okr. Brno-venkov 1. úplná aktualizace - r A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP POHOŘELICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

POHOŘELICE okr. Brno-venkov

1. úplná aktualizace - r. 2010

A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP POHOŘELICE

Pořizovatel: Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavební úřad Objednatel: Město Pohořelice Zpracovatel: AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel/Fax: 545217035, Tel. 545217004 E-mail: [email protected] Web. www.arprojekt.cz Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 732 Datum zpracování: 2010 Subdodavatel (úprava digitálních dat): GB-geodezie, spol.s r.o., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno-Židenice Vypracovali:

Ing. arch. Milan Hučík Ing. Veronika Hučíková

OBSAH DOKUMENTACE A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXT) 01 Výkres hodnot území 02 Výkres limitů využití území A. Přírodní limity B. Technické limity 03 Výkres záměrů na provedení změn v území 04 Problémový výkres

1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000

B. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) C. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY)

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST 1

Úvod

..................................................................................................................................... 7 Stručná charakteristika řešeného území ............................................................................. 7 Podklady pro RURÚ – údaje o území .............................................................................. 10

1.1 1.2 2

Rozbor udržitelného rozvoje území – tématické rozbory .................................................................... 11 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.5 2.5.1 2.5.2

Horninové prostředí a geologie ........................................................................................ 11 Geologie, morfologie ....................................................................................................... 11 Hydrogeologie.................................................................................................................. 14 Nerostné suroviny a jejich těžba ...................................................................................... 14 Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže ........................................................................ 15 SWOT analýza ................................................................................................................. 17 Vodní režim...................................................................................................................... 18 Vodní režim v krajině....................................................................................................... 18 Stav povrchových a podzemních vod............................................................................... 20 Ochrana před povodněmi ................................................................................................. 24 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu ................................................................................ 25 SWOT analýza ................................................................................................................. 26 Hygiena životního prostředí ............................................................................................. 27 Ovzduší ............................................................................................................................ 27 Odpadové hospodářství .................................................................................................... 29 Hluk.................................................................................................................................. 30 Další hygienické závady území........................................................................................ 41 SWOT analýza ................................................................................................................. 42 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................ 43 Ochrana přírody................................................................................................................ 43 Koeficient ekologické stability krajiny ............................................................................ 46 Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice ........................................................... 49 SWOT analýza ................................................................................................................. 50 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...................................... 51 Zemědělský půdní fond.................................................................................................... 51 Pozemky určené k plnění funkcí lesa............................................................................... 53

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

ÚAP správního území ORP POHOŘELICE, aktualizace 2010

A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Strana: 2

2.5.3 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.7 2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5 2.7.6 2.8 2.8.1 2.8.2 2.8.3 2.9 2.9.1 2.9.2 2.9.3 2.9.4 2.9.5 2.10 2.10.1 2.10.2 2.10.3 2.10.4 2.10.5 2.10.6 3

SWOT analýza ................................................................................................................. 56 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .................................................................... 57 Dopravní infrastruktura .................................................................................................... 57 Technická infrastruktura .................................................................................................. 64 SWOT analýza ................................................................................................................. 71 Sociodemografické podmínky.......................................................................................... 73 Úvod................................................................................................................................. 73 Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice .............................................. 73 Demografický potenciál ................................................................................................... 76 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby ........................................................................ 82 Vybavenost obcí............................................................................................................... 85 SWOT analýza ................................................................................................................. 86 Bydlení ............................................................................................................................. 87 Domovní a bytový fond.................................................................................................... 87 Bytová výstavba ............................................................................................................... 89 SWOT analýza ................................................................................................................. 91 Rekreace........................................................................................................................... 92 Každodenní rekreace ........................................................................................................ 92 Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace ............................................................... 93 Cyklotrasy ........................................................................................................................ 95 Turistické stezky .............................................................................................................. 96 SWOT analýza ................................................................................................................. 96 Hospodářské podmínky.................................................................................................... 97 Základní charakteristika ................................................................................................... 97 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice .................... 97 Podnikatelská struktura .................................................................................................... 98 Struktura zaměstnanosti ................................................................................................... 99 Uzavřenost a otevřenost ORP ........................................................................................ 101 SWOT analýza ............................................................................................................... 104

INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ................................................ 105 3.1 Nově sledované jevy (JMK)........................................................................................... 105 3.2 Bilance počtu obyvatel - vývoj....................................................................................... 105 3.3 Kvantifikovatelné indikátory udržitelného rozvoje území použité pro hodnocení území a sledování jeho vývoje v čase ................................................................................................................ 110 3.3.1 Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby................................................... 110 3.3.2 Podíl rezidenčním ploch na celkovém využití zastavěného území obce........................ 110 3.3.3 Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce ................ 111 3.3.4 Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce ......... 111 3.3.5 Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce..................... 112 3.3.6 Míra zasažení území záplavami ..................................................................................... 112 3.3.7 Míra zasažení území nadměrným hlukem...................................................................... 113 3.3.8 Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO)................................................... 114 3.3.9 Míra obsluhy obyvatel ČOV .......................................................................................... 114 3.3.10 Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území.................................................. 114 3.3.11 Změna výměry orné půdy .............................................................................................. 115 3.3.12 Daňová výtěžnost na obyvatele...................................................................................... 116

4

VÝROKOVÁ ČÁST (vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území) ....................................... 117 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5

Karty jednotlivých obcí.................................................................................................. 117 Branišovice..................................................................................................................... 117 Cvrčovice ....................................................................................................................... 119 Ivaň................................................................................................................................. 121 Loděnice......................................................................................................................... 123 Malešovice ..................................................................................................................... 125

PROJEKT, s.r.o.




4.1.6 4.1.7 4.1.8 4.1.9 4.1.10 4.1.11 4.1.12 4.1.13 4.2 4.3 4.4 4.4.1 5

Odrovice......................................................................................................................... 127 Pasohlávky ..................................................................................................................... 129 Pohořelice....................................................................................................................... 132 Přibice ............................................................................................................................ 135 Šumice............................................................................................................................ 137 Troskotovice................................................................................................................... 139 Vlasatice......................................................................................................................... 141 Vranovice ....................................................................................................................... 143 Problémy k řešení v ÚPD obcí....................................................................................... 145 Problémy k řešení v ÚPD kraje...................................................................................... 145 Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje v SO ORP pohořelice......................... 145 Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře ................... 145

Použitá literatura a jiné zdroje ........................................................................................................... 147

PROJEKT, s.r.o.




SEZNAM ZKRATEK:

BPEJ CENIA ČHMÚ ČOV ČR ČS ČSN ČSÚ DP ENV EU EVL FVE GIS HEIS CHKO CHOPAV JMK JÚ KES KPÚ KÚ MěÚ MPSV MÚK MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NRBK OP ORP Os PP PUPFL R RBK REZZO RURÚ SLDB SOC SO ORP SV SWOT TOB TTP TÚ ÚAP ÚHÚL ÚPD UNESCO

PROJEKT, s.r.o.

Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká informační agentura pro životní prostředí Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Čerpací stanice Česká státní norma Český statistický úřad Dobývací prostor Environmentální (pilíř) Evropská unie Evropsky významná lokalita Fotovoltaická elektrárna Geografické informační systémy Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihomoravský kraj Jímací území (podzemních vod) Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Krajský úřad Městský úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí Mimoúrovňová křižovatka Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Osobní vlak Přírodní park Pozemky určené k plnění funkcí lesa Rychlík Regionální biokoridor Registr zdrojů znečišťování ovzduší Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Sociodemografický (pilíř) Správní obvod obce s rozšířenou působností Skupinové vodovody strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Trvale obydlené byty Trvalé travní porosty Traťový úsek Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Územní plánovací dokumentace United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



ÚSES ÚV VDJ VKP VRT VÚC VÚV TGM ZABAGED ZCHÚ ZPF ŽP ZUR

Územní systém ekologické stability Úpravna vody Vodojem Významný krajinný prvek Vysokorychlostní trať Velký územní celek Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Základní báze geografických dat Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Životní prostředí Zásady územního rozvoje

Vysvětlivky pojmů: v tomto dokumentu se následujícími pojmy rozumí: Povodeň

Záplava

výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku nebo občasné vodoteče (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu, zvláštní povodeň v případě selhání vodního díla) vylití vody z koryta v důsledku povodně.

Jednotky: ha kg km t µg/m-3

hektar kilogram kilometr tuna mikrogram na metr krychlový

Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P BSK CHSK N NO NO2 NOx NH3 P PM PM10 SO2 VOC

benzo(a)pyren biologická spotřeba kyslíku chemická spotřeba kyslíku dusík oxid dusnatý oxid dusičitý oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amoniak fosfor pevné prachové částice suspendované v ovzduší pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 µm oxid siřičitý těkavé organické látky

PROJEKT, s.r.o.




1

ÚVOD

Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území správního území ORP Mikulov byla vypracována na základě předchozího RURÚ z roku 2008 firmou AR projekt s.r.o., Brno pro objednatele MěÚ Pohořelice. Úkolem této práce je provést první úplnou aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice (dále i RURÚ ORP Pohořelice) podle § 28 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., v platném znění. Jedná se o aktualizaci SWOT analýzy, v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., v platném znění, vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, aktualizaci určení problémů k řešení v ÚPD. Nově byly doplněny tyto kapitoly: • Indikátory rozvoje a bilance sledovaných jevů • Karty jednotlivých obcí • Problémy, příležitosti a hrozby k řešení v ÚPD kraje • Problémy, příležitosti a hrozby k řešení v ÚPD obcí

1.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Oblast ORP Pohořelice je jednou z 21 ORP Jihomoravského kraje. Nachází se severně od soustavy nádrží Nové Mlýny. Na jihu sousedí s ORP Mikulov a okrajově s ORP Znojmo, na západě tvoří hranici ORP Moravský Krumlov, ze severu ORP Ivančice a Židlochovice, z východu ORP Hustopeče. ORP Pohořelice leží od 1.1.2007, kdy došlo k přizpůsobení hranic okresů hranicím ORP, celá v okrese Brno-venkov.

Zdroj: ČSÚ - Brno

PROJEKT, s.r.o.




Celková plocha obcí je nově sledovaným jevem A215 v Jihomoravském kraji. Obec

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

ÚAP 2008

akt. 2010

k 1.1.2007 1106 929 1 176 867 920 480 2 657 4303 739 862 1 812 2294 1 379

k 1.1.2009 1 106 929 1 176 867 920 480 2 658 4 304 739 863 1 813 2 295 1 374

19 524

19 524

Terén oblasti je rovinatý až mírně zvlněný, rozdělený řekami Svratka a Jihlava. Na jihu přiléhá území ORP Pohořelice k soustavě Novomlýnských nádrží, vybudované na řece Dyji.

Historie příslušnosti k okresům správního obvodu SO ORP Pohořelice Při zavedení statutu Obce s rozšířenou působností (ORP) zasahovalo území SO ORP Pohořelice do tří okresů – Břeclav, Brno-venkov a Znojmo. Z tohoto důvodu jsou údaje o obcích ORP před rokem 2007 k dohledání i pod okresy Břeclav a Znojmo. Od 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové vyhlášky je sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů. Nyní tedy celý SO ORP Pohořelice spadá do okresu Brno-venkov.

PROJEKT, s.r.o.




Zdroj: ČSÚ - Brno

Z hlediska typu sídelních krajin náleží celé správní území ORP Pohořelice do starého sídelního typu Pannonika. Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). ORP Pohořelice patří do subprovincií Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) a Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov), geomorfologických celků Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) a Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov). Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část území ORP Pohořelice – západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina Z hlediska krajinného reliéfu se jedná o krajinu širokých říčních niv (údolní nivy Dyje, Svratky a Jihlavy) a krajiny rovin (celé území mimo říční nivy). Okrajově pak zasahuje do k.ú. Pasohlávky, Vlasatice a Troskotovice i reliéf krajin plošin a pahorkatin. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 13 obcí je pouze 1 město Pohořelice, ale ani v něm nedosahuje počet obyvatel 5 000 (4 555 obyvatel k 31.12. 2009 – zdroj ČSÚ). Podle údajů z roku 2006 je ORP Pohořelice se svými 195 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 13. místě, v počtu obyvatel je s 12 523 obyvateli vůbec nejmenší ORP v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení – pouze 64,65 obyvatel na km² (po Moravském Krumlovu nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) méně než poloviční. PROJEKT, s.r.o.




Počet obyvatel ve sledovaném území v posledních letech mírně, ale konstantně stoupá. Na území sledované oblasti se nachází několik chráněných oblastí s různými stupni ochrany. Nejvýznamějšími jsou tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky, EVL Mušovský luh a EVL Vranovický a Plačkův les. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Pohořelice je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Součásti systému NATURA 2000 jsou taktéž ptačí oblasti. V řešeném území se nachází Ptačí oblast „Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“, vázaná na Novomlýnskou nádrž. Hojné množství ostrůvků této nádrže a část břehů se stala hnízdištěm a zimovištěm několika významných druhů ptáků. Tradiční hospodářskou oblastí je zde zemědělství, které obdělává 72 % veškeré půdy, z toho 93 % je tvořeno ornou půdou. Částečně do území zasahují i vinařské oblasti Jižní Moravy. Podstatnou úlohu hrají i některá průmyslová odvětví (logistika, výroba) a stavebnictví. V současné době je zřetelná tendence k orientaci na poskytování služeb a rozvoj cestovního ruchu, ve kterém je ještě velký nevyužitý potenciál. V souladu s charakterem oblasti a podnikatelskými aktivitami se struktura zaměstnanosti dle odvětví v SO ORP Pohořelice zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu.

1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. Krajský úřad Jihomoravského kraje dále dle svého Datového modelu, Aktualizace územně analytických podkladů 2010 z května 2010, požaduje zařadit do sledovaných jevů další jevy značené A201 až A216. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity ÚAP Jihomoravského kraje z roku 2010, rozpracované Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje a podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - sledované jevy územně ÚAP) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury.

PROJEKT, s.r.o.




2

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daná vyhláškou č. 500/2006 Sb., v platném znění, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • • •

Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Pohořelice, průměrný údaj za vlastní ORP Pohořelice pro porovnání rozdílů za jednotlivé obce okres Brno-venkov, případně okresy Znojmo a Břeclav v dřívějších hranicích– okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

Pro hodnocení časových vývojů jsou užívány různá časová srovnání, mimo jiné: • intercensální období 1991 - 2001 - pro data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů • vývoj mezi lety 2008 - 2010 (srovnání mezi prvním pořízením ÚAP a jejich první aktualizací) • jiné vhodné periody

2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 2.1.1

Geologie, morfologie

Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou buď akumulační (Ivaňská plošina), nebo smíšeného typu erozně-denudačně-akumulační (olbramovická pahorkatina). Olbramovická pahorkatina je nížinnou pahorkatinou tvořenou neogenními a čtvrtohorními sedimenty. JV okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje. Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Menší rozšíření mají spraše.

PROJEKT, s.r.o.




Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje, Jihlavy a na východním okraji řešeného území i Svratky.

Geologická mapa ČR (Zdroj: portal.gov.cz, 2008)

Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). Subprovincie: - Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) - Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické celky: - Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) - Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část ORP Pohořelice – západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina

PROJEKT, s.r.o.




Olbramovická pahorkatina Ivaňská plošina

Zdroj: portal.gov.cz, 2008

Zdroj: portal.gov.cz, 2008

PROJEKT, s.r.o.




Typologie české krajiny (Zdroj: portal.gov.cz)

2.1.2

Hydrogeologie

Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti významné, možnost znečištění podzemních vod je významná a ochrana podzemních vod značná. Pro celé správní území ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov platí tzv. „Nitrátová směrnice“, tj. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení § 12 odst (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů. V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G.

2.1.3

Nerostné suroviny a jejich těžba

Území mikroregionu je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny ani vápence. Na severovýchodním okraji ORP Pohořelice, v k.ú. Smolín, se nachází výhradní ložisko surovin č. 3010900 „Hrušovany u Brna“ štěrkopísky a živcové suroviny (k.ú. Smolín), s vyhlášeným dobývacím prostorem „Žabčice“ č. 701083, který je ve správě a ochraně Brněnských papíren, a.s.. Dobývací prostor je současně i chráněným ložiskovým územím.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Poloha dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území Žabčice, č. 701083

Prognózní zdroje surovin: KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF SUBREGISTR CIS_LOZ NAZEV_LOZ P - schválené Medlovprognózy 9360000 293544 220118 936000000 Smolín (vyhrazené) R - schválené 285059 213519 932420000 prognózy 9324200 Vranovice (nevyhrazené) R - schválené prognózy 9110800 Branišovice 288187 216025 911080000 (nevyhrazené)

2.1.4

TEZBA

ICO

ORGANIZACE

6 - dosud 00164801 MŽP, Praha 10 netěženo dosud 00164801 MŽP, Praha 10 netěženo dosud 00164801 MŽP, Praha 10 netěženo

Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže

Aktivní sesuvy se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“, klíč 2279. (zdroj Česká geologická služba – GEOFOND).

PROJEKT, s.r.o.




Poddolovaná území se v území ORP Pohořelice nevyskytují.

Staré zátěže území a kontaminované plochy Tab.: Staré zátěže území a kontaminované plochy Obec název lokality Branišovice Skládka Branišovice Loděnice U sadu Malešovice skládka Malešovice Pasohlávky skládka Pasohlávky Pasohlávky skládka Pasohlávky Pohořelice 58 Pohořelice - Smolín Přibice 54 Přibice - Pávišova jáma Šumice skládka Šumice Troskotovice skládka Troskotovice Vlasatice 72 Vlasatice - Stará cihelna Vranovice 74 Vranovice - Hlinek Vranovice skládka Vranovice

číslo k.ú. 609374 686344 690872 718220 718220 751090 735311 764248 768553 783307 785512 785512

název katastrálního území Branišovice Loděnice u Moravského Krumlova Malešovice Pasohlávky Pasohlávky Smolín Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice nad Svratkou Vranovice nad Svratkou

Zdroj: MŽP ČR 2010

Obr.: Staré zátěže území a kontaminované plochy

Zdroj: MŽP ČR 2010

PROJEKT, s.r.o.




2.1.5

SWOT analýza HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Územní rozvoj není limitován ochranou ložisek Větší množství starých zátěží a kontaminovaných nerostných surovin. ploch - především skládky. Území ORP není ohroženo sesuvy. PŘÍLEŽITOSTI

PROJEKT, s.r.o.


HROZBY Rizika kontaminace v důsledku existence starých zátěží



2.2 VODNÍ REŽIM 2.2.1

Vodní režim v krajině

Celkově poměrně suchá a srážkově podprůměrná Jižní Morava je v oblasti Pohořelicka dotována značným množstvím vodních toků a uměle zřízených nádrží. Nejvýznamnějšími vodními plochami oblasti je soustava tří uměle zbudovaných nádrží Nové Mlýny na dolním toku Dyje na ploše celkem 3 226 ha. Do území ORP Pohořelice zasahuje střední nádrž, zvaná Věstonická a dolní nádrž, zvaná Novomlýnská. V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Střední nádrž v současné době plní především úlohu ochrany přírody. Obě krajní nádrže dnes kromě protipovodňové ochrany slouží především k rekreaci, rybolovu a provozování vodních sportů. Komplex nádrží se stal významným zimovištěm severských druhů ptactva. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky – dochází k vysušování krajiny. Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt – přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením – orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Pohořelice byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o orientační určení pozemků ohrožených vodní erozí - plochy orné půdy na sklonitých svazích.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Orientační vymezení pozemků ohrožených erozí

Sklonitý terén obdělávaný zemědělskou činností se nachází především v západní částí SO ORP na území obcí Troskotovice, Branišovice a Šumice. Zbytek území není vodní erozí ohrožen. V místech, kde se projevuje nepříznivý vliv sklonitosti je vhodné se zaměřit na užívání protierozních agrotechnologií, pěstování vhodných plodin a v horších případech i technické zabezpečení pozemků. Vzhledem k poloze intravilánů obcí pod těmito ohroženými oblastmi je třeba upozornit také na hrozbu zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Celkově je v této oblasti situace poměrně příznivá. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímené, opevněné, zatrubněné) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně

PROJEKT, s.r.o.




umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale je třeba podotknout, že jejich účinnost se liší především v závislosti na rozsahu povodňových situací. Při dlouhotrvajících regionálních deštích (na velkém území), se tato opatření projeví na snížení průtoků řádově v procentech, ovšem při (v poslední době častějších) přívalových srážkách na malém ohraničeném území, je záchytná schopnost těchto drobných prvků v krajině vysoká. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Vhodným nástrojem pro jejich realizaci jsou mimo jiné komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).

2.2.2

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území ORP Pohořelice není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý.

2.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí vodních toků, které byly z hlediska obou ukazatelů (ekologický stav/potenciál a chemický stav) hodnoceny takto:

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Chemický stav povrchových vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009

Obr.: Ekologický stav povrchových vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Pozn.: Vodní útvary stojaté se hodnotí zvlášť. V tomto případě nádrže Nové Mlýny (modře) jsou klasifikovány stupněm "střední ekologický potenciál".

PROJEKT, s.r.o.




Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení ekologického a chemického stavu všechny vodní toky v řešeném území hodnocena jako rizikové. Pro dokreslení situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN 75 7221. Tab.: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN 75 7221 (ČHMÚ) Tok, vybrané profily

Biochemic Chemická ká spotřeba Amoniakální Dusičnanový Jednotka Celkový fosfor spotřeba kyslíku dusík dusík kyslíku dichromanem

Rok

2004 Dyje - VDNM Dolní Věstonice

2005 2006

2004

Jevišovka – Ivaň

2005 2006

2004 2005 Svratka Vranovice

2006

2007-2008

třída

(BSK5)

(CHSK-Cr)

(N-NH4+)

(N-NO3-)

(TP)

mg/l

6,3

32

0,1

2,88

0,26

třída

IV

IV

II

III

IV

mg/l

4,8

30

0,05

2,96

0,22

třída

IV

III

I

II

III

mg/l

5,2

27

0,09

2,96

0,18

třída

IV

III

II

II

III

mg/l

3,4

24

0,13

5,41

0,25

třída

IV

IV

II

III

IV

mg/l

2,8

23

0,08

5,64

0,22

třída

IV

III

II

III

III

mg/l

3,1

24

0,11

5,9

0,22

třída

IV

III

II

III

III

mg/l

4,7

24

0,59

4,24

0,33

třída

IV

III

IV

II

IV

mg/l

3,5

24

0,26

4,15

0,3

třída

IV

III

III

III

IV

mg/l

3,4

23

0,3

3,98

0,25

třída

III

III

III

III

IV

mg/l

3,2

21,2

0,28

4,7

0,27

třída

III

III

II

III

III

Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda. Zdroj: ČHMÚ, www.voda.gov.cz

2.2.2.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.:Kvantitativní stav útvarů podzemních vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje,

Obr.: Chemický stav útvarů podzemních vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje,

Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení kvantitativního a chemického stavu všechny útvary podzemních vod na území ORP Pohořelice hodnoceny jako rizikové.

PROJEKT, s.r.o.




Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán vysoký výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. Dle dostupných údajů z hlediska kvantitativního stavu podzemních vod je území hodnoceno stupněm nerizikový. Jakost vod v tocích se dle dostupných měření od roku 2004 mírně zlepšuje.

2.2.3

Ochrana před povodněmi

Díky soustavě nádrží Nové Mlýny je jižní část správní oblasti ORP Pohořelice poměrně dobře chráněná před velkou vodou i přesto, že leží na soutoku několika větších řek v rovinaté oblasti. Povodněmi tak hrozí především řeka Jihlava, ve východní části ORP Svratka (k.ú. Vranovice, Ivaň) a některé menší toky. Obr. Vyhlášená záplavová území (Q100, r. 2010):

PROJEKT, s.r.o.




Obec

Rozloha obce (ha)

Zaplavované území při Q100

Podíl zaplaveného území (%)


1106 929 1 176 867 920 480 2 656 4303 739 863 1 813 2294 1 379 19 525

0 307 568 0 143 137 326 * 982 162 0 0 0 500 3125

0 33,05 48,3 0 15,54 28,54 12,27 * 22,82 21,92 0 0 0 36,26 16,01

Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP, dopočet vlastní * bez plochy nádrží Nové Mlýny

Pozn.: v kapitole 3.3.6 je vyčíslen podíl zastavěných a zastavitelných ploch postižených záplavou Q100.

2.2.4

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

PROJEKT, s.r.o.




