zde se totiž může

foto č. 4

filmová kopie promítat prakticky ihned, co se doručí do kabiny. V multikině je ovšem projekce zautomatizovaná, takže jeden promítač může obsloužit všechny kinosály. Přesněji, film založí a v daný moment pustí. Průběh a zakončení představení vč. rozsvícení se děje automaticky. V dnešní době, kdy se 35mm filmy již prakticky přestaly vyrábět a distribuovat, se filmové tituly posílají kinům jako digitální data na běžném přenosném harddisku. Kinozařízení má prakticky dvě části, pokud nepočítáme zvukový řetězec: server, kde jsou uloženy filmy, a výkonný videoprojektor (foto 07). Film se překopíruje přes běžný USB konektor do kinoserveru. Má velikost ve stovkách GB, je ve formátu JPEG 2000 v rozlišení 2K, tj. 2048 x 1080 pxl (formát 1:1.89 nebo-li 16:9)

foto č. 2 foto č. 1

nebo 2048 x 856 (širokoúhlý formát 1:2.39). Některá kina jsou však osazena promítacími stroji 4 K, což umožňuje projekci filmů s dvojnásobným počtem bodů, tedy 4096 x 2160. Menu projektoru umožňuje nastavit a přepínat všechny možné obrazové formáty tak, aby na plátně byl vždy obraz po celé jeho ploše (foto 20). Většina kin umožňuje projekci filmů ve 3D, což není technologicky pro foto č. 7

digitální projektor žádný problém, je to pouze otázka dokoupení dalšího hardwaru – a samozřejmě brýlí pro diváky. Film se do kinoserveru natahuje v reálném čase, tedy 2 hodiny, ale nezávisle na tom se může promítat jiný film. Filmy se ale posílají kinům několik týdnů před projekcí. Nedílnou součástí filmu je však tzv. klíč, což je malý počítačový program, který kina dostávají e-mailem, a teprve pomocí tohoto klíče se může film ze serveru pustit. Je v něm totiž obsaženo číslo kina, přesněji kinoserveru, hrací termín a kopie filmu. A pokud nějaká hodnota nesouhlasí, film se jednoduše nespustí. Kina si film mohou samozřejmě zachovat v paměti pro pozdější projekci, ale musí

foto č. 20

si zažádat od distributora o nový klíč. Zkopírování filmu do domácího počítače je sice technologicky možné, ale zcela zbytečné, film si doma nepustíte. Můžete si ovšem doma pustit pár videí ve 4 K, dají se najít na youtube (4k video). Spuštění filmu již není žádný problém. Na obrazovce se vybere z paměti film, zařadí se spolu s reklamami, trailery a případnými znělkami do playlistu, naprogramují se případné obrazové a zvukové změny při přechodu z ukázek na hlavní film (foto 21) a pak už stačí ve správný čas zmáčk-

foto č. 21 foto č. 6

nout PLAY a filmové představení se rozjede (foto 06). Budoucnost je taková, že v plně digitalizovaném multikině bude takové zařízení pro více sálů obsluhovat jeden člověk. Dle webu digitalnikino.cz bylo v březnu 2013 z celkového počtu 400 kin zdigitalizováno 167 jednosálových kin a všech 27 multikin. Nezdigitalizovaná kina mají před sebou tři volby: zakoupit digitální technologii (např. kino Uničov, Tanvald, Dvůr Králové apod.), pořídit si levnější variantu E-cinema (což je možnost promítat HD projektorem BR-disky nebo DVD uvolněné pro veřejnou projekci) nebo kino zavřít (např. Rychnov nad Kněžnou). Text a foto: Petr Lášek Zdroje: http://www.digitalnikino.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Filmový_pás (ano, adresa i s diakritikou) http://filmaniak.wz.cz http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_cinematography

35

NAPSALI NÁM... Zážitky pomocného režiséra V minulém roce jsem napsal několik dojmů z natáčení dnes už známého filmu Alena Krejčové 300 stran života a smrti, který vznikal v italských Dolomitech. Ještě dnes si filmaři při setkání připomínají drsný výstup mé ženy na vrcholky hor a podobně tomu může být i po přečtení tohoto příspěvku. Vše začalo podobně jako před rokem. Má žena za mnou přišla s nápadem natočit reportáž z folklorní slavnosti na Slovácku, a nejlépe prý u našich přátel v Boršicích u Buchlovic. Od té chvíle jsem opět jako pomocný režisér začal s nutnou přípravou (bližší informace o slavnosti, historie hodů, kontakty apod.) a Alenka ještě připomněla, že pro dobrou reportáž musím sehnat ještě třetího kameramana. I to se povedlo a my v podzimním čase odjeli za stanoveným cílem. Po cestě jsme dostávali od naší režisérky různé informace a pokyny, takže nám cesta docela rychle uběhla. Přátelé nás srdečně přivítali pohárkem slivovice a dobrým obědem a já se těšil, že si po cestě odpočinu. Mýlil jsem se. Alenka se rozhodla, že potřebuje natočit několik celkových záběrů na městečko a že nejlepší by byly ze střechy domu našich přátel. Upozornili jsme ji nato, že na střechu se lze dostat pouze po požárním žebříku kolmo zabudovaném na vnější straně domu. Očekávali jsme, že od svého

36

záměru upustí. Nestalo se tak a bylo na ni vidět, že je rozhodnuta svůj záměr provést. Nezbylo mi, než vzít kameru a stativ a lézt po kovových příčkách za svou ženou na plochou střechu. Ta už na mě čekala, oči jí zářily a s nadšením začala filmovat Boršice. Zvládla i cestu zpět, ale to jí nestačilo, museli jsme ještě odjet na blízký kopec pro natočení záběrů ještě z druhé strany. Neměl jsem to lehké ani další den. Po návštěvě stavení, kde děvčata připravovala na slavnost květinové zdobení - tzv. práv, došlo i k pozvání do sklípku. Vínečko bylo dobré a já musel dopíjet i za svou ženu, která potřebovala být stále v kondici, a na mně prý tolik nezáleží. Dnes přiznávám, že mi to zase moc nevadilo. Po přípravách se sobota stala nejdůležitějším dnem pro konání CÍSAŘSKÝCH HODŮ S PRÁVEM, jež zde mají dlouhou tradici, a to už z doby panování císaře Josefa II. Krojovaný průvod zaplnil náměstí a za doprovodu dechové hudby Boršičanky se vydal k domkům pro zástupce chasy, kterou představovali dva chlapci a dvě děvčata. Průvod pochodoval městečkem a k našemu údivu šla v jeho čele Alenka a ne jako ostatní. Pro dokonalé záběry využívala chůzi pozadu a já jen čekal, jak dlouho takovýto způsob pochodu vydrží. Vydržela a část jejího pochodu zachytil a zpracoval do tzv.minuta filmu náš třetí kamera-

man Eda Pech. K tomu chci jen dodat, že jsem slyšel muzikanty povídat o tom, že se s podobným kameramanem ještě nesetkali. To musela přijet na Slovácko Alenka, která ještě stíhala s kamerou jít do dřepu, kleku a lehu i průběžně udílet pokyny, kde máme stát, abychom se nebáli jít s kamerou na co nejbližší vzdálenost apod. Což o to, Moravanky jsou pěkné, jen více odvahy nám chybělo. Alenka neztrácela iniciativu. Odpoledne se konala v místním kostele bohoslužba a po předem daném souhlasu jsme její průběh mohli filmovat. Naše režisérka nás poslala na jednotlivá místa, já byl na kůru u varhan, kolega před lavicemi a Alenka si vybírala místa dle svého uvážení. Kostel byl zcela zaplněn, cimbálovka se i zde představila svými krásnými písničkami a v závěru došlo k přijímání božího těla. A co vidím, má žena stojí vedle důstojného pána, který i jí nabízí hostii. Stmívá se a přecházíme na taneční zábavu. Zde už nás každý zná, my od Alenky dostáváme volno a můžeme si vychutnat závěr nádherné atmosféry celé folklorní slavnosti. Film s názvem Císařské hody s právem byl zdárně dokončen a už má za sebou i úspěšnou premiéru na Střekovské kameře, kde získal první cenu. Mgr. Zdeněk Krejčí, Ústí nad Labem

DOBROMYSL PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠTĚSTÍ 2012 Oldřich Tamáš Ohlédnutí za prvním ročníkem Festivalové dění otevřela vzpomínka na prezidenta Václava Havla, který by se v první den této nové akce dožil 76 let. Což byl také důvod, proč jsme za datum festivalu zvolili právě toto datum. Mezi hosty tak nechyběl spisovatel a novinář Daniel Kaiser, autor knihy Disident. Ten svou přednáškou Václava Havla přiblížil z pohledu člověka, který s ním prožil mnoho času, ale přesto nebyl vázán přátelstvím, ale ani nezatížen nenávistí k tomuto velkému muži našich a světových dějin. Další přednáškou bylo poutavé povídání diplomované spe-

cialistky na etiku Marty Kanno. O odlehčení a dobrou náladu se postarala zpěvem sestra naší nejslavnější miss a jediné miss World naší země Livie Kuchařová. Skvělé vystoupení bubeníků ze Speciální školy Svítání v Pardubicích pak uvedlo slavnostní zahájení i gala večer. V kinosálech Kina Svět a Hankova domu ve Dvoře Králové nad Labem se na festivalovém programu vystřídalo od 5. - 6. 10. 2012 několik stovek lidí, kteří viděli to nejlepší z mezinárodního festivalu Mental Power Prag Film Festival. Snímky zanechaly v hlavách návštěvníků hluboké pocity, se kterými se později svěřili organizátorům. A věřte, že podobné okno do reality jen stěží otevře

Produkční festivalu Martina Kejklíčková, ředitel festivalu Oldřich Tamáš a technický manager festivalu Zdeněk Hefka

