Okruţník březen - 2011 Milí přátelé meditace, zdravíme vás na sklonku zimy a jako kaţdoročně touto dobou bychom vás chtěli informovat o letošních akcích a kurzech a také přidat trochu inspirativního čtení. Jedním článkem se vám tentokrát představí sestra Kovida, která letos v létě přijede na Dakotu místo sestry Čandasírí, a v tomto Okruţníku také najdete několik příspěvků od vás, meditujících. Nejprve bychom však chtěli poděkovat všem, kteří nám poslali dary na podporu činnosti. Velmi si jich váţíme. Vaše praktická podpora je nejen důleţitá pro organizaci kurzů, ale téţ napomáhá šíření Buddhova učení. Věříme, ţe plody vaší štědrosti v pozitivním slova smyslu ovlivní hmotné i duchovní podmínky vašeho ţivota. Ale ne vţdy víme, od koho dar je, někdy není uveden název účtu odesilatele. Např. v prosinci jsme obdrţeli anonymní velkorysý dar 6 000 Kč. Rádi bychom dárci poděkovali a eventuálně vystavili potvrzení pro finanční úřad pro odpočet z daní. Do budoucnosti bychom vás chtěli poţádat, abyste při posílání peněz z účtu do zprávy pro příjemce napsali své jméno. Eventuálně můţete pouţít sloţenku, kterou naleznete u Okruţníku, a můţete ji pouţít nejen na zaslání daru, ale i na platbu za kurz nebo za objednané nahrávky. V tomto případě si
zapište variabilní symbol abychom byli schopni identifikovat.
na sloţence, vaši platbu
Dříve neţ vám předloţíme konkrétní nabídku kurzů, dovolte několik obecných informací. Rádi bychom všem našim stálým příznivcům nabídli členství ve skupině Buddha Mangala. Z tohoto členství nevyplývají ţádné pevné povinnosti, ale naopak skvělá moţnosti dostat se blíţe k tomu, co se ve skupině právě řeší, a také právo volit výbor. Tato volba se v budoucnu můţe odehrávat po internetu, takţe není nutné, aby noví členové Buddha Mangaly byli Praţáci – právě naopak, uvítáme nové členy ze všech koutů naší vlasti. Takţe velmi srdečně vás zveme, přidejte se k nám a pomozte nám zlepšit organizaci kurzů! Kvůli zjednodušení administrativy bychom od podzimu rádi přešli na hlavně elektronické rozesílání a poštou budeme posílat Okruţník jen těm, kteří si to speciálně vyţádají. Proto, pokud ho i nadále chcete dostávat v tištěné podobě, prosíme, zdali byste nám mohli zaslat krátkou zprávu se jménem a adresou buď na poštovní adresu Buddha Mangaly, nebo SMSkou na číslo 775 709 422. Objednávku samozřejmě lze zaslat i e-mailem na adresu
[email protected] ale předpokládáme, ţe vlastníci e-mailových adres vystačí s elektronickou podobou. Dále bychom chtěli opakovat pozvání na naše pravidelné schůzky. Scházíme se kaţdé pondělí od 18.45 (buddhistické centrum Lotus, Praha 1, Dlouhá 2). Začínáme společnou půlhodinovou meditací a pak se společně zamýšlíme nad různými tématy. Příleţitostně pořádáme i besedy a přednášky a zveme zajímavé hosty. Program Buddha Mangaly
naleznete na adrese www.buddha.cz/buddhamangala/index.html. Kromě tradičních meditačních víkendů s učiteli jsme se rozhodli, ţe na podzim bychom chtěli začít s novým druhem setkávání, které prozatím má pracovní název Meditační víkend bez učitele. Rádi bychom s občas sešli v komornější sestavě neţ na kurzech. Společně bychom meditovali a v objektu by se dodrţovalo ušlechtilé mlčení tak, jak jsme zvyklí, ale ti, kteří by si chtěli popovídat, by spolu mohli mluvit mimo objekt, neboť k vzájemnému poznávání máme na tradičních kurzech málo příleţitosti. V místní kuchyňce bychom si z vlastních zásob mohli připravit jednoduché jídlo. Tato setkání se budou konat nedaleko Josefova
Dolu. Podrobnější informace přineseme v podzimním Okruţníku, ale uţ nyní se na něj velmi těšíme a doufáme, ţe přispěje k prohloubení přátelských vztahů mezi lidmi, kteří se z kurzů znají jen letmo. Také bychom vám rádi připomněli aktivity ctihodné Bhikkhuní Visuddhi. Ctihodná je nyní na dlouhodobém meditačním ústraní na Šrí Lance, a vrátí se na konci března. Přiletí s bh.Dhammacari, o níţ uţ jste někteří slyšeli. Květen zřejmě stráví v Dhammapale. plánuje však účast na dubnových oslavách Vesaku. v Lotusu a během dubna také pokračování práce se suttami. Oznámení o těchto i dalších akcích budou na http://www.karuna-sevena.cz/akce/.
Pozvání na kurzy Pro přihlášky na všechny kurzy slouţí jednotná emailová adresa:
[email protected]. Proto je důleţité, abyste kromě základních informací (jméno a příjmení, rok narození, adresa, telefon, e-mail, číslo občanského průkazu) do PŘEDMĚTU KAŢDÉ PŘIHLÁŠKY UVEDLI, NA JAKÝ KURZ SE HLÁSÍTE. A pokud můţete pomoci s odvozem učitelů nebo věcí na kurzy, budeme velmi rádi, kdyţ nám to dáte vědět. Nejlépe přímo v přihlášce organizátorům jednotlivých kurzů. Je to pro nás velká pomoc, protoţe jiţ nemáme skupinové auto. Předem děkujeme! Všechny víkendové kurzy jsou určeny jak začátečníkům, tak pokročilým a jsou vhodné jak pro „ostřílené“ meditující, kteří potřebují pár dnů meditačního ústraní, tak i pro ty z vás, kteří chtějí v létě meditovat na delších kurzech a zatím nemají s intenzivní meditací zkušenosti. I kdyţ většina kurzů bude v angličtině, překlad do češtiny máme zajištěn. Přihlašujte se přímo organizátorům kurzů e-mailem, písemně, nebo telefonicky. Další potřebné informace dostanete po přihlášení, ale pokud se potřebujete na něco zeptat, tak neváhejte a ptejte se. Prosím, pamatujte, ţe uvedené příspěvky na kurzy zahrnují pouze pokrytí nákladů na stravu a ubytování. Neobsahují ţádný příspěvek učiteli, který učí ve svém volném čase a zdarma. Zprostředkování Buddhova učení je něco, co nelze ocenit penězi – nicméně kaţdý laický učitel potřebuje pokrýt náklady na svůj vlastní ţivot, v případě mnichů či mnišek je třeba přispět na provoz kláštera. Proto pamatujte na dobrovolný dar učiteli, který není zahrnut do příspěvku na ubytování, stravu a pokrytí nákladů.