2.2.5

SWOT analýza VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nerizikový kvantitativní stav útvarů podzemních Nejsou plněny cíle environmentální kvality vod. povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického. V řešeném území leží významné zdroje V obcích Branišovice, Loděnice, Šumice, podzemních vod, zdroje přírodní minerální vody Troskotovice a Vlasatice stále není zaveden systém v k.ú. Pasohlávky a Mušov. čištění odpadních vod. Málo sklonitých obdělávaných pozemků v území – Nízká ekologická stabilita zemědělských oblasti, území není významněji ohroženo vodní erozí. zrychlený vodní režim, výsušnost - všechny obce, v nižší míře pouze Pasohlávky a Ivaň. Ochranu před povodněmi na řece Dyji do Q100 plní vodní nádrže Nové Mlýny. PŘÍLEŽITOSTI Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Ochrana zastavěných území před povodněmi – dořešení problematických úseků vodotečí.

HROZBY Předpokládaný silný rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v oblasti Pasohlávky-Mušov může narážet na prahovou situaci v oblasti zásobování vodou. Nárůst přívalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Přírodě blízká protipovodňová opatření v krajině, Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě. revitalizace drobných vodních toků. Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění sítě a rozvoj napojení obyvatel na veřejnou objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody kanalizaci zakončenou v ČOV možnému znečištění. Rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní Zánik lužních lesů. minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov.

PROJEKT, s.r.o.




2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2.3.1

Ovzduší

Čistota ovzduší a jeho znečišťování je problematika, kterou je nutno se zabývat jak v lokálních, tak v globálních měřítcích. Škodliviny, které se dostávají do ovzduší převážně následkem lidské činnosti (průmysl, doprava, energetika) mají negativní dopad jak na kvalitu životního prostředí, tak přímo na živé organismy včetně člověka. Znečišťující látky mají schopnost se akumulovat v prostředí v půdě, vodě i v organismech a jako součást potravinového řetězce se dostávat v produktech zemědělské a živočišné výroby do organismů a dále napadat zdraví populace. Vysoce toxické látky projevují svůj škodlivý účinek bezprostředně po vystavení se jim, jiné látky se akumulují v organismu a jejich účinky se dostaví až po různě dlouhé časové prodlevě (dny, týdny, roky). Původ znečišťujících látek může být jak místní, tak i z velkých vzdáleností. Schopnost migrace škodlivin v ovzduší je dána především jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, morfologií území a aktuálními klimatickými podmínkami. Důsledkem toho je skutečnost, že na množství škodlivin v ovzduší nelze usuzovat pouze z množství v daném místě emitovaných částic. Dochází k prostorovým disproporcím, kdy opatření provedená v jednom místě se mohou projevit jen částečně nebo vůbec a projevují se v místě jiném. Proto je nutné se při řešení této problematiky neomezovat správními hranicemi území, ale postupovat podle přirozených přírodních hranic a pochodů v krajině. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytují v zimním období (topná sezona) při nepříznivých rozptylových podmínkách (velmi slabé proudění, teplotní inverze...). Koncentrace oxidů dusíku (NO + NO2) jsou zvýšené, zvláště ve městech v těsné blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozon dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhodobějším trvání slunných a tedy bezoblačných dní, kdy nejvyšší hodnoty jsou dosahovány odpoledne a k večeru opět dochází k jejich poklesu. Imisní limity Nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.) stanovuje nové limitní imisní hodnoty a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Limity jsou stanoveny zvlášť pro ochranu zdraví obyvatelstva a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Imisní limity (LV) pro ochranu zdraví: Znečišťující látka

Doba průměrování

Pb

Mez tolerance (pro 2006) [µg.m-3] MT

Termín dosažení LV

Dolní LAT

1 hodina

—

—

350 max. 24x za rok

—

—

24 hodin

50 max. 3x za rok

75 max. 3x za rok

125 max. 3x za rok

—

—

24 hodin

20 max. 7x za rok

30 max. 7x za rok

50 max. 35x za rok

—

—

kalendářní rok

NO2

Hodnota imisního limitu [µg.m-3] LV

Horní UAT

SO2

PM10

Mez pro posuzování [µg.m-3]

10

14

40

—

—

100 max. 18x za rok

140 max. 18x za rok

200 max. 18x za rok

40

31.12.2009

kalendářní rok

26

32

40

8

31.12.2009

kalendářní rok

0.25

0.35

0.5

—

—

1 hodina

PROJEKT, s.r.o.




maximální denní 8h klouzavý průměr

CO

5 000

7 000

10 000

2

3.5

5

kalendářní rok

Benzen

—

—

4

31.12.2009

-3

Pozn.: Pro částice PM2,5 je v nově navrhované směrnici EU navržen limit pro roční průměr 25 µg.m . zdroj: ČHMI

Cílové imisní limity (TV) a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví: Znečišťující látka


Mez pro posuzování [µg.m-3]

Hodnota cílového imisního limitu [µg.m-3] TV

Termín dosažení Dlouhodobý imisní TV cíl

Horní UAT

Dolní LAT

—

120

120, 25x v průměru za 3 roky

31.12.2009

120

O3

maximální denní 8h klouzavý průměr

Cd

kalendářní rok

0.002

0.003

0.005

31.12.2012

—

As

kalendářní rok

0.0024

0.0036

0.006

31.12.2012

—

Ni Benzo(a)pyren

kalendářní rok

0.010

0.014

0.020

31.12.2012

—

kalendářní rok

0.0004

0.0006

0.001

31.12.2012

—

zdroj: ČHMI

Limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Území na kterém musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou: a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí b) území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace: Znečišťující látka


SO2

rok a zimní období (1.10.-31.3.)

NOx

kalendářní rok

Mez pro posuzování Hodnota imisního limitu [µg.m-3] [µg.m-3] Termín dosažení LV Horní Dolní LV UAT LAT 8

12

20

—

19.5

24

30

—

zdroj: ČHMI

Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů: Znečišťující látka

Časový interval

Dlouhodobý imisní cíl [µg.m-3.h]

Hodnota cílového imisního limitu k 31.12.2009 [µg.m-3.h]

O3

AOT40, vypočten z 1h hodnot v období květen– červenec

6 000

18 000 průměr za 5 let

Pozn.: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ zdroj: ČHMI

Od první úplné aktualizace ÚAP požaduje krajský úřad Jihomoravského kraje sledování nového jevu A217 - překročení imisních limitů pro koncentrace prachových částic velikosti PM10. Koncentrace prachových částic PM10 sleduje ČHMÚ v podrobnosti čtvercové sítě o velikosti čtverce 1x1 km. Pro rok 2008 nebyly na území ORP Pohořelice imisní limity pro průměrné roční ani čtyřiadvacetihodinové koncentrace prachových částic překročeny. PROJEKT, s.r.o.




Kvalita venkovského ovzduší Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší má tedy plynofikace obcí, která zabraňuje znečišťování ovzduší z plošných malých zdrojů (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Dolní Rakousko) s průměrnou denní intenzitou přibližně 10 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Na celém území ORP Pohořelice je překračován imisní limit koncentrace ozonu pro ochranu lidského zdraví. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky.

2.3.2

Odpadové hospodářství

Evidovaná zařízení pro využívání a odstraňování odpadů (2006): ATRAX METAL MORAVA s.r.o., Vranovice, sběrna druhotných surovin, kapacita 10 000 t V ORP nejsou žádné evidované skládky odpadů. Produkce odpadů Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci ORP Pohořelice vyprodukováno níže uvedené množství odpadu v rámci následujících hlavních skupin z Katalogu odpadů: Tab.: Produkce odpadů v ORP Pohořelice v roce 2006 a 2007 Katalogové číslo Druh odpadu podle Katalogu odpadů odpadu ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, 2 RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBY DESEK, 3 NÁBYTKU, CELULÓZY, PAPÍRU A LEPENKY 7 ODPADY Z ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A 8 SMALTŮ), LEPIDEL, TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV 9 ODPADY Z FOTOGRAFICKÉHO PRŮMYSLU 10 ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ ODPADY Z CHEMICKÝCH POVRCHOVÝCH ÚPRAV, Z 11 POVRCHOVÝCH ÚPRAV KOVU A JINÝCH MATERIÁLŮ A Z HYDROMETALURGIE NEŽELEZNÝCH KOVŮ ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ 12 POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ 13 ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV

PROJEKT, s.r.o.


2006 Množství (t)

2007 Množství (t)

0,346

43,4

0

0

22,2

94,3

40,6

57,8

1,3 1007,8

4,9 24395,5

0,6

1,6

2348,6

2377,8

43,5

70



ODPADNÍ ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA, CHLADICÍ A 3,5 5 HNACÍ MÉDIA ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ 788,1 499,5 ODĚVY JINAK NEURČENÉ ODPADY V KATALOGU JINAK NEURČENÉ 213,0 1177,4 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ 74423,0 99829,6 VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE A 0,1 0 / NEBO Z VÝZKUMU S NIMI SOUVISEJÍCÍHO ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ (VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ) ODPADU, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH 8371,6 5729,9 VOD apod. KOMUNÁLNÍ ODPADY(ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A 28498,3* 3544,7 ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK ODDĚLENÉHO SBĚRU *) PRODUKCE CELKEM 115961,486 145505,145

14 15 16 17 18 19

20

Zdroj: ISOH 2009

Největší množství odpadu pochází ze stavební a demoliční činnosti – jedná se z převážné části o zeminu a kamení. Tato složka tvoří dvě třetiny celkového množství vyprodukovaného odpadu. Jsou zřejmé velké meziroční výkyvy v některých druzích odpadu, které ukazují spíše na nedostatky v evidenci. *) Množství komunálního odpadu je významně ovlivněno existencí společnosti zabývající se sběrem kovového odpadu (kovošrotu) v Pohořelicích. Z celkového množství komunálního odpadu 28 498 tun v roce 2006 tvoří kovy 22471 tun. Produkce komunálního odpadu bez sběru kovů tedy činí téměř 6027 tun ročně. Co se týče produkce komunálního odpadu, souhrnné údaje z databáze ISOH za rok 2006 jsou uvedeny v následující tabulce (bez separovaných kovů):

Tab.: Produkce komunálního odpadu na obyvatele a míra separace, 2006 ORP Množství (t) Obyvatelé Kg/ob.rok Pohořelice 6026,984 12626 477,35

Míra separace (%) 33,77

Zdroj: ISOH

Průměrná produkce komunálního odpadu byla v roce 2006 477,35 kg/os.rok, což je citelně více než průměr v ČR. Cílový požadavek produkce KO, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR, je 340 kg/os.rok. V jednotlivých obcích existují systémy separovaného sběru, jedná se zejména o papír, plasty, tetrapakové obaly, železo apod. Svoz odpadu zajišťují oprávněné firmy. Odpady jsou nyní odváženy mimo území ORP na skládku provozovanou firmou A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. (pobočka Žabčice). Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek (viz kapitolu 2.1)

2.3.3

Hluk

Území je v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy), železnice Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

PROJEKT, s.r.o.




Strategická hluková mapa silnic sleduje hluk v okolí části silničního spojení R52 Brno - Vídeň. Z mapy je zřejmá hluková zátěž jihovýchodní části města Pohořelice od silnice I/52. Obr.: Strategická hluková mapa silnic

Zdroj: Cenia 2010

Hluk z R52 – noc (hluková izofona 50 dB (A) – noc je na rozhraní světle a tmavě zelené plochy):

Zdroj: MZ ČR (2010)

PROJEKT, s.r.o.




Zdroj: MZ ČR (2010)

V zastavěném území je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době (06-22 hod) se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době (22-06 hod) pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln. Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem: • základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB • a korekcí pro denní nebo noční dobu a místo Pro účely aktualizace RURU 2010 byly zpracovatelem ÚAP s využitím dat Sčítání dopravy v roce 2005 vyčísleny hlukové zátěže u nejvíce zatížených silničních komunikací, a to jen v úsecích procházejících v kontaktu se zastavěnými územími obcí. Posuzována přitom nebyla silnice R52, kde byly využity data (hlukové mapy) MZ ČR a I/52, protože lze předpokládat na této silnici konstantní zátěž jako v jižní části R52 – izofony byly proto převzaty i na tento navazující úsek. Výpočty jsou provedeny podle přílohy Zpravodaje Ministerstva životního prostředí ČR číslo 3/1996, tj. podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko). Viz následující tabulky:

PROJEKT, s.r.o.




Branišovice: Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

I/53 6-2118

- těžká vozidla - osobní automobily - motocykly CELKEM vozidel

T= O= M= S=

od zaús. 396 od Olbramovic po hranice okr. Zn-Bv. Stav r. 2005 3303 6364 26 9693

návrh k r. 2015 4525 8973 22 13520

Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 12574,02 - průměrná denní hodinová intenzita nd 785,88 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 34,08 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,6000 - průměrná denní intenzita osobních automobilů 8244 Hodinová intenzita (nOAd)= 515,277 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 4330 Hodinová intenzita (nNAd)= 270,599 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 80 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,001728 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021913 - hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = 84978967,7 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 102824550,92 y = 10log x -10,1 = 70,02 dB (A) Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 dB(A): U= 10,02 10 umocněno U/8,78 13,85 pro výšku H = 9m Vzdálenost izofony 60 dB(A) d = 52,98 m

a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 946,43 - průměrná noční hodinová intenzita nn 118,30 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 750,90 Hodinová intenzita (nOAn)= 93,863 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 195,53 Hodinová intenzita (nNAn)= 24,441 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - faktory (dle grafu) F1 = 7409556,873 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 8965563,82 y = 10log x -10,1 = 59,43 dB (A) Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 dB(A): 9,43 10 umocněno U/8,78 11,85 Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 48,97 m

Rezidenční plocha přímo sousedí s daným silničním tahem, vlastní obytné objekty jsou odsazeny 35 m od silnice.

PROJEKT, s.r.o.




Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice: Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

II/395 6-3799


T= O= M= S=

od hranice okresu Brno-venkov - Břeclav po zaústění do 416 Stav r. 2005 531 1678 31 2240

návrh k r. 2015 727 2366 26 3120



Komunikace prochází středem obce Malešovice , okrajovou částí obce Odrovice (v kontaktu s obytnou zástavbou), středem obce Cvrčovice a ústí do centra města Pohořelice. Pro domy postavené v těsném kontaktu s komunikací je hluková zátěž nadměrná.

PROJEKT, s.r.o.




Pohořelice: Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

II/416 6-2130


T= O= M= S=

od MÚK s 52 po zaústění 395 Stav r. 2005 1274 3293 25 4592

návrh k r. 2015 1745 4643 21 6410



Komunikace prochází zastavěným územím Pohořelic (ulice Znojemská).Vzdálenost od obytné zástavby je nedostatečná.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú. Mušov

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Pohořelice

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Nová Ves

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Branišovice

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Malešovice

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Cvrčovice (vlevo) a Odrovice (vpravo)

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem od železnice v k.ú Vranovice

Vyhodnocení počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem je uvedeno v kapitole 3.3.7

PROJEKT, s.r.o.




2.3.4 • •

Další hygienické závady území Výskyt radonu s nízkým až středním rizikem nedokončená výstavba veřejných kanalizací a jejich napojení na ČOV (viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

Obr.: Mapa radonového rizika (statisticky převažující kategorie v dané geologické jednotce)

Zdroj: ČGS

Radioaktivní přeměnou uranu 238U v podloží vzniká radium 226Ra a z něj radon 222Rn. Z radonu potom vznikají tzv. dceřinné produkty, což jsou izotopy polonia a vizmutu. Ty jsou na rozdíl od plynného radonu kovové povahy, vážou se na částice aerosolu a s nimi vnikají do plic, kde přispívají k vnitřnímu ozáření organismu. Z toho je patrné, že radon, který vzniká v přírodě radioaktivní přeměnou z uranu, se v přírodních podmínkách neustále vytváří a že uran je z hlediska délky lidského života v podstatě stabilním zdrojem radonu. Přírodní radionuklidy, zejména radon, přispívají k ozáření lidského organismu přibližně z 55 %.

PROJEKT, s.r.o.




2.3.5

SWOT analýza HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

SILNÉ STRÁNKY Na území ORP Pohořelice není zastoupen těžký průmysl a technologie produkující významnější množství emisí látek znečišťujících ovzduší. Sledovaná koncentrace prachových částic PM10 nepřekročila v roce 2009 limity. Vysoká míra plynofikace obcí. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů.

PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků. Odklon významných silničních tahů od obytné zástavby, obchvaty na nových a rekonstruovaných tazích. Případně protihluková opatření.

SLABÉ STRÁNKY Plynofikovány nejsou obce Pasohlávky, Ivaň.

Vysoká produkce komunálního odpadu. Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnicích II/395 (Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice), II/416 (Pohořelice), I/53 (Branišovice), R52 (Pohořelice) a I/52 (Nová Ves, Pasohlávky-Mušov) Kvalitu ovzduší místně a sezónně negativně ovlivňují emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů, především z živočišné výroby. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Překročení kapacity skládek TKO, nepřipravenost vhodných ploch pro založení nových skládek.

Neřešení problematiky odkanalizování obcí a čištění odpadních vod. Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

PROJEKT, s.r.o.




2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 2.4.1

Ochrana přírody

Množství volně žijících rostlin a živočichů je přímo závislé na existenci vhodných ekosystémů. Ochrana biocenologických společenstev je nutností k zachování jejich existence. Platná česká legislativa obecně chrání veškerou volnou krajinu (zákon č. 114/1992 Sb.), do této ochrany spadají např. prvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky (jevy 21, 22 ,23). Mezi zvláště chráněná území velkoplošného charakteru se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti, tyto se v řešeném území nevyskytují. Dále soustava chráněných území NATURA 2000, vytvořená na základě sjednocených podmínek na územích států Evropské unie. Sem spadají ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V řešeném území je vymezena „Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“ (kód lokality CZ0621030), zasahující do KÚ Horní a Dolní Věstonice, Ivaň a Mušov. V oblasti původních lužních lesů vznikla lidskou zásluhou soustava tří umělých nádrží, která se postupem času stala velmi cennou z hlediska útočiště stěhovavých ptáků. Nádrž leží na soutoku řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Přibližné rozměry jsou délka 4km, šířka 3km. Hladina v nádrži bývá silně rozkolísaná a vzhledem k místy velmi malé hloubce se často vynořují velké plochy ostrůvků. Při nadmořské výšce hladiny 170,35 m činí plocha ostrůvků cca 20 ha. Lokalita je významná jako hnízdiště, i jako zimoviště a tahová zastávka ptáků v období migrace. Oblast byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců. V řešeném území jsou vyhlášeny tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky (CZ0623027), EVL Mušovský luh (CZ0624103) a EVL Vranovický a Plačkův les (CZ0620084).

EVL Šumické rybníky se sestávají ze soustavy rybníků na Šumickém potoce, mezi obcemi Šumice a Pohořelice, ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Jedná se o vodní ekosystém mělkých průtočných rybníků s částečně zachovalou litorální zónou a poměrně rozsáhlými rákosinami. Rybníky jsou významným hnízdištěm a tahovou zastávkou ptáků, vyskytuje se zde řada významných druhů bukač velký, zrzohlávka rudozobá, lžičák pestrý, potápka černokrká, aj. Významná je početnost populace kuňky ohnivé. EVL Mušovský luh je komplex lužního lesa podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny. Lokalita představuje jeden z posledních dochovaných zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Kvalitnější porosty tvrdého luhu se nachází především v jižní části území - Mušovském luhu, kde se vyskytují i významnější druhy rostlin. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury 2000 - roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra). EVL Vranovický a Plačkův les je území ležící v Dyjsko-svratecké nivě, jižně od obce Vranovice, v prostoru mezi řekami Svratkou a Šatavou. Dominantu porostu tvoří tvrdé luhy nížinných řek. V okolí přirozeného toku říčky Šatavy se fragmentálně vyvíjejí měkké luhy, na místech s dlouhodobě stagnující vodou mokřadní olšiny a ve fragmentech porosty rákosin a vysokých ostřic. V tůních výskyt vodních makrofyt. V území se rozmnožuje řada obojživelníků včetně bohaté populace skokana ostronosého, která vykazuje řadu odlišností od ostatních populací tohoto druhu. Vyskytuje se PROJEKT, s.r.o.




zde řada chráněných druhů ptáků, hnízdí zde orel mořský, luňák hnědý, čáp černý, nocují volavka popelavá a kvakoš noční. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v ptačí oblasti a EVL. Několik z výše jmenovaných oblastí je chráněno současně jako přírodní rezervace. Jedná se o PR Věstonická nádrž o rozloze asi 480 ha, s ochranným pásmem v KÚ Ivaň. Rezervace je chráněna jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. Dále jde o PR Plačkův les a říčka Šatava, která zasahuje do KÚ Ivaň rozlohou 113 ha. Předmětem ochrany je zaplavovaný zbytek lužního lesa s bohatou avifaunou. Poslední přírodní rezervací je PR Šumický rybník o rozloze 24 ha. Jde o rybník s vlhkými loukami s významným refugiem živočichů. Dalším chráněným prvkem území je Přírodní park Niva Jihlavy o celkové rozloze 11 km2 zasahuje do katastrů obcí Malešovice a Odrovice. Posláním přírodního parkuje ochrana krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti, při umožnění únosného turistického využití a rekreace. Charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou toku větší nížinné řeky volně meandruje říčními nánosy. Na okrese Brno-venkov jde o jediné dochované území takového charakteru, v rámci jihomoravského regionu jde o jeden ze tří delších úseků dosud zachovalých toků nížinných řek. Typickým krajinotvorným prvkem tohoto území jsou fragmenty lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer (starých ramen řeky Jihlavy), které jsou v místech s dostatečným zavodněním kvalitním stanovištěm s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů a patří vedle vlastního, většinou neupraveného, toku Jihlavy k nejcennějším částem přírodního parku. Mezi vyhlášené přírodní památky patří lužní porost na soutoku řek Jihlavy a Svratky s bohatou avifaunou Dolní Mušovský luh, bažina s bohatým výskytem obojživelníků Betlém a rybník s rákosinami a břehovými porosty, který je významnou ornitologickou lokalitou, Troskotovický dolní rybník. V České republice tvoří zvláště chráněná území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010).

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Rozloha ZCHÚ v ORP Pohořelice (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území

Obec

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

ORP Pohořelice

Ptačí oblasti

EVL (vně PO)

165

485

Maloplošná ZCHÚ (vně PO a EVL)

356

2067

19 525

11

355 140 780 45 9 36 25

152

857

152

355 140

25

524

Podíl plochy chr. území (%) 0 0 45 0 39 29 29 1 1 4 1 0 11

525

295 45 9

Rozloha obce (ha) 1106 929 1 176 867 920 480 2 656 4303 739 863 1 813 2294 1 379

4

36

686

Chráněná území celkem

Celková plocha ZCHÚ v působnosti ORP Pohořelice činí 2067 ha, což představuje 11 % plochy území celého ORP. Ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o mírně podprůměrný stav. Jednu třináctinu rozlohy ORP pokrývají velkoplošná chráněná území – ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V rámci rozdělení ORP Pohořelice na jednotlivé obce se pochopitelně projevují obrovské disproporce. Je třeba zdůraznit význam obce Ivaň, která je témeř z poloviny součástí několika chráněných území. Podobně významné jsou i obce Pasohlávky, Odrovice a Malešovice. Naproti tomu v obcích Branišovice, Cvrčovice, Loděnice, Vlasatice, Přibice, Troskotovice, Pohořelice a Šumice se chráněná území vůbec nebo téměř nevyskytují. Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006 a také v souvislosti se vznikem nového Přírodního parku Niva Jihlavy. Do budoucna by bylo vhodné se soustředit na kvalitní reprezentaci chráněných oblastí a zajistit v nich odpovídající ochranu a péči.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Chráněná území přírody ORP Pohořelice

2.4.2

Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny dané obce a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Na základě vypočtené hodnoty KES dělíme území do tří skupin:

PROJEKT, s.r.o.




Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tab.: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Pohořelice OBEC KES 0,08 Branišovice 0,06 Cvrčovice 1,47 Ivaň 0,02 Loděnice 0,05 Malešovice 0,03 Odrovice 1,17 Pasohlávky 0,38 Pohořelice 0,07 Přibice 0,06 Šumice 0,12 Troskotovice 0,28 Vlasatice 0,28 Vranovice ORP Pohořelice 0,31

Krajinný typ A - nestabilní A - nestabilní B - mírně stabilní A - nestabilní A - nestabilní A - nestabilní B - mírně stabilní A - málo stabilní A - nestabilní A - nestabilní A - nestabilní A - nestabilní A - nestabilní A - nestabilní

Zdroj: Převzato z Veřejné databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2009; www.vdb.czso.cz – územně analytické podklady 1b v obcích ORP Pohořelice

V rámci ORP Pohořelice se pohybuje Koeficient ekologické stability ve 11 ze 13 obcí pod stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9. Velmi nízký je i celkový KES v ORP Pohořelice, který má hodnotu 0,31. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP za neudržitelný.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Hodnocení koeficientu ekologické stability (2009)

PROJEKT, s.r.o.