Členka poroty Elzbieta Kutela

něco jiného než právě tatoprojekce. Kdo ji nezažil, nikdy nemůže posoudit její sílu. Dalšími partnerskými ozvěnami byly ozvěny z polského Festivalu Trailerů, který přivezl unikátní sbírku historických snímků této kategorie. Ta si u našich severních sousedů vyžádala několikadenní přehlídku promítající nonstop. Reprezentativní díla z posledních dvou let tvorby představila v několika hodinovém programu Fakulta mediální komunikace Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Filmy přijeli osobně uvést pedagogové v čele se šéfem katedry MgA. Liborem Nemeškalem. Přítomen byl mistr zvuku MgA. Pavel Stanislav Hruda a režisér a scénárista BcA. Martin Marek. V soutěžní sekci diváci hodnotili 34 snímků z České republiky a Polska, z nichž vybrali film na Cenu diváka. Jeden z bodujících

37

NAPSALI NÁM... diváků si pak za to po losování, které proběhlo v rámci gala večera, odnesl částku 20.000,-Kč. V ulicích a v předsálí se v průběhu obou dnů hrálo divadlo a své umění představili pouliční hudebníci a divadelníci od nás i z Polska. Vidět jsme tak mohli Rakvičkárnu divadla Základní umělecké školy F. A. Šporka Jaroměř a divadelní profesorku, herečku a ředitelku Teatru Sztuk Ewelinu Ciszewsku. Mezi hudebníky, kteří si pak zahráli i na pódiu pří závěrečném gala večeru byl písničkář David Alfik Dewetter, rocker a písničkář Jirka Hurych, extravagantní potulný písničkář a akordeonista Vítek Skřítek Eliáš, ale také moderátor a kytarista Míra Michálek se zpěvačkou Zuzkou Klainovou, nebo Slávek Eskamotér Hamaďák. Jako nejlepší snímek ohodnotila mezinárodní porota, v níž byli duchovní, odborníci na etiku, herci a filmoví odborníci, dokument Cesta domů režisérky Terezy Štěpánkové, která s tímto filmem získala také kontrakt za 50.000,Kč na natočení propagačního snímku pro Město Čelákovice, a to za vítězství v kategorii Doku-

Marta Kanno předává cenu Tereze Štěpánkové za nejlepší dokument Cesta Domů

ment. Cenu diváků suverénně získal, hudební klip skupiny Buty Není práce. Nejlepším filmem festivalu v kategorii Film je Voňavá pochoutka. Jeho autorům je odměnou kontrakt v hodnotě 100.000,- Kč na natočení snímku pro vylosovanou neziskovou organizaci - Nadační fond „Přes Kaluže“. 30.000,- Kč. za vítězství v kategorii reklama obdržela autorka snímku Malá víla. Kategorii Propagační snímek měst a obcí vyhrál film Stvoření Ostravy. V kategorii animovaný film od tvůrců do 15 let Člen poroty MgA. Bc. Libor Nemeška, FMK - UTB Zlín, si odnesli cenu předává cenu Veronice Mikalové za snímek Malá víla 10.000,-Kč, tvůrci snímku Letní noc. Kategorie Příroda s cenou od Zoo Dvůr Králové a.s., kterou je víkendový pobyt pro dva v Hotelu Safari, získal dokument Súdán. Tříhodinový gala večer, který postupně předsta-

38

vil v ukázkách nominace i vítězné snímky protkal zpěv zmíněných pouličních písničkářů, doplnilo divadlo Teatru Sztuk, zahalila kouzla Pavla Dolejšky a okořenil dech beroucí akrobatický rock ‚n‘ roll medailistů z pražského klubu Rokenrol klub Alfa zakončil jej koncert kapely Docuku. Mezi nezmíněnými hosty festivalu byl například ředitel Divadla loutek a herců ve Walbrzychu Zbigniew Prażmowski, nebo kameraman, režisér, vedoucí scény, tvůrce audiovizuálních projektů do divadelních a operních představení a v neposlední řadě nezávislý umělec Robert Baliński prezident Festiwalu Zwiastunów Filmowych. Festival Dobromysl příběhy obyčejného štěstí vstoupí do svého druhého ročníku znovu první říjnový víkend letošního roku. Zahájení registrací nových soutěžních snímků bude oznámeno na webových stránkách www. dobromysl.net. Na těchto stránkách se v brzké době objeví také fotografie, grafika ze závěrečného ceremoniálu a videomateriál pro vaše využití.

Svět je krásný

DO POHÁDKY

Oldřich Tamáš Projekt Svět je krásný byl prvním filmovým počinem Oldřicha Tamáše, který sestavil koncept zaměřený na terapii směřovanou na lidi s mentálním handicapem. Ti tak získali zážitkovou aktivitu, ale zároveň vzniklo dílo, které nenásilnou formou popisuje jejich specifický, ale velmi otevřený svět. Na režijní post si vybral talentovanou mladou režisérku Terezu Bílovou - Štěpánkovou, která svým citlivým přístupem vyladila emoční nuance. Vzniklo tak dílo, které se setkává se zájmem napříč věkovými kategoriemi dětí, mládeže, dospělých i seniorů. Na scénáři spolupracoval především zkušený scénárista Jan Bártek spolu s Oldřichem Tamášem a Terezou Bílovou - Štěpánkovou. Snímek Svět je krásný získal na festivalu Mental Power Prag Film Festival 2012 čtyři nominace. A to v kategorii nejlepší scénář, cena poroty, mluvené slovo a nejlepší film. Svět je krásný byl nakonec na gala večeru 2. 6. 2012 vyhlášen jako nejlepší film v kategorii mluvené slovo a získal Cenu poroty. Právě tuto cenu komentoval předávající a zároveň předseda poroty pan Michal Horáček jako cenu, které si na tomto ročníku nejvíc váží.

Pro letošní ročník zmíněného festivalu štáb Oldřicha Tamáše natáčel další soutěžní film. Tentokrát bylo hlavním cílem vytvořit zábavu a prázdninovou činnost a teprve potom filmové dílo, takže vše se stalo opravdu hrou. Znovu se filmovalo na Ostravsku se stejným kolektivem klientů sociálně terapeutických dílen. Tentokrát jsem se ovšem rozhodl pro to, zapojit do projektu co největší množství klientů v rovnocenné roli. To byl zprvu téměř nepřekonatelný problém pro osvědčeného scénáristu Jana Bártka, který se však nakonec s úkolem popasoval brilantně. nejlepším modelem pro zážitek všech klientů se mi jevilo pohádkové téma, které nás zavedlo na natáčení také na zámek v Hradci nad Moravicí. Což byla přidaná hodnota, protože všichni si užili několika romantických nocí v pohádkovém prostředí,

ale zároveň zažívali skutečné natáčení s celou jeho náročností a syrovostí. Režie jsem se tentokrát ujal sám a na pomoc si vzal mladého studenta režie Jaroslava Zderadičku a zkušeného kameramana Martina Dosoudila o zvukový záznam se staral Martin Bek a o technické záležitosti Vojtěch Zámečník. Neplánovaně se stal součástí projektu také herec a zpěvák Jiří Macháček, který se na poslední chvíli ujal role vypravěče. Film bude mít premiéru na filmovém festivalu MPPFF 2013 první červnový víkend v Praze na Václavském náměstí.

více info www.svetjekrasny.cz

39

NAPSALI NÁM... LETOŠNÍ „KRUPSKÁ PEČEŤ“ Po obnovení filmové soutěže v Krupce u Teplic, na které měl zcela určitě největší zásluhu vedoucí kina a nadšený propagátor kulturního života ve městě pan Jiří Hainzl, se tato stala zajímavou pro většinu filmových autorů i pro veřejnost. Soutěžní propozice odpovídaly krajským soutěžím včetně soutěže národní a samotná soutěž se vždy uskutečnila v termínu, kdy se žádná jiná soutěž nekonala. A tak mohli do Krupky přijet ti nejlepší amatérští filmaři a prožít zde hezké a zajímavé dny

včetně slavnostního zakončení s předáním cen. Škoda, že právě letošní 10. ročník nedodržel pravidla z minulých ročníků. Filmová přehlídka v Krupce se koná ve stejném termínu (tj. 14. 6. - 15. 6.) jako vrcholná soutěž národní. A tak filmoví autoři budou zcela určitě na filmové přehlídce v Ústí nad Orlicí. To je jedna připomínka. Tou další je pak skutečnost, že změněné propozice, které časově omezily stopáž filmů, byly zveřejněny až v dubnu. V té době je již většina filmů dokončena z důvodů

odevzdání filmů na krajské soutěže a není již možné v krátkém časovém termínu stopáž změnit, či natočit film nový. Pokud chtěl pořadatel změnu provést, pak měl propozice zpracovat a zveřejnit dříve. Škoda, že 10. ročník, který ponese oprávněně název Filmový festival Jiřího Hainzla, je poznamenán tím, že se organizátor lépe nezorientoval v soutěžích neprofesionálního filmu v České republice. Mgr. Zdeněk Krejčí

STUDIUM AUDOVIZUÁLNÍ TVORBY V OPAVĚ Ve středisku Impuls Hradec Králové jsme připravili nespočetnou řadu workshopů také pro mladé, začínající filmaře , většinou studenty středních škol. Těžko by se dalo spočítat, kolik jich našimi workshopy prošlo, ale nebylo jich málo, přijížděli z celé České republiky. Někteří se zúčastnili jen jednou, řada z nich se vracela několik let po sobě. Lektoři, kteří se mladým věnovali se jim snažili ozřejmit teoretické i praktické základy

40

filmového řemesla a vštípit jim potřebná pravidla. Mnozí se účastnili workshopů jen ze zvědavosti, jiní zůstali a s jejich filmy se dodnes setkáváme na soutěžích. Mnozí také brali účast na workshopu jako přípravu ke studiu na vysoké škole se zaměřením na film. Jednou z účastnic posledních workshopů byla i Magda Hrubantová, která se rozhodla pro studium filmu na Slezské univerzitě v Opavě.