VELIKONOČNÍ MEDITACE S CHRISTOPHEM KÖCKEM ve dnech 22.4. – 25.4. v Hořovické chatě na Cholíně. Christopha Köcka, bývalého mnicha z thajské lesní tradice a laického učitele meditace, vám jiţ nemusíme představovat. Překlad z angličtiny do češtiny zajištěn. Příspěvek na ubytování a stravu 1 350 Kč. (Tento příspěvek je minimální, jen na pokrytí nejnutnějších nákladů kurzu, pamatujte proto, prosím, na dobrovolný dar učiteli.) Přihlašujte se přímo Filipovi písemně, e-mailem nebo telefonicky. Sloţenky na úhradu a pokyny na cestu dostanete po přihlášení. Pokud můţete pomoci s odvozem učitele nebo věcí na kursy, také to, prosím, oznamte organizátorovi.
Organizátor: Michal Kellner, Adresa: Nad Buďánkami II. 12, Praha 5, 150 00, Mobil: 733 724 020. E-mail:
[email protected] (do předmětu uveďte, na jaký kurz se hlásíte)
MEDITACE VIPASSANA S CHRISTOPHEM KÖCKEM ve dnech 4.11. – 6.11. v Hořovické chatě na Cholíně. (Pozor, změna termínu!) Christopha Köcka, bývalého mnicha z thajské lesní tradice a laického učitele meditace, vám jiţ nemusíme představovat. Překlad z angličtiny do češtiny zajištěn. Příspěvek na ubytování a stravu 950 Kč. (Tento příspěvek je minimální, jen na pokrytí nejnutnějších nákladů kurzu, pamatujte proto, prosím, na dobrovolný dar učiteli.) Přihlašujte se přímo Filipovi písemně, emailem nebo telefonicky. Sloţenky na úhradu a pokyny na cestu dostanete po přihlášení. Pokud můţete pomoci s odvozem učitele nebo věcí na kursy, také to, prosím, oznamte manaţerovi. Organizátor: Filip Cabaj, Adresa: Dašická 428, 190 17 Praha 9 - Vinoř, Mobil: 608 108 379 E-mail:
[email protected] (do předmětu uveďte, na jaký kurz se hlásíte)
MEDITAČNÍ LÉTO NA DAKOTĚ Nejprve smutná zpráva na úvod: Letos bohuţel neorganizujeme meditační kurz s Bhante U Vansarakhitou. Velmi si ceníme způsobu, jakým vede meditující na kurzech, a víme, ţe pro mnohé z vás to je opravdu inspirativní učitel. Bohuţel cena jeho letenky a ubytování před a po odletu jiţ loni byly nejnákladnější částí letních kurzů. Kdyţ k nám cestoval z východního pobřeţí Kanady, činily okolo 50 000 Kč a nepodařilo se nám je plně pokrýt z příspěvků meditujících. Mezitím se však Bhante přestěhoval ještě o kus dál, na západní pobřeţí Kanady. Z těchto důvodů jsme se rozhodli letos pozvat jiné učitele, z končin nikoliv tak vzdálených, a vás poţádat o pomoc při financování návštěvy Bhante U Vansy v létě 2012. Pokud byste rádi, aby Bhante U Vansa mohl příští rok opět přijet a vést meditační kurz a byli byste ochotni přispět zvláštním darem na jeho cestovné, dejte nám vědět, alespoň předběţně. Do předmětu zprávy, kterou nám pošlete na
[email protected], (popřípadě finančního daru, zaslaného na náš účet) napište „dána pro U Vansu“. Tato dána bude pouţita pouze na pokrytí finančních nákladů jeho cesty, na nic jiného. Předem děkujeme za spolufinancování. Letošní letní kurzy meditace vipassaná se budou konat v penzionu Dakota v Josefově Dole – Antonínově jako vloni. Budou probíhat v angličtině, překlad do češtiny je zajištěn. Kaţdého jednotlivého kurzu je moţné se zúčastnit pouze od samého začátku a je-li kurz delší, je moţno se zúčastnit pouze prvního týdne, nikoliv však pouze druhého (mírná výjimka se týká pouze Jeffova kurzu). Pokud někdo chce meditovat více týdnů, je moţné se přihlásit na více kurzů. Vzhledem k tomu, ţe se délky kurzů liší, jsou příspěvky na ubytování a stravu stanoveny na kaţdý kurz zvlášť a vycházejí, stejně jako loni, z částky 2940 Kč na 1 týden. Myslete také na dobrovolný dar učitelům, který v této částce není zahrnut. Letos nám budou stravování zajišťovat najatí kuchaři, takţe není třeba pomocníků do kuchyně jako v loňském roce. I letos ale hledáme někoho, kdo by mohl pomoci s odvozem učitelů a účastníků a prosíme, zdali byste to mohli uvést při přihlašování. Také ještě nemáme
organizátora na první týden se sestrou Kokidou. Vhodnější by byla anglicky mluvicí ţena. Organizátor/ka má zdarma nejen pobyt na kurzu, který organizuje, ale také nárok na stejně dlouhý meditační pobyt na některém z budoucích kurzů. PŘIHLÁŠKY NA LETNÍ KURZY POSÍLEJTE NA: Do 30. 6. 2011: Michal Kellner, Nad Buďánkami II. 12, Praha 5, 150 00, email:
[email protected], mobil: 733 724 020. Od 1. 7. 2011: manaţerovi na Dakotu, email:
[email protected], mobil 775 709 422 (pouze SMS – během meditačního kurzu nemůţe manaţer zvedat telefon). Sloţenky na úhradu se budou rozesílat asi po 15.květnu, jinak lze samozřejmě platit převodem na účet. Pokyny na kurz se budou rozesílat na začátku června těm, kteří do té doby uhradí příspěvek nebo alespoň zálohu. Kurz s Visu Teoh:
[email protected] nebo poštou na Lotus, Dlouhá 2, Praha 1, 110 00 (pořádá Buddha Mangala ve spolupráci s Buddhistickým centrem Lotus)
SESTRA KOVIDA: SAMATHA-VIPASSANA ve dnech 2.-9. července 2011. Setra AdţánČandasírí letos nemůţe přijet, neboť je zaneprázdněna starostmi o klášter pro mnišky ve Skotsku. Proto nám doporučila sestru Kovidu z kláštera v Chithurstu v Anglii. Je to Angličanka a vyrostla na venkově jako nejmladší ze šesti dětí. Od dětství měla velký zájem o křesťanství.Poprvé se dozvěděla o buddhismu z televizního dokumentu o reinkarnaci, který viděla, kdyţ jí bylo 14 let. Tibetští mniši na ni udělali velký dojem svojí přirozenou a autentickou radostností. Nějakým způsobem se jí tento obrázek hluboce dotkl a inspiroval ji ke čtení o buddhismu a k meditaci., ačkoliv současně si uţívala ţivota na večírcích jako kaţdý průměrný teenager. V Cambridge, kde na začátku 80 tých let studovala ošetřovatelství, vstoupila do Cambridgeské Buddhistické Společnosti, coţ jí umoţnilo poslechnout si učení AdţánaSumedha a AdţánaSučita. V roce 1989 se v Amaravati zúčastnila meditačního kurzu vedeného sestrou Adţán Sundará. Proţitek učení a pobyt v klášteře ji stále více přitahovaly. Po smrti své matky, o kterou pečovala během její nemoci, se rozhodla přesídlit do klášterní komunity. Prvních 8 let strávila v klášteře Amaravati a v r. 2001 přesídlila natrvalo do kláštera Čitavivéka v Chithurstu. V nedávné době strávila delší čas v Barmě – Myanmaru, kde praktikovala pod vedením Sajadó U Tedţaníji. Příspěvek na ubytování a stravu na celý kurz je 2 940 Kč.