2.4.3

Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice

Potenciální přirozená vegetace (Zdroj: portal.gov.cz, r. 2008)

Legenda: 5 (tm.modrá) – Jilmová doubrava 6 (modrý podklad s modrou šrafou) – Jilmová jasenina 9 (zelený podklad s modrou šrafou) – Prvosenková dubohabřina 31 (růžová) – Sprašová doubrava s Qvercus petrasa, U. pubescent a Q. robur

PROJEKT, s.r.o.




2.4.4

SWOT analýza OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

SILNÉ STRÁNKY Především jihovýchod území ORP (Vranovice, Ivaň, Pasohlávky-Mušov) je tvořen z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou.

SLABÉ STRÁNKY Z hlediska KES je ORP Pohořelice pod hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP). Nízký koeficient ekologické stability v území obcí Loděnice, Malešovice, Odrovice, Šumice, Cvrčovice, Branišovice, Pohořelice, Troskotovice, Vlastanice, Přibice, Vranovice. Několik vyhlášených evropsky významných Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy (podíl lokalit. orné půdy ze zemědělské půdy je pro ORP Pohořelice 93%). Unikátní systém lužních lesů poznamenaný uměle zbudovanou soustavou vodních nádrží a vázaný na přilehlé vodní toky, s typickou avifaunou a flórou. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných Přetrvávající trend velkoplošného zemědělského území. hospodaření. Diferenciace krajiny, např. formou realizace Rozšiřování výstavby na úkor přírodních ploch. ÚSES, zatravnění či zalesnění neplodných půd nebo pozemků nevhodných k zemědělské činnosti. Doprovodná zeleň vodních toků a silnic.

PROJEKT, s.r.o.




2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 2.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství jako tradiční hospodářské odvětví Pohořelicka má velký vliv na charakter a utváření krajiny. Z celkové rozlohy 19 500 ha se zemědělská půda nachází na 74%, tj. 14 416 ha. Naprostou většinu – 93% zemědělských ploch zabírá orná půda, dále jsou zastoupeny vinice, zahrady, sady a trvalý travní porost. V zemědělství v rostlinné výrobě převažuje pěstování obilovin, olejnin a pícnin. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat.

Tab.: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2009 Název obce

Výměra obce

Orná půda

Vinice

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Zemědělská půda

Branišovice

1106

939

0

7

1

1

948

Cvrčovice

929

791

0

13

0

7

811

1 176

368

112

9

4

27

520

Loděnice

867

773

0

8

0

0

781

Malešovice

920

824

0

8

0

0

832

Odrovice

Ivaň

480

440

0

3

1

0

444

Pasohlávky

2 656

1 058

150

11

187

22

1428

Pohořelice

4303

2 424

0

61

68

16

2569

Přibice

739

621

1

21

4

6

653

Šumice

863

769

0

3

0

10

782

Troskotovice

1 813

1 530

38

8

13

8

1597

Vlasatice

2294

1 669

123

12

1

19

1824

Vranovice

1 379

908

12

29

0

11

960

ORP Pohořelice

19 525

13 114

438

191

280

128

14151

Zdroj: ČSÚ

Plocha orné půdy (ha) je nově sledovaný jev A213 v Jihomoravském kraji.

Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

ÚAP 2008

akt. 2010

přírůstek

940 826 368 774 824 440 1 060 2638 622 769 1 530 1669 911 13 371

k 31.12.2009 939 791 368 773 824 440 1 058 2 424 621 769 1 530 1 669 908 13 114

% 0 -4 0 0 0 0 0 -8 0 0 0 0 0 -2

Zdroj: ČSÚ PROJEKT, s.r.o.




Plocha zemědělské půdy (ha) je nově sledovaný jev A214 v Jihomoravském kraji. Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

ÚAP 2008 k 31.12.2007 948 842 519 781 832 443 1 430 2798 654 782 1 596 1823 963 14 411

akt. 2010 k 31.12.2009 948 811 520 781 832 444 1 428 2 569 653 782 1 597 1 824 960 14 151

přírůstek % 0 -4 0 0 0 0 0 -8 0 0 0 0 0 -2

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Bonitně nejcennější půdy v ORP Pohořelice (třídy ochrany ZPF)

2.5.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Necelých 10 % rozlohy Pohořelicka tvoří lesy. Rozložení lesů je v ORP Pohořelice nerovnoměrné. Většina lesních porostů v ORP je vázána na lužní ekosystémy ve východní části ORP, zatímco v západní, severní a jižní části je lesnatost velmi nízká, takže rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. Příčiny lze spatřovat především v dřívějším intenzivním zemědělském využití krajiny. Významnou měrou zmenšily plochy lesů i vodohospodářské úpravy na řece Dyji. V souvislosti s výstavbou Vodního díla Nové Mlýny došlo k vykácení lesních porostů na 1 200 ha plochy. Provedené vodohospodářské úpravy a protipovodňová opatření snížily riziko záplav a povodní, avšak napřímení vodních toků, vybudování nádrží, chybějící břehová vegetace a úbytek lužních lesů způsobují problémy. Nejhodnotnějšími porosty oblasti jsou unikátní lužní lesy chráněné v několika chráněných územních celcích (Přírodní park Niva Jihlavy, EVL Mušovský luh, EVL Vranovický a Plačkův les). Na území ostatních obcí lze nalézt převážně malé lesíky a doprovodnou vegetace vodních toků či cest.. Nízká lesnatost je jednou z příčin ekologické nestability Dyjsko-moravské nivy.

Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • lesy hospodářské • lesy ochranné • lesy zvláštního určení PROJEKT, s.r.o.




Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále rozdělují do jednotlivých subkategorií. Lesy ochranné se v ORP Pohořelice dle dostupných údajů nevyskytují. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se • v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně • v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, • na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Obr.: Lesy zvláštního určení (2008)

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Lesy hospodářské (2008)

Tab.: Lesnatost v obcích v rámci ORP Pohořelice Celková Lesnatost (%) Název obce výměra lesa (ha) Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

ORP Pohořelice

21 17 466 6 26 4 300 587 2 12 80 132 242

1,9 1,8 39,6 0,7 2,8 0,8 11,3 13,5 0,3 1,4 4,4 5,6 17,5

1885

9,7

Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.




2.5.3

SWOT analýza Z E MĚ D Ě L S K Ý P Ů D N Í F O N D A P O Z E M K Y U R Č E N É K P L N Ě N Í F U N KC Í L E S A

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dobré půdní podmínky pro zemědělské Výskyt suchých období. hospodaření - v západní polovině území převaha bonity I. Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Malá lesnatost převážné části území ORP a nedostatek rozptýlené zeleně. PŘÍLEŽITOSTI Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny druhové skladby lesů, s ohledem na jejich mimořádný význam při ochraně vody a půdy. Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny.

PROJEKT, s.r.o.


HROZBY Neuvážený zábor zemědělských půd, především vyšších tříd ochrany. Vyčerpání kvality půdy v důsledku jednostranného hospodaření nebo působení vodní a větrné eroze.



2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 2.6.1

Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou působností Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, zejména územní plány jednotlivých obcí, zrušený Územní plán velkého územního celku Břeclavska, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (pro roky 2007-2016), Politika územního rozvoje ČR 2008, Strategie regionálního rozvoje JMK pro období 2007-2016 a další. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Pohořelice jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Proto je nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Pohořelice. Na území ORP Pohořelice se v současnosti nenachází žádná dálnice, pouze rychlostní silnice R 52 Brno - Rajhrad – Pohořelice – státní hranice. V úseku Rajhrad – Pohořelice je postavena v kategorii R 26,5/120, čtyřpruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Rychlostní silnice R 52 v úseku Pohořelice – státní hranice je plánována v kategorii R 26,5/120 jako 4 - pruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Obr.: Silniční síť Součástí základní silniční sítě Jihomoravského kraje jsou i dvě stávající silnice I. třídy, které procházejí územím ORP Pohořelice. Jedná se o silnice I/52 Brno (VMO – silnice I/42 po R 52 ) – Pohořelice – Mikulov – státní hranice, a I/53 Pohořelice - Znojmo. Jejich trasa je znázorněna v následujícím obrázku.

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (z r. 2006)

PROJEKT, s.r.o.




Silnice II. a III. třídy Přehled silnic II.třídy v řešeném území: II/395 prochází přes Malešovice – Odrovice – Cvrčovice – Pohořelice přechod přes II/416 – zaústění do I/52 u Velkého Dvoru II/416 zaústění do R52 – Pohořelice – zaústění do I/53 II/381 zaústění do I/52 – velký Dvůr – Přibice – Vranovice II/396 z Branišovic – přes I/53 – Vlasatice – Nová ves – zaústění do I/52 II/415 zaústění do I/53 – jihozápadní okraj k.ú. Branišovice – sčítání nebylo provedeno Přehled silnic III.třídy v řešeném území: III/39610 Branišovice spojka III/3969 Kubšice - Šumice III/3967 Olbramovice – Šumice – Loděnice III/40014 severozápadní okraj katastrální hranice obce Loděnice III/4133 Jezeřany – Maršovice – Loděnice - Pohořelice III/39526 Loděnice spojka III/39525 Loděnice – Malešovice III/39527 Cvrčovice – spojka III/41622 Pohořelice – Velký Dvůr III/39521 Smolín III/39522 Smolín III/42510 Smolín souběh s R52 III/41621 Vranovice – Ivaň III/39614 I/52 – Pasohlávky III/39615 Pasohlávky – Brod nad Dyjí III/39613 Drnholec – Nová Ves III/39616 Nová Ves III/39611 Vlasatice – I/52 III/39612 Vlasatice - Troskotovice

Intenzity dopravy Tab.: Intenzita dopravy na vybraných dopravně zatížených silničních úsecích na území ORP Pohořelice silnice I.třídy č

52

53

úsek

T

O

M

S

6-6209 6-6210 6-6220 6-6230 6-2150

5077 5639 3232 3153 3097

12254 12619 6818 7177 7036

43 51 35 41 43

6-2170

2650

6443

6-2118 6-2119 6-2120 6-2110

3303 2892 2964 2964

6364 7111 6098 6098

PROJEKT, s.r.o.

začátek úseku

konec úseku

17374 18309 10085 10371 10176

hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se 416 MÚK se 53 zaús. 395 zaús. 396

MÚK se 416 MÚK se 53 zaús. 395 zaús. 396 x se 39614 a 41621

46

9139

x se 39614 a 41621

zaús. 420

26 24 17 17

9693 10027 9079 9079

zaús. 396 od Olbramovic hr.okr. ZN - BV zaús. 416 MÚK se 395

hr.okr. Znojmo - Břeclav zaús. 416 MÚK se 395 MÚK se 52




silnice II. a III. třídy č

395

úsek

T

O

M

S

6-3798 6-3799 6-2140

485 531 651

804 1678 1938

29 31 18

1318 2240 2607

začátek úseku

konec úseku

x se 39520 a 40014 hr.okr. Brno-venkov - Břeclav hr.okr. Brno-venkov - Břeclav zaús. do 416 vyús. ze 416 MÚK se 53

6-2240

651

1912

16

2579

MÚK se 53

416

6-4259 6-2130

1138 1274

1249 3293

17 25

2404 4592

hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se 52 MÚK se 52 zaús. 395

6-2136

500

1223

11

1734

zaús. 395

zaús. do 53

381

6-4540 6-4530

606 640

873 1346

3 25

1482 2011

vyús. ze 52 zaús. 41622

zaús. 41622 x se 41621 ve Vranovicích

6-4520

618

1206

21

1845

x se 41621 ve Vranovicích

x se 425

396

6-1918 6-4268

835 224

1437 551

12 7

2284 782

vyús. 3962 vyús. ze 53 v Branišovicích

zaús. do 53 v Branišovicích hr.okr. Znojmo - Břeclav

6-4269

208

605

9

822

hr.okr. ZN - BV

zaús. do 52

6-6700

245

1351

20

1616

hr.okr. Brno-venkov - Břeclav x se 381 ve Vranovicích

41621

zaús. do 52

Zdroj: Sčítání dopravy 2005, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel

Obr.: Intenzita dopravy v Jihomoravském kraji (tisíc vozů / 24 hod)

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (z r. 2006)

PROJEKT, s.r.o.




Rozvoj silniční sítě na území ORP Pohořelice rychlostní silnice R52 V rámci přijatého „Programu rozvoje Jihomoravského kraje“ (pro období 2010 až 2013, z roku 2002) byla jako územní priorita na území Břeclavska, týkající se silniční sítě na území ORP Pohořelice, vymezena v oblasti dopravy: •

C.1.2 Aktivní podpora dokončení projektové přípravy a zahájení realizace pokračování rychlostní komunikace R52 (Pohořelice - Mikulov - státní hranice)

Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2006) a její prioritní osy V: Dopravní a technická infrastruktura byl vymezen i specifický cíl (SC41) Dobudování a zkvalitnění silniční sítě, který zahrnuje i dobudování kvalitního silničního spojení mezi Brnem a Vídní, jehož součástí bude i úsek rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen / Rakousko (461). Koridor pro tento úsek již byl vymezen.

Obr.: R 52 Pohořelice - Nová Ves státní hranice, nová stopa

Vyhledávací studie z roku 2001 počítala s pěti navrženými variantami, Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pracovalo se třemi možnostmi vedení rychlostní silnice R52. Z nich vyšla jako nejvhodnější tzv. varianta 1x, která na většině úseku kopíruje stopu stávající silnice 1. třídy a rozšiřuje ji na čtyřproudovou rychlostní komunikaci. Občanské iniciativy a ekologické organizace požadovaly posouzení dopravního spojení Brna a Vídně výstavbou rychlostní silnice R52 vedoucí směrem na Mikulov s možností využití dálnice D2 a její napojení na rakouskou dálniční síť. Tato varianta počítá s prodloužením rychlostní silnice R55 (proto se označuje i jako „varianta R55“) k rakouským hranicím. Porovnávací studii obou variant Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo společnosti DHV. Studie byla zveřejněna v srpnu roku 2008 a jednoznačně doporučila výstavbu R52 jako výhodnější. Rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov je potvrzena Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR). 20. července 2009 česká vláda zařadila rychlostní Zdroj: www.silnicenamorave.cz (ŘSD ČR) silnici R52 ve směru na Mikulov mezi tzv. strategické stavby. Důvod vymezení: zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. Součást TEN-T. PÚR ČR 2008 dále uvádí: "Výše uvedené usnesení vlády ukládá pro každý rozvojový záměr prověření a vyhodnocení variantních řešení, která mohou znamenat změny v PÚR ČR 2008. Avšak až do výsledků vyhodnocení variant, vyplývajících z tohoto usnesení vlády, je nutno v PÚR ČR 2008 zachovat ta řešení, která jsou stanovena v jiných platných dokumentech." Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá příslušným krajům a obcím jako úkol pro územní plánování zajistit územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou. Usnesení Vlády ČR ze dne 6.10.2010 č. 713 vyjádřilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 52 na území České republiky a dálnice A 5 na území Rakouské republiky na česko - rakouské státní hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen. Současně toto usnesení Vlády zrušilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 55 na území ČR a dálniční a silniční sítě na území Rakouské r. mezi městem Břeclav a obcí Reinthal (pozn.: tzv. varianta R55)

PROJEKT, s.r.o.




Území ORP Pohořelice se týkají dva stavební úseky: stavba R5204 Pohořelice - Ivaň a stavba R5205 Ivaň - Perná. Obr.: Trasování a jednotlivé stavební úseky silnice R 52.

Zdroj: Silniční spojení Brno-Vídeň, www.kr.jihomoravsky.cz/BrnoViden/index.html

Silnice II/420 je plánovaná mezi křižovatkou se silnicí II/381 a obcí Hustopeče v kategorii S 7,5/50, od Hustopečí po křižovatku s III/4205 ve Vranovicích v kategorii S 9,5/70 a zbývající úsek II/420 x III/4205 – MÚK Horní Věstonice s R 52 v kategorii S 7,5/70. Silnice II/416 Slavkov u Brna – Židlochovice – Pohořelice Vedení silnice je upraveno u MÚK s rychlostní silnicí R 52, kolem Žabčic a Židlochovic je vedena západním obchvatem, Újezdem u Brna je vedena odklonem, v úseku Křenovice – Slavkov u Brna dojde k rekonstrukci.

Autobusová doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území je základním předpokladem dostatečná hustota silniční sítě. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením a charakterem využívání území v této oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Pohořelice od 1.7.2010 v rámci Integrovaného dopravního systému JMK. Trasy silničních komunikací jsou vesměs stabilizovány, případné úpravy se budou týkat odstranění dopravních závad, úprav v souvislosti s budováním kapacitní dopravní cesty R 52 (přeložky, mimoúrovňové křižovatky, případně obchvaty měst) a především zlepšení jejich technických parametrů.

PROJEKT, s.r.o.




Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polích cest a státních silnic II. a III. třídy. Ve stávajících urbanistických studiích a existujících územních plánech některých obcí jsou ponechány všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Dle konkrétních podmínek se uvažuje o zřízení nebo obnově dalších polních cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí. Zachování, případně rozvoj polních cest přispívá ke zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení jejích obytných a rekreačních funkcí. Tuto problematiku je nejvhodnější řešit v rámci komplexních pozemkových úprav a zajistit tak spolupůsobení všech přírodních i technických prvků v krajině.

Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy se již jeví zejména ve městě Pohořelice a ve větších obcích či obcích zatížených cestovním ruchem (Vranovce, Přibice, atd.) potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a odstavných stání. Tato potřeba dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu.

Železniční doprava Přehled železničních traťových úseků na území ORP Pohořelice V území ORP Pohořelice se nachází dvě celostátní železniční dráhy. Katastrálním územím Vranovice nad Svratkou prochází železniční trať č.250 Česká Třebová - Brno – Břeclav, traťový úsek 2001 ŠakviceHrušovany a katastrálními územími Vranovice nad Svratkou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou vede trať č. 253 Vranovice-Pohořelice. Trať Vranovce – Pohořelice je dle Odboru dopravy Jihomoravského kraje schopná dalšího rozvoje. Slouží především jako obslužná trať v příměstské osobní dopravě s převládající dojížďkou do Brna. Přes katastrální území Vranovice nad Svratkou a severní část k.ú. Přibice prochází vysokorychlostní železniční trať (směr Německo – Děčín – Praha – Brno – Rakousko/Slovensko). Koridor vysokorychlostní železnice je 300m od osy železnice. Při projednání návrhu změny č.3 ÚPNSÚ Vranovice bylo s MD ČR dohodnuto, že ve směru k obci Vranovice bude uplatňována šířka koridoru VRT pouze 40 m, v západním směru pak 300 m. Odstup VRT více než 40 m od návrhových ploch umožní případný zářez, protihlukový val či jiná opatření. Obr.: Železniční síť

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

PROJEKT, s.r.o.




Na území ORP se nenachází žádný další typ železniční dráhy (jako např. vlečka či lanová dráha, atd.) a ani v budoucnosti se neuvažuje s jejím rozvojem v daném území. Důvodem je nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy (včetně silniční sítě). Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Jako nevyhovující z hlediska dostupnosti jsou hodnoceny zastávky / stanice, jejichž vzdálenost od kompaktní zástavby obce je v rozpětí 1–2 km (při větší vzdálenosti se již jedná o zastávky mimo obec). vzdálenost obce Pohořelice od železnice 0,75 km způsobuje, že trať obsluhuje především obec Přibice (přepravní proud z Vranovic 230 cest/d, ale do Pohořelic jen 115 cest/d). Tab.: Rozsah dopravy a ukazatele propustnosti Omezující Směr Pravidelná doprava úsek Npra O N Lv

T

v

Ukazatelé propustnosti Tvýl+st tobs tmez So

Volná

ál

Trať č.250 Lanžhot – Břeclav – Brno – Tišnov (- Havlíčkův Brod): Lanžhot 26 24 10 60 1440 7,48 4,69 → Břeclav 26 30 1 57 1440 8,15 5,08 ← Šakvice 41 29 0 70 1440 5,98 3,79 → Vranovice 39 34 0 73 1440 5,69 3,58 ← Horní kol.2 54 2 0 56 1200 4,89 4,70 Heršpice - Brno hl. n. kol.1 50 2 0 52 1200 5,47 5,17 kol.3 31/ 0 0 62 1200 6,42 6,08 31

nm

kapacita

60 60 90 90

0,325 0,337 0,310 0,308

113 104 138 145

+53 +47 +68 +72

60

0,240

118

+62

60

0,250

107

+55

60

0,349

91

+29

Zdroj: Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006)

Osobní doprava na železniční trati Vranovice – Pohořelice byla ukončena k 12.12.2008.

Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta.

Letecká doprava V ÚPN SÚ Pohořelice ve změně č. 2 je navrženo sportovní letiště pro lehká letadla. Letiště je navrženo v k.ú Pohořelice v lokalitě Zadní hory, jižně od města. Součástí návrhu je návrh dopravní infrastruktury a technické vybavení. Letiště bude využíváno k zájmovým, sportovním, rekreačním účelům, k chemické činnosti a k záchranné službě města a regionu. Pro vzletové a přistávací dráhy je stanoveno ochranné pásmo letiště 150 (200) m. Do řešeného území zasahuje OP mezinárodního letiště Brno. OP zasahuje do k.ú.: Branišovice, Cvrčovice u Pohořelic, Ivaň, Loděnice u Moravského Krumlova, Malešovice, Mušov, Nová Ves u Pohořelic, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice nad Jihlavou, Přibice, Smolín, Šumice, Vlasatice a Vranovice nad Svratkou.

PROJEKT, s.r.o.




2.6.2

Technická infrastruktura

Pro hodnocení stavu a možností rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi i: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Statistické ročenky Jihomoravského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, Politika územního rozvoje ČR 2008, Územní plány jednotlivých obcí připadajícího do správního obvodu Pohořelice.

Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Správní obvod Pohořelice má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí vysokých 99 %. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích správního obvodu shrnuje následující tabulka. Na území obce Ivaň je v současné době vzhledem ke špatné kvalitě vody uzavřeno jímací území. Tab.: Technologické objekty zásobování vodou v obcích SO Pohořelice Obec Objekty zásobování vodou Branišovice není Cvrčovice JÚ Cvrčovice 3 vrtané studny, 400m3 (185,0/ 182,0) JÚ Ivaň (vydatnost 15,0 l/s), VDJ 2x1000m3 (176,1) Ivaň Mimo provoz (špatná kvalita vody) Loděnice Prameniště Loděnice 3 studny, ÚV Malešovice není Odrovice není Vodojem Pasohlávky 2 x 900m3 (219/ 213,5), 2x vrt Pasohlávky minerální voda JÚ Nová Ves (vydatnost 35 l/s - 4 studny, z toho 1 mimo provoz), ÚV, VDJ Pohořelice Smolín VDJ 2x 1 000m3 Pohořelice VDJ 100m3 (212,4 ,mimo provoz) Přibice není Šumice není Troskotovice není Vlasatice není JÚ Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) Vranovice Prameniště Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) VDJ 400m3, ÚV 45 l/s Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje,-aktualizace 03/2010, vlastní úpravy

Vodovodní síť na území správního obvodu tvoří tři hlavní skupinové vodovody: SV Pohořelice (pro obce Cvrčovice, Malešovice, Odrovice, Pohořelice, Smolín a Medlov (mimo ORP)), SV Hustopeče ( pro obce Ivaň, Pasohlávky, Přibice, Vlasatice, Vranovice) a SV Loděnice (pro obce Loděnice, Branišovice, Šumice). Pouze obec Troskotovice je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Damnice (okr. Znojmo), jehož je součástí.

PROJEKT, s.r.o.




Kromě skupinových vodovodů existují na území ORP i samostatné vodovody, které převážně zásobují obce ze skupinových vodovodů. Jedná se o SaV Branišovice, SaV Loděnice, SaV Šumice, SaV Troskotovice. Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvažuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Navrhované úseky pro rekonstrukci je možné vysledovat ze záměru Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Řešené území, resp. jeho jižní část, se však dostala na prahovou situaci z hlediska kapacity vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní rozvoj Pasohlávek, v případě dynamického rozvoje lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov bude nutné kapacitní problémy v zásobování vodou řešit i dotací ze zdrojů ležících mimo území ORP Pohořelice.

Kanalizace a čištění odpadních vod Při posledním SLDB v roce 2001 činil podíl obyvatel ORP napojených na kanalizaci zakončenou ČOV pouhých 19 %. Od té doby byly ovšem vybudovány kanalizační sítě v obcích Loděnice a Odrovice. V současné době má tedy kanalizační systém 8 obcí, ovšem i v nich určitý podíl domácností není napojen. Situace je v tomto směru stále špatná. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl na základě Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje postupně zvyšovat. To však s sebou přinese další nároky na území v jednotlivých obcích. Na základě výše zmíněného platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, což znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor). Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících.