Workshop 2012

Magdalena Hrubantová a Pavel Marek / workshop 2010

V červnu minulého roku jsem si podala přihlášku na obor audiovizuální tvorba na Slezskou univerzitu v Opavě. Jako studentka gymnázia, která měla smůlu v prvních kolech přijímacího řízení na školy s jiným zaměřením, jsem k tomu byla pobídnuta svou třídní učitelkou s tím, že je škoda to nezkusit. Moc se mi nechtělo, i jenom představa studia v místě vzdáleném přes tři sta kilometrů od domova, východních Čech, byla pro mě strašidelná. Navíc jsem ani neměla moc vyžadované vlastní tvorby – materiálu, který bych mohla předem poslat. V srpnu jsem se jela zúčastnit přijímacího řízení. První kolo bylo ústní a tázána jsem byla na své dílo, co mě přimělo k tomu, abych udělala zrovna to, co jsem poslala. Důležitý byl také vlastní názor na současné dění v médiích, na filmy a knihy. A samozřejmě - proč jsem si vybrala právě tento obor a školu. S dalšími šťastlivci jsem se překvapivě dostala i do druhého kola. To bylo písemné a kromě nějakých základních znalostí o známých českých filmech byl vyžadován hlavně vlastní názor a

schopnost jakéhosi tvůrčího myšlení. V praxi bylo třeba napsat úvahu či recenzi na film, který nám byl puštěn, a také jsme měli vymyslet jednoduché schéma televizního diskuzního pořadu na dané téma pouze v základních bodech. Po této části jsem si byla ještě méně jistá nějakým dobrým výsledkem a domů jsem odjížděla s pocitem, že o českých filmech nevím nic, natož to, kdo je režíroval, že nejsem schopná napsat úvahu, když jsem si nevzpomněla na všechny základní atributy tohoto literárního žánru, které nás učili na střední škole, a že diskuzní pořady jsem vždy sledovala jenom nezaujatě a nikdy jsem nad jejich stavbou a přípravou nepřemýšlela, a tak jsem ze sebe určitě nemohla vyplodit něco, co by stálo vůbec za čtení někomu dalšímu, natož ještě vzdělanému. Přesto to vyšlo a dozvěděla jsem se, že mě přijali. (Když napíšu, že jsem ve druhém kole přijímacího řízení v obou kolech skončila jako první z osmi lidí, tak to zmiňuji pouze proto, aby další potencionální studenti neměli strach a přihlásili se, i když mají pocit, že nic nevědí. Nemám potřebu se nikde chlubit.) V září jsem tedy absolvovala zápis, kde nás pořádně vystrašili. Později jsme si i řekli, že nám opravdu všem bylo jasné, že nemáme šanci ukončit ani první semestr, natož tady zvládnout tři roky. Na konci devátého měsíce jsme se v počtu patnácti sešli na prvních hodinách našeho oboru.

A začátek akademického roku byl oproti všem řečem překvapivě klidný. Bylo a je potřeba se pochopitelně účastnit hodin a dělat úkoly, které ovšem nejsou nijak těžké, akorát je potřeba zapojit vlastní mozek a tvůrčí fantazii. Absolvovali jsme i seznamovací víkend, kde jsme se skamarádili i se třeťáky. Všechny tři ročníky studuje dohromady maximálně 45 lidí a to je velmi přijatelné množství, oproti jiným oborům dokonce luxusní J. První semestr byl, stejně jako celý první ročník, zaměřený hlavně na češtinu a teorii, která je nezbytně nutná pro následnou praxi a uplatnění v širokém audiovizuálním prostředí. A to znamená v žurnalistice, v médiích (snad ve všech a na všech pozicích) a ve filmové tvorbě. To rozpětí je opravdu tak široké, že si ani nejsem jistá, zda jsem na nic nezapomnělaJ. Další ročníky jsou už „zajímavější“. Dělá se hodně praktických a užitečných (!) projektů, například výukové cykly pro základní a střední školy (více a vlastně všechny informace na stránkách oboru: www. audiovizualni-tvorba.cz). Je zde dán také velký prostor vlastní umělecké činnosti, poskytnuto je i technické zázemí. Pořádají se filmové festivaly. Předměty vyučují lidé, kteří zároveň pracují v profesionální sféře. Do budoucnosti je navíc připravená spolupráce na mnoha a mnoha zajímavých projektech. A dobré výhledy má vlastně i celý obor nejen proto, že je v České republice v podstatě jedinečný a uplatnění je opravdu široké, ale i proto, že byla nedávno schválená akreditace k magisterskému studiu. Magdalena Hrubantová

41

TECHNICKÉ OKÉNKO

NAB 2013 Las Vegas, USA

P o s t ř e h y, n o v i n k y Heslo letošního ročníku, konaného ve dnech 6. - 11. 4. 2013, „METAMORPHOSIS – The Chanching Face of Media & Entertainment“ vyjadřuje současné směřování techniky a technologií, volně řečeno šíření a uplatnění audiovizuální tvorby všemi distribučními cestami od kina, televize až po distribuci pro tablety a mobilní telefony. Obsah byl, je a vždy bude základem audiovizuální tvorby. Mění se však nástroje a technologie tvorby a distribuce. Smutné konstatování, že film jako médium

42

definitivně skončil, vyvažuje jednoznačné zvýšení kvality digitálního obrazu v rozlišení 4K. Výstava ukázala, že právě obraz v tomto rozlišení je hlavní prioritou všech profesionálních technologií včetně televizní tvorby, postprodukce a distribuce – Ultra HDTV v rozlišení 3840 × 2160 pixelů (8,3 megapixelů). Další skutečností, která se na NAB 2013 ukázala, je výrazný odklon od 3D kinematografie (stereografie). Téměř nikdo z vystavujících nepředváděl nic z této oblasti.

Digitální kino v rozlišení 4K a Ultra HDTV představovaly u většiny společností hlavní trend v nabízeném portfoliu výrobků. Ve zprávě nelze postihnout všechny novinky, alespoň několik příkladů: společnost Sony předváděla kromě starší kamery CineAlta F65 dvě nové kamery – F5 CineAlta 4K a F55 CineAlta. Sony dále představila novou generaci Ultra HD OLED monitorů s úhlopříčkou 30“ a 56“. Intel oznámil příští řadiče Thunderbolt pod kódovým označením Falcon Ridge, který umožňuje propust-

NAB 2013 nost dat v obou směrech 20 Gbps. Výroba by měla začít na konci roku 2013. Společnost RED se představila na poměrně velké ploše se svým portfoliem výrobků v oblasti snímací i předváděcí techniky. REDRAY PLAYER je plug-and-play přehrávač schopný předvádět obraz 4K. REDRAY nabízí možnost přehrávat 4K soubory, stejně jako soubory HDTV upscalované na Ultra High-Definition rozlišení. Předvedena byla i nová verze HW akcelerátoru RED ROCKET X, umožňující transkódování a přehrávání souborů R3D v reálném čase. Zajímavostí bylo předvádění montáže kamer RED v dílně, která byla součástí stánku. Velký zájem vzbudily kamery společnosti Blackmagic Design se senzorem 4K (efektivní rozlišení 3840x2160 pixelů) s velikostí obrazu Super 35. Kamera je osazena centrální závěrkou a SSD záznamem ve vizuálně bezeztrátovém kodeku CinemaDNG RAW nebo Apple ProRes 422 (HQ). Blackmagic Design představil i další články produkčního řetězce pro Ultra HD 4K, jejichž konektivita je založena na nově vyvinutém standardu 6G-SDI. Pro zpracování Ultra HD 4K signálů při vícekamerovém natáčení je určena obrazová režie ATEM Production Studio 4K. Tuto režijní jednotku je možné ovládat buď softwarově (PC, Mac) anebo pomocí ovládacích panelů ATEM. Umožňuje připojit až 8 kamer pomocí 6G-SDI a HDMI 4K vstupů a poskytuje výstupy PGM (3x), AUX a Multiview (2x). Zpracovaný Ultra HD 4K signál lze zaznamenat pomocí inovovaného SSD rekordéru HyperDeck Studio Pro, který je vybaven 6G-SDI vstupy a

Stánek společnosti RED

Montáž kamer RED

výstupy. Pro Ultra HD je navržen i nově představený modul pro monitorování zvukových signálů. V oblasti malých kamer bylo možné vidět i další zajímavé exponáty. Blackmagic Design Pocket

Cinema Camera má velikost kompaktního fotoaparátu a využívá snímací čip s rozlišením full HD a s rozměry obrazu Super 16 mm. Kamera je kompatibilní s objektivy standardu MFT a s pomocí

43

TECHNICKÉ OKÉNKO

Kamera Blackmagic Design 4K

Panasonic představil prototyp malé kamery 4K – Varicam D4K 3560

44

adaptérů umožňuje použití filmových objektivů pro Super 16 mm. Obraz zaznamenává na karty SDXC/SD v kodeku CinemaDNG/ ProRes(HQ). Společnost Grass Valley představila novou koncepci obrazové režie. Ovládací pult má pouze softwarově definovatelná tlačítka, která jsou doplněna dotykovým displejem. Uživatel si tak může pult nakonfigurovat přesně podle svých potřeb. Kromě přepínání obrazových signálů umožňuje systém Director i práci s grafikou a klipy. V projekční technice se objevil na stánku společnosti Christie D4K 2560 s projekční frekvencí 60 obr./ s a světelným tokem 25.000 lm, vyšším světelným tokem 35.000 lm disponuje typ D4K 3560. Nepřehlédnutelným trendem je v současné době natáčení AV projektů pomocí fotoaparátů. Tomu se přizpůsobila řada společností a nabízí velké množství příslušenství od rigů, přes hledáčky, „cine“ objektivy až po externí záznamy. Dalším segmentem, o který jsme se zajímali je digitalizace filmů a archivace AV dat. Na stánku ARRI byla k vidění „mokrá okenička“ a bezzubý transportní mechanismus pro skenování archivních filmů. Společnost SONY prezentovala nové optické médium se systémovým řešením pro dlouhodobou archivaci digitálních dat. Garantuje životnost 50 let. V historii audiovizuálních technologií vystupují dvě kategorie vynálezů: jepice a trvalky. Uhodnout budoucnost není snadné a řada vynálezů se objevuje opakovaně v podobných variantách. Hlavním arbitrem zůstává uživatelská obec a opakovaně se neujímají systémy, které konzu-