VISU TEOH: METTA ve dnech 9.-23. července 2011. Visu (svým předcházejícím mnišským jménem Visuddhačara) praktikuje Dhammu od roku 1982. Narodil se na Penangu, v Malajsii. 12let pracoval jako novinář, následujících 17 let byl theravádovým buddhistickým mnichem. V roce 2003 se ale vrátil do světského ţivota. Meditaci studoval pod vedením mnoha významných učitelů jako je Sayadaw U Pandita, Sayadaw U Lakhana, Sayadaw U Jatila a bhante Sujiva. Visu je v současné době ţenatý a vede meditační kursy v Asii, Austrálii a v Evropě. Je autorem mnoha knih (Plenění zloby a šíření lásky „Curbing Anger Spreading Love”, Pít čaj a ţít “Drinking Tea Living Life“, Všímavá pozornost v běţném ţivotě „Applying Mindfulness in Everyday Life and Critical Times”, Ţití a umírání “Loving and Dying” and Laskavý pozdrav a jiné meditace “Hello with love and other
meditations.”). Visu klade velký důraz na začlenění Dhammy do našeho kaţdodenního ţivota, stejně tak jako na důleţitost kultivace milující laskavosti (metta), radosti a štěstí na naší cestě ke svobodě. Tento kurz pořádá Buddha Mangala ve spolupráci s Buddhistickým centrem Lotus. Proto pro něho platí tyto podmínky: JAK SE PŘIHLÁSIT? Přihlášku zašlete na
[email protected] nebo poštou na Lotus, Dlouhá 2, Praha 1, 11000 Finanční příspěvek je 3 500 Kč 1 týden, 6 500 Kč 2 týdny (ubytování, strava, překladatel) Přihláška je platná po zaplacení zálohy 2 000 Kč, doplatek do 30. 5. 2011. 10 % sleva pro studenty, důchodce a osoby v nesnázích (pouze po domluvě) Upřednostňujeme účastníky na celý kurz Kurzovné se vrací, pouze pokud zrušíte kurz z váţných rodinných či zdravotních důvodů Č.ú. Lotus 19 29 29 23 69/0800 platba převodem, VS = číslo Vašeho mobilního telefonu Více informací Libor 604 218 218,
[email protected] CO SI VZÍT? Vezměte si sebou ručník, pláštěnku, baterku, meditační pomůcky (deku, polštář), oblečení do přírody (povlečení na postelích na rozdíl od ostatních kurzů je zajištěno!) Strava vegetariánská, dodrţování 5 či 8 etických pravidel a ušlechtilé mlčení po celou dobu kurzu, osobní interview s učitelem, kaţdý večer Dhamma přednes překlad z angličtiny zajištěn PŘIHLÁŠKA NA KURZ S VISU TEOH Jméno a příjmení: Rok narození: Telefon (= variabilní symbol): Zdravotní/mentální potíţe/speciální poţadavky: Potřebuji překlad k interview: ANO NE Účastním se: 1. týden ANO NE, 2. týden ANO NE E-mail: Poštovní adresa: Datum :
JEFF OLIVER: SAMATHA-VIPASSANA ve dnech 23. července-5. srpna 2011. Laický učitel meditace vipassaná, kterého znáte jiţ z loňského kurzu. Jako mnich se jmenoval U Dhammarakhita a strávil mnoho let meditací v Barmě v centru Sajadó U Janaky. Doporučil nám ho Bhante U Vansarakhita. Doporučujeme absolvovat buď celý kurz nebo první týden. Moţnost účasti pouze na druhém týdnu je vhodná pouze pro ty, kteří se jiţ seznámili s Jeffovou metodou vedení kurzu meditace vipassana, nebo po dohodě s organizátorem kurzu. Příspěvek na ubytování a stravu na celý kurz je 5 460 Kč, na první týden 2 940 Kč, na druhý týden 2 520 Kč. Přednost mají ti, kteří se hlásí na celý kurz. Po skončení vipassanových kurzů bude na Dakotě pokračovat meditace z tradice Šrí Ramana Maharišiho. Více informací a přihlášky na www.gaia-satsang.com.