Tab.: Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO ORP Pohořelice obec Branišovice

Cvrčovice

Ivaň

Loděnice

Malešovice

Síť kanalizačních stok Není systematicky řešeno odkanalizování odpadních vod, v některých částech obce vybudována dešťová kanalizace k odvedení dešťových vod. Splaškové odpadní vody jsou jímány v jímkách na vyvážení a následně vyváženy (převážně na zemědělsky využívané pozemky). V obci je vybudována splašková kanalizace DN 300 mm. Všechny splaškové odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice, ze které se výtlačným řadem DN 100 mm v dl. 690 m čerpá do kanalizační sítě města Pohořelice. Odpadní vody jsou dále přiváděny na městskou čistírnu Pohořelice. V obci je vybudován oddílný systém kanalizace, splašková kanalizace je vybudována v délce 5117 m. V obci jsou vybudovány dvě čerpací stanice s výtlaky DN 80 mm v délce 112 m a DN 100 mm v délce 260 m. Veškeré splaškové vody jsou dále přiváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1000 EO umístěnou na břehu řeky Jihlavy, která je zároveň recipientem. Stav je stabilizovaný. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je vybudovaná splašková tlaková kanalizace DN 30-150 v celkové délce 3,11 km. Kanalizace odvádí splaškové odpadní vody na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod. ČOV je

PROJEKT, s.r.o.




mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 600 EO. Odrovice

Pasohlávky

Pohořelice město

Pohořelice Nová Ves

Přibice

Šumice

Troskotovice

Vlasatice

Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Obec byla napojena na skupinovou ČOV Malešovice s kapacitou 600 EO, připojeno je 170 EO. V obci je nově vybudována splašková kanalizace z trub DN 300-400 v celkové délce 5,68 km. Touto kanalizací jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5-ti čerpacích stanic s výtlaky DN 80 dl. 0,15 km a DN 100 – dl. 0,09 km odvedeny a zaústěny do stávající stoky vedoucí rekreační oblastí na ČOV Pasohlávky. Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Na ČOV je napojena i rekreační oblast Pasohlávky, která leží jihovýchodně od obce na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I. Kanalizační síť oddílná s dešťovou kanalizací vyústěnou do řeky Jihlavy a částečně jako jednotná. Dešťová kanalizace odvádí dešťové vody z různých částí města do vodotečí (Jihlava, Mlýnský náhon, Smolínský potok, Šumický potok ). Odpadní vody jsou odváděny splaškovou kanalizací a částečně jednotnou kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. Odkanalizovaná oblast se nachází v rovinatém území, které vyžaduje odvedení splaškových odpadních vod na ČOV kombinací gravitačních stok s přečerpáváním. Stávající kanalizace je vybudována z trub DN 300 – 600 mm v délce 15.180 m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v současné době v provozu 6 čerpacích stanic s výtlačnými řady DN 80 – 150 mm v celkové délce 1280 m. Kanalizační síť je rozdělena do čtyř povodí: Povodí „A“ – Cvrčovice a severozápadní část Pohořelic Povodí „B“ – východní část Pohořelic okolo ulice Brněnské Povodí „C“ – střední část Pohořelic Povodí „D“ – Smolín Splaškové odpadní vody jsou z povodí A, B a D přečerpávány do povodí C, ze kterého sou odpadní vody gravitačně odváděny na ČOV. Všechny čerpací stanice jsou monitorovány a řízeny rádiem s přenosem dat a ovládáním z počítače, který je umístěn v kanalizačním dispečinku ve velínu ČOV. V místní části Smolín je položena oddílná kanalizace, dešťová kanalizace je tvořena stokami DAA, DAB,a DAC, které jsou vyústěny do místní vodoteče. Splašková kanalizace je rozdělena do dvou povodí, odpadní vody z povodí stoky B jsou odváděny do čerpací stanice ČS 06 – Smolín 2, z ní jsou přečerpávány do stoky A. Tato stoka odvádí odpadní vody z celého Smolína do čerpací stanice ČS 05 – Smolín 1, která je čerpá do Pohořelic do povodí B do Brněnské ulice. Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Čistírna odpadních vod Pohořelice byla intenzifikována na 6000 EO. V obci Nová Ves je vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 v dl. 3,16 km, která odvádí odpadní vody k likvidaci na mechanicko-biologickou ČOV pro 500 EO s přepadem do náhonu. Stoky jsou situovány podél zástavby se spádem do obecní čistírny odpadních vod, spádově odkloněná část obce je svedena do čerpací stanice a odtud výtlakem DN 100 délky 130 m odvedena a zaústěna do kanalizační stoky, vedené podél komunikace na Pohořelice. V obci je vybudována jednotná kanalizace z trub DN 300 – 600 mm v dl. 7.210 m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem DN 800 mm v délce 380 m. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1092 EO, která je situována na jižním okraji obce. Obec nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci, povrchové vody jsou odváděny otevřenými příkopy do Šumického potoka ve spodní části obce. Ve spodní části obce je vybudováno cca 100 m dešťové kanalizace, zaústěné rovněž do Šumického potoka. Obec má asi ze 70-ti % vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu obce do místní vodoteče v několika nejvýhodnějších místech. Kanalizační síť je ve správě obecního úřadu. Splaškové odpadní vody jsou z většiny objektů akumulovány v bezodtokových jímkách a

PROJEKT, s.r.o.




následně vyváženy na zemědělské pozemky.

Vranovice

Jednotná kanalizační síť z trub DN 250-600 v celkové délce 5,45 km. Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem DN 150 délky 270 m pro odkanalizování odkloněné části zástavby v severovýchodní části obce. Odpadní vody jsou gravitačně svedeny k jižnímu okraji obce a, po odlehčení dešťových vod v odlehčovací komoře, zaústěny na nově vybudovanou obecní čistírnu odpadních vod. ČOV Vranovice je mechanicko-biologická s projektovanou kapacitou 2500 EO.

V rámci zlepšení systému odpadních vod se předpokládá v následujícím období výstavba a rekonstrukce celé řady kanalizací. Následující tabulka vyjmenovává navrhované projekty: Obec

Navrhované projekty obcí

Branišovice

splaškové kanalizační sítě z trub DN 250 – 300 mm v délce 4,4 km

Cvrčovice Ivaň splašková kanalizace z trub DN 300 m v délce 2,1 km

Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky

tlaková splašková kanalizace z trub DN 50 mm v délce 1,43 km

Pohořelice Přibice

rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace

Šumice

splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 2,7 km

Troskotovice

splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 5,35 km

Vlasatice

splaškové kanalizace z trub DN 300 mm v celkové délce 5,45 km

Vranovice

dobudování kanalizační sítě v obci splaškovou kanalizací DN 300 mm v celkové délce 2,89 km

Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje (2008), vlastní úpravy

Ze třinácti obcí ORP chybí v současné době napojení na ČOV v pěti z nich (Branišovice, Loděnice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice). V rámci zlepšení systému čištění odpadních vod byla v nedávné době realizována výstavba a rekonstrukce kanalizace Pohořelice - Břeclavsko. V obci Branišovice se výhledově předpokládá odvedení odpadních vod na společnou mechanicko – biologickou ČOV Branišovice-Olbramovice pro 2400 EO. Obec Šumice předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV. V Troskotovicích se odkanalizování na ČOV teprve plánuje. Pouze v obci Vlasatice není dosud ČOV vybudována, avšak předpokládá se likvidování odpadních vod na mechanicko-biologické ČOV Novosedly. Tab.: Kapacita ČOV je nově sledovaný jev A 212 v Jihomoravském kraji.

PROJEKT, s.r.o.




kapacita ČOV


stávající 0 589 1000 0 430 170 4000 5911 1092 0 0 0 2500

navrhovaná 0 589 1000 512 430 170 4000 5911 1092 230 800 850 2500

14103

15983

Zásobování plynem Převážná část ORP je plynofikována. Plynofikace chybí pouze na území Pasohlávek a Ivaně. Většina obyvatel (56,9 %) žije v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. V současné době však dochází ke zpomalování dalšího rozvoje plynofikace obcí z důvodů jak technicko - ekonomické náročnosti výstavby plynovodů v terénně náročnějších oblastech, tak i zmenšujícího se zájmu obyvatel o připojení na plyn v souvislosti s růstem cen zemního plynu ve srovnání s cenami uhlí. Tento trend je současně hrozbou pro životní prostředí (znečišťování ovzduší spalováním uhlí v domácnostech, nebo hůře spalováním odpadků). Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynech v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Přibice, Branišovice, Loděnice, Malešovice a Troskotovice. Plynofikovány nejsou obce Ivaň a Pasohlávky. Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Do budoucna se počítá s rozvojem plynofikace dalších částí obcí, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé části obcí mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (SLDB 2001) Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných Obec Plynofikace plynem (%) Branišovice ano 82,4 ano 65,0 Cvrčovice ne 0,1 Ivaň ano 83,9 Loděnice ano 84,1 Malešovice ano 67,7 Odrovice ne 3,8 Pasohlávky ano 38,7 Pohořelice ano 94,8 Přibice ano 61,0 Šumice ano 89,4 Troskotovice ano 42,5 Vlasatice ano Nad 30,0 (aktuální údaj není znám) Vranovice 11 56,9 ORP Pohořelice Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře jsou uvedeny v daném zákoně. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl v oblasti plynárenství vymezen koridor P2 týkající se Jihomoravského kraje. Obr.: Plynovody v Jihomoravském kraji se zvýrazněným koridorem P2

Zdroj: PÚR 2008 – návrh

Zásobování teplem a elektrickou energií Obce nacházející se na území správního obvodu Pohořelice jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu života obyvatel. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie ve správním obvodu se jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin.

PROJEKT, s.r.o.




Z hlediska intenzit slunečního svitu je území ORP Pohořelice vhodné pro rozvoj fotovoltaických systémů. Vzhledem k převládající vysoké kvalitě zemědělské půdy by ale FVE měly být umisťovány výhradně na střechách budov, k zakrytí parkovišť a na nezemědělských půdách. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména v těch částech správních obvodů, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unii. Ochranná pásma platná pro elektrostanice a pro nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy zrealizovaná do 31. 12. 1994 upravuje vládní nařízení č. 80/1957. Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 jsou upravena dle zákona 222/1994 Sb., a ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 2001 upravuje zákon č. 458/2000 Sb.

Informační a komunikační technologie Přes řešené území vedou 3 radioreleové paprsky ve správě Českých radiokomunikací a.s. a Armády ČR.: RS Děvín – RS Manuli, RS Děvín – TVP Dobřínsko a RS Děvín – RS Klučovská hora. Dále vede nad řešeným územím RR paprsek RS Děvín – Dolní Věstonice AZ Klima. Všechny RR paprsky, kromě prvního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V rámci územního plánování je nutné respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně jejich ochranných pásem a dále respektovat ochranná pásma radiokomunikačních objektů, TV a R vysílačů a RR trasy. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy).

Hospodaření s odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady ve správním obvodě zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Stále vysoká produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevenci) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaných odpadů ve správním obvodě zvyšují, mají stále systémy recyklace velké rezervy.

PROJEKT, s.r.o.




2.6.3

SWOT analýza

Část A: Dopravní infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU. V území ORP Pohořelice se nachází dvě celostátní železniční dráhy. Železnice Česká Třebová - Brno – Břeclav, TÚ 2001 Vranovice-Žabčice a železniční trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ PřibicePohořelice, která vede katastrálními územími Vranovice nad Svratkou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou. Územím prochází významné silniční tahy R52, I/52, I/53 Vyhovující obslužnost obcí veřejnou dopravou. Blízkost sídla ORP Pohořelic (pro 11 obcí autem do 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady. Dopravní dostupnost krajského města Brna (rychlostní silnice R52). PŘÍLEŽITOSTI Podpora železniční dopravy (osobní i nákladní) s pozitivními dopady na životní prostředí. Podpora využívání a dalšího rozvoje hromadné dopravy, zaměření se na řešení potřeb obyvatelstva v této oblasti. Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53.

Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. Modernizace a rekonstrukce silnic nižších tříd.

Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku.

PROJEKT, s.r.o.


SLABÉ STRÁNKY Špatný stav silnic III. třídy mezi jednotlivými obcemi Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Problematika chybějících parkovacích míst. Dosažení prahové situace z hlediska kapacity vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní rozvoj Pasohlávek

HROZBY Zánik železniční trati Vranovice-Pohořelice, na které je v současné době již jen nákladová doprava. Nedostatečné tempo údržby a rozvoje silniční sítě.

Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování homogenizace silnice I/53 a oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov. Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s negativními důsledky na fungování dopravy ve městě/obcích. Pokles úrovně stávající veřejné dopravy s návazným růstem individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Neřešení kapacitních problémů v zásobování vodou může omezit rozvoj lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov.



Část B: Technická infrastruktura TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou správního obvodu jako celku. Vysoká úroveň plynofikace celého správního obvodu.

SLABÉ STRÁNKY Zastarávání některých úseků vodovodní rozvodné sítě.

Zcela chybějící nebo nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Málo obcí správního obvodu má napojenou kanalizaci na ČOV, vypouštění zcela nepředčištěných splaškových vod do dešťových stok. Kvalitní pokrytí celého regionu telekomunikačními Nízký podíl obyvatel žijících v trvale obydlených sítěmi. bytech zásobených plynem v některých obcích správního obvodu. Vysoká produkce odpadů a rezervy v jeho opětovném využití.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu vodohospodářské Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti infrastruktury, splnění plánu rozvoje. s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti Pasohlávky-Mušov. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury. vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čistíren Možné překročení hranice životnosti některých odpadních vod v obcích bez příslušné zařízení v oblasti vodohospodářské infrastruktury. infrastruktury. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Neřešená situace v napojení domácností na kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. obyvatel. Plynofikace obce Pasohlávky. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách. fosilní paliva (při neúměrném zdražování cen plynu) stejně jako v ostatních lokalitách ČR. Zkvalitnění přístupu obyvatel k vysokorychlostnímu Neřešená situace v lokálních případech zastarávání Internetu. a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí. Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich separovaného sběru a konečného využití. Osvěta občanů v oblasti třídění odpadů. Podpora úsporných systémů využívání elektrické energie. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

PROJEKT, s.r.o.




2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 2.7.1

Úvod

Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů sociodemografických podmínek a bydlení v čase je v Rozboru udržitelného rozvoje území stanoveno orientační časové období, ve kterém jsou indikátory srovnávány a sledovány: • u sociodemografických podmínek se nejčastěji zkoumají buď vývoje ukazatelů v čase, nebo podíly jednotlivých složek na celku. • je důležité zvolit vhodnou časovou periodu k hodnocení ukazatele tak, aby měl vypovídací schopnost • velmi důležité je i intercensální období let 1991 – 2001 (výsledky sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů), • některé údaje za ORP jsou přehledně zpracovány v Demografických ročenkách SO ORP • kromě dat ze sčítání lidu jsou významnými zdroji informací také data z průběžné statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu a z Krajské reprezentace ČSÚ v Brně.

2.7.2

Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice

Základní urbanizační kostra Jihomoravského kraje ORP Pohořelice leží na hlavní rozvojové ose Vídeňské (Pohořelice-Mikulov-Vídeň) a na vedlejší urbanizační ose Vranovické (Rajhrad – Židlochovice – Vranovice – Hustopeče) a ose Znojemské (Pohořelice – Miroslav – Znojmo). Administrativně se území ORP Pohořelice člení na 13 obcí a 15 částí obcí (Pohořelice se skládají ze tří administrativních částí). Z těchto obcí mají pouze Pohořelice statut města. Od posledního sčítání v roce 2001 počet obyvatel v SO ORP vzrostl o 234, tj. o 2%. Z hlediska velikostních skupin obcí jsou v ORP Pohořelice 4 obce s počtem obyvatel menším než 499, 6 obcí má 500 až 999 obyvatel, 1 obec spadá do skupiny 1 000 až 1 999 obyvatel, 2 obce (Pohořelice a Vranovice) mají 2 000 až 4 999 obyvatel. (údaje k 1.1.2009) SO ORP Pohořelice je co do rozlohy šestou nejmenší SO ORP v Jihomoravském kraji, ale má nejméně obyvatel ze všech jihomoravských správních obvodů. Společně s Moravským Krumlovem má také nejmenší hustotu obyvatelstva.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Základní geografické charakteristiky obcí ORP Pohořelice k 1.1.2009

Obec

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj

Vzdálenost Počet částí od sídla obcí SO ORP v min.

Počet obyvatel

Rozloha v km2

Hustota zalidnění (obyv./km2)

523 591 700 440 343 158 725 4521 1034 232 648 813 2029 12757

11,1 9,3 11,8 8,7 9,2 4,8 26,6 43,0 7,4 8,6 18,1 23,0 13,8 195,4

47 64 59 51 37 33 27 105 140 27 36 35 147 65

1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 15

7196,0

157

673

1 132 563

10 4 12 11 8 6 12 x 8 16 21 12 12 11

Vzdálenost Vzdálenost od od krajského krajského města města Brna Brna v min. v km 34 37 31 30 35 38 39 34 35 34 33 32 35 38 28 28 33 35 44 37 46 46 35 35 38 37 36 35

Zdroj: ČSÚ, vlastní zjištění zpracovatele

Tab.: Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku 2006

719 630

Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje (%) 100,0

4,8 4,4 32,4 5,2 1,4 5,4 3,1 2,1 1,8 4,9 1,7

35 131 51 136 23 019 43 879 17 103 28 607 35 509 17 237 7 705 47 026 24 491

4,9 7,1 3,2 6,1 2,4 4,0 4,9 2,4 1,1 6,5 3,4

22 267

2,0

34 806

4,8

64,1 134,1 131,2 163,7 80,7

12 523 23 381 20 694 56 157 27 656

1,1 2,1 1,8 5,0 2,4

19 528 17 438 15 770 34 312 34 252

2,7 2,4 2,2 4,8 4,8

26

115,4

39 540

3,5

34 276

4,8

64 133 24

92,6 72,7 144,3

50 669 90 318 28 039

4,5 8,0 2,5

54 738 124 239 19 427

7,6 17,3 2,7

Počet hustota obcí Kraj celkem v tom ORP: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

částí obcí

Kat.úz obyvatelstva

Podíl správ. obyvaobvodu tel na obyvat. kraje (%) 1 132 563 100,0

672

912

891

157,4

43 73 1 17 20 18 28 17 10 42 17

60 114 58 23 26 19 29 24 10 48 17

59 116 48 23 26 18 29 25 10 46 17

156,0 98,4 1592,9 133,7 92,0 215,7 97,7 134,8 257,4 119,2 80,1

54 803 50 313 366 680 58 651 15 740 61 711 34 696 23 242 19 836 56 040 19 607

33

40

41

64,0

13 24 18 40 59

15 25 18 43 89

16 25 18 43 84

22

26

42 111 24

74 130 24

Rozloha v ha

Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.




Graf: Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje (k 31.12.2006) Židlochovice; 2,5; 2% Znojmo; 8,0; 8%

Blansko; 4,8; 5% Boskovice; 4,4; 4%

Vyškov; 4,5; 4% Veselí nad Moravou; 3,5; 3% Tišnov; 2,4; 2% Šlapanice; 5,0; 5% Brno; 32,4; 32% Slavkov u Brna; 1,8; 2% Rosice; 2,1; 2% Pohořelice; 1,1; 1% Moravský Krumlov; 2,0; 2% Mikulov; 1,7; 2% Kyjov; 4,9; 5% Kuřim; 1,8; 2% Ivančice; 2,1; 2% Hustopeče; 3,1; 3% Hodonín; 5,4; 5%

Břeclav; 5,2; 5% Bučovice; 1,4; 1%

Zdroj: ČSÚ

Ve správním obvodu ORP je pouze jedno město, Pohořelice, které má 4 521 obyvatel (stav k 1.1. 2009), tvoří tedy 35,4 % všech obyvatel území. Správní území ORP je venkovským regionem s méně než 50% podílem městského obyvatelstva. Nízká hodnota počtu obyvatel v území má jak pozitivní, tak negativní dopady - z hlediska ekonomického jde o území s menším potenciálem, z hlediska rozvoje turistického ruchu nebo kvality životního prostředí je tento jev pozitivní.

Základní geografické charakteristiky ORP Pohořelice – srovnání s jinými ORP Jihomoravského kraje: • • • • •

SO ORP Pohořelice je obvod s nejmenším podílem správního obvodu na obyvatelstvu kraje hustota obyvatel 65 obyv./km² je dvoupětinová ve srovnání s krajem počet obcí je 13 ORP je nejmenší z hlediska počtu obyvatel z ORP Jihomoravského kraje průměrná velikost obce – 981 obyvatel (r.2009)

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Počet obyvatel na km2 v obcích správního území ORP Pohořelice Legenda

Zdroj: ČSÚ, 31. 12. 2007

2.7.3

Demografický potenciál

Obec s rozšířenou působností Pohořelice je počtem 12 757 obyvatel (stav k 31. 12. 2007) nejmenším správním obvodem ORP v Jihomoravském kraji a podíl na celkovém počtu obyvatel činí 1,1 %. Demografický vývoj v ORP odpovídá tendencím vývoje v rámci celého kraje. Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel je jednou z nejdůležitějších charakteristik území. Z Historického lexikonu obcí (ČSÚ, Praha 2006) máme k dispozici údaje o počtu obyvatel od roku 1869. Od tohoto roku je patrný plynulý růst počtu obyvatelstva až do třicátých let minulého století. Velmi drastický pokles nastává po II. světové válce (r. 1950), po odsunu většiny německého obyvatelstva. Po roce 1950 následuje mírný nárůst počtu obyvatel regionu s kulminací v druhé polovině minulého století, poté došlo k mírnému poklesu, což odpovídá vývoji v celé ČR, kde se přibližně od pol. 90. let do r. 2002 počet obyvatel snižoval a poté následoval mírný nárůst. rok

1869

2008


738 570 687 593 473 277 1354 3553 762 437 1076 1748 1028

525 584 689 434 342 165 726 4469 1009 226 640 807 2010

ORP Pohořelice

13296

12626

PROJEKT, s.r.o.




Za celé sledované období 1869 - 2006 se počet obyvatelstva v ORP Pohořelice mírně snížil na 95% stavu v roce 1969, to je v rozporu s vývojem v celém Jihomoravském kraji, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Nutno podotknout, že průměrný růst za celý kraj je silně ovlivněn vývojem v samotné brněnské aglomeraci, mimobrněnské oblasti takový růst zdaleka nevykazují. Nejvíce se počet obyvatelstva zvýšil v obci Vranovice (195% z roku 1869), obce Cvrčovice a Ivaň nevykazují ani nárůst, ani pokles a většina obcí vykazuje prudší pokles počtu obyvatelstva. Největší pokles (o více než 40 %) byl u obcí Vlasatice, Šumice, Troskotovice, Pasohlávky a Odrovice. Vývoj počtu obyvatelstva v obcích ORP Pohořelice mezi roky 1869 a 2008 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

1869

O dr ov ic

e

Tr os ko to vi ce Vl as at ic Vr e an ov ic e

2008

Graf: Přírůstek/úbytek obyvatelstva v obcích ORP Pohořelice v letech 1869-2008 (%) Index přírůstku / úbytku obyvatelstva mezi roky 1869-2008 (%) 250 200 150 index vývoje (%) 100 50

PROJEKT, s.r.o.


ot ov Vl ice as a Vr tice an ov ic e

Tr os k

O dr ov ic e

0



Vývoj počtu obyvatelstva v posledních letech Tab.: Počet obyvatel je jedním z nově sledovaných jevů (A211)v Jihomoravském kraji. počet obyvatel ÚAP 2008

akt. 2010

přírůstek

k 1.1.2007 521 584 693 428 331 146 726 4434 1020 232 625 794 1 989 12523 1132563

k 1.1.2009 523 591 700 440 343 158 725 4521 1034 232 648 813 2029 12757 -

% 0 1 1 3 4 8 0 2 1 0 4 2 2 2 -

Obec

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj

Graf.: Vývoj počtu obyvatel ORP Pohořelice od roku 2001 do roku 2009 Počet obyvatel ORP Pohořelice 12650 12600 12550 12500 12450 12400 12350 12300 12250 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.