NAB 2013 menta obtěžují. Kvadrofonní zvuk na doma zašel na úbytě, protože potřebuje významné přizpůsobení poslechového prostoru a optimálně funguje pro jednoho posluchače. Patrně podobný osud mají ve hvězdách napsány brýlové systé-

my 3D obrazu. Zvyšování rozlišení je jiná káva, ať už se jmenuje 4K nebo UHD. Obraz konvertovaný pro distribuci do nižšího rozlišení má lepší vlastnosti než obraz vytvářený rovnou v distribučním rozlišení, nehledě na bohatou šká-

lu možných transformací formátu. Věštba tedy zní: 4K už s námi zůstane. prof. Mgr. Jiří Myslík MgA. Vladimír Cabalka Ing. Vít Petrášek V Praze dne 17.4. 2013

CO JE TO STOCK TUNES ?

nahrávce, kterou potřebuji složit. Vloží zadání, rozpočet a buďto si vyberou konkrétního autora nebo poptávku zadají ve stylu „veřejné soutěže“, kde budou moci autoři o danou poptávku „soutěžit“. Poptávající pak vybere autora té nahrávky, která se mu bude nejvíce líbit. Tuto exkluzivní službu, bychom chtěli nabídnout především schopným autorům, kteří umí odvést kvalitní práci. Aby i poptávající měli záruku kvality a profesionální služby. Jak to portfolia, které u nás máte nahrané. To znamená, že pokud vás tato služba zajímá, nahrajte k nám co nejdříve do nabídky své kvalitní nahrávky. Jakmile u nás budete mít kvalitní různorodé portfolio, rádi vás do individuální sekce zařadíme. Tento nově zakládaný český server otevírá prostor jednak pro autory hudby – skladatele a interprety, ale zároveň i možnost získat vhodný hudební doprovod pro filmové pořady s tím, že při

jeho zakoupení budou současně zakoupena i licenční právo na jeho použití a odpadne nutnost toto řešit přes organizaci OSA nebo Amagram, které vyžadují další poplatky za použitou autorskou hudbu. Vazbu na tyto instituce si zajišťuje server sám. Autor hudby má tak možnost prostřednictvím webového serveru získat až 90% z ceny svého hudebního příspěvku a autor filmu, který bude mít o příspěvek zájem, uhradí přijatelnou částku za jeho zakoupení s jistotou 100% autorské ochrany při jeho použití ve svém snímku. Bližší a komplexní informace o této nové a potřebné službě, která vytváří předpoklady být užitečná oběma stranám – tvůrcům autorské hudby i filmovým autorům, kteří ji používají, naleznete na webu www.stock-tunes. com. Co si přát na konec? Aby to opravdu fungovalo a nebyly kolem toho zase nějaké zmatky.

Nový server pro autory hudby a také příležitost i pro autoryamatéry hledající vhodný hudební doprovod ke svým filmům. Kdo by nechtěl skládat hudbu šitou na míru pro individuální zakázky? Asi většina autorů. Rádi bychom všem schopným a šikovným autorům umožnili získat individuální zakázky. A zároveň bychom rádi poptávajícím umožnili zadat poptávku po nějaké konkrétní nahrávce, třeba do reklamy na mobilního operátora. Proto v současnosti připravujeme zcela speciální sekci na Stock Tunes, kde by se vybraní schopní autoři mohli prezentovat, nabízet své služby a získat individuální zakázky od poptávajících (což si řekněme na rovinu, není dnes nic jednoduchého. Většina zakázek je přes známosti...). V této nové sekci budou i sami poptávající moci vložit poptávku po nějaké

Převzato z www.seznam.cz

333 tipů a triků pro digitální video Milan Lajdar

Kamera již dávno není drahý kus elektroniky, který by si mohli pořídit jen ti majetnější. Natáčet video dnes zvládne skoro každý mobil, záleží tedy jen na vás, jak se k této kreativní tvorbě postavíte. Dobrým pomocníkem vám bude sbírka tipů a triků, které jsou určeny nejen začátečníkům, ale i pokročilí a profesionálové v ní najdou hodnotné rady, jak vytvořit skvělé klipy, reportáže nebo filmy.

45

OSOBNOSTI REGIONU

Adolf

Macek

POHÁDKA O ZÁMKU

Pana Adolfa Macka zná pozorný čtenář Donašeče převážně jako autora odborných článků, zabývajících se nejrůznějšími technickými problémy při zpracování filmů, videozáznamů, zvuku atd., prostě tím vším, čím se autor prodírá ke zdárnému dokončení svého díla. Mne ale víc než technika zajímá obsah, nápad, myšlenka, sdělení, prostě to, co dělá film filmem. Takže – onehdy při jedné z filmařských akcí – jsme spolu poseděli u jednoho stolu a aby řeč nestála, pozvali jsme ji mezi sebe. A tak vzniklo tohle povídání.

46

Pane Macku, pamatuji si téměř přesně obrázek zchátralého zámečku, do kterého se nastěhovala rodina odvážlivců se záměrem zámeček opravit. Následovalo obdivuhodné množství práce, obětavosti, nadšení, úspěchů ale i trampot a zklamání... Nebudeme pátrat ani tak po výsledku toho činění, ale připadá mi, že to trochu vyjadřuje i váš vztah k filmování, také rád hledáte možnosti, usilujete o správnou věc, objevujete cestu ke zlepšení, prostě sdělnost filmu využijete ke sdělení myšlenky. Ale netuším, kde hledat počátek vašeho filmování? „ Bylo mi asi patnáct let, ano, po osmé třídě jsme si s bratrem na brigádách vydělali asi 600 korun a řekli jsme si, že si za to pořídíme filmovou kameru, netušíce, že nám to asi nebude stačit. Náš otec ale s tím nápadem souhlasil a na kameru nám přidal.

První naše pokusy dopadly bledě. Špatně nastavená expozice kamery, všechno černé. Opravili jsme a hned jsme byli spokojenější, výsledek se dostavil. Kamera neměla dobrý objektiv, obraz byl rozostřený, následovala reklamace, objektiv nám pak dopřál obraz ostrý, ale naše klukovská nezkušenost zase zapracovala s expozicí a tak jsme se pomalu prokousávali těmito potížemi k prvním filmkům. První naše filmové pokusy se pochopitelně točily kolem naší rodiny, bratr zkoušel i hrané filmy. Poslal jsem je později za ním do Kanady, předpokládám, že už asi neexistují.“ Takže další vaše pohledy na svět hledáčkem kamery, to už byla vaše vlastní cesta...? „Dali jsme se se známými dohromady a točili jsme také hrané „legrácky“. Přitom jsem působil v divadelním spolku jako ochotník, ale jak už to bývá, nastaly

Adolf Macek problémy se zřizovatelem a naše divadlo skončilo. Najednou jsem měl hodně volného času.Vzpomněl jsem si na kameru a aby to mělo nějaký smysl, založil jsem v České Skalici filmový kroužek. Zkusili jsme točit dokumenty ze svého prostředí. Abych nějak pomohl začínajícím zájemcům, uspořádal jsem jednoduchý kurs pro filmaře.První účastnící byli tři, dva zůstali filmu věrni dodnes. Upravili jsme tenkrát volnou sklepní místnost na filmové studio. Situace se opakovala. Po čase -po revoluci v 89. roce nám naše studio zrušili. Přešli jsme jinam, například do školy, ale ani tam jsme nemohli déle setrvat. Hledal jsem potom natočený filmový materiál i v místním archivu nebo v muzeu, ale nenašel jsem nic. Všechno tak zůstalo jen v našich vzpomínkách.“ No, dovolím si odporovat, všechno nezůstalo jen ve vzpomínkách, vždyť si lehce vybavíme několik vašich filmů, prezentovaných na soutěžích! Mne zaujal jeden zámek... „To se stalo při jedné pracovní

cestě, jeli jsme s kolegyní kolem objektu, na který mne upozornila. Prý zámek, ve skutečnosti to byla ruina. Před ním stál zprovozněný německý transportér. Na dotaz, zda jeho řidič nezná majitele toho zchátralého objektu odpovídá - Ano znám, to jsem já. Umožnil nám objekt si prohlédnout, a to co jsem viděl, zvlášť v kapli, rozhodlo. Příští rok po přípravě bodového scénáře, jsem začal natáčet.“ Vidíte, někdy zapůsobí shoda náhod, poznáte zajímavého člověka a námět filmu je tady. „Vyprávěl mi ten člověk, že objekt koupil od předchozího majitele se záměrem zámeček opravit. Začal, ale první firma, kterou si najal, „prošustrovala“ už na začátku prací velké peníze, takže mu nezbylo než vzít do vlastních rukou patřičné nářadí, přesvědčit rodinu, otevřít rodinnou kasičku a dát se do díla.Prošel jsem ještě několik podobně zruinovaných objektů, ale v tomhle zapomenutém Úsobí se podařilo téměř nemožné, jako v pohádkách.

Tady ale nepomohla kouzla, jen nezměrná obětavost a práce, pomoc obce a sousedů. Zámeček žije, v zámecké zahradě si hrají děti z mateřské školky, co chcete víc.“ Chtěla bych víc, například vědět víc o rodině, jaké to je, žít na zámku... „Mám stejný záměr, dotočit současný stav.“ Jsou ještě jiná témata, která vás zajímají? „Jak jinak? Samozřejmě že jsou, vím například o jednom uměleckém kováři, ten by mne též mohl zajímat. Teď jsem si ale po mnoha letech vybudoval malou firmičku s počítačovou technikou, přivydělává mi něco málo k penzi. Věnuji se tedy technice.“ O vašem filmování a technice jsme už pohovořili, zůstává třetí otázka, vaše publikační činnost? „Výsledky mého bádání občas uveřejňuji v Donašeči a některých filmových časopisech. Krom toho jsem vydal brožurku Komunismus bude i bez komunistů, a to ne proto, že bych toužil po návratu starých časů, starých pořádků, ale proto, že nesouhlasím s tím, co se v současnosti v této zemi děje.“ V té chvíli naše „spolustolovnice“ řeč pomalu odchází k jinému stolu a já s přáním všeho dobrého děkuji panu Adolfu Mackovi za zajímavé povídání. Jarmila Otrubová

47

VZDĚLÁVÁNÍ CO JE TO VLASTNĚ TA DRAMATURGIE? XV.