PODMÍNKY NA MEDITAČNÍCH KURZECH Kurzy meditace, které organizujeme, mají některé společné charakteristické body, které zde pro vaši orientaci chceme uvést. Ubytováni jsou muţi a ţeny zvlášť. Dodrţujeme 5 etických předsevzetí (Ničení a zraňování ţivých bytostí se budu zdrţovat. Braní toho, co není dáváno se budu zdrţovat. Smyslné nestřídmosti se budu zdrţovat. Zraňujícího a nepravdivého mluvení se budu zdrţovat. Zatemňování mysli omamnými látkami se budu zdrţovat.) Strava je vegetariánská, kolem 17.00 se je buď ovoce a čaj, nebo na kurzech vedených Christophem Köckem se obvykle podává lehká večeře. Vezměte si s sebou všechny potřebné osobní věci (přezůvky na pohyb po budově) na celou dobu pobytu a vše, co potřebujete na meditaci v sedě – meditační polštář nebo stoličku, přehoz přes ramena je důleţitý. Předepsané léky sebou. Naše kurzy probíhají v otevřené atmosféře „ušlechtilého mlčení“ – komunikace je omezena na rozhovory s učitelem. Tato okolnost "chráněného prostředí" a ušlechtilého mlčení základním nosným pilířem procesu bytostné transformace. Meditace, tak jak byla praktikována a instruována samotným Buddhou, je relativně intenzivní proces. Meditace soustředění a mentální čistoty, zvaná samatha, rozvíjí klid, čistotu, jednotu a harmonii mysli. Meditace mettá (meditace univerzální přízně) patří k tomuto druhu mentálního rozvoje. Praxe této meditace otevírá a posiluje schopnost přívětivosti a dobré vůle vůči všem bytostem včetně sebe sama. Tato meditační cvičení kultivují pozitivní přístup ke skutečnostem ţivota. Meditace vhledu zvaná vipassaná nebo satipatthána-vipassaná prohlubuje poznání a vhled do našeho ţivota, vhled a hlubší chápání toho, co v normálním ţivotě označujeme jako „já“. Vipassaná otvírá nový horizont ţivota, který není zaslepen a zdeformován sobeckou sebestředností; v ideálním případě meditace vhledu vede k zániku chtivosti, nenávisti a zaslepení. Program je v principu celodenní: od časného rána aţ do večerních hodin probíhají meditace. Ráno kolem sedmé je snídaně a jistý volný čas po snídani, v poledne oběd a dostatečný odpočinek po obědě, také odpolední čaj a procházka – ale jinak se očekává, ţe účastník v rámci svých moţností bude dodrţovat rozpis dne, kdy meditace vše děje následována meditací v chůzi. Dopoledne bývají zadány instrukce ,přes den někdy probíhají individuální nebo skupinové rozhovory s učitelem, kdy se hovoří o průběhu meditace a dohlíţí, aby vše probíhalo správně. Večer v 19:30 bývá volný přednes Dhammy – rozhovor o teoretických a praktických tématech podle Buddhovy nauky. Den většinou uzavírá půlhodinová meditace mettá od 21:30 do 22:00. Všechny rušivé aktivity jako čtení kníţek nebo čehokoliv jiného, psaní dopisů nebo pohledů, mobilní telefon (!), kouření cigaret, poslouchání rádia, návštěva restaurace jsou v průběhu kurzu nemyslitelné. Zato proběhnutí se, zpřítomnělé procházky do přírody, protahování těla, na tělo soustředěná hathajóga, na tělo a pocit soustředěná technika KumNye, eventuálně ThaiChi jsou moţné po dohodě s učitelem. Drţení půstu s meditací vhledu nejde příliš dobře dohromady, a měl-li by někdo záměr se během meditace postit, je třeba to předem konzultovat s učitelem. Poměrně vysoká disciplinovanost kurzů by ale neměla vést k nějaké vnitřní upjatosti – přesný opak je cílem: v sebedisciplině nalézt vyšší rovinu vlastní svobody, volnosti a radosti. Instrukce v průběhu kurzů jsou předkládány jako dobře míněné rady. Proto platí následující podmínka účasti: účastník je zodpovědný za případné tělesné a psychické důsledky pobytu na meditačním kurzu. Specifika na letních kurzech Pokud moţno vezměte s sebou povlečení na postel nebo spací pytel spolu s povlakem na polštář a prostěradlem. Letos sice bude moţnost si na místě zapůjčit povlečení za jednorázový poplatek 50Kč, ale pokud si přivezete vlastní povlečení, šetříte tím práci organizátorům. Denní program pro meditující zahrnuje 45 minut aktivní (pracovní) meditace bez mluvení. To je velmi důleţitá součást kurzu, která má učit meditujícího přivést jasnou pozornost do denních aktivit našeho kaţdodenního ţivota.
Aby se meditující mohli také trochu poznat mezi sebou a proţít Dhammu na běţné sociální úrovni (a to je také vysoce důleţité), v sobotu při konci a začátku kurzů bude na tento den vyhrazena jedna společenská místnost (jídelna), kde odjíţdějící a přijíţdějící budou moci spolu normálně komunikovat. Večeře se nepodává – jen nápoje, eventuálně s ovocem. Přes den probíhají individuální nebo skupinové rozhovory s učitelem, kdy se hovoří o průběhu meditace a zjišťuje, jestli vše probíhá správně.
Doufáme, ţe Vás nabídka kurzů zaujala a těšíme se na viděnou na některém z nich. O novoročním kursu 2011-2012 vás budeme informovat v podzimním Okruţníku. Pro tento kurs hledáme vhodnější objekt, nejlépe na Moravě, a budeme rádi, kdyţ nám s tím pomůţete.
Přednes sestry Kovidy – Ţádostivost (3. ledna 2009) Jak nás v našem kaţdodenním ţivotě ovlivňuje naše vlastní ţádostivost a jak s námi postrkuje? Jak nás příjemné věci přitahují a naopak odpuzují věci, které nechceme? Věnovat těmto vnitřním hnutím pozornost i ve víru kaţdodenního ţivota je velmi uţitečné, protoţe je tak snadné si myslet, ţe praktikovat znamená dostat se na místo, kde nás nic nevyrušuje. Je-li naším cílem právě toto, máme tendenci vytěsňovat vše, co nám tuto představu narušuje. Moţná si představujeme, ţe teprve potom moţná začne ta správná meditace – teprve pak nastane ten „správný druh meditačního proţívání“. To je chybný výklad praktikování meditace vhledu, a ani není realistický. Z vlastní zkušenosti vím, kdyţ ráno vstanu, nikdy nemohu přesně předvídat, jaké situace během dne nastanou, co mne ovlivní, čemu budu muset čelit, čím se budu muset zabývat. Schopnost dovést meditaci právě aţ na hranici, tam kde jsme bezprostředně a vlastně nedobrovolně zasaţeni, tato schopnost je velmi důleţitá. Kdyţ na něco reaguji, kde je potenciál pro klid, pro vnitřní usmíření s tím, čím je tento přítomný okamţik mimořádný a neopakovatelný? Nikoliv navzdory právě se odehrávajícímu okamţiku, ale s ním a v něm. Pak meditace nemusí znamenat, ţe máme okolnosti pod kontrolou, nebo ţe něco má být, jak si představujeme, ale je přijímáním všeho, co se právě teď odehrává, a to posiluje naše zakotvení a zklidnění v přítomném okamţiku. Moţná vám to zní jako trochu zidealizovaný přístup k meditaci, ale ráda bych se s vámi ráda podělila o to, jak se takový postoj snaţím kultivovat. Lidé často předpokládají, ţe klášterní ţivot je předvídatelný, usedlý a klidný. Mně osobně se zdá nahodilý, chaotický a nepředvídatelný. Kaţdý den se stane něco, co mou mysl nutí reagovat. Nikdy nevím, s jakými problémy se setkám. Často si všimnu, ţe pár dní před tím, neţ celé naše klášterní společenství vstoupí do období tichého meditačního ústraní, v mysli se mi vynoří silné nutkání, abych včas dokončila všechny úkoly, takţe budu moci na čas změnit ţivotní styl a naplno se ponořit do meditace. A právě během tohoto tříměsíčního meditačního ústraní se před několika lety v klášteře porouchal bojler. Jeden z mnichů, který takové věci umí opravit, místo toho, aby měl spoustu času a prostoru na meditaci, musel strávit 2 týdny opravou bojleru. Představuji si, jak se s tím srovnal. Snadno z toho mohl mít problém, kdyby se drţel své představy, ţe si chce zachovat ticho a klid pro meditaci,