Přirozený přírůstek a saldo migrace Udržitelnost vývoje z hlediska počtu obyvatel je ovlivněna také poměrem přírůstku obyvatel přirozeným způsobem a přistěhovalectvím. Souhrnné údaje za rok 2009 pro jednotlivé obce SO ORP ukazuje následující tabulka. obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

Přirozený přírůstek 3 -3 -2 3 -1 2 3 7 5 2 7

Saldo migrace 10 15 1 4 31 7 31 13 5 12 -12 14

Zdroj: ČSÚ 2010

Struktura obyvatelstva Zastoupení předproduktivní složky obyvatelstva (0-14 let) na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny, tj. nejmladší obyvatelstvo je registrováno v obci Malešovice ( rok 2007 23, 4%) a dále v obcích Branišovice, Šumice a Troskotovice (nad 17 %) Nejnižší podíl této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje v roce 2007 obec Přibice, Ivaň a Pohořelice (pod 13,5 %). Celkově byla v roce 2007 tato věková kategorie zastoupena v ORP Pohořelice 15,6 % , což je mírně vyšší, než krajský a celorepublikový průměr. Naopak z hlediska postproduktivní skupiny obyvatelstva se řadí ORP Pohořelice za krajský i republikový průměr, podíl obyvatel ve věku nad 65 let je zde o několik procent větší než ve vyšších správních jednotkách Tab.: Struktura obyvatelstva podle věku v obcích ORP Pohořelice k 31.12.2009 a index stáří obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

podíl obyvatel 0 - 14 roků 65 a více let 16,6 14,2 15,5 12,2 12,5 18,5 14 14,3 25,7 12,5 16,6 14,6 15 11,2 13,8 14,8 13,5 15,4 16,9 14,8 16,4 14,4 13,1 15,7 15,2 14,7 14,7 14,6

index stáří 86 79 148 102 49 88 75 107 114 88 88 120 97 99

Zdroj: ČSÚ 2010

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let v obcích ORP Pohořelice (průměr 2002-2005)

Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let v obcích ORP Pohořelice (průměr 2002-2005)

PROJEKT, s.r.o.




Rozvoj oblasti je podmíněn také lidským potenciálem, o kterém mimojiné svědčí vzdělanostní struktura obyvatelstva - průběžné zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva má vliv i na zlepšování konkurenceschopnosti občanů na trhu práce. Vývoj v oblasti vzdělání obyvatelstva vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Tab.: Struktura obyvatelstva podle dosaženého vzdělání v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2001 obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj ČR

vysokoškolské (počet obyvatel) 17 15 22 11 9 7 13 178 33 3 5 16 91 420

Podíl K počtu obyvatel 4,0 3,3 3,8 2,8 2,9 4,7 2,3 4,1 3,3 1,7 1,1 2,4 5,7 3,8 10,3 8,9

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Obr: Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Pohořelice (2001)

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

PROJEKT, s.r.o.




2.7.4

Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby

Zdraví obyvatelstva Jedním z předpokladů udržitelného rozvoje je zachování a zlepšování kvality života. Vhodným indikátorem pro komplexní stanovení zdravotního stavu populace je střední délka života. Ukazatel udává předpokládaný průměrný počet let, kterých se mohou osoby daného věku dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní poměry po zbytek jejich života. Vzhledem k významným rozdílům mezi muži a ženami je indikátor hodnocen zvlášť pro každé pohlaví. K dispozici jsou údaje pouze do podrobnosti okresů, okresy sahající do ORP Pohořelice jsou zvýrazněny (Brno-venkov, Břeclav, Znojmo). Hodnota střední délky života se ve sledovaném období 1981- 2005 postupně zvyšovala ve všech okresech Jihomoravského kraje, největší nárůst vykazují okresy Brno-město a Znojmo. V okresech Brno-venkov a Břeclav je dlouhodobě hodnota střední délky života u mužů nižší než v kraji, u žen jsou hodnoty po celou dobu podobné krajským. V okrese Znojmo je situace u obou sledovaných pohlaví lepší než celkově v kraji. Tab.: Vývoj a změna střední délky života v okresech Jihomoravského kraje v letech 1981-2005 I. II. III. IV. V. index vývoje ORP 1981-1985 1986-1990 1991-1995 1996-2000 2001-2005 2005-1981 muži 68,5 68,9 69,6 71,6 72,7 106,2 okres Blansko ženy 75,2 75,7 76,6 78,2 78,9 105,0 muži 68,1 69,2 70,1 72,4 74,0 108,6 okres Brno-město ženy 74,6 75,7 76,5 78,4 79,4 106,4 67,8 68,9 69,9 71,8 73,0 107,6 okres Brno-venkov muži ženy 75,1 75,9 76,5 79,0 79,9 106,4 muži 66,3 67,5 68,2 70,9 71,4 107,7 okres Břeclav ženy 75,3 75,9 76,5 78,5 79,8 106,0 muži 66,7 67,0 68,6 71,1 71,8 107,6 okres Hodonín ženy 74,9 75,7 76,6 78,6 79,4 106,0 muži 67,7 69,0 69,4 71,0 72,7 107,3 okres Vyškov ženy 75,5 76,3 76,8 78,9 79,3 105,0 muži 66,2 67,0 68,3 70,2 71,8 108,5 okres Znojmo ženy 73,9 74,7 75,9 78,5 79,4 107,5 muži Jihomoravský kraj 67,6 68,4 69,4 71,4 73,0 107,9 ženy 74,8 75,6 76,6 78,5 79,8 106,6 muži ČR 67,1 67,7 68,9 71,0 72,3 107,7 ženy 74,1 74,8 75,8 77,8 78,7 106,2 Zdroj: ČSÚ

Poznámka: do 1.1.2003 byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od 1.1.2003 byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od 1.1.2007, kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brnovenkov.

Dalším parametrem je hrubá míra úmrtnosti (hmú - počet zemřelých na 1000 obyvatel). Úroveň úmrtnosti může souviset se sociálně ekonomickými podmínkami regionu, které se významně promítají také do zdravotního stavu obyvatelstva. Srovnání vývoje počtu zemřelých a hrubé míry úmrtnosti v obcích SO ORP Pohořelice, v Jihomoravském kraji a v ČR je uvedeno v následující tabulce.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Pohořelice v letech 2001-2009 Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj ČR

2001 9,52 8,56 7,26 25,35 17,54 18,18 11,02 9,4 6,94 4,42 7,81 2,48 6,97 9,03 10,34 10,54

2002 13,33 10,27 17,42 9,22 5,85 12,12 11,02 9,85 10,9 4,42 6,25 9,91 12,94 10,69 10,63 10,61

2003 13,33 11,99 11,61 9,22 8,77 x 9,64 10,74 8,92 4,42 15,63 16,11 9,95 10,85 10,7 10,91

hrubá míra úmrtnosti 2004 2005 2006 2007 5,71 19,05 3,81 11,43 8,56 8,56 10,27 10,27 5,81 7,26 11,61 8,71 18,43 13,82 13,82 4,61 14,62 8,77 x 14,62 24,24 6,06 6,06 24,24 5,51 6,89 4,13 13,77 10,07 8,95 7,83 7,38 13,88 16,85 9,91 23,79 4,42 17,7 17,7 13,27 6,25 6,25 17,19 7,81 3,72 11,15 17,35 11,15 10,45 8,46 8,96 4,98 9,58 9,35 9,42 10,19 10,26 10,67 10,3 10,5 10,55 10,21 10,1

2008 13,38 3,38 8,57 13,64 20,41 18,99 9,66 7,08 8,70 8,62 12,35 8,61 6,90 8,62 10,1

2009 průměr 5,74 10,59 10,15 9,11 8,57 9,65 9,09 13,02 5,83 12,05 18,99 16,11 6,90 8,73 10,84 9,13 6,77 11,85 17,24 10,25 7,72 9,69 9,84 10,04 9,36 8,77 9,48 9,69 10,2

Zdroj: ČSÚ

Vysvětlivky: – údaj není k dispozici

V ukazateli hrubé míry úmrtnosti dochází každoročně k velkým výkyvům v každé obci, proto nelze v jednotlivých obcích příliš usuzovat na nějaký vývoj. Situace je dána příliš malým statistickým vzorkem. Ve vzorku SO ORP Pohořelice komplexně jsou již výkyvy utlumeny, míra úmrtnosti se stále pohybuje mezi 8,62 až 10,85 osob na 1000 obyvatel. Průměrná hrubá míra úmrtnosti (2001-2006) ve správním obvodu Pohořelice je zhruba o 1,0 % nižší než v Jihomoravském kraji. Výrazně vysoká je průměrná hmú v obci Odrovice - 16,11 %.

Zdravotní péče Zdravotní péče pro občany SO ORP Pohořelice je zajištěna převážně zdravotním střediskem v Pohořelicích, kde sídlí ordinace praktických lékařů a dále specialisté – oční, psychiatrie, neurologie, gynekolog, ortoped, pediatři, zubní. Je správcem zdravotnické záchranné služby. Město Pohořelice a obce Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Přibice, Šumice, Vlasatice, Vranovice a Troskotovice uzavřely 3. 11. 2004 smlouvu o spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. FN Brno se zavazuje k zajištění zdravotní péče pro občany z výše uvedených obcí, zejména ambulantní péči, ústavní péči, a to včetně případů přijatých prostřednictvím zdravotní záchranné služby. FN Brno se zavazuje poskytovat zdravotní péči na svých pracovištích v Brně, a to na

pracovišti medicíny dospělého věku ( Jihlavská 20, Brno – Bohunice ), pracovišti reprodukční medicíny ( Obilní trh 11, Brno ) pracovišti dětské medicíny (Černopolní 9, Brno)

V obci Vranovice má sídlo praktický lékař pro děti a dorost i dospělé, gynekologická ambulance a soukromá zubní ordinace. Dále bylo v dotazníkovém šetření obcí zjištěno sídlo praktického lékaře v obcích Loděnice. Většina dotazníkových údajů bohužel nebyla dodána.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Zdravotnická zařízení a počet lékařů v okrese Břeclav Zdravotnictví Lékaři celkem na 1 000 obyvatel z toho v nestátních zařízeních Počet obyvatel na 1 lékaře Nemocnice Odborné léčebné ústavy z toho léčebny dlouhodobě nemocných Ordinace praktického lékaře pro dospělé pro děti a dorost stomatologa Lékaři ambulantní péče na 10 000 obyvatel Lékárny (vč. odloučených pracovišť)

Měřicí jednotka osoby osoby

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

351 2,8 245 356 4 -

351 2,8 242 354 4 -

350 2,8 236 352 3 -

348 2,8 343 354 3 -

349 2,8 345 353 3 -

353 2,9 350 349 3 -

360 2,9 357 342 3 -

52 26 54

53 26 52

52 27 51

53 26 52

53 26 52

53 26 52

52 25 51

21,3 18

21,9 17

21,6 20

21,9 20

21,8 25

21,8 25

21,9 31

Zdroj: ČSÚ

Poznámka: do 1.1.2003 byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od 1.1.2003 byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od 1.1.2007, kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brnovenkov.

Lázeňství V samotném správním území Pohořelicka se nenachází žádná lázeňská místa. V 40 km vzdálené Lednici jsou nové Lázně Lednice v klidném prostředí Lednicko Valtického areálu s bazénem. Lázně využívají pro rehabilitaci jodobromové vody k léčbě onemocnění kloubů, páteře a cév, vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. Stejně vzdálené je i hraniční rakouské městečko Laa an der Thaya s termálními lázněmi určenými jak k lázeňským aktivitám, tak k celoročnímu rekreačnímu koupání celé rodiny ve venkovních i krytých bazénech s atrakcemi. Chystá se realizace lázeňského areálu u Pasohlávek, který by využíval léčebné vlastnosti termální vody z dvou vrtů tamních minerálních vod o teplotě 46°C a kapacitě až 17 l/s. Voda z vrtu má vysoký obsah sirovodíku a minerálních látek. Tento pramen je v Česku zcela ojedinělý a je vhodný například při onemocněních pohybového aparátu nebo při kožních nemocech. V případě realizace stavby se dá předpokládat pozitivní dopad na turistický ruch v širším území ORP, který se projeví jak ve zvýšené potřebě ubytovacích a stravovacích kapacit, tak posílení zájmu o další služby a atraktivity území. Rozloha areálu má být 100 ha, součástí areálu má být aquapark se dvěma bazénovými halami, wellness, venkovní bazény (2022 m2), hřiště, ubytovací komplex, kryté hromadné parkoviště, park a další.

Zařízení sociální péče Nebyly dodány podklady.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Zařízení poskytující sociální péči k 31. 12. 2006 Typ sociálního zařízení Zřizovatel Domov-pens. pro důchodce Město Pohořelice Dům na půli cesty OBČS

Obec Pohořelice Pohořelice

Adresa Tyršova 234 Velký Dvůr 134

Zdroj: MPSV

Z nízkého počtu zařízení sociální péče usuzujeme na nevyhovující stav v této oblasti. Z dotazníkové akce (2008) vyplývá požadavek na zřízení domu pro seniory ve Vranovicích.

2.7.5

Vybavenost obcí

Mateřské školy Z dotazníkového šetření nebylo obdrženo dostatečné množství informací. Školka v městě Pohořelice má 5 tříd o kapacitě 125 žáků, což je v současné době nedostačující kapacita. Další zařízení v SO ORP Pohořelice: MŠ Loděnice. Školka v obci Cvrčovice je jednotřídní, rodinného typu, kapacita 25 dětí. MŠ Ivaň MŠ Pasohlávky MŠ Přibice nově po rekonstrukci MŠ Vranovice (54dětí v roce 2007/2008) MŠ Malešovice

Základní a střední školy Z dotazníkového šetření nebylo obdrženo dostatečné množství informací.

PROJEKT, s.r.o.




2.7.6

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů a z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY U většiny obcí příznivý trend růstu počtu obyvatel v poslední době. Příznivé hodnoty indexu stáří ve všech obcích kromě Ivaně. Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let ve všech obcích kromě obcí Pohořelice, Přibice, Odrovice a Cvrčovice. V 8 obcích je dlouhodobě podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let vyšší než průměr ORP a v 11 vyšší než kraje. Hodnota migračního salda nabývá v roce 2009 kladných hodnot u 11 obcí ze 13, pro Odrovice nebyla stanovena, pouze ve Vlasaticích je výrazně záporná. Nízká hustota zalidnění dává bohaté možnosti k využití krajiny.

SLABÉ STRÁNKY Přetrvávající trend stárnutí obyvatelstva. Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve všech obcích. Vysoký podíl postproduktivní složky obyvatelstva téměř ve všech obcích vzhledem ke krajským i republikovým ukazatelům.

Trvale nízké hodnoty střední délky života mužů v okrese Břeclav (nejnižší z okresů Jihomoravského kraje, nižší než krajské a celorepublikové hodnoty). Relativně špatná vybavenost sídelního města ORP Pohořelice (chybí nemocnice, nutnost dojíždět do Brna) Absence vysokého školství v regionu, malý výběr středních škol, nutnost dojíždět do krajského města. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšení migrační atraktivity obcí – nabídka ploch Nadále stárnutí obyvatelstva a nepřipravenost pro bydlení a služby v potřebných lokalitách. sociální politiky a služeb. Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora Vylidňování sídel – zánik trvalého bydlení. rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací v obcích. Rozvoj lázeňské péče v Pasohlávkách. Nedostatečná nabídka zdravotnických zařízení v regionu. Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech obcích). Zvýšení nabídky sociálních služeb, podpora vzniku neziskových organizací, podpora vzdělání, zájmových kroužků a klubů.

PROJEKT, s.r.o.




2.8 BYDLENÍ 2.8.1

Domovní a bytový fond

Charakteristiky domovního a bytového fondu sleduje v desetiletých periodách ČSÚ. Příští sčítání nastane v roce 2011. V ORP Pohořelice tvoří 93,3 % domovního fondu rodinné domy. Podíl bytových domů byl samozřejmě nejvyšší ve městě Pohořelice (11,5 %), dále pak v Branišovicích (8,3 %) a v Šumicích (4,5 %). Úbytek trvale obydlených domů a bytů a současně nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Kromě ukazatele úrovně bydlení jde také o ukazatel rezidenční atraktivity území a jeho ekonomické úrovně. Počet trvale obydlených domů a bytů ve všech obcích správního obvodu Pohořelice v období 1991-2001 mírně rostl a největší nárůst trvale obydlených domů byl zaznamenán v obci Odrovice (o víc než 20 %) a Troskotovice (o 19,2 %), kde došlo k mohutné výstavbě rodinných domů. Tab.: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích ORP Pohořelice v letech 1991-2001

Obec


Domy trvale obydlené

Domy trvale obydlené

Z toho rodinné domy

Podíl rodinných domů (%)

Z toho bytové domy

Podíl bytových domů (%)

1991 118 129 182 115 93 43 167 816 264 58 146 192 471 2794

2001 133 145 196 126 105 52 175 928 296 67 174 207 524 3128

2001 122 140 192 120 102 51 172 800 283 63 173 196 504 2918

2001 91,7 % 96,6 % 98,0 % 95,2 % 97,1 % 98,1 % 98,3 % 86,2 % 95,6 % 94,0 % 99,4 % 94,7 % 96,2 % 93,3 %

2001 11 5 4 3 3 1 3 107 11 3 1 9 16 177

2001 8,3 3,4 2,0 2,4 2,9 1,9 1,7 11,5 3,7 4,5 0,6 4,3 3,1 5,7

% změna trvale obydlených domů celkem 1991-2001 112,7 % 112,4 % 107,7 % 109,6% 112,9 % 120,9 % 104,8 % 113,7 % 112,1 % 115,5 % 119,2 % 107,8 % 111,3 % 112,0 %

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ.

Vysoký podíl neobydlených bytů je důkazem menší atraktivity území pro trvalé bydlení. Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při posledním SLDB 2001 v obcích Ivaň (23,3 %), Šumice (21,8 %) a Přibice (19,4 %). Průměrný podíl pro celé ORP Pohořelice činí 14,6 %, což je mnohem vyšší než průměr Jihomoravského kraje (10,90 %). Vysoký podíl neobydlených bytů je zejména v severní části Jihomoravského kraje (s výjimkou Černohorska) a dále potom v několika mikroregionech na Znojemsku a v mikroregionu Drahanská Vrchovina a Horňácko. Nejvyšší podíl neobydlených bytů, a sice 30,06 % je v mikroregionu Sever Znojemska. Nejnižší podíl neobydlených bytů má naopak Hodonínsko s 6,51 %. (ČSÚ - Monitoring mikroregionů Jihomoravského kraje, 2001.)

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Počet neobydlených bytů v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2001 Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

Neobydlené byty 31 16 51 19 14 8 18 187 65 19 15 42 95 580

Celkem byty 172 144 219 149 116 58 201 1486 335 87 180 234 602 3983

Podíl neobydlených bytů 18,0 % 11,1 % 23,3 % 12,8 % 12,1 % 13,8 % 9,0 % 12,6 % 19,4 % 21,8 % 8,3 % 17,9 % 15,8 % 14,6 %

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ

Tab.: Vývoj počtu neobydlených bytů v ORP Jihomoravského kraje v letech 1991-2001 ORP

ORP Blansko ORP Boskovice ORP Brno ORP Břeclav ORP Bučovice ORP Hodonín ORP Hustopeče ORP Ivančice ORP Kuřim ORP Kyjov ORP Mikulov ORP Moravský Krumlov ORP Pohořelice ORP Rosice ORP Slavkov u Brna ORP Šlapanice ORP Tišnov ORP Veselí nad Moravou ORP Vyškov ORP Znojmo ORP Židlochovice Jihomoravský kraj ČR

neobydlené byty celkem

neobydlené byty celkem

1991 1 376 2 120 6 884 1 735 871 1 199 1 321 959 530 2 336 503 1 016 386 866 943 1 632 841 1 297 2 415 3 084 782 33 096 538 615

2001 2 194 3 428 13 642 2 080 1 137 1 785 1 772 1 110 781 2 785 2 001 1 457 580 1 229 1 083 2 265 1 193 1 845 3 034 4 471 972 49 530 371 512

% změna počtu neobydlených bytů celkem 1991-2001 159,45 161,70 198,17 119,88 130,54 148,87 134,14 115,75 147,36 119,22 136,58 143,41 150,26 141,92 114,85 138,79 141,85 142,25 125,63 144,97 124,30 149,66 149,66


Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Pohořelice 45,0 let, což je téměř o 2 roky nižší než v ČR (46,9 let). Nejmladší domovní fond měly obce Pasohlávky (32,8 let) a Troskotovice (40,6 let). Vysoko nad republikovým průměrem vykazují průměrné stáří bytového fondu obce Šumice (52,5 let) a Malešovice (50,7 let)

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Průměrné stáří domů v obcích ORP Pohořelice v roce 2001 Obec

Průměrné stáří domů v roce 2001


44,1 47,7 44,7 43,8 50,7 46,1 32,8 45,0 47,9 52,5 40,6 46,0 42,8

ORP Pohořelice

45,0


Tab.: Průměrný počet obyvatel na 1 byt při SLDB v r. 2001 (tzv. obložnost bytů) Obec

Průměrný počet obyv./1 trvale obydlený byt 2,95 3,42 3,16 3,17 3,15 3,21 3,65 2,93 2,98 2,51 3,18 3,45 3,20

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a Branišovice je pro všechny obce typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt, která přesahuje 3,0 ob./byt. Tyto hodnoty vysoce převyšují úroveň tzv. chtěného soužití a signalizují určitý bytový problém, který může vyústit v potřebu výstavby nových bytů.

2.8.2

Bytová výstavba

V ORP Pohořelice, podobně jako v dalších 8 ORP Jihomoravského kraje, byla průměrná intenzita bytové výstavby v letech 2003-2006 3 byty na 1000 obyvatel. Vyšší průměrná intenzita byla zaznamenána u obcí, které jsou blíž do centra kraje Brna - Blansko, Kuřim, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Znojmo. Byty s největší užitkovou i obytnou plochou se stavěly na Břeclavsku, největší a nejdražší byty v rodinných domech se stavěly v Brně. Hodnota bytu byla v průměru nejvyšší v obvodu Kuřimi. Výstavba relativně nejmenších a nejlevnějších bytů probíhala v obvodu Moravského Krumlova, bytů v rodinných domech v obvodu Veselí nad Moravou a Hustopeče.

PROJEKT, s.r.o.




3,29

41

2008 4,00 3,00 1,00 2,00 2,00 0,00 0,00 7,00 3,00 0,00 2,00 7,00 4,00

2009 5,00 2,00 2,00 2,00 11,00 0,00 3,00 26,00 6,00 0,00 3,00 2,00 8,00

2009 2003-2009 2003-2006 9,00 16,00 9 3,00 16,00 10 3,00 7,00 3 5,00 6,00 2 3,00 46,00 23 0,00 0,00 0 4,00 7,00 4 6,00 175,00 99 6,00 22,00 11 0,00 1,00 1 5,00 15,00 11 3,00 12,00 4 4,00 50,00 23

3,86

3,50

70,00

3,92

38,00

4,14

65,00

373,00

Dokončené byty celkem

35

2006 2007 2007 2008 5,71 _ 0,00 2,00 3,42 2,00 3,00 2,00 1,45 1,00 2,00 1,00 2,30 1,00 2,00 1,00 11,70 4,00 11,00 8,00 0,00 _ 0,00 _ 0,00 _ 0,00 _ 3,80 17,00 4,00 33,00 1,98 2,00 2,00 3,00 0,00 _ 0,00 _ 0,00 _ 0,00 1,00 0,00 _ 0,00 6,00 5,47 11,00 5,00 8,00

Průměrná intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

5,93

Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

63


2006 3 2 1 1 4 0 0 17 2 0 0 0 11


2005 0,00 1,71 1,45 2,30 8,77 0,00 2,75 4,92 0,00 4,42 0,00 1,24 1,49


2005 0 1 1 1 3 0 2 22 0 1 0 1 3


2004 7,62 8,56 0,00 0,00 46,78 0,00 2,75 3,36 4,96 0,00 17,19 0,00 2,49


2004 4 5 0 0 16 0 2 15 5 0 11 0 5



Intenzita bytové výstavby (dokončenébyty/ 5,74


10625


61


ORP Pohořelice

2003 -2001 2003 2 525 3,81 2 584 3,42 1 689 1,45 0 434 0,00 0 342 0,00 0 165 0,00 0 726 0,00 45 4469 10,07 4 1009 3,96 0 226 0,00 0 640 0,00 3 807 3,72 4 2010 1,99



počet obyvatel

Obce


Tab.: Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Pohořelice v letech 2003-2006

15,4


PROJEKT, s.r.o.



A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Strana 90:

2.8.3

SWOT analýza BYDLENÍ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve všech Vysoký nárůst počtu neobydlených bytů v celém obcích mírně roste. území. Blízkost krajského města zvyšuje rezidenční Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a Branišovice je pro všechny obce typická vysoká atraktivitu území. obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Pohořelice zhruba stejné jako v kraji. Průměrná intenzita bytové výstavby v ORP Pohořelice byla vyšší než v kraji a ČR (2003-2006). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obcích, kde bude málo z nich využíváno k rekreaci. Vytvoření územně plánovacích podmínek pro Fyzická degradace a vylidnění starších částí obcí v bytovou výstavbu, s cílem uspokojení potřeb důsledku překotné výstavby nových čtvrtí. obyvatel – snížení obložnosti bytů. Nedostatek stavebních parcel pro bytovou výstavbu by pravděpodobně vedl k odlivu obyvatel do jiných regionů. Urbanizační devastace krajiny, nebo bezkoncepční živelná výstavba, vznik satelitních čtvrtí.

PROJEKT, s.r.o.