Slova, slova, slova Tak začíná meditace prince Hamleta nad jalovostí, vyprázdněností a mnohomluvností některých textů a promluv. Diváci mnohých filmů a televizních pořadů, ty amatérské v to počítaje, o tom ví své. Práce se slovem a mluveným textem obecně je od chvíle, kdy se k pohyblivým obrázkům připojil zvuk, problém navýsost dramaturgický. Připomeňme si stručně, s jakými formami práce se slovem a textem se můžeme při vzniku filmu setkat, a alespoň několik nejdůležitějších zásad, jimiž je dobré se řídit, aby naše snahy v tomto ohledu nevyšly naprázdno, ale přispěly naopak k atraktivitě a poutavosti výsledku. K oněm základním formám patří především komentář, ale také verbální reflexe postavy vystupující ve filmu, a to vyslovovaná přímo v obrazovém kontaktu nebo pod jiným obrazovým materiálem, a samozřejmě dialog. Zásadní kvalitou funkčního komentáře je věcnost a úspornost textu. Jinak řečeno, komentář má být smysluplně užit pouze v těch případech a na těch místech, kdy přinese divákům relevantní informace takového druhu, jež není možno vyjádřit obrazem. Komentář nesmí obraz a jeho vnímání rušit. Naopak největším prohřeškem je zmíněná mnohomluvnost. Dále většinou nefunkční snaha stylizovat text

48

ve snaze podpořit vizuální atmosféru obrazového konceptu (například poetickou, dramatickou, nostalgickou) a zejména deskrtiptivita, tedy popisnost. Situace, kdy komentář přímo „hustí“ do diváka informace, jež může snadno identifikovat z obrazu sám. Časté jsou i případy, kdy se stylizace komentáře a jím navozená atmosféra nebo „nálada“ zcela míjí s charakterem obrazu. Například když rádoby poetický komentář doprovází ledabyle komponované, popisné záběry. Ve výsledku je pak důležitá především proporčnost rozložení komentářových vstupů na ploše celého filmu. Pakliže komentář zní takřka nepřerušovaně, není divák schopen soustředěného sledování takto zprostředkovaných informací. Po delší době dochází prostě k otupení pozornosti. Souvisí to s fyziologií a psychologií našeho vnímání. Vizuální informace zpracováváme snadněji a také rychleji než verbální. Působí-li obě informační linie současně, pak je tu několik možností. Buďto se soustředíme po určité době pouze na obraz a komentář vytěsníme, nebo naopak věnujeme potřebnou a o dosti větší energii dešifrování textu a přestaneme pozorně vnímat obraz a jeho skladebné souvislosti. Obojí je špatně. Proto jen trochu poučený a citlivý režisér dbá na to, aby diváka komentářem nepřesytil, a rozkládá ho na ploše filmu v přerušovaných blocích, mezi nimiž pracuje ve zvukové stopě s jinými prvky, například reálným hlukem nebo hudbou, aby si divák mohl odpočinout tím, že se jeho pozornost soustředí, byť jen na krátkou chvíli, jiným směrem. Důležitý je také styl komentáře a jeho gramatická a jazyková čistota. V odůvodněných případech je jistě možno v průběhu styl měnit. Například citujeme-li z nějakého historického dokumentu, majícího vztah k právě zobrazovaným vizuálním informacím. Jsou samozřejmě i efektivní řešení, kdy je naopak v zájmu námětu a tématu možno efektivně užít hovorovou formu jazyka, a dokonce i slang nebo argot. Podstatné však je zachovat jednotu stylu a syntaxe komentáře. Časté a neodůvodněné změny stylu mohou diváka rušit nebo dokonce dezorientovat. S nástupem zvuku se film v mnohém kvalitativně proměnil. Z plátna promluvily nejen postavy fabulovaných, tedy hraných filmů, ale také

lidé z filmových dokumentů. Počáteční komplikovanou a hlavně těžkou a nemobilní techniku, umožňující kontaktní příjem zvuku, bylo možno instalovat pouze v dobře odhlučněných ateliérech, což přes jisté komplikace vyhovovalo při natáčení hraného filmu, ale neumožňovalo přijímat podobným způsobem zvuk v reálných prostředích. Tuto nevýhodu obrátili zejména dokumentaristé ve svůj prospěch a vytěžili z ní důležitou kompoziční, dramaturgickou kvalitu, která se stala dodnes hojně užívaným výrazovým prostředkem celé kinematografie. Lidský hlas sice nebylo možno v exteriérech a reálech přijmout v kontaktu a kvalitně, ale bylo ho možno zaznamenat nezávisle na obrazu a také s ním svobodně kompozičně zacházet. Já na tebe ping, ty na mě pong. Oba na sebe ping-pong. Tak začíná vtipná dadaistická básnička E. F. Buriana. Je to mimochodem i velice výstižná definice dialogu. Napsat dobrý dialog je veliké umění. Pro literární text, scénu i film. Ve všech případech má svá specifika a v profesi se tomu věnují často specialisté. V každém případě je dobré uvědomit si alespoň základní požadavky, jež mohou vést k vytvoření funkčního dialogu. Spolu s jednáním postav může být dialog významným nositelem a hybatelem děje vzhledem k informacím, jež divákům poskytuje. Především je ovšem odrazem vnitřního ustrojení postav, jejich psychologie a reakce v konkrétní situaci. Dialog postavu charakterizuje a zařazuje ji typologicky. Definu-

je ji historicky, etnicky a sociálně. Ukotvuje její příslušnost k profesi i prostředí tím, jak užívá jazyka hovorového, spisovného, nářečí, slangu nebo argotu. Opět je důležité, aby dialog postav udržel jednotný styl a neměnil se bezdůvodně v průběhu děje. Výjimky potvrzující pravidlo přesvědčují právě o důvodech, kdy je to nejen možné, ale i účinné. Z květinářky Lízy vyjadřující se pouličním londýnským slangem udělá profesor Higgins ve Shawově známé hře Pygmalion dámu právě tím, že ji postupně naučí mluvit spisovně. (Známe i vynikající muzikál Hello Dolly vytvořený podle této hry.) V naprosté většině případů však filmový dialog vychází z různých podob a úrovní hovorového jazyka. Přílišné lpění na spisovnosti dialogu ho zatěžuje a postavy zbavuje autenticity a věrohodnosti. O takovém dialogu se říká, že „šustí papírem“. Jsou ovšem případy, zejména pokud jde o adaptace literárních děl, kdy zachování charakteru dialogu předlohy a osobitosti jejího autora naopak významně přispěje k specifické atmosféře a poetice konkrétního filmu. V české kinematografii máme v tomto směru vynikající příklad ve filmu Jiřího Menzela Rozmarné léto, v němž režisér zachoval původní dialog literární předlohy Vladislava Vančury. Dle požadavků děje, žánru, typu a charakteru postav i jejich psychologické výbavy a právě probíhající situace může mít dialog nekonečnou řadu podob. Odborníci však často varují před zbytečnou mnohomluvností dialogu a jeho popisností. Mistr moderního literárního dialogu Ernest Hemingway varoval před nadužíváním adjektiv v dialogu. Diváci si nepřejí ani z úst postav slyšet informace již známé nebo takové, které mohou sami zjistit z obrazu. Často je také důležitější to, co postava neříká nebo zamlčuje, než to, co právě říká. Je to známý způsob, jak vytvářet a posilovat napětí V každém případě ovšem dialog nemá být pouhou kopií reality, ale její stylizovanou transformací podporující autorův záměr. V literatuře, stejně tak jako na jevišti a ve filmu, to není jen prostředek dorozumívání, ale také hra s city a vášněmi. Rudolf Adler

49

VZDĚLÁVÁNÍ ... již v roce 1993 jsme zahájili výuku v prvním běhu odborného kurzu audiovize, který je „v terénu“ známý pod názvem ŠKOLA AUDIOVIZUÁLNÍ TVORBY. Na začátku roku 2012 jsme projekcí absolventských filmů uzavřeli 10. běh a předpokládali jsme, že byl poslední. Ale začali se ozývat další zájemci a tak se v prosinci 2012 sešli na přijímacích pohovorech. Do 11. běhu jsme přijali 11 posluchačů, které vám představujeme....

Radek Hochman / Hradec Králové Vystudoval jsem Fakultu informatiky a managementu - obor informační management na Univerzitě Hradec Králové. V rámci studia na UHK jsem absolvoval tři semestry předmětu zaměřeného na tvorbu videoprogramů, kde jsem poprvé získal základní informace o filmové řeči, které jsem zúročil v diplomové práci zaměřené na distanční kurz pro zpracování digitálního videa. Po ukončení studia jsem nastoupil do Fakultní nemocnice v Hradci Králové na pozici datového analytika, kde pracuji dodnes. Filmu a videu se však věnuji nadále, externě spolupracuji se Střediskem amatérské kultury Impuls při realizaci festivalu CinemaOpen, krajské soutěže amatérských filmů či při běhu filmového kurzu „JUNIOR – klub filmové tvorby“. Dosud jsem měl možnost se podílet na několika projektech, ve kterých jsem se věnoval zejména počítačové animaci, ať už šlo o rekonstrukci událostí v dokumentárních filmech, nebo o prezentační šoty například pro kino Centrál. Do školy AVT jsem se přihlásil za účelem prohloubení znalostí v oblasti audiovizuální tvorby, získání odborných znalostí a dovedností, které provází tvorbu audiovizuálního díla od prvotního námětu až k finálnímu masteringu, a posunutí se dále směrem k možnému budoucímu profesnímu využití.