ale on z toho problém nedělal. Kdyţ si přejeme a očekáváme spoustu prostoru, klidu a ticha, dokonce i kdyţ to opravdu potřebujeme, mějme vţdy na mysli, ţe se to nemusí uskutečnit. Nic není nikdy jisté. Místo toho, abychom ještě více utvrzovali svá zafixovaná očekávání, snaţme se raději vidět, jak reagujeme na situace, které nastávají oproti našemu očekávání. Ve všedním ţivotě, některých podnětů si mysl příliš nepovšimne, ale jiných se chytne, rozvíjí je, znovu a znovu je přehrává a vytváří představy. Na příklad, kdyţ s někým hovořím o tématu důleţitém pro obě strany, opravdu postřehnu, kdyţ se ve mně vynoří impuls tlačit konverzaci určitým směrem? Jestliţe takovému impulsu podlehnu a přitom si toho nejsem vědoma, ovlivní to celý rozhovor, protoţe bude obtíţnější partnera přijmout a porozumět, co je důleţité pro něj nebo pro ni. Tak se můţe hromadit nedorozumění a vytvářet postoje, tak nás malá zranění mohou vést k předpokladu, ţe ten druhý nás nebere váţně: ‚I kdyţ jim řeknu, jak je to pro mne důleţité, na mých pocitech jim stejně nesejde„. To ovšem nemusí být pravda. Kaţdou událost ovlivňuje mnoho faktorů, a toto můţe a nemusí být jeden z nich. Někdy můţe stačit uznat, ţe došlo k nedorozumění, a uţ nebude třeba měnit další okolnosti. Některé aspekty toho, jak kaţdý den přijímáme jeden druhého, jsou pouze věcí zvyku. Čím déle s někým ţijeme, tím je vnímání ze zvyku silnější a můţe se stát téměř nemoţným vidět jeden druhého, aniţ by nám v tom překáţela spousta nahromaděných předsudků. Neznamená to, ţe jsme špatní – prostě se to stává. Někdy se dokonce můţe stát, ţe někdo ve společenství se hodně změní, ale ostatní lidé mají tak zakořeněnou tendenci vnímat ho určitým způsobem, ţe vlastně vůbec nevidí, jak se změnil. Kdyţ se děje něco, co v nás vyvolává silnou reakci, spolu s tím se obvykle objeví odpor věnovat tomu pozornost. Tato reaktivita sama o sobě je nepříjemná – je to neuspokojivé (v jazyce pálí se to nazývá dukkha), vyrušující, nepříjemné, protoţe zde je napětí fyzické, mentální a emocionální. Proto se místo jasné pozornosti objeví tendence to posuzovat. Nejprve nastane primární proţitek naší reakce, potom sekundární proţitek posouzení reakce. Toto posuzování vyvolá nutkání něco dělat a nenechá nás s původní reakcí prostě jen být. Máme hluboce zakořeněný zvyk zbavovat se nepříjemného, abychom mohli proţívat klid, a to vede k odmítání toho, co se zrovna děje. Ale mysl se stává silnou a pozornou, je-li schopna setrvat u proţívání takového, jaké právě je, především u plného vnímání tělesných pocitů, doprovázejících kaţdý proţitek. Jsme-li schopni vytvořit prostor něco nepříjemného prostě jen tak snést a přivést k tomu pozornost, skutečně posilujeme sílu mysli. Je to dobrá praxe a můţeme ji provádět v kterémkoli denním okamţiku – při nastupování do autobusu, během rozhovoru, i kdyţ spěcháme do práce. Neznamená to, ţe vţdy jsme plně u celého proţívání - ale s plnou kapacitou mysli, kterou právě máme k dispozici, zkoušíme všimnout si, co se právě teď děje. Kdyţ se dostanu do opravdového kontaktu s tím, co se děje v mém proţívání, stane se, ţe tento proţitek se sám začne proměňovat na proţívání klidu. Stále se odehrává to, co se odehrává, ale silná mysl setrvává ve středu. Jiţ to se mnou nesmýká sem a tam, věci mne jiţ nepřitahují, ani neodpuzují. Ale kdyţ ulpím na chtění dostat se do tohoto středu a kdyţ příjemný záţitek učiním cílem své praxe, bude mi to překáţet. Musíme pustit chtění příjemného výsledku, pustit chtění, aby se staly konkrétní věci. Stejné pravidlo můţeme aplikovat na vnímání lidí okolo nás. Určitě si všichni myslíme, ţe naše rodina nebo společenství by mohly být lepší, mnohem uspokojivější. Ale nejsou. Jsou jiná, jsou taková, jaká jsou. A je dobře, ţe obvykle nedostaneme to, co povaţujeme za nejlepší, ale místo toho dostáváme příleţitost se v tom uvidět, jako se můţeme vidět v zrcadle. Někdy můţe trvat celá léta, neţ se probudíme a poznáme v sobě určité tendence. Učí nás to i pokoře. Ostatní lidé mi pomáhají uvědomit si, co jsem nezvládla. Poznat, jaké reakce vyvoláváme v druhých lidech, můţe být velmi uţitečné, protoţe to odkrývá karmické vzorce – naše navyklé způsoby, jak reagujeme na svět, co nezvládáme a co nevidíme. Jestliţe si uchováme vůli a otevřenost učit se, tyto vzorce, které si obvykle neuvědomujeme, se nám odkryjí. Snaţím se sledovat, co se děje v mé mysli mění a zůstat s těmito ději. Více se zajímat o to, co děje, neţ se snaţit to změnit. Kdyţ mysl necháme reagovat a jen jsme si těchto reakcí vědomi,
je moţné ji od ulpívání a reaktivnosti osvobodit. Pak se můţeme hlouběji podívat na příčiny. Někdy to můţe být ošidné, téměř jako hra s ohněm – myslíte si, ţe si něco uvědomujete, ale ve skutečnosti jste v tom uvízli, hovíte si v tom. Je to neustálý proces objevování, jak vyladit pozornost – jako kdyţ ladíte rádio. Postupně objevujete, jak si uvědomovat pocity, myšlenky a vjemy, aniţ byste v nich uvízli. Není vţdy moţné být v přítomnosti tak plně a bezprostředně, jak věci vyvstávají. Myšlenky a pocity se odehrávají velmi rychle. Ale kdykoliv jsme nebyli schopni být plně u toho, taková zkušenost po sobě zanechává jakousi ozvěnu, která vyvstane později, kdyţ jsme schopnější to reflektovat. Pak je moţné si uvědomit tyto dozvuky. Někdy máme tendenci posuzovat svoji praxi dosti tvrdě, zvláště kdyţ jsme přesvědčení, ţe při meditaci se nemá nic dít a máme být velmi klidní. Přitom můţeme podcenit sílu, kterou jsme během praxe nasbírali a která se projeví, aţ kdyţ se v našem ţivotě stane něco významného. Mám kamarádku, která se nedávno při autonehodě váţně zranila na hlavě. Také nemívala mnoho sebedůvěry, co se týkalo praxe. Aţ v procesu uzdravování, – jak se jí po operaci navracelo vědomí – objevila úţasný klid, úplně přirozený, a to díky svému předchozímu úsilí krůček po krůčku být s věcmi tak, jak jsou.