2.9 REKREACE Správní území ORP Pohořelice je průměrně významným regionem cestovního ruchu. Největším turistickým lákadlem jsou nádrže Nové mlýny, sloužící mimo jiné k rekreaci, plavání, rybolovu a vodním sportům. Dále je oblast významná z hlediska vinařské turistiky, především východní polovina SO ORP je krajinou plnou viničních tratí a vinných sklípků s kvalitními jihomoravskými víny. Tato dvě turistická odvětví přispívají a v budoucnu mohou ještě více přispět k ekonomickému rozvoji a zvyšování zaměstnanosti v regionu. Novou atraktivitou území by se mělo stát lázeňské místo v Pasohlávkách. Území má venkovský charakter osídlení, což dokazuje vysoký podíl rodinných domů, který téměř ve všech obcích výrazně převyšuje průměr v České republice – 85 %. Vysoký počet rodinných domů je výhodou, protože vytváří potenciál využitelný k různým formám venkovské turistiky, rozvoji agroturistiky, chalupaření, pronajímání chalup apod., čímž se může významně rozšířit nabídka ubytovacích kapacit v území. Převážná část území je turisticky a rekreačně neatraktivní zemědělská krajina, s vyšším množstvím výrobních, skladovacích ploch a ploch pro logistiku. Pozitivní stránkou Pohořelicka je jihovýchodní část území s možností rekreace v oblasti Novomlýnských nádrží. Ze vzdálenějších cílů lze jmenovat Pavlovské vrchy, Mikulov a Znojmo. Významnou oblastí letní rekreace jsou Novomlýnské nádrže – dlouhodobější pobyty, koupání, jachting, rybolov, apod. K přednostem regionu patří také vinařská turistika, pro kterou má část území a hlavně sousední obce vynikající předpoklady (produkce velmi kvalitních vín, krásná krajina s viničními tratěmi a zachovanými objekty historických sklepů a vinařských domů.

2.9.1

Každodenní rekreace

Každodenní rekreace poblíž místa bydliště, kterou využívají obyvatelé k regeneraci a odpočinku, je vázána na plochy veřejné zeleně, dětská a sportovní hřiště, tělocvičny, koupaliště, zahrádkářské osady apod. Ve větších sídlech městech rozhoduje o kvalitě bydlení ve velké míře právě nabídka a kvalita ploch pro každodenní rekreaci v blízkém okolí. Ve venkovských obcích je způsob trávení volného času odlišný od měst, obyvatelé tráví nejvíce času chovatelskou a pěstební činností na vlastních zahradách, vinohradech apod., aktivním odpočinkem v okolní přírodě (procházky, koupání, …), sportovní činností.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Plochy pro sport a každodenní rekreaci v obcích ORP Pohořelice, přehled cyklotras a turistických tras, možnosti rekreačního vyžití chybějící turistické trasy, naučné obec plochy pro sport další vybavenost, stezky, cyklotrasy záměry hřiště Cyklotrasa Znojemská rybáři, myslivci Branišovice Hřiště TJ Cyklotrasa Brněnská Myslivecký svaz Cvrčovice Dynamo hřiště Cyklotrasa Greenways Ivaň Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Mikulovská Cyklotrasa Jantarová stezka Hřiště TJ Sokol, myslivci Loděnice klubovna Cyklotrasa Brněnská Malešovice hřiště Cyklotrasa Brněnská Odrovice Fotbalové hřiště, Cyklotrasa Jantarová Pasohlávky Víceúčelové stezka hřiště, přístaviště, Cyklotrasa Mušovská YACHT CLUB, Cyklotrasa Mikulovská Fitness Cykotrasa Moravská vinná Cyklotrasa Mušovská Turistická stezka modrá z Pasohlávky-přehrada do Pouzdřan Sportovní hala, Cyklotrasa Brněnská Městský park Regenerace Pohořelice více hřišť, stávajícího parku, tenisové kurty… nový parčík Polní, úprava a doplnění veřejné zeleně hřiště, motokros Cyklotrasa Brněnská Přibice hřiště Cyklotrasa Znojemská Šumice Cyklotrasa Znojemská Troskotovice hřiště hřiště, školní Cyklotrasa Znojemská Vlasatice hřiště tělocvična TJ Cyklotrasa Greenways Vranovice Sokol , Krakow-Morava-Wien hřiště, Cyklotrasa Brněnská hřiště SK Cyklotrasa Moravská Vranovice, vinná dětské hřiště Zdroj: průzkumy, www.mapy.cz, dotazníkové šetření

2.9.2

Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace

Krátkodobou rekreací se rozumí pobyt trvající 1-4 dny, dlouhodobou rekreací pak pobyt trvající déle než 4 dny. Pro oba výše uvedené typy rekreace je nezbytná dobře rozvinutá základní turistická infrastruktura regionu, kterou tvoří ubytovací a stravovací kapacity, dopravní infrastruktura, a dále také síť doprovodných služeb a další vybavenosti.

PROJEKT, s.r.o.




Ubytovací kapacity Objekty individuální rekreace: Významným indikátorem rekreačního potenciálu obcí je počet chalup (chat) na 100 domů. Údaje o objektech individuální rekreace jsou velmi obtížně zjistitelné. Z dotazníkové akce v roce 2008 nevzešly dostatečné údaje. Hromadná ubytovací zařízení Tab.: Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Pohořelice dle ČSÚ obec

Typ zařízení

Kapacita (pokojů)

název

adresa

poznámka

penzion

10 a méně

Penzion Zdeňka

Ivaň 236

Celoroční provoz

hotel autokemp

11-50 101 a více

Pasohlávky Pasohlávky

Letní provoz Letní provoz

kemp tábořiště Chatová osada kemp Turistická ubytovna Turistická ubytovna Nespec.

1-50 101 a více 1-50 10 a méně 11-50 10 a méně 11-50

Hotel Garni ATC Merkur Minikemp Adamík Tábořiště Mušov Pálava U Zápeců Laguna Lipták Areál U Jezera

Nespec. Školící a rekreační zařízení

11-50 10 a méně

Rekreační středisko

11-50

hotel

11-50

hotel

11-50

restaurant tábořiště

10 a méně 1-50

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky

Pohořelice

Pasohlávky 7 Pasohlávky 115 Pasohlávky 188 Pasohlávky 24 Pasohlávky 1 Pasohlávky 174 Pasohlávky 206 Pasohlávky, Za kostelem 213 RZ Turist Unimo Pasohlávky, Školící a Mušov 38 rekreační zařízení RS Sklo Pasohlávky, Bohemia Pálavské jezero Pohořelice, Hotel Morava Loděnická 13 Pohořelice, Školní Hotel Balaton 436 Pohořelice, Ve Cafe Hybešova 981 U splavu Pohořelice 1

Letní provoz Letní provoz Celoroční provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz

Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Zdroj: data dostupná od ČSÚ

Především obec Pasohlávky, ležící na břehu Novomlýnské nádrže, disponuje velkými ubytovacími kapacitami převážně kempového typu. V oblasti chybí zařízení střední cenové kategorie – penziony, chaty, ubytování v soukromí. Potenciální rozvojové možnosti hromadné rekreace jsou i v rozvoji specifické formy pobytové venkovské turistiky – agroturistiky.

PROJEKT, s.r.o.




Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP Pohořelice k 31.12.2005 dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení Pokoje Lůžka Místa pro karavany a stany Průměrná cena za ubytování Přírůstek počtu lůžek 2000-2005

18 343 1103 1188 209 Kč 31 (2,9 %)

Hromadná ubytovací zařízení v ORP Pohořelice podle kategorií k 31.12.2005 dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení Hotely Penziony Kempy Chatové osady Turistické ubytovny Ostatní Lůžka celkem Lůžka na 1km2 rozlohy Lůžka na 1000 obyvatel

2.9.3

18 3 2 5 2 1 5 1103 5,6 87,7

Cyklotrasy

Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí cyklotras a řadí se mezi nejvýznamnější cykloturistické oblasti v republice, významné i v mezinárodním kontextu. Specifikem oblasti jsou takzvané Moravské vinařské stezky. Jde o dlouhodobý projekt nejen sportovně-turistického charakteru, ale i ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na Jižní Moravě. Regionem Pohořelicko prochází také mezinárodní cyklotrasa Greenways Krakow – Morava – Vídeň a Jantarová stezka. Oblast je z hlediska cykloturistiky výborně vybavená, neustále je však potřeba rozvíjet doprovodné služby, jako jsou půjčovny a opravny kol, informační, ubytovací služby aj.

Značené cyklotrasy v území • •

mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, stezka Greenways Krakow – Morava - Wien místní cyklotrasy a vinařské stezky: - Vinařská stezka „Moravská vinná“ – páteřní stezka propojující všech 10 vinařských oblastí Jižní Moravy - Vinařská stezka „Mikulovská“ - Vinařská stezka „Znojemská“ - Vinařská stezka „Brněnská“ - Vinařská stezka „Mušovská“ - Okolo ATC

PROJEKT, s.r.o.




2.9.4

Turistické stezky

V oblasti Pohořelicka nejsou naopak téměř žádné značené turistické stezky. Situace je částečně dána typem krajiny ne zcela vhodným pro turistiku (převaha zorněné půdy, málo lesních porostů a turistických cílů). Přesto především ve východní části SO ORP stezky chybějí.

2.9.5

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. REKREACE SILNÉ STRÁNKY Pestrá a dobře značená síť cyklostezek.

SLABÉ STRÁNKY Charakter krajiny není na většině území turisticky přitažlivý. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci - VN V obcích chybí doprovodná infrastruktura Nové Mlýny. cestovního ruchu. Větší množství rybníků a nádrží s významem pro Chybí turistická informační centra. krátkodobou každodenní rekreaci obyvatel. Dobrá dopravní dostupnost území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Plánovaná rozšíření rekreační oblasti a výstavba Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a lázeňského centra v obci Pasohlávky-Mušov. krajiny. Stavba aquaparku v k.ú. Mušov. Zatraktivnění především severozápadní části území. Zaměření na ochranu přírody a postupnou obnovu zemědělsky znehodnocené krajiny. Zkvalitnění služeb a pozitivní prezentace oblasti, využití potenciálu cykloturistiky. Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony). Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel. Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti

PROJEKT, s.r.o.




2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1 Základní charakteristika Velmi malý SO ORP, zemědělská oblast venkovského charakteru jižně od krajského města Brna. Oblast je tradičně zaměřena na zemědělství, částečně vinařství, hospodářsky je ovlivněna blízkostí krajského města. Z jihu je charakteristická zcela specifickou krajinnou morfologií nově postavených Novomlýnských nádrží. Jedná se o oblast postiženou vyšší mírou nezaměstnanosti.

2.10.2 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Zhodnocení daňové výtěžnosti obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Obce v ORP Pohořelice jsou součástí Jihomoravského kraje, který dosáhl v roce 2006 mezi obcemi v krajích na druhou nejvyšší daňovou výtěžnost hned za Prahou, která má specifické postavení spojením obce i kraje. Odhlédneme-li od Prahy, je u obcí Jihomoravského kraje daňová výtěžnost mezi kraji nejvyšší. Průměrná daňová výtěžnost kraje byla 10,49 tis. Kč na obyvatele kraje. Průměrná daňová výtěžnost za celý obvod ORP Pohořelice byla v roce 2007 9,47 tis. Kč/obyv., v roce 2009 vzrostla 9,76 tis. Kč/obyv. Vzhledem k tomu, že daňovou výtěžnost kraje však značně ovlivňuje výtěžnost Brna, je tento výsledek dobrý. Ve výsledcích jednotlivých obcí jsou ale velké disproporce. Tab.: Daňové příjmy obce jsou nově sledovaným jevem A216 v Jihomoravském kraji.

Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

počet daňové příjmy daňová obyvatel obce (*) výtěžnost (*) 2007 521 4434 8,511 584 5431 9,300 693 5199 7,502 428 4181 9,769 331 3932 11,879 146 1369 9,377 726 9928 13,675 4434 46396 10,464 1020 7557 7,409 232 2739 11,806 625 4986 7,978 794 6995 8,810 1 989 15430 7,758 12523 118577 9,469

počet obyvatel 523 591 700 440 343 158 725 4521 1034 232 648 813 2029 12757

daňové příjmy daňová obce (*) výtěžnost (*) 2009 4707 9,000 5164 8,738 5937 8,481 3997 9,084 4192 12,222 1710 10,823 11248 15,514 44423 9,826 8178 7,909 2698 11,629 6346 9,793 7806 9,601 18139 8,940 124545 9,763

Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Pohořelice je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Většina obcí je svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Stimulační daně (daň z příjmů fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti a daň z nemovitostí) mají v průměru malý vliv na celkový objem daňových příjmů obcí. Existují však výjimky – např. Pasohlávky.

PROJEKT, s.r.o.




2.10.3 Podnikatelská struktura V ORP Pohořelice nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, které disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Převážná část podnikatelské aktivity v tomto regionu dle počtu podnikatelských subjektů je ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství a do budoucna je snaha o rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Na tomto poli zatím nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálu a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti. Tab.: Ekonomické subjekty v JMK v roce 2000 a 2005 Subjekty celkem

Jihomoravský kraj v tom správní obvody: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

Podíl správního obvodu na počtu subjektů kraje (%)

Subjekty na 1 000 obyvatel

index 2005/2000

2000

2005

index 2005/2000

2000

2005

2000

2005

221 832

258 291

116,4

194

229

117,8

100,0

100,0

8 531 7 557 91 770 11 500 2 508 11 958 6 592 3 595 3 270 9 190 3 825 3 713 1 955 3 575 3 113 9 625 4 398 6 954 8 368 15 352 4 483

10 115 8 565 108 303 12 659 3 018 13 210 7 476 4 158 3 886 10 089 4 330 4 378 2 295 4 259 3 844 11 654 5 141 7 559 9 886 18 194 5 272

118,6 113,3 118,0 110,1 120,3 110,5 113,4 115,7 118,8 109,8 113,2 117,9 117,4 119,1 123,5 121,1 116,9 108,7 118,1 118,5 117,6

158 150 240 191 159 188 191 156 182 162 191 165 156 157 158 189 162 169 165 171 165

187 171 295 216 192 213 216 177 200 180 220 196 183 184 189 212 187 190 195 202 190

118,2 113,7 123,2 112,9 120,6 113,4 113,3 113,8 110,0 110,7 114,7 118,5 116,7 117,4 120,0 112,1 115,7 111,9 118,4 118,2 115,1

3,8 3,4 41,4 5,2 1,1 5,4 3,0 1,6 1,5 4,1 1,7 1,7 0,9 1,6 1,4 4,3 2,0 3,1 3,8 6,9 2,0

3,9 3,3 41,9 4,9 1,2 5,1 2,9 1,6 1,5 3,9 1,7 1,7 0,9 1,6 1,5 4,5 2,0 2,9 3,8 7,0 2,0

Zdroj: ČSÚ

Ekonomické subjekty podle právní formy (zdroj ČSÚ) V ORP Pohořelice bylo v roce 2005 evidováno celkem 2 295 ekonomických subjektů, v roce 2009 je to již 2492 ekonomických subjektů. Míra podnikatelské aktivity (2009) činí 7,9 %.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Podnikatelská aktivita ve správních obvodech JMK v roce 2005 právnické osoby

fyzické osoby Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče

Jm kraj 48,1

Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Jm kraj 180,4

Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

80

70

60

50

40

30

20

10

0 0 počet subjektů na 1 000 obyvatel

50

100

150

200

Zdroj: ČSÚ

2.10.4 Struktura zaměstnanosti Struktura zaměstnanosti dle odvětví se v ORPu Pohořelice charakteristicky zaměřuje na tradiční obory zemědělství (kde výrazně převyšuje republikový průměr), stavebnictví a průmyslu. V kontextu s nezaměstnaností a sezónními výkyvy je rozvoj průmyslu v tomto ORPu důležitým stabilizačním prvkem. Největší překážkou je konzervativizmus a nekvalifikovanost obyvatel ORP ve vztahu k průmyslové výrobě. To znamená, že by potencionální výrobci museli pravděpodobně dovážet pracovní sílu odjinud. Při hodnocení odvětví stavebnictví, je nutno konstatovat, že v tomto ORPu nevybočuje ze své charakteristiky velmi mobilního odvětví. V sezoně dá lidem práci i mimo ORP a pak nastane opět výkyv. Obce Troskotovice a Malešovice vynikají svou vysokou zaměstnaností v priméru, což za nepříznivých podmínek, ať již vlivem počasí, či změně orientace trhu, může způsobit vysokou zranitelnost regionu. Tab.: Struktura zaměstnanosti dle odvětví Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

PROJEKT, s.r.o.

zemědělství, lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

obchod a opravy

doprava, telekomunikace

ostatní odvětví

18,4 12,0 17,7 18,2 21,1 19,4 15,4 9,3 9,5 15,4 21,7 19,1 6,4

18,0 25,0 20,7 18,2 30,2 26,9 19,0 23,5 26,4 30,8 18,4 19,6 28,9

21,2 12,3 12,6 14,8 11,1 11,8 19,3 14,0 15,0 12,5 26,1 19,8 13,9

13,5 22,5 10,8 16,5 11,6 18,3 10,1 17,0 13,1 20,2 9,2 14,0 10,4

7,8 6,0 9,9 9,3 7,5 8,6 9,5 7,6 9,9 9,6 4,8 7,6 12,9

21,2 22,2 28,4 22,9 18,6 15,1 26,8 15,3 26,2 11,5 19,9 19,8 27,6




ORP Pohořelice

12,3

23,7

15,3

14,4

8,7

20,8

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

Struktura zaměstnanosti vzhledem k počtu zaměstnanců na ekonomický subjekt potvrzuje převahu malých firem s žádným nebo jen malým počtem zaměstnanců (do 5 zaměstnanců). K 31.12.2005 a 2009 byla struktura zaměstnanců v ekonomických subjektech ORP takováto (zdroj ČSÚ): rok Subjektů celkem Z toho s počtem zaměstnanců: neuvedeno 0 1–5 6 – 19 20 – 99 100 – 499 500 – 999 1000 a více

2005 2 295

2009 2 492

1 313 722 159 74 23 3 1 0

1364 856 190 55 22 4 1 0

Nezaměstnanost ORP Pohořelice patří v Jihomoravském kraji k regionům s průměrnou mírou nezaměstnanosti, avšak výrazně přesahuje průměr České republiky. Toto je způsobeno charakteristikou území, které se velmi výrazně po celá staletí specializovalo na zemědělství. Nyní ekonomické podmínky již nedovolují tuto úzkou specializaci. ORP Pohořelice se pohybuje blízko průměrným hodnotám míry nezaměstnaností Jihomoravského kraje za léta 2005–2007. Od roku 2005 můžeme pozorovat výborný trend stále se snižující míry nezaměstnanosti na území ORP, dokonce v každé obci, kdy v roce 2007 dosáhla nezaměstnanost téměř polovičních hodnot z roku 2005. V roce 2008 činila míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů 5,83 % za území ORP. To potvrzuje stále klesající trend ukazatele nezaměstnanosti v SO ORP (viz následující tabulku). Tab.: Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů Obec

2005

2006

2007

Průměr


17,8 9,5 9,5 16,1 14,1 14,1 12,0 9,5 11,8 19,3 14,0 15,1 8,1

11,7 7,6 8,1 15,1 10,1 10,2 11,1 7,3 9,4 20,7 10,1 12,5 8,1

7,8 4,9 5,1 10,0 7,5 5,4 7,7 5,0 8,2 9,6 9,1 8,9 4,1

12,4 7,3 7,6 13,7 10,6 9,9 10,2 7,2 9,8 16,5 11,0 12,2 6,7

ORP Pohořelice

13,1

10,9

7,2

10,4

Zdroj: MPSV, Statistika GIS 0 2005 až 2007

Nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti (2005-2007) vykazují obce Šumice a Loděnice (16,5 %, resp. 13,7 %). Uvedený stav nelze řešit od základu místními prostředky, je nutná spolupráce mezi obcemi a

PROJEKT, s.r.o.




centrem v Pohořelicích, popřípadě ještě dále v Brně jako centru kraje. Samotné centrum ORP vykazuje jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti ve svém regionu. Pozitivním ukazatelem je pokles počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, je ovšem zkreslen údaji v obcích, které za určité období vykázaly 1 nebo žádné pracovní místo. Tyto obce nemohou být do výpočtu zahrnuty. Z databází nezaměstnanosti lze pozorovat silný vliv sezónnosti, která se projevuje v charakteristických křivkách. Toto je způsobeno sezónními pracemi v zemědělství a stavebnictví. Tyto struktury mají nejvyšší podíl na zaměstnanosti v ORP Pohořelice. Na území ORPu je třeba podporovat zavádění takových činností, které tuto sezónnost eliminují, tj. výrobní kapacity v průmyslu apod.

2.10.5 Uzavřenost a otevřenost ORP Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. Poslední sčítání lidu, domů a bytů bylo uskutečněno v roce 2001. Počet vyjíždějících a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v ORP. Jak bylo uvedeno v metodice, výsledky v této tabulce nelze porovnávat s jinými ORP. Situace v ORP Pohořelice není nejlepší, jelikož výrazně převyšuje vyjížďka nad dojížďkou, v saldu migrace to je -2 012 obyvatel. Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP Pohořelice Název ORP

Pohořelice

Absolutní čísla Vyjíždí Dojíždí Uvnitř mimo do ORP ORP ORP 2619 607 561

Procentuální podíl Vyjíždí Dojíždí Uvnitř mimo do ORP ORP ORP 69,2% 16,0% 41,8%

Saldo

-2012

Při porovnání obcí platí totéž pravidlo jako u ORP, obce s největším počtem obyvatel mají nejvyšší počty mobilních obyvatel. Při analýze dojížďky a vyjížďky mimo ORP je největší záporné saldo u obce Pohořelice. Pohořelice jsou významným centrem ORP, ale při přechodu na vyšší jednotky už toto neplatí. Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z obcí ORP Pohořelice Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

Vyjíždí Mimo ORP Do ORP 127 24 104 97 143 32 100 46 78 42 36 17 135 37 764 35 224 92 43 19 146 17 128 65 591 38

Dojíždí Mimo ORP Do ORP 9 6 9 16 5 8 15 15 0 0 0 10 4 30 445 409 9 11 7 2 49 12 10 12 44 30

Saldo Mimo ORP Do ORP -118 -18 -95 -81 -138 -24 -84 -31 -78 -42 -36 -7 -131 -7 -319 374 -215 -81 -36 -17 -97 -5 -118 -53 -547 -8

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku nebo dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

Obce v následující tabulce (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již porovnatelné. Tato tabulka potvrzuje údaje v tabulce výše, relativní vyjádření vyjíždějících mimo ORP je dosti vysoké a dokonce PROJEKT, s.r.o.




mírně převyšuje hodnotu pro vyjíždějící uvnitř ORP. Obce vzhledem ke své malé velikosti nejsou většinou schopny zajistit pracovní příležitosti pro všechny své obyvatele. Proto některé obce vykazují převyšující vyjížďku nad počtem zaměstnaných. Nejhorší situace je v obci Vranovice, kde vyjíždí 591 obyvatel, zatímco přímo v obci pracuje 398 ekonomicky aktivních obyvatel. Tab.: Vyjížďka z obcí ORP Pohořelice Název ORP/obce Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

Celkem vyjíždí Mimo ORP

Uvnitř ORP

127 104 143 100 78 36 135 764 224 43 146 128 591 2 619

24 97 32 46 42 17 37 35 92 19 17 65 38 561

Počet zaměstnaných v obci 109 108 172 121 79 50 220 2323 178 51 170 222 398 4 201

Vyjíždějící na 100 zaměstnaných Mimo ORP

Uvnitř ORP

116,5 % 96,3 % 83,1 % 82,6 % 98,7 % 72,0 % 61,4 % 32,9 % 125,8 % 84,3 % 85,9 % 57,7 % 148,5 % 62,3 %

22,0 % 89,8 % 18,6 % 38,0 % 53,2 % 34,0 % 16,8 % 1,5 % 51,7 % 37,3 % 10,0 % 29,3 % 9,5 % 13,4 %

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

Z následující tabulky je patrné, že dojížďka mimo ORP a uvnitř ORP jsou prakticky shodné. Výrazně převyšuje dojížďka uvnitř u obce Odrovice, Pohořelice a Pasohlávky. Tab.: Dojížďka do obcí ORP Pohořelice Celkem dojíždí Název ORP/obce Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

Mimo ORP

Uvnitř ORP

9 9 5 16 0 0 4 445 9 7 49 10 44 607

6 16 8 15 0 10 30 409 11 2 12 12 30 561

Počet zaměstnaných v obci 109 108 172 121 79 50 220 2323 178 51 170 222 398 4201

Dojíždějící na 100 obyvatel Mimo ORP

Uvnitř ORP

8,3 % 8,3 % 2,9 % 13,2 % 1,8 % 19,2 % 5,1 % 13,7 % 28,8 % 4,5 % 11,1 % 14,4 %

5,5 % 14,8 % 4,7 % 12,4 % 20,0 % 13,6 % 17,6 % 6,2 % 3,9 % 7,1 % 5,4 % 7,5 % 13,4 %

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

Z hlediska vyjížďky studentů je situace podobná jako u zaměstnaných. Převyšuje vyjížďka mimo ORP a to hlavně z důvodu neexistence vysoké školy v ORP Pohořelice. Výrazná je vyjížďka do škol z malých obcí, kde bývá většinou pouze první stupeň a starší žáci již musejí dojíždět do větších obcí v okolí.