Robert Janda / Tachov Absolvent SPŠ elektrotechnické v Plzni, ve volném čase potápěč, vodák, spolupořadatel mezinárodního festivalu potápěčské fotografie, filmu a dětské výtvarné tvorby PAF Tachov. Do školy AVT jsem se přihlásil proto, že se věnuji natáčení dokumentů o vodním a podvodním světě, který mne fascinuje, ale mé filmy byly dosud určené jen určitému okruhu diváků. Chtěl bych umět filmy natáčet tak, abych je mohl promítnout širší veřejnosti. Dalším „ impulsem“, který mne vedl k tomu, abych se do školy přihlásil, byl festival PAF Tachov, kde dokumenty promítáme široké veřejnosti, setkáváme se s autory a diskutujeme o promítnutých dílech. Myslím, že škola AVT mne naučí hlavním principům práce s přípravou filmu, s kamerou, světlem, zvukem, střihem....

50

Radim Janík / Šestajovice Absolvoval jsem SPŠ sdělovací techniky v Praze, v Panské ul. Pracuji jako střihač ve zpravodajské televizi. Má práce je i mým velkým koníčkem. Ve svém volném čase natáčím různá videa jak soukromá, tak i menší zakázky pro klienty. Protože většinou nejsou prostředky k najmutí profi kameramana, režiséra, dramaturga, zvukaře, musím tyto funkce zastat sám a to je kámen úrazu. Každá profese má ve filmu své místo. A žádnou profesi nejde obejít nebo nějak ošidit. Na výsledném díle je to vždy znát. Proto jsem dlouho vymýšlel, jak se v oboru zdokonalit, aniž bych přestal chodit do zaměstnání. Poradil mi můj kamarád Marek Zábranský, který tuto školu absolvoval. Získal zde cenné zkušenosti, díky kterým je dnes žádaným a dobrým kameramanem. S ohledem na mé pracovní vytížení mi vyhovuje, že výuka je jen jednou v měsíci o víkendu. Dobu mezi výukou mám na zpracování domácích zadání.Můžu si vše časově naplánovat, jak potřebuji, což je velká výhoda. Každou přednášku“ hltám“ a snažím se co nejvíce pochytit. Výuku vedou profesoři z pražské FAMU, pánové Adler a Myslík. Je dobré, že škola AVT obsahuje průřez všemi filmovými obory. Každý si může najít to své a využít to i při nasměrování k dalšímu studiu. Věřím, že se mi podaří školu AVT zdárně absolvovat a že se mi otevře prostor k profesionální kariéře.

Jindra Knopová / Praha Proč já a proč škola AVT? Já, protože jsem prošla přijímačkami. A hradecká škola AVT proto, že i při vyučovací frekvenci jednoho víkendu za měsíc mi bylo řečeno, že je fakt dobrá. A zatím musím říct, že můj zdroj asi nelhal. Už od základní školy mě bavilo malování a vytváření výtvarných kompozic plácáním barev jedné přes druhou, takže jsem nakonec vystudovala gymnázium se zaměřením na dějiny umění. Pak mě začala bavit fotografie. V té době by mě ani ve snu nenapadlo, že přičichnu i k filmařině. Osud tomu ale chtěl a dnes se motám kolem výroby videopořadů takřka denně. A co očekávám po skončení studia na této škole? No přece, že budu u nás ve studiu ta nejchytřejší!

Pavel Mědílek / Červený Kostelec Pracuji v Městském kulturním středisku v Červeném Kostelci jako vedoucí kina Luník, současně vykonávám i profesi správce sítě, technika, promítače, kameramana. Pořizuji záznamy z našich akcí a následně je prezentuji v kině před filmy jako krátký film. Od června 2012 vypomáhám jako kameraman ve společnosti Televize JS Úpice. Během letních měsíců provozuji letní kino Rozkoš Česká Skalice. Do školy AVT jsem se přihlásil, abych zdokonalil práci s kamerou.

51

VZDĚLÁVÁNÍ Jiří Preclík / Ústí nad Labem Pracuji v Muzeu města Ústí nad Labem jako fotograf a kurátor sbírky fotografií a filmů. Volný čas věnuji focení a také sbírám historické československé fotoaparáty. Do kurzu školy AVT jsem se přihlásil, protože mi ho doporučil kolega, který ho před lety absolvoval. Od kurzu očekávám prohloubení a zdokonalení znalostí v oboru filmové tvorby, které plánuji využít profesně i ve volném čase.

Tereza Románková / Zlín Pracuji v reklamní agentuře, ve které jsme začali provozovat videoportál, tedy točit, stříhat, ozvučovat apod. A protože jsem o této problematice mnoho nevěděla, rozhodla jsem se, že se přihlásím do školy a získám potřebné informace. Doufám, že na konci kurzu se budu na svá videa s láskou dívat.

Romi Straková / Praha Studuji poslední semestr magisterského studia na FAMO v Písku obor management audiovizuální tvorby – produkce a zároveň jsem absolventkou Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Spolupracuji s Českou televizí jako kameramanka dokumentárních filmů. Do školy AVT v Hradci Králové jsem se přihlásila proto, že se chci věnovat i do budoucna natáčení dokumentárních filmů a hlavně proto, že kurzy vedou dva přední pedagogové z FAMU zaměření na dokumentární film a kameru.

Marie Římovská / Uherský Brod Vystudovala jsem obor učitelství výtvarné výchovy na Ostravské univerzitě, kde jsem se věnovala především malbě a grafice. Ve volném čase jsem v rámci dvoučlenného týmu Matap.cz natáčela dokumentární videa. Po absolvování vysoké školy jsem nastoupila do Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě jako muzejní pedagog, ale kromě této činnosti jsem se začala stále více věnovat natáčení a střihu videí. Nejraději natáčím dokumenty o událostech a lidech, kteří mají co říct, a kde kamera slouží jen jako tichý pozorovatel plynoucího světa.

52

Walter Schorge / Praha Audiovize je pro mě mocný nástroj ke konzervaci informací a znalostí a pro jejich další šíření. Vystudoval jsem andragogiku, od roku 2007 se věnuji také problematice managementu znalostí. Jsem zaměstnán v Národním technickém muzeu v Praze, kde se pracovně zaměřuji na informatiku, audiovizuální dokumentaci a multimédia. Od 90. let jsem se v muzejním videstudiu podílel na výrobě řady reportáží a dokumentů. A Škola AVT v Impulsu? Prvních několik měsíců mě přesvědčilo, že mnohé ještě neumím a tohle je skvělá možnost, jak se to naučit ...

Josef Veselý / Hoštka Ze zdravotních důvodů jsem musel opustit svoje původní zaměstnání a jsem v současnosti v invalidním důchodu. Zhruba před třemi lety jsem se dostal do České televize, kde jsem poznal Marka Zábranského. Začal jsem s nimi občas jezdit na natáčení pořadů TEP24 a TURBULENCE. Nedávno jsme začali natáčet dokument o jeptiškách, film pro festival, jehož se účastním jako technik a zvukař. A když jsem našel školu, kde učí naši profesionálové, profesoři pan Adler a pan Myslík, tak jsem si nemohl tuto příležitost nechat ujít.Co očekávám? Že ze mne snad také bude dobrý kameraman jako je Marek Zábranský. Že zde poznám základy filmového řemesla, které se budu snažit naučit.

...zapomenutý film... ...na jaře loňského roku jsme vám představili absolventy 10. běhu Školy AVT a jejich snímky, přidáváme ještě jeden „zapomenutý“ absolventský film, o kterém nám jeho autor poskytl pár řádků...

Jak se točila „KAVÁRNA“. Videosnímek připravovaný zatím pod pracovním názvem „KAVÁRNA“, dokumentuje více než dvouleté úsilí amatérského divadelního souboru Post Scriptum o nastudování stejnojmenné, autorské hry Oty Kovaříka, jednoho ze tří zakládajících členů souboru a dosavadního ředitele divadla Post Scriptum. V projektu jsou zařazeny ukázky z archivního materiálu, více

než 30letého působení souboru Post Scriptum a několik „historických“ fotografií z původního, skautského divadla „BlaF1“. Kromě trojice „Otců zakladatelů“ (O. Kovařík, L. Pivoňka, J. Řičař) se krátce představí i některé výrazné osobnosti divadelního souboru (J. Veselá, H. Zajícová, F. Kasík), ve svém profesním prostředí. Ve filmu je i zmínka o „spolupracující“ hudební skupině „Old Fellows“, založené, podobně jako divadelní soubor BlaF, ve skautském oddílu v Praze 10, ve Strašnicích, konkurenční družinou „Bobrů“, spolupráce i rivalita přetrvaly do současnosti. Zdeněk Macháč, Praha

53

INFORMACE Z IMPULSU... Představujeme Vám novou ředitelku Impulsu

tvorba, to jsou oblasti, ve kterých chce být prospěšná. Iniciovala natočení propagačního filmu o činnosti Impulsu, který by měl širší veřejnosti tuto kulturní instituci více přiblížit. A co nového Impuls v blízké době chystá? Chce využít vlastní prostory k výstavní činnosti a prezentaci umělecké tvorby. V letošním roce organizuje Dny otevřených ateliérů, kdy budou veřejnosti dne 22. června volně přístupné ateliéry a dílny výtvarných umělců a řemeslníků v celém Královéhradeckém a také sousedním Pardubickém kraji. Na svých webových stránkách plánuje zveřejnit databázi amatérských umělců, souborů a těles v našem kraji. - red-