Příspěvky meditujících Často pro nás můţe být poučné, kdyţ můţeme vidět praxi očima druhých lidí, kteří jdou také po stezce vedoucí nás k porozumění a přijetí světa kolem nás, ale hlavně nás samotných. Proto bychom Vám rádi v následujících řádkách zprostředkovali zkušenosti ostatních meditujících a takto jdoucích kamarádů.
Karolína Sobotová: Meditace v denním ţivotě Kdyţ mi přišel email s informací o Jeffově praţském retreatu, zajásala jsem. Konečně něco pro nás pracující / studující, kteří se snaţíme najít rovnováhu a klid během našich běţných denních aktivit. Jeffa Olivera jsem potkala na jednom retreatu v meditačním centru Dibbavana, který proběhl v srpnu 2010. Byl to můj první meditační zásed a dost zasáhl do mého ţivota. Jenţe v té době jsem měla prázdniny, takţe pokračovat v meditaci kaţdý den nebyl problém. Vše se zdálo jednoduché a fungovalo jako po drátkách. Akorát, ţe s nástupem do školy se meditační praxe stávala pomalu a plíţivě stále méně intenzivní. Známe to všichni, vţdycky se vyskytne něco „důleţitějšího a naléhavějšího“ na práci, a pak se najednou přistihneme uprostřed nějakého toho stresu, vzteku, smutku a slova jako všímavost a plné vědomí nám zní jako vzdálená vzpomínka…. Myšlenka retreatu v denním ţivotě se mi moc líbila. Celé to vypadalo tak, ţe ráno od 6 do 9 a večer od 18 cca do 20 hodin mohl kdokoliv, kdykoliv přijít, posedět, povyprávět a pobýt jak dlouho chtěl. Já jsem ze zúčastnila skoro kaţdý den. Ráno jsem vstávala v 5, abych na šestou byla v centru Lotus. První 2 dny jsme byli jen tři. Uvařili jsme si čaj, Jeff nám vyprávěl svoje zkušenosti, odpovídal na dotazy a pak jsme buď meditovali v sedě, nebo jsme pozorovali vodu jak se vaří v konvici nebo čajové lístky, jak se rozvíjí, kdyţ se zalijí horkou vodou nebo jsme pozorovali paprsky světla zářící z plamene svíčky, kdyţ se na něj dívá z přivřenýma očima. To vše nám mělo připomenout pravou přirozenou podstatu věcí. Postupně se nás scházelo víc a víc, kaţdý většinou přinesl něco k snídani, tak jsme společně jedli v plném vědomí. Kaţdý pobyl podle svých moţností a postupně jsme se rozcházeli. V sobotu ráno jsme se rozhodli jít na meditaci v chůzi, která se nesla v Jeffově „freestyle“ duchu. Byli jsme tři, navzájem jsme se drţeli a ten kdo byl uprostřed měl zavřené oči. Tak se nám otevřela moţnost prozkoumávat známé praţské ulice jinými smysly neţ je zrak. Všechny zvuky byly hlasitější a bliţší, vůně intenzivnější a mrazivé počasí s náledím vyţadovalo notnou dávku důvěry ve „vidící“
průvodce. Pak jsme se zastavili u Vltavy a pozorovali jsme Karlův most, který jakoby se vznášel v oparu vypařující se vody z řeky. Všechno bylo jakoby magické a velmi reálné… Zpátky ale ke všedním dnům. Kdo chtěl a měl čas, mohl do Lotusu přijít i večer a sdílet s ostatními svoje záţitky a zkušenosti, které měl během dne. Někdo třeba jen přišel mlčet a poslouchat. Pak měl Jeff většinou krátký „dhammatalk“ a opět jsme meditovali. Pro mě byl retreat velmi cennou zkušeností. Měla jsem trochu obavy, ţe budu z ranního vstávání unavená, ţe se třeba nebudu moct soustředit, ale opak byl pravdou. Nejen, ţe jsem měla dost energie na všechno, ale taky jsem byla mnohem více v klidu, bez zbytečného stresu. Myslím, ţe ostatní na tom byli podobně, protoţe většina se do Lotusu vracela opakovaně celý týden. Byl to pro mě dost důleţitý impuls pro pokračování v praxi, ukázka toho, ţe to rozhodně není ztráta času. A taky ukázka toho, ţe meditace nemusí být, a není něco, co je odděleno od běţného ţivota. Ţe právě naopak kaţdá naše činnost můţe být i meditací. A taky to, ţe je cennější umět uplatnit svoje meditační zkušenosti ve všedním ţivotě, neţ je vzájemně oddělovat.