PROJEKT, s.r.o.




V obcích Šumice, Malešovice, Odrovice, Cvrčovice a Branišovice vyjíždí do škol přes 90 % všech žáků, studentů a učňů. Celkově za ORP vyjíždí 49 % žáků, studentů a učňů. Tab.: Vyjížďka studentů z obcí ORP Pohořelice z toho minut obec

denně vyjíždí celkem

do 14

15-29

30-44

45-90

počet procento studentů 60 a více v obci vyjíždějících

Branišovice

74

37

18

9

5

5

81

91

Cvrčovice

95

48

20

7

10

10

104

91

Ivaň

84

22

19

15

5

23

133

63

Loděnice

22

2

5

5

5

5

80

28

Malešovice

39

17

9

2

4

6

42

93

Odrovice

38

12

4

14

1

7

40

95

Pasohlávky

91

28

29

16

6

11

156

58

Pohořelice

246

25

23

77

64

57

739

33

Přibice

129

32

34

20

18

25

189

68

Šumice

35

17

10

4

3

1

37

95

Troskotovice

62

24

22

5

6

5

102

61

Vlasatice

33

6

4

8

12

3

146

23

Vranovice

131

5

9

48

46

22

361

36

1 079

275

206

230

185

180

2 210

49

ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

PROJEKT, s.r.o.




2.10.6 SWOT analýza HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v jižní části ORP. Významný zdroj nových pracovních příležitostí. Oblast tradičně vhodná pro rozvoj zemědělství. Příznivý vývoj míry nezaměstnanosti - pokles míry nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů v období 2005-2008 ze 13,1 na 5,83 (údaj za celý SO ORP). Dobrá daňová výtěžnost většiny obcí ORP Pohořelice.

SLABÉ STRÁNKY V praxi se zatím nedostatečně uplatňuje koncepce rozvoje cestovního ruchu ORP Pohořelice. Vysoká sezónní míra nezaměstnanosti. Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti zaměřením na zemědělství.

se

Vysoká vyjížďka za prací i do škol. Vysoké saldo vyjíždějících mimo ORP.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY V obcích postižených vyšší nezaměstnaností Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob, zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech. tento trend má rostoucí charakter. Úpadek zemědělství, nebude-li věnována pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin. Pomalý rozvoj zaměstnanosti v terciární sféře.

PROJEKT, s.r.o.




3

INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ

3.1 NOVĚ SLEDOVANÉ JEVY (JMK) Podle upraveného Datového modelu Jihomoravského kraje jsou pořizovatelé Územně analytických podkladů obcí vyzvání k doplnění vybraných sledovaných jevů nad rámec přílohy č.1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Tyto jevy jsou specifikovány v následující tabulce. kód A201 A202 A203 A204 A205 A206 A207 A208 A209 A210 A211 A212 A213 A214 A215 A216

označení jevu Bilanční zastavěné území Aktualizace zastavitelných ploch Aktualizace ploch přestavby Rezidenční území Území výrobních aktivit Území občanského vybavení Území sídelní zeleně Záplavové území po realizaci PPO Území zasažené nadměrným hlukem Území zasažené nadměrným hlukem po realizaci protihlukových opatření Počet obyvatel Kapacita ČOV Plocha orné půdy Plocha zemědělské půdy Celková plocha obce Daňové příjmy obce

kapitola grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika 2.7.3 2.6.2 2.5.1 2.5.1 1.1 2.10.2

3.2 BILANCE POČTU OBYVATEL - VÝVOJ Branišovice: rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. 485 483 484 490 495 495 498 501 490 489 506 515 522 519 522 509 521 525 523

PROJEKT, s.r.o.

Narození 3 5 13 3 9 5 3 8 2 9 6 4 5 6 7 10 9 6

Zemřelí 4 10 4 5 4 2 9 5 4 5 7 7 3 10 2 6 7 3

Přistěhovalí Vystěhovalí 5 6 15 9 6 9 13 6 7 12 4 4 17 8 9 23 9 12 11 5 13 5 27 13 19 19 12 11 7 16 17 10 16 16 3 7 15 5


Přírůstek přirozený -1 -5 9 -2 5 3 -6 3 2 5 1 -7 -3 2 -4 5 4 2 3

Přírůstek celkový -2 1 6 5 3 3 -11 -1 11 9 7 -3 3 -13 12 4 -2 13

Stav 31.12. 483 484 490 495 495 498 501 490 489 500 515 522 519 522 509 521 525 523 536



Cvrčovice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. 569 584 581 582 581 577 588 586 573 571 555 560 561 560 566 578 584 584 591

Narození 3 11 2 6 9 8 5 5 3 4 3 8 3 6 9 5 6 9 6

Zemřelí 6 7 6 7 4 7 4 3 4 1 5 6 7 5 5 6 6 2 6

Přistěhovalí 33 11 15 16 23 19 8 5 21 12 17 6 11 18 21 24 13 14 26

Vystěhovalí 15 18 10 16 32 9 11 20 22 17 10 7 8 13 13 17 13 14 11

Přírůstek přirozený -3 4 -4 -1 5 1 1 2 -1 3 -2 2 -4 1 4 -1 7 -

Přírůstek celkový 15 -3 1 -1 -4 11 -2 -13 -2 -2 5 1 -1 6 12 6 7 15

Stav 31.12. 584 581 582 581 577 588 586 573 571 569 560 561 560 566 578 584 584 591 606

stav 1.1. 703 699 708 725 723 726 728 725 724 717 688 686 705 695 703 709 693 689 700

Narození 12 12 7 11 7 5 5 8 4 5 5 11 3 6 7 7 4 12 3

Zemřelí 4 8 8 8 7 3 4 7 8 7 5 12 8 4 5 8 6 6 6

Přistěhovalí 14 17 23 12 16 9 13 10 7 11 11 24 6 12 10 7 15 13 11

Vystěhovalí 26 12 5 17 13 9 17 12 10 23 13 4 11 6 6 22 17 8 10

Přírůstek přirozený 8 4 -1 3 2 1 1 -4 -2 -1 -5 2 2 -1 -2 6 -3

Přírůstek celkový -4 9 17 -2 3 2 -3 -1 -7 -14 -2 19 -10 8 6 -16 -4 11 -2

Stav 31.12. 699 708 725 723 726 728 725 724 717 703 686 705 695 703 709 693 689 700 698

stav 1.1. 473 484 493 488 489 492 490 493 499 495 472 465 455 457 447 441 428 434 440

Narození 6 7 5 5 4 5 5 5 6 4 3 6 5 2 3 2 5 2

Zemřelí 2 1 6 6 2 7 2 9 8 12 11 4 4 8 6 6 2 6 4

Přistěhovalí 17 10 2 10 10 10 7 14 15 5 6 13 7 5 7 8 14 16 8

Vystěhovalí 10 7 6 8 9 10 7 4 11 5 6 22 7 12 9 18 8 9 4

Přírůstek přirozený 4 6 -1 -1 2 -2 3 -4 -8 -6 -7 -1 2 -3 -4 -3 -1 -2

Přírůstek celkový 11 9 -5 1 3 -2 3 6 -4 -6 -7 -10 2 -10 -6 -13 6 6 2

Stav 31.12. 484 493 488 489 492 490 493 499 495 489 465 455 457 447 441 428 434 440 442

Ivaň: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Loděnice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

PROJEKT, s.r.o.




Malešovice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. 365 367 344 338 327 320 311 295 309 309 367 365 376 390 400 382 331 342 343

Narození 6 6 4 2 8 2 5 9 2 4 5 12 2 8 6 4 5 8 5

Zemřelí 7 8 1 3 2 6 4 6 3 5 6 2 3 5 3 5 7 2

Přistěhovalí 7 3 3 4 14 7 20 25 16 24 25 24 27 55 22 41

stav 1.1. 170 167 171 171 172 171 164 178 181 187 186 190 201 205 198 180 146 165 158

Narození 4 2 2 1 1 3 1 3 1 1 1 5 2 5 2

Zemřelí 3 4 5 1 1 3 3 1 3 3 2 4 1 1 4 3 3

Přistěhovalí 8 3 6 1 1 18 12 10 2 12 21 11 21 40 10 39 9 3

Narození 18 11 14 7 14 6 11 8 8 9 6 6 8 5 2 10 8 9 7

Zemřelí 7 6 6 1 4 6 2 4 4 2 8 8 7 4 5 3 10 7 5

Přistěhovalí 16 8 9 26 17 11 13 14 19 15 12 13 6 5 15 5 11 8 15

Vystěhovalí 4 21 9 10 16 8 21 3 5 8 26 15 9 18 45 82 44 22 10

Přírůstek přirozený -1 -2 3 -1 6 -4 1 3 -1 -1 -1 10 -1 3 3 4 1 3

Přírůstek celkový 2 -23 -6 -11 -7 -9 -16 14 1 11 -2 11 14 10 -18 -51 11 1 34

Stav 31.12. 367 344 338 327 320 311 295 309 310 320 365 376 390 400 382 331 342 343 377

Odrovice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Vystěhovalí 4 2 5 1 8 1 7 6 1 6 11 8 25 58 48 18 18 3

Přírůstek přirozený 1 -2 -3 -1 -3 -2 2 -3 -2 1 1 -3 4 -2 2 -1

Přírůstek celkový -3 4 1 -1 -7 14 3 6 -2 4 11 4 -7 -18 -34 19 -7 -1

Stav 31.12. 167 171 171 172 171 164 178 181 187 185 190 201 205 198 180 146 165 158 157

Pasohlávky: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. 669 695 692 694 712 729 730 741 735 742 741 732 734 735 731 724 726 726 725

PROJEKT, s.r.o.

Vystěhovalí 1 16 15 14 10 10 11 24 16 12 19 9 6 10 19 10 9 11 8


Přírůstek přirozený 11 5 8 6 10 9 4 4 7 -2 -2 1 1 -3 7 -2 2 2

Přírůstek celkový 26 -3 2 18 17 1 11 -6 7 10 -9 2 1 -4 -7 2 -1 9

Stav 31.12. 695 692 694 712 729 730 741 735 742 752 732 734 735 731 724 726 726 725 734



Pohořelice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. 4 371 4 371 4 383 4 385 4 398 4 407 4 393 4 414 4 412 4 383 4 351 4 375 4 333 4 409 4 414 4 430 4 434 4 469 4 521

Narození 61 49 51 50 33 32 50 44 43 31 33 32 34 39 52 45 38 61 52

Zemřelí 46 47 36 31 39 35 38 46 38 31 42 44 48 45 40 35 33 32 49

Přistěhovalí 84 114 94 73 97 83 59 75 48 68 99 52 162 101 77 72 129 125 138

stav 1.1. 1 008 1 021 1 020 1 009 1 007 1 016 1 007 1 009 1 019 1 025 1 005 1 000 1 002 994 997 999 1 020 1 009 1 034

Narození 14 14 9 9 10 8 4 10 4 11 2 11 4 11 8 7 10 15 14

Zemřelí 17 18 10 15 10 13 16 5 6 9 7 11 9 14 17 10 24 9 7

Přistěhovalí 41 18 31 24 31 20 24 25 31 27 24 28 28 16 26 40 33 33 37

stav 1.1. 262 253 251 227 222 217 227 219 215 212 216 222 224 229 232 233 232 226 232

Narození 5 5 4 5 2 4 1 2 2 3 1 3 3 3 5 3 3 4

Zemřelí 6 5 4 1 3 1 1 4 1 1 1 1 1 4 4 3 2 4

Přistěhovalí 6 5 3 3 10 2 3 7 4 7 8 7 10 5 4 11 6

Vystěhovalí 99 104 107 79 82 94 50 75 82 44 66 82 72 90 73 78 99 102 107

Přírůstek přirozený 15 2 15 19 -6 -3 12 -2 5 -9 -12 -14 -6 12 10 5 29 3

Přírůstek celkový 12 2 13 9 -14 21 -2 -29 24 24 -42 76 5 16 4 35 52 34

Stav 31.12. 4 371 4 383 4 385 4 398 4 407 4 393 4 414 4 412 4 383 4 407 4 375 4 333 4 409 4 414 4 430 4 434 4 469 4 521 4 555

Přibice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Vystěhovalí 25 15 41 20 22 24 10 20 23 20 24 26 31 10 15 16 30 14 24

Přírůstek přirozený -3 -4 -1 -6 -5 -12 5 -2 2 -5 -5 -3 -9 -3 -14 6 7

Přírůstek celkový 13 -1 -11 -2 9 -9 2 10 6 9 -5 2 -8 3 2 21 -11 25 20

Stav 31.12. 1 021 1 020 1 009 1 007 1 016 1 007 1 009 1 019 1 025 1 034 1 000 1 002 994 997 999 1 020 1 009 1 034 1 054

Šumice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

PROJEKT, s.r.o.

Vystěhovalí 14 7 27 9 7 3 8 2 7 8 5 5 6 8 7 10 6 1


Přírůstek přirozený -1 4 -1 3 -4 1 2 2 2 2 -1 1 1 -

Přírůstek celkový -9 -2 -24 -5 -5 10 -8 -4 -3 1 6 2 5 3 1 -1 -6 6 5

Stav 31.12. 253 251 227 222 217 227 219 215 212 213 222 224 229 232 233 232 226 232 237



Troskotovice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. 579 594 598 593 578 568 565 569 570 557 566 574 579 598 614 620 625 640 648

Narození 6 10 4 8 3 4 6 4 3 8 4 8 6 8 4 5 6 6 10

Zemřelí 4 11 6 13 6 5 7 8 8 13 5 4 10 4 4 11 5 8 5

Přistěhovalí 23 16 9 8 6 6 17 12 9 25 17 7 36 20 17 20 30 21 31

stav 1.1. 879 862 859 860 855 840 840 836 832 842 810 806 806 799 808 810 794 807 813

Narození 18 16 12 7 5 5 6 7 12 5 6 7 8 6 4 5 8 8 10

Zemřelí 8 7 6 10 8 8 11 9 3 13 2 8 13 3 9 14 9 7 8

Přistěhovalí 18 20 19 14 18 16 25 12 11 11 17 14 24 22 15 11 23 20 19

Narození 24 33 24 16 15 10 16 15 18 15 24 18 18 17 24 21 18 20 26

Zemřelí 20 26 25 21 30 17 24 26 16 24 14 26 20 18 10 21 17 14 19

Vystěhovalí 10 11 12 18 13 8 12 7 17 3 8 6 13 8 11 9 16 11 19

Přírůstek přirozený 2 -1 -2 -5 -3 -1 -1 -4 -5 -5 -1 4 -4 4 -6 1 -2 5

Přírůstek celkový 15 4 -5 -15 -10 -3 4 1 -13 17 8 5 19 16 6 5 15 8 17

Stav 31.12. 594 598 593 578 568 565 569 570 557 574 574 579 598 614 620 625 640 648 665

Přírůstek přirozený 10 9 6 -3 -3 -3 -5 -2 9 -8 4 -1 -5 3 -5 -9 -1 1 2

Přírůstek celkový -17 -3 1 -5 -15 -4 -4 10 -7 -4 -7 9 2 -16 13 6 -10

Stav 31.12. 862 859 860 855 840 840 836 832 842 835 806 806 799 808 810 794 807 813 803

Vlasatice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Vystěhovalí 45 32 24 16 30 13 24 14 10 10 25 13 26 16 8 18 9 15 31

Vranovice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. 1 880 1 926 1 938 1 925 1 917 1 904 1 922 1 911 1 923 1 928 1 920 1 927 1 916 1 934 1 933 1 973 1 989 2 010 2 029

PROJEKT, s.r.o.

Přistěhovalí 72 56 39 30 33 45 32 45 31 57 25 35 58 36 56 44 50 38 43

Vystěhovalí 30 51 51 33 31 20 35 22 28 26 28 38 38 36 30 28 30 25 29


Přírůstek přirozený 4 7 -1 -5 -15 -7 -8 -11 2 -9 10 -8 -2 -1 14 1 6 7

Přírůstek celkový 46 12 -13 -8 -13 18 -11 12 5 22 7 -11 18 -1 40 16 21 19 21

Stav 31.12. 1 926 1 938 1 925 1 917 1 904 1 922 1 911 1 923 1 928 1 950 1 927 1 916 1 934 1 933 1 973 1 989 2 010 2 029 2 050



3.3 KVANTIFIKOVATELNÉ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ POUŽITÉ PRO HODNOCENÍ ÚZEMÍ A SLEDOVÁNÍ JEHO VÝVOJE V ČASE Přehled indikátorů sledovaných v Jihomoravském kraji Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

3.3.1

název indikátoru Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby Podíl rezidenčních ploch na celkovém využití zastavěného území Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území Míra zasažení území záplavami Míra zasažení území nadměrným hlukem Míra zasažení území znečištěným ovzduším Míra obsluhy obyvatel ČOV Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území Změna výměry zemědělské půdy Daňová výtěžnost na obyvatele

pilíř EKO SOC EKO SOC ENV ENV ENV ENV ENV ENV EKO EKO

Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby

popis účelu: Indikátor charakterizuje stávající stav sídla, rozvojový potenciál sídla a v časové řadě dynamiku jeho rozvoje. Indikátor kvantifikuje "spotřebu" zastavitelných ploch a ploch přestavby, může signalizovat jejich vyčerpání. Naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovat rovnováhu mezi populačním a územním rozvojem. Pozn: Sledováním využití zastavitelných ploch je možno vymezit bilanční zastavěné území - jev ÚAP A201 - aktuální stav bilancovaného zastavěného území. Vyhodnocení: Nebyly zjištěny nově zastavěné plochy - indikátor nelze vyhodnotit.

3.3.2

Podíl rezidenčním ploch na celkovém využití zastavěného území obce

popis účelu: Využití ploch pro rezidenční funkce je základním ukazatelem charakteru sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Pozn: Rezidenční plochy byly identifikovány z územních plánů jednotlivých obcí, tedy plochy "bydlení čisté", "bydlení v rodinných domech", "bydlení v bytových domech", "plochy smíšené obytné" apod.

PROJEKT, s.r.o.




Vyhodnocení:


3.3.3

plocha zast. území obce ha 88,9 40,5 36,4 27,1 35,6 12,8 92,7 396,9 59 13,9 46,1 78,9 136,4

pozn. zú 2008 intravilán intravilán intravilán intravilán intravilán zú 2008 szú intravilán intravilán intravilán intravilán zszú

rezidenční plocha ha 19,3 nejsou data 23,3 8,9 15,4 8,5 16,9 100,5 37,9 nejsou data nejsou data nejsou data 25,8

podíl % 22 64 33 43 66 18 25 64 19

Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce

popis účelu: Využití ploch pro výrobní funkce je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu pracovních příležitostí vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Vyhodnocení:


3.3.4

plocha zast. území obce

pozn.

ha 88,9 40,5 36,4 27,1 35,6 12,8 92,7 396,9 59 13,9 46,1 78,9 136,4

zú 2008 intravilán intravilán intravilán intravilán intravilán zú 2008 szú intravilán intravilán intravilán intravilán zszú

plocha výrobních aktivit ha 13,9 9,8 5,3 14,8 11,7 6,2 14,2 82,8 28,7 6,3 9,8 23,6 19,1

podíl % 16 24 15 55 33 48 15 21 49 45 21 30 14

Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce

popis účelu: Využití ploch pro občanské vybavení a jejich kapacita je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na občanské vybavení jak v rámci obce, tak v rámci osídlení.

PROJEKT, s.r.o.




Vyhodnocení:


3.3.5

plocha zast. území obce ha 88,9 40,5 36,4 27,1 35,6 12,8 92,7 396,9 59 13,9 46,1 78,9 136,4

plocha obč. vybavení ha 2,9 6,1 15,1 2,1 0,9 1,3 40,6 61,5 3 1 3 7,9 4,9

pozn. zú 2008 intravilán intravilán intravilán intravilán intravilán zú 2008 szú intravilán intravilán intravilán intravilán zszú

podíl % 3 15 41 8 3 10 44 15 5 7 7 10 4

Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce

popis účelu: Využití ploch pro sídelní zeleň charakterizuje kvalitu urbanizovaného prostředí. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na tuto funkci. Vyhodnocení: Plochy sídelní zeleně nejsou dostatečně sledovány - indikátor nelze vyhodnotit.

3.3.6

Míra zasažení území záplavami

popis účelu: Sledování ohrožení území a obyvatel záplavami. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel, respektive zastavěné plochy ohrožené povodní. Jako ohrožené byly vyhodnoceny zastavěné a zastavitelné plochy ležící v území rozlivu Q100 a jejich podíl na všech zastavěných a zastavitelných plochách v obci. Cílem územního plánování je tento podíl minimalizovat. Vyhodnocení: zastavěné a zaplavená plocha při zastavitzelné plochy Q100 Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

PROJEKT, s.r.o.

ha 129,5 63,1 37,7 61,8 45,5 17,5 160,7 682,5 67,7 19,6 57,1 88,8 171,7

ha 0 27,9 1,5 0 1,4 5 0 52,3 0 0 0 0 33,3


podíl % 0 44 4 0 3 29 0 8 0 0 0 0 19



Poznámka: vypovídací schopnost výše uvedených údajů je nepříznivě ovlivněna nejednotností hranic zastavěných území (současně zastavěných území, intravilánů obcí) použitých v jednotlivých územních plánech... Do stanovení zastavěných území dle § 58 zák.č. 183/2006 Sb. je vcelku zbytečné výsledky interpretovat.

3.3.7

Míra zasažení území nadměrným hlukem

popis účelu: Sledování ohrožení území nadměrným hlukem. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel. Pozn.: Vymezení území zasaženého hlukem ze železniční a silniční dopravy. Na základě aktuálních intenzit dopravy (sčítání - ŘSD) vymezená obalová křivka území s předpokladem zasažení nadměrným hlukem, případně převzatá hluková pásma ze stávající ÚPD a ÚPP. Korekce po realizaci protihlukových opatření. Vyhodnocení: hluk ze silniční dopravy Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

obložnost počet počet počet zasažených počet zasažených bytů zasažených RD zasažených BD bytů v BD obyvatel 2,95 3 9 3,42 74 253 3,16 0 3,17 0 3,15 30 95 3,21 19 61 3,65 5 18 2,93 320 16 96 1219 2,98 0 2,51 0 3,18 0 3,45 0 3,2 0 3,15 0,00 16 96 1655

Poznámka: Hlukové izofony z R52 byly převzaty z podkladů MZČR a opírají se o měření, ostatní hlukové izofony byly stanoveny v rámci ÚAP výpočtem, podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko) a jedná se tedy o izofony teoretické. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz.

Hluk z železniční dopravy obložnost počet počet počet zasažených bytů zasažených RD zasažených BD bytů v BD

Obec Vranovice ORP Pohořelice

3,2 0,25

215 0,00

5 5

30 30

počet zasažených obyvatel 784 784

Poznámka: Pro vymezení hlukové izofony z železniční dopravy byla použita Hluková studie ČD, DDC, modernizace TÚ (Ing. Irena Bártová, 1996). Převzata byla data za k.ú Pouzdřany a aplikována na Vranovice, kde se předpokládá na železnici obdobná zátěž. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz, jedná se tedy o izofony teoretické.

PROJEKT, s.r.o.




3.3.8

Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO)

popis účelu: Sledování míry zasaženého území zhoršenou kvalitou ovzduší, konkrétně pro prachové částice velikosti PM 10. V oblastech, kde dochází k trvalému překračování kvality ovzduší, by měly stavební úřady uvážlivě rozhodovat o případném umísťování nových zdrojů znečišťování ovzduší. Míra zasažení území je dána procentuálním podílem plochy s překročenými imisními limity k celkové ploše obce. Pozn: Míra zasažení území znečištěným ovzduším může být dána místními zdroji, ale i zdroji mimo sledované území. Navíc je ovlivňována meteorologickými jevy v atmosféře. Vyhodnocení: Ve sledovaném území dle měření ČHMÚ nedochází k překročení povolených koncentrací prachových částic PM 10. Více v kapitole 2.3.1.