***

Z IMPULSU... Má povedené slovenské jméno - Jaroslava Vydarená a narodila se v prosinci 1963 v severních Čechách. Od svých 8 měsíců však žije v Hradci Králové a toto město jí velmi přirostlo k srdci. Od svých 23 let pracuje v kultuře. Začínala v Okresním kulturním středisku v Hradci Králové, kde spoluvytvářela výchovně vzdělávací pořady pro středoškolskou a učňovskou mládež. Následující léta se věnovala podobné činnosti v Klubu mladých na Slezském Předměstí, kde připravovala program pro děti a mládež. Několik let strávila i v galerii umění, nahlédla do výtvarného světa a poznala mnoho zajímavých lidí. Od počátku nového tisíciletí pracovala v oddělení programu v Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti a dodnes ráda vzpomíná na zdejší kolektiv i pana ředitele. Její poslední působiště bylo v oddělení kultury a památkové péče v krajském úřadu, kde její hlavní náplní bylo řízení příspěvkových organizací a podpora kulturních aktivit. Při zaměstnání vystudovala obor jazyková a literární kultura na Univerzitě v Hradci Králové. Svět kultury, její krásy i úskalí zná tedy z několika různých úhlů pohledu. Do výběrového řízení na ředitelku Impulsu se přihlásila, protože se chtěla z úřadu navrátit zpět do kultury ke kreativní práci. Podpora uměleckých aktivit, vzdělávání a amatérská

54

...a zase další rok... na začátku každého probíhají v Impulsu „zaběhnuté rituály“... pokud se tak dá nazvat sepisování hodnotících zpráv, tedy naše „zpověď a zúčtování“ co se v minulém roce podařilo na výbornou, co méně a co třeba vůbec a čemu je třeba se v dalším roce víc věnovat. A samozřejmě doladit všechny plánované akce včetně jejich finančního zajištění na rok letošní... Samozřejmě nejdůležitější činností na začátku roku je sepisování žádostí o granty. Příspěvek zřizovatele zdaleka nepokrývá celkové náklady na režii a činnost střediska Impuls. Jedná se o uspořádání 13 postupových soutěží přehlídek, řady fotografických výstav, seminářů a dalších vzdělávacích akcí v oblasti divadla, fotografie, filmu a také několika rukodělných kurzů. Věřím, že i v letošním roce budeme se sháněním peněz úspěšní, i když optimismu pomalu ubývá a finanční zdroje se tenčí. I odbor regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury mohl z přidělených peněz podpořit ve všech oborech hlavně postupová kola přehlídek a dále jen několik zavedených stěžejních akcí. Podpořené projekty pro amatérský film na rok 2013 najdete v tabulce, ve které se sloupec podpořených aktivit rok od roku viditelně snižuje.

PŘEHLED PŘIDĚLENÝCH DOTACÍ MK V ROCE 2013 PRO OBOR AMATÉRSKÝ FILM

***

Radost jsme měli z Donašeče dobrých filmových zpráv 4/2012, protože se v něm sešla hojnost textů o soutěžích, přehlídkách a řadě dalších akcí a hlavně od mnoha i nových přispěvatelů, kterým děkujeme, protože jenom tak je možné sestavit číslo, které bude zajímavé. Podařilo se nám současně připravit do tisku „kapitoly o dramaturgii“, které vycházely od roku 2008 na pokračování v jednotlivých číslech filmového zpravodaje. Poděkování patří prof. Rudolfu Adlerovi, který materiály pro souhrnné vydání upravil, a tak jsou pro filmaře k dispozici texty zpracované do jednoduchých skript a vydané pod názvem Co je to ta dramaturgie? Věříme, že tento metodický materiál poslouží autorům jako návod při přípravě scénářů dalších filmů.

***

V prostorách Impulsu se na začátku roku také dvakrát sešla k jednání Rada VčVSAFV, v lednu její členové připravovali program valné hromady a v dubnu si nový výbor rozhodl o obsazení funkcí na další dvouleté volební období. Staronovým předsedou se stal ing. Martin Škrobák – gratulujeme - a věříme, že bude pokračovat dobrá spolupráce i v dalším volebním období.

***

V únoru jsme do Impulsu dostali pozvání z NIPOS a Goethe institutu na konferenci změřenou na téma Impulzy pro umělecké vzdělávání v České republice a Německu. Zúčastnily se bývalá a současná ředitelka střediska Impuls. Cílem konference bylo vytvořit příležitost pro vzájemnou informaci, výměnu názorů a navázání kontaktů mezi aktéry umělecké sféry z České republiky a Německa. Konference se uskutečnila 27. února 2013 v prostorách Goethe institutu a účastníky v zaplněném sále přivítal ředitel této instituce. V dopoledním programu jsme vyslechli několik referátů o činnosti v obou zemích zaměřené především na podporu vzdělávání v uměleckých oborech. V odpoledních hodinách se uskutečnilo

55

INFORMACE Z IMPULSU... jednání v několika sekcích k problematice uměleckého vzdělávání v oblasti dramatické, taneční a pohybové výchovy a sekci formálního vzdělávání. Několik postřehů z konference zaznamenal Michal Drtina z Artama Praha a můžete si je přečíst také v této rubrice v článku „Kultura je veřejný zájem a ten je třeba zorganizovat“ (viz str.

***

Na česko-německé konferenci Impulzy pro umělecké vzdělávání v České republice a v Německu se povedlo navázat na společenský dialog o funkci a prospěšnosti neprofesionálních aktivit a o jejich nezastupitelnosti mezi odbornou i širší veřejností. V návaznosti na tuto konferenci NIPOS vyhlásil „Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby“ ve dnech 17. – 26. 5. 2013, při kterém se má poukázat na jeho význam pro vyspělou společnost a zároveň představit šíři aktivit, jejich přítomnost v mnoha obcích a městech České republiky i na výsledky uměleckého školství. Jedná se o první celostátní kampaň uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby, do které se Česká republika zapojila realizací pilotního projektu „Týdne....“, a řadí se tak do společnosti mnoha kulturně vyspělých zemí na celém světě. Jejím cílem je naplnit česká města uměleckými aktivitami. Impuls se k projektu přihlásil několika svými tradičními aktivitami, jež náleží do oblasti uměleckého vzdělávání, a v tomto týdnu uspořádá: víkendový kurz fotografování velkoformátovými kamerami, kurz paličkované krajky, víkendový seminář pro posluchače Školy audiovizuální tvorby a divadelní dílnu s názvem Divadlo na papíře.

***

Ve spolupráci s VčVSAFV jsme se na začátku roku věnovali přípravě letošního krajského postupového kola soutěže amatérských filmů (KSAF). Uskuteční se tradičně v Hradci Králové v Country clubu Lucie 11. – 12. května 2013, v posledním možném termínu stanoveném propozicemi celostátní soutěže Český videosalon.

56

Soutěž jsme naplánovali i letos dvoudenní, nejprve jsme měli obavy, že bude filmů tak sotva na jeden den. V březnu bylo přihlášek ještě málo, ale ke konci dubna nás zaplavilo velké množství filmů, které autoři do soutěže přihlásili většinou v posledním možném termínu před uzávěrkou.

***

Na základě dohody s organizátory Náchodské prima sezony jsme se ujali přípravy a organizace již 6. ročníku studentské filmové soutěže. Na společné schůzce v září minulého roku jsme se dohodli, že se filmová přehlídka uskuteční 2.5.2013 a přesune se z kina Vesmír do objektu nově zrekonstruované ZUŠ v Náchodě, která poskytne pro soutěž i doprovodný program lepší podmínky, a společně jsme stanovili, v jakém rozsahu by měl být letošní ročník připraven. Mimo vlastní soutěžní projekce se plánoval i workshop, který by navázal na konec soutěže a pokračoval by celé páteční dopoledne ve výtvarném atelieru a počítačové učebně školy. V rámci vymezeného časového prostoru by lektoři účastníky seznámili se základními pravidly filmového řemesla.

Letošním ředitelem NPS byl po panu Romanu Touškovi jmenován ředitel nový, a to Jindřich Nový. Vyhlášení soutěže, příjem přihlášek a filmů zajistí pořadatelé v Náchodě při stanovení stejných podmínek v propozicích, jako byly v minulém roce. V Impulsu si po uzávěrce převezmeme došlé filmy a zajistíme vše potřebné pro soutěž, to znamená technickou kontrolu došlých snímků, výběr soutěžní kolekce, vyhodnocení a návrhy na ocenění a následně celou organizaci vlastní filmové soutěže v Náchodě včetně projekce. Vzhledem k tomu, že se letos scházely přihlášky velmi pomalu, oslovili jsme v době uzávěrky nakonec sami školy i autory, o kterých jsme věděli, že mají natočené filmy, aby soutěžní projekce byla pestrá a představila filmy studentů z různých koutů České republiky. Do soutěže bylo v závěru přihlášeno na 50 filmů z 10 středních škol, 2 základních uměleckých škol, 2 základních škol a několika různých sdružení a skupin, kde se mládeži a filmu věnují.

***

...tečka na závěr... Úroveň filmů, které se každoročně objevují v „amatérských“ soutěžích i v produkci profesionální, je velmi rozdílná. Na soutěžích amatérských, dnes častěji nazývaných „neprofesionální“ ( že by to předznamenávalo jejich kvalitu!?!), se stále častěji a ve větším počtu objevují hrané snímky. Znáte to sami. U některých trochu poposedáváme na židli a ač film má jen pár minut, zdá se nám k nepřečkání. Naopak jiné filmy, třeba i přesahující doporučený limit dvaceti minut, zhlédneme v naprosté pohodě a pozornosti a ještě dlouho si scény z filmu uchováváme v paměti. To byla řeč o filmech amatérských. Podobné rozporuplné zážitky často zažijeme i u českých hraných filmů profesionálních. Občas se objeví film, který s radostí zhlédnete do posledního titulku, u některých, a je jich bohužel daleko víc, po chvilce začínáte poposedávat a těšíte se, až projekce skončí a pokud jste slušně vychovaní, neutečete po dalších pár minutách na dvě deci.... V čem jsou některé tyto filmy profesionální, lze jen těžko říct. Někdy snad

jen proto, že za ně byly vyplaceny vysoké honoráře... jejich kvalita je taková, že se mezi nimi lehce ztratí i filmy z produkce různých volných uskupení typu „magnusfilm“, kterým dopřávají prostor i některé celoplošné televizní stanice...