Roman Ţiţlavský: Samatha kontra vipassana? Dotkneme se „oţehavého“ tématu soudobého theravádového světa. Jedná se o otázku, zda je potřebné systematicky rozvíjet hluboké úrovně soustředění, zda není dostačující začít přímo od počátku s meditací vhledu. Toto téma vyvstalo zejména díky obrodě meditační praxe v Barmě, kdy se otevřela moţnost v měřítku do té doby nevídaném oddat se meditaci i pro laiky. Meditace přestala být takřka výlučnou doménou mnišské obce. Pro toto hnutí bylo ovšem třeba přizpůsobit meditační přístupy, aby vyhovovaly ţivotnímu stylu laika, aby vyhovovaly člověku ţijícímu běţným aktivním ţivotem, fungujícímu ve společnosti, pracujícímu, starajícímu se o rodinu apod. Velcí vipassanoví učitelé 20. století jako Mahasi Sayadaw, Goenka a další přišli se systémem intenzivních meditačních kurzů meditace vhledu. Jednoduše řečeno šlo o přímé zkoumání naší proţívané zkušenosti na úrovni těla, pocitů, předmětů vědomí a mysli bez cílené kultivace hlubokého soustředění. Principy meditace vhledu byly aplikovány v podstatě od začátku praxe. Toto se dělo ve striktní formě během velmi intenzivních meditačních kurzů trvajících od jednoho víkendu do několika měsíců. Tento přístup se brzy velmi rozšířil a získal na popularitě. Jiţ nebylo třeba se kvůli meditaci stát mnichem a oddat se praxi na dlouhá léta. Existovala moţnost přístupná takřka pro kaţdého – na několik týdnů či třeba jen dnů se plně věnovat meditaci. Tento přístup byl podepřen teoretickou naukou, ţe i čistou vipassanou ( tzv. „suchý vhled“) lze dojít hlubokých vhledů a ve finále dokonce realizace Nibbány. Hnutí „čisté vipassany“ se díky své praktičnosti a přístupnosti velice rozšířilo, zejména v samotné Barmě a odtud pak v ostatních théravádových zemích a dále pak na západ. Nyní ovšem přichází otázka. Je to skutečně tak skvělý přístup? Opravdu je samatha v podstatě nadbytečná technika, která navíc můţe vést k nebezpečnému ulpění na jemnohmotných stavech vědomí? Rozdílnou odpověď vám dá člověk vychovaný v tradici Mahasi, jinou uslyšíte v tradici Pa Auk známé systematickou praxí meditace samatha. Obecně bych k tomu napsal toto: Myslím, ţe existují lidé, kteří díky dobré schopnosti soustředění dané vrozeným talentem, zkušeností a praxí z minulých ţivotů či já nevím čím, mohou dosáhnout hlubokého pokroku v meditaci vhledu bez dlouhodobého rozvoje koncentrace a klidu. Mám však za to, ţe takových šťastných, talentovaných jedinců není mnoho. Já jsem po několikaleté poměrně intenzivní praxi meditace vhledu došel do stádia, kdy dál to zkrátka nešlo. Zřetelně jsem vnímal, ţe bez silnější koncentrace, stability, stálosti a jasnosti mysli se hlouběji nedostanu. Proto jsem po zhruba 6 letech praxe meditace vipassana přešel k samathové praxi. Nikoli proto, ţe by předchozí praxe neměla ţádné výsledky. Naopak – samotná vipassana přináší výsledky relativně rychle, učí nadhledu, neulpívání a je skutečně velmi praktická pro běţné fungování ve světě. Ale dostal jsem se do stadia, kdy se praxe uţ jen dřela na stejné úrovni. Tento můj stav nebyl zdaleka ojedinělý – potkal jsem a potkávám meditující, kteří prošli dosti podobným vývojem. Po
intenzivní praxi čisté vipassany se dostali na úroveň, kde cosi chybělo. Chybělo stabilní hluboké soustředění. Také z četby Buddhových sutt dost zřetelně vyplývá, ţe praxe soustředění a džhán hraje nezastupitelnou úlohu v cestě Dhammy. Sympatický je mi téţ přístup thajské lesní tradice, kde se příliš nezabývají rozdělováním meditace na samatha a vipassana, ale berou jako praxi všechny denní aktivity, nejen formální sezení. Shrnul bych celý problém asi takto: v meditační praxi se bez stability a soustředění neobejdete. Jaká míra je nutná pro harmonický rozvoj meditace je otevřená otázka. Kaţdý člověk má také jinou vrozenou schopnost koncentrace. Někdo cvičí mnoho let, aby dosáhl úrovně, kterou jiný dosáhne během týdnů. Hodně téţ závisí na meditačním učiteli. Věřím, ţe dobrý učitel dokáţe své ţáky směřovat tak, aby rozvíjeli faktory soustředění i moudrosti. Já vnímám samathu a vipassanu jako neoddělitelné nástroje pro rozvoj poznání a soucítění. Vyjádřil bych to na přirovnání k hořící svíci. Vlastní svíce znázorňuje stabilitu a pevnost soustředění. Hořící plamen symbolizuje vhled, který proniká tmou našich závislostí, lpění, strachů, osvětluje tmavá zákoutí, abychom nahlédli, jak naše mysl opravdu funguje. Samotná svíce by nám ve tmě moc nepomohla a samotný plamen by nemohl bez ní hořet. Tento text pochází z knihy Meditace klidu a vhledu, která mi vyšla v roce 2008 v nakl. Triton. Je to uţ pár let, co jsem ji napsal, nabral jsem za tu dobu další zkušenosti z meditací i studia a proto bych jej rád doplnil několika postřehy. Čím déle kráčím po cestě srdce s pomocí Buddhovy nauky, tím více si jí váţím a vnímám ji jako neocenitelný poklad. Stejně tak přestávám řešit, zda pouţívám momentálně vipassanu, samathu, zda se jedná o théravádu, thajskou tradici, barmskou apod. Zde na západě často řešíme techniky a zapomínáme, ţe i techniky jsou pouze formy, formy, které slouţí jako pomocné nástroje pro čištění mysli. Krásně o tom mluvil kamarád na našem nedávném zásedu, kdy si uvědomil, ţe v rámci intenzivního kurzu jakoby přepínal do meditačního módu – teď sezení, teď chůze, teď se dělá to, teď zase toto, a vše co jej z něj nějak vyhazovalo, vnímal jako ohroţení či narušení. Uvědomil si, ţe místo svobodné otevřené mysli „dělá techniku“ a vědomě začal experimentovat, otevírat pozornost k jiným přístupům. Celý proces najednou nabral na