3.3.9

Míra obsluhy obyvatel ČOV

popis účelu: Sledování stávající a plánované kapacity ČOV. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o pokrytí požadavků na připojení EO na veřejnou kanalizaci. Míra obsluhy obyvatel ČOV je konfrontována s navrženou kapacitou ČOV. Vyhodnocení:


počet obyvatel

kapacita ČOV (EO)

523 591 700 440 343 158 725 4521 1034 232 648 813 2029 12757

0 589 1000 0 430 170 4000 5911 1092 0 0 0 2500 14103

Míra obsluhy obyvatel (%) 0 100 143 0 125 108 552 131 106 0 0 0 123 111

Pozn.: Vzhledem k tomu, že kapacita ČOV je vedena v ekvivalentních obyvatelích a je konfrontována s počtem skutečných obyvatel, nejsou ve všech obcích výsledky výpovědi schopné. K nadměrnému zkreslení dochází především v obcích s většími zemědělskými či potravinářskými provozy napojenými na veřejnou ČOV.

3.3.10 Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území popis účelu: Sledování ohroženosti neobnovitelného přírodního zdroje - půdy. Sledování stability krajiny a její schopnosti akumulace a zpomalení odtoku velkého množství vody. Intenzivní zemědělská činnost představuje zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradaci půdy. Vyhodnocení: PROJEKT, s.r.o.




Plocha obce Plocha orné (ha) půdy (ha) Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

Podíl orné půdy na území obce (%)

1 106 929 1 176 867 920 480 2 658 4 304 739 863 1 813 2 295 1 374

939 791 368 773 824 440 1 058 2 424 621 769 1 530 1 669 908

85 85 31 89 90 92 40 56 84 89 84 73 66

19 524

13 114

67

Vyhodnocení: Podíl orné půdy je v ORP obecně vysoký (67%), jedná se o zemědělskou krajinu. To má za následek mimojiné nízkou ekologickou stabilitu krajiny, zrychlený vodní režim a rychlou degradaci půdy.

3.3.11 Změna výměry orné půdy popis účelu: Sledování ohrožení neobnovitelného přírodního zdroje - půdy, která představuje produkční potenciál území, plní estetickou funkci krajiny, funkci protikrizovou, slouží jako stanoviště pro biotopy... Zábory půd především pro zástavbu a technickou infrastrukturu jsou většinou nevratným procesem , který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Pro zábory na výstavbu je třeba využívat především ZPF 5., 4. a 3. třídy ochrany. Vhodné může být sledování účelu záboru ZPF. plocha zemědělské půdy (ha) Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

2001 948 842 523 781 833 444 1444 2813 655 782 1596 1823 965 14 449

2009 948 811 520 781 832 444 1 428 2 569 653 782 1 597 1 824 960 14 149

změna [%] 2001 - 2009 0 -4 -1 0 0 0 -1 -9 0 0 0 0 -1 -2

Vyhodnocení: Zábory orné půdy jsou mezi lety 2001-2009 velmi malé - pouze 2%. To je vzhledem ke kvalitě místních půd dobrý výsledek.

PROJEKT, s.r.o.




3.3.12 Daňová výtěžnost na obyvatele popis účelu: Indikátor charakterizuje ekonomickou výkonnost podnikajících subjektů v území ve vazbě na příjmy státního rozpočtu a příjmy obcí. Ukazatel může signalizovat atraktivitu obce pro bydlení a podnikání. Daňová výtěžnost na obyvatele (tis. Kč.) Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

2007 8,511 9,300 7,502 9,769 11,879 9,377 13,675 10,464 7,409 11,806 7,978 8,810 7,758 9,469

2009 9,000 8,738 8,481 9,084 12,222 10,823 15,514 9,826 7,909 11,629 9,793 9,601 8,940 9,763

Vyhodnocení: Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele byla v ORP v roce 2009 9 763 Kč.

PROJEKT, s.r.o.




4

VÝROKOVÁ ČÁST (VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ)

4.1 KARTY JEDNOTLIVÝCH OBCÍ 4.1.1

Branišovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti • Nastartování procesu KPÚ. • Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků. • Napojení zástavby na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří • Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let • Celkově dobrý stav v oblasti bydlení • Rybníky vhodné pro každodenní rekreaci obyvatel Příležitosti • EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností • Snadná dostupnost centra ORP po silnici I/53 • Cyklotrasa Znojemská • Oblast vhodná pro rozvoj zemědělství Příležitosti • Výstavba kanalizace napojené na ČOV

PROJEKT, s.r.o.

Slabé stránky • Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Velmi nízká lesnatost katastrálního území • Stará zátěž – skládka. • Není zaveden systém čištění odpadních vod. • Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od dopravy na silnici I/53. Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. • Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. Slabé stránky • Vysoký podíl neobydlených bytů (18%, SLDB 2001). Hrozby •

Slabé stránky • Chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod • Nadprůměrná nezaměstnanost Hrozby • Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP.




• •

Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy pěší a cyklotrasy Plánovaná rekonstrukce silnice I/53.

Zařazení obce dle kartogramu: 2c

Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • sídlo nemá dostatečnou kapacitu ubytování pro rekreaci • sídlo má nízkou úroveň občanského vybavení • brownfield • hierarchický nesoulad ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady dopravní • kapacitně nevyhovující komunikace I/53 • nevyhovující úseky silnic II. a III. třídy - obě hlavní komunikace v obci • nevyhovující úseky komunikace - komunikace na hrázi rybníka závady hygienické • území není napojené na čistírnu odpadních vod • skládka - stará zátěž, jižně od obce za silnicí I/53 • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy ohrožení území • plochy rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory zemědělského půdního fondu I. a II. třídy

PROJEKT, s.r.o.




4.1.2

Cvrčovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky • Dobré půdní podmínky pro • Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské hospodaření - většina zemědělské oblasti, zrychlený půd I.třídy. vodní režim, výsušnost. Příležitosti • Velmi nízká lesnatost • Zvýšení lesnatosti a účelová katastrálního území výsadba rozptýlené zeleně a • průtah silničního tahu II/395 zeleně podél komunikací. středem obce, nadměrná hluková zátěž pro obytnou zástavbu • Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky • Příznivý trend růstu počtu • Vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel obyvatel. připadající na 1 trvale obydlený • Nízký index stáří. byt. Příležitosti • Zatraktivnění území z hlediska Hrozby • rekreace. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky • Obec je plynofikována, s • Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP. vysokým podílem napojených domácností. Hrozby • Snadná dostupnost centra ORP po • silnici II/395 • Cyklotrasa Brněnská • Oblast vhodná pro rozvoj zemědělství. Příležitosti • Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy.


PROJEKT, s.r.o.




Struktura zastavěného území

plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • sídlo s nedostačující kapacitou ubytování pro rekreaci • hierarchické nesoulady ÚSES • chybějící návaznost ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy ohrožení území • zastavěné a zastavitelné plochy jsou ohroženy povodněmi (Q100) střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojový záměr leží v záplavovém území Q100 střety rozvojových záměrů navzájem • protipovodňová hráz a plocha pro tělovýchovu a sport

PROJEKT, s.r.o.




4.1.3

Ivaň

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. • V řešeném území jsou vymezeny EVL (Mušovský luh, Vranovický a Plačkův les), ptačí oblast (Střední nádrž VN Nové Mlýny) PR (Plačkův les a říčka Šatlava, Věstonická nádrž) a PP (Dolní mušovský luh). Příležitosti • Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Příznivý trend růstu počtu obyvatel. • Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti • Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. • Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Cyklotrasa Mikulovská, Greenways a Jantarová stezka. Příležitosti • Plynofikace obce. Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách.

Slabé stránky • Obec zatím není plynofikována. Hrozby •

Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. • Nízký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. Hrozby • Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obcích. Slabé stránky • Chybí systémové řešení plynofikace obce. Hrozby •

Zařazení obce dle kartogramu: 2a

PROJEKT, s.r.o.





rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • areál brownfield • hierarchické nesoulady ÚSES závady hygienické • obec není napojená na plyn ohrožení území • obec se silným poklesem počtu obyvatel • zastavěné a zastavitelné území je ohroženo povodněmi (Q100) střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry leží v ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje

PROJEKT, s.r.o.




4.1.4

Loděnice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti • Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod.

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Příležitosti •

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. Příležitosti • Výstavba kanalizace napojené na ČOV. • Vytvoření územních podmínek pro rozvoj pracovních činností nezávislých na ročním období

Slabé stránky • Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Velmi nízká lesnatost katastrálního území • Stará zátěž – skládka. • Není zaveden systém čištění odpadních vod. • Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby • Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření. Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby • Slabé stránky • Chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod. • Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby •

Zařazení obce dle kartogramu: 4

PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • obec s nedostačující kapacitou ubytování pro rekreaci • hierarchické nesoulady ÚSES • chybějící návaznost ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické • staré zátěže - U sadu ohrožení území • obec se silným poklesem počtu obyvatel střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany

PROJEKT, s.r.o.




4.1.5

Malešovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje maloplošné ZCHÚ Přírodní park Niva Jihlavy. • Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. • Odklon silničního tahu od obytné zástavby SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří • Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let Příležitosti • EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností • Cyklotrasa Brněnská. • Snadná dostupnost centra ORP. • Územím prochází komunikace II/395-dobré dopravní napojení na Pohořelice Příležitosti • Vytvořit územní podmínky pro činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

Slabé stránky • Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Stará zátěž – skládka. • Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnici II/395. • Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby • Slabé stránky • Nadprůměrná nezaměstnanost. • Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP Hrozby •


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • nedostačující kapacita ubytování pro rekreaci • brownfileds • chybějící návaznost ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické • obec není napojena na čistírnu odpadních vod • skládka Malešovice - stará zátěž • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy ohrožení území • obec se silným poklesem počtu obyvatel • zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojový záměr ležící v bezpečnostním pásmu plynovodu

PROJEKT, s.r.o.




4.1.6

Odrovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje maloplošné ZCHÚ Přírodní park Niva Jihlavy. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti • Realizace protipovodňové ochrany obce • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. • Odklon silničního tahu od obytné zástavby SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří. • Nárůst trvale obydlených domů (o víc než 20 %) Příležitosti • Zatraktivnění území z hlediska rekreace. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. • Územím prochází komunikace II/395 - Snadná dostupnost centra ORP. • Cyklotrasa Brněnská. Příležitosti • Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. • Výstavba kanalizace.

Slabé stránky • Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Velmi nízká lesnatost katastrálního území • Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnici II/395. • Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. • obec je ohrožena povodněmi z řeky Jihlavy Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby • Slabé stránky • Vyšší nezaměstnanost. Hrozby •


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • nedostačující kapacita ubytování pro rekreaci • areály brownfields • hierarchické nesoulady ÚSES • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy ohrožení území • silný pokles počtu obyvatel • zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi (zákres Q100) střety rozvojových záměrů s limity • plocha smíšená živnostenská a ochrana přírody • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojové záměry leží v záplavovém území Q100 • rozvojový záměr ležící v bezpečnostním pásmu plynovodu

PROJEKT, s.r.o.




4.1.7

Pasohlávky

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • V řešeném území leží významné zdroje přírodní minerální vody (vrt Mušov – 3G a Pasohlávky – 2G) • Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. • V řešeném území je vymezena PTO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, EVL Mušovský luh, PR Věstonická nádrž a PP Betlém. Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. • Ekologizace zemědělství na celém území SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří. • Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti • Rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní minerální vody. v k.ú. • Plánované rozšíření rekreační oblasti • Plynofikace obce a dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách.

PROJEKT, s.r.o.

Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Obec zatím není plynofikována. • Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“ • Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od dopravy na silnici I/53 (Nová Ves) Hrozby • Zvýšení intenzity dopravy v důsledku rozvoje rekreační a lázeňské zóny - zvýšení emisí a hlukové zátěže • Rozšiřování výstavby na úkor přírodních ploch. • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. • Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby •




EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • dopravní napojení územím prochází významný silniční tah I/52. • Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu. Významný zdroj nových pracovních příležitostí. • Cyklotrasa Greenways, Mikulovská, Mušovská, Moravská vinná a Jantarová stezka. Příležitosti • Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. • Plynofikace obce. Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách. • Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. • Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. • Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti.

Slabé stránky. • Chybí systémové řešení plynofikace obce. • vyšší nezaměstnanost. • kapacitně nevyhovující zdroje vody Hrozby • Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti. • Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury. • Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov.




PROJEKT, s.r.o.




Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • areály brownfields • hierarchické nesoulady ÚSES závady dopravní • kapacitně nevyhovující silnice I/52 • nevyhovující úsek komunikace - křižovatka na silnici I/52 závady hygienické • chybí napojení na plynové vedení • staré zátěže - skládky • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy (část Mušov) ohrožení území • plocha riziková pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry umístěné na zavlažovaných pozemcích • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojový záměr (dopravní koridor) leží v ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje • konflikty rozvojových záměrů s ochranou přírody (ÚSES)

PROJEKT, s.r.o.




4.1.8

Pohořelice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Do řešeného území zasahuje EVL Mušovský luh a Šumické rybník. • Nízká ekologická stabilita • Dobré půdní podmínky pro zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. zemědělské hospodaření - většina půd náleží do I. třídy ochrany. • Nadměrná hluková zátěž z Příležitosti dopravy (pro obytnou zástavbu) • Realizace protipovodňové na silnicích R52, II/395 a II/416. ochrany města • Nerovnoměrná lesnatost a • Zvýšení lesnatosti a účelová nedostatek rozptýlené zeleně. výsadba rozptýlené zeleně a • město je ohroženo povodněmi z zeleně podél komunikací. řeky Jihlavy • Odklon významných silničních Hrozby tahů od obytné zástavby, • Zvyšování intenzity dopravy obchvaty na nových a může vést ke zvýšení emisí a rekonstruovaných tazích. imisních koncentrací látek Případně protihluková opatření. znečišťujících ovzduší a hlukové • Kvalitní péče a důsledná ochrana zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných chráněných území. dopravních komunikací. • Ekologizace zemědělství zejména • Intenzivní zemědělská činnost na v chráněných územích. orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky • Příznivý trend růstu počtu • Relativně špatná vybavenost obyvatel. sídelního města. • Významné vodní plochy vhodné • Nízký podíl obyvatelstva ve věku pro rekreaci. 0-14 let Příležitosti Hrozby • • EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky • Obec je plynofikována, s • Hrozby vysokým podílem napojených domácností. • Zánik železniční trati Vranovice• v k.ú. Smolín se nachází výhradní Pohořelice, na které je v současné ložisko surovin „Hrušovany u době již jen nákladová doprava. Brna“ štěrkopísky a živcové • Růst intenzity dopravy na suroviny s vyhlášeným stávajících (kapacitně dobývacím prostorem „Žabčice“ nevyhovujících) silnicích. č. 701083. Oddalování homogenizace silnice • V území se nachází celostátní I/53 a oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 železniční trať TÚ 2051 ve směru na Mikulov. Vranovice-Přibice, a TÚ PřibicePohořelice). • Územím prochází významné silniční tahy R52, I/53. PROJEKT, s.r.o.




• Cyklotrasa Brněnská. Příležitosti • Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53. • Realizace sportovního letiště. • Rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace.

Zařazení obce dle kartogramu: 3b



Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • hierarchické nesoulady ÚSES • chybějící návaznost ÚSES • areály brownfields • nízký koeficient ekologické stability závady dopravní • kapacitně nevyhovující silnice I/53 • kapacitně nevyhovující silnice I/52 v úseku na k.ú. Nová Ves • nevyhovující úsek komunikace-výjezd z města směr Mikulov, při křižovatce s I/53 • nevyhovující úsek komunikace ve směru na Přibice • nevyhovující úsek komunikace v Nové Vsi • rizikové křížení železnice s komunikací ve směru na Přibice závady hygienické • stará zátěž ve Smolíně • hluková zátěž ve městě vyvolaná průtahy silnic II. třídy a dopravní obsluhou ploch výroby a skladování umístěných v severní části města, dále od silice R52 a I/52 ohrožení území • zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi (zákres Q100) PROJEKT, s.r.o.




střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojové záměry leží v ochranném pásmu II.třídy vodního zdroje • rozvojové záměry leží v záplavovém území Q100 střety rozvojových záměrů navzájem • plocha pro bydlení a protipovodňová hráz

PROJEKT, s.r.o.




4.1.9

Přibice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Mušovský luh). Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací • Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Příležitosti • Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. • Snadná dostupnost centra ORP po silnici I/53 a II/381. • V území se nachází celostátní železniční trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ PřibicePohořelice). • Cyklotrasa Brněnská. Příležitosti • Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy.

Slabé stránky • Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Velmi nízká lesnatost katastrálního území • Stará zátěž – skládka. • Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. • Nízký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let Hrozby • Slabé stránky • Zvýšená nezaměstnanost. • Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP. Hrozby •

Zařazení obce dle kartogramu: 3b

PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • hierarchické nesoulady ÚSES • plochy brownfields • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické • stará zátěž střety rozvojových záměrů s limity • rozvojový záměr na odvodňovaném pozemku

PROJEKT, s.r.o.




4.1.10 Šumice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Šumické rybníky) a přírodní rezervace Šumický rybník. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I třídy. Příležitosti • Vybudování kanalizačního systému s napojením na ČOV • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. • Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří. • Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. Příležitosti • Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. • Zatraktivnění území z hlediska rekreace. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. • Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti • zavést ekonomické činnosti nezávislé na sezónních výkyvech

Slabé stránky • Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Velmi nízká lesnatost katastrálního území • Stará zátěž – skládka. • Není zaveden systém čištění odpadních vod. • Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. • Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Hrozby • Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky • Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby • Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obci

Slabé stránky • Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby •


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • nízká úroveň občanského vybavení • chybějící návaznost ÚSES • hierarchické nesoulady ÚSES • areály brownfields • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické • obec není napojena na ČOV • stará zátěž ohrožení území • plochy rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I.a II. třídy ochrany

PROJEKT, s.r.o.




4.1.11 Troskotovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Na řešeném území se rozkládá přírodní památka Troskotovický dolní rybník a lokalita výskytu zvláště chráněných druhů. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti • Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. • Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. • Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří. • Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. • Nárůst trvale obydlených domů (o víc než 19,2 %) Příležitosti • EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. • Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti • Výstavba kanalizace napojené na ČOV. • zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

PROJEKT, s.r.o.

Slabé stránky • Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Stará zátěž – skládka. • Není zaveden systém čištění odpadních vod. • Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. • Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Hrozby • Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. • Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby • Slabé stránky • Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury. • Hrozby chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod. • Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby •







Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • nízká úroveň občanského vybavení • plocha brownfield • nízký koeficient ekologické stability a nízký podíl lesů na celkové výměře katastrálního území závady hygienické • chybí napojení na ČOV • stará zátěž - skládka ohrožení území • území rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany

PROJEKT, s.r.o.




4.1.12 Vlasatice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti • Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. • Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti • Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. • dobré silniční napojení na Pohořelice • Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti • Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. • Výstavba kanalizace napojené na ČOV.

Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Není zaveden systém čištění odpadních vod. Hrozby • Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. • Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby • Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obci Slabé stránky • Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby •

Zařazení obce dle kartogramu: 2a

PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • území se silným poklesem počtu obyvatel • chybějící návaznost ÚSES závady hygienické • území nenapojené na ČOV ohrožení území • plochy rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • rozvojový záměr umístěný na odvodňovaném pozemku

PROJEKT, s.r.o.




4.1.13 Vranovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. • Do řešeného území zasahují EVL (Vranovický a Plačkův les). Příležitosti • Realizace protipovodňové ochrany obce • Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. • Ekologizace zemědělství SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Příležitosti • Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. • V území se nachází celostátní železniční trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ PřibicePohořelice). • Cyklotrasa Greenways, Brněnská, Moravská vinná. Příležitosti • Dobudování kanalizační sítě.

Slabé stránky • obec je ohrožena povodněmi z řeky Svratky • Staré zátěže – skládky. • Nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od železnice Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky • Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby • Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obci Slabé stránky • Hrozby • Zánik železniční trati VranovicePohořelice, na které je v současné době již jen nákladová doprava. • Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP.


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • areály brownfields • hierarchické nesoulady ÚSES • chybějící návaznost ÚSES • nízký koeficient ekologické stability závady dopravní • nevyhovující úsek komunikace-podjezd pod železnicí (zaplavovaný) závady hygienické • stará zátěž - skládka Vranovice • stará zátěž 74 - Vranovice-Hlinek ohrožení území • zastavěné a zastavitelné území ohrožené povodněmi (zákres Q100) střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry leží v záplavovém území Q100 • rozvojové záměry leží v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně • rozvojový záměr umístěný na odvodňovaném pozemku

PROJEKT, s.r.o.




4.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ Viz kapitoly 4.1 - 4.13, pro jednotlivé obce

4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD KRAJE závady dopravní • kapacitně nevyhovující silnice I/53 • kapacitně nevyhovující silnice I/52 v úseku od k.ú. Nová Ves směrem na Mikulov • nevyhovující úseky silnic II. a III. třídy - obě hlavní komunikace v obci Branišovice • nevyhovující úsek komunikace - křižovatka na silnici I/52 v obci Pasohlávky • nevyhovující úsek komunikace-výjezd z města směr Mikulov, při křižovatce s I/53 • nevyhovující úsek komunikace ve směru na Přibice • nevyhovující úsek komunikace v Nové Vsi • rizikové křížení železnice se silniční komunikací ve směru na Přibice závady hygienické • nadměrná hluková zátěž pro obytnou zástavbu pro k.ú. Pohořelice a Nová Ves od silnice I/52 • nadměrná hluková zátěž pro obytnou zástavbu pro k.ú. Pohořelice, Cvrčovice, Odrovice, Malešovice od silnice II/395 plochy a koridory nadmístní vybavenosti, dopravní a technické vybavenosti (záměry) • lázně, aquapark a další nadmístní občanská vybavenost na území obce Pasohlávky • rozšíření vodojemu Pasohlávky • plochy pro výrobu a plochy smíšené komerční na území města Pohořelice • vymezení koridoru pro přeložku silnice II/395 v úseku Pohořelice (západní obchvat) - Cvrčovice - Odrovice - Malešovice - (Kupařovice) • řešení kapacitně nevyhovujících vodních zdrojů, které brání rozvoji v jižní části ORP (zejména lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov) • řešení protipovodňových opatření na řece Jihlavě

4.4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP POHOŘELICE Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

4.4.1

Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře

Za žádoucí lze obecně považovat stav, kdy všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou stabilní a jejich rozvoj je vyvážený. To ovšem neznamená, že se usiluje o totožný stav a rozvoj v každém území různorodost jednotlivých území je dána jejich přirozeným charakterem a často je vyrovnávána například v kontextu širšího území.

PROJEKT, s.r.o.




Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je vyhodnocena v následujícím kartogramu. Pilíře s příznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "+", pilíře s nepříznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "-". Výsledná vyváženost územních podmínek je dána poměrem kladných a záporných bodů a označena barevnou škálou. územní podmínky obec


pro soudržnost společenství obyvatel území

vyváženost podmínek

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

+ + + +

+ + + + + + + + + + +

+ + + + + + + +

H,S H,S Z,H

Z Z S Z,H,S Z Z

H,S H,S Z,H,S H H H,S S Z,H Z,H,S

kategorizace obce, barevné označení

2c 2c 2a 4 2c 2c 1 3b 3b 2c 3c 2a 1

Z,S Z,S Z Z,H S

Znázornění vyváženosti pilířů územního rozvoje pro jednotlivé obce ve schématu. Kategorizace zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

PROJEKT, s.r.o.




5

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb., v platném znění Vyhl.č. 500/2006 Sb., v platném znění Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice, AR projekt s.r.o, Brno, 2008 Modelové zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ správního obvodu obcí s rozšířenou působností Litovel a Uničov, Archdesign Brno, Ing.Arch. Petr Malý, Ekotoxa Opava, 2005 Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., únor 2006 Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje, ČHMÚ., červen 2004 Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje (do roku 2013), DHV CR, spol. s r.o., Obchodní a hospodářská komora Brno, říjen 2005 Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO – Management, s.r.o. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, DHV CR, spol. s r.o., Eurovision, květen 2007 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (od roku 2007 do 2016), GaREP, spol. s r. o. Vysoké učení technické v Brně, duben 2006 Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, Krajská energetická agentura, s.r.o., listopad 2003 Územně analytické podklady správního území ORP Pohořelice, AR projekt, s.r.o., Brno, 2008 Územní plán VÚC Břeclavska - zrušen Územní plány měst/obcí a změny územních plánů (dostupné: Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice, Vranovice) Stav ŽP v Jihomoravském kraji v roce 2005, 2006. MŽP, 2006, 2007 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 Politika územního rozvoje České republiky 2008 ČSÚ, Výpis Registr ekonomických subjektů ČSÚ, SLDB 2001, Dojížďka a vyjížďka dle obcí ČSÚ, VŠPS 2000 až 2006 ČSÚ, Regionální národní účty ČSÚ, Lesnatost MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007

Internetové odkazy: www.kr-jihomoravsky.cz www.czso.cz www.mmr.cz www.env.cz www.mze.cz www.chmi.cz

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

geoportal.cenia.cz www.vuv.cz www.cenia.cz www.mfcr.cz www.pohorelice.cz www.mesta-obce.cz



okr. Brno-venkov 1. úplná aktualizace - r A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP POHOŘELICE

Recommend Documents