O kvalitě českých filmů se vedou diskuze při nejrůznějších příležitostech a v nejrůznějších médiích... v Lidových novinách, které vyšly již v sobotu 5. ledna 2013, nás v rubrice Poslední slovo zaujala část textu Josefa Klímy nazvaná Divný pocit. ...Už několik let jsem členem České filmové akademie, která rozhoduje o udělování Českých lvů. Snažím se brát tu čest odpovědně a vidět co nejvíc českých filmů, které za uplynulý rok vznikly. Dík tomu, že producenti pochopili, jak málo máme času chodit do kina, je mohu sledovat i doma z DVD, která nám akademikům zasílají. Loni se filmů urodilo požehnaně: devětadvacet. Celé svátky jsem si tudíž dával „zlaté rány“ domácího promítání, abych je všechny stihl. Ještě nejsem u konce – ostatně uzávěrka hlasování je 11. ledna, nicméně už teď jsem hluboce rozčarován. Tak špatnou filmovou úrodu jsem ještě neposuzoval. Půlka filmů trpí zásadními scénáristickými vadami (nelogičnost jednání postav, neujasněnost tématu, nedohranost motivů) a druhá zoufalou nudou. Sledovat po sté příběh ničím nezajímavé dívky, kterou krize přivede k prostituci, filozofující tlachání doprovázené rádobysymbolickými dokumentárními záběry či naivní film o zlém starostovi, který je pro děti moc dospělý a pro dospělé moc dětský – to si člověk mnohokrát vzpomene na Miloše Formana a na jeho geniálně jednoduché shrnutí, jaký má být film: Aby to byla pravda - a navíc zábavná. A taky si vzpomene na diváky. Se soucitem...

57

INFORMACE Z IMPULSU... ***

Kultura je veřejný zájem a ten je třeba zorganizovat

(volně zpracované postřehy a náměty z konference k uměleckému vzdělávání v Goethe institutu 27. 2. 2013)

Motto: „Civilizovaná společnost potřebuje kulturu a umění stejně jako vědu, jako zdroj vědění a kreativity.“ (A. Klamer) „Nesnažte se prosazovat individuální zájmy, neveďte mezi sebou spory, nepřesvědčujte přesvědčené. Snažte se spojit, vytvořit zastřešující organizaci a společnými silami tlačte na politickou garnituru, aby vytvořila potřebné struktury, které zajistí kultuře, umění a uměleckému vzdělávání ekonomickou stabilitu ze státních zdrojů. Po zkušenostech, kterými jsme si v Německu prošli, není možné takovou stabilitu ze soukromých zdrojů zajistit. A v neposlední řadě se naučte kulturu prezentovat jako ekonomický prostor.“ Zhruba takové poselství nám předal prezident německé Rady pro kulturu a předseda Institutu pro vzdělávání a kulturu Max Fusch na konferenci Impulzy pro umělecké vzdělávání, která se uskutečnila 27. února 2013 v Praze. Když si s odstupem několika dní sumarizuji jednotlivé příspěvky českých a německých diskutérů, uvědomuji si, jak velké jsou rozdíly v obou zemích v pohledu na kulturu. Konferencí, která byla určena pro zájemce ze vzdělávacího sektoru z oblasti umění a kultury veřejnoprávních, soukromých a nevládních institucí z České republiky i z Německa, se jako červená nit proplétalo téma řevnivosti. Téma soupeření mezi jednotlivými lidmi ve společnosti a především mezi jednotlivými skupinami působícími v oblasti kultury.Tedy mezi divadelníky, tanečníky, hudebníky, fotografy a filmaři, mezi profesionály a amatéry, mezi pedagogy a žáky... Řevnivosti, která vzniká nejenom z nedostatku financí, ale především z nedostatku komunika-

58

ce, z nedostatku tolerance a nadhledu. V diskusních příspěvcích i v odpoledních diskusních skupinách bylo velice znatelné, jak se naše české uvažování tříští na prezentaci jednotlivostí a nemá potřebu fúze, tedy slučování, splynutí do jednoho celku. Jak se v Česku prezentují unikátní a silné umělecké komunity, které se však neumí spojit a vytvářet společenský tlak, což vede k jejich snadnému rozdělení a postavení se proti sobě. Když se dva hádají, třetí se směje.Tím třetím bývají většinou politici na radnicích, krajích nebo ministerstvu, což nám ostatně dokázalo v poslední době Ministerstvo kultury, které teprve pod tlakem dokázalo ve svém rozpočtu najít sto milionů korun na podporu živého umění. A to je po proklamacích, že peníze nejsou, v jiném slova smyslu také umění. Jenom mi na jazyku zůstává otázka, kam by tyto náhle nalezené peníze šly v případě, že by se nikdo neozval? Uvedený způsob přeskupování finančních zdrojů na Ministerstvu kultury je přesnou ukázkou toho, co v Německu dělat nemusí. Pro nás z toho plyne poučení, že bychom při vytváření tlaku měli jít dál. Nenechávat konání na jednotlivých iniciativách,v tomto případě na iniciativě Zachraňte kulturu 2013, ale spojit své síly ve všech úrovních – v obcích i regionech, mezi profesionály i amatéry a napříč všemi uměleckými obory. Vytvořit silného partnera, který bude neustále hájit naše společné zájmy. Jak na konferenci řekl Max Fusch: „Politická garnitura podporuje to, co je ve veřejném zájmu. Proto musíte všichni společně jasně prezentovat, že kultura veřejný zájem je. Ale nezapomínejte, že řevnivost mezi těmi „dole“ a těmi „nahoře“ není možná. Je třeba vytvářet tlak těch „zezdola“a získat podporu těch „nahoře“. To se samo nestane. Veřejný zájem musíte zorganizovat. Udělejte to.“ Michal Drtina

***

Transformace a změna názvu a občanských sdružení Jak jsme vás informovali v Donašeči dobrých filmových zpráv číslo 1/2012, zrušuje nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) s účinností od 1. 1. 2014 i zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Nová úprava spolků (nynějších občanských sdružení), bude nově zahrnuta do občanského zákoníku jako úprava obecně aplikovatelná na veškeré právnické osoby typu korporace, a to všude tam, kde speciální zákony o jejich právních formách nestanoví specifickou úpravu. Nový občanský zákoník tedy zavádí nový pojem spolek...... Tato informace rozpoutala velkou bouři mezi členy spolků a občanských sdružení... podle diskuze zveřejněné na webu ARTAMA Praha se schyluje k tomu, že občanská sdružení přestanou ve stávající právní formě ode dne účinnosti nového občanského zákoníku existovat. Pokud sdružení poskytuje služby jenom svým členům, pak se z takového občanského sdružení od 1.1.2014 stane spolek, a bude nutné dát si do souladu s novou právní úpravou název a stanovy, a to nejpozději do 1. 1. 2016. Podle nového občanského zákoníku nesmí nadále mít žádné občanské sdružení ve svém názvu slovo „sdružení“. Jestli občanské sdružení poskytuje služby veřejnosti, tj. i vně členské základny, spolkem být nemůže. Může se stát buď ústavem nebo sociálním družstvem. V obou těchto případech však musí nejdřív změnit svou právní formu na o.p.s. (obecně prospěšnou společnost) a po 1. 1. 2014 se z té o.p.s. transformuje na ústav nebo sociální družstvo - podle druhu své činnosti. Soci-

ální družstva budou vyvíjet obecně prospěšné činnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. Pokud neposkytujete služby znevýhodněným skupinám, pak budete patřit mezi ta občanská sdružení poskytující služby i nečlenům, která se transformují na ústavy. To bude asi většina stávajících občanských sdružení. To, že jste sdružením dobrovolníků, nemá na zánik právní formy občanského sdružení vliv. ...naštěstí vše ještě není rozhodnuto definitivně, jak je u nás zvykem, protože: Komentář k novému občanskému zákoníku, který by rozebíral právě otázku spolků, nadací, ústavů, o.p.s. atp., ještě není k dispozici a též se ještě čeká na zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (tzv. zákon zákonů). Byl projednáván na březnové schůzi parlamentu, vládou schválen koncem února. Bez tohoto zákona se od 1. 1. 2014 neobejdeme. Otázku úpravy právní formy spolků v novém občanském zákoníku vysvětluje JUDr. Deverová. Vše má být nakonec upraveno tak, aby valná většina stávajících občanských sdružení mohla zůstat ve formě spolků. Zejména v oblasti kultury by měly jasně převažovat spolky. Tedy většinou by neměla být nutná transformace na obecně prospěšnou společnost (o.p.s.) či ústav. Takže ještě všichni vyčkejme. -red(Zpracováno na základě informací z webu Artama Praha – diskuze o transformaci občanských sdružení.)

Chcete převést své staré filmy nebo pásky na DVD nebo digitalizovat do počítače a již nemáte k dispozici zařízení pro jejich přehrávání? Obraťte se na nás. Přepisy filmů provádíme od roku 1991 a za tu dobu jsme převedli velké množství starých filmů na VHS i do DVD, poslední dobou i do počítačových souborů AVI,MPG nebo MOV. Přepisujeme všechny filmové formáty i domácí videokazety: Filmy 8mm i se zvukovou stopou S8mm i se zvukovou stopou, rychlosti 18 i 24-25 obr./sec 16 mm i s optickou stopou rychlosti 16 a 24 – 25 obr./sec. Zajistíme i přepis 16mm dvoupásu i pracovní přepis 35mm (pouze stereozvuk) Pro členy VčVSAFV sleva na přepisy 10% při objednání zakázky. Kontakt, ceník a objednávky:

FILM-VIDEO.CZ Petr Lášek, Praha tel.: 721 421 700

Sběrné místo v Hradci Králové a ve většině krajských měst v ČR a v Bratislavě.