ţivosti, dynamice. Mezi podstatné kvality, jenţ by měla „dobře“ praktikovaná meditace přinášet, patří radost a také přirozená otevřenost a laskavost. Pokud často jen drhneme techniku, snaţíme se hledat a vidět věci, které „máme“ vidět, radost se často vytrácí. Radost je spojená s otevřeným duchem, s průzkumníkem, který se vydává do hlubin mysli a pouţívá různé cesty, nejen jednu stále stejnou, vyšlapanou, která se stala uţ sama o sobě strnulou formou. Meditační proces pochopitelně nezřídka přináší, přesněji řečeno vynáší na povrch, i subjektivně velmi náročné vnitřní obsahy. Coţ není na první pohled příjemné, ale je to právě ono hlubinné čištění a i uvědomění faktu, ţe se zase o kousek pohnula ta naše zalepená struktura, je fajn. Aspekt radosti v meditaci značí, ţe je skutečně účinná, ţivá. A v rámci své praxe jsem zjistil, ţe tyto výše zmíněné kvality přirozeně přináší rozvoj soustředění. Kdyţ jsem začínal s cílenou prací na soustředění, měl jsem v mysli všechny ty řeči učitelů čisté vipassany o zbytečnosti této práce, o nebezpečí ulpění na příjemných stavech a někdy téţ o dlouhodobé náročnosti této cesty. Praktikuji tuto meditaci jiţ více neţ 6 let a mohu říci, ţe to jsou nesmysly. Snad kromě poslední zmiňované námitky. Ovšem dlouhá je cesta k prohlédnutí obecně, to nezávisí na formě, ale na našich dispozicích, karmě a snaze. Sám na sobě jsem zakusil a zakouším nesmírnou prospěšnost rozvoje soustředění. Koncentrace přináší do mysli jemnost, lehkost a zároveň stabilitu a klid, přirozeně rozvíjí příznivé vnitřní klima – výše zmiňovanou radost (píti), štěstí (sukha), laskavost a soucit (mettá a karuná). Spolu se schopností jasně vnímat právě probíhající děje (sati) je moţné skrze ni téţ mnohem jasněji a hlouběji nahlíţet svou mysl i vnější jevy, coţ přináší mnohem hlubší vhledy neţ samotná vipassana bez hlubší koncentrace. Za ideální, protoţe univerzálně pouţitelný nástroj, povaţuji anapána sati, vědomé pozorování nádechu a výdechu. Dle sutt je to i forma, jiţ pouţíval Buddha. Během této praxe je rozvíjena zároveň čistá mysl, schopnost vnímat bez ega, je to praxe, při níţ kvetou kvality připisované jak
soustředění tak vhledu. Proto je moţná lepší vymanit se z těchto omezujících škatulek. Vţdyť Buddha neučil samathu ani vipassanu, učil bhávaná, celostní kultivaci mysli, učil Dhammu krásnou na počátku, krásnou uprostřed a krásnou na konci. Jeden známý mi nedávno v mailu citoval slova amerického mnicha Ven. Sujato: „Říká, ţe Samatha - Vipassana není druh meditace, ale vlastnost, kvalita mysli. Ţe ţádný buddhista nemůţe říct, ty děláš tohle a to je samatha a ty děláš zase tohle a to je vipassana. Říká, ţe tak to prostě není. Dává příklad. Anapana-Sati má 16 stupňů. Říká, ţe prvních 12 stupňů je na straně samatha a poslední 4 jsou na straně vipassana. Lze také vidět aspekty vipassana na straně samatha a aspekty samatha na straně vipassana, takţe je nelze hrubě rozdělit. V Suttách se píše, ţe Samatha -Vipassana si také navzájem pomáhají. Definice je taková ţe samatha vede k odstranění chtivosti, coţ je emocionální poskvrna a vipassana vede k ukončení nevědomosti, coţ je kognitivní poskvrna, takţe jde o dva rozličné aspekty osvobození…“ Tolik několik snad inspirativních náhledů k chápání naší praxe. Vyváţit správně úsilí a uvolněnost, pouţívání dovedných technik a vnitřní kreativitu, to je opravdové umění, umění, které člověk nabývá praxí. Do ní přeju hodně trpělivosti, vytrvalosti a odhodlání! Třeba se při ní někdy sejdeme. Vše dobré!
Nabídka nejnovějších nahrávek – leden 2011 Objednávky posílejte na adresu: Ondřej Kafka, Annenská 5, 110 00 Praha 1, mobil: 724 833 847, email:
[email protected]. Ke kaţdé objednávce počítejte poštovné a balné 30,Kč. Po domluvě lze vypálená CD téţ vyzvednout v praţském Lotusu na pondělních schůzkách. Kromě záznamů na CD nyní máte moţnost si u Ondřeje Kafky objednat nahrávky z kurzů přímo do počítače a stahovat si je přes úschovnu. Doporučená dána za zaslání takové nahrávky je niţší neţ u nahrávky na CD: U nahrávek s původní cenou za 80 Kč se sniţuje na 50 Kč, u ostatních nahrávek je o padesát korun niţší neţ je uvedeno u CD. Po obdrţení této částky vám Ondřej pošle odkaz a vy si soubor stáhnete přímo do svého počítače (nejpozději do 14 dnů od uloţení) Celou nabídku nahrávek naleznete na našich webových stránkách. Marek Panuška: Spiritualita Severoamerických Indiánu očima praktikujícího buddhisty Christoph Köck: Novoroční meditační kurs v Chatě 2010 - 2011 Na Mlýně 2010 22.-24.10. Christoph Köck: Meditační víkend na Cholíně 2010 23.7.-7.8. Jeff Oliver- letní meditační kurs – vipassaná-Dakota 2010 10.7.-23.7. U Vansa: Kurs mettá-vipassaná – léto Dakota Hannes Huber –letní meditační kurs – vipassaná2010 3.7.-10.7. Dakota Adţán Čandasírí–meditační kurs-thajská lesní 2010 26.6.-3.7. tradice-Dakota Christoph Köck: 2010 2.4.-5.4. Meditační Velikonoce - meditace vipassaná 2009 - 2010 Christoph Köck: Novoroční meditační kurs v Prudké 2011 7.2.
1 CD MP3
50,- Kč
1 CD MP3
100,- Kč
1 CD MP3 2 CD MP3 1 CD MP3
100,- Kč 200,- Kč 150,- Kč
1 CD MP3
150,- Kč
1 CD MP3
150,- Kč
1 CD MP3
100,- Kč
1 CD MP3
100,- Kč
Za výbor Buddha Mangaly, o.s.: M. Laušmanová, T. Sivok, F. Lomský, M. Kellner, O. Kafka, J. Hašková Buddha Mangala. o.s.; Churáňovská 5, 150 00 Praha 5, Czech Rep., Bankovní spojení: ČSOB, a.s., div. Poštovní spořitelna, č. účtu: 135 608 224/0300, IČO 67798519, DIČ CZ67798519; tel./fax/záznamník: + 420 257 210 585, mob.:+ 420 608 709 422, e-mail:
[email protected], www.buddha.cz/buddhamangala/index